Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Číslo 2 Ročník VI 2013

T ý m o vá i n i c i a t i va p r o m í s t n í u d r ž i t e l n ý r oz v o j

Z OBSAHU • Evropské trendy v udržitelném rozvoji • ROZHOVOR: Původ úspěchu Krnova a Kopřivnice – zelené informace na webech vítězů loňské soutěže • TIMUR se stěhuje

2



Editorial



Milí čtenáři bulletinu,

Obsah

Bulletinu TIMUR / č. 2 / 2013

na titulní straně tentokrát najdete mozaiku Antonia Gaudího, k jehož výročí narození i úmrtí je ve španělské Barceloně věnován celý měsíc čer ven. Líbí se mi, jak v jižní Evropě patří umění a umělecké osobnosti neodmyslitelně k duchu měst, a to nejen těch velkých. Možná právě tento důraz na vyšší estetiku a prožitek v našich městech chybí. Evropa nás může v lecčems inspirovat. Kde a jak konkrétně se můžete dočíst v hlavním článku o evropských trendech v udržitelném rozvoji od Michaela Pondělíčka, který, myslím, zcela přesně vystihl podstatu neúspěchu v rozvoji udržitelnosti našich měst – oživování dávno vyhynulých dinosaurů aneb Rio 92 nás již dávno nespasí. Města ucházející se o účast v soutěži Zelená informacím 2013, která bude letos vrcholit na podzim, mají v tomto čísle bulletinu jedinečnou příležitost inspirovat se od leaderů udávajících tempo ve zpracování zelených webů. Mirek Lupač vyzpovídal zástupce měst Krnov a Kopřivnice, která se umístila v posledních dvou letech na prvních dvou příčkách této prestižní soutěže. Komusi se znelíbil účel komplexu poskytujícího vhodné zázemí různorodým neziskovým organizacím, a tak jsme byli nuceni opustit naši oblíbenou Senovážnou ulici. Naše nové působiště v ulici Olšanská 5 bude v budoucnu, doufejme, ještě oblíbenější. Najdete nás nedaleko Nákladového nádraží Žižkov, odkud s námi můžete z třetího patra pozorovat vývoj tohoto diskutovaného veřejného prostoru, a kde se teď mimochodem také koná přehlídka současného umění Prague Biennale, kterou mohu vřele doporučit.

3

TIMUR se stěhuje Řada workshopů pro firmy k metodice výpočtu uhlíkové stopy Martina Žigmundová / TIMUR Ilustrovaná výstava EKOLOGICKÉ STOPY k zapůjčení

4 6 10 11

ROZHOVOR Původ úspěchu Krnova a Kopřivnice – zelené informace na webech vítězů loňské soutěže Ing. Rostislava Rollerová / vedoucí odboru ŽP Krnov Ing. Hynek Rulíšek / vedoucí odboru ŽP Kopřivnice Evropské trendy v udržitelném rozvoji měst Michael Pondělíček / TIMUR Kostlivec o falešné resilienci Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR O nás, o vás: Miroslav Šafařík / ředitel PORSENNA, o.p.s.

Příjemné čtení a slunečné léto v barvách mozaiky!

TIMUR Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Olšanská 5, 130 00 Praha 3 Tel.: 602 43 54 21 / e–mail: [email protected] BULLETIN TIMUR Vydává Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., pouze v elektronické podobě pro vnitřní potřebu a pro potřebů partnerů TIMUR. REDAKCE Michaela Koucká (odpovědná redaktorka) Mirek Lupač, Michael Pondělíček DESIGN Petra Sadilová / [email protected]

http://www.praguebiennale.net

Titulní strana: Park Güell Gaudí Barcelona – commons.wikimedia.org

Michaela Koucká / šéfredaktorka

3

TIMUR se stěhuje Nová adresa kanceláře i sídla organizace k 15. 7. 2013:

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Olšanská 55/5 130 00 Praha 3 MHD: Zastávka tramvaje Olšanská – 10 minut z Václavského náměstí (tram č. 9) nebo Masarykova nádraží (tram č. 26).

Řada workshopů pro firmy k metodice výpočtu uhlíkové stopy

prezentování nových poznatků a metodiky výpočtu proběhla i bohatá diskuse a ukázkový výpočet. Další pokračování akce bude probíhat dne 3. října 2013 v KPMG v Praze. V brzké době vás na stránkách www.timur.cz budeme informovat o programu akce a možnosti se registrovat. Účast na workshopu bude zdarma. Těšíme se opět na Vaši účast!

Martina Žigmundová / TIMUR Ve výzkumném centru v Řeži se konalo již druhé pokračování workshopu určenému podnikům, které se zabývají výpočtem uhlíkové stopy. Své prezentace představili RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. (TIMUR), Ing. Frédéric Wertz, Ph.D. (CVR), Arne Springorum (HE Consulting) a Ing. Lucie Nenadálová, Ph.D. (CVR), na vyžádání je možné prezentace poskytnout. Akce se zúčastnili zástupci firem jako např. Antalis, CEMEX, EDIFICE construction & consulting. V průběhu akce kromě

Ilustrovaná výstava EKOLOGICKÉ STOPY k zapůjčení 2012

2013

Dobříš (Volnočasový klub Biják)

Jihlava (MěÚ)

Praha 4 (ZŠ Táborská)

Ústí nad Labem (MěÚ)

Třebíč (MěÚ) Velké Meziříčí (MěÚ) Křižánky (MěÚ)

VAŠE MĚSTO VAŠE ŠKOLA

Máte zájem o zapůjčení výstavy? Pokud máte zájem o zapůjčení výstavy a její umístění ve vašich prostorách, kontaktujte nás na telefonním čísle 602 435 421 nebo na emailové adrese [email protected]. Zapůjčení výstavy je zdarma, objednatel se pouze zavazuje zajistit odvoz výstavy na další místo určení. Doba vypůjčení závisí na dohodě, obvykle se nejedná o více než dva měsíce.

4

Původ úspěchu Krnova a Kopřivnice – zelené informace na webech vítězů loňské soutěže

„

“

Pokud chtějí města své stránky zlepšovat, musí sledovat, o co je zájem zvenčí a co potřebují sama sdělit.

Rostislava Rollerová Již třetím rokem bude TIMUR vyhlašovat soutěž Zelená informacím o nejlepší internetovou prezentaci města věnovanou životnímu prostředí. V následujícím rozhovoru bychom se chtěli na „zelené“ internetové publikování podívat očima těch, kteří zastupují vítěze (nejen) minulého ročníku. V čem vidí původ svého úspěchu, co je vede k jejich snaze, kde hledají inspiraci a co doporučují ostatním?

V čem jsou právě vaše stránky podle Vás výjimečné? A nemusíte být skromní... Krnov: Musela bych se rychle podívat na stránky jiných měst – asi rozsahem informací – od praktických informací o odpadech až po odkazy na cyklostezky, kdy využití kola vidíme jako způsob, jak ulehčit životnímu prostředí ve městě. Kopřivnice: Mám za to, že stále jsme jediné město v Česku, které má samostatné stránky věnované čistě životnímu prostředí. Za výjimečné považujeme i to, že na našich stánkách je možné kromě řady různých informací shlédnout i samostatné videospoty, které jsme spoluvytvářeli a které jsou věnovány některým složkám životního prostředí. Chápeme to jako netradiční formu informování a výchovy k respektování principů ochrany životního prostředí.

KRNOV – 1. místo v Zelené informacím 2011 a 2012. Ing. Rostislava Rollerová, vedoucí odboru ŽP.

Co vás především vedlo k rozhodnutí věnovat takovou péči a pozornost tvorbě stránek? Krnov: Náš odbor dlouhodobě, i ve spolupráci s jinými, vydává informační materiály o životním prostředí, takže využití dalšího média pro sdělení potřebného a úspora času při podávání informací na „naše téma“. Kopřivnice: S tvorbou vlastních stránek (tehdy ještě zcela oddělených od oficiálních stránek města) jsme začali s přispěním grantu z Moravskoslezského kraje již v roce 2008. Naším záměrem bylo především vytvořit pokud možno co nejdostupnější a nejefektivnější informační a komunikační nástroj o životním prostředí v Kopřivnici. Občané a podnikatelé ve městě, ale i v okolí tak mají na jednom místě vše podstatné z toho, s čím se ve vztahu k ochraně životního prostředí ve městě mohou setkat.

KOPŘIVNICE - 2. místo v Zelené informacím 2011 a 2012. Ing. Hynek Rulíšek, vedoucí odboru ŽP.

5

Kde berete inspiraci pro obsah a vzhled stránek, jdete výhradně svojí cestou, nebo máte nějaké vzory? Krnov: Výhradně vlastní cestou asi nelze jít. Takže vším, co se nám líbí jinde, se snažíme doplnit vlastní nápady. Kopřivnice: Kde padla první inspirace, to už si nevzpomínám. Máme však na odboru několik mladých a kreativních kolegů, kteří se tomu věnují, také se však díváme na stránky jiných měst.

Kdo se o vaše stránky stará, kdo má na starosti aktualizaci, jak si předáváte informace? Krnov: Správu webových stránek města má na starosti oddělení informatiky, takže jejich pracovníci se starají o to, abychom zapadli do jejich obsahu – prakticky řečeno, my řekneme „co“ a oni zváží „jak“. Informace, ať už aktuální či dlouhodobě platné, zpracovávají pracovníci našeho odboru a využívají podklady z nejrůznějších zdrojů, vlastních i cizích. O to, aby informace byly bez chyb a měly jednotný charakter, se stará tisková mluvčí, která po úpravách i zajistí vložení informace na webové stránky. Některé informace doplní o vlastní poznatky. Za aktuálnost a správnost informace odpovídají opět odborní pracovníci našeho odboru. Kopřivnice: Webové stránky města i životního prostředí spravuje webmaster města, aktualizaci dat pak zajišťují samostatně pracovníci odboru životního prostředí. Díky tomu je možné aktuální informace zveřejnit bezprostředně, aniž by informace musela urazit „kus cesty“ přes několikeré ruce pracovníků úřadu.

Co byste doporučili ostatním městům, která chtějí své stránky vylepšovat? Krnov: Tak to by asi bylo to zvážení vlastní cesty či využití inspirací odjinud. Sledovat, o co je vlastně zájem zvenčí a co potřebují sdělit oni.

Kopřivnice: Aby reagovali na potřeby svého města, na zájem veřejnosti o informace a hledali nové nástroje, které umožní přiblížit problematiku životního prostředí co nejširšímu okruhu potenciálních uživatelů.

Líbí se stránky občanům, využívají je často, máte od nich nějakou odezvu? Krnov: Návštěvnost stránek striktně nesledujeme, ale občané často kladou doplňkové otázky k tomu, co si na webu přečetli. Z jejich podnětů je také upřednostněn na hlavní stránku odkaz „sběrné dvory“ či „ útulky pro zvířata“. Kopřivnice: Zpětnou vazbu ohledně našich stránek vnímáme jednak skrze osobní nebo telefonický kontakt s občany, kdy se nejednou odkazují na to, že na našich stránkách zjistili, že… Rozsah využívání může deklarovat počet 25 642 unikátních přístupů na stránky v roce 2012.

Můžete nám přiblížit svoje plány do budoucna, chystáte nějaké změny, novinky? Krnov: Chtěli bychom informace doplnit o krátké praktické „šoty“, ale stále se nám nedaří získat dosažitelné a levné řešitele... Kopřivnice: Vloni jsme společně s webmasterem dělali řadu úprav, měnil se vzhled stránek, aby se více podobal oficiálním stránkám města, doplňovali jsme nově vytvořené videospoty, zjednodušili menu pro rychlejší přístup k informacím. Do budoucna uvažujeme o možnosti využití našich stránek i pro obce a města ve správním území obce s rozšířenou působností. Více bychom se také měli zaměřit i na problematiku udržitelného rozvoje, jeho indikátory, apod.

6

Evropské trendy v udržitelném rozvoji měst

Michael Pondělíček / TIMUR

Úderný evropský trend jsou dnes COVENANT CITIES! Po kodaňském debaklu v oblasti klimatických dohod se aktivní starostové velkých měst dohodli, že je nutno v nastoupených trendech ochrany klimatu pokračovat a vyvíjet aktivitu zdola, tedy ze strany měst, a to nejen těch velkých. Tady někde lze hledat začátek aktivit Covenant Cities, tedy Paktových měst, a s tím i předcházející aktivity Covenant of Mayors, tedy Paktu starostů a primátorů. Tato aktivita byla na počátku u nás vcelku propagována, ale pak zmizela v disturbancích na MŽP jako řada dalších aktivit. Nicméně vznikly zajímavé články a vstupní informace, stejně jako z Bruselu organizovaný a dokonce v češtině vedený portál, kde se lze dosti přehledně seznámit s aktivitami na tento pakt navázanými. Pakt je bohužel poněkud nerovnoměrný, stejně jako podpora států Unie. Síla je v aplikaci závazků paktu a také v poměrně rozumném vytváření sítí mezi městy Evropy na pomoc rozvoji závazků z paktu vzniklých. Země, které jsou plně angažovány – jak v realizaci činností a přípravě algoritmů hospodaření, úspor, tak administrativy celé agendy COVENANT CITIES – jsou zejména Itálie a Rakousko, které mají ve svých zemích již přes 1000 registrovaných členů.

Ekodomy v moderní čtvrti Malmö Vasterhamn – provoz dotuje město.

Jaké jsou vlastně aktuální otázky rozvoje evropských měst a kam se posunul udržitelný rozvoj? Jak bývá často řečeno, na některé věci a poznatky nemusí být člověk profesor, stačí zejména umět a chtít číst. Řada lidí ovšem nečte, a pokud, tak žalostně málo jich čte v jiných jazycích. Převládla nám navíc v regionu nad němčinou angličtina, což vzhledem k počítačové gramotnosti není zlé, ale trochu to zašmodrchá naše znalosti, protože tento region je ať chceme nebo ne vázán na německy mluvící část Evropy a s ní i na jakousi podivnou síť mezi zeměmi bývalého Rakousko-Uherska a Německa. Někde ve skalách slovinských hor najdete tu nezřetelnou kulinárně geografickou linii, za kterou je složité dostat slušné pivo a pokrmy s kyselým zelím. Někteří znalci dokonce tvrdí, že cizina začíná tam, kde tlačenku krájejí na tenké plátky a dokonce ji udí. To ponechme geografům a dalším, jak je to ale s trendy udržitelného rozvoje? Jednoznačně můžeme konstatovat, že krom několika osvícených měst a komunit si v Čechách krmíme jinde vyhynulé dinosaury a nejen býložravé!

http://www.paktstarostuaprimatoru.eu Přitom výzva platná i našim starostům a možnost zapojení se je plně aktuální, posuďte sami, otiskujeme jednu z pasáží „výzvy starostů starostům“: MY, STAROSTOVÉ A PRIMÁTOŘI, PODPORUJEME Rozhodnutí Evropské komise zavést a financovat strukturu technické a propagační podpory včetně nástrojů pro hodnocení a monitorování, mechanismů, které umožní sdílet znalosti postupů mezi územími, a nástrojů umožňujících opakování a znásobení úspěšných kroků v rámci rozpočtu; Úlohu Evropské komise, jež má převzít koordinaci konference starostů a primátoru EU o udržitelné energii v Evropě; Deklarovaný záměr Evropské komise umožnit výměnu zkušeností mezi účastnícími se územními jednotkami, poskytnutí návodů a vzorů pro srovnávací hodnocení k jejich možnému provedení a propojení se stávajícími aktivitami a navázání kontaktů se sítěmi, které podporují roli místních samospráv v oblasti ochrany klimatu. Tyto příklady pro srovnávací hodnocení jsou nedílnou součástí tohoto Paktu a jsou uvedeny v jeho přílohách; Podporu Evropské komise v oblasti formálního uznání a publicity měst a velkoměst účastnících se Paktu s využitím k tomu vytvořeného loga Udržitelné energie v Evropě a pomocí propagace prostřednictvím komunikačních prostředků Komise; Rozhodnou podporu Paktu a jeho cílů ze strany Výboru regionů jakožto zástupce místních a regionálních orgánů v EU; Pomoc, kterou tyto členské státy, regiony, města, která vykonávají poradní funkci, a další institucionální struktury podporující Pakt poskytují menším obcím, aby mohly splnit podmínky stanovené v tomto Paktu;

MY, STAROSTOVÉ A PRIMÁTOŘI, VYZÝVÁME Evropskou komisi a státní správy, aby zřídily systémy spolupráce a odpovídající podpůrné struktury na pomoc signatářům našich akčních plánů udržitelného energetického rozvoje při jejich provádění;

7 Úmyslem je zavést hospodářské úspory ve městech zaměřené do dvou oblastí života měst (které město přímo ovlivňuje), tedy městskou spotřebu energie (zejména komunální) a městskou hromadnou dopravu. Obojí je jednoznačně pozitivní, šetří prostředky a pomáhá je realokovat, navíc to snižuje produkci CO2 do ovzduší a také podporuje změnu mobility ve městech. Koncepty a dobré nápady skutečné a ozkoušené, nikoliv virtuální praxe, jsou sdíleny se sítí měst a jednotlivé týmy napříč Evropou spolu pracují na jejich zlepšení. Například snížení spotřeby fosilních paliv je sdíleno mezi městy jižní Skandinávie a současně Chorvatska a Bulharska, protože je to pro ně zásadním přínosem, bez ohledu na skutečnosti v dopravě (kvalita autobusů se asi trochu liší). Také Italové ve spolupráci s Rumuny vyvinuli poměrně zajímavý koncept uvolňování peněz na realizace komunálních projektů, který přinese úspory a zároveň umožní otevřít městskou kasu ve správnou chvíli. Velmi dobrá a zajímavá síť a ještě lepší zkušenosti! Co teď skutečně v této síti frčí: 1)

Tvorba stále lepších plánů udržitelné energie a udržitelný energetický management měst.

2)

Sdílení a předávání a zkoušení inovací pro příklady z praxe v rámci celé Evropy.

Navazující aktivity jsou aktivity v dalších sdruženích evropských měst jako je ICLEI nebo CEMR, ale i v nově vzniklých aktivitách jako jsou EUROCITIES nebo Energy Cities, které spolu komunikují a pokračují v dalších pracích na udržitelném rozvoji. K aktivitám se přidala i WWF (World Wildlife Foundation), dříve organizace striktně zachraňující biodiverzitu.

Tato aktivita je ryze praktická a je zaměřena na to, co nám skutečně přinese globální změna klimatu, když už tvrdí klimatologové a meteorologové, že je nevyhnutelná (některé roky to tak nevypadá, ale zdání klame, teplotní průměry skutečně jdou vzhůru, ať si myslí kdo chce, co chce). Řada světových měst by mohla být dotčená velmi nepříjemně klimatickou změnou, a to zejména přímořská, tedy ta produktivní. Zvyšují se zejména početně klimatické výkyvy a změny se v klimatu projevují často jinak, než bylo předem odhadováno. Proto je zásadní, aby spolu města komunikovala, hledala vědecká řešení a podporu a sama podporovala aplikovaný výzkum. Aktivity podporují nejen Spojené národy a jejich organizace, ale i Rockefellerova nadace, různé úřady a další, zejména německé finanční zdroje – banky. Každoroční celosvětové fórum řeší mimo jiné především tato témata: – Řízení rizika a zranitelnosti měst. – Adaptaci a resilienci měst z hlediska plánování a tvorby politik. – Vícezdrojovou a komunitní spolupráci ve městech. – Řízení měst. – Sdílení a zavádění specifických adaptačních řešení. – Finanční resilience – tedy přizpůsobení změněným podmínkám. – Resilientní systém městského zásobení potravinami. I přes propagaci a prosazování z celosvětových nejvyšších míst k nám tento trend úplně nedoletěl a to je škoda, protože takhle zůstává u nás resilience jen skrytá ve strašidelných příbězích a návodech na přežití z pera váženého geologa Václava Cílka, a to je na skutečnou adaptaci změněnému klimatu přeci jen trochu málo.

Přes všechny proklamace je nutno podotknout, že jsme se z nějakých neznámých důvodů příliš neangažovali ani jako svazy (kde je Svaz měst a obcí, kam zmizela NSZM a další organizace?), ani jako země a ujel nám tu vlak. V databázi je organizováno šest obcí a měst z ČR a nebýt Ostravy, tak je to smutné. Přitom třeba Itálie a Španělsko mají přes 100 členů a sousední Rakousko také.

RESILIENT CITIES

Trend udržitelnosti se vyvíjí různě, a to zejména ve směrech k ovlivnění energetických politik a změnu klimatu. Velmi zajímavou iniciativou jsou takzvané Resilient Cities – tedy města, která hledají cestu přizpůsobení se (adaptaci) klimatické změně a odpovídajících reakcí na ní. Resilient Cities jsou kryty institucí ICLEI, což je vlastně svaz lokálních správ (obcí) pro udržitelnost.

Týden udržitelnosti ve švédském Malmö: konference k šetrnému nakupování ECOPROCURa.

8 Green Procurement a jeho tah na bránu je další kapitolou nových trendů v Evropě i jinde navazujících na Pakt úmluvy starostů a primátorů, tedy na Covenant Cities. Tato aktivita už cca od roku 2003 navazuje na nápady, návrhy a další doporučení organizace Rain Forest Aliance a také na aktivity Fair Trade prodeje a rozšiřování výrobků. Nejen tato akce a organizace jsou ovšem zdrojem pro Green Procurement Policy, tedy pro politiku propagace a využívání tzv. zelených nákupů, které se stávají populárními ve světě. Doporučení Agentury pro životní prostředí v USA – EPA, či přímo kanadské vládní organizace pro ŽP, byly pro tento způsob nakupování a uvažování klíčové. V Evropě se propagace a prosazování ujala zejména již známá organizace ICLEI, která pod hlavičkou udržitelného nakupování propaguje a rozšiřuje metody Green Procurementu i u nás (mimo jiné). ICLEI se tak stalo, což byla i jeho ambice, zdrojem pro skutečné a organizované „zelené nakupování“. Což samozřejmě přináší trochu jiný pohled než lokální poradensko-spotřebitelské sítě vymývající hlavy svých členů, stejně jako kelímky od jogurtů. Hlavními hity jsou tak nákupy dřeva a papíru z certifikovaných zdrojů a nákupy čisticích prostředků.

Německé alternativy Na závěr se podívejme, na čem pracují na serverech zejména naši němečtí sousedi a jaká témata řeší? V Německu existuje celá řada informačních serverů a sítí o udržitelném rozvoji, které pravidelně informují o aktuálních konferencích a projektech či událostech nejen v SRN, ale i v okolní Evropě. Témata jsou převážně spojená s managementem a s udržením zákonnosti a současně s minimem nákladů na správu ve městech a obcích. Oblíbeným německým tématem je alternativní doprava, tady rozuměj cyklodoprava, což je rozšířený celoněmecký směr, který prosazuje a organizuje Fahrradakademie – tedy sdružení pro studium a podporu cyklodopravy.

Pro naše luhy tyto nákupy nejsou až tak jednoduché, protože jednak je dřevo buď levné anebo draze certifikované, což není úplně ono a stejně tak recyklovaný papír, který díky ceně skoro vyhynul. Jednak díky ministerstvem ŽP předražené certifikaci a nedostatečné propagaci ekologicky šetrných výrobků u nás, kdy řada firem ze systému odstoupila a dále v něm nehodlá na našem trhu figurovat! Green Procurement je tak u nás cílen na města hledící trochu dále než do dalších voleb.

http://www.iclei-europe.org/topics/sustainable-procurement/ Sdružení vytvořilo jízdní plán pro cyklodopravu v Německu a postupně ve městech a přes veřejnost ji prosazuje, což se setkává s úspěchem, neboť cyklistika v Německu je tradiční a populární. Cyklodoprava odlehčuje významně centrům německých měst a stává se i sportovně společenskou záležitostí, která má dopad na snížení zplodin z provozu v centrech měst i na jiné faktory pobytu. Německý ústav pro urbanistiku také tiskne knihy a sborníky, které pak je možno stáhnout nebo za poplatek zakoupit. Poměrně zajímavý byl sborník Ochrana klimatu a podpora biodiverzity, kde byly vybrány příklady spojení aktivit ke snížení CO2 v ovzduší, současně snížení nákladů a podpory zeleně a živočichů na okrajích měst. Vznikají na základě toho plány ozelenění předměstí a projekty prosazování biodiverzity – nezanedbatelná iniciativa.

http://www.fahrradakademie.de Cykloakademie sídlí a funguje pod Německým ústavem pro urbanistiku, což je rozcestník informací zřízený jako ústav z peněz Německého svazu měst a obcí. Ústav vykonává služby, výzkum a pomoc takovou, jakou města a obce potřebují.

Čtvrť Vastra Hamnen na okraji Malmö vznikla konverzí přístavu, využilo se zde prakticky vše pro alternativní život.

9 DIFU (Deutsche Institut für Urbanistik) vede trvalé fórum orientované na využití a hospodaření s odpady, stejně tak fórum pro ochranu klimatu a posílení rozpočtů.

roku 2010 silně rostl a je konstatováno, že do exotických zemí cestovalo v roce 2011 celkem cca 980 milionů lidí (což je 4% nárůst oproti roku 2010) a odhad je, že to bude 1,5 miliardy v roce 2020! Samozřejmě lineárně nebo jinak, ale rostoucí křivku teď krize značně zbrzdila, ale to neznamená, že se nikam nejezdí.

http://www.difu.de Na okraj je nutno podotknout a upozornit na dvě významné iniciativy v oblasti udržitelného rozvoje a těmi jsou jednak Udržitelná šetrná příměstská turistika – trend, kdy je sledováno jak dlouho a v jaké příměstské zeleni se musí nerekreující se člověk ocitnout, aby byly regenerovány jeho vnitřní síly. Podobně pak je tato problematika vztažena i ke globální rozvojové podpoře a turistice, kdy je upřednostňován minimální zásah do místních procesů ze strany cizinců.

Ekooáza v technickém světě Singapuru, Muzeum malajské kultury. Druhý zajímavý trend je Vodní stopa – Water Footprint, tedy podobné měření, jako je ekologická stopa člověka nebo města, případně uhlíková stopa podniku, tak v současnosti řada anglicky mluvících zemí počítá a propaguje vodní stopu, tedy koncept omezení spotřeby vody v hospodářských i jiných činnostech. Denní vodní stopa člověka může být různá, ale podstatou je, že využitelných zdrojů pitné vody ubývá a je nutno tedy se zdroji i vodou šetřit. Uvedené trendy podporuje zejména síť Water Footprint Network, která sídlí a vznikla v Nizozemí, které je sužováno zejména nedostatkem vody sladké a přebytkem mořské, proto tedy tyto aktivity prýští zejména odsud a mají celosvětově úspěch.

Divíte se, že v článku nebylo ani slovo o Agendě 21 nebo s ní spojených věcech? To proto, že ty doby jsou pryč, v Německu se s A21 vypořádali do roku 2005–6, v Anglii do 2009 a od té doby jsou aktuální jiné rozvojové a udržitelné trendy. Městům doporučujeme vstoupit do aktuálních aktivit, těžit z nich, klidně se i svézt (k tomu ty sítě jsou), číst a požadovat nové věci, ne ohrané triky. Hlavně „nekrmit dinosaury!“. http://www.sustainabletourism.net/ Zajímavý koncept, jak nezkazit divočiny a nepodporovat negativní trendy. Na druhou stranu většina lidí na dovolenou nejede šetřit exotické země, ale bohužel je exploatovat. Tento koncept rozvíjí v zaostalých a atraktivních zemích projekty k udržitelné budoucnosti rozvoje těchto zemí. Situace není jednoduchá, protože turistika do exotických zemí obecně klesá a místní si podle špatné logiky zvykli vyžadovat příjmy, proto se snaží těm málo turistům cestování prodražit, a to vede k dalšímu jejich odlivu. Důsledkem je doslova rvačka o „hejly“ v zemích jako je Thajsko nebo Egypt. Na druhou stranu vliv turistiky do

http://www.waterfootprint.org

10

Kostlivec o falešné resilienci Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR V současnosti, co naší zemí začínají poměrně nekompromisně zmítat negativní projevy klimatické změny, ať už ji zapříčinilo cokoliv, začínáme chápat, že to co v televizi a v USA vypadá jako dalece vzdálené a neskutečné, může mít u nás význam i skutečný a přítomný. Začínáme si uvědomovat, že mezi tím co točí televize a rozhlas a životem okolo nás je souvislost, a to dokonce přímá. Zatopený je totiž často náš dům, odplaval obecní most, případně vyhořel městský transformátor a náhle není jak nabít i ten pitomý mobil. Při zvládnutí takových událostí v širší míře se více začíná akcentovat slovo RESILIENCE, kterého význam je znám ze společenských věd, tak i z klasické ekologie. V klasické ekologii je to zavedený a často citovaný pojem vyznačující pružnost ekosystému – schopnost systému vracet se po vychýlení zpět do původního stavu. Jde také o rychlost, jakou se vychýlení utlumí a navrátí se do výchozího stavu (zdroj: Wikipedie). Pružností ekosystému můžeme pak pochopit řadu dějů v přírodním prostředí (například silná zima nezničí lesní nebo luční společenstva, pouze zpozdí jejich růst, podobně také silné sucho nebo rychlý požár) nebo i v sociálním prostředí (různé finanční šoky nebo sociální změny lze zvládnout ve společnosti právě díky resilienci – selhání sociálního systému, ztrátu majetku nebo úspor, apod.). Resilience je jinými slovy to, co brání tomu, aby došlo ke kolapsu, aby se daný systém ve zlomovém bodu zhroutil.

Značný je také významový rozsah slova resilience – pružnost, odolnost, houževnatost, nezlomnost, popřípadě odolnost vůči zlému osudu – naznačuje širokou škálu mezi prostou mechanikou a komplexností osobní psychiky. To, co slovo říká, není navzdory jeho cizímu původu a vědeckému užívání žádná věda: ohnout se ale nezlomit, ustoupit ale nepoddat se, umět žít i ve složitých situacích. Falešná resilience je ovšem něco docela jiného, ta je zejména přilepením se ke starým vzorcům chování, jednání a hledání záchrany v tradičních rituálech. Pro vytopené lidi tak může být zásadní dobře si vyčistit zuby, už jim ta povodeň z nich totiž dost lezla… Falešná resilience systému způsobuje, že se pokoušíme oživovat leckdy neživotné vzory, systémy chování, a také všeho s tím spojeného. V čem to spočívá? Třeba v tom, jak ochrana přírody na řadě míst brání různé reliktní lokality bez ohledu na to, že dochází k masivnímu oteplování a změně v klimatu. Ochrana přírody často zakáže čerpat vodu, když je sucho a docházejí zdroje pitné vody. Zde je zdrojem jednání resilience podle starých vzorů. Tragické je, když v době velkých povodní proběhne velké jednání měst a obcí a jen málokdo si těch povodní vlastně všimne, případně je zmíní, zato o tornádu se dozvíme všichni za pět minut. Zamlčujeme, skrýváme realitu a děláme zbytečné rituály, které nás neochrání, jen vyvolají smutnou touhu po minulém klidu, na ten ale už není doba. Resilience je pružnost, schopnost reagovat a být odolný, bez ní bychom mohli skončit. Jak říká Bible v Novém zákoně: „Kdo má uši, slyš!“. A zdá se, že půjde ještě trochu více do tuhého.

11

O nás o vás: Miroslav Šafařík, ředitel PORSENNA o.p.s. Zde vám postupně představujeme osoby spojené s TIMUR. Narodil se v Českých Budějovicích, kde v roce 1989 maturoval. Absolvoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor elektroenergetika se zaměřením na světelnou techniku. Následně při zaměstnání vystudoval bakalářské studium na České zemědělské univerzitě v Praze, něco jako mezioborový stupeň a následně úspěšně absolvoval postgraduální studium. Ještě v průběhu studia pracoval v oddělení environmentální ekonomiky Českého ekologického ústavu se specializací na ekonomiku obnovitelných zdrojů a na přípravu Státního programu na podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů energie. Pro Ministerstvo životního prostředí takto pracoval až do roku 2004, kdy se stal ředitelem ve společnosti PORSENNA o.p.s., kterou spoluzaložil a která se zaměřuje na propagaci udržitelné energetiky a stavitelství, zavádění energetického managementu a další projekty v oblastech ochrany klimatu a životního prostředí. Na období let 2005–2008 byl zvolen předsedou CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu, kde pomáhal na svět systému podpory obnovitelných zdrojů energie a dodnes se věnuje oblasti energetického využití bioplynu. V roce 2009 ještě v roli poradce ministra životního prostředí mimo jiné vedl tým zpracovávající historicky první návrh Politiky ochrany klimatu. Věnuje se také dvěma dcerám ve věku 11 a 14 let, a když má příležitost, vrací se ke svému koníčku cestování a poznávání, jak to dělají jinde – ať již lépe nebo jinak.