ISSN Zprávy České parazitologické společnosti

ISSN 1211-7897

Zprávy České parazitologické společnosti

Ročník 19, číslo 3

prosinec 2011

obsah      3/  ČPS: Výsledky voleb do výboru 

 

 

 

 

         1. září 2011 

5/  ČPS: Zápis z jednání výboru  

 

 

 

 

       20. září 2011 

8/  Zemřel RNDr. Vít Kadlec 

 

 

          Marianna Provazníková 

9/  Externí hodnocení kvality č. 704   

 

 

 

 

     Věra Tolarová 

10/  Evropská jarní škola o klíšťatech a jimi přenášených onemocnění   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Libor Grubhoffer 

12/  Some aspects of wildlife and wildlife parasitology in New Zealand  part 1: Some background to New Zealand and its natural history   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Tony Charleston 

15/  Paraziti v science fiction   

 

 

 

 

   Julie Nováková 

18/  KÝHO VÝRA: Invaze parazitů v ČR 

 

 

 

  Josef Chalupský 

22/  Pseudoparaziti II. – parazitární blud 

 

 

         Martin Podhorský 

23/  kalendář akcí  26/  veselé vánoce ... 

 

 

 

 

 

 

 Lucie Jedličková 

27/  ... a šťastný Nový rok 

 

 

 

 

 

   Zuzana Hůzová 

28/  autoři příspěvků 

Výsledky voleb do výboru                                      České parazitologické společnosti    1. září 2011  Uzávěrka anonymního korespondenčního hlasování byla 31. 8. 2011. Skrutátory  byli tentokrát kolegové Pavla Smejkalová a Tomáš Pánek z Katedry zoologie PřF  UK v Praze, oba jsou členy ČPS. Celkem bylo odevzdáno 80 hlasovacích lístků ze  167 možných, to znamená, že volilo 48 % členů. Všechny hlasovací lístky byly  platné.    Novými členy výboru ČPS se tedy stali tito kolegové (řazeno dle počtu hlasů):  (68) RNDr. Ivan Čepička, PhD.   33 let, Katedra zoologie PřF UK v Praze  (66) RNDr. Iva Kolářová, PhD. (roz. Rohoušová)   33 let, Katedra parazitologie PřF UK v Praze  (62) RNDr. Libor Mikeš, PhD.   40 let, Katedra parazitologie PřF UK v Praze  (52) doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc.   58 let, Parazitologický ústav AVČR, České Budějovice  (47) RNDr. Iveta Hodová, PhD.   38 let, Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno  (38) RNDr. Vladimír Hampl, PhD.   35 let, Katedra parazitologie PřF UK v Praze    Dva kolegové na dalších místech v pořadí hlasování se stávají členy revizní  komise:  (37) Prof. RNDr. Tomáš Scholz, CSc.   51 let, Parazitologický ústav AVČR, České Budějovice  (28) RNDr. Alena Zíková, PhD.   32 let, Parazitologický ústav AVČR, České Budějovice    Další výsledky hlasování (bez titulů, náhradníci v případě ukončení práce  některého člena ve výboru):  (27) Milan Gelnar, Ivan Fiala, Martin Kašný  (24) Libor Grubhoffer  (17) Roman Kuchta  (16) Vít Dvořák  (11) Miloslav Jirků 

3

Hlasovací lístky jsou k nahlédnutí u dr. Ivana Čepičky, Katedra zoologie PřF UK v  Praze.  Nový výbor převezme funkce na společné schůzi členů starého a nového  výboru, která se uskuteční v průběhu září 2011 – zde dojde k volbě předsedy,  místopředsedy, tajemníka a hospodáře.      V Praze dne 1. září 2011  Libor Mikeš  Ivan Čepička  Pavla Smejkalová  Tomáš Pánek 

 

4

Zápis z jednání výboru                                         České parazitologické společnosti    20. září 2011  Přítomni (bez titulů): I. Čepička, O. Ditrich, V. Hampl, I. Kolářová, L. Mikeš Omluveni: I. Hodová, E. Nohýnková, P. Kodym, K. Fajfrlík, B. Koubková Hosté: T. Scholz

1. Zahájení Schůzi zahájil L. Mikeš, předseda minulého výboru České parazitologické společnosti (dále jen ČPS) a vyhlásil volbu předsedy nového výboru. 2. Volba předsedy výboru ČPS Dle stanov proběhla tajná volba předsedy výboru ČPS. Volby se zúčastnilo všech 5 přítomných členů výboru, všechny odevzdané hlasy byly platné. Výsledky: L. Mikeš – 4 hlasy; O. Ditrich – 1 hlas. Skrutátorem byl T. Scholz, člen revizní komise ČPS. Předsedou výboru ČPS pro období 2011-2014 byl opět zvolen L. Mikeš. 3. Jmenování funkcionářů výboru ČPS Předseda výboru ČPS pověřil se souhlasem ostatních členů výboru členy výboru těmito funkcemi: O. Ditrich I. Čepička I. Hodová I. Kolářová

místopředseda výboru ČPS tajemník výboru ČPS hospodář/pokladník ČPS redaktorka Zpráv ČPS, správce webových stránek ČPS a správce stránky ČPS na facebooku

4. Oficiální údaje a předání agendy ČPS Sídlem ČPS zůstává: Viničná 7, 128 44 Praha 2 Kontaktní adresa: RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel. 221 951 819, Fax 224 919 704 Adresa tajemníka pro zasílání přihlášek do ČPS: RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel. 221 951 842, Fax 221 951 841 Adresa pro korespondenci s redakcí Zpráv ČPS a administrátorem webu ČPS: RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. 5

Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2, e-mail: [email protected], tel. 221 951 814, Fax 224 919 704 Změnou údajů na příslušných institucích, kde je ČPS registrována, byl pověřen L. Mikeš.   Členové výboru se dohodli na řešení agendy ČPS ve větší míře prostřednictvím e-mailu, schůze budou konány v případě potřeby. 5. Zastoupení sekcí ve výboru ČPS V souvislosti s článkem 6.3 stanov ČPS se předsedové sekcí jako řádní členové výboru ČPS, anebo osoby pověřené jednotlivými sekcemi, budou zúčastňovat schůzí výboru ČPS. 6. Jmenování RNDr. Jaroslava Weisera, DrSc. čestným členem ČPS Na základě výsledků korespondenčního hlasování členů ČPS výbor ČPS jmenuje Dr. Weisera čestným členem ČPS. 7. Konference ČPS v roce 2012 Z Helmintologické sekce ČPS vzešel návrh zvýšit konferenční poplatky pro nečleny ČPS v porovnání se členy ČPS a zároveň zrušit konferenční poplatky pro pregraduální studenty s aktivní účastí na konferenci. Výbor ČPS s tímto návrhem souhlasí a důrazně doporučuje organizátorům konferencí jeho zvážení. Výbor ČPS ukládá I. Čepičkovi vytvořit návrh diplomu/certifikátu pro výherce studentských soutěží o nejlepší konferenční příspěvky. X. české a slovenské parazitologické dny se budou konat v termínu 28. 5. – 1. 6. 2012 v Brně. Předseda zkontaktuje přípravný výbor a bude konzultovat jeho postup za českou stranu. V této souvislosti bude na schůze výboru ČPS zvána Iva Přikrylová, hlavní organizátorka konference. ČPS doporučuje organizátorům konference, aby současně s podanou přihláškou požadovali dodání abstraktu (v anglickém jazyce). Předseda ČPS osloví slovenskou stranu, aby vybrala a pověřila „styčného důstojníka“ pro komunikaci s českým výborem a organizátory. 42. Jírovcovy protozoologické dny se budou konat v termínu 7. – 11. 5. 2012, místo konání bude upřesněno. Organizátorem je Mgr. Tomáš Pánek. Helmintologické dny se v roce 2012 konat nebudou, Helmintologická sekce vyzývá své členy k účasti na X. českých a slovenských parazitologických dnech. 8. Seminář v Lékařském domě Téma a osoba koordinátora semináře v Lékařském domě v roce 2012 budou upřesněny do 30. 9. 2012. Výbor ČPS bude nadále přípravu semináře koordinovat se Sekcí lékařské parazitologie ČPS, z níž by měla nadále primárně vycházet iniciativa ve volbě témat a koordinátorů. O. Ditrich byl pověřen 6

jednáním s K. Fajfrlíkem. (Doplněno ex post L. Mikešem – tématem semináře bude molekulární diagnostika v parazitologii, koordinace se ujal O. Ditrich osobně). 9. Členské příspěvky ČPS Od členů ČPS, kteří budou chtít využít možnosti sníženého konferenčního poplatku na konferenci pořádané ČPS či její sekcí, bude vyžadováno, aby členský příspěvek zaplatili do 30. 4. příslušného roku anebo nejpozději při registraci na konferenci pověřené osobě. Výbor ČPS také ukládá členům-studentům, kteří budou žádat o proplacení nákladů na konference ČPS, aby členské příspěvky zaplatili v příslušném roce do 30. 4., tj. aby v době konání konference již byly jejich příspěvky k dispozici na účtu ČPS (anebo zaplatili členské příspěvky při registraci pověřené osobě). Rada vědeckých společností České republiky doporučila výboru ČPS zvýšit členské příspěvky z důvodu větší finanční samostatnosti při konání akcí. Počet společností v RVS se rok od roku neustále zvyšuje a finance určené na dotace konferencí a podobné činnosti se nezvyšují. Společnostem s příliš nízkými členskými poplatky hrozí, že jejich akce nebudou dotovány. Výbor ČPS bere tuto informaci na vědomí a navrhuje následující úpravy výše ročních členských příspěvků: čestní členové: bez příspěvků (beze změny) senioři, jejichž věk dosáhl 65 let: 50,- Kč (beze změny) pregraduální studenti: 250,- Kč (beze změny) ostatní členové (včetně PGS): 400,- Kč (zvýšení o 150,- Kč) O návrhu bude hlasovat příští valné shromáždění ČPS dle stanov. 10. Webové stránky ČPS Výbor ČPS ukládá svým členům zformulovat připomínky k webovým stránkám ČPS do 1. 2. 2012. Poté je I. Kolářová předá zástupcům firmy MEDIMA.cz, která stránky spravuje. Výbor ČPS vítá jakékoli připomínky vzešlé od členů ČPS. 11. Závěr První schůzi nového výboru ČPS zakončil L. Mikeš. Příští schůze se bude konat dle potřeby. Zapsal: Ivan Čepička Schválil: Libor Mikeš

7

RNDr. Vít Kadlec    zemřel 18. července 2011  Dne 18. července 2011 navždy odešel ve věku 79 let RNDr. Vít Kadlec, absolvent parazitologie na Universitě Karlově v Praze a dlouholetý člen Parazitologické společnosti. Paradoxem jeho života bylo, že vlastně biologii vůbec studovat nechtěl. Jeho klukovským snem bylo vystudovat žurnalistiku a být sportovním reportérem. Vše se změnilo v roce 1952, kdy uvěznili na 10 let z politických důvodů jeho otce. Brány ke vzdělání se zavřely. Bylo těžké i najít zaměstnání. Nakonec ho našel v OHS v Ústí nad Labem a poté v Biovetě Terezín. Nejprve ve varně půd, pak jako laborant. Tak se potkal se svou celoživotní láskou biologií, které se věnoval po celý zbytek svého života. Jistě k tomu přispěla i osobnost pana profesora Jírovce, u kterého po uvolnění režimu v 60. letech dálkově studoval. Absolvoval v roce 1970. O čtyři roky později získal doktorát s prací o naegleriích a acanthamoebách. Přesto, že byl pouze terénním pracovníkem bez akademického zázemí, zůstal duší vědcem s darem vidět, všímat si, analyzovat. Udržoval dál styky s fakultou a publikoval články v odborných časopisech včetně časopisu Science. Odešel po více než 40ti letech práce v oboru. Kdo jste ho znal, prosím věnujte mu tichou vzpomínku. Parazitologie a mikrobiologie byly pro tátu celoživotní láskou a věnoval se jim do posledních dní svého života. Děkuji Marianna Provazníková

8

Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz    Externí hodnocení kvality č. 704 

EHK – série č. 704 byla rozesílána do 70ti laboratoří 3. 5. 2011. Hodnoceno bylo 70 pracovišť na základě výsledků získaných mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované formalinem a tří preparátů barvených trichromem nebo hematoxylinem. Maximálně bylo možno získat 4 body za stolice a 10 bodů za roztěry. K úspěšnému absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout ve fixovaných vzorcích 4 body a v roztěrech více než 7 bodů. Vzorky fixované stolice obsahovaly: A – vajíčka Ascaris lumbricoides B – negativní Barvené roztěry ze stolice obsahovaly: A – cysty Entamoeba coli a cysty Giardia intestinalis; barveno trichromem. B,C – cysty Entamoeba histolytica/dispar, cysty Giardia intestinalis a Blastocystis hominis; barveno trichromem a hematoxylinem, D – cysty Endolimax nana a Blastocystis hominis; barveno trichromem Výsledky: Stolice: Všech 70 laboratoří získalo plný počet – 4 body. Roztěry: K maximálnímu zisku 10 bodů se dopracovalo tentokrát pouze 43 (61,4 %) pracovišť. Největším problémem bylo rozlišit čtyřjaderné cysty Entamoeba coli od zralých cyst Entamoeba histolytica/dispar, které mají také čtyři jádra. Testem vůbec neprošly dvě laboratoře, jedna získala 7 a druhá 2 body. Podrobný rozbor EHK č. http://www.zupraha.cz

704

najdete

V Praze 13. 10. 2011

na

internetové

adrese:

Věra Tolarová

9

Evropská jarní škola o klíšťatech                                 a jimi přenášených onemocněních    České Budějovice, 30. 5. – 3. 6. 2011  V Českých Budějovicích na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity je výzkum klíšťat a jimi přenášených původců infekčních onemocnění vskutku jako doma. Nepřekvapilo proto, že po třech letech se do Českých Budějovicích opět vrátila evropská škola zaměřená na biologii a ekologii klíšťat a jimi přenášených patogenů. Tentokrát byla evropská škola programovou součástí mezinárodního konsorcia sedmi laboratoří (POSTICK: ´Post-graduate training network for kapacity building to control ticks and tick-borne diseases´) v rámci 7. RP EU (´Marie Curie International Training Network´), které je určeno k výchově doktorandů a mladých vědeckých pracovníků pro tuto oblast infekční biologie. Mezigenerační setkaní odborníků jsme nazvali ´POSTICK Spring School on Tick Biology and Ecology, České Budějovice 2011´. Nabitý program byl složen jednak s přednášek pozvaných odborníků, zdejších i zahraničních (USA,

10

Anglie, Španělsko, Slovensko) a workshopů zaměřených na praktické úlohy řešené přímo v laboratořích (moderní metody elektronové mikroskopie, biochemie proteáz, moderní postupy v chovech klíšťat, atd.). Doktorandi a mladí vědečtí pracovníci z univerzit a výzkumných pracovišť z různých zemí Evropy (Německo, UK, Španělsko, Francie, Česká republika) diskutovali po celý týden otázky spojené s biologií a ekologií klíšťat a jimi přenášených onemocnění člověka a zvířat (evoluce klíšťat a jejich reprodukce, farmakologie klíštěcích slin, zpracování krve hostitele, mechanismy obrany/imunity klíšťat, viry, bakterie a prvoci přenášené klíšťaty, ekologie klíšťat a jimi přenášených nákaz, vakcíny proti klíšťatům a jimi přenášeným patogenům, pokročilé metody výzkumu v infekční biologii). Nedílnou součástí jarní školy byla rovněž práce v terénu přímo na vybrané lokalitě, nasbíraná klíšťata měli možnost mladí výzkumníci bezprostředně poté analyzovat moderními metodami na přítomnost viru klíšťové encefalitidy a spirochét lymské boreliózy. A jaká by to bylo škola bez večerní zábavy, pokračujících odborných diskusí, a také poznávacího výletu po krásách jižních Čech na úplný závěr jarní školy. Těší nás velice, že účastníci evropské školy o klíšťatech a jimi přenášených původcích infekčních onemocnění se vraceli domů s pocitem příjemně i užitečně stráveného času na jih Čech, a že se nastupující generaci výzkumníků podařilo navázat a upevnit cenné pracovní kontakty pro naléhavá řešení tak palčivých otázek jakými bezesporu závažná klíšťaty přenášená onemocnění jsou. (Evropská škola podpořena projektem POSTICK ITN (Post-graduate training network for capacity building to control ticks and tick-borne diseases) v rámci programu FP7 - PEOPLE – ITN/EU Grant No. 238511).

Libor Grubhoffer

11

Some aspects of wildlife                                        and wildlife parasitology in New Zealand    Part 1/3 

Some background to New Zealand and its natural history This article is a personal view of some aspects of the problems and challenges of wildlife parasitology in New Zealand, particularly relating to endemic and native birds. Studying parasites of wildlife anywhere can be difficult and frustrating. This is particularly true in New Zealand with respect to endemic species most of which are more or less threatened and many critically endangered. Consequently, very little material is available for study, research is often opportunistic rather than planned and experimental studies are mostly impossible. To avoid confusion I should explain that in this article ‘endemic’ refers to species that are unique to New Zealand having evolved there from ancestral forms, ‘native’ refers to species that evolved elsewhere and are selfintroduced without any involvement of humans, and ‘introduced’ refers to species introduced deliberately or accidentally by humans. Before getting to some parasitology I thought I should outline the basic geological and biological history of the country as it explains why so much of New Zealand’s endemic vertebrate and invertebrate fauna and flora is unique and either extinct or in danger of extinction. What follows is a very simplified summary of a complicated story covering millions of years. New Zealand lies in the southwest Pacific at the junction of the Pacific and Australian tectonic plates. It is mainly made up of two large islands, the North and South Islands, and the smaller Stewart Island at the southern end. The Southern Alps, mountain ranges pushed up by the collision of the Pacific and Australian tectonic plates, run the length of the South Island. Lower ranges continue in the North Island but the landscape of the northern two thirds is dominated by past and present volcanic activity. There are also a large number of small offshore and more distant sub-Antarctic islands, and the Chatham Islands 800 km to the east of the South Island. Many of these islands have become vitally important in wildlife conservation. The nearest other large landmass is Australia, approximately 2000 km to the west. About 80 – 85 million years ago, land that later became part of New Zealand separated from the southern landmass of Gondwana and was moved eastwards as the Tasman Sea expanded. This occurred before the spread of mammals that

12

followed the disappearance of the dinosaurs1, and probably before marsupials and snakes reached Australia. Apart from some species of bats and marine mammals such as seals and sea lions, New Zealand never had any endemic placental mammals (or snakes). Ancestors of the bats were able to cross the sea barrier by flying2. For the marine mammals that spend time on land, the sea is no barrier. In the absence of mammals, an amazing variety of birds, reptiles and invertebrates evolved to fill many ecological niches that would be occupied by mammals in other regions. As on other isolated islands, a very high proportion of the fauna is endemic and unique to New Zealand.

IR

New Zealand’s geological history after it separated from Gondwana included a number of major events that will have had huge effects on the evolution and survival of its endemic species. About 25 million years ago, in the Oligocene, much of the land sank below sea level – opinions differ about how much dry land remained. Later, from about 8 million years ago, a period of uplift began as the Southern Alps were pushed up by the collision of the Pacific and Australian tectonic plates. Then, beginning about 2 million years ago, most of New Zealand 1

Fossil remains of dinosaurs have been found in New Zealand although they are very rare; the first was not discovered until 1975 by an amateur geologist named Joan Wiffen. 2 Short-tailed bats, one of two surviving species, are unique - although they can fly, they feed on the ground. 13 IR

underwent several periods of glaciation that it is thought contributed to the disappearance of many of the species that had evolved over the previous 50 – 60 million years. After the end of the last glacial period, 10 – 15 thousand years ago, the surviving animal and plant species gradually re-established themselves over the country. Other birds and insects arrived, mainly from the west, helped by the prevailing westerly winds, becoming established as native species. By about 1000 years ago, most of the land below the snow line was covered with dense forest or scrub that was populated by an extraordinary variety of birds, reptiles and invertebrates. These endemic birds, reptiles and invertebrates, had evolved in many unique ways. In the absence of mammalian predators, many of the birds had become flightless or poor flyers, many nested on the ground and some were very large. Among the flightless birds, for example, were nine or ten species of ratites known as moas, all now extinct; their living relatives are ostriches, emus and cassowaries that are found on other continents, and New Zealand’s national bird, the kiwi. Moas were New Zealand’s main herbivores; the various species differed greatly in size and females were much larger than males. Fossil and archaeological remains indicate that they ranged in size from about the size of a large turkey weighing up to 20 kg to the largest estimated to have weighed up to 200 kg or more and measuring almost 2 m to the top of its back. Haast’s eagle, a large bird with a wingspan of about 3m, preyed on moas but there were no other predators that were a threat to such large birds. There were smaller predatory birds, the descendants of some of which still survive in small numbers.

Tony Charleston Part 2: The arrival of humans Part 3: Kiwis and aspects of their parasitology

IR

14

Paraziti v science fiction:  historie omylů i předpovědí  Paraziti jsou obzvlášť ve filmové sci-fi oblíbeným tématem už desítky let. Tvůrci těchto příběhů své výtvory často považují za originální, aniž by věděli, že podobné organismy skutečně existují; jindy se reálnými parazity přímo inspirují; a v některých případech dokonce trochu „předběhnou dobu“ a rozvinou námět, který se pak ukazuje jako zčásti funkční i v reálné biologii. Jací parazité se autorům sci-fi povedli a kteří mají určité protějšky ve skutečnosti? Oblibu parazitů mezi filmaři a spisovateli asi nic nevystihuje lépe než následující citát z Vetřelce (který mimochodem ve své popularizační knize Vládce parazit použil i Carl Zimmer): „Ty pořád netušíš, s čím máš tu čest, viď? Bezchybný organismus. Dokonalé stavbě jeho těla se vyrovná jen jeho zrůdnost… Obdivuji jeho ryzost; nezatíženou svědomím, výčitkami nebo falešnou morálkou.“ Zatímco se autoři prostřednictvím parazitů často zabývali spíše filozofickými otázkami zaměřenými na člověka, jako je svědomí a morálka, nevědomky se občas trefili do procesů, které reálně fungují. Srovnáme-li následující dvojice obrázků (obr. 1), nelze se ubránit myšlence, že se tvůrci Vetřelce inspirovali existujícími parazitoidy. Vosička Ampulex compressa je téměř klasický parazitoid, kde samička najde hostitele – švába amerického, naklade na něj vajíčko (v jejím případě se nejedná o vpíchnutí kladélkem, které je typičtější) a vylíhnutá larva se prokouše do švába, v něm se vyvíjí a jako dospělá vosička prorazí ven – podobně jako to udělal Vetřelec ve slavné scéně. Vetřelci ale do této vosičky ještě něco chybí, a to je chemická manipulace – A. compressa vstříkne žihadlem do nervového ganglia švába směs dopaminu a několika toxinů a v zásadě zničí jeho útěkový reflex. Šváb se pak nechá odvést do připraveného „hnízda“, jehož vchod vosička po nakladení vajíčka ucpe. Potrava a klidné místo pro zakuklení a prokousání jsou připraveny. Filmaři pro efekt udělali vývoj Vetřelce extrémně zrychleným; to jim ale lze v rámci budování příběhu odpustit. Jinak vytvořili velmi pěkného a v některých aspektech i realistického parazitoida.

15

Obr. 1: Vlevo Vetřelec (stadia „facehugger“ a „chestburster“), vpravo vosička Ampulex compressa (kladení vajíčka a prokousání se nového jedince). Manipulativní hypotéza nebyla opomenuta množstvím jiných tvůrců. Shivers jsou typický béčkový horor z poloviny sedmdesátých let s jednoduchou zápletkou. Šílený vědec stvoří parazita, který výrazně zvyšuje sexuální žádostivost svých hostitelů a díky tomu se přenáší na další. Obyvatelé luxusního bytového komplexu se stávají „sexuálními zombie“ a diváci mohou chroupat popcorn u scén s vyskakujícím parazitem, vzezřením podobný motolicím. Možná mnohem děsivějšího efektu by režisér Cronenberg, známý pro své provokativní snímky, docílil, kdyby se inspiroval třeba houbou Entomophtora muscae. Tato houba z řádu Entomophtorales parazituje na mouše domácí (obr. 2); po setkání s hostitelem její hyfy prorostou dovnitř těla mouchy a využívají ji jako zdroj živin. Po většinou pěti až sedmi dnech moucha umírá – a Entomophtora již v tu dobu má zralá konidia. Aby se výtrusy dostaly k co největšímu množství dalších potenciálních hostitelů, houba produkcí signálních molekul přiměje mouchu, aby k večeru vylétla na vyvýšené místo a tam se usadila. Při setmění se již většina much pohybuje spíše při zemi – a tak mohou výtrusy explodující ze zadečku nakažené mouchy přistát na mnoha z těch, které jsou poblíž.

16

A jak potvrdili parazitologové z Univerzity Severní Karolíny v polovině 90. let, Entomophtora má ještě další efekt. Tělo samičky mouchy produkuje nadprůměrné množství feromonů, a tak se stává velmi atraktivním pro samečky – ti se snaží s mrtvolkou pářit a díky tomu se houba může šířit ještě mnohem snáze. Kdyby však něco takového natočil David Cronenberg s lidmi v hlavních rolích, patrně by se do Obr. 2 amerických kin nikdy nedostal. Premisu manipulace parazitem využívají i slavní Heinleinovi Vládci loutek, kteří jsou však spíše politickou alegorií a nepracují s námětem z vědečtějšího hlediska v rámci žánru – ale patří jim jiné uznání, o kterém se ještě zmíníme. Podobně nápad jen k vytvoření hororového příběhu pro teenagery využil film Fakulta. Trochu více manipulační hypotézu využili ve Stargate u druhu Goa'uldů; nicméně jejich evoluční historie, inteligence i schopnosti byly zpracovány skutečně velmi nadneseně, čistě pro účely divácky co nejpřitažlivějšího seriálu. Vzdáleně by se však dali připodobnit ke strunovcům s jejich původním vodním prostředím, červovitým tvarem těla a manipulací hostiteli; strunovci však parazitují v kobylkách a sarančatech pouze v larválním stadiu – a aby se dospělci dostali do vody, strunovci ovlivňují expresi proteinů v mozku hostitele a mění jeho chemickou rovnováhu, konkrétně se podle všeho jedná o změny emocí a vnímání pohybu vůči tíži. Právě manipulační hypotéza se objevila v science fiction de facto dříve než v seriózní vědě. Zatímco Vládci loutek vyšli v roce 1951 (a jiné, méně známé sci-fi s parazity manipulujícími svými hostiteli ještě dříve), zásadní článek o manipulační hypotéze (Holmes & Bethel) vyšel roku 1972. Vědci sice pozorovali změnu fenotypu hostitele po nakažení již dříve, ale teprve v sedmdesátých letech se výzkum na toto téma začal více rozvíjet. Možná se dočkáme i dalších témat, kde se autoři sci-fi octnou trochu napřed; ale možná budeme v nových science fiction románech číst jen o něčem, co už tu dávno bylo nebo je z hlediska vědy úplný nesmysl. To už závisí jen na fantazii a zároveň smyslu pro realitu jejich autorů. Článek byl napsán na základě mé popularizační přednášky pro příznivce science fiction, která byla poprvé prezentována v březnu 2010 na Sconu. Julie Nováková

17

Paraziti v médiích  Hodně času uběhlo od posledního vydání KÝHO VÝRA. Ukončen byl při tehdy řečeném přechodu našeho Zpravodaje jen do elektronické podoby a také pro nedostatečnou „fantazii“ novinářů. Nyní v redakcích vždy jen řeknou nějakému elévovi či elévce – „napiš něco o klíšťatech, komárech, nebezpečí encefalitidy“ apod., „to zabere“! Přebírat ty jejich titulky by byla v KYVY pustá nuda. Technický pokrok a přechod do elektroniky se nezastaví a v poslední době se objevila pro KYVY dvě vskutku výživná sousta. Nelze se o ně se čtenáři Zpravodaje nepodělit. Následující příspěvek se mi dostal do ruky z více stran. Za její „počínání“ jsem navrhl Grygarovi udělit brněnské paní inženýrce v rámci spolku Sisyphos BLUDNÝ BALVAN. Po parazitologické lince nás na to upozornila Hanka Kabíčková. Josef Chalupský

18

Invaze parazitů v ČR: Jaké jsou příznaky? 27.10.2011 PhDr. Anna Vejvodová http://zena.centrum.cz/zdravi/novinky/clanek.phtml?id=719072#utm_medium=widget&utm_source=centrumHP

Lidské tělo je osídleno mnoha druhy bakterií. Kromě nich živíme také parazity. Nějaké parazity má úplně každý, avšak nikoliv stejnou sbírku. Podívejte se, jaké nemoci možná způsobují i vám! „Při práci na tabulkách, s viry, bakteriemi, parazity a neživými zátěžemi, které jsem v lidech našla, jsem hledala společného jmenovatele pro stejné diagnózy, " říká ing. Hana Bláhová z Brna, detoxikační poradkyně v rámci metody MUDr. J. Jonáše.

Dlouhodobě podceňováni Když inženýrka Bláhová brala v úvahu jen viry, bakterie a neživé zátěže, komplet jaksi „neseděl" na symptomy. Teprve v souvislosti s parazity a zoonózami se začaly vynořovat zajímavé souvislosti. Před desítkami let pronikl do skript lékařských fakult názor, že parazité u nás byli vyhubeni. Situace je lehce absurdní: okolní státy (Německo, Francie, Švýcarsko, Rusko atd.) potíže s parazity přiznávají, avšak u nás jako by se po nich zem slehla...

Škrundání a plynatost Je to dáno například tím, že diagnostika je obtížná: Je nutné provádět např. 3-6x odběr stolice (radí skripta pro parazitology), aby se vyloučila falešná negativita. Na odmítnutí pacienta však v praxi stačí jeden negativní nález. „Samozřejmě se parazité neskrývají za všemi nemocemi, ovšem na některých se mohou podílet," uvádí ze své zkušenosti ing. Hana Bláhová. „Například škrkavky o sobě dávají vědět škrundáním v žaludku a trávicím ústrojí, nadýmáním, plynatostí. Je-li jich mnoho, mohou vést k ucpání střeva a zácpám. Vajíčka lze spolknout s nemytou zeleninou." Takový roup dětský vyvolává nevolnosti a průjmy, snadno proniká stěnou střeva do cévního systému, a tak může způsobit hemeroidy, ženské výtoky, záněty močového měchýře, dokáže ucpat žlučovod… Paraziti bývají prapříčinou zdravotního problému: poškodí tkáně a na oslabené místo nasedají viry a bakterie.

Jíte tatarák? Pak se nedivte! Z prvoků, jichž jsou desítky, se tady nejčastěji setkáváme s několika druhy: Plasmodium malarie a vivax, které si vozíme z teplých krajin, ale jsou i na jižní Moravě a jihovýchodním Slovensku. Giardia intestinalis - lamblie způsobuje zažívací potíže, vředy, celiakii, kolitidy.

19

Toxoplasmosu gondii hostí více než polovina Čechů. Entamoeba histolytica má na svědomí průjmy, zažívací potíže. Babesie jsou přenášeny klíšťaty a jsou spolu s borrelií u nás častou nákazou. Na další druhy parazitů existují speciální léky. Některé jsou k dispozici v celé EU, u nás však ne. Jedná se například o lék Cesol, jediný lék na ploché červy typu tasemnic a motolic. Ani ty se nám nevyhýbají, s oblibou tataráků se tasemnice v populaci udržela. Motolic je tolik druhů, že je máme skoro všichni. „V tělech pacientů přibývá parazitů s věkem, " upozorňuje ing. Bláhová.

Domácí zabijačka - doslova! Nákaza svalovcem stočeným není v ČR dosud zcela vymýcena. Většinou postihuje pracovníky s masem zvířat, vyskytuje se v rodinách, kde pořádají domácí zabijačky, sníte ho s nevařenou klobáskou nebo šunkou. Tasemnice a tasemničky jsou poměrně známé, méně se ví, jak velké nebezpečí představuje tasemnička v oku, v uchu nebo v močovém ústrojí. Vážnou parazitární nákazou v Evropě je měchožil zhoubný a větvený: oba tvoří cysty, které se mohou zaměnit s nádorem. Rozbití cysty může pacientovi způsobit anafylaktický šok, ba i smrt. Je bohužel častý, přestože se oficiálně má za to, že jde o vzácné onemocnění.

Točí se vám hlava? Už naši předkové si všimli určité souvislosti mezi motolicemi a točením hlavy. Všechny motolice (je jich několik druhů) zhoršují metabolismus, ucpávají žlučovody, zhoršují jaterní testy, zvyšují cholesterol. Setkáváme se i s největším parazitem člověka - škulovcem širokým. Nákaza se vyskytuje častěji v rybníkatých oblastech, například v jižních Čechách je běžná. Zdrojem jsou sladkovodní ryby, nakládané nebo uzené. Tasemnice psí a kočičí nejsou sice denním nálezem, ale nejsou ani vzácné.

Porovnejte: Tohle jsou projevy parazitů: • • • • • •

Třasy, tiky, záškuby svalů i noční záškuby těla, závratě, zatmění před očima s pocitem na omdlení, deprese, úzkosti, pocity tísně, tlaku na hrudi, pocit těsně před infarktem. Poruchy vidění (jeden z prvních příznaků roztroušené sklerózy) mohou souviset s oční formou larvální toxokarózy, ale v oku se najdou různé druhy parazitů. Atopický ekzém má původce v parazitech Giardia intestinalis, Ascaria a Strongyloides, Dirofillaria. Paraziti vyvolávají autoimunitní procesy ve tkáních, kde se vyskytují. Vedou prvoci. Arytmie, tachykardie atd. - v srdci najdete škrkavky, háďátka, motolice i vlasovce. Migrující larvy nevynechají plíce: astma je způsobeno nejčastěji měchožilem větveným, ale i migrující toxokarou, škrkavkou, atd. 20

•

Paraziti se mohou usadit v kloubech, kloubních váčcích i páteřním kanále. Toxiny parazitů zvyšují revmatoidní faktor. Parazit při migraci vyvolává teploty, jeho noční aktivita vede k nespavosti, spouští migrény, alergie (pokud se usadil ve vedlejších nosních a čelních dutinách), je příčinou tinnitu (ve středním a vnitřním uchu může žít celá řada parazitů).

Co mohou parazité způsobit? •

•

•

•

Parkinsonovu chorobu způsobuje kombinace několika závažných patogenů: Trichomonada vaginalis, která se krevním rozsevem dostala až do mozku, Treponema pallidum, často vrozená, Nocardia asteroides, Echinococcus (mozek), navíc někdy s Plasmodiem (neúměrné pocení parkinsoniků), ostatní parazity nevyjímaje. Larvy všech parazitů putují hrtanem a hltanem, snadno se zachytí na štítné žláze, rozběhnou autoimunitní proces (typické pro sklerosu multiplex). Roztroušená sklerózu působí Entamoeba histolica forma magna, (mozek), Echinococcus multilocularis nebo granulosis - mozek a mícha, borrelie, někdy Neisseria gonorrhoeae nebo Neisseria meningitidis, polioviry, atd. Podobně je tomu u Bechtěrevovy choroby, jejímiž viníky jsou boubele echinokoka nebo velkých parazitů (škulovce, tasemnic) na páteřním kanálu, kde utlačují míchu a periferní nervy. Epilepsie a závratě: „I když vím, že je více druhů epilepsie, případy, se kterými jsem se setkala, byly překvapením : boubele velkých parazitů (Taenia, škulovec, echinokok) buď v mozečku, nebo ve vnitřním uchu. Bakteriální zátěže byly doprovodné", uvádí ing. Hana Bláhová

Na okraj: V plicích se mohou vyskytnout např. vrozená Mycobacteria tuberculosis, takže se lze divit snaze lékařů zrušit přeočkování proti TBC. Cysty některých parazitů chrání vícevrstevnaté obaly, pouzdra zvápenatí a jsou prakticky nezničitelná. Živá larva přežije až 30 let (svalovec). Různé bouličky pod kůží mohou tvořit boubele tasemnic, svalovec stočený, měchožil zhoubný i větvený, filárie.

Co dělat? Lékaři i veřejnost musí vzít parazity na vědomí, příslušné ministerstvo a odborné ústavy by se měly postarat o dovoz potřebných léků. Rovněž by bylo vhodné, aby se zlepšila i popularizovala činnost parazitologických laboratoří.

21

Parazitární blud v parazitologické laboratoři    Pseudoparaziti II.  Pojem parazitární blud označuje psychopatologický stav pacienta s nevývratným přesvědčením o jeho infestaci parazity (často hmyzem). Základní příznaky bývají vždy stejné a jsou v literatuře popisovány již od 19. století. Pacienti jsou většinou ženy důchodového věku, které si stěžují na postižení kůže (paraziti uvnitř nebo na povrchu), očí, nosní sliznice, pohlavních orgánů nebo gastrointestinálního traktu. Tyto vjemy se projevují jako nesnesitelné mravenčení nebo svědění, kterému se postižený jedinec brání škrábáním, používáním nejrůznějších léčivých roztoků a nadměrným a nevhodným používáním čistících a dezinfekčních prostředků, jež mnohdy vede až k poškození kůže. Původ svých parazitů pacienti přičítají např. domácím zvířatům, novému nábytku, návštěvě jiných osob či škodolibosti sousedů, což často vede k sociální izolaci postiženého pacienta. Někteří pacienti velmi podrobně líčí podobu parazitů, někdy i jejich vývoj od vajíčka přes larvy až po dospělého jedince a přinášejí v krabičkách a lahvičkách „vzorky“ odchycených parazitů a dožadují se jejich podrobného vyšetření. V laboratoři je většinou zjištěno, že jde o chuchvalce textilních vláken, kožní šupiny, drobné smetí z podlahy či omítky apod. Pacienti pod vlivem svého bludu nejdříve vyhledají pracovníky DDD služby, entomology nebo přicházejí k dermatologovi nebo do parazitologické laboratoře. Převedení do péče psychiatra bývá obtížné, protože pacienti odmítají uznat, že jejich onemocnění náleží do kompetence této odbornosti. Terapeuticky se osvědčují antipsychotika a antidepresiva. Kazuistika: Pacientka K.L., 72 let, na doporučení pracovníků firmy DDD kontaktovala naši laboratoř a žádala vyšetření údajných parazitů. Dle jejího vysvětlení jí potíže způsobují drobné mušky, které se do jejího bytu dostaly netěsnými okny, ale i po výměně oken zůstaly v bytě, kde zalézají do nábytku a vyskytují se také v kůži, na jejím obličeji, hlavě (ve vlasech) a na krku. Docházela do kožní ambulance, kde ale příčina jejích potíží nebyla zjištěna. Pacientce jsme sdělili, že vyšetřit lze pouze konkrétní podezřelé objekty. Následně donesla zámotky vaty v uzavíratelných nádobkách, které obsahovaly sekret z nosní sliznice a sliny, a později také stěr z kůže, ze kterého se podařilo vykultivovat Candida albicans. S tímto výsledkem zřejmě opět navštívila dermatologa. Zdá se, že řešení tohoto případu spočívá ve schopnosti přimět pacientku, aby navštívila psychiatra, neboť teprve diagnostikování parazitárního bludu umožní zahájit účinnou psychiatrickou léčbu. Martin Podhorský

22

kalendář akcí 2012  IV International Giardia and Cryptosporidium Conference January 31 – February 3, 2012, Wellington, New Zealand www.cryptogiardia2012.org Dr. Ildefonso Pérez Vigueras Scientific Conference February 9 – 11, 2012 Pinar del Río, Cuba www.worldvet.org/node/8484 4th International Conference on Drug Discovery and Therapy February 12 – 15, 2012 Dubai, UAE www.icddt4-02.com 30the Annual Meeting of the European Society for Pediatric Infectious Diseases (ESPID 2012) May 8 – 12, 2012 Thessaloniki, Greece www2.kenes.com/espid/pages/home.aspx?ref1=db1 X. české a slovenské parazitologické dny 28. května – 1. června 2012 Brno – hotel Myslivna odpovědná osoba: Mgr. Iva Přikrylová, Ph.D. XI European Multicolloquium of Parasitology (EMOP XI) July 25 – 29, 2012 Cluj-Napoca, Romania www.zooparaz.net/emop11 30th World Congress of Biomedical Laboratory Science August 18 – 22, 2012 Berlin, Germany www.ifbls-dvta2012.com 11th International Conference on Molecular Epidemiology and Evolutionary Genetics of Infectious Diseases (MEEGID XI) October 30 – November 2, 2012 New Orleans, USA www.meegidconference.com

23

X. ČESKÉ A SLOVENSKÉ PARAZITOLOGICKÉ DNY 28. 5. – 1. 6. 2012 Brno, Česká republika

Vážení přátelé, kolegové parazitologové, rádi bychom Vás informovali, že X. České a slovenské parazitologické dny se uskuteční ve dnech 28. 5. – 1. 6. 2012 v Brně v příjemném prostředí Hotelu Myslivna *** (http://www.hotelmyslivna.cz/). Do svých diářů si, prosím, poznačte důležité datum a to 31. 3. 2012, jež bude „deadline“ pro přihlášení na konferenci a zaslání abstraktů. Podrobnější informace o konferenci Vám budou zaslány začátkem února.

Budeme  velmi  rádi,  pokud  nám  Vaši  účast  předběžně  potvrdíte  na  níže  uvedeném odkazu http://botzool.sci.muni.cz/PD/index.php do 31.12. 2011.   Organizační tým a všichni účastníci se budou těšit na Vaše zajímavé příspěvky širokého spektra zaměření, jež parazitologie v praxi i ve výzkumu nabízí.

Organizují: Pracovní skupina parazitologie, Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, MU, Brno a Česká parazitologická společnost Kontaktní osoba: Mgr. Iva Přikrylová, Ph.D. Email: [email protected], Tel: +420 549 494 711 24

25

  Veselé vánoce ... 

  26

  ... a šťastný Nový rok 

PF 2012 

  27

Autoři příspěvků  prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Branišovská 31 370 05 České Budějovice [email protected]

Julie Nováková Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7 128 44 Praha 2 [email protected] Mgr. Martin Podhorský RNDr. Zdeněk Čecháček s.r.o. Mikrobiologická laboratoř Bratislavská 2 604 70 Brno [email protected]

RNDr. Zuzana Hůzová Národní referenční laboratoř pro diagnostiku střevních parazitóz Oddělení parazitologie, mykologie a mykobakteriologie Zdravotní ústav Praha Sokolovská 60 182 00 Praha 8 [email protected]

RNDr. Marianna Provazníková MKS Research, s.r.o. České družiny 1634/18 160 00 Praha 6 - Dejvice marianna.provaznikova @mks-research.cz

doc. RNDr. Josef Chalupský, CSc. Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7 128 44 Praha 2 [email protected]

RNDr. Věra Tolarová, CSc. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku střevních parazitóz Oddělení parazitologie, mykologie a mykobakteriologie Zdravotní ústav Praha Sokolovská 60 182 00 Praha 8 [email protected]

Dr. Tony Charleston 488 College Street Palmerston North 4410 New Zealand [email protected] Bc. Lucie Jedličková Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7 128 44 Praha 2 [email protected]

Autoři fotografií: IR = Iva Rohoušová neuvedeno-li, jedná se o archiv autora příspěvku 28

Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv psaným textem, fotografiemi nebo kresbou.

Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty posílejte na adresu redakce [email protected]

Česká parazitologická společnost Sídlo společnosti:

Katedra parazitologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Viničná 7, 128 44 Praha 2

Výbor společnosti: předseda:

RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

místopředseda: RNDr. Oleg Ditrich, CSc. Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected]

tajemník:

RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

hospodář:

RNDr. Iveta Hodová, Ph.D. Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]

členové:

RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. RNDr. Vladimír Hampl, Ph.D.

Redakce Zpráv České parazitologické společnosti: RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

Internetové stránky společnosti: www.parazitologie.cz www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324