JAK UDĚLAT DOBRÝ KOMPOST V TROPECH? Jana Mazancová

JAK UDĚLAT DOBRÝ KOMPOST V TROPECH? Jana Mazancová

Kompostování zbytků ze zemědělských aktivit je nejsnazší a zároveň nejlevnější formou, jak bojovat s vyčerpaností úrodné půdy a půdní erozí. Kompost je produktem přirozené recyklace, kterým do půdy vracíme to, co jsme z ní kultivací vzali – živiny, půdní strukturu. Kompostovat lze prakticky všude tam, kde se něco pěstuje. Kompostovat lze i v různých měřítkách – od malé hromádky v rohu zeleninové zahrádky až po větší hromady či příkopy na farmách. Navíc tropické klima vytváří pro proces kompostování velmi příznivé podmínky. Kompostování se tedy může stát velmi vhodnou doplňkovou aktivitou při aplikaci hlavních zemědělských technologiích v rozvojových zemích. Příspěvek je zaměřen na kompostování na hromadách a vychází také z materiálu HDRA: Composting in the Tropics.

Úvod Zjednodušeně lze říci, že kompost je organická hmota, která vzniká rozkladem zbytků rostlinného a živočišného původu za pomoci mikroorganismů po určitý čas. Kompostováním lze velmi dobře zužitkovat a zároveň zlikvidovat např. posklizňové zbytky či zbytky ze zpracování zemědělských plodin (slupky, odřezky, nevhodné části plodů apod.). Výsledný produkt – kompost – se pak vyznačuje naprosto jinými vlastnostmi než vstupní materiál a při správné aplikaci velmi prospívá kvalitě půdy.

jak udělat dobrý kompost v tropech?

Kompost je levným, jednoduchým a velmi efektivním nástrojem ke zlepšení půdní úrodnosti a tím i zkvalitnění pěstovaných plodin. • Kompost zlepšuje půdní strukturu – umožňuje lepší provzdušnění, hospodaření s vodou a snižuje erozi. • Kompost přispívá k udržení půdní vláhy v období sucha. • Kompost dodává do půdy potřebné živiny a umožňuje rostlinám jejich příjem, což má za následek vyšší výnosy. • Kompost může přispívat ke snížení problémů se škůdci a nemocemi. Lépe živené rostliny jsou silnější a snadněji odolají útokům škůdců či nemocí. Použití kompostu je vhodnější metodou výživy rostlin než aplikace chemických hnojiv. Umělá hnojiva dodávají pouze živiny, ale nezlepšují půdní strukturu či kvalitu půdy. Jejich účinek je často jen krátkodobý – pouze v sezóně aplikace. Kompost se na rozdíl od chemických hnojiv stává součástí půdy, není tak snadno vymýván a jeho pozitivní efekt je tudíž dlouhodobější. Rostliny hnojené pouze umělými hnojivy jsou více náchylné k nemocem.

1|

Vytvoření kompostu Domácnosti a farmy nabízejí velké množství materiálu, který je vhodný pro tvorbu kompostu. Většinou se jedná o tzv. zemědělské odpady, tj. organické zbytky, které na dané farmě nemají již dalšího použití a jsou ponechány ladem. Někdy jsou takové zbytky dokonce i kupeny na hromadu, ale bez správného zacházení se tak ztrácejí cenné živiny a naopak semena plevelů a popřípadě zárodky nemocí v takovém materiálu i nadále zůstávají. Co dát do kompostu? Téměř veškeré organické odpady lze použít na kompost. Materiály se ale liší v době rozkladu. Je proto klíčové správně smíchat suchý a starý materiál s mladým a šťavnatým. Materiály obsahují odlišný poměr uhlíku a dusíku. Obecně platí, že mladý živý materiál, který se rychle rozkládá, obsahuje málo uhlíku, ale hodně dusíku. Naopak, starý a suchý materiál (např. sláma) se rozkládá pomalu a obsahuje větší množství uhlíku a menší množství dusíku. Pokud bude v kompostu příliš málo materiálu bohatého na dusík, bude proces rozkladu velmi pomalý. Na druhé straně, pokud bude kompost obsahovat příliš mnoho dusíkatého materiálu, budou se v procesu rozkladu vytvářet kyseliny a kompost bude nepříjemně zapáchat. Materiál vhodný pro tvorbu kompostu Příprava

Poznámka

Slupky z ovoce a zeleniny

Rychlý rozklad

Popel po spálení dřeva

Obsahuje velké množství draslíku a vápníku

Papír a kartón

Roztrhat na malé kousky

Domácí smetí

Opatření Používat jen ve velmi malém množství

Pomalý rozklad. Smíchat s materiálem s vyšším obsahem vody. Různé množství o různé kvalitě

Posklizňové zbytky

Tuhý materiál nakrájet na malé kousky. Suchý materiál navlhčit.

Spadané listy

Suché listy je nutné navlhčit

Rostliny účelově pěstované ke kompostování

Nakrájet na malé kousky

Plevele

Nakrájet na malé kousky

Tuhý materiál se rozkládá pomalu.

Nepoužívat v případě že byly nedávno aplikovány herbicidní látky.

Doporučené jsou leguminózy Vynechat kořeny trvalých plevelů a zralá semena jednoletých plevelů.


Materiál

Není klíčovým materiálem, ale výborným zdrojem živin.

Hnůj Močůvka

Obtížně se sbírá. Lze sbírat z podestýlky zvířat.

Při postříkaní hromady napomáhá významně urychlit proces rozkladu.

Půda

Použít vrchní 10 cm vrstvu úrodné půdy

Není klíčovým materiálem, ale posyp hromady může napomáhat snížit ztráty dusíku. Lze použít jako pokryv hromady.

Mořské řasy

Při použití ve větším množství je doporučeno nejdříve nechat zavadnout. Vždy aplikovat se suchým materiálem.

Obsahuje velké množství stopových prvků.

|2

Dostupnost materiálu Některé materiály je nutné mít k dispozici pouze při zakládání kompostovací hromady, jiné materiály se sbírají pravidelně (kuchyňské zbytky). V případě zakládání hromady je nutné mít všechen potřebný materiál, tj. i materiál s vyšším obsahem vody. Ztrátám vody se zabrání, pokud bude takovýto materiál vhodně skladován – např. přikrytím listy banánovníku či trávou. Materiál, který do kompostu NEpatří • Rostlinný materiál ošetřený pesticidy či herbicidy. • Odřezky masa – lákaly by krysy a další masožravá zvířata. • Velké množství materiálu kontaminovaného nemocí. • Materiál s trny. • Vytrvalé plevele. Jejich šíření lze zabránit důkladným usušením či spálením, pak je lze použít v kompostu. • Neorganický materiál – kov, plast.

Umístění kompostu Výběr vhodné lokality pro umístění kompostu závisí na třech faktorech: • Dostupnost – kompost by měl být umístěn v dostupné vzdálenosti od zdroje materiálu a místa konečné aplikace (pole, zahrada). • Blízkost vodního zdroje – kompost by měl být umístěn na stinném místě (lze vyřešit umístěním kompostu pod strom či vybudováním jednoduchého přístřešku), aby se snížil výpar vody. Kvalitní kompost vyžaduje zavlažování, zejména v období sucha. Pokud je nedostatek vody, lze hromadu kompostu založit v jámě. Je ale nutné dát pozor na zaplavení hromady v jámě v období dešťů. • Dostatečná vzdálenost od obytných prostor – kompost většinou přitahuje hmyz, hlodavce a hady.


Založení kompostu Velikost Při kompostování na hromadě je vhodné zvolit hromadu o šířce 2 m a výšce 1,5 m. Pokud je hromada příliš široká, nedochází k dostatečnému provzdušnění. Minimální rozměr pro hromadu je pak 1 x 1 m. Délka hromady je variabilní. Pracovní síla Založení kompostu by nemělo probíhat v období vysokých nároků na pracovní sílu (např. období přípravy půdy, setí, sklizně). Na pravidelnou údržbu kompostu (např. obracení) by pak měla být stanovena odpovědná osoba.

3|

Jak založit kompostovací hromadu? Hromada se zakládá na půdě bez porostu (nikdy na pevném nepropustném povrchu jako je beton) dle následujících bodů (obr. 1): • • • • • • • •

Vytvořte základy o šířce 2 m a výšce 30 cm z hrubého materiálu – např. větvičky. Takovýto materiál umožňuje dobrou cirkulaci vzduchu a vsakování přebytečné vody. Přidejte vrstvu (10 cm) materiálu, který se obtížněji rozkládá – např. kukuřičná stébla a listy. Přidejte vrstvu (10 cm) materiálu, který se snadno rozkládá – např. slupky z ovoce a zeleniny. Přidejte vrstvu (2 cm) hnoje, starého kompostu či kejdy, pokud je tento materiál k dispozici. Přidejte tenkou vrstvu půdy (sebranou z max. 10 cm hloubky). Pokud máte k dispozici, přidejte popel a močůvku, urychlíte tím proces rozkladu. Zalijte celou hromadu. Opakujte klad vrstev od kroku 2, až hromada dosáhne 1,5 m výšky.

Obr. 1. Vrstvy kompostu při kompostování na hromadě

Kryt – tráva, listy Zemina Zemina Popel Zelená hmota Zemina Hnůj Zralá vegetace Hrubý rostlinný materiál

Fáze procesu kompostování Tvorba kompostu je rozdělena do tří fází: • Zahřívání – ve středu hromady je dosahováno vyšších teplot, které ničí zárodky chorob a semena plevelů. • Chladnutí – dochází k rozkladu vláknitého materiálu – např. sláma, seno. • Zrání – dochází ke kompletnímu rozkladu materiálu a jeho promíchání.

|4


Hromada by měla být chráněna proti výparu a výplachu živin. Vhodné je pokrytí listy banánovníku, senem, slámou apod.

Rychlost rozkladu závisí na: • Vzduchu – mikroorganismy odpovědné za rozklad organické hmoty potřebují ke svému životu kyslík. Při své činnosti vylučují oxid uhličitý, který musí být z hromady odváděn. Jestliže v hromadě není dostatečné množství kyslíku, začnou převládat organismy, které ho k životu nepotřebují. Výsledkem jejich aktivity je zápach a pomalý rozklad materiálu v hromadě. • Vodě – činnost organismů se zpomaluje v případě nedostatku vody. Jestliže je ale v hromadě příliš vody, pak není prostor pro vzduch a organismy způsobující rozklad vyhynou. V hromadě pak bude probíhat spíše kvašení (fermentace). Odhad správného množství vody vyžaduje trochu praxe. • Teplotě – vyšší teplota podporuje činnost organismů. Pokud je příliš vysoká, rozklad se zpomaluje.

Péče o kompost Kvalitního kompostu lze dosáhnout jen pravidelnou péčí, která zahrnuje zalévání a obracení. Zalévání V suchých podmínkách se doporučuje zalévat hromadu dvakrát týdně. Správné množství vody v hromadě lze zjistit pomocí jednoduchého testu – doprostřed hromady umístěte hrst sena. Po pěti minutách seno vytáhněte, seno by mělo být na dotek vlhké. V případě, že není, je nutné hromadu zalít. Vysychání hromady lze zabránit několika způsoby: • Pokrýt hromadu listy banánovníku. • Pokrýt hromadu vrstvou bahna. • Hromadu neobracet. V případě, že dojde k zavodnění hromady, je vhodné hromadu otevřít, přidat suchý materiál či nechat po nějakou dobu hromadu proschnout na slunci.


Obracení Po dvou až třech týdnech od založení je nutné provést první obrácení hromady. Hromada zmenšila svůj objem a je třeba ji provzdušnit. Oddělte část hromady, promíchejte ji a pak smíchejte se zbytkem a znovu z materiálu vytvořte hromadu. Platí, že materiál z povrchu hromady by měl přijít dovnitř, a opačně. Pokud je hromada příliš suchá, zalijte ji. Pokud příliš vlhká, vysušte ji. Další obrácení se provádí po třech týdnech. Několik dní po obrácení zkontrolujte teplotu a vlhkost. Další obrácení se provádí ještě před rozložením obtížněji rozložitelného materiálu (větvičky). Kompost lze vytvořit i bez obracení, ale materiál na povrchu hromady nebude rozložen. Také zárodky chorob a semena plevelů nemusí být dostatečně zničeny. Z těchto důvodů se doporučuje nerozložený materiál oddělit od kompostu a použít ho pro novou zakládku.

5|

Teplo Správnou teplotu uvnitř hromady lze zjistit pomocí větve, která se po deseti dnech od založení kompostu, zapíchne do středu hromady a po několika dnech vytáhne. Větev by měla být na dotek teplá. V případě, že není, proces rozkladu ještě nezačal, což znamená, že podmínky v hromadě nejsou příznivé. Je nutné upravit vlhkostní a vzdušné poměry. Test na správnou teplotu by měl být prováděn pravidelně. Zrání kompostu Po zchlazení přichází fáze zrání. V této fázi již nejsou v hromadě rozeznatelné jednotlivé druhy materiálu. Kompost by měl být černohnědý vydávající příjemnou vůni. I v této fázi by měl být kompost chráněn proti dešti a vysušení. Po uzrání by měl být ihned aplikován na místo určení, jinak dochází ke ztrátám živin.

Použití kompostu Kompost je kvalitní hnojivo, kterým jsou do půdy navráceny potřebné živiny. Přispívá ke zlepšení struktury půdy a v boji proti erozi. Kompost je často používán na zahrádky blízko obydlí. Vyzrálý kompost se promíchá s vrchní vrstvou (do 10 cm) zeminy na záhonech. Pokud je aplikován příliš hluboko, kořenový systém rostlin není schopen využít živiny. V případě nedostatku kompostu na celý povrch záhonu jej lze aplikovat pouze přímo do jamek pro semena. Nevyzrálý kompost lze využít jako mulč kolem rostlin a stromů, kde probíhá proces zrání. Je vhodné vrstvu kompostu chránit vrstvou slámy, která zabraňuje ztrátám živin.


Kompost lze rovněž využít ve školkách či jako krmivo v chovu ryb.

Obr. 2. Zrající kompost (Angola)

|6

JAK UDĚLAT DOBRÝ KOMPOST V TROPECH? Jana Mazancová

Recommend Documents