>>>
cestopis Mauricius
Jak chutná ráj O ostrově Mauricius napsal Mark Twain, že vznikl jako boží předloha pro ráj. A to ani netušil, co ukrývá v okolních hlubinách. text a foto: Petra Doležalová
52
pro ženy / 2011
2011 / pro ženy
53
>>>
cestopis
P
láž v zátoce Blue Bay potemněla, oblohu proťal blesk a hladinu zčeřily první kapky. Počasí „nad hladinou“ si však moc nevšímáme, naše pozornost je plně soustředěna na nadcházející ponor. Adrenalin stoupá – bude tento „lov“ úspěšný? Doufejme, získat povolení pro noční natáčení v této mořské rezervaci při břehu Indického oceánu stálo našeho průvodce Mukeshe nemalé úsilí. Naštěstí je instruktorem výcviku pro speciální protiteroristickou zásahovou jednotku a jedna z jejích základen sídlí nedaleko odtud. Pod vodou panuje až ohlušující klid, slyšíme jen vlastní dech a zvuk bublin. Držíme se na dosah Liborovy kamery. Jeho tisíciwattové lampy rozrážejí černou hlubinu a odkrývají fascinující svět gorgonií, které v některých místech tvoří až několikametrové vějíře, a desítky dalších druhů korálů, jimiž je tato rezervace vyhlášena. Co se však skrývá dál ve tmě, netušíme...
Drobní slizouni nejčastěji vykukují z dutin, kolem kterých si hájí své teritorium.
Podmořský svět v hledáčku makroobjektivu je nekonečný.
Hvězdice trnitá je pohromou pro korálové polypy, které požírá ve velkém.
Poklady (nejen) pod hladinou! Musíme se pohybovat opatrně, abychom nezachytili ploutvemi o křehké korály. Nedivím se, že si tuto oblast místní ochranáři střeží. Využíváme nočního klidu některých živočichů, kteří pomalu plují v záři světel. Během chvíle se k nám přidává skupinka perutýnů. Jsou chytří. Plavou před světly a chystají se na zákeřný lov ryb. Nejprve si zamýšlenou oběť pohledem důkladně změří, a usoudí-li, že není jedovatá nebo příliš velká, jediným pohybem jim zmizí v otevřené tlamě. Jakmile světla sklopíme, nalepí se nám těsně pod těla. A připlouvá jich stále víc… Podivná symbióza, při které vzniká další sekvence filmu Útěk na Mauricius. Objevují se před námi výjevy připomínající tvory z jiné planety – třeba oliheň, která ve svých nádherných třpytivých barvách předvádí zvláštní tanec, nebo mihotající se klubko sumečků schované pod temným útesem. Zážitky z akvária Mořský život kolem Mauricia je nesmírně bohatý. Téměř celý ostrov obklopuje korálový útes, v němž tyrkysové hladiny nabízejí nepřeberné možnosti nejen potápěčům, ale i šnorchlujícím. Na své si ale přijdou i neplavci: nedaleko od místa našeho nočního ponoru se během dne plaví loď se skleněným dnem, kterým i oni můžou sledovat pestrou zahradu mořské rezervace. Projížďku zakončuje jedinečný zážitek krmení ryb. Stačí kousek chleba a budete mít pocit, že jste se ocitli uprostřed hladových piraní. Ale nebojte se, neublíží vám. Jsou už na tuto atrakci zvyklé
1 1. Členitost ostrova a přírodní divy mají na svědomí dnes již vyhaslé sopky. 2. Oblast Le
2
Morne Brabant patří mezi tři nejoblíbenější místa kiterů na světě. 3. Delfíní rodinka doprovázela naši loď několik kilometrů.
3
2010 / pro ženy
33
>>>
cestopis
1 1. Místní děti se večer po odlivu vydávají na mušle. 2. Teprve patnáctiletá kráska u posvátného jezera. 3. Starý
maják na ostrově Ile Aux Phare, oblíbeném místě pro piknik.
2
3
Ostrov je souhrou barev, mentalit i názorů.
56
pro ženy / 2011
Rochester Falls patří mezi skvosty divokého vnitrozemí, které místy připomínají původní ráz ostrova.
a chleba vám budou doslova rvát z prstů i dalších skrýší, až vás jejich žlutomodrá pruhovaná tělíčka kompletně zahalí. Pestrost oceánu se směle vyrovná rozmanitostem místní pevniny. Neuvěřitelné množství mořských živočichů, černý korál, který jinde na světě nenajdete, i mnoho vraků a útesů způsobí, že tichu a kráse hlubin snadno a rychle propadnete. Jenže strávit čas pouze pod vodou a nepoznat jiné stránky Mauricia by byl hřích. Když o něm totiž Mark Twain kdysi prohlásil, že se stal bohu předlohou pro ráj, myslel tím neuvěřitelný kontrast nespoutané přírody, rozmanitost barev, chutí, vůní, kultur a přívětivost místních obyvatel. Budete překvapeni, i na tak rozvinutém ostrově najdete malebné osamělé kouty, kde vám jedinými společníky budou divoké opice a vzácní ptáci. Ostrov modliteb Za různorodost místní kultury vděčí Mauricius své historii. Ostrov objevili Portugalci, ale jako první jej kolonizovali Nizozemci. Do dějin se zapsali neslavně: symbol ostrova, ptáka dodo neboli blbouna nejapného, snědli do posledního. Francouzi sem přivezli otroky z Afriky a po zrušení otroctví tu nedostatek pracovních sil řešili Britové dovozem „levné pracovní síly“ z Indie, která patřila pod jejich korunu. Z 1,3 milionu domorodců je dnes celých 68 % obyvatel indického původu, 27 % kreolského, 3 % tvoří Číňané a jen 2 % Evropané. Města připomínají přehlídku národů a jejich náboženských svatostánků. Na světě najdete jen málo míst, kde vedle sebe stojí křesťanské kostely, muslimské mešity, hinduistické chrámy a čínské pagody. Většinovým náboženstvím je tady hinduismus, ale ve výjimečné toleranci vedle sebe žijí i muslimové, čínští křesťané a buddhisté. Směsice kultur přinesla na ostrov také řadu svátků, a tak nemine týden, kdy se něco neslaví. Jako třeba hinduistický svátek Hólí, uprostřed něhož jsme se zcela náhodou ocitli. Věděli jsme sice od Mukeshe, který byl koupit barevný voňavý prášek pro své děti, že se tento den lidé „zdobí“ barvami od hlavy až k patě, aby oslavili vítězství božské síly nad démonickou mocí, netušili jsme však, s jakou radostí a vervou to dělají dospělí. Měl nás varovat fialový pes a pomalované ulice... Křiklavě růžový prášek mi přistává na hlavě v momentě, kdy nás uprostřed malé vesnice obklopil rozvášněný dav. Někteří jsou zářivým popílkem natřeni úplně celí a není na nich ani místečko čisté. Vždyť je to také očistný rituál a vyjádření lásky k životu. Ovšem stopy prášku ve fototechnice mě moc netěší…
U mírumilovných hinduistů si jen těžko představíte svátky, při kterých teče krev, jejich příznivci jsou však na ně pyšní. Takovým krvavým ceremoniálem je třeba Cavadee. Během obřadu si věřící propichují jazyk a tváře jehlicemi. K chrámům pak nesou na bedrech dřevěný oblouk ozdobený květy a palmovými listy a ověšený nádobami s mlékem. Sebetrýznící příchuť má i hinduistický a tamilský rituál Teemedee, při kterém se na počest různých bohů chodí po žhavém uhlí či žebříku z ostrých šavlí. Mnohem klidnějším a zároveň největším hinduistickým svátkem pořádaným mimo Indii je Mahá Šivarátrí. Tři dny při něm přichází půl milionu ostrovních hinduistů uctít boha Šivu ke kráternímu jezeru Grand Bassin. Díky vysvěcení vodou z Gangy se mu říká také Ganga Talao. Slavné poutní místo ale neosiří ani po svátcích konaných vždy v únoru nebo březnu (v závislosti na lunárním měsíci). Každým dnem sem zavítá spousta hinduistů v důstojných róbách a vykonají svůj tradiční rituál, kdy na břehu zapalují vonné tyčinky a ponechávají bohům květiny a ovoce. Ještě než je pak nenápadně uklidí chrámová služba, stávají se potravou zvídavých opic a ryb, jejichž tlamičky vykukují u hladiny. Krocení draků Ve vlnách před osamělým útesem Le Morne Brabant (Hora smrti) předvádějí v sílícím větru své kousky kiteři. Toto místo patří mezi tři nejoblíbenější lokality vyznavačů tohoto netradičního sportu na světě a zkrotit svého draka se tu může pokusit každý. Podmínky jsou zde ideální pro volný styl i jízdu na vlnách, ale je tu i zátoka pro začátečníky. Lokální rádio pravidelně hlásí informace o síle větru, takže kiteři mohou plynule přejíždět na různá místa. Tato oblast se také pyšní jedněmi z nejkrásnějších rezortů, ale pláže – tak jako ostatně všude na Mauriciu – jsou dostupné všem a svůj kousek výsostného území si tu najde každý návštěvník. Barevná země Je ráno a silnice jsou příjemně prázdné. Stoupáme serpentinami podél čajových plantáží a každou chvíli se nám otevírá některá z magických scenerií. Vjíždíme do Chamarelu, země sedmi barev – tak místní pyšně nazývají valy v této jižní části ostrova. Vulkanická vyvřelina, bohatá na minerály, tu před námi odhaluje nové a nové obrazy v odstínech žluté, zelené, červené a hnědé a staré želvy v ohrádce jen ospale pozvednou hlavu, když se je snažíme vyrušit.
Krásu místních obyvatel korunuje obvyklý úsměv.
>>>
cestopis
mauricius Mauricius, perla Indického oceánu o rozloze 1860 km2, leží 890 km východně od Madagaskaru a 1800 km od afrického pobřeží. Spolu s ostrovy Réunion a Rodrigues tvoří souostroví Maskarény, pojmenované po portugalském mořeplavci Pedru de Mascarehovi, který jej v roce 1512 objevil. Národním jazykem domorodců je zlidovělá kreolština, i když v rodinách hovoří většina z nich mateřštinou. Cizince obvykle oslovují francouzsky, a až když zjistí, že nerozumíte, přejdou na angličtinu. Jih a především střed ostrova jsou deštivé, západ suchý, východ větrný a sever je kompromisem všech těchto částí.
Volání divočiny O kus dál burácí vodopád a z příkré skalní stěny padá sto metrů do propasti. Obklopuje jej panenský prales coby památka na původní vegetaci Mauricia, než byla na mnoha místech nahrazena plantážemi s cukrovou třtinou. Vyhlídka na kopce národního parku Black River Gorges nám vyráží dech. Pozorujeme obrovské kaloně, kteří krouží nad jeho hlubokými roklemi a stržemi, a vydáváme se k vodopádům po proudu Černé řeky. Užíváme si svěží horský vzduch, uchváceni přehlídkou bujné vegetace. Jen těžko si lze představit, že pouhých pár kilometrů odsud leží rozpálené písčité pláže, které mnozí z turistů za celý svůj pobyt ani neopustí.
Zaujal vás Mauricius? Nahlédnout do hlubin Indického oceánu můžete také prostřednictvím neobvykle ztvárněného dokumentu Útěk na Mauricius. Autorka článku ve tvůrčí dvojici s fotografem a kameramanem Liborem Špačkem v něm objevují spojitosti neprobádaného oceánu s životem tolerantního multikulturního národa i pozemskou přírodou. Tento film se stal nejúspěšnějším českým televizním dokumentem na mezinárodním festivalu Tourfilm 2009 a získal i několik cen v zahraničí. Ukázky a informace k objednání na www.escapetonature.eu
58
pro ženy / 2011
2010 / pro ženy
33
