ISSN Zprávy České parazitologické společnosti

ISSN 1211-7897

Zprávy České parazitologické společnosti

Ročník 20, číslo 1

duben 2012

obsah      3/  ČPS: Zpráva o činnosti za rok 2011  6/  ČPS: Členské příspěvky  7/  ČPS: Svolání valné hromady   8/  ČPS: Gratulace jubilantům  9/  Seminář v Lékařském domě  

 

 

 

 

    3. dubna 2012 

10/  Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand  part 2: The arrival of humans   

 

 

 

 Tony Charleston 

13/  Popularizační okénko: Buňka, která k životu nepotřebuje hem  15/  Muzeum parazitů v Bankoku 

 

 

 

 

      Jana Rádrová 

16/  Pseudoparaziti III. – koutule v záchodové míse 

         Martin Podhorský 

17/  Externí hodnocení kvality č. 726   

 

18/  kalendář akcí  20/  autoři příspěvků 

 

 

     Věra Tolarová 

3

4

5

Platby členských příspěvků ČPS  Roční členský příspěvek činí: 50,- Kč pro seniory, kteří v daném roce dosáhnou věku 65 let 250,- Kč pro všechny ostatní řádné členy Platba členských příspěvků je zodpovědností každého člena. Složenky pro platby nebudou nadále rozesílány (jejich tiskopisy jsou pro zájemce k dispozici na každé poště). Členský příspěvek lze uhradit v hotovosti pověřeným členům výboru na pravidelných akcích pořádaných ČPS, tedy na Helmintologických dnech, Jírovcových protozoologických dnech a jednou za 2 roky na Setkání sekce lékařské parazitologie a Česko-slovenských či Slovensko-českých parazitologických dnech. Členské příspěvky lze též hradit přímým bankovním převodem na účet ČPS nebo složenkou typu A, rovněž pouze na účet ČPS: Sídlo  Česká parazitologická společnost   společnosti:  Katedra parazitologie , Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta   Viničná 7, 128 44 Praha 2   Číslo účtu: 

Česká spořitelna 0213421319/0800  

VS: 

Jako variabilní symbol, prosím, uveďte číslo své členské legitimace, které  naleznete v seznamu členů (www.parazitologie.cz/seznam‐clenu.php) nebo  na vaší členské legitimaci.  Jen tak bude moci být Vaše platba identifikována !!! 

Žádáme všechny členy, aby si svou platební morálku zkontrolovali v seznamu členů na výše uvedené webové adrese a případné nedoplatky neprodleně uhradili včetně příspěvků na letošní rok !!! Členům, kteří nezaplatili ve dvou po sobě jdoucích letech členské příspěvky, je ukončováno členství na základě platných Stanov ČPS !!! Upozorňujeme, že dle stanov se žadatel o členství stává členem ČPS až po zaplacení členského příspěvku !!! Libor Mikeš

6

Valná hromada                                                České parazitologické společnosti  V souladu se stanovami svolává výbor ČPS valnou hromadu svých členů. Ta se uskuteční dne 31. května 2012 od 19:00 v hotelu Myslivna, Brno – Kohoutovice, v místě konání letošních X. českých a slovenských parazitologických dnů. Pokud se nesejde nadpoloviční počet členů, bude valná hromada neschopna usnášení. V tom případě by dle Stanov ČPS byly dané body programu předloženy k vyjádření všem členům korespondenční cestou. Libor Mikeš

7

Gratulace jubilantům 

Vážení členové ČPS, v letošním roce oslavuje významné životní jubileum několik členů České parazitologické společnosti: RNDr. František Dusbábek, DrSc. Prof. MVDr. Iva Dyková, DrSc. RNDr. Hana Ležatková RNDr. Karel Křivanec RNDr. Jiří Kobliha RNDr. Josef Šikula Výbor České parazitologické společnosti se připojuje ke gratulaci s přáním pevného zdraví a spousty elánu do budoucna! Za výbor ČPS, Iva Kolářová

8

Seminář v Lékařském domě  Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP a Česká parazitologická společnost uspořádali dne 3. dubna 2012 ve velké posluchárně Lékařského domu ČLS JEP (Praha) odborný seminář ku příležitosti 105. výročí narození a 40. výročí úmrtí prof. Otto Jírovce na téma

Toxoplasma, Pneumocystis, Trichomonas, Leptospira – co mají společné? Za účasti významného hosta, dcery prof. Jírovce RNDr. Jany Kneiflové, CSc. zazněly následující příspěvky: Osobnost profesora Jírovce, Toxoplasma v dobách Jírovce Doc. RNDr. Josef Chalupský, CSc. (Katedra parazitologie PřF UK v Praze) Toxoplasma od profesora Jírovce po současnost RNDr. Petr Kodym, CSc. (SZÚ Praha) Od intersticiální plasmocytární pneumonie a Pneumocystis carinii k Pneumocystis jirovecii pneumonii Prof. RNDr. Jiří Vávra, DrSc. (PaÚ AVČR a Katedra parazitologie PřF JU České Budějovice) Pneumocystis – možnosti a úskalí diagnostiky RNDr. Eva Nohýnková, PhD. (Klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK v Praze a FN Na Bulovce) Leptospiry, leptospirózy – pokroky v diagnostice MVDr. Zuzana Čermáková, PhD. (Ústav klinické mikrobiologie FN a LF UK v Praze Hradec Králové) Trichomonas vaginalis: přínos profesora Jírovce a jeho následovníků Prof. RNDr. Jaroslav Kulda, CSc. (Katedra parazitologie PřF UK v Praze) Trichomonády v respiračním traktu člověka RNDr. Ivan Čepička, PhD. (Katedra zoologie PřF UK v Praze) Koordinátor semináře byl RNDr. Libor Mikeš, PhD. (Česká parazitologická společnost a Katedra parazitologie PřF UK v Praze). Sborník přednášek je k dispozici na stránkách České parazitologické společnosti pod heslem Sborníky akcí ČPS - www.parazitologie.cz/sborniky.html

9

Some aspects of wildlife                                        and wildlife parasitology in New Zealand   

Part 2/3  Part two: The arrival of humans The arrival of humans with their accompanying animals, plants and requirements for food and shelter had a devastating effect on New Zealand’s endemic fauna and flora. It is now thought that the first humans arrived from Polynesia about 8-900 years ago becoming established as the Maori people. They brought dogs and the Pacific rat (Rattus exulans) with them. Archaeological evidence indicates that there was an immediate effect on the bird population through hunting, extensive forest clearance and predation by dogs and rats. According to the TerraNature website, it appears that moa were hunted to extinction in less than 200 years and it is estimated that over a period of about 700 years a total of almost 40 bird species disappeared (see www.terranature.org). This was a serious loss of IR biodiversity but further losses were to come. And as a parasitologist, I regret the loss of a unique parasite fauna too! Following the ‘discovery’ of New Zealand by European explorers in the 18th century, and particularly the arrival in 1769 of Captain James Cook, who later mapped the islands and claimed them for the British Crown, other people from Europe & the Americas began to arrive. In the late 18th century these were mainly whalers and sealers but from the middle of the 19th century larger numbers of settlers started to arrive with the intention of settling permanently. This had an enormous impact on New Zealand’s surviving fauna and flora. Large areas of remaining indigenous forest habitat were cleared for timber and agriculture, wetlands were drained and many exotic animals, birds and plants were introduced accidentally or deliberately. Black rats (Rattus rattus) and Norway rats (Rattus norvegicus) were accidentally introduced with the arrival of ships from Europe and may have first arrived with James Cook. By about the middle of the nineteenth century, both rat species were common throughout the country and had replaced the Pacific rat on the mainland. James Cook and the whalers released goats and pigs as a food resource; Cook is reported to have also introduced potatoes and turnips.

10

IR

European settlers had a direct effect on the native fauna by hunting and by collecting species for ‘scientific’ purposes some of which were already rare. Together with a vast array of plants, they brought farm animals, particularly sheep, cattle, pigs and horses as well as a wide variety of other animals and birds. These included animals and birds for sport, such as deer, rabbits, hares, ducks, pheasants and partridge, others as pets such as dogs (also for herding) and cats; many species of European birds from the immigrants’ homelands were also introduced. These animal and plant importations were supported by the government and what were known as ‘Acclimatisation Societies’ that encouraged people to import any animals or plants that it was thought would be of benefit to the new colony. Most important for the endemic and native bird and reptile life, however, was the extensive loss of habitat through still more forest and bush clearance; in addition, there was damage to the forest caused by deer, goats & possums, and the introduction of many species of mammal that were either predatory on the endemic and native species or competed with them for food. In addition to the rats, these included: mice (Mus musculus) (accidentally introduced); European hedgehogs (Erinaceus europaeus) (introduced to control garden pests); mustelids including stoats (Mustela erminea), ferrets (= polecats) (M. furo) and weasels (M. nivalis) (introduced in an unsuccessful attempt to control rabbits which had rapidly reached plague numbers); possums (Trichosurus vulpecula) from Australia (introduced with the idea of developing a fur industry – although primarily plant eaters they also eat birds’ eggs and chicks); and domestic cats (brought as pets but rapidly becoming feral). All of these are now found throughout the country with disastrous consequences for the majority of New Zealand’s endemic and native species. IR

11

With so many of New Zealand’s birds having evolved in the absence of mammalian predators and being flightless or poor flyers, not only were they easy to hunt but also easy prey for the introduced predators. The effects were very severe. As a result of predation, hunting and loss of habitat, approximately 20 more species have become extinct since European settlement began. The predators are also the main reason why so many of New Zealand’s remaining endemic species are now seriously at risk. Progress in protecting these is being made with some of the most endangered species through intensive and innovative breeding management, the establishment of breeding populations of birds on islands from which mammalian predators and competitors have been removed, and in mainland reserves where intensive predator control is possible. New Zealand is a leader in techniques for the conservation of rare species but a number of challenging problems have arisen along the way. There is still much to be done and recently a number of scientists have expressed pessimism about the prospects of reversing the downward trend in endemic species. I will illustrate some aspects of this with reference to the kiwi, the national bird, and discuss some aspects of kiwi parasitology along the way.

IR

Tony Charleston

Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand Part 1: Some background to New Zealand and its natural history (3/2011) Part 2: The arrival of humans (1/2012) Part 3: Kiwis and aspects of their parasitology (2/2012)

12

Buňka, která k životu nepotřebuje hem   

Popularizační okénko 

  Hem  je  molekula  ze  skupiny  porfyrinů,  která  má  ve  svém  středu  atom  železa  a  jako  kofaktor  různých  proteinů  se  účastní  řady  klíčových  buněčných  procesů.  Železo  v  hemu  může  existovat  jak  v  oxidované  (Fe3+)  tak  v  redukované  (Fe2+)  formě,  což  hemu  umožňuje  přenášet  elektrony.  Uplatňuje  se  proto  v  redoxních  reakcích  různých  metabolických  drah,  jako  je  např.  syntéza  sterolů,  nebo  desaturace  mastných  kyselin.  Jako  součást  kataláz  a  peroxidáz  je  hem  schopen  štěpit  peroxid  vodíku,  čímž  značně  přispívá  k  ochraně  organismu  před  oxidativním  stresem.  Mezi  další  unikátní  vlastnost  hemu  patří  jeho  schopnost  vázat  dvouatomární  plyny,  čehož  se  využívá  například při přenosu kyslíku v lidském těle. Řada těchto procesů je univerzální  prakticky pro všechny organismy a doposud se mělo za to, že bez hemu nemůže  eukaryotická buňka přežít. Je například známo, že i anaerobní parazitičtí prvoci,  kteří  hem  nepotřebují  pro  procesy  související  s  oxidativním  metabolismem  a  naučily se přijímat některé produkty hemových enzymů ze svých hostitelů, stále  hem k některým funkcím využívají.  Nám se ovšem podařilo zjistit, že jeden bičíkovec z rodu Phytomonas, který je  příbuzný  známým  parazitům  člověka  trypanosomám  a  leishmániím,  se  bez  hemu nejen obejde, ale dokonce se mu bez něj výborně daří. A to i přesto, že  ke  svému  životu  potřebuje  kyslík.  Podobně  jako  jeho  známí  příbuzní  není  schopen  si  hem  syntetizovat  vlastní  metabolickou  drahou,  avšak  na  rozdíl  od  nich jej ani nepotřebuje přijímat z prostředí. Pomocí různých experimentálních  přístupů jsme se snažili odhalit, jak je to možné a zda existují nějaké funkce, pro  13

které  je  hem  stále  využívám,  pokud  k  němu  má Phytomonas přístup.  Sekvenováním genomu jsme zjistili, že Phytomonas postrádá většinu hemových  proteinů,  které  jsou  přítomny  v  příbuzných  prvocích.  Experimentálně  jsme  potvrdili,  že  nevyužívá  hem  k  obraně  vůči  oxidativnímu  stresu,  desaturaci  mastných  kyselin  ani  k  přenosu  elektronů  ve  stále  fungujícím  respiračním  řetězci v mitochondrii. Jediná funkce, pro kterou je hem stále využíván je jeden  enzymatický  krok  při  syntéze  hlavních  membránových  sterolů,  jako  je  např.  cholesterol u živočichů, nebo ergosterol u hub a některých prvoků. Přestože je  nefunkčnost  tohoto  enzymu  pro  naprostou  většinu  eukaryot  letální, Phytomonas dokáže  žít  i  bez  této  aktivity,  aniž  by  se  to  nějak  projevilo  na rychlosti dělení. Místo ergosterolu využívá jeho prekurzor lanosterol. Tímto  objevem jsem zároveň pomohli osvětlit, proč je jeden druh leishmanie odolný  vůči léčivu, které cílí právě proti této funkci hemu.  Phytomonas je  zatím  jedinou  známou  eukaryotickou  buňkou,  která  dokáže  přežít bez hemu a nabízí se tak jako skvělý modelový organismus pro studium  různých buněčných funkcí v bez‐hemovém prostředí.    Kořený L., Sobotka R., Kovářová J., Gnipová A., Flegontov P., Horváth A.,  Oborník M., Ayala F.J. & Lukeš J. (2012)   Aerobic kinetoplastid flagellate Phytomonas does not require heme for  viability.  Proc. Natl. Acad. Sci. USA (published ahead of print February 21, 2012,  doi:10.1073/pnas.1201089109) 

Zdroj:  http://kmb.prf.jcu.cz/cs/clanky/nej‐z‐katedry‐937381/bunka‐ktera‐k‐zivotu‐ nepotrebuje‐hem.html, 1. 3. 2012 

14

Muzeum parazitů v Bangkoku    Pro mnohé lehce bizarní muzeum nalezneme v thajském hlavním městě Bangkoku. Expozice je součástí Siriraj Medical Museum, umístěného v nejstarší veřejné nemocnici Siriraj Hospital. Kromě muzea parazitů zde najdeme dalších 6 částí: Ellis Pathological Museum, Songkran Niyomsane Forensic Medicine Museum, Ouay Ketusingh Museum of History of Thai Medicine, Congdon Anatomical Museum a Sood Sangvichien Prehistoric Museum & Laboratory. Parazitologické muzeum, založené roku 1970 Dr Vichit Chaiyaporn, seznamuje širokou veřejnost s parazity vyskytujícími se v tropech a zároveň doporučuje opatření, jak se nákaze vyhnout. V muzeu najdeme řadu důležitých parazitů vyskytujících se nejen v Thajsku, včetně zobrazení jejich životních cyklů či příkladů jídel, ze kterých je možné se nakazit. Řada z nich byla popsána v minulých letech právě badateli ze zdejší nemocnice. Na jedno z předních míst mezi nejzajímavějšími exponáty se jistě řadí gigantický 65ti centimetrový lidský šourek naložený ve formaldehydu, uříznutý pacientovi s elefantiázou.

Kromě řady helmintů jsou zde k vidění i další organismy spojované s lidskými nemocemi - od komárů jako přenašečů malárie, přes roztoče až po jedovaté plazy jako je kobra, zmije či chřestýš. Parazitologická část muzea prochází v současné době rekonstrukcí a modernizací, jsou zde instalovány „válce“ s názornými životními cykly giardie, balantidia, trypanosom a dalších parazitů, které budou lépe sloužit nejen místním studentům medicíny, stejně jako ostatní části muzea. Webové stránky muzea: www.si.mahidol.ac.th/museums/en/m4.htm Jana Rádrová

15

Larvy koutule (Psychoda)                                       působící rozruch v záchodové míse   

Pseudoparaziti III.  Dospělci koutulí jsou drobné, huňaté 2 - 3 mm velké mušky s kopinatými, chlupatými křídly, která v klidu skládají střechovitě nad tělo. Larvy se vyvíjejí ve vodě s hojnými organickými látkami. Nacházíme je v přírodě, ale často i v budovách, zejména na toaletách, v koupelnách, a kanalizaci atd. Larvy se často masově vyskytují v biologických filtrech čistíren odpadních vod. Koutule jsou poměrně citlivé na insekticidy a jejich hubení není obtížné. Přítomnost živých larev v toaletě může velmi vyděsit uživatele tohoto zařízení. Kazuistika: Muž T.W. 27 let, bez zdravotních potíží, našel v záchodové míse dle jeho vyjádření červíky a domnívá se, že objekt pochází z jeho stolice. Při mikroskopickém vyšetření vyšlo najevo, že jde o larvu dvoukřídlého hmyzu, která byla s pomocí zkušenějšího entomologa dourčena jako koutule rodu Psychoda. Larvy byly zřejmě přítomny v nádržce na vodu ke splachování, která nebyla t.č. zakryta, což potvrdil i „pacient“.

Martin Podhorský

16

Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz   

Externí hodnocení kvality č. 726    EHK - série č.726 byla rozesílána do 72 laboratoří 25. 10. 2011. Protokol vrátilo 71 laboratoří, hodnoceno bylo 70 laboratoří – jedna laboratoř vrátila protokol vyplněný pouze částečně. Hodnocení bylo provedeno na základě výsledků získaných mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované formalinem a tří roztěrů připravených k barvení a detekci střevních kokcidií. Maximálně bylo možno získat 6 bodů za stolice a 6 bodů za roztěry. K úspěšnému absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout jak ve fixovaných vzorcích, tak v roztěrech po čtyřech bodech. Vzorky fixované stolice obsahovaly: A - vajíčka Ascaris lumbricoides, vajíčka měchovců (Ancylostoma duodenale/ Necator americanus) a ojediněle vajíčka Trichuris trichiura (nehodnoceno). B - vajíčka měchovců (Ancylostoma duodenale/ Necator americanus) Roztěry určené k barvení a identifikaci střevních kokcidií obsahovaly: A - negativní B - oocysty Cyclospora cayetanensis C - oocysty Cryptosporidium sp Výsledky: Stolice: V této části testu 64 (91,4 %) laboratoře odpověděly správně a získaly plný počet 6 bodů. Tři laboratoře (4,3 %) nesplnily kritérium 4 bodů. Roztěry: K maximálnímu zisku 6 bodů se dopracovalo 63 (90,0 %) pracovišť. Testem vůbec neprošlo pět (7,1 %) laboratoří, které pravděpodobně použily k barvení nevhodnou metodu, ze které oocysty nelze diferencovat. Podrobný rozbor EHK č. 726 najdete na internetové adrese: www.zupraha.cz. V Praze 12. 3. 2012

Věra Tolarová  

17

kalendář akcí 2012  42. Jírovcovy protozoologické dny 7. – 11. května 2012 Kletečná u Humpolce www.parazitologie.cz 30th Annual Meeting of the European Society for Pediatric Infectious Diseases (ESPID) May 8 – 12, 2012 Thessaloniki, Greece www2.kenes.com/espid/pages/home.aspx?ref1=db1 Biology and Pathology of the Malaria Parasite May 14 – 16, 2012 Heidelberg, Germany, EMBL Advanced Training Centre www.embl.de/training/events/2012/BMP12-01/ X. české a slovenské parazitologické dny 28. května – 1. června 2012 Brno – hotel Myslivna www.parazitologie.cz XVI. česko-slovenský kongres o infekčních nemocech 6. – 8. června 2012 Ostrava – Clarion Congress Hotel Ostrava www.sanopharm.cz/akce/kongres-infekcni-nemoci/ XI European Multicolloquium of Parasitology (EMOP XI) July 25 – 29, 2012 Cluj-Napoca, Romania www.zooparaz.net/emop11 Protist 2012 (ISOP 62 + ISEP XIX) July 29 – August 3, 2012 Oslo, Norway www.mn.uio.no/bio/english/research/news-and-events/events/conferences-andseminars/protist2012/ 30th World Congress of Biomedical Laboratory Science August 18 – 22, 2012 Berlin, Germany www.ifbls-dvta2012.com

18

XVIII International Congress for Tropical Medicine and Malaria and XLVIII Congress of the Brazilian Society for Tropical Medicine September 23 – 27, 2012 Rio de Janeiro, Brazil ictmm2012.ioc.fiocruz.br/welcome_message.html Infectious Disease Genomics and Global Health October 1 – 3, 2012 the Wellcome Trust Conference Centre, UK registration.hinxton.wellcome.ac.uk/display_info.asp?id=297 18th European Society for vector Ecology Conference (E-SOVE) October 8 – 11, 2012 Montpellier, France www.esove2012.eu 6th Vaccine & ISV Annual Global Congress October 14 – 16, 2012 Shanghai, China www.vaccinecongress.com/index.html 11th International Conference on Molecular Epidemiology and Evolutionary Genetics of Infectious Diseases (MEEGID XI) October 30 – November 2, 2012 New Orleans, USA www.meegidconference.com 61st Annual ASTMH Meeting November 11 – 15, 2012 Atlanta, Georgia, USA www.astmh.org/Home.htm

Další informace naleznete na stránkách jednotlivých akcí   nebo na stránkách ČPS:   

www.parazitologie.cz     

www.facebook.com/pages/Ceska‐parazitologicka‐ spolecnost/121703457856324 

19

autoři příspěvků  Dr. Tony Charleston 488 College Street Palmerston North 4410 New Zealand [email protected]

Mgr. Jana Rádrová Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7 128 44 Praha 2 [email protected]

RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7, 128 44 Praha 2 [email protected]

RNDr. Věra Tolarová, CSc. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku střevních parazitóz Oddělení parazitologie, mykologie a mykobakteriologie Zdravotní ústav Praha Sokolovská 60 182 00 Praha 8 [email protected]

RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Schistosome group Prague Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7, 128 44 Praha 2 [email protected]

Autoři fotografií: IR = Iva Rohoušová neuvedeno-li, jedná se o archiv autora příspěvku

Mgr. Martin Podhorský RNDr. Zdeněk Čecháček s.r.o. Mikrobiologická laboratoř Bratislavská 2 604 70 Brno [email protected]

20

Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv psaným textem, fotografiemi nebo kresbou.

Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty posílejte na adresu redakce [email protected]

Česká parazitologická společnost Sídlo společnosti:

Katedra parazitologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Viničná 7, 128 44 Praha 2

Výbor společnosti: předseda:

RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

místopředseda: RNDr. Oleg Ditrich, CSc. Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected]

tajemník:

RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

hospodář:

RNDr. Iveta Hodová, Ph.D. Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]

členové:

RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. RNDr. Vladimír Hampl, Ph.D.

Redakce Zpráv České parazitologické společnosti: RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

Internetové stránky společnosti: www.parazitologie.cz www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324