JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA. Petr Neček MIKROPORTY. Využití mikroportů pro divadelní účely

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA

Petr Neček

MIKROPORTY Využití mikroportů pro divadelní účely

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: BcA. Jan Škubal Brno 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Mikroporty vypracoval samostatně pod vedením BcA. Jana Škubala a uvedl v seznamu literatury všechny použité zdroje.

V Brně, 31.8.2011

_______________________ Vlastnoruční podpis autora

2

Poděkování

Rád bych poděkoval doc. Mgr. Janu Kolegarovi, BcA. Janu Škubalovi a celému vedení divadelní fakulty JAMU za nesmírnou trpělivost při mém studiu. Dále pak Mgr. Radomíru Kosovi a mistrům zvuku brněnského studia České Televize za odborné rady a konzultace, kterými přispěli k dokončení této bakalářské práce.

3

ANOTACE

TÉMA : Využití mikroportů pro divadelní účely NÁZEV : Mikroporty

VYPRACOVAL : Petr Neček DATUM : 31.8.2011

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA : Předmětem této bakalářské práce je analyzovat požadavky a podmínky pro vhodný výběr mikroportové soupravy pro divadelní účely. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, které jsou následně rozděleny na jednotlivé kapitoly. První část se věnuje popisu samotného zvuku, jeho vzniku, chování v prostoru a možnostem snímání. Druhá část se věnuje obecnému popisu jednotlivých částí mikroportové soupravy, jejich funkcí a jednotlivým parametrům zařízení. Třetí část popisuje využití mikroportů pro divadelní účely.

KLÍČOVÁ SLOVA : Zvuk, divadlo, bezdrátový mikrofonní systém, vysílač, přijímač, mikrofon, akustika prostoru, využití mikroportu, výběr mikroportu.

4

ANOTATION THEME : The Wireless microphone systems for use in the theatrical enviroment

TITLE : The Microports - The Wireless microphone systems

ELABORATED BY : Petr Neček DATE : 31st August 2011

SHORT SUMMARY : The main thesis of the bachelor work called The Microports - The Wireless microphone systems for use in the theatrical enviroment has to analyzed condition and parametres for using and the best way of the selection wireless microphone systems in the theatre purpose. The work is thematically divided into three main parts and the each main topics are contains individual chapters about own problematic and analysis.

First parts is about general description of problematic the Sound, how the sound works in general, it´s creation in the area and also answer some questions, how the sound could quality and satisfactionally capture and recorded. Second part is about wireless microphone systems. What are the main parts of these systems, which are the most important. Obviously in the second part, there is describe all functions of microphone systems, adjustment, question about settings and the rights parametrs of systems as well. Last part of the work describes professional using of the wireless microphone systems in the Theatre.

KEY WORDS : Sound, theatre, wireless microphone systems, transmitter, receiver, microphone, acoustic space, the use of Microports, Microports selection.

5

OSNOVA………………………………………………………………………...6

ÚVOD……………………………………………………………………...…….8

1. ZVUK……………………………………………………………….…9

1.1. Vysvětlení pojmu zvuk………………………………………9 1.2. Působení zvuku na lidský sluch…………………………….10 1.2.1. Anatomie lidského ucha…………………………..10 1.2.2. Dynamický rozsah………………………………..11 1.2.3. Rozlišování frekvencí…………………………….12 1.2.4. Frekvenční maskování……………………………12 1.2.5. Výška zvuku………...……………………………12 1.2.6. Barva zvuku……………………...……………….13 1.2.7. Hlasitost a intenzita zvuku………………..............13 1.3. Chování zvuku v prostoru………………………………......14 1.4. Elektroakustický řetězec……………………………….…...16 1.4.1. Mikrofony (Akusticko-elektrické měniče)……….17 1.4.2. Princip přeměny akustické energie na elektroakustický signál...…………………..…….19 1.4.2.1. Dynamické mikrofony……….………..19 1.4.2.2. Páskové mikrofony……………………20 1.4.2.3. Kapacitní mikrofony…………………..21 1.4.2.4. Elektretové mikrofony………………...22 1.4.2.5. Kontaktní mikrofony (snímače)……….23 1.4.2.6. Mikrofony s tlakovou zónou (PZM)…..24 1.4.3. Mixážní pult…………....………………..…..……25 1.4.4. Zvukové procesory…………………….…...…….26 1.4.5. Reproduktory a výkonový zesilovač……………..26 1.5. Snímání zvuku……………………………………………...28 1.6. Scénický zvuk………………………………………………28

2. MIKROPORTY………………………………………………..……29

6

2.1. Obecný popis……………….………………………………29 2.1.1. Základní rozdělení na základě konstrukce….……30 2.2. Mikroportová souprava……………………………………..36 2.2.1. Přijímač…………………………………………..37 2.2.2. Vysílač…………………………………………...40 2.2.2.1. Příslušenství k mikrofonům…………….43 2.2.3. Bezdrátový ruční mikrofon………………………45 2.3. Výběr vhodného mikroportu………………………………..46 2.3.1. Obecné využití mikroportů………………………47 2.3.2. Úskalí při výběru mikroportu………...………….49

3. VYUŽITÍ MIKROPORTŮ PRO DIVADELNÍ ÚČELY……….52

3.1. Obecné použití mikroportů pro divadelní účely……………52 3.2. Využití mikroportů v jednotlivých divadelních žánrech…...53 3.2.1. Využití mikroportů v činohře…………..………53 3.2.2. Využití mikroportů v muzikále………..……….56 3.2.3. Využití mikroportů v opeře a operetě……..…...58 3.3. Mapa používaných bezdrátových mikrofonních systémů….60 3.3.1. Hlavové mikrofony…………………..………...60 3.3.2. Klopové mikrofony…………....……..………...61 3.3.3. Ruční bezdrátové mikrofony…....…..………….62 3.3.4. Bezdrátové vysílače…………...……..………...63 3.3.5. Bezdrátové přijímače………...……..………….64

ZÁVĚR……………………………………………………………………..…..66 RESUME……………….………………………………………………………68

POUŽITÁ LITERATURA……………………………………………..……..69

Seznam použité literatury a pramenů……………………….......69 Internetové zdroje……………………………………………….70 Seznam použitých obrázků……………………………………...71 Seznam použitých tabulek……………………………….……...72 7

ÚVOD

Pro ozvučení divadel slouží celá škála zvukové techniky ke snímání, zpracování a reprodukci zvuku, které dohromady tvoří elektroakustický řetězec. Jedním z faktorů kvalitního ozvučení je výběr jednotlivých komponentů a jejich následné vhodné využití. Ozvučení je velmi komplexní obor, kde je potřeba mnohem víc než jen znalost samotné techniky. V případě hostování divadelního souboru může dojít k úplné změně akustických podmínek (vlastnost sálu apod.). Proto je zcela nezbytné znát možnosti zvukové techniky.

V této bakalářské práci se budu zabývat zejména bezdrátovým mikrofonním systémem, jehož využití je velmi široké. Od mluveného slova na besedách, přes realizaci zpěvu na různých typech koncertů, až po využití pro jednotlivé divadelní žánry. Vhledem k absenci ucelených podkladů o mikroportech, jsem čerpal zejména z vlastní praxe mikrofonisty v brněnském studiu České Televize. Součástí hledání vhodného využití mikroportů byly konzultace s mistry zvuku brněnského studia České televize a divadel. Jako podklady byly také využity katalogy jednotlivých výrobců mikrofonní bezdrátové techniky. Pro správné použití jakékoliv zvukové techniky je nezbytně nutné mít přehled o zvuku jako veličině. Sebelepší technika nenahradí absenci komplexních znalostí o zvuku, které jsou stejně důležité jako samotná znalost zařízení.

Snímání zvuku bezdrátovým mikrofonním systémem je velmi specifické a jednotlivé divadelní žánry vyžadují individuální přístup a výběr zvukové techniky. Účelem zjištění je výběr vhodného bezdrátového mikrofonního systému pro divadelní účely.

8

1. ZVUK 1.1. Vysvětlení pojmu zvuk 1

Zvuk můžeme stručně charakterizovat jako mechanické vlnění v nosném prostředí, tvořené jakýmkoliv předmětem. V případě, že předmět kmitá ve slyšitelném frekvenčním pásmu, mluvíme o slyšitelném zvuku. Princip šíření zvuku spočívá v předávání energie mezi jednotlivými částicemi prostředí. Částice se v některých místech navzájem přibližují nebo vzdalují a tak vzniká přetlak nebo podtlak. Lidským sluchem zachytitelné frekvence se nachází v rozsahu 20 Hz až 20 kHz. Frekvence pod 20 Hz se nazývají infrazvuk. Pro člověka jsou však neslyšitelné. Frekvence nad 20 kHz se nazývají ultrazvuk. Ultrazvuk se využívá například v sonografii a echolokaci.

Zvuk se šíří od zdroje všesměrově a s rostoucí vzdáleností klesá jeho intenzita se čtvercem vzdálenosti viz. kapitola 1.2.7. Hlasitost a intenzita zvuku. Rychlost zvuku je závislá na hustotě prostředí, v normálním prostředí je rychlost zvuku přibližně 340 metrů za vteřinu. Čím je hustota prostředí vyšší, tím je rychlost zvuku vyšší. Rozdíl je možný zpozorovat u vzduchu. Čím vyšší je nadmořská výška, tím nižší je hustota vzduchu a proto dochází ke zpomalení rychlosti zvuku.

1

Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN 80-86253-05-8 / 9788086253053, Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1. 3 Zvuk a lidský sluch, str. 18 Čerpáno z: http://fyzika.jreichl.com http://osha.europa.eu Dostupné: http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=208 http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/publications/files/prirucka_hluk.pdf

9

1.2. Působení zvuku na lidský sluch 2

Lidské uši jsou orgány, díky kterým jsme schopni vnímat zvuk. Skládají se z vnějšího, středního a vnitřního ucha. Člověk je sice schopen vnímat zvuk v rozmezí frekvencí 20 Hz až 20 kHz, ale obecně platí pravidlo, že každých deset let věku se snižuje horní hranici o 1 kHz. Zdravý člověk je schopen určit směr zdroje zvuku, a to na základě rozdílu fáze, intenzity a frekvenčního průběhu signálu mezi levým a pravým uchem. Lidské ucho je orgán jako každý jiný a dokáže se po určité době unavit. Proto je nutné při práci se zvukem dělat přestávky.

1.2.1. Anatomie lidského ucha

Vnější ucho obsahuje boltec, zvukovod a bubínek Boltec směřuje akustické vlny do zvukovodu. Zvukovod je trubice, na jejímž konci je bubínek. Bubínek je tenká blanka, která zesílí a předá zvuk do středního ucha.

Střední ucho obsahuje bubínkovou dutinu, sluchové kůstky a Eustachovu trubici. Bubínková dutina je dutina vyplněná vzduchem. Sluchové kůstky jsou tři kůstky sloužící k přenosu zvuku z bubínku do vnitřního ucha. Jedná se o kladívko, kovadlinku a třmínek. Eustachova trubice slouží vyrovnávání tlaku.

Vnitřní ucho se skládá z hlemýždě a z rovnovážného orgánu. Hlemýžď je stočená trubička obsahující vláskové buňky 3. Buňky jsou citlivé na chvění. Při jeho detekci vysílají signál, který vnímáme jako zvuk. Rovnovážný orgán slouží k detekci polohy a zrychlení. 2

Čerpáno z: http://cs.wikipedia.org dostupné: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zvuk Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN 80-86253-05-8 / 9788086253053, Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1. 3 Zvuk a lidský sluch, str. 18 a 19 Čerpáno z http://cs.wikipedia.org dostupné: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho Čerpáno z http://cs.wikipedia.org dostupné: http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_ucho

3

Vláskové buňky jsou tzv. sluchové receptory

10

Obr. č. 1: Anatomie lidského ucha

Zdroj: http://osha.europa.eu Dostupné: http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/publications/files/prirucka_hluk.pdf

1.2.2. Dynamický rozsah

Ucho je nejcitlivější v oblasti 2 - 4 kHz a dokáže pracovat v dynamickém rozsahu až kolem 130 dB. Dynamický rozsah znamená vnímání rozdílu mezi nejnižší a nejvyšší hladinou akustického tlaku. Uprostřed frekvenčního pásma je dynamický rozsah vyšší, než na jeho okrajích. Práh slyšitelnosti je 0 dB a kolem 130 dB je práh bolestivosti. Při dlouhodobém vystavování prahu bolestivosti může dojít k trvalému poškození sluchu.

11

1.2.3. Rozlišování frekvencí 4

Schopnost rozlišit frekvence tónů se u každého člověka liší a je frekvenčně závislá. Také je důležité prostředí, respektive jeho hlučnost. Uprostřed slyšitelného frekvenčního pásma za ideálních podmínek lze rozlišit změnu frekvence o několik centů5. Na okrajích pásma je rozlišovací schopnost mnohem nižší než uprostřed.

1.2.4. Frekvenční maskování6

Frekvenční maskování je efekt, kdy dochází k maskování jednoho zvuku jiným. Pokud znějí dva tóny současně, může dojít k překrytí toho slabšího. Maximální úroveň maskovaného signálu je závislá na frekvenční vzdálenosti a úrovni maskujícího signálu. Toho využívají řada algoritmů pro kompresi zvuku.

1.2.5. Výška zvuku

Je dána výškou frekvence zvuku. Jedná-li se o jednoduchý tón s harmonickým průběhem, určuje se absolutní výška tónu, zatímco u složených tónů je určení výšky mnohem složitější. Obecně odpovídá základní výška tónu složce s nejmenší frekvencí. K měření výšky zvuku se využívá technika k měření zvukových frekvencí. Základní tón pro hudební akustiku je 440 Hz, v technické praxi se používá referenční tón 1 kHz7.

1.2.6. Barva zvuku 4

5

6

7

Čerpáno z http://cs.wikipedia.org dostupné: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zvuk Čerpáno z http://cs.wikipedia.org dostupné: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cent_%28hudba%29 Cent je bezrozměrná jednotka, sloužící k měření velikosti intervalů. Používá se zejména v akustice a hudbě. Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN 80-86253-05-8 / 9788086253053, Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1. 3 Zvuk a lidský sluch, str. 19 Tón 1 kHz se využívá například u televizní zvukové techniky jako referenční tón pro dodržení úrovně hlasitosti, či rozpoznání kanálu, jedná-li se o stereo signál.

12

Barva zvuku nám pomáhá rozlišit u jednotlivých tónů se stejnou výškou jejich zvukový zdroj. Je určena počtem vyšších harmonických frekvencí. Pomocí barvy zvuku jsem schopni rozlišit jednotlivé hudební nástroje, přestože hrají stejný tón.

1.2.7. Hlasitost a intenzita zvuku

Intenzita zvuku je definována podílem výkonu zvukového vlnění a plochy, kterou vlnění prochází. Zvuk se od zdroje šíří všesměrově a s rostoucí vzdáleností klesá jeho intenzita se čtvercem vzdálenosti. Pro vyjádření intenzity zvuku slouží poměrná jednotka B („Bel“), která má logaritmický průběh. Jedná se o velkou jednotku, proto se v praxi používá jednotka nižší - dB („decibel“). Dvojnásobek určité vzdálenosti od akustického zdroje odpovídá poklesu intenzity zvuku o 6 dB. V praxi to znamená, že pokud jsme vzdáleni od zdroje zvuku například jeden metr a intenzita zvuku je v tom místě 85 dB, pak ve vzdálenosti dvou metrů dochází k poklesu intenzity zvuku o 6 dB, tedy na 79 dB. Při vzdálenosti čtyř metrů (dvojnásobek dvou metrů) dochází opět k poklesu o 6 dB a intenzita zvuku je rovna 73 dB. Tabulka č. 1: Vyjádření hladiny akustického tlaku pro některé běžné zvuky Akustický tlak [dB] Práh slyšitelnosti

0

Tikot hodin

30

Šeptání ve vzdálenosti 10 cm

50

Saxofon ve vzdálenosti 40 cm

90

Hlasitý zpěv ve vzdálenosti 15 cm

100

Konga ve vzdálenosti 3 cm

110

Hlasitý výkřik přímo před ústy (práh bolestivosti)

130

Velký buben ve vzdálenosti 3 cm

140

Vzlet tryskáče

190

Zdroj: Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky Kapitola 1. 4 Citlivost mikrofonu, str. 20

13

1.3. Chování zvuku v prostoru8

Zvuk mění svou charakteristiku na základě prostředí, ve kterém se šíří. V praxi je šíření zvuku deformováno odrazy a útlumy. V případě, že zvuková vlna narazí na překážku, dochází k jejímu částečnému odražení, částečnému pohlcení, kdy se zvuk přemění na tepelnou energii a částečnému prostoupení skrze překážku. Reakce probíhá v závislosti zejména na materiálu a rozměrech překážky. Obor, který se zabývá vznikem zvuku, jeho šířením až po samotné vnímání lidským sluchem se nazývá akustika. Ta má celou řadu podoborů, jako například hudební akustika, stavební akustika, prostorová akustika, fyziologická akustika, psychoakustika9 apod.

Obr. č. 2: Reakce zvukové vlny na překážku

Zdroj: http://homen.vsb.cz Dostupné: http://homen.vsb.cz/~ber30/texty/varhany/anatomie/pistaly_akustika.htm

Ve volném prostředí se šíří zvuk volně všemi směry. Pokud dojde ke střetu zvukové vlny s překážkou tak dochází viz. obrázek č.2 k odražení, prostoupení a pohlcení zvuku. Ať už se jedná o uzavřený či otevřený prostor, vždy dominuje 8

9

Čerpáno z: http://homen.vsb.cz Dostupné: http://homen.vsb.cz/~ber30/texty/varhany/anatomie/pistaly_akustika.htm hudební akustika zkoumá fyzikální základy hudby, hudebních nástrojů a prostorů stavební akustika zvukové jevy a souvislosti v uzavřeném prostoru, budovách a stavbách prostorová akustika šíření zvuku v obecném prostoru fyziologická akustika vznikem zvuku v hlasovém orgánu člověka a jeho vnímání v uchu psychoakustika vnímání zvuku v mozku elektroakustika se zabývá záznamem, reprodukcí a šířením zvuku s využitím el. proudu

14

přímá vlna – postupuje přímo od místa zdroje zvuku (např. reproduktorová soustava) do místa jeho příjmu (např. lidské ucho). Odražená vlna se k místu příjmu zvuku nešíří přímou cestu, ale právě přes odrazy od jiných předmětů. Díky tomu musí urazit delší cestu a dorazí tak k místu poslechu se zpožděním. V místě poslechu dochází ke skládání odražených vln s přímou vlnou a tím dochází k celkové změně charakteru přijímaného zvuku. Pro odraz zvukové vlny platí, že úhel dopadu je roven úhlu odrazu. Díky nedokonalým odrazům dochází k pohlcení části energie, což má za následek slábnutí odrážené zvukové vlny. Energie, která se neodrazí prostupuje dále předmětem (např. odrazovou deskou), kde je z části pohlcena a rozptýlena a z části prostupuje dál za předmět. Odrazy vln v poslechovém prostoru jsou velmi důležité, protože zásadně ovlivňují výsledný poslech. Intenzita zvuku v místě poslechu je vyšší díky vlnám, které by za jiných okolností směřovaly mimo posluchače. Odrazy nám způsobují dozvuk. Ozvěna je akustický jev, způsobený odrazy zvuku od překážek v prostoru. Abychom byli schopni zaznamenat ozvěnu, je třeba, aby odrazová plocha byla vzdálena nejméně 17 metrů. Tento údaj vychází z rychlosti zvuku 340 m/s, kdy zvuková vlna musí urazit 17 metrů k odrazné ploše a stejnou vzdálenost zpět. Časový posun odražených vln vytváří efekt dozvuku, který vyplňuje prostor zvukem. Tohoto jevu využívají zejména v oboru stavební akustiky. Stavba nových hudebních sálů, divadel, nahrávacích, televizních nebo rozhlasových studií se neobejde bez akustické úpravy. Akustiku poslechového prostoru můžeme ovlivnit jednak samotným rozměrem a stavbou prostoru, tak následnými akustickými úpravami, kdy jsou do prostoru instalovány tzv. zvukové pasti, které jsou vyráběny specificky pro daný prostor. To proto, že každý prostor má jiné zvukové vlastnosti a zatímco některý prostor potřebuje útlum na basovém pásmu, tak jiný potřebuje vyzdvihnout středové frekvence. Každá zvuková past je vyrobena přímo na určitou frekvenci, kterou má pohltit nebo odrazit. Samotnou instalaci pastí předchází složité měření, kdy je v prostoru umístěn referenční mikrofon a poslechový monitor10. Do místnosti jsou reprodukovány referenční

10

Poslechový monitor je profesionální reproduktorová soustava sloužící k poslechu. Používá se zejména v nahrávacích, televizních a rozhlasových studií nebo na pódiu při živém hraní.

15

zvuky (smyčky různých frekvencí), díky kterým lze určit, kterou frekvenci je třeba řešit zvukovou pastí. Další deformací může být lom zvuku, ke kterému dochází v případě, kdy velikost předmětu v poslechovém prostoru je shodná s délkou zvukové vlny.

Obr. č. 3: Lom zvukové vlny

Zdroj: http://homen.vsb.cz Dostupné: http://homen.vsb.cz/~ber30/texty/varhany/anatomie/pistaly_akustika.htm

1.4. Elektroakustický řetězec

Ať už se jedná o záznam nebo reprodukci zvuku, jeho nedílnou součástí je elektroakustický řetězec. Jsou to jednotlivé prvky zvukové techniky řazeny v sérii. Z toho vyplývá, že kvalita celého systému je dána jeho nejslabším prvkem. Prvním prvkem cesty elektroakustického signálu od zdroje zvuku jsou mikrofony. Ty jsou připojeny k mixážnímu pultu pomocí samostatného vedení, nebo multikabelu11. Z mixážního pultu je elektroakustický signál odeslán na vstupní obvody zvukových procesorů12 a záznamových zařízení (např. A-DAT, magnetofon, minidisk, PC). V případě reprodukce zvuku je elektroakustický signál odeslán do výkonových zesilovačů s reproduktorovou soustavou. V praxi to znamená, že pokud budeme mít nejmodernější vybavení, ale mikrofony budou nekvalitní, kvalita celého řetězce bude snížena na kvalitu mikrofonů. Pokud máme nekvalitní elektroakustický řetězec, ale vysoce kvalitní mikrofony efekt je stejný. Kvalita výsledného signálu je opět snížena. Při posuzování kvality jednotlivých prvků je nutné brát ohled nejen na informace 11

12

Multikabel – zvukařskou hantýrkou zvaný „párák“ je soubor žil (jednotlivých vedení) uzavřených do jednoho obalu. Na každém konci obsahuje multipin (což je konektor, jehož počet spojů koresponduje s počtem žil v multikabelu. Zvukové procesory jsou zařízení sloužící k úpravě modulace signálu. (např. ekvalizér, limitér, expandér. apod.)

16

poskytované výrobcem, ale i na poslechové testy. Práce se zvukem je značně subjektivní a proto i výběr prvků a celkový dojem ze zvuku je subjektivní. 1.4.1. Mikrofony (Akusticko-elektrické měniče)13

Mikrofony slouží k přeměně akustické energie na elektroakustický signál. Práce a využití mikrofonů má svá specifika. Mikrofony se liší jednak jejich využitím, ale i samotnou konstrukcí a principem, na kterém fungují. Každý mikrofon má své specifické vlastnosti a obecně lze mikrofony rozdělit na základě několika kritérií.

- Vedení – drátové / bezdrátové - Použití – zpěv / řeč / hudební nástroj / profesionální snímání zvuku pro televizní, rozhlasové, divadelní a filmové účely - Konstrukce – ruční mikrofon / klopový mikrofon / hlavový mikrofon nástrojový mikrofon / úzce směrový mikrofon / snímač - Princip přeměny akustické energie na elektroakustický signál - Směrová prostorová charakteristika - Frekvenční charakteristika - Citlivost - Impedance

Citlivost je dána výstupním napětím mikrofonu v závislosti na určitém akustickém tlaku. Citlivější mikrofon má na výstupu vyšší napětí při stejném akustickém tlaku, než mikrofon s nižší citlivostí. To má za následek větší odstup užitečného signálu od šumu a tím kvalitnější signál. Běžné studiové mikrofony disponují citlivostí 1-10mV/Pa.

Frekvenční charakteristika je citlivost mikrofonu na jednotlivé frekvence zvukového spektra. Je vyjádřena na dvou osách. Na vodorovné ose je vyznačeno frekvenční spektrum a na svislé ose úroveň výstupního signálu. 13

Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN 80-86253-05-8 / 9788086253053, Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1.4 Citlivost mikrofonu, str. 20, kapitola 1. 8 Typy mikrofonních systémů, str. 31 a 39

17

Impedance mikrofonu je důležitá, protože se vyrábějí dva druhy mikrofonů. Nízkoimpedanční a vysokoimpedanční. Vysokoimpedanční mikrofony dávají silnější signál, ale jsou náchylnější na elektromagnetická rušení na vedení. Nepotřebují složité předzesilovače a využití nachází spíše v komerční sféře. Naproti tomu nízkoimpedanční mikrofony jsou využívány profesionály. Předpokládá se nutnost použití předzesilovacích prvků, protože u tohoto typu mikrofonu se nejedná o výkonové uzpůsobení, ale o přenos maximálního napětí.

Směrová prostorová charakteristika nám udává citlivost mikrofonu pro určitý úhel dopadu zdroje zvuku na mikrofon. Konstruktéři mikrofonů záměrně vyrábějí mikrofony s různou směrovou charakteristikou. Některé mikrofony mají možnost přepnutí směrové prostorové charakteristiky dle aktuálních požadavků.

Obr. č. 4: Typy směrové prostorové charakteristiky

Zdroj: http://cs.wikipedia.org Dostupné: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrofon#Sm.C4.9Brov.C3.A9_charakteristiky

Všesměrová (kulová) – citlivost mikrofonu je na všechny strany stejná Ledvinová (kardioidní) – mikrofon snímá zvuk před sebou a potlačuje zvuk za sebou. Výhoda je v potlačení zpětné vazby. Hyperkardioidní – jedná se o protaženou verzi kardioidního mikrofonu, ale s více směrovou charakteristikou. Osmičková – se využívá například při natáčení pěveckých duetů nebo v rozhlase. Má stejnou citlivost na akustický tlak přicházející na kapsli zepředu i zezadu. Úzce směrová – Používá se zejména v televizi a při točení filmů, kdy jde o separaci požadovaného zvuku od okolních ruchů.

18

1.4.2. Princip přeměny akustické energie na elektroakustický signál

1.4.2.1. Dynamické mikrofony

Konstrukce dynamického mikrofonu je tvořena lehkou kruhovou membránou vyrobenou z plastické hmoty, která je mechanicky spojená s cívkou, která kmitá v určeném prostoru permanentního magnetu. Zvuk přichází na membránu, kterou rozechvěje a ta se svým chvěním kmitá cívkou v mezeře permanentního magnetu, čímž vniká velice slabý elektrický proud. Ten je následně zesílen předzesilovacím prvkem na potřebnou úroveň. Základní faktor, který ovlivňuje parametry mikrofonu je velikost a hmotnost membrány. Čím větší membrána, tím větší odstup od šumu, protože k rozkmitání membrány s cívkou je třeba mnohem většího akustického tlaku. Nevýhodou velké membrány je její setrvačnost, což má za následek pokles frekvenčního rozsahu na vyšších kmitočtech. Dalším faktorem je hmotnost cívky, která má obdobné následky jako velká membrána. Tomu lze předejít použitím silnějšího magnetického pole. Moderní dynamické mikrofony využívají magnet z neodymia14. Mezi hlavní výhody dynamických mikrofonů patří nízké náklady na výrobu, mechanická odolnost, vlastnost snášet vysoký akustický tlak. Dynamické mikrofony nepotřebují napájení. Využití je hlavně při živých vystoupení, kdy je nižší citlivost výhodou kvůli zpětné vazbě15 a přeslechům. Hlavní nevýhodou je nízká úroveň signálu, které jsou dynamické mikrofony schopny dodat. Proto je potřeba předzesilovačů, což vede ke snížení odstupu užitečného signálu od šumu. Dynamické mikrofony se vyrábějí ve všech směrových prostorových charakteristikách, ale nejčastěji se setkáme s kardioidním systémem. Mezi nejznámější výrobce dynamických mikrofonů na profesionálním poli patří firmy Shure, AKG, Beyer a další.

14

15

Neodymový magnet je směsí neodymu, železa a boru. Jedná se o nejsilnějším typ magnetu s vynikajícími magnetickými vlastnostmi a nejvyšší vnitřní energií. Situace, kdy výstup zařízení má zpětný vliv na vstup zařízení. Například pokud přiložíme k reproduktorové soustavě mikrofon, začne nám snímat zvuk vydávaný reproduktory. Snímaný zvuk pak putuje přes mixpult a výkonový zesilovač zpět do reproduktorové soustavy a z ní zpět na mikrofon. Postupně tak dochází ke zvyšování hlasitosti snímaného zvuku až do známého „rozhoukání“ .

19

Obr. č. 5: Dynamický mikrofon Shure SM58

Zdroj: http://www.music-eshop.cz Dostupné: http://www.music-eshop.cz/dynamicke/shuresm58sedynamickyzpevovymikrofon

1.4.2.2. Páskové mikrofony

U páskových mikrofonů se jedná o obdobný princip přeměny akustické energie na elektrický signál jako u dynamických mikrofonů. Jen membrána s cívkou jsou nahrazeny tenkým vodivým páskem. Jedná se o ekvivalent cívky s jedním závitem. Proto je výstupní signál velmi slabý a musí být zesílen zabudovaným transformátorem. Tento typ není příliš rozšířený, protože je velmi náchylný na mechanické poškození. I přesto se vyrábí ve všech směrových prostorových charakteristikách. Hlavní předností páskových mikrofonů je frekvenční rozsah, který může překročit i hranici 20 kHz. Jsou výrazně levnější než kapacitní mikrofony a nepotřebují napájení.

20

Obr. č. 6: Páskový mikrofon Audio Technica AT4080

Zdroj: http://hudebninyjack.cz Dostupné: http://hudebninyjack.cz/hudebni-nastroj/paskove-mikrofony-769:1:1/audio-technica-t4080-18115.html

1.4.2.3. Kapacitní mikrofony

Kapacitní nebo-li kondenzátorové mikrofony nesou své označení kvůli principu mikrofonního systému. Jedná se o stejný princip na jakém funguje kondenzátor16. Konstrukce kondenzátorového mikrofonu se dá stručně shrnout jako pár kovových paralelních destiček uchovávajících el. náboj, které jsou odděleny izolátorem. Výstupní napětí mikrofonu je závislé na změně kapacity v kapsli, nebo-li na vzdálenosti destiček. Zatímco jedna destička je napevno ta druhá se pohybuje. Akustický tlak mění polohu volně uložené destičky a tím dochází ke změně vzdálenosti mezi destičkami. Na odporu se pak snímá změna napětí. U kapacitních mikrofonů je bezpodmínečně nutné zajistit napájení, protože celý systém funguje jen za předpokladu přítomnosti elektrického náboje. Většinou se jedná o fantomové napájení, které může být buď samostatné el. zařízení, nebo jej obsahuje většina kvalitnějších mixážních pultů. Existují však mikrofony např. AKG C1000, které mají možnost napájení z baterie, konkrétně tento typ mikrofonu využívá 9V baterii. Ve srovnání s dynamickými mikrofony jsou mnohem náročnější na konstrukci a jejich pořizovací cena bývá mnohem 16

Kondenzátor je elektronická součástka používaná v el. obvodech pro dočasné uchování náboje. Základní vlastností kondenzátoru je elektrická kapacita.

21

vyšší než u dynamických mikrofonů. Mezi výhody patří mnohem autentičtější snímání zvuku, a to díky pokovené plastické membráně, která má mnohem nižší hmotnost a tím i setrvačnost. Může tak reagovat na mnohem vyšší frekvence, než je tomu u dynamických mikrofonů. Kapacitní mikrofony mají mnohem vyšší citlivost a tím i větší odstup užitečného signálu od šumu. Jednou z nevýhod kapacitních mikrofonů je při použití ve vlhkém prostředí. Díky vlhkosti dochází ke spojení destiček a tím k částečnému vybíjení náboje, což vede ke snížení citlivosti. Nejznámějšími výrobci kapacitních mikrofonů jsou firmy Sennheiser nebo Neumann. U nejvyšší třídy kapacitních mikrofonů můžeme očekávat pořizovací částku přesahující čtvrt milionu korun.

Obr. č. 7: Kapacitní mikrofon Neumann U87

Zdroj: http://www.neumann.com Dostupné: http://www.neumann.com/?lang=en&id=current_microphones&cid=u87_description

1.4.2.4. Elektretové mikrofony

Jsou obdobou kapacitních mikrofonů. Hlavním rozdílem je, že náboj není přiváděn na membránu, ale je její pevnou součástí z výroby. Součástí kapsle je „fetový“ předzesilovač, který je napájen většinou tužkovou baterií. Hlavní nevýhodou elektretových mikrofonů je vyšší hmotnost membrány, což má za následek setrvačnost a nižší účinnost na vyšších frekvencích. V průběhu vývoje

22

tohoto sytému došlo k přemístění uložení el. náboje do nepohyblivé destičky. Tzv. „Back – elektretový“ mikrofon.

Obr. č. 8: Elektretový mikrofon Olympus ME-30W

Zdroj: http://www.electrohall.cz Dostupné: http://www.electrohall.cz/Audio-Video-Foto/Audiokomponenty/Mikrofon-Olympus-ME-30Wkonferencni-sada/produkt=860168440/kategorie=17858/

1.4.2.5. Kontaktní mikrofony (snímače)

Najdou využití všude tam, kde je potřeba se vyhnout přeslechům, nebo zpětné vazbě. Slouží především k ozvučení hudebních nástrojů. Princip kontaktních mikrofonů spočívá v reakci na chvění povrchu hudebního nástroje, které se přenáší na krystal. Deformace krystalu vytváří elektrické napětí. Jedná se o tzv. piezoelektrický princip. Hlavní výhodou je použití při živých vystoupení kvůli eliminaci přeslechů. Nevýhodou je, že snímání chvění určité části hudebního nástroje nedokáže věrně přenést zvuk tak jako ambientní17 snímání zvuku.

17

Ambientní snímání slouží pro přirozené akustické vyznění nástrojů v žánrech, jako jsou vážná hudba, jazz atd. Jedná se o typ snímání, kdy charakter zvuku neurčuje jen mikrofon a samotný hudební nástroj, ale i prostor v němž hudebník hraje.

23

Obr. č. 9: Kontaktní mikrofon WHOLENOTE KTM 1200

Zdroj: http://kytary.cz Dostupné: http://kytary.cz/wholenote-ktm-1200/HN110191/?tisk=1

1.4.2.6. Mikrofony s tlakovou zónou (PZM)

Využití mikrofonu tohoto typu předpokládá umístění na podlahu, zeď či stůl. Kapsle mikrofonu je zasazena do zadní destičky a reaguje na změnu tlaku v mezeře mezí ní a ohraničující plochou. Na kapsli přichází přímý zvuk a odražený zvuk od desky.

Obr. č. 10: PZM mikrofon Beyerdynamic MPC 65 V WS

Zdroj: http://www.audiopro.cz Dostupné: http://www.audiopro.cz/produktovy-katalog/instalacni-ozvuceni/mikrofony-a-recnickepulty/mikrofony/pzm-mikrofony/mpc-65-v-ws.html

24

1.4.3. Mixážní pult

Mixážní pult je zjednodušeně elektronické zařízení, které funguje jako směšovač zvuku. Disponuje několika vstupy, na které přichází signál (např. z mikrofonů). Ve vstupní části, je upravena úroveň signálu a ten pokračuje do korekční části, která slouží k úpravě frekvenční charakteristiky. Za korekcemi je část pro smíchání signálů do pomocných výstupů (např. poslechové monitory, sluchátkový výstup atd.). Následuje část pro určení panoramy a poměru hlasitosti vůči ostatním signálům. Zařízení, na kterém se realizuje sloučení signálů z jednotlivých vstupů se nazývá sběrnice. Na sběrnici se sloučí signál, který je výsledným poměrem jednotlivých příchozích signálů. Výsledný signál je odeslán ze sběrnice přes výstupní část do výkonového zesilovače nebo crossoveru18.

Obr. č. 11: Mixážní pult YAMAHA MG24-14FX

Zdroj: http://www.hudobnysvet.sk Dostupné: http://www.hudobnysvet.sk/shop/yamaha-mg2414fx-p-139.html

18

Crossover nebo-li výhybka slouží k rozdělení zvuku na základě frekvence. Nejčastěji na Výšky, středy a basy. Rozdělený signál je odeslán do jednotlivých reproduktorových soustav určených právě pro vybrané spektrum frekvencí. Výhybky mohou být pasivní i aktivní.

25

1.4.4. Zvukové procesory19

Obecně si můžeme rozdělit zvukové procesory na dvě základní skupiny a to na signálové procesory a efektové procesory. Signálové procesory slouží k úpravě kompletního signálu. Neupravený zvuk je odeslán do procesoru, na jehož výstupu dostaneme upravený zvuk (např. korekčně). Druhou skupinou jsou efektové procesory, které využijeme v případě potřeby nastavit poměr upraveného a neupraveného zvuku. Signálové procesory: Equalizéry, Procesory pro úpravu dynamiky signálu, Enhancery, Směrové efekty, Jednotky zkreslení.

Efektové procesory: Zpožďovací linky, Chorusové jednotky, Flanging a phasing, Měniče ladění, Dozvukové jednotky. 1.4.5. Reproduktory a výkonový zesilovač20

Reproduktory a výkonový zesilovač jsou posledním prvkem v elektroakustickém řetězci. Ideální reproduktor by měl umět přenést celé slyšitelné spektrum frekvencí. Proto bývají reproduktorové soustavy vícepásmové. Profesionální poslechové sestavy jsou třípásmové. Výkonové reprosoustavy mohou být rozděleny výhybkou na jednotlivá frekvenční pásma - výšky, středy a basy. Popřípadě středy mohou být rozděleny na vyšší a nižší, a basy mohou být obohaceny o subbasový reprobox. Každé pásmo má svůj reproduktor, který je pro dané frekvenční spektrum konstruovaný. Reproduktor funguje na principu, kdy v permanentním magnetu kmitá cívka spojená s membránou podle dodávaného elektrického signálu. Mezi důležité vlastnosti reproduktoru patří např. citlivost, impedance, zkreslení, maximální výkonové zatížení, směrová charakteristika a frekvenční charakteristika.

19

20

Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN 80-86253-05-8 / 9788086253053, Technická literatura Ben 2002, Kapitola 4. 1 Zvukové procesory, str. 176 Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN 80-86253-05-8 / 9788086253053, Technická literatura Ben 2002, Kapitola 3. 1 Monitory, str. 152

26

Aby reproduktory mohly proměnit elektrický signál na akustickou energii, musí být připojeny k zesilovacímu prvku. V případě studií se jedná o poslechový zesilovač. U profesionální aparatury se používá výkonový zesilovač. Pódiové poslechové monitory můžeme rozdělit na pasivní (potřebují výkonový zesilovač) a aktivní (výkonový zesilovač mají zabudovaný v boxu). Výkonový zesilovač poznáme od poslechového na první pohled, protože nedisponuje částí pro korekce. Většinou najdeme na předním panelu jen regulaci výkonu a světelnou signalizaci signalizující v případě dosažení určitého výkonu, nebo při dosažení maximálního výkonu. Zesilovače se dají rozdělit do mnoha kategorií a podkategorií. Důležitými parametry u výkonových zesilovačů jsou zisk, šířka zesíleného pásma, zkreslení, výkon, maximální zatížení a impedance.

Obr. č. 12: Schéma reproduktoru

Zdroj: http://slaboproud.sweb.cz/ Dostupné: http://slaboproud.sweb.cz/elt2/stranky1/elt041.htm

27

1.5. Snímání zvuku

Na snímání zvuku má vliv mnoha faktorů a jedním z nich je prostor. Může se jednat o otevřený prostor (ulice, venkovní divadlo) nebo uzavřený (koncertní sál, místnost). Na základě prostoru a charakteru zdroje zvuku je nutné vybrat správnou směrovou prostorovou charakteristikou. Například při ozvučení orchestru dokáže správně umístěný mikrofon s ledvinovou směrovou prostorovou charakteristikou snímat dva nástroje, nebo ambientně celou sekci. V případě televizního rozhovoru výběrem úzce směrového mikrofonu dojde k potlačení ruchu v okolí respondenta. Použitím osmičkové charakteristiky se dá snímat rozhlasový rozhovor dvou naproti sobě sedících lidí. Elektroakustický signál ze zavěšeného mikrofonu nad pódiem se všesměrovou charakteristikou poslouží v divadle ke komunikaci jeviště se zvukovou kabinou. Důležitá je i samotná konstrukce těla mikrofonu. Někteří zpěváci dávají přednost ručním bezdrátovým mikrofonům a jiní stojanu s mikrofonem, kde drátové vedení nevadí. Dalším faktorem může být záznamové médium, protože v případě, že zařízení nedisponuje fantomovým napájením je nutné sáhnout po kapacitních nebo elektretových mikrofonech na baterie. Stejně tak je důležitý výběr správné citlivosti a frekvenční charakteristiky mikrofonu, protože mikrofon, který je vhodný na snímání velkého bubnu není příliš vhodný na snímání houslí.

1.6. Scénický zvuk

Scénický zvuk je velmi důležitým prvkem divadelního představení. Má za úkol posílit gradaci napětí, vyvolávat emoce u diváků a zvýšit míru autentičnosti ruchů. Je to právě zvukař, kdo může interaktivně reagovat na děj odehrávající se na pódiu a tím pomáhá tvořit náladu publika. Zatímco u komorního divadla se hodí spíše minimalismus, velká scéna např. městských divadel se neobejde bez využití zvukové techniky např. kvůli zvýšení akustické hladiny v sále nebo reprodukci doprovodné hudby a ruchů. U muzikálů nebo velkých představení je potřeba celý tým zvukařů, kdy každý má svou funkci. Ozvučení v sále, odposlechové monitory, distribuce mikrofonů a zásahy do zvukové techniky v případě výskytu poruchy.

28

2. MIKROPORTY21

2.1. Obecný popis

Název „Mikroport“ vznikl spojením slov microphone a portable, volně přeloženo jako bezdrátový mikrofon. S řešením bezdrátového mikrofonu jako první přichází firma Sennheiser roku 1957. Premiéra mikroportu se uskutečnila v zábavném pořadu německé televize ARD. Mikroport si okamžitě získává oblibu a z televize se šíří dál do rozhlasu, divadla, muzikálů a hudebních show. Bezdrátové mikrofony přinesly nevídanou volnost například pro herce, hudební interprety a moderátory.

Obr. č. 13: Pořad ČT – Věříš si?

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz Dostupné: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10123248985-veris-si/4648-fotogalerie/

21

Čerpáno z: http://21stoleti.cz http://znackovasluchatka.cz http://www.sennheiser.com Dostupné: http://21stoleti.cz/blog/2007/10/19/technobox/ http://znackovasluchatka.cz/vyrobci/sennheiser http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/about_historywheel# Manuál k obsluze přijímače a vysílače AKG systému WMS 4000 – SR 4000, PT 4000, HT 4000 Katalogy techniky pro bezdrátový přenos firmy Sennheiser z roku 1994 Vlastní praxe jako mikrofonista brněnského studia ČT Konzultace: Mistr zvuku NDM Otakar Mlčoch Mistr zvuku Švandovo divadlo Petr Šoltys Mistr zvuku Husa na provázku Pavel Zgarba Mistr zvuku ČT Roman Pavlík Mistr zvuku ČT Radomír Geyer

29

Zejména díky mikroportům lze uskutečnit kontaktní snímání zvuku i v případech, kde je nutný pohyb. Na fotografii z archivu České Televize pořadu „Věříš si?“ můžeme spatřit akční scénu, kdy děti mají za úkol poradit si s překážkami v co nejkratším čase. Jedinou možností jak mít nepřetržitě pod kontrolou snímání zvuku je bezdrátový přenos. Další výhodou jsou rozměry mikroportu s mikrofonem, protože se dá velmi snadno skrýt pod oblečení a neruší tak estetickou povahu záběru. Právě možnost snadného maskování dělá mikroport atraktivním zejména pro film, televizi a divadlo.

Obr. č. 14: Pořad ČT – Manéž Bolka Polívky 2009

Zdroj: http://img2.ceskatelevize.cz Dostupné: http://img2.ceskatelevize.cz/program/porady/1093417350/foto09/30929232016_04.jpg

2.1.1. Základní rozdělení na základě konstrukce

Stručně řečeno se mikroport skládá ze dvou samostatných zařízení a to přijímače a vysílače. Přijímač můžeme obecně rozdělit podle konstrukce na dva typy. První typ má kompaktní rozměry s možností napájení z baterií, druhý typ má větší rozměry a hodí se spíše do „racku“22, nebo k volnému uložení. Potřebuje připojení k elektrické síti a vyžaduje instalaci antén.

22

Rack je označení pro standardizovaný systém uložení jednotlivých elektrických a elektronických zařízení včetně přehledného uspořádání kabeláže. Jedná se o kovový rám, do kterého jsou vloženy jednotlivé zařízení, které mohou být mezi sebou snadno propojeny.

30

Výhody prvního typu jsou zejména v kompaktních rozměrech a možnosti využití na místech, kde není možnost připojení k elektrické síti, nebo v případě specifického použití. Například, když by divadelní hra obsahovala scénu telefonního rozhovoru herce na pódiu s hercem mimo pódium (zákulisí, kde signál není tak kvalitní, nebo vůbec žádný) je mnohem jednoduší nainstalovat přenosný přijímač, než složitě instalovat antény s příslušenstvím přijímače umístěného v „racku“. V případě, že se jedná o kamenné budovy (divadla, koncertní sály, besedy, apod.), které mají zázemí a scéna je v podstatě neměnná, jsou ve výhodě přijímače v „racku“, protože se nepředpokládá žádný přesun technického vybavení. Hlavní výhodou je jedna instalace a následná údržba. V případě hostování divadelního souboru je mnohem jednoduší na přepravu i manipulaci „rack“ než desítky samostatných zařízení. Další výhodou je přehledné uspořádání jednotlivých komponentů v „racku“, kdy obsluha přesně ví, kde hledat příslušný přijímač. Obr. č. 15: Přehledné uspořádání bezdrátových přijímačů v racku

Zdroj: http://www.siglermusiconline.com Dostupné: http://www.siglermusiconline.com/store/pc/Audio-Technica-3110-Wireless-12-Pack-System-wHS-06-EarSets-95p1641.htm

31

Obr. č. 16: Přenosný bezdrátový přijímač Sennheiser EK 3241

Zdroj: http://www.sennheiser.com Dostupné: http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/professional_wireless-microphonesystems_broadcast-eng-film_3000-5000-series_500971?Open&row=z

Vysílače si můžeme také rozdělit na několik typů na základě konstrukce a použití. Prvním typem je bezdrátový systém pro hudebníky. Velká pódia vyžadují dlouhá drátová vedení. Čím je vedení delší, tím je náchylnější na mechanické poškození a vznik různých typů „brumu a šumu“. Další nevýhodou drátového vedení je omezení v pohybu. Vysílač se liší od vysílačů určených k mluvenému slovu ve frekvenčním rozsahu a pomocných obvodech. Také tvar bývá uzpůsoben použití pro hudební nástroj, tak aby jej nepoškodil a zároveň nebyl překážkou při hraní.

32

Obr. č. 17: Bezdrátový systém pro hudební nástroje SENNHEISER EW172 C G3

Zdroj: http://www.audiosound.cz Dostupné: http://www.audiosound.cz/sennheiser-ew172-c-g3/d-71077/

Druhým typem vysílače je klopový nebo hlavový mikroport (pro mluvené slovo). Je podobný bezdrátovému systému pro hudební nástroje. Místo kabelu s konektorem „JACK“23 je dodáván s klopovým24 nebo hlavovým mikrofonem. Vysílač s mikrofonem určený na mluvené slovo má své specifické požadavky, stejně tak jako vysílač s mikrofonem určený pro zpěv. Liší se dynamickým rozsahem a rozsahem frekvencí, které je schopen přenést. Obsahuje odlišné obvody (např. kompresor, limiter, expander, ekvalizace, šumové a modulační brány). Své uplatnění nachází hlavně na koncertech, ve filmu, divadle, televizi nebo na moderování akcí. Díky mikroportu má moderátor volnost pohybu. Výběr mezi klopovým a hlavovým mikrofonem záleží na konkrétní situaci.

23

24

Konektor „JACK“ původně využívaný jako telefonní kolík, je využíván zejména pro přenos elektroakustického signálu. Má několik verzí velikosti (6,3mm, 3,5mm, 2,5mm) může být v provedení mono (vedení signálu je realizováno přes dvě vedení) nebo stereo (vedení signálu je realizováno přes tři vedení). Klopový mikrofon je miniaturní mikrofon s koncovkou mini XLR. K mikrofonu je připevněna spona, která slouží k přichycení mikrofonu na klopu saka. Možnost přichycení je limitována druhem oděvu. Hojně využíván ve filmu pro snímání řeči, v televizi (např. zpravodajství, různé typy zábavných pořadů, nebo televizní záznam divadelní hry) a v divadle. Pokud je použití hlavových mikrofonů nevhodné (např. herec má dialog, uprostřed, kterého si musí obléct motocyklovou helmu a dialog dokončit) je možností použití klopového mikrofonu. Hlavový mikrofon je obdobou klopového mikrofonu s rozdílem, že spona je nahrazena konstrukcí umožňující uchycení na hlavě (viz. obr. č. 15).

33

Obr. č. 18: Klopový mikroport SHURE PGX14E/93-R1

Zdroj: http://www.preisroboter.de Dostupné: http://www.preisroboter.de/ergebnis17143827.html

Třetím typem vysílače je ruční bezdrátový mikrofon nebo-li „handka25“. Bezdrátový ruční vokální mikrofon, který lze využít stejně tak jako v předchozím případě na koncertech pro zpěváky. Velmi využíván v televizi, ať už se jedná o sportovní přenosy, zprávy nebo živé pořady, tak na různých typech besed, gala večerů a anket. Mikrofonní hlava je výměnná. Obr. č. 19: Bezdrátový ruční mikrofon AKG WMS 4000

Zdroj: http://www.musiciansbuy.com/ Dostupné: http://www.musiciansbuy.com/akg_wms4000_880_handheld_system_with_d880wl_1_head_WMS4000880KIT.html

25

„Handka“ je slangové označení pro ruční mikrofon

34

Čtvrtým typem bezdrátového vysílače je tzv. Plug-on transmitter26. Jedná se o bezdrátový systém kompaktních rozměrů, který lze použít jednoduchým připojením k mikrofonu, který disponuje konektorem „kanon“ (XLR). Tento systém bezdrátového přenosu signálu řeší situace, kdy není vhodné použití klasického drátového vedení. Důvodem může být narušení vizuální podoby scény, vznik neužitečného signálu na drátovém vedení nebo pohyb mikrofonisty. Obr. č. 20: Bezdrátový Plug-on transmitter Sennheiser SKP 3000

Zdroj:

http://www.sennheiser.com Dostupné: http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/professional_wireless-microphone-systems_plugon-transmitter_009974

26

Čerpáno z: http://www.sennheiser.com/ Dostupné: http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/professional_wireless-microphone-systems

35

2.2. Mikroportová souprava27

Před zakoupením mikroportu pro profesionální použití (divadlo, televize, rozhlas, film, koncerty), nebo poloprofesionální použití (náhrada drátového vedení ve zkušebně pro hudebníky, vystoupení poloprofesionálních kapel apod.) je dobré zamyslet se nad jeho budoucím využitím. Posoudit na kolik jsou požadavky specifické, nebo naopak universální. Pokud jsou požadavky spíše universální, nabízí se možnost koupě kompletní sady. Tím ve výsledku snížíme pořizovací náklady, protože pořízení každého vysílače zvlášť je vždy dražší variantou. Sada v základu obsahuje bezdrátový přijímač, bezdrátový ruční mikrofon a bezdrátový vysílač určený k připojení klopového, nebo hlavového mikrofonu (bodypack transmitter28). Nedílnou součástí sady je klopový, nebo hlavový mikrofon s příslušenstvím.

Obr. č. 21: Příklad mikroportové soupravy Sennheiser

Zdroj: Mikroportová souprava Sennheiser brněnského studia České Televize, vlastní foto

27

Čerpáno z manuálů zapůjčených v brněnském studiu České Televize. Návod k obsluze AKG SR 4000, přijímač systému WMS 4000 Čerpáno z: Návod k obsluze AKG SR 4000, přijímač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG PT 4000, vysílač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG HT 4000, vysílač systému WMS 4000 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 1/3, Ausgabe 7/94 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 2/3, Ausgabe 7/94 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 3/3, Ausgabe 7/94 Vlastní praxe mikrofonisty v brněnském studiu České televize 28 Označení bodypack transmitter slouží pro bezdrátový vysílač určený k připojení klopového a hlavového mikrofonu hudebního nástroje.

36

2.2.1. Přijímač

Každé elektronické zařízení v soupravě bylo testováno a splňuje podmínky a předpisy o digitálních zařízení. Tyto podmínky a předpisy slouží k ochraně před škodlivým zářením v případě domácího použití. Zařízení využívá vysokofrekvenční energie, která může způsobit škodlivé rušení dalších radiových zařízení. Jedna z podmínek je používání stíněných kabelů29. Bezdrátový přijímač slouží k příjmu radiových vln UHF nebo VHF frekvenčního pásma30, které jsou nositelem zvukové informace. Mikrofon přemění akustickou energii snímanou membránou na elektroakustický signál, který putuje do vysílače, kde je obvody zpracován na radiové vlny. Ty jsou následně přijímány obvody přijímače, který je zpětně zpracuje na zvukový signál, který je odeslán na výstup zařízení. Zařízení je natolik sofistikované, že zásah uživatelem do vnitřní struktury může znamenat nevratné poškození. Součástí přijímače je síťový adaptér, nebo konektor pro připojení do elektrické sítě a antény. Antény lze rozdělit do dvou kategorií a to na všesměrové a směrové. Základní rozdíl mezi nimi je v příjmu a vyzařování energie. Zatímco všesměrová anténa slouží k pokrytí plochy, směrová se dát využít v případě bezdrátového spojení pevně daných stanovišť. Výhodou je úzce směrovaný paprsek, který umožňuje větší vzdálenost mezi přijímačem a vysílačem. Profesionální přijímače jsou vybaveny „true diverzitním“ příjmem (plně diverzitní příjem).

Příjem ve smyslu pokrytí dělíme na tři systémy. Nediverzitní, diverzitní a plně diverzitní. Nediverzitní příjem obsahuje jednu přijímací jednotku a jednu anténu pro příjem signálu. Diverzitní příjem má také jen jednu přijímací jednotku, ale disponuje obvodem pro výběr signálu z dvou antén.

29

30

Stíněný kabel je drátové vedení signálu, které se může skládat i z více cest obalené společnou vodivou vrstvou (stíněním), které využívá jevu Faradayovy klece, čímž omezuje možnost rušení a vniku neužitečného signálu. VHF - Velmi krátké vlny jsou používány především pro přenos rozhlasového a radiového signálu. VHF se využívalo před UHF. - Kmitočty o frekvencích 30 - 300 MHz. UHF - Ultra krátké vlny jsou používány pro televizní kanály a radiokomunikační služby např. WI-FI, mobilní telefony apod. - Kmitočty o frekvencích 0,3 - 3 GHz. UHF se využívá nyní kvůli vyššímu dosahu.

37

Plně diverzitní příjem funguje na principu příjmu signálu ze dvou oddělených vysokofrekvenčních obvodů (tunerů), které zpracovávají přicházející signál získaný z jednotlivých antén. Následně je porovnávacím obvodem vyhodnocen zdroj silnějšího signálu, který je následně vybrán pro příjem. Výběr trvá řádově v milisekundách. Další možností jak snížit možnost narušení kvality, je instalace externích antén. V případě zastavěného prostoru je řešením umístit několik externích antén. Ty jsou mezi sebou propojeny kabely přes slučovače signálu. Při dostatečném počtu externích antén dosáhneme relativně vysokého pokrytí i za komplikovaných podmínek daných prostředím.

Např. přímý přenos pořadu „Dobré ráno“ byl realizován na Brněnské přehradě na parníku. Prostory byly plné železných konstrukcí a stěn, které znemožňovali umístit antény na přímou viditelnost s vysílači. Bylo použito 8 antén, z nichž některé musely být přenášeny v rámci rozsáhlé scény na předem určené místo. I přesto se vysílání neobešlo bez komplikací s příjmem signálu a existovalo několik „hluchých“ míst, vzdálených jen několik metrů od antény, kde signál nebyl žádný. V případě příliš velké vzdálenosti mezi anténami a přijímačem dochází ke ztrátě signálu na odporu vedení, proto je nutné použít zesilovače signálu ve vzdálenosti dané výrobcem, popřípadě odporem vedení. Přijímač je schopen operovat v pásmu širokém až desítky MHz v rozmezí stovek MHz velmi krátkých vln až ultra krátkých vln.

U výběru nosné frekvence je možné volit mezi předdefinovanými kanály a vlastním nastavení. Přední panel přijímače je vybaven LCD displejem, který zobrazuje všechny důležité údaje (např. zbývající životnost baterií vysílače, úroveň RF signálu31, úroveň audio signálu, používanou frekvencí apod.) a prvky k ovládání. Přijímač je vybaven režimem LOCK (elektronický zámek), který chrání zařízení před nechtěnou změnou nastavení vlivem vnějších okolností. Zadní panel obsahuje konektor pro připojení síťového adaptéru nebo připojení do elektrické sítě. Konektory pro připojení antén a audio výstup. Ten může být symetrický – konektor „XLR“ s možností regulace výstupní úrovně signálu, nebo

31

RF signál – radiofrekvenční signál.

38

nesymetrický – konektor „JACK“ na připojení např. do kytarového komba. Kvalitní přijímače disponují datovou komunikací s PC.

Umístění přijímače je jedním z kriterií, které mají vliv na kvalitu přenášeného signálu. Zařízení může být volně položeno v prostoru, nebo uloženo v racku s vyvedenými externími anténami. Pro docílení co nejkvalitnějšího příjmu signálu je nutné se vyvarovat odrazům od kovových předmětů a stěn. Ideální uložení je umístit přijímač tak, aby byl v přímé viditelnosti s vysílačem.

Profesionální bezdrátové přijímače disponují přehledným MENU, které obsahuje jednotlivá nastavení, mezi které patří například:

- Automatický výběr frekvencí – slouží k automatickému naladění - Manuální výběr frekvencí – slouží k manuálnímu výběru frekvence. Frekvenci je možné vybírat mezi vlastním nastavením a předdefinovanými frekvencemi. - Squelch trashold – slouží k nastavení minimální úrovně RF signálu. Při nízké úrovni RF signálu dochází k zamutování audio výstupu přijímače do doby než se úroveň dostane zpět na minimální hodnotu.. - Sken prostředí – některé schopnější přijímače mají možnost vyhledávání problematických frekvencí. Děje se tak na základě skenu prostředí, kde jsou jednotlivé frekvence prohlíženy s krokováním řádově v desítkách až stovkách kHz. Přijímač je možné připojit k PC přes příslušný datový konektor a příslušným softwarem zobrazit problémové frekvence. Na základě toho je obsluha schopna přeladit frekvence, které jsou v bezprostřední blízkosti problémových frekvencí, a tím předejít zbytečným prodlevám při řešení výpadků a vzniku neužitečného signálu. - Zisk signálu – slouží k zesílení nebo utlumení signálu.

Vyskytnou-li se problémy s příjmem signálu, nebo rušení neužitečným signálem, je potřeba zkontrolovat pozici antén, zvolenou frekvenci jestli není shodná s frekvencemi jiných bezdrátových zařízení, popřípadě zkontrolovat zisk kvůli zkreslení. Při výběru přijímače je nutné zvážit několik důležitých parametrů.

39

-

Pásma nosných frekvencí – udávané v MHz

-

Počet nosných frekvencí – počet naladitelných frekvencí

-

Typ modulace – frekvenční modulace (FM)

-

Rozsah audio pásma – šíře pásma, které umí zařízení přenést

-

Zkreslení – udává se jako zkreslení na 1kHz

-

Odstup signálu od šumu – udávané v dB

-

Audio výstupy – druhy výstupů (např. XLR, JACK)

-

Rozměry – v případě umístění do racku jeden z hlavních faktorů

-

Šumový práh

-

Systém příjmu signálu

Obr. č. 22: Přijímač Sennheiser Evolution wireless 100 G3-1G8

Zdroj: http://hdworld.cz Dostupné: http://hdworld.cz/audio-video/nove-mikroporty-sennheiser-2062

2.2.2. Vysílač

Většina profesionálních vysílačů umožňuje připojení mikrofonu i hudebního nástroje i přesto, že jsou primárně určeny na mluvené slovo. Neznamená to, že jsou universální, ale pořízení všech specifických profesionálních systémů je natolik nákladné, že se zvuková technika využívá v rámci možností. Existuje i řada specifických bezdrátových systémů určených k přenosu signálu z hudebního nástroje (např. kytara, baskytara apod.). Liší se dynamickým rozsahem, rozsahem přenášeného frekvenčního pásma, počtem nosných frekvencí a možnostmi

40

nastavení. Většinou se jedná o mnohem levnější verze určené pro specifický nástroj s menší možností nastavení a výběrem nosné frekvence. Vysílače jsou napájeny akumulátory nebo tužkovými bateriemi. Jednotlivé vysílače se mohou lišit i v rámci jednoho výrobce. Některé mohou mít LCD displej a MENU s nastavením, zatímco jiné spoléhají na minimalistické provedení. Obě provedení mají většinou společné základní možnosti. Například výběru frekvence, vstupního zisku, přepínače do stavu MUTE32, ukazatel stavu baterie a konektor audio vstupu. Dále klipsnu na opasek a anténu, popřípadě konektor pro anténu, je-li odnímatelná. Podle typu a výrobce je možné k vysílači připojit dynamický i kapacitní mikrofon. Některé verze jsou uzpůsobené na hudební nástroje, které je potřeba připojit příslušným kabelem. Důležité parametry jsou obdobné jako u přijímače. Vysílač je napájen vlastním akumulátorem, nebo alkalickými bateriemi. Pokud jde o specifické požadavky maximální volnosti pohybu, pak hrají významnou roli rozměry a váha. V divadle a televizi bývají nejvíce používány vysílače v kombinaci s hlavovým mikrofonem (headsetem) nebo klopovým mikrofonem.

Obr. č. 23: Vysílač Sennheiser SK5212-II

Zdroj: http://www.sennheiser.com Dostupné: http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/professional_wireless-microphonesystems_bodypack-transmitter_3000-5000-series_main_504083

32

Přepínač MUTE slouží k přerušení vedení elektroakustického signálu.

41

Obr. č. 24: Klopový mikrofon RODE Lapel 1 – Lavalier

Zdroj: http://www.k-audio.eu Dostupné: http://www.k-audio.eu/rode-lapel-1-lavalier-27206n

Klopové mikrofony jsou používány například pro televizní tvorbu, protože jsou jednou z vhodných metod snímání hlasu například při rozhovorech.

Obr. č. 25: Hlavový mikrofon RODE HS1-P

Zdroj: http://www.k-audio.eu/ Dostupné: http://www.k-audio.eu/rode-hs1-p-27204n

Hlavový mikrofon je používán zejména v televizi a divadle. Uplatní se v muzikálu stejně tak jako v komedii na velké scéně. Všude tam, kde je nutné zdroj zvuku snímat co nejvíce kontaktně a přitom se vyhnout drátovým mikrofonům, je vhodná volba hlavový mikrofon.

42

2.2.2.1. Příslušenství k mikrofonům

Klopový mikrofon má od hlavového mikrofonu výhodu, že jej můžeme v podstatě umístit kamkoliv. Slouží k tomu sada spon a připínacích mechanismů. Výhodou hlavových mikrofonů je přímý zdroj zvuku a menší pravděpodobnost zakrytí oděvem, rukou nebo jiným předmětem. Oba typy mikrofonu se potýkají s jedním problémem a tou jsou tzv. hlásky explozivního charakteru (např. B, P, D, T) a sykavky (např. C, S, Z). Tento problém řeší tzv. protivětrné ochrany33. Volba jejich použití je na zvážení zvukaře podle konkrétní situace, stejně tak jako volba mezi klopovým a hlavovým mikrofonem.

Obr. č. 26: Mechanismy uchycení

Zdroj: Příslušenství mikroportové soupravy Sennheiser brněnského studia ČT, vlastní foto

Na obrázku č. 26 jsou umístěny základní mechanismy k uchycení klopového mikrofonu. První spona zleva slouží k uchycení do materiálu typu svetr, bunda atd., kde není jiné možnosti přichycení, než pomocí jehel. Druhá spona zleva slouží zejména k uchycení na klopu saka nebo límec trička. Třetí typ je spíše využíván ve filmu a televizi, kde je nutné skrýt techniku ke snímání zvuku při zachování kontaktního snímání. Klopový mikrofon se vloží do drážky, přelepí se oboustrannou lepící páskou a následně je přilepen k oděvu, nebo na tělo. Posledním typem je magnetický mechanismus, který se používá v případech, kde není možné umístit klasickou sponu.

33

Čerpáno z: Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN 80-86253-05-8 / 9788086253053, Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1. 10.7 Snímání lidského hlasu, str. 65

43

Obr. č. 27: PROTIVĚTRNÉ OCHRANY

Zdroj: Příslušenství mikroportové soupravy Sennheiser brněnského studia ČT, vlastní foto

Volba protivětrné ochrany závisí na konkrétní situaci, na hlase a výslovnosti respondenta, na prostředí a za jakých okolností se řeč snímá. V případě exteriérů, kde vítr může způsobit naprostou nesrozumitelnost volíme vhodnou ochranu z jiného materiálu, než v interiéru.

Obr. č. 28: PROTIVĚTRNÁ OCHRANA PRO EXTERIÉRY

Zdroj: Příslušenství mikroportové soupravy Sennheiser brněnského studia ČT, vlastní foto

Na venkovních akcích (promo akce, oslavy, divadlo hrané v exteriéru, televizní zpravodajství, apod.) je většinou nezbytné použití tohoto typu protivětrné ochrany.

44

2.2.3. Bezdrátový ruční mikrofon

Moderní bezdrátové ruční mikrofony disponují LCD displejem, který obsahuje přehledné menu a ovládací prvek. Nejčastěji se jedná o otočné kolečko tzv. „JOG“, který je multifunkční. Točení doprava a doleva slouží k pohybu v menu, stisknutí „JOGU“ slouží k potvrzení volby. Základem MENU jsou stejná nastavení jako v případě „bodypackové“ verze. Například nastavení nosné frekvence (z předdefinovaných frekvencí nebo manuálně), squelch trashold, úroveň zisku, mute, lock apod. Efektivní využití bezdrátového mikrofonu si žádá stejně jako u každého jiného typu mikrofonu dodržovat určité zásady pro správné snímání hlasu. - Vzdálenost mikrofonu od zdroje zvuku Vzdáleností mikrofonu od úst manipulujeme s dynamikou zpěvu. Pro akusticky hlasité pasáže by měla být vzdálenost mikrofonu větší a naopak při tišších pasážích by měl být mikrofon v menší vzdálenosti od úst. Samotnou vzdáleností dochází ke změně snímaného frekvenčního spektra. Zatímco při malé vzdálenosti docílíme plnějšího a hlubšího hlasu, tak při větší vzdálenosti dostaneme agresivní vyznění hlasu díky odrazům v prostředí. -

Úhel snímání

Chceme-li se vyvarovat dodatečných ruchů (dechy, sykavky) je nutné dodržet správný úhel snímání. Zdroj zvuku by měl dopadat na membránu spíše ze strany, protože přímý zvuk má za následek zdůraznění explozivních hlásek a sykavek. Pokud používáme bezdrátový mikrofon v ozvučené scéně, je potřeba postavit mikrofon až za reproduktorovou soustavu kvůli eliminaci zpětné vazby. Základním příslušenstvím je protivětrná ochrana a výměnné barevné označení, sloužící ke snadné orientaci mezi jednotlivými mikrofony tam, kde je nutné použit více bezdrátových ručních mikrofonů. Specifikace jsou obdobné jako u „bodypackové“ verze vysílače a mikrofonů.

45

Obr. č. 29: Bezdrátový ruční mikrofon Sennheiser SKM 3072-U

Zdroj: http://www.sennheiser.com Dostupné: http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/professional_wireless-microphonesystems_broadcast-eng-film_3000-5000-series-skm-3072-u?Open&path=professional_wirelessmicrophone-systems_handheld-transmitter_3000-5000-series_main

2.3. Výběr vhodného mikroportu34

V dnešní době zažívá rozvětví elektroniky velký rozmach. Ať se jedná o mobilní telefony, ploché televizory nebo multimediální centra, cena rapidně klesla a není tomu jinak u bezdrátových mikrofonních systémů. Mikroporty představují jednu z variant mikrofonních systémů, který poskytuje svému uživateli pohodlí a volnost pohybu. Výroba se rozšířila o techniku určenou pro poloprofesionální využití a stala se tak cenově dostupnější. Vývoj elektroniky šel natolik rychle kupředu, že vlnu poloprofesionálních zařízení následovala vlna nekvalitních a velmi levných bezdrátových systémů pohybujících se v cenové relaci průměrného mobilního telefonu. Výrobci těchto levných

34

Čerpáno z manuálů zapůjčených v brněnském studiu České Televize. Návod k obsluze AKG SR 4000, přijímač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG PT 4000, vysílač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG HT 4000, vysílač systému WMS 4000 Čerpáno z: http://www.audio-technica-cz.com Dostupné: http://www.audio-technica-cz.com/bezdratovy-mikrofon.html Vlastní praxe mikrofonisty v brněnském studiu České televize

46

variant často používají zavádějící informace a důležité vlastnosti vůbec nezmiňují. 2.3.1. Obecné využití mikroportů35

Bezdrátový mikrofonní systém najde uplatnění všude tam, kde uživatel vyžaduje pohodlí a volnost pohybu nebo tam, kde situace nedovoluje vést zvukový signál přes drátové vedení. Mikroporty se obecně používají pro televizní a filmovou tvorbu, v divadle, na akcích a show různých typů, koncertech, besedách a výstavách. Služeb bezdrátového mikrofonního systému využívají například i instruktoři aerobiku.

TELEVIZNÍ TVORBA – hojně využívá bezdrátových mikrofonních systémů, zejména z důvodů zachování estetické povahy scény či samotného záběru. Dalším důvodem může být vzdálenost mezi zdrojem zvuku a stanovištěm štábu. Profesionální mikroporty používané pro televizní účely jsou schopny pracovat v uzavřeném prostředí (např. železobetonová budova) řádově v desítkách metrů. Na otevřeném prostranství (např. fotbalový stadion) může vzdálenost dosahovat až stovek metrů. Mikroporty jsou využívány také kvůli volnosti pohybu. Příklad použití: Sportovní přenosy, zábavné pořady, reality show, zprávy, reportáže, televizní inscenace, dokumentární tvorba, soutěže, záznam divadelních inscenací apod.

FILMOVÁ TVORBA – Využívá mikroportů zejména na kontaktní snímání dialogu herců. V případě filmové tvorby se jedná o filmové varianty mikroportů, jejichž přijímače disponují možností napájení z baterie. Herci tak mají volnost pohybu, ale i samotná obsluha mikroportů není vázána na stanoviště s možností připojení k elektrické síti. Mikroporty využívané u filmu se standardně používají v kombinací s klopovým mikrofonem. U filmové tvorby se klade důraz zejména na vizuální stránku scény, kde nestačí jen vyeliminovat drátové vedení, ale i samotný mikrofon musí být dobře skryt a přitom umístěn na takovém místě, aby zvuk byl co nejvíce kontaktní a nedocházelo ke vzniku 35

Vlastní praxe mikrofonisty v brněnském studiu České televize

47

mechanického rušení (např. oděvem). S řešením tak přichází samotní výrobci a to výrobou příslušenství k uchycení mikrofonů viz. kapitola 2.2.2.1. Příslušenství ke klopovým a hlavovým mikrofonům a obrázek č. 26: Mechanismy uchycení.

DIVADLO -

Divadla a koncertní sály mají dobré akustické vlastnosti.

Záleží zejména na velikosti prostoru při rozhodování o použití ozvučovaní techniky. Bezdrátový mikrofonní systém se hodí na velké prostory, nebo prostory se špatnými akustickými vlastnostmi, kde je ozvučení nutné. Je velmi důležité rozlišovat mluvené slovo od zpěvu. Na muzikál nebo operetu je nutné vybírat mikroport s mikrofonem uzpůsobený zpěvu, zatímco drama nebo komedie mají blíže k mluvenému slovu. Proto i výběr by měl splňovat parametry pro mluvené slovo. Divadla jsou mimo sezónu využívána k různým typům akcí, show a mítinků, kde slouží řečníkovi nebo moderátorovi bezdrátový mikrofonní systém k volnosti pohybu po pódiu.

ROZHLAS - Využívá bezdrátového mikrofonního systému například na tiskové konferenci, kde je možnost snímání drátovým mikrofonem nebo zařízením pro záznam omezena velkou vzdáleností od zdroje zvuku. V tomto případě se dá položit na stůl před řečníka bezdrátový ruční mikrofon na stolní verzi stativu, a přijímat tak kvalitně snímaný zvuk o několik metrů dál.

AKCE A SHOW - Slouží mikroporty zejména k pohodlí a volnosti pohybu moderátora. Pokud se jedná o interaktivní show, kdy moderátor komunikuje s publikem, kterému následně mikrofon předá k odpovědi na položenou otázku, je bezdrátový ruční mikrofon nejjednodušším řešením.

HUDBA - Mikroporty jsou oblíbeny hudebníky nejen na velkých pódiích, ale i ve zkušebnách. Výhodou není jen volnost pohybu, ale při správném použití snížení možnosti vzniku neužitečného signálu, na který jsou drátové vedení mnohem více náchylné. Nejčastěji využíván mezi kytaristy, baskytaristy a zpěváky.

48

AEROBIK - Instruktoři používají mikroporty při lekcích aerobiku, kterých se účastní více lidí najednou právě z důvodu maximální volnosti pohybu a zesílení hlasu kvůli dorovnání poměru vůči hudbě.

BESEDY - Pokud je součástí větší besedy například vizuální prezentace, pak je mikroport typu „Bodypack transmitter“ s možností výběru mezi klopovým a hlavovým mikrofonem mnohem komfortnějším řešením, než staticky umístěný řečnický mikrofon. Použití bezdrátového mikrofonního systému umožňuje řečníkovi pohled na prezentaci beze změn způsobených změnou vzdálenosti zdroje zvuku od membrány mikrofonu viz. kapitola 1.5 Snímání zvuku.

VÝSTAVY - Poměrně novým trendem výstav využití bezdrátového mikrofonního systému. Při otevření výstavy mohou vystavující učinit proslov nebo komentovat vystavovaná díla aniž by byli vázáni k řečnickému pultu. Výběr typu mikrofonu může být volen na základě pohodlí vystavujícího. 2.3.2. Úskalí při výběru mikroportu36

Koupi bezdrátového mikrofonního systému by měla předcházet úvaha o jeho využití. Koupě profesionálního bezdrátového vysílače pro začínajícího kytaristu

36

Čerpáno z manuálů zapůjčených v brněnském studiu České Televize. Návod k obsluze AKG SR 4000, přijímač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG PT 4000, vysílač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG HT 4000, vysílač systému WMS 4000 http://www.sennheiser.com http://www.audio-technica-cz.com http://www.dexon.cz Dostupné: http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/professional_wireless-microphonesystems http://www.audio-technica-cz.com/bezdratovy-mikrofon.html http://www.dexon.cz/clanky/konstrukce-teorie/7-zaludnosti-pri-vyberu-bezdratovehomikrofonu-a-jak-je-odhalit.html Vlastní praxe mikrofonisty v brněnském studiu České televize Konzultace: Mistr zvuku NDM Otakar Mlčoch Mistr zvuku Švandovo divadlo Petr Šoltys Mistr zvuku Husa na provázku Pavel Zgarba Mistr zvuku ČT Roman Pavlík Mistr zvuku ČT Radomír Geyer

49

s malým kombem do zkušebny ztrácí na efektu. Volba vhodného mikrofonního systému je ovlivněna několika faktory.

Prvním faktorem je prostor. Vliv na příjem má velikost i otevřenost prostoru. Na základě prostoru je nutné vybrat správný typ příjmu. Na malou zkušebnu postačí diverzitní příjem, zatímco u velkého pódia je nutný plně diverzitní systém příjmu s možností výběru mezi všesměrovými a směrovými externími anténami, podle konkrétní situace. Druhým faktorem je frekvenční a dynamický rozsah, protože bezdrátový mikrofonní systém určený k mluvenému slovu není vhodný pro přenos signálu z elektrické baskytary (verze mikroportu pro mluvené slovo mají například jiný frekvenční rozsah, než systémy pro hudební nástroje a mohlo by dojít k potlačení spodních hranic slyšitelného frekvenčního pásma signálu, protože u mluveného slova je toto pásmo nežádoucí). U mluveného slova je možnost výběru mezi ručním bezdrátovým mikrofonem a vysílačem typu „Bodypack transmitter“ s klopovým nebo hlavovým mikrofonem. Jednotlivé soupravy bezdrátových mikrofonních systému se liší zejména pomocnými obvody, frekvenčním rozsahem a dodávaným typem mikrofonu. Většina dnešních profesionálních mikroportů má možnost plynulé regulace dynamického rozsahu a výběr ze stovek naladitelných frekvencí (u profesionálních systému cca 1200-1500 frekvencí). Třetím faktorem je přenositelnost přijímače. Obecně se dají přijímače rozdělit na tři typy. Prvním je přenosný přijímač s možností funkce na baterie (využíván zejména v televizní a filmové tvorbě pro své kompaktní rozměry a možnost funkce bez přívodu elektrické sítě). Druhým typem je přijímač k volnému položení (jeden až dva porty nemá cenu instalovat do „racku“ a proto je mnohem pohodlnější přijímač volně položit). Třetím typem je „rackový“ typ přijímače, který má definované rozměry kvůli kompatibilitě s „racky“. Čtvrtým faktorem je pásmo vysílání. Velmi krátké vlny (VHF) byly využívány zejména dříve, většího dosahu docílí mikroporty pracující v pásmu ultra krátkých vln (UHF). Správné použití externích antén zvyšuje možnosti příjmu. Pátým faktorem je počet nosných frekvencí a jejich pásmo. V případě koupě mikroportu s nízkým počtem nosných frekvencí, může dojít k situaci, kdy bude bezdrátový mikrofonní systém použit v prostoru, kde již nějaké radiové vysílání 50

je a to může rušit příjem signálu. Při tiskové konferenci nebo sportovním přenosu, který přenáší několik televizních stanic dochází k vysílání několika bezdrátových mikrofonních systémů najednou, což snižuje možnost naladit frekvenci, která není narušována. Šestým faktorem je výbava. Druh výstupu (symetrický, nesymetrický), druh konektoru (JACK, XLR), LCD displej (většinou se už jedná o podsvícený displej), přehledné MENU a možnost jednotlivých nastavení jako je vstupní zisk, squelch trashold atd. Příslušenství k uchycení mikrofonu, protivětrné ochrany. Doplňky k externím anténám jako je slučovač nebo zesilovač signálu. Sedmým faktorem je výdrž baterie vysílače, vyzařovací výkon a možnost regulace síly vyzařovaní podle velikosti prostoru. Tato vlastnost značně spoří energii vysílače. Pro některé typy vysílačů jsou zdrojem energie tužkové baterie, pro některé vlastní akumulátory. Třetí variantou je možnost výběru mezi tužkovými bateriemi a akumulátorem. Osmým faktorem je samotný výběr snímací techniky. Možnost výběru je mezi ručním bezdrátovým mikrofonem, klopovým nebo hlavovým mikrofonem a mikrofonem pro specifická použití v kombinaci s vysílačem typu plug-on. U volby mikrofonu hrají velkou roli jeho parametry. Jedná se zejména o směrovou prostorovou charakteristiku a princip mikrofonního systému (kapacitní, dynamický apod.). V případě nástrojových mikroportových souprav se jedná o kvalitu zpracování drátového vedení (např. konektor „JACK“ je masivní a zahnutý, propojovací kabel by měl mít co nejmenší možnost vzniku neužitečného signálu, která je dána kvalitní stíněním). Devátým faktorem mohou být specifické požadavky na parametry přijímače jako je šířka přenášeného pásma, zdvih, nebo naopak útlum na určitém frekvenčním spektru. Odstup užitečného signálu od šumu, rozměry a hmotnost vysílače. Desátým faktorem je cenová relace. Jak bylo na začátku kapitoly zmíněno, je důležité vědět, jestli bude bezdrátový mikrofonní systém používán profesionály na velké divadelní scéně, nebo amatéry na klubových pódiích a ve zkušebnách.

51

3. VYUŽITÍ MIKROPORTŮ PRO DIVADELNÍ ÚČELY

3.1. Obecné použití mikroportů pro divadelní účely

Mikroport si po svém uvedení roku 1957 v televizním vysílání německé televizní stanice ARD získal velkou oblibu zejména u filmu a divadla. Své využití nachází zejména v muzikálech a operetách pro kompaktní rozměry vysílače a minimální zásah po estetické stránce, jak samotným vysílačem tak mikrofonem. Obvykle se používá hlavový mikrofon. Existují situace, kdy je samotné drátové vedení mikrofonu včetně samotného mikrofonu odejmuto z „brýlové konstrukce“ 37 a připevněno pod paruku, nebo pokrývku hlavy. Díky bezdrátovému mikrofonnímu systému může mistr zvuku modulovat hlas efektovými procesory, dorovnávat poměr hlasitosti mezi podkladovou hudbou a zpěvem a celkově akustickou hladinu zvuku zvednout, aby bylo v každém místě sálu dobře slyšet. Jedním z hlavních faktorů pro výběr ozvučení je prostor. V případě otevřeného prostoru může být bezdrátový mikrofonní systém použit i u opery. U činohry platí obdobné využití mikroportů při hraní v otevřeném prostoru. V kamenné budově se u činohry využívají mikroporty spíše ze specifických důvodů modulace hlasu (např. kostelní ozvěna), scénického využití (např. zesílení zvuku psacího stroje, aniž by byl vidět mikrofon nebo drátové vedení k němu) Dále v případě velkého prostoru, nebo špatných akustických vlastnostech sálu. Mohou to být i různé typy hudebních koncertů a akcí, které využijí bezdrátový mikrofonní systém. Například jednou z možností zpěvového, popřípadě rozhovorového mikrofonu na charitativním koncertě, je právě bezdrátový ruční mikrofon, který si mohou v zákulisí zpěváci předávat. Stejně tak může být nainstalovaný bezdrátový ruční mikrofon na jevišti při mítinku různých typů společností a organizací.

37

Brýlová konstrukce je typ uchycení pro mikrofon (používá se pro hlavové mikrofony), které jsou odnímatelné od samotného těla mikrofonu. Existuje několik variant konstrukcí. Mezi ty nejčastější patří s pevnou velikostí (výrobce většinou poskytuje několik variant velikostí, popřípadě součástí mikrofonu je několik brýlových konstrukcí o různých velikostech. Druhým typem může být s proměnnou velikostí.

52

3.2. Využití mikroportů v jednotlivých divadelních žánrech

3.2.1. Využití mikroportů v činohře

Využití bezdrátového mikrofonního systému v činohře je spíše v rámci specifických požadavků na zvuk. Může se jednat o velké pódium na otevřeném prostranství s velkým jevištěm, kde je ozvučení kvůli srozumitelnosti v posledních řadách hlediště nezbytné, nebo velká divadla typu národních a městských. Jedním z řešení může být právě volba mikroportu s klopovým nebo hlavovým mikrofonem. Většina dnešních mikrofonů obsahuje patentované kapsle se zvýšenou odolností proti potu a vlhku. Volba mikrofonu závisí na samotné hře. Pokud se jedná o činohru, kde důvod ozvučení je pouze zvýšení akustické hladiny, je nejjednodušším řešením hlavový mikrofon. Mistr zvuku má relativní jistotu, že mikrofon bude umístěn u zdroje zvuku a nehrozí změna směru snímání. Hlavový mikrofon je upevněn k brýlové konstrukci, nebo může být vložen (většinou všit) do paruky, pokrývky hlavy apod. Pokud by hlavový mikrofon byl nevhodný, (např. herec má scénku v motocyklové helmě, zakrytí hlavy maskou apod.) je dalším řešením klopový mikrofon. Ten lze díky široké výbavě mechanismů na uchycení připevnit kamkoliv. Další možností využití mikroportu je pro zpěv. V případě, že hra obsahuje scénku se zpěvem, lze volit mezi ručním bezdrátovým mikrofonem a klopovým nebo hlavovým mikrofonem. Záleží na konkrétní situaci a charakteru scénky. Ozvučení zpěvu v činohře není jen doménou otevřených prostor a velkých divadel, ale i komorní divadla mohou využít ozvučení zpěvu, nebo jakoukoliv jinou modulaci hlasu efektovými procesory. Mimo použití efektů na hlas poslouží i ke snímání ruchů. Například ke zdůraznění zvuku psacího stroje, lze vysílač přichytit k zadní straně psacího stroje. Požadovaný zvuk snímáme klopovým mikrofonem. Mezi důležité parametry při výběru mikrofonu by měla být směrová prostorová charakteristika. Ta by měla být všesměrová. U brýlových mikrofonů kvůli umístění kapsle mikrofonu u zdroje zvuku (mikrofon je většinou umístěn v místech kolem koutku rtů) a u klopových mikrofonů, kvůli pevné pozici na oděvu. Všesměrová charakteristika umožní různé polohy mikrofonu, dle možností uchycení, aniž by utrpěla kvalita při změně směru zdroje zvuku. 53

Po směrové prostorové charakteristice je důležitý dynamický rozsah, frekvenční charakteristika, a typ mikrofonního systému. Pro svou citlivost je využíván kapacitní systém.

Obr. č. 30: Příklad používaného hlavového mikrofonu DPA 460 HI-SENS

Zdroj: http://www.dpamicrophones.com Dostupné: http://www.dpamicrophones.com/en/products.aspx?c=Item&category=128&item=24035

Obr. č. 31: DPA 460 HI-SENS frekvenční a směrová prostorová charakteristika

Zdroj: http://www.dpamicrophones.com Dostupné: http://www.dpamicrophones.com/en/products.aspx?c=Item&category=128&item=24035

54

Hlavový mikrofon DPA 640 HI-SENS

38

je vhodný zejména pro divadelní a

televizní použití, protože je vhodný jak na mluvené slovo tak na zpěv.

Základní parametry: Frekvenční charakteristika – 20Hz – 20kHz Směrová charakteristika – všesměrová Mikrofonní systém – kapacitní Dynamický rozsah – 100dB Obr. č. 32: Klopový mikrofon AKG C577 WR

Zdroj: http://www.audiotek.cz Dostupné: http://www.audiotek.cz/product-13309-akg-c577-wr

Obr. č. 33: Vysílač Sennheiser EW 512 G3

Zdroj: http://www.dv247.com Dostupné: http://www.dv247.com/microphones/sennheiser-ew-512-g3-presentation-system-channel-38--78683 38

Čerpáno z: http://www.dpamicrophones.com Dostupné: http://www.dpamicrophones.com/en/products.aspx?c=Item&category=128&item=24035#specifications

55

Plně diverzitní bezdrátový systém Sennheiser EW 512 G339 je oblíben kvůli poměru kvality a ceny. Jedná se o „rackovou“ verzi s možností naladit až 1680 frekvencí. Souprava se dodává s klopovým mikrofonem.

3.2.2. Využití mikroportů v muzikále

Muzikál je divadelní žánr, kde se využívá bezdrátový mikrofonní systém nejvíce. Důležitý je zejména vhodný výběr mikrofonu. Stejně jako v předchozím případě i v tomto platí, že mezi nejdůležitější parametry patří dynamický rozsah, směrová prostorová charakteristika, frekvenční charakteristika, mikrofonní systém apod. Kvůli potlačení explosivních hlásek a sykavek se používá protivětrná ochrana. Při výběru je potřeba počítat s ozvučením sálu a tedy možností vzniku zpětné vazby. Před samotným výběrem mikrofonu by mělo proběhnout nasměrování reprosoustavy co nejvíce mimo osu snímání mikrofonu. Pro muzikál jsou atraktivní hlavové mikrofony, zejména kvůli blízkému umístění mikrofonní kapsle u zdroje zvuku. Právě díky umístění může přicházet na mikrofon všesměrové charakteristiky dostatečně silný signál s odstupem od okolních ruchů. Vysílač se používá typu „bodypack transmitter“. V případě profesionálního využití pro muzikál je předpoklad plně diverzitního systému s externími anténami. Velké jeviště nebo komplikovanou scénu lze řešit rozmístěním několika antén, zejména na problematická místa, kde je signál na nízké úrovni. Moderní vysílače mají možnost regulace dynamického rozsahu, ekvalizaci a jiné nastavení, se kterými uživatel dosáhne nejlepších výsledků za předpokladu, že zná možnosti zařízení.

39

Čerpáno z: http://www.dv247.com Dostupné: http://www.dv247.com/microphones/sennheiser-ew-512-g3-presentation-system-channel-38-78683

56

Obr. č. 34: Muzikál Sugar! – Městské divadlo Brno

Zdroj: http://www.zivotnistyl.cz/ Dostupné: http://www.zivotnistyl.cz/clanky/tema/1687/sugar-titul--ktery-vzdy-potesi.html

Obr. č. 35: Příklad používaného hlavového mikrofonu DPA 460 LO-SENS

Zdroj: http://www.dpamicrophones.com Dostupné: http://www.dpamicrophones.com/en/products.aspx?c=Item&category=128&item=24039#description

57

Na rozdíl od předchozího modelu s označením DPA 460 HI-SENS, je LO-SENS

40

verze primárně určena pro využití v muzikálech, pro zpěv a řeč.

Rozdíl je zejména v dynamickém rozsahu, citlivosti, v maximálním akustickém tlaku, frekvenční a směrové prostorové charakteristice. Mezi ověřené a používané bezdrátové systémy patří již dříve zmíněný Sennheiser EW 512 a AKG DRS 700.

Obr. č. 36: Příklad používaného bezdrátového systému AKG DRS 700

Zdroj: http://www.live-production.tv Dostupné: http://www.live-production.tv/news/products/akg-launches-revolutionary-dms-700-digital-wirelesssystem.html

3.2.3. Využití mikroportů v opeře a operetě

Využití mikroportů v opeře je velmi specifické a individuální. Záleží na konkrétní situaci a konkrétním prostoru. Zpěváci mají natolik silné hlasy, že přizvučení není-li záměrem může být spíše ke škodě. Opera je založená spíše na akustickém přednesu, ke kterému slouží samotná stavba hudebních sálů. 40

Čerpáno z: http://www.dpamicrophones.com Dostupné: http://www.dpamicrophones.com/en/products.aspx?c=Item&category=128&item=24035#specifications

58

V případě kontaktního snímání zpěváků je potřeba i snímat orchestr pro přirozené vnímání směru a poměru zvuku. Naproti tomu mikroporty v otevřeném prostranství jsou nezbytnost. U operety záleží na konkrétní situaci, ale k ozvučování v uzavřeném prostranství dochází častěji, než je tomu u opery. Bezdrátové mikrofonní systémy vhodné pro snímání opery a operety jsou obdobné jako v muzikálu.

59

3.3. Mapa používaných bezdrátových mikrofonních systémů

3.3.1. Hlavové mikrofony

Obr. č. 37: Mikrofony DPA 460 typu LO-SENS a HI-SENS

Zdroj: http://www.dpamicrophones.com Dostupné: http://www.dpamicrophones.com/en/products.aspx?c=Item&category=128&item=24039#description

Obr. č. 38: Mikrofonu AKG HC 577

Zdroj: http://www.sramus.cz Dostupné: http://www.sramus.cz/zvukova-technika/mikrofony-a-prislusenstvi/20644-akg-hc-577-l.html

60

3.3.2. Klopové mikrofony

Obr. č. 39: Mikrofon AKG C577 WR

Zdroj: http://www.audiotek.cz Dostupné: http://www.audiotek.cz/product-13309-akg-c577-wr

Obr. č. 40: Mikrofon Sennheiser MKE 2 GOLD

Zdroj: http://www.sennheiserusa.com Dostupné: http://www.sennheiserusa.com/professional-omnidirectional-lavalier-condenser-microphone-004736

61

Obr. č. 41: Mikrofon BEYERDYNAMIC TG L55C

Zdroj: http://www.thomann.de Dostupné: http://www.thomann.de/cz/beyerdynamic_tg_l55c.htm

3.3.3. Ruční bezdrátové mikrofony

Obr. č. 42: Mikrofon Sennheiser SKM 3072-U

Zdroj: http://www.sennheiser.com Dostupné: http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/professional_wireless-microphonesystems_broadcast-eng-film_3000-5000-series-skm-3072-u?Open&path=professional_wirelessmicrophone-systems_handheld-transmitter_3000-5000-series_main

62

Obr. č. 43: Mikrofon SENNHEISER SKM5200-II BK

Zdroj: http://www.audiosound.cz Dostupné: http://www.audiosound.cz/sennheiser-skm5200-ii-bk/d-71521/

3.3.4. Bezdrátové vysílače

Obr. č. 44: Bezdrátový vysílač AKG DRS 700

Zdroj: http://www.live-production.tv Dostupné: http://www.live-production.tv/news/products/akg-launches-revolutionary-dms-700-digital-wirelesssystem.html

63

Obr. č. 45: Přijímač Sennheiser Evolution wireless 100 G3-1G8

Zdroj: http://hdworld.cz Dostupné: http://hdworld.cz/audio-video/nove-mikroporty-sennheiser-2062

3.3.5. Bezdrátové přijímače

Obr. č. 46: Vysílač Sennheiser EW 512 G3

Zdroj: http://www.dv247.com Dostupné: http://www.dv247.com/microphones/sennheiser-ew-512-g3-presentation-system-channel-38--78683

64

Obr. č. 47: Vysílač Sennheiser SK5212-II

Zdroj: http://www.sennheiser.com/ Dostupné: http://www.sennheiser.com/sennheiser/home_en.nsf/root/professional_wireless-microphonesystems_bodypack-transmitter_3000-5000-series_main_504083

Obr. č. 48: Vysílač AKG PT 4500

Zdroj: http://www.bhphotovideo.com Dostupné: http://www.bhphotovideo.com/c/product/673930-REG/AKG_3202Z00010_PT_4500_Wireless_Bodypack.html

65

ZÁVĚR

Pro divadelní účely je používána široká škála zvukové techniky, která se liší svým využitím. Jednotlivé bloky elektroakustického řetězce jsou spolu úzce svázány a správná funkčnost vedoucí ke kvalitnímu snímání nebo reprodukci zvuku závisí na každém komponentu. Parametry zvukové techniky nejsou však jediným kritériem. Mezi další aspekty patří i samotný zdroj zvuku a akustické vlastnosti prostoru, ve kterém se zvuk šiří.

Výběr bezdrátového mikrofonního systému volíme všude tam, kde je drátové vedení nežádoucí (např. kvůli volnosti pohybu herce, estetická stránka scény apod.), nebo kvůli zvýšení akustické hladiny v uzavřeném i otevřeném prostředí. Volba zařízení se odvíjí zejména od typu použití. Výrobci dělají různé varianty bezdrátového mikrofonního systému, který má specifické vlastnosti pro dané použití. Kytarový bezdrátový systém se liší od systému pro mluvené slovo ve frekvenční charakteristice, dynamickém rozsahu, dodávaném příslušenstvím, ale i vnitřními obvody, a proto nemusí splňovat kritéria pro zpěv. Stejně je tomu i u mikrofonů. Výrobci dělají mikrofony s určitými vlastnostmi, které mají své opodstatnění. Mikrofon na snímání velkého bubnu zaručeně nebude použitelný na snímání zpěvu. A stejně tak to platí u mikrofonů určených na použití pro bezdrátové systémy. Snímání řeči nebo zpěvu je možné realizovat přes určité typy klopových, hlavových a ručních bezdrátových mikrofonů, které volíme na základě zdroje zvuku, konkrétní situace a akustických vlastností prostoru. I přesto je možné u většiny profesionálních bezdrátových systému primárně určených ke snímání hlasu použít kabelovou redukci zakončenou konektorem „JACK“ a připojit hudební nástroj na základě porovnání parametrů z katalogu jednotlivých výrobců i jednotlivých typů mikroportů. U přijímačů je velmi důležitý parametr princip příjmu. Pro rozsáhlé scény je použití plně diverzitního systému zcela nezbytné, protože na velkém prostranství (obzvlášť v divadelních budovách, které jsou plné železných konstrukcí) je vysoká pravděpodobnost výpadku signálu. Z tohoto důvodu volíme plně diverzitní systém, který má dva samostatné obvody pro příjem signálu.

66

Pokud doplníme tento systém o několik externích antén za použití slučovače signálu, pak minimalizujeme možnost vzniku výpadku signálu. Vhodný výběr typu mikrofonu a bezdrátového systému v kombinaci vhodné instalace reproduktorové soustavy s ohledem na akustické vlastnosti prostoru nám zajistí nejlepší podmínky pro ozvučení při použití bezdrátového mikrofonního systému. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat vhodný bezdrátový mikrofonní systém určený pro divadelní účely. Ale není to jen dobrá znalost zvukové techniky, ale i teoretické znalosti zvuku jako veličiny, které vedou ke kvalitnímu snímání a reprodukci zvuku.

67

RESUME

This thesis is focused on the wireless microphone systems, condition and parametres for using and the best way of the selection wireless microphone systems in the theatre purpose. Analysis of using these systems showed, that well sound of the concerts, recitals or plays, dramas or comedies is not problematic only selection wireless microphone systems but more conditions, like knowledge of the theatre and space, where the sound systems are using. For example, selection of suitable sound systems for recording played the quitare solo is different like when the whole orchestra plays some sonata or the sound of spoken words. Main different is in using suitable transmitter as well.

Next condition of best sound is in the Receiver, when the most important accent is true diversity received signals without errors. There are many types and models of these receivers. And the last indispesable condition of good sound is the Microphone. Directional characteristics , Dynamic range and Cartridge type determines model or type of used microphone in the theatre. There are two main types of applycable microphones - headset and lavalier microphone. So main point of these work is that for the best sound need interplay about space, sound systems, transmiters and receivers in it´s correct complexity.

68

POUŽITÁ LITERATURA

Seznam použité literatury a pramenů

Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky ISBN / EAN 80-86253-05-8 / 9788086253053 Technická literatura Ben 2002

Kamil Toman - Reproduktory a reprosoustavy EAN /8591459280805 Dexon 2001 Zdeněk Škvor - Akustika a elektroakustika ISBN 80-200-0461-0, Technická literatura Ben 2001 Zdeněk Kotisa - NF Zesilovače (Tranzistorové výkonové zesilovače) ISBN 80-7300-065-2 Technická literatura Ben 2003 Jan Knesl - Elektronika II - (přenosová technika) ISBN 80-7300-206-X3 Technická literatura Ben 2006 Manuály a katalogy zapůjčené v ČT Brno: Návod k obsluze AKG SR 4000, přijímač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG PT 4000, vysílač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG HT 4000, vysílač systému WMS 4000 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 1/3, Ausgabe 7/94 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 2/3, Ausgabe 7/94 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 3/3, Ausgabe 7/94

69

Internetové zdroje

http://cs.wikipedia.org http://fsinet.fsid.cvut.cz http://homen.vsb.cz http://www.music-eshop.cz http://hudebninyjack.cz http://www.neumann.com http://www.electrohall.cz http://kytary.cz http://www.audiopro.cz http://www.hudobnysvet.sk http://slaboproud.sweb.cz http://www.ceskatelevize.cz http://21stoleti.cz http://znackovasluchatka.cz http://www.sennheiser.com http://www.siglermusiconline.com http://www.audiosound.cz http://www.preisroboter.de http://www.musiciansbuy.com http://hdworld.cz http://www.k-audio.eu http://www.audio-technica-cz.com http://www.dpamicrophones.com http://www.dexon.cz http://www.audiotek.cz http://www.dv247.com http://www.zivotnistyl.cz http://www.live-production.tv http://www.sramus.cz http://www.thomann.de http://www.audiosound.cz http://www.bhphotovideo.com 70

http://fyzika.jreichl.com http://osha.europa.eu

Seznam použitých obrázků Obr. č. 1: Anatomie lidského ucha Obr. č. 2: Reakce zvukové vlny na překážku Obr. č. 3: Lom zvukové vlny Obr. č. 4: Typy směrové prostorové charakteristiky Obr. č. 5: Dynamický mikrofon Shure SM58 Obr. č. 6: Páskový mikrofon Audio Technica AT4080 Obr. č. 7: Kapacitní mikrofon Neumann U87 Obr. č. 8: Elektretový mikrofon Olympus ME-30W Obr. č. 9: Kontaktní mikrofon WHOLENOTE KTM 1200 Obr. č. 10: PZM mikrofon Beyerdynamic MPC 65 V WS Obr. č. 11: Mixážní pult YAMAHA MG24-14FX Obr. č. 12: Schéma reproduktoru Obr. č. 13: Pořad ČT – Věříš si? Obr. č. 14: Pořad ČT – Manéž Bolka Polívky 2009 Obr. č. 15: Přehledné uspořádání bezdrátových přijímačů v racku Obr. č. 16: Přenosný bezdrátový přijímač Sennheiser EK 3241 Obr. č. 17: Bezdrátový systém pro hud. nástroje SENNHEISER EW172 C G3 Obr. č. 18: Klopový mikroport SHURE PGX14E/93-R1 Obr. č. 19: Bezdrátový ruční mikrofon AKG WMS 4000 Obr. č. 20: Bezdrátový Plug-on transmitter Sennheiser SKP 3000 Obr. č. 21: Příklad mikroportové soupravy Sennheiser Obr. č. 22: Přijímač Sennheiser Evolution wireless 100 G3-1G8 Obr. č. 23: Vysílač Sennheiser SK5212-II Obr. č. 24: Klopový mikrofon RODE Lapel 1 – Lavalier Obr. č. 25: Hlavový mikrofon RODE HS1-P Obr. č. 26: Mechanismy uchycení Obr. č. 27: PROTIVĚTRNÉ OCHRANY Obr. č. 28: PROTIVĚTRNÁ OCHRANA PRO EXTERIÉRY Obr. č. 29: Bezdrátový ruční mikrofon Sennheiser SKM 3072-U Obr. č. 30: Příklad používaného hlavového mikrofonu DPA 460 HI-SENS Obr. č. 31: DPA 460 HI-SENS frekvenční a směrová prostorová charakteristika Obr. č. 32: Klopový mikrofon AKG C577 WR Obr. č. 33: Vysílač Sennheiser EW 512 G3 Obr. č. 34: Muzikál Sugar! – Městské divadlo Brno

71

Obr. č. 35: Příklad používaného hlavového mikrofonu DPA 460 LO-SENS Obr. č. 36: Příklad používaného bezdrátového systému AKG DRS 700 Obr. č. 37: Mikrofony DPA 460 typu LO-SENS a HI-SENS Obr. č. 38: Mikrofonu AKG HC 577 Obr. č. 39: Mikrofon AKG C577 WR Obr. č. 40: Mikrofon Sennheiser MKE 2 GOLD Obr. č. 41: Mikrofon BEYERDYNAMIC TG L55C Obr. č. 42: Mikrofon Sennheiser SKM 3072-U Obr. č. 43: Mikrofon SENNHEISER SKM5200-II BK Obr. č. 44: Bezdrátový vysílač AKG DRS 700 Obr. č. 45: Přijímač Sennheiser Evolution wireless 100 G3-1G8 Obr. č. 46: Vysílač Sennheiser EW 512 G3 Obr. č. 47: Vysílač Sennheiser SK5212-II Obr. č. 48: Vysílač AKG PT 4500

Seznam použitých tabulek

Tabulka č. 1: Vyjádření hladiny akustického tlaku pro některé běžné zvuky

72