číslo 3
září 2011
Vážení občané, po letní přestávce se vám opět dostává do rukou vydání Drásovského zpravodaje, ve kterém vás chceme informovat o aktuálním dění ve správě obce i v oblastech drásovského společenského života. Tento zpravodaj dostáváte v novém grafickém zpracování, které vychází z jednotného designu, vytvořeném pro náš úřad týmem mladých grafiků. Ve stejném designu budou i nové webové stránky, na jejichž rekonstrukci se usilovně pracuje. A nyní již přistupme k několika aktuálním tématům.
Dotační záležitosti Jak jsem již zmiňovali v posledním čísle našeho zpravodaje, soustředili jsme v posledních měsících svoji pozornost na podání několika žádostí o dotace z evropských fondů. Byly zpracovány tři projekty a podány tři žádosti - a to žádost na rekonstrukci resp. vybudování nového sběrného dvora, na vybudování komunitní kompostárny a na výsadbu veřejné zeleně v Drásově. Podle dostupných informací je v jednotlivých dotačních titulech obrovské množství podaných žádostí a vzhledem k omezeným finančním prostředkům se nedostane patrně na velkou část z nich. Věříme, že nám bude přát štěstí a alespoň některé z našich žádostí bude vyhověno. Všechny naše žádosti byly podány včas
1
a v pořádku a byla nám doručena akceptační rozhodnutí o jejich registraci. V současné době připravujeme čtvrtý projekt a čtvrtou žádost o dotace z evropských fondů a to žádost o dotaci na zřízení bezdrátového rozhlasu s digitálním kódováním s napojením na složky Integrovaného záchranného systému a vybudování lokálního výstražného systému. V praxi to znamená, že na potoce na hlavním mostě bude umístěn hladinoměr, po proudu nahoru v obci Skalička srážkoměr a tato zařízení budou napojena na digitální varovný systém a bezdrátový rozhlas v obci. Tímto způsobem zajistíme opravdu operativní varovný vyrozumívací systém v obci pro případ povodní a zároveň po celé obci včetně nových lokalit zavedeme moderní bezdrátový rozhlas, který bude
využíván k informování občanů o aktuálních záležitostech. Náš současný obecní rozhlas již dosluhuje, v některých lokalitách není příliš slyšet a do nových lokalit není vůbec zaveden. Dotace z evropských fondů na tyto projekty jsou ve výši 90 % celkových nákladů na pořízení, proto jsme neváhali s rozhodnutím pracovat na tomto projektu. Ale u záležitostí povodní ještě chvíli zůstaneme. Na základě rozhodnutí Rady městyse jsme oslovili majitele pozemků, na kterých se nachází koryto potoka Lubě, s nabídkou bezplatného převedení těchto úseků do majetku městyse. Dle platné legislativy – zákona č. 254/2001 Sb. o vodách jsou majitelé břehových porostů a pozemků, na kterých se nachází koryto, povinni udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody a odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku. Naši občané,
kteří koryto potoka na svém pozemku mají, se ne vždy dokáží o čistotu koryta postarat tak, aby nedocházelo k ucpávkám z naplavenin a napadaných větví, nezmenšoval se průtok vody a nezvyšovalo se nebezpečí vylití potoka ze břehů. Naším záměrem je mít koryto potoka Lubě po celé délce našeho katastru ve vlastnictví městyse, abychom mohli zajišťovat a koordinovat vyžínání trávy, čištění koryta, prořezávku porostů atd. tak, jak je tomu např. v sousedních Malhostovicích. Část oslovených občanů na naši výzvu již kladně zareagovala a dala souhlas s převedením svých pozemků v korytu Lubě na městys. Ti občané, kteří tak neučiní a vedení městyse je k tomuto kroku nebude ani nechce nijak nutit, budou pak muset dle výše citovaného zákona čistotu potoka zajišťovat a v případě opomenutí či zanedbání této své povinnosti nést i případné následky a sankce.
Nové hřiště pro školku Další naší aktivitou z rozhodnutí Rady městyse v posledních měsících bylo přebudování arboreta za budovou úřadu městyse na dětské hřiště. Již po našem nástupu do funkcí bylo pro nás nepochopitelné, proč si děti z drásovské školky hrají jen na malém omezeném prostoru za úřadem, když více než dvě třetiny pozemku zabírá arboretum, které bylo sice estetickým počinem, ale protože bylo v uzanová skluzavka vřených prostorách, kam veřejnost běžně nemá přístup, bylo téměř nevyužívané. Proto jsme dospěli k rozhodnutí dát tento prostor k dispozici dětem ze školky a v průběhu prázdnin jsme pracovali na zbudování nového hřiště. Zeminu, která byla původně navezena pro skalku jsme využili pro zbudování menšího terénního svahu, do kterého jsme nechali zabudovat skluzavku, a z jedné strany jsme vytvořili sjezd na zimní bobování. Prostor jsme doplnili
2
nové hřiště školky
o kolotoč, pružinové houpadlo a prolézací housenku, která je dětmi obvzlášť oblíbená. Do prostoru nového hřiště jsme za pomoci místní tesařské firmy, které tímto moc a moc děkujeme, přemís-
housenka na novém hřišti
tili také dřevěný roubený domeček, který stál na návsi zamřížován a byl centrem posměchu mnoha
číslo 3, září 2011
občanů. S mřížemi tento domeček na svém původním místě neplnil svou funkci a otevřený zase způsoboval velké starosti okolním občanům z důvodu rušení poklidného života neukázněnou mládeží. Nyní domeček na novém hřišti nabízí dětem možnost vyhrát si v opravdové dřevěné chaloupce, ale hlavně jim poskytuje v letních měsících další tolik potřebnou zastíněnou plochu. Jako pomyslnou třešničku na dortu jsme nové hřiště opatřili novým barevným plůtkem, aby byla zajištěna bezpečnost pohybu dětí jen ve vymezeném prostoru a hřiště bylo odděleno od pracovních ploch úřadu. Od jarních měsíců, po zatravnění rekonstruovaných ploch a okolí herních prvků, máme v úmyslu nechávat toto hřiště v odpoledních hodinách otevřené pro naše místní maminky s dětmi. Jak naše nové hřiště v současné době vypadá, si můžete prohlédnout na zveřejněných fotografiích.
Nové společenské prostory v hasičském domě Jak jsme již v minulosti naše občany informovali, na počátku letošního roku jsme zpracovali
projekt prevence kriminality a podali jsme žádost o dotaci na tento projekt u Krajského úřadu. Naše žádost byla úspěšná a díky ní jsme mohli zřídit novou nízkoprahovou klubovnu pro mládež při ZŠ a SDH Drásov v budově hasičského domu. Z těchto prostředků byla společenská místnost hasičského domu vybavena
nová kuchyň v hasičském domě
3
nový bezpečný kolotoč pro děti
novým nábytkem. Z prostředků městyse pak byly uhrazeny další investice, nové podlahy, výmalba prostor, nová kuchyně. V současné době nám tak v Drásově vznikla velmi pěkná společenská místnost s kapacitou cca 40 míst, s kuchyní a příslušenstvím, která bude sloužit jak k preventivním volnočasovým aktivitám mládeže, tak i občanům pro jejich společenské vyžití. Radou městyse byl schválen nový provozní řád hasičského domu, včetně nově zrekonstruovaných prostor. Podle tohoto nového provozního řádu přebírá správcovství nad hasičským domem (mimo prostor sloužících výhradně činnosti jednotky SDH) úřad městyse, a to včetně pravidelného úklidu a údržby. Občané, kteří budou mít zájem si nové prostory krátkodobě pronajmout za účelem pořádání společenských akcí a rodinných oslav, budou na úřadě městyse uzavírat smlouvu o krátkodobém pronájmu a na základě jednorázového nájemného ve výši 500 Kč si budou moci tyto nově zrekonstruované prostory pronajmout.
číslo 3, září 2011
Prázdninová anketa o základní škole Jak byli naši občané informování na webových stránkách a v kabelové televizi, vyhlásilo vedení městyse jako zřizovatel naší základní a mateřské školy prázdninovou anketu s tématem škola. Naším záměrem bylo získat od občanů nejen jejich názory na naši ZŠ a MŠ, ale hlavně podněty
a nápady, co by ve škole uvítali nebo co by si přáli změnit. V rámci ankety jsme obdrželi několik příspěvků, které budou vyhodnoceny v rámci jednání Rady školy a ve spolupráci s vedením školy. Obecně lze říci, že příspěvky občanů jednoznačně kladně hodnotí mateřskou školu a první stupeň základní školy. Zde byly připomínky víceméně jen k provozní době a uzavření školky během prázdnin. Horší hodnocení občanů však má druhý stupeň základ-
Společenský život v obci Přestože je Drásov v posledním roce těžce zkoušen negativními dopady výstavby kanalizace, k naší radosti si občané nacházejí čas i na odreagování a zúčastňují se společenského dění v obci. V posledních měsících se uskutečnilo několik akcí, které u občanů sklidily pozitivní ohlas a pochvalu. Ráda bych připomenula červnové oslavy 130. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Drásově, kde občané místní hasiče podpořili hojnou účastí v rámci odpoledního programu na fotbalovém hřišti i na následném společenském večeru v Sokolovně. Podrobnou reportáž z oslav jsme měli možnost sledovat na kabelové televizi v rámci vysílání TV kotva. Dalším úspěšným společensko – kulturním počinem byl letošní II. ročník festivalu Drásovské kulturní léto. I tato akce byla hojně podpořena účastí veřejnosti jak z Drásova, tak z Tišnova a okolí a pro návštěvníky byl připraven hodnotný kulturní program a bohaté občerstvení. Pořadatelem Drásovkého kulturního léta byl městys Drásov a počítáme s pokračováním této tradice i v letech následujících. Připomínáme tímto občanům, že tento náš festiválek bude stejně jako v předchozích dvou ročnících pořádán vždy v termínu okolo 20. srpna mezi našimi dvěma velkými sportovními svátky – volejbalovým turnajem o pohár městyse a fotbalovým turnajem kvadrantů. Protože se současné vedení městyse Drásov kromě již zaběhlých kulturních akcí snaží vzkřísit i zapomenuté tradice, které v minulosti mívaly velkou přízeň občanů, rozhodli jsme se v příštím roce v nadcházející plesové sezóně uspořádat pro Drásov ples městyse, který bude plesem maškarním. Tato akce se uskuteční 3. března 2012 v drásovské so-
4
ní školy, kde se kritika zaměřuje především na nízkou úroveň vzdělání a nepřipravenost dětí ze ZŠ na střední školy. Touto oblastí se budeme ve spolupráci s vedením školy, potažmo i samotnými učiteli vážně zabývat a pokusíme se udělat maximum ke zlepšení stavu věcí. Již v předvolebním období jsme se zavázali k podniknutí kroků ke zlepšení úrovně a pověsti naší základní školy a tomuto slibu chceme dostát.
kolovně a pevně věříme, že naši občané se smyslem pro humor jim vlastním tuto akci přivítají, svou účastí podpoří a nebudou šetřit nápady při volbě masek. Z dalších kulturních akcí, které připravujeme prostřednictvím naší kulturní komise, bych ráda zmínila tradiční vánoční mezisvátkové posezení u cimbálu spojené s ochutnávkami vína. Protože máme na městysi poměrně pěknou zasedací místnost s příslušenstvím, rádi bychom i do těchto prostor rozšířili kulturně společenské a zájmové dění v obci. Naše tradiční a velmi úspěšné velikonoční a vánoční výstavy jsme v jarních měsících doplnili prodejní výstavou kaktusů a sukulentů. Dali jsme tak prostor panu Mgr. R. Krajčovi, který je nejen občanem Drásova, ale také a jedním z předních pěstitelů a šlechtitelů kaktusů v naší republice. Jeho krásná výstava byla doplněna také velmi zajímavým odborným komentářem. Pro období podzimních plískanic pro pozvednutí mysli budeme v zasedací místnosti úřadu městyse pořádat Slavnosti medu. Akce se uskuteční dne 22. 10. 2011 a o jejích podrobnostech budou občané informováni na plakátech a v místních médiích. Ráda bych touto cestou naše občany požádala, aby se s námi podělili o svoje nápady a podněty na organizaci kulturního a společenského života tak, aby pořádané akce vycházely především ze zájmů občanů a byly jimi navštěvovány.
číslo 3, září 2011
Naši noví spoluobčané V souvislosti s četnou výstavbou rodinných domů v Drásově, která (jak ve svém článku zmíní naše paní místostarostka Ing. Obručová Čuperová) nebude zdaleka končit, naopak bude ještě četnější, přibývá obyvatel Drásova. V současné době evidujeme 1440 občanů s trvalým pobytem v Drásově (jen od ledna letošního roku jsme se rozrostli o 56 občanů). O holém faktu, že naše obec nebyla na tak velký stavební boom a nárůst obyvatel připravena z hlediska infrastruktury, již bylo hodně řečeno a budeme se s tímto problémem v následujících letech vážně potýkat. Ráda bych však zmínila další problém, který v souvislosti s novými obyvateli vzniká, a to je pro nás smutná skutečnost, že řada občanů u nás postavila domek, bydlí tu, avšak trvalý pobyt má jinde. Daně těchto občanů pak směřují do jiných míst, než je jejich bydliště a
tím je „ochuzován“ rozpočet městyse – o to méně peněz zbude na opravy a údržbu místních komunikací a další oblasti života v Drásově, které využívají všichni občané, i ti bez trvalého bydliště u nás. Ráda bych touto cestou apelovala na naše nové spoluobčany s trvalým bydlištěm mimo Drásov, aby zvážili důvody, které je k tomu kroku a postoji vedou a v případě, že je to alespoň trochu možné, aby si trvalý pobyt u nás přihlásili. Na závěr bych také ráda vyjádřila své potěšení nad tím, jak se někteří noví občané zapojují do kulturních společenských akcí v Drásově, do správy věcí veřejných (členství zejména ve stavební komisi), navazují nové vztahy a vazby nejen sousedské, ale i přátelské. Budeme se jim snažit vytvořit co nejvíce příležitostí k tomu, aby se do života v Drásově začlenili a vytvořili si k naší vesnici srdečný domovský vztah. Mgr. Martina Bočková starostka
Aktuální stavební záležitosti
Vážení občané Drásova,
opět jsem pro Vás vybrala několik témat ze stavební oblasti našeho městyse. Vybírala jsem nejaktuálnější témata a dále ta, kde se nejčastěji setkávám s Vašimi dotazy. Věřím, že Vám mým článkem zase trošku přiblížím dění v přípravě nových staveb i lokalit v Drásově i naši činnost na drásovské radnici.
Příprava nové výstavby v Drásově Jak asi většina z vás ví, platný územní plán Drásova velkoryse nastavil množství ploch, určených k zástavbě. Jedná se zejména o zástavbu rodinnými domy. V některých lokalitách se již staví nebo je výstavba víceméně ukončena, jinde se naopak projednávají stavební povolení, které umožní výstavbu nových domů zahájit. Mezi lokality, které jsou v současné době ještě stále zemědělsky obhospodařovávány, ale již zde probíhá projektová příprava jsou zejména lokalita „Trávnické“ (směrem na Všechovice) a lokalita „K lesu“ (u drásovského parku). Obě lokality, jak už jsem zmínila jsou územním
5
plánem k výstavbě určeny z minulosti, dnes se jejich vlastníci připravují na zahájení dalších developerských projektů. Níže vám tedy přináším bližší informace o lokalitě „Trávnické“, „K lesu“ a také o lokalitě „Slunečný vrch“ (vršek Stráže, tedy nad lokalitou „Nivky“) ӲӲ TRÁVNICKÉ - Investor této lokality plánuje zástavbu cca 26-ti rodinnými domy na poměrně velkých pozemcích (2000 m2 – 3000 m2) s doplněním několika veřejných prostorů (malých náměstíček). Lokalita je poměrně „rozvolněná“ s velkým podílem nezastavěných ploch. V současné době je zde vydáno pravomocné územní rozhodnutí na obslužnou komunikaci v lokalitě a najednotlivé inženýrské
číslo 3, září 2011
sítě. Investor v současné době zpracovává projektovou dokumentaci na komunikaci a sítě. Zahájení vlastní výstavby zatím není známo. ӲӲ K LESU - Investor uvedené lokality plánuje charakter zástavby zhruba jako v sousední ulici U studánky. Jedná se tedy o vytvoření nové paralerní oboustranně obestavěné komunikace. Realizováno by mělo být cca 24 rodinných domů na pozemcích o velikosti zhruba 1000 m2. V současné době má investor schválenou zastavovací studii a připravuje projektovou dokumentaci pro územní řízení na komunikaci a jednotlivé inženýrské sítě. ӲӲ SLUNEČNÝ VRCH - Tato lokalita byla projekčně připravena k výstavbě, tzn. je zde vydáno stavební povolení na inženýrské sítě, obslužné komunikace i na vlastní jednotlivé rodinné domy. Za slabou stránku a v podstatě nedoře-
Křižovatka Jedním z témat, kterým jsme se v posledních měsících zabývali s největší intenzitou je kromě probíhající výstavby oddílné kanalizace v městysi, téma hlavní křižovatky. Jak jste si zvolili v referendu – byla zamítnuta varianta okružní křižovatky ve stávajícím prostoru náměstí a byla zvolena cesta zachování současného tvaru křižovatky s maximálním možným doplněním bezpečnostních prvků pro chodce i pro projíždějící vozidla. Ihned po vyhodnocení referenda bylo nutné objednat projekt úpravy křižovatky ze strany městyse tak, abychom nezbrzdili projektovou přípravu celé rekonstrukce silnice II/379 Tišnov – Lipůvka. Projekční práce na rekonstrukci komunikace II/379 objednal investor – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje u brněnské projekční kanceláře PK Ossendorf. Po zhodnocení situace a také pod časovým tlakem jsme se rozhodli pro výběr projektanta drásovské hlavní křižovatky, a to stejné projekční kanceláře – tedy PK
6
šenou záležitost považuji hlavní příjezd do lokality a to zejména po dobu výstavby, kdy by se jednalo o pohyb těžké stavební techniky. Z lokality Nivky na Stráži přístup pro větší stavební stroje není možný neboť je zde omezená hmotnost pro vozidla. Komunikace směrem od hřbitova není pro průjezd takovéto techniky také vhodně připravena, navíc je v některých místech umístěna na soukromých pozemcích. Dalším problémem pro tuto lokalitu se jeví komplikovaná možnost napojení na splaškovou kanalizaci v Drásově. Hlavní kanalizační řad, který byl snad do této lokality přislíben nebyl vyprojektován a tedy se ani nerealizuje. Také zástupce investora lokality se přestal účastnit jednání, ke kterým jsme opakovaně vyzývali. Z těchto všech skutečností si dovozujeme, že výstavba v této lokalitě nebude v nejbližší době zahájena nebo příp. ve velice omezené míře.
Ossendorf. Hlavním důvodem bylo to, že uvedená projekční kancelář disponovala všemi potřebnými podklady a byla se situací této stavby detailně seznámena. Čas nás tlačil zejména z důvodu, abychom stihli opravu drásovské křižovatky zařadit společně s navazujícími úseky do programu financování. V současné době jsou projekční práce hotovy a je zajišťováno stavební povolení na opravu křižovatky. Pokud mohu hodnotit práci PK Ossendorf do tohoto okamžiku, tak se jednalo o vysoce profesionální přístup, projekční práce proběhly rychle, efektivně a za rozumnou cenu. Takže teď co bude v naší křižovatce jinak? (Pokud bude samozřejmě její oprava zařazena do programu financování). Asi největší změnou bude zrušení řady parkovacích míst před zdravotním střediskem. Respektive toto parkovací místa budou přemístěna a doplněna o další za nákupním střediskem. Stávající parkoviště před zdravotním střediskem by bylo v jakékoliv variantě křižovatky kolizním místem, kdy řidiči v podstatě
vjíždějí přímo do prostoru křižovatky. Komunikace v obou směrech (Čebín – Všechovice, Tišnov – Malhostovice) bude doplněna o vodorovné i svislé dopravní značení, to znamená že budou doplněny chybějící dopravní značky a budou vymezeny jednotlivé jízdní pruhy přímo na povrchu silnice. Dále budou vyznačeny přechody pro chodce, které budou osvětleny a na požadavek vedení městyse je v projektu navrženo doplnění přechodů blikajícími bodovými světly přímo v povrchu silnice. Pokud dojde k rekonstrukci křižovatky ze zdrojů ROP, bude se jednat o rekonstrukci pouze prostoru komunikace, tedy od obrubníku k obrubníku. Všechny navazující plochy – zejména chodníky, zmíněná přeložená parkovací místa, vjezdy musí být financovány již z rozpočtu městyse Drásov. Všichni, kteří máte zájem nahlédnout do projektu na opravu křižovatky můžete tak učinit v úřední hodiny na úřadě městyse.
číslo 3, září 2011
Na co je třeba stavební povolení aneb „černé stavby“ Toto téma zařazuji do Drásovského zpravodaje zejména na základě zjištění, že na pozemcích soukromých majitelů se nachází poměrně velké množství nepovolených staveb. Možná částečně i z důvodu, že samotní jejich majitelé neví, že tyto stavby měli mít nebo mají být povoleny. Dalším důvodem je pravděpodobně velké množství nejasností v této problematice. Dle aktuálního stavebního zákona mají všechny pergoly, zahradní domky – ať už zděné nebo dřevěné, krytá garážová stání, ploty, altány a podobné stavby doplňující bydlení jednoznačně charakter STAVBY dle definice ve stavebním zákoně a musí být tedy povoleny stavebním úřadem. Na to jakým mechanismem (tedy na základě jakého povolení, rozhodnutí, souhlasu, příp. veřejnoprávní smlouvy) stavební úřad tu kterou stavbu povolí, záleží na vlastní velikosti stavby, odstupu od hranic sousedních pozemků, od charakteru stavby. Uznávám, že nejde o úplně jednoduchou problematiku a nemohu vám zde tedy jednoduše popsat jak ve kterém případě postupovat. K povolování všech staveb uvedeného charakteru je na katastru obce Drásov příslušný Odbor územního plánování a stavebního řádu Městského úřadu v Tišnově. Upozorňuji, že stavební komise zřízená při radě městyse Drásov nemá v tomto smyslu žádné kompetence, tedy nemůže povolit žádnou byť sebemenší stavbu.
Městys Drásov je nicméně u každého stavebního řízení dotčeným účastníkem a je tedy nutné si vyžádat také vyjádření městyse Drásov ke konkrétním záměrům nebo zpracované projektové dokumentaci. Určitě je vhodné každý stavební záměr hned na začátku konzultovat s příslušným stavebním referentem na Odboru územního plánování a stavebního řádu v Tišnově. Já osobně vám všem jednoznačně doporučuji všechny „drobné“ stavby, které máte v úmyslu u svých nemovitostí budovat mít řádně povoleny. Byť to může vypadat jako nepotřebná formalita, ale nevíte do budoucna, kdy se s „černou stavbou“ můžete dostat do problémů. Může jít o sousedské vztahy např. při prodeji nemovitosti, kdy bude vaše stavba vadit novému sousedovi, při řešení různých pojistných událostí, při řešení dědictví a dalších situací, které může vymyslet jen život sám. V případě vašich dotazů vám nabízím konzultace na úřadě městyse vždy po předchozí telefonické dohodě ohledně termínu, který vám bude vyhovovat. Na závěr vám všem přeji hezké babí léto, celý nadcházející podzim a těším se na případné osobní setkání s vámi. Ing. Andrea Obručová Čuperová II. místostarostka městyse Drásov
Budování kanalizace a čistírny odpadních vod
Tak jako v každém zpravodaji, přinášíme našim občanům aktuální zprávy ohledně naší velké stavby, která se již pomalu blíží k posledním etapám. Co se týká financování stavby, kterážto otázka je občany nejčastěji pokládána, tak v současné době smlouvu o poskytnutí dotace z OPŽP ještě
7
podepsanou nemáme. Podrobněji tento problém ve svém příspěvku rozebírá náš I. místostarosta, Ing. Jaroslav Podal. Co se týká průběhu akce a toho co nás čeká v nejbližším období:
číslo 3, září 2011
Byly dokončeny všechny hlavní kanalizační řady a dokončuje se veřejná část kanalizačních přípojek, tj. od hlavního řadu po revizní šachtu. Do konce měsíce října by měly být položeny všechny šachty, takže občané mohou pracovat na svých individuálních přípojkách. Při budování individuálních přípojek je nutné striktně postupovat podle pokynů, které byly občanům dány na vědomí – Zahájení přebírání kanalizačních přípojek. Jen pro jistotu zopakuji, že před zaházením přípojky je nutná kontrola – kontaktovat tel. číslo 734702811, kdy námi pověřený pracovník vydá instrukce k dalšímu postupu. Podrobné informace k přebírání kanalizačních přípojek najedete na našich webových stránkách na odkaze „Budování kanalizace a ČOV“. Důležité upozornění všem občanům – pokyn k faktickému napojení přípojky na novou kanalizaci – tedy vypuštění splašků do nové kanalizace bude dán s dostatečným předstihem. Zatím toto není možné, protože jsme stále v režimu stavby. Bohužel se stalo, že minimálně dvě domácnosti v Drásově již novou přípojku přepojily na nově budovanou kanalizaci a do stavby začaly natékat splašky. Nekázeň občanů v tomto směru komplikuje dílo a ve finále poškozuje nás všechny. Opakuji, že termín k přepojení bude dán občanům na vědomí. Co se týká samotné čističky, tak v současné době je v objektu dokončována montáž technologie, do konce měsíce září by měly být provedeny komplexní zkoušky a bude zahájeno přejímací řízení a příprava na zkušební provoz. Tento zkušební provoz by měl být spuštěn do konce měsíce listopadu 2011. V rámci zkušebního provozu bude na novou kanalizaci napojena především firma Siemens a domácnosti, které budou mít hotovu individuální přípojku a budou na přepojení připraveny. Opět důležitá informace – stávající stará jednotná kanalizace na ul. Školní, Hradčanská a na ul. Čedlosy je svedena na starou čističku naproti Siemensu. Je více než pravděpodobné, že po přepojení Siemensu na zkušební provoz bude stará (soukromá) čistička postavena mimo provoz. Proto je zapotřebí, aby i občané z ul. Školní, ul. Hradčanská a ul. Čedlosy byli napojeni na zkušební provoz nové čističky. Tímto současně odpovídám na četné dotazy občanů, zda se musí napojit ještě na podzim nebo mohou počkat do jara. Odpovědí je, že občané, jejichž splašky ústí ve finále do potoka Lubě, se mohou napojit v podzimních i jarních měsících, občané napojeni na starou čističku (Čedlosy, Hradčanská, Školní) na podzim v rámci zkušebního provozu.
8
Co se týká komunikací, zde je situace následující – krajské komunikace, tedy Čedlosy, Všechovická, Malhostovická a Tišnovská budou dokončeny z důvodu zimní údržby do konce měsíce října. Nový asfalt bude vždy do poloviny komunikace, jak máme možnost sledovat na již probíhajících pracech. V prostoru mezi restaurací Na Růžku a občerstvením U Hrazděrů bude nový asfalt v celé šíři vozovky. Co se stýká místních komunikací, které jsou po stavbě doslova žalostné, tyto mají být dle smlouvy dány do původního stavu. V podzimních měsících bude však jejich povrch pouze provizorně upraven pro dostatečnou zimní sjízdnost a finální úprava povrchů bude provedena v jarních měsících. Je to z důvodu možného poklesu podkladových a povrchových vrstev v době mrazů, tak aby se dílo nemuselo provádět znovu či zbytečně opravovat. V průběhu stavby v letních měsících se projevilo mnoho závažných problémů. Například to byly projekční nedostatky. Po položení hlavního řadu u továrny Siemens se zjistilo, že mezi šachtou Siemensu a nápojným místem hlavního řadu je výškový rozdíl cca 70 cm, o který byl Siemens níže. Vina je jednoznačně na straně nedostatečně zpracovaného projektu. Z tohoto důvodu musel Imos část hlavního řadu znovu vykopat a usadit do jiné výšky. Spousta chyb je i v projektech individuálních přípojek a dodavatel díla musí s některými občany řešit náhradní technická řešení a úpravy, aby napojení proběhlo bez problémů. Další velmi závažným a komplikovaným problémem byla celá ul. Školní. Mohu zodpovědně říci, že si zde občané opravdu museli sáhnout na dno svých sil a trpělivosti. Na této ulice se nejprve prováděla přeložka plynu, pak se začal kopat hlavní řad. Povrch komunikace, který se na první pohled zdál být v pořádku se při výkopech ukázal jako naprosto nedostačující. Bez podkladových vrstev na hliněném povrchu pouze vrstva asfaltu. Tento asfalt se trhal, pod těžkými stroji ujížděl, v jednom místě vůbec nešlo vytáhnout výkopové pažení a vznikly i obavy o stabilitu plotu nemovitosti. Do toho se na ul. Školní začal trhat vodovod, takže se občané na dovršení všechno potýkali s přerušenými dodávkami vody, k čemuž bohužel došlo i v rámci prvního školního dne. Říká se, že nikdy nemůže být tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.. A bylo! Někdy zhruba na rozmezí měsíců května a červa došlo zřejmě pod vlivem otřesů z hutnění výkopové rýhy k částečnému propadu staré stávající jednotné kanalizace na ul. Malhostovická. Na tento problém upozornil první vydatný déšť, který způsobil vytopení sklepů při-
číslo 3, září 2011
vedení bajpasu
lehlých nemovitostí. Firma Imos se tento problém snažila řešit opravou propadlého místa, které propojila a dá se říci zprovoznila. Ovšem kanalizace, která je v tomto úseku opravdu hodně stará a vetchá se propadla na jiném místě a následovalo další vytopení občanů. Byly objednány kamerové zkoušky a čistící stroj, ale bohužel bylo zjištěno, že v úseku zhruba 100 m, bude muset být vyměně-
no staré kanalizační potrubí za nové, neboť stará kanalizace nám bude dále sloužit jako dešťová. S firmou Imos byla uzavřena dohoda na provedení tohoto díla a byly zahájeny práce. Bohužel až při těchto pracech bylo zjištěno, že v úseku zhruba 30 m nám nad naší starou poškozenou kanalizací vede nový vodovod a nastal další problém. Vodárenská a.s. zprvu nechtěla přistoupit na přeložku vodovodu v rámci havárie s požadavkem, aby byla přeložena kanalizace. Toto řešení by bylo nejen technicky těžko proveditelné, ale i finančně nákladné a hlavně velmi zdlouhavé vzhledem k havarijnímu stavu a vytopeným nemovitostem. Nakonec jsme se s naší paní místostarostkou vydaly v doprovodu našeho technického dozoru stavby, Ing. arch. Růžičky, který zpracoval technické řešení havárie a pana Otakara Lichevníka ( IMOS) k řediteli vodárenské akciové společnosti do Brna na jednání, jak tento zdánlivě neřešitelný problém vyřešit. Po dojednání technických aspektů byl nakonec dohodnut postup tzv. „bajpasu, “ kdy vodovod byl vykopán a na několik dní odkloněn povrchem mimo trasu. Pod ním probíhá oprava kanalizace a po jejím dokončení a zhutnění bude rýha opětovně vykopána a vodovod vrácen do své původní trasy. Jak takovýto „bajpas“ vypadá, si můžete prohlédnout na přiložených fotografiích z místa. Snad je vyřešením tohoto problému to nejhorší za námi. Na závěr bych opět chtěla našim občanům poděkovat za trpělivost při zvládání všech negativních dopadů stavby. Někdy některé situace byly a jsou opravdu vyhrocené a jen stěží zvladatelné, ale říkáme si to už rok, že to musíme vydržet, tak ve finále už to zvládneme. Mgr. Martina Bočková místopředsedkyně DSO ČOV Drásov – Malhostovice
9
číslo 3, září 2011
Financování stavby nové kanalizace a ČOV v Drásově a Malhostovicích Vážení drásovští občané, velmi často se nejen já setkávám s dotazy týkajícími se financování výstavby nové kanalizace a ČOV v Drásově a Malhostovicích. Otázka obvykle zní: „Už máte dotaci?“. Odpověď na tuto otázku se však nedá shrnout do jedné věty, a proto se tentokrát v Drásovském zpravodaji zaměřím především na financování kanalizace a ČOV a pokusím se vám v následujících odstavcích celou problematiku ozřejmit. Kolem tohoto tématu se v minulosti vyrojila celá řada mylných a mnohdy zavádějících informací. Považuji tedy za nutné a účelné popsat celou situaci od začátku, tedy od roku 2008, kdy byla podána žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí v rámci prioritní osy 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Žadatelem o dotaci byl Dobrovolný svazek obcí ČOV Drásov – Malhostovice (dále jen Svazek). 5. 8. 2008 obdržel Svazek akceptační dopis, který, jak již jeho název napovídá, neznamená nic jiného, než že Statní fond životního prostředí (dále jen SFŽP) podanou žádost akceptoval, jinými slovy bylo Svazku sděleno, že podaná žádost o dotaci je po formální stránce v pořádku a celý projekt na výstavbu nové kanalizace a ČOV v Drásově a Malhostovicích, jehož oficiální název zní: „Drásov - Malhostovice, ČOV a kanalizace“ (dále jen Projekt), bude SFŽP dále posuzován. V tomto okamžiku ovšem Svazek neměl jedinou jistotu, že dotaci opravdu obdrží. Než přistoupím k popisu další fáze administrace Projektu, bude vhodné si objasnit roli jednotli-
10
vých subjektů, které do celého příběhu vstupují. O dvou jsem se již zmínil. Jedním je Svazek, žadatel o dotaci, druhým pak SFŽP, administrátor žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí a zároveň i subjekt, který o přidělení dotace rozhoduje, i když ne vždy zcela sám – konkrétně v případě Drásova a Malhostovic do celého procesu vstupuje ještě Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo financí ČR, neboť se jedná o dotaci nad 100 mil. Kč. Sami vidíte, že subjektů je mnoho a já ještě jeden přidám, a to poradenskou firmu EUROVISION, jejímž úkolem bylo zpracovat žádost o dotaci a vypracovat finanční analýzu projektu, z níž pak vychází výsledná výše dotace. Úkolem této firmy bylo dotáhnout celý proces administrace žádosti o dotaci až do té fáze, v níž bude Svazek inkasovat peněžní prostředky z přiznané dotace, za což této firmě bude náležet provize 1,1 % z inkasované částky. Všechny hlavní subjekty ovlivňující příběh nyní znáte, mohu tedy postoupit dále. Poté, co Svazek obdržel akceptační dopis, byla žádost o dotaci posuzována z technického, ekologického a ekonomického hlediska SFŽP. Během tohoto posuzování byla žádost bodována a zároveň k ní bylo vypracováno souhrnné stanovisko sloužící jako podklad pro rozhodování Řídícího výboru Operačního programu Životní prostředí, který následně doporučil ministrovi životního prostředí žádost předloženou Svazkem schválit a vyčlenit potřebné peněžní prostředky. Tuto skutečnost dokládá tzv. Registrační list akce, jenž Svazek obdržel dne 30. 3. 2009. Registrační list akce ovšem pouze potvrzuje skutečnost, že Svazku byly na jeho Projekt vyčleněny peněžní prostředky z Operačního programu
číslo 3, září 2011
Životní prostředí, konkrétně ve výši 121 734 204 Kč. Opět musím upozornit, že Svazek v tomto okamžiku stále nemá jistotu získání dotace, i když k ní má už dosti blízko. Jelikož alokované prostředky ve výši 121 734 204 Kč nepokryjí všechny předpokládané budoucí výdaje na Projekt, obdržel Svazek současně s Registračním listem akce i rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí, RNDr. Martina Bursíka, o poskytnutí dotace ze SFŽP ve výši 7 160 835 Kč a rovněž půjčky ze SFŽP ve výši 14 216 711 Kč. Nyní se zde objevují dvě dotace – jedna z Operačního programu Životní prostředí (121 734 204 Kč) a druhá ze SFŽP (7 160 835 Kč). Dotaci ze SFŽP však Svazek získá pouze tehdy, dostane-li dotaci z Operačního programu Životní prostředí (dále jen dotace z OPŽP). Stejná podmínka platí i pro čerpání půjčky ze SFŽP. A aby těch dotací nebylo málo, přislíbil i Jihomoravský kraj dotaci ve výši cca 7 mil. Kč, přičemž tato dotace je opět podmíněna získáním dotace z OPŽP. Jak sami zřejmě zjišťujete, dotace z OPŽP je v celém příběhu zcela zásadní. Jenže aby byla tato dotace Svazku přiznána, musí Svazek učinit ještě dva kroky – realizovat výběrové řízení a podepsat smlouvu o dílo s vítězem vzešlým z tohoto výběrového řízení. Výběrové řízení, respektive posouzení jeho správnosti, představuje klíčový okamžik celého procesu schvalování dotace z OPŽP. A zde se celý proces v našem případě zadrhnul. Již v roce 2007 si Svazek na zpracování výběrového řízení najal další poradenskou firmu – AP INVESTING, s.r.o. Tato firma připravila návrh zadávací dokumentace, který zaslala koncem roku 2009 na posouzení SFŽP. Ten však ve svém dopise ze dne 15. 1. 2010 sdělil následující připomínky: „zvolená hodnotící kriteria nemusí vést k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, a to s přímým negativním dopadem na prostředky EU“. Dle mého názoru se jedná o připomínku, ze které mrazí v zádech. Nicméně tato připomínka byla zcela ignorována a zadávací dokumentace pro výběrové řízení byla v nezměněné podobě 1. 2. 2010 zveřejněna, čímž došlo k zahájení výběrového řízení. Proč na výše zmíněnou připomínku tehdy nikdo nereagoval, zůstává záhadou. Samotný výsledek výběrového řízení asi znáte. Vítězem se stalo sdružení firem „IMOS – MERTASTAV“ s cenou 161 985 120 Kč, což je nabídka o téměř 32 mil. Kč vyšší, než byla nejnižší předložená nabídka. Vítězné sdružení firem nabídlo penále 44,5 mil. Kč za včasné neuvedení ČOV do zkušební-
11
ho provozu, 35 mil. Kč/den za nevyklizení staveniště a 6,5 mil. Kč/den za neodstranění reklamované vady. Tento výsledek nebudu nikterak komentovat, pouze uvedu členy hodnotící komise za Svazek – Petr Grünwald, Lubomír Hejtmánek, Ing. Miloš Cík, Jiří Šup, Petr Hamřík a Ing. Jaroslav Kubík. Výsledky výběrového řízení schválilo předsednictvo Svazku na svém jednání dne 19. 4. 2010. Na tomto jednání bylo rovněž rozhodnuto, s ohledem na výsledek výběrového řízení, o zahájení příprav vedoucích k získání úvěru ve výši cca 18 mil. Kč, které budou nutné na dofinancování celé stavby. Dne 25. 5. 2010 předseda Svazku, Petr Grünwald, podepsal smlouvu o dílo s vítězným sdružením firem „IMOS – MERTASTAV“. Dne 11. 8. 2010 byla celá stavba zahájena, i když v tu dobu ještě Svazek neměl nikde jistotu, že dotaci z OPŽP skutečně obdrží. Argumenty typu: „když už jsme stavbu zahájili, dotaci nám jistě dají“, jsou zcela scestné. Svazek tedy staví novou kanalizaci a ČOV, nikde nemá jistotu, že dotace z OPŽP do Drásova a Malhostovic opravdu doputuje, ovšem poradenská firma EUROVISION již má svou provizi ve výši zhruba 1,5 mil. vyplacenou. Především díky tehdejšímu vedení Svazku, které nepochopitelným dodatkem ke smlouvě o dílo se zmíněnou poradenskou firmou rozhodlo, že provize nebude vyplacena z inkasované dotace, jak bylo původně stanoveno, nýbrž ve třech splátkách do konce března 2010. Svazek sice ještě žádnou dotaci neinkasoval, ale poradenská firma provizi už ano. Nové vedení městyse Drásov bylo ujišťováno, že vše je v pořádku a peněžní prostředky z OPŽP jsou na cestě. Jak se dne 20. 5. 2011 ukázalo, cesta bude ještě dlouhá. Tohoto dne totiž Svazek obdržel dopis ze SFŽP, ve kterém se konstatuje, že Ministerstvo financí (dále jen MF) nesouhlasí s předloženým návrhem „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ z dílny Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP), které vycházelo z výsledků výše uvedeného výběrového řízení. „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ je stěžejní dokument, na jehož základě mohou na účet Svazku plynout peněžní prostředky z Operačního programu Životní prostředí. MŽP připravilo návrh Rozhodnutí o poskytnutí dotace, který v případě dotací nad 100 mil. Kč musí schválit ještě MF. Jelikož se odpovědným pracovníkům MF zdála penále z výběrového řízení nepřiměřená, zamítli návrh Rozhodnutí o poskytnutí dotace předložený MŽP, které si na základě stanoviska MF požádalo o vyjádření Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad dne 15. 8. 2011 ve svém dopise
číslo 3, září 2011
sdělil, že: „neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední“. Zdali Svazek po kladném vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže získá dotaci z OPŽP v plné výši, či bude dotace s ohledem na výsledky výběrového řízení krácena, je prozatím nejasné.
V rámci daných možností činíme ve spolupráci s naším právním zástupcem, Mgr. Marianem Jeřábkem – specialistou na oblast dotací, vše pro to, aby do Drásova a Malhostovic přiteklo peněz co nejvíce. Bohužel musíme řešit problémy, které jsme sami nezpůsobili. Ing. Jaroslav Podal 1. místostarosta Drásova
Kontrola hospodaření Následující řádky tohoto příspěvku nebudou zrovna veselým čtením, ale i smutné informace patří ke správě obce a je třeba, aby s nimi byli občané seznámeni. Hned v úvodu také upozorňuji, že v následujícím textu nejsou žádné osobní motivy, ale pouhé a holé konstatování faktů. Tak, jak se sdružení nezávislých kandidátů PRO Drásov zavázalo již v předvolebním období a v souladu s principy koaliční dohody s kandidáty ODS, započali jsme ihned od našeho nástupu do funkcí s kontrolou hospodaření. Veřejnoprávní kontrola je nedílnou součástí samosprávy obce a není na místě si ji vykládat jako hledání chyb bývalého vedení, či jakýkoliv „hon na čarodějnice.“ Abychom mohli navázat na správu obce předchozího vedení, museli jsme mít jasně danou startovací čáru a lidově řečeno před prahem zameteno a uklizeno. Proto jsme se soustředili především na ty záležitosti, které byly již delší dobu centrem kritiky občanů.
Rekonstrukce budov
obecních
Jak všichni víme, byla v nedávno uplynulém období provedena rekonstrukce dvou obecních budov – zdravotního střediska a hasičského domu. Protože obě rekonstrukce byly co do kvality práce a zjevně viditelných nedostatků centrem kritiky mnohých občanů a též v souvislosti s cenou, za kterou bylo toto dílo odvedeno, rozhodli jsme se k objednání stavebně technického posouzení – stavebního auditu obou provedených rekonstrukcí. Abychom se vyhnuli případným námitkám z podjatosti auditora, vypsali jsme prostřednictvím úřední desky městyse poptávkové řízení na zpracování auditu výše uvedeného díla. Do poptávkového řízení se přihlásilo velké množství stavebních firem, z nichž jsme vybrali zcela nestrannou a s místními poměry naprosto nespojenou firmu TPstav Brno, zastoupenou autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby. TPstav (dále jen stavební auditor)
12
nám nabídl poměrně rychlé a zevrubné zpracování auditu za velmi příznivou cenu. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce obou budov prováděla místní firma, přistupovali jsme od začátku k celému problému s nesmírnou vážností bez jakékoliv vedlejší snahy kohokoliv poškodit. Stavební auditoři provedli audit jak stavební dokumentace, která je k dispozici na úřadě městyse, tak kontrolu položkového rozpočtu i kontrolu provedených prací na místě samém. Výsledky stavebního auditu byly pak pro nás velmi nemilým překvapením, neboť jsme měli podezření na určité nedostatky a nesrovnalosti, ale realita se ukázala být vážnější než naše nejčernější očekávání. Již samotné výběrové řízení na tyto práce vzbuzovalo rozpaky, stejně jako dodatky k uzavřeným smlouvám, čímž se zvyšoval objem zakázky stejně jako finanční náklady. Porovnání cen rozpočtů a jejich zhodnocení pak uvádí následující:
číslo 3, září 2011
Zdravotní středisk (úryvky z přímé citace auditora) : Po provedené kontrole rozpočtů bylo zjištěno jak nadhodnocení cen, tak uváděného množství některých položek. Na místě stavby bylo zjištěno, že mnoho položek v rozpočtu vůbec není provedeno nebo jen částečně provedeno. Při celkovém porovnání stavební firmou vyúčtovaných položek a kontrolním rozpočtem bylo zjištěno, že stavební firma vyúčtovala městysu Drásov minimálně o 789.250 ,- Kč bez DPH více, než byly skutečně provedené práce. Celková cena díla byla 2.444.298,- Kč bez DPH. V případě hasičského domu je situace velmi obdobná: při celkovém porovnání vyúčtovaných položek stavební firmou a kontrolním rozpočtem došel auditor k závěru, že stavební firma vyúčtovala městysu Drásov minimálně 220.271 Kč vlivem nesprávně uváděných cen v položkovém rozpočtu a dalších minimálně 56.431 Kč u prací, které evidentně nebyly provedeny.
Výrobna knedlíků Dalším kostlivcem, který na nás nečíhal ve skříni, ale naopak se vystavoval pohledům všech občanů, bylo katastrofické poškození nové fasády školky plísní z výrobny knedlíků. Již laickým posouzením je evidentní, že toto poškození bude stát desítky tisíc korun. Provoz výrobny knedlíků v obecní budově pod objektem mateřské školky jsme shledali jako naprosto nevyhovující, nehledě na směšnou výši nájmu, kterou provozovatel platil. Již v pro-
Protože tato vzniklá situace je nepříjemná jak pro vedení městyse, tak jistě pro stavební firmu, předali jsme tento případ do rukou právního zástupce tak, abychom měli od počátku právní oporu v krocích, které budeme nuceni podniknout. Nyní je tato záležitost řešena mezi právním zástupcem městyse a vedením stavební společnosti. Jak k této situaci mohlo dojít nebudeme a nechceme vůbec komentovat, stále chceme věřit tomu, že došlo k omylu, k chybě ve fakturaci díla na straně dodavatele, k selhání lidského faktoru při administraci provedeného díla stavební firmou. Možnost, že by šlo ze strany stavební společnosti o úmysl se neoprávněně obohatit na veřejné zakázce je věcí, které se nechce věřit. Naopak věřit musíme tomu, že se tyto vážné nesrovnalosti vyjasní a především napraví tak, aby nebyl poškozen městys Drásov. O výsledcích jednání, popř. způsobu uzavření této záležitosti budeme občany informovat.
k faktickému předání však nikoliv, neboť pan provozovatel nepřebral poštu s výzvou k předání. Když jsme bez jeho přítomnosti, ovšem za použití videokamery a fotoaparátu prostory otevřeli, byli jsme šokováni v jakém prostředí probíhala potravinářská výroba. Níže zveřejněné fotografie jsou naprosto vypovídající a to fotografie nezachycuje nepředstavitelný zápach, kterým jsou celé prostory zamořeny. Otázkou však zůstává, proč nebyla nájemní
plíseň na vnější fasádě
plesnivý interiér výrobny
sinci 2010 po našem nástupu do funkcí jsme vypověděli provozovateli výrobny nájemní smlouvu a vyzvali ho, aby do tří měsíců (výpovědní lhůta) prostor vyklidil a předal. K vyklizení prostor došlo,
smlouva provozovateli vypovězena již v počátku, kdy se na fasádě začala objevovat plíseň? Proč někdo přihlížel devastaci obecního majetku, notabene takové krásné budovy jako je budova Obecní-
13
číslo 3, září 2011
ho domu? Kde jsou principy dobrého hospodáře, které zásady samosprávy vyžadují? I v tomto případě jsme nechali vypracovat stavebně technické posouzení objektu. Škody na objektu obecního domu způsobené provozem výrobny knedlíků byly odborně odhadnuty na 137. 043 Kč.
Černá skládka za starým nádražím Dne 30. 6. 2008 byl rozhodnutím zastupitelstva městyse Drásov odprodán za částku 300 Kč za m2 obecní pozemek p.č. 2074 o výměře 1702 m2 firmě NAPRON s.r.o.za objektem starého nádraží pro výstavbu občanské vybavenosti. Jak si mohli občané možnost všímat po dobu asi dvou následujících let, na tyto pozemky se začala navážet zemina a jiný materiál a probíhaly čilé terénní úpravy. Vzhledem k tomu, že v obci chybí nákupní kapacity, občané zřejmě s povděkem sledovali tyto aktivity ve víře, že se multifunkčního zařízení – kterého součástí měl být i obchod, ve zdraví dočkají. Po komunálních volbách na sklonku loňského roku finanční výbor na jednom z prvních zasedání dal vedení městyse podnět k prošetření této záležitosti, neboť v rámci uvedených terénních úprav se na předmětné ploše začal objevovat odpad, stavební suti atd. Finanční výbor vyjádřil obavu, zda na katastru Drásova nevzniká černá skládka, která by pak v případě toho nejčernějšího
scénáře mohla být přikládána na vrub Drásova a na jeho náklady odstraněna. Následující kroky, které jsme podnikli, ukázali, že obavy členů finančního výboru byly na místě. Bylo provedeno místní šetření jak ze strany stavebního úřadu Tišnov, tak ze strany odboru životního prostředí MÚ Tišnov a následně České inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Brno. Stavební úřad Tišnov zaslal vyjádření, že terénní úpravy byly neohlášené, tedy nelegální a je nutno je odstranit. Česká inspekce životního prostředí zahájila správní řízení ve věci nelegálního ukládání odpadu, na místě byla inspektory zjištěna stavební suť, různý odpad včetně nebezpečného azbestu, to vše v bezprostřední blízkosti zemědělsky využívané orné půdy. Předběžné škody – náklady na odstranění této nelegální skládky byly vyčísleny zhruba na 2.000 000 Kč.
povědomí o tom, že skládka, či terénní úpravy jsou neohlášené, nepovolené a tudíž nelegální, když ukládání zeminy a suti zde býval přítomen člen zastupitelstva a co hůře člen stavební komise, tedy veřejný činitel obce. Navíc byla skládka provozována s vědomím vedení radnice, neboť jinak si neleze vysvětlit skutečnost, že proti tomuto dění nikterak nezasáhlo. Česká inspekce životního prostředí zřejmě z tohoto důvodu naznala, že se jednalo o řízenou černou skládku obecní, za kterou byly dle dostupných informací dokonce inkasovány peníze a tudíž správní řízení zahájila proti obci. A to je další případ, kdy jsme požádali o zastupování právníka, neboť se od počátku jednalo o soukromé aktivity soukromých osob (byť osob, které zastávaly veřejné funkce) a je proti zdravému rozumu, aby za tyto aktivity byl postižen městys.
Přístup na tento pozemek byl uzavřen závorou, která byla otvírána jen pro případ dovozu suti a zeminy. Jednalo se tedy podle všech indicií o řízenou skládku. Na tuto skládku vyváželi suť a jiný materiál i mnozí občané Drásova. Tito však nemohli mít
I o průběhu a výsledcích této nepříjemné kauzy budeme občany informovat, již nyní však můžeme zodpovědně říci, že obchodu se v těchto místech v budoucích letech určitě nedočkají.
Domnívám se, že špatných zpráv bylo pro jedno vydání Drásovského zpravodaje až příliš. V kostce jsme kontrolu hospodaření ukončili, i když nevíme na jaké kostlivce, nejasnosti a nenormálnosti ještě narazíme. V našem volebním programu jsem vyslovili přání, aby v Drásově skončila atmosféra útoků, nevraživosti, osobních narážek, mravokárcovství, proto nechci uvedené skutečnosti nijak komentovat a vnášet do nich emoce. Někdy se lidé dopustí
14
Tuto částku, opět v zastoupení právního zástupce, budeme požadovat po provozovateli výrobny, resp. necháme objekt opravit a škody budeme vymáhat. Je však nad slunce jasné, že těmto škodám mohlo bývalé vedení Drásova zabránit včasným zásahem a výpovědí pro obec tak fatálně nevýhodné nájemní smlouvy.
chyb, kterých později litují, někdy dělají chyby bez zlého úmyslu, někdy chybují, protože si to prostě v ten okamžik mohou dovolit a využijí příležitosti. Jen si prostě neodpustím necitovat našeho bývalého starostu pana Šupa z předvolebního období v souvislosti s peticí za referendum ke kruhovému objezdu, kterou jsme zorganizovali společně se současným I. místostarostou Ing. Jarkem Podalem. V loňském červnovém zpravodaji doslova napsal:
číslo 3, září 2011
„V závěru chci všem občanům Drásova sdělit, aby pečlivě sledovali důvod, proč tak aktivně organizátoři petice běhali. Jsem pevně přesvědčen, že se z jejich strany jednalo o neseriózní předvolební agitaci a vlastní zviditelnění. Svůj názor změním, pokud jména organizátorů petice na některé kandidátce nebudou. A pokud do zastupitelstva projdou, Bůh…….Plně souhlasím se slovy předsedy JUDr. Jobánka, že politikaření na úroveň obce nepatří.“ Co dodat k těmto slovům s odstupem času. Snad jsme lidem, kteří nás ve volbách podpořili, dokázali, že nám šlo skutečně o referendum, které by ukázalo vůli lidí a názor na kruhový objezd.
V souvislosti s některými výsledky hospodaření bývalého vedení, které se ukazují v těch nejčernějších barvách a zřejmě neměly spatřit světlo světa, lze chápat i tu velkou averzi proti našim osobám, nepřátelskou kampaň, negativní atmosféru, která v Drásově panovala, až hysterické spřádání intrik v období povolebního vyjednávání. Snad jsou tyto poměry již minulostí. Budiž nám některé z počinů našich předchůdců poučením…. a mějme na paměti, že ti co přijdou po nás, budou kontrolovat zase nás. A kde je v současné době Bůh? Pevně věřím, že stojí při Drásovu. Mgr. Martina Bočková starostka
Hospodaření v lesích městyse Drásov Od převzetí zodpovědnosti za hospodaření v lesích městyse Drásov novým odborným lesním hospodářem od měsíce února r. 2011 se jeho úsilí zaměřilo na nejnaléhavější úkoly. Především bylo nutné neprodleně likvidovat kalamitní a kůrovcové dříví, které nebylo vůbec nebo nedůsledně zpracováváno v předchozích obdobích. Od února do počátku měsíce září bylo celkem vytěženo více než 600 m3 tohoto dříví a převážná část byla neprodleně z lesa vyklizena, odvezena a prodána odběratelům. V této oblasti se postupně podařilo zajistit nové zodpovědné pracovníky při provádění těžby, přibližování a solidní odběratele v oblasti odbytu dříví. Tržby za dříví dosáhly za toto období téměř 500 tis. Kč, ale nutno přiznat, že mohly být podstatně vyšší, kdyby se dříví zpracovávalo včas a nenechávalo bud´stát nebo ležet na zemi a nechávalo se tak znehodnocovat. Rovněž náklady na vytěžení a přiblížení tohoto dříví byly vlivem ztížených podmínek úměrně vyšší než při běžném hospodaření. Kromě aktivní těžby dříví se započalo se zadáváním samovýrob zájemcům a objem takto vytěženého dříví zatím dosáhl cca 50 prm. V této oblasti budou muset zájemci počítat s tím, že nebude možné těžit pouze listnaté (tzv. tvrdé dříví), ale nabídka bude
15
kombinována s dřívím jehličnatým (tzv. měkkým) tak, jak se v nabízených lokalitách vyskytuje. Po těžební činnosti byly zajišťovány nezbytné práce při zalesňování, a to jak části nových vytěžených ploch (zejména v lokalitě Trnec), tak na vylepšování dřívějších výsadeb s vysokými ztrátami. Celkem bylo na jaře r. 2011 vysazeno 2000 ks sazenic dubu a 3800 ks sazenic borovice. Bylo rovněž započato s intenzívní výchovou mladých lesních porostů prořezávkami a probírkami. V minulosti byla tato činnost zanedbávána nebo prováděna s nedostatečnou intenzitou, příp. pouze evidována, bez znatelného provedení. Tento fakt lze doložit i tím, že za 9 let platnosti 10-ti letého lesního hospodářského plánu bylo provedeno (nebo spíše pouze evidováno provedení) pouze asi 1/5 předepsaného objemu prací v ha. Historicky poprve bylo letos požádáno o dotace na zalesňování melioračními dřevinami (dub) v částce 20 tis. Kč a na přibližování dříví koňmi ve výši 5.580 Kč a tyto částky byly Kr.úřadem Jm. kraje schváleny a vyplaceny. V dalším období bude nutné pokračovat v započatých pracech s výhledem dosáhnout běžného hospodaření v souladu s lesním hospodářským plánem (bude platit od r. 2012) při odpovídajícím prodeji
číslo 3, září 2011
kvalitnějšího vytěženého dříví, s následným úspěšným zalesňováním vytěžených ploch, výchovou mladých lesních porostů (prořezávky, probírky),
při dodržování zásad ochrany lesa před hmyzími škůdci (kůrovci), příp.ostatními škůdci a škodami zvěří. Ing. Hubert Vařejka odborný lesní hospodář
Výzva pro občany Drásova
Každý z nás zná průpovídku: „Důvěřuj, ale prověřuj“. Týká se každého z nás, když jsme my sami, nebo nám bylo něco přislíbeno a spoléhali jsme se, že bude provedeno. Jako jistota tohoto případného slibu, je zde to „prověření“. Aplikujme si toto rčení na skutečnost přímo v Drásově. V loňském roce jsme si zvolili nové zastupitelstvo městyse, průměrově mladé, ambiciozní, ochotné se starat o dění a potřeby Drásova. Zda tak činí, je zapotřebí toto prověřovat. A k tomu slouží pořádaná veřejná zasedání městyse. Na něj jsou
zváni všichni občané Drásova; na nichž skládají zvolení zastupitelé svou práci a úkoly ku prospěchu nás občanů i celého dění v Drásově. Jenže na zasedání zastupitelstva, kromě členů není vidět nikoho z občanů, kromě několika „stálých“ v počtu na jedné ruce tj. pět, víc zatím nechodí. Skládání účtů práce zastupitelů zní do prázdného prostoru. Kdo má pak hodnotit a případně i kritizovat práci zastupitelů? Je však v Drásově známo, že nějak přenesené zprávy ze zasedání se hojně kritizují v hospodě, na veřejnosti a jsou tyto připomínky „zaručeně pravdivé“ a tak
by se měly řešit. Proč nepřijdete vážení kritici přímo do „zasedačky“ a tam nevznesete své připomínky nebo návrhy, tam Vám budou určitě zodpovědně zodpovězeny. Přijďte a věřte, že budete plně uspokojeni, že dění a průběh v zasedačce bývá velmi zajímavý a také mírně bouřlivý. Takže drásováci – důvěřujte, ale prověřujte, a to na patřičném místě, tj. v zasedačce městyse při veřejném zasedání zastupitelstva. Josef Stibůrek
Pohled do minulosti
Pravidelně se objevují na stránkách našeho „zpravodaje“ články jimiž si připomínáme události, které se udály před mnoha lety v naší obci.
všichni náboženství římskokatolické; národnost česká. Čtení a psaní všichni znalí, jen 12 udává, že se umí jen podepsat a málo číst.
A podívejme se na dobu před 100 lety co se tehdy odehrálo v Drásově, tak jak to je zaznamenáno v naší kronice (tehdy se ještě říkalo „pamětní kniha“).
Dle povolání: 13 rodin úřednických, 62 rolníci, 36 řemeslníci a živnostníci, 40 dělníci, převážně tovární, dojížděli do Brna.
Starostou byl zvolen rolník pan Ludvík Hnát; měli jsme také zemského poslance a to pana Karla Baláka rolníka. Před 100 lety proběhlo také sčítání lidu, domů a zvířectva. Drásov měl: 110 domů, rodin 151, mužů bylo 349, žen 389; celkem 738 osob. Z toho bylo 564 zdejších občanů, 174 cizích;
16
Na spodní části vesnice byla postavena za částku 2500 kč „izolační místnost“, kde by v případě onemocnění nakažlivou chorobou byl nemocný ošetřován, aby se nešířila nákaza; na tehdejší dobu pokrokové a účelné opatření.
číslo 3, září 2011
Z Drásova museli narukovat vojáci do Bosny; hrozila zápletka válečná – anexe – násilné vniknutí Rakouska do Bosny. Byla provedena sbírka pro rodiny narukovaných vojáků, bylo jich celkem pět. Byl založen spolek pro chov teplokrevných koní hřebců – ty choval p. Jan Malásek z čís. 49. Ve válečných letech byli koně odebráni – 1914 – 1918. Na horním konci obce u dráhy začal ing. Beran se stavbou továrny na stroje pro cihelny. Naproti přes silnici se stavěl hostinec – majitel Emil Dosoudil. Nynější závod SIEMENS bude příští rok slavit 100 leté výročí založení závodu. Posuňme se časově do 50-tých let minulého století, byla bohatá na události v Drásově. Od 1. ledna 1950 byl povinně zaveden občanský sňatek na místním národním výboře, po něm jsou povoleny sňatky náboženské. Za tím účelem byla upravena sňatková obřadní síň v budově MNV (dnes kanceláře úřadu městyse). Náklady na vybavení obřadní síně činily 80832 kč. V důsledku tohoto nařízení byl v Drásově zřízen také matriční obvod. Pod něj kromě Drásova spadaly obce Malhostovice, Všechovice, Skalička, Nuzířov, Čebín a Chudčice. Vzhledem k likvidaci soukromého zemědělství byly vykoupeny od rolníků větší zemědělské stroje: Klouda Miroslav čís. 27 - mlátička 28; lis. motor, těžký gumový vůz, traktor čís. 25 Podal Antonín čís. 55 - mlátička 28; lis na slámu, motor 10HP; secí stroj 20-ti řádkový. Malásek Ladislav čís. 49 - mlátička 28, lis. motor, těžký gumový vůz, traktor 25, společný s T. Dosoudilem Dosoudil Tomáš čís. 23 - mlátička 32, lis, traktorové pluhy, samovaz. Rodina Ondráčků čís. 22 – mlátička 36, lis, motor. Předsedou MNV byl zvolen Osvald Machatka čís. 78; místopředseda Schilder Ludvík; pokladník Čupera Emil. Na hřbitově byla zakoupena železná pumpa, studna prohloubena o 2 m. Sbírka v obci vynesla 8852 kč;
17
Všechovice darovaly 2040 kč; náklady na úpravu činily 9622 kč. Dřevěný – provizorní most v Mezihoří začal chátrat (doprava, otřesy), proto bylo rozhodnuto jej nahradit železobetonovým. Stavbu prováděly československé stavební závody Brno. Celkové náklady i s úpravami činily 1,600.000 kč. V tomto roce bylo nařízeno všem občanům od 15 let pořídit si občanský průkaz. V Drásově bylo vydáno 750 občanských průkazů. V Drásově zaveden chov slepic a to „A chov“; uznané chovy pro produkci násadových vajec. Chovatelé – zemědělci: František a Zdeněk Ondráček, Ladislav Malásek, Tomáš Dosoudil, K. Konečný; odrůdy – červenky, vlašky. Součástí života v obci byla i lidová myslivost. Honební katastr činil 998 ha; společnost mohla mít nanejvýš 18 členů. Bylo stříleno při honech přes 500 zajíců, 115 bažantů i 75 koroptví, srnčí jen 14 kusů.; povinná dodávka 50% lovu. V důsledku dobré úrody obilovin a brambor mohla vláda zrušit lístkový systém pro mouku a pečivo i brambory byly volné. 1 kg chleba stál 5 kč. Ostatní potraviny zůstávaly na vázaném hospodaření. V roce 1951 byla v Drásově zřízena mateřská škola a slavnostně zahájena 9. ledna 1951. Ředitelkou se stala paní Marie Kvasnicová z Tišnova, opatrovnicí – školnicí paní Jindřiška Sítařová. Počet dětí byl 38; prostory školky byly v čís. 1; Balákovi, adaptované místnosti bývalé výčepny. Dětem se podávalo mléko, čaj, káva; toto vše vařila paní Sítařová přímo ve školce. Péče o zaměstnance MEZu – továrna na elektromotory; vyústila v začátku výstavby domků, nynější „Rafanda“. Bylo postaveno 15 domků, stavba započala říjen 1950; dokončení 31. března 1951; nastěhování majitelů na podzim. K těmto 15 domkům MEZ přibylo 6 domků pro dělníky vápenky; celkem 21 domků; na toto sídliště bylo přivedeno vodovodní vedení kuřimského vodovodu; také vybudována příjezdová silnice pro sídliště „Malhostovické“. Toto je malé ohlédnutí na dobu minulou v naší obci Drásov, dnes již městys. Josef Stibůrek kronikář městyse
číslo 3, září 2011
Z činnosti fotbalového oddílu SK Drásov Mužstvo mužů Po šesti kolech bez porážky skvělé druhé místo. Nejvíce nastřílených branek v soutěži, nejméně obdržených. To je skvělá vizitka drásovských fotbalistů. Po náročné přípravě se dostavují zasloužené výsledky nejenom v soutěži OFS, ale i v Českém poháru, kde naši hráči postoupili do závěrečných bojů. Atraktivní útočnou hru doprovází i plné bodové zisky. Oproti loňské sezoně, kdy se
Stará garda - činnost bývalých hráčů V průběhu léta se stará garda zúčastnila několika sportovních akcí - 8.7. navštívili Drásov hráči z Olejnice,
Drásov spoléhal většinou na excelentního střelce Jiřího Svobodu, je letos množství nastřílených branek zatím rozděleno na více hráčů. Za pozorně hrající obranou podává dobré výkony také brankář týmu. Hráčský kádr rozšířil pro letošní sezonu Ivo Raisigl a Petr Ondroušek. Z Rakouska se do mateřského oddílu vrátil Filip Rampula, jenž byl vzápětí uvolněn na hostování do Kuřimi. Věřím, že kvalitní výsledky a předváděná hra přilákají do hlediště drásovského stadionku více diváků. utkání skončilo remízou 3:3. Dalším zápasem bylo dne 6.8. přátelské utkání v Měříme, které skončilo pro náš tým vysokou prohrou 8:3, ale odveta 11.9. v rámci hodového sportovního odpoledne patřila Drásovu po výhře 2:0. Poslední letní sportovní akcí byl 18.9. již tradiční turnaj v Praze na hřišti Dolních
v Praze na hřišti Dolních Chaber
18
číslo 3, září 2011
Chaber, který se nám poprvé podařilo vyhráli. Za náš tým nastoupil i usměvavý a humorem hýřící bývalý reprezentant Ladislav Vízek, který je ve
svých 56 letech v Chabrech stále aktivním hráčem A týmu mužů.
zleva: Vízek, Klouda
Z další činnosti klubu Poslední srpnový víkend byl uspořádán 4.ročník pouličního turnaje Drásov Cup. V letošním roce došlo z důvodu nedostatečného počtu hráčů dolního konce ke sloučení týmů Sokoli a Vinohrady do jednoho mužstva s názvem SoVi. Nakonec se tento improvizovaný tým stal vítězem turnaje,
když porazil mužstvo Krchova i loňského vítěze Rafany, kteří skončili na posledním místě. Počasí bylo výborné stejně jako drásovská Poupata. Jen doufáme, že příští jubilejní ročník bude provázet větší divácká kulisa. Chtěl bych poděkovat organizátorům, hráčům a všem, kteří se na přípravě a průběhu akce podíleli. Za fotbalový oddíl Martin Pitel
Zamyšlení pod čarou Kdo z občanů Drásova se chce podívat, jak roste nelegální skládka, nechť si zajde na konec ulice Jižní před oplocení závodu Siemens, kde někteří její obyvatelé vyváží odpad (zatím bio). Nejde jen o nevzhledné, ale také zapáchající místo, kdy se odpad rozkládá. Mnozí mohou namítat, že se jedná o přírodní produkt, který se přemění na humus, ale k čemu obec platí kontejnery? Aby si lidé vyváželi odpad do přírody, co nejblíže od svého domova? Kolik takových skládek bude po Drásově? A kdy začnou do přírody vyvážet další odpadky – PET lahve, sklo, domovní odpad? Martin Pitel
19
číslo 3, září 2011
Nábor do tanečního klubu Taneční klub TJ Sokol Drásov přibírá do svých řad nové členy od 3 let. Tréninky jsou každou středu a sobotu od 17. hod, počínaje nejmenšími. Těšíme se na vás.
Marie Bělušová tel. 776 341 727
20
číslo 3, září 2011