Řízení pohledávek ve vybraném podnikatelském subjektu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Řízení pohledávek ve vybraném podnikatelském subjektu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Lucie Formanová

Dagmar Štorková

Brno 2015

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Lucii Formanové, za odborný dohled, cenné rady a mimořádně vstřícný přístup při zpracovávání mé bakalářské práce. Dále děkuji panu jednateli společnosti GDP KORAL, s. r. o. za poskytnuté interní informace o chodu společnosti, které byly klíčovým předpokladem pro zpracování této práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Řízení pohledávek ve vybraném podnikatelském subjektu vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 22. května 2015

_______________________________

Abstract Štorková, D., Management of receivables in the selected business entity. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2015. The bachelor thesis is focused on the debt management in selected business entity. The first part of the work, a literature review, describes the theoretical background such as the creation of claims and their security and recovery. In the second part, practical one, it is analyzed management process of company GDP KORAL, s. r. o. On the basis of the analysis , there are suggested the measumenetns how to improve the current situation in selected business unit. Keywords Receivables, management of receivables, financial analysis, securing debt, enforcement of debt

Abstrakt Štorková, D., Řízení pohledávek ve vybraném podnikatelském subjektu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Bakalářská práce je zaměřena na problematiku řízení pohledávek ve vybraném podnikatelském subjektu. První část práce, literární rešerše, popisuje teoretická východiska jako vznik pohledávek, jejich zajištění a vymáhání. Ve druhé části, praktické, je analyzován proces řízení pohledávek ve společnosti GDP KORAL, s. r. o. Na základě provedených analýz je navrženo opatření ke zlepšení stávající situace. Klíčová slova Pohledávky, řízení pohledávek, finanční analýza, zajištění pohledávek, vymáhání pohledávek

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

2

Metodika

10

3

Literární rešerše

11

3.1

Obecně k pohledávkám .................................................................................................. 11

3.1.1

Členění pohledávek ............................................................................................... 11

3.1.2

Oceňování pohledávek ......................................................................................... 12

3.1.3

Opravné položky..................................................................................................... 13

3.1.4

Odpisy ......................................................................................................................... 14

3.1.5

Zánik pohledávek ................................................................................................... 15

3.2

4

9

Řízení pohledávek ............................................................................................................ 16

3.2.1

Informace .................................................................................................................. 16

3.2.2

Zajišťovací instrumenty....................................................................................... 18

3.2.3

Zdroje financování ................................................................................................. 20

3.2.4

Vymáhání pohledávek .......................................................................................... 22

3.2.5

Optimální výše pohledávek ................................................................................ 23

Praktická část 4.1

26

O společnosti ...................................................................................................................... 26

4.1.1

Produkt....................................................................................................................... 27

4.1.2

Organizační struktura .......................................................................................... 27

4.1.3

Vedení účetnictví .................................................................................................... 28

4.2

Správa pohledávek........................................................................................................... 28

4.2.1

Prověření zákazníka .............................................................................................. 29

4.2.2

Platební podmínky................................................................................................. 29

4.2.3

Monitoring pohledávek........................................................................................ 29

4.2.4

Zajištění pohledávek ............................................................................................. 30

4.2.5

Opravné položky..................................................................................................... 32

4.3

Vývoj hospodářské činnosti společnosti ................................................................. 32

Obsah

6

4.3.1

Vývoj pohledávek z obchodního styku .......................................................... 34

4.3.2

Vývoj neuhrazených pohledávek ..................................................................... 34

4.3.3

Analýza aktivity ...................................................................................................... 35

4.3.4

Analýza likvidity ..................................................................................................... 36

4.4

Zhodnocení situace .......................................................................................................... 38

4.5

Doporučení ......................................................................................................................... 41

4.5.1

Péče o pohledávky ze zahraničí ........................................................................ 41

4.5.2

Péče o tuzemské pohledávky ............................................................................. 42

5

Závěr

49

6

Literatura

51

Přílohy

54

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Organizační struktura společnosti GDP KORAL, s. r. o.

27

Obr. 1 Postup při řízení pohledávek po splatnosti ve společnosti GDP KORAL, s. r. o.

30

Obr. 2 Vývoj stavu pohledávek z obchodního styku v tis. Kč za období 2009 – 2014

34

Obr. 3 Srovnání ukazatele hotovostní likvidity společnosti GDP KORAL, s. r. o. s odvětvovými hodnotami za období 2009 – 2014

38

Obr. 4 Záhlaví organizační směrnice Řízení pohledávek ve společnosti GDP Koral, s. r. o.

42

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Zjednodušený výpis z obchodního rejstříku

26

Tab. 2

Ceník COFACE

31

Tab. 3

Struktura aktiv a pasiv v tis. Kč za období 2009–2014

33

Tab. 4 Vybrané položky výkazů zisku a ztrát v tis. Kč za období 2009– 2014

33

Tab. 5 Procentuální změny u vybraných položek z výkazů zisků a ztrát za období 2009–2014

34

Tab. 6 Vývoj stavu pohledávky z obchodního styku v tis. Kč za období 2009–2014

35

Tab. 7

Struktura pohledávek po splatnosti za období 2009–2014

35

Tab. 8

Vybrané ukazatele aktivity ve dnech za období 2009–2014

36

Tab. 9

Vybrané ukazatele likvidity za období 2009–2014

37

Tab. 10 Výše čistého pracovního kapitálu v tis. Kč za období 2009–2014

38

Tab. 11

Srovnání ceny pojištění a dokumentárního akreditivu

39

Tab. 12

Vybrané ukazatele likvidity a jejich doporučené hodnoty

44

Tab. 13

Účtování opravných položek u pohledávek

47

Tab. 14 Výše zákonných opravných položek (pro pohledávky vzniklé do 31. 12. 2013)

48

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce Mezi základní cíle každého podnikatelského subjektu patří dosažení zisku. Zisk spadá mezi základní kritéria, které určují úspěšnost každého podnikání. O úspěchu a zdaru v této činnosti často rozhodují maličkosti a detaily. Jedním z podstatných detailů může být například délka poskytnutého obchodního úvěru, spolehlivost obchodního partnera nebo férový přístup v případě řešení obchodních sporů. A právě těmito a mnoha dalšími skutečnostmi se zabývá management pohledávek. Obchodní úvěr, nebo také faktura s odloženou splatností, se stal fenoménem dvacátého století. V podmínkách omezeného přístupu k finančním zdrojům je možnost využití bezúročného obchodního úvěru důležitým faktorem, jenž ovlivňuje spokojenost zákazníků, která je hybnou silou každého úspěšného podnikání. Poskytování dodavatelského úvěru je v praxi žádoucí a naprosto běžné. V případě, že dodavatel poskytne tento úvěr, tak se stane věřitelem a odběratel dlužníkem. Pozitivní vliv obchodního úvěru může mít i negativní dopad, a to ve formě neuhrazené pohledávky. Více takových pohledávek může zapříčinit i ekonomický kolaps firmy. Možná existuje celá řada důvodů vzniku pohledávek po splatnosti, ale mezi ty nejčastější lze jistě zařadit nespolehlivost a nesolventnost obchodního partnera. A jelikož právě bonitní a spolehliví obchodní partneři jsou jedním z klíčových prvků úspěšného podnikání, je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost jejich prověření. Vzhledem k nákladům, které způsobí neuhrazená pohledávka po splatnosti, je totiž lepší žádná faktura, než-li ta neuhrazená. Jedním ze základních předpokladů fungování ekonomiky každého podnikatelského subjektu je tedy vytvoření komplexního systému pro správu pohledávek a proaktivní přístup jejich řízení, který zahrnuje nejen výše zmíněný důkladný způsob výběru obchodního partnera, ale i následné zajištění jeho závazků. Správně zvolený zajišťovací instrument je totiž dalším významným prvkem managementu pohledávek. Literární rešerše této bakalářské práce si klade za cíl objasnit pojmy týkající se problematiky pohledávek a jejího efektivního řízení. V praktické části je nejprve charakterizována analyzovaná společnost a její správa pohledávek. Dále je provedena analýza a deskripce současného stavu řízení pohledávek, na jehož základě jsou navrhnuta opatření, která poslouží vedení společnosti k možnému zvýšení efektivnosti v oblasti řízení pohledávek. Cílem bakalářské práce je na základě dosažených výsledků navrhnout opatření ke zvýšení efektivnosti v oblasti řízení pohledávek ve zvoleném podnikatelském subjektu. V této práci je analyzována přední česká technologická společnost GDP KORAL, s. r. o., která navrhuje a dodává kompozitní (sklolaminátové) profily a výrobky pro široké spektrum aplikací. Ve zkoumané společnosti většina obchodů probíhá na obchodní úvěr, a právě proto je systém řízení pohledávek z hlediska rozvoje podniku významný.

Metodika

2

10

Metodika

Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část obsahuje literární rešerši problematiky pohledávek a jejího efektivního řízení. V praktické části, jsou teoretické poznatky aplikovány na zkoumaný podnik. Na základě výsledků praktické části jsou navrhnuta opatření, která mají za cíl zvýšit efektivnost v oblasti řízení pohledávek. Literární rešerše je rovněž rozdělena do dvou částí. V první části je pojem pohledávka vymezen obecně, dále jsou zde rozebrány důvody jejího vzniku, možnosti ocenění a příčiny zániku. Pojem pohledávka je zde charakterizován z hlediska daňového a účetního. Obsahem druhé části je řízení pohledávek, které je především zaměřeno na pohledávky z obchodního styku. Jsou zde analyzovány jednotlivé fáze řízení pohledávek a to od prevence před vznikem rizikových pohledávek až po jejich případné vymáhání. Na konci této kapitoly jsou rozebrány vybrané ukazatele finanční analýzy, které úzce souvisí se zkoumanou problematikou. Jedná se o vybrané ukazatele likvidity a aktivity. V praktické části je analyzováno řízení pohledávek ve společnosti GDP KORAL, s. r.o. Aby bylo dosaženo stanoveného cíle, je provedena podrobná analýza stávajícího systému řízení pohledávek. V části, která je věnována představení podnikatelského subjektu lze zjistit informace o předmětu podnikání, produktech, historii společnosti, výši základního kapitálu, organizační struktuře a způsobu vedení účetnictví. Dále je provedena analýza a deskripce současného stavu řízení pohledávek, která zahrnuje prověření zákazníka, nastavení platebních podmínek, monitoring pohledávek, jejich zajištění a následné vymáhání. Poté je proveden rozbor hospodářské činnosti, který je zaměřen na pohledávky z obchodního styku a pohledávky po splatnosti. V souvislosti s touto problematikou jsou vypočteny vybrané ukazatele finanční analýzy, a to ukazatele likvidity, včetně čistého pracovního kapitálu, a vybrané ukazatele aktivity, konkrétně se jedná o dobu obratu závazků, dobu obratu pohledávek a obchodní deficit. Výsledky těchto ukazatelů jsou následně porovnány s odvětvovým průměrem těchto ukazatelů za období mezi roky 2009–2014. Na základě dosažených výsledků jsou navrženy opatření, které mohou vést ke zvýšení efektivnosti řízení pohledávek.


11

3 Literární rešerše Cílem literární rešerše je vytvořit přehled současných znalostí zaměřených na problematiku pohledávek a jejího řízení. Nejprve je tedy rozebrán pojem pohledávka, a to od vzniku až po možnosti jejího zániku, následuje charakteristika odpisu a tvorba opravných položek k pohledávkám z hlediska účetního a daňového. Další částí literární rešerše je samotné řízení pohledávek, které zahrnuje témata jakými jsou prevence, zajištění a vymáhání. Na konci jsou popsány vybrané ukazatele finanční analýzy.

3.1 Obecně k pohledávkám Pojem pohledávka je pravděpodobně nejčastěji spojován s existencí smluvních vztahů. Tímto směrem se bude ubírat i následující text. Je ale dobré uvědomit si, že smluvní vztah není jediným důvodem pro vznik pohledávky. V ekonomické literatuře existuje celá řada definic toho pojmu. Vaigert a kol. (2006) definuje pohledávku jako závazkový vztah, v němž je jedna strana oprávněna požadovat po druhé straně určitá plnění a druhá strana má povinnost takové plnění poskytnout. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku § 1721 „Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.“ Pohledávky můžeme obecně definovat jako právo věřitele požadovat po dlužníkovi peněžitá (popř. věcná) plnění ve stanovené době a ve známé výši (Valach a kol., 1999). Pohledávky řadíme do oběžného majetku podniku, který se zpravidla vymezuje dobou použitelnosti kratší než jeden rok. Dle Valacha a kol. (1999) je třeba chápat zmíněné vymezení relativně. Do oběžného majetku se totiž zahrnuje i majetek, jehož doba oběhu je delší než jeden rok. K prodlužování doby oběhu může docházet v důsledku vlastního zavinění (pohledávky mohou mít delší než roční splatnost) nebo v důsledku působení vnějších vlivů (neočekávaný pokles poptávky způsobí, že zásoby zůstanou na skladě déle než jeden rok). 3.1.1

Členění pohledávek

Pohledávky mají úvěrový charakter a lze je považovat za specifickou formu umísťování kapitálu. Mohou vznikat z různých důvodů.  Z obchodních vztahů – především tyto pohledávky jsou neoddělitelnou součástí podnikání. Jsou to pohledávky za výkony, které jsou placené s časovým odstupem (dodávky zboží, prováděné práce, služby, výkony). Do této skupiny také patří pohledávky vůči dodavatelům, které vznikají při placení předem nebo při poskytování záloh.


12

 Z ostatních důvodů – vznikají jako nároky na dotace, odpočty daní, z půjček zaměstnancům a jiným subjektům. Pohledávky také mohou vzniknout ze zákona nebo ze soudního rozhodnutí. Valach a kol. (1999) dále uvádí, že pohledávky mohou být velmi různorodé, a proto je vhodné je pro potřeby řízení podniku třídit i dle dalších kritérií, tj.  subjektu – platící, neplatící,  místa dlužníka – tuzemské, zahraniční,  času – krátkodobé (se splatností do 1 roku), dlouhodobé (se splatností nad 1 rok). 3.1.2

Oceňování pohledávek

Oceňování pohledávek je podrobeno poměrně přísné regulaci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Autorky Bařinová a Vozňáková (2007) k tomu dodávají, že oceňování pohledávek nelze nechat v pravomoci jednotlivých účetních jednotek především z důvodů ovlivnění vykazovaných informací v jejich prospěch. Dle dvojice autorů Pilátová a Richter (2011), je pohledávky nutné oceňovat zpravidla k následujícím časovým okamžikům:  k okamžiku uskutečnění případu (tj. při vzniku pohledávky nebo nabytí pohledávky za úplatu),  k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. Autorky Bařinová a Vozňáková (2007) dále uvádí níže popsané způsoby oceňování pohledávek. Jmenovitá hodnota je cena, která se používá při (prvním) vzniku pohledávky, tj. částka uvedená na faktuře. Pořizovací cena se používá k ocenění pohledávek při nabytí za úplatu nebo vkladem. Dle Pilátové a Richtera (2011) se v praxi místo „nabytí pohledávek za úplatu“ používá slovní spojení „koupě pohledávky“. Součástí pořizovací ceny pohledávek je nejen cena pořízení, ale i přímé náklady související s pořízením, tj. odměny právníkům, provize za zprostředkování, náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek. Reálnou hodnotou se oceňují pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování. Je to částka, za kterou je možné prodat pohledávku jiné osobě. Při oceňování pohledávek reálnou hodnotou lze využít ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudek znalce. V souboru pohledávek jsou zpravidla pohledávky s různou mírou pravděpodobnosti splacení. Smluvní cena za soubor pohledávek se musí rozdělit na jednotlivé pohledávky. Rozpočtovou základnou pro jejich ocenění bývá zpravidla jejich nominální hodnota. Tímto způsobem jsou ale oceněny pohledávky bez ohledu na jejich bonitu. Proto je vhodné k pohledávkám s vysokým rizikem nezaplacení v zájmu dodržování účetních zásad (především zásady opatrnosti) tvořit opravné položky.


3.1.3

13

Opravné položky

Opravné položky slouží k zachycení dočasné změny ocenění majetku. Tyto změny mohou postihnout veškeré složky majetku – dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, krátkodobý majetek ve formě zásob nebo pohledávek. Text níže se týká opravných položek, které jsou tvořeny k pohledávkám. Opravné položky se tvoří především v případech, kdy je skutečná hodnota pohledávky prokazatelně nižší než hodnota uvedená v účetnictví. Lze je také využít ke snížení daňového základu. V tomto případě je nutná tvorba zákonné opravné položky podle níže uvedeného zákona (Pilátová a Richter, 2011). Z daňového hlediska je tvorba zákonných opravných položek upravena zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Aby tvořené opravné položky dokázaly ovlivnit základ daně z příjmu, musí být zachyceny v účetnictví, které je vedeno v souladu s českými účetními předpisy. Jestliže opravná položka není tvořena podle výše zmíněného zákona o rezervách, má k dani z příjmu neutrální vztah. Daňové opravné položky je možné tvořit pouze k nepromlčeným pohledávkám po splatnosti, které byly výnosem podléhajícím dani z příjmu. Tvorba opravné položky se vztahuje k rozvahové hodnotě pohledávek, tj. jmenovitá nebo pořizovací cena. Zákonnou opravnou položku je třeba zrušit, když pominou důvody jejího vzniku (Dvořáková a kol., 2013). Podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů lze vytvářet také opravné položky:  k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení,  k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994,  k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh,  k pohledávkám v ostatních případech. Postup účtování opravných položek probíhá následovně, tvorba opravné položky se účtuje ve prospěch účtu 391 – Opravná položka k pohledávkám a souvztažně na vrub nákladů na účet 558 – Tvorba zákonných opravných položek. Zrušení nebo snížení opravných položek k pohledávkám je vyúčtováno ve prospěch nákladů na účet 558 a na vrub účtu 391 (Bařinová a Vozňáková, 2007). Právní úprava tvorby opravných položek z hlediska účetního je upravena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Jejich tvorba je povolena jen v případě, kdy snížení ocenění majetku je pouze dočasného charakteru nebo není snížení ocenění majetku vyjádřeno jiným způsobem, např. reálnou hodnotou. Účetní opravné položky se tvoří podle vnitropodnikové směrnice. Při inventarizaci se posuzuje výše a důvod vytvořených opravných položek. Pokud se v následujícím období neprokáže opodstatněnost její výše, tak se opravná položka rozpustí, popř. zruší na vrub nákladů. Opravné položky nelze tvořit na zvýšení hodnoty pohledávky (Pilátová a Richter, 2011). Přestože účetní opravné položky nemají daňovou účinnost, jejich tvorba je důležitá z důvodu dodržení zásady opa-


14

trnosti. Tato zásada je podstatným rysem současného účetnictví. Účetní opravné položky by měly být tvořeny nad rámec zákonných opravných položek. Při respektování principu opatrnosti jsou tvořeny opravné položky ve prospěch účtu 391 – Opravné položky k pohledávkám a zároveň na vrub účtu 559 – Tvorba opravných položek. Zrušení či snížení opravných položek je zobrazeno v účetnictví následovně 391/559 (Bařinová a Vozňáková, 2007). Způsob vytváření účetních opravných položek je stejný jako u zákonných opravných položek, a proto je vhodné pro přehlednost a jasnost zavést analytické členění účtu 391 (Vaigert a kol., 2006). 3.1.4

Odpisy

Odpis pohledávky představuje přímé snížení její hodnoty. Je to nenávratný proces, který je využíván především u nedobytných pohledávek. Problémem při uplatnění odpisu pohledávek, který má i daňové účinky bývá nedostatečná dokladová připravenost v případě, kdy je odpis vázán na uskutečnění právních úkonů, například pravomocných rozhodnutí soudů a jiných orgánů, které jsou vymezeny zákonem č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu nebo zákonem č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu (Bařinová, Vozňáková, 2007). Podle Skálové (2015) odpis pohledávky z účetního hlediska nastane v případě, kdy účetní jednotka přestane pohledávku vymáhat. Odpis lze uplatnit v případě, že náklady na vymáhání budou pravděpodobně vyšší než případný výtěžek, nebo v případě neznámého pobytu dlužníka, a to podle určení státních orgánů (policie, soudy apod.). Při účtování odpisů platí, že odepsaná pohledávka je zachycena na straně má dáti účtu 546 – Odpis pohledávky a straně dal účtu 311 – Odběratelé. V případě, že došlo k plné nebo částečné úhradě pohledávky, která již byla odepsána, tak její úhrada se zaúčtuje na stranu dal účtu 646 – Výnos z odepsaných pohledávek (Vaigert a kol., 2006). Možnost daňového odpisu pohledávek z daňového hlediska upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 24 odst. 2 písmeno y). Některé pohledávky je možné uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Jejich následný odpis je tedy daňově účinný náklad. Pohledávky musí splňovat následující kritéria:  o pohledávce bylo účtováno do výnosů a tento výnos nebyl osvobozen,  je možné uplatňovat opravné položky k pohledávkám podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,  nelze tvořit opravnou položku z důvodu, že od její splatnosti neuplynulo 6 měsíců (pohledávky do 31. 12. 2013) nebo 12 měsíců (pohledávky od 1. 1. 2014). Výdajem na dosažení, udržení, zajištění příjmů jsou následující pohledávky:  pohledávky, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení,


15

 z rozhodnutí insolvenčního soudu nebyla uspokojena celá pohledávka,  dlužník zemřel a pohledávku nelze vymáhat v dědickém řízení,  dlužník (právnická osoba) zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl spojenou osobou s dlužníkem,  pohledávka se váže k majetku dlužníka, na kterého je uplatňována veřejná dražba nebo exekuce a na základě těchto skutečností nedojde k uspokojení pohledávky. Pohledávky kryté zákonnou opravnou položkou podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu nemohou být promlčeny a odpis této pohledávky je daňově účinný až do výše použité opravné položky (Dvořáková a kol., 2013). 3.1.5

Zánik pohledávek

Zánik pohledávek je přirozené a nezbytné završení jejich existence. Splněním dluhu zaniká obchodní nebo jiný vztah mezi věřitelem a dlužníkem (Vaigert a kol., 2006). Možnosti zániku pohledávky jsou upraveny zákonem č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka může zaniknout několika způsoby tj. splněním, započtením, splynutím, prominutím dluhu, výpovědí, odstoupením od smlouvy nebo následnou nemožností plnění. Podle Vaigerta a kol. (2006) je splnění dluhu nejvýznamnější způsob zániku pohledávky. Věřitel v tomto případě dostane od dlužníka vše, co bylo ujednáno ve smlouvě. Tedy vše, co byl oprávněn požadovat a očekával. Mají-li strany vůči sobě pohledávky stejného druhu, je započtení pohledávek jeden z možných způsobů zániku. Dochází zde k uspokojení věřitele formou nepeněžního plnění. K započetí pohledávek může dojít po vzájemné dohodě obou stran nebo prohlášení jedné strany vůči druhé. V případě jednostranného prohlášení je důležité, aby započítávající strana měla splatnou pohledávku a zároveň byla oprávněna poskytnout úhradu své pohledávky. Další možností je splynutí pohledávky. Splyne-li v jedné osobě právo vymáhat pohledávku a povinnost plnit dluh, tak pohledávka zaniká. Ke zmíněnému zániku může dojít v případě dědění, postoupení pohledávky nebo prodeje podniku. Prominutí dluhu je jeden z nekonfliktních způsobů zániku pohledávky. Dlužník se může s věřitelem dohodnout, že se dluh promíjí. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je zde stanoven předpoklad, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud výslovně neprojeví nesouhlas nebo nezačne dluh plnit. Výpověď je jednostranné prohlášení, kterým je možno zrušit závazek. Pokud je závazek vypovězen, zaniká po uplynutí výpovědní lhůty nebo k okamžiku účinnosti výpovědi. V případě smlouvy na dobu neurčitou musí být výpověď podána ke konci kalendářního čtvrtletí, a to alespoň tři kalendářní měsíce předem. Zmíněné pravidlo je obecné a smluvní strany si ho mohou upravit podle svých potřeb.


16

Odstoupení od smlouvy je radikální řešení, které je možné uskutečnit jen v určitých případech, které zpravidla bývají ujednány ve smlouvě nebo jsou stanoveny zákonem. Odstoupit lze pouze od platné smlouvy. Prekluze je jedním z dalších způsobů zániku pohledávky. Právo je promlčeno v případě, že nebylo vykonáno v zákonné lhůtě. Obecná promlčecí lhůta je dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku stanovena na 3 roky, ale smluvně se dá ujednat v délce trvání od 1 roku až do 15 let. Takto stanovená promlčecí lhůta ale nesmí být ujednána v neprospěch slabší strany. Důsledkem neuplatnění práva (prekluze) je jeho zánik (Vaigert a kol., 2006). Postoupením pohledávky přechází pohledávka z postupitele na postupníka, a to včetně příslušenství a práv s ní spojených. Postoupení pohledávky je uskutečnitelné před lhůtou splatnosti, ve lhůtě její splatnosti nebo i po lhůtě její splatnosti. Pohledávku lze prodat (postoupit) i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Prodávající (postupitel) má povinnost postoupení oznámit dlužníkovi (Dušek, 2014). V souvislosti s postupováním pohledávek je důležité znát především následující pojmy.  Postupitel – osoba, která postupuje pohledávku jinému věřiteli.  Postupník – osoba, které byla pohledávka postoupena.  Postoupení – způsob, jímž nastává změna v osobě věřitele pohledávky.  Postoupit – převést pohledávku jinému věřiteli.

3.2 Řízení pohledávek Dle Synka a kol. (2011) pohledávky představují značnou část majetku podniku, proto musí být jejich řízení věnována značná pozornost. Předmětem řízení pohledávek je především jejich objem a vývoj, struktura, rentabilita, doba jejich splácení a likvidnost (Valach a kol., 1999). Kislingerová (2010) k tomu dodává, že nejdůležitější je najít takovou politiku řízení pohledávek, při které bude minimalizován podíl špatných pohledávek, ale zároveň nebude výrazně omezen prodej. Dále rozlišuje dvě dimenze řízení pohledávek, a to prevenci a vymáhání. Prevencí se podnik snaží zamezit vzniku pozdě hrazených nebo nedobytných pohledávek. V případě neúspěchu preventivních opatření nastává fáze vymáhání. 3.2.1

Informace

Správné informace jsou klíčem k úspěchu podniku, proto je důležité věnovat jim patřičnou pozornost. Podle Raise a Smejkala (2013) patří informace mezi základní zdroje stejně jako hmotný majetek nebo zaměstnanci. Definice tohoto slova se mohou lišit.  „Informace jsou každé sdělení obohacující vědomí příjemce.“  „Poznatek, který omezuje nebo odstraňuje nejistotu týkající se výskytu určitého jevu z dané množiny možných jevů.“


17

 „Význam dat jak je má chápat člověk. Data jsou fakta; informacemi se stávají tehdy, když jsou v kontextu a nesou význam pochopitelnými lidmi.“ (Smejkal a Rais, 2013, str. 237) Autorky Bařinová a Vozňáková (2007) uvádí následující kritéria, které by informace měly splňovat:  včasnost,  spolehlivost,  dostupnost,  požadovaný obsah, tj. pravdivost,  objektivnost,  přiměřenou cenu,  legálnost. Tedy, jak říkají Rais a Smejkal (2013), je nezbytné mít správné informace, ve správný čas a na správném místě. Informace o obchodních partnerech můžeme získat z vnějších a vnitřních zdrojů. Vnější se zpravidla dělí na kancelářské a kreditní informace (Bařinová a Vozňáková, 2007). Kancelářské informace lze získat z otevřených zdrojů jako je Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES), jenž slouží k vyhledávání ekonomických subjektů, kteří jsou registrovány v České republice. Všechny informace zpřístupněné systémem ARES mají pouze informativní charakter a nelze je použít jako průkazní materiál pro úřední jednání. Systém provozuje a zaštiťuje Ministerstvo financí. ARES shromažďuje údaje například ze zdrojů jako je Živnostenský rejstřík, Obchodní rejstřík, Registr ekonomických subjektů, Registru plátců daně z přidané hodnoty, Centrální evidence dotací (Rais, Smejkal, 2013). Živnostenský rejstřík je informační systém veřejné správy, který má na starosti Živnostenský úřad České republiky. Ve veřejné části toho rejstříku můžeme nalézt informace o podnikatelích, kteří mají živnostenské oprávnění. Do registru má právo nahlížet každý a na požádání z něj lze vydat úřadní výpis. V případě fyzický osob se do živnostenského rejstříku zapisuje jméno, bydliště, rodné číslo, identifikační číslo, obchodní firma. U právnických osob se při zápisu uvádí sídlo a její název, identifikační číslo, jména, bydliště a občanství jednatelů. Rejstřík také obsahuje druh živnosti, předmět podnikaní, živnostenské oprávnění, rozhodnutí o úpadku, překážky v provozování živnosti, vstup do likvidace apod. Obchodní rejstřík vede krajský soud pro podnikatele, kteří mají sídlo v obvodu příslušného kraje. Zapisují se zde zákonem stanovené údaje o podnikatelích, tj. předmět podnikaní, právní forma, identifikační číslo, jména společníků, apod. Rejstřík je veřejný a kdokoli do něj může nahlížet a pořizovat si z něj výpisy (Rais, Smejkal, 2013). Kreditní informace slouží k analýze solventnosti obchodního partnera. Kromě finančních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztráty) obsahují také informace


18

o dosavadní platební disciplíně, bonitě společnosti. Získání těchto informací je poměrně nákladné (Bařinová a Vozňáková, 2007). 3.2.2

Zajišťovací instrumenty

Nejlepší ochranou před problémovými pohledávkami je, když jsou pohledávky zabezpečeny ještě před svým vznikem nebo v době, kdy vznikají. Předejít případným problémům s nedobytnými pohledávkami lze pomocí zajišťovacích instrumentů, jako jsou dokumentární akreditivy, dokumentární inkasa, smluvní pokuty, ručení, pojištění nebo směnka. Důležitým předpokladem je i řádně uzavřená smlouva. (Bařinová a Vozňáková, 2007). Uzavření smlouvy je rozhodující předpoklad pro vznik pohledávky. Jestliže dojde k vymáhání pohledávky, jsou zde obsaženy všechny důležité informace tj. dodací a platební podmínky, obsah smlouvy. „Z obsahu smlouvy musí být jasné, co je obsahem závazku, kdo a kdy je závazek povinen plnit a vůči komu a jaká je výše úplaty.“ (Bařinová a Vozňáková, 2007, str. 12) Jakékoli změny ve smlouvě je nutné řešit písemným dodatkem ke smlouvě. S tímto dodatkem musí souhlasit všechny zúčastněné strany. V případě tří a více účastníků je nutné nejprve uzavřít dohodu všech účastníků a následně může vzniknout smlouva. Za předpokladu pouze dvou účastníků (prodávající a kupující) stačí uzavřít smlouvu. Zálohy jsou velmi rozšířená metoda zajištění pohledávky. Výše zálohy je závislá na dohodě mezi obchodními partnery. Zálohovou formou tedy může být zaplacena jak část, tak celá hodnota smluvené ceny dodávky. Ručení je jedním z dalších způsobů, jak lze zajistit pohledávku. Tento zajišťovací vztah vzniká mezi věřitelem a třetí osobou (odlišnou od dlužníka). Ručitel na sebe bere povinnost uspokojit pohledávku věřitele, jestliže tak neučiní dlužník. Ručení vznikne na základě písemného prohlášení, ve kterém musí být uvedeny údaje o tom, kdo je dlužník a kdo věřitel, o jakou pohledávku se jedná, a případné omezení ručení. Ručení může být omezeno na určitou část hodnoty pohledávky nebo určitou dobu. V případě ručení bez omezení, ručí ručitel neomezeně za celou pohledávku. Za jednu pohledávku může ručit i více ručitelů. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je požadováno nejen prohlášení ručitele o převzetí dluhu, ale také přijetí ručení věřitelem. Podstatou smluvní pokuty je náhrada škody při porušení závazků. Lze sjednat na jakékoliv porušení povinností, tj. pozdní úhrada, vadné zboží, pozdní dodávka. Podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se placení úroků považuje za uznání dluhu a to ve výši, ze které jsou placeny úroky. Dále lze pokutu sjednat i v jiné formě, než peněžitého plnění. Směnky jsou oblíbeným prostředkem k zajištění pohledávek pro svou jednoduchost a zaručenou návratnost. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový totiž


19

přesně vymezuje obsahové náležitosti a zabezpečuje soudní vymáhání. K mezinárodnímu sjednocení právní úpravy používání směnek došlo již v 19. století tzv. „Ženevskou úmluvou“ o jednotném směnečném a šekovém právu. Směnka je definována jako obchodovatelný cenný papír, obsahující zákonem vymezené náležitosti, především bezpodmínečný závazek nebo příkaz výstavce zaplatit určitou částku, na určitém místě a v určitou dobu. Směnku lze také používat jako úvěrový prostředek k získání peněz v hotovosti nebo jako zajišťovací prostředek k nedobytným pohledávkám, jestliže je vystavena až po splatnosti pohledávky. Rozlišujeme směnku vlastní, ve které je výstavcem dlužník a zavazuje se věřiteli nebo oprávněné osobě, že stanovenou sumu v určitý den a na určitém místě zaplatí. Na rozdíl od směnky cizí, kde dává výstavce příkaz dlužníkovi, aby zaplatil výstavci nebo oprávněné osobě stanovenou sumu v určitý den a na určitém místě (Bařinová, Vozňáková, 2007). Pojištění pohledávek je využívané především u zahraničního obchodu. Při obchodování se zahraničím partnerem vzniká spousta dalších rizik. Může jít například o rizika teritoriální vyvolané politickou situací v zemi (válka, stávky, občanské nepokoje) nebo přírodní katastrofou. Nebo o rizika komerční související s ekonomickou situací zahraničního kupujícího. V současnosti existuje řada společností, která se zabývá pojištěním plateb. Nejvýraznějšími jsou EGAP, ČESCOB. Tyto společnosti vlastní rozsáhlé databáze, díky kterým dokážou posoudit bonitu odběratelů (Bařinová a Vozňáková, 2007). EGAP, a. s. (Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s.) vznikla roku 1992 a je plně ve vlastnictví státu. V případě pojistné události EGAP vyplatí pojistné plnění, převezme pohledávku a následně zabezpečí její vymáhání. Jestliže je s touto společností uzavřena smlouva na pojištění zahraniční pohledávky, je možné požádat i o pojištění tuzemských pohledávek (www.egap.cz, 2015). ČESCOB, a. s. je první specializovaná soukromá úvěrová pojišťovna v České republice. Vznikla v roce 1997 a je součástí nadnárodního holdingu Euler Group, který je zastoupen přímo nebo nepřímo ve všech hlavních centrech světového obchodu. Lze uzavřít i pojištění pouze tuzemských pohledávek. Uzavřením smlouvy je automaticky získán přístup k informacím o odběratelích (www.eulerhermes.cz, 2015). Dokumentární akreditiv je zajišťovací a zároveň i platební nástroj, který je využíván především v zahraničním obchodě. Je to písemný závazek banky, která se zavazuje na žádost klienta (příkazce – odběratele) zaplatit oprávněné osobě (beneficientovi – dodavateli), jestliže splní do určité doby předem dané podmínky. Zmíněnými podmínkami je předání přesně stanovených dokumentů (proto akreditiv dokumentární). Dokumenty jsou uvedeny v žádosti o čerpání akreditivu (akreditivní listině), může se jednat např. certifikát jakosti, faktura, předávací dokumenty v místě určení, doklad o přepravě, pojistné dokumenty, apod. (Bařinová a Vozňáková, 2007). Dle Andrleho (2013) je většina dokumentárních akreditivů, které se vztahují k nákupu zboží a služeb, vystavena podle Jednotných zvyklostí


20

a pravidel pro dokumentární akreditivy vytvořených Mezinárodní obchodní komorou v Paříži, v současné době je platná publikace č. 600. Mezi výhody akreditivu patří jistota dodavatele, že při splnění akreditivních podmínek dostane zaplaceno. Příjemci akreditivu, tedy dodavateli, navíc vzniká pohledávka za bankou namísto za příkazcem (odběratelem) a pohledávky vůči bance jsou mnohem likvidnější. Odběratel může získat zásluhou kvalitního platebního zajištění výhodné cenové podmínky. Nevýhodou je velká náročnost techniky zpracování a nutnost provádět změny pouze za souhlasu všech zúčastněných stran (Bařinová a Vozňáková, 2007). Odvolatelný akreditivu může být kdykoliv odvolán, tudíž nepředstavuje skutečný závazek banky k beneficientovi akreditivu a v praxi se nevyužívá. Namísto toho se využívá neodvolatelný akreditiv, který představuje závazek vystavující banky zaplatit, budou-li splněny příslušné podmínky. Při sjednání nepotvrzeného akreditivu je k plnění za předpokladu splnění určitých podmínek zavázána banka kupujícího (importéra). Banka je zpravidla více bonitní než importér, a tak je efektivně odstraněno platební riziko importéra. V případě potvrzeného akreditivu vstupuje do vztahu vůči prodávajícímu další banka. Většinou jde o banku prodávajícího (exportéra). Tento druh akreditivu účinně odstraňuje i riziko nezaplacení ze strany banky importéra, jak je tomu u nepotvrzeného akreditivu (Andrle, 2013). Odběratelský (importní) se používá při dovozu zboží (služeb) do ČR. Dodavatelský (exportní) se používá při vývozu zboží (služeb) z ČR (Bařinová a Vozňáková, 2007). Dokumentární inkaso je opět využíváno především v zahraničním obchodě. U dokumentárního inkasa je vydání dokumentů odběrateli podmíněno zaplacením. Je to výhodné především pro odběratele, neboť umožňuje platit až v době převzetí. Nejvhodnější je použití těchto instrumentů s již zavedenými obchodními partnery a v případě, kdy dodavatel nechce čekat na úhradu. Při využití dokumentárního inkasa proti zaplacení, zaplatí kupující bance při obdržení inkasních dokumentů. V případě dokumentárního inkasa proti akceptaci směnky tak kupující akceptuje směnku vystavenou na sebe a získá dokumenty (Bařinová a Vozňáková, 2007). 3.2.3

Zdroje financování

Subjekt, který vytváří a kumuluje pohledávky, díky nim může získat prostředky k financování podnikání. Pohledávky je možné nechat postoupit (prodat) třetímu subjektu, který při určitých podmínkách poskytne určitou finanční protihodnotu. Výše této protihodnoty a podmínky mohou být různé a jsou základními charakteristikami pro určení typu operací s pohledávkami. Nejznámějšími jsou níže uvedený faktoring, forfaiting a eskont. Faktoring je odkup krátkodobé pohledávky před splatností. Pohledávky zpravidla nejsou jištěny žádným zajišťovacím instrumentem. K prodeji dochází na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávky, která je uzavřena mezi věřitelem


21

a faktoringovou firmou. Bařinová a Vozňáková (2007) tvrdí, že souhlas dlužníka není nutný (výjimka může nastat v případě, kdy je mezi dodavatelem a odběratelem uzavřena dohoda o vyloučení postoupení pohledávky). Následné vymožení pohledávky od dlužníka pak zajišťuje faktoringová firma, která se zavazuje, že určitou část pohledávky věřiteli zaplatí i v případě nezaplacení pohledávky dlužníkem. Na základě bonity pohledávky je určena srážka (úrok nebo poplatek) z postupované částky. Faktoring rozdělujeme do dvou základních skupin a to na regresní a bezregresní. V případě sjednání bezregresního faktoringu, faktoringová společnost přebírá riziko za platební neschopnost nebo nevůli odběratele k placení. V případě regresního faktoringu je pohledávka po určité lhůtě po její splatnosti vrácena zpět klientovi (Vaigert, 2006). Faktoring zajišťuje podniku k dispozici hotovost, kterou následně může využít k další činnosti a růstu podniku. Faktoring se tedy stává alternativním zdrojem financování. Mezi další výhody faktoringu v procesu řízení pohledávek můžeme zařadit:  urychlení inkasa a možnost získání peněžních prostředků před dobou splatnosti pohledávky,  zvýšení konkurenceschopnosti na trhu díky delší době splatnosti pro zákazníky,  náklady za úhradu služeb faktora jsou zpravidla nižší než úroky z úvěru a není třeba žádné další ručení (Rais a Smejkal, 2013). Forfaiting je odkup pohledávek s delší dobou po splatnosti (více jak 90 dnů, někdy i několik let). Pohledávky jsou zpravidla nějakým způsobem zajištěny (dokumentární akreditiv, bankovní záruka apod.). Firma, která zajišťuje forfaiting (obvykle banka) na sebe přejímá veškeré riziko inkasa. Jestliže odběratel nezaplatí, může forfaitingová společnost vymáhat plnění na osobách, které se zaručily za kontrakt. Forfaiting může být uskutečněn na riziko bankovního nebo podnikatelského subjektu. Při využití bankovního subjektu jako zajistitele spoléhá forfaitingová společnost na bonitu banky. K zajištění obchodního případu může být využita směnka s bankovním avalem, dokumentární akreditiv, bankovní platební záruka, aj. (Vaigert a kol., 2006). Forfaiting je vhodný zejména pro firmy dodávající zahraničním odběratelům. Díky této službě jsou vyloučena rizika spojená s odběratelem, jeho teritoriem a rizika změny měnového kurzu (Rais a Smejkal, 2013). Eskont směnek je nástroj financování pro případ, kdy podnikatelský subjekt vlastní směnečnou pohledávku s kratší či delší dobou splatnosti a potřebuje rychle získat finanční hotovost. V takovém případě se může obrátit na subjekt (většinou bankovní instituci), který se zabývá odkupem směnek. Odkup směnek se realizuje s tzv. diskontem, kdy jsou směnky odkupovány za menší částku než jejich nominální hodnota. V případě, že směnečný dlužník nezaplatí směnku novému nabyva-


22

teli, má nový držitel právo obrátit se na původního držitele směnky s žádostí o její proplacení (Vaigert a kol., 2006). Eskontem směnky je poskytován tzv. eskontní úvěr. Tento úvěr ale nedosahuje výše směnečné částky, protože je snížen o diskont. Mohou zde být účtovány i různé poplatky počítané z hodnoty směnečné částky (Šoba, Širůček, Ptáček, 2013). C  NH  (1  rd  t )

C NH rd t 3.2.4

(1)

= cena směnky (výše vyplacené částky) = směnečná částka, respektive nominální hodnota směnky = diskontní sazba = doba splatnosti směnky Vymáhání pohledávek

Neplacení dluhů (pohledávek) bylo, stále je a nadále i bude součástí každodenního hospodářského života. Dle Valacha a kol. (1999) může vést existence pohledávek po splatnosti i k platební neschopnosti podniku. Proto je důležité mít správně nastaven systém evidence pohledávek. Pokud není pohledávka uhrazena, informační systém firmy by měl evidovat její existenci a dobu, která uplynula od její splatnosti. V tomto systému by měly být uvedeny také informace o případných problémech, které vznikly například při přepravě, s kvalitou nebo množství dodávky apod. Všechny tyto informace jsou důležité při zvolení způsobu, jakým je zákazník následně kontaktován a upomínán (Kislingerová, 2010). Pohledávky lze vymáhat pomocí specializovaných agentur nebo vlastními silami. Podle Bařinové a Vozňákové (2007) lze náklady při vymáhání pohledávek vlastními silami stěží odhadnout. Navíc nejsou vidět v účetnictví, protože jsou zahrnuty ve mzdách, poštovném, cestovném, nákladech na právní služby apod. Naproti tomu náklady, které vzniknou při zapojení specializované agentury, je možné podložit daňovým dokladem a jsou tedy daňově uznatelné. Vlastními silami Podle Raise a Smejkala (2013) je dobré nejprve dlužníka poznat a získat o něm co nejvíce informací a případně se spojit i s jeho dalšími věřiteli nebo dlužníky. Při kontaktování obchodního partnera je zpočátku vhodné zvolit zdvořilý a osobní tón. Důležité je navázání kontaktu s dlužníkem, a to jak písemné, tak telefonické. Nabídka splátkového kalendáře či možné slevy může pro dlužníka představovat motivaci k uhrazení dluhu. Případná sleva může mít dle Raise a Smejkala (2013) výhody jako jsou urychlení platby, předběhnutí ostatních věřitelů a ztrátu (rozdíl) vzniklou v souvislosti s poskytnutím slevy z dluhu je možné odečíst od daňového základu. Dle Valacha a kol. (1999) je naopak vhodné připojit penalizační faktury.


23

Mimosoudní cesta Tato cesta vede k najmutí firmy, která se bude snažit uspokojit naše požadavky. Lze najmout inkasní nebo detektivní firmy. V případě využívání služeb detektivní firmy je možné poškození dobrého jméno firmy. Některé firmy v tomto oboru podnikání totiž využívají nezákonné praktiky a spojení těchto způsobů vymáhání se jménem společnosti není dobré. Je tedy důležité pečlivě vybírat (Valach a kol., 1999). To stejné platí i u inkasní firmy. Kvalitní inkasní firma nabízí nejen inkaso pohledávek, ale jejich kompletní správu tj. vyplňování formulářů pro soud, jednání s právníky. Dalším důležitým signálem je výše zálohy. Podle autorek Bařinové a Vozňákové (2007, str. 43) „seriózní kancelář v tuzemsku dodržují zásadu „no succes – no fee“, tedy zálohy nevyžadují.“ Také provize může mnoho napovědět. Například u pohledávek, které jsou po splatnosti do 180 dní, by procento z provize rozhodně nemělo být dvojciferné číslo. Soudní cesta Tento způsob vymáhání pohledávek je zpravidla krajním řešením, používaným zejména tehdy, jsou-li všechny možnosti dosažení dohody vyčerpány. Soudní řízení na vymáhání pohledávek se uskutečňuje podle zákon č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Výkon rozhodnutí lze provést například uhrazením pohledávky z účtu u peněžního ústavu, prodejem movitých věcí a nemovitostí, srážkou ze mzdy, postižením majetkových práv. Velká nevýhoda tohoto řízení je její zdlouhavost (Valach a kol., 1999). 3.2.5

Optimální výše pohledávek

Podnik by měl mít tolik oběžného majetku (zásob, materiálů, hotových peněz, pohledávek), kolik optimální provoz podniku vyžaduje. V případě menšího objemu je totiž investiční majetek (budovy, stroje, výrobní zařízení) nevyužit, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku může být zbrzděn. A naopak při velké množství oběžného majetku v podniku jsou vázány peněžní prostředky, které by mohly využity lépe. Správné načasování a optimální řízení pohledávek na jedné straně chrání podnik před druhotnou platební neschopností (což je například v recesi důležité) a na druhé straně může vytvořit konkurenční výhodu na trhu (Nývltová, Marinič, 2010). Při stanovení optimální výše pohledávek v podniku je podle Synka a kol. (2011) stěžejní doba splatnosti pohledávky, což je doba, která uplyne mezi prodejem zboží do doby jejich zaplacení. Proto je důležité udržovat ve firmě optimální výši pohledávek. A. Ukazatele aktivity Nejpoužívanější ukazatel je doba obratu pohledávek neboli doba inkasa (DOP). Tento ukazatel lze vypočítat z údajů ve veřejně dostupných finančních výkazech


24

společnosti. Ukazuje, jak dlouho (kolik dní) se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek, tedy za jak dlouhé období jsou pohledávky v průměru spláceny. Výsledek tohoto ukazatele lze následně porovnat s lhůtou splatnosti stanovenou v platebních podmínkách a posoudit zda inkaso probíhá v souladu s touto podmínkou nebo je horší či lepší (Valach a kol., 1999). Nedostatkem toho ukazatel je, že pohledávky obsahují daň z přidané hodnoty, ale tržby se uvádí bez daně. Další nevýhoda je, že stav pohledávek se zjišťuje ke konkrétnímu dni a jejich hodnota může být ovlivněna například fakturace velké dodávky před okamžikem hodnocení. Proto k analýze pohledávek a jejich hodnocení je vhodné použít údaje z podnikového informačního systému, kde je uvedeno více informací (Kislingerová, 2010). (2)

Doba obratu závazků (DOZ) je doba (počet dní) mezi nákupem materiálu a práce a platbou za ně (Synek a kol., 2011). (3) Obchodní deficit je rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a dobou úhradu závazků. Udává počet dnů, které je potřeba profinancovat (Synek a kol., 2011). (4) B. Ukazatele likvidity Ukazatelé likvidity měří jak je firma schopna uspokojit své závazky. Běžná likvidita měří platební schopnost podniku z hlediska kratšího období. Je to poměrně hrubý, ale velmi často využívaný ukazatel platební schopnosti. Čím je hodnota vyšší, tím je menší riziko platební neschopnosti, která může být zapříčiněna, tím že podnik neprodá své výrobky nebo odběratelé nezaplatí všechny pohledávky. Je však důležité si uvědomit, že příliš vysoká hodnota oběžných aktiv snižuje výnosnost podniku (Synek a kol., 2011). (5) Ukazatel pohotová likvidity, měří platební schopnost podniku po odečtení zásob z oběžných aktiv. Zásoby jsou výrazně méně likvidní než ostatní oběžná aktivita


25

a jejich případný prodej je obvykle ztrátový. Z toho důvodu tento ukazatel lépe vystihuje platební schopnost podniku (Synek a kol., 2011). (6) Posledním ukazatelem uvedeného typu je hotovostní likvidita (Synek a kol., 2011). (7) C. Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál nebo-li provozní kapitál, je definován jako rozdíl mezi oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji. Tento ukazatel je založen na rozlišení oběžného a dlouhodobého majetku a jejich krytí, tedy zda jsou k tomu využity dlouhodobé nebo krátkodobé zdroje. Přebytek krátkodobých likvidních aktiv (oběžného majetku) nad krátkodobými zdroji znamená, že je podnik likvidní. To je dobré z pohledu věřitelé, ale nikoliv z pohledu vlastníků (Knápková, 2013). (8)

Praktická část

26

4 Praktická část Praktická část této bakalářské práce je zaměřena na řízení pohledávek ve společnosti GDP KORAL, s. r. o. Během její krátké existence byl vytvořen systém řízení pohledávek, který je neustále upravován v důsledku nových informací. Společnost si je vědoma své závislosti na odběratelích a považuje správně nastavené řízení pohledávek za klíčové. Důležitost správně nastaveného managementu pohledávek potvrzuje i skutečnost, že společnost obchoduje se zahraničními obchodními partnery. Systém řízení pohledávek má v kompetenci obchodní manažer, který zodpovídá za aplikované platební podmínky a realizaci správy pohledávek. Při kontrole a následném uzavření kontraktu má rozhodující slovo vždy jednatel společnosti (Interní dokumenty, 2015).

4.1 O společnosti Tab. 1

Zjednodušený výpis z obchodního rejstříku

Název: Právní úprava: Sídlo: IČ: DIČ: Datum zápisu Spisová značka: Předmět podnikání: Jednatel: Společníci: Základní kapitál: Počet zaměstnanců:

GDP KORAL, s. r. o. společnost s ručením omezeným Tišnov, Za mlýnem 5, 666 01 27663256 CZ 27663256 24. října 2005 C 50005 vedená u Krajského soudu v Brně výroba plastových a pryžových výrobků zprostředkování obchodu a služeb montáže suchých staveb zámečnictví Ing. Radim Buček, MBA G. D. P. SA (50 %) KORAL, s. r. o. (40 %) Ing. Radim Buček, MBA (10 %) 15 000 000 Kč 40

Zdroj: Vlastní práce, www.justice.cz, 2014.

Společnost GDP KORAL, s. r. o. vznikla v roce 2005 jako společný podnik francouzské firmy GDP SA a české společnosti KORAL, s. r. o. Cílem společného podniku je využít silných stránek obou zakladatelů a díky sdílení marketingového a výrobního know – how prozkoumat potenciál tržního segmentu. Společnost GDP SA takto

Praktická část

27

upevnila svoji pozici na evropském trhu a rozšířila svoje aktivity do středoevropského regionu. Firma KORAL, s. r. o. získala růstový impuls pro svoji výrobní divizi. GDP KORAL, s. r. o. jako součást evropské skupiny GDP Group hledá příležitosti a nabízí řešení pro uplatnění kompozitních materiálů v různých aplikacích, které svým uživatelům přinesou vysokou spokojenost. Sklolaminátové profily mají pro svoje specifické vlastnosti širokou škálu uplatnění v různých oborech například v automobilovém a chemickém průmyslu, stavebnictví, energetice, zemědělství, a také při výrobě sportovního náčiní především při výrobě lyží a hokejových holí (www.gdpkoral.cz, 2009). 4.1.1

Produkt

Jak již bylo výši zmíněno, společnost se zabývá výrobou sklolaminátových profilů z kompozitních materiálů. Jako kompozity se označují materiály, které jsou složeny ze dvou nebo více složek, které se výrazně liší fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Spojením těchto složek vznikne zcela nový materiál s unikátními vlastnostmi, které nemohou být dosaženy kteroukoli složkou samostatně, ani prostou sumací. Kompozitní materiály se vyrábí řadou různých technologií. Firma GDP KORAL, s. r. o. se zaměřuje na vysoko – objemové kontinuální technologie, především na technologie označované jako pultruze (tažení) a lisování (www.gdpkoral.cz, 2009). 4.1.2

Organizační struktura

Obr. 1 Organizační struktura společnosti GDP KORAL, s. r. o. Zdroj: Interní dokumenty společnosti, 2015.

Praktická část

28

Společnost GDP KORAL, s. r. o. zaměstnává průměrně 40 zaměstnanců. Na Obr. 1 je zobrazena organizační struktura společnosti, ve které jsou jasně přiděleny pozice a vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Z organizační struktury je zřejmé, že na všechny činnosti dohlíží jednatel společnosti. Ke správnému fungování organizační struktury také přispívá interní směrnice společnosti, ve které jsou podrobněji popsány povinnosti jednotlivých pracovníků a jejich vzájemné pracovní vztahy. 4.1.3

Vedení účetnictví

Společnost vede účetnictví v informačním systému Byznys ERP, jehož základní součástí je modul Finanční účetnictví. Díky důkladné a komfortní provázanosti s ostatními moduly (např. Fakturace, Pokladna, Bankovní operace, Mzdy a personalistika) systém zajišťuje přehlednou evidenci všech účetních dokladů a záznamů. Podklady je možné dotahovat z jednotlivých modulů, za pomoci přednastavených předkontací nebo pořizovat ručně. Modul Finanční účetnictví umožňuje společnosti účtování v cizí měně, tvorbu celostátních výkazů, roční závěrky a to i v grafické podobě. Modul Fakturace zahrnuje: pořízení odběratelských faktur, zpracování dodavatelských faktur, tvorba zápočtů, vyúčtování penále, sestavení grafů a účetní likvidaci jednotlivých dokladů. Modul Pokladna umožňuje zápis příjmových a výdajových pokladních dokladů. Součástí toho modulu je také nabídka prodeje zboží v hotovosti, která slouží k realizaci maloobchodního prodeje za hotové. Bankovní operace slouží především k vyřizování příkazů k úhradě, devizových příkazů k úhradě, příkazů k inkasu, jejich tisku a v neposlední řadě k likvidaci bankovních výpisů po jejich zaúčtování a přenos do modulu Finanční účetnictví. Mzdy a personalistika obsahuje evidenci pracovníků, problematiku výpočtu mezd, daní z příjmu, sociálního a nemocenského pojištění (www.jkr.cz, 2015). K aktuálnímu přehledu na skladech společnost používá systému Soft – 4 – Sale. Tento systém umožňuje vést přehlednou evidenci materiálu, materiálu na cestě nebo materiálu u dosud nedokončených zakázek. Skladová karta slouží k zobrazení detailních informací o stavu (množství, hodnota v Kč) konkrétního zboží včetně historie příjmů a výdajů. Slouží k vytvoření příjemek a výdejek (www.help.mtj.cz, 2015).

4.2 Správa pohledávek Ve společnosti GDP KORAL, s. r. o. vznikají pohledávky především z prodeje vlastních výrobků a služeb. Společnost poskytuje obchodní úvěry ve výši schválených kreditních limitů. Případné výjimky musí schválit jednatel společnosti. Výše těchto limitů je určována na základě analýzy portfolia jednotlivých odběratelů, kterou mají zcela v kompetenci specialisté ze společnosti COFACE. Společnost u COFACE využívá pojištění rizika platební neschopnosti a platebního selhání svých odběratelů. Na základě smluvních podmínek s touto společností poskytují obchodní úvěry

Praktická část

29

maximálně na dobu 90 dní. Management pohledávek je ve společnosti dále řízen dle interní směrnice Obchod a Marketing. Tato směrnice je podrobována pravidelné revizi, která probíhá jedenkrát ročně a je závazná pro všechny zaměstnance společnosti. 4.2.1

Prověření zákazníka

Díky preventivním opatřením může podnik předejít mnoha problémům. Správnými postupy lze výrazně snížit počet neuhrazených pohledávek. K prověření nových, ale i stávajících zákazníků společnost GDP KORAL, s. r. o. využívá internetovou aplikaci COFANET. Díky této aplikaci má obchodní manažer přístup k jedinečné databázi přibližně 65 milionů společností na světě. Odběratelé jsou zde členěni podle různých hledisek, jako je rizikovost, výše kreditních limitů, apod. Součástí služeb jsou také informace o hospodářském vývoji různých sektorů a odvětví v zahraničí. 4.2.2

Platební podmínky

Společnost GDP KORAL, s. r. o. poskytuje obchodní úvěr pouze zákazníkům se schváleným kreditním limitem a to maximálně do výše tohoto limitu. Úvěrové limity jsou indikátorem finanční síly odběratelů, do jehož výše je společnost COFACE ochotna poskytnout finanční krytí. O výši těchto limitů rozhodují specialisté v daném oboru a jsou přidělovány v průměru za 1,5 dne. Při platbě předem společnost nabízí 2 % slevu. Pokud kreditní limit nestačí, je možné požádat o jeho zvýšení. Výše úvěrového limitu je dána počtem @. COFACE využívá pro stanovení úvěrových limitů následující stupnici. X R @ @@ @@@

= společnosti s finančními problémy, které nelze pojistit = 280 000 Kč = 560 000 Kč = 1 400 000 Kč = 2 800 000 Kč

Společnost GDP KORAL, s. r. o. může využít i diskreční limit ve výši 100 000 Kč. Do této částky rozhoduje naprosto autonomně o velikosti úvěrového limitu. Diskreční limit se vztahuje na následující země: Česko, Slovinsko, Německo, Rakousko, Polsko, Dánsko. (Interní dokumenty, 2015). 4.2.3

Monitoring pohledávek

Sledování a monitoring pohledávek má na starosti obchodní manažer. V případě vzniku pohledávky po splatnosti je povinen reportovat o této skutečnosti vedení společnosti v rámci pravidelné porady. Je-li pohledávka po splatnosti více jak 7 dní, zodpovědná osoba má na starosti zkontaktovaní zákazníka a zjištění jeho stanoviska k této skutečnosti. Pokud pohledávka nebude zaplacena, zodpovědná osoba

Praktická část

30

nahlásí do 60 dní neuhrazenou pohledávku společnosti COFACE, která následně poskytne pojistné krytí a zajistí její vymáhání na své náklady. Společnost COFACE provádí i monitoring negativních informací z různých sektorů a u konkrétních odběratelů. Díky těmto informacím společnost GDP KORAL, s. r. o. může předejít vzniku problematických nebo nedobytných pohledávek (Interní dokumenty, 2015).

Obr. 1 Postup při řízení pohledávek po splatnosti ve společnosti GDP KORAL, s. r. o. Zdroj: Vlastní práce, interní dokumenty společnosti, 2015.

4.2.4

Zajištění pohledávek

Společnost využívá již výše zmiňované pojištění pohledávek u společnosti COFACE. K uzavření tohoto pojištění společnost vedlo více skutečnosti:  možnost přístupu ke kreditním informacím, tedy prověření si nových zákazníků,  zvyšující se počet zakázek pro stavební firmy, kde je vyšší riziko druhotné platební neschopnosti,  pozitivní zkušenost z minulosti, kdy COFACE pomohla společnosti vymáhat pohledávku u zákazníka z Irska,  Francouzská partnerská společnost má rovněž pojištění pohledávek u COFACE a jakožto spolumajitelé společnosti vyjádřili podporu, aby i oni toto pojištění uzavřeli. Primárním cílem toho produktu je zkvalitnit řízení portfolia odběratelů, předcházet vzniku problematických pohledávek a poskytovat odškodnění v případech neplacení odběratelů. Předmětem tohoto pojištění jsou pohledávky vznikající

Praktická část

31

z prodeje vyztužených plastů. Pojištěný obrat je nastaven ve výši 60 milionů Kč na pojistné období, které je jeden rok. Pojištěná rizika jsou platební neschopnost a platební selhání odběratelů ze zemí Evropské unie. V případě vzniku pohledávky po splatnosti společnost musí tuto skutečnost nahlásit do 60 dní od jejího vzniku. Bezprostředně po nahlášení začíná proces odškodnění. V případě neuhrazené pohledávky, která byla sjednána v rámci diskrečního limitu, je nastaveno pojistné krytí ve výši 80 % z celkové částky. Pro pohledávky, které podléhají schváleným kreditním limitům, je nastaveno pojistné krytí ve výši 85 %. Karenční doba je lhůta, po kterou GDP KORAL, s. r. o. čeká na pojistné plnění a její délka ovlivněna důvodem nezaplacení faktury. V případě insolvence, společnost COFACE vyplatí pojistné do 30 dnů od obdržení veškeré dokumentace. Je-li pohledávka nezaplacena z důvodu platebního selhání, tak COFACE poskytne pojistné plnění do 5 měsíců od nahlášení pohledávky po splatnosti. Veškeré inkasní náklady spojené s pojištěnými pohledávkami nese COFACE. Maximální pojistné plnění, tedy nejvyšší limit odškodnění, v rámci pojistné smlouvy se vypočítá jako 40 – ti násobek pojistného za pojistné období, tj. 6 milionů Kč. Tab. 2

Ceník COFACE

Cena za kreditní informaci Odběratel z Evropské unie 00001 400 Kč Odběratel z České republiky 00001 200 Kč Hodnota pohledávky Diskreční limit < 100 000 Kč Kreditní limit > 100 000 Kč Pojistné krytí Diskreční limit 0000080 % Kreditní limity 0000085 % Karenční lhůta Insolvence 00000030 dnů Platební selhání 0000000005 měsíců Zdroj: Vlastní práce, interní dokumenty společnosti, 2015.

Modelový příklad – Pojištění pohledávek u COFACE Německé společnosti DDD, a. s. byla k 1. 3. 2015 vystavena faktura na částku 300 000 Kč. Lhůta splatnosti faktury je 1. 4. 2015. Pohledávka k 6. 4. 2015 není uhrazena. Před uzavřením smlouvy manažer obchodního oddělení zjistil, že společnost je v systému COFANET ohodnocena ratingem @, což znamená, že poskytnutí

Praktická část

32

úvěru je povoleno do výše 560 000 Kč. Smlouva tedy byla řádně uzavřena podle podmínek COFACE. Obchodní manažer po zjištění pohledávky po splatnosti zkontaktuje dlužníka a informuje se o důvodu vzniku pohledávky po splatnosti. Následně se pokusí pohledávku vymoci vlastními silami. Pokud se nepodaří, tak je povinen nahlásit tuto skutečnost COFACE do 60 dní od lhůty splatnosti. Po nahlášení pohledávky po splatnosti společnost GDP KORAL, s. r. o. dostane 85 % z pojištěné pohledávky, tedy 255 000 Kč, a to do 5 měsíců po nahlášení pohledávky po splatnosti. Veškeré inkasní náklady nese společnost COFACE. 4.2.5

Opravné položky

Za dobu existence firmy nebyly tvořeny opravné položky k pohledávkám. Společnost tedy nemá vnitřní směrnici, která by upravovala jejich tvorbu. V rámci praktické části bude vytvořena směrnice, která obsahuje problematiku tvorby opravných položek a to z hlediska účetního a daňového.

4.3 Vývoj hospodářské činnosti společnosti Data o vývoji společnosti můžeme získat z dokumentů účetní závěrky. V případě společnosti GDP KORAL, s. r. o. patří mezi tyto dokumenty rozvaha, výkaz zisků a ztrát. Rozvaha podává přehled o majetku podniku a o zdrojích jeho krytí ke konci účetního období. Výkaz zisku a ztrát udává strukturu a výši nákladů, velikosti tržeb a velikost hospodářského výsledku (Synek a kol., 2011). Výkazy jsou přiloženy v příloze B, C. Společnost GDP KORAL, s. r. o. je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jako účetní období má zvolen kalendářní rok, tedy od 1. 1. do 31. 12. Pro analýzu situace v roce 2014 byly v rámci praktické části využity údaje z předběžných výkazů. Tab. 3 zobrazuje vývoj aktiv a pasiv společnosti za posledních šest let. Z analýzy je zřejmé, že největší část aktiv tvoří dlouhodobý majetek. V roce 2009 dlouhodobý majetek byl ve výši 30 152 000 Kč a tvořil 73 % aktiv, ke konci sledovaného období vzrostl na 43 115 000 Kč a tvořil 59 % aktiv. Oběžný majetek měl tendenci růst po celé sledované období. Tato situace byla způsobena především nárůstem krátkodobých pohledávek, které v roce 2009 byly ve výši 2 005 000Kč a tvořily 5 % aktiv a v roce 2014 se zvýšily na 14 570 000 Kč a tvořily 20 % aktiv. Důvodem je především výrazný nárůst spolupráce s firmami, se kterými má společnost dohodnutou splatnost faktur do 90 dní. Ke krytí majetku společnost využívá především cizí zdroje, a to krátkodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry. Ve sledovaném období se poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům příliš nemění. Zůstává po celou dobu v přibližném poměru: vlastní zdroj financována 40 %, cizí zdroje krytí 60 %. V roce 2013 se zvýšila aktiva a pasiva společnosti skoro o 70 %, důvodem bylo odkoupení nemovitosti v areálu výroby. K financování této investice byl použit dlouhodobý bankovní úvěr.

Praktická část Tab. 3

33

Struktura aktiv a pasiv v tis. Kč za období 2009–2014

Aktiva Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení Pasiva Vlastní kapitál Cizí zdroje Časové rozlišení

2009 41 390 30 152 10 473 765 41 390 13 896 27 092 402

2010 38 507 23 293 15 062 152 38 507 15 324 23 174 9

2011 48 642 26 899 21 636 107 48 642 17 610 30 979 53

2012 40 469 18 297 22 077 95 40 469 23 826 15 958 685

2013 68 289 39 626 28 278 385 68 289 27 290 40 495 504

2014 73 590 43 115 29 941 534 73 590 33 590 40 000 0

Zdroj: Rozvahy společnosti k 31. 12. za období 2009–2014.

Tab. 4 a 5 shrnuje vývoj důležitých ekonomických ukazatelů za sledované období, ze kterých je vidět vývoj tržeb za výrobky a vlastní výkony, který se společnosti daří udržovat na přibližně stejné úrovni s mírnou tendencí růstu, která se v průměru pohybuje okolo 11 %. Co se týče výsledku hospodaření, společnost vykázala v roce 2009 ztrátu ve výši 1 915 000 Kč. Je to především kvůli vyšším odpisům. Společnost pořídila novou výrobní linku, která byla zprovozněna, ale následně nefungovala dobře a nebyla schopna vyrábět výrobky v požadované kvalitě. Další roky se výsledky hospodaření již drží v kladných hodnotách a mají tendenci růst. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2013, kdy vzrostl o 748 000 Kč, tedy o 102 %. Výsledek hospodaření nabyl nejvyšší hodnoty v roce 2014, kdy vzrost o 82 % a činil 6 299 000 Kč. Tab. 4

Vybrané položky výkazů zisku a ztrát v tis. Kč za období 2009–2014

Tržby Provozní výsledek hospodaření Výsledek hospodaření

2009

2010

2011

2012

2013

2014

35 550

43 717

57 771

48 437

59 611

65 639

–1 294

2 065

2 759

3 066

4 222

7 921

–1 915

1 428

2 285

1 716

3 464

6 299

Zdroj: Výkazy zisků a ztrát společnosti k 31. 12. za období 2009–2014.


34

Procentuální změny u vybraných položek z výkazů zisků a ztrát za období 2009–2014.

2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 Tržby prodej výrobků Provozní výsledek hospodaření Výsledek hospodaření

15 %

15 %

–3 %

26 %

2%

260 %

34 %

11 %

38 %

88 %

175 %

60 %

–25 %

102 %

82 %

Zdroj: Vlastní práce, výkazy zisků a ztrát společnosti k 31. 12. za období 2009–2014.

4.3.1

Vývoj pohledávek z obchodního styku

Společnosti GDP Koral, s. r.o. vznikají různé pohledávky, například z titulu reklamace, poskytnutých záloh nebo daní. Tato bakalářská práce je zaměřena na pohledávky z obchodních vztahů, proto bude dále pracováno pouze s tímto druhem pohledávek. Na Obr. 2 je zobrazen vývojový trend pohledávek z obchodního styku. Pohledávky zaznamenaly vysoký nárůst oproti předchozímu období především v letech 2010 a 2013, kdy se hodnoty zvýšily o 346 %, tj. o 4 249 000 Kč a 233 % tj. o 13 181 000 Kč.

Obr. 2 Vývoj stavu pohledávek z obchodního styku v tis. Kč za období 2009–2014 Zdroj: Rozvahy společnosti k 31. 12. za období 2009–2014.

4.3.2

Vývoj neuhrazených pohledávek

V Tab. 6 je zobrazen vývoj neuhrazených pohledávek z obchodního styku v časovém horizontu 2009–2014. Údaje jsou čerpány z dokumentů účetní závěrky pro zkoumané období. Krátkodobé pohledávky vykazují rostoucí trend, který zdů-

Praktická část

35

razňuje nutnost efektivně nastaveného systému řízení pohledávek. V roce 2009 je evidován velmi vysoký podíl pohledávek po splatnosti a to ve výši 98,7 %. V dalších letech, tj. 2010–2014 se počet pohledávek po splatnosti značně zredukoval a v průměru tvořil 16,30 %. Průměrně společnost vázala v pohledávkách po splatnosti finanční prostředky ve výši 1 349 500 Kč. Tab. 6

Vývoj stavu pohledávky z obchodního styku v tis. Kč za období 2009–2014

2009 Pohledávky celkem

2011

2012

2013

2014

1 229

5 478

7 668

4 890

18 071

14 124

16

4 750

4 845

4 247

17 553

11 952

1 213

728

2 823

643

518

2 172

Uhrazené Po splatnosti

2010

Zdroj: Interní dokumenty společnosti, 2009–2014.

V Tab. 7 je provedena analýza pohledávek po splatnosti, ze které je zřejmé, že největší problém s pohledávkami po splatnosti měla společnost v roce 2009, kdy jejich výše dosahovala skoro 100 % rozvahové hodnoty pohledávek. V dalším roce se situace zlepšila a pohledávky po splatnosti tvořily necelých 14 %, v roce 2011 se hodnota zvýšila na 37 %. V dalších dvou letech hodnoty klesaly, v roce 2013 hodnota pohledávek po splatnosti k rozvahovému dni klesla na 3 %. V roce 2014 stoupla na necelých 15 %. Tab. 7

Struktura pohledávek po splatnosti za období 2009–2014

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1 213

728

2 823

643

518

2 172

do 90 dnů

0

0

149

114

157

1 723

do 180 dnů

6

0

945

160

75

64

do 360 dnů

61

483

100

235

286

385

1 146

245

1 629

134

0

0

Pohledávky po splatnosti

nad 360 dnů

Zdroj: Interní dokumenty společnosti, 2009–2014.

4.3.3

Analýza aktivity

Ukazatel doby obratu pohledávek v průběhu analyzovaného období má kolísavý vývoj. Nejnižší hodnoty dosáhl v roce 2009, kdy podnik čekal na platby průměrně 12 dní. Nejvyšší hodnota byla kalkulována v roce 2013. Podnik v tomto roce musel čekat na inkaso od svých odběratelů 113 dní. Z vypočtených hodnot je zřejmé, že podnik neustále prodlužuje dobu splatnosti faktur za zboží. Může za to především narůstající spolupráce se společnostmi, kterým je poskytován obchodní úvěr na 90 dní. Dalším důvodem jsou jednorázové objednávky, které často připadají právě na prosinec.

Praktická část

36

Doba obratu závazků se nazývá také průměrná doba odkladu plateb nebo doba provozního úvěru. Pomocí toho ukazatelem lze zjistit, jak dlouho firma odkládá platby faktur dodavatelů. Z Tab. 8 lze vidět klesající trend ve sledovaném období. Platební morálka společnosti má dobrou úroveň a snaží se snížit využívání dodavatelských úvěrů. Postupem času má v plánu přejít na platby předem se skontem. V roce 2009 odkládala platby faktur až na dobu 63 dní a v roce 2014 společnost zvládá zaplatit faktury již za 11 dní. Obecně platí, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek. Podnik takto může využít bezúročný dodavatelský úvěr. V případě, že tato podmínka není dodržena, podnik musí své závazky financovat sám. Obchodní deficit je v posledních pěti letech kladný. To znamená, že společnost hradí své závazky dříve, než inkasuje pohledávky. Společnost tedy poskytuje bezúročný úvěr svým zákazníkům. Toto chování je pro společnost neefektivní. Může totiž vzniknout potřeba využít jiných zdrojů financování, například čerpání úvěru od banky. Je proto vhodné stanovit opatření, která povedou k dřívějšímu inkasu pohledávek od zákazníků. Tab. 8

Vybrané ukazatele aktivity ve dnech za období 2009–2014

Ukazatele aktivity Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků Obchodní deficit

2009 12,62 63,50 –50,88

2010 45,74 20,58 25,16

2011 48,50 12,03 36,47

2012 2013 36,85 110,65 4,91 8,49 31,94 102,16

2014 78,54 10,44 68,10

Zdroj: Vlastní práce, účetní výkazy společnosti za období 2009–2014.

4.3.4

Analýza likvidity

Ukazatele likvidity jsou důležité pro věřitele společnosti, protože vyjadřují schopnost podniku hradit své závazky. Za stěžejní je lze považovat také při řízení pohledávek. V případě, že společnost není likvidní a ukazatelé vycházejí v záporných hodnotách, je to důležitý impuls pro změnu výše krátkodobých závazků nebo oběžných aktiv, kam patří i pohledávky. Rozlišujeme tři stupně likvidity. Běžná likvidita vypovídá o tom, jak rychle je společnost schopna uhradit své závazky, kdyby proměnila všechna svá oběžná aktiva na hotovost. Zpravidla platí, že čím je větší hodnota ukazatele, tím má podnik lepší platební schopnost. Z Tab. 9 je zřejmé, že ukazatel má rostoucí tendenci a v posledních čtyřech letech značně převyšuje odvětvový průměr za sledované období, který je 3,33. Hodnoty ukazatele jsou tedy příznivé pro věřitele. V případě společnosti GDP KORAL, s. r. o. je tento ukazatel ovlivněn především velkým objemem zásob. Dle Kislingerové (2010) zásoby nesplňují hledisko likvidity a jejich prodej je často ztrátový. Tato situace je navíc nepříznivá pro vlastníky společnosti, protože zásoby na skladech jsou málo likvidní a nepřináší společnosti žádný výnos. Dalším vypočteným ukazatelem je pohotová likvidita. V Tab. 9 lze vidět, že hodnota za poslední tři roky dosahuje vyšších hodnot než je odvětvový průměr,

Praktická část

37

který je 2,60. Při bližším prozkoumání bylo zjištěno, že důvodem vysoké hodnoty toho ukazatele bylo v roce 2012 zvýšení rozvahové položky – bankovní účet. V dalších letech, 2013 a 2014, je příčinou vysokých hodnot zvýšení krátkodobých pohledávek. Zvýšené hodnoty tohoto ukazatele jsou žádoucí především pro věřitele, protože snižují riziko nesplacení dluhu. Z pohledu vlastníků může být tato skutečnost chápána negativně, protože peněžní prostředky jsou vázány v aktivech, které mají nízký nebo nulový úrok (Váchal a Vochozka, 2013). Tab. 9

Vybrané ukazatele likvidity za období 2009–2014

Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2009 0,67 0,14 0,01

2010 0,94 0,42 0,06

2011 4,27 2,36 0,31

2012 12,38 6,65 3,60

2013 6,28 4,19 0,17

2014 9,69 5,48 0,77

Zdroj: Vlastní práce, účetní výkazy společnosti za období 2009–2014.

Hotovostní likvidita, vypočítaná v Tab. 9 je nejpřísnějším ukazatelem likvidity. Měří schopnost uhradit krátkodobé závazky právě v tento okamžik, tedy pomocí hotovosti, peněz na bankovních účtech, šeků nebo krátkodobých cenných papírů (Kislingerová, 2010). Kalkulované hodnoty s výjimkou roku 2012 jsou nižší než odvětvový průměr, který byl zjištěn ve výši 1,10. Za výrazně vyšší hodnotu ukazatele hotovostní likvidity v roce 2012 může příliv peněžních prostředků na bankovní účet ke konci rozvahového období. Průměrné hodnoty ukazatelů likvidity jsou kalkulovány na základě vzorců uvedených v kapitole 3. 2. 5. a pomocí dat, které jsou veřejně dostupné na webovém portálu Ministerstva průmyslu a obchodu za období 2009–2014.

Praktická část

38

Obr. 3 Srovnání ukazatele hotovostní likvidity společnosti GDP KORAL, s. r. o. s odvětvovými hodnotami za období 2009–2014 Zdroj: Vlastní zpracování, účetní závěrky společnosti k 31. 12. za období 2009–2014, www.mpo.cz,2009–2014.

Analýza likvidity je doplněna o ukazatel čistého pracovního kapitálu. Pokud je hodnota kladná, znamená to, že pro krytí krátkodobých aktiv jsou použity dlouhodobé zdroje. V letech 2009 a 2010 se tento ukazatel držel v záporných hodnotách, což znamená, že společnost byla vystavena finanční nerovnováze. Čistý pracovní kapitál umožňuje společnosti pokračovat ve své činnosti, i když bude nucena dostát všem svým závazků, a proto vycházející kladné hodnoty jsou v dalších letech příznivé. Financování oběžného majetku dlouhodobými zdroji je méně rentabilní, jelikož dlouhodobé zdroje jsou dražší než krátkodobé. Z pohledu vlastníka je vhodné tento ukazatel minimalizovat (Váchal a Vochozka, 2013). Tab. 10

Výše čistého pracovního kapitálu v tis. Kč za období 2009–2014

Čistý pracovní kapitál

2009 –5 156

2010 –956

2011 2012 2013 2014 16 464 20 294 23 777 26 852

Zdroj: Vlastní práce, účetních výkazy společnosti za období 2009–2014.

4.4 Zhodnocení situace V této části bakalářské práce je zhodnocen systém řízení pohledávek ve společnosti GDP KORAL, s. r. o. Na základě provedených analýz budou navržena opatření a doporučení ke zvýšení efektivnosti řízení pohledávek. Prvním předpokladem efektivního řízení pohledávek je dostatek relevantních informací o obchodním partnerovi. Zkoumaná společnost nyní k prověření potenciálních odběratelů využívá databázi COFANET. Vzhledem k historii

Praktická část

39

a mezinárodní působnosti společnosti COFACE je tento způsob ověřování bonity klienta hodnocen jako vynikající. Zkoumaná společnost má přístup nejen k databázi, která obsahuje informace o bonitě tuzemských a zahraničních společností, ale také k informacím o vývoji ekonomiky jednotlivých zemí a sektorů. Dalším důležitým prvkem je zajištění pohledávek. Zkoumaná společnost využívá již výše zmiňované pojištění pohledávek u společnosti COFACE. Po vzniku pohledávky po splatnosti má společnost 60 dní na to, aby se pokusila pohledávku vymoci vlastními silami například pomocí upomínek. V případě neúspěchu je povinna tuto skutečnost nahlásit společnosti COFACE, která následně zajistí její proplacení a to ve výši 80 % nebo 85 % rozvahové hodnoty. Společnost COFACE se v případě pohledávky po splatnosti postará o veškeré náležitosti a náklady spojenými s vymáháním. Karenční lhůta, tedy doba, po kterou čeká analyzovaná společnost na pojistné plnění, trvá v rozmezí jednoho až pěti měsíců. Díky pojištění pohledávek, které zkoumaná společnost uzavřela v lednu 2015, nejsou v procesu řízení pohledávek shledány výraznější nedostatky. Společnost má navíc pro rok 2015 sjednanou příznivou cenu pojištění. V případě, že se společnost řídí nastavenými uvěrovými limity dostane za své pohledávky vždy zaplaceno. Mezi nevýhody toho zajišťovacího instrumentu patří doba, kterou společnost musí čekat, než dostane pojistné plnění. V případě vzniku problematické pohledávky se může doba protáhnout až na 7 měsíců. Lhůta je vyhodnocena jako velmi dlouhá a nežádoucí. V případě náhody a selhání více velkých odběratelů současně se společnost může dostat až do druhotné platební neschopnosti. Navíc společnost přijde o 15 – 20 % z vymáhané částky. Pojistná smlouva je sjednána na dobu určitou a to do konce roku 2015, pro další období tedy nemusí být sjednány výše zmíněné podmínky, a proto v rámci kapitoly doporučení je navrhnuto opatření, které může nahradit službu COFACE a podle hrubých propočtů se jeví jako výhodnější. Tab. 11

Srovnání ceny pojištění a dokumentárního akreditivu

Pojištění u společnosti COFACE Pojistné 150 000 Kč Poplatek za úvěrové limity 062 000 Kč Postoupení pohledávek po splatnosti 236 162 Kč Celkem 448 162 Kč Potvrzený dokumentární akreditiv Avizování akreditivu Zdarma Potvrzení akreditivu 01 500 Kč Vyplacení akreditivu 01 500 Kč Celkem za dokumentární akreditiv 03 000 Kč Celkem 360 000 Kč Zdroj: Vlastní práce, interní dokumenty společnosti, 2015; www.csas.cz, 2015.

Praktická část

40

V případě pojištění u společnosti COFACE je pojistné počítáno z předpokládaného obratu ve výši 60 000 000 Kč a pojistné sazby 0,25 %. Ke kalkulaci poplatků za stanovení úvěrových limitů je využit Ceník COFACE z kapitoly 4. 2. 4. a průměrný počet odběratelů 50. K výpočtu ceny, kterou společnost zaplatí za postoupení pohledávek po splatnosti je použit průměrný počet pohledávek po splatnosti za sledované období, tedy 1 349 000 Kč (Interní dokumenty, 2015). Cena za avizování, potvrzení a vyplacení dokumentárního akreditivu je kalkulována z hodnoty 500 000 Kč. K výpočtu byl použit veřejně dostupný aktuální ceník České spořitelny (www.csas.cz, 2015). Na základě výpočtů obchodních deficitů za sledované období, které byly provedeny v kapitole 4. 3. 3. lze konstatovat, že analyzovaná společnost hradí své závazky dříve, než získává úhradu od svých odběratelů. Tato situace se může zdát být na první pohled neefektivní, vezme-li ale v úvahu důvody vzniku této skutečnosti, zjistíme opak. Důvodem takto vysokého deficitu je především neustálé zkracování doby úhrady dodavatelských faktur a naopak prodlužování doby úhrady odběratelských faktur. Nastavení doby splatnosti faktur pro odběratele se řídí určitým pravidlem a to velikostí zakázky. Prodlužování této doby může být jedním z klíčových faktorů úspěchu v dnešním silně konkurenčním prostředí. Společnost tedy nabízí delší dobu splatnosti odběratelských úvěrů, ale pouze zákazníkům, se kterými má pozitivní obchodní zkušenosti z minulosti. Důvodem proč se společnost snaží hradit své závazky co nejdříve je fakt, že v budoucnosti chce přejít na platby předem a využití skonta. Ukazatele běžné a pohotové likvidity jsou v posledních 4 letech vyšší než odvětvový průměr za sledované období. Tyto ukazatele mají značné nedostatky v různých podobách, které jsou zmíněny v kapitole 4. 3. 4. Vysoké hodnoty těchto ukazatelů mají nepříznivý vliv na vlastníky společnosti, proto je vhodné, aby se ukazatele nacházely v doporučených hodnotách. Hotovostní likvidita vychází hůře a je ve sledovaném období s výjimkou roku 2012 menší než odvětvový průměr. Tento ukazatel může kolísat z různých důvodů, jedním z nich může být například snížení nebo zvýšení stavu bankovního účtu ke konci rozvahového období, jak tomu bylo i v roce 2012. Vzhledem k přání společnosti hradit své závazky se skontem je vhodné tento ukazatel zvýšit. Jeho zvýšení může být dosaženo například snížením krátkodobých závazků. Po provedení analýzy pohledávek bylo zjištěno, že společnost měla v průměru za sledované období 30 % pohledávek po splatnosti. Toto číslo je shledáno jako poměrně vysoké, a proto v rámci doporučení pro obchodního manažera jsou opatření ke zlepšení této situace. Společnost za celou dobu své existence netvořila opravné položky. Tvorba zákonných položek k pohledávkám není povinná, často je ale výhodná kvůli možnosti snížení základu daně z příjmů právnických osob. Účetní opravné položky je důležité tvořit z důvodu věrného a poctivého zobrazení majetku, tedy pohledávek. Vzhledem k absenci tvorby opravných položek je v rámci doporučení níže vytvořena organizační směrnice Řízení pohledávek, která tuto problematiku obsahuje. Pro přehlednost a zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám je zvolen

Praktická část

41

postup tvorby účetních položek stejným způsobem jako postup tvorby daňových opravných položek, tedy podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu.

4.5 Doporučení V této části bakalářské práce je navrženo změnit instrument zajištění pohledávek a to ze stávajícího pojištění pohledávek u COFACE na dokumentární akreditiv. Ten, je doporučen použít nejen k zajištění zahraničních zakázek, ale také i pro velké zakázky v rámci České republiky. Pro menší tuzemské zakázky je doporučeno zajištění prostřednictví rozhodčí doložky a důkladné ověření bonity partnera. Pro péči o tuzemské pohledávky je níže zpracována směrnice, která popisuje postup řízení pohledávek od jejich vzniku až po případnou tvorbu opravných položek. 4.5.1

Péče o pohledávky ze zahraničí

Dokumentární akreditiv skrývá mnoho výhod, mezi které patří možnost finanční zátěže za úhradu poplatků za tento zajišťovací instrument rozložit mezi kupujícího a prodávajícího. V jakém poměru je čistě na dohodě mezi subjekty. Tento způsob zajištění navíc kryje i rizika bezdůvodného nepřevzetí zboží odběratelem a odstoupení obchodního partnera od kontraktu. Mezi další důvody proč zvolit dokumentární akreditiv je přání analyzované společnosti přejít v budoucnosti na skonto platby za svoje závazky. Aby přání mohlo být splněno, je důležité mít dostatek likvidních prostředků. Ukazatel, který se jeví jako nejvhodnější pro zhodnocení situace, tedy jak je společnost schopna hradit své „okamžité“ závazky je ukazatel okamžité likvidity a právě tento ukazatel v porovnání s odvětvovým průměrem pro sledované období nevychází příznivě. Zlepšení tohoto ukazatele by mohlo být dosáhnuto využíváním správně zvoleného dokumentárního akreditivu. Důvod proč by měl i kupující souhlasit s dokumentárním akreditivem je jistota, že je řádně odesláno, odpovídá požadované kvalitě a veškerá dokumentace je v pořádku. V případě vhodně zvoleného dokumentárního akreditivu (například s odloženou splatností) je další výhodou, že kupující neplatí nic dopředu a se svými finančními prostředky může libovolně nakládat. Další výhoda dokumentárního akreditivu s odloženou splatnosti je také skutečnost, že tyto pohledávky jsou snadno prodejné v rámci tzv. forfaitingu. Kupujícímu je tak zachována možnost zaplatit pohledávku v původně stanoveném termínu a prodávající získá 100 % pohledávek snížené o diskont. Ten je vypočítán z nominální hodnoty pohledávky, předem určené sazby a doby, která uplyne od data výplaty diskontované částky do doby splatnosti pohledávky.

Praktická část

4.5.2

42

Péče o tuzemské pohledávky

Cílem této směrnice je usnadnit management pohledávek. Organizační směrnice Řízení pohledávek upravuje postup při správě pohledávek v rámci České republiky a to od jejich vzniku až po případnou tvorbu opravných položek. Kvalitní správa pohledávek začíná ještě před jejich vznikem. Zjišťování informací o odběratelích by každá společnost měla věnovat zvýšenou pozornost. Proto níže uvedená směrnici obsahuje seznam registrů veřejných i soukromých registrů, které jsou doporučeny k nahlédnutí. Dalším důležitým krokem je kvalitně zpracovaná smlouva. Smlouvu je doporučeno doplnit o rozhodčí doložku, která v případě platební neschopnosti nebo vůli odběratele zajistí rychlý způsob řešení. Dále je vhodné, do smlouvy zaimplementovat úrok z prodlení, který je dlužníkovi předepsán k zaplacení při platbě po splatnosti. Tento úrok má za úkol zabránit pozdnímu splácení pohledávek. Směrnice obsahuje vzor rozhodčí doložky, kterou je doporučeno přidat do závěrečných ustanovení smlouvy. Mezi stěžejní body v řízení pohledávek je kontrola neuhrazených pohledávek, která by měla probíhat v pravidelných intervalech nejméně jedenkrát do měsíce. Při upomínání dlužníka lze využít buď vzorové upomínky, nebo lze vytvořit upomínku podle typu dlužníkovi viz příloha A Typologie dlužníka. Směrnice upravuje i postup tvorby opravných položek. V následující části je vytvořena Organizační směrnice Řízení pohledávek.

GDP KORAL, s. r. o.

Adresa: Za mlýnem 5 666 01, Tišnov Česká republika

Název: Typ dokumentu: Vypracovala:

Řízení pohledávek Organizační směrnice Dagmar Štorková Schválil:

xxx

Datum vystavení:

1. 3. 2015

1. 6. 2015

Revize:

Účinnost od: Změněné strany:

Obr. 4 Záhlaví organizační směrnice Řízení pohledávek ve společnosti GDP Koral, s. r. o. Zdroj: Vlastní práce, Šteker, Otrusinová, 2007.

1. Účel a rozsah platnosti Tato směrnice slouží ke stanovení pravidel, organizace a povinností při řízení pohledávek ve společnosti GDP KORAL, s. r. o. Definuje proces řízení pohledávek od zjišťování informací o klientech až po vymáhání neuhrazených pohledávek v rámci společnosti. Směrnice obsahuje tipy pro snadnější komunikaci s dlužníky a návrh splátkového kalendáře.

Praktická část

43

Směrnice Řízení pohledávek je závazná pro všechny zaměstnance společnosti GDP KORAL, s. r. o.

2. Legislativa    

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Český účetní standard pro podnikatele č. 005 – Opravné položky

3. Bonita odběratele Pracovníkovi obchodního oddělení je doporučeno při prověření bonity odběratele použít informační systém ARES (Administrativní registr ekonomický subjektů1), který umožňuje vyhledávat informace souběžně ve všech veřejných registrech České republiky. Seznam registrů, které jsou doporučeny k nahlédnutí:  Obchodní rejstřík (OR), vedený rejstříkovými soudy,  Živnostenský rejstřík (RŽP), vedený Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR,  Insolvenční rejstřík (IR), který je veden Ministerstvem spravedlnosti ČR,  Registr plátců daně z přidané hodnoty (DPH) vedený Českou daňovou správou,  Registr plátců spotřební daně (SD), vedený Celní správou ČR,  Registr ekonomických subjektů (RES), vedený Českým statistickým úřadem. Základem je prověření existence obchodního partnera, ke kterému lze využít Obchodní2 nebo Živnostenský3 rejstřík. Dále je nutné dohledat ekonomické údaje o zkoumaném subjektu, důležité jsou především účetní závěrky. Tyto údaje lze vyhledat ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin4. Pokud firma vykazuje záporné výsledky hospodaření nebo nemá výkazy zveřejněny vůbec, je to jeden z varovných signálů. Jednou z možností, jak se dostat k údajům, je vyzvat potencionální zákazníky k jejich zaslání. Obchodní manažer také sleduje likviditu společnosti. V Tab. 12 je postup výpočtu a doporučené hodnoty. Vyšší hodnoty jsou žádoucí, nižší nikoli.

1Administrativní

registr ekonomický subjektů dostupný http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz 2 Obchodní rejstřík dostupný z: http://obchodnirejstrik.cz/ 3 Živnostenský rejstřík dostupný z: http://zivnostensky-rejstrik.cz/ 4 Veřejný rejstřík a sbírka listin dostupný z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma

z:


44

Vybrané ukazatele likvidity a jejich doporučené hodnoty

Druh likvidity Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

Postup výpočtu Doporučené hodnoty (oběžná aktiva – zásoby)/ 1,0 – 1,5 krátkodobé závazky finanční majetek/ krátkodobé 0,2 – 0,5 závazky

Zdroj: Vlastní práce, Knápková, Pavelková, Šteker, 2013.

Dále je nutné zjistit, zda dotyčná společnost nebo osoba není v likvidaci, k tomu lze využít například Insolvenční rejstřík5. Ověření, jestli je zkoumaný obchodní partner plátce daně lze učinit v Registru plátců daně z přidané hodnoty6, ve kterém je další důležitou informací status plátce, ten může být spolehlivý nebo nespolehlivý. Je zde také možné ověřit, jestli je zahraniční obchodní partner registrován jako plátce DPH v jiném členském státě EU. Dalším registrem je Centrální registr dotací7, který eviduje dotace poskytnuté ze státního rozpočtu. K přijetí dotace je povinen splnit několik podmínek, které naznačují, že podnik je finančně stabilní a má tendenci rozvíjet se. Při vyhledávání informací je především důležité sledovat aktuálnost obsahu. Dále k prověření potenciálního zákazníka je vhodné využít registry dlužníků. V České republice jich funguje několik a při zjišťování informací v těchto registrech je nutné mít na vědomí, že jsou provozovány soukromými osobami a informace nemusí být úplně relevantní. K nahlédnutí je doporučen registr dlužíš.cz8 a varujeme.cz9. V případě zjištění negativních informací o potenciálním partnerovi obchod s odloženou platnosti je nedoporučován a je vhodné požadovat platbu předem.

4. Smlouva Smlouvu lze doplnit o rozhodčí doložku, která stanovuje další postup v případě vzniku pohledávky po splatnosti. Je vhodná pro obchodní smlouvy s tuzemskými i zahraničními odběrateli. Rozhodčí doložka stanovuje, že o majetkových sporech mezi smluvními stranami bude rozhodovat jeden nebo více rozhodců nebo rozhodčí soud. Rozhodčí doložka je doporučena zapracovat do závěrečného ustanovení příslušné smlouvy. Neakceptování rozhodčí doložky obchodním partnerem, je určitým varováním. Smlouva dále obsahuje úrok z prodlení, který vzniká při neplnění závazku dlužníkem. Úrok z prodlení je stanoven ve výši 15 % p. a. Vzor rozhodčí doložky

Insolvenční rejstřík dostupný z: https://isir.justice.cz Registr plátců daně z přidané hodnoty: http://adisreg.mfcr.cz/adistc/DphReg 7 Centrální registr dotací dostupný z: http://cedr.mfcr.cz 8 Dlužíš dostupný z http://www.dluzis.cz 9 Varujeme dostupný z http://www.varujeme.cz 5 6

Praktická část

45

Smluvní strany se dohodly, že všechny spory vyplývající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou rozhodnuty v rozhodčím řízení, a to třemi rozhodci. Každá ze smluvních stran určí jednoho rozhodce, kteří poté zvolí rozhodce předsedajícího. Takto jmenovaní rozhodci mají oprávnění spor projednat a rozhodnout. Rozhodčí nález je pro strany konečný a závazný. Strany se zavazují splnit veškeré uvedené povinnosti v tomto nálezu. Rozhodčí řízením se bude konat v ………. Náklady sporu včetně honoráře ponese strana, která sporu podlehne (Bařinová, Vozňáková, 2007).

5. Pohledávky po splatnosti Kontrolu neuhrazených pohledávek provádí pracovník obchodního oddělní pravidelně a to jedenkrát do měsíce vždy k 15. dni daného měsíce. Při upomínání dlužníka je především důležitý kontinuální průběh. Dlužník musí poznat, že vše co bylo řečeno nebo napsáno, je také zrealizováno. Telefonický kontakt V případě zjištění pohledávky po splatnosti je vhodné nejprve telefonicky zkontaktovat dlužníka. Obchodní manažer v rozhovoru:  zdvořile upozorní dlužníka na pohledávku po splatnosti,  zjistí důvody nezaplacení,  stanoví (první) lhůtu pro zaplacení faktury (nejpozději 5 dní od telefonátu),  upozorní dlužníka, že pokud dlužná částka nebude připsána na bankovní účet v den nově stanovené lhůty, bude mu zaslána první písemná upomínka. Pokud se dlužník dostal do platební neschopnosti, obchodní manažer je oprávněn nabídnout splátkový kalendář, který je vyhotoven v písemné formě jako součást dohody o uznání dluhu a musí s ním souhlasit obě strany. Dlužná částka může být navýšena o úroky z prodlení. V případě navýšení dlužné částky o úroky z prodlení, musí být přesně vyčísleny. Splátkový kalendář musí obsahovat následující údaje:  celkovou dlužnou částku (tj. i s úrokem),  výši jednotlivých splátek,  datum úhrady jednotlivých plnění a způsob úhrady. Vzor splátkového kalendáře 1. Dlužník se zavazuje, že částku ve výši 200 000 Kč (slovy: dvě stě tisíc korun českých) zaplatí věřiteli ve formě měsíčních splátek: a) b)

do 15. března 20xx zaplatí 50 000 Kč (slovy: padesát tisíc korun českých), do 30. března 20xx zaplatí 50 000 Kč (slovy: padesát tisíc korun českých),

c)

do 15. dubna 20xx zaplatí dalších 50 000 Kč (slovy: padesát tisíc korun českých),

d)

do 30. dubna 20xx zaplatí posledních 50 000 Kč (slovy: padesát tisíc korun českých).

Praktická část

46

2.

Dlužník je zavázán zaplatit splátky dle předešlého odstavce na účet věřitele č. ………. vedeného u ………. banky. Splátky musí být připsány na účet do 3. dne od stanoveného data úhrady. Jinak je dlužník v prodlení.

3.

V případě, že dlužník nezaplatí některou ze splátek dle toho splátkového kalendáře včas, nastane splatnost celého dluhu a to ve lhůtě do splatnosti další splátky.

První písemná upomínka První písemná upomínka je stylizována formou výzvy k úhradě. Bude poslána v den, na který je určen nový termín úhrady dluh. Pokud na tento den připadá víkend nebo státní svátek, upomínka bude poslána následující pracovní den. Obsahem této upomínky je:  odvolávka na předchozí telefonický rozhovor,  stanovení nové (druhé) lhůty pro zaplacení (nejpozději 10 dní od první lhůty),  upozornění na úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. Druhá písemná upomínka Druhá (poslední) písemná upomínka bude zaslána opět do 10 dní od odeslání první písemné upomínky. Upomínka obsahuje:  odvolání na předchozí upomínky,  stanovení poslední (třetí) lhůty pro zaplacení (do 10 dní od druhého lhůty),  vyčíslení celkové pohledávky (dlužná faktury + úrok z prodlení10 + upomínací výdaje – např. doporučené psaní). Inkasní agentura V případě, že pohledávka nebude uhrazena ani po třech upomínkách, je doporučeno případ předat inkasní agentuře, která zajistí následné vymáhání.

6. Opravné položky Postupy použití, tvorby a účtování o opravných položkách stanovuje Český účetní standard č. 005 – Opravné položky. V Tab. 13 je zobrazeno účtování tvorby a rozpouštění opravných položek a dalších souvisejících účetních případů.

10

,


ID ID ID ID PPD VBÚ

47

Účtování opravných položek u pohledávek

Tvorba zákonné opravné položky k pohledávkám Tvorba účetních opravných položek k pohledávkám Rozpuštění zákonné opravné položky Rozpuštění účetní opravné položky Odepsaná pohledávka byla zaplacena do pokladny Odepsaná pohledávka byla zaplacena na bankovní účet

558/391 559/391 391/558 391/559 211/646 221/646

Zdroj: Vlastní práce, Bařinová a Vozňáková, 2007.

Účetní opravné položky Tvorba účetních opravných položek je důležitá především kvůli dodržení zásady opatrnosti, která je vymezena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 25 odst. 3. Účetní opravné položky se tvoří na základě interního dokladu (ID), který si účetní jednota musí sama vytvořit. Pro jednoduchost systému tvorby opravných položek je doporučeno tvořit účetní opravné položky po stejné době a ve stejné výši jako zákonné opravné položky, které jsou rozepsány v kapitole výše Zákonné (daňové) opravné položky. Zákonné (daňové) opravné položky Tvorba zákonných opravných položek není povinná, ale je výhodná z důvodů možnosti snížení základu daně z příjmů právnických osob. Daňově uznatelné opravné položky musí splňovat podmínky, které vymezuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. K nepromlčeným pohledávkám po splatnosti, které mají rozvahovou hodnotu do 30 000 Kč, lze tvořit opravné položky až do výše 100 %. Musí být ale splněny následující podmínky:  od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců,  celková hodnota vůči témuž dlužníku nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 30 000 Kč,  rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne 30 000 Kč,  nejsou tvořeny opravné položky podle jiných paragrafů zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,  pohledávky nesmí být promlčena a musí být zaúčtována v souladu s účetními předpisy. Pohledávky vzniklé do 31. 12. 2013 Nepromlčené pohledávky, které mají hodnotu nad 30 000 Kč a zároveň jsou do 200 000 Kč (včetně 200 000 Kč) a od doby splatnosti uplynulo více než 6 měsíců, lze vytvořit opravné položky ve výši 20 % jejich neuhrazené rozvahové hodnoty.

Praktická část

48

Vyšší opravné položky je možné tvořit pouze v případě, že jsou pohledávky aktivně vymáhány, tj. pomocí soudního, rozhodčího nebo správního řízení. V případě nepromlčených pohledávek, jejichž rozvahová hodnota je vyšší než 200 000 Kč, je nutné zahájit rozhodčí, soudní nebo správní řízení. Jinak pohledávky nelze odpisovat daňově. Tab. 14

Výše zákonných opravných položek (pro pohledávky vzniklé do 31. 12. 2013)

Zahájeno soudní, rozhodčí nebo správní řízení Hodnota pohledávky < 200 000 Kč > 200 000 Kč starší 6 měsíců 020 % 020 % starší 12 měsíců 033 % 033 % starší 18 měsíců 050 % 050 % starší 24 měsíců 066 % 066 % starší 30 měsíců 080 % 080 % Starší 36 měsíců 100 % 100 % Zdroj: Dvořáková a kol., 2013.

Pohledávky vzniklé po 1. 1. 2014 Od roku 2014 je zjednodušen postup tvorby opravných položek u pohledávek. Tento postup lze využít pouze u pohledávek, které vznikly po 1. 1. 2014 a jsou nepromlčené. V případě, že uplynulo od doby splatnosti:  více než 18 měsíců, lze tvořit opravné položky až do výše 50 % její neuhrazené rozvahové hodnoty,  více než 36 měsíců, je možné vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.

7. Promlčecí lhůta Dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku § 629 a 630 je obecná promlčecí lhůta stanovena na 3 roky, ale smluvně se dá ujednat v délce trvání od 1 roku do 15 let. Tuto lhůtu je důležité sledovat z důvodů tvorby opravných položek. V případě uplynutí této promlčecí lhůty je pohledávka hůře vymahatelná.

Závěr

49

5 Závěr Málokterý podnikatelský subjekt se nepotýká s pohledávkami po splatnosti. Jejich následné řešení může být velmi náročné z organizačního i finančního hlediska. Proto je důležité pohledávky nepodceňovat a zajistit předem jejich „dobytnost“. V případě, že pohledávky po splatnosti nebudou řešeny delší dobu, je výrazně snížená možnost jejich inkasa. Význam správně nastaveného řízení pohledávek je násoben i faktem, že se jedná o každodenní a trvalý proces práce se zákazníky. A právě dobré vztahy se zákazníky jsou základem úspěšného podnikání. Firmy musí usilovat o každého zákazníka, ale je důležité si dát pozor, aby přitom neohrozily svoji existenci. To, že věřitel disponuje pohledávkou, ještě totiž neznamená, že získá očekávané plnění. Z toho důvodů je velmi důležité se před vstupem do smluvního vztahu řádně zajistit. Cílem předkládané bakalářské práce bylo na základě podrobné analýzy správy pohledávek a kalkulace vybraných ukazatelů finanční analýzy ve vybraném podnikatelském subjektu navrhnout opatření, která povedou ke zvýšení efektivnosti v oblasti řízení pohledávek. Zdrojová data pro analýzu pohledávek, jež byla použita v rámci praktické části, byla získána z účetních dat společnosti GDP KORAL, s. r. o., jejíž hlavní činností je výroba sklolaminátových profilů, které mají široké uplatnění v oborech jako je stavebnictví, energetika, zemědělství nebo výroba sportovního náčiní. Nejprve byl proveden podrobný rozbor pohledávek a jejich řízení, které zahrnuje sledování, zajištění a vymáhání pohledávek. Při rozboru pohledávek za období 2009–2014 bylo zjištěno, že společnost eviduje pohledávky po splatnosti. Dále byla provedena podrobná analýza aktuálního řízení pohledávek, při které nebyly shledány výraznější nedostatky, a to především z důvodu pojištění pohledávek u společnosti COFACE. Společnost má pro rok 2015 navíc sjednanou příznivou pojistnou sazbu. Prověřování potenciálních zákazníků je díky zmíněnému pojištění pohledávek na velmi dobré úrovni, avšak případné vymáhání pohledávek má své nedostatky, a to konkrétně výše spoluúčasti a délka karenční lhůty. Spoluúčast při vymáhání pohledávek je nastavena ve výši 15 – 20 % nominální hodnoty pohledávky. Navíc analyzovaná společnost v případě platební neschopnosti odběratele neobdrží finanční prostředky okamžitě, ale může čekat na pojistné plnění až 7 měsíců, což může výrazně zhoršit okamžitou likviditu společnosti, která je důležitá vzhledem k přání jednatele přejít na platby skontem za dodavatelské faktury. Další nedostatek toho pojištění je shledán v možném zvýšení sazby pojistného pro další období. Z těchto důvodů byly na základě všech dostupných dat a dosažených výsledků v rámci samostatné části práce zformulovány následující doporučení pro zvolenou účetní jednotku v oblasti řízení pohledávek. Jako opatření, sloužící ke zvýšení efektivnosti v oblasti řízení pohledávek, je společnosti doporučena změna instrumentu zajištění pohledávek, a to ze stávajícího pojištění na zajištění vhodně zvoleným dokumentárním akreditivem. Mezi výhody tohoto zajišťovacího prostředku patří možnost rozložení finanční zátěže za úhradu poplatků spojených s otevřením akreditivu mezi kupujícího a prodávajícího. V jakém poměru je čistě na dohodě

Závěr

50

mezi subjekty. Dokumentární akreditiv je navíc splatný již při splnění podmínek ze strany prodávajícího, jsou zde tedy pokryta i rizika jako je bezdůvodné nepřevzetí zboží nebo odstoupení obchodního partnera od kontraktu, což je vzhledem k povaze výrobků a jejich zpracování podle požadavků zákazníka důležité. Případný prodej nepřevzatého zboží znamená pro společnost značný problém. Další výhodou správně zvoleného dokumentárního akreditivu je možnost zlepšení ukazatele okamžité likvidity. Z výsledků je zřejmé, že analyzovaná společnost nemá výraznější problémy s likviditou, ale vzhledem k jejímu přání přejít na platby skontem za dodavatelské faktury, je zvýšení okamžité likvidity žádoucí. V případě přebytku likvidních prostředků může společnost uskutečnit například investice do výroby nebo finančních produktů. Důvodem, proč by měl i kupující souhlasit s tímto typem zajištění, je jistota, že zboží bylo odesláno před zaplacením, dále omezení obchodního rizika na minimum a snaha prodávajícího uskutečnit dodávku ve stanoveném termínu. Další motivací k uzavření dokumentárního akreditivu může být možnost sjednání akreditivu s odloženou splatností, kdy kupující neplatí nic dopředu, a může tedy s volnými peněžními prostředky po dobu trvání toho akreditivu volně nakládat. Tyto akreditivy lze navíc snadno a rychle profinancovat tzv. forfaitingem, což pro společnost GDP KORAL, s. r. o. znamená dostatek peněžních prostředků, které mohou být použity například k úhradě závazků. Nedostatkem profinancování akreditivu forfaitingovou agenturou je příslušný diskont, jenž snižuje hodnotu pohledávky. Mezi často zmiňované nevýhody toho zajišťovacího prostředku patří administrativní náročnost. Ve srovnání s administrativou spojenou při uplatňování pojistky a ostatních skutečností spojených s tímto druhem zajištění lze tento nedostatek shledat za přiměřený. V rámci této bakalářské práce byla také vytvořena organizační směrnice Řízení pohledávek, která je zaměřena především na menší tuzemské zákazníky. Cílem této směrnice bylo shrnutí klíčových bodů při řízení pohledávek a následné usnadnění práce zodpovědné osoby. Je zde uveden seznam registrů i s konkrétními údaji, na které se odpovědná osoba za oblast řízení pohledávek má zaměřit. Například v registru Veřejný rejstřík a Sbírka listin je důležité zjistit údaje o hospodářském výsledku a likviditě společnosti, která se zjistí porovnáním jednotlivých údajů, které jsou ve směrnici uvedeny. Dále jde zde zpracován postup při upomínání dlužníka, který může vyústit v předání pohledávky inkasní agentuře nebo v tvorbu opravných položek, a to z účetního i daňového hlediska. Věřím, že tato bakalářská práce bude přínosem nejen pro zkoumanou společnost, ale také pro další podnikatelské subjekty, které se potýkají s problémy v oblasti řízení pohledávek.

Literatura

51

6 Literatura ANDRLE, P., RAIS, K. Dokumentární akreditiv v praxi. 6. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4830-6. BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: právně, daňově, účetně. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 135 s. ISBN 978-80-247-1816-3. DVOŘÁKOVÁ, V., KOLEKTIV. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. 1. vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2013, 328 s. ISBN 978-80-7201916-8. DUŠEK, J. Daně z příjmů: přehledy, daňové a účetní tabulky. 5. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 471 s. ISBN 978-80-247-5116-0. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ, D., ŠTEKER K. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4456-8. NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. PILÁTOVÁ, J., RICHTER, J. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. ISBN 978-80-7263-678-5. SKÁLOVÁ, J., KOLEKTIV. Podvojné účetnictví 2015. 21. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2015. ISBN 978-80-247-5418-5. SMEJKAL, V., RAIS, K. 2013. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. vyd. Praha: Grada, 2013. 483 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4644-9. SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a rouzš. vyd. Praha: Grada, 2011. 2011, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1.

Literatura

52

ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M., PTÁČEK, R. Finanční matematika v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 307 s. ISBN 978-80-247-4636-4. VÁCHAL, J., VOCHOZKA, M. Podnikové řízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 685 s. ISBN 978-80-247-4642-5. VAIGERT, D., PHILIPPI, T., RIŠKO, P., NAVRÁTILOVÁ, H. Pohledávky: Právní příručka věřitele 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006, 272 s. ISBN 80-251-0881-3. VALACH, J. A KOL. Finanční řízení podniku. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 80-861-1921-1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

6.1 Internetové zdroje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. [online]. [cit. 2015-04-01]. Škola řízení pohledávek. Dostupné z WWW: . Česká spořitelna. Avizování a potvrzování akreditivů. [online].[cit. 2016-05-10]. Dostupné z WWW: . Daňaři online. Vnitropodniková směrnice. [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z WWW: . EGAP. [online]. [cit. 2015-05-01]. O společnosti. Dostupné z WWW: . Euler Hermes. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z WWW: .

Literatura

GDP

KORAL. Historie. [online]. [cit. 2015-04-09]. .

53

Dostupné

z WWW:

GDP KORAL. Kompozitní materiál [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo průmyslu a obchod. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument76325.html>. Ministerstvo průmyslu a obchod. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument89407.html>. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument105732.html>. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2012. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument141226.html>. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2013. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument150081.html>. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2014. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument157278.html>. Soft

– 4 – Soft. Manuál. [online].[cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: .

Veřejný rejstřík a Sbírka listin. [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z WWW: < https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=571098>.

Přílohy

54

Přílohy

Typologie dlužníka

55

A Typologie dlužníka Jedním z nejnáročnějších a přitom nejdůležitějších úkolů je identifikovat typ dlužníka a zvolit vhodnou komunikační strategii. V textu níže je návod, který rozděluje dlužníky do skupin na komunikující a nekomunikující. Jsou zde doporučení na co se při rozhovoru s konkrétním dlužníkem zaměřit. Bonitní dlužník Dlužník většinou nemá problém s placením a aktivně se zajímá o úhradu dluhu. Komunikace s ním je poměrně snadná, přesto je vhodné dodržet určitá pravidla:  jasně stanovit termín úhrady – musí přesně zaznít termín, aby byla možná následná kontrola,  přimět dlužníka aby sám zavolal, že dluh je uhrazen,  s bonitním dlužníkem je vhodné dohodnou i zaplacení úroků z prodlení, aby byl motivován při další spolupráci platit včas. Nebonitní dlužník Dlužník není schopen zaplatit hned kvůli finančním problémům. Žádá o shovívavost ve formě odložení termínu splatnosti nebo o vyrovnání ve formě splátek. Zde je doporučeno:  zdůraznit nutnost rychlé úhrady v maximální výši,  dohodnout splátkový kalendář, který bude dlužníkem akceptován,  naznačit sankce a důsledky, které přináší soudní nebo externí vymáhání (poškození dobrého jména, penále, soudní náklady, apod.),  v případě ochoty dlužníka nabídnout motivující ústupky (např. pokud bude vše rychle vyřešeno, bude pokračovat spolupráce či odpustíme úroky z prodlení apod.). Dlužník, který se vymlouvá Typ dlužníka, který zkouší reklamovat vše – špatná kvalita, pozdní dodávka. Zde musí být obchodní manažer přesvědčen o neoprávněnosti takových námitek. Je vhodné:  jasně deklarovat oprávněnost pohledávky,  zaslat doporučeně nebo e-mailem vyžádané doklady, ale pouze 1x. Případné výmluvy o chybějících dokumentech je pouze zdržovací taktika a většinou jsou signálem o neochotě vyrovnání dluhu,  pracovat s námitkami dlužníka a pokusit se prolomit jeho odmítavé stanovisko,  apelovat na výhody vyrovnání v rámci vzájemné komunikace.

Typologie dlužníka

56

„ Mrtvý brouk“ Nejsložitější typ dlužníka, který pokládá telefon, zapírá se, nereaguje na výzvy. Cílem je dlužníka přesvědčit k tomu, aby začal věc řešit. Postup je následující:  pokusit se udržet jeho pozornost a přimět ho k zahájení konverzace,  naznačit veškeré možnosti, které dlužníkovi hrozí v případě dalších prodlev – nárůst nákladů za soudčí a jiné externí vymáhání, informace o platební morálce (www.amps.cz, 2012).

Rozvaha za období 2009 – 2014 v tis. Kč

57

B Rozvaha za období 2009 – 2014 v tis. Kč Označení

Text

2009

2010

2011

AKTIVA

41 390

38 507

48 642

0

0

0

30 152

23 293

26 899

89

2

0

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

30 063

23 291

26 899

C.

Oběžná aktiva

10 473

15 062

21 636

C. I.

Zásoby

8 281

8 261

9 684

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

C. III.

Krátkodobé pohledávky

2 005

5 879

10 303

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

187

922

1 579

D.

Časové rozlišení

765

152

107

PASIVA

41 390

38 507

48 642

A.

Vlastní kapitál

13 896

15 324

17 610

A. I.

Základní kapitál

15 000

15 000

15 000

A. II.

Kapitálové fondy Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

577

577

577

918

918

918

-684

-2 599

-1 170

A. V.

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/

1 428

-1 915

2 285

B.

Cizí zdroje

27 092

23 174

30 979

B.I.

Rezervy

0

0

0

B. II.

Dlouhodobé závazky

0

0

11 382

B. III.

Krátkodobé závazky

15 629

16 018

5 072

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

11 463

7 156

14 525

C.


402

9

53

A. III. A. IV.

Rozvaha za období 2009 – 2014 v tis. Kč

Označení

Text AKTIVA

58

2 012

2 013

2 014

40 469

68 289

73 590

0

0

0

18 297

39 626

43 115

927

209

164

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

17 370

39 417

42 951

C.

Oběžná aktiva

22 071

28 278

29 941

C. I.

Zásoby

10 217

9 414

13 007

C. II.

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

C. III.

Krátkodobé pohledávky

5 435

18 113

14 570

C. IV.

Krátkodobý finanční majetek

6 425

751

2 364

D.


95

534

385

PASIVA

40 469

68 289

73 590

A.

Vlastní kapitál

23 826

27 290

33 590

A. I.

Základní kapitál

15 000

15 000

15 000

A. II.

Kapitálové fondy Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

5 077

5 077

5 077

1 500

1 500

1 500

533

2 249

5 714

1 716

3 464

6 299

15 958

40 495

40 000

0

0

0

A. III. A. IV. A. V.

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/

B.

Cizí zdroje

B.I.

Rezervy

B. II.

Dlouhodobé závazky

8 262

4 895

6 530

B. III.

Krátkodobé závazky

1 783

4 501

3 089

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

5 913

31 099

30 381

C.


685

504

0

Výkaz zisků a ztrát za období 2009 – 2014 v tis. Kč

59

C Výkaz zisků a ztrát za období 2009 – 2014 v tis. Kč Označení Text I.

Tržby za prodej zboží

II.

2009

2010

2011

0

0

0

Výkony

34 367

41 054

47169

B.

Výkonová spotřeba

23 840

24 882

29 520

C.

Osobní náklady

10 236

9 798

11190

D.

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

15

24

39

3 084

5 046

3671

1 183

2 663

10048

F.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

805

2 455

9944

IV.

Ostatní provozní výnosy

1 281

693

646

H.

Ostatní provozní náklady

145

140

640

*

Provozní výsledek hospodaření

-1 294

2 065

2759

N.

Nákladové úroky

724

656

495

XI.

Ostatní finanční výnosy

821

499

628

O.

Ostatní finanční náklady

719

480

513

*

Finanční výsledek hospodaření

-621

-637

-380

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

0

0

94

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

-1 915

1 428

2 285

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

-1 915

1 428

2 285

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

-1 915

1 428

2 319

E. III.

Výkaz zisků a ztrát za období 2009 – 2014 v tis. Kč

Označení Text I.

Tržby za prodej zboží

II.

60

2012

2013

2014

0

0

0

Výkony

46887

58 942

62 912

B.

Výkonová spotřeba

27 565

36 397

36 312

C.

Osobní náklady

12833

14 128

15 445

D.

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

47

49

102

4095

4 561

5 248

1550

669

2 727

1331

674

2 603

E. III. F.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodob. majetku a materiálu

IV.

Ostatní provozní výnosy

735

739

2 202

H.

Ostatní provozní náklady

235

319

210

*

Provozní výsledek hospodaření

3066

4 222

7 921

N.

Nákladové úroky

808

542

1 021

XI.

Ostatní finanční výnosy

653

811

224

O.

Ostatní finanční náklady

857

581

377

*

Finanční výsledek hospodaření

-980

-311

-1 172

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

370

447

450

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

1 716

3 464

6 299

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

1 716

3 464

6 299

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

2 086

3 911

6 749

Řízení pohledávek ve vybraném podnikatelském subjektu

Recommend Documents