ITC Centre international de formation CentroInternacionalde Formación

ITC International Training Centre Centre international de formation CentroInternacionalde Formación

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích

Mario Švigir

Tento dokument je součástí projektu financovaného z prostředků EU s názvem Odvětvový sociální dialog v nových členských státech a kandidátských zemích – úspěchy a výzvy v poštovních službách, telekomunikacích, stavebnictví, cestovním ruchu, hutnictví, energetice a chemickém průmyslu. Projekt realizovaný v roce 2010 řídilo Mezinárodní školicí centrum Mezinárodní organizace práce ve spolupráci s Evropskou odborovou konfederací.

Autor Mario Švigir je vědeckým pracovníkem na volné noze z chorvatského Záhřebu, který se specializuje na studie o odborech a lidském a organizačním kapitálu.

Prohlášení Názory uvedené v této zprávě jsou plně na odpovědnost autora. V žádném případě je nelze považovat za oficiální stanoviska Evropské komise nebo Evropské unie.

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích Poděkování V rámci projektu bychom rádi poděkovali následujícím mezinárodním a národním organizacím, které přispěly k realizaci projektu: ETUC

Evropská odborová konfederace

ETUI

Evropský odborový institut

EFFAT

Evropská federace odborových svazů pracovníků potravinářství, zemědělství a turismu

EFBWW

Evropská federace pracovníků stavebnictví a dřevoprůmyslu

EMCEF

Evropská federace horníků, chemiků a energetiků

EMF

Evropská federace kováků

ETUF-TCL

Evropská federace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu

ILO

Mezinárodní organizace práce

Bulgaria [CITUB] Confederation of Independent Trade Unions of Bulgaria, Confederation of Labour Podkrepa, [FSOGSDP] Federation of Trade Union Organisations in Forestry and Wood Processing Industries, Trade Union Metalicy, Machine-building and Metal Workers’ National Federation, [NFTINI] National Federation of Technical Industry, Science, Informatics, Federation of Transport Trade Unions in Bulgaria, NLF Chemistry and Industry, National Federation Metallurgy, NF Chemistry Croatia [UATUC] Union of Autonomous Trade Unions of Croatia, [STUH] Tourism and Service Trade Union of Croatia, [SMH] Metalworkers Trade Union of Croatia, [EKN] Autonomous Trade Union of Workers in Power Industry, Chemistry and Non-Metal Industry of Croatia, Croatian Telecommunication Trade Union, [SGH] Trade Union of Construction Industry of Croatia, Croatian Forestry Union, Post Trade Union Cyprus [SEK] Cyprus Workers’ Confederation, OVIEK-SEK, Construction and Miners Workers Federation-SEK, Trade Union of Builders and Carpenters-DEOK, Trade Union of Hotel and Tourism Employees-DEOK Czech Republic [CMKOS] Czech Moravian Confederation of Trade Unions, [OS KOVO] Czech Metalworkers’ Federation, [COSPHCR] Ceskomoravský Odborovy Svaz Pohostinství Hotelu a Cestovniho Ruchu, [OS SKBP] Trade Union of Employees of Glass, Ceramics, Costume Jewellery and Porcelain Industries Estonia [EAKL] Confederation of Estonian Trade Unions, [ESTAL] Estonian Communication and Service Workers Trade Union, Association of Estonian Energetics Trade Unions, [ETKA] Estonian Trade Union of Commercial and Servicing Employees

3


Hungary [MSZOSZ] National Confederation of Hungarian Trade Unions, [VISZ] Trade Union of Hospitality, Catering and Tourism, [BDSZ] Mining and Energy Workers’ Union, [VASAS] Hungarian Metalworkers’ Federation, [VDSZ] Federation of Trade Unions of Chemical, Energy and Allied Workers, [EFEDOSZSZ] Trade Union of Building Workers Latvia [LBAS] Latvia Free Trade Unions Federation, [LAKRS] Latvian Trade Union of Public Service and Transport Workers, Latvian Trade Union Energija Lithuania [LDF] Lituanian Labour Federation, Lituanian Trade Union of Commercial and Cooperative Employees, Lithuanian Energy Workers’ Trade Union Federation, Lithuanian Building Workers’ Trade Union, Lithuanian Service Workers Employees, Lithuanian Trade Union SOLIDARUMAS Macedonia (FYR) [SSM] Federation of Trade Unions of Macedonia, Trade Union of Workers in Agro Sector in Macedonia, [SIER] Trade Union of Industry, Energy and Mining, Trade Union of Workers in Forest, Wood Industry and Energy Malta [GWU] General Workers’ Union, GWU Hospitality and Food Section Poland Food Workers’ Secretariat of NSZZ “Solidarnosc” , [FZZP]Trade Union Federation of Chemical, Glass-Making and Ceramic Industries in Poland-OPZZ, Związek Zawodowy Górników w Polsce, Seamen’s and Fishermen’s Trade Union Federation-OPZZ, National Secretariat of Construction and Wood Industry of NSZZ “Solidarnosc” Romania CARTEL ALFA, [CNSLR-FRATIA] National Confederation of Free Trade Unions of Romania , [CSDR] Democratic Trade Union Confederation of Romania, FSS Metarom, FNS Solidaritatea Metal, PETROM Trade Union Federation, [FNCL] National federation of Commerce, Sanitas Federation, FGS FAMILIA , BNS-Federatia Nationala a Sindicatelor din Electricitate Univers, UFS Atlas Slovakia [KOZ SR] Confederation of Trade Unions of the Slovak Republic, [OZPOCR] Trade Union of Employees in Commerce and Tourism, [ECHOZ] Energy Chemical Trade Union, [SLOVES] Slovak Trade Union of Public Administration and Culture, [ZOJES] Trade Union of Nuclear Power Workers, [OZ KOVO] Slovak Metalworkers’ Federation, [IOZ] Integrated Trade Union- Building, transport, textile, clothing and leather Slovenia [AFTUS] Association of Free Trade Unions of Slovenia, [SKEI] Trade Union for Metal and Electro Industry, [GIT] Trade Union of Catering and Tourism of Slovenia, Trade Union of Chemical, Non-Metal and Rubber Industry of Slovenia Turkey Mineworkers’ Union of Turkey, [YOL-IS] Turkish Union of Road, Construction and Building Workers, HAK-IS Food Sector, [KESK] Confederation of Public Employees Trade Unions Jménem projektu bychom rádi poděkovali následujícím osobám za jejich přispění k přípravě on-line průzkumu sociálního dialogu: Joël Decaillon, náměstek generálního tajemníka ETUC, Dimitrina Dimitrova, starší odborník ILO ACTRAV v oblasti aktivit zaměstnanců v Evropě, Reinhard Reibsch, generální tajemník EMCEF, Kerstin Howald, tajemnice pro cestovní ruch EFFAT, Juliane Bir, politická poradkyně ETUC, Stefan Clauwaert, starší vědecký pracovník ETUI a Daniela Bertino, programová ředitelka pro sociální dialog, pracovní právo a správu programů ITC-ILO.

4

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích Zkratky EIF

Evropské průmyslové federace: ETUC sdružuje 12 Evropských průmyslových federací. Představují zaměstnance v jednotlivých odvětvích. Průmyslové federace odpovídají za evropský sociální dialog na odvětvové úrovni: 40 různých výborů evropského odvětvového sociálního dialogu projednává otázky specifické pro příslušné odvětví; výbory se mohou domluvit na širokém spektru iniciativ.

ESD

evropský sociální dialog

EU

Evropská unie

EWC

evropské rady zaměstnanců

EU-12

Bulharsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko

EU-15

Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie

EU-27

Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie

5


A)

Úvod

Sociálním dialogem nazýváme diskuse, konzultace, jednání a společné kroky, které se odehrávají mezi zaměstnavateli a odbory v souvislosti se širokou škálou sociálních a pracovních otázek. Na úrovni EU sociální dialog významně přispívá kestrategii EU v oblasti růstu a práce. Je to klíčový prvek evropského sociálního modelu, který doplňuje národní sociální dialog a pracovněprávní vztahy. Sociální dialog podporuje Evropská komise. Konzultační rozměr evropského sociálního dialogu byl přiznán smlouvou, na základě které vzniklo v roce 1951 Evropské společenství uhlí a oceli, a Římskou smlouvou z roku 1957. Jednací rozměr byl iniciován tzv. procesem z Val Duchesse v roce 1985 a dále posílen dohodou o sociální politice evropských sociálních partnerů v roce 1991. Poté byl protokol o sociální politice v roce 1993 začleněn do Maastrichtské smlouvy a v roce 1997 se natrvalo stal součástí Smlouvy o EU (čl. 138 a 139). Následně Evropská komise přijala sdělení o přizpůsobení a podpoře sociálního dialogu na úrovni Evropských společenství a rozhodnutí ze dne 20. května 1998, které se konkrétně zabývá odvětvovým aspektem evropského sociálního dialogu a vytváří tak odvětvové výbory evropského sociálního dialogu (dále jen „výbory“). Tyto výbory slouží jako fórum pro budování vztahů, výměnu informací, diskuse, konzultace, jednání a společné akce. Nový článek 152 Lisabonské smlouvy o fungování Evropské unie zdůrazňuje závazek EU posilovat roli evropských sociálních partnerů a podporovat sociální dialog. Také uznává samostatnost evropských sociálních partnerů. Kromě sociálního dialogu napříč odvětvími roste i význam odvětvového sociálního dialogu jako evropského nástroje správy a řízení1. Primárním cílem ILO2 je společně se svými zakládajícími členy – vládami, organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců –přispět k dosažení úplné a produktivní zaměstnanosti a slušné práce pro všechny, včetně žen a mladých, což je cíl zakotvený v Deklaraci o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008, která byla mezinárodním společenstvím široce přijata. S cílem pomoci svým členským státům a sociálním partnerům dosáhnout tohoto cíle prosazuje ILO Agendu důstojné práce, která zahrnuje čtyři navzájem související oblasti: dodržování základních práv zaměstnanců a mezinárodních standardů práce, podpora zaměstnanosti, sociální ochrana a sociální dialog. Globální pakt o pracovních místech přijatý ILO v roce 2009 je pak dalším mnohostranným nástrojem, který zdůrazňuje důležitost sociálního dialogu pro ekonomické oživení a sociální pokrok. Ve světle přiblížení strategických cílů a hlavních cílů politik ILO a ES vychází projekt z dlouhodobé spolupráce mezi těmito dvěma institucemi a dále také přispívá k plnění Agendy důstojné práce ILO a evropského sociálního modelu. Hlavním cílem ETUC3 je prosazovat evropský sociální model a pracovat na rozvoji sjednocené Evropy – Evropy míru a stability, kde pracující i jejich rodiny mohou plně požívat lidských a občanských práv a mít vysoký životní standard. ETUC je zapojena do utváření hospodářských a sociálních politik na nejvyšší úrovni a spolupracuje se všemi institucemi EU: 1 2 3

6

Pracovní dokument útvarů Komise o fungování a potenciálu evropského odvětvového sociálního dialogu, Brusel, 22.7.2010, SEC(2010) 964, v konečném znění ILO – Mezinárodní organizace práce ETUC – Evropská odborová konfederace

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích s Radou, Komisí a Parlamentem. ETUC poskytla silnou politickou podporu rozšíření EU a podporuje aktivní a účinné zapojení odborů z EU-12 i kandidátských zemí do evropského sociálního dialogu. Přistoupení 12 nových členských států v roce 2004 a 2007 posílilo různorodost pracovněprávních systémů v rámci EU, jelikož v rámci EU-12 existuje jen slabá tradice sociálního partnerství a samostatného bipartitního kolektivního vyjednávání. Ve většině nových členských států převažuje zaměření na tripartitu, zatímco bipartita a odvětvové sociální vyjednávání je jen zřídka dobře rozvinuto. Formální instituce tripartitních rad jsou ustaveny ve všech státech EU-12, zavedená a ověřená očekávání v souvislosti s účinnou rutinní účastí v tripartitních politickýchuspořádáních zatím zcela plně ustaveno není, především v souvislosti s odbory4. Wild5 (2006) předkládá komplexní přehled kapacit sociálních partnerů v nových členských a kandidátských státech EU. Zdůrazňuje skutečnost, že vzhledem k existencinějaké podoby tripartitního dialogu v každé zemi cítí národní sociální partneři málo „tlaku na straně poptávky“ od členů i vlád v souvislosti s dalším národním sociálním dialogem, tentokrát bipartitním. Často mají problém vidět bipartitu a tripartitu jako navzájem se doplňující procesy; nevidí vlastní agendu bipartitního dialogu vzhledem k tomu, že legislativní role státu dává jen malou flexibilitu nezávislému jednání.Vidí problémy spřidělovánímzdrojůbipartitnímu dialogu, když stát podporuje administrativní uspořádání tripartitního sociálního partnerství; nevidí za hranice tripartitního dialogu, který je často svou povahou antagonistický. Následující trendy byly nastíněny jako určující pro kvalitu a kapacitu sociálních partnerů a jejich schopnost být plně zapojen do evropského sociálního dialogu: špatná spolupráce mezi organizacemi i v rámci nich, dominující tripartismus, podpora antagonistických vztahů, chybějící snaha vlády o samostatný sociální dialog, slabý závazek zaměstnavatelů nebo schopnost se zapojit, klesající počet členů odborů a nedostatečné zastoupení, především zaměstnanců z menších rodinných firem. Evropští odvětvoví sociální partneři pracují se svými novými členy v EU-12 a kandidátských zemích již mnoho let6. V posledních dvou letech se zintenzivnily projekty, technické semináře, kulaté stoly a rozvoj nástrojů pro budování kapacit.

4 5 6

Industrial Relations in Europe 2008,str. 151 Alan Wild (2006), CEEC social partners’ participation in the European social dialogue: What are social partners' needs?, závěrečná zpráva, společný projekt organizací evropských sociálních partnerů Industrial Relations in Europe 2008, str. 157

7


Rámeček A –Příklady nástrojů pro budování kapacit na úrovni odvětví v nových členských státech EU (2006-2007) Evropští sociální partneři v následujících odvětvích:

!

nábytkářství (příručka pro kolektivní vyjednávání ve státech EU-27 + 2 nabízí přehled stávajících kolektivních smluv na úrovni jednotlivých států)

!

železniční doprava (shromáždění účastníků z rozšířené EU a přistupujících zemí s cílem zlepšit znalosti sociálních partnerů o jejich protějšcích, výměna názorů o evropském sociálním dialogu v daném odvětví a identifikace potřeb partnerů po rozšíření)

!

telekomunikace(diskuse s cílem seznámit sociální partnery v rámci EU-12 s logistikou a organizací plenárního zasedání výboru pro sociální dialog, a zlepšit tak zapojení sociálních partnerů z EU-12 do evropského sociálního dialogu v telekomunikacích)

!

textilní, oděvní a kožedělný průmysl(kulaté stoly ve všech zemích, obě strany se dohodly na národních akčních plánech a představily je na závěrečné konferenci; odborníci organizací sociálních partnerů se na seminářích v jednotlivých zemích účastnili školení na téma techniky sociálního dialogu, profesní vzdělávání a podpora image odvětví)

Zdroj: Industrial Relations in Europe: 2006, 2008

Tento projekt, který je pokračováním plodné a úspěšné zkušenostmi s Evropskými průmyslovými federacemi (EIF), přivedl dohromady EIF, ETUC a ILO, aby zhodnotily vývoj odvětvového sociálního dialogu v EU-12 a kandidátských zemích po rozšíření v letech 2004 a 2007. Tato zpráva je výsledkem různých analýz: stávající struktury a praxe bipartitního a tripartitního sociálního dialogu; trendy v členství v odvětvových odborech v EU-12 a kandidátských zemích; jejich kapacita zabývat se evropským odvětvovým sociálním dialogem.

8

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích B) Metodika Empirické údaje zprávy byly získány třemi způsoby: 1.

Průzkum dokumentů – výzkumní pracovníci zkoumali literaturu o evropském odvětvovém sociálním dialogu, aby vytvořili úplný přehled vědeckého vkladu k danému tématu, který podporuje analýzy předložené v této zprávě.

2.

Sekundární data – výzkumní pracovníci zkoumali dostupná sekundární data: zprávy o projektech ETUC, ETUI a ITC-ILO.

3.

Sběr primárních dat prostřednictvím on-line dotazníku – byl vypracován hloubkový dotazník, který byl rozeslán odborům sdružujícím pracovníky příslušných odvětví.

Závěrečná zpráva také vycházela z výstupů ze dvou seminářů organizovaných ITC-ILO v Turíně a Záhřebu. Na těchto seminářích se setkali zástupci odborů z nových členských států EU a kandidátských zemí, ETUC, evropské odborové průmyslové federace, Evropská komise a další odborníci z ETUC a ILO.

Odvětví zahrnutá do výzkumu Zúčastněné země

Očekávaný počet vyplněných dotazníků Skutečný počet vyplněných dotazníků Návratnost dotazníků Počet zahrnutých členů odborů

C)

poštovní služby, telekomunikace, stavebnictví, cestovní ruch, hutnictví, energetika, chemický průmysl Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Rumunsko, Malta, Slovensko, Česká republika, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Turecko, bývalá jugoslávská republika Makedonie 100 57 57 % 1 128719

Průzkum – všeobecné informace a trendy v odborech

Na základě výsledků průzkumu7 byly zjištěny následující dominantní charakteristiky vybraných odvětvových odborů: a)

7

41,7 % respondentů uvedlo, že počet jejich členů klesá o 5 až 20 % (viz graf A). Dalších 18,8 % respondentů uvedlo, že počet členů mírně klesá (o méně než 5 %), a 18,8 % zaznamenalo výrazný úbytek členů. Souhrnné údaje svědčí o tom, že téměř 80 % respondentů zaznamenalo úbytek členů. 16,7 % respondentů uvedlo, že mají stabilní

V rámci průzkumu byl použit on-line dotazník společně s výstupy z mezinárodních seminářů konaných v Turíně a Záhřebu.

9


počet členů, a jen u 4,2 % respondentů došlo ke zvýšení počtu členů. Pokles počtu členů je dominantním rysem bez ohledu na odvětví odborů.

Graf A: Trendy v počtech členů v uplynulých pěti letech

a)

10

Obě odvětví náročná na počet pracovních sil, jako jsou cestovní ruch a poštovní služby, a technologicky náročná odvětví, jako jsou chemický průmysl a energetika, vykazují pokles počtu členů odborů (graf B). V žádném ze sektorů není zřetelný trend: některé odbory v rámci téhož odvětví rostou, zatímco jiné o své členy přicházejí. Nárůst počtu členů vykázaly některé odbory v chemickém průmyslu (12,5 %), cestovním ruchu (14,3 %) a energetice (8,3 %). Jiné odbory, konkrétně v poštovních službách (50 %), stavebnictví (14,3 %), hutnictví (15,4 %) a energetice (8,3 %), vykázaly stabilní počet členů. Výrazný pokles počtu členů (více než 20 %) uvedlo stavebnictví (57 %), telekomunikace a poštovní služby (50 %), chemický průmysl (37,5 %) a energetika (33,3 %).

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích Graf B: Trendy v členství v uplynulých pěti letech (vybraná odvětví)

b)

Byla provedena řad analýz členů z řad žen a mladých lidí v celkovém počtu členů se statisticky atypickými daty i bez nich (statistické extrémy). K odvětvím (viz graf C) s nadprůměrným podílem žen mezi členy patřily: cestovní ruch (63 %), telekomunikace (49 %) a poštovní služby (47 %). Mezi odvětví s podprůměrným počtem žen (bez statisticky extrémně atypických dat) patřily stavebnictví (15 %) a energetika (24 %). Co se týče počtu mladých (viz graf A1 v příloze) telekomunikace (24 %) a chemický průmysl (25 %) vykázaly nejvyšší podíl mladých členů a stavebnictví (14 %) a poštovní služby (15 %) nejnižší.

11


Graf C: Procento žen mezi členy odborů Včetně extrémních hodnot

Stavebnictví

Energetika Chemický průmysl

Bez extrémníchhodnot

Hutnictví

Poštovní TeleCestovní služby komunikace ruch

Poznámka: Uvádíme zde dvě statistické varianty: výsledky průzkumu se statisticky extrémními hodnotami a bez nich. Statisticky extrémní hodnoty jsou statistická pozorování, v tomto případě odpovědi v rámci průzkumu, která jsou číselně vzdálená od ostatních údajů (atypická).

c)

12

25% odborů (viz graf B1 v příloze) uvedlo, že ve svých příslušných zemích působí jako jednoodvětvová odborová organizace. Pouze 8 % respondentů uvedlo, že mezi odvětvovými odbory v zemi s více než jednou odvětvovou odborovou organizací neexistuje žádná spolupráce. Dvě třetiny respondentů uvedly, že do určité míry spolupracují s dalšími odbory v rámci svého odvětví. Z nich pak 12,5 % uvedlo, že tato spolupráce jim umožnila zastávat společnépozicev souvislosti s evropským sociálním dialogem. Jak ukazuje graf D, energetika (41,7 %) a hutnictví (30,8 %) jsou odvětví, která mají jen jednu odborovou organizaci. V průměru jen 10 % odborů v cestovním ruchu, chemickém průmyslu, hutnictví a stavebnictví uvedlo, že nespolupracují s dalšími odborovými organizacemi ze stejného odvětví.

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích Graf D: Přehled odvětvových odborů (v procentech)

Ostatní

Stavebnictví

Poštovní slu by

Cestovní ruch

Hutnictví

Energetika

Chemický prumysl

Telekomunikace

d)

98,3 % odborů uvedlo, že jsou sdruženy v národní odborové konfederaci. 57 % z nich odpovědělo, že mají svého zástupce v evropské radě zaměstnanců. V telekomunikacích, cestovním ruchu a stavebnictví se práce evropské rady zaměstnanců účastní více než 80 % respondentů (viz tabulku A1 v příloze).

13


Graf E: Odborové organizace sdružené v národních konfederacích a federacích na úrovni EU (v %) Procento odborů sdružených v národních konfederacích

Telekomunikace Energetika Stavebnictví Hutnictví Chemický průmysl Cestovní ruch Poštovní služby

e)

14

Ostatní

58 %dotazovaných odborů uvedlo, že dominantním prvkem určujícím budoucnost jejich odvětví jsou změny v organizaci práce, díky nimž jsou pracovní podmínky (mzda, pracovní doba) a pracovněprávní vztahy více flexibilní a vyjednávání pracovních podmínek individuálnější. Mezi další důležité prvky patří: změny v globální výrobě, přemísťování výroby a outsourcing (29,2 %), privatizace a subdodávky (27,1 %), technologické změny, díky nimž je zapotřebí méně pracovníků s vyšší specializací (25 %) a změny ve struktuře spotřeby (22,9 %). Tabulka A ukazuje rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Tyto odpovědi ukazují na citlivost odborů na původce změny v daném odvětví, především pokud jsou předmětem evropského sociálního dialogu. 87,5 % dotazovaných odborů z chemického průmyslu uvedlo jako určující faktor změny v organizaci práce. Naopak v telekomunikacích jsou změny v pracovním řádu považovány za nevýznamný faktor. Všichni respondenti z telekomunikací a poštovních služeb uvedli, že hlavním prvkem, který bude do budoucna utvářet jejich odvětví, budou změny v globální výrobě, přemístění výroby a outsourcing. Cestovní ruch, který je odvětvím založeným na konkrétním místě a zdrojích, a chemický průmysl, který má náročnou technologickou a kapitálou základnu, přidávají této otázce méně významu. Odbory ve stavebnictví považují za nejdůležitější otázku do budoucna privatizaci a

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích subdodávky. Technologické změny jsou považovány za zásadní faktor v následujících technologických odvětvích: chemický průmysl, hutnictví a energetika. Odbory v telekomunikacích, cestovním ruchu a stavebnictví vykázaly nadprůměrný zájem o budoucí změny ve struktuře spotřeby.

Ostatní

Chemický prùmysl

Stavebnictví

Poštovní slu by

Cestovní ruch

Hutnictví

Energetika

Klíčové ekonomické prvky pro budoucnost odvětví

Telekomunikace

Tabulka A: Názory na nejdůležitější trendy ovlivňující budoucnost odvětví (v procentech)

Privatizace a subdodávky

0

25

0

28,6

0

57,1

0

20,8

Technologické změny, díky nimž je zapotřebí méně pracovníků s vyšší specializací

0

33,3

46,2

28,6

0

0

37,5

20,8

Změny v organizaci práce, díky nimž jsou pracovní podmínky (mzda, pracovní doba) a pracovněprávní vztahy více flexibilní a vyjednávání pracovních podmínek individuálnější

0

66,7

53,8

57,1

50

57,1

87,5

66,7

100

41,7

61,5

14,3

100

42,9

37,5

20,8

50

8,3

23,1

42,9

50

42,9

12,5

20,8

Změny v globální výrobě, přemístění výroby a outsourcing Změny ve spotřebě / spotřebitelé nakupují méně výrobků a služeb daného odvětví

f)

70,5 % odborů uvedlo, že kolektivní vyjednávání na úrovni podniku je v jejich zemi převažujícím způsobem kolektivního vyjednávání. Kolektivní vyjednávání na úrovni závodu a na celostátní úrovni je považováno 30 % dotazovaných odborů za převažující způsob kolektivního vyjednávání. Kolektivní vyjednávání na úrovni závodu je považováno za důležité odbory v hutnictví (40 %) a v energetice (33,3 %). Kolektivní vyjednávání na celostátní úrovni je považováno za velmi důležitý způsob kolektivního vyjednávání odbory v cestovním ruchu (33,3 %).

15


Graf F: Převažující způsoby kolektivního vyjednávání podle odvětví (v procentech)

Závod

Podnik

Celostátní úroveň

Jiný (uveďte jaký)

D) Národní a evropský sociální dialog Jedním z výzkumných úkolů bylo zjistit, jaký je vztah mezi národním sociálním dialogem a zapojením odvětvových odborů do ESD. Byla připravena sada otázek, jejichž cílem bylo ohodnotit kvalitu národního sociálního dialogu. Tabulka B ukazuje, že většina respondentů (50 % a 52 %) uvedla, že jak tripartitní sociální dialog, tak i bipartitní sociální dialog je spíše formálním, než skutečným nástrojem pro řízení ekonomických změn a odvětvové restrukturalizace. Výjimku tvoří odbory v poštovních službách a telekomunikacích, kde se účinně uplatňují obě varianty sociálního dialogu. Podobnou odpověď uvedly i odbory v energetice. Odbory ze všech dotazovaných odvětví uvedly, že s nimi jejich vlády formálně konzultovaly pouze nové sociální iniciativy související s ESD nebo odvětvové otázky související s ESD. To je velmi důležité pro hodnocení kvality sociálního dialogu v nových členských státech EU a kandidátských zemích a především pro hodnocení jejich zapojení do ESD. Neschopnost

16

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích řádně se zapojit do implementační fáze na národní úrovni zcela jistě ovlivní i všechny ostatní fáze jejich zapojení do ESD.

Tabulka B: Kvalita matice sociálního dialogu Odvětví/převažující rys sociálního dialogu

Tripartitní Bipartitní sociální Vláda se sociální dialog dialog jako sociálními jako způsob způsob řízení partnery řízení ekonomické konzultuje nové ekonomické změny a sociální iniciativyzměny a odvětvové související s odvětvové restrukturalizace ESD restrukturalizace

Vláda se sociálními partnery konzultuje nové odvětvové iniciativysouvisející s ESD

Kvalita sociálního dialogu na celostátní úrovni obecně

Telekomunikace

Pouze formálně (100 %)

Ano, v praxi (100 %)



Formální dialog (100 %)

Cestovní ruch

Není dominantním rysem (33 %ano/formálně/n e)

Není dominantním rysem (50 %ano/formálně)

Pouze formálně(50 %)

Není dominantním rysem (50 %formálně/ne)

Není dominantním rysem (50 %dobrý/formální)

Stavebnictví






Chemický průmysl




Ne (63 %)




Dobrý dialog (100 %)

Poštovní služby

Ano, v praxi (100 Ano, v praxi (100 %) %)

Hutnictví




Není dominantním rysem (42% formálně/ne)


Energetika


Ano, v praxi (50 %)




Ostatní






Obecně

Pouze formálně(52 %)




Formální (57 %)

Dále byly prováděny analýzy s cílem zjistit, jaké je prostředí sociálního dialogu, jaké jsou role a vyjednávací pravomoci odborů na celostátní úrovni, kvalita vztahů mezi ESD a národní spolupráce sociálních partnerů obecně (viz graf G). Klíčovým rysem kvality národního sociálního dialogu je formálnost. Většina dotazovaných odborů (60 %) uvedla, že ESD stimuluje ke spolupráci na národní úrovni. ESD je považován za účinný nástroj na podporu sociálního dialogu na národní úrovni. Jedna třetina dotazovaných odborů uvedla, že legislativní změny vedly k posílení role odborů v národním sociálním dialogu.

17


Graf G: Vláda a sociální dialog Legenda:

Míra podpory / pozitivní vliv

1.) 2.) 3.) 4.) 5.) 6.) 7.) 8.)

Telekomunikace Chemický průmysl Energetika Cesto vní ruch Stavebnictví Poštovní služby Hutnictví Obecně

Vláda podporuje ESD

ESD stimuluje spolupráci na národní úrovni Vývoj legislativy posiluje odbory

Odvětví

Jedna třetina dotazovaných uvedla, že jejich vláda ESD podporuje. Na odvětvové úrovni pozitivní vztah mezi vládou podporující ESD, legislativním posílením odborů a potenciálem ESD stát se stimulem pro národní spolupráci uvedly odbory v chemickém průmyslu, stavebnictví a hutnictví. Odbory zdůraznily tyto hlavní problémy související se zaváděním odvětvového evropského sociálního dialogu nebo s uplatněním společných standardů a zásad: celkově nízká úroveň sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů (včetně neúcty ke stávajícím smlouvám o kolektivním vyjednávání) společně se špatně nastaveným institucionálním rámcem se slabými institucemi práce a sociálního dialogu (pracovní správa, sekretariáty sociálního dialogu) a nevhodná nebo neexistující pravidla pro zastupování. Odbory také uvedly, že procesy sociálního dialogu a ESD jsou zdlouhavé a složité, což vyžaduje úzkou spolupráci a zaměření společných kroků ze strany sociálních partnerů na národní a odvětvové úrovni. Mezi další faktory patří slabé zákonné povinnosti v oblasti

18

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích informování, konzultace a účasti a neexistence podpory pro sociální dialog ze strany vlády a prostřednictvím zákonů. Dalšími výraznými rysy sociálního dialogu, jak prokázaly další průzkumy sociálního dialogu, jsou neexistence odvětvových organizací zaměstnavatelů, chybějící zájem zaměstnavatelů o účast na evropských odvětvových projektech, chybějící iniciativa na straně odborů při vyvíjení tlaku na vládu k vyřešení situace. Někteří respondenti uváděli chybějící tradici v této oblasti a nedostatek lidí, kteří by byli schopni shrnout doporučení ESD. Poukázali na neadekvátní informační kanály (informace o ESD se nedostávají k příslušnému publiku), tendenci vlád odkládat realizaci, dokud je k tomu formálně netlačí evropské instituce. Pro lepší implementaci výsledků a výstupů ESD byly navrženy následující kroky: prosazování všeobecné legislativy v oblasti sociálního dialogu a institucionálního rámce; větší zapojení zaměstnavatelů do evropských projektů na odvětvové úrovni; efektivní systém sankcí za nedodržování zásad ESD; strukturální reformy v odborech, které jim umožní plně se zapojit jako sociální partneři na národní úrovni; poskytování aktuálních informací o ESD v národním jazyce/jazycích; posílení strany zaměstnavatelů a její role jako sociálního partnera na odvětvové úrovni; lepší spolupráce s členy ESD na národní úrovni. To by vedlo k lepší výměně a šíření informací a evropské instituce by mohly vyvíjet větší tlak na místní úřady. Je totiž zřejmé, že ve většině případů nefunkčního národního sociálního dialogu je účinný pouze politický přístup shora dolů.

E) Kapacita pro zapojení do ESD Závěrečná část průzkumu se zaměřila na kapacity související s ESD ve vybraných odvětvových odborech v EU-12 a kandidátských zemích. Odbory vypovídaly o svém obecném chápání obsahu a procesů ESD, o kvalitě jejich zapojení do ESD, absorpční kapacitě a omezeních jejich aktivního zapojení do ESD, o podpoře, které se jim dostává od jejich evropských odborových federací a o silných a slabých stránkách komunikace v souvislosti s ESD. To zahrnuje informace o jejich identitě v souvislosti s ESD, o přijetí ESD a komunikaci o záležitostech ESD s jejich členy. Nakonec jsme na základě dotazníku zjišťovali, do kterých oblastí ESD se odvětvové odbory zapojují nejaktivněji (oblasti implementace) a o které oblasti mají největší zájem. Respondenti uvedli, že citlivost tématu je klíčová pro budoucnost jejich odvětví, a také nám poskytli informace o svých potřebách v oblasti školení. Téměř polovina (46 %) dotazovaných odborů správně rozumí tomu, co ESD znamená (viz graf D1 v příloze). 23 % respondentů uvedlo, že ESD vnímají pouze jako konzultační proces a 18% se domnívá, že ESD označuje diskusní fóra s Komisí. Respondenti uvedli (viz tabulku B1 v příloze), že ve většině případů (58 %) vědí, jaký je rozdíl mezi tripartitním sociálním dialogem, bipartitním sociálním dialogem napříč odvětvími a bipartitním odvětvovým sociálním dialogem v EU, a že chápou, jaký je obsah práce ESD (54 %). Nedostatek porozumění nebo částečné pochopení bylo zaznamenáno v souvislosti s formami a postupy, konkrétně v souvislosti s pochopením toho, jak fungují orgány ESD a jaký je rozdíl mezi metodickými pokyny, rámcovými dohodami a společnými prohlášeními. Hlavním problémem, vyplývajícím z odpovědí, je nedostatečné pochopení ESD ze strany členů odborů (81 %).

19


Graf H: Kapacitní omezení v souvislosti s ESD

Ostatní

Stavebnictví Nedostatek obecných informací o ESD Poštovní služby

Cestovní ruch

Hutnictví

Dobrá informovanost o ESD pouze u zahraničních oddělení Citlivost lídrů k tématům ESD Chybí kapacita pro ESD Jazykové problémy

Energetika Slabé budování kontaktů Chemický průmysl

Neexistence konsensu a dovedností pro dvoustrannou komunikaci

Telekomunikace

Obecně

V oblasti kapacit respondenti uvedli nutnost být aktivnější a efektivněji se zapojit do ESD (viz graf H). Také zdůraznili jazykový problém (77 % respondentů ho uvedlo jako hlavní problém). Nedostatek jazykových dovedností je s přehledem nejzávažnější překážkou, a tedy nejslabším článek kapacity v souvislosti s ESD. K druhým nejzávažnějším překážkám patří: nedostatek kapacit v souvislosti s obsahem a procesy evropského odvětvového sociálního dialogu (33 %) a informovanost o ESD a nedostatečné rozšiřování informací o ESD v rámci celé organizace a mezi všechny její členy (33 %).Hlavními překážkami tedy jsou externí (jazyková) a mezinárodní komunikace (šíření informací o ESD členům) a vnitřní kapacita (nedostatečné znalosti o formách a procesech). Omezení v oblasti komunikačního úsilí v souvislosti s ESD (viz graf E1 v příloze) se týkají především jazykového problému (65 %), což znamená nutnost zajišťovat překlady a tlumočení. Existuje také nedostatek zdrojů pro komunikační aktivity (49 %) a nedostatečné dovednosti pro rozvoj základních odvětvových informačních kanálů a postupů v rámci ESD (23 %). Když byli respondenti dotázáni na hlavní překážky aktivnějšího zapojení do práce ESD na evropské úrovni, převážná většina (69 %) odborů uvedla, že jim k tomu chybí finanční i lidské zdroje (viz graf F1 v příloze). Co se týče jejich budoucího zapojení, 30 % respondentů uvedlo, že by byli ochotni věnovat více času práci související s ESD (viz graf G1 v příloze). 53 %

20

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích respondentů uvedlo, že jsou částečně spokojeni s úrovní a kvalitou podpory, které se jim dostává ze strany příslušných evropských průmyslových federací, a 47 % uvedlo, že jsou zcela spokojeni (viz tabulku C1 v příloze). 42 % respondentů má za to, že jsou v rámci procesů ESD plně uznáváni, 39 % respondentů uvedlo, že mohli být v minulosti aktivnější. Při dotazu na vhodnost nástrojů evropských průmyslových federací pro zapojení odborů do procesů ESD 65 % respondentů odpovědělo pozitivně.

Minimalizace rozsahu a zmírnění dopadů prudkého nárůstu počtu odborů a jejich fragmentace (a také škodlivé konkurence) na úrovni odvětví Odborářská scéna v nových členských a kandidátských státech EU vykazuje prudký nárůst počtu odborů a jejich fragmentaci8,což má nepříznivý dopad na sílu vedení dialogu. Odvětvové odbory účastnící se průzkumu zdůrazňovaly relativně slabou roli odborů v národním sociálním dialogu na odvětvové úrovni a nedostatečně rozvinuté koordinační postupy mezi odvětvovými odbory v souvislosti s ESD. Politické a ekonomické změny a energičnost demokratických sil, které před dvaceti lety začaly EU-12 a kandidátské země měnit, svůj vliv na průmyslovou demokracii brzy využily. Pluralismus, který je pro odborovou demokracii skutečně zásadní, bohužel v některých případech omlouval prudký nárůst v počtu odborů a jejich fragmentaci, což je pro odbory a zaměstnance obecně extrémně škodlivé a zbavuje odbory jejich reprezentativního postavení. Kromě toho často zároveň dochází k nedovolené konkurenci mezi odbory (boj o příspěvky členů), čímž se odbory finančně vyčerpávají, zůstávají beze zdrojů a nejsou schopny plnit své základní úkoly. Prudký nárůst počtu odborů a jejich fragmentace podrývá jejich efektivitu, reprezentativnost a důvěryhodnost, a to jak na národní, tak i odvětvové úrovni. Navzájem si konkurující odbory jsou oslabeny a často stojí při jednáních proti sobě. Tak vzniká příležitost pro zaměstnavatele a vlády, aby tuto neshodu a rivalitu využili ve svůj prospěch. Díky prudkému nárůstu počtu odborů a jejich fragmentaci se tak odbory dostávají do začarovaného kruhu „institucionální deprivace“, což vede k politicky slabému postavení a společenské nevýznamnosti. Příloha B nabízí podrobné informace o aktuálních zájmech vybraných odvětvových odborů. Jak ukazuje graf I, v minulosti se jednalo o tato témata: pracovní podmínky (56 %), bezpečnost a ochrana zdraví při práci (56 %), kvalita sociálního dialogu (47 %), pracovní doba (40 %) a profesní vzdělávání (35 %). Oblasti největšího zájmu v souvislosti s ESD jsou do jisté míry podobné: pracovní podmínky (61 %), bezpečnost a ochrana zdraví při práci (49 %) a kvalita sociálního dialogu (51 %). Menší zájem je o pracovní dobu (33 %), ale více o profesní vzdělávání (47 %). K novým oblastem zájmu patří: organizace práce, ekonomické a odvětvové průmyslové politiky, firemní společenská odpovědnost, sociální aspekty komunitárních politik a udržitelný rozvoj.

8

Cox T. and Mason B., Relations Journal 31:2, str. 11

, Industrial

21


Graf I: Aktuální témata – uplatnění úspěchů evropského odvětvového sociálního dialogu na národní úrovni a oblasti zájmu (v procentech)

Zájmy Aplikované úspěchy ESD

22

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích F) Závěry a budoucnost V posledních pěti letechbyl ve vybraných odvětvích EU-12 a kandidátských zemích dominujícím rysem pokles členské základny odborů bez ohledu na povahu odvětví, které se průzkumu účastnily. 70,5 % odborů uvedlo, že dominujícím způsobem kolektivního vyjednávání v jejich zemi je vyjednávání na úrovni podniku. Většina respondentů uvedla, že tripartitní i bipartitní sociální dialog je v příslušných zemích svou povahou spíše formalitou a není považován ani využíván jako skutečný nástroj pro řízení ekonomických změn a odvětvové restrukturalizace. Odbory ze všech dotazovaných odvětví uvedly, že s nimi vláda provádí formální konzultace před rozhodnutím o přijetí nové sociální iniciativy související s ESD nebo o odvětvových otázkách souvisejících s ESD. Z druhé strany většina (60 %) dotazovaných odborů uvedla, že ESD slouží jako stimulační prvek pro spolupráci na národní úrovni a pro národní sociální dialog. Pouze třetina respondentů uvedla, že jejich vláda ESD podporuje. Na odvětvové úrovni více či méně pozitivní vztah mezi vládou podporující ESD, legislativním posílením odborů a potenciálem ESD stát se stimulem pro národní spolupráci uvedly odbory v chemickém průmyslu, stavebnictví a hutnictví. Zazněly následující návrhy na zlepšení sociálního dialogu a ESDna národní úrovni. Mohly by se stát způsobem, jak zlepšit národní systémy sociálního dialogu:

! ! ! !

prosazování všeobecné legislativy v oblasti sociálního dialogu a institucionálního rámce

! !

poskytování aktuálních informací o ESD v národním jazyce/jazycích

!

lepší spolupráce s členy zapojenými do problematiky ESD na národní úrovni (potřeba lepší výměny informací)

!

evropské instituce vyvíjejí větší tlak na místní úřady. Většina případů nefunkčního národního sociálního dialogu ukazuje, že účinný je jedině politický přístup shora dolů.

větší zapojení zaměstnavatelů do evropských projektů na odvětvové úrovni efektivní systém sankcí za nedodržování zásad ESD strukturální reformy v odborech, které jim umožní plně se zapojit jako sociální partneři na národní úrovni

posílení strany zaměstnavatelů a jejich role jako sociálního partnera na odvětvové úrovni

Nedostatek porozumění nebo částečné pochopení bylo zaznamenáno v souvislosti s formami a postupy, konkrétně v souvislosti s pochopením toho, jak fungují orgány ESD a jaký je rozdíl mezi metodickými pokyny, rámcovými dohodami a společnými prohlášeními. Hlavním problémem, vyplývající z odpovědí, je však nedostatečné pochopení ESD ze strany členů odborů (81 %). Tato zpětná vazba by měla být cenná pro všechny subjekty, které poskytují podporu: orgány EU, odborové federace a agentury, jako je ILO. Hlavní překážky účinnějšího zapojení do ESD se týkají externí (jazykové) a mezinárodní komunikace (šíření informací o ESD odborářům) a vnitřní kapacity (nedostatečné znalosti o formách a procesech).Většina dotazovaných odborů (69 %)uvedla, že jim k aktivnějšímu zapojení do práce ESD na evropské úrovni chybí finanční i lidské zdroje. Mají výrazný zájem o oblasti, které jsou pro ně nové: organizace práce, ekonomické a odvětvové

23


průmyslové politiky, firemní společenská odpovědnost, sociální aspekty komunitárních politik a udržitelný rozvoj. Pro posílení kapacit odborů je nutné přijmout krátkodobá a dlouhodobá opatření:

!

obecně posílení odborů v nových členských státech EU a kandidátských zemích na základě pomoci s náborovými kampaněmi

! !

projekty pro mladé členy a lídry

! !

je třeba ustavit regionální spolupráci v odvětvích, kde tato spolupráce historicky chybí

projekty, na jejichž základě ženy v nových členských státech EU a kandidátských zemích získají silnější pozici v odborářských strukturách

je třeba rozvinout formální i neformální vzdělávání a připravit a používat nové osnovy.

Široká politická podpora ze strany evropských odborových federací, orgánů Evropské komise, ILO a výzkumných týmů zaměstnanců, jako je např. ETUI, by mohla být pro odvětvové odbory klíčová, aby mohly sehrát svoji úlohu na národní úrovni, především pokud vláda nedokáže podpořit národní sociální dialog a dialog v souvislosti s ESD nebo pokud hraje pasivní roli. Cílená pomoc odvětvovým odborům je nutná ve třech oblastech: vzdělávání o postupech souvisejících s ESD vzdělávání na téma, o které byl projeven zájem (především nová témata)

!

projekty, které posilují komunikační dovednosti s vnějším světem (včetně jazykového vzdělávání)

!

projekty, které posilují komunikační dovednosti ve vztahu ke svým členům.

Těžištěm by měla být ETUC. Měla by převzít vedoucí úlohu společně s politikami a podpůrnými vzdělávacími nástroji Evropských průmyslových federací a ILO (ITC-ILO). Cenné by bylo, pokud by se do plánování a provádění misí a projektových aktivit zapojila ILO. ETUC je jediným sociálním partnerem, který zastupuje zaměstnance v Evropě napříč profesemi. Má jedinečnou pozici na evropské pracovněprávní scéně, komparativní výhody a know-how v oblasti posílení schopnosti odborů v nových členských státech EU a kandidátských zemích zapojit se do sociálního dialogu.

24


O ETUC Evropská odborová konfederace (ETUC) existuje jako jednotný hlas zastupující na evropské úrovni společné zájmy zaměstnanců. Konfederace byla založena v roce 1973 a sdružuje 82 odborových organizací z 36 evropských zemí a 12 odvětvových federací. Hlavním cílem ETUC je prosazování evropského sociálního modelu a rozvoj sjednocené mírové a stabilní Evropy, kde pracující i jejich rodiny mohou plně požívat lidských a občanských práv a mít vysoký životní standard. Evropský sociální model ztělesňuje společnost, ve které se snoubí udržitelný ekonomický růst s neustále se zlepšujícími podmínkami pro život i práci, včetně plné zaměstnanosti, sociální ochrany, rovných příležitostí, kvalitních pracovních míst, sociálního začleňování a otevřených a demokratických procesů při tvorbě politiky, která plně zapojuje občany do rozhodování o věcech, které se jich týkají. Evropská odborová konfederace věří, že konzultace, kolektivní vyjednávání, sociální dialog a dobré pracovní podmínky jsou základem pro zavádění inovací, produktivity, konkurenceschopnosti a růstu v Evropě. Evropská odborová konfederace jedná se zaměstnavateli na evropské úrovni prostřednictvím evropského sociálního dialogu. To se odráží v sociálním dialogu, dosud ve 40 různých odvětvích, který koordinují Evropské průmyslové federace. Po formálním uznání práva sociálních partnerů vyjednávat rámcové dohody na evropské úrovni ze strany EU podepsala ETUC se svými protějšky z řad evropských zaměstnavatelů tři evropské rámcové dohody, které jdou napříč odvětvími. Rada ministrů je ratifikovala a implementovala do podoby směrnic: o rodičovské dovolené (1996), o práci na částečný úvazek (1997) a o práci na dobu určitou (1999). Odbory a zaměstnavatelé dále vyjednávají na evropské úrovni další dohody v rámci „samostatného“ sociálního dialogu, které se týkají podmínek pro práci na dálku (2002), stresu spojeného s prací (2004), násilí a obtěžování na pracovišti (2007) a inkluzivních trhů práce (2010). Dále je třeba zdůraznit podepsání akčních rámců, konkrétně Akční rámec pro celoživotní rozvoj kompetencí a kvalifikací (2002) a Akční rámec v oblasti rovnosti žen a mužů (2005).

Silné stránky vedení interního dialogu odvětvových odborů – s cílem minimalizovat rozsah a zmírnit následky prudkého nárůstu počtu odborů a jejich fragmentace (a také při boji se škodlivou konkurencí) Spolupráce je klíčovým slovem, pokud hovoříme o umožnění dialogu. Budoucí síla a role odborového hnutí závisí více než kdy předtím na schopnosti a kapacitě spojit své síly a zaměřit se na společné cíle. Opatření vedoucí ke zvýšení informovanosti o výhodách sociálního dialogu (především ESD) a ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi sociálními partnery pomůže vyhnout se situacím s konkurujícími si subjekty. Změny nenastanou z ničeho. Změny vyžadují čas, jsou nutné zdroje, je třeba, aby došlo ke změně stylu ve vedení; změny si také vyžadují postupné vytváření nových vazeb (především pokud dochází k nárůstu počtu odborů a jejich fragmentaci). Program sjednocování, jak na tom často trvají politiky ILO, prostřednictvím ESD také posílí základ odborů na odvětvové úrovni.

25


Znovunastolení důvěry a propojení, spojení sil a sdílení zdrojů se tak stane realitou. Obecně by projekty a vzdělávání měly propagovat spolupráci odborů na všech úrovních. Spolupráce, která vede k minimalizaci škodlivých účinků prudkého nárůstu počtu odborů a jejich fragmentace a ke konsolidaci odborů na odvětvové úrovni, by mohlo být dosaženo prostřednictvím následujícího:

26

A)

Strukturální jednota (institucionální uspořádání) nebo jednota akcí (projektové uspořádání).

B)

Koordinace a společné kroky při plánování a realizaci evropských programů pro odbory. Vzdělávací aktivity pro vybrané lídry/závodní odborové důvěrníky/pracovníky sekretariátu hrají potenciálně velmi důležitou roli při koordinaci.

C)

Jednota odvětvových odborů a znovuvybudování jejich interní síly vedení dialogu, a to z pohledu procesu. Toto nelze přinutit ani nařídit. Cíl větší strukturální jednoty na úrovni odvětví v rámci procesů ESD lze dále stimulovat prostřednictvím vzdělávání a informačních akcí pořádaných mezinárodními asociacemi a organizacemi.

D)

Zavádění modelů sdílení zdrojů. Lidský kapitál v odborech je tím nejcennějším kapitálem. Síla dialogu odvětvových odborů souvisí se schopností přilákat a udržet si kvalifikované pracovníky. S ohledem na nedostatek interních zdrojů, jak na něj poukázal tento průzkum, by se odbory mohly pokusit o spolufinancování sdílených pracovníků. Dobrým impulzem by mohl být pilotní projekt.

E)

Školení a programy školení školitelů v zahraničí prostřednictvím cestovních grantů ESD.

F)

Legislativní změny, které pomáhají překonat fragmentaci odborů.

G)

Mentoring pro rozvoj odvětvových kapacit a dovedností: vyjednávání, komunikace, informační technologie, jazyky, řízení, právní otázky, ekonomika – stimulovaný ze strany ETUCa Evropských průmyslových federací a zajištěný odvětvovými odbory ze zemí se silnou tradicí odvětvového sociálního dialogu.

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích Bibliografie Arcq, E., Dufresne, A. and Pochet, P., ‘The Employers: Hidden face of European industrial relations’, Transfer, Vol. 9, No. 2, 2003, str. 302–321. Baradel, A. andWelz, C., Social partner involvement in the 2002/2003 National Action Plans, EIRO thematic feature, Dublin, European Foundation for the Improvement of Living and Working Barthelemy, M., ‘Négociation collective au plan européen et intégration des accords dans les droits internes’, Cahiers du plan ‘L’Europe et le dialogue social’, No. 12, září 2005, str. 53–57. Benedictus, H., de Boer, R., van der Meer, M., Salverda, W., Visser, J. and Zijl, M., The European social dialogue: Development, sectoral variation and prospects, Doentinchem, Reed Business Information, 2003. Béthoux, E., Jobert, A., Machu, L. and Mias, A., ‘Introduction. Le dialogue social dans l’espace européen: Branches, entreprises, territoires’, in Jobert, A. (ed.), Les nouveaux cadres du dialogue social: L’espace européen et les territoires, Brusel, PIE-Peter Lang, 2008 Branch, A. and Greenwood, J., ‘European employers: Social partners?’, in Compston, H. and Greenwood, J. (eds.), Social partnership in the European Union, Houndmills, Palgrave, 2001, str. 41–70. Cox, T. and Mason, B.,‘Trends and development in east centralEuropean industrial relations’. Industrial Relations Journal 31:2, str. 11 Degimbe, J., La politique sociale européenne. Du traité de Rome au traité d’Amsterdam, Brusel, European Trade Union Institute (ETUI), 1999. Degryse, C., ‘European social dialogue: A mixed picture’,DiscussionWorking Paper, No. 2000.01.02, Brusel, ETUI, 2000. Dimitrova D., Looking Ahead: Trade Union Strategies for Decent Work in Trade Union Strategies in Central and Eastern Europe; Towards Decent Work, ed. Dimitrova D. and Vilrokx J., Budapest, ILO, 2005. Dubbins, S., Towards Euro-corporatism? A study of relations between trade unions and employers’ organisations at the European sectoral level, thesis, Florence, European University Institute, březen 2002. Evropská komise, Přizpůsobení a podpora sociálního dialogu na úrovni Společenství, KOM (98) 322 v konečném znění ze dne 20. května 1998, 1998a. Evropská komise, Rozhodnutí Komise 98/500/ES ze dne 20. května 1998 o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávání k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni, Úřední věstník L 225, 12. srpna 1998, str. 0027–0028, 1998b.

27


Evropská komise, Industrial relations in Europe 2002, Luxembourg, Office for Official Publications of the European Communities, 2002a, k dispozici on-line na adrese: http://ec.europa.eu/ employment_social/labour_law/docs/Industrialrelationseurope2002_en.pdf. Evropská komise, Report of the high-level group on industrial relations and change in the European Union, Luxembourg, Office for Official Publications of the European Communities,2002b. Evropská komise, Evropský sociální dialog: hnací síla inovace a změny, KOM (2002) 341 v konečném znění, Brusel, 26. června 2002c. Evropská komise, Industrial relations in Europe 2006, Luxembourg, Office for the Official Publications of the European Communities, 2006a, k dispozici on-line na adrese: http://ec.europa.eu/ employment_social/publications/booklets/industrial_relations/pdf/keas06001_en.pdf. European Trade Union Confederation (ETUC), UNICE (nyní BusinessEurope), European Association of Craft, Small and Medium-Sized Enterprises (UEAPME) a European Centre of Enterprises with Public Participation and of Enterprises of General Economic Interest (CEEP), společný příspěvek sociálních partnerů zasedání Evropské rady v Laekenu, Brusel, 2001. European Trade Union Institute for Research, Education and Health and Safety (ETUI-REHS), ‘Sectoral social dialogue’, Transfer, Special issue on sectoral social dialogue, Vol. 11, No. 3, podzim 2005. Fajertag, G. and Pochet, P. (eds.), Social pacts in Europe, Brusel, ETUI and Observatoire social européen (OSE), 1997. GEOPA, Professional training to enhance job prospects in agriculture, implemented by the European agreement of 5 December 2002, zpráva o semináři GEOPA, Lisabon, 24.–26. září 2004. Ghellab, Y. and Vaughan-Whitehead, D. (eds.), Sectoral social dialogue in the future EU Member States: The weakest link?, Ženeva, Mezinárodní organizace práce, 2003. Guerre, M., ‘Le dialogue social national dans son environnement européen: Influences et articulations’, Cahiers du Plan ‘L’Europe et le dialogue social’, No. 12, září 2005, str. 59–74. Hall, P. and Soskice, D. (eds.), Varieties of capitalism, Oxford, Oxford University Press, 2001. Héritier, A., ‘New modes of governance in Europe: Policymaking without legislating?’, in Héritier, A. (ed.), Common goods: Reinventing European and international governance, Lanham, Rowman and Littlefield, 2002, str. 185–206. Keller, B. and Bansbach, M., ‘The transport sector as an example of sectoral social dialogue in the EU – recent developments and prospects’, Transfer, Vol. 6, No. 1, 2000b, str. 115–124.

28

Odvětvový sociální dialog v EU-12 a kandidátských zemích Keller, B. and Sörries, B., ‘The new European social dialogue: Old wine in new bottles?’, Journal of European Social Policy, Vol. 9, No. 2, 1999b, str. 111–125. Kerckhofs, P. and André, M.H., ‘European social dialogue on lifelong learning’, in Gabaglio, E. And Hoffmann, R. (eds.), European Trade Union Yearbook 2002, Brusel, ETUI, 2003, str. 127–150. Keune, M., The coordination of collective bargaining in Europe, Annual report 2005, mimeo, Brusel, ETUI, 2006. Kirton-Darling, J., ‘Representativeness of public sector trade unions in Europe, state administration and local government sectors’, EPSU/ETUI Report, Brusel, ETUI, 2004. Kirton-Darling, J. and Clauwaert, S., ‘European social dialogue: An instrument in the Europeanisation of industrials relations’, Transfer, Vol. 9, No. 2, 2003, str. 247–265. Léonard, E., ‘Négociations sur l’emploi en Europe, compromis et enjeux’, Relations Industrielles [Industrial Relations], Vol. 59, No. 3, 2004, str. 545–568. Marginson, P. and Traxler, F., ‘After enlargement: Preconditions and prospects for bargaining coordination’, Transfer, Vol. 11, No. 3, podzim 2005, str. 423–438. Mayntz, R. and Scharpf, F.W., ‘L’institutionnalisme centré sur les acteurs’, Politix, Vol. 14, No. 55, 2001, str. 95–123. Parissaki M. and Vega Vega S., Capacity building for social dialogue at sectoral and company level in the new Member States, Dublin, European Foundation for the Improvement of Living and Working, 2008. Pochet, P., ‘Subsidiarity, social dialogue and the open method of co-ordination: The role of the trade unions’, in Foster, D. and Scott, P. (eds.), Trade unions in Europe. Meeting the challenge, Brusel, PIE-Peter Lang, 2003, str. 87–113. Pochet, P., ‘A quantitative analysis’, in Dufresne, A., Degryse, C. and Pochet, P. (eds.), The European sectoral social dialogue. Actors, developments and challenges, PIE-Peter Lang, Brusel, 2006a, str. 83–108. Smismans, S., ‘The European social dialogue between constitutional and labour law’, European Law Review, Vol. 32, No. 3, 2007, str. 341–364. Traxler, F., Representativeness of the social partners: Agricultural sector, Dublin, Eurofound, 2007, k dispozici on-line na adrese: http://www.eurofound.europa.eu/docs/eiro/tn0608017s/tn0608017s.pdf. Turner, L., ‘The Europeanisation of labour: Structure before action’, European Journal of Industrial Relations, Vol. 2, No. 3, listopad 1996, str. 325–344. Visser, J. and Ramos Martin, N., Expert report on the implementation of the social partners’ framework agreement on telework, Amsterdam, Amsterdam Institute for Advanced Labour Studies, 2008.

29


Wild A., CEEC social partners’ participation in the European social dialogue: What are social partners ‘needs?’, závěrečná zpráva, společný projekt organizací evropských sociálních partnerů, 2006.

30

PŘÍLOHA A

PŘÍLOHA A

Graf A1: Procento mladých členů odborů Včetně extrémních hodnot

Bez extrémníchhodnot

Poznámka: Uvádíme zde dvě statistické varianty: výsledky průzkumu se statisticky extrémními hodnotami a bez nich. Statisticky extrémní hodnoty jsou statistická pozorování, v tomto případě odpovědi v rámci průzkumu, která jsou číselně vzdálená od ostatních údajů.

31


Graf B1: Přehled odborových organizací ve vybraných odvětvích

Jedna odvětvová odborová organizace Více než jedna odvětvová odborová organizace, odbory mezi sebou nespolupracují Více než jedna odvětvová odborová organizace, náhodná spolupráce mezi odbory Více než jedna odvětvová odborová organizace, spolupráce mezi odbory je nastavena a je aktivní Více než jedna odvětvová odborová organizace, spolupráce mezi odbory je nastavena a odbory připravují společné pozice k ESD

Tabulka A1: Zapojení do evropských rad zaměstnanců Odvětví/účast v radách

32

Ne

Ano

Příklady

Telekomunikace

0%

100 %

Deutche Telekom EWC, jako pozorovatel

Cestovní ruch

17 %

83 %

Hilton, Intercontinental

Stavebnictví

20 %

80 %

Paroc, YIT Kausta

Chemický průmysl

37 %

62 %

Jako pozorovatelé ve společnostech MOL EWC, Continental, GSK, Michelin, Suez-GDF, Akzo-Nobel, Sanofi-Aventis, MOL, SaraLee, ENI, Eon, Alcoa

Poštovní služby

100 %

0%

Hutnictví

33 %

67 %

Koncern Volkswagen

Energetika

50 %

50 %

Jako pozorovatelé ve společnostech MOL EWC, Fortum, Alstom, Veolia

Obecně

43 %

57 %

PŘÍLOHA A

Graf C1: Názory na nejdůležitější trendy určující budoucnost odvětví: obecný obrázek

Privatizace a subdodávky

Technologické Změny v organizaci Změny v globální Změny ve spotřebě / spotřebitelé změny, díky nimž je práce, díky nimž výrobě, přemístění výroby a nakupují méně jsou pracovní zapotřebí méně outsourcing výrobků a služeb pracovníků s vyšší podmínky (mzda, daného odvětví pracovní doba) a specializací pracovněprávnívzta hy více flexibilní a vyjednávánípracovn ích podmínek individuálnější

33


Graf D1: Vnímání evropského sociálního dialogu

Diskusní fóra s Evropskou komisí s evropskými odborovými federacemi Konzultační proces na úrovni EU s dalšími odbory z téhož odvětví Jednání a společné akce organizací sociálních partnerů v dané zemi Dvoustranné diskuse, konzultace, jednání a společné akce organizací sociálních partnerů, které na úrovni EU představují dvě strany průmyslového odvětví (vedení a pracovníky, tj. zaměstnavatele a odborové organizace)

Tabulka B1: Porozumění ESD

34

Rozdíly mezi tripartitním sociálním dialogem, bipartitním sociálním dialogem napříč odvětvími a bipartitním odvětvovým sociálním dialogem v EU

Rozdíly mezi metodickými pokyny, rámcovými dohodami a společnými prohlášeními ESD

Vědí obecně vaši členové, co znamená ESD?

Jak fungují orgány ESD

Pochopení obsahu práce ESD

Obecně

Ano 58 %

Částečně 56 %

Částečně 81 %

Částečně 58 %

Zcela 54 %

Telekomunikace

Ano 100 %

Zcela 100 %

Částečně 100 %

Zcela 100 %

Zcela 100 %

Chemický průmysl

Ano 88%

Zcela 63 %

Částečně 88 %

Částečně 63 %

50% Zcela/Částečně

Poštovní služby

Ne 100 %

Částečně 100 % Částečně 100 % Částečně 100 % Částečně 100 %

Energetika

Ano 100 %

Částečně 100 % Částečně 70 %

Částečně 90 %

Částečně 80 %

Hutnictví

Ano 64 %

Částečně 55 %

Částečně 73 %

Částečně 64 %

Ano 55 %

Cestovní ruch

Ano 67 %

50 %Částečně/Ano

Částečně 67 %

Ano 67 %

Ano 100 %

Stavebnictví

Ano 60 %

Částečně 80 %

Částečně 100 %

Částečně 80 %

Částečně 80 %

Ostatní

Ne 57 %

Částečně 66 %

Částečně 83 %

Částečně 70 %

Částečně 57 %

PŘÍLOHA A

Graf E1: Omezení při šíření informací o ESD Ostatní Stavebnictví Poštovní služby Cestovní ruch Hutnictví Energetika Chemický průmysl Telekomunikace Obecně

Jazykové problémy (nutnost zajišťovat překlady a tlumočení) Informace/práce týkající se ESD nelze uplatnit v rámci národního kontextu Nedostatek zdrojů pro komunikační aktivity v souvislosti s ESD Nedostatečné dovednosti pro rozvoj základní odvětvových informačních kanálů a postupů v rámci ESD Jiné (prosím, rozveďte)

35


Graf F1: Nedostatečná kapacita nebo zkušenost s ESD

Zřejmě z naší strany nepociťujídostatečné nasazení

Chybí nám finanční Pravidelně Nezvládáme zdroje i větší poskytujeme množství práce zapojení pracovníků relevantní informace související s ESD a děláme, co je z hlediska v našich silách, odpovídajících abychom se podíleli znalostí a zkušeností na všech iniciativách našich odborníků a lídrů

Graf G1: Uvolnění interních zdrojů pro ESD

Vyčlenit více finančních zdrojů na aktivity související s ESD

36

Vyhradit našim pracovníkům více člověko-hodin na ESD

Více politických iniciativ souvisejících s ESD

Jiné (prosím, rozveďte)

PŘÍLOHA A

Tabulka C1: Podpora ve vztahu k ESD ze strany evropských odborových federací

Prvky podpory

Obecně

Spokojenost(Jst e spokojeni s úrovní podpory, které se vám dostává ve vztahu k ESD od vaší evropské federace?)

Zapojení(zástup ce ve výboru evropského odvětvového sociálního dialogu/v pracovní skupině)

Vhodnost(odpov ídající nástroje pro zapojení)

Vztah

Částečně 53 % /Ano 47 %

Ano 51 % / Ne 49 %

Ano 65 % /Nedostatečně 23 %

Ano 42 %/39 %měli bychom být aktivnější

Telekomunikace

Částečně 100 %

Ne 100 %

Ano 100 %

Měli bychom být aktivnější 100 %

Chemický průmysl

Částečně 63 %

Ano 50 %

Ano 75 %

Ano 50 %

Poštovní služby

Částečně 100 %

Ano 100 %

Ano 100 %

Ano 100 %

Energetika

Částečně 60 %

Ne 70 %

Ne 50 %


Hutnictví

Částečně 55 %

Ano 55 %

Ano 64 %


Ano 67 %

Ano 67 %

Ano 50 %

Ano 67 %

Stavebnictví

Částečně 80 %

Ne 60 %

Nedostatečně 60 %

Ano 60 %

Ostatní

Částečně 61 %

Ano 52 %

Ano 65 %

Ano 44 %

Cestovní ruch

37


PŘÍLOHA B

AKTUÁLNÍ OBLASTI: HLOUBKOVÉ INFORMACE PODLE ODVĚTVÍ Kvalita sociálního dialogu

38

Telecommunications Achievements

Úspěchy v telekomunikacích

Telecommunications Interests

Zájmy v telekomunikacích

Chemistry Achievements

Úspěchy v chemickém průmyslu

Chemistry Interests

Zájmy v chemickém průmyslu

Energy Achievements

Úspěchy v energetice

Energy Interests

Zájmy v energetice

Tourism Achievements

Úspěchy v cestovním ruchu

Tourism Interests

Zájmy v cestovním ruchu

Construction Achievements

Úspěchy ve stavebnictví

Construction Interests

Zájmy ve stavebnictví

Postal Achievements

Úspěchy v poštovních službách

Postal Interests

Zájmy v poštovních službách

Metal Achievements

Úspěchy v hutnictví

Metal Interests

Zájmy v hutnictví

General Achievements

Úspěchy obecně

General Interests

Zájmy obecně

PŘÍLOHA B

Zaměstnanost

Profesní vzdělávání (školení, celoživotní vzdělávání)

39


Flexibilita a bezpečnost pracovních míst ve vašem odvětví (mobilita…)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

40

PŘÍLOHA B

Pracovní podmínky

Rozšíření

41


Obtěžování

Veřejné zakázky

42

PŘÍLOHA B

Nevykázaná práce

Pracovní doba

43


Udržitelný rozvoj

Práce na dálku

44

PŘÍLOHA B

Sociální aspekty komunitárních politik

Firemní společenská odpovědnost

45


Ekonomické a odvětvové průmyslové politiky

Antidiskriminace

46

PŘÍLOHA B

Rovnost pohlaví

Organizace práce

47

ITC Centre international de formation CentroInternacionalde Formación

Recommend Documents