ŘÍZENÍ VÝROBNÍCH PROCESŮ V ELEKTRONICKÝCH VÝROBÁCH A MANAGEMENT JAKOSTI (9) (Statistic Process Control and Quality Management in Electric Production Process) (9)
Obsah
1 Úvod – definice jakosti 2 Minimum matematické statistiky a náhodné jevy 3 Technologický proces a jeho řízení 4 Sběr dat – záznam poruch 5 Statistické nástroje pro řízení jakosti 6 Analýza poruch a řízení jakosti v povrchové montáži 7 Závěr
2
1 Úvod – definice jakosti Základní definice jakosti
Jakost je, když se vrací zákazník, nikoli zboží
Definice zlepšování jakosti
Návrh
Smyčka jakosti
Ekologická likvidace
Projekt
Smyčka jakosti
Servis
Prodej
Materiál
Proces
Výrobek
Components Materials
Marketing
Design
Sales
DFM Production
Market
Liquidation
Servis Proceses Equipment
Quality + Ecology = Cost
4
Úvod – statistika, náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti Hustota pravděpodobnosti
Mimotolerantní výrobky
Mimotolerantní výrobky
Hodnoty
Statistik je ten, kdo s hlavou v rozpálené troubě a s nohama v nádobě s ledem na dotaz, jak se cítí, odpoví: "V průměru se cítím dobře." anonym 5
Úvod – diagnostika technologického procesu Pro kvalitní a efektivní řízení jakéhokoli procesu je nezbytné mít k dispozici přesná a věrohodná data o daném procesu. Za tímto účelem je potřeba daný proces sledovat, diagnostikovat jednotlivá slabá místa, a současně zavádět nové poznatky pro zlepšení. Statistické nástroje Jsou založeny buď na datových proměnných nebo na atributech. Datové proměnné jsou získávány měřením, atributy porovnáváním. Výhody a nevýhody: Měření Získají se hodnoty. Zpravidla značná spotřeba času. Nákladná technika. Porovnávání Získá se pouze binární informace (ano – ne). Je zpravidla mnohem rychlejší než měření. Je zpravidla přístrojově méně náročné než měření. Nezískají se hodnoty, nelze sledovat trendy.
6
Základní pojmy – SQC , SPC a AS
Statistická kontrola procesu SQC (Statistical Quality Control) je vědecká metoda pro řešení problémů a udržení vysokého stupně jakosti výrobků a služeb. Jinými slovy: SQC je vědecká metoda analýzy dat a využití výsledků této analýzy k řešení praktických problémů.
„statistická“ - s využitím dat nebo závěrů na základě dat s použitím statistických metod.
SQC se dělí na statistickou kontrolu procesu: SPC (Statistical Process Control) a statistickou přejímku: AS (Acceptance Sampling).
SPC = statistické řízení procesu je řízení jakosti během výrobního procesu s využitím statistických metod k udržení těchto procesů ve stavu „ pod statistickou kontrolou“
AS = statistická přejímka části výrobků z výrobní dávky s cílem přijetí nebo zamítnutí celé várky na základě způsobilosti nebo nezpůsobilosti s danými jakostními kritérii. 7
Úvod – statistika a elektronické výroby
V elektronické výrobě působí velký počet náhodných jevů, které nelze všechny kontrolovat (teplota, atmosférický tlak, tolerance zařízení, tolerance materiálů …lidský faktor)
Proto povolujeme určité tolerance parametrů, které ale musíme mít pod kontrolou.
Pro takovou kontrolu využíváme SPC, jejíž cíle jsou: - Včasná identifikace příznaků statistické nestability sledovaných parametrů ještě před vznikem neshodného výrobku. - Zastavení procesu, analýza příčin, nalezení skutečné příčiny (root cause), její odstranění a zabránění opakování v budoucnosti. - Pravidelné hodnocení způsobilosti procesů, sestavování akčních plánů nápravných akcí v případech, kde nejsou dosahovány stanovené cíle. - Implementace politiky soustavného zlepšování – soustavné snižování variability způsobené obecnými příčinami (common causes). - Dokumentace analýz – budování podnikového know how.
Ke sledování statistické stability a identifikaci příznaků nestability se v praxi používají různé nástroje např. regulační diagramy (control charts) atd. 8
Úvod – řízení výrobního procesu
V průběhu výroby elektronických výrobků, jehož součástí je výroba součástek, integrovaných obvodů ale i ostatních komponent, osazování substrátů, a konečně i jejich propojování a kompletování, se vyskytují chyby, které nazýváme výrobní poruchy (Manufacturing Defects). Tyto způsobuje odklon od požadovaných hodnot a znemožňují funkčnost výrobku.
Aby mohl být výrobek předán do užívání, musí být odzkoušen, v případě výskytu výrobní poruchy musí být tato odstraněna (Rework), a o tomto je třeba vést záznam.
Obecně platí pravidlo, že výsledná spolehlivost výrobku je přímo úměrná četnosti výrobních poruch. Proto je zřejmá snaha po jejich omezení na minimum (to také snižuje náklady).
9
Úvod – zvyšování spolehlivosti a ekonomika výroby I když spolehlivost je dnes jeden ze základních parametrů každého výrobku, není parametrem jediným. Neméně důležité je i ekonomické hledisko, a uvážíme-li také přirozený lidský vztah ke každé činnosti, lze definovat ty nejzákladnější důvody pro potlačení počtu výrobních poruch v následujících bodech :
zlepšení spolehlivosti výrobku a s tím i omezení reklamací (zvýšení celkového image)
snížení nákladů nejen na kontrolu a opravy, ale i na výrobu, což se promítne do konečné ceny výrobku
vlastní uspokojení, nebotˇ úspěšně vyrábět znamená i úspěšně prodávat, což přináší potěšení a povzbuzení k dalším aktivitám 10
1 Úvod – definice jakosti 2 Minimum matematické statistiky a náhodné jevy 3 Technologický proces a jeho řízení 4 Sběr dat – záznam poruch 5 Statistické nástroje pro řízení jakosti 6 Analýza poruch a řízení jakosti v povrchové montáži 7 Závěr
11
2 Matematická statistika - diskrétní veličiny
Diskrétní náhodná veličina X může nabýt jen konečného nebo spočetného počtu hodnot (v daném souboru). Každé hodnotě xi je přiřazena pravděpodobnost, přičemž součet těchto pravděpodobností pro všechny hodnoty xi je roven jedné.
Pravděpodobnosti charakterizují diskrétní pravděpodobnostní rozdělení. Pro diskrétní náhodnou veličinu X s konečným počtem hodnot platí:
průměr (střední hodnotu)
a rozptyl
Druhá odmocnina z rozptylu se nazývá směrodatná (standardní) odchylka . 12
Tyčkový diagram • Výsledky měření lze popsat pomocí nominálního znaku rozděleného např. do tří tříd: podhodnota (se, se), jmenovitá hodnota (Se, se), nadhodnota (Se, Se).
Pravděpodobnostní rozdělení lze vyjádřit např. tyčkovým grafem
• Můžeme však také sledovat kvantitativní znak, jehož hodnoty lze interpretovat jako výsledky náhodných měření. Počet Se je potom diskrétní náhodná veličina X nabývající hodnot x = 0,1,2 s pravděpodobnostmi , tudíž s průměrem (střední hodnotou) a rozptylem . 13
Gaussovo rozdělení je obecně platné pro náhodné jevy
Střední hodnota je parametr rozdělení náhodné veličiny, který je definován jako vážený průměr daného rozdělení (E(x) nebo µ nebo x) 1 n x xi n í 1
s2 nebo σ2– rozptyl měření ( S – směrodatná odchylka aritmetického průměru či výběrová 2 1n 2 směrodatná odchylka ) s (xi x) n í1
x
1 n xi n í 1
x
Směrodatná odchylka σ odpovídá standardní nejistotě měření a ve svém dvojnásobku vyjadřuje 68 % pravděpodobnost správného výsledku. Rozšířená nejistota měření pro koeficient rozšíření k = 2 odpovídá pak 95 % pravděpodobnosti správného výsledku. 14 Pro koeficient rozšíření k = 3 odpovídá pak 99,9 % pravděpodobnosti správného výsledku.
Gaussovo rozdělení V normálním rozdělení: 1. téměř 70 % hodnot leží ve vzdálenosti menší než 1 směrodatná odchylka od průměru, přesněji 2.
95 % hodnot leží ve vzdálenosti menší než 2 směrodatné odchylky od průměru, přesněji
3. 99 % hodnot leží ve vzdálenosti menší než 3 směrodatné odchylky od průměru, přesněji
Pro srovnání variability některých pravděpodobnostních rozdělení je vhodným ukazatelem variační koeficient, který je dán podílem směrodatné odchylky a průměru. Je bezrozměrný a obvykle se vyjadřuje v procentech. Variační koeficient používáme pro srovnání několika náhodných veličin s velmi odlišnými průměry, nebo pro srovnání variability veličin měřených v různých jednotkách. 15
1 Úvod – definice jakosti 2 Minimum matematické statistiky a náhodné jevy 3 Technologický proces a jeho řízení 4 Sběr dat – záznam poruch 5 Statistické nástroje pro řízení jakosti 6 Analýza poruch a řízení jakosti v povrchové montáži 7 Závěr
16
3 Řízení technologického procesu
Řízení procesu (Process Control) předpokládá, že veškeré vstupní parametry, atˇ se týkají vývoje nebo výroby, materiálů nebo součástek, jsou kontrolovány v jednom integrovaném systému.
Proto, aby bylo možné proces řídit je nutné mít k dispozici příslušná data z jeho průběhu, která lze získat kontrolou nebo měřením.
I v případě, že jakost není třeba vyhodnocovat, je pro řízení procesu nezbytné určitá data sledovat. Při dobře probíhající výrobě to mohou být např. výsledky závěrečného testování. 17
Technologický proces a jeho sledování Při sběru dat v elektronických a elektrotechnických výrobách a vyhodnocování parametrů jakosti existují určité tolerance (meze), jejichž původ může být dvojího charakteru :
náhodné (obecné), s malým, obyčejně přijatelným účinkem,
vyvolané (systémové), obyčejně se značným účinkem. 18
Technologický proces a jeho sledování Kontrola a záznam dat může probíhat dvěma způsoby :
kontrola atributů (data získaná na základě alternativního dělení, např. na dobrý/špatný),
kontrola proměnných (data získaná měřením, představující soubor hodnot). 19
Technologický proces a jeho sledování Charakteristiky resp. parametry jakosti jsou významné vlastnosti, definující každý technologický proces (např. pájení, sítotisk, naprašování, kontaktování, osazování součástek atd.). Proto je pro stanovení jakosti technologického procesu výroby elektronických celků prvním nezbytným krokem sledování a záznam dat z výrobního procesu. To je prováděno dvěma způsoby, jimiž jsou :
data výrobně-organizační (vychází z blokového schéma postupu výroby, operačního schéma, časového snímku jednotlivých pracovníků a pod.)
data výrobně-technická (záznamy o průběhu výroby z hlediska výtěžnosti a výskytu poruch) 20
Řízení výrobního procesu
I přesto, že proces je pod statistickou kontrolou (statisticky stabilní), může být rozsah odchylek sledovaných výrobních parametrů větší než požaduje zadání. V tom případě není proces pod technickou kontrolou a je třeba provést korekce. To se může týkat výměny vstupních materiálů, předefinování požadavků, výměny dílů zařízení (např. šablony pro sítotisk) a pod.
21
Systém řízení jakosti v povrchové montáži Přehled nástrojů pro řízení výrobního procesu v technologii povrchové montáže
Výrobní kapacita Statistické řízení jakosti
Interaktivní optimalizace procesu
Využití (výkonost)
Jakost Chyby, odpady
dynamické nastavení zařízení
vstupní kontrola součástek definování jejich toku
vstupní kontrola součástek definování jejich toku
statistické řízení jakosti
průběžný management
průběžný management
management zásobníků
výchozí komunikace
výchozí komunikace
management součástek
Kontrolovat
Dokumentace
22
Řízení výrobního procesu
Statisticky stabilní proces znamená, že jistý sledovaný resp. měřený parametr výrobního procesu se pohybuje v časové ose v mezích odpovídajících hranici 3 resp. 6 Gaussova (Normálního) rozložení, jak je znázorněno na obr.
stabilní
nestabilní
X
X
Čas
Čas 23
Technologický proces a jeho sledování Nejčastější způsob sledování jakosti výrobního procesu je záznam a sledování výrobních poruch (chyb), t.j. zjišťování (a současně odhalování) těch parametrů, které překročily povolené tolerance. Informace získávané statistickým sledováním poruch jsou čísla, která mohou být získávány různým způsobem, a proto je sběr dat rozdělen do tří úrovní :
- úroveň 1, záznam základních poruch bez větších detailů, jenž slouží k nalezení příčiny vzniku jednotlivých poruch, případně dalších souvislostí včetně kontroly vývoje výrobního procesu tvoří základ pro statistické zpracování,
- úroveň 2, zahrnuje jak obecné, tak i specifické hlediska stejných poruch, což vytváří základ pro provedení diagnostiky a následné odhalení příčin jednotlivých poruch to může být provedeno s pomocí hodnoty ppm, procentuálního vyjádření nebo přímo statistickým řízením jakosti (SPC),
- úroveň 3, je prosté sledování celkového stavu vývoje poruch bez uvedení příčin používá se u zavedené a fungující výroby. 24
Technologický proces a jeho sledování Zařazení kontrolních operací do výrobního procesu je jistě užitečné, avšak současně zvyšuje náklady na samotnou výrobu, což se promítá do ceny výrobku. Proto je třeba rozhodnout o způsobu kontroly a rozlišit kontrolu: -
- namátkovou , - 100%-ní. Namátkovou kontrolu po jednotlivých výrobních operacích (nanášení pájecí pasty, osazování součástek, pájení) provádí jak pracovník jakosti, tak technolog (nebo osoba bezprostředně odpovědná za průběh výrobního procesu – např. mistr výroby) na prvních kusech, vždy:
po zahájení výroby, po jejím přerušení a nebo po každém zastavení stroje (např. z důvodu doplnění pájecí pasty), namátkově v průběhu výroby. Při 100%-ní kontrole je kontrolován každý kus, a současně je prováděn i záznam poruch do formulářů a potom také jejich opravy (rework). 25
1 Úvod – definice jakosti 2 Minimum matematické statistiky a náhodné jevy 3 Technologický proces a jeho řízení 4 Sběr dat – záznam poruch 5 Statistické nástroje pro řízení jakosti 6 Analýza poruch a řízení jakosti v povrchové montáži 7 Závěr
26
4 Sběr dat – záznam poruch Registrované poruchy jsou rozděleny do skupin odpovídajících jejich původu. Jsou to např. : - použité materiály, - aplikace pájecí pasty na pájecí plochy, - součástky, - osazování součástek, - pájecí proces (ať už vlnou nebo přetavením), - různé kombinace a další příčiny. Analýzou zaznamenaných dat pak můžeme dospět k dalšímu dělení poruch na jednotlivé součástky, jednotlivé dílčí části výrobního procesu a pod. Výsledné hodnoty jsou obyčejně vztaženy k následujícím celkům : - na plošný spoj, - na výrobní dávku, - na denní výrobu, - na určitý typ výrobku. 27
Sběr dat – záznam poruch V průběhu 100%-ní kontroly je třeba učinit zásadní rozhodnutí v následujících směrech :
definovat jasně hranice kontrolovaných parametrů pro jednoznačné určení „dobrý“ nebo „špatný“ (ten musí být opraven - rework)
určit způsob jakým budou poruchy počítány a zaznamenávány
Rozhodnout, které odchylky je možné opomenout a neuvažovat Výsledkem kontroly jsou získané údaje o počtu poruch. Údaj o poruchách je vyjadřován buď v procentech, hodnotě dpm, nebo v případě nižších hodnot přímo v ppm. Správné pochopení výpočtu a významu ppm vzhledem k velikosti sledovaných dávek je založeno na některých matematických pravidlech. 28
Manažerský pohled na ppm Záznam poruch je základní činností v procesu řízení výroby. Poruchy se běžně vyjadřují v procentech, nebo hodnotou ppm (parts per million). Ta je obecně definována následovně : počet skutečných poruch v souboru ppm
. celkový počet možných poruch v souboru
x 106
Někdy se používá odlišné označení dpm (defects per million), případně ppb (parts per billion), což jsou jen jiná označení významově stejného pojmu (1 ppm 1000 ppb).
29
Příklad – manažerský pohled na ppm Příklad záznamu poruch v procesu povrchové montáže je uveden v tab.I. Jedná se o soubor 100 desek plošných spojů, na každé z nich je 120 součástek a 1000 pájených spojů. Celkový počet poruch pájených spojů je 200. Tabulka I. Demonstrativní příklad analýzy poruch ze tří různých hledisek ________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Analýza druhu poruchy: Chybějící pájka Zkrat Součástka mimo pájecí plochu Celkem poruch Počet poruch 70 110 20 200 (%) 35 55 10 100 ______________________________________________________________________________________________ Analýza vadné součástky: PLCC SOT SOIC8 C Celkem poruch Počet poruch 20 50 105 25 200 (%) 10 25 52,5 12,5 100 ______________________________________________________________________________________________ Analýza příčiny poruchy: Návrh Materiál Proces Celkem poruch Počet poruch 30 80 90 200 (%) 15 40 45 100 _______________________________________________________________________________________________________________________________________ _________________________
Z tabulky je patrné, že data mohou být získávána a analyzována z různých hledisek. V našem případě to je podle typu poruchy, podle typu součástky a podle příčiny poruchy. Poslední případ je významný z toho důvodu, že ukazuje na to, do jaké míry jsou poruchy způsobeny vlastním technologickým procesem (interní poruchy) a jak se podílí vstupní položky procesu (externí poruchy). Bez ohledu na to, které hledisko sledujeme, lze získat hodnotu ppm následovně : ppm výroby
200 x 1000
.
100
106
2000
30
ppm
Firma:
Protokol statistického vyhodnocení poruch ve výrobě
Vemer
Výrobek:
ppm
30000
20000
10000
0
M nožství:
Časové období:
Datum:
List č./ Celkem:
Podpis:
%
3
2
1
0 0
Poř:
Dávka:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Poruchy interní
Počet poruch
%
ppm
Poznámka
Poruchy externí
Počet poruch
%
ppm
Poznámka
13
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11
31
12 13
Poruchy celkem
ppm
ppm
%
4
3,5
3
2,5
2 1,5
1
0,5
0 Týdn y/Mě sí ce Č tvrtl e tí
I/ 1/
II/ 2/
III/ 3/
IV/ 4/
V/ 5/
VI/ 6/
VII/ 7/
VIII/ 8/
IX/ 9/
X/ 10/
XI/ 11/
XII/ 12/
M ě s íc /T ý d e n
1/
2/
3/
4/
5/
6/
7/
8/
9/
10/
11/
12/
Č tv r tle t í/ R o k
I/
II /
II I/
IV /
V/
V I/
V I I/
V I II /
IX /
X/
X I/
X II /
I n te r n í: E x te r n í: C e lk e m : P o d p is : P o z n á m k y:
32
1 Úvod – definice jakosti 2 Minimum matematické statistiky a náhodné jevy 3 Technologický proces a jeho řízení 4 Sběr dat – záznam poruch 5 Statistické nástroje pro řízení jakosti 6 Analýza poruch a řízení jakosti v povrchové montáži 7 Závěr
33
5 Statistické nástroje pro řízení jakosti
Kontrolní tabulky Slouží k ručnímu sběru prvotních dat o procesu
Vývojové diagramy Usnadňují pochopit fungování procesu a vzájemné vazby mezi částmi procesu
Histogramy Graficky znázorňují intervalové rozdělení četností
Diagram příčin a následků (Ishikavův) Napomáhá odhalovat vztahy mezi příčinami a následky změn v procesu
Paretův diagram Pro stanovení míry podílu vlivu jednotlivých faktorů
Bodový diagram Slouží k podání prvotní informace o stochastické závislosti
Regulační diagramy Jejich pomocí je kontrolováno zda hodnoty regulované výstupní veličiny odpovídají požadované úrovni variability (rozptýlenosti) a vykazují dostatečnou stabilitu 34
Statistické nástroje pro řízení jakosti Na obrázku jsou znázorněny dva příklady produkce téhož výrobku dvěma výrobci. Je zřejmé, že ačkoliv je střední jakost od výrobce B vyšší, úspěšnější bude výrobce A, jehož jakost je přesněji definována (vykazuje nižší variabilitu). Klíč k jakosti je v pochopení variability
Podstatou tohoto poznatku je, že nezáleží ani tak na absolutní velikosti parametru jakosti, ale na jeho variabilitě. Vysoká variabilita produktu se snížit nedá – to souvisí s tím, že střední hodnoty lze sčítat i odečítat, ale rozptyly lze pouze sčítat:
( x y ) ( x) ( y ) ( x y ) ( x) ( y ) 2 ( x y ) 2 ( x) 2 ( y ) 2 ( x y ) 2 ( x) 2 ( y ) 35
Diagram příčin a následků (Ishikawův) Pro analýzu struktury výrobního procesu a jeho hlavních nedostatků se užívá diagramu rybí kosti (diagram příčin a následků, fishbone diagram), Paretovy analýzy, postupového (vývojového) diagramu a řady dalších statistických nástrojů řízení jakosti.
Z hlediska statistické analýzy lze využít tohoto digramu k návrhu korelačních a regresních modelů. Např. jednoduchý lineární regresní model by mohl být: (např. pro sítotiskovou šablonu) (šablona)=a.(rám)+b.(čištění)+c.(materiál) Na základě statistické významnosti koeficientů a,b,c by pak bylo možné kvantitativně plánovat změnu kvality meziproduktu šablona pomocí změn příslušných technologických veličin. Podobně by bylo možné modelovat kvalitu výstupního produktu: (kvalita produktu)=e.(operátor)+f.(šablona)+g.(wafer) Výhodným měřítkem kvality může být také ztráta, případně přímo odhad rozptylu 2. Poté významnost regresním parametrů ukáže, u kterých veličin stojí za to usilovat o snížení jejich variability (pro přesnější popis vztahů mezi variabilitami, zvláště při větší rozsahu 2 lze použít postupy šíření chyb): 2 (kvalita produktu)=e. 2 (operátor)+f. 2 (šablona)+g. 2 (wafer)
36
Paretův diagram Odděluje podstatné faktory od méně podstatných a ukazuje, kam zaměřit úsilí při odstraňování nedostatků v procesu zabezpečování jakosti
Paretův diagram je nazývaný také 20/80. Pareto vychází z předpokladu, že 20 procent chyb způsobuje 80 procent neshod. Paretizací rozumíme aplikaci Paretova diagramu pro nalezení dominantních chyb. Často, v závislosti na typu procesu, není poměr 20/80, ale jiný, např. 20/50. 37
38
Regulační diagram - konstrukce
Principem je současné sledování střední hodnoty a rozpětí R, případně střední hodnoty a směrodatné odchylky s výběrů (vzorků) odebíraných z procesu ve dvou oddělených diagramech: – jedním pro střední hodnotu , druhém pro rozpětí R nebo směrodatnou odchylku s. Oba tyto diagramy obsahují následující části: CL (Central Line)- středová přímka, UCL (Upper Control Limit)- horní regulační mez, LCL (Lower Control Limit) - dolní regulační mez. 13,80
x-průměr
13,60 13,40 13,20 13,00
xprum
12,80 12,60
CL
LCL UCL
12,40 12,20 12,00 0
5
10
15
20
25
1.
krok – sběr dat
2.
krok – výpočet předběžných regulačních mezí
3.
krok grafické znázornění regulačního diagramu x-průměr - R
4.
krok - analýza příznaků statistické nestability
5.
5. krok – analýza příčin bodů mimo regulaci
6.
krok – revize regulačních mezí
7.
krok – konstrukce revidovaných regulačních diagramů, jejich nasazení pro kontrolu procesu
vzorek č.
39
Regulační diagram – příčiny nestability Jejich pomocí je kontrolováno zda hodnoty řízené výstupní veličiny odpovídají požadované úrovni variability (rozptýlenosti) a vykazují dostatečnou stabilitu Index nestability (instability index) vyjadřuje procento výskytu bodů mimo regulační meze (v diagramu x – průměr nebo rozpětí) z celkového počtu bodů. Je základní mírou statistické stability daného kritického parametru procesu.
Příznaky nestability - nenáhodné obrazce
Násobek sigma
3
oscilace
2 1 0 -1 0
5
10
-2
15
20
25
8 mimo +- 1 sigma
-3
Příznaky nestability - nenáhodné obrazce
Násobek sigma
3 4z5
2 1
9 na jedné straně
0 -1 0 -2 -3
5 2 ze 3
10
15
20
25
Norma ISO 8258 stanoví osm v praxi nejfrekventovanějších příznaků statistické nestability pro regulační diagramy x průměr a x – individuální hodnoty. Tyto příznaky jsou někdy nazývány „nenáhodné obrazce“ (non random patterns). 40
Regulační diagram Výrobní proces:
Datum:
Pájení pøetavením 1 2 3 4 5 6 7 8
Čas Poloha součástky Poškozená součástka Součástka na okraji Smáčení/Odmáčení Vznik kuliček Díry/Krátery Poškozená DPS Přeb./Nedostatek pasty Celkem Počet vzorků Chybovost ppm
Stroj č.:
10.6.2005
2
Typ:
BLA71A
Operátor:
8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 2 1 2 3 1 4 6 8 1 5 3 10 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 4 5 3 8 3 5 7 10 14 4 3438 3438 3438 3438 3438 3438 3438 3438 3438 3438 1163 1454 873 2327 873 1454 2036 2909 4072 1163
C hyb ovost v p růb ěhu sm ěny C h yb o v o s t [p p m ]
5000
4000
3000
2000
1000
0 8 :0 0
Identifikace defektu 1 Poloha SOT89 2 Poškozená SOT23
Datum 10.6.2005 10.6.2005
Čas 15:00 16:00
Podpis
9 :0 0
1 0 :0 0
1 1 :0 0
1 2 :0 0
1 3 :0 0
1 4 :0 0
1 5 :0 0
1 6 :0 0
1 7 :0 0 Č as
41
DOE (Design of Experiments) Plánovaným experimentem – DOE (Design of Experiments)- se rozumí postupné vědomé nastavení vybraných řiditelných vstupních parametrů – tzv. faktorů a sledování vlivu nastavení těchto faktorů na vybrané výstupní parametry (odezvy). Schéma nastavení kombinace faktorů – tzv. plán experimentu je matematicky odvozen a je dokázáno, že pro daný případ umožňuje dosažení maximálního rozlišení případných významných faktorů a interakcí od nevýznamných při minimálním počtu běhů
Obecné schéma procesu
Ovladatelné faktory x1
x2
Xp
……….. VSTUPY
PROCES/SYSTÉM
VÝSTUPY
……….. z1
z2
zq
Neovladatelné faktory
42
Faktorová analýza
Pod pojmem technologický faktor rozumíme činitel působící během technologické operace na vstupní materiál a který lze během operace měnit a kvantitativně hodnotit.
Při získávání informací o daném technologickém procesu metodou vnějších testů, vycházíme vždy z experimentálních zkoušek a výsledků měření.
Technologický proces je zpravidla ovlivněn celou řadou technologických faktorů. Z provedených zkoušek vyplyne , které z nich mají největší vliv na průběh procesu a které můžeme při charakteristice procesu zanedbat, aniž se dopouštíme podstatné chyby.
Vstupní parametry
Faktorové experimenty slouží k analýze rozptylu a výsledky lze využít k vytvoření matematického modelu
Vstupní parametry
Výrobní proces
Vstupní parametry
Výstupní parametry
43
Faktorová analýza
Základní technologické faktory jsou zpravidla ty, které používáme k řízení průběhu operace. Jestliže jsou kritéria hodnocení technologických operací bezprostředně svázána s celým procesem, hovoříme o technologických parametrech procesu.
Zjištění síly vazby jednotlivých technologických faktorů na výsledek procesu je možno docílit mnoha analytickými metodami. Často používána je metoda faktorových pokusů 2n .
Tato metoda nám umožňuje nejen nalezení dominantních faktorů, ale zároveň konstrukci matematického modelu procesu (operace) se zvolenou přesností.
Technologické faktory jsou kvalitativní (měřitelné a vyjádřitelné číslem) a kvantitativní (nejdou vyjádřit číslem). Matematické modely jsou statické a dynamické. Statický model popisuje chování procesu ve stavu dynamické rovnováhy (v modelových charakteristikách se nevyskytují derivace podle času) Dynamický model popisuje chování procesu při změnách (v modelových charakteristikách se vyskytují derivace podle času)
44
Faktorové pokusy
Při aplikaci faktorových experimentů vytváříme model sledovaného výstupního parametru v závislosti na zvolených vstupních parametrech.
Faktorové experimenty umožní vytvoření matematického modelu procesu s tím, že je možné statisticky vyhodnocovat statistickou významnost vazeb mezi zvoleným výstupním parametrem a zvolenými vstupními parametry. Obvyklý typ faktorových experimentů je 2n nebo 3n, kde 2 nebo 3 označuje počet úrovní technologických faktorů a n je počet faktorů. Čím složitější je model, tím náročnější je jeho optimalizace. Proto je snahou, aby modely byly co nejednodušší, ale na druhé straně, aby neměly statisticky významnou odchylku od naměřených hodnot.
Není problém teoreticky vytvořit model např. 68. Problémem je, že takovýto model je experimentálně neúnosný. Proto se nejčastěji setkáváme s modely typu 2n nebo 3n, kde n<2,5>. 45
Faktorové experimenty Stanovení hlavních technologických faktorů
Plánování pokusů – schéma a princip analýzy
Analýza operace č. 1
Analýza operace č. 2
Analýza operace č. n
Matematický model operace č. 1
Matematický model operace č. 2
Matematický model operace č. n
Matematický model technologického procesu
Omezení matematického modelu na dominantní technologické faktory a jejich vzájemné interakce
Optimalizace 46
Faktorová analýza Plánování pokusů K dosažení co největšího množství informací o procesu s maximální přesností při co nejmenším počtu experimentů slouží metody plánování pokusů. Na výsledek procesu však nemají vliv pouze faktory jako takové , ale také jejich kombinace (interakce).
Z obrázku je zřejmé, že ze stavu 1 lze dospět do stavu 2 různými cestami. To znamená, že výrobek, na který působí dva technologické faktory A a B o dané velikosti, má při přechodu faktorů A a B ze stavu 1 do stavu 2 po různých cestách také různé průvodní jevy. Proto mohou být jeho vlastnosti po dokončení operace různé. 47
Faktorové pokusy 2n – plán experimentů A1
A1
A2
A2
B1
B1
B2
B1
B2
A1B1
A1B2
A2B1
A2B2
(1)
b
a
ab
y1,1 y1,2 . . . y1,r
y2,1 y2,2 . . . y2,r
y3,1 y3,2 . . . y3,r
y4,1 y4,2 . . . y4,r
R1
R2
R3
R4
B2
C2
C1
C2
C1
C2
C1
C2
A1B 1C1
A1 B1 C2
A1 B2 C1
A1 B2 C2
A2 B1 C1
A2 B1 C2
A2 B2 C1
A2B 2C2
(1)
c
b
bc
a
Ac
ab
abc
y1,1 y1,2 . . y1,r
y2,1 y2,2 . . y2,r
y3,1 y3,2 . . y3,r
y4,1 y4,2 . . y4,r
y5,1 y5,2 . . y5,r
y6,1 y6,2 . . y6,r
y7,1 y7,2 . . y7,r
y8,1 y8,2 . . y8,r
R1
R2
R3
R4
R5
R6
R7
R8
A2
B1 D1
B2 C2
D2
D1
B1
C1 D2
(1)
d
c
cd
y1,1 y1,2 . . . y1,r
y2,1 y2,2 . . . y2,r
y3,1 y3,2 . . . y3,r
. . . . . .
R1
R2
R3
.
B2
C1
A1 C1
B1
D1 b
C2 D2
D1
B2
C1 D2
bd
bc
bcd
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
.
.
.
.
D1 a
C2 D2
D1
C1 D2 acd
D1 ab
C2 D2
D1
D2
abd
abc
abcd
ad
ac
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
y16,1 y16,2 . . . y16,r
.
.
.
.
.
.
.
R16
48
Faktorová analýza
Faktorové pokusy 2n Obecná tabulka experimentů 23
A1
A2
B1
B2
B1
B2
C1
C2
C1
C2
C1
C2
C1
C2
(1)
c
b
bc
a
ac
ab
abc
A1B1C1
A1B1C2
A1B2C1
A1B2C2
A2B1C1
A2B1C2
A2B2C1
A2B2C2
y1
y11
y21
y31
y41
y51
y61
y71
y81
y2
y12
y22
y32
y42
y52
y62
y72
y82
y3
y13
y23
y33
y43
y53
y63
y73
y83
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
yn
y1n
y2n
y3n
y4n
y5n
y6n
y7n
y8n
R
R1
R2
R3
R4
R5
R6
R7
R8
r
r1
r2
r3
r4
r5
r6
r7
r8
s
s1
s2
s3
s4
s5
s6
s7
s8
FP 23
49
Faktorová analýza Příklad tabulky experimentů 23 A1 =1,2
A2 =2,4
B1 =1
B2 =5
B1 =1
B2 =5
C1 =0,5
C2 =2,5
C1 =0,5
C2 =2,5
C1 =0,5
C2 =2,5
C1 =0,5
C2 =2,5
(1)
c
b
bc
a
ac
ab
abc
A1B1C1
A1B1C2
A1B2C1
A1B2C2
A2B1C1
A2B1C2
A2B2C1
A2B2C2
y1
27,1
32,3
23,1
25,6
22,5
27,1
11,5
17,9
y2
30,7
30,9
23,5
29,1
24,1
27,2
14,2
15,2
y3
26,8
33,4
24,6
27,5
23
27,9
15,7
20,3
R
84,6
96,6
71,2
82,2
69,6
82,2
41,4
53,4
r
28,2
32,2
23,73333
27,4
23,2
27,4
13,8
17,8
s
9,42
3,14
1,206667
6,14
1,34
0,38
9,06
13,02
FP 23
50
Faktorová analýza Znaménkové schéma pro FP 2n Odhad
Postup
efektu
a
b
ab
c
ac
bc
abc
d
ad
bd
abd
C d
ac d
bc d
abcd
ZA
-1
+1
-1
+1
-1
+1
-1
+1
-1
+1
-1
+1
-1
+1
-1
+1
ZB
-1
-1
+1
+1
-1
-1
+1
+1
-1
-1
+1
+1
-1
-1
+1
+1
ZAB
+1
-1
-1
+1
+1
-1
-1
+1
+1
-1
-1
+1
+ 1
-1
-1
+1
ZC
-1
-1
-1
-1
+1
+1
+1
+1
-1
-1
-1
-1
+ 1
+1
+1
+1
ZAC
+1
-1
+1
-1
-1
+1
-1
+1
+1
-1
+1
-1
-1
+1
-1
+1
ZBC
+1
+1
-1
-1
-1
-1
+1
+1
+1
+1
-1
-1
-1
-1
+1
+1
ZABC
-1
+1
+1
-1
+1
+1
+1
+1
-1
+1
+1
-1
+ 1
-1
-1
+1
ZD
-1
-1
-1 -1 B – faktor B-1
-1
-1
-1
+1
+1
+1
+1
+ 1
+1
+1
+1
ZAD
+1
-1
AB – -1 dvoufaktorová AB-1 +1 +1 -1 interakce +1
-1
+1
-1
+1
-1
+1
-1
+1
ZBD
+1
+1
-1
-1
+1
+1
-1
-1
-1
-1
+1
+1
-1
-1
+1
+1
ZABC
-1
+1
+1
-1
-1
+1
+1
-1
+1
-1
-1
+1
+ 1
-1
-1
+1
ZCD
+1
+1
+1
+1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
+ 1
+1
+1
+1
ZACD
-1
+1
-1
+1
+1
-1
+1
-1
+1
-1
+1
-1
-1
+1
-1
+1
ZBCD
-1
-1
+1
+1
+1
+1
-1
-1
+1
+1
-1
-1
-1
-1
+1
+1
ZABCD
+1
-1
-1
+1
-1
+1
+1
-1
-1
+1
+1
-1
+ 1
-1
-1
+1
A – faktor A
51
Nejprve je třeba určit
Odhady efektů technologických faktorů a jejich interakcí Stanovují se proto, aby bylo možné zjistit sílu vazby mezi faktorem a výstupním parametrem a případně zjednodušit model. Celkový počet experimentů:
N r 2n r d Zde N … celkový počet experimentů, r … počet opakování, d … počet sloupců Sloupcové součty: r
Ri yi , j j 1
pro i = 1, 2, …, 2n
Sloupcové součty nahrazují při praktickém výpočtu symbolický zápis v daném sloupci (oranžové řádky v tabulkách plánů experimentů na předchozích slidech ). 52
Výpočet odhadu efektů technologických faktorů a jejich interakcí
Odhad efektu faktoru A (jaký vliv na výstupní parametr má změna faktoru A z hodnoty A1 na hodnotu A2)
Model faktorových experimentů typu 22
ZA = a + ab – (1) – b
Analogicky pro odhad efektu faktoru B a pro odhad efektu interakce AB platí: ZB = ab + b – (1) – a ZAB = ab – a + (1) – b
A1
A2
B1
B2
B1
B2
A1B1
A1B2
A2B1
A2B2
(1)
b
a
ab
y1,1 y1,2 . . . y1,r
y2,1 y2,2 . . . y2,r
y3,1 y3,2 . . . y3,r
y4,1 y4,2 . . . y4,r
R1
R2
R3
R4
53
Mnemotechnická pomůcka pro určení vztahu pro odhad vlivu faktoru: Např. pro výpočet ZA:
nejprve napiš
ZA = (a
(1)) . (b
(1))
je-li v indexu odhadu vlivu příslušné písmenko, doplň do příslušné závorky mínus, není-li tam, doplň plus ZA = (a - 1) . (b + 1) (hledáme odhad vlivu ZA, zde je v indexu A. Proto v závorce (a – 1) doplníme minus, B v indexu není, proto v závorce (b + 1) doplníme plus). Jinou cestou, jak získat vztah pro výpočet odhadu vlivu faktorů a interakcí je použití schématu experimentů a napsání vztahu podle tohoto schématu, někdy je užívána také tzv. znaménková tabulka.
Důvod, proč je kromě vlivu faktorů třeba také uvažovat vliv interakcí faktorů. 54
Hlavní efekty
Interakce efektů prvního řádu
55
Interakce efektů druhého řádu
Pro praktický výpočet pro odhad vlivu efektů a interakce užijeme vztahů (vztahy jsou platné pro experimenty typu 22, pro experimenty vyšších řádů se určí analogicky ZA
ZB
R R
i 3, 4
i
i 1, 2
Ri Ri
i 2, 4
Z AB
A1
i
i 1, 3
R R
i 1, 4
i
i 2,3
i
A2
B1
B2
B1
B2
A1B1
A1B2
A2B1
A2B2
(1)
b
a
ab
y1,1 y1,2 . . . y1,r
y2,1 y2,2 . . . y2,r
y3,1 y3,2 . . . y3,r
y4,1 y4,2 . . . y4,r
R1
R2
R3
R4
56
Faktorová analýza Grafické znázornění interakce faktorů A, B
57
Faktorová analýza
Pomocí faktorových pokusů (úplné nebo neúplné) je možné zjistit významnost jednotlivých faktorů (experimentálních parametrů)
Má-li být ověřena významnost n faktorů a pro každý faktor má být použito I úrovní, musí se při úplných faktorových pokusech provést m = In pokusů Účinek jednotlivých faktorů se určí podle vztahu:
y+ ym
·
·
… výsledek pokusu, v němž je daný faktor na úrovni (+) … výsledek pokusu, v němž je daný faktor na úrovni (-) … celkový počet pokusů Pro nevýznamný faktor je hodnota w = 0 nebo je velmi malá, pro významný je velká Pro malý počet faktorů jsou úplné pokusné plány prakticky zvládnutelné (pro n = 4, I = 2, je počet pokusů 16) 58
Jakost a 6 program
6 program je možnost jak dodržet vysokou jakost, cíl který je statistickým výrazem nikoli metodou
jakost musí být implementována už v návrhu produktů a 6 program umožňuje dosáhnutí těchto cílů
6 program má pozitivní vliv na zkrácení doby návrhu, zahájení výroby a životnost produktu (LCA)
59
SIX SIGMA Základní charakteristika Six Sigma je iniciativa, které byla vyvinuta v Motorole na počátku 90. let. Pozornost k ní přitáhly úspěchy, které s touto strategií získaly firmy General Electric, AlliedSignal a Motorola. Six Sigma strategie zahrnuje použití statistických nástrojů a strukturované metodologie k získání znalostí potřebných k dosažení lepších, rychlejších a méně nákladných výrobků a služeb než konkurence. Opakované užívání této strategie na projekty, kde výběr projektů je prováděn na základě klíčových obchodních parametrů, zvětšuje zisk a pokrývá mnohonásobně náklady na školení této strategie. Metrika Six Sigma Předpokládejme, že úroveň kvality je 99 %, což je někdy nazýváno „dobrou kvalitou“. Při této úrovni mohou nastat v USA následující události: 60
SIX SIGMA Metrika Six Sigma Bude ztraceno 20 000 e-mailových zpráv za hodinu. Denně poteče z kohoutku 15 minut zdravotně závadná voda. Za týden bude provedeno 5000 neúspěšných chirurgických zákroků. Každý den budou na každém větším letišti 2 příliš krátká a 2 příliš dlouhá přistání. Každý rok bude předepsáno 200 000 nesprávných lékařských předpisů. Každý měsíc bude na přibližně 7 hodin vypnuta elektřina.
Poloha
Procent
Defektů (ppm)
sigma
66.27
317300
sigma
95.45
45500
± sigma
99.73
2700
± sigma
99.9937
63
± sigma
99.999943
0.57
± sigma
99.9999998
0.002
61
SIX SIGMA Metrika Six Sigma Průměrná továrna vyrábějící elektroniku a počítače pracuje na úrovni 3.5 – 4.5 sigma. Nejlepší pracují na úrovni 6 sigma. Aerolinie pracují na úrovni mezi 5 a 6 sigma (je zde 0.43 ppm nehod). Dojde-li k posunu střední hodnoty o 1,5 sigma, změní se situace takto:
62
SIX SIGMA Metrika Six Sigma Dojde-li k posunu střední hodnoty o 1,5 sigma, změní se situace takto: Poloha
Procent
Defektů (ppm)
sigma
30.23
697700
sigma
69.13
308700
± sigma
93.32
66810
± sigma
99.379
6210
± sigma
99.9767
233
± sigma
99.9996600
3.4
Jinými slovy: V běžném výrobním procesu se považovala dostačující úroveň „3 sigma“ což představuje rozložení o 2 700 zmetcích na 1 milión výrobků. Ovšem střední hodnotu není možné udržet vždy dlouhodobě na středu tolerančního pole (opotřebení, teplotní změny, aj.). Běžný posun je cca 1,5 sigmy a tím počet vadných výrobků vzrůstá až na 67 000. Proto se začala používat metoda 6 sigma, kde střední hodnota charakteristiky procesu je vzdálena 6 sigma od obou tolerančních mezí. Dosáhneme-li takovéhoto rozložení pak předpokládaný posun o 1,5 sigma tvoří průměr 3,4 nevyhovujících součástek na 1 milión vyrobených
63
Způsobilost procesu a metoda 6
V průběhu každého výrobního procesu vyvstává otázka, zda výroba probíhá v souladu s požadavky, tj. podle předem stanovené specifikace. Toto je hodnoceno způsobilostí, nebo jinými slovy stabilitou procesu. Nevyhnutelné změny v průběhu procesu nesmí způsobit v žádném směru překročení povolených tolerancí. Způsobilost neboli stabilita výrobního procesu zahrnuje dva aspekty:
odchylky v průběhu výrobního procesu tolerance v parametrech výrobního procesu
64
Způsobilost procesu a metoda 6 požadavky
VÝROBEK
---------------------------------------- odchylky v procesu požadované tolerance
VÝROBNÍ PROCES
Znázornění významu pojmu „způsobilost technologického procesu“
Musíme mít pod kontrolou veškeré změny v procesu a nesmí dojít k překročení povolených mezí. Cílem definování způsobilosti (stability) je stanovit návaznost mezi výrobkem a výrobním procesem, neboli mezi parametry výrobku a výrobního procesu.
65
6 program
Každý postup v 6 procesech má procesní chybu v rozsahu 3,4 dpm
koeficient možného vykonaní procesu v rozsahu CP 2
koeficient průběhu výroby CPK 1,5 66
Indexy cp, cpk
Index způsobilosti cp je nejjednodušším vyjádřením míry dodržování regulačních mezí procesu
UCL LCL cp 6
Proces vykazuje nezpůsobilost pro (cp<1), střední způsobilost (1< cp <1,3) a způsobilost (cp > 1,3)
Index hodnotí pouze variabilitu procesu vzhledem k předešlým mezím
67
Indexy cp, cpk
Index cpk je „přísnější“ než cp Používá se v případě, že LCL a UCL jsou asymetrické
UCL LCL c pk , 3 3
V limitním případě(průměr procesu je roven T), může být cpk=cp 68
Jakost a 6 program
69
Jakost a 6 program
70
1 Úvod – definice jakosti 2 Minimum matematické statistiky a náhodné jevy 3 Technologický proces a jeho řízení 4 Sběr dat – záznam poruch 5 Statistické nástroje pro řízení jakosti 6 Analýza poruch a řízení jakosti v povrchové montáži 7 Závěr
71
6 Analýza poruch
Analýza poruch a stanovení kritérií souvisí s typem výrobků, jež jsou kontrolovány. Norma IPC-A-610 dělí elektronické výrobky do tří tříd
Třída 1 – Všeobecná spotřební elektronika Třída 2 – Vybrané servisní elektronické výrobky u nichž poruchy jsou nežádoucí, avšak nejsou kritické Třída 3 – Vysoce spolehlivé elektronické výrobky u nichž nelze poruchy akceptovat (použití např. v lékařství, letectví) 72
Zkoušení a kontrola ve výrobě elektronických funkčních bloků
Smyslem zkoušek a kontrol je ujistit se, že osazené substráty, resp. funkční bloky nemají žádné konstrukční vady, nebo vady součástek, že jsou správně montovány, odpovídají konstrukční dokumentaci a jsou plně funkční
73
Výrobní proces povrchové montáže s vyznačením kontrolních operací
74
Poruchy v procesu povrchové montáže První výrobní operací v procesu povrchové montáže je nanášení pájecí pasty. To je realizováno buď tiskem přes šablony nebo dávkovačem (viz kap. 4.1). Po nanesení pájecí pasty se provádí většinou namátková kontrola (pokud nejsou zvláštní důvody ke kontrole 100%-ní). Sledují se poruchy na úrovni 1, jež lze rozdělit do následujících skupin (vztažnou hodnotou je celkový počet pájecích ploch, na něž byla nanesena pájecí pasta):
špatně umístěná pájecí pasta nadbytek pájecí pasty nedostatek pájecí pasty roztečení pájecí pasty rozmazání pájecí pasty
V případě rozšíření na úroveň 2 se u jednotlivých položek sleduje původ poruchy, tj. např. zda se jedná o všeobecný, náhodný nebo lokální výskyt a pod. Stejné poruchy se sledují v případě nanášení lepidla, neboť z hlediska technického provedení jde o výrobní operaci téměř identickou.
75
Testování sítotiskového stroje Koh- Young A23
Přesnost polohy v serii tisků (10x) Y- horší z hodnot - sigma 36um Rozptyl objemu na test desce 60 – 120% Opakovatelnost dávkování v serii 10 ks +-5%
76
Poruchy v procesu povrchové montáže Výrobní poruchy po osazování součástek Po operaci nanášení pájecí pasty následuje osazování součástek. Tato operace může probíhat buď na jediném osazovacím zařízení, nebo v případě větších sérií a variabilní skladbě osazovaných součástek i na více zařízeních. Kontrola se provádí po ukončení, tj. po osazení všech SMD součástek. Tak jako v případě nanášení pájecí pasty se sledují poruchy na úrovni 1 v následujících skupinách (vztažnou hodnotou je celkový počet osazených součástek) : špatně umístěná (nevystředěná součástka) – chybějící (neosazená) součástka otočená (špatně orientovaná) součástka špatná součástka (jiný typ nebo jiná hodnota) poškozená součástka součástka v nesprávné poloze (na hraně)
77
Poruchy v procesu povrchové montáže Výrobní poruchy po pájení Třetí a stěžejní výrobní opearcí v procesu povrchové montáže je pájení přetavením. Sledované typy poruch na úrovni 1 jsou následující (vztažnou hodnotou je celkový počet provedených pájených spojů) : špatně zapájená (nevystředěná) součástka chybějící součástka otočená, poškozená nebo v nesprávné poloze (na hraně) osazená součástka vadná součástka nezapájená součástka (nesmáčená pájecí plocha) zkrat nebo nadbytek pájky ve spoji nedostatek pájky ve spoji příp. její rozptýlení (kuličky) zvedání součástek narušený pájený spoj (trhliny, krátery a pod.) poškozená pájecí plocha, příp. substrát samotný nebo znečistění zbytky tavidla
78
Vliv komplexnosti a výtěžnosti výrobního procesu
Komplexnost procesu je počet možností, kdy může při montáži dojít k chybě. Můžeme na ni pohlížet ze dvou hledisek: jako na počet dílčích operací ve výrobním procesu pro jeden výrobek, přičemž každá operace má své dpm
jako na počet výrobků které projdou jedním výrobním cyklem s vlastním dpm
Výtěžností rozumíme procento výrobků z celkového množství vyrobených výrobků, u kterých je statisticky zaručena bezporuchovost po prvním průchodu celým výrobním cyklem, bez testování, korekcí či oprav
79
Vliv komplexnosti a výtěžnosti výrobního procesu
Pokud nás zajímá kolik výrobků musíme vyrábět, abychom dosáhli určitého počtu bezporuchových výrobku, musíme vypočíst tzv. koeficient lomu KL. KL=100% / výtěžnost
80
Vliv komplexnosti a výtěžnosti výrobního procesu
Obrázek ukazuje řetězec výrobních operací uspořádaných sériově, přičemž každá operace má své dpm Celková výtěžnost všech výrobních operací je poté rovna: Výtěžnost = 100% . (1–dpm.10-6 )komplexnost Komplexnost v tomto výrazu znamená počet operaci
81
1 Úvod – definice jakosti 2 Minimum matematické statistiky a náhodné jevy 3 Technologický proces a jeho řízení 4 Sběr dat – záznam poruch 5 Statistické nástroje pro řízení jakosti 6 Analýza poruch a řízení jakosti v povrchové montáži 7 Závěr
82
Systém řízení jakosti v povrchové montáži
Systém řízení jakosti je třeba chápat jako logickou činnost vedoucí k neustálému zlepšování výrobního procesu.
Je založená na implementaci činností nebo operací, jež eliminují možnosti vzniku chyb resp. jež vedou ke zvyšování kvality a snižování nákladů.
Sestává z celé řady logických kroků, jak je znázorněno na obrázku. Jedná se o rámcově předem stanovený postup a jeho dobrá účinnost závisí resp. je podmíněna subjektivním přístupem každého jedince zúčastněného v činnosti tohoto systému.
83
Systémy jakosti Europe USA Japan
ISO 9000:2000 TQM (Total Quality Management) Kaizen
Výhody a nevýhody: TQM … trvalý mírný růst jakosti ISO … důvody, proč v současnosti není možné aplikovat plně TQM – jednotlivé státy mají velice různou technickou úroveň Kaizen … vychází z japonské mentality, důraz na udržitelný rozvoj
Quality Engineering Quality Engineering je soubor operačních, manažerských a inženýrských aktivit, které společnost potřebuje k zajištění toho, aby charakteristiky jakosti jejích výrobků byly na standardní nebo požadované úrovni. 84
TQM – management jakosti „TQM je filosofie managementu, formující zákazníkem řízený a učící se systém k tomu, aby se dosáhlo plné spokojenosti zákazníků díky neustálému zlepšování účinnosti podnikových procesů.“ Zavazující úloha managementu
Týmy pro zlepšení jakosti Produktivita a výsledky
Dobré výsledky a růst Systém zajištění jakosti
Nástroje jakosti
Série ISO 9000 Audit Požadavky zákazníků
FMEA SPC Audit Náklady na jakost Analýza problémů Statistické metody
85 Obr.: TQM ke zvyšování jakosti
TQM - management procesů
Snižování počtu chyb je v TQM věnována značná pozornost. Velký význam zde hraje ovládnutí procesů vzniku výrobků a služeb. Procesem se většinou rozumí proces výroby hmatatelného produktu. Ve smyslu TQM jsou prakticky všechny činnosti v podniku částí jednoho „procesu“.
Charakteristické znaky procesu jsou: - definované vstupní a výstupní veličiny - zřetězení s předcházejícími a následujícími činnostmi - závislost na ovlivnitelných/neovlivnitelných faktorech - možnost ovládání průběhu 86
TQM – management jakosti
Význam managementu jakosti Stabilní ekonomický růst Firmy s moderními systémy managementu jakosti dosahují dlouhodobě lepších výsledků než firmy s tradiční orientací na zabezpečování jakosti prostřednictvím technické kontroly. Systém jakosti se totiž projevuje svými pozitivními výsledky jak uvnitř podniku, tak v působení na okolí. Interní výsledky se obvykle projevují rychleji než externí. Klesá podíl neshod na celkových výkonech, stoupá celková výtěžnost materiálů i účinnost vnitropodnikových procesů, protože se zvyšuje rozsah napoprvé správně provedené práce. To vše vede k zvyšování produktivity a redukci nákladů. Ochrana před ztrátou trhů Výzkumy realizované v minulých letech uvnitř Evropské unie ukázaly, že 66% všech příčin ztráty trhů padá na vrub nízké jakosti výrobků a služeb, při čemž podrobné zkoumání prokázalo i zde rozhodující podíl nedostatků v předvýrobních etapách. Tento ochranný faktor logicky nepůsobí tam, kde přežívá monopol výrobců Úspory energie a materiálů Typickým příkladem u této oblasti je výroba a používání výrobků nízké spolehlivosti. Je uznávanou skutečností, že charakteristiky provozní spolehlivosti jsou u některých našich výrobků stále o třetinu horší v porovnání se světovým standardem. To se při používání projevuje mnohem vyšší poruchovostí a nižší užitnou hodnotou výrobku. To samozřejmě generuje další náklady na opravy a prostoje zařízení což se projeví opět nižší konkurenceschopností. 87
Srovnání TQM a ISO Hledisko
Koncepce ISO
Koncepce TQM
Základna
Normy a dokumenty
Manuál a aktivní zaměstnanců
účast
Orientace
Na konečný výsledek
Na procesy
Eliminace neshod
Nápravnými opatřeními
Neustálým zlepšováním
Zapojení
Funkčních míst
Multidisciplinárních týmů
Důraz na předvýrobní etapy
Menší
Mimořádný
Organizační struktura řízení
Formální
Spíše neformální
Zvažování ekonomiky jakosti
Nezávazné
Samozřejmé
Chápání zákazníka
Finální spotřebitel
Každý, komu odevzdáme výsledek své práce
Vazba na systémy CIM, JIT, …
Omezená
Přímá a úzká
Typ práce top managementu
Řízení
Vedení
Povaha koncepce
Direktivní
Kreativní
Měřítko pro prokazování shody
Ano
Ne
88
Závěr Produktivita výroby a její kvalita vykazuje v posledních letech dramatické zlepšení (alespoň u světových výrobců). A to převážně díky programu TQM (Total Quality Management), jenž je silným nástrojem pro zkvalitnění výroby a zvýšení jakosti. Hlavním cílem TQM je uspokojení zákazníka. Základní podstatu lze shrnout do 5 kroků:
zavedení systému statistické řízení procesu (SPC) přesné pojmenování problému, ozřejmit jej vytváření prostoru pro neustálé zlepšování zjednodušování výrobního procesu snížení zmetkovitost a tím i spojené náklady 89
Kontrolní otázky 1 Definice jakosti, smyčka jakosti a technlogická integrace 2 Dva zdroje dat pro statistické nástroje a jejich druhy 3 Gaussovo rozdělení pravděpodobnosti, definice a výpočet střední hodnoty a rozptylu 4 Původ chyb, způsob kontroly dat a charakter dat 5 Způsoby řízení technologického procesu, proces stabilní a nestabilní 6 Způsoby kontroly a její tři úrovně 7 Rozdělení poruch v povrchové montáži do skupin a vyjadřování poruchovosti 8 Šest základních skupin (typů) nástrojů pro statistické sledování výroby 9 Faktorová analýza a plánování pokusů 10 Matematický model výrobní operace 11 Metoda six sigma a její implementace do výroby 12 Koeficienty způsobilosti procesu 13 Analýza poruch v povrchové montáži 14 ISO vs. TQM 90