JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina DIVADELNÍ FAKULTA

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky

Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina Seriály prémiových kabelových televizí s kontroverzním tématem jako zdroj inspirace

Magisterská práce

Autor práce:

BcA. Tomáš Koňařík

Vedoucí práce:

MgA. Marek Hlavica, Ph.D.

Oponent práce:

prof. Mgr. Jan Gogola

Brno 2012

Bibliografický záznam KOŇAŘÍK, Tomáš. Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina: Seriály prémiových kabelových televizí s kontroverzním tématem jako zdroj inspirace [Villain or hero, we're all one family: Premium cable TV series with controversial topic as a source of inspiration]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, 2011. 90 s. Vedoucí práce MgA. Marek Hlavica, Ph.D.

Anotace Magisterská práce se zabývá rozborem seriálů amerických prémiových kabelových televizních stanic, které by mohly sloužit jako inspirace pro českou seriálovou tvorbu. V úvodní části části práce jsou definována specifika současné seriálové tvorby amerických prémiových stanic a také pojem "Quality television" Roberta J.Thopsona. Analytická část se věnuje pěti seriálům se současným kontroverzním tématem, konkrétně seriály Big Love, Breaking Bad, Dexter, Hung a Weeds společností HBO, Showtime a AMC. Cílem analýzy je identifikovat takové tvůrčí postupy, které slouží k podání co nejkomplexnějšího obrazu zvolených témat.

Annotation Diploma thesis Villain or hero, we're all one family: Premium cable TV series with controversial topic as a source of inspiration deals with the analysis of premium cable TV series, that could serve as a souce of inspiration for the Czech television production. In the introduction, specific features of contemporary premium cable TV series are defined, as well as Robert J. Thomson's term "Quality television". The analysis deals with five series with contemporary controversial topic, namely Big Love, Breaking Bad, Dexter, Hung and Weeds produced by HBO, Showtime and AMC. The aim of the analysis 1

is to identify methods in the creative processes that serve to bring the most complex image of selected topics.

Klíčová slova Quality TV, prémiová kabelová televize, televizní seriál, kontroverzní téma, AMC, Weeds, Big Love, Dexter, Hung, Breaking Bad

Key words Quality TV, premium cable television, TV serie, controversial topic, HBO, Showtime, AMC, Weeds, Big Love, Dexter, Hung, Breaking Bad

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem magisterskou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům.

V Brně dne 22. května 2011. ………………………………………. Tomáš Koňařík 3

Poděkování Děkuji MgA. Marku Hlavicovi,PhD. za trpělivé vedení práce, konstruktivnost a zejména velkou pohotovost při připomínkování.

4

Obsah Úvod ................................................................................................................................... 6 1 Charakter dramatické tvorby kabelových stanic......................................................... 8 1.1 Quality TV ............................................................................................................ 9 1.2 Mezi filmem a seriálem...................................................................................... 10 1.3 Kontroverzní témata a postavy ......................................................................... 12 1.4 Hybridní žánry ................................................................................................... 14 2 Expozice vzorku ........................................................................................................ 15 2.1 Kritéria pro výběr vzorku ................................................................................... 15 2.2 Seriály vzorku .................................................................................................... 17 2.2.1 Weeds ........................................................................................................ 17 2.2.2 Hung ........................................................................................................... 19 2.2.3 Dexter ......................................................................................................... 21 2.2.4 Breaking Bad .............................................................................................. 23 2.2.5 Big Love...................................................................................................... 24 2.3 Metoda rozboru ................................................................................................. 27 3 Téma vs. forma ......................................................................................................... 29 3.1 Forma Breaking Bad ......................................................................................... 30 3.2 Dramatický vývoj vs. schéma............................................................................ 34 3.3 Žánr a nadsázka ................................................................................................ 38 4. Postavy......................................................................................................................... 47 3.4 Motivace protagonistů ....................................................................................... 48 3.5 Minulost a zázemí protagonistů ........................................................................ 56 3.6 Vedlejší postavy a téma .................................................................................... 61 4 Kotroverzní téma....................................................................................................... 70 4.1 Pojetí kontroverzního tématu ............................................................................ 70 4.2 Hodnoty a morálka ............................................................................................ 76 4.3 Závěr Big Love a jeho vyznění .......................................................................... 79 5 Téma a serialita......................................................................................................... 81 6 Závěr ......................................................................................................................... 85 7 Použité zdroje ........................................................................................................... 89

5

Úvod V prostředí české dramatické tvorby v dnešní době stále ještě do velké míry převládá náhled na serial, jako na pokleslý žánr zprostředovávající nejjednodušší zábavu pro nejjednodušší publikum. Takovému obrazu však odpovídá i pohled na podstatnou část současné české seriálové produkce. Že lze tento žánr zbavit stigmatu pokleslé zábavy, ukazují v současné době zejména nové seriály amerických prémiových 1 kabelových stanic, jako je největší a nejznámější HBO. Prémiové společnosti placené nikoliv příjmem z reklamy, ale poplatků svých předplatitelů, se ve větší míře začaly věnovat původní dramatické tvorbě teprve docela nedávno 2. Nutnost přinášet svým předplatitelům "přidanou hodnotu", za kterou budou ochotni zaplatit, se odrazil na kvalitě vyráběných seriálů a to ve formě i zpracovávané tématice. Téměř okamžitý úspěch seriálů HBO měl vliv jak další prémiové kabelové stanice, které se po vzoru této stanice začaly věnovat původní seriálové tvorbě, tak na tvorbu velkých americkch celoplošných stanic jako ABC, NBC, CBS nebo FOX. Také česká pobočka HBO začala nedávno pro domácí trh vyrábět svůj vůbec první seriál s názvem Terapie3, který v monohém odpovídá novému typu seriálové produkce amerických prémiovách stanic: může se pochlubit hvězdným obsazením a tvůrci, jejichž jména jsou spojena s filmovým průmyslem 4; filmovým charakterem obrazu, subtilní režii i herectvím a novou formou a tématiku, které nejsou pouhými dalšími variacemi mýdlových oper nebo více či méně úpornými pokusy o nápodobu klasických seriálových žánrů. Seriál, který se okamžitě setkal s nadšeným přijetím u kritické veřejnosti, je se svou jednoduchou formou a nepůvodním námětem 5 stále ještě teprve zkouškou, která

1

Prémiový kanál (Premium channel), také prémiová televize nebo pr émiová stanice. Anglický výraz "premium" označuje jednak charakter placené služby a také obsahu, který je "prémiový", má tedy jakousi přidanou hodnotu. Tu do značné míry vystihuje pojem "Quality TV" definovaný v následující kapitole. 2 Prvním původním seriálem v produkci HBO byl seriál Oz (HBO, Tom Fontana, 1997 – 2003). 3 Seriál měl premiéru v roce 2011. 4 Náměty jednotlivých dílů vytvářeli Petr Zelenka, Marek Najbrt, Robert Geisler, Benjamin Tuček a Iva Klestilová; režíroval Petr Zelenka, Marek Najbrt a Jaroslav Fuit . 5 Příběh se odehrává téměř výhradně v jediné lokaci, kterou je pracovna psychologa. Původní námět seriálu pochází z Izraele: Be Tipul (HOT3, Hagai Levi, 2005 – 2012*). Lokální verze seriálu se chstají také v Maďarsku, Polsku, Moldávii, Nizozemí a na Slovensku a dalších zemích.

6

však dokazuje, že také u nás může vzniknout kvalitní seriál, jehož předností není pouze řemeslná, ale především obsahová stránka. Cílem této práce je vybrat a následně analyzovat takové seriály prémiových kabelových stanic, které zpracovávají současná témata, tedy takové seriály, které by mohly posloužit jako zdroj inspirace pro místní tvorbu. Pokusím se odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem využívají seriály specifik formátu k podání komplexního obrazu tématu.

7

1 Charakter dramatické tvorby kabelových stanic V této části úvodu bude řeč o povaze specifik původní tvorby amerických prémiových kabelových televizí. Pokusíme se tato specifika stručně popsat a rozebrat. Dílčí závěry kapitoly pak budou sloužit jako podklady pro výběr vzorku seriálů zkoumaných v další části této práce. Pouze o amerických 6 stanicích tohoto typu budeme hovořit proto, že jsou dnes největšími a téměř výhradními producenty původního dramatického obsahu ve smyslu této práce. Nejdříve zmiňíme hlavní příčiny odlišného charakteru původního obsahu prémiových televizních stanic.

Služba prémiových televizních stanic je placená, jejich obsah tedy mohou přijímat jen její předplatitelé. Nabídka stanic pak odpovídá charakteru placené služby, tvoří ji tedy obsah, který se liší od nabídky plnoformátových stanic. Tento "prémiový" charakter obsahu pak souvisí jak s "vyšší kvalitou"7, tak s odlišnými pravidly pro povahu zobrazovaného obsahu. Kabelové stanice tak mohou především zobrazovat nahotu a používat vulgární jazyk. V programové nabídce prémiových stanic nabízejících dramatickou tvorbu ve smyslu této práce 8, najdeme zejména televizní premiéry celovečerních filmů, přenosy sportovních událostí a původní tvorbu dokumentární i dramatickou. Největšími společnostmi tohoto typu, které vyrábějí nebo se spolupodílí na výrobě původního dramatického obsahu ve smyslu této práce, jsou HBO, Showtime, Starz a AMC.9

6

Tedy z USA. Ve významu, který zmíníme v zápětí. 8 Nebudeme hovořit o dramatické tvorbě s úzkým žánrovým vymezením nebo specifickou diváckou cílovou skupinou, tedy o tvorbě pro děti, ani o tvorbě erotického a pornografického charakteru. 9 Seznam největších kabelových televizí v USA je součástí přílohy. 7

8

1.1 Quality TV Průkopníkem původní tvorby prémiových televizních stanic je společnost HBO; vůbec prvním hraným seriálem v její produkci je kriminální drama OZ (HBO, Tom Fontana, 1997 – 2003). Výraznějšího ohlasu spojeného s četnými nominacemi na americké televizní ceny Emmy se dočkal až další seriál této stanice The Sopranos (HBO, David Chase, 1999 – 2007) zachycující život fiktivního mafiánského bosse Tonnyho Soprana v současném New Yorku. Úspěšný seriál odstartoval boom seriálové tvorby, který do značné míry proměnil způsob vnímání žánru a to předvším u kritické veřejnosti. Ještě před premiérou tohoto seriálu definoval Robert J. Thompson termín "Quality television10", který vystihuje mnohé charakteristiky spojované s novou seriálovou tvorbou významné pro cíle této práce. Thompson termínem označuje takové seriály, jejichž tvůrci jsou esteticky vzdělaní a mají zkušennosti s uměleckou tvorbou mimo televizi; jejich publikum tvoří dobře situovaná vzdělaná městská vrstva obyvatel; zobrazují mnoho postav a s nimi mnoho úhlů pohledů; mají "paměť", to znamená, že se vyvíjí jejich děj a s ním i postavy; kombinují žánry a utváří nové; komplexností se přibližují literatuře; odkazují se jak k vysokému umění tak popkultuře; zabývají se kontroverzními tématy; tíhnou k realistickému zobrazení a jsou kriticky vysoce hodnocené. 11 Téměř o deset let později v předmluvě k další své publikaci Thomson ovšem uvádí, že od doby vzniku charakteristik termínu Quality TV vzniklo mnoho seriálů, které splňují všechny parametry tohoto označení a přesto nejsou dobré 12, a také mnoho těch, které jsou výborné, a přesto parametrům Quality TV vzdorují. 13 Nyní se tedy budeme 10

Pojem definuje Robert Thompson ve své knize: THOMPSON, Robert J. Television’s Second Golden Age: From Hill Street Blues to ER. New York: Continuum, 1996. s. 12- 16 11 Protože si tato práce klade za cíl sloužit jako inspirace pro vznik kvalitní seriálové produkce v českých podmínkách, poznamenejme, že žádná z charakteristik Quality TV není v českém prostředí nedosažitelná. Nehovoří se zde totiž o vysokých nákladech, které by překážku pravděpodobně znamenaly. 12 O vzathu mezi "dobrou" a "kvalitním" televizní tvorbou hovoří například Sarah Cardwellová v CARDW ELL, SARAH. Is Quality Television Any Good?: Generic Distinctions, Evaluations and the Troubling Matter of Critical Judgement. In. McCABE, Janet – AKASS, Kim. Quality TV: Contempora ry American Television and Beyond. London: I. B. Tauris&CoLtd, 2007. s. 20 - 34 13 McCABE, Janet – AKASS, Kim. Quality TV: Contempo rary American Television and Beyond.

9

blíže věnovat takovým parametrům Thomsonova termínu, které vystihují rysy současné seriálové tvorby prémiových stanic, a objevují se jak v pozitivních, tak negativních konotacích. Zmíníme také některé další rysy této tvorby jako celku.

1.2 Mezi filmem a seriálem Jedním z trendů současného seriálu je pronikání osobností filmu do televizní tvorby. Významní filmoví režiséři se čím dál častěji podílejí na vzniku nových seriálů: Steven Spielberg a Tom Hanks se jako výkonní producenti podíleli například na výrobě seriálů z válečného prostředí Band of Brothers (HBO a BBC, Steven Spielberg, Tom Hanks a další, 2001) a Pacific (HBO, Sky Movies Premiere HD, Seven Network, Steven Spielberg, Tom Hanks a další, 2010); Martin Scorsese produkoval seriál Broadwalk Empire (HBO, Terence Winter, 2010 – 2012*) a režíroval jeho pilotní epizodu. Michael Mann, který s e televizní tvorbě přestal věnovat na konci osmdesátých let se vrátil k seriálu (Luck; HBO, David Milch, 2011 – 2012). Také známí filmoví herci, které jsme měli do nedávna možnost vídávat pouze ve filmu, se začali objevovat v televizních seriálech, jako například Dustin Hoffman (Luck), Steve Buscemi (Broadwalk Empire) nebo Bill Paxton (Big Love, HBO, Mark V. Olsen, Will Scheffer, 2006 – 2011). S vlivem filmu na seriál souvisí častá forma minisérie, tedy seriálu s omezeným, předem daným počtem dílů. Často se jadná v podstatě o filmy s dlouhou stopáží rozdělené do několika částí14. Jen největší HBO od roku 2000 vyrobila devět minisérií.15 Zmíněný Pacifik a Band of Brothers pak pracují s vysokými rozpočty, které odpovídají nákladům na celovečerní filmy. 16 Obecně vyšší náklady na výrobu seriálů17 pak souvisejí

London: I. B. Tauris&CoLtd, 2007. S. 17 14 Přesný počet částí termín nestanovuje, nejčastěji se minisérie pohybují v rozmezí dvou až deseti epizod. 15 Námětem první, dvoudílné minisérie v produkci české pobočky HBO jsou události kolem smrti Jana Palacha. Režisérkou je Agnieszka Holland. Premiéra byla v době vzniku této práce plánována na rok 2013. 16 Rozpočet minisérie Band of Brothers dosáhl 125 milionů amerických dol arů, 200 milionů pak stála výroba minisérie Pacific. Zdroj: „Band of Brothers (TV miniseries).“ Wikipedia, The Free En cyclopedia. 2. 04. 2012 17 Prvním seriálem, u kterého se hovořilo o vysokých nákladech na výrobu blížících se nákladům filmové produkce, byl seriál Lost (ABC, Jeffrey Lieber, J. J. Abrams, Damon Lindelof, 2004). Pilotní epizoda o dvou

10

také s rostoucím důrazem na styl, tedy zejména kameru a střih. Předpokladem pro rafinovanější práci s těmito prostředky se stala zvyšující se úroveň záznamových technologií a zobrazovacích zařízení. Vysoké náklady jsou pak spojené zejména se vznikem nových výpravných seriálů, nejčastěji s historickou tématikou, jako například The Tudors (HBO, Michael Hirst, 2007 - 2010), Rome (HBO, Bruno Heller, John Milius, William J. MacDonald, 2005 2007) nebo The Borgias (Showtime, Neil Jordan, 2007 - 2010).

Rozdílná pravidla pro zobrazovaný obsah znamenají pro tvůrce možnost v seriálech pracovat s explicitními scénami, násilím, nebo vulgárním jazykem. S tímto trendem, který je obecně patrný napříč dramatickou tvorbou kabelových televizí, souvisí i častá kritika, podle které je použití těchto prvků jen formální ozdobou, která má pouze přilákat diváckou pozornost18. Cílem takové kritiky jsou například výpravné historické seriály jako například Camelot19 (Starz, Chris Chibnall, Michael Hirst, 2011) a The Borgias, které navazují na předchůdce Deadwood, The Tudors nebo Rome. Zatímco tvůrci starších seriálů se i přes přiznané odchylování se od historických faktů pokoušejí zachytit atmosféru doby a to právě včetně soudobých mravů 20 - vulgarita zde slouží jako silný atmosférotvorný prvek, bez kterého by pojetí příběhu ztratilo základní esenci - dva mladší seriály pracují s historickými fakty daleko volněji a explicitní scény a násilí se zde prakticky stávají jediným obsahem 21 a diváckým lákadlem.

částech stála ABC mezi 10 a 14 miliony USD, což znamenalo pro stanici téměř trojnásobek “běžné” c eny pilotní epizody. Zdroj: "Lost (TV series)." Wikipedia, The Free Encyclopedia. 16. 10. 2011 18 V tomto smyslu například článek McCABE, Janet - AKASS, Kim. Sex, Swearing and Respectability: Courting Controversy, HBO`s original programming and Producing Quality TV. In. McCABE, Janet – AKASS, Kim. Quality TV: Contemporary American Television and Beyond. London: I. B. Tauris&CoLtd, 2007. S. 62 76 19 Seriál není založen na historických událostech, ale známé legendě. 20 Tvůrci seriálu Deadwood dokonce zvažovali užití dobových vulgárních výrazů, ale nakonec od záměru upustili, protože by mnohá slova dnes působila poněkud komicky. Zdroj: "Deadwood (TV series)." Wikipedia, The Free Encyclopedia, 13. 10. 2011. 21 Zdroj: GOODMAN, Tim. The Borgias: TV review [online] Hollywood Reporter [citováno 28. 3. 2011]. Dostupné z WWW: , podobně pak GOODMAN, Tim. Camelot: TV review [online] Hollywood Reporter [citováno 28. 3. 2011]. Dostupné z WWW:

11

1.3 Kontroverzní témata a postavy "Přidaná hodnota" dramatické tvorby prémiových stanic se odráží také v tématice; Thompson hovoří o jejím kontroverzním charakteru. Ten se odráží jak ve zvoleném tématu, tak v přístupu k němu. Seriál Deadwood, který se odehrává v USA v období konce 19 století, tedy době charakteristické pro westernový žánr, se pokuší zobrazit morálku doby se vší vulgaritou a pokřivenými mravy. Podobný přístup volí tůrci seriálu Mad Men (AMC, Mathew Weiner, 2007 – 2012*), jehož příběh se odehrává v šedesátých letech v prostředí reklamní agentury. Tvůrci i zde staví do popředí dobovou morálku, konkrétně rasismus a sexismus a to do velké míry nikoliv jako problém seriálu, ale jeho – v dnešní době kontroverzně vyznívající – prizma. Seriál Big Love například ukazuje soužití uvnitř mormonské polygamní rodiny. Big Love i Mad Man pak také představují příklady seriálů spojené s kritikou. Seriálům je vyčítán nepřesný obraz skutečnosti; u Big Love je to nahrazení náboženských důvodů k polyganímu svazku partnerskou láskou a sexualitou, tedy nepravými motivy, u Mad Men pak nerealistický, přehnaný poměr negativních rysů dobové morálky, která má sloužit jen jako šokující lákadlo pro diváka. Častá jsou společenská témata spojená se sexuálními menšinami: The L Word (Showtime, Ilene Chaiken, Michele Abbot, Kathy Greenberg, 2004), Qeer as Folk (Showtime, Ron Cowen, Daniel Lipman, 2000) nebo připravovaný seriál o soužití rodiny lesbického páru The Kids Are All Right (HBO, Lisa Cholodenko, seriál byl v době vzniku této práce v preprodukci). Pozoruhodným pokusem o náhled do rodinného soužití ženy postižené mnohočetnou poruchou osobnosti nabízí komediální drama United States of Tara (Showtime, Diablo Cody, 2009-2011); témata ukazující společenské dno nabízejí náměty seriálů Shameless (Showtime, Paul Abbott, 2011 – 2012*) nebo minisérie The Corner (HBO, Charles S. Dutton, 2000) z prostředí chudého předměstí Západního Baltimoru. Marihuanu a s ní téma výroby a distribuce této drogy zachycuje příběh seriálu Weeds (HBO, Jenji Kohan, 2005 – 2012*). Big C (Showtime, Darlene Hunt, 2010 – 2012*) je příběhem ženy středního věku, která se potýká s rakovinou.

12

Výrazný proud tvoří příběhy spojené s kontroverzním jednáním protagonisty nebo jejich kontroverzní morálkou. Nancy, hrdinka seriálu Weeds, začne svou rodinu živit prodejem drog poté, co zemře její manžel; také učitel chemie Walt White ze seriálu Breaking Bad (AMC, Wince Gilligan, 2008 – 2012*), začne vyrábět drogu metamfetamin aby finančně zaopatřil rodinu ještě předtím, než podlehne diagnostikované rakovině plic. Jiný učitel, Ray Dracker ze seriálu Hung (HBO, Dmitry Lipkin, 2009 - 2011), si začne přivydělávat jako gigolo. Protagonista populárního seriálu Dexter (Showtime, James Manos, Jr., 2006 – 2012*) je zároveň policista a sériový vrah. Zmíněný mafián Tony Soprano (The Sopranos) žije na jednu stranu obyčejný rodinný život, ovšem jako gangster umí jednat i velmi brutálním způsobem. Enoch Thompson (Broadwalk Empire) představuje politika a zároveň gangstera období začátku prohibice v USA s dosud přesně nevyjasněným postojem, co se týče etické stránky vlastního jednání.

13

1.4 Hybridní žánry Dalším rysem patrným napříč dramatickou tvorbou prémiových stanic je vzdorování tradičním televizním žánrovým kategoriím. 22 Tvůrci seriálů ve velké míře kombinují prvky tradičních žánrů a vytvářejí z nich nové, hybrydní formy. Juxtapozice prvků rozdílných žánrů často nutí diváka vnímat příběh více úhly pohledu, tedy komplexněji.23 !Seriál The Sopranos například kombinuje mafiánské drama s prostředím, postavami a typem zápletek, jejichž předobraz bychom mohli hledat ve filmech jako Kmotr (The Godfather, Francis F. Coppola, 1972) nebo Mafiáni (Goodfellas, Martin Scorsese, 1990). Kriminální prostředí v seriálu doplňují linie Tonyho domácnosti, které mají blíže k soap opeře. Najdeme zde také prvky psychologického dramatu. Podobné schéma i typ protagonisty má například seriál Weeds, jehož vyznění je však podstatně komediálnější. Populární jsou také seriály, které kombinují skutečnost s mysteriózními nebo pohádkovými prvky. Populární True Blood (HBO, Alan Ball, 2008 – 2012*) představující společnost, ve které se pokoušejí koexistovat lidé s upíry a to díky vynálezu syntetické krve, kombinuje prvky fantasy, hororu, černé komedie a thrilleru. 24 Seriál Game of Thrones kombinuje námět žánru fantasy se složitými vztahovými a politickými propletenci bližšími historické rodové sáze. Právě výpravná historická dramata zmíněná dříve, jsou pak další výraznou linií. Od klasických kostýmních dramat je v tomto případě odlišuje zmíněná snaha o zachycení dobové morálky a mravů.

22

Jako je například kriminálka, soap opera, thriller, western a další. AKASS, Kim a McCABE, Janet. “Beyond the Bada Bing”: Negotiating Female Narrative Authority. In. LAVERY, David (ed). This Thing of Ours: Investigating The Sopranos. London and New York: Wallfl ower/Columbia University Press, 2002. S. 146–61 24 Podobné seriály se v nedávné době objevily také na plnoformátových stanicích; seriály Grimm (NBC, Stephen Carpenter, David Greenwalt, Jim Koufa, 2011 – 2012*) a Once Upon a Time (ABC, Edward Kitsis, Adam Horowitz, 2011 – 2012*) oba představují kombinaci skutečnosti s pohádkovými postavami, v prvním případě konkrétně pohádky bratří Grimmů. 23

14

2 Expozice vzorku 2.1 Kritéria pro výběr vzorku Cílem této práce je identifikovat a popsat takové postupy, způsoby uchopení témat, postav a motivů v současné seriálové tvorbě prémiových kabelových stanic, které by mohly sloužit jako inspirace pro seriálovou tvorbu v českém prostředí. Zvolená kritéria pro výběr zkoumaného vzorku seriálů kabelových stanic pak odpovídají tomuto cíli. Kritéria jsou následující.

Kontroverzní téma Kontroverzním tématem máme na mysli takové téma, které je aktuální, týká se rozporzuplných hodnot, názorů, priorit, zájmů nebo přesvědčení. Taková témata vzbuzují emoce a jsou komplexní. Označení Quality TV hovoří o seriálech, které se dotýkají aktuálních společenských témat. Přímo se tedy vyjadřují k současnosti a to nikoliv v podobě morality, ale prostřednictvím postav, které jednají eticky pochybným způsobem. Takoví hrdinové mohou navíc zastávat světonázor odlišný od většinové populace, jejich hodnoty se nemusí střetávat s oficiálními pravidly společnosti, jednají tedy mnohdy pritizákonně. Kontroverzní témata a postavy tohoto typu v současném českém seriál u v podstatě nenajdeme, ač jejich zobrazení nebrání legální úprava zákona, hovořící o pravidlech pro zobrazovaný obsah a přestože je kontroverzní jednání divácky atraktivním motivem.

Protagonista s eticky pochybným jednáním Eticky pochybné jednání jako prostředek nutící diváka k zamyšlení a k vlastnímu hodnocení hrdinova jednání. Postava, která například jedná protizákonně, je zároveň do značné míry příslibem dramatického vývoje a vede ke zkoumání tématu.

15

Nikoliv minisérie Budeme vybírat jen mezi "dlouhými" seriály, tedy takovými, jejichž oblouk, počet epizod případně scénáře nejsou dané ještě před začátkem produkce, jak tomu bývá u minisérií. Bude nás zajímat dramatický vývoj příběhu a vývoj charakterů ve vztahu k seriálu jako formě, tedy zejména jeho velké ploše. Budeme sledovat případné změny, ke kterým tvůrci v průběhu seriálu přistoupili, a pokusíme se popsat příčiny a důsledky takových změn a jejich vliv na téma. Budeme zjišťovat, zda plocha seriálu slouží ke zkoumání jeho hlavních témat, zprostředkovávání nových, nečekaných souvislostí, nabízení rozličných úhlů pohledu, a tím představení témat v jejich komplexnosti, nebo zda se kloní spíše k opakování formálních i obsahových schémat a nevývoji.

Příběhy ze současnosti Nezabýváme se takovými náměty, které mají příliš vysoké produkční náklady, a jsou tím pádem v místních podmínkách jen těžko zrealizovatelné. Vyhneme se tedy například výpravným historickým seriálům typu Rome nebo Pacific. Místo toho se zaměříme na příběhy ze současnosti, které jsou obecně méně nákladné.

HBO, Showtime, AMC, Starz Vybíráme z nabídky čtveřice největších a zároveň prakticky výhradních producentů původního obsahu ve smyslu této práce, tedy společností HBO (Home Box Office Inc. Vlastníkem společnosti je a mediální korporace Time Warner), Showtime (CBS Corporation), AMC 25 (AMC Networks) a Starz (Liberty Media). Seriály těchto stanic mají dlouhodobě pozitivní ohlas u kritické veřejnosti.

Zvoleným kritériím odpovídá pět seriálů, Weeds a Dexter společnosti Showtime, Big Love a Hung společnosti HBO a Breaking Bad společnosti AMC. Tyto seriály si nyní stručně představíme. 25

Zkratka původně odpovídala názvu American Movie Classics. V současnosti tato stanice nezdůrazňuje původní název z důvodů posunu původního programového schématu v roce 2002 . Zdroj: "AMC (TV channel)." Wikipedia, The Free Encyclopedia. 22. 05. 2012.

16

2.2 Seriály vzorku 2.2.1 Weeds 26 (Showtime, Jenji Kohan, 2005 – 2012*)

Žánr: drama; satira Počet řad seriálu; počet epizod; průměrná stopáž epizody v minutách: 7; 89; 26

Úvodní situace: Protagonistkou seriálu Tráva je Nancy Botwinová, atraktivní žena, které může být kolem 35 let. Nancy má dvě děti, Silase (15) a Shanea (10). Všichni tři žijí v rodinném domě na předměstí jménem Agrestic v Kalifornii. Manžel Nancy před nedávnem zemřel na infarkt a nenechal rodině příliš velké úspory. Nancy si jen nedávno před začátkem syžetu seriálu začala přivydělávat prodejem marihuany, kterou kupuje od místní černošské rodiny, jejíž hlavou je Heylia James. První série seriálu se odehrává v Kalifornské předměstské komunitě jménem Agrestic. Prostředí je zdrojem satirického ztvárnění rodinných v ztahů, hodnot a pokrytectví. Stylizovaná, ironická znělka seriálu ukazuje toto předměstí jako cosi uniformního. Ve stejných domech zde bydlí identičtí (trikově zmnožení) muži, ženy a děti, kteří mají identickou denní rutinu. 27 Nancy se zpočátku snaží žít v souladu s místní komunitou, po třetí sérii však opuští předměstí a stěhuje se s rodinou nejdříve do Ren Mar v jižní Californii, města na hranicích s Mexikem, v šesté sérii utíká rodina do Seattlu a Nancyina rodného města Dearbornu v Michiganu. Mezi šestou a sedmou sérii proběhnou v čase fabule přibližně tři roky, které Nancy tráví ve vězení za vraždu. Sedmá série se odehrává v New Yorku.

26 27

Česky "tráva", ale také "plevel". Znělku můžeme vidět v úvodní epizodě, která je součástí AV přílohy.

17

Linie a typy zápletek: Zpočátku sledujeme dvě příběhové linie dvou předměstských rodin: hlavní linii Nancy a vedlejší linii Nancyiny známé Celie Hodes. Nancy se snaží skloubit prodej marihuany s výchovou dětí. Celie Hodes je matka v rodině, jajíž vztahy jsou dysfunkční. Celia je sobecká, povrchní, nezodpovědná a dětinská žena. Obě matky mají děti ve stejném věku na stejné škole, ale jejich příběhy se prolínají jen volně. Na rozdíl od Celie má Nancy s dětmi dobré vztahy, ale výchova se jí s přibývajícími problémy s distribucí marihuany postupně začíná vymykat z rukou. Ryze komediální linie tvoří pak zejména Nancyin švagr Andy, který s rodinou od třetí epizody bydlí, a rodinný přítel Doug. Starší Silas později začíná pěstovat marihuanu, mladší Shane je podivín, u kterého se později začínají projevovat vražedné sklony. Nancy a výroba a distibuce marihuany tvoří spíše dramatickou než komediální linii. Nancy expanduje, vytváří krycí podnikání pro svůj nelegální byznys, později se čím dál více zapojuje do drogového podsvětí, v páté sérii se dokonce vdá za mexického starostu a drogového dealera, od kterého později utíká.

18

2.2.2 Hung28 (HBO, Dmitry Lipkin, Colette Bursonn, 2009 – 2011)

Žánr: komedie Počet řad seriálu; počet epizod; průměrná stopáž epizody v minutách: 3; 30; 28

Úvodní situace: Ray pracuje jako učitel dějepisu a trenér basketbalového týmu na střední škole v Detroitu. Po rozvodu s manželkou se spolu s dětmi, šestnáctiletými dvojčaty Demonem a Darby, přestěhuje do starého domu svých rodičů. Dům jedné noci zachvátí požár a děti odejdou k matce. Protože Ray potřebuje peníze na opravu, začne navštěvovat kurz, který ho má naučit, jak vydělávat peníze. Tady Ray potkává Tanyu, místní básnířku, se kterou kdysi spal. Spolu rozjíždějí nový byznys: agenturu s názvem „Happiness Consultants“, jíž je Ray jediný zaměstnanec: gigolo.

Linie a typy zápletek: Hlavní linií je Tanyino a Rayovo podnikání, ke kterému se od druhého dílu připojuje postava bývalé Tanyiny spolužačky, atraktivní a bezskrupulózní Lenore, která má přinést do podniku nové klientky. Sledujeme také život bývalé Rayovy manželky Jessicy, ke které by se Ray rád vrátil, a také Tanyinu osobní linku, její problémy s partnery a s matkou. Poslední linku tvoří problémy Rayových dětí, ty jsou však postupně upozadněny. V první sérii se Tanya s Rayem a Lenore snaží rozjet nové podnikání. Trojice spolupracovníků má neustálé vnitřní spory, týkající se organizace a pravidel fungování. Po celou dobu je nový podnik nejistý, Ray i Tanya se několikrát rozhodnou skončit, ovšem vždy rozhodnutí přehodnotí. 28

Anglické "hung" je slengovým výrazem pro "obdařeného muže", tedy muže s velkým penisem.

19

Linie klientek se soustředí na ty, které si sexem s Rayem snaží řešit jiné problémy, většinou psychologického rázu: v první sérii sledujeme například linii klientky Jenny, do které se Ray zamiluje a odhalí svoji skutečnou identitu. Jenna jej ovšem opouští, čímž se naplnila její původní touha zranit někoho takovým způsobem, jako byla kdysi raněna sama.

20

2.2.3 Dexter (Showtime, James Manos Jr., 2006 - 2012*)

Žánr: kriminálmí drama; psychologický thriller; černá komedie Počet řad seriálu; počet epizod; průměrná stopáž epizody v minutách: 6; 72; 50-60

Úvodní situace: Dexter Morgan byl v dětství svědkem brutální vraždy své matky a od té doby trpí psychopatologickou poruchou, která ho nutí vraždit. Tvrdí, že neprožívá lidské emoce. Pracuje jako forenzní specialista na oddělení vražd v Miami. Dexter vraždí pouze jiné sériové vrahy. Řídí se při vraždách postupem, kterému říká "Harryho kodex" 29 Harry Morgan byl Dexterův nevlastní otec, sám policista na oddělení vražd, který o Dexterově poruše věděl a naučil Dextera doržovat při vraždách přísná pravidla ve výběru obětí, způsobu vražed a zbavení se těla. Dexter má nevlastní mladší sestru, která pracuje jako detektiv na stejném oddělení jako on.

Linie a typy zápletek: Dextrovu linii lze rozdělit na tři: linii jeho vraždění (oběti v první sérii většinou nemají vztah k ostatním liniím a pouze uspokojují Dexterovu potřebu), linii osobního života (v úvodních čtyřech sériích soužití s přítelkyní Ritou) a linii pracoviště (obloukem každé série je hledání konkrétního sériového vraha, kterého Dexter nakonec zabije. Dále sledujeme osudy jeho sestry Debry Morganové. Tyto linie doplňují osobní linie několika kolegů z pracoviště, jejich osobní i pracovní problémy. Dexterovo vraždění se řídí rituálem: Dexter si vytipuje podezřelého, přesvědčí se, že jde o vraha, uspí jej pomocí injekční stříkačky, přiváže ke s tolu a zakryje zařízení

29

"Harry`s code"

21

místnosti fólií. Když se oběť probere, odebere Dexter z tváře kapku krve jako trofej. Před smrtí s obětí hovoří o tom, proč ji hodlá zabít. Dexterovu osobní linii první série tvoří vztah s Ritou, která má dvě děti s bývalým manželem. Dexter, který o sobě tvrdí, že není schopen lásky ani jiných citů, se s Ritou pokouší žít v normálním vztahu. V průběhu série naráží na překážky, jako je Ritino přání začít s Dextrem vést sexuální život nebo problémy s Ritiným bývalým manželem. Dexter má s Ritou ve čtvrté sérii syna, je zavražděna na konci této série. Linii pracoviště tvoří pževážně vyšetřování jednotlivých případů a vztahy na pracovišti.

22

2.2.4 Breaking Bad30 (Vince Gilligan, AMC, 2008 - 2012*)

Žánr: drama; kriminální thriller; černá komedie Počet řad seriálu; počet epizod; průměrná stopáž epizody v minutách: 4; 46; 47

Úvodní situace: Walter White je učitel chemie na střední škole ve městě Albuquerque v Novém Mexiku. Přivydělává si na živobytí na pokladně mycí linky. Poté, co se Walter dozvídá, že trpí rakovinou plic, začíná se svým bývalým studentem Jessem Pinkmanem vyrábět a prodávat drogu metamfetamin, aby tak do budoucnosti zabezpečil svou rodinu : patnáctiletého syna Waltera, který má po mozkové obrně, a těhotnou manželku Skyler.

Linie a typy zápletek: Sledujeme linie Waltovy nelegální činnosti, kterou tají před svou rodinou, linii rodiny Waltova švagra Hanka, manžela Skyleřiny sestry Marie, který je agentem protidrofové jednotky DEA 31, a také linii Waltova společníka Jesseho Pinkmana, svého bývalého žáka a drogového dealera. Walter začíná s výrobou drog a postupně proniká do struktur drogového podsvětí, kde se setkává s novými překážkami a komplikacemi. Problémy vznikají také v jeho rodinných vztazích, když Skyler zjistí pravdu o jeho činnosti. Skyler se později začíná podílet na výrobě drog tím, že zřídí Waltovi krycí podnikání.

30 31

V češtině se spojení "to break bad" nejvíce blíží výraz "spustit se". Drug Enforcement Administration

23

2.2.5 Big Love (HBO, Mark V. Olsen, Will Scheffer, 2006 - 2011)

Žánr: drama Počet řad seriálu; počet epizod; průměrná stopáž epizody v minutách: 5; 53; 50

Úvodní situace: Bill je úspěšný podnikatel, který v okolí Salt Lake City rozjíždí síť obchodů s názvem Henricksen`s Home Plus. Jde o Mormona z ortodoxní sekty, která praktikuje polygamii. Bill žije ve společné domácnosti se třemi manželkami, nejstarší Barbarou, Nicolette a nejmladší Margene. Nikoliv však v náboženské kongregaci 32 Juniper Creek, ze které pochází Bill a Nickie, ale v utajení na předměstí Utahu.

Linie a typy zápletek: Hlavní linii Billovy nejbližší rodiny doplňuje linie k ongregace, ze které Bill pochází. V kongregaci žijí Billovi rodiče a také jeho mladší bratr a manželka. Vztah Billovy manželky a otce je komplikovaný a čas od času je potřeba Billův zásah. Z kongregace pochází i její "prorok" 33, Roman Grant, se kterým Bill soupeří. Bill, kterého Grant vyhnal z kongrekace, když mu bylo čtrnáct let, se chce vymanit z legálního svazku s Grantem, ze kterého plyne, že kongregaci musí odvádět patnáct procent z veškerého svého zisku. Konflikty vznikají při snaze o společné soužití tří manželek v jedné domácnosti (ženy žijí v oddělených domech, které sdílejí společný dvůr). Mezi manželkami je zhruba desetiletý věkový rozdíl. Jejich charaktery jsou velmi rozdílné. Nickie je dcera Romana Granta a je nejméně přivyklá životu mimo komunitu. Nejmladší Margie je sama v 32

Autory zvolený překlad výrazu "compound". Jedná se o označení pro osídlení charakteru města, ve kterém žijí vyznavači fundamentální větve Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Předobrazem seriálové kongregace Juniper Creek jsou skutečná podobná místa. Nejznámějším z ních je ranč Yearning for Zion neboli "Touha po Sionu" v Eldoradu v Texasu. 33 "prophet"

24

podstatě ještě dítě, má pochybnosti, jestli bude zvládat své děti a celkově život v utajeném polygamním svazku. Nejstarší Barbara, která vystupuje jako Billova manželka na veřejnosti, rodinu tmelí, v budoucnosti se ovšem začnou projevovat její sklony k osamostatnění se od Billa. Z kongregace pak vychází jednak nebezpečí hrozící od Billova antagonisty Granta, a také dílčí linie společenských problémů v rámci kongregace, jako omezování osobní svobody, týrání nebo bránění přístupu ke vzdělání. Po smrti Granta na konci třetí série vstupuje Bill do politiky, kde se snaží řešit problémy spojené s polygamií. V závěrečné epizodě je Bill zastřelen. Linie nejstarších dvou nejstarších dětí pak ukazují, jakým způsobem se obě potýkají s životem v této rodině. Sledujeme zejména vývoj jejich postoje k víře a vším, co s ní souvisí.

Potenciál vzorku Každý z pětice seriálů je postaven na kontroverzním tématu a eticky pochybném jednání protagonisty, které je navíc nezákonné. Toto jednání tvoří hlavní linii seriálu. Motivy mají několik společných vlastností: ilegální jednání protagonisty je prvek velmi dramatický; vyvolává v divákovi napětí a očekávání po jeho dopadení. Všech pět námětů sdílí motiv ohrožení, utajení a strachu z prozraze ní. Divák je držen v napětí a v očekávání rozuzlení, což je v případě tohoto typu seriálu moment, který se jeho tvůrci (resp. producenti) snaží pokud možno oddálit. To znamená, že se seriál bude muset vyvíjet tak, aby divák tuto motivaci neztrácel, a přitom zachovat ustavující motiv. Nelze si totiž představit seriál o Dexterovi, který se napravil, a jeho příběh se přesunul například do vězeňské cely, ve které si odpykává trest. Stejně tak si nelze představit, že se Bill vzdá polygamie nebo Nancy prodeje marihuany. Přesto se příběhy budou muset vyvíjet, postavy budou muset řešit krize a budou nuceny přehodnocovat své chování a postoje. Na velkém prostoru seriálové formy se tak potenciálně nabízí možnost podrobně prozkoumat konkrétní, úzce vymezené aktuální téma a to – na rozdíl od 25

časově omezeného filmového žánru – jako sled mnoha a mnoha dílčích příběhů, tedy potenciálně velmi podrobně a z různých úhlů. Teoreticky tak seriály nabízí možnost podat mnohem komplexnější obraz kontroverzního tématu, než umožňuje film. V následujících kapitolách se pokusíme popsat, zda a do jaké míry se pětici seriálů daří tento ideál naplňovat.

26

2.3 Metoda rozboru S ohledem k rozsahu a cílům této práce se v kritickém rozboru budeme zabývat zejména takovými rysy, postupy a přístupy tvůrců ke zvoleným látkám, postavám a jejich liniím, které se budou odrážet na celkovém vyznění hlavních témat příběhu a jeho hrdinů. Budeme hledat takové postupy, které budou ukazovat postavy ve vývoji, z různých, protichůdných stránek, tedy pokud možno co nejkomplexněji. Zároveň se budeme snažit poukázat na nedostatky seriálů, jejich příčiny a důsledky. Budeme se ptát, jak jednotliví tvůrci nakládají s formátem seriálu ve vztahu ke zpracovávanému tématu a jeho postavám. Zaměříme se na prvky charakteristické pro formát seriálu, díky kterým se tvůrcům daří zprostředkovat zvolená témata komplexněji (nebo zkrátka jinak), než například film. V rozboru budeme postupovat od formy seriálů k jejich obsahu. Formu budeme podrobněji zkoumat pouze u seriálu Breaking Bad, který jako jediný výrazněji využívá formálních prostředků k výpovědi o tématech. Na pomezí mezi formou a obsahem se pak bude pohybovat kapitola o vztahu seriálů ke klasickým žánrům a také kapitola, ve které se pokusíme odlišit dramatický vývoj příběhu od opakujících se motivů. V obsahové kapitole se budeme věnovat nejdříve hlavním postavám, konkrétně jejich motivacím a zázemí, následně se budeme věnovat přístupům seriálů k vedlejším postavám. V závěrečné a zároveň hlavní části analýzy budeme hovořit o tématech seriálů, hodnotách a morálce protagonistů a také vztahu seriality a tématu.

V rozboru budeme používat originální názvy seriálů a to z toho důvodu, že jsou názvy českých distrubutorů často nevyjadřují původní významy názvu v nuancích zamýšlených tvůrci, a také proto, že značná část zmiňovaných děl nemá českého distributora a tím pádem ani český název.

Pokud budeme v práci zmiňovat dílo poprvé, informace v závorce budou odpovídat tomuto schématu: jméno společnosti, která dílo vyprodukovala, případně spoluprodukovala a serilál byl na této stanici uveden v americké premiéře; za čárkou 27

pak následuje jméno tvůrce nebo tvůrců seriálu34, pokud nejsou tvůrci uvedeni, pak výkonných producentů. Pokud jde o filmové dílo, jedná se o jméno režiséra. Za poslední čárkou následuje rok, ve kterém měl seriál premiéru, za pomlčkou pak rok, ve kterém byla v premiéře uvedena jeho závěrečná epizoda, případně epizoda, po které byla výroba seriálu pozastavena nebo zrušena. Údaj "2012*" za pomlčnou pak znamená, že se seriál v době vzniku této práce stále vyráběl. Citace jednotlivých epizod zkoumaných seriálů v poznámkách pod čarou budou mít tuto podobu: malé "s" jako zkratka slova "série", následuje numerický údaj odpovídající sezóně, ve které se epizoda vyskytuje. "e" za tímto údajem odpovídá slovu "epizoda", následující numerický údaj udává pořadí epizody v sezóně. Po čárce následuje v uvozovkách název konkrétní epizody. S01e01, "Pilot" pak tedy odpovídá první epizodě úvodní série s názvem Pilot. V tomto formátu lze konkrétní epizody nejsnadněji dohledávat na internetu. Pokud není v poznámce pod čarou uvedeno jinak, jsou veškeré překlady dílem autorů práce.

34

Jako tvůrce v tomto případě označujeme osoby, které se v anglických titulcích obj evují pod titulkem "created by". Tyto osoby v tvůrčím procesu zastávají funkci na pomezí šéfrdramaturgů a scénáristů, často některé epizody seriálu sami režírují.

28

3 Téma vs. forma V úvodních kapitolách rozborové části budeme zkoumat, zda a jakým způsobem se forma, například syžetová výstavba, kamera nebo montáž, odráží na vyznění příběhu. Ve druhé části kapitoly se pak zaměříme na vztah vzorku seriálů ke schématu 35. Obecně můžeme říci, že seriály zkoumaného vzorku nepracují výrazněji s formálními prvky jako významotvornými, narativní struktura - přes dramatický motiv v námětu – má spíše seriálový, nikoliv filmový charakter: přednost má neutrální kamera i střih, chronologické vyprávění má přednost před jinými typy syžetové výstavby. Výjimkou ve vzorku je pouze seriál Breaking Bad, jehož forma, především díky způsobu narace, výrazně ovlivňuje syžetovou výstavbu, montáž a také další formální prvky, které mají přímý vliv na způsob, jakým je divákovi podáván příběh a jeho témata.

35

Co schématem máme na mysli bude upřesněno v úvodu kapitoly Dramatický vývoj vs. schéma.

29

3.1 Forma Breaking Bad Montáž a kontrapunkt Základem významotvorné montáže, kterou najdeme zejména v úvodní sérii Breaking Bad, jsou kontrasty dvou odlišných světů: Waltovy klidné středostavovské domácnosti a světa drogového podsvětí. V páté epizodě první série36 například prostříháváme mezi dvěma paralelními scénami, v nichž vidíme dva kontrastující způsoby řešení konfliktu: v první scéně Jesse se svým známým Badgerem vyrábějí metamfetamin. Jesse se rozhodne výsledný produkt zničit, protože se mu nezdá tak kvalitní jako ten, který vařili spolu s Waltem. Mezi Badgerem a Jessem se strhne rvačka, při které je zlikvidována značná část laboratorního vybavení varny. Paralelně sledujeme “rodinnou radu” ve Waltově domě, která na popud Skyler zasedla proto, aby prodiskutovala Waltovu léčbu rakoviny, se kterou dosud váhal. Rozhovor má pravidlo: každý, kdo mluví, musí v ruce držet speciální “mluvící polštářek”, který mezi jednotlivými rodinnými příslušníky postupně koluje. Kontrastující rvačka posunuje jinak jemně a civilně vystavěnou scénu s polštářkem k ironickému vyznění, čistě díky juxtapozici scén, tedy bez nutnosti nadsázky v hereckém projevu nebo dialogu. Vyniká z druhé strany také brutalita samotné rvačky. Vidíme tedy dva rozdílné způsoby řešení konfliktů, montáž dodává oběma scénám ironické vyznění a divák si zachovává nadhled nad situacemi 37. Podobných příkladů montáže kontrastujících prostředí najdeme především v první a druhé sérii více. Například jednoduchý prostřih mezi scénou, ve které se Jessie dostává do bytu drogově závislého páru, ve kterém nachází zanedbaného a hladového syna dvojice, a scénou, ve které Skyler přichází domů s nákupem. Podobně také jako flashback: Walt uklízející zbytky kyselinou rozloženého těla vzpomíná na mládí na univerzitě, když se svou tehdejší přítelkyní diskutovali o chemickém složení lidského těla38. Kontrast najdeme i na bázi intenzity řešeného problému: Marie, sestra Skyler, telefonuje svému manželu Hankovi s problémem, který se jí jeví jako velký: má 36

s01e05, “Gray Matter” Pasáž je součástí AV přílohy. 38 s03e01, "…And the Bag's in the River". Ve své diskusi o složení těla se snažili dobrat podstaty lidské duše. 37

30

podezření, že Waltův syn kouří marihuanu. Hank, který pracuje u protidrogové jednotky, je zrovna uprostřed zatýkání v podstatně drsnějším prostředí uživatelů nebo výrobců drog. 39 Ve způsobu narace Breaking Bad vyniká pomyslný vypravěč, zde autor příběhu. Jako diváci zde víme podstatně více, než jednotlivé postavy příběhu, díky tomu si udržujeme nadhled nad příběhem a jednáním postav. Vypravěčským principem je pak taková volba a charakter řazení scén a informací fabule, aby byla umocněna rozporuplnost postav a jejich jednání, což je základní téma seriálu.

Vědoucí vypravěč Příkladem principu narace, který vede diváka příběhem, je vražda dobráckého chemika Galea, Waltova a Jesseho pomocníka, na konci třetí série 40. Toho zavraždí Jesse proto, aby zachránil Walta, kterého měl Gale nahradit poté, co se naučil Waltův postup při výrobě metamfetaminu. Až po vraždě, na začátku úvodní epizody čtvrté série, vidíme ve flashbacku Galea jako skromného, nadšeného a horlivého chemika, který si je vědom lepší kvality metamfetaminu vyráběného Waltem a ačkoliv jeho šéfovi nižší kvalita drogy stačí, Gale jej přemluví, aby raději nechal “vařit” Walta. Svou poctivostí si nevědomky přivodil vlastní smrt. Zpětné přiblížení postavy divákovi zintenzivňuje etickou rozporuplnost činu. S vědomím smrti postavy vnímáme etický rozměr intenzivněji. Scéna navíc dále nerozvíjí děj, má tedy jen právě tuto funkci. Ve třinácté epizodě třetí série si mladý Walt a Skyler (těhotná s prvním dítětem, tedy přibližně patnáct let před současností času seriálu) kupují dům, ve kterém od začátku syžetu seriálu bydlí. Minulost kontrastuje s tíživou současností příběhu, tedy Waltovou podřadnou prací a rakovinou plic: Waltovi se ve flashbacku zdá dům malý, chce přemýšlet do budoucnosti, tedy "ve velkém". Má zkrátka ambice. Scéna samotná opět nerozvíjí dramatický příběh, pouze zvýrazňuje téma nenaplněných nadějí Walta i jeho rodiny a opět tak zpřítomňuje pomyslného vypravěče.

39 40

s04e01, “Cancer Man ” s03e13, “Full Measure”. Scéna je součástí AV přílohy.

31

Vyprávění má formu jakési úvahy o příběhu a jeho tématech, koncetruje divákovu pozornost a snaží se ho vést po eticky rozporuplných motivech tématu. Vypravěč stojí také za ironickým tóne m příběhu, který dělá ze seriálu černou komedii. Autoři záměrně staví Walta s Jessem do situací, které bychom v životě pojmenovali pravděpodobně jako ironii osudu: v epizodě druhé série 4 Days Out 41 Jesse nechá například uprostřed pouště klíče v zapalování jejich karavanu, až se vybije baterka. Když se ji pokoušejí nabít pomocí centrály, Jesse na ni nechtěně vyleje benzín a centrála shoří. Když se Walt na konci druhé série rozhodne nezachránit Jesseho přítelkyni, která se dusí zvratky, zapříčiní tak nepřímo srážku dvou letadel, kterou způsobí otec dívky. 42 Především pak už samotný motiv rakoviny plic, kterou Walt dostane, aniž by kouřil, a ze které se vyléčí, aniž by to očekával, je ironický.

Formální "hrátky" Pro Breaking Bad je charakteristická určitá formální rozvolněnost. Scénáře jednotlivých dílů nejsou homogenní ve smyslu temapa a délky jednotlivých scén. V některých epizodách najdeme dlouhé scénay, které jen minimálně posouvají dramatický děj, ukazují jen zajímavou situaci, které zkoumají postoje a uvažování postav. Příkladem je scéna třetí epizody třetí série. Skyler se vrací domů a přestože Walta na konci předchozí série vyhodila, zjistí, že je v domě a odmítá odejít. Zavolá na Walta policii, ale ta nemůže nic dělat. Celá situace je patová. Proti Skyler stojí možnosti zákona i její vlastní syn. Scéna má bezmála dvanáct minut. 43 Dramatický děj se výrazněji neposunuje ani ve dvou epizodách, které se z převážné části odehrávají na jediném místě: 28 minut epizody 4 Days Out tráví Walt s Jessem v poušti, když jim v jejich karavanu, který souží jako laboratoř, dojde baterie. V epizodě Fly 44 jsou Walt s Jessem zavření v laboratoři (tentokrát už velké podzemní místnosti), do které se dostala moucha jako zdroj kontaminace, a pokoušejí se ji zabít. V tomto případě dokonce 42 minut času syžetu epizody. 41

s02e09, "4 Days Out" Letadla se navíc srazí nad Waltovým domem. Více v kapitole Pojetí kontroverzního tématu. 43 s03e03, "I.F.T." Ukázka scény je součástí AV přílohy. 44 s03e10, "Fly" 42

32

V úvodních minutách ještě před znělkou seriálu máme v případě několika epizod možnost vidět pasáž, která se jakýmsi způsobem váže k příběhu, ale má zcela odlišnou formu, resp. žánr. V epizodě Peekaboo 45 je to videoklip k písničce se španělským textem pojednávajícím o tajemném “kuchaři”, který si říká Heisenberg 46, a o nebezpečí, které mu hrozí. Také tato a podobné pasáže zpřítomňuje vypravěče, přináší nový úhel pohledu na protagonistu a jeho činnost (stal se legendou, ale je v nebezpečí) a zvolená forma s sebou přináší nadhled. Podobně jako zmíněný videoklip působí reklama 47, výňatky z televizních zpráv 48 nebo hudbou podkreslený “medailonek” jedné z vedlejších postav49. Ryze fanouškovským materiálem je pak pět miniepizod seriálu vytvořených v roce 2009 a určených pro oficiální inernetové stránky seriálu. Vazba k ději seriálu je zde jen velmi volná, minipříběhy neobjasňují ani nedotvářejí děj, nedovysvětlují jednání nebo postavy. Jde čistě o humornou formu 50.

45

s02e06, "Peekaboo" Heisenberg je přezdívka, kterou si Walt sám vybral. 47 s03e09, “Kafkaesque” začíná reklamou na krycí podnikání Waltova šéfa Guse, kterým je ř etězec restaurací s kuřecím masem. 48 s03e01, “No Mas” ve zpravodajském sestřihu různých zpravodajských stanic se hovoří o srážce letounů, kterou nepřímo zavinil právě Walt. 49 s03e12, “Half Measures”. Epizoda představuje postavu prostitutky Windy, která se objevila v několika epizodách 3. série. 50 Miniepizoda "The Break-in " je součástí AV přílohy. 46

33

3.2 Dramatický vývoj vs. schéma V první části kapitoly budeme hovořit o vztahu seriálů ke schématu. Schématem pak budeme rozumět souhrn prvků, které se v průběhu seriálu budou s větší či menší mírou pravidelnosti opakovat, ať už půjde například o typy zápletek, postav, motivů nebo témat. Zaměříme se na otázku, zda a jakým způsobem se schéma projevuje na vývoji postav, příběhu a hlavního tématu, případně zda a jakým způsobem se schéma proměňuje. Blíže rozebereme seriál Dexter, konkrétně jeho druhou sérii, která slibuje odchýlení se od původního schématu; dále pak rozebereme seriál Weeds a příčiny, kvůli kterým jeho příběh postupně do schématičnosti upadá. Zmíníme také výjimečnou šestou řadu tohoto seriálu, která se od očekávaných schémat liší. V další části kapitoly budeme hovořit o vztahu seriálů k žánru. U seriálu Weeds si všimneme vztahu žánru a námětu, respektive následků posunu původně odlišně nastaveného námětu do komediální roviny s dramatičtějším vývojem; u seriálu Breaking Bad si všimneme, jak může fungovat příběh se dvěma žánrově odlišnými rovinami, konkrétně psychologicky realisticky pojatým světem rodiny a drogového podsvětí s prvky komiksu.

Dexter a schematický žánr Nejblíže ke schématu má z pětice seriálů Dexter. Žánr televizní krimi, ze kterého narativní struktura seriálu vychází, je na opakujícím se schématu založen 51. Dexter je součástí vyšetřovacího týmu, který se věnuje vyšetřování jednotlivých vražd. Navíc zde máme další pravidelně se opakující motiv: Dexterovy utajené vraždy jiných vrahů. 52 Oblouk každé série pak nabízí vždy jednu linii a s ní postavu, která se k Dexterovi přiblíží. Spolu s touto postavou pak Dexter - jako člověk, který postrádá schopnost cítit lidské emoce - objevuje a zkoumá různé oblasti mezilidských vztahů nebo obecně

51

Hovoříme o kriminálním žánru, jehož zástupci jsou například u nás populární seriály společnosti CBS Crime Scene Investigation: Las Vegas (CBS, Anthony E. Zuiker, 2000 – 2012*) a její varianty z Miami a New Yorku (CSI: Miami a CSI: New Yo rk) 52 Syžet první a druhé série nabízí vždy po čtyřech obětech.

34

lidského života a soužití, kterým nerozumí 53. Ty oběti Dexterových vražd, které nemají návaznost na hlavní linie, vždy představují paralely Dextera, jelikož jde pokaždé o jiné sériové vrahy. Spolu s hrdinou divák zkoumá příčiny, které vedou tyto vrahy k vraždám. Namátkou: alkohol jako příčinu udává Dexterova oběť ve druhé epizodě úvodní série54; zdravotní sestra v následující epizodě tvrdí, že svým obětem jen pomáhala od utrpení 55. Protagonista pak také průběžně odkrývá svou minulost spojenou s raným dětstvím a dospíváním s nevlastním otcem Harrym. Na konci první série spolu s Dexterem zjišťujeme, že jeho vražedná porucha může být získaná a to na základě traumatické zkušenosti z dětství, když byl přítomen brutální vraždě své matky. Zakládá se tak divácká motivace po možném vyléč ení Dextera, což je motiv, se kterým se pracuje nejvýrazněji v průběhu druhé série. Napětí se zvyšuje a Dexter je blízko dopadení. V úvodní epizodě série poprvé nedokáže zabít svou oběť; v téže sérii se pak spojuje linie vyšetřování a linie Dexterových vražd, to když jsou na dně moře nalezeny pytle s ostatky jeho obětí. Ohrožena je tedy jak Dexterova hlavní motivace, tak Dexter samotný, pokud by měl být dopaden. Protagonista navíc zjišťuje, že jeho nevlastní otec Harry zpáchal sebevraždu kvůli tomu, že cítil pocit viny za to, k čemu nevlastního syna vychoval, a Dexter v závěru série uvažuje o tom, že se k vraždám přizná. Vyvíjí se tedy motiv utajení Dexterových vražd, “Harryho pravidel” a samotného vražedného nutkání, tedy všechny ustavující motivy seriálu. Oblouk série však končí návratem k původnímu stavu. Dexterova vražedná touha nezmizela, zůstává jako vrah neodhalen a pravidla vraždění se pro něj rovněž nezmění. Žádná z následujících tří sériích se takto dramaticky ve vztahu k základním motivům nevyvíjí; témata jednotlivých oblouků sérií jsou Dexterem zkoumána, ale k faktickému posunu, který by měl vliv na Dexterovo jednání, dochází jen minimálně. Motiv možného vyléčení a postupných změn v Dextrovi zůstává zachován. Schéma tohoto typu tedy v zásadě může pokračovat v mnoha dalších variacích.

53

Ve druhé sérii se Dexter pokouší pochopit a zbavit se svého “temného pasažéra”, jak nazývá své vražedné nutkání; ve tř etí sérii je tématem přátels tví, v dalších například rodina nebo náboženství. 54 s01e02, "Crocodile" 55 s01e02, "Popping Cherry"

35

Seriál Weeds, na rozdíl od žánru krimi, nemá schematickou formu. Přesto se s vývojem seriálu některé motivy opakují a je patrná určitá repetitivnost u jednotlivých motivů, kvůli které dramatický vývoj i vývoj postav začínají stagnovat56. Hlavní příčinou je zde rychlé tempo dramatického vývoje, které při zvoleném žánru rychle vyčerpá potenciál prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Rodina mění bydliště několikrát, stejně tak se několikrát zopakují mnohé motivy. Na ploše sedmi sérii se rodina stěhuje třikrát. 57 V každém prostředí musí rodina hledat nové způsoby obživy, které jsou nakonec vždy spojené s marihuanou. Tento základní motiv se nemění, stejně, jako se nemění předpoklad soudržnosti rodiny. Se změnami prostředí pak přicházejí různé varianty prodávaných produktů, krycího podnikání, ale také například Nancyiných partnerů: prvním krycím podnikáním Nancy je pekárna, později je to továrna na fontány v podobě rodinného domu, obchod s těhotenským oblečením, sýrařství nebo továrna na úpravu jízdních kol pomocí hybridního, tzv. Kodaňského kola v sedmé sérii; Nancy se ve druhé sérii pokouší o partnerský život s agentem protidrogové jednotky Peterem, ve čtvrté sérii si bere za manžela Estebana Reyese, v sedmé sérii má poměr se šéfem finanční korporace Clinem. Opakuje se i motiv "dvojitého agentství" Nancy: tajila své podnikání před Peterem, za zády Rayese informovala FBI o pašeráckém tunelu pod hranicí Mexika a USA a Na Clina donáší úřadu pro dohled na obchod s cennými papíry ( Securities and Exchange Commission). Jedná se tedy pouze o varianty stejných motivů. Nancyin vztah k mužům se nevyvíjí.

56 57

Podrobněji o příčinách a důsledcích tohoto stavu v následující kapitole. Sedmkrát, pokud budeme počítat i šestou sérii. Její forma je však specifická a bude o ní řeč později.

36

Hra s očekáváním Výjimku ze schématu, respektive pozoruhodnou práci s očekáváním nové situace, ve které rodina opět nějaký čas zůstane, tvoří šestá série. Na jejím začátku se rodina ocitá na útěku před Nancyiným mužem, mexickým politikem a zároveň drogovým bossem Estebanem Reyesem. Na svém útěku změní rodina prostředí celkem třikrát. Dvě ze tří prostředí, do kterých se dostává, jsou exponována tak, aby vytvářela dojem, že v nich rodina zůstane delší dobu 58: Záměrně se věnuje čas představování vedlejších postav, které ovšem v následujícím ději dále nefigurují; jsou naznačeny způsoby, kterými se bude vyrábět a distribuovat marihuana, a také směry kterými by se mohly ubírat vedlejší linie vyprávění: Rodina se po útěku z příhraničního města RenMar59 dostává do Washingtonu, Nancy, její starší syn Silas a švagr Andy si najdou zaměstnání v hotelu. Nancy používá hotelovou pračku k výrobě hašiše, který pak prodává hostům. Seznamujeme se s postavami pikolíka a pokojské Latrice60. Andy se uchytí jako hotelový kuchař, Silas začíná přemýšlet o tom, že by se zapsal na univerzitu. Podobně “slibným” způsobem je představeno i následující prostředí, zapadlé městečko Pioneer City. I tady má Nancy v plánu prodávat hašiš, jsou představeny postavy Simona a jeho otce, kteří prodávají použitou elektroniku 61. Nancy si stihne najít milence, barmana z nedalekého podniku, podobně, jako si ve Washingtonu snažila začít s jedním z hotelových hostů. Jako zástěrka rodině slouží starý karavan, jehož původní majitel byl kněz a který je pomalovaný náboženskými hesly. Andy předstírá, že je pastor. Jakmile je ale prostředí představeno, přichází zlom: Washington musí rodina opustit kvůli pokutě za špatné parkování, která by mohla sloužit (a slouží) jako vodítko Nancyiným pronásledovatelům; z Pioneer City rodinu vyženou rozzlobení obyvatelé v čele s

58

Tedy minimálně jednu řadu seriálu, jak by naznačovaly oblouky předchozích sérií. Město je smyšlené. Ren-Mar je název ateliérů v Hollywoodu, kde se část seriálu natáčela. 60 Dojem, že se s touto postavou budeme setkávat častěji, vyvolává i její netradiční zevnějšek. Latrice je vysoká krátkovlasá černoška, která nosí výrazné náušnice se dlouhými ptačími péry. 61 Postavy se objeví jen ve třech scénách osmé epizody série. V úvodní scéně, ve které si Andy a Silas pořizují pračku, působí dvojice postav nepřátelsky, jen aby se v následující scéně ukázal opak a všichni se přátelsky seznámili. Tento postup spolu s důrazem, který tvůrci na scénu kupování pračky kladou, vytváří očekávání, že postavy nevidíme naposledy. 59

37

manželkou barmana, se kterým Nancy strávila jediný večer 62. Nevyjdou ani další naznačené možnosti kam a také jak utíkat. Důvody jsou v zásadě banální: do Kanady rodinu nepustí kvůli chybějícímu rodnému listu novorozeněte Stevieho, luxusní obytný přívěs, který Silas vyhraje v soutěži ještě předtím, než si pořídí zmiňovaný přívěs ze druhé ruky, nemohou přijmout kvůli nutnosti registrace auta na jméno soutěžícího, tedy opět možné vodítko pro Estebana Reyese. V celé sérii se tedy motiv rodiny na útěku tematizuje, rychlý dramatický vývoj a změna prostředí pak vyhovuje zejména satirickému charakte ru seriálu. Protože je rodina na útěku, dějové linie se koncentrují, zbylé vedlejší linie mají přímý vztah ke hlavní dějové linii. Sedmá série se pak vrací ke schématu a rodina ji tráví v novém prostředí New Yorku, každá z pětice hlavních postav zde má opět samostatnou linii s větší či menší návazností na marihuanový byznys. Vzniká nové krycí podnikání, novou klientelou je vysoká společnost a Nancy se dává dohromady s vlivným podnikatelem. Princip nového prostředí a podnikání je schématem, které vyhovuje zejména satirickému charakteru seriálu, méně pak vývoji postav a rozvoji tématu.

3.3

Žánr a nadsázka

Tři z pětice seriálů (Weeds, Hung a Breaking Bad) nabízí podobnou kombinaci dvou prostředí: rodinného kruhu a světa nelegálního podnikání protagonistů. U všech najdeme prvky komedie: Weeds je primárně satirický, Hung spíše tragikomický a u Breaking Bad najdeme prvky černého humoru. U Breaking Bad pak dále najdeme prvky thrilleru s důrazem na atmosféru, kterou vytváří obrazová a hudební složka, a také komiksové motivy. Zajímavé srovnání se nabízí zejména u seriálů Weeds a Breaking Bad, které k sobě mají o do námětu i motivů nejblíže. Zatímco Breaking Bad zvolenou žánrovou nadsázku ve svých čtyřech sériích prakticky nemění, v seriálu Weeds se proměňuje jak ona, tak rámcové prostředí a to velmi výrazným způsobem. U seriálu Weeds tedy 62

Potenciální vztah Nancy s hotelovým hostem ve Washingtonu utne Nancyin nadřízený už při seznamování.

38

budeme sledovat, jaký - v zásadě negativní - vliv může mít posun žánru na původní námět. V Breaking Bad si pak všimneme naopak takového způsobu uchopení žánrových motivů, díky kterému lze téma i postavy rozvíjet. Dexter pak přichází s prvky klasické televizní krimi, ovšem s netradiční ústřední postavou Dextera, protagonisty a zároveň sériového vraha. Disproporce mezi Dexterovým tvrzením, že necítí lidské emoce, a jeho faktickým jednáním a chováním, které emoce předpokládá, pak otevře otázku po způsobu, jakým divák fikci sleduje.63

Weeds Srovnání několika úvodních dílů seriálu Weeds s dalšími díly a sériemi ukazuje, jak výrazným způsobem může odklon od původní žánrové koncepce ovlivnit obsah seriálu. Srovnáme-li úvodní díly seriálu Weeds s dalšími sériemi, všimneme si výrazného posunu v základních principech, na kterých seriál původně stavěl, a který je přímo spojený se změnou v míře nadsázky. Příběh se zpočátku soustředí vedle dramatické linie drogového byznysu na problémy spojené s výchovou dětí, a to jak v rodině Nancy, tak Celie. Vzhledem k výraznému prostoru, který linie Celie dostává k dispozici, je vazba na Nancy jen velmi volná. Lze říci, že původním tématem nastíněným v pilotní epizodě byly ženy-matky a jejich místo v rodině a společnosti 64. Dvě podoby rodiny zde ještě doplňuje třetí, s výraznější vazbou na hlavní dramatický motiv prodeje drog. V jejím čele stojí Nancyina dealerka marihuany, rázná černoška Heylia James. Princip několika typů matek na předměstí však tvůrci postupně opouštějí; na konci třetí série jsou tyto rodiny buď již rozpadlé a jejich jednotliví členové mají v seriálu samostatné dějové linie

63

Téma zde pouze zmiňujeme, protože divácké hledisko leží mimo cíle této práce. Nutno dodat, že tento koncept - jakkoliv se jeví jako intelektuálně hodnotnější - nebyl dostatečně nosný. Vedle výrazného dramatického motivu Nancy a drog se jen volně propojená linie Celiiny rodiny jevila jako nadbytečná a retardující hlavní dramatický příběh. Poté, co se u Celie na konci první série objeví rakovina prsu, se děj praticky rozpadá na dvě části. Tvůrci obě linie výrazněji propojují až s Celiiným zvolením do místního zastupitelstva. Celia se rozhoduje udělat z Agresticu “zónu bez drog”. Propojení však vydrží jen do začátku třetí série a linie se znovu oddalují. Atraktivitu linie Celie a její rodiny pak udržuje zejména herecký výkon představitelky Celie herečky Elisabeth Perkins. 64

39

(rodina Celie), nebo zcela mizí z příběhu (rodina Heylie James 65). K tomuto posunu dochází především kvůli změně v charakteru a dynamice vyprávění. Pilotní díl ještě představuje umírněnou komediální polohu vedlejších postav, které se vyprofilují později. Co se týče rodinného přítele, Nancyina účetního a člena zastupitelstva Agresticu Douga, pokouší se tvůrci v úvodních dílech ještě tuto postavu zahrnout do širších rodinných vztahů (jeho syn je Nancyin první dealer.) Ty se však s postupem času vytrácejí a Doug se stává spolu s Nancyiným švagrem Andym 66 ryze komickou postavou, bez stabilnějších rodinných nebo jiných vazeb. Principu paralelních linií v jednom prostředí by odpovídal spíše pozvolnější, realističtější styl vyprávění, jak jej vidíme v úvodních epizodách první série. Tvůrci však postupně volí spíše komediálnější ladění příběhu se stylizovanějšími postavami a zápletkami, které s sebou přináší i rychlejší dramatický vývoj. Ten však potenciál (jak satirický tak dramatický) předměstí Agresticu poměrně rychle vyčerpává. Už po třech sériích tedy Nancyina rodina Agrestic definitivně opouští. Silas a Shane se pak bez vazby na prostředí ukazují být v podstatě velmi vágně charakterizovaní. Na předměstí byli oba zkrátka obyčejnými dětmi žijícími s neobyčejnou matkou a základní diváckou otázkou bylo, jaký vliv na jejich obyčejné dospívání bude mít matčin byznys. Jakmile se ale rodina odstěhuje, prizma "normálního" způsobu života a s ním i tato základní otázka mizí. Jedinou výraznější vlastnost měl z obou dětí mladší Shane, který byl zkrátka "divný", projevovaly se u něj především násilné sklony. Starší Silas žádný váraznější charakterový rys neměl. Mimo prostředí Agresticu tvůrci motiv Shanovy "divnosti" vygadují do té míry, že na konci čtvrté série chladnokrevně zavraždí matce před očima nadřízenou Estebana Reyese Pilar Zuazo kroketovou holí. Postava se tedy vyvíjí, ale s ní také nadsázka příběhu.

65 66

Až do sedmé série, ve které Nancy Heylii opět vyhledá. Andy se k rodině přidává v epizodě s01e04, "Fashion of the Christ".

40

Více prostoru mimo Agrestic postupně dostávají ryze komické linie a postavy, tedy Andy a Doug. Komediální rovina ve velké míře stavící na charismatu a hereckém projevu obou herců, tedy Kevina Nealona (Doug) a Justina Kirka (Andy). 67 S prostředím předměstí pak také mizí i základní zdroj satirického komentáře, avizovaný už samotnou znělkou seriálu68. Satira se ovšem nevytrácí, mění se pouze její cíl, a s ním také míra obecnosti témat. V prvních sériích byla cílem satiry předměstská společnost, její pokrytectví; s Dougem a Celií pak i fungování místní politiky. Tématem čtvrté série už je převádění mexických imigrantů přes státní hranice nebo Andyho pobyt v armádě. Zatímco náhled do místní politiky Agresticu poskytoval hlubší sondu zejména do politických praktik, obecnějčí témata jsou zpracovávána povrchněji. Rychlý dramatický vývoj se negativně projevil také na některých základních motivech. Velmi brzy se vytrácí například motiv utajení drogové obživy před dětmi 69. Jakmile se oba synové k matčinu podnikání přidávají, otázka po pochybném charakteru Nancyina způsobu obživy zmizí a s ním i základní etický konflikt mezi matkou a dětmi 70. Bez motivu utajení před dětmi už tento problém řešit nemusí. Bez této překážky se dějové linie Silase a Shanea osamostatňují od linie Nancy. Ve čtvrté sérii má Silas například poměr se starší ženou, v páté sérii si spolu s Dougem otvírají legální obchod s marihuanou. Vše v podstatě zaměnitelné motivy. Nancy v důsledku těchto změn postupně přestává v rodině plnit roli autority a začíná vyvstávat otázka, z jakých důvodů s ní děti i švagr nadále zůstávají. Toto dilema čas od času v příběhu řeší starší Silas a Andy, Nancy však nikdy definitivně neopustí. Za hranice předpokladu rodinné a citové soudržnosti se pak pouští až tvůrci Breaking Bad. Poté, co se Waltova žena Skyler dozvídá o nelegálním podnikání 67

Součástí AV přílohy je jejich scéna z s06e08, "Gentle Puppies", ve které Doug a Andy předstírají, že jsou duchovní. 68 Jde o znělku prvních tří sérií. Ta ukazuje poklidný život předměstí Agrestic, ve kterém žijí stejní - ve znělce trikově zmnožení - lidé, kteří opakují svou denní rutinu. Ironické vyznění dokr esluje podkresová píseň “Little Boxes” od společensky angažované americké písničkářky Malviny Raynolds. V textu písně se v ironickém kontextu hovoří o identických prefabrikovaných předměstských domech a stejně uniformních lidech, kteří v nich bydlí. 69 Silas se vše dozvídá v průběhu první série, matčiným dealerem se stává od čtvrtého dílu třetí série. Také Shane se o matčině podnikání dozvídá a brzy i on matce pomáhá. Ani jednomu ze synů není práce proti mysli, takže dramatický konfli kt v tomto ohledu nehrozí. 70 Nebo spíše vnitřní konflikt Nancyiných rolí, který měl do té doby vliv na její dramatická rozhodnutí.

41

manžela, se jej zříká a vyhazuje ho z domu. Její city se kvůli Waltovu chování mění. Později Skyler Waltovi sice nabízí pomoc s krycím podnikáním, motivací je pro ni však primárně finanční zabezpečení jejich dětí. Změna citů u Skyler s sebou přináší otázku, zda mělo nakonec Waltovo rozhodnutí k nelegální činnosti (motivované touhou zaopatřit rodinu před očekávanou smrtí) vůbec smysl. Mezi situací, kdy Skyler opouští Walta, a kdy mu znovu nabídne, aby se nastěhoval domů, uplyne v čase syžetu osmnáct epizod 71, jejich citový život se však do konce páté řady seriálu do starých kolejí zcela nevrací.

Breaking Bad Proti nadsázce Weeds stojí realistické pojetí seriálu Breaking Bad. V rovině scénáře tvůrci tohoto seriálu pracují spíše s každodenními situacemi z rodinného života. Seriál Weeds proti tomu nabízel linie jednotlivých postav, které vytvářely své vlastní zápletky, zde se linie vedlejších postav drží hlavní zápletky. Komediálnímu vnímání příběhu pak brání motiv Waltovy rakoviny a také například mozková obrna Walta Juniora 72 Obsahem scén motivu Waltovy domácnosti je pak často jen atmosféra, která staví se na subtilním hereckém projevu protagonistů. 73 Civilně pojaté prostředí stojí v kontrastu s prvky žánrů ze zcela opačného konce pomyslné škály stylizace: Walt si - tak jako komixový superhrdina - v novém prostředí buduje své “pracovní” ater ego. Má svůj kostým (pouhý klobouk, který ovšem funkci kostýmu plní dostatečně) a především i své “superschopnosti” spojené s chemií 74. Dva zcela odlišné světy, tedy rodinný a svět drogového podsvětí, jsou na rozdíl od seriálu Weeds striktně oddělené. Postupné odhalování Waltova tajemství manželkou Skyler a s ním spojená změna citů vůči manželovi se stává tématem, které je v seriálu velmi pečlivě zkoumáno. Jako diváci pak sledujeme, jaký má nové prostředí vliv na jeho osobnost. U té se Waltův nový koníček projevuje jak pozitivně - ve zdravějším 71

s02e13, "ABQ" až s04e05, "Shotgun" Tou protagonista Walta Jr. herec RJ Mitte skutečně trpí, což je z jeho projevu od začátku patrné i pro diváka. 73 Prvky černého humoru se do seriálu dostávají až s Waltovými problémy spojenými s novou činností. 74 Dokáže kromě meta mfetaminu syntetizovat výbušniny, jedy, ale také například sestrojit autobaterii. 72

42

sebevědomí projevujícím se například v sexualitě - a také negativně na jeho ješitnosti a s ní spojené vznětlivosti. Seriál na rozdíl od Weeds podrobně zkoumá vliv, jaký má Waltovo tajemství na vztahy v rodině i jeho osobnost. V úvodní sérii také ukazuje varianty vztahů jednotlivých postav k prostředí drogového podsvětí, skrze Walta, jeho pomocníka Jesseho a Hanka, Waltrova švagra z protidrogové jednotky (DEA). Svět drogového podsvětí a lidé, kteří z něj pocházejí, s sebou přinášejí do rodinného příběhu postavy ze zcela odlišného žánru. Jde od začátku o velmi nebezpečné jedince, s násilnickými, až psychopatickými rysy. Boss Tuco Salamanca v závěrečné části první série před očima Walta v afektu holýma rukama ubije svého podřízeného. Podobně naloží se svým podřízeným Waltův následující boss (pedantský a ledově klidný) Gustavo Fring ve čtvrté sérii. Téměř jako metafora krevní msty pak působí dvojice bezejmenných, mlčenlivých vrahů, bratranců Tuca, za jehož smrt se chtějí mstít na Waltovi. Jeden z mužů, který má po souboji s Hankem amputované nohy, po spatření Walta sleze z nemocničního lůžka a plazí se k němu s odhodlaným výrazem. Na zemi za ním z pahýlů končetin zůstávají krvavé stopy. Postavy drogového podsvětí představují spíše typy. Mají vždy jen několik málo výrazných vlastností; jsou pojaty efektně, na první pohled budí obavu: Tuco je agresivní sociopat; Gus je strojově neemotivní a pedantský muž; Tio, bývalý vůdce drogového kartelu, je po prodělané mrtvici na vozíku a komunikuje pouze prstem, kterým rozeznívá zvonek. Nemáme možnost hlouběji proniknout do zázemí nebo psychologie těchto postav. Sledujeme zde postavy z thrilleru případně antagonisty z kriminálního nebo akčního filmu. Principem je pak střet hodnot, morálky a způsobů Walta s těmito nebezpečnými postavami a dopad jejich prostředí na Walta a jeho svět.

43

Big Love V Big Love také najdeme dva světy, z nichž jeden znamená ohrožení pro rodinu protagonisty a jako v případě Breaking Bad s sebou nese rysy odlišného žánru. Proti Billovi tu stojí svět náboženské kongregace Juniper Creek, ze které Bill pochází, konkrétně v podobě proroka gongregace Romana Granta a jeho syna Albeeho. Jejich charaktery jsou jednoznačně záporné a připomínají spíše intrikující hlavy představitelů mafie než vůdců náboženské komunity: při prosazování svých zájmů neváhají používat všechny dostupné prostředky včetně vydírání, podvodů, zastrašování a fyzického násilí. Pravými pohnutkami u nich nejsou ideje, nýbrž pomsta, touha po moci či penězích, závist nebo kompenzace pocitu méněcennosti. Na rozdíl od Weeds a Breaking Bad se zde však nesetkáváme se zjednodušenými, ale naopak mnohovrstevnatými charaktery s bohatým pozadím a především složitými vzájemnými vazbami mezi Billovou rodinou a představiteli komunity. Roman Grant je otcem Billovy ženy Nickie, zároveň má moc nad jeho rodiči a bratrem, kteří v komunitě žijí. Dramatické zápletky, které tato linie primárně přináší, zde tedy není samoúčelná a každý Billův výpad proti Grantovi má dopad i na rodinu.

Dexter V Dexterovi sledujeme jinou základní situaci, co se týká prostředí i žánru. Východiskem už není rodinný kruh v té formě i důležitosti, jako u zbylé čtveřice zkoumaných seriálů, ale prostředí policejního vyšetřovacího týmu oddělení vražd. Podstatnou část zápletky pak tvoří vyšetřování vraždy nebo série vražd. Netradiční postavou je zde Dexter, který je jak součástí vyšetřovacího týmu, tak zároveň masovým vrahem. Vrah jako protagonista s sebou přináší posun v optice sledování žánru krimi: v Dexterově linii se opakuje motiv vraždy, při které jako diváci netradičně sympatizujeme s vrahem. Potenciální problém s přijetím vraha jako postavy zde na straně diváka nevyvstává, což je dáno jednak premisou o vraždách jiných vrahů a také způsobem,

44

jakým jako diváci sledujeme tento žánr. Divácké potlačení nedůvěry 75 nám dovoluje s Dexterem sympatizovat. Jak takové potlačení nedůvěry funguje můžeme vidět například na způsobu, jakým si tvůrci poradili s problémem Dextra a jeho sexuality. Hned v úvodní epizodě první série Dexter hovoří o tom, že přirozené sexuální pudy necítí. Se svou přítelkyní Ritou nespí, ona sama sex odmítá kvůli traumatickému zážitku sexuální povahy z minulosti. Když však později s Dexterem spát chce, jeho odůvodnění, proč se zdráhá, se mění: už nehovoří o asexualitě, ale tvrdí, že s Ritou nespí z obavy, aby nepoznala, že je “uvnitř mrtvý”, uvádí tedy jiný důvod. Později vedou běžný sexuální život, který si Dexter – jak sám tvrdí – užívá i on. Důvod ke změně původního Dexterova charakteru, jak ho ukazoval úvodní díl, se nabízí: postava bez sexuality by diváka přitáhla méně, než postava s ní. Divák pak nelogičnost v psychologii postavy přijme lépe, než by přijal asexuálního hrdinu. Sexualita je výjimečným pocitem jinak necítícího Dextera. Jím deklarovaná necitlivost je ovšem v rozporu s tím, co ve skutečnosti sledujeme: ačkoliv tvrdí, že nedokáže cítit emoce, jeho jednání a chování naznačuje opak. Dexter projevuje normální emocionalitu jak v komunikaci s ostatními, tak tehdy, když je sám. Když například ve čtvrté sérii nedopatřením zavraždí nevinného muže 76, zhroutí se na prahu své kanceláře. Podobně pak ani herecké ztvárnění neubírá Dexterovi nic z emocionality zdravého člověka. Složitější situace s přijetím postavy Dextera by tedy mohla potenciálně nastat až ve chvíli, kdy by se hrdina odchýlil od svého schématu a zabil - vědomě a v souladu s vnitřními vražednými tužbami, o kterých hovoří - nevinnou oběť. Taková situace ovšem v seriálu obvykle nenastane a i když Dexter vraždí v rozporu s vlastními pravidly, jde většinou o chybu nebo nehodu. Pokud však přece jen vraždí vědomě v rozporu s kódem, tvůrci vycházejí divákovi vstříc minimálně tak, že je oběť krajně nesympatická a o smrt si takzvaně “říká”, nebo si ji jinak zaslouží, tedy minimum nutné k tomu, 75

Pojem “potlačení nedůvěry” vyjadřuje diváckou práci při vnímání fikce. Jde o předpoklad pro vnímání fikčního textu, díky němuž jsme schopni vnímat i nereálné příběhy a postavy. Například: ECO, Umberto, The Role of the Reader: Explorations In th e Semiotics of Texts, ed. Thomas Sebeok, Bloomington: Indiana University Press, 1979 76 s04e07, "Slack Tide"

45

abychom hrdinovi jako diváci odpustili 77. Toto schéma si pak seriál udržuje. Dexter je tedy spíše zvláštní variantou kladného hrdiny, výrazná nadsázka spojená s žánrem dovoluje sledovat Dextera jako zdravého člověka.

77

To je i příklad vraždy zmíněného “nevinného” muže z s04e07, "Slack Tide". Ačkoliv se tato vražda vzpírala Dextrovým pravidlům, existují zde z diváckého pohledu dvě polehčující okolnosti: jednak šlo o omyl, zavražděný muž byl navíc násilník .

46

4. Postavy Ani jednoho z pětice protagonistů nelze označit za příslovečného padoucha v pravém slova smyslu. Jednání protagonistů je sice v rozporu se zákonem a dobrými mravy, cílem jejich jednání však není páchat zlo nebo se obohacovat na úkor druhých čistě z touhy po zisku, nýbrž jiná, altruistická motivace. Ve dvou případech jde o starost o rodinu (Weeds, Breaking Bad), v jednom o motivaci uživit v těžké době alespoň sám sebe (Hung), v dlaším je to náboženské přesvědčení (Big Love) a v posledním případě je protagonistovo jednání vázáno na vnitřní potřebu, kterou nemůže korigovat (Dexter). Motivace protagonistů je navíc posílena dramatickým momentem, který postavy donutil jednat tak, jak jednají: Dexter vraždí v důsledku traumatu, Walt se rozhuduje vyrábět metamfetamin poté, co se dozvídá, že mu zbývá zřejmě jen pár měsíců života, Nancy se dostane do tíživé finanční situace po smrti manžela, Ray se dá na prostituci poté, co mu vyhoří dům a Billovo rozhodnutí žít v polygamním svazku i mimo náboženskou kongregaci je zapříčiněna hned několika faktory: náboženským přesvědčením, jeho vyhnáním z kongregace v útlém mládí a nakonec rakovinou první ženy, po které už nemohla mít další děti. Sledujeme tedy z pohledu motivací jednoznačně kladné hrdiny. Motivace, které by je alespoň trochu přibližovaly sféře padouchů, pak budeme hledat v úvodní části kapitoly. Budeme také zkoumat, jakým způsobem se s vývojem příběhu seriálů budou dílčí motivace měnit a jaký to bude mít vliv na další vývoj příběhu a postav. V další části kapitoly se zaměříme na minulost a zázemí protagonistů a jejich vztah k tématu. Na závěr se budeme věnovat vedlejším postavám.

47

3.4 Motivace protagonistů Dexterova motivace Dexter je nejméně "standartním" hrdinou vzorku. Řídí se tzv. “Harryho kodexem”, souborem pravidel, která Dextera naučil jeho nevlastní otec Harry ve snaze regulovat Dexterovu potřebu vraždit a použít ji k něčemu prospěšnému: likvidaci jiných sériových vrahů. Podle tohoto kodexu smí Dexter vraždit až po tom, co se přesvědčí, zda se skutečně jedná o vrahy. Dexter evidentně dokáže rozlišovat dobro a zlo. Co na začátku byly jen mimikry, tedy chování motivované jen touhou chovat se jako ostatní, začíná Dexter postupně prožívat. Dostává se do partnerských, přátelských a jiných vazeb a rolí, začíná je chápat a prožívat. Jeho motivace je tedy primárně využívání jeho nepotlačitelného vražedného nutkání prospěšným způsobem, ale také objevování "lidství". U postavy Dextra funguje také výrazná divácká motivace založená otázkou po Dexterově možném vyléčení: na konci první série se dozvídáme, že Dexterova porucha nemusí být vrozená. Dexter byl v dětství svědkem brutální vraždy své matky. Té byl přítomen i jeho starší bratr, který, jak se nakonec ukáže, je tajemným “Mrazákovým zabijákem”, antagonistou první řady seriálu, tedy také sériovým vrahem. To znamená, že trpěl-li stejnou poruchou Dexterův bratr, je možné, že jeho dispozice nejsou vrozené, ale že je jejich příčinou právě silný traumatický zážitek. Otevírá se tedy možnost, že je Dexterova porucha odstranitelná. Ve druhé sérii se Dexter skutečně začíná poprvé výrazněji měnit, začíná mít skutečné pocity (které předtím postrádal) a pokouší se zbavit svého "temného pasažéra", jak nazývá své nutkání. Konec druhé série však ukazuje Dextera opět v roli vraha. Na konci závěrečné epizody série říká své oběti těsně před její smrtí: "Řeklas mi, abych se přijal takový, jaký jsem. A abych tomu zcela důvěřoval. Děkuju ti." 78 Dexter tedy vražednou touhu definitivně přijímá za svou. Nesnaží se dál své povaze vzdorovat, což je motiv, který by mohl budit kontroverzi; pod kontroverzním povrchem tohoto motivu se však skrývá obecnější téma sebepřijetí.

78

s02e12, "The British Invasion"

48

Nancy a Walt jako živitelé rodin Prodej marihuany pro Nancy zprvu nebyl nevyhnutelným rozhodnutím, jak řešit nedostatek financí, ale spíše forma přivýdělku. Záhy se ovšem finanční situace rodiny zhoršuje a Nancy začíná být na prodeji marihuany čím dál více závislá. Přivýdělek pak přerůstá v jediný zdroj rodinných financí. 79 Nancy se svým podnikáním postupně expanduje, čímž ovšem zabředává do vztahů s podsvětím a cesta zpět se jí postupně uzavírá. Finanční situaci se natrvalo vyřešit nedaří, úspěchy totiž pokaždé vyváží další a další pády. Snaha uživit rodinu postupně přestává být hlavní motivací hrdinky, respektive se z potřeby stává do značné míry způsob seberealizace. Když se však Nancy se k prodeji marihuany vrací i později, když se jí podaří vazby na drogové podsvětí zpřetrhat: Nancy se na začátku šesté série80 podaří uprchnout před manželem a drogovým bossem Estebanem Reyesem a vydává se s rodinou do Kanady. Na hranicích jsou však zastaveni kvůli chybějícímu rodnému listu Nancyina novorozeného syna Stevieho. Pokusí se tedy ukrýt v příhraničním Seattlu, kde se pokoušejí začít nový život pod novou identitou jako Newmanovi. Zatímco se prostřední syn Shane stará o Stevieho, Nancy, její starší syn a švagr využijí stávky zaměstnanců a nechají se zaměstnat v hotelu. Jejich předsevzetí začít nový život mimo drogový byznys však dlouho nevydrží a Nancy začne využívat hotelovou pračku k výrobě hašiše. Výroba a prodej drogy tedy není nutností, ale je to práce, kterou Nancy umí, a kterou si užívá. Problémem s vývojem příběhu postupně přestává být otázka, zda marihuanu prodávat, nebo ne, ale kde ji vzít a jak a komu ji prodat. Drogový byznys je protiváhou nudy, kterou představuje "obyčejné" zaměstnání, jak vyplývá například z dialogu s agentem Tillem z FBI na začátku šesté série. O své nové práci – zástěrce pro tunel pod mexickoamerickou hranicí, o kterém v té chvíli Nancy ještě neví – Tillovi říká:

79

Jaký byl ten předchozí, jistě nevíme. Nancy neměla zaměstnání a kolik peněz rodina získala z životní pojistky zesnulého manžela, rovněž netušíme. Každopádně z této sumy rodina přežívat nezvládala. 80 s06e02, "Felling and Swamping".

49

Dostala jsem to, čemu se říká normální nudné zaměstnání. Ráno vstanu, o bleču se, jedu do práce, nasadím si jmenovku, vyndám si mozek z lebky a položím ho do šuplíku. Dalších devět hodin strávím usmívám se na lidi, předstíráním, že mě zajímá jejich spokojenost, tolerováním kolegů a zíráním na hodinky. Když den skončí, sundám jmenovku, otevřu šuplík, natáhnu se pro mozek, plcnu ho nazpátek, dojdu na zaměstnanecké parkoviště a jedu domů. A je to fakt, fakt, fakt nuda. A vypadá to, že to budu dělat hodně, hodně dlouho. 81

V rovině metafory je nelegální činnost protestem proti způsobu života, který Nancy v citaci popisuje. Hlavní Nancyinou motivací v Seattlu stále ještě zůstává péče o nedospělé děti. Tato situace se mění s úvodní epizodou sedmé série: Mezi šestou a sedmou sérií uplynou v čase příběhu přibližně tři roky, které Nancy ztrávila ve vězení 82. Její dva starší synové mezitím žili a pracovali v Kodani, stejně jako švagr Andy a rodinný přítel Doug. Každý si našel svůj způsob obživy: Shane hrál loutkové divadlo, Silas si vydělává jako fotomodel a Andy s Dougem pořádali prohlídky Kodaně na jízdních kolech. Nejmladší Stevie pak připadl do opatrovnicví Nancyině sestře Jill. Pominulo také nebezpečí pomsty ze strany Nancyina manžela Estebana Reyese, který byl zabit ve vězení a s ním i Nancyina potenciální motivace chránit rodinu. Je tedy otázka, co motivuje rodinu k tomu, aby se zase dala dohromady. Nancy se dostává z věznice do "Domu na půli cesty", instituce, ve které vězni tráví poslední část trestu před propuštěním na svobodu. Když se rodina v Dánsku dozví o Nancyině propuštění, okamžitě se za ní vydává. Zanedlouho spolu všichni bydlí v New Yorku a opět se pokoušejí podnikat v drogovém byznyse. Jejich motivací k návratu je pak pouze a priori předpokládaná s oudržnost rodiny a vzájemná citová vazba: cestu do New Yorku organizuje Shane, který jede za matkou, a

81

"No Man Is Pudding" Nancy byla odsouzena za vraždu nadřízené Estebana Reyese Pilar Zuazo, kterou ve skutečnosti spáchal Shane v poslední epizodě páté série s názvem "All About My Mom". 82

50

jako důvod udává, že kvůli němu šla Nancy do vězení. "Teď je venku, tak ji chci najít. 83" Andy nejdříve tvrdí, že se Shanem nepojede, ale mění názor po tom, co mu Shane ukáže letenku, kterou mu koupil. I Silas se zdráhá, ale nakonec i on do New Yorku přijede. "Přijel jsem kvůli práci," říká Shanovi, ale ten mu nevěří. "Jasně. Zrovna , když odjíždíme, se rozhodneš přesunout kariéru do New Yorku. Přiznej si prosím tě, že ti máma chybí." A priorní předpoklad soudržnosti zde patří k tvůrci zvolenému a divákem očekávanému motivu, bez kterého by se rozpadlo základní téma: útrapy rodiny v drogovém byznyse. S proměnou podmínek v sedmé sérii gradují konflikty mezi Nancy a Silasem. Silasovou touhou řídit podnikání po svém se střetává s Nancyinou potřebou rozhodovat za syna stejně, jako doposud, tedy jako matka: v zájmu syna a to i proti jeho vůli 84. Dramatický konflikt v rodině vrcholí v předposlední části série, ve které Silas trestá matku tak, že její sestře nabídne informace o jejím podnikání, to proto, aby si u soudu nemohla nárokovat zpět svého nejmladšího syna. Svého počínání lituje a ve finále série se rodina nakonec usmíří a chystá se ke společnému životu ve velkém domě a to včetně sestry Nancy Jill a jejích potomků.

Situace Walta Whita v Breaking Bad je trochu jiná. I on chce v prvé řadě finančně zabezpečit svou rodinu. Je to jeho jediná motivace, které je po lékařském nálezu ochoten obětovat vše. Na rozdíl od Nancy své jednání vnímá jako problematické, jeho nemoc však způsobí, že začne jednat v zájmu rodiny proti morálnímu přesvědčení. Priority se mu zkrátka mění. Po prvním nevydařeném obchodu 85 Walt vyrábět další drogy odmítá. Své rozhodnutí ale přehodnotí poté, co se rodinná finanční situace dostává znovu do potíží 83

s07e01, "Bags" Spory mezi Silasem a Nancy gradují a stávají se v této sérii hlavní linií konfliktů mezi postavami, vše končí vzájemným smírem. Spory mezi Nancy a Silasem mají společného jmenovatele, kterým je přednost mateřského pouta před obchodním: Nancy se snaží syna chránit i přesto, že on s jejími rozhodnutími nesouhlasí. "Moje máma mě nenechá být sám sebou!" stěžuje si Silas Andymu v závěr ečné epizodě sedmé série s názvem "Do Her/Don't Do Her". 85 Walt s Jessiem uvaří první várku metamfetaminu, kterou chtějí prodat místním distributorům. Při předávání ovšem jeden z dvojice mužů ve Waltovi poznává člověka, který se jako svědek účastnil policejní razie proti varně, kterou provozovali společně s Jessem. Muži chtějí Walta a Jesseho zabít, ale 84

51

v důsledku drahé léčby rakoviny. Walter má na výběr: znovu začít vařit metamfetamin, nebo přijmout nabídku přítele, který chce jeho léčbu uhradit. Walter ovšem nechce být závislý na milodaru a vybírá první variantu. Jeho motivace se zde podobně, jako u Nancy, rozšiřuje o motiv seberealizace a vzrušení, které v nelegální činnosti objevuje, a ve které pokračuje i přesto, že ohrožuje sebe i vlastní rodinu. Ješitnost občas převáží nad jeho racionalitou: Ve čtvrté sérii například Hank u společné večeře s Waltem prozradí, že našli záhadného "kuchaře" Heisenberga mrtvého. Walt, který ví, že šlo o Galea, zpochybní Hankovu jistotu, když řekne, že Galeovy zápisky působí, jako by svou recepturu spíš od někoho opsal. Hank na základě Waltových slov pokračuje ve vyšetřování. Výroba I prodej drog jsou zde tedy nositelé životního vzrušení a seberealizace, ale také zdrojem pýchy. Tyto vlastnosti netvoří rovnocennou protiváhu nesobecké motivaci postav v tom smyslu, že by diváka nechávali na pochybách, jaká je pravá příčina hrdinova jednání, a jsou spíše doplňkem charakteru postavy. U Walta ovšem najdeme ještě jiný motiv jednání, který etické pochyby budí o něco více, a tím je jeho sílící manipulátorství ve vztahu k Jessemu. Jak už víme, v páté sérii Walt přiotráví dítě, aby na svou stranu získal Jesseho a přiměl ho ke spolupráci na vraždě Guse. Otvírá se otázka, do jaké míry účel světí prostředky. Waltova tendence k manipulátorství tohoto typu se v seriálu vyvíjí, poprvé ji máme možnost výrazněji poznat už na konci druhé série, kdy Walt nechává zemřít Jesseho přítelkyni dusící se vlastními zvratky 86. Jestě předtím opět v zájmu Jesseho uvědomí Guse o jeho záměru pomstít smrt dítěte vraždou Gusových dealerů 87. Co se jevilo na začátku jako jednání ve prospěch Jesseho, se vyvinulo v jednání morálně mnohem obtížněji ohodnotitelné. Tvůrci seriálu ukazují protagonistu, kterého nemůžeme nazvat padouchem, ale jeho jednání má z hlediska morálky čím dál pochybnější hodnotu.

Walt jim slíbí, že pokud to neudělají, naučí je svůj recept. Walt však muže podvede, vytvoří jedovatý fosfan a oba muže v zamořeném přívěsu, který slouží jako varna, zavře. Jednomu z nich se podaří přežít, ale i toho Walt nakonec zabije. 86 s02e12, "Phoenix" 87 s03e12, "Half Measures"

52

Pominutí bezprostředních příčin jednání Rozlišme ještě motivace hrdinů od bezprostředních příčin jejich jednání: hlavní motivací Nancy je péče o rodinu, bezprostřední příčinou pro prodej marihuany byla náhlá smrt manžela, pro Walta zase jeho diagnostikovaná rakovina. U Raye byl spouštěcím momentem požár jeho domu, u Dextera traumatická událost z dětství a Bill se pro polygamní svazek rozhodl poté, co jeho první žena onemocněla rakovinou 88. Zajímavé jsou ze scenáristického hlediska situace, když primární příčiny jednání nebo základní motivace pominou a příběh pokračuje dál. Takové situace najdeme v seriálech Weeds a Breaking Bad. Jen na chvíli jsou Nancyiny finanční záležitosti vyřešeny ve druhé polovině čtvrté řady seriálu, kdy si hrdinka začíná se svým budoucím manželem, v té době starostou a mexickým drogovým bossem Estebanem Reyesem. Problémem se pro Nancy ukáže být charakter Reyesovy nelegální činnosti, tedy etická otázka: Nancy se v páté epizodě čtvrté série s názvem No Man Is Pudding stává vedoucí obchodu s těhotenským zbožím, který je zástěrku pro vstup do pašeráckého tunelu vedoucího pod americko-mexickou hranicí. I když by nemusela, přesto chce prodávat marihuanu. 89 Moment pominutí původní motivace v seriálu poprvé výrazněji ukazuje, že Nancy bez marihuanového byznysu žít nechce. Ještě výraznější moment tohoto typu nastává mezi šestou a sedmou sérií, když se Nancy vrací z vězení. Jak už jsme řekli, tvůrci seriálu se v tomto případě výrazněji nezabývají vysvětlením důvodů, proč se rodina vrací k sobě.

Příčinou Waltova rozhodnutí začít s výrobou krystalického metamfetaminu v seriálu Breaking Bad je jeho diagnostikovaná rakovina plic. Waltův stav se však nečekaně zlepší a ve třetí sérii hovoří o tom, že je prakticky zdravý. Nečekané uzdravení Waltovi takřka zkříží plány: měl za to, že zemře bez toho, aby se jeho rodina dozvěděla, jakým způsobem vydělal peníze na její zaopatření. Místo toho musí čelit odcizení Skyler, 88

Do polygamního svazku vstupuje Bill zprvu z nutnosti. Jeho první manželka totiž po svém druhém dítěti dostává rakovinu a nemůže mít další děti a otec Nickie navíc Billovi nabízí výměnou za sňatek s Nickie finanční půjčku. Druhá žena Nickie se pak stará o Barbaru a děti zatímco Bill se věnuje práci. Rodina Barabary se s jejím polygamním svazkem nemůže smířit. 89 S odůvodněním, že potř ebuje peníze na vlastní koupelnu: s04e07, "Yes, I Can". Je to však jen záminka.

53

rozpadu rodiny, konfliktům se synem, tedy ztrátě nejbližších, kteří byli primárním důvodem, proč s výrobou drog začal. Waltovo jednání pak má další a další konsekvence, Walt například nepřímo zapříčiní Hankovo napadení dvojicí mexických bratrů, kteří na něm za Walta mstí smrt svého příbuzného. Vše, o co Walt usiloval, se mu hroutí pod rukama a běh událostí, do kterých se dostává, neumí zastavit. Je si vědom toho, že "správnou chvíli zemřít" propásl. Před Jessem přemýšlí v laboratoři o momentu, kdy měl tento okamžik podle něj nastat:

[...] Existovala dokonalá chvíle a já ji propásl. Jasně, musel jsem mít dost [peněz], abych mohl odejít. O to přece šlo. Nic z toho by nedávalo smysl, kdybych neměl dost. Mělo to přijít předtím, než na všechno příšla... Skyler. Muselo by to být předtím. 90

Fakt, že Walt oproti očekávání nezemřel, otevírá otázku po smyslu jeho počínání a také očekávání, jak se budou jeho rodinné vztahy vyvíjet dál. V prvních epizodách po tom, co Skyler vyhodí Walta z domu, se jeho rodinné trable dostávají do popředí příběhu. Motivace mají zprvu chaotický charakter: Skyler chce, aby Walt odešel z domu, on to odmítá. Skyler na něho dokonce zavolá policii, ale ta nic nezmůže, protože jsou stále manželé. Když se Walt dozvídá o Skyleřině poměru se zaměstnavatelem, nepřiměřeně žárlí 91. Skyler později pochopí Waltovu prvotní motivaci, což je patrné z její promluvě k sestře Marii:

Měli jsme s Waltem poslední dobou problémy. O tom víš. Celé to nakonec bylo jen o penězích. Prostě a jednoduše. Když Waltovi našli rakovinu, změnilo ho to. Když se ohlédnu zpátky, nemyslím si, že jsem tak úplně rozuměla tomu, čím si

90

s03e10, "Fly" V s03e03, "I.F.T." Walt ohrožuje Skyleřina milence v zaměstnání, až musí zasáhnout Waltovi nadřízení, aby na sebe nestrhával pozornost. 91

54

procházel. Nešlo jen o to, že čelil smrti. Šlo o vědomí, že tu po sobě nenechá... nic. [...] Chtěl nás jen uživit [...] 92

Ve čtvrté sérii si pak přes "obchodní" období vztahu, kdy Walt začne bydlet doma se souhlasem ženy, aby se vyhnuli podezření při případné finanční kontrole jejich krycího podnikání, nacházejí cestu zpět k sobě. To se však děje jen pozvolna, a ve chvíli, kdy je k Waltovu návratu přístupná Skyler, váhá pro změnu Walt. Waltovo uzdravení zde tedy není pouze prostředkem, jak prodloužit životnost seriálu, ale je tematiziováno a dramaticky rozvíjeno. Waltovo uzdravení pak otvírá zásadní otázku, zda jeho jednání mělo či nemělo smysl. Na rozdíl od seriálu Weeds Waltova rodina nezpřetrhává vazby se svým prostředím, ani v rámci rodiny, pomyslné hodnotící prizma závažnosti jednání postav se zde tedy nemění. Kromě Skyler se o Waltově práci nedozvídá jeho syn, ani švagr Hank a jeho žena. Tajemství zůstává zachováno a s ním i dramatické napětí.

92

s03e09, " Kafkaesque"

55

3.5 Minulost a zázemí protagonistů V seriálech Weeds, Dexter, Hung a Big Love sledujeme hrdiny, jejichž zásady se zcela nestřetávají se zákonnými normami společnosti, ve které žijí. Jejich postoje vůči vlastnímu jednání se liší. Zatímco Nancy nepovažuje užívání marihuany za problematické, Walt naopak jedná proti svému morálnímu přesvědčení. 93 Ray si svůj postoj ospravedlňuje výkladem zásady, kterou zdědil po rodičích: "Dělej nejlíp, jak umíš, s tím, co ti Bůh dal, ať už je to cokoliv." 94 Billovo přesvědčení se zakládá na jeho náboženském přesvědčení. Dexter pak nejedná na základě nebo v rozporu se svým morálním přesvědčením, protože se jeho jednání řídí pudy. V této části kapitoly se blíže podíváme na minulost a zázemí protagonistů, na vztah těchto motivů k tématu a jednání postav.

Deziluze Nenaplněná životní očekávání jsou výrazným motivem protagonistů Breaking Bad, Hung a Weeds. U prvních dvou jmenovaných seriálů se protagonisté museli vyrovnat s nesplněnými očekáváními v kariéře. Ray byl středoškolská basketbalová hvězda. Kvůli zranění však musel kariéru opustit a stal se trenérem na střední škole. Walt na začátku kariéry pracoval ve výzkumu 95, měl plány do budoucnosti 96, které se však nenaplnily a Walt skončil jako učitel chemie na střední škole. Tvůrci Walta v pilotní epizodě exponují jako otce rodiny, který nemá autoritu doma ani ve škole. Přivydělává si ve druhém zaměstnání v myčce aut za kasou. Nedokáže se vzepřít šéfovi, když ho žádá, aby šel pomáhat se samotným mytím. Charakter jeho sexuálního života je exponován scénou, ve které Skyler manžela uspokojuje rukou, zatímco svou pozornost věnuje obrazovce

93

Společenská závažnost jednání, co se týče výroby a distribuce marihuany a metamfetaminu, je samozřejmě diametrálně odlišná. Lepší srovnání se nabízí, když zůstaneme u posteje obou rodin k marihuaně: v první sérii prozradí Walt ženě, že od Jesseho kupuje marihua nu, aby zakryl daleko závažnější skutečnost. I tento fakt způsobí v rodině poprask. 94 s01e01, "Pilot" 95 V pilotní epizodě visí na stěně plaketa, podle které byl Walter vedoucím týmu protonové radiografie, který se podílel na výzkumu oceněném Nobelovou cenou v roce 1985. 96 Ve scéně z minulosti, kdy Walt se Skyler kupovali svůj dům, hovoří Walt o budoucnosti s očekáváními, která se – jak už jako diváci víme – nenaplnila: s03e13, "Full Measure".

56

svého laptopu. We Waltově životě chybí vzrušení, hrdost a satisfakce z práce, pocity, které se dostavují až poté, co Walt začne vyrábět metamfetamin. Tvůrci zde ukazují divákovi jen relevantní skutečnosti z Waltovy minulosti, které se vztahují k dramatickému vývoji. Waltova i rodinná minulost pak postrádá funkci společenského komentáře, jako v případě seriálů Weeds a Hung, a jde tedy více o psychologickou než sociální sondu.

Společenský komentář Weeds a Hung Motiv Rayovy minulosti v seriálu do značné míry plní funkci společenského komentáře. Máme zde konkrétní místo s jeho sociálním zázemím, minulostí a současným stavem: Detroit jako město spojené s automobilovým průmyslem. Rayovy rodiče, jako dělníky, kteří měli jistou práci, a méně jistou současnost v dobách krize, kdy se "všechno rozpadá." To jsou úvodní slova celého seriálu, kterými Ray komentuje stav, ve kterém se celá země nachází. V té chvíli se nám nabízí záběr na velký baseballový stadion, který je strháván těžkým strojem. Metafora rozpadajícího se státu je ještě umocněna záběrem na americkou vlajku, která vlaje na jednom ze stožárů bořeného stadionu. Záběr v metafoře odpovídá postavě Raye, středoškolské a univerzitní sportovní hvězdě, která však po zranění zhasla. Rayovi se rozpadl také jeho dlouholetý vztah, strachuje se o práci a ke všemu jeho dům zachvátí požár. Rayův život je metaforou úpadku země i s jejími symboly: Ray je jako sportovní hvězda obrazem amerického ideálu, podobně, jako jeho žena – roztleskávačka a svého času královna krásy. Současnost úvodu syžetu seriálu oba ukazuje v nových pozicích: exmanželka Jessica Rayovi emotivně vyčítá: "Na střední jsi byl král. Krásný, svalnatý, talentovaný, chytrý a oblíbený. A měls ho velkýho!" "A teď jsem co, Jessico?" ptá se Ray. "Teď už máš jenom to péro! 97" Vidíme tedy, jak oba ideály padly: Ray není hvězda, ale učitel historie a trenér basketbalu na střední škole, kterému hrozí brzký vyhazov, Jessica je nesoběstačná žena závislá na svých partnerech.

97

"Now, you`re just hung!"

57

Minulost, jakkoliv zajímavá jako společenský komentář, se v charakteru protagonisty projevuje jen v Rayově trvající lásce k Jessice a touze po jejím návratu. Deziluze se na něm nepodepisuje tak výrazně, jako například na Waltovi. Necítí potřebu kompenzace neúspěchu ani sebelítost. Za svou novou profesi se v kontextu minulosti nestydí, ani když přijde do kontaktu s bývalými studentkami 98. Rayova rozhodnutí v konečném důsledku nejsou motivována bezprostředním nedostatkem peněz 99, dramatické napětí je nejvýraznější v linii Raye a jeho bývalé ženy. Jeho spolupracovnice Tanya pak řeší neshody se svou matkou, v milostném a pracovním životě. Vazba mezi příběhem Rayova podnikání a expozicí je tedy minimální, nemá vztah ani na Rayovu osobnost. Příběh by se mohl odehrávat v kterémkoliv městě podobné velikosti.

Nancyina minulost zůstává divákovi zpočátku skrytá. Pilotní epizoda ji představuje jako vdovu, která by ráda žila v souladu s předměstskou komunitou, ve které žije. Její tajemství zůstává zachováno, jedoznačně můžeme říct jen, že je jiná než stereotyp, kterému se blíží trojice žen hovořících o Nancy hned v první scéně pilotní epizody. Důležitější, než Nancyina minulost, je v úvodních sériích prostředí předměstí Agrestic. To je zdrojem satirického komentáře. Vedlejší zápletky zde ve velké míře vycházejí právě ze společenských témat předměstského prostředí. Úvodní série se ještě drží spíše osobních, vztahových témat v rodině Nancy a Celie, druhá série přichází s výraznější linií politiky100, v dílčích tématech narazíme na témata potratů, ekologie nebo korupce. Už bez návaznosti na předměstí pak obecnější témata jako víra, armáda101 nebo pornografie102. O Nancyině minulosti se dozvídáme více v šesté řadě seriálu103, kdy se rodina na krátko ocitá v jejím rodném městě Dearbornu. Nancyin učitel matematiky, se kterým

98

Jako například v s03e03, "Mister Drecker". A pokud ano, nejsou tímto způsobem dramaticky vystavěna. 100 Doug je dlouhá léta členem zastupitelstva, soupeří o svou pozici s Celií, která chce město proměnit v zónu bez drog. Vidíme způsob, jakým zastupitelstvo funguje, vzájemné pletichaření, nezájem o faktický stav městských problémů. 101 Andy uprchne z armády s kompromitujícím materiálem. S03e05, "Bill Sussman ". 102 s03e08, "The Two Mrs. Sco ttsons" 103 s06e10, "Dearborn-Again" 99

58

měla ještě na škole poměr, o ní hovoří jako o jedničkářce a skvělé gymnastce, zároveň s ní byly problémy, byla rozmazlená, sobecká a zlá. Střídala sexuální partnery a byla nevěrná i svému zesnulému manželovi 104. Nancy je zkrátka těžko zařaditelná, její hodnotový systém se v monoha ohledech evidentně nestřetává s tím společensky uznávaným. Je v tomto smyslu opakem obyvatel předměstí Agrestic, respektive jejich ironického obrazu, který nabízí znělka tří úvodních řad seriálu. Vzpírá se zařazení, je svá, s dobrými i špatnými vlastnostmi. Její dobrodružný život kontrastuje se životy obyvatel Dearbornu, se kterými se potkává. Tvůrci zvýrazňují jejich rigiditu hraničíc í s psychyatrickou diagnózou: Nancyin tehdejší milenec a učitel pan Schiff Nancy stále miluje, je kvůli ní dokonce ochoten vyskrást banku 105; Nancyina jedovatá poznámka o prudérnosti jakési spolužačky změnila dívce život k nepoznání. Jen aby Nancy dokázala, že prudérní není, vyspala se v maturitním ročníku se čtrnácti muži, rodiče ji vyhodili z domu, nedostala se kvůli tomu na vysokou, dodnes pracuje jako knihovnice na své střední škole a trpí oparem 106. Ani skutečný Silasův otec Lars se od střední školy příliš neposunul, nemá rodinu a odmítá se vzdát svého starého auta z dob střední školy. I Nancyina sestra Jill představuje příklad ženy, která nesnáší svůj obyčejný život a závidí Nancy vzrušení, které zažívá. V Dearbornu nenajdeme variantu obyčejné rodiny, která by byla funkční a šťastná, tedy v podstatě variantu Nancyiny rodiny, kterou by mohla být, kdyby nezemřel její manžel. Tvůrci se zde drží teze maloměšťáctví (myšleno bez negativních konotací tohoto výrazu) a jeho stereotypu jako cíle satirického ztvárnění 107.

Nepoznamenaný Bill Billovo zázemí je speciální, vázané na konkrétní náboženskou komunitu, o které lze předpokládat, že její životní styl většina cílového publika do podrobností nezná. Billova

104

Silas v Nancyině rodném Dearbornu potkává svého pravého otce, matčina př ítele ze střední školy Larse Guinarda. Ve stejné epizodě se Nancy novináři svěřuje, že se s bývalým manželem účastnili swingers party. 105 A taky to udělá v s06e13, "Theoretical Love is No t Dead" 106 Tamtéž. 107 Úvodní tři série na druou stranu ukazují Nancyinu snahu o vedení "nor málního" života na předměstí. Její rodina je zde tedy onou nester eotypní variantou předměstské rodiny, důkazem, že ne každý život na předměstí je automaticky špatný.

59

vazba na prostředí, ve kterém vyrostl, je přitom zásadní. Vychází z něj protagonistovo náboženské přesvědčení 108, které stojí za základním dramatickým motivem námětu seriálu, polygamií. Životní podmínky, ve ktrerých Bill vyrostl jsou zde zprostředkovány náhledem do kongregace Juniper Creek, odkud pochází jeho rodina. Ta je představena jako prostředí plné dysfunkčních rodinných vztahů. Postavy, které zde nacházíme, mají mnohdy až psychopatické rysy. Postava Billa si však ze své minulosti žádný podobný komplex nenese, co se týká jeho povahy a psychického zdraví. Bill je vyrovnaný, nepochybuje o sobě ani své víře. V psychologickém smyslu tedy v podstatě není vázán na minulost, podobně, jako Ray. Musí se však potýkat s problémy, které z kongregace přicházejí, v prvních třech řadách seriálu jde především o konflikty s prorokem Juniper Creek a antagonistou příběhu Romanem Grantem. Kdo naopak vychází z tohoto prostředí výrazně poznamenaný jsou jiné postavy příběhu, zejména Billova druhá žena Nickie, dcera Romana Granta. Nickie se špatně vyrovnává se životem mimo komunitu. V úvodní epizodě je exponována jako žena se sklony k závislostem 109, ve třetí sérii má problémy s loajalitou vůči manželovi, když tajně pracuje pro svého otce, se kterým je manžel ve sporu. Je psychicky nestálá, sebestředná, manipulativní, intrikářská, na druhou stranu emocionálně nestabilní, křehká a lítostivá. "Hluboko v sobě máš něco pokaženého a já nevím, jak to spravit," 110 říká Bill Nickie ve finále třetí série, když se s ní na nějaký čas rozchází. I další postavy z kongregace vykazují znaky patologického chování, jako Grantova nejmladší žena, oba Billovi rodiče, Romanův syn i jeho žena, matka Nickie a celá řada dalších postav z kongregace. Na těchto postavách se tedy prostředí podepsalo velmi výrazně a to pouze negativně. Pozitivní obraz života v kongregaci seriál nepodává. Pouze Billova rodina je příkladem polygamního způsobu života, který je odlišný od negativního obrazu života v podobných náboženských komunitách. Otázka, kterou se budeme zabývat v následujích kapitolách, je, jak má tato rodina nastavený hodnotový žebříček a jaký má svérázná 108

Bill patří k Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, tedy Mor monům, respektive odnože této církve, která provozuje polygamii. 109 Jde o problém s nakupováním a kreditními kartami, který nakonec rodinu přijde na padesát tisíc dolarů. 110 s03e09, "Outer Darkness"

60

varianta mormonské polygamní rodiny žijící za hranicemi kongregace vliv na téma a sdělení celého seriálu. Minulost Dextera je nám předložena jako postulát, který buď přijmeme nebo ne. Jako diváci zde nezkoumáme psychologickou podporu motivu získané poruchy, která zakládá Dexterovu potřebu vraždit, ani psychologickou podporu přijatých pravidel, kterými se řídí. Přijímáme je díky potlačení nedůvěry jako fakt nutný k tomu, abychom příběh seriálu mohli sledovat.

3.6 Vedlejší postavy a téma V této kapitole budeme hovořit zejména o takových postavách, které se do příběhu dostávají postupně, nebo ze seriálu zmizí. 111 U těchto postav pak můžeme lépe hovořit o tom, jakou funkci v seriálech plní. I v této části kapitoly se pak budeme ptát, jak se vedlejší postavy a jejich linie odrážejí v hlavních tématech příběhů jednotlivých seriálů, zda, jakým způsobem a do jaké míry té mata rozvíjejí a komentují.

Celia V přerdchozích kapitolách už byla řeč o tom, jakým způsobem se v úvodních řadách vztahují linie rodiny Celie k linii Nancy. Souvislost dvou dramatických linek je zde volná, obě však spojují motivy rodiny, ženy a matky v předměstském prostředí. Celiina linie začíná jako obraz předměstské rodiny s dysfunkčními vztahy: Celia je cynická a povrchní žena, která terorizuje svou desetiletou dceru, když ji nutí hubnout. Dramatickým momentem slibujícím proměnu postavy je její rakovina prsu, o které se dozvídá v průběhu první série112. Nemoc je zde motivem přibližujícím postavu divákovi a vyžaduje jeho soucit s osudem Celie. Závažný tón se s postupným žánrovým posunem seriálu113 vytrácí, přesto se ještě několikrát připomene. V kontrastu s postupně převládající komediální nadsázkou je pak účinek o to nečekanější a intenzivnější: ve scéně vidíme

111

Případně by se bez jejich linií seriál obešel. s01e04, "Fashion of the Christ" 113 O vývoji seriálu byla řeč v kapitole Žánr a nadsázka. 112

61

stát před zrcadlem nahou Celii, na jejích prsou jsou patrné jizvy po operaci.114 Absence hudby a pohyb kamery z detailu Celie do polocelku podtrhují emocionální účinek scény, která kontrastuje s nadsázkou předchozích i následujících scén. Závažný tón se postupně z linie vytratí zcela; Celiina postava má od čtvrté série funkci sice do značné míry stále tragickou, ovšem už pouze komediálně nadsazenou115. Po divákovi se nadále nevyžaduje soucit. Tvůrci volí tento posun vědomě 116, jak si můžeme všimnout na konci čtvrté série 117. Předkládají ho divákovi hned ve dvou po sobě následujíc scénách linií Douga a Celie: Obě začínají jako upřímná vyznání postav: Doug se chystá k sebevraždě, váže si smyčku a píše své ženě dopis, který zpočátku vypadá jako dopis na rozloučenou:

"Drahá Dano. [...] Našel jsem si garsonku kousek od pláže. Nic extra, ale stačí. Špatně spím. Postel je moc krátká. Mám noční můry, ve kterých někam padám, nebo žiju v Africe s opicema. Budím se vystrašený. Někdy mi chvíli trvá, než si vzpomenu, kde jsem. Co jsem přišel o tebe, vytratila se ze mě všechna radost a potěšení ze života. Už mi zbývá jen jedna možnost..."

Podobně se i u Celie v následující scéně schyluje ke smíření se starší dcerou Quinn, za kterou přijela do Mexika, ke kterému je v předchozí epizodě donucena svým manželem. Celia se dceři upřímně omlouvá za všechno, čeho se na ní dopustila, dcera se na ni usmívá:

114

s03e08, "The Two Mrs. Sco ttsons". Podobný charakter má ještě scéna ze druhé epizody čtvrté série, ve které se Celia dostává do vězení. Vidíme její rostoucí zoufalství, až ji na konci epizody můžeme vidět za návštěvním okýnkem s podlitinami ve tváři a slzami v očích. Opět scéna téměř beze slov, hudby a s nájezdem kamery zesilujícím účinek obrazu. 115 Celia je falešně obviněna z účasti na drogovém podnikání Nancy a jde na čas do v ězení. Když je propuštěna, nemá domov, několikrát se vrací k Nancy, která ji ovšem vždy vyhazuje. Pokud zůstává, pak je díky tomu, že má na Nancy kompromitující materiály. 116 Můžeme spekulovat o producentském záměru. 117 s04e13, "If You Work for a Living"

62

To už je dávno pryč, mami. Víš, Casa Reforma 118 mi vlastně docela prospěla. Potkala jsem muže, kterého miluju, a zkrátka- žijeme. Skromně a jednoduše. Můj život má smysl.

Obě scény se však v těchto momentech lámou z upřímného vyznání do vtipu: Poté, co si Doug nasadí na krk oprátku, místo sebevraždy začíná masturbovat. Celiina dcera pak zakončí svou promluvu k matce slovy:

[...] A já jsem moc ráda, že jsi za mnou přijela a já ti to můžu říct. A svázat tě a zavřít, dokud tu tvoji prdel neprodám zpátky do předměstského otrocví. Ty blbá krávo.

Na to Celia, omámená drogou v pití, usne. Tón se rázem mění a s ním i nadsázka: Qinn se pokouší za matku žádat výkupné, ale nikdo o ni nejeví zájem. Rozhodne se rozprodat její orgány, ale ty jsou po prodělané chemoterapii bezcenné. Ukáže se, že Qinn i její přítel jsou součástí jakési revoluční buňky připravující státní převrat. Celia nakonec zůstává v táboře, odkud se jí nechce, ale je brzy vyhozena. Po návratu domů má její manžel havárii, ale Celia se o něho odmítá starat. Dokonce manžela na vozíčku mučí, aby jí prozradil pozadí Nancyina byznysu. 119 Později má problémy s kokainem a končí v léčebně. Ačkoliv je Celiin manžel a její dcera s matkou stále v kontaktu, nepojí je nadále rodinné vazby – vzájemná láska, starost. Jejich další linie pak neřeší následky rozpadu rodiny a postavy se zde objevují jen jako črty, bez komplexnějšího obrazu jejich současných životů: Nevíme například, zda a kam chodí Celiina dcera do školy nebo kde bydlí. Zápletky se s absencí motivu rodinných vztahů stávají nevěrohodné, bez možnosti diváka ztotožnit se s postavou jsou v podstatě nadbytečné: V páté sérii je jedním z motivů Celiiny linie její bizarní posedlost Nancy, která se projeví tím, že si přebarví vlasy a koupí stejné oblečení, jako ona. Dokonce chce sestavit svůj vlastní tým a prodávat marihuanu, což se jí povede, jak vidíme v závěrečné části série. Zápletky bez vazeb na 118 119

Škola pro problémové děti v Mexiku, kam Celia svou dceru posílá hned v úvodu první série. s03e11, "Cankles"

63

rodinu však v tomto případě nefungují ani jako komedie a Celiina linie zcela mizí z dohledu mezi pátou a šestou řadou seriálu a to bez dalšího vysvětlení, co se stalo s ní i jejími plány.

Breaking Bad: Hank, Gale, Ted a Gus Tvůrci Breaking Bad pracují s relativně malým počtem linií vedlejších postav, tyto linie však mají zpravidla přímou vazbu na hlavní dramatickou linii, případně jde o paralelu některé z hlavních linií. Motiv Mariiny kleptomanie nemá v první a druhé sérii přímou vazbu na Walta, funguje jako paralela a zároveň kontrast: Je to velký problém zejména pro Skyler, která v tu chvíli ještě nemá ponětí o Waltově činnosti. Vedlejší linii zpočátku tvoří i Waltův pomocník Jesse, který se v úvodní řadě snaží vyjít se svými rodiči. Tvůrci seriálu však linie bez dramatické souvislosti s hlavní linií brzy opouštějí. V příběhu se však objevují vedlejší postavy, které zprvu nepředstavují hrozbu pro Walta nebo jeho rodinu, postupně však nabývají na významu. Takovou postavou je například Skyleřin bývalý zaměstnavatel a ve třetí sérii také milenec Ted. Skyleřina aférka se zprvu jeví jen jako slepá linie. Situace se však komplikuje po tom, co se v Tedově firmě rozběhne audit a je zpochybněno Skyleřino účetnictví. Skyler má strach z vyšetřování, ke kterému však díky jejímu zásahu nedochází. Tedova firma vyvázne jen s pokutou, na kterou ovšem Ted nemá peníze. Skyler z obavy před dalším vyšetřováním tajně poskytne Tedovi peníze 120. Zápletka zde stojí na dramatickém momentu, zda Ted peníze skutečně použije na zaplacení dluhu. To on neudělá a místo toho začíná znova podnikat. Skyleřino naléhání ignoruje a žena se ocitá v těžké situaci, musí se rozhodnout, zda vůči Tedovi použít fyzický nátlak. Její dramatické rozhodnutí je pak eticky složité podobně, jako tato nejednoznačná postava: na jednu stranu si Ted po obdržení peněz kupuje drahé auto a namísto placení pokuty rozjíždí nové podnikání, (což jsou motivy, které divákovy sympatie staví proti Tedovi), na druhou stranu hovoří o tom, že mají před pokutou přednost jeho zaměstnanci a jejich rodiny; když pak Skyler poukáže na jeho drahé auto, říká, že si ho pořídil proto, aby před obchodními partnery 120

Ted má za to, že peníze zdědil po neznámých příbuzných z Evropy.

64

udržoval obraz úspěchu. Charakter postavy není jednoznačný a Skyleřino rozhodnutí donutit Teda k zaplacení s sebou nese otázku po patřičnosti silového řešení. Podobně dvojznačně, co se týče charakterou postavy, je vylíčen Gale, chemik, který dával dohromady laboratoř, ve které Walt s Jessem ve čtvrté řadě seriálu pracují: jde o neškodného, horlivého muže, který v práci nemyslí na sebe, ale kterému jde o co nejlepší výsledek121, na druhou stranu vyrábí drogy, což vnímání charakteru postavy komplikuje. I zde pak najdeme výrazný moment spojený s dramatickým rozhodnutím: Jesse musí neškodného Galea zabít, aby zabránil vraždě Walta 122. Morální ospravedlnitelnost jednání hraje zásadní roli také při Jesseho a Waltově rozhodování, zda zabít či nezabít Guse, šéfa Walta a Jesseho ve čtvrté sérii. Také zde tvůrci seriálu v rámci dramatického oblouku série nejprve přiblíží do té doby velmi odtažitou postavu roboticky neemotivního a pedantského Guse divákovi motivem msty za smrt přítele 123. V této linii se angažuje Jesse, který nakonec Gusovi zachrání život, čímž Gus získává jeho loajalitu. Když pak Walt plánuje Gusovu vraždu, Jesse váhá. Souhlasí až po tom, co se domnívá, že se Gus pokusil otrávit syna jeho současné přítelkyně 124. Zmíněné vedlejší postavy jsou v seriálu tedy nositelkami hlavního tématu: jsou představeny tak, že jejich smrt (případně její hrozba) vzbuzuje otázku po morální ospravedlnitelnosti jednání. Bohatá charakterizace ve spojení se značným prostorem, který linie vedlejších postav dostávají, vytváří rezonanční plochy pro vyznění tématu. 125

121

Jak pochopíme z retrospektivní pasáže, o které už byla řeč v předchozích kapitolách: v úvodní epizodě čtvrté série Gale přemlouvá Guse, aby nechal syntetizovat metamfetamin Walta místo něj, protože jeho produkt je zkrátka čistší. 122 Walt má být zabit a nahradit jej má ve výrobě metamfetaminu právě Gale. To je jediný motiv k jeho vraždě. 123 Motiv přítele a společníka odráží vztah Walta a Jesseho. Gus představuje variantu, jak by mohl dopadnout Walt bez Jesseho. 124 Z komplikované zápletky nakonec vyplyne, že dítě přiotrávil Walt, aby tak Jesseho naklonil vraždě Guse. 125 Více o postavě jako příkladu rezonanční plochy dramatického jednání v kapitole Téma a serialita.

65

Epizodičnost postav seriálů Hung a Dexter Klientky Raye Drackera v seriálu Hung postrádají vazbu na sociální kontext exponovaný v úvodní epizodě a neřeší ani otázku morálnosti svého nebo Rayova jednání, tedy prostituci. Sedm klientek, které Ray potkává ve dvou sériích, se potýká s problémy osobního, pychologického rázu: klientka Jemma, do které se Ray zamiluje v první sérii126, touží citově zranit muže tak, jak byl zraněna sama. Další klientka má problémy s dosažením orgasmu 127, jiná nikdy neměla muže s velkým penisem 128 a podobně. Jen klientka Jemma přiměje Raye přemýšlet o tom, že prostituce nechá, jakmile však vyjde najevo, že Jemma jednala od začátku vypočítavě s cílem zranit Rayovy city, vše se navrací do starých kolejí. Klientky tedy obecně spíše nevnášejí do Rayova příběhu dramatický vývoj 129, ani jejich problémy nevycházejí ze společenského tématu exponovaného v úvodní epizodě. Klientky a jejich problémy tak mají mít vliv především na Raye, který s prostitucí teprve začíná. Některé z linií klientek představují úskalí prostituce, které Ray musí překonávat: sexu se starší korpulentní ženou se chce Ray nejdříve vyhnout, klientka-policistka Raye pokaždé prakticky znásilní130. Jiné klientky mají vazbu na Rayův osobní život: těhotná žena mu například připomíná vlastní manželku 131. Klientky však Rayje dramtickým způsobem neovlivňují do té míry, že by se výrazněji změnil jeho postoj k vlastnímu jednání, tedy prostituci.

Vedlejší postavy seriálu Dexter se pravidelně mění s oblouky jednotlivých sérií. Lze je rozdělit na jeho nové přátele, sériové vrahy, případně varianty obého 132. Postavy s sebou přinášejí vždy konkrétní témata, na kterých Dexter poznává aspekty lidského chování, jednání a prožívání, nebo v určitém směru představují paralelu s protagonistou. I psychologie vedlejších postav pak – jako u postavy Dextera – do 126

s05e05, "Do it, Monkey!" s02e06, "Beaverland" 128 s01e04, "The Pickle Jar" 129 K tomu příběh pouze spěje na konci úvodní série, ve které má být Rayovou klientkou jeho bývalá ž ena. K prozrazení však nedojde. 130 s03e04, "Fuck Me, Mr. Drecker" 131 s02e01, "Just the Tip" 132 Například Miguel Prado ve třetí sérii nejdříve Dextera podporuje, ale protože nerespektuje Harryho kodex a sám zavraždí nevinnou oběť, Dexter ho zabije. 127

66

značné míry podléhá žánrové nadsázce: ve druhé sérii je například Dexterovo vražedné nutkání srovnáváno s drogovou závislostí 133; ve čtvrté sérii se přátelí se sériovým vrahem, který žije spořádaným životem na předměstí, jako on 134. Pátá řada představuje dívku Lumen, která podobně, jako Dexter, po traumatické události pocítila nutkání vraždit. To se však vytrácí, jakmile zabije svého věznitele. Šestá série ukazuje bývalého trestance, který bojuje se svou vlastní verzí "temného pasažéra" prostřednictvím své víry v boha. Postavy na rozdíl od Dextera dovedou cítit emoce a mohou se měnit135. Ačkoliv téma vražd a motivů k nim si zachovává rozporuplnost (například náboženské motivy 136, "čištění ulic" od vrahů 137, nekontrolovatelné nutkání 138), postavy jsou vždy nakonec jasně rozdělené na zlé a dobré. Motivy jejich jednání jsou pak pedmětem Dexterových vnitřních úvah po otázkách lidského jednání, morálky a etiky. Tyto otázky lze – na rozdíl od konstruovaných postav - vztáhnout ke kadodenní realitě diváka139.

133

Ze závislosti se léčí i ústřední z vedlejších postav série, žhářka Lila. I Dexter se v této sérii pokouší žít rodinným životem: poté, co Rita porodí Dexterova syna, se stěhují na předměstí. 135 Jak snad nejlépe vidíme na dívce Lumen, která po pomstě př estane cítit potřebu k vraždám. 136 James Gellar a Travis Marshall v š esté sérii. 137 Miguel Prado ve třetí sérii. 138 Kyle Buttler alias "Trinity Killer" ve čtvrté sérii. 139 "Není možné si jedním činem vynahradit jiný," přemýšlí například Dexter v závěr ečné epizodě páté série poté, co pomohl Lumen zabít její věznitele, aby si tak vynahradil smrt manželky Rity, kter é nedokázal zabránit. "Ale [...] děláme to tak pořád." Tento typ úvahy, za kterou si lze dosadit běžné životní situace, je pro Dextera charakteristický. 134

67

Kongregace Pozoruhodné typy vedlejších postav najdeme v seriálu Big Love. Výrazné dramatické konflikty s sebou přínáší především Billův hlavní antagonista prvních tří sérií Roman Grant. S Billem je pojí složitý vzájemný vztah. Roman je od začátku Billovým protivníkem, se kterým od úvodní epizody vede finanční spory. Dělá si nároky na podíl Billova řetězce obchodů s domácími potřebami, které ovšem Bill neuznává. Dochází i na zastrašování a hrozby fyzickou likvidací. Roman je však zároveň Billovým tchánem, otcem jeho druhé ženy Nickie. Takto nastavený námět slibuje dramatické konflikty, ke kterým pak skutečně dochází. Konflikty jsou navíc umocněny rysy charakteru Nickie. Ta má s otcem rozporuplný vztah, který spojuje dva extrémy: na jednu stranu jej miluje natolik, že pro něj ve třetí sérii pracuje i proti vůli manžela, na druhou stranu je ho schopná uprostřed budovy soudu naschvál strčit ze schodů 140. Romanův vztah k dceři je pak charakterizován už způsobem, kterým byla sjednána svatba: Pro Romana Granta bylo provdání Nickie podmíněno finanční dohodou 141. Samotná postava Romana Granta je charakterizována čistě jako záporná, víru bez skrupulí používá jako alibi; v minulosti měl na svědomí smrt Billova dědy, skutečného Proroka kongegace. Romanovo propojení s Billovou rodinou však nabídne pozoruhodné dramatické situace, zejména díky zmíněné postavě Nickie, které otvírají otázky po síle a charakteru vzájemných rodinných vztahů. Neobvyklé a tak, jak je líčeno, ryze nezdravé prostředí konkregace plné dysfunkčních vztahů má pak ze scenáristického hlediska výhodu, která je zároveň nevýhodou: Jak už bylo zmíněno dříve, postavy, které v příběhu potkáváme a které z tohoto prostředí pocházejí, jsou životem v kongregaci poznamenané, mnohdy patologicky. V seriálu se díky tomu objevuje množství postav, které jednají velmi dramaticky, extrémně, v tomto ohledu divácky vděčně. Nejvíce prostoru dostávají Billovi rodiče, kteří po sobě střílejí, drží se vzájemné jako rukojmí nebo se tráví. Dále je to například vedlejší postava Rhondy, Grantovy nezletilé manželky. Jde o notorickou 140

s03e04, "On Trial" Grant podmínil půjčku Billovi jeho sňatkem s Nickie. Mateřská láska mezi otcem a dětmi má zde specifickou podobu už proto, že má Roman Grant celkem třicet jedna potomků. Bill však Nickie miluje, resp. nic nenaznačuje opaku. 141

68

lhářku, vyděračku, citovou manipulátorku; po opuštění kongregace pak zpěvačku, tanečnici a prostitutku v nočním klubu. Podobné postavy zde nejsou zdaleka výjimečné; výjimku naopak tvoří psychicky vyrovnané postavy, jako například utajená dcera Nickie, Cara Lynn Walker, která nevykazuje známky psychické nestability a to i přesto, že její rodina v kongregaci není líčena jako harmonická 142. Jednání postav, jejichž pozadí, tedy náboženské zvyklosti a pravidla života v kongregaci, do podrobnosti neznáme 143, do značné míry závisí na libovůli tvůrců. 144 V prostředí kongregace, které je líčeno jako a priori patologické, je pak extrémní jednání mnohdy motivováno pouze odkazem na toto prostředí, tedy bez širší expozice.

142

Její otec provádí experimenty na ženách, které na své klinice proti jejich vůli oplodňuje. Nabízí se otázka, čím to, že právě na Caře Lynn život v kongregaci prakticky nezanechal stopy. Cara nemá problémy se životem mimo kongregaci a to ani ve společenském nebo vztahové m životě. 143 Charakter fungování polygamních rodin v kongregaci vždy vidíme jen v útržcích. 144 Způsob vykreslení postav z kongregace se zde podobá způsobu, jakým jsou vykreslovány například postavy mafiánských příběhů, jak už o tom byla řeč v kapitole Žánr a nadsázka: důraz je kladen jen na určité, často vnější rysy postav, nebezpečí pro okolí vychází z faktu, že se řídí vlastními pravidly a nezastaví se často před vraždou. Příkladem postav, kter é se mafii podobají jak praktikami, tak dokonce oblečením, jsou Greenovci na konci třetí řady seriálu. Viz. příloha "Greenovci".

69

4 Kotroverzní téma 4.1 Pojetí kontroverzního tématu Seriál jako epický žánr bývá často polytematický, podobně, jako román nebo sága. Zde máme však příklady seriálů s náměty, které jsou výrazně dramatické a jejich děj má výraznou ústřední linii. Vedlejší linie jsou pak obvykle buď přímo vázány nebo alespoň ovlivněn linií hlavní. Zápletky bez vztahu k ústřední linii pak prakticky nenajdeme v nejdramatičtějším seriálu vzorku Breaking Bad; v Big Love díky množství postav najdeme dílčích linií a s nimi témat daleko více, každé nové téma je však ovlivněno prizmatem polygamie. Polytematičtější jsou pak seriály Weeds a Hung, zejména Rayova linie práce jako gigola téměř nemá vliv na vedlejší linie seriálu, tedy jeho potomků, ženy a spolupracovnice Tanyi. Polytematičnost Weeds má na svědomí zejména vedlejší linie Celie, dále pak linie Nancyiných synů, švagra Andyho a rodinného přítele Douga. Také Dexter nabízí více témat, která se mění v rámci oblouků jednotlivých sérií. Podobně, jako v případě Big Love, jsou i témata Dextera vnímána jednotícím prizmatem, zde očima protagonisty. V této části kapitoly se pak budeme věnovat způsobu, jakým tvůrci jednotlivých seriálů pojímají svá kontroverzní témata, a pokusíme se odpovědět na otázku, zda jednají kontroverzně i hrdinové.

70

Utajený život polygamní rodiny Big Love jako jediný seriál vzorku přichází s tématem konkrétní společenské menšiny, která má svůj reálný předobraz. Nabízí se otázka, jaký má zvolené vyobrazení seriálové rodiny vztah k tomuto předobrazu, do jaké míry zachycuje jeho realitu a do jaké míry jde o stylizaci. Ptáme se tedy, co ve skutečnosti popisuje. Billova rodina je speciálním případem mormonské polygamní rodiny, která žije mimo komunitu a je zcela zapojena do života většinové společnosti. Billovy ženy se na rozdíl od zahalených žen v kongregaci, oblékají často vyzývavě, Bill má liberární postoj k jejich postojům a přesvědčením, ve čtvrté sérii se dokonce na krátko ožení se čtvrtou ženou, která vůbec nepatří k jeho církvi. Režisérka Vicky Prunty, kdysi žena v polygamním svazku, která se ve své tvorbě věnuje kritice negativních jevů spojených s polygamií, se k seriálu Big Love pro Washington Post přímo vyjádřila takto:

Ve skutečnosti neexistuje žena schopná dělit se o jednoho muže, pokud by neměla náboženské důvody [...] Ty v seriálu chybí. Vypadá to jako nějaká mužská fantazie, jakési alternativní manželství ala Hollywood. 145

Nabízí se tedy otázka, zda je možné, aby polygmní rodina mohla fungovat bez aspektu víry, o kterém autorka citátu hovoří, a na kterém se shodují také další ženy z polygamních rodin 146 Vedle tohoto názoru pak můžeme postavit jinou reakci na seriál ze stejného článku, opět od ženy žijící v polygamním svazku, Anne Wild. Ta tvrdí, že seriál naopak poskytuje mnohem realističtější náhled do polygamní rodiny, než si lidé představují. Ačkoliv má tedy v tomto zobrazení polygamní rodiny láska muže a ženy přednost před láskou k Bohu, což je podle Pruntyové fundamet polygamního svazku, neznamená to, že by se nám nabízel pohled na prostředí bez vztahu k realitě 145

LEE, Felicia. R. 'Big Love': Real Polygamists Look at HBO Polygamists and Find Sex [online] New York Times [citováno 22. 4. 2012]. Dostupné z WWW: 146 LATTIN, Don. The truth about 'Love' [online] San Francisco Chronicle [citováno 22. 4. 2012] Dostupné z WWW:

71

skutečných polygamních rodin. Rodina je tedy uměleckou stylizací, v obecnější rovině sledujeme příběh o toleranci společnosti nebo nároku na vlastní způsob života 147. Protože tvůrci nabízí také linii náboženské kongregace a jejích problémů, které reflektují skutečná témata a problémy současné společnosti, vyhýbají se hodnocujícímu stanovisku ve zobrazovaném tématu, jak by tomu bylo, kdyby ukazovali polygamní rodinu pouze v jediné variantě 148. Tvůrci seriálu si tedy nekladli za cíl vytvořit model "průměrné" polygamní rodiny, ale naopak výjimečné. Aktuální témata spojená s polygamií, dostávají tvůrci do seriálu velmi explicitně v rámci oblouků čtvrté a závěrečné páté série. Objevují se zde témata nucených těhotenství v kongregaci, omezování osobní svobody, týrání nebo omezování přístupu ke vzdělání. Legislativa k tématu polygamie a problémů kongregací se objevuje jako téma ve čtvrté a páté sérii, kdy se Bill rozhodne začít politickou kariéru. Fikční svět Billovy rodiny tedy není odrazem reality skutečných polgamních rodin, ale zprostředkovává divákovi obecnější téma příběhu. Protože Bill přichází do kontaktu se skutečnými problémy spojenými s tématem fundamentalistických polygamních odnoží mormonské církve, dostává se do příběhu i druhá vrstva tématu, která je v podstatě osvětová, protože upozorňuje na tyto problémy.

Drogy Breaking Bad a Weeds přicházejí s motivem drogového průmyslu, ani v jednom případě však drogy a drogový svět není tématem příběhu. Anglické slovo "weeds" je metaforou: znamená kromě primárního "tráva", tedy marihuana, také plevel. Nancy pak má stejné vlastnosti, jako plevel: její podnikání je nelegální, a tedy nežádoucí. Tak jako plevel žije v podstatě parazitním způsobem, jako plevele je obtížné se jí "zbavit", protože má sílu začínat znova a znova. Marihuana, důvody, proč ji lidé z předměstí kouří, a celá její subkultura zachycená v příběhu, pak tvoří prizma seriálu. Užívání marihuany 147

Motiv vlastní cesty podporují tvůrci v závěrečné sérii u postavy Billovy první ženy Barb. Jít vlastní cestou u ní znamená nezastvit se ani před pravidly její církve, ze které je za své názory i vyloučena. 148 Seriál, který by v Českém prostředí kopíroval strukturu Big Love, by tak mohl například pojednávat o romské rodině, která se pokouší žít mimo svou komunuitu. Z té by pak pocházely konflikty a aktuální problémy spojené s komunitou, nukleární rodina by se pak vypořádávala jak s komunitou a příbuznými, tak s předsudky většinové společnosti.

72

kontrastuje s uniformní a upjatou předměstskou společností. Je zároveň reakcí na tuto společnost a zároveň metaforou života, který se řídí vlastními hodnotami a zásadami, v tomto motivu se tedy shoduje s Big Love. Individuální pravidla se pak ne vždy střetávají se zákonnými normami. Satirický charakter seriálu udává hned od začátku neměnný předpoklad: marihuana se kouří všude a stále. Společnost (respektive její část) je představena jako pokrytecká. Její hodnoty jako povrchní. Dané prizma podporuje znělka seriálu, resp. úvodní píseň, kterou ve druhé sérii nazpívali různí známí interpreti 149. Ti se tak fakticky přihlásili k hodnotám zmíněné subkultury. Stejně, jako v ní, ani v seriálu problémem není marihuana, ale naopak ta část společnosti, která má problém s marihuanou a jejími konzumenty. Takto nastavený charakter seriálu – společenská satira s jasným prizmatem – nabízí zejména po opuštění předměstí Agrestic celé spektrum společenských témat, od víry, přes politiku, problémy s minoritami k dalším společenským fenoménům, které jsou zpravidla karikovány. Hlubší sondu zvolený komediální žánr v tomto případě nepřipouští.

Dobro a zlo Seriál Breaking Bad je z pětice seriálů nejúžeji tématicky vymezen. Nejobecnějším tématem příběhu je hranice mezi dobrem a zlem; otázka po tom, co je přípustné, omluvitelné, ospravedlnitelné, nezbytné, a co už ne. Téma je přítomno už v úvodním Waltově dramatickém rozhodnutí začít s výrobou metamfetaminu, aby finančně zajistil rodinu. Dramatická rozhodnutí, která musí provádět Walt, Jesse a pozděj i Skyler pak vždy obsahují otázku po morálnosti jednání. Hned na úvod první série se musí rozhodovat, zda zabije drogového dealera, který se pokoušel v první epizodě zabít je. Drží ho svázaného ve sklepě a dlouho váhá. Takovýchto okamžiků není v pěti řadách

149

Píseň Little Boxes, o které už byla řeč, nazpívali pro druhou řadu seriálu tito interpreti nebo skupiny: Elvis Costello, Death Cab for Cutie, Engelbert Humperdinck, Kate & Anna McGarrigle, Maestro Charles, Barnett, Aidan Hawken, Ozomatli, The Submarines, Tim DeLaughter of Polyphonic Spree, Regina Spektor, Jenny Lewis a Johnathan Rice

73

seriálu mnoho 150, ale jsou velmi výrazné. Jak už víme z předchozí kapitoly, tvůrci podobným momentům vytvářejí rezonanční plochy,

nejčastěji propracováním

charakterů. Dostáváme jejich komplexní obraz, známe jejich dobré i špatné stránky. Tvůrci nabízejí rozmanité situace spojené se základní otázkou tématu, občas však téma prosazují na úkor příběhu. To je případ situace, kterou najdeme na konci druhé a začátku třetí série. Když se Walt v přeposlední části druhé série 151 rozhodne nezachránit Jesseho přítelkyni Jane, která se dusí vlastními zvratky, nastane sled událostí, ze kterého vyplývá, že Waltvo jednání nepřímo zavinilo srážku dvou letadel přímo nad Waltovým domem. Srážku má na svědomí otec Jane, letový dispečer, rozrušený smrtí dcery. Jak už víme, Walt se navíc v den smrti Jane s jejím otcem setká v baru. Vědomý konstrukt zde posouvá zápletku blíže k filozofické úvaze nad otázkou, zda je havárie Waltovou chybou. Breaking Bad je typem příběhu, který je záměrně zkonstruovaný a zhuštěný tak, aby ukázal témata z co nejvíce stran a protichůdných úhlů pohledů a to skrze dramatický konflikt. Staví své postavy nikoliv do každodenních, ale výjimečných situací, které je nutí přehodnocovat životní postoje a hodnoty. Tento přístup se tedy blíží způsobu, jakým jsou témata zpracovávána v klasickém dramatu. Důraz na ironii osudu, tedy motiv, který zvýrazňuje autory příběhu, je zde spíše efektním nástrojem.

Dexter a Hung Život sériového vraha je kontroverzním námětem seriálu Dexter, vraždy jako takové však kontroverzi spíše nevyvolávají a to jednak díky Harryho kodexu a také žánru, který vraždu předpokládá. Obecným tématem Dextera je pak hledání a poznávání "lidskosti". Dexter objevuje stále nové aspekty lidského života: přátelství, rodičovství, lásku a mnoho dalších. Pravidelné schéma jednotlivých oblouků sérií nabízí různá témata a motivy, které hrdina zkoumá, a které se pravidelně mění s novými sériemi. Tato témata se však 150

Situací, které nutí postavy k morálně pochybnému jednání a ve kterých jde o něčí život, je v pěti řadách seriálu méně než deset. 151 s02e13, "ABQ"

74

do příběhu nedostávají na základě přirozeného dramatického vývoje, ale náhodně 152. Jsou v rámci jednotlivých oblouků v podstatě zaměnitelná. Hrdina se s novými tématy nevyvíjí. O vnitřních změnách a nových pocitech sice hovoří, ale jeho jednání, chování se při srovnání první a závěrečné série prakticky nemění. Jednotlivé Dexterovy postřehy o povaze lidského jednání mají formu dílčích závěrů, které jsou pak nové pro něj, ale pro diváka méně: bohulibý účel vražd jako řešení soudně nedokazatelných provinění se u vysokého policejního představitele Miguella Prady ve třetí sérii například mění v prostředek řešení osobních sporů – Dexter tedy zjišťuje, že lidé často zneužívají svého postavení; v páté sérii se snaží kompenzovat smrt manželky tak, že pomáhá oběti týrání a znásilnění s vraždou jejího věznitele, a vyvozuje sám pro sebe závěr, že je snaha vynahrazovat si činy z minulosti něčím, co lidi dělají běžně. 153 Příběh Raye Drackera je pak podobně, jako v Dexterovi, další variantou příběhu o hledání cesty ke štěstí; takto široké je pak i téma seriálu. Etické aspekty Rayova jednání tvůrci výrazněji nezkoumají. Dílčí témata, která přicházejí zejména s vedlejšími postavami klientek, mají spíše obecně psychologickou povahu, jak už jsme zmínili v předchozí kapitole. Příběh tedy není výrazněji tématicky zacílen a žánrově má tak blíže k soap opeře než dramatu.

152

Témata souvisejí s případy sériových vražd řešených v rámci oblouků sérií. Jako v jiných kriminálních příbězích se jednotlivé případy objevují "samy", tedy bez předchozích dramatických souvislostí. 153 Z druhé strany ovšem můžeme tvrdit, že díky Dexterovi vnímáme každodenní r ealitu jinýma očima. Dexter je zprostředkovatelem nového náhledu.

75

4.2 Hodnoty a morálka S otázkou, do jaké míry jsou náměty těchto seriálů kontroverzní, souvisí individuální hodnoty a morálka protagonistů, resp. jakou roli tyto hodnoty v seriálech hrají. Zaměříme se zde na otázku, do jaké míry jsou hodnoty hrdinů skutečně v rozporu s normami společnosti, ve které se příběhy odehrávají. Všechny seriály představují své protagonisty v konfliktní situaci, co se týče vztahu jejich jednání a společenských rolí, ve kterých by měli být vzorem. Nancy je matka, Walt a Ray jsou učitelé, Dexter je policista a Bill se do konfliktní situace dostává, když začíná svou politickou kariéru. Tím už je v samotném námětu obsažena otázka po mravních a morálních hodnotách, konkrétních postojích protagionistů nebo jejich náboženském přesvědčení. Otázka je, zda některý ze zkoumaných seriálů představuje hrdinu s "alternativními" hodnotami a pokud ano, tak jakým způsobem. Ačkoliv hrdinové jednají kontroverzně, ne všichni tak činí v souladu s vlastními hodnotami; můžeme tvrdit, že kontroverzi vzbuzují spíše ti hrdinové, jejichž jednání s vlastními hodnotami v konfliktu není. To je v první řadě Bill, který jedná na základě náboženského přesvědčení. Je nejkontroverznějším hrdinou vzorku, protože je o správnosti svého jednání pevně přesvědčený. Na pomyslné stupnici za ním následuje Nancy, která užívání marihuany necítí jako problém, ovšem až do té chvíle, kdy s marihuanou začínají i její synové. Ray osobně nemá s prostitucí jako obživou problémy, ale před nejbližšími předmět své práce tají. Walt jedná v nesouladu se svými hodnotami. Dexter je pak díky psychologickému konstruktu speciálním případem. Obecně jedná v souladu se svými pudy, ale proti přesvědčení.

Big Love tedy ukazuje polygamní rodinu, kterou pak rodinný kruh vnímá jako normu 154. Otázky náboženského přesvědčení, tedy důvody, proč se Bill rozhodl oženit s více manželkami, zůstávají stranou předmětu zájmu seriálu. Jsou dané. Odmyslíme-li si pak motiv polygamie, zbude model tradiční rodiny, ve které je otec živitel a žena se stará o děti a domácnost. Hovoří se zde sice o patriarchálním modelu, ve kterém 154

Rozdílné představy o svých budoucích vztazích však mají dvě Billovy nejstarší děti.

76

"manžel vládne po poradě s manželkami", čili muž má v zásadě rozhodující slovo, Bill však svou vůli v průběhu seriálu nikdy neprosazuje autoritativně. Chová se naopak liberárně jak vůči manželkám tak dětem. Nejstarší Billovy děti se samy rozhodují o otázkách víry a budoucího životního stylu. Manželky mají v různých obdobích vlastní zaměstnání, vlastní představy o společném životě i otázkách víry 155. Seriál Big Love tedy neukazuje hodnoty spojené s ortodoxním náboženstvím, ale přichází s osobitou, liberární variantou tradiční rodiny a jejích hodnot. Fundamentální výklad víry, který je základním důvodem, proč žije Bill v polygamním svazku, je hlavní, ale také téměř jedinou spornou hodnotou, kterou seriál ukazuje.

Prodej marihuany není pro Nancy v rozporu se svědomím. Řídí se vlastním citem. Ve čtvrté sérii nedokáže bez povšimnutí přejít fakt, že se spolupodílí na obchodu s bílým masem. Poskytne pak policii informace a dostane sebe i celou rodinu nebezpečí. Máme zde tedy postavu s vlastním žebříčkem hodnot, která jedná bez ohledu na platné zákonné normy a řídí se citem. Také Dexter má své vlastní normy, které uznává, a které si postupně sám vytváří. Gigolo Ray Dracker pak staví nutnost uživit sebe i rodinu před mravní a morální stránku jednání, vnitřní rozpor ale necítí, normy společnosti pro něj osobně tedy nejsou "svaté". Jeho interpretace rodičovské rady z pilotního dílu: "Dělej nejlíp, jak umíš, s tím, co ti Bůh dal, ať už je to cokoliv," je pokřivená a rodiči jistě nezamýšlená. Rayův svérázný výklad vypovídá více o jeho prosté povaze, která se na pojetí morálky podepisuje. Walt je naopak typ člověka, který zákony dodržuje až úzkostlivě, když se pak rozhodne k výrobě drog, dělá to jen v zájmu rodiny. Jedná-li tedy Walt morálně pochybným způsobem, je si toho vědom. Jedná však vždy z nutnosti. Hodnoty Skyler a s ní celé rodiny, vidíme v úvodních sériích na jejím postoji ke kleptomanii její sestry Marie a také v jejím šoku při zjištění, že Walt kouří marihuanu. Závažnost, se kterou Skyler oba prohřešky vnímá, kontrastuje se závažností Waltovy 155

Barb cítí v závěrečné sérii "calling to hold priesthood", cítí, že se může stát kněžkou, c ož je v její církvi doména mužů.

77

práce, o které Skyler dosud nic neví. Breaking Bad tedy ukazuje postavy téměř prudérní, co se týče mravů, morálky a hodnot. Vědomé překračování zákona je pro Skyler a Walta cosi nepředstavitelného. Jsou v tomto smyslu opakem Nancy. Seriály Weeds, Dexter, Big Love i Hung tedy ukazují hrdiny, kteří vyznávají individuální pojetí hodnot a morálky. Nemají problém jednat proti zákonu, pokud to není v rozporu s jejich vlastním morálním cítěním. U Big Love a Weeds můžeme hovořit o alternativních společenských hodnotách protagonistů. V tomto smyslu jsou oba seriály do jisté míry hodnotově angažované.

78

4.3 Závěr Big Love a jeho vyznění Epický charakter seriálu jako fomy brání hodnocení jeho celku jako například u filmu. Pokud se nejedná o sérii nebo minisérii s předem stanoveným počtem epizod a daným dramatickým obloukem, neexistuje přímá souvislost mezi začátkem a koncem příběhu. Děj seriálu obsahuje obvykle množství jednotlivých příběhů s dílčími začátky a konci. Závěr seriálu pak nenabízí rozuzlení dosavadního příběhu, jako ve filmu 156. O oblouku, ve kterém stále existuje souvislost mezi začátkem a dosud poslední epizodou 157 seriálu, můžeme mluvit jen u Breaking Bad a to jen u některých motivů, jako například utajení Waltovy práce před synem nebo vývoj Skyleřina vztahu k manželovi. Seriál však v době vzniku této práce má před sebou ještě pátou – dle oficiálních zdrojů závěrečnou – sérii. Výroba seriálu Hung pak byla po třech sériích pozastavena a děj zůstal otevřený. Jediným ukončeným seriálem vzorku je pak Big Love. Tvůrci Big Love si v závěrečné epizodě vybírají jeden motiv, kterým seriál uzavírají, a s ním nabízejí divákovi také sdělení. Jde o obecný motiv, který má tento seriál společný s dalšími seriály vzorku, tedy motiv vlastní cesty. V páté sérii sílí rozpory mezi Barb a Billem. Jak jsme řekli, Barb se vzdaluje Billovi i své rodině, hledá mimojiné církev, která by jí nabízela možnost držet svátost kněžství. Také u Marge je naznačena motivace odjet na misijní cestu, kterou Bill přijímá se znepokojením. Billa v závěrečné epizodě zastřelí frustrovaný soused. Před smrtí požádá Barb, aby mu udělila požehnání 158. Barb tak jako žena symbolicky přebírá Billovu roli v rodině. Vlastní cesta tedy znamená následování nikoliv církve, ale vnitřního pocitu, který nemusí být v souladu s pravidly církve. Nedlouho po Billově smrti odjíždí Marge na svou misijní cestu a loučí se s Barb a Nickie. Tato verze polygamie tedy není překážkou svobody a individuality, nepředepisuje ženám kategoricky jejich role a povinnosti, naopak může

156

Pokud není čekání na pointu přímo námětem seriálu. Příkladem může být seriál Lost (ABC, Jeffrey Lieber, J. J. Abrams, Damon Lindelof; 2004 – 2010), ve kterém čekáme na vysvětlení komplikované zápletky; v seriálu Prison Break čekáme na útěk hrdiny z vězení; v městečku Twin Peaks (ABC, Mark Frost, David Lynch, 1990 – 1991) řešíme detektivní zápletku. Ani zde však případný konec příběhu netvoří pointu předchozího děje. 157 Tou byla v době vzniku této práce poslední (třináctá) epizoda čtvrté série s názvem Face Off. 158 Dosud Bill Barb upíral kněžskou autoritu.

79

být dokonce výhodou: Barb a Nickie se postarají o děti Margene, zatímco bude pryč. Závěr tedy nabízí uzavření nejobecnějšího tématu vlastní cesty.

80

5 Téma a serialita V poslední kapitole se zaměříme na vlastnosti specifické pro seriálovou formu, které kratší formáty zprostředkovat nedokáží. Mnoho z nich u bylo zmíněno v průběhu práce, zde se pokusíme zdůraznit a popsat několik hlavních rysů. Bude se jednat o takové vlastnosti formátu seriálu, které ovlivňují způsob, jakým seriály vypovídají o tématu. Nejprve o velké ploše seriálu jako možnosti pro rezonanční plochu vyznění dramatických akcí a to na příkladu vedlejší postavy Teda v Breaking Bad, dále o Big Love jako mediátoru společenské diskuse a nakonec o přístupu k charakteru Nancy seriálu Weeds jako obtížně zařaditelné postavě.

Kromě toho, že dlouhá plocha seriálu dovoluje tvůrcům hovořit o tématu z různých stránek a podrobně, dává divákovi možnost zvyknout si na postavy, poznat jejich zázemí, každodennost, dobré i špatné stránky a spoluprožívat s nimi jejich problémy, často daleko intenzivněji, než u kratšího filmového žánru. Breaking Bad naznačuje využití potenciálu této vlastnosti jako rezonanční plochy. V kapitole pojednávající o vedlejších postavách jsme zmínili příklad postavy Teda, která slouží také jako příklad rezonanční plochy. Postava se objevuje v polovině druhé série159 a její linie pokračuje až do Tedovy nešťastné smrti těsně před koncem série čtvrté160. Objevuje se ve dvanácti epizodách napříč třemi sériemi, v rozmezí jednatřiceti epizod. Nejdříve jako Skyleřin bývalý zaměstnavatel. Už ve druhé epizodě s Tedem je naznačen motiv jejich budoucího vztahu a také finančních problémů společnosti, které Skyler objevuje v účetnictví. Oblouk obou motivů byl tedy vytvořený předem. Ve druhé epizodě třetí série161 se Skyler Teda ptá, co by řekl dětem, kdyby měl jít kvůli finančním podvodům do vězení, Ted argumentuje starostí o rodinu. Linie tedy představuje i paralelu k Waltovi. Ted chce mít se Skyler vážnější vztah, ale ona ho odmítá. Vidíme, že Tedův zájem o ni je upřímný. Ve čtvrté sérii se vynořuje problém s auditem společnosti, který by přivedl auditory ke Skyler a Waltovi. Skyler se podaří vše 159

s02e07, "Negro Y Azul" s04e11, "Crawl Space" 161 s03e02, "Caballo Sin Nombre" 160

81

svést na účetní chyby a zachrání tak Teda před soudním řízením. Později Skyler poskytuje Tedovi tajně peníze, a kdž je Ted nepoužije na zaplacení pokuty, ani poté, co jej o to přímo požádá, zvažuje fyzické donucovací prostředky. Nešťastně umírá při pokusu o útěk dvojici mužů, kteří ho přišli k zaplacení pokuty donutit. To je rezonanční plocha Tedovy náhodné smrti a celého rozhodnutí, jak se s Tedem vypořádat: máme zde nejednoznačnou postavu, u které divák váhá, zda sleduje dobráka, nebo trochu dětinského a nezodpovědného slabocha, který si rozhodně nezaslouží zemřít. Známe Tedovo pozadí, víme o upřímném citu ke Skyler. Jako pravidelní diváci však fandíme Skyler, velmi dobře tak rozumíme její potřebě vyhnout se auditu, o které Ted zprvu nemá tušení, a přestože si to tak úplně nezaslouží, naše sympatie stojí jednoznačně proti němu. Tvůrci ještě zvýrazňují rozporuplnost skutečných motivů postavy Teda v závěrečném dialogu se Skyler, ve kterém jí Ted peníze vrací s tím, že si je nemůže vzít, a naznačuje, že splacený dluh za pokutu nevyřeší jeho finanční problémy. Skyler má za to, že ji vydírá. Nevíme však jistě, jestli je to skutečně jeho záměr. Také jeho smrt je rozporuplná, co se týče otázky zavinění. Ted si zlomí si vaz nešťastnou náhodou při pokusu o útěk. Za jeho smrt tedy Skyler přímo zodpovědná není, ale vinu na ní nese. To je tedy příklad potenciálu seriálu jako prostoru pro velké rezonanční plochy pro vyznění dramatického jednání s předem připraveným dramatickým obloukem. Podobným způsobem pracují tvůrci s liniemi Galea nebo Hanka. Méně propracovaným příkladem rezonující situace je již zmíněná scéna ze seriálu Weeds, ve které vidíme nahou Celii po operaci prsou stát před zrcadlem. Zde rezonanční plochu vytváří kontrast mezi její jinak napůl komickou a napůl bezcitnou povahou a závažnou chorobou, které musela čelit.

Jak jsme řekli, seriálová forma nabízí tvůrcům jedinečnou vlastnost, která jej odlišuje od kratších útvarů: velkou plochu a také divákovu schopnost zvyknout si; přistoupit na "pravidla hry" námětu, ztotožnit se i s kontroverzními hodnotami postav a vnímat problémy hrdinů jejich vlastníma očima. Seriál Big Love přichází s 82

nejvýraznějším kontroverzním tématem, způsob, jakým zobrazuje polygamní rodinu, však dává divákovi možnost sledovat hrdiny, kteří se od většinové společnosti prakticky neliší. Obraz mormonské polygamní je rodiny Billa je sice zkreslený; tvůrci upozadňují zejména motiv náboženské víry a přizpůsobují tedy obraz rodiny tak, aby se stalo pro diváka stravitelnější. Díky tomuto posunu se však spolu s příběhem seriálu dostáváme také k reálným společenským problémům spojeným s polygamií v USA, které můžeme díky dramatickému příběhu prožívat spolu s postavami. A to intenzivně a vzhledem k rozsahu seriálu také po dlouhou dobu. Big Love tak přes svou kontroverznost plní v podstatě osvětovou funkci. Jeho kontroverzní téma a pojetí vyvolalo ještě před samotnou premiérou seriálu rozsáhlou společenskou diskusi162, která se vyvíjela zároveň se seriálem, zpětně i tvůrci reagovali na výtky a zohledňovali je v dalších řadách seriálu. Kritici negativních jevů spojených s polygamií se nejvíce obávali zejména toho, že seriál nebude schopen zobrazit nejpalčivější témata. Andrea Moore-Emmett, autorka knihy s názvem God's Brothel, vyjádřila v rozhovoru pro Channel 5 pochyby takto: "Pohlavní zneužívání, incest, zejména incest jako součást [náboženské] doktríny, defekty u dětí, které jsou toho důsledkem, takové věci se do našich obývacích pokojů nedostanou." 163 Obava Moore-Emmetové se však nepotrvrdila, právě tyto a podobné problémy nabízejí zejména závěrečné řady seriálu. Výhodou seriálu, který je podobně, jako Big Love, do značné míry mediátorem společenské diskuse, je navíc jeho charakter příběhu na pokračování. A také jeho schopnost oslovovat (nebo provokovat) diváka dlouhodobě, reagovat na společenskou diskusi, zohledňovat ji v dalších pokračováních, což je případ i pozdějších řad Big Love.

Postava Nancy seriálu Weeds představuje způsob, jak je možné pracovat s hrdinku a jejími hodnotami ve vztahu k tématu seriálu. Forma seriálu dovoluje, aby Nancy byla 162

Stovky článků, názorů, rozborů a citací reflektujících Big Love a další díla s tématikou polygamie lze nalézt na www.childbrides.org/big.html. LEE, Felicia. R. 'Big Love': Real Polygamists Look at HBO Polygamists and Find Sex [online] New York Times [citováno 22. 4. 2012]. Dostupné z WWW: 163 HOLLENHORST, John. Utahns Weigh in on HBO's "Big Love" [online] KSL TV [citováno 22. 5. 2012]. Dostupné z WWW:

83

exponována jen velmi volně, bez toho, aniž by vyjadřovala nebo zastávala konkrétní postoje. V úvodní sérii o Nancy zjišťujeme minimální množství informací, týkajících se její povahy, víme jen, že udělá vše, aby uživila a ochránila svou rodinu. Její názory a postoje například ve vztahu marihuaně nebo víře jsou otevřené, projeví se v průběhu seriálu pouze v extrémních případech. 164 Nevyhraněný charakter Nancy a jejich postojů, se ukazuje vždy až v dramatické situaci. Charakteristický rys její povahy a zároveň princip, jakým jedná, vyjadřují v metafoře její vlastní slova na konci předposlední epizody šesté série: "Pokaždé jdu tím tunelem až na konec [...] a když zjistím, co tam je, vymyslím, co a jak."165 Nancy dřív jedná, než přemýšlí. Protože se neřídí vírou, zákonnými normami, ale pouze vlastní intuicí, nedokážeme odhadnout způsob, jak se v nových situacích zachová. Postava si udržuje tajemství a jeví se navenek "podivná". Její vlastní synové na její podivnosti reagují několikrát variantou věty "Je to máma," 166 a vyjadřují tím Nancyinu nezařaditelnost. Její přesné motivace zůstávají často skryté i divákovi. Nevíme, co se jí honí hlavou ve vztahu k partnerům. Své vztahy s nikým neprobírá. Když se ocitne mezi šestou a sedmou sérií ve vězení, nevíme přesně, co tam zažila, můžeme se domnívat jen z náznaků. V páté a šesté sérii se dozvíme několik málo informací z její minulosti, které však spíš ještě prohlubují hodnotovou a morální neukotvenost postavy, než aby objasňovaly její povahu. Otázka, kdo ve skutečnosti Nancy je, tedy mimo svou roli matky, není nikdy přesně zodpovězena a zůstává součástí divácké motivace. Jde v tomto ohledu o výjimečnou práci s protagonistou na velké ploše seriálu.

164

V pilotní části zakazuje svému dealerovi prodávat marihuanu dětem; ve třetí sérii nechce mít nic společného s distribucí heroinu, ve čtvrté s obchodem s bílým masem. 165 s06e12, "Fran Tankerton": "Every time, I'm walking down that tunnel [...] and once I find out what's at the end, I'll figure it out then [...] " 166 "She`s mom." Například v s05e13, "All About My Mom".

84

6 Závěr Předkládaná práce si kladla za cíl vybrat a analyzovat takový vzorek seriálů prémiových kabelových stanic, které by mohly sloužit jako inspirace pro českou seriálovou tvorbu. Poté, co jsme v úvodu specifikovali charakteristiky tvorby prémiových kabelových stanic, jsme na základě zvolených parametrů vybrali k dramaturgickému rozboru pět seriálů. Zvoleným metodologickým postupem pak byla tato díla rozebrána. Cílem práce bylo odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem využívají seriály specifik formátu k podání, pokud možno co nejkomplexnějšího obrazu tématu. Došli jsme k závěru, že některé ze zkoumaných seriálů skutečně využívají formát charakteristickým způsobem a ve prospěch zobrazení zpracovávaného tématu. V nejobecnějším smyslu už samotné zpracování kontroverzních společenských témat formou populárního seriálu s sebou přináší společenskou diskusi nad tématy seriálu a způsobem prezentace těchto témat v seriálu. Ten, tak v zásadě může plnit funkci mediátora aktuálního společenského tématu. Velmi rozsáhlou diskusi vyvolal v USA zejména seriál Big Love zobrazující soužití mormonské polygamní rodiny. Seriál Beaking Bad nabídl příklad využití seriálu jako velké rezonanční plochy pro vyznění kontroverzního jednání protagonistů. Účinek podobných momentů je v divákovi ještě posílen v důsledku daleko větší míry spoluprožitku s postavami příběhu, než je obvyklé například u filmu. Breaking Bad je pak také příkladem seriálu s výrazným dramatickým dějem a velmi úzkým tématem, které je na velké ploše seriálu předkládáno divákovi v mnoha různých variantách. Seriál Weeds představuje zvláštní hlavní postavu charakterizovanou jen několika znaky a vlastnostmi; otázka po jejích hodnotách se pak do značné míry stává tématem příběhu. Vzorek seriálů jako celek však dává dohromady sumu příkladů představujících potenciál seriálu jako formátu, který nemusí být jen formou zábavy, ale může diváka provokovat, dostávat jej spolu s hrdiny do mnoha eticky rozporuplných situací a zprostředkovat mu tak náhled na konkrétní témata v nevídané komplexnosti a intenzitě prožitku.

85

Dodejme, že podobný typ seriálu na českém televizním trhu dosud chybí. Aby se však na obrazovky dostal, je nejdříve třeba přimět místní producenty, ke změně přístupu k seriálu jako a priori nekonfliktnímu, zábavnému formátu. Třeba je k tomu přiměje zmíněná Terapie, případně další seriál v produkci české HBO.

86

Resumé Magisterská práce se zabývala rozborem pěti seriálů amerických prémiových kabelových televizí, které by mohly sloužit jako zdroj inspirace pro českou seriálovou produkci, konkrétně Breaking Bad, Weeds, Big Love, Hung a Dexter společností HBO, Showtime a AMC. Cílem práce bylo najít a popsat tvůrčí postupy, které slouží k podání co nejkomplexnějšího obrazu zvolených, kontroverních témat. Rozbor poukázal jak na pozoruhodné, tak méně úspěšné způsoby uchopení látek. Bylo nalezeno několik vlastností charakteristických pro seriálovou formu, které poskytují mnohdy hlubší vhled do zvolených témat, než je možné u kratších formátů, například možnost využití dlouhé stopáže jako velké rezonanční plochy, k představení netradiční postavy nebo jako mediátora společenské debaty o zvoleném tématu.

87

Summary Diploma thesis deals with the analysis of five premium cable TV series that could serve as a source of inspiration for the Czech television production, namely Breaking Bad, Weeds, Big Love, Hung and Dexter produced by HBO, Showtime and AMC. The aim of the anylysis was to identify such methods in the creative processes that serve to bring the most complex image of selected, controversial topics. Both successfull and less successfull approaches were identified. Several features which can provide for a deeper insight into selected topics than is possible with shorter formats were found, such as the possibility of using long footage as a large resonant space. An unusual character can be introduced through the course of the story; serie can also serve as a mediator of social debate on the chosen topic.

88

7 Použité zdroje AKASS, Kim – McCABE, Janet. “Beyond the Bada Bing”: Negotiating Female Narrative Authority. In. LAVERY, David (ed). This Thing of Ours: Investigating The Sopranos. London and New York: Wallfl ower/Columbia University Press, 2002. S. 146 – 61

CARDWELL, Sarah. Is Quality Television Any Good?: Generic Distinctions, Evaluations and the Troubling Matter of Critical Judgement. In. McCABE, Janet – AKASS, Kim. Quality TV: Contemporary American Television and Beyond. London: I. B. Tauris&CoLtd, 2007. S. 20 - 34

ECO, Umberto, The Role of the Reader: Explorations In the Semiotics of Texts, (ed.) Thomas Sebeok, Bloomington: Indiana University Press, 1979

EDGERTON, Gary. R. a JONES Jeffrey. P. Essential HBO reader. Lexington: University Press of Kentucky, 2008

KOZLOFF, Sarah. Narrative Theory and Television. In: ALLEN, R. C. Channels of Discourse, Reassembled: Television and Comtemporary Criticism. London, New York: Routledge, 1992, S.67

McCABE, Janet – AKASS, Kim. Quality TV: Contemporary American Television and Beyond. London: I. B. Tauris&CoLtd, 2007. S. 17

McCABE, Janet – AKASS, Kim. Sex, Swearing and Respectability: Courting Controversy, HBO`s original programming and Producing Quality TV. In. McCABE, Janet – AKASS, Kim. Quality TV: Contemporary American Television and Beyond. London: I. B. Tauris&CoLtd, 2007. S. 62 - 76

89

SMETANA, Miloš. Televizní seriál a jeho paradoxy. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000.

THOMPSON, Robert J. Television’s Second Golden Age: From Hill Street Blues to ER. New York: Continuum, 1996. S. 12- 1

Internetové zdroje: GOODMAN, Tim. The Borgias: TV review [online] Hollywood Reporter [citováno 28. 3. 2011]. Dostupné z WWW:

GOODMAN, Tim. Camelot: TV review [online] Hollywood Reporter [citováno 28. 3. 2011]. Dostupné z WWW:

LEE, Felicia. R. 'Big Love': Real Polygamists Look at HBO Polygamists and Find Sex [online] New York Times [citováno 22. 4. 2012]. Dostupné z WWW:

LATTIN, Don. The truth about 'Love' [online] San Francisco Chronicle [citováno 22. 4. 2012] Dostupné z WWW:

KORDA, Jakub. Nový televizní seriál / Od triumfu k soumraku [online] Cinepur [citováno 2. 4. 2012]. Dostupné z WWW: < http://cinepur.cz/article.php?article=1866>

90

Přílohy Seznam příloh: Příloha A: Kabelové televize v USA – seznam167 Příloha B: Původní dramatická tvorba HBO168 Příloha C: Původní dramatická tvorba Showtime Příloha D: Původní dramatická tvorba AMC Příloha E: Původní dramatická tvorba Starz Příloha F: Fotopříloha Příloha G: AV příloha

AV příloha (DVD s ukázkami) obsahuje tyto materiály: 1. Pilotní epizody všech zkoumaných seriálů. 2. Ukázky z Breaking Bad: s01e05, "Gray Matter", čas 25:55 – 29:45 – Rvačka a "mluvící polštářek". s03e03, "I.F.T.", čas 4:50 - 16:30 – Walt odmítá odejít z domu. s03e13, “Full Measure”, čas 0:00 – 4:15 – Waltova nesplněná očekávání. s04e01, "Box Cutter", čas 0:00 – 5:15 – Expozice postavy Galea po jeho smrti. Miniepizoda "Breaking-in" 3. Ukázky ze seriálu Dexter: s04e07, "Slack Tide", čas 50:20 - 51:40 Dexter zabije nevinnou oběť. 4. Ukázky ze seriálu Weeds: s03e08, "The Two Mrs. Scottsons", čas 17:10 – 18:05 – Celia před zrcadlem. s06e08, "Gentle Puppies" – Kompletní epizoda jako ukázka práce s očekáváním diváka a také jako ukázka charakteru humoru v podání Andyho a Douga. 5. Ukázka ze seriálu Big Love: s05e10, "Where Men and Mountains Meet" – kompletní závěrečná epizoda seriálu.

167 168

Jedná se jen o největší kabelové televize. Mimo animovanou t vorbu. To platí i pro následujíc í tabulky.

91

Příloha A

92

Příloha B

93

Příloha C

94

Příloha D

95

Příloha E

96

Příloha F

Obr. 1: Greenovci (Big Love)

Obr. 2: Roman Grant (Big Love)

97

Obr. 3: Gus Fring (Breaking Bad)

Obr. 4: Tuco Salamanca (Breaking Bad)

98

Obr. 5 a 6: Walter White jako manžel a otec a jako "Heisenberg" (Breaking Bad)

99

Obr. 7: Zleva Celia a Nancy (Weeds)

Obr. 8: Celia po operaci (Weeds) 100