Číslo 2 Ročník IV 2011
T ý m o vá i n i c i at i va p r o m í s t n í u d r ž i t e l n ý r o z v o j
Z OBSAHU • Zpravodajství z USA • Energetická náročnost měst a úmluva starostů • Životní prostředí na webu Jablonce n. N. • Ekologická stopa pro pedagogy • Indikátory ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje ČR
2
Editorial Uplynulo mnoho času. Brzká jarní vedra, volna z práce dovolená i nedovolená, redakce bez inspirace, práce nad rámce, uzávěrky tučných grantových výzev, první senoseče a kosti naruby, to jest neúplný výčet příčin, proč náš jinak tak časný jarní bulletin vychází v den letního slunovratu. Kolegové Mirek Lupač a Viktor Třebický pro nás v tomto čísle srozumitelně popsali a zobecnili souvislosti týkající se často skloňované Úmluvy starostů a energetické udržitelnosti měst. Přestože nad souslovím klimatická změna vládne určitá kontroverze, management obcí a měst se jistě shodne na nutnosti šetrného zacházení s energií už jen z ekonomických a bezpečnostních důvodů. V minulém čísle jsme věnovali velkou pozornost soutěži Zelená informacím a webovým prezentacím o životním prostředí měst úspěšných v soutěži. V tomto čísle věnujeme prostor městu Jablonec nad Nisou, které se umístilo v nultém ročníku soutěže na první příčce. Práci s informacemi o životním prostředí popisuje sám webmaster vítězných stránek Petr Vitvar. Těšíme se na brzké vyhlášení prvního ročníku a počátek tradice této soutěže. Nově se v bulletinu objevuje rubrika, kde Vám budeme představovat instituce, které jsou důležité nejen pro činnost iniciativy TIMUR, ale obecně pro udržitelný rozvoj na všech úrovních. První v řadě institucí je prezentace Energetického regulačního úřadu, který je zásadní statistickou a regulativní organizací v oblasti elektroenergetiky, teplárenství a plynárenství. Pokud Vás zajímá, co se děje na národní úrovni, přečtěte si článek odborníků týkající se indikátorů ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje ČR. O indikátorech v zámoří, resp. Kalifornii, informuje kolega Michael Pondělíček. Důležitou informací pro pedagogy je pak vydání nové publikace k ekologické stopě autorky Boženy Svobodové.
Obsah Bulletinu TIMUR / č. 2 / 2011
3 4 5 6 7 8 10 11 11
Udržitelná energetika a úmluva o snižování energetické náročnosti měst Miroslav Lupač, Viktor Třebický Informace o životním prostředí na webu Jablonce nad Nisou Petr Vitvar / MěÚ Jablonec n. N. Seminář k ekologické stopě města Viktor Třebický Příprava Situační zprávy ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje ČR Světlana Svitáková, Jan Kovanda Centrum pro otázky životního prostředí UK Energetický regulační úřad (ERÚ) a práce s daty Jarmila Lehnerová / ERÚ Zpravodajství z USA aneb šmouhy na Kalifornském nebi Michael Pondělíček Ekologická stopa pro pedagogy Božena Svobodová Kostlivec o Kafkárnách Michael Pondělíček O nás, o vás: Lukáš Koucký
Michaela Pomališová / šéfredaktorka
foto na titulní straně: Michael Pondělíček
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení v dlouhých slunných dnech přeje
3
Udržitelná energetika a úmluva o snižování energetické náročnosti měst
Miroslav Lupač, Viktor Třebický/ TIMUR
Městské budovy a jejich neviditelné tepelné ztráty v záběru termovizní kamery (Thermovision.kz). Z městských aglomerací pochází více než polovina všech emisí skleníkových plynů. Ve městech také žije a pracuje cca 80 % obyvatel, kteří spotřebovávají téměř 80 % energie. Iniciativa spojená s „Úmluvou starostů a primátorů k udržitelné energetice“ (Úmluva starostů) je pokusem učinit konkrétní kroky k omezení místního příspěvku ke globální změně klimatu tam, kde to je relevantní, technicky možné, a kde lze změn docílit operativním rozhodováním.
Podle tiskové zprávy Národní sítě zdravých měst z 25. 1. 2011 je zapojení do Úmluvy starostů cestou k úspoře v rozpočtech obcí a regionů díky efektivním postupům v energetice a dopravě. Na počátku roku 2011, kdy k úmluvě a závazku snížit energetickou náročnost o 20 % do roku 2020 přistoupilo již přes 2100 evropských měst a regionů, proběhlo pracovní setkání4 na téma možností a příležitostí pro česká města. Akci spolupořádala Evropská asociace místních samospráv Energy Cities (Energie Cités).
Značka Úmluvy starostů a primátorů k udržitelné energetice
Důležitým partnerem měst v identifikaci a navrhování praktických opatření ke snížení energetické náročnosti je obecně prospěšná společnost Porsenna, o. p. s., která pomáhá s efektivním řízením v oblasti energetiky (energetický management). To je klíčovým nástrojem pro plánování a uskutečnění opatření směřujících k úspoře energií5. Porsenna aktivně spolupracuje s Energy Cities a je významným hráčem v oblasti snižování energetické náročnosti měst v ČR.
Ke konci roku 2010 byly publikovány závěry ze studie o potenciálu energetických úspor v členských zemích EU, kandidátských státech a zemích EHS1. Podle této studie je v obytných domech skryt obrovský potenciál úspor energií a tím i emisí CO2 , protože jejich spotřeba tvoří 40 % celkové spotřeby energie v EU. Náklady a emise spojené s touto spotřebou mohou být pomocí stavebních opatření významně sníženy.
Snižování emisí středem zájmu dalších evropských projektů Příležitost pro Česká města V České republice se k Úmluvě starostů připojilo jako první město Jeseník. V Brně bylo provedeno podrobné šetření (inventarizace východisek a dat) v roce 2010. Podrobnou prováděcí zprávu zpracovala společnost Enviros, s. r. o.,2 a město Brno ji publikovalo včetně přehledné prezentace na svých internetových stránkách3. Z výsledků je patrné, co v praxi znamená základní emisní inventura, emisní bilance, a další klíčové pojmy. 1 https://www.sfzp.cz/clanek/193/1522/ studie-eu-obytne-budovy-tvori-40-celkove-spotreby-energie/ 2 http://www.enviros.cz/zivotni_prostredi/umluva-starostu-a-primatoru.html 3 http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/ odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/dokumenty/upp/umluva-starostu/
Srozumitelný příklad opatření k snížení místního příspěvku ke globální klimatické změně přináší projekt „Města pro integrovanou akci k ochraně klimatu“ asociace ICLEI (Mezinárodní rada pro místní environmentální iniciativy).6 Tento přístup je založen na realizaci preventivních (mitigačních) a adaptačních (adaptivních) opatření. Následující schéma přehledně popisuje proces místního managementu omezování produkce skleníkových plynů.
4 http://nszm.cz/index.shtml?apc=r2178102a 5 http://www.energetickymanagement.cz/cz/nase-sluzby/ umluva-starostu-a-energeticke-plany 6 http://www.iclei.org/index.php?id=11335
4
Města potřebují kvalifikované partnery Připojení k Úmluvě starostů a primátorů není jen prázdným prohlášením. Pro skutečně smysluplnou účast v evropské iniciativě je zapotřebí vytvořit předpoklady pro provedení emisní inventury, bilance emisí, vytvoření plánu opatření a další nezbytné kroky. Úvodní konzultace a pomoc městům ochotně poskytne TIMUR, nebo výše uvedené společnosti, které se v ČR propagaci a praktickým činnostem pro prosazování Úmluvy starostů věnují. Výpočet uhlíkové stopy, kterému jsou především věnovány tyto internetové stránky, je prováděn v souladu s metodikou Úmluvy starostů, a je vstupním předpokladem pro aktivní zapojení města do akce na snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů s reálným dopadem.
Schéma místního řízení integrované prevence klimatické změny (CCP – A = plánování adaptačních opatření, CCP – M = plánování mitigačních opatření, převod do českého jazyka TIMUR). Dalším z příkladů mezinárodních projektů, tentokrát vědecko-výzkumných, je „Governance, Infrastructure, Lifestyle Dynamics and Energy Demand“ (GILDED), tedy „Veřejná správa, infrastruktura, vývoj životního stylu a požadavky na energie“7, tříletý mezinárodní výzkumný projekt financovaný Evropskou unií jako součást 7. rámcového programu. Na tomto projektu se podílí Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Cílem projektu je zjistit, jak ekonomické, kulturní a společenské změny v rozdílných podmínkách ovlivňují produkci skleníkových plynů. V tomto projektu jsou zkoumána města a jejich venkovské okolí.
Města, energie a změna klimatu na světové scéně Odpovědnost za příspěvek měst ke globální klimatické změně samozřejmě nenese jen Evropská unie. Poznatky o produkci skleníkových plynů z městských aglomerací lze aplikovat obecně. Proto existují i programy na celosvětové úrovni, které mají za cíl měřit a zveřejňovat exaktní data o produkci skleníkových plynů z měst. Takovým příkladem je projekt „Carbon Dislosure“, který je financován z řady soukromých i veřejných zdrojů. Ve své veřejné prezentaci uvádí, že jedná jménem asi 550 investorů a obchodních organizací. CDP se zabývá harmonizací dat významných pro klimatickou změnu a vytvářením mezinárodních standardů zveřejňováním údajů o uhlíkových emisích organizacemi z celého světa. 7 http://www.gildedeu.org/cs/info
Informace o životním prostředí na webu Jablonce nad Nisou
Petr Vitvar, webmaster / Městský úřad Jablonec nad Nisou V prosinci loňského roku zvítězilo město Jablonec nad Nisou v soutěži Zelená informacím 2010 s nejlepší prezentací informací o životním prostředí na webových stránkách měst. Jablonec nad Nisou se tématu životního prostředí na svých webových stránkách (www.mestojablonec.cz) věnuje soustavně již několik let. Je to také jedna z hlavních sekcí základní struktury webu. Uživatelé tak mají možnost dostat se
5
rorýse obecného, uskutečněného v roce 2008 a pro občany je důležitý např. pokud se chystají na rekonstrukci panelového domu. Pokud v něm rorýs hnízdí, je potřeba tomu přizpůsobit projekt zateplení domu. V sekci životního prostředí nabízíme občanům také možnost zúčastnit se různých soutěží. Každoročně je to soutěž Strom roku, kde mohou sami občané nominovat nejhezčí strom ve svém okolí. Populární je také soutěž Kvetoucí Jablonec, do které vášniví zahrádkáři posílají fotografie svých zahrádek či rozkvetlých balkonů.
k informacím o životním prostředí přímou cestou již z úvodní stránky webu. Pilířem této sekce jsou především informace o odpadech. V Jablonci nad Nisou platí občané za odvoz komunálního odpadu podle velikosti nádoby a četnosti svozu. Zajímají se tedy více o třídění odpadu, protože tím mohou ušetřit náklady na odvoz odpadu netříděného. V orientaci mezi jednotlivými druhy odpadů se jim snažíme pomoci právě prezentací na webu města. Uživatel se tu dozví do jakého kontejneru daný odpad odnášet či jaký sběrný dvůr jeho odpad přijímá. Nechybí ani poznámka o způsobech recyklace odpadu. Aby občané nemuseli barevné kontejnery na tříděný odpad dlouho hledat, mohou využít mapové aplikace. Zde si vyhledají svou ulici a zobrazí se jim nejbližší stanoviště s kontejnery.
Důležitou součástí informačních materiálů na webu města jsou různé ankety a dotazníkové akce. Je to pro nás cenná zpětná vazba. Občané mohou využít také speciální aplikace Životní situace či Otázky a odpovědi. První z nich obsahuje praktické návody, jak co zařídit na městském úřadě. Např. jak žádat o povolení kácení dřevin nebo kde požádat o rybářský lístek. Aplikace Otázky a odpovědi pak slouží, jak její název napovídá, k pokládání dotazů. Zároveň je jakousi znalostní databází, protože tu lze zodpovězené dotazy vyhledávat a prohlížet. V roce 2010 se Jablonec nad Nisou zapojil do projektu „Hodnocení stavu životního prostředí měst“, kterou pořádalo občanské sdružení Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR). O jednotlivých cílech projektu a jejich plnění se mohou občané seznámit i na webových stránkách města. Součástí materiálů je i výsledná Zpráva o kvalitě života v Jablonci nad Nisou.
Mapové aplikace používáme i pro další témata z oblasti životního prostředí. Zobrazit na mapách tak lze např. památné stromy Jablonecka, rozmístění dětských hřišť ve městě nebo výskyt rorýse obecného. Posledně jmenovaný příklad vychází z mapování
Semináře k ekologické stopě města
Viktor Třebický / TIMUR Ve dnech 27. 1. v Praze a 10. 2. v Olomouci zorganizoval TIMUR dva semináře k ekologické stopě města. Cílem bylo představit tento souhrnný ukazatel udržitelného rozvoje a ukázat nové možnosti výpočtu ekologické stopy města. Oba semináře se uskutečnily díky podpoře z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí, v rámci projektu Ekologická stopa – propagace
udržitelného rozvoje na místní úrovni. Pražský seminář se mohl díky spolupráci TIMUR s Odborem životního prostředí hl. m. Prahy (poděkování zaslouží pracovník tohoto odboru ing. Jiří Stach) konat v reprezentativních prostorách velkého zasedacího sálu pražského zastupitelstva. Na seminář se přihlásilo bezmála osmdesát účastníků z řad měst, neziskových organizací, akademického sektoru, škol a dalších institucí. Účastnila se pak přibližně polovina přihlášených. Olomouckého semináře, určeného pro zájemce z Moravy, se zúčastnilo
6
Zástupkyně MŽP Ing. arch. Marie Petrová věnovala svůj příspěvek vztahu ekologické stopy a místních Agend 21 v ČR. 25 zájemců o problematiku objektivního posuzování udržitelného rozvoje na místní úrovni. V úvodu obsahově identických seminářů zazněla pro mnohé účastníky objevná přednáška zástupce akademického Centra pro otázky životního prostředí Davida Vačkáře o souvislostech ekologické stopy města, metabolismu města a obecněji o postavení měst jako hnacích sil globálních změn, jejich překvapivé roli v ochraně ekosystémů a adaptaci měst na globální změny životního prostředí. Poté autor tohoto článku představil blíže koncept ekologické stopy města a projekt TIMUR věnovaný popularizaci tohoto nástroje mezi českými a moravskými městy. Zástupci Odborů nástrojů politiky ŽP Ministerstva životního prostředí (v Praze Marie Petrová a v Olomouci Tomáš Kažmierský) dále představili současný stav místních Agend 21 v ČR, zmínili finanční
Mgr. David Vačkář, Ph.D., se věnuje souvislostem mezi ekologickou stopou a metabolismem města. podporu, kterou jim MŽP věnuje a vazbu na ekologickou stopu. Pro některé z účastníků to bylo první setkání s místní Agendou 21 jako takovou. V závěrečné části pracovníci TIMUR podrobně prezentovali výpočtový nástroj, který na internetu (www.ekostopa.cz/mesto) umožňuje městům provést podrobný či orientační stanovené ekologické stopy. V poslední přednášce byly zmíněny možnosti zapojení měst do projektu ekologické stopy, jakož i další aktivity a služby, které TIMUR v oblasti ekologické stopy poskytuje. Z hodnotících formulářů vyplynulo, že většina účastníků hodnotila seminář jako velmi přínosný a hodlá v této oblasti s TIMUR spolupracovat i do budoucna. Veškeré prezentace ze semináře jsou k dispozici na webové stránce http://www.timur.cz/ seminare-konference/jak-hodnotit-udrzitelnost-mesta-–-ekologicka-stopa-mesta-2.html.
Příprava Situační zprávy ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje ČR
www.mzp.cz
Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR | 2008
Světlana Svitáková, Jan Kovanda / Centrum pro otázky životního prostředí UK Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR Rada vlády pro udržitelný rozvoj Ministerstvo životního prostředí 2008
Na začátku roku 2010 se povedlo završit aktivity související se zpracováním nové Strategie udržitelného rozvoje ČR. Vláda svým usnesením č. 37 ze dne 11. ledna 2010 schválila Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, který reflektuje existující problémové oblasti, jež je nutné řešit, zejména s ohledem na hospodárné využívání zdrojů, na sociální aspekty rozvoje společnosti a na ochranu životního prostředí. Strategický rámec udržitelného rozvoje byl zpracován jako společný rámec zastřešující průřezově všechny oblasti a měl by být důležitým východiskem pro strategické rozhodování jednotlivých resortů.
7
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR obsahuje ve své části věnované monitoringu také sledování plnění, které bude zajišťováno periodicky (každé 2 roky), a to zpracováním Situační zprávy. Situační zpráva bude obsahovat vyhodnocení souboru indikátorů udržitelného rozvoje, který bude uspořádán do pěti prioritních os v souladu se strukturou Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR: Populace, člověk a zdraví, Ekonomiky a inovace, Rozvoj území, Krajina, ekosystémy a biodiverzita, Stabilní a bezpečná společnost. Soubor indikátorů je uveden v příloze 1 Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR a obsahuje 47 indikátorů pokrývajících národní a regionální úroveň. K jednotlivým indikátorům jsou zpracovány indikátorové listy obsahující stručnou definici indikátoru, zdroj dat v ČR a význam indikátoru pro hodnocení udržitelnosti. Mimoto je plánováno uvést v příloze Situační zprávy odkaz na pilotní hodnocení vybraných indikátorů na místní úrovni.
v minulých letech napříč jednotlivými oblastmi udržitelného rozvoje na základě příslušných skupin indikátorů. Návrh tohoto hodnocení připraví Centrum pro otázky životního prostředí UK (COŽP UK) jako hlavní editor celé zprávy.
Rok 2011 je prvním rokem, kdy bude Situační zpráva ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje zpracována. V současné době započaly práce na Situační zprávě tak, aby mohla být v říjnu 2011 projednána na zasedání Rady vlády pro udržitelný rozvoj a do konce roku 2011 předložena vládě.
Na návrh gestorů bude možné ve výjimečných případech některé indikátory modifikovat nebo je zaměnit za jiné indikátory lépe vystihující danou problematiku. Celkový počet indikátorů by se však neměl měnit. Každý indikátor bude popsán v následujících podkapitolách: Význam a souvislosti indikátoru, Definice indikátoru, zdrojová data, Hodnocení indikátoru (vývoj indikátoru v ČR, mezinárodní srovnání).
Na začátku Situační zprávy bude zařazeno souhrnné hodnocení, které se pokusí zhodnotit vývoj
K jednotlivým indikátorům jsou stanoveni gestoři, kteří zpracují a vyhodnotí vývoj daných indikátorů. Předpokládá se, že budou spolupracovat následující instituce: Centrum dopravního výzkumu, Česká národní banka, Český hydrometeorologický ústav, Český statistický úřad, Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Státní zdravotní ústav, Transparency International – Česká republika, o. p. s., Univerzita Karlova v Praze, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a Ústav pro informace ve vzdělávání.
Představujeme významné instituce
Energetický regulační úřad (ERÚ) a práce s daty
Jarmila Lehnerová / tisková mluvčí ERÚ
Ve vztahu k odborné i laické veřejnosti poskytuje Energetický regulační úřad (ERÚ) velký prostor pro rozvoj komunikační strategie. V návaznosti na posun v oblasti regulace a příslušné legislativní změny zejména vztahující se k obnovitelným zdrojům energie, se prezentace postavení a činnosti úřadu soustředila tímto směrem. Trvalým cílem je poskytovat včasné, objektivní a ucelené informace a statistické
údaje z oblasti elektroenergetiky, teplárenství a plynárenství v návaznosti na kompetence úřadu. Úřad byl zřízen 1. ledna 2001 zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a to jako správní úřad pro výkon regulace v energetice. Hlavními úkoly ERÚ je podpora hospodářské soutěže; podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie; ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence. Energetický regulační úřad na základě výše zmíněného zákona uděluje mimo jiné licence pro podnikání v energetických odvětvích. Seznam držitelů licencí (licence vydané, zrušené a zaniklé) zveřejňuje úřad několikrát ročně v Energetickém regulačním věstníku. Nejžádanější informace jako např. vývoj
8
počtu provozoven a instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie či seznam držitelů licencí pro obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je pravidelně měsíčně aktualizován a zveřejňován na internetové stránce úřadu: http://www.eru.cz/ dias-read_article.php?articleId=265. Vydává rovněž roční a měsíční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky. Od všech subjektů podnikajících v oblasti elektroenergetiky pravidelně dostává soubory provozně-technických dat, které jsou podkladem pro zpracování výše uváděných výstupů. Jedná se o asi 3 293 výrobců elektřiny, 303 distributorů elektřiny, 323 obchodníků s elektřinou, jednoho provozovatele přenosové soustavy a jeden subjekt s licencí vydanou na činnost operátora trhu s elektřinou. Měsíční zpráva o provozu je zpracovávána vždy do konce následujícího měsíce po ukončení sledovaného období a je zveřejňována na internetových stránkách úřadu a ve zkrácené podobě je poskytována sdělovacím prostředkům. Jednou ročně je zpracovávána Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy v českém jazyce a v agregované podobě zpráva v anglické verzi (v tištěné a elektronické podobě na CD). Úřad, jako centrální místo pro zpracovávání provozně-technických dat z oblasti elektroenergetiky zároveň koordinuje oblast zpracování dat pro oblast elektroenergetiky.
V současné době výstupy z databází ERÚ přebírá Český statistický úřad, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a některé krajské úřady http://www.eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=61. Energetický regulační úřad zpracovává rovněž údaje z plynárenství, o výrobě a přepravě plynu, distribuci a dodávkách plynu, uskladnění a obchodu s plynem. Všechna provozně-technická data z daného odvětví jsou pravidelně vydávána v měsíční zprávě dodávek a spotřeb, vždy na konci následujícího měsíce po ukončení sledovaného období. Souhrnná data za Českou republiku jsou pravidelně zveřejňována na internetových stránkách úřadu s rozdělením na denní, roční a pětileté prognózy, vyhodnocení dodávek a spotřeb, skladby odběru a informace o počtech změn dodavatele plynu. http://www.eru.cz/dias-browse_articles. php?parentId=77. Na základě regulačních výkazů, které jsou držitelé licencí na výrobu a rozvod tepelné energie povinni předkládat úřadu, jsou některé informace zveřejněny a zpřístupněny veřejnosti na internetových stránkách úřadu. Příkladem toho jsou přehledy cen tepelné energie, které vedle uplatňovaných cen tepelné energie na jednotlivých úrovních předání obsahují mj. údaje o instalovaném výkonu, druhu paliva, množství dodané tepelné energie v příslušné cenové lokalitě. http://www.eru.cz/dias-browse_ articles.php?parentId=80.
Zpravodajství z USA aneb šmouhy na Kalifornském nebi
Michael Pondělíček / TIMUR V rámci výzkumného grantu o indikátorech udržitelného rozvoje jsme pátrali po zdrojích dat pro sledování udržitelnosti v databázích, datových souborech a internetových knihovnách ve světě tak dlouho, až jsme se dopracovali k poměrně komplexní a pěkně sestavené statistice o indikátorech udržitelného rozvoje v Kalifornii. Kalifornie je jedním z nejbohatších států na světě, je součástí Spojených států amerických a to je velká věc, protože americká administrativa, zejména ta federální, byla vždy považována za cosi cílevědomého a svébytného, na co jsou peníze a „kde to žije“. Pokusili jsme se tedy některé struktury v USA oslovit
Pohled přes jižní část centrálního San Francisca, v pozadí obří doky.
9
a navštívit jejich centra, abychom se dozvěděli, jak jejich systém funguje a co produkuje, v čem bychom se mohli poučit a myšlenkově obohatit. Kromě výzkumně evidenčních zařízení a institucí jako je USGS (U. S. Geological Survey) jsme navštívili i další subjekty – hráče na hřišti s daty o udržitelnosti, kteří něco sbírají, počítají nebo spravují jako nevládní organizace NEXT 10, místní Agendu 21 v Santa Monice, stavební úřady a další. Nitě sběru zásadních datových výsledků a tvorby ročenek se sbíhaly v U. S. EPA (Environmental Protection Agency), což je donedávna všemocná organizace v oblasti ochrany životního prostředí v plné šíři. EPA jako taková je federální organizací, tedy orgánem rozprostřeným po celých USA za vládní „velké“ peníze. Pro západní pobřeží USA je koordinací a evidencí a vůbec činností v indikátorech pověřena pobočka v Sacramentu (Sacramento je úřednické nepříliš zajímavé město na severovýchodě, cca 150 km od San Francisca. Na rozdíl od San Francisca má Sacramento různé výhody. Výhodou je značně levnější provoz a nájem čehokoliv, dobrá dostupnost a v neposlední řadě také to, že Sacramento není ve Svatoondřejském zlomu ani u Pacifiku, tedy nehrozí zemětřesení, ani požár nebo tsunami. Pro federální úřad tedy ideální místo, kde většina lidí nežije ve městě, ale na suburbánních sídlištích daleko široko v okolí. Nespornou výhodou pro umístění různých úřadů v Sacramentu je také fakt, že je hlavním městem Kalifornie.) Kalifornské nebe při návštěvách EPA dostalo značné šmouhy, jednak docela slušně lilo (na horách řádila sněžná bouře, v Sacramentu pacifické podnebí chrlilo poctivé šňůry vody, které udělají z celé Kalifornie neuvěřitelně úrodnou zahradu) a jednak se setkání mírně
Zásadní kalifornská ročenka skupiny EPIC, která otevřela publikování environmentálních indikátorů v plné šíři až do roku 2010. uzlovala. Najít odpovědného člověka nebylo jednoduché, i když se nám to na několik pokusů podařilo. Výsledkem byly ročenky a odkazy a také poznatky o sběru dat v „nejbohatší“ zemi, které byly mírně řečeno smutné. Předně je nutno říci, že podle mínění osob pověřených byl z hlediska udržitelnosti a statistik nejlepší strůjce Gray Davis, který byl posléze, když dovedl bohatou zemi ke kolapsu díky neuvážené „ekologizaci“ energetiky a způsobil odliv investorů a podniků jinam, odvolán „lidem“! Ani slavný štýrský rodák Arnold Schwarzenegger si nevedl špatně, protože i za jeho vlády se dařilo sledovat alespoň nějaké řady environmentálních indikátorů a vydat zajímavé ročenky z výzkumů. V tuto chvíli vládne po několika letech podruhé Jerry Brown, bývalý federální soudce, který sotva stíhá hasit požáry v rozpočtu a rozvoji země. Vlivem krize má státní exekutiva USA jen velmi málo finančních prostředků na experimenty o udržitelnosti, a proto data dříve získávaná nejsou od roku 2009 dále shromažďována. V roce 2010 byly ještě peníze na omezený sběr údajů a doplnění některých číselných řad, ale v roce 2011 nebude ani na to a ročenky zřejmě jen tak nevyjdou. Je to nevyhnutelný důsledek ekonomické krize v zemi a finančních příjmech plošně, a to se odráží v propouštění zaměstnanců a razantním omezení činností v celém prostoru monitoringu nejen environmentálních ukazatelů! V době kdy dopisuji tento článek dostala navíc administrativa všech federálních úřadů neplacené volno (včetně strážců národních parků, kontrolorů nebo zaměstnanců Amerického centra v Praze), protože se prezidentu Baracku Husseinu Obamovi nepodařilo přesvědčit Kongres U. S. o rozpočtu, a to přinese další významné ztráty, zejména v oblasti ekonomické, ale i environmentální. Po návratu do Evropy jsem získal nutkavý pocit, že ani nevíme, jak vlastně žijeme nad poměry a také, že s následky krize zřejmě ještě není všem dnům konec.
Monterey: místo, kde mezi továrnami na sardinky pracoval a psal Steinbeck. Po revitalizaci se stalo turistickou výletní čtvrtí.
Nebe v Kalifornii se po sněhu a dešti časem ukázalo tak jak má být – blankytně modré, ale ekonomika nerozmrzne hned po prvním krátkém zásvitu Slunce.
10
Ekologická stopa pro pedagogy
Božena Svobodová / TIMUR Základy pro výuku ekologické stopy, tak se jmenuje nová elektronická publikace určená primárně pedagogům, kterou vydala iniciativa TIMUR díky projektu Ekologická stopa školy jako praktický nástroj EVVO v Praze, podpořeného Hlavním městem Praha. Seznamuje čtenáře s konceptem ekologické stopy jako vhodným indikátorem udržitelnosti, dále také s využitím tohoto tématu ve výuce různých předmětů na základních a středních školách. Text je rozčleněn do dvou stěžejních kapitol a čtyř podkapitol včetně závěrečných otázek a úkolů pro studenty. Prohlížení zlepšuje interaktivní obsah a internetové odkazy. V první kapitole najdeme jednoduchý vhled do výpočtu ekologické stopy a její srovnání s biokapacitou, poté se již kapitola věnuje výpočtu osobní ekologické stopy a možnostem jejího snížení a samotnému výpočtu ekologické stopy školy. V závěru kapitoly jsou Otázky a úkoly určené zejména studentům. Druhá kapitola nám ukazuje globální souvislosti ekologické stopy. Například v podkapitole Ekologická stopa států se (nejen) z tabulky dozvíme o dvanácti vybraných státech z celého světa, jejich ekologické stopě, biokapacitě a velikosti populace. Nechybí ani ekologická stopa České republiky, část věnovaná přírodním zdrojům a energetické bezpečnosti včetně otázek a úkolů. Ke snazšímu pochopení pojmů v publikaci slouží Slovníček pojmů a k jednoduchému vyhledání informací Literatura a Internetové odkazy. Publikaci je možné zdarma stáhnout z internetových stránek www.timur.cz v sekci Zdroje-Publikace v nové edici Ekostopa školy.
2
Elektronická publikace Základy pro výuku ekologické stopy v edici Ekostopa školy.
13
Obsah 3
Úvod
5
1. Ekologická stopa
5
1.1 Výpočet ekologické stopy
8
1.2 Výpočet osobní ekologické stopy
2. Ekologická stopa lidstva Podle Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund For Nature, zkr. WWF)19 činila před čtyřmi lety ekologická stopa lidstva 18 miliard gha neboli 2,7 gha na osobu. Nicméně dostupná biokapacita je pouze 11,9 miliard gha, tedy 1,8 gha na osobu. To znamená, že Zemi bude trvat 1,5 roku obnovit spotřebované zdroje a pohltit emise CO2 jen za rok 2007. Jinak řečeno, lidé již dnes ke svým aktivitám potřebují 1,5 planety Země.19
1.3 Výpočet ekologické stopy školy
10 11 13 15 18 20 22 23 24 24
Počet planet
1.4 Otázky a úkoly
Globální ekologická stopa
1.6 1.4 1.2
2. Ekologická stopa lidstva
0.8 0.6
2.2 Ekologická stopa České republiky
0.4 0.2
2.3 Přírodní zdroje a energetická bezpečnost
0.0 1961
2.4 Otázky a úkoly
22
2.1 Ekologická stopa států
2.4 Otázky a úkoly
Přírodní služby jsou na Zemi nerovnoměrně rozmístěny – některé státy oplývají množstvím přírodních zdrojů a jiné jsou na ně naopak chudé a většinu biokapacity musí dovážet.14 Hospodaření států, jejichž ekologická stopa je větší než globálně dostupná biokapacita, můžeme považovat za dlouhodobě neudržitelné.
1.
Co všechno lze vyrobit z ropy? Vyjmenuj alespoň 5 různých produktů, které se z ropy vyrábí nebo v nichž je ropa obsažená.
2.
Ve kterých českých městech se zpracovává ropa?
Při podrobnějším zkoumání ekologické stopy na úrovni jednotlivých zemí je patrné, že poptávka po zemských ekosystémech se velmi liší.19 Určitá míra dovozu či vývozu je sice nutná, v současném světě však platí, že ekonomicky vyspělé země spotřebovávají mnohem více biokapacity (vztažené na jednoho obyvatele) než tzv. rozvojové země.14 V budoucnu tomu ovšem může být jinak. Koncem 21. století již bude většina lidí žít v „rozvojových zemích“, neboť žádný stát se nechce vzdát svého potenciálního ekonomického růstu jen za cenu ochrany životního prostředí. Proto nás jistě nepřekvapí zjištění, že ekologická stopa rozvojových států roste v čase rychleji než ekologická stopa států ekonomicky vyspělých.
3.
Co je sdružení OPEC a čím se zabývá? Jaké země jsou členy?
4.
Vytvoř grafické znázornění dat z tabulky B.
5.
Vypracuj referát zaměřený na možné příčiny velikosti ekologické stopy jednoho ze států uvedeného v tabulce B.
6.
Jakou energetickou strategii upřednostňuje Česká republika? A jakou Evropská unie?
7.
Uveď příklad z historie, kdy mezi sebou válčily různé státy v důsledku nedostatku zdrojů.
8.
Uveď příklad mezinárodní spolupráce, která je důležitá pro trvale udržitelný rozvoj.
Světová biokapacita
1.0
2.1 Ekologická stopa států
15
1971
1981
1991
2001
2007
Rok
3. Slovníček pojmů
Mezinárodní síť organizací a expertů, kteří se zabývají ekologickou stopou – Global Footprint Network – každoročně zveřejňuje tzv. národní účty, které zahrnují podrobné propočty ekologické stopy, existující biologické kapacity a ekologického deficitu více než 150 nejlidnatějších států světa (s populací nad 1 milion obyvatel). Ekologická stopa je zde počítána z dostupných národních i mezinárodních statistik podle standardizované metody, která je pod dohledem dvou odborných komisí. Výpočty sestávají z pěti obvyklých kategorií (1. potraviny, 2. bydlení, 3. doprava, 4. zboží a 5. služby), pro něž se vypočítávají ekologické stopy na typech produktivních ploch (1. orná půda, 2. pastviny, 3. lesy, 4. vodní plochy, 5. uhlíková stopa a 6. zastavěné plochy)7, které se poté sečtou. Výsledné ekologické stopy jednotlivých států nebo i celých oblastí se díky standardizované metodě výpočtu dají porovnávat.
OBRÁZEK 1 Kolik planet v současné době potřebujeme?
4. Použité a doporučené zdroje
Zdroj: Living Planet Report 2010 19, data z roku 2007
4.1 Literatura
Jak je to ale možné?
4.2 Internetové odkazy
26
ZÁKL ADY PRO V ÝUKU EKOLOGICKÉ STOPY
Během 70. let 20. století lidstvo jako celek překročilo bod, ve kterém se roční ekologická stopa vyrovnala roční biokapacitě Země – to znamená, že lidská populace začala spotřebovávat zdroje rychleji, než ekosystémy mohou obnovovat, a uvolňovat více CO2 , než ekosystémy mohou vstřebávat. Jenže tyto činnosti jsou možné pouze v omezeném čase, než se zdroje a ekosystémy vyčerpají.19
www.ekostopa.cz
www.ekostopa.cz
ZÁKLADY PRO V ÝUKU EKOLOGICKÉ STOPY
Například kdyby každý obyvatel Země žil jako průměrný občan SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH (USA) nebo SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁTŮ, pak bychom potřebovali více než 4,5 planety, abychom udrželi krok se spotřebou a emisemi CO2 celého lidstva. Naopak, kdyby všichni žili jako průměrný obyvatel BANGLADÉŠE, lidstvo by využívalo méně než polovinu biokapacity této planety.19 Problémem je označení „průměrný obyvatel“, které nám bohužel neřekne nic o rozdílném životě lidí z různých sociálních vrstev společnosti. Bohatý multimiliardář žijící ve vile o 16-ti ložnicích v Beverly Hills bude mít mnohem vyšší ekologickou stopu než chudý nezaměstnaný černoch z Alabamy.14 PROTO POKUD CHCEME SROVNÁVAT UDRŽITELNOST ŽIVOTNÍHO STYLU JEDNOTLIVCŮ, JE TŘEBA VYPOČÍTAT OSOBNÍ EKOLOGICKOU STOPU PRO KAŽDÉHO ZVLÁŠŤ.
www.ekostopa.cz
ZÁKL ADY PRO V ÝUKU EKOLOGICKÉ STOPY
Nahlédněte do obsahu a vybraných stran z druhé kapitoly publikace.
ZÁKL ADY PRO V ÝUKU EKOLOGICKÉ STOPY
www.ekostopa.cz
11
Kostlivec o Kafkárnách
Michael Pondělíček / Kustod tajné kostnice TIMUR Milí čtenáři, doba není příliš dobrá a co nás čeká, nejde ani trochu odhadnout. V takové době se vzmáhá v lidech ta podivná temná síla archetypů, která dokáže vytvářet prapodivné a absurdní věci, nad kterými zůstává rozum stát, ale mohou dostatečně měnit život jednotlivců i společnosti. Do naší postmoderní, tedy jak by řekl v blahé paměti profesor Milan Machovec, „nijaké“ doby se vkrádá něco nového a v podstatě starého. Je to strach. Není to nic objevného, strach před tajnou policií, strach z jiných lidí, strach xenofobní, strach Němců před Čechy, strach Čechů před Němci a židů přede všemi, strach z I. války, strach z II. války. Strach někde uvnitř, že tohle by se nemuselo povést a toho i onoho bychom se měli bát. STRACH Meyrinkův (z Golema), strach Kafkův (z neznámé zvůle), který vyčuhoval z jeho povídek. Prastarý strach, který nutí lidi dělat věci nepěkné a někdy odporné, nutí je dělat nikoliv jen z nutnosti, ale preventivně. Strach je náš dobrý parťák, zejména v Čechách, kde marně Masaryk prosazoval své „nebát se a nekrást!“, a obojí se nedařilo a nedaří.
doby diktatur, kdy strach rostl a bujel. Jak výstižně říkal jeden kamarád, proto nás ti Rusové po okupaci 1968 měli tak rádi, protože stačilo naznačit a už se děly věci. Posun ke strachu prorostl společností, nejen, že vás ošidí nebo pro něco udá kolega v práci, ale v jednom městě se kvůli běžnému pronájmu volných prostor nevládní organizaci doslova podělal primátor i rada města a začali rušit sliby, nájmy i granty. To ještě nemluvím o vládě, kde premiér navrhne odvolat všechny osoby, které by jen mohly být spojeny s nějakou firmou a ministr ŽP se pak preventivně bojí přidělit prostředky určené pro NNO. Naštěstí takové Kafkovy oslavy strachu rázně zatrhne prezident, který nebojí a ukradne alespoň plnicí pero. Zpátky ke kořenům, Masarykovo NEBÁT SE A NEKRÁST je v této zemi stále živé, a pokud nemáme být ustrašenými zlodějíčky, je nutné se povznést a zbavit strachu i jiných Kafkáren a zlozvyků v daném slova smyslu. Něco to stojí, ale pak je život životem…
Ví Bůh, co mne ted čeká!
Tenhle archetypální strach přichází v Čechách na řadu, když jdou úzké do tenkých a je jasné, že tímhle zúženým průchodem všichni neprojdeme. Pak se v lidech objeví a donutí je udělat kdeco, v pravém slova smyslu… to je samozřejmě smutné. Navíc to evokuje
O NÁS O VÁS: Lukáš Koucký Zde vám postupně představujeme osoby spojené s TIMUR Narozen v centru metropole, přesto s pevným vztahem k divoké přírodě vybudovaným hlavně v turistickém oddíle, který odnepaměti navštěvoval jako člen a později jako hlavní vedoucí. Po studiích učitelského oboru na FTVS UK u přírody a dětí již zůstal. Ve svém zaměstnání v Ekocentru Koniklec se věnuje praktické ochraně přírody, ekologické výchově a osvětě, poradenství, projektovému managementu, fundraisingu a vztahu s veřejností. Díky této činnosti navázal v roce 2010 také spolupráci s iniciativou TIMUR jako lektor a tvůrce výukové metodiky v rámci projektu „EKOSTOPA jako nástroj vzdělávání žáků základních a středních škol“. Ve snaze nezakrnět duševně ani fyzicky studuje psychologii na FF UK a vede volejbalový klub SK EKO. Ve volném čase rád čte, sportuje, pěstuje hudbu, chodí po horách, organizuje, manuálně pracuje a trénuje mysl.
