číslo 2 Září 2003

ZPRAVODAJ ZO 59/11 Českého svazu ochránců přírody Jihlava Ročník II / číslo 2

Září 2003

2

ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA

ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

Z našich akcí od jara do podzimu : 14. března – přednáška RNDr. Ivana Růžičky na téma ROSTLINY JIHLAVSKA v přednáškové místnosti na jihlavské Bráně. Účast cca 50 lidí (plný sál) - velmi úspěšná akce. 15. března – účast tří členů organizace na 3.

KULATÉM STOLU NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ PŮSOBÍCÍCH V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KRAJE VYSOČINA ve Žďáře n. Sázavou. Na programu jednání

byla volba delegátů na sněm ČSOP, organizace soutěže Zelená stezka–Zlatý list na Vysočině, péče o chráněná území (za účasti ing. Joneše a ing. Pokorného z KrÚ), Fond Vysočiny a zpráva o průběhu prací na vytváření soustavy NATURA 2000 v našem kraji. 19. dubna – sázení pobřežních porostů ve spolupráci se státním podnikem Povodí Moravy. Blíže v samostatném článku (str. 9). 26. dubna – PROBOUZENÍ ŠPIČÁKU - jarní vycházka do NPR Velký Špičák a PR V Klučí pod vedením RNDr. Josefa Zlámalíka. Patnáct účastníků mohlo vidět např. pižmovku mošusovou, vranec jedlový, žebrovici různolistou a další vzácné rostliny. 26.-27. dubna – v Brně proběhl Sněm ČSOP za účasti zvolených delegátů z Vysočiny. 1.- 4. května – účast několika členů na terénní exkurzi Chaloupek do ČESKÉHO LESA. Blíže v samostatném článku (str. 13).

KRASU A

SLAVKOVSKÉHO

10. května – PŘÍRODA NADĚJOVSKA - vycházka na Řehořovský potok a do Nadějovských niv. Vedl Jaromír Maštera. Úspěšná akce (18 účastníků). Blíže v samostatném článku (str. 14). 17.- 24. května – účast tří členů ornitologické sekce na hlídání hnízd sokolů stěhovavých v CHKO Broumovsko (akce Falco). Blíže v samostatném článku (str. 3). 18. května – VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU – ornitologická vycházka na Bradelské rybníky a řeku Jihlavu pod vedením Jaromíra Maštery. Účast 21 lidí, pozorováno či slyšeno 37 druhů ptáků (např. slípka zelenonohá, pěnice černohlavá, červenka obecná a další běžné druhy). 23. května – VEČER ROZKVÉTAJÍCÍCH KVĚTŮ - posezení u ohně na chatě Emana Tomka na Pávově. 24. května – úspěšná účast našich MOPíků na regionálním kole soutěže ZELENÁ STEZKA - ZLATÝ LIST na Chaloupkách. Tým pod vedením Petra Touše a Míly Bartoše vybojoval v kategorii starších třetí místo. 31. května – OTEVÍRÁNÍ STUDÁNKY EMANUELY. Vedl Eman Tomek. 14. června – BOTANICKÁ VYCHÁZKA do PR Zaječí skok pod vedením Tomáše Berky. Účast slabá. 29.6. - 6.7. – účast několika členů organizace na zájezdě Chaloupek do VYSOKÝCH TER. Blíže v samostatném článku (str. 12).

A

BELIANSKÝCH TA-

červenec, 23., 30. srpna – kosení PP Vílanecké rašeliniště. Pokračování v září (viz Kalendář akcí). Ø záchranné přenosy ropuch u Kamenických rybníků – viz str. 5 Ø účast ve správních řízeních (udělení výjimky dle vodního zákona, odbahňování rybníků, kácení stromů v katastru Jihlavy) a podávání připomínek úřadům Ø údržba přechodně chráněné plochy Hajnice a části NPP Jankovský potok (kosení) Ø mapování hnízdního rozšíření ptactva; mapování vzácných živočichů a rostlin (Mapovací karty) Ø provádění grantového programu ČSOP „Mapování obojživelníků v SV části okresu Jihlava“ Ø příprava dotisku příručky o obojživelnících a informačního Ekocentra pro veřejnost Ø

kontroly zvláště chráněných území na Jihlavsku, provádění biologických průzkumů vybraných lokalit (ZOO Jihlava, louky u Větrného Jeníkova atd.), …


ZÁŘÍ 2003

3

———————————————————————————————————————————

PTAČÍ SERVIS rubrika sekce Ochrana ptactva

Akce Falco 17. - 24. 5. 2003

Na akci Falco jsme se původně přihlásili do NP České Švýcarsko, ale těsně před odjezdem jsme přijali pozvání pana Vrány, ornitologa CHKO Broumovsko, kde jsme byli i loni. Sokoli se letos přestěhovali do jiné lokality, ale pan Vrána nám potvrdil, že se jedná o stejný pár, který loni o mláďata přišel. Při našem příjezdu už staří sokoli krmili dva sokolíky. Nejčastější potravou byl domácí holub, který byl na jídelníčku téměř denně. V CHKO Broumovsko se hlídá hnízdo jen přes den, s jeho ochranou jsme tedy neměli problémy. Ubytováni jsme byli na rekreační chalupě v překrásném prostředí, takže to nemělo chybu. S Pavlem Hobzou a Filipem Hruškou jsme se střídali na dvou stanovištích, ale jen z jednoho jsme viděli do hnízda. Filip ve svém volném čase objevil mimo jiné v nedalekém lučním porostu hnízdiště chřástala polního. Týden rychle utekl, hnízdo jsme v pořádku předali a spokojeni odjeli domů. Sedmého června přišla potěšující SMS: „Ve 14:10 vylétlo 1. mládě z hnízda a chodí po vršku skály.“ Pár dní nato přišla druhá zpráva: „Jsem ve skalách a pozoruji čtyři sokoly kroužící ve vzduchu. Je to nádherná podívaná, přál bych vám to vidět.“ Co k tomu dodat? Miloslav BARTOŠ

Labutí křik Přišel podzim zas o něco dříve a s ním vítr přines labutě modrou řekou bylo slyšet píseň třepetání perutě. Celý měsíc tak si spolu hrály potom přišel ten osudný den bylo slyšet divné pousmání rezavého nože jen. Pak zmizela loďka v zátočině na ní zvonil zabijácký smích toho muže nikdo nedohoní kroky v blátě smyje sníh.

Labuti labuti vrať se zpátky na svou řeku Labuti stýská se mi po tvém křiku a mám na jazyku s kým že tvoje láska odletí. Tak tu leží a je celá bílá ještě dýchá v teplé náruči nebojí se je jak nikdy tichá nevolá a nekřičí. Pláče nebe a na modré řece její láska plave opodál a já nevím zase jednou nevím kam bych ty své oči dal. Pavel Žalman LOHONKA

4


ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

Naše účast při záchraně nalezených živočichů V měsíci srpnu se na nás dvakrát s žádostí o pomoc při záchraně nalezených ptáků obrátila Městská policie v Jihlavě. V prvním případě se jednalo o nález mláděte poštolky obecné, které sedělo na květináči před Radniční restaurací. Od správce budovy radnice jsme se dozvěděli, že ve dvoře tohoto objektu je hnízdo, z něhož bylo mládě pravděpodobně předčasně vystrčeno ostatními sourozenci při boji o potravu. Mladou poštolku jsme umístili zpět k tomuto hnízdu. Podruhé jsme byli informováni o sově, která byla nalezena na Srázné ulici. Na místě jsme zjistili, že se jedná o kroužkem označenou sovu pálenou, o niž se však vzápětí přihlásil majitel bydlící v této ulici. Dále jsme dostali hlášení od Dálniční policie ČR o tom, že u čerpací stanice u Humpolce přelétává nízko přes dálnici sup. Vzhledem k tomu, že volně žijící supi se na Vysočině nevyskytují, domnívali jsme se, že se jedná o jedince, který ulétl sokolníkovi nebo o exemplář chovaný v ZOO. Spojili jsme se s pracovníky záchranné stanice pro handicapované živočichy v Pavlově, kteří však již rovněž dostali hlášení. Druhý den ráno nás RNDr. Aleš Toman, ředitel záchranné stanice v Pavlově, informoval, že se skutečně jednalo o supa bělohlavého, který je buď letošním mládětem nebo ročním ptákem. Po odchytu Dr. Toman zjistil, že sup je v dobrém zdravotním stavu, avšak nebylo možné provést identifikaci, neboť nebyl nalezen kroužek ani čip. Nejbližší hnízdiště supů bělohlavých je dle Dr. Tomana v Chorvatsku. Pokud se o supa nepřihlásí majitel, který prokáže, že mu pták opravdu patří, bude vypuštěn do volné přírody. A nakonec nás o pomoc požádali pracovníci odboru životního prostředí jihlavského Magistrátu s tím, že na náměstí před obchodem Baťa leží na chodníku netopýr. Pravděpodobně však nebyl zraněný, protože po našem příjezdu jsme jej nenašli. Daniel STEJSKAL

Ochrana ptáků v zemědělské krajině Zásahy člověka do přírody způsobují bohužel i velký pokles stavu mnoha druhů ptactva. Přitom většina lidí ptáky sleduje a má k nim i citový vztah. Holubice je symbolem míru, holubi symbolem věrnosti, dravci síly a hrdosti, sovy moudrosti, cvičenci cvičí v Sokole ... Řadu druhů najdeme v zemědělské krajině, kde se živí hlavně hmyzem a jeho larvami, měkkýši, korýši, pavouky apod. Jeden pár sýkor koňader ochrání v sadu až 40 ovocných stromů. Jedna sýkorka spotřebuje denně až 15 g potravy, za rok taková rodinka spořádá až 50 kg hmyzu! Jedna káně uloví za rok cca 2000 hrabošů polních, velké sovy polovinu. Jeden hraboš sežere za rok kolem 2 kg obilí - užitek je jasný. Jak chránit některé polní druhy? Pro bažanta obecného, který dnes pochází hlavně z umělých chovů, je nutné obnovovat rozptýlenou zeleň a meze, omezit používání chemikálií, používat plašící zařízení u zemědělských strojů, vyhledávat hnízda a tato šetrně obsekávat. Koroptev polní pomáhá tzv. ekologickému zemědělství. Pomáhá jí obnovování keřů na mezích, omezení chemikálií, asi 6 m široké pásy na okraji mezí a polí a zákaz vypalování staré trávy. Myslivci přikrmují koroptve mrkví, řepou, zelím, brambory, přidávají proso a plevy. Chránit tento druh tím, že budeme likvidovat vrány, lišky či káně je neprozíravé - tito predátoři přece mají v přírodě řadu dalších funkcí. Křepelka polní je u nás vzácnější. Možnosti ochrany jsou podobné jako u koroptví, navíc by pomohla jejich ochrana ve Středomoří v době tahu. Moták pilich je sice vzácnější než moták pochop, vyskytuje však naštěstí i v našem okrese. Lze jej chránit omezením chemikálií a šetrnými jízdami velkou mechanizací. Také dodržováním zákona o zákazu střelby na tohoto dravce. Nejúčinnější je individuální ochrana nalezeného hnízda. Při sklizňových pracech by mělo být nezbytné používání plašícího zařízení a ochranné lišty u strojů. Těžká mechanizace vytváří výmoly a rýhy a přispívá k erozi půdy. Ptákům škodí i meliorace, odvodňování luk, vybetonovaná koryta potoků, svedení vody do podzemních vodotečí a odstraňování zeleně. Neřízené polní hnojiště způsobuje znečišťování povrchových i podzemních vod. Škodlivé je i neúměrné vyvážení živočišných fekálií do polí a luk (velkokapacitní vepříny). Ptactvo v krajině má velký význam ekologický i ekonomický. Měli bychom mu proto věnovat pozornost, neboť biodiverzita v krajině je potřebná pro nás, pro naše zdraví, ne proto, že to prosazují ochranářské orgány, či dokonce orgány Evropské Unie. Karel HOLUB Upraveno podle publikace: Mgr. Stanislav Chvapil: Ptáci v zemědělské krajině a jejich význam.- Stanice ekologické výchovy CICONIA při ZO ČSOP Roudnice n.L.,1999

ZÁŘÍ 2003


5

———————————————————————————————————————————

MAPOVÁNÍ rubrika sekce Mapování přírody

Záchrana ropuch u Kamenice V dubnu a začátkem května probíhala za spolupráce naší organizace (ČSOP Jihlava) a ekologického kroužku Tereza při ZŠ Kamenice akce na záchranu migrujících ropuch obecných. U Panských rybníků, ležících asi 1,5 km od obce Kamenice směrem na Třebíč, byly instalovány zábrany s padacími pastmi, do nichž byly žáby odchytávány. Poté byly přenášeny přes silnici k rybníkům, kde se rozmnožují. V minulých letech byly na silnici vedoucí kolem těchto rybníků zjištěny až stovky přejetých ropuch, které také způsobovaly ohrožení bezpečnosti silničního provozu. ČSOP Jihlava se tuto zprávu dozvěděl teprve na začátku letošního roku od vedoucího ekologického kroužku Tereza a zároveň zástupce ředitele ZŠ Kamenice ing. Jana Jelínka. Během jednoho měsíce byla zařízena veškerá potřebná povolení od úřadů a Správy silnic a nakoupen materiál na zábrany. Začátkem dubna byly zábrany umístěny na úseku podél silnice dlouhém cca 200 metrů. Na zábrany byla použita elektroinstalační fólie, která byla ukotvena pomocí dřevěných kolíků. Po deseti až dvaceti metrech pak byly podél fólie zapuštěny do země kbelíky, které slouží jako padací pasti. Od poloviny dubna byly prováděny třikrát denně kontroly sběrných nádob a odchycené ropuchy byly přenášeny k rybníku. Putování žab se díky nepříznivému počasí (teplo a sucho) protáhlo téměř na tři týdny. Největší počet odchycených jedinců za jediný den byl 112. Celkový počet zachráněných ropuch je asi 460. Kromě toho bylo odchyceno také 41 skokanů hnědých a 2 čolci obecní. Pouze několik jedinců ropuch zábrany obešlo a zahynulo tak na silnici. Úspěšnost záchranné akce byla tedy vysoká. Kontroly a přenosy žab prováděli zejména děti ze ZŠ Kamenice pod vedením Jana Jelínka. Hodně práce, hlavně co se týče zařizování celé akce a také její koordinace, odvedl také Jaromír Maštera z ČSOP Jihlava. Dalších několik členů organizace se také podílelo na instalaci zábran. Všem za jejich práci děkujeme a za rok se těšíme opět nashledanou!

Pozn.: Pokud budou zjištěny na Jihlavsku během probíhajícího mapování další lokality, kde dochází na jaře k usmrcování většího počtu obojživelníků na silnici, bude ochrana migrujících žab také řešena obdobně jako u Kamenice.

6


ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

Správní řízení 1. Udělení výjimky dle vodního zákona pro rybníky v k.ú. Pančava a v k.ú. Vysoká u Jihlavy Správní řízení v této věci bylo zahájeno v polovině března t.r. Na základě provedení biologického průzkumu ze dne 11. 6. 2003 jsme nesouhlasili s udělením výjimky pro použití látek škodlivých vodám na rybníku Červený (k.ú. Vysoká) a Pančava Horní (k.ú. Pančava). V prvním případě jde o malý lesní rybník se zrašelinělými břehy a mírně dystrofní vodou. Na okraji rybníka roste v několika exemplářích ohrožená vachta trojlistá, dále např. starček potoční a violka bahenní. Vyskytují se zde také skokani krátkonozí a čolci horští. V tomto případě nelze povolit jakýkoliv zásah do chemismu nádrže. Doporučili jsme též snížit rybí obsádku na minimum (tj. extenzivní chov). Rybník Horní Pančava má alespoň zčásti vyvinutý litorál s břehovými porosty a byl zde zjištěn kriticky ohrožený skokan krátkonohý. Začátkem července bylo svoláno ústní jednání, na kterém ČSOP Jihlava ustoupilo ze zákazu u rybníka Pančava Horní. Stanovisko ohledně Červeného rybníka se ale nezměnilo – vlastníkovi byl doporučen extenzivní chov nedravých druhů ryb (kvůli obojživelníkům a jejich larvám) s vyloučením hnojení a vápnění. Rozhodnutím Magistrátu byla povolena výjimka pro rybníky Pančava Horní a Dolní, pro Červený rybník však povolena nebyla. 2. Odbahňování Hladovského a Janovského rybníka Správní řízení ve věci odbahňování těchto dvou rybníků bylo zahájeno v červnu t.r. Po provedení botanického průzkumu na Hladovském a obhlédnutí situace na Janovském rybníku jsme souhlasili s jejich odbahněním pouze za splnění několika podmínek. Konkrétní argumenty byly takové, že po odbahnění Janovského rybníka bude zachována alespoň část stávajících břehových porostů, v případě Hladovského rybníka pak budou zachovány veškeré břehové porosty v litorálu celého rybníka (orobince, ostřice, atd.) a dále bude ponechána bez zásahu celá severní část dna rybníka do vzdálenosti minimálně 30 metrů od břehu. U obou rybníků nesmí dále při odbahňování dojít k vyhrnování jejich břehů a vytěžené sedimenty musí být uloženy v patřičné vzdálenosti od rybníka. Hladovský rybník patří mezi batrachologicky a botanicky významné lokality. Bylo zde zjištěno rozmnožování 5-ti druhů obojživelníků, a to čolka obecného, skokana ostronosého, skokana krátkonohého, ropuchy obecné a skokana hnědého. Během botanického průzkumu provedeného dne 24.6. zde byly nalezeny vzácné druhy rostlin obnažených den rybníků, které jsou uvedeny v Červeném seznamu mezi ohroženými – blatěnka vodní a úpor peprný. Dále se zde vyskytuje např. bahnička jehlovitá, bahnička vejčitá a další druhy. Součástí našich připomínek bylo také doporučení provádět jednou za několik let jeho letnění (příp. jenom snížení hladiny), aby byly podporovány rostliny obnaženého dna. Toto doporučení by bylo vhodné zařadit mezi podmínky souhlasného stanoviska k odbahnění. Odbahnění Hladovského rybníka bylo povoleno, všechny naše připomínky byly zařazeny do rozhodnutí. Druhé správní řízení bylo prozatím přerušeno.

Vybudování tůní u Bohuslavic Pravděpodobně během příštího roku bude za spolupráce obce Bohuslavice, AOPK Havlíčkův Brod, ČSOP Jihlava a ČSOP Vysočina realizován projekt na vybudování dvou až tří menších vodních nádrží pro čolky velké v blízkosti bohuslavického koupaliště. Právě zde se totiž nachází největší známá populace tohoto kriticky ohroženého živočicha v bývalém okrese Jihlava a současně na celé Vysočině. Kvůli potřebě čištění koupaliště dochází ke střetu obecních zájmů se zájmy ochrany přírody. Při letošním čištění, které bylo prováděno v červnu, zde bylo napočítáno celkem 250 jedinců čolka velkého. Pokud je údržba prováděna v době rozmnožování obojživelníků, jsou likvidovány téměř veškeré jejich snůšky a larvy. Proto byla předběžně dohodnuta realizace projektu na vybudování náhradních tůní, do nichž by byli dospělci v době čištění přenášeni. Následně by se zde mohli začít také rozmnožovat a populace by už nebyla vázána pouze na jedinou nádrž. Pokud se totiž celá populace rozmnožuje pouze v jediné nádrži, je velmi ohrožena vnějšími vlivy (např. při úniku škodlivých látek do vody by mohla být celá nenávratně zničena). Příprava projektu bude zahájena v nejbližší době. Jaromír MAŠTERA

ZÁŘÍ 2003


7

———————————————————————————————————————————

Nová území ochrany přírody Od jara do léta letošního roku byly registrovány tři nové významné krajinné prvky, jedna přechodně chráněná plocha a dva památné stromy. Louky u Zhořce Přechodně chráněná plocha byla vyhlášena na období do konce června 2005. Mokřadní louky hostí silné populace všivce lesního, prstnatce májového a kozlíku dvoudomého. Dále zde bylo také zjištěno několik dalších vzácných druhů rostlin. Na lokalitě byla navržena některá regulační a asanační opatření, např. vyloučení pastvy, zákaz hnojení, odstranění krmelce a oplocení pro pastvu dobytka, každoroční sekání cenných ploch a případná reintrodukce rozchodníku huňatého. Veselík Významný krajinný prvek se nachází cca 200 m VJV od železniční stanice Kostelec u Jihlavy. Chráněny budou zdejší vlhké louky a mokřady, na kterých roste např. všivec bahenní, prstnatec májový, ostřice ježatá, suchopýr úzkolistý a další druhy rostlin. Území je také významným hnízdištěm ptactva (mj. moudivláček, bramborníček hnědý a moták pochop). Tato lokalita byla před několika lety navrhovaná na přírodní rezervaci, ale tento záměr nebyl uskutečněn. Ovčák Významný krajinný prvek leží v Jestřebském lese asi 2 km ZJZ od Jestřebí. Předmětem registrace jsou společenstva luční vegetace u rybníku Ovčák. Do současnosti se na lokalitě zachovala ostřice Hartmannova, prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, světlík hajní, smělek jehlancovitý, štírovník bažinný, všivec lesní a další druhy rostlin. Z živočichů se zde vyskytuje např. čolek horský, čolek obecný, skokan krátkonohý a čáp černý. Nad Ovčákem Registrovaný významný krajinný prvek se nalézá asi 2 km východně od Stonařova. Jsou zde zachovalá různá společenstva luční vegetace. Roste zde např. ostřice zobánkatá, prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, bazanovec kytkokvětý a všivec lesní. Území též slouží jako významný biotop pro živočichy. Buky Bedřicha Smetany Jedná se o dva dominantní stromy Smetanových sadů s obvody kmenů 396 a 303 cm a výškou 21 metrů. Nacházejí se v jižní části parku v blízkosti manažerského gymnázia. J.M.

Znečištění Mlýnského potoka Dne 21. června jsme při obvyklé výpravě do terénu zjistili znečištění Mlýnského potoka u Petrovic v sousedství obce Štoky (okres Havlíčkův Brod), a to pod obcí v úseku Petrovický mlýn – Hanesův mlýn. Koryto potoka a vodní hladina byly tmavě zbarveny (tzv. opálová voda) a z vody jsme vytáhli zbytky 3 exemplářů raka říčního. Následně jsme vylovili 4 raky živé a přenesli je po toku k Hanesovu mlýnu, kde již byla voda čistá. Ke znečistění vody došlo zřejmě při nedávných deštích. Podali jsme ihned písemnou stížnost České inspekci životního prostředí, inspektorátu ochrany vody v Havlíčkově Brodě s žádostí o přešetření případu a podání zprávy. ČIŽP provedla místní šetření, ale bohužel nezjistila přítomnost žádných škodlivých látek ve vodě. Karel HOLUB


8

ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

Z dalších rozhodnutí a oznámení úřadů …

¯

V katastrálním území Brzkov bude prováděna revitalizace a oprava hráze rybníka. Jelikož je tato lokalita součástí navrhované přírodní rezervace Bystřice, požádal Magistrát AOPK Havlíčkův Brod o provedení biologického průzkumu. Revitalizace byla nakonec povolena pouze za splnění několika podmínek – při odbahnění nedojde ke zvětšení volné hladiny rybníka, manipulace s vodou a práce budou prováděny mimo období rozmnožování obojživelníků, sediment nebude ukládán na loukách. V rámci stavby bylo doporučeno řešit zprůchodnění hráze pro vodní živočichy. V litorálu rybníka byla nalezena např. tajnička rýžovitá, zábělník bahenní, vachta trojlistá a bublinatka jižní. Zjištěn byl výskyt skokana zeleného.

¯

Odbor životního prostředí jihlavského Magistrátu povolil odbahnění Bělokamenského rybníka. Souhlas je akceptován splněním několika závazných podmínek – rybník nebude vypuštěn v době snůšek žabích vajíček a břehové porosty rybníka s částí zhlaví rybníka budou ponechány bez zásahu. Na lokalitě hnízdí moták pochop a rozmnožují se zde chránění obojživelníci.

Připomínky k záměru výstavby širokosortimentní prodejny na ulici Romana Havelky v Jihlavě K záměru firmy FVM invest, s.r.o. vznesla naše organizace 14. srpna 2003 toto nesouhlasné stanovisko: Případnou realizací stavby dojde k zatrubnění Smrčenského potoka, čímž dojde ke zničení části biotopu zvláště chráněných druhů živočichů, k ohrožení existence místní populace zvláště chráněného druhu, k narušení stabilizační funkce významného krajinného prvku a ke zničení územního systému ekologické stability. Není respektováno základní protipovodňové opatření: nepovolovat nové stavby v zátopových území vodních toků (v tomto případě řeky Jihlavy a Smrčenského potoka). Stavba by zničila významný krajinný prvek a přerušila biokoridor, který je součástí územního systému ekologické stability. Vodní toky jsou významným krajinným prvkem podle zákona č. 114/1992 Sb. a tudíž jsou chráněny před poškozováním a ničením. Ochrana systému ekologické stability je (či má být!) povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. V oznámení lze nalézt pouze obecnou charakteristiku dotčeného území a pouze výčet několika běžných druhů živočichů. Zcela zde chybí jakákoliv zmínka o vzácných a chráněných druzích, které se zde vyskytují. Nesouhlasíme s tvrzením, že trvalý výskyt vzácnějších druhů je málo pravděpodobný. Nesouhlasíme s tvrzením, že vegetace podél Smrčenského potoka nevykazuje významnou ekologickou hodnotu. Nesouhlasíme s tvrzením, že v důsledku realizace stavby a jejího využívání není předpokládán významný vliv na faunu řešeného území. Nesouhlasíme s tvrzením, že ekosystémy nebudou významně ovlivněny. Lokální biocentrum U Popelů je mimo jiné v současné době jediným známým hnízdištěm silně ohroženého ledňáčka říčního na území města Jihlavy. Hlavním zdrojem potravy jsou malé rybky, které jsou nejvíce soustředěny právě v úseku Smrčenského potoka u bývalých Drůbežářských závodů. Mezi silnicí a řekou Jihlavou jsou stovky, možná tisíce malých rybek. Pravděpodobně se jedná o místo, kde dochází ke tření těchto ryb, neboť jsou zde zarostlé břehy a hojná vodní vegetace s relativně větší hloubkou vody. Ačkoli se na první pohled jedná o zcela zdevastovaný úsek potoka, má velmi významnou ekologickou funkci (pravděpodobně se zde rozmnožuje hlavní zdroj potravy pro silně ohrožený druh). V dotčeném území pravidelně hnízdí také vzácný skorec vodní. Dále se zde pravidelně vyskytuje silně ohrožená vydra říční. Ve Smrčenském potoce žije též populace kriticky ohroženého raka říčního, atd. Vzhledem k zásadním nedostatkům v oznámení ohledně fauny dotčeného území požadujeme provést důkladné biologické hodnocení. Jelikož je stavba v rozporu s veřejným zájmem a má být v území chráněném podle zvláštních předpisů a hrozí výše zmíněná devastace, žádáme příslušný orgán, aby nařídil posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona (EIA) a v maximální možné míře znemožnil realizaci této stavby pro způsob, jakým je navržena v oznámení EIA (projektovaná varianta). Mj. na základě našeho stanoviska bylo nařízeno odborné posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

ZÁŘÍ 2003


9

———————————————————————————————————————————

ZELEŇ rubrika sekce Ochrana zeleně a krajinného rázu

Sázení břehových porostů u řeky Jihlavy a vzpomínka na povodně V dubnu letošního roku členové naší ČSOP vysázeli několik desítek stromků podél břehů řeky Jihlavy ve volné krajině. Provádíme tuto práci pravidelně několikátým rokem. Jihlavská pobočka podniku Povodí Moravy zapůjčila nářadí. Vysázeny byly dřeviny místního původu - olše lepkavá a vrba křehká. Připomeňme si smysl naší práce: Dřeviny zpevňují břehy vodních toků. Břehové porosty mají kladný vliv na zvýšení drsnosti břehů, snižují průtočnou rychlost a zvyšují samočistící schopnosti toku. Navíc mají břehové porosty biologický význam pro ryby i jinou vodní faunu, ptactvo a zvěř v okolí toku. Břehové porosty snižují účinek větru, prašnost i hluk a přitom chrání tok před splachy půdy a hnojiv z okolních pozemků. Důležitá je také jejich estetická a krajinotvorná funkce. Nepominutelný je též rekreační význam břehových porostů. Někteří technokraté argumentují, že při povodni vymleté stromy mohou ucpat či poškodit mosty. Proti tomu lze uvést, že jednak vhodně umístěný porost s vhodnými druhy dřevin má značnou odolnost vůči vysoké vodě. Je zpravidla pouze olamován, nikoliv vyvracen. Jednak je nutno riziko ucpání nízkého, nevhodně konstruovaného, či neodklizovaného mostu poměřovat s jistotou větší škody vzniklé vysekáváním. Měl jsem možnost pozorovat poslední povodeň na Vltavě v roce 2002. Větší část objemných plovoucích předmětů ve vzduté řece tvořily předměty lidského používání: na břehu uskladněné dřevo a materiál, odpadky a odložené věci, celé popelnice i zahradní chatky. Ze stromů pak byly nejvíce postiženy nevhodně vysázené topolové hybridy na člověkem silně pozměněných březích. Při vzpomínce na povodně v letech 1997 až 2002 nutno bohužel konstatovat, že vedení správ toků v celé republice nezměnilo svůj desítky let trvající přístup. Na vytvoření oblastí přirozeného rozlivu bylo zřejmě zapomenuto. Navrhovány jsou staré mechanistické postupy, jako umělé zpevňování břehů, vyšší hráze, bagrování koryt, vysekávání porostů, apod., tj. opatření která vedou k rychlému odvedení vody z jednoho místa, aby se pak s větší silou rozlila dole po proudu. Tento přístup zde již byl a neosvědčil se. Staré praktiky však patrně vyhovují zaběhnutému systému financování. Kolik povodní bude ještě nutných, aby přiměly člověka k zodpovědnosti? Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by probíhalo organizované úsilí o revitalizaci narovnaných toků a vybetonovaných koryt. Retenční (vsakovací) schopnost krajiny je nadále nízká a pravděpodobně dále klesá, mj. v důsledku stavebních aktivit při březích toků. V kraji je těžko nalézt jediný obnovený meandr či slepé rameno. Nevhodné úpravy toků samozřejmě nejsou jediným faktorem přispívajícím k síle povodní. Kromě změny klimatu, jsou to též některé praktiky v lesním a zemědělském hospodaření. Daňový poplatník by si měl pohlídat, aby státní a jiné veřejné podniky hospodařily skutečně ve veřejném zájmu. Daňové peníze by neměly být přidělovány na činnosti, které zesilují škody povodní. Členové naší ČSOP ovšem nemohou řešit všechny problémy vzniklé některými nešetrnými aktivitami člověka v krajině. Mohou však pozitivně přispět na určitém místě v určitém čase. Zpevnění a oživení břehů řeky Jihlavy po každoročním sázením břehových porostů je malým ale významným příspěvkem, který by zasloužil širšího následování i na jiných místech. Jiří MORAVEC

Městská zeleň - kácení stromů v katastru města Jihlavy O prázdninách jsme se opět účastnili některých správních řízení ohledně kácení či výsadby stromů v Jihlavě. V prvním případě šlo o ulici Na stoupách, což je příjezdová silnice k letnímu kinu. Má zde dojít (v této chvíli už došlo) k pokácení více jak dvaceti stromů, neboť se přemisťuje silnice směrem do stromového okraje. Naším úkolem bylo zajistit místa pro náhradní výsadbu, což jsme s Magistrátem domluvili. V druhém případě šlo o přemístění 21 lip v areálu Automotive Lighting s.r.o. Lípy se měli pouze přesadit na jiné místo, neboť překážely stavbě nové budovy. My jsme požadovali výsadbu zcela nových kusů lip, protože ty původní nebyly v dobrém zdravotním stavu. Tomáš BERKA


10

ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

MOPíci rubrika Mladých ochránců přírody

Zlatý list – tentokrát bronzový 24. května se zúčastnil kolektiv MOPíků regionálního kola soutěže „Zelená stezka – Zlatý list“, konaného ve středisku Chaloupky. Jde o celorepublikové přírodovědně-ekologické klání (letos už 31. ročník) určené dětským skupinám s hlubším zájmem o přírodu a její poznávání. Soutěž je otevřená, zúčastnit se mohou nejen kolektivy mladých ochránců přírody, ale i další, občanská sdružení, školní třídy i neorganizované děti. Účast na regionálním kole bere náš kolektiv jako vyvrcholení celoroční činnosti. V přípravě jsme se zaměřili nejen na zdokonalování znalostí v jednotlivých přírodovědných disciplinách, ale také na lepší orientaci v ekologických souvislostech a jejich využití v praktickém životě. Naše družstvo ve složení Tomáš Valík, Robin Hruška, Martin Prokop, Jan Touš a Tomáš Kněžíček soutěžilo v kategorii starší žáci (7.- 9. třída ZŠ). Po absolvování soutěžní trasy a ústní obhajobě celoroční činnosti obsadilo pěkné 3. místo z osmi skupin. Oproti loňskému roku, kdy chlapci i vedoucí získávali zkušenosti, je to zlepšení. Naší slabou stránkou se ukázaly opět vědomosti z oblasti botaniky a meteorologie. Na tyto oblasti se zaměříme v další přípravě. Rádi bychom v dalším ročníku uspěli alespoň tak, jako v tom letošním.

Výsledková listina regionálního kola Zlatého listu pro Kraj Vysočina kategorie starší

1.

ZO ČSOP Pryskyřice Třebíč - 171,75 bodu

2.

ZŠ Polná - l63 bodů

3.

ZO ČSOP Jihlava - 148,25 bodu

4.

ZŠ Žďár nad Sázavou - 147,75 bodu

5.

ZŠ Kamenice u Jihlavy I - 146 bodů

6.

ZŠ Kaliště - 139,5 bodu

7.

ZŠ Kamenice u Jihlavy II - 131,5 bodu

8.

ZŠ O. Březiny Jaroměřice nad Rokytnou - 123,5 bodu Petr TOUŠ

Z činnosti MOPíků Náš oddíl MOPíků má v současnosti 15 členů, kteří se scházejí na pravidelných schůzkách vždy ve čtvrtek, případně i jindy (pořádá-li nějakou akci ZO ČSOP). Kroužek navštěvují žáci několika jihlavských škol a jeho činnost je zaměřena hlavně na ornitologii. Jde především o kontrolu, čištění a opravy budek, které jsou rozmístěny v lesoparku Heulos. Letos na jaře se nám podařilo rozšířit jejich počet o 15 kusů. Budky jsou vlastní výroby a po dohodě s vedením ZOO jsme je vyvěsili v jejich areálu v sousedství lesoparku. Dále se podařilo rozmístit 3 budky a 2 hnízdní podložky pro sovy v okolí skládky TDO Henčov. Zde jsme také instalovali po dohodě s majitelem pozemku 10 ks berliček pro dravce. V zimním období se většina schůzek koná v klubovně. Hrajeme zde různé hry a kvízy a připravujeme se na soutěže. Při této činnosti nám pomáhá Sdružení mladých ochránců přírody v Praze. V březnu od něj obdržel náš kolektiv registraci činnosti. Toto Sdružení zajišťuje, koordinuje a organizuje práci s dětmi a mládeží u ČSOP.

ZÁŘÍ 2003


11

——————————————————————————————————————————— Mimo tradiční projekt „Les ve škole – škola v lese“ a soutěže „Zlatý list“, které jsme se letos zúčastnili již podruhé, se chceme zapojit do soutěže „Stříbrná nit“ . Je to soutěž zaměřená na poznávání přírodních vztahů a jevů, ochranu životního prostředí a využívání volného času „netelevizním“ způsobem (různé tradiční výroby, lidové zvyky apod.). Tato zdánlivě nesourodá sestava souvisí s cílem projektu: přírodu nejen poznávat a chránit vlastní prací, ale i svým způsobem života. Někteří z nás se zúčastňují odborných přednášek pořádaných ČSOP Jihlava. V poslední době to byla přednáška RNDr. Ivana Růžičky z Muzea Vysočiny o chráněných rostlinách a přednáška pana Ivana Kunstmüllera z ČSO o ptácích. Téměř všichni jsme navštívili Setkání přátel sov a dravců, pořádaného naší ZO ČSOP ve spolupráci s Klubem sov a dravců Dětí Země v prostorách základní školy v Havlíčkově ulici. Za hezkého počasí pořádáme vycházky do přírody, nebo vyjíždíme do okolí Jihlavy, kde navštěvujeme zajímavé přírodní lokality. Sbíráme různé přírodniny, určujeme rostliny a živočichy. Pomáháme také pečovat o zeleň ve městě. Náš kroužek pomáhal na jaře s čištěním lesoparku u Staré plovárny od náletových dřevin. Tyto dřeviny jsme umístili na hromady, aby poskytovaly úkryt živočichům. Odpracovali jsme při tom 30 hodin. Práce v kroužku nás baví a po prázdninovém volnu se už těšíme na další schůzky. Robin HRUŠKA & Jan TOUŠ

Z letních depeší Mladých ochránců přírody (vydává Sdružení mladých ochránců přírody Praha) l

Stříbrná nit – soutěž pro kolektivy mladých ochránců Např. poslední úkol zněl: najít co nejvíc květů různých rostlin jedné barvy (vítězná skupina Netopýr z Jablonce našla 22 bílých květů). Druhý – kam ukládat odpad. Třetí – zaslat model hnízda straky. V soutěži figuruje 12 skupin. Zadání č. 31-33 zní: 1. zaslat redakci SMOP co největší šišku, 2. určit podle letokruhů stromů příznivé a nepříznivé roky, 3. poslat zprávu o výrobě a vyzkoušení provazového žebříku (vše termín do 5.9.). Do soutěže se zapojí i naši MOPíci.

l

finále celostátní soutěže Zlatý list se konalo v CHKO Lužické hory. V mladších žácích zvítězili EkoKřečci z České Lípy a ve starších Kaštani z Českých Budějovic.

l

v termínu od 10. do 12. 4. 2004 (Velikonoce) bude probíhat akce Hledání jara. Redakce SMOP žádá čtenáře o zaslání „příznaků jara na základě vašich zkušeností a pozorování“

l

jsou uvedeny podrobnosti k dotacím a dotačním podporám, informace o ekologických obalech, atd.

l

Školní prázdniny 2003 – 2004 27.10. až 29.10. podzimní prázdniny, 22.12 až 2.1. vánoční prázdniny, 30.1. pololetní prázdniny, 9.2. až 15.2. jarní prázdniny (Vysočina)

12


ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

CESTUJEME Vysoké a Belianske Tatry Začátkem letošních prázdnin jsem se zúčastnil týdenního zájezdu pořádaného střediskem Chaloupky do východní části Tater, konkrétně do Vysokých a Belianských. Našimi průvodci byli po celou dobu Mgr. Šárka Pochová a RNDr. Milan Macháček. První den po příjezdu do Tatranské Lomnice jsme se vydali na úvodní horskou túru, vedoucí dolinou Kežmarskej Bielej vody k Zelenému plesu. Zde na nás čekala první zatěžkávací zkouška – výstup na Jahňací štít (2230 m). Cestou jsme se seznamovali s horskou květenou obsahující velké množství endemických druhů, místní faunou a kochali se nádhernými výhledy. Průvodkyni zdejší přírodou nám dělala zooložka ze správy Tatranského národního parku. Pozorovali jsme např. kamzíky horské tatranské, lindušky horské a pěvušky podhorní, z rostlin mj. kýchavici Lobelovu, prstnatec Fuchsův, kamzičník prhovitý, podbělici alpskou, jednokvítek velekvětý, silenku bezlodyžnou, zvonek alpský, netřesk horský a havez česnáčkovou. Na programu druhého dne byly polské Tatry. Z města Zakopane jsme vyjeli lanovkou na Kasprov vrch, odkud jsme vystoupali na vrch Svinica (2301 m). Po absolvování náročného sestupu jsme se kolem Gasienicowa plesa dostali zpět do Zakopaneho. Z vrcholových partií byly nádherné výhledy především do Polska, ale také do Vysokých Tater. Po cestě jsme viděli další rostliny, např. rozchodnici růžovou, bojínek horský, všivec přeslenitý a sítinu trojklannou. Po těchto dvou celodenních túrách následoval oddechový den, který jsme využili k návštěvě Belianské jeskyně, botanické zahrady a muzea TANAPU v Tatranské Lomnici. Navečer jsme pak ještě zajeli do termálního koupaliště ve Vrbově, kde jsme načerpali nové síly do unavených svalů. Následující den jsem se vypravili do Belianských Tater. Ze Ždiaru jsme vystoupali Monkovou dolinou do Kopského sedla a dolinou Zadné Meďodoly jsme pokračovali až do Tatranské Javoriny. Monková dolina patří k nejcennější části Belianských Tater. Vyskytuje zde velké množství druhů rostlin, včetně endemitů a glaciálních reliktů, jmenovitě kruhatka Matthiolova, upolín nejvyšší, pochybek mléčný, dryádka osmiplátečná nebo kapradina hrálovitá. Zaujal nás také výskyt chřástala polního v neobvykle vysokých nadmořských výškách (cca 1700 mnm). Celý hlavní hřeben Belianských Tater je pro veřejnost uzavřen, především kvůli ochraně ohrožených populací svišťů a kamzíků (tatranské endemické podruhy). Pátý, a jak se ukázalo také poslední den pobytu, jsme strávili opět v polských Tatrách. Od Mickiewiczova vodopádu jsme došli dolinou Roztoki k 70-ti metrovému vodopádu Siklawa. Kolem Velkého polského plesa jsme pak pokračovali na Hrubý štít (2172 m) a dále k největšímu tatranskému plesu Morskemu Oku. Někteří ještě vystoupali dále k Černému plesu pod vrcholem Rysy. Dolinou Rybiego potoka jsme se vrátili do Lysé Poľany, východiště celodenní trasy. Zaznamenali jsme zde ještě několik pro nás nových druhů rostlin – mj. všivec Oederův a borovici limbu. Ještě téhož večera se Tatry schovaly do mraků a začalo silně pršet. Déšť neustal ani následující ráno a protože je za těchto podmínek pohyb po horách nebezpečný, ne-li nemožný, rozhodli jsme se k návratu domů o den dříve. V ČR bylo počasí příznivější a tak jsme udělali ještě zastávku ve Štramberku. Prohlédli jsme si jeskyni Šipka a po naučné stezce, na níž jsou umístěny sochy významných osobností českých dějin, jsme dorazili na okraj lomu Kotouč. Právě zde se vyskytuje jediná populace motýla jasoně červenookého (byť reintrodukovaného) v českých zemích. Na opuštěných etážích lomu se vytvořily příznivé podmínky také pro další vzácné druhy rostlin a živočichů, např. židoviník německý. Tento zájezd byl fyzicky náročnější než jiné terénní exkurze, ale určitě přinesl mnoho nových poznatků a zážitků. Myslím si, že po zahojení všech puchýřů a pochroumaných nohou nebude nikdo z účastníků litovat, že exkurzi do Tater absolvoval. Jaromír MAŠTERA

ZÁŘÍ 2003


13

———————————————————————————————————————————

Terénní exkurze do Českého krasu a Slavkovského lesa Ve dnech 1. května – 4. května jsem měl možnost zúčastnit se poznávacího zájezdu do CHKO Českého krasu a CHKO Slavkovského lesa. Celá akce byla organizována střediskem Chaloupky. Musím ovšem podotknouti, že bez lektorů RNDr. Milana Macháčka, Mgr. Jaromíra Švarce a Mgr. Šárky Pochové, kteří nám zajistili odborný výklad, by byl náš pobyt zde značně ochuzen. Zmínit je třeba také RNDr. Jiřího Bytela, který nám byl ochotným průvodcem po Slavkovském lese. První den byl na programu kras. Měli jsme příležitost navštívit Koněpruské jeskyně, což je největší jeskynní systém v Čechách, NPP Kotýz, kde jsme spatřili Axamitovou bránu a Jelínkův most. Prošli jsme si také naučnou stezku Zlatý kůň. Jelikož jsme se zde pohybovali na vápencích, byla k spatření celá řada vápnomilných rostlin, například sesel sivý, pěchava vápnomilná, sleziník zelený atd. Velké porosty tu tvořily také typické vápencové mechy jako útlovláska zprohýbaná či sourubka kadeřavá. Zbytek našeho zájezdu jsme se pohybovali už jenom po Slavkovském lese. A protože jsme tu měli průvodce, tak jsme se podívali opravdu na to nejzajímavější, co jsme vůbec spatřit mohli. Na programu jsme měli Kladská rašeliniště, Milhostovské mofety, Dominovu skálu, známou rezervaci SOOS, Podhorní vrch u Mariánských lázní a mnohá jiná zajímavá místa. Mě nejvíc zaujala NPR SOOS, kde jsou, jak se nesprávně říká, bahenní sopky. Jde tu vlastně o postvulkanické plyny tzv. mofety, bohaté na oxid uhličitý. Jsou spjaty s minerálními vodami, a tak zde každý mohl vidět bílé povlaky vysrážené soli. Takové prostředí se projeví na druhové skladbě rostlin. Spatřit se dala např. bařička bahenní, skřípinec jezerní, kuřinka solná apod. Slavkovský les je místem minerálních vod, a tak jsme měli možnost pít různé druhy minerálek. Ochutnali jsme třeba Magnezii. Kromě „bahenních sopek“ a minerálních pramenů jsou v této oblasti celkem běžná hadcová skaliska. Navštívili jsme dvě a mohli si prohlédnout typické rostlinné druhy jako sleziník hadcový a nepravý, rožec kuřičkolistý nebo vřesovec pleťový. V den našeho odjezdu jsme opustili Slavkovský les a podívali se na pseudokras u Sokolova, odkud si každý mohl odnést zajímavý suvenýr – třetihorní zkameněliny stromů. A jako poslední zastávka byla vulkanická Andělská hora. Celá akce byla velmi bohatá na různé typy biotopů a dala nám možnost poznat další z krás naší republiky. Tomáš BERKA

14


ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

Příroda Nadějovska V sobotu 10. května se uskutečnila za příjemného slunečného počasí vycházka za přírodními krásami Nadějovska. Těm, kteří se jí nemohli zúčastnit, bych chtěl v tomto článku trochu přiblížit tuto zajímavou část našeho okresu. V okolí Nadějova se nachází několik významných rybníků, přímo v obci potom dvě požární nádrže. V blízkosti rybníků jsou pravidelně kosené louky a v menší míře i pole. Největší a současně nejvýznamnější je Panský rybník, který leží cca 700 m východně od Nadějova. Má velmi dobře vyvinutý litorál s břehovými porosty (rákos, orobince, ostřice). U východního břehu se nachází mokřadní louka s výskytem chráněných druhů rostlin (mj. prstnatec májový, vachta trojlistá). Rybník slouží k rozmnožování několika druhů obojživelníků (blatnice skvrnitá, ropucha obecná, skokan hnědý a skokan krátkonohý) a jako hnízdiště a loviště vodních ptáků. Hnízdí zde např. slípka zelenonohá a lyska černá, dále byli pozorováni volavka bílá, čírka modrá, moták pochop a další druhy. Problematická je silnice probíhající těsně podél rybníka, na níž hynou při jarním tahu ropuchy obecné. Tato situace byla prozatím řešena dopravními značkami upozorňujícími řidiče na tah obojživelníků. Zcela výsostní postavení z hlediska obojživelníků má nadějovská požární nádrž na východním okraji obce v těsné blízkosti fotbalového hřiště. Je to betonová nádrž s výskytem orobince širolistého a bohatě rozvinutým vodním rostlinstvem (např. vodní mor kanadský, rdest Berchtoldův), do níž ústí i odpadní voda z několika domácností. I přesto se zde rozmnožuje téměř celá zdejší početná populace rosniček zelených, dále čolek obecný, ropucha zelená a skokan krátkonohý. Problémem v letních měsících je masový rozvoj závitky mnohokořenné, která působí úplné zastínění hladiny. V důsledku nedostatku světla odumírají porosty vodního moru a voda zahnívá. Nádrž je registrována jako významný krajinný prvek. Dalšími významnými rybníky jsou Obecní rybník se zrašelinělými břehy – registrováno jako významný krajinný prvek (výskyt tajničky rýžité, prstnatce májového, vachty, atd.), Benešův rybník (jižně od Nadějova) a rybník u fotbalového hřiště na východním okraji Nadějova. Tyto rybníky mají alespoň v určité své části dobře vyvinutý litorál, díky čemuž zde nacházejí vhodné podmínky pro rozmnožování některé druhy obojživelníků (např. skokan hnědý a blatnice skvrnitá). Velká většina nadějovských rybníků bývá přes zimní období vypuštěna. Na soustavu nadějovských rybníků navazuje úsek Nadějovského potoka nazývaný Nadějovské nivy. Potok zde protéká olšinami a dále pokračuje smrkovým lesem. Po pár kilometrech se do něj zprava vlévá meandrující Řehořovský potok. Břehové porosty obou potoků tvoří zejména olše lepkavá, na Řehořovském potoce (částečně i na Nadějovském) jsou jedny z nejrozsáhlejších porostů pérovníku pštrosího v okrese Jihlava. Dále zde roste např. dřípatka horská, lýkovec jedovatý, zimolez černý a jaterník podléška. Vysokou čistotu potoků dokládá výskyt blešivce potočního. Z ptáků zde hnízdí např. skorec vodní. V odstavených ramenech a tůních u Borovského rybníka se rozmnožují skokani hnědí, na Nadějovském potoce by se měl údajně vyskytovat i mlok skvrnitý (v současnosti nebyl prokázán). V obci Řehořov, ležící jižně od Nadějova, se přibližně uprostřed obce nachází velká betonová požární nádrž se šikmými stěnami a nízkou hladinou vody. Rozmnožuje se zde čolek horský, ropucha obecná a ropucha zelená. V areálu zdejšího zemědělského družstva se potom nachází zatopená betonová silážní jáma, která je důležitá zejména pro ropuchy zelené a skokany hnědé. Na mokřadních loukách v okolí obce byly pozorovány některé vzácné druhy ptáků, např. strnad luční a bramborníček hnědý. Návštěvu Nadějovska mohu všem vřele doporučit. Velmi působivá je například večerní májová procházka kolem Nadějova. Rosničky zde společně se skokany pořádají v tomto období nádherné koncerty pod otevřeným nebem. Jaromír MAŠTERA

ZÁŘÍ 2003


15

———————————————————————————————————————————

PŘÍRODA MÉHO DĚTSTVÍ Před časem jsme vás (hlavně ty starší) vyzvali, aby jste nám zaslali vzpomínky a příspěvky na témata „Příroda mého dětství“ a „Vzpomínky na začátky ochrany přírody“. Dnes otiskujeme první článek. Pokud máte také bohaté vzpomínky a chtěli by jste se o ně podělit s ostatními, neváhejte a napište nám! Všechny došlé příspěvky budou uveřejněny v dalších číslech Zpravodaje.

Louky plné květů Začínala několik metrů od vrátek našeho domova. Stačilo seběhnout pár kroků pěšinkou kolem cípku „panského“ pole, a už jsme my, děti z ulic na Zbořilově, byly na louce v mělkém údolí „Pod Vrškem“. Rozkládalo se od železniční trati (dnes Jungmannova ul.) mezi svahy Lovětínského vrchu a Jouklovým kopcem až k úbočí Soutorova kopce západně od Třeště. Meandrující potůček lemovaný starými smrky unášel často naše lodičky z borové kůry, pokud jsme se zrovna nezabývali zkoumáním početných úkrytů raků pod kořeny stromů na jeho březích. Po úspěšném lovu jsme pak na trávnících sledovali, umí-li raci skutečně lézt pozpátku. Zjara jsme na sušších místech louky hledali „zajíčky“ neboli „kominíčky“ (už tehdy jsem však od tatínka věděl, že správně se ta kytička jmenuje bika ladní), trhali jsme modré zběhovce i nachové vstavače, kterým jsme říkaly kukačky (dnes prstnatce). Vyrůstaly jich tam stovky. Pod mohutným jilmem na okraji louky jsme často hrávali Černého Petra. Můj tatínek byl dělníkem ve strojírenském závodě, měl však poměrně bohatou knihovnu. V knihovně měl dost titulů i z přírodovědy. Často jsem si prohlížel obrázky v Brehmově „Životě zvířat“ i ve „Velkém ilustrovaném přírodopisu všech tří říší – tam nejčastěji v díle o botanice. Když mi pak maminka na začátku 2. světové války koupila v Telči Polívkův „Klíč k určování rostlin, vyskytujících se u nás nejčastěji“, bylo rozhodnuto: hlavním předmětem mého zájmu budou kytičky. Neznamená to však, že jsem se přestal zajímat o ostatní obory přírodovědy. Za jasných večerů mne tatínek seznamoval s hvězdnou oblohou, na vycházkách do přírody mě učil poznávat ptáky, brouky, motýly i nerosty a horniny našeho domova. V dětství jsem se učil milovat přírodu i nad stránkami Sekorova Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka, později též z knihy „Na pasece“ Josefa Haise Týneckého. Z Třeště vedly do okolní přírody četné polní cesty, pěšiny a pěšinky. Louky byly vskutku květnaté, polní meze plné mateřídoušky, hvozdíku kropenatého (říkali jsme mu „slzičky panenky Marie“), vyhledávali jsme na nich trávu třeslici prostřední čili „panenky Marie vlásky“, pozorovali modrásky, okáče, babočky, kterými se to na květech jen hemžilo. Meze byly pravidelně kosené, nezarůstaly tehdy kopřivami a třtinou křovištní. Když jsme se později přestěhovali do jiného domu opět na okraji města, měl jsem hned za humny meze plné petrklíčů a voňavých vemeníků dvoulistých. Mnohé rostliny, dnes už na okrese vzácné a ohrožené, byly ještě před padesáti lety kolem Třeště hojné a obecně rozšířené. Orná půda byla mozaikou přiměřeně velkých polí rozmanitých plodin – ozimů, jařin, brambor, máku, lnu, řepky, tuřínu (říkali jsme mu „řepa“ a při podzimní pastvě koz jsme si rádi na něm pochutnávali), krmné řepy „buriny“, jetele lučního i zvrhlého (švédského), vzácně i jetele inkarnátu, úročníku (žluťáku, „žlutého“ jetele), někdy i krmné kukuřice. Při jejich obdělávání dobří hospodáři (a těch bylo většina) mohli uplatňovat způsoby respektující konfiguraci kopcovité krajiny, které minimalizovaly erozi. Respektovali generacemi svých předků vytvářené agrární terasy na prudších svazích. Úrodnost půdy udržovali vhodně volenými osevními postupy. Omezovali tím i kalamitní přemnožení škůdců a rozšiřování plevelů. To jsem tehdy samozřejmě ještě nevnímal. Pochopil jsem to až mnohem později, když průmyslový způsob zemědělství mohl produkovat dostatek výrobků pouze vysokými dávkami dodatkové energie ve formě strojených hnojiv, pohonných hmot a herbicidů, za cenu devastace krajiny. Ptáte se, co se stalo s tím údolím „Pod Vrškem“ a jeho potůčkem? V dolní části je dnes bývalý zimní stadion, házenkářské hřiště, nefunkční dětské brouzdaliště, malý parčík, který se podařilo jen horko těžko uchránit před „rozvojem rozvoje a růstem růstu“, nad ním dvě zahrady, dva rybníčky a nahoře v údolí takzvané kulturní louky. Zde se stále více šíří širokolisté šťovíky, kterým můj dědeček říkával neslušně sračkovo koření. A ten potůček je v dolní části zatrubněn, v horní pak přeměněn v hlubokou, betonovými tvárnicemi obloženou stoku. Místa, kde jsem si stavěl ze dřeva vyřezávaný mlýnek, kde jsem trhal pro maminku kytičky blatouchů, pomněnek či kopretin a kde jsem našel poprvé vachtu trojlistou, vidím však v duchu stále. A starý jilm? Ten podlehl tracheomykóze čili grafióze – ucpání cévních svazků houbovým pletivem. Tak, jako se často ucpává dálnice Praha–Brno kamióny, vozícími mnohdy stejné zboží z východu na západ a ze západu na východ … Mgr. Jaromír ŠVARC

(autor je botanik a bývalý učitel, bydlí v Třešti)


16

ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

RŮZNÉ Den bez aut Ekologické sdružení Děti Země vyhlásilo na pátek 19. září již jedenáctý ročník celonárodní akce DEN BEZ AUT. Může se k ní přihlásit každý, komu není negativní vliv dopravy na životní prostředí a zdraví lidí lhostejný. Motto letošního Dne bez aut je: „Budoucnost patří šetrné dopravě!“ O negativních vlivech dopravy slyšíme téměř denně. Vedle znečišťování ovzduší zplodinami oxidů dusíku, uhlovodíky , olovem a dalšími škodlivinami je dalším negativem velký počet nehod. U nás v průměru každé 3 minuty je hlášena nehoda, každých 18 minut je lehce zraněn člověk, téměř každou sedmou hodinu někdo při dopravní nehodě zemře. Proto Děti Země každoročně vyhlašují ke Dni bez aut výzvu „Nechte auto doma“. Může se k ní připojit každý, kdo letos 19. září nechá auto doma a zaeviduje se na internetové stránce http://www.detizeme.cz/denbezaut, a to do 19. září. Tím zároveň naznačí, že použije tento den pouze vlastní nohy, veřejnou dopravu či bicykl (loni se k výzvě přidali např. filozof Erazim Kohák, starosta Třebíče Miloš Mašek a další). Dne bez aut se v roce 2002 zúčastnilo v ČR na 290 organizací v 85 městech. Ve čtrnácti z nich byla jízda v prostředcích MHD zdarma. Cyklojízdy se uskutečnily ve 29 městech. Partnerem Dětí Země jsou v tomto případě České dráhy, které navíc na sobotu 27. září připravují třetí ročník Dne železnice. Akci finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí, Odborové sdružení železničářů, Nadace Partnerství a Nadace VIA. Děti Země nabízejí zájemcům zaslání propagačních letáků, pomoc při přípravě akcí, prodej antiautomobilových triček s logem DBA (cena 200 Kč) a další. Kontakt: Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, Cejl 48/50, 602 00 Brno, tel., fax.: 545 210 393, e-mail: [email protected], webové stránky: www.detizeme.cz/denbezaut. Naše organizace bude rozšiřovat letáky a samolepky ke Dni bez aut a též pořádá v tento den podvečerní cyklojízdu nazvanou stejně jako loni „Přírodou na kole“. Trasa povede údolím řeky Jihlavy do Malého Beranova. Odtud se vydáme přes Henčov zpět do Jihlavy. Cestou bude několik informačních zastávek, například u Helenínské skály. Sraz účastníků je v 16 hodin před hlavním vlakovým nádražím v Jihlavě. Akci vedou Vilda Dvořák a Petr Touš. Věřím, že se k výzvě Děti Země připojíme v co největším počtu. Naše zdraví a bezpečnost si takovéto, byť zatím nepatrné kroky, jistě zaslouží. Karel HOLUB

Víte, že : -

jsme během letošního roku zprovoznili dvě nové nástěnky v Jihlavě? Kromě hlavní nástěnky ČSOP Jihlava u Zverexu si můžete přečíst o naší činnosti, akcích apod. u hlavní pošty na Masarykově náměstí a u autobusové zastávky na Pávovské ulici.

-

náš člen Pavel Hobza zhotovil podle vlastního plánku budku pro rorýsy, kterou umístil na balkónu svého domku? Rorýsi v budce úspěšně vyhnízdili. Rodiče jim přinášeli potravu jen několikrát denně, zato ve větším množství. Dvě mláďata jsou již v této době s rodiči na cestě do teplých krajů

-

v nejbližší době vyjde nový přírodovědný Vlastivědný Sborník Vysočiny? Bude v něm mimo jiné uveřejněno několik článků věnovaných fauně Jihlavska.

-

jsme obdrželi CD „ČSOP v datech“? Obsahuje např. znění různých dokumentů, adresáře, ukázky výročních zpráv, internetových stránek ZO ČSOP, tiskovin apod. Je založeno u Karla Holuba.

-

v loňském roce vyšlo v rámci ČSOP mnoho zajímavých publikací? Jmenujme alespoň některé z nich: Pozemkové spolky, Studánky 2002, Chránění motýli Bílých Karpat, Obojživelníci v okrese Jihlava, Lesní mravenci, aktualizovaná metodika Ochrana obojživelníků, Velké šelmy v Beskydech a další.

ZÁŘÍ 2003


17

———————————————————————————————————————————

Zahrada a motýli Zahrádkaření je možná nejrozšířenějším koníčkem v České republice. Některé zahrady a zahrádky jsou ostrovy pestrého života v krajině. Do jiných si člověk přináší určité postoje, které rozmanitost života potlačují. Mnohé druhy motýlů, babočky, otakárci a další, jsou oblíbeny pro svůj vzhled mezi širokou veřejností. Také velká část zahrádkářů ráda vidí pestře zbarvené motýly na svých květinách. Přesto však není příliš rozšířeno vědomí, co činit, abychom měli tyto společníky ve svém okolí. Co může zahrádkář udělat, aby jeho zahrada byla navštěvována motýly? ZASTAVIT CHEMICKOU VÁLKU NA ZAHRADĚ Zahrádkaření je koníčkem, nikoliv nezbytným zdrojem obživy. Proto zaráží úpornost, se kterou vedou někteří zahrádkáři totální chemickou válku. Dílem tomu přispívají „odborné“ zahrádkářské časopisy, kde se to návody na chemizaci a reklamou na jedovaté přípravky jen hemží. Zahradní chemie může poškodit zdraví člověka a pro motýla je zhoubná. Místo chemii můžeme věnovat větší pozornost výběru vhodných ovocných odrůd, střídání a vhodné kombinaci zeleninových druhů, mechanické ochraně rostlin, atd. Šetrné alternativy ochrany zahrádkářovy úrody jsou popsány v dostupné literatuře.1 Existují zahrádkáři, kteří nepoužívají chemii, přesto sklízí ovoce a jejich zahrada kvete. BEZ HOUSENKY NENÍ MOTÝLA Létající motýl je jen jednou životní fází jedince. Na počátku bylo vajíčko, potom housenka, pak kukla. Létající dospělec žije často jen krátce. Může se vám líbit více než housenka, ale bez ní to nejde. Nemusíte proto rozdrtit každou neznámou chlupatou housenku, která se objeví na vašem pozemku. Housenky obvyklého škůdce, jako je bělásek zelný, pozná i méně zkušený zahrádkář. Někteří entomologové, pokud objeví housenky zajímavého motýla na některé zahradní dřevině, provádí dokonce aktivní ochranu. Obalí větev s housenkami síťovinou (monofilovým vakem), aby se k nim nedostali nepřátelé. Ale i někteří zahrádkáři vědí, že housenky jsou krásné a zajímavé. STERILNÍ ZELENOU NUDU, ANEBO ZAHRADU PŘÍRODNÍ? Není zahrada jako zahrada, není zeleň jako zeleň. I zelené plochy mohou být chudé na pestrý život. V zahradě, kde udržujete anglický trávník, několik druhů jehličnanů původem ze zámoří a pečlivě okopané dva záhony zeleniny, budete rozmanitou živou přírodu těžko hledat. Bude chudá i na druhy ptačí, o jiných skupinách živočichů ani nemluvě. Vyskytnou se v ní tak jen nejpřizpůsobivější druhy, jako je kos, bělásek zelný, apod. Seznamte se s konceptem přírodní zahrady. Tzv. přírodní zahrada je nejvhodnějším prostředím pro motýly. Najděte na své zahrádce místo pro domácí vegetaci. Dospělí motýli mohou sát nektar z nejrůznějších cizokrajných květin, vývojová stádia motýlů však budou na domácí vegetaci závislá. Dnes seženeme vhodnou literaturu na téma přírodní zahrada již i v češtině.2 PODĚLIT SE S JINÝMI ŽIVÝMI TVORY Nakousaný plod je většinou známkou jedlosti, alespoň jedlosti pro někoho. Dokonalý tvar a stav, v obvyklém lidském smyslu, v přírodě neexistuje. Dokonalá zelenina a ovoce by vás měly spíše varovat,

18


ZÁŘÍ 2003

——————————————————————————————————————————— než se do nich zakousnete. Jste první, kdo to riskuje. Proto nevyčítejte drobná naďobnutí, nakousnutí, provrtání a sem tam nějakou konzumaci celého plodu svým spoluobyvatelům zahrady. Oni jedí pro zachování života, vám jsou plody z vaší zahrádky jen zpestřením. Odměnou za vaši toleranci bude krása ptačího zpěvu a barvy motýlích křídel. Jiří MORAVEC 1

např.:

2

např.:

Colditz Gabriele: Škůdci na zahradě – Škůdci a jejich přirození nepřátelé. Knižní klub/Balios, Praha 1999. Rechtová Christine (doplnil Václav Větvička, ředitel Botanické zahrady v Praze): Ovocné stromy. Nakladatelství Jan Vašut, Praha 2000. Kleinz Norbert: Přírodní zahrada – Plánování a tvorba zahrady s domácími rostlinami. Knižní klub/Balios, Praha 1999.

16. září - Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy Země Zdroj: Příloha Salon deníku Právo

Psát v dnešní době o ochraně ozónové vrstvy, která se nachází 10-50 km nad zemským povrchem,je nošením dříví do lesa. Průběžné informace přinášejí média neustále. Proto budeme raději citovat část článku Dr. Tomáše Hájka, pracovníka MŽP: „... Když se nad Antarktidou ve druhé polovině osmdesátých a začátkem devadesátých let objevuje obrovská ozónová díra, vzniká panika. Lidstvo je ale díky ekologům-vědcům a ekologům-aktivistům (často tyto kategorie splývají) připraveno. V běhu jsou mechanismy nápravy včetně podepsaných mezinárodních smluv, které stačí jen výrazně urychlit. Vlády světa, velké firmy jako Du Pont a mezinárodní organizace jednají tak, jako by se skládaly jen z radikálních ekologických aktivistů, přestože ozónový problém ještě nevyústil v měřitelné škody na lidském zdraví. A ozónová vrstva začíná slábnout, dokonce se začíná postupně navracet do původního stavu .... Jak se zdá, odpovědnost je dána do vínku všem - lidstvu jako druhu. Uzavírání ozónové vrstvy zcela viditelně uzavírá epochu, během které průmyslové země světa soustředily zdroje a začaly řešit jeden vážný ekologický problém za druhým: znečišťování vod a ovzduší, likvidaci jedovatých odpadů, mezinárodní obchod s ohroženými živočišnými a rostlinnými druhy, který by mohl vést k jejich vymizení, materiálovou a energetickou náročnost výroby. Uzavírání ozónové vrstvy ukazuje, jak mnoho toho bylo ve prospěch ekologie vykonáno ...“

Pozvánka na akci „Každý něco pro své město“ V neděli 14. září probíhá celosvětová akce „Ukliďme svět“ (Clean up the World). Zamysleli jsme se nad tím, že bychom také měli udělat něco užitečného pro naše město a ve spolupráci s OŽP Magistrátu města Jihlavy proto zveme všechny zájemce na odklizení černé skládky za tenisovými kurty v Jihlavě. Sraz je v sobotu 13. září v 8 hod za tenisovými kurty, Mostecká ulice v Jihlavě. S sebou pracovní rukavice, vhodnou obuv. OŽP přislíbil účast, obracíme se i na další neziskové ekologické organizace v Jihlavě a školy. V září současně pokračujeme i v údržbě chráněných území. Věříme však, že členové se dohodnou a část jich přijde i na tuto akci – udělejme něco pro své město – také potřebujeme jeho pomoc. Nebo myslíte, že ne? Takže v sobotu - „na místě samém“. Bližší informace na telefonním čísle 728 704 988. K.H.

ZÁŘÍ 2003


19

———————————————————————————————————————————

Jaké změny se v Jihlavě připravují v oblasti odpadového hospodářství? Když se řekne odpady, pro mnoho lidí stále uvažování o této problematice končí vynesením odpadkového koše do popelnice. Ve skutečnosti se jedná o stále složitější průmyslové odvětví, které se nutně musí rozvíjet přímo úměrně s množstvím a strukturou produkovaných odpadů. Dle platných právních předpisů bude nutné postupně snižovat podíl biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky odpadů. Proto bude nutné z komunálního odpadu (KO) tuto složku vytřídit a následně kompostovat, nebo samotný KO upravit. Město zvažuje, jakým směrem se vydat. Nabízí se stavba kompostárny až po technologicky náročné třídění KO s následnou anaerobní digescí (tepelný rozklad) tohoto odpadu. Tímto zpracováním se významně snižuje objem a reaktivita odpadu se vznikem využitelné energie. V brzké době bude nutné přistoupit k opětovnému třídění skla na bílé a barevné a rozšířit počet tříděných komodit. Město má smlouvu se společností EKO-KOM, a.s., která zmírňuje náklady na třídění odpadů. V současné době EKO-KOM, a.s. finančně motivuje obce ke sběru nápojových obalů (krabice od džusů, mléka apod.). Také z tohoto důvodu se sběr této komodity ve městě připravuje. Bude nutné postupně přebudovat stání na nádoby pro tříděný odpad. V současné době je možné označit některá stání za nevyhovující, ať se jedná o stání na zelených plochách nebo parkovištích. Také dotřiďovací linka, jejíž výstavba je v Jihlavě téměř nutností, pomůže v konečném důsledku snížit náklady na třídění odpadů v Jihlavě. Každý člověk, kterému není životní prostředí nás všech lhostejné ,by jistě měl začít sám u sebe. Budemeli si brát na nákupy vlastní tašku, předcházet vzniku odpadů a pokud vzniknou, pečlivě je třídit, neplýtvat vodou a energií… Však víme, že stačí jen chtít. Bohuslava KOLMANOVÁ

odbor ŽP Magistrátu města Jihlavy

Skleníkový efekt a životní prostředí (1.část) Termín skleníkový efekt se v dnešní době používá především pro označení hrozby globálního oteplení naší planety v důsledku zvýšené produkce průmyslových exhalací (převážně CO2). Použití v tomto významu však není zcela správné. Skleníkový efekt totiž funguje od vzniku plynného obalu Země a představuje jeden z faktorů, díky kterému může na Zemi existovat život. Termín skleníkový efekt totiž zahrnuje děj, při kterém je sluneční záření odrážené od Země zpět do vesmíru zachycováno vodními párami, CO2, oxidy dusíku a metanem. Díky tomu je naše klima udržováno na teplotách, přijatelných pro většinu živých organismů. Veřejnosti prezentovanou hrozbu představuje nadměrná produkce CO2, podmíněná celosvětovým rozvojem průmyslové výroby (od roku1800 stoupla jeho koncentrace z 280 objemových ppm na hodnotu téměř 350 ppm). Řada vědců na základě různých modelů předpokládá, že pokračující zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře bude mít za následek nežádoucí průměrný nárůst teploty o 1.5 až 4.5 °C. A to by mohlo mít negativní dopad na zemědělství, lesy a všeobecně pro přímořské státy (zvýšení hladiny moří v důsledku tání ledovců). Je však toto tvrzení oprávněné? Máme dost podkladů k jeho doložení? Podívejme se na celou situaci trochu blíže. Na jedné straně je nesporné, že existuje pozitivní korelaci mezi prudkým nárůstem koncentrace CO2 v atmosféře a zvýšením průměrných ročních teplot (uvádí se nárůst teploty o 0.6 °C během posledních 100 let). Na druhé straně však byly zjištěny skutečnosti, které příčinnou souvislost těchto dvou jevů zpochybňují: 1.

2.

3.

Když se podíváte na grafy koncentrace CO2 v atmosféře v průběhu delší časové škály, uvidíte sice, že prudký nárůst opravdu začal s rozvojem průmyslové výroby (zhruba po roce 1750), ale v ještě širším záběru zjistíte, že je ho koncentrace před 150 000 lety byla zhruba na stejné úrovni jako dnes. A tehdy se v přírodě proháněl neandrtálec a vyráběl pouze primitivní kamenné nástroje! Na základě analýz izotopického složení uhlíku ve vzorcích minerálu geothitu bylo zjištěno, že koncentrace CO2 v atmosféře v ordoviku (éra prvohor) byla přibližně 16x (!) vyšší než dnes a přitom na Zemi panovalo spíše chladné klima s relativně nízkými teplotami v tropech a s rozsáhlým zaledněním na pevninách Gondwany (prakontinent zahrnující dnešní Jižní Ameriku, Afriku, Indii, Austrálii a Antarktidu). V současné etapě oteplování jsou sice pozorována roztápění alpských ledovců, na druhé straně se však zdá, že hmota grónského a antarktického ledovce naopak roste. Miroslav ŽÁČEK

20


ZÁŘÍ 2003

———————————————————————————————————————————

ZNÁTE NAŠE CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ? Bukovské rybníčky Přestože je soustava Bukovských rybníčků a jejich okolí lidským dílem, zapadly do zdejší nádherné přírody tak dokonale, že byly vyhlášené přírodní památkou. Jsou tak důkazem toho, že při rozumném hospodaření může člověk žít v čistém a zdravém prostředí a nezničit všechno kolem sebe. V rybníčcích se nacházejí společenstva plovoucích i vzplývavých rostlin. Na březích se zachovaly zbytky společenstev vysokých ostřic a mokřadních luk. Z ohrožených druhů rostlin jmenujme např. tyto: vachta trojlistá, prstnatec májový, tolije bahenní, bublinatka menší, ostřice stinná, o. nedošáchor a Hartmannova, tuřice přioblá, zábělník bahenní a kozlík dvoudomý. Dříve se v rybníčcích vyskytoval také leknín bělostný, ale nadměrným zemědělským hospodařením byly rybníčky narušeny. V současnosti probíhá v chráněném území komplexní rekonstrukce rybníčků a pravidelně jsou koseny nejcennější plochy za účelem podpory ohrožených druhů rostlin. Kaskáda rybníčků spolu s rybníky Zákotským a Broumem jsou významnou ornitologickou lokalitou. Hnízdí zde bramborníček hnědý, bekasina otavní, cvrčilka říční a linduška luční. Byl zde zaznamenán také výskyt hýla rudého a moudivláčka lužního. Z vodního ptactva zde byly pozorovány potápka roháč, potápka černokrká, slípka zelenonohá, čírka obecná, ledňáček a kulík říční. Dále se zde vyskytuje chřástal vodní, strakapoud malý, ťuhýk šedý, čáp černý, krahujec, moták pochop, včelojed lesní a volavka popelavá. Z obojživelníků zde byla zjištěna ropucha obecná, která se v rybníčcích pravidelně rozmnožuje. Během focení jsem spatřil také užovku obojkovou, prchajícího divočáka a značné množství srnčí zvěře. Bukovské rybníčky mají kategorii přírodní památky vyhlášené roku 1982. nalézají se v katastrálním území Buková u Třeště v nadmořské výšce 583 – 592 mnm. Výměra chráněného území je 2,89 ha. Za zmínku však rozhodně stojí i okolní příroda s rybníky Zákotským a Broumem. Je to dobrý tip ke klidnému nedělnímu výletu spojenému s pozorováním přírody. S použitím publikace „Zvláště chráněná území okresu Jihlava“

Zákotský rybník v těsném sousedství PP Bukovské rybníčky. Foto: P. Jelínek

Pavel JELÍNEK


ZÁŘÍ 2003

21

———————————————————————————————————————————

KALENDÁŘ AKCÍ podzim 2003 – jaro 2004 Na všech akcích je veřejnost srdečně vítána !! Pro podrobnosti a aktuální změny sledujte internetové stránky (http://csop-jihlava.euweb.cz) a nástěnky ČSOP Jihlava u ZVEREXU, u hlavní Pošty a na Pávovské ulici v Jihlavě.

SCHŮZKY MOPÍKŮ jsou každý čtvrtek vždy od 16 hod, v klubovně Mahenova 3 nebo dle dohody na předcházející schůzce.

¯

4. září, 11. září, 18. září, 25. září, 2. října, 9. října, 16. října, 23. října, 30. října, 6. listopadu, 13. listopadu, 20. listopadu, 27. listopadu, 4. prosince, 11. prosince, 18. prosince, 8. ledna, 15. ledna, 22. ledna, 29. ledna, 5. února, 12. února, 19. února, 26. února

5. září, pá

Výborová a členská schůze ZO

6. září, so

Údržba PP Vílanecké rašeliniště Dokončení prací. Sraz v 8 hod na můstku na Pístov, Telečská ulice, Jihlava.

16.30 hod, klubovna Mahenova 3

12. září, pá

Kolem noční Jihlavy – turistický pochod pořádaný KČT Tesla

13. září, so

KAŽDÝ NĚCO PRO SVÉ MĚSTO Úklid černé skládky za tenisovými kurty ve spolupráci s OŽP Magistrátu města Jihlavy v rámci celosvětové akce Clean up the World – „Ukliďme svět“. Sraz v 8 hod za tenisovými kurty, Mostecká ulice. S sebou pracovní rukavice a vhodnou obuv. Informace tel. 728 704 988. Údržba PP Vílanecké rašeliniště Dokončení prací. Sraz v 8 hod na můstku na Pístov, Telečská ulice, Jihlava

16. září

Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy

19. září, pá

PŘÍRODOU NA KOLE – Den bez aut Podvečerní vyjížďka na kolech v rámci celorepublikové akce. Trasa: Helenínská skála – Malý Beranov – Henčov – Jihlava. Sraz v 16 hod před hlavním vlakovým nádražím v Jihlavě. Vedou Vilda Dvořák a Petr Touš.

26. září, pá

VEČER BAREVNÉHO PODZIMU – tradiční posezení u ohně s kytarou Sraz v 17 hod na parkovišti ATC Pávov, odtud odchod na chatu Emana Tomka. Buřty na opékání s sebou, pití je zajištěno.

•

kontrola a čištění ptačích budek v lesích ČR a Březinových sadech – dle dohody

3. října, pá


4. října, so

SVĚTOVÝ FESTIVAL PTACTVA Tradiční ornitologická vycházka na Bradelské rybníky a řeku Jihlavu. Sraz v 8 hod na hrázi Helerova ryb. v Jihlavě na Dolině. Vede Vojtěch Kodet.

4. října 4. října, so


Mezinárodní den ochrany zvířat Údolím Doubravky – vycházka turistů Sokola Bedřichov

11. října, so

Non-stop stříbrnou stopou – turistický pochod pořádaný KČT Sokol Bedřichov

18. října, so

SÁZENÍ STROMKŮ Sázení stromů a keřů na Staré plovárně v rámci Dne stromů. Bude upřesněno.

20. října

Den stromů


22

ZÁŘÍ 2003

——————————————————————————————————————————— 21. října, út

21. října

JIHLAVSKÝ LÍSTEK Okresní přírodovědná soutěž žáků ZŠ o ceny. Od 15 hod v budově ZŠ Havlíčkova. Přihlášky na tel. 728 704 988 nebo 567 323 904, e-mail: [email protected]. Den původních odrůd jablek

1. listopadu, so

DEN DRAVCŮ Ukázky živých dravců a sov, výstavka, vystoupení ornitologů (např. Věra Malátková, Ivan Kunstmüller a další). Tradiční podzimní akce. Od 9 hod v budově ZŠ Havlíčkova v Jihlavě. Řídí Vojtěch Kodet.

7. listopadu, pá


14. listopadu

Světový den bez aut

•

setkání účastníků letního zájezdu do východních Tater na Chaloupkách

5. prosince, pá


12. prosince, pá

Výroční členská schůze ZO ČSOP Jihlava

19. prosince, pá

Zelený silvestr – loučení s rokem. Dle dohody.

29. prosince


16.30 hod, klubovna Mahenova 3 od 17 hod, klubovna ZOO

Mezinárodní den biologické rozmanitosti

leden - únor 2004 Výhledově plánováno několik přednášek a besed na různá témata (Dunajská delta, chráněná území apod.). Podrobnosti o dnu, času a místu konání budou upřesněny koncem roku 2003.

ZPRAVODAJ ČSOP Jihlava 2/2003 Vydává dvakrát ročně ZO 59/11 ČSOP Jihlava. Adresa: Hamerníkova 12, 586 01 Jihlava. Klubovna: Mahenova 3, Jihlava (Modelcentrum). Nástěnky: ZVEREX (Dvořákova 1, Jihlava); POŠTA 1 (Masarykovo náměstí, Jihlava); Pávovská ulice (u autobusové zastávky). Internetové stránky: http://csop-jihlava.euweb.cz; e-mail: [email protected]. Šéfredaktor: Jaromír Maštera. Redakční rada: Karel Holub, Pavel Jelínek, Šárka Klimešová, Miroslav Vetyška a Jiří Kurz. Kresby: Daniel Stejskal, Jaromír Maštera, Filip Hruška a Vladimír Renčín. Foto: Karel Holub, Pavel Jelínek a Jaromír Maštera. Foto na titulní straně: Jaromír Maštera (kamzičník prhovitý, Vysoké Tatry) Příspěvky do příštího čísla zasílejte do 28. 2. 2004 na redakční adresu: Redakce Zpravodaje ČSOP Jihlava, Slavíčkova 22, 586 02 Jihlava; případně v elektronické podobě na e-mail organizace. Uveřejněné články nemusejí vyjadřovat názor redakce. Za obsah příspěvků odpovídá jejich autor, redakce si vyhrazuje právo došlé příspěvky upravovat či krátit. Náklad 250 výtisků. Zdarma. Tisk: ETIS s r.o., Jihlava.

23

—————————————

Instalace zábran pro putující obojživelníky u Kamenických rybníků.

Během terénní exkurze do Slavkovského lesa jsme navštívili i NPR SOOS u Františkových lázní.

Pozorování rosniček ve VKP Vodní nádrž v Nadějově. V pozadí vedoucí vycházky Jaromír Maštera.

24

—————————————

Z vycházky Vítání ptačího zpěvu. Pozorování ptactva na okraji Jihlavy.

Tomáš Berka ukazuje v přírodní rezervaci Zaječí skok naše nejběžnější kapradiny.

Monková dolina se svými botanickými skvosty patří v Belianských Tatrách k tomu nejzajímavějšímu, co zde lze spatřit.

číslo 2 Září 2003

Recommend Documents