Ivana KYZOUROVÁ. Obr. 2 a 3. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Svatováclavská

mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 319

R e s t a u r o v á n í n á s t û n n ˘ c h m a l e b v k a p l i s v. V á c l a v a Ivana KYZOUROVÁ âlánek shrnuje historii oprav maleb ve Svatováclavské kapli, dÛvody jejich po‰kození a v˘sledky restaurátorsk˘ch prÛzkumÛ. Dot˘ká se problematiky datace maleb. Za autora maleb ve star‰í vrstvû malífiské v˘zdoby na v˘chodní stûnû kaple autorka urãila téhoÏ malífie, kter˘ vymaloval postavy svûtcÛ v kapli sv. Ludmily baziliky sv. Jifií. Konzervace maleb v dal‰ích dvou kaplích Svatovítské katedrály (v kapli sv. Mafií Magdalény a sv. KfiíÏe) byla spojena se snahou zlep‰it mikroklima tûchto kaplí. A N O TA C E :

2

1

3

V katedrále sv. Víta se i pfies její dramatické

Malby v kapli sv. Václava, byÈ byly poznamenány

Obr. 1. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svatovác-

osudy dochovaly nástûnné malby z doby jejího nej-

pfiemalbami pfiedev‰ím z 15., 17., ale i 19. sto-

lavská kaple. Západní stûna se Zázrakem sv. Václava na

vût‰ího stavebního rozmachu; k nejznámûj‰ím

letí, se dochovaly relativnû dobfie. Kapli vybudoval

zasedání fií‰ského snûmu, kolem 1509, stav pfied restauro-

patfií malby v kapli Svatováclavské (Pa‰ijov˘ cy-

Petr Parléfi nad hrobem zemského patrona v roce

váním. (Foto Jan Gloc, 2006)

klus), Saské (Klanûní Tfií králÛ) a Vla‰imské (Kfiest

1366. Jde o jednoduch˘ kvadratick˘ prostor, za-

Obr. 2 a 3. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Sva-

sv. Ot˘lie, Kristus opírající se o kfiíÏ), v‰echny ze

klenut˘ kupolovou klenbou ztuÏenou hvûzdicov˘m

továclavská kaple. Detail scény se Zázrakem sv. Václava na

70. let 14. století. Zhruba stejného stáfií jsou mal-

Ïebrov˘m vzorcem, jehoÏ stûny byly vyzdobeny

zasedání fií‰ského snûmu, stav po restaurování. (Foto Jan

by v kapli sv. Mafií Magdalény a v kapli sv. KfiíÏe; ty

le‰tûn˘mi polodrahokamy, vsazen˘mi do zlacené

Gloc, 2009)

jsou ale více po‰kozené a hÛfie ãitelné.

inkrustace, a nástûnn˘mi malbami. V nejniÏ‰ím

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / I N M E D I A S R E S | I v a n a K Y Z O U R O VÁ / R e s t a u r o v á n í n á s t û n n ˘ c h m a l e b v k a p l i s v. Vá c l a v a

319

mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 320

Obr. 4. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svatováclavská kaple. Hlavu sv. Václava ze scény Svat˘ Václav kope hrob povaÏoval J. Josefík za plnou rekonstrukci provedenou G. Mikschem, ale pfiinejmen‰ím zãásti jde o pÛvodní malbu, stav po restaurování. (Foto Milena Neãásková, 2009)

■ Poznámky 1 Ke stavební historii kaple srovnej zejména KOTRBA, Viktor. Kaple svatováclavská v praÏské katedrále. Umûní. 1960, roã. 8, ã. 4, s. 329–356. ISSN 0049-5123; LÍBAL, Dobroslav; ZAHRADNÍK, Pavel. Katedrála sv. Víta na PraÏském hradû. Praha : Unicornis, 1999, s. 42–43, 110–119. ISBN 80-901587-6-5; KALINA, Pavel. Praha 1310–1419 : kapitoly o vrcholné gotice. Praha : Libri, 4

2004, s. 178–182. ISBN 80-7277-161-2. K Mistru Osvaldovi srovnej V·ETEâKOVÁ, Zuzana. Monumentální

pásu se nacházejí malby s pa‰ijov˘mi scénami,

mii na vodorovné fiímse a vyzlatil a patinoval plas-

stfiedovûká malba. In MERHAUTOVÁ, AneÏka (ed.). Kated-

do nichÏ jsou zakomponovány por tréty Karla IV.

tické dekorace.

rála sv. Víta : k 650. v˘roãí zaloÏení. Praha : Academia,

a Eli‰ky Pomofianské. Malby vytvofiil zfiejmû Mistr

Restaurováním maleb na stûnách kaple byl po-

Osvald v 70. letech 14. století a zhruba o sto let

vûfien Gustav Miksch. Poté, co je dÛkladnû vy-

2 První dÛkladn˘ rozbor maleb v kapli sv. Václava, kter˘

pozdûji pro‰ly v˘znamnou pfiemalbou. Ve vy‰‰ích

ãistil ve dvou aÏ ve tfiech cyklech mytí, se ozfiejmi-

v mnoha ohledech zÛstal dodnes nepfiekonán, pfiinesl

partiích kaple, oddûlen˘ch mohutnou prÛbûÏnou

la vysoká hodnota i relativnû dobr ˘ stav vût‰iny

KRÁSA, Josef. Renesanãní nástûnná v˘zdoba kaple sva-

fiímsou, pak na poãátku 16. století vymaloval

obrazÛ. Mikschovu práci sledoval tehdej‰í gene-

továclavské v chrámu sv. Víta v Praze. Umûní, 1958,

takzvan˘ Mistr Litomûfiického oltáfie a dal‰í malífii

rální konzervátor Max Dvofiák, kter˘ pfiijel z Vídnû

roã. 6, ã. 1, s. 31–72. ISSN 0049-5123. Malbami se dá-

více neÏ tfiicet scén se Svatováclavskou legen-

v listopadu 1912. Mûsíc na to byl z Vídnû do Pra-

le zab˘vali zejména Jarmila Vacková, Ivo Hlobil a Milena

dou. Cyklus vrcholí na západní stûnû kaple monu-

hy vyslán restaurátor Hans Viertelberger, aby se

Bar tlová. V˘bûr nejdÛleÏitûj‰í literatur y k tématu viz

mentálním obrazem zachycujícím Zázrak sv. Vác-

1

4

1994, s. 112–118. ISBN 80-200-0189-1.

pokusil sm˘t pfiemalby Daniela Alexia z Kvûtné

KYZOUROVÁ, Ivana. Transformace stfiedoevropsk˘ch

lava na zasedání fií‰ského snûmu. Nápis na

z poãátku 17. století. V˘sledek pokusu ale nebyl

a italsk˘ch vzorÛ v díle Mistra Litomûfiického oltáfie. In

západní stûnû informuje o tom, Ïe v letech

uspokojiv˘, neboÈ Alexiova pfiemalba byla vÛãi

Sborník Národního muzea v Praze. Praha : Národní mu-

1612–1614 malby pfiemaloval Alexius z Kvûtné

chemick˘m prostfiedkÛm údajnû odolnûj‰í neÏ

zeum, 2007, ã. 1–4, zejména pozn. 1 a 2 na s. 45. ISSN

na náklady ‰lechticÛ, jejichÏ erby vmaloval do jed-

malba pÛvodní, coÏ znamenalo, Ïe by spolu s Ale-

0036-5343; TáÏ. Utváfiení obrazového prostoru v díle

notliv˘ch scén. Alexius také vyzdobil klenbu kaple

xiovou pfiemalbou byla sejmuta i originální barev-

Mistra Litomûfiického oltáfie. In HLOBIL, Ivo; PERÒTKA,

ná vrstva. ZÛstalo tedy jen u mytí maleb a jejich

Marek (eds.). Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance

retu‰ování, pfiiãemÏ torzální malby na jiÏní stûnû

na Moravû za vlády Matyá‰e Korvína a Vladislava Jagel-

Miksch retu‰oval jen v místech, kde tmelil silnû

lonského

2

3

postavami ãesk˘ch patronÛ a andûly.

Restaurování nástûnn˘ch maleb v kapli sv. Václa-

5

(1479–1516)

v

‰ir‰ích

souvislostech.

naru‰en˘ kámen. Celkovû lze fiíci, Ïe Mikschova

Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 2009,

V letech 1912–1913 probíhala pod vedením Ka-

restaurace byla ‰etrná: splÀovala poÏadavek re-

s. 165–176. ISBN 978-80-244-2430-9.

mila Hilberta obnova zpustlé kaple, která zahrno-

verzibility a zbyteãnû nezasahovala do pÛvodní

3 Z Plznû pocházející malífi Daniel Alexius z Kvûtné (Daniel

vala i renovaci maleb. Napfied ov‰em musela projít

malby.

Lexa) krom zásahu ve Svatováclavské kapli zanechal své

va v letech 1912–1913

opravou klenba, která byla prostoupena ‰irok˘mi

dílo také na v˘chodní stûnû kaple sv. Zikmunda s v˘jevy

trhlinami a jejíÏ Ïebra byla uvolnûná. V nejhor‰ím

Restaurování a prÛzkum maleb v letech 1960–

z jeho legendy. Srovnej ·RONùK, Michal. PraÏ‰tí malífii

stavu bylo klenební pole nad stfiedním jiÏním ok-

1965

1600–1656: mistfii, tovar y‰i, uãedníci a ‰tolífii v knize

nem. Od dlouhodobého zatékání a promrzání vody

Komplexním restaurováním pro‰ly malby v le-

bylo po‰kozeno tak, Ïe hrozilo sesutím v plo‰e nû-

tech 1960–1965. Tehdy byly odstranûny Mikscho-

1997, s. 71–72. ISBN 80-902279-2-9.

kolika ãtvereãních metrÛ. Pfii razantních opravách

vy retu‰e i Alexiovy pfiemalby, které byly ponechá-

4 Gustav T. Miksch (1857–1918) vystudoval praÏskou

vzala za své v˘malba klenby z doby ·imona Brosia

ny jen v místech, kde se pod nimi nedochovala

akademii u prof. Sequense. Byl Ïádan˘m restaurátorem

z Hor‰tejna (1613), která ostatnû nebyla povaÏo-

pÛvodní malba. Byla také sejmuta ‰ablonová v˘-

nástûnn˘ch a deskov˘ch maleb i maleb na plátnû. Kromû

vána za pfiíli‰ cennou, takÏe na její zachování ne-

zdoba klenby od Franti‰ka Fröhlicha. Klenební ká-

kaple sv. Václava restauroval napfiíklad malby v kapli

byl kladen velk˘ dÛraz. Po opravû klenby byla star-

pû byly odkr yty na renesanãní vrstvu, která se

sv. KfiíÏe na Karl‰tejnû.

‰í v˘malba nahrazena dekorativní v˘zdobou

ov‰em dochovala jen v mal˘ch zbytcích, v ostat-

5 K historii oprav ve Svatováclavské kapli srovnej V˘roãní

Franti‰ka Fröhlicha, provedenou podle návrhu Ar-

ních plochách se postupovalo aÏ na gotickou kle-

zpráva Jednoty pro dostavûní hl. chrámu sv. Víta na hradû

tura Scheinera. Fröhlich také opravil polychromii

tovanou omítku. Stopy po gotické malbû ale neby-

PraÏském za správní rok 1913, s. 8–12. Archiv Kancelá-

a zlacení na pfiízedních pfiíporách, vyãistil polychro-

ly nalezeny Ïádné.

fie prezidenta republiky.

320

Staromûstského malífiského cechu. Praha : Artefactum,


mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 321

Obr. 5. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svatováclavská kaple. Neúplnû dochován je v˘jev Podiven zabíjí v lázni Václavova vraha a je za to obû‰en, stav pfied restaurováním. (Foto Jan Gloc, 2006) Obr. 6. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svatováclavská kaple. Podiven zabíjí v lázni Václavova vraha a je za to obû‰en, stav po restaurování. (Foto Jan Gloc, 2006)

Bûhem restaurování byly malby podrobeny na svou dobu velmi pokroãilému restaurátorskému prÛzkumu, kter ˘ vedl jeden z ãlenÛ restaurátorského t˘mu Jifií Josefík. Pomocí infraãervené fotografie a sondáÏního prÛzkumu byly na v˘chodní stûnû kaple (u jiÏního okna) objeveny kompozice dvou star‰ích maleb. Pod stávajícím obrazem se ZavraÏdûním sv. Václava bylo nalezeno star‰í vyobrazení téhoÏ v˘jevu. Tato spodní vrstva malby

5

6

vznikla ve stejné dobû jako malba andûlÛ a svat˘ch patronÛ obklopujících sochu sv. Václava. Dal-

Pokud ov‰em s jeho dílem souvisí nejen práce

a je‰tû bûhem 20. století po‰kozována zatékáním

‰í malba ze stejného období byla sondáÏním prÛ-

v kapli sv. Ludmily, ale také zakázka v kapli

a následn˘mi v˘kvûty solí, které zasahovaly do

zkumem zji‰tûna pod obrazem Svat˘ Václav

sv. Václava, ozfiejmilo by se, Ïe nástûnná malba

scény s Kristem zjevujícím se králi Erikovi ve vr-

pfiiná‰í dfievo a je od hajn˘ch zt˘rán; v pozadí byly

mohla b˘t v jeho produkci pfiinejmen‰ím rovnocen-

cholu stûny. Jde o nejménû zachovan˘ obraz v kap-

odkryty dvû Ïenské hlavy a hlava sv. Václava, dob-

ná s malbou deskovou.

li, ze kterého originální barevná vrstva z valné

fie zachovalé a provedené ve velkém mûfiítku, kte-

Restaurátorsk˘ prÛzkum v 60. letech 20. stole-

ãásti opadala, a z doby vzniku se tak zachovala

ré odpovídalo postavám andûlÛ vedle sochy

tí se dále zamûfiil na laboratorní anal˘zy techniky

víceménû jen kompozice s Alexiov˘mi pfiemalba-

sv. Václava. Tato star‰í vrstva v˘zdoby kaple, která

malby, kterou urãil jako mastnou temperu. Byly

mi a novodob˘mi retu‰emi.

nemohla b˘t odkryta, protoÏe by poru‰ila vyznûní

také popsány zásahy Alexia z Kvûtné v místech,

Po vyhodnocení v˘sledkÛ kontroly stavu maleb

vcelku dochovaného Svatováclavského cyklu, je

kde se jiÏ pod nimi nenacházela originální malba,

byly práce rozvrÏeny do ãtyfi etap. V první etapû

datována do tfietí tfietiny 15. století, do doby kon-

a byl vyznaãen rozsah Mikschov˘ch retu‰í, pfiípad-

(2006) bylo restaurováno stfiední pole jiÏní stûny,

ce vlády Jifiího z Podûbrad ãi do poãátku vlády

nû rekonstrukcí. Restaurátofii se peãlivû vûnovali

kde byl stav maleb nejhor‰í.

Vladislava Jagellonského. Nebyla ale dokonãena.

nejen vlastnímu restaurování, ale také zpracování

Pokud podrobnûji zkoumáme sondami ãásteã-

restaurátorské dokumentace, která má na svou

nû odhalené Ïenské polofigur y ve scénû Svat˘

7

10

V roce 2008 pfii‰la

■ Poznámky

dobu znaãnou vypovídací hodnotu.

Václav pfiiná‰í dfievo, zjistíme, Ïe svou monumentalitou a fyziognomií jsou velmi blízké postavám

9

6 K tomu srovnej dále KYZOUROVÁ, Ivana. Restaurování

Restaurování maleb v letech 2006–2009

nástûnn˘ch maleb v kapli sv. Ludmily baziliky sv. Jifií.

6

Na jafie roku 2006, tedy více neÏ ãtyfiicet let po

Shodná je monumentální stavba hlav, kresba vy-

posledním restaurování, byla provedena prohlíd-

s. 349–350. ISSN 1210-5538.

klenutého oboãí a velk˘ch oãí s nabûhl˘mi víãky,

ka maleb. Ta odhalila jejich po‰kození zpÛsobené

7 Restaurátorské zprávy (autory jsou Josef Alt, Jifií Jose-

rovného nosu, se‰pulen˘ch v˘razn˘ch r tÛ, r ˘hy

v men‰í mífie pomal˘m stárnutím barevné vrstvy

fík, Alois Martan, Karel Mezera a Josef Nûmec) a zápisy

mezi nosem a horním r tem a dolíãku na bradû.

a v mífie vût‰í transportem vlhkosti ve zdech a ná-

z komisionálních jednání z let 1960–1965 jsou uloÏeny

Komparace figur je limitována tím, Ïe figur y ze

slednou krystalizací solí. Nejvût‰í po‰kození byla

v registratufie Sbírek PraÏského hradu. Dále KRÁSA, Jo-

Svatováclavské kaple mÛÏeme srovnávat jen za

pozorována, ostatnû stejnû jako v 60. letech

sef. K v˘sledkÛm nûkter ˘ch v˘znamn˘ch restaurátor-

pomoci ãernobíl˘ch fotografií, nicménû úvaha, Ïe

20. století, v severozápadním koutû a na jiÏní stû-

sk˘ch akcí r. 1961. Umûní. 1962, roã. 10, ã. 5,

t˘Ï malífi pracoval jak v kapli sv. Václava, tak v ba-

nû kaple. JiÏní stûna aÏ do 70. let 19. století pod-

s. 503–507. ISSN 0049-5123; KRÁSA, Josef; JOSEFÍK,

zilice sv. Jifií, se zdá b˘t i na základû studia foto-

léhala ãastému zatékání a promrzání. Je‰tû v roce

Jifií. Nové poznatky v prÛzkumu barevn˘ch vrstev nûkte-

grafií pravdûpodobná. Pokud by skuteãnû malby

1918 byl uãinûn pokus sníÏit kapilární vlhkost zdi-

r˘ch obrazÛ v kapli sv. Václava. Památková péãe, 1968,

v kapli sv. Ludmily i v kapli sv. Václava provedl je-

va, a to navrtáním dûr do jeho spár. Ani dnes ne-

roã. 28, ã. 1, s. 11–21. ISSN 1210-5538; JOSEFÍK, Jifií.

den malífi ãi jedna dílna, mohlo by to pfiispût k po-

ní stav jiÏní zdi kaple dobr˘, neboÈ jde o obvodo-

Farbschichtungen an Wandmalereien. Palette. 1968,

znání rozdûlování zakázek na PraÏském hradû v ja-

vou stûnu se dvûma okny na jiÏní stranu, kde

ã. 28, s. 13–24.

gellonské éfie. Za autora svûteck˘ch postav na

dochází k velk˘m v˘kyvÛm teploty a vlhkosti. Do

8 LÍBAL, D.; ZAHRADNÍK, P., cit. v pozn. 1, s. 118.

vstupním oblouku do kaple sv. Ludmily je povaÏo-

klenby nad jiÏní stûnou zatékalo stfiechou po celá

9 BARE·, Petr; NEâÁSKOVÁ, Milena. Posudek stavu ma-

ván anonymní malífi oznaãovan˘ podle svého stû-

staletí; opravy stfiechy nad kaplí a hlavnû stíÏnosti

leb ve Svatováclavské kapli. Praha, 2006. Archiv Odboru

Ïejního díla jako Mistr Svatojifiského oltáfie, kter˘

na její stav byly zaznamenány mnohokrát. Klenba

památkové péãe Kanceláfie prezidenta republiky (OPP

je vnímán pfiedev‰ím jako malífi deskov˘ch obrazÛ.

v tûchto místech byla v minulosti silnû naru‰ena

KPR).

svûtic ze vstupního oblouku do kaple sv. Ludmily.

8


Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 5,

321

mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 322

Obr. 7. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svatováclavská kaple. Detail postavy architekta (snad Benedikta Rieda) ze scény Dánsk˘ král Erik si pfiichází prohlédnout kostel postaven˘ k poctû sv. Václava, stav pfied restaurováním. (Foto Jan Gloc, 2006) Obr. 8. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svatováclavská kaple. Detail postavy architekta (snad Benedikta Rieda) ze scény Dánsk˘ král Erik si pfiichází prohlédnout kostel postaven˘ k poctû sv. Václava, stav po restaurování. (Foto Jan Gloc, 2006)

Bûhem prací jsem restaurátory poÏádala, aby hledali rytou kresbu, kterou popsal v 60. letech 20. století Jifií Josefík jako zásadní r ys malífiovy práce. Doslova uvedl, Ïe neÏ bylo zapoãato s malbou, byla pfiesnou ãernou ãarou, vyr ytou do kamene, nar˘sována architektura a do ní zasazeny 7

figury.

8

14

To pfiivedlo Jifiinu Hofiej‰í a Jarmilu Vac-

kovou k ponûkud odváÏné hypotéze, Ïe autorem racionálnû proveden˘ch architektonick˘ch prona fiadu severní stûna,

11

v roce 2009 západní

dobn˘: malby byly prÛbûÏnû upevÀovány, ãi‰tûny

spektÛ mohl b˘t Benedikt Ried, coÏ by podporoval

V poslední etapû (dosud ne-

a v místech, kde laboratorní prÛzkum prokázal vy-

hypotetick˘ RiedÛv portrét na jiÏní stûnû kaple.

realizována) budou restaurovány malby na v˘chod-

sokou salinitu, v nûkolika cyklech odsolovány. By-

Restaurátofii nar ˘sované architektonické pro-

ní stûnû a kamenn˘ sokl po celém obvodu kaple

ly upevnûny plastické tlaãené ‰tukové pásy oddû-

spekty ale nena‰li. PrvkÛ vyznaãen˘ch rytou kres-

se zbytky malovan˘ch závûsÛ rÛzn˘ch barev a vzo-

lující le‰tûné polodrahokamy gotick˘ch inkrustací

bou zachytili jen minimum: ‰lo vût‰inou o pomoc-

rÛ (tyto dekorativní malby pravdûpodobnû nejsou

a pastiglia v pozadí obrazÛ. Kromû neãistot byly

né kruÏnice napfiíklad kola vozu ve scénû Zázrak

gotické; pfiedpokládá se, Ïe vznikly na poãátku

sejmuty také staré doÏilé retu‰e. Tmely byly vût‰i-

pfii pfievezení tûla sv. Václava nebo o kruÏnice sva-

16. století zároveÀ se Svatováclavsk˘m cyklem, je

nou ponechány, aÏ na v˘jimky je nebylo potfieba

tozáfií, pfiípadnû geometrické tvary erbÛ. Potvrdilo

ov‰em také moÏné, Ïe souvisejí aÏ s Alexiovou

nahrazovat nov˘mi. V severov˘chodním a pfiede-

opravou maleb na poãátku 17. století).

v‰ím v severozápadním rohu kaple byly malby,

12

a zbytek jiÏní stûny.

15

Nejnároãnûj‰í byly práce na jiÏní stûnû, kde se

zfiejmû díky opakované kondenzaci vody, napade-

■ Poznámky

restaurátofii pot˘kali s velk˘m zasolením maleb

ny nûkolika druhy plísní, coÏ si vyÏádalo jejich

10 NEâÁSKOVÁ, Milena. Restaurátorská zpráva – ná-

a jejich uvolnûním v rozsáhl˘ch plochách. I prove-

chemické o‰etfiení. Polychromie pfiípor a Ïeber by-

stûnné malby pod stfiedním obloukem na jiÏní zdi Svato-

dení retu‰e bylo na obvodové stûnû kaple mno-

la vyãi‰tûna a jejich odfiené a v minulosti v rÛzné

václavské kaple. Praha, 2006, 2 svazky. Registratura

hem obtíÏnûj‰í neÏ na stûnách zb˘vajících, neboÈ

mífie opravované zlacení bylo vyãi‰tûno a opticky

Sbírek PraÏského hradu.

malby tu jsou dochovány v mnohem men‰í mífie.

sceleno retu‰í.

13

Na v‰ech v˘jevech opadala barevná vrstva i ve

11 ZÁHO¤, Tomá‰. Restaurátorská zpráva – oprava gotick˘ch a renesanãních maleb na severní stûnû Svatovác-

znaãnû souvisl˘ch plochách, takÏe tyto v˘jevy na

V˘sledky restaurátorského prÛzkumu v letech

lavské kaple. Praha, 2008. Registratura Sbírek PraÏské-

rozdíl od ostatních nelze plnû rekonstruovat. Také

2006–2009

ho hradu.

upevÀování zlacen˘ch ‰tukÛ bylo na jiÏní zdi mno-

Bûhem restaurování byla provedena prohlídka

12 NEâÁSKOVÁ, Milena. Restaurátorská zpráva – ná-

hem pracnûj‰í neÏ na stûnû severní a západní.

infraãervenou kamerou, která nepfiinesla pfievrat-

stûnné malby na západní zdi a pfiilehlé ãásti jiÏní zdi Sva-

Zahájení restaurování jiÏní stûny bylo spojeno

né v˘sledky, ale spí‰e upfiesnila na‰i znalost ma-

továclavské kaple. Praha, 2009, 6 svazkÛ. Registratura

s prohlídkou stfiechy a prostoru nad rubem klenby

leb. Infraãervené reflektografie si neodporovaly

Sbírek PraÏského hradu.

nad kaplí, kter ˘ je rozdûlen do dvou samostat-

s v˘slednou malbou, nicménû v obraze s kur fifit-

13 Stratigrafii polychromie Ïeber provûfiili HRADILOVÁ,

n˘ch ãástí. Pfii prohlídce byl rub klenby such˘, ale

skou síní ve vrcholu západní stûny byly dohledány

Janka; HRADIL, David. Zlacení Ïeber v kapli sv. Václava –

pas rozdûlující oba prostory byl pokryt souvisl˘mi

pentimenti rukou a posun oãí u dvou kur fifitÛ pfii

materiálov˘ prÛzkum. Praha, 2008. Archiv OPP KPR.

porosty krystalÛ solí. Aãkoli zdroj zasolení zdiva

levém okraji scény. Ve v˘jevu Svat˘ Václav sklízí

14 KRÁSA, J.; JOSEFÍK, J., cit. v pozn. 5, s. 18–19.

nebylo moÏné jednoznaãnû urãit, byla provedena

a mlátí obilí se zase zjistilo, Ïe obilné klasy nebyly

15 HO¤EJ·Í, Jifiina; VACKOVÁ, Jarmila. Kniha o pozdnû go-

klempífiská údrÏba mûdûné krytiny stfiechy a pro-

pÛvodnû jednotlivû rozházené, ale svázané do

tickém umûní v âechách. Dialog s autorsk˘m kolektivem.

story nad klenbou kaple byly dÛkladnû vyãi‰tûny

snopÛ. U scény s Kristem na hofie Olivetské ve

Umûní. 1980, roã. 28, ã. 6, s. 532. ISSN 0049-5123.

od soln˘ch v˘kvûtÛ.

spodním pásu maleb prÛzkum IR reflektografií po-

Portrét Benedikta Rieda identifikoval FEHR, Götz. Bene-

Odhlédneme-li od torzálního stavu maleb na jiÏ-

tvrdil, Ïe tváfi Krista byla vykreslena ponûkud od-

dikt Ried. Ein Baumeister zwischen Gotik und Renaissan-

ní stûnû kaple, kter˘ vyÏadoval specifick˘ postup

li‰nû od souãasného stavu. Tyto zmûny – podle

ce. München, 1961, s. 69. Novû srovnej KALINA, Pavel.

jak pfii vlastní konzervaci, tak pfii jejich retu‰i, byl

úsudku restaurátorky – provedl patrnû Alexius

Benedikt Ried a poãátky záalpské renesance. Praha :

postup restaurování maleb na v‰ech stûnách ob-

z Kvûtné.

Academia, 2009, s. 25–26. ISBN 978-80-200-1744-4.

322


mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:46

Stránka 323

9

10

11

12

Obr. 9. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svatovác-

a rychle ‰ífiily a které patfiily k nezbytnému penzu

lavská kaple. Detail kurfifitÛ z vrcholu západní stûny ka-

znalostí, jeÏ malífii, jimÏ byly svûfiovány podobné

V˘malba Svatováclavské kaple velkor ys˘mi

ple, stav po restaurování. (Foto Jan Gloc, 2009)

zakázky, jako byla ta ve Svatováclavské kapli, mu-

scénami z legendy o sv. Václavu byla jednou z nej-

Obr. 10. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svato-

seli mít.

v˘znamnûj‰ích zakázek jagellonské doby. Pozor-

K dataci Svatováclavského cyklu

václavská kaple. Detail sedících kurfifitÛ z vrcholu západní

V ultrafialovém nasvícení se ukázal velk˘ roz-

nost je jí vûnována uÏ od poãátku 20. století, kdy

stûny kaple. Snímek luminiscence v UV nasvícení zviditel-

sah po‰kození originálních maleb a jejich nahraze-

po Mikschovû restauraci vynikla její mimofiádná

Àuje velk˘ rozsah retu‰í. (Foto Milena Neãásková, 2009)

ní retu‰emi, z nichÏ nûkteré mûly odli‰nou barvu

kvalita. Jako první malby datoval do roku 1522


luminiscence. Laboratorní prÛzkum pojítka retu‰í

Kamil Hilber t, kter ˘ ov‰em pracoval s chybn˘m

václavská kaple. Detail sedících kurfifitÛ z vrcholu západ-

pfiinesl vysvûtlení: jeden z restaurátorÛ se v 60. le-

urãením erbu nad postavou královny. PovaÏoval

ní stûny kaple. V boãním svûtle je vidût, Ïe malífi neupra-

tech 20. století odch˘lil od dohodnuté technolo-

jej za erb Marie Habsburské, se kterou se Ludvík

voval spáry zdiva pfied zahájením práce. (Foto Milena

gie a pro usnadnûní práce pfiidával do akvarelové

Jagellonsk˘ oÏenil v roce 1522 a která byla téhoÏ

Neãásková, 2009)

retu‰e polyvinylacetát; právû jeho retu‰e byly ne-

roku korunována na ãeskou královnu. Vzápûtí


rozpustné a tûÏko odstranitelné.

ov‰em Antonín Podlaha urãil, Ïe jde o erb patfiící 16

václavská kaple. Detail sedících kurfifitÛ z vrcholu západ-

Laboratorní prÛzkum v originální barevné vrst-

ní stûny kaple. Snímek z infraãervené reflektografie odha-

vû byl proveden s rozvahou. Vzorky byly odebírány

kuse o autorství a dataci maleb dodnes není zda-

luje pentimenti v malbû oãí levého kurfifita. (Foto Jifií

tak, aby doplnily stávající poznání. Jak se zjistilo

leka u konce. V‰e ale nasvûdãuje tomu, Ïe v kapli

·indeláfi, 2009)

uÏ v 60. letech 20. století, jde o mastnou tempe-

pracoval t˘m malífiÛ, mezi nimiÏ mûl dominantní

Annû, manÏelce Vladislava Jagellonského.

Dis-

ru, naná‰enou vût‰inou pfiímo na kamenné spá-

místo anonymní malífi naz˘van˘ Mistr Litomûfiické-

se tak, Ïe pro v˘malbu Svatováclavské kaple není

rované zdivo, bez vyrovnání kamene a spár. Po-

ho oltáfie. Nejexponovanûj‰í partie maleb na zá-

nutné pfiedpokládat pfiímou spolupráci architekta

hled na malby z bezprostfiední blízkosti ukázal, Ïe

padní stûnû kaple s vyobrazením více neÏ ãtyfiiceti

s malífiem. ·lo sice o prestiÏní, ale jinak vcelku

i ty jejich nejkvalitnûj‰í par tie na západní stûnû

postav, v nichÏ jsou hledány portréty osobností teh-

bûÏnou zakázku, se kterou si malífii jistû dokázali

kaple jsou naneseny na velmi hrubû opracovan˘

dej‰ího politického Ïivota, napfiíklad císafie Fried-

poradit sami, bez pomoci architekta. UÏ kolem ro-

povrch kamene, coÏ je zaráÏející (úprava podkla-

richa III., Maxmiliána I. nebo Jakuba Fuggera Bo-

ku 1500 mûli k dispozici dostatek informací o per-

du je zanedbateln˘m úkonem ve srovnání s vytvo-

hatého, v‰ak nelze pfiipsat Litomûfiickému mistro-

spektivû – novém zpÛsobu konstrukce prostoru –

fiením nároãn˘ch obrazÛ). Zlacení draperií a sva-

a za jejím poznáním v podstatû ani nemuseli ces-

tozáfií v jednotliv˘ch scénách se nachází obvykle

tovat do Itálie, kolébky perspektivy. Staãilo pfieãíst

ve dvou vrstvách, pfiiãemÏ ta mlad‰í pochází prav-

■ Poznámky

nûkolik traktátÛ, které se díky knihtisku snadno

dûpodobnû od Alexia z Kvûtné.

16 V˘roãní zpráva Jednoty 1913, cit. v pozn. 5, s. 11–12.


323

mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:46

Stránka 324

vání. Jisté ov‰em je, Ïe b˘t se zkouman˘m dílem dennû v pracovním kontaktu mÛÏe b˘t inspirativní, a to i pfiesto, Ïe restaurátorsk˘ zásah nebyl zamûfien v prvé fiadû na restaurátorsk˘ prÛzkum, ale na stabilizaci a konzervaci maleb tak, aby v dal‰ích letech nebyly ohroÏovány ztrátami originální barevné vrstvy. Pfiedpokladem k tomu je kvalitní provedení restaurátorsk˘ch prací na jedné stranû a prevence na stranû druhé. Nadále bude nutné sledovat mikroklima kaple a pravidelnû, a to i nûkolikrát roãnû, kontrolovat stav krovu, stfiechy a klempífisk˘ch prvkÛ nad klenbou. Neménû dÛleÏit˘ pro stav maleb je such˘ úklid a silnû omezen˘ náv‰tûvnick˘ provoz. Pokud se podafií udrÏet v kapli v rámci moÏností stabilní podmínky a malby nebudou ohroÏovány negativními vnûj‰ími faktory, lze pfiedpokládat, Ïe Ïivotnost posledního 13

restaurátorského zásahu bude relativnû dlouhá.

14


cena jako velmi pokroãilá, není neobvyklá. Pro

václavská kaple. Detail z v˘jevu Polibek Jidá‰Ûv, 15. stole-

malbu architektur podle pravidel perspektivy

tí, stav po restaurování v normálním svûtle. (Foto Milena

mohli malífii naãerpat znalosti buì na cestách do

■ Poznámky

Neãásková, 2009)

Itálie, nebo ãetbou roz‰ífien˘ch a dobfie dostup-

17 KRÁSA, J., cit. v pozn. 2, s. 65–68.


n˘ch dobov˘ch pfiíruãek. NejbûÏnûj‰í z nich byl

18 HLOBIL, Ivo. Státnicko-politick˘ v˘znam stfiedovûk˘ch

václavská kaple. Snímek z infraãervené reflektografie zvi-

první ti‰tûn˘ traktát o perspektivû od Jeana Péle-

vyobrazení zázraku sv. Václava na císafiském dvofie.

ditelÀuje pfiípravnou kresbu hlavy Jidá‰e. (Foto Jifií ·inde-

rina, zvaného Viator, De ar tificiali perspectiva,

In SVATO·, Michal (ed.). Doba Karla IV. v dûjinách národÛ

láfi, 2009)

kter ˘ vy‰el poprvé roku 1505 a znovu 1508

v âSSR. Praha : Univerzita Karlova, 1982, s. 53–70; dá-

a 1509. Jednoduchou formou nabídl fiadu formulí

le T˘Ï. Zázrak sv. Václava na fií‰ském snûmu – glorifikace

pro uÏití perspektivy v praxi, ãímÏ zpfiístupnil umûl-

ãeského panovníka. In KYZOUROVÁ, Ivana (ed.). Básník

vi. Pfiinejmen‰ím nûkteré z kvalitních portrétních

cÛm základy této sloÏité teorie, jeÏ ov‰em ve své

a král. Bohuslav Hasi‰tejnsk˘ v zrcadle jagellonské doby.

hlav figur na západní stûnû jsou patrnû dílem

ãisté matematické podobû byla pouÏita jen málo-

Praha : Správa PraÏského hradu, 2007, ã. k. 36,

augsburgského malífie, o jehoÏ jménu lze zatím

kdy.

jen spekulovat. Pfii interpretaci a dataci maleb tak

ãuje, Ïe malby vznikly pfied rokem 1515, nejspí‰e

21

Také anal˘za bohatého odûvu figur nazna22

19 BARTLOVÁ, Milena. Nástûnné malby legendy o sv. Vác-

budeme vÏdycky odkázáni pfiedev‰ím na jejich dÛ-

na poãátku druhého desetiletí 16. století.

kladnou slohovou a ikonografickou anal˘zu.

zde nebo dfiíve v literatufie uveden˘ch argumentÛ

gense. 2005, svazek VI, s. 57–74. ISSN 0862-6065.

Josef Krása malby spojil s údajem o stavbû le-

svûdãících spí‰e pro dataci kolem roku 1509 lze

20 BARTLOVÁ, Milena. Vlastní cestou. V˘tvarné umûní ve

‰ení v kapli a s korunovací Ludvíka Jagellonského

pfiipojit také srovnání kompozice kur fifitské sínû

sluÏbách vladafiské reprezentace Jifiího z Podûbrad a ães-

a datoval je kolem roku 1509. V˘jev na západní

a rozmístûní figur podél stûn ve vrcholu západní

k˘ch stavÛ v dobû jagellonské. In BOBKOVÁ, Lenka;

stûnû interpretoval jako pfiipomínku práva ães-

stûny kaple s obdobnou centrální kompozicí me-

HOLÁ, Milada (eds.). Lesk královského majestátu ve stfie-

k˘ch panovníkÛ na kurfifitsk˘ hlas, opomenutého

daile papeÏe Pavla II. z roku 1467. Tato medaile

dovûku : Pocta Prof. PhDr. Franti‰ku Kavkovi, CSc. k ne-

roku 1486 pfii volbû Maxmiliána I. fiímsk˘m krá-

pfiipomíná papeÏskou konzistofi z prosince 1466,

doÏit˘m 85. narozeninám. Praha; Litomy‰l : Paseka,

Ivo Hlobil vnímal scénu na západní stûnû

na které byl uvrÏen do klatby ãesk˘ král Jifií z Po-

2005, s. 243–257. ISBN 80-7185-773-4.

v souvislosti s vídeÀsk˘m snûmem roku 1515

dûbrad, pfiípadnû pfiipomíná konzistofi ze svatého

21 Srovnej KYZOUROVÁ, I., 2009, cit. v pozn. 2,

a zásnubami Ludvíka Jagellonského s Marií Habs-

t˘dne 1467, na které to bylo potvrzeno.

lem.

17

18

23

Krom

s. 54–56. ISBN 978-80-86161-96-9.

Medai-

lavu ve svûtcovû kapli svatovítské katedrály. Castrum Pra-

s. 172–175.

Milena Bartlová v rámci hagiografické

le papeÏe Pavla II. mohla b˘t díky svému námûtu

22 VA≈KOVÁ, Lenka. Od gotiky k renesanci, promûna

anal˘zy maleb a s poukázáním na jejich pfiípad-

dobfie známá v zemi zmítané náboÏensk˘m ne-

odûvÛ kolem roku 1500. In HLOBIL, Ivo; PERÒTKA, Ma-

nou souvislost s císafiskou volbou Karla V. na fií‰-

souladem, kter ˘ komplikoval vládu nejen Jifiího

rek (eds.). Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance na

ském snûmu navrhla jejich dataci k roku 1519;

19

z Podûbrad, ale také Vladislava Jagellonského.

Moravû za vlády Matyá‰e Korvína a Vladislava Jagellon-

vzápûtí v‰ak malby datovala aÏ do druhé poloviny

V podstatû lze fiíci, Ïe v malbách ve Svatováclav-

ského (1479–1516) v ‰ir‰ích souvislostech. Olomouc :

20. let 16. století, tentokrát v souvislosti s ná-

ské kapli se objevuje fiada motivÛ typick˘ch mno-

Vydavatelství Univerzity Palackého, 2009, s. 371–374.

hem více pro pfielom 15. století neÏ pro pokroãi-

ISBN 978-80-244-2430-9.

lou první ãtvrtinu 16. století.

23 POLLARD, Graham J. Italian Renaissance Medals in

burskou.

20

stupem HabsburkÛ na ãesk˘ trÛn.

Domnívám se, Ïe blíÏe pravdû je spí‰e Krásova ãasnûj‰í datace. Jak jiÏ bylo naznaãeno v˘‰e,

Podrobnûj‰í anal˘za renesanãních maleb v kap-

the Museo Nazionale of Bargello. Firenze : Associazione

renesanãní konstrukce prostoru zejména v mal-

li sv. Václava by pfiesáhla rozsah tohoto ãlánku,

amici del Bargello; Studio per edizioni scelte, 1984,

bách na západní stûnû kaple, která b˘vá hodno-

kter˘ má v prvé fiadû informovat o jejich restauro-

ã. kat. 168.

324


mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:46

Stránka 325

Obr. 15. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, Svatováclavská kaple. Detail postavy Jana ze scény Kristus na hofie Olivetské v pásu maleb pod fiímsou, 15. století. V boãním nasvícení (vlevo) je patrné rozsáhlé uvolnûní barevné vrstvy, vpravo stav po restaurování v normálním svûtle. (Foto Milena Neãásková, 2009)

Restaurování maleb v kapli sv. Mafií Magdalény (Vald‰tejnské) a v kapli sv. KfiíÏe (sv. ·imona a Judy) ÚdrÏba maleb ve Svatováclavské kapli je nároãn˘ úkol, ale péãe o malby v kapli sv. Mafií Magdalény a sv. KfiíÏe je sv˘m zpÛsobem je‰tû sloÏitûj‰í. Mikroklima obou tûchto ochozov˘ch, je‰tû arrasovsk˘ch kaplí není dlouhodobû dobré a na stavu maleb je to hodnû znát. Nástûnn˘ obraz v kapli sv. Mafií Magdalény vznikl v 70. letech 14. století a pfiedstavuje stojící Pannu Marii s dítûtem se

15

sv. Bartolomûjem a sv. Mafií Magdalénou po levé 30

stranû a sv. Jakubem a dal‰ími svûtci po stranû

maleb. Mûfiení zjistila, Ïe rosn˘ bod pfiekraãován

mene.

pravé. Malba v kapli sv. KfiíÏe s votivním obrazem

není, ale ke kondenzaci vody na stûnách pfiesto

dy a vlhkosti do chórov˘ch kaplí katedrály, tedy

Panny Marie s dítûtem, jehoÏ donátor y byli ra-

obãas docházelo. Velk˘ vliv na v˘‰i relativní vlh-

i do kaple sv. Mafií Magdalény a sv. KfiíÏe. Je ale

kousk˘ vévoda a jeho manÏelka, vznikla jen o má-

kosti má nepochybnû poãet náv‰tûvníkÛ katedrály

zfiejmé, Ïe i pfies v‰echna provedená opatfiení bu-

lo pozdûji, koncem 70. let 14. století. Malby byly

a nedostateãná cirkulace vzduchu v nûkter˘ch je-

de potfieba stav zdiva a pfiedev‰ím stav nástûn-

odkryty v 19. století.

24

V roce 2005 byl zfiejm˘ je-

28

jích místech.

V‰echny tyto zásahy omezily prÛsaky vo-

n˘ch maleb v kaplích nadále pravidelnû kontrolo-

jich havarijní stav. Bûhem prohlídky byla vyuÏita

Pfii jednom z mûfiení vlhkosti a teplot ve Vald-

fotografická dokumentace maleb, která byla pofií-

‰tejnské kapli na jafie roku 2007 bylo zji‰tûno

zena o pût let dfiíve. Porovnáním bylo zji‰tûno, Ïe

enormní zv˘‰ení soln˘ch v˘kvûtÛ na pískovcov˘ch

se barevná vrstva uvolÀuje v ‰upinách a puch˘fi-

kvádrech leÏících tûsnû pod gotickou malbou.

cích, které samovolnû odpadávají. Bylo zfiejmé, Ïe

Exaktní vysvûtlení pro tak dramatick˘ nárÛst krys-

se stav maleb bûhem pûti let neobvykle zhor‰il.

25

talizace solí, k nûmuÏ do‰lo zhruba bûhem tfií t˘d-

■ Poznámky

Základním úkolem takfika okamÏité konzervace

nÛ, jsme nena‰li, nicménû bylo zfiejmé, Ïe pro-

24 K historii kaplí srovnej LÍBAL, D.; ZAHRADNÍK, P., cit.

bylo malby upevnit, aby byly zastaveny ztráty origi-

blém spoãívá v mífie vlhkosti zdiva, ve zdrojích

v pozn. 1, s. 104–105, 109–110. K hodnocení maleb

nálního gotického díla. Byla také zkoumána pfiíãi-

vlhkosti a jejím transportu zdivem. Snadnost pfie-

srovnej V·ETEâKOVÁ, Z., cit. v pozn. 1, s. 120, 121.

na zákalu maleb. Ukázalo se, Ïe bûlav˘ závoj tvo-

místûní vody byla podmínûna kvalitou kamene, re-

25 NEâÁSKOVÁ, Milena. Posudek stavu maleb v kapli

fií vlhkostí zkalené staré fixáÏe a Ïe alespoÀ

spektive obkladov˘ch desek pocházejících z 19. sto-

sv. Mafií Magdalény a v kapli sv. KfiíÏe. Praha, únor 2005.

v malbû nejde o solné v˘kvûty. Byla promûfiena sa-

letí, které byly vyspárovány vápenocementovou

Archiv OPP KPR.

linita a vlhkostní profil zdí. Dílo bylo podrobnû fo-

maltou, jeÏ není dostateãnû paropropustná. V fiá-

26 NEâÁSKOVÁ, Milena. Restaurátorská zpráva – votivní

todokumentováno v celé plo‰e pfiibliÏnû v mûfiítku

du dnÛ bylo proto rozhodnuto spáry otevfiít v celé

obraz s Madonou a JeÏí‰kem z kaple sv. Mafií Magdalény

1 : 1 jako podklad pro dal‰í monitoring. V mís-

plo‰e zdiva, aby byl pfieru‰en transpor t vlhkosti

a votivní obraz Madony s JeÏí‰kem z kaple sv. KfiíÏe. Pra-

tech, kde byl zji‰tûn rozdíl stavu pfied restaurátor-

do vy‰‰ích par tií zdiva pokr yt˘ch malbou. Spár y

ha, 2005. Registratura Sbírek PraÏského hradu.

sk˘m zásahem a po nûm, byla dokumentována

byly otevfieny i na protûj‰í stûnû kaple, aby i tam

27 Poslední kontrola maleb probûhla v roce 2008. Srov-

obû stádia, v místech bez viditeln˘ch puch˘fikÛ

docházelo k lep‰ímu vysychání. V zájmu eliminace

nej NEâÁSKOVÁ, Milena. Dokumentace stavu a restaurá-

26

v‰ech rizikov˘ch faktorÛ byl roce 2008 také revi-

torská údrÏba nástûnn˘ch maleb v kapli sv. Mafií Magda-

Kontroly malby probíhají porovnáním se zhotove-

dován a pozmûnûn venkovní odvod vody, kter˘ byl

lény a v kapli sv. KfiíÏe. Praha, 2008. Registratura Sbírek

nou dokumentací v tfiílet˘ch intervalech, pfiiãemÏ

proveden bûhem nové v˘dlaÏby Jifiského námûstí

PraÏského hradu.

se zapisuje kaÏdá nová zmûna stavu malby. Novû

(1999–2002, H·H architekti). Byly vyrobeny nové

28 NEâÁSKOVÁ, Milena. Mûfiení klimatu v kapli sv. KfiíÏe

uvolnûná místa jsou ov‰em nejen dokumentová-

odvodní pískovcové Ïlaby o trojnásobné délce

a v kapli Vald‰tejnské. Praha, 2005, 2006, 2007. Archiv

oproti nedávno osazen˘m a byl také upraven je-

OPP KPR.

Po skonãení restaurování jsme se snaÏili odha-

jich smûr. Na exteriéru katedrály byly dále zkon-

29 NEâÁSKOVÁ, Milena. Zpráva o neustále se zhor‰ují-

lit pfiíãinu zhor‰ování stavu maleb v obou kaplích.

trolovány zazdûné svody (tedy musely b˘t otevfieny

cím stavu kamenného zdiva pod gotick˘mi nástûnn˘mi

Více neÏ dva roky tu bylo promûfiováno mikroklima

a znovu uzavfieny jejich zazdívky) a povrchové svo-

malbami. Praha, kvûten 2007. Archiv OPP KPR.

a vlhkost vybran˘ch míst na povrchu zdí s cílem

dy byly vymûnûny za nové. Dále probûhla komplet-

30 GAVENDA, Milo‰. Restaurátorská zpráva z restaurová-

zjistit, zda dochází k pfiekroãení rosného bodu,

ní oprava soklu gotické ãásti katedrály, bûhem níÏ

ní soklov˘ch partií chóru katedrály sv. Víta. Praha, 2008.

coÏ b˘vá pfiíãinou kondenzace vody na povrchu

bylo vymûnûno doÏilé a nesoudrÏné spárování ka-

Registratura Sbírek PraÏského hradu.

a bez krakelované malby pouze stav v˘chozí.

27

na, ale ihned upevÀována.


vat a podle pofiízené celoplo‰né dokumentace co nejdfiíve zachytit v‰echny nastalé zmûny.

29

325

Ivana KYZOUROVÁ. Obr. 2 a 3. Praha, PraÏsk hrad, katedrála sv. Víta, Svatováclavská

Recommend Documents