[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Ekologická stopa města a školy. Viktor Třebický a Miroslav Lupač Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Ekologická stopa města a školy

Viktor Třebický a Miroslav Lupač Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Nádražní 26 251 64 Mnichovice http://timur.cz

2008

[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Ekologická stopa města a školy

Viktor Třebický a Miroslav Lupač Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Tato publikace je vydána díky podpoře Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Rozvoj kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje v Ústeckém kraji“ (OPRZL/4/30/06). Projekt byl podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanovisko žádné z uvedených institucí.

OBSAH

EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA A ŠKOLY Kapitoly Kapitola 1:

Úvodem – co je ekologická stopa

str. 4

Kapitola 2:

Ekologická stopa města

str. 17

Kapitola 3:

Ekologická stopa školy

str. 22

Kapitola 4:

Kalkulátor ekologické stopy města

str. 25

Kapitola 5:

Kalkulátor ekologické stopy školy

str. 27

Kapitola 6:

Výsledky měření z pilotních měst

str. 31

Kapitola 7:

Výsledky měření z pilotních škol

str. 40

Kapitola 8:

Závěr

str. 47

Příloha 1:

Slovníček základních pojmů

str. 50

Příloha 2:

Literatura a odborné zdroje ke konceptu ekologické stopy

str. 52

2.1:

Česká literatura ke konceptu ekologické stopy

str. 52

2.2:

Zahraniční literatura ke konceptu ekologické stopy

str. 53

2.3:

Internetové odkazy ke konceptu ekologické stopy

str. 54

Příloha 3:

Tabulka 7: Matice výpočtu ekologické stopy města

str. 55

Příloha 4:

Popis údajů pro výpočet ekologické stopy školy

str. 56

Přílohy

4

kapitola 1 Úvodem – co je ekologická stopa 1.1. Definice ekologické stopy „Za vším, co člověk potřebuje k životu, je kus země. Ale jaké země a jak velký kus?“ Toto zdánlivě prosté a samozřejmé konstatování stojí za rozvíjející se metodou, která plochu země odpovídající různým lidským aktivitám, výrobkům a službám stanovuje. Postup, jenž to umožňuje, nazvaný analýza ekologické stopy, má vědecký původ. Poprvé s ním přišli dva kanadští vědci z Univerzity v Britské Columbii v roce 19921 – William Rees a Mathis Wackernagel. Se zrodem názvu metody, která má dnes po 16 letech, zejména v angličtině, mnohem širší a přenesenější význam („Jakou stopu zanechává tvoje nové auto? Co dělá firma Nike pro snížení ekologické stopy svých továren v jihovýchodní Asii?“), se pojí hezká historka. William Rees, geograf a profesor regionálního plánování, pracoval v roce 1992 na článku o „regionálních kapslích“, které vědecky definoval podle „odpovídající nosné kapacity“. Podobný termín by pravděpodobně neměl šanci na širší využití a popularitu. Ve vědeckých pracovnách se koneckonců podobných článků a nových nápadů rodí dnes a denně spousty. Při práci na článku přinesl technik Reesovi do pracovny nový počítač. Pamětníci si možná vzpomenou, že první osobní počítače měly tvar velkých naležato umístěných boxů, které zabíraly na pracovních stolech spousty místa. Tehdy přišli designéři PC s novým trikem – otočili krabici na bok a počítače získaly tvar, který dobře známe dodnes. Když uviděl Rees nový počítač, řekl svému doktorandovi, že se mu líbí „menší stopa“, kterou zanechá na jeho stole. Hned v následující moment mu „doklapla“ myšlenka: „Zabralo pouze pár vteřin nahradit v článku všechny reference o ‚regionálních kapslích‘ ‚ekologickou stopou‘.“ Dnes termín ekologická stopa, přinejmenším v anglickém ekvivalentu ecological footprint, natolik zdomácněl, že má místo i v Oxford English Dictionary či ve Webster’s New Millennium Dictionary of English. Ve druhém z těchto oficiálních slovníků anglického jazyka nalezneme následující definici ekologické stopy: Něco, co trvale poškodilo nebo mělo negativní vliv na životní prostředí; dopad lidí na ekosystémy podmíněný nadměrným využíváním půdy, vody a dalších přírodních zdrojů. Zdroj: Dictionary.com Jde o širokou definici pojmu v jazykovém slovníku. Takto je ekologická stopa vnímána v běžném jazyce, kde je čím dál častěji užívána jako obecná metafora poškozování či

1

2 3 4

znečišťování životního prostředí člověkem. Jak ukážeme v dalších částech publikace, neodpovídá to úplně přesně definici a původnímu obsahu pojmu ekologická stopa. Nic s tím však nenaděláme: je přirozenou vlastností jazyka, že slova postupem času získávají jiný či nový obsah. Proto je důležité v souvislosti s ekologickou stopu znát kontext, v jakém je pojem používán. Jaká je původní, úzká definice ekologické stopy? Jaký je její kontext? Cílem analýzy ekologické stopy je změřit lidskou poptávku po přírodních zdrojích. Metoda porovnává antropogenní spotřebu zdrojů se schopností přírody tyto zdroje poskytovat a obnovovat. Často používaná definice říká: Ekologická stopa definované populace stanovuje celkovou plochu biologicky produktivní země a vodní plochy, nutné k zajištění a (pokud je to možné) obnově zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií a při současném stavu poznání. O ekologické stopě se často hovoří jako o „ekologickém účetnictví“. Zatímco běžné účetnictví používá pro zobrazení stavů, toků a výsledků určité činnosti peněžní jednotky, ekologická stopa pracuje s plošnými jednotkami biologicky produktivní země, tzv. globálními hektary. Plošné jednotky jsou pro „zelené účtování“ mnohem vhodnější než peníze. Převedeme-li přírodní zdroje na odpovídající plochu biologicky produktivní země, což je podstatou analýzy ekologické stopy, získáme mnohem uchopitelnější a relevantnější jednotku, než jsou eura či dolary. Ocenit hodnotu „přírodních služeb“, které příroda lidstvu poskytuje zdánlivě zadarmo2, pomocí peněz, je velmi obtížné a neoliberální ekonomové se o to pro jistotu ani nepokoušejí3. Přírodní zdroje podle jejich názoru žádnou hodnotu samy o sobě nemají a jejich možné vyčerpání či degradace je nebezpečný mýtus. Wackernagel s Reesem ve své první knize o ekologické stopě, která vyšla v roce 19964, nazývají tuto skupinu „ekonomové ploché Země“, v narážce na středověké představy o tvaru Země. Hlavním přesvědčením„plochých ekonomů“ je, že svět se díky neomezeným možnostem lidské inteligence a kreativity rozšiřuje a bude rozšiřovat všemi směry, že neexistují žádné limity ekonomického růstu. Oponenti plochých ekonomů, „ekonomové kulaté Země“, vycházejí z fyzických limitů konečného systému Země. Podobně přírodovědci a ekonomové, kteří se zabývají přírodními službami, berou za samozřejmost, že trh nedokáže sám

První akademická publikace o ekologické stopě: Rees, W. E. (1992). Ecological footprints and appropriated carrying capacity: what urban economics leaves out. Environment and Urbanisation, 4, 121–130. Daily, G. (1997). Nature’s Services: Societal Dependence on Natural Ecosystems. Washington, D.C.: Island Press. Viz. např. Hampl, M. (2004). Vyčerpání zdrojů – skvěle prodejný mýtus. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku. Wackernagel, M., Rees, W. E. (1996). Our Ecological Footprint: Reducing Human Impact on the Earth. Gabriola Island: New Society Publishers.

5 o sobě například obnovit půdní úrodnost, umožnit zachování rybí populace na udržitelné úrovni či zamezit dalšímu zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Teorie ekologické stopy je zakořeněna v poznatcích „kulatých ekonomů“: schopnost přírody regenerovat přírodní zdroje je pomalejší než tempo, jakým lidstvo tyto zdroje v současné době čerpá. Kritickými faktory jsou populační exploze a narůst spotřeby zdrojů na jednoho člověka. Přírodní zdroje a přírodní služby, které tvoří tzv. přírodní kapitál, jsou základem pro rozvoj dalších typů kapitálu, s kterými počítají sociální vědci – lidského, finančního či sociálního. Jde o požadavek tzv. tvrdé udržitelnosti: veškeré zásoby přírodního kapitálu musí zůstat nezávislé na lidském kapitálu. Oproti tomu slabá udržitelnost připouští, aby ubývající zásoby přírodního kapitálu byly nahrazovány člověkem vytvořeným kapitálem. Z pohledu tvrdé udržitelnosti vychází následující definice udržitelného rozvoje: Nevyužívat základní produkty a procesy v přírodě rychleji, než se mohou obnovovat, a nezbavovat se odpadů rychleji, než mohou být absorbovány. Kolik přírodního kapitálu máme vlastně k dispozici? A jaké množství lidí Země unese? K těmto a souvisejícím otázkám, které stály u zrodu ekologické stopy, se dostaneme v následující kapitole.

1.2. Nosná kapacita a ekologická stopa Unese Země civilizaci? Takto se jmenovala první publikace o ekologické stopě v češtině, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí v roce 20005. Otázka maximálního počtu lidí, které uživí Země, zajímá lidstvo už dlouhou dobu. Nenadálý, skokový a globální nárůst cen potravin, který nastal zejména v uplynulém roce (o 48 % od konce roku 2006 a o 75 % od roku 2000 – viz obrázek 1), vrací tuto otázku v plné síle. Vážně se jí zabývají světové finanční instituce jako Mezinárodní měnový fond6 či Světová banka7 a vedoucí světoví politici. Světového Summitu o potravinové bezpečnosti, který byl na počátek června 2008 svolán OSN (resp. Organizací pro výživu a zemědělství – FAO) do Říma, se zúčastnilo 40 hlav států. Cílem bylo řešit nastalou kritickou globální situaci, týkající se rostoucích cen potravin8. Dokáže zemědělství uživit miliardy lidí rozvojového světa, jejichž spotřeba potravin neustále roste? Dokáže zajistit rostoucí poptávku po biopalivech, zachovat půdní úrodnost a nerozšiřovat se na úkor zbytků biologické rozmanitosti, které na Zemi existují? Či se v některých regionech světa znovu začne šířit hlad a „hladové bouře“?

5

6

7 8

Obrázek 1: Rostoucí ceny potravin

Zdroj: Světová banka Půda je omezený zdroj. Lidská společnost má na Zemi k dispozici konečnou výměru půdy, kterou může využívat pro své účely. Ať je to produkce potravin či biopaliv, výroba léků nebo nábytku. K tomu všemu je nutný základní přírodní zdroj – půda. Půdu sice lze relativně snadno nahradit jiným zdrojem – např. na půl hektaru orné půdy můžeme postavit supermarket, kde nakoupíme spousty druhů jogurtů, ale supermarket sám jogurty nevyrobí. Potřebujeme jiné biologicky produktivní plochy – v tomto případě zejména pastviny, které nasytí krávy, z jejichž mléka je jogurt vyroben. Zdánlivá banalita, ale v rostoucím systému (jímž je lidská společnost), pevně svázaném s omezeným základním zdrojem (jímž je půda), může brzy nastat konflikt zájmů. Konflikt, který se časem může projevit například čtvrtinkou másla za 100 Kč. Či dokonce prázdnými regály v supermarketu. Význam půdy pro ekonomiku, které poskytuje mnoho funkcí zdánlivě „zadarmo“, shrnuje Box 1: Box 1: Význam půdy (země) pro ekonomiku       

Produkce založená na růstu rostlin – potraviny, krmivo pro zvířata, vláknina, dřevo. Regulace atmosférických a hydrologických cyklů. Ochrana biodiverzity a stanovišť: rostlinné a živočišné druhy, ekosystémy, genetické zdroje. Uchování a trvající přísun neobnovitelných zdrojů – paliva, minerální a nebiotické suroviny. Funkce související s lidským osídlením: bydlení, průmysl, doprava, rekreace. Likvidace odpadů: příjem, filtrace a transformace odpadů produkovaných člověkem. Kulturní dědictví: zachování a ochrana lokalit s kulturní či historickou hodnotou.

Zdroj: Chambers, N., Simmons, C., & Wackernagel, M. (2000). Sharing Nature’s Interest: Ecological Footprints as an Indicator of Sustainability. London: Earthscan.

Rábelová, E., Třebický, V. & Bendl, J. (2000). Unese Země civilizaci? Životní prostředí, migrace bezpečnost, ekologická stopa. Planeta 8, 1, 48 stran. Viz např. zprávu IMF z 10. 4. 2008 – „Nárůst cen potravin ohrožuje snahy omezovat chudobu“. (http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/ so/2008/NEW041008A.htm) Viz např. výzkumnou zprávu Světové banky č. 4594 „Důsledky vysokých globálních cen potravin pro chudobu v rozvojových zemích“. http://www.fao.org/foodclimate/hlc-home/en/

6

Trvalé pastviny tvoří 23 % rozlohy souše (34 mil. km2). Tato kategorie biologicky produktivních ploch se nejhůře vymezuje. Obvykle se za pastvinu považuje půda, která slouží pět a více let primárně pastvě dobytka. Dalších 33 % (48 mil. km2 ) je vymezeno jako lesy či pralesy. Pouze dvě třetiny této kategorie tvoří tropické a boreální lesy a lesy mírného pásma. Zbývající třetina jsou řídké porosty, kde je stromový pokryv v některých případech jen 10 %. Poslední třetinu souše zabírají málo produktivní plochy jako mokřady, skály, pouště, ledovce, tundry, jezera či řeky. Do této kategorie spadají i zastavěné plochy, jejichž celková rozloha je zhruba 3 mil. km2. Pokud sečteme plochy orné půdy, pastvin a zastavěných ploch, získáme hrubý indikátor rozlohy člověkem modifikovaných ploch. Jejich podíl je zhruba 35 % rozlohy souše. Při pokračujícím nárůstu počtu lidí na Zemi a jejich spotřeby bude podíl pozměněných a degradovaných ploch v příštích 50 letech narůstat a rozloha přírodních nebo přírodě blízkých společenstev bude dále klesat. Zmiňme ještě poslední číslo, které vyplývá z tohoto stručného přehledu dostupných ploch – celkovou rozlohu biologicky produktivních oblastí souše a vodních ploch. Odhady se v tomto případě liší – od 87 mil. km2 do 103 mil. km2. Jde o důležitý údaj, stranu nabídky ekologické stopy, tzv. dostupnou biokapacitu. K objasnění tohoto pojmu se blíže dostaneme v kapitole 1.6. Dodejme jen, že při aktuálních výpočtech ekologické stopy se počítá s vyšším údajem v daném intervalu. S omezenými fyzickými limity Země se pojí pojem nosná kapacita či ekologická únosnost. Dobře ho znají a používají ekologové a populační biologové. Vědecká definice říká, že jde o horní asymptotu sigmoidní křivky populačního růstu9. Přeloženo do běžného jazyka je nosná kapacita maximální počet jedinců určitého druhu, které dané stanoviště může uživit. Klasická Odumova učebnice ekologie10 nosnou kapacitu ilustruje na růstu počtu kvasinek ve zkumavce (obr. 2). --

9

Obrázek 2: Nosná kapacita kvasinek ve zkumavce 750 množství kvasinek

Půda je omezený zdroj. Povrch Země má přibližně 510 miliónů km2, z toho 71 % připadá na moře. Plocha souše je 148 mil. km2. Podle údajů FAO (Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství) pouze 10 % souše, tedy 14,8 mil. km2 tvoří orná půda. Plocha orné půdy odpovídá např. rozloze Antarktidy nebo polovině rozlohy Afriky. Takřka polovina orné půdy je využívána k produkci obilovin. Lidstvo je z hlediska výživy závislé pouze na 30 plodinách, které zajišťují 95 % spotřeby potravin.

asymptota – 665.0

600 450 300 150

0

2

4

6

8 10 hodiny

12

14

16

18

Zdroj: Odum, E. (1977). Základy ekologie. Praha: Academia. Vraťme se k otázce položené na úvod této kapitoly. Unese Země civilizaci? Platí to co pro kvasinky i pro člověka? Existuje nosná kapacita prostředí pro lidstvo? Jaký je maximální počet lidí, který může na Zemi žít kvalitní život s dostatkem zdrojů pro každého? Před více než 200 lety, v roce 1790, publikoval anglický ekonom Thomas Malthus známý Esej o principu populace11. Základní myšlenka eseje zní, že zatímco populační růst je exponenciální, růst produktivity a dostupnosti zdrojů pouze lineární, což musí nevyhnutelně vést ke krizím a „věčnému boji o prostor a jídlo“. Malthus dodnes leží v žaludku „plochým ekonomům“, ale přetrvávající bída a nedostatek zdrojů pro mnoho lidí rozvojového světa naznačuje, že nebyl daleko od pravdy. Odhady globální nosné kapacity pro člověka od dob Malthuse vykazují značný rozptyl – od 1 miliardy lidí po 1 000 miliard lidí. Horní odhady jsou spíše anekdotické – 1 000 miliard lidí by znamenalo 100 m2 biologicky produktivních ploch a 3 m2 obytného prostoru na jednoho člověka. To není mnoho. Přehled 63 hlavních historických odhadů nosné kapacity obsahuje obrázek 3. Medián těchto odhadů je 9,5 miliardy lidí, modus 5,5 miliardy. Podle oficiální statistiky OSN překročilo lidstvo hranici 6 miliard lidí dne 12.10.1999. V okamžiku psaní této věty, 24.4.2008 v 18:45 GMT+2 žilo na Zemi 6.663.408.085 lidí. O tom, kolik lidí přibude, než tento údaj čtenář bude číst, je možné se přesvědčit na populačních hodinách US Census Bureau12. Podle demografických prognóz se velikost globální populace neustálí dříve než dosáhne 10 miliard lidí, tj. kolem poloviny tohoto století. Wackernagel s Reesem ve své první knize o ekologické stopě13 shrnují, proč je odhad nosné kapacity Země pro člověka obtížný: 

Celkový ekologický dopad, který vytváří lidská společnost, záleží na řadě dalších faktorů, než je počet-

Viz např. Odum, E. (1977). Základy ekologie. Praha: Academia. Opak. citát. V češtině vyšel v roce 2002 – Mathus, T. (2002). Esej o principu populace, Praha: Zvláštní vydání. 12 http://www.census.gov/ 13 Wackernagel, M., and Rees, W. E. (1996). Our Ecological Footprint: Reducing Human Impact on the Earth. Gabriola Island: New Society Publishers. 10 11

20

7

 

nost populace – například výše příjmů, úroveň spotřeby zdrojů, vyspělost technologií, atd. Lidé díky technologiím dokáží přizpůsobovat životní prostředí a mohou zvyšovat produktivitu zdrojů, a tím i nosnou kapacitu. Nosná kapacita člověka je proto spíše výsledkem kulturních faktorů než biologické produktivity.

Obr. 3: Historické odhady počtu obyvatel Země Estimates of carrying capacity Population projections H – high 11.2 million M – medium 9.3 million L – low 7.7 million

20 18 16 14 12

H

10

M

Median 8

L

Ekologická stopa (ekostopa) tedy není „pouze“ záležitostí velikosti populace, ale také její spotřeby zdrojů a technologií, které používá. Co je důležité – ekostopa porovnává plochu země odpovídající spotřebě zdrojů se schopností biosféry tyto zdroje poskytovat – s biokapacitou. Jak bylo řečeno, kalkulace ekologické stopy funguje v mnoha ohledech jako ekologické či environmentální účetnictví, ale na rozdíl od běžného účetnictví respektuje ekologické limity.

6 Mode 4

Výpočet ekologické stopy je založen na pěti základních předpokladech:

2

Population 0 1650 1700

1750

1800

1850

1900

1950

2000

2050

Figure 3.3

1.

Můžeme s rozumnou přesností odhadnout množství zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Údaje o spotřebě lze získat z oficiálních statistik.

2.

Zdroje a odpady můžeme převést na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou nezbytné k jejich zajištění. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2), který vznikne spálením fosilních paliv, zastavěné plochy a plochy na ochranu biodiverzity.

3.

Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou.

4.

Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích.

5.

Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Lze totiž odhadnout celkovou část Země, která je biologicky produktivní (obr. 4).

Zdroj: Chambers, N., Simmons, C. & Wackernagel, M., (2000). Sharing Nature’s Interest: Ecological Footprints as an Indicator of Sustainability. London: Earthscan. Znamená to, že „ploší ekonomové“ mají pravdu a žádné limity (kromě limitů inteligence a tvořivosti) pro člověka na Zemi neexistují? Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď, neboť to vylučuje již způsob jejího položení. Domníváme se, že vhodnější otázky související s problémem nosné kapacity Země zní (upraveno podle Chambers et al., 2000):  

 

Jak dlouho můžeme zvyšovat produktivitu přírodních systémů, abychom se vypořádali s nárůstem spotřeby a populace? Kolik zdrojů můžeme spotřebovat, aniž by odpady a znečištění, které vznikají jejich spotřebou, měly vážný dopad (např. zdravotní) na samotný základ této spotřeby – fungování společnosti? Jak můžeme dále zvyšovat produkci, aniž bychom ještě více omezili šanci budoucích generací na totéž? A na závěr neantropocentrický pohled – jaký bude mít rostoucí spotřeba zdrojů vliv na ostatní druhy?

Vhodné východisko, či základ pro odpovědi na tyto otázky dává ekologická stopa, která „převrátila nosnou kapacitu na hlavu“. Blíže o tom pojednává následující kapitola.

1.3. Východiska určení ekologické stopy Jak jsme ukázali v předchozí kapitole, určení celkového počtu lidí, který „Země unese“, je problematické. Metoda ekologické stopy začíná proto z druhého konce. Místo aby se ptala „Kolik lidí může Země uživit?“, pokládá otázku: „Kolik země potřebují lidé ke své obživě?“ Jinými slovy, místo aby počítala lidské hlavy, měří velikost jejich stop.

Společnou měnou, kterou účetnictví založené na ekologické stopě používá, jsou plochy biologicky produktivní půdy. To umožňuje přepočíst vliv velmi různorodých aktivit – od pěstování obilí, přes výrobu televizoru po recyklaci PET lahví – na společného jmenovatele. Různorodé typy spotřeby, od úrovně jednotlivce přes region po stát jsou pomocí společné měny – odpovídacích ploch biologicky produktivní půdy – agregovány do jednoho čísla.

8 Obrázek 4: Ekonomika, ekologická stopa, biokapacita

Vezměme například ekologickou stopu typického českého jídla „vepřo-knedlo-zelo“. Prasata potřebují plochu na chov a půdu a energii na produkci krmiv, která během života zkonzumují. Dále plochu silnic na převoz, energii na zpracování masa, dopravu a vaření. Podobně zelí a obilí, z kterého jsou vyrobeny knedlíky, vyžadují ornou půdu na vypěstování, plochu silnic na transport a energii na zpracování, dopravu a vaření. Podrobná analýza ekologické stopy „vepřo-knedlo-zelo“ zahrne součet všech těchto ploch (a pravděpodobně ještě dalších). V realitě globalizovaného světa obvykle nezahrnuje ekologická stopa souvislou plochu půdy nebo půdu určitého druhu či kvality. Jak se ekonomika stala komplexnější a výrobní cykly propojenější a složitější, jen málokterý výrobek je tvořen surovinami a komponenty z jednoho regionu či země. Mnohem častější situace je, že části „ekologické stopy“ jsou poskládány z biologicky produktivních ploch na celém světě. Zůstaňme u výše uvedeného příkladu „vepřo-knedlozelo“, podávaného v pražské restauraci. Není neobvyklé, že prasata jsou vykrmena například na dánských pastvinách a živá dovezena do Rakouska, kde jsou poražena na jatkách. Maso je v této zemi následně zpracováno a zabaleno a dále putuje na pulty českého velkoobchodu. Obdobně zelí může pocházet z Polska a obilí a mouka na výrobu houskových knedlíků ze Slovenska14. Ropa, kterou spotřebovaly kamióny ve všech fázích transportního cyklu oblíbeného jídla, pochází z Ázerbajdžánu, elektřina byla vyrobena z hnědého uhlí ze severních Čech. Výsledná ekostopa „vepřo-knedlo-zelo“ je „rozprostřena“ přes 2 kontinenty a zahrnuje součet různorodých ploch. Jde přitom o zjednodušený příklad, který nezahrnuje celý výrobní cyklus daného jídla (např. zařízení a spotřebu energií pekáren, výrobu a údržbu kamiónů atp.).

1.4. Základy výpočtu ekologické stopy Ekologická stopa je vyjádřena v „globálních hektarech“. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 m) biologicky produktivních ploch s „globálně

14

průměrnou produktivitou“. Jako biologicky produktivní plochy označujeme plochy souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Okrajové oblasti s ostrůvkovitou vegetací a neproduktivní plochy nejsou započítávány. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 14,8 mld. hektarů (148 mil. km2, viz kapitola 1.2). Proč globální hektary a nikoliv „reálné“ hektary? Ekologická stopa je součtem ploch s různou produktivitou – například orná půda má jinou produktivitu (jiný výnos biomasy vztažený na jednotku plochy) než les a ten má opět jinou produktivitu než oceán. K přepočtu různých typů ploch na společného jmenovatele – obecnou biologicky produktivní plochu – se používají tzv. ekvivalentní faktory (EF). Přehled ekvivalentních faktorů pro hlavní složky ekostopy je uveden v tabulce 1. Z tabulky je zřejmé, že nejproduktivnější je v globálním měřítku orná půda – její výnos je 2,21x vyšší než kolik činí „globálně průměrná produktivita“. Naopak produktivita oceánů a vnitrozemských vodních ploch, vztažená na hektar, je pouze třetinová něž činí globálně průměrná produktivita. Stejný ekvivalentní faktor u orné půdy a zastavěných ploch (2,21) vyplývá z toho, že nová výstavba je vesměs realizována právě na orné půdě – dochází k jejímu záboru. Tabulka 1: Ekvivalentní faktory

Typ plochy Primární orná půda Marginální orná půda Neobdělávaná orná půda TTP (pastviny) Lesy Moře, oceány Vnitrozemské vodní plochy Zastavěné plochy Plochy – hydro-elektrárny Asimilace CO2 (energie)

Ekvivalentní faktor (gha/ha) 2,21 1,80 2,21 0,49 1,34 0,36 0,36 2,21 1,00 1,34

Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic. K výpočtu dále používáme tzv. faktory výnosu (FV), které popisují rozdíl mezi lokální produktivitou daného typu plochy (např. ornou půdou) a globální hodnotou produktivity pro tuto plochu. Jinými slovy, faktor výnosu vyjadřuje, zda je daná plocha více či méně produktivní než celosvětový průměr. Faktory výnosu pro hlavní složky ekostopy a Českou republiky jsou uvedeny v tabulce 2. Opět můžeme uvést příklad. Průměrný výnos lesů v České republice je 7,8 m3/ha/rok, avšak globálně je to pouze 1,8 m3/ha/rok. Faktor výnosu činí 7,8/1,8 = 4,33.

K dovozu zemědělských komodit do ČR viz např. ČSÚ, Rychlé informace: (http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czem042508.doc).

9 Tabulka 2: Faktory výnosu (ČR)

Primární orná půda Marginální orná půda Neobdělávaná orná půda TTP (pastviny) Lesy Moře, oceány Vnitrozemské vodní plochy Zastavěné plochy Plochy – hydroelektrárny Asimilace CO2 (energie)

Jednotka výnosu

Výnos – ČR

Výnos – svět

Faktor výnosu

1000 ha

2874,0

2102,0

1,37

1000 ha

800,7

529,0

1,51

1000 ha tuny sušiny/ ha/rok m3/ha/ rok

1,37

7,8

2,2

2,17

1,8

4,33 1,00

kg/ha/ rok

149,4

70,7

2,11 1,37 1,00

da počítající od zdrojů15. Zakladateli složené metody jsou autoři ekologické stopy – Mathis Wackernagel a William Rees. Přístup je shora dolů – od mezinárodní k národní úrovni, event. níže – na úroveň regionu či města. Metoda se používá zejména při standardizovaných každoročních kalkulacích tzv. národních účtů ES16. Používá agregované mezinárodní (event. národní data) o spotřebě zdrojů a produkci odpadů v dané ekonomice, neřeší proto, jak je s danými zdroji finálně naloženo ve formě spotřeby. Výhody sdružené metody:  Na národní a mezinárodní úrovni je přesnější, protože agregovaná data o spotřebě zdrojů jsou lépe dostupná. (Lépe např. zjistíme data o spotřebě pšenice v ČR než o spotřebě bochníků chleba u konkrétního jedince.)  Rozvíjejí se snahy o mezinárodní standardizaci (www. footprintstandards.org), která vede (či povede) ke srovnatelnosti výpočtů různých autorů. Nevýhody sdružené metody:  Metoda je obtížně využitelná na nižších úrovních (region, město, organizace), neboť je často obtížné sehnat dostatečně detailní data o spotřebě zdrojů na těchto úrovních.

1,00

Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic. Ekologickou stopu složky (například orné půdy) potom vypočteme podle následujícího vzorce: ESsložky (gha) = Plochasložky (ha) * EFsložky (gha/ha) * FV složky (-) Plochu, odpovídající určité položce spotřeby, získáme vydělením průměrné roční spotřeby položky (vyjádřenou např. v kg/obyv.) její celkovou roční produktivitou nebo výnosem v kg/ha):

Při kalkulaci ekologické stopy města byla použita tato metoda. Výpočet je založen na národním účtu ekologické stopy a je od něho odvozen (viz kapitola 2). Složková metoda (metoda počítající z konečné spotřeby) Název této metody výpočtu ekostopy v angličtině zní component method. V češtině je navrhován i opisný ekvivalent metoda počítající z konečné spotřeby. Jde o metodu směřující zdola nahoru a je založená na konečné spotřebě hotových výrobků, energií, služeb a produkci odpadů u jednotky, jejíž ES počítáme (jedinec, firma, škola, atp.). K použití metody je nutné nejdříve identifikovat veškeré složky spotřeby dané jednotky a dále (nejlépe s využitím LCA metody – hodnocení životního cyklu výrobku) stanovit veškeré materiálové a energetické nároky, které dané výrobky či služby provází „od kolébky do hrobu“. Ty jsou pak pomocí ekvivalentních faktorů a faktorů výnosů převedeny na odpovídající plochy produktivní půdy (tj. ES).

Na národní úrovni je finální spotřeba rovna domácí produkci, ke které je připočten import a odečten export pro dané zboží či surovinu:

Výhody:  Metoda je využitelná na nižších úrovních a je srozumitelná pro uživatele.

ESspotřeba = ESprodukce + ESimport – ESexport

Nevýhody:  Přesnost výsledku závisí na tom, nakolik kompletní je „seznam“ složek, které jsou zahrnuty do výpočtu a hodnověrnosti LCA (obecně jsou LCA málo dostupné a naráží na řadu problémů).  Problém hranic: jak určit hranice entity, jejíž ekostopa je stanovována? Například v případě výrobní organizace uprostřed dodavatelského řetězce – ta jednak

Dva hlavní přístupy ke kalkulaci ekologické stopy Složená metoda Název této metody výpočtu ekostopy v angličtině zní compound method. V češtině je možné použít ekvivalent sdružená metoda, některé české zdroje jí nazývají meto-

15 16

Kušková, P., (2003). Ekologická stopa jako indikátor udržitelného rozvoje. Essentia (http://www.essentia.cz/). Viz www.footprintnetwork.org.

10



výrobky a služby produkuje, jednak je sama spotřebovává (nakupuje od jiných organizací). Obdobně u školy – využití školy o víkendech, stravování „neškolních strávníků“ ve školní jídelně, atp. Problém „double-counting“ – dvojitého započítávání u komplexních výrobních řetězců s řadou hlavních a vedlejších výstupů.

Při kalkulaci ekologické stopy školy byla použita tato metoda (blíže kapitola 3).

1.5. Základní složky ekologické stopy Při kalkulaci ekologické stopy je vhodné rozlišovat mezi následujícími základními typy ploch: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Orná půda Lesy Pastviny Vodní plochy Zastavěné a degradované plochy Plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2) Plochy pro ochranu biodivezity

Tyto základní složky ekostopy byly autory ekologické stopy vybrány s ohledem na hlavní kategorie biologicky produktivních ploch, které jsou používány při primárním sběru dat. Používá je například Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Následuje základní popis složek ekologické stopy: 1. Orná půda Orná půda je nejproduktivnějším typem plochy, který tvoří ekologickou stopu. Mluvíme přitom o produkci v biologickém či zemědělském slova smyslu. Více korun či euro může pravděpodobně v krátkodobém měřítku přinést jeden hektar zastavěných ploch, na kterém je umístěno například placené parkoviště či soubor administrativních budov. Z hlediska ekologické stopy je monetární (peněžité) hledisko bezpředmětné, jak jsme ukázali v kapitole 1.2. Orná půda na jednotku plochy ze všech složek ekologické stopy vyprodukuje nejvíce biomasy a má klíčovou roli z hlediska výživy lidstva. 2. Pastviny Primárním využitím této složky ekostopy je pastva dobytka. Pastviny jsou v průměru méně produktivní než orná půda. Ze zákonitostí potravního řetězce je dobře známo, že při konverzi rostlinné potravy na další stupeň potravního řetězce – biomasu býložravců – dochází ke ztrátě energie zhruba v poměru 10:1. Jinými slovy, z biochemické energie nashromážděné rostlinami prostřednictvím fotosyntézy je býložravci využita zhruba jedna desetina. O něco příznivější poměr platí na dalším stupni potravního řetězce – mezi býložravci a masožravci. Maso býložravců je energeticky bohatší než rostliny. To znamená, že jeden hektar pastvin uživí více býložravců než všežravců a masožravců, mezi které se řadí i člověk.

3. Lesy Do této kategorie ekostopy spadají jak hospodářské, tak přírodní či přírodě blízké lesy a pralesy. Vedle toho, že jsou zdrojem dřevní hmoty, plní celou řadu dalších ekologických a stabilizačních funkcí – od údržby hydrologických cyklů přes omezování eroze až k ochraně biodiverzity. Někteří autoři (např. Chambers et al., 2000) nazývají první tři složky ekologické stopy (ornou půdu, pastviny a lesy) souhrnně produktivní plochy. 4. Vodní plochy Vodní plochy nebyly do původních kalkulací ekologické stopy zařazeny. Při prohlubování a zpřesňování analýzy byly doplněny, neboť plní množství důležitých produkčních a stabilizačních funkcí. Z hlediska produkce ryb a dalších vodních živočichů je důležitý fakt, že naprostá většina komerčního rybářství se odehrává do 300 km od břehů souše. Tyto plochy představují pouze 8 % rozlohy moří a oceánů. Důvodem je, že pobřežní oblasti jsou nejproduktivnější částí moří a oceánů. 5. Zastavěné plochy Jde o kategorii ekostopy, jejíž ekologická funkce byla do značné míry ztracena díky lidské aktivitě – zejména výstavbě. Z charakteru lidských osídlení vyplývá, že většina výstavby je realizována na velmi produktivních plochách orné půdy. Jevy jako suburbanizace (neregulovaný růst měst) či výstavba komerčních center podél komunikací vedou k nárůstu podílu těchto ploch, s nepříznivým dopadem na ekologickou stopu lidských sídel. 6. Plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO2) Tyto plochy byly v dřívějších publikacích věnovaných ekologické stopě nazývané energy land – energetická půda. Jde o plochy, které jsou nutné pro zabezpečení energetických potřeb lidské ekonomiky. Způsob dosažení tohoto cíle se může lišit v závislosti na zvolené energetické politice daného státu či regionu. V současné době dominují výrobě energie většiny států světa, včetně České republiky, fosilní paliva. Při jejich spalování je do ovzduší uvolňován oxid uhličitý (CO2), který je hlavním antropogenním skleníkovým plynem. Při respektování požadavků na stabilizaci koncentrace tohoto plynu v atmosféře je nutné hledat způsoby, jak tento plyn z atmosféry odstraňovat. Přírodními procesy k tomu dochází jednak v oceánech a mořích, jednak procesem fotosyntézy při růstu rostlin. Ekologickou stopu energie proto tvoří vodní plochy a plochy lesů, které asimilují oxid uhličitý, vzniklý spálením fosilních paliv. 7. Plochy pro ochranu biodivezity Zařazení ploch na ochranu biodiverzity do kalkulace ekologické stopy – do strany nabídky (biokapacity), vyšlo z přesvědčení, že člověk není jediný biologický druh, který na Zemi žije. Pokud uznáváme právo dalších živočichů a rostlin na životní prostor, musíme část biologicky produktivních ploch zachovat „jejich“ osudu a nevyužívat je primárně k produkci statků a služeb pro člověka. Jedná se o plochy s různým stupněm ochrany – národní parky, přírodní rezervace a další typy chráněných území. Podle

11 Světové komise životního prostředí a rozvoje (WCED) by 12 % biologické kapacity, se zastoupením všech hlavních typů ekosystémů, mělo být vyčleněno pro ochranu biodiverzity17. Tento podíl chráněných ploch zdaleka pro uspokojivou ochranu biodiverzity nemusí stačit, avšak větší rozloha chráněných území je těžko politicky průchodná. Kolik biokapacity zbývá pro rostoucí počet lidí, kteří obývají planetu, je popsáno v následující kapitole.

1.6. Ekologická stopa a biokapacita Jak bylo řečeno, ekologická stopa tvoří stranu poptávky ekologického účetnictví. Stranou nabídky je biologická kapacita Země. Biokapacita je schopnost přírodních ekosystémů poskytovat lidské ekonomice statky a služby, na kterých je životně závislá. Přírodní služby jsou na Zemi nerovnoměrně rozmístěny – některé státy oplývají množstvím přírodních zdrojů a jiné jsou na ně naopak chudé a většinu biokapacity musí dovážet. Určitá míra redistribuce je nutná, v současném světě však platí, že ekonomicky vyspělé země spotřebovávají mnohem více biokapacity (vztažené na jednoho obyvatele) než tzv. rozvojové země. Když se autoři ekologické stopy Rees a Wackernagel zabývali touto otázkou, zavedli termín fair earthshare – spravedlivý díl země. Definovali ho jako průměrné množství biologicky produktivní půdy a vodních ploch dostupné na jednoho obyvatele zeměkoule. V dalších publikacích o ekologické stopě slůvko spravedlivý postupně vymizelo, jako by nebylo „politicky korektní“ či vědecké používat v odborné terminologii slova, která mají hodnotící či morální nádech. Aktuálně je používán neutrální a složitý termín průměrná globálně dostupná biologická kapacita. Ať používáme slovo spravedlivý či nikoliv, jde o důležité měřítko posuzování ekologické stopy. Státy, jejichž ekologická stopa je větší než globálně dostupná biokapacita, lze v kontextu ekologické dimenze udržitelného rozvoje považovat za dlouhodobě neudržitelné (blíže viz. kapitola 1.7). Tabulka 3 obsahuje shrnutí rozlohy hlavních typů biologicky produktivních ploch v hektarech v globálním měřítku. Další sloupce obsahují přepočet těchto reálných hektarů na dostupnou biologickou kapacitu vztaženou na jednoho obyvatele a vyjádřenou v globálních hektarech. Prostřední sloupec počítá s globální populací 6,302 miliard lidí, které lidstvo dosáhlo v roce 2003. Pravý sloupec ukazuje, nakolik se průměrná dostupná biokapacita vztažená na jednoho obyvatele „smrskne“, až lidstvo dosáhne počtu 9 miliard lidí. Demografické prognózy ukazují, že tento stav populace je reálný kolem poloviny 21. století. Hodnota 1,26 gha/obyv. vychází z předpokladu, že nedojde k radikálnímu zvýšení produktivity biologických ploch. Zvýšení produktivity není příliš reálné – již dnes v mnoha oblastech světa dosáhly metody zvyšování produkce (např. využitím průmyslových hnojiv) svých limitů.

17 18

Tabulka 3: Dostupná biokapacita

Typ plochy

Orná půda Pastviny Lesy Produktivní vodní plochy Ostatní Celkem

DOSTUPNÁ BIOKAPACITA Globální Počet obyv. Počet obyv. rozloha (mil.): 6.302 (mil.): 9.000 mld. ha gha/obyv. gha/obyv. 1,45 0,53 0,37 3,36 0,27 0,19 5,12 0,78 0,55 2,90

0,14

0,10

12,83

0,08 1,80

0,06 1,26

Zdroj: Zdroj: Chambers, et al., 2000, Living Planet Report, 2006. Z hlediska ekologické stopy – ekologické kamery, která snímá naše současné požadavky na přírodu, je důležitá hodnota průměrné dostupné biokapacity v roce 2003, uvedená v prostředním sloupci (novější data nejsou k dispozici). Hodnota 1,80 gha/obyv. představuje globální benchmark, neboli limitní či hraniční hodnotu udržitelnosti. Jak si v tomto kontextu stojí jednotlivé státy světa ukazuje další kapitola.

1.7. Ekologická stopa států, regionů a světa Globální síť organizací a expertů, kteří se zabývají ekologickou stopou – Global Footprint Network18 – každoročně zveřejňuje tzv. národní účty, které zahrnují podrobné propočty ekologické stopy, existující biologické kapacity a ekologického deficitu 150 nejlidnatějších států světa (s populací nad 1 milion obyvatel). Každý národní účet zahrnuje více než 4 000 datových položek. Jejich součet tvoří globální ekologickou stopu (zbývající, méně lidnaté státy lze s ohledem na jejich poměrně malou populaci v celkové bilanci zanedbat). Vzhledem k standardizované metodice národních účtů je možné jednotlivé státy porovnávat mezi sebou i v čase. Obrázek 5 ukazuje vývoj velikosti ekologické stopy globální populace a dostupné biologické kapacity v letech 1961 až 2003. Rok 2003 je posledním rokem, za který jsou dostupná data. Hodnota ekologické stopy globální populace v tomto roce dosáhla 2,23 gha/obyvatele. Z grafu je zřejmé, že v druhé polovině osmdesátých let došlo k „přestřelení“ a ekologický deficit se dále prohlubuje. Jako ekologický deficit přitom označujeme stav, při němž je ekologická stopa větší než dostupná biokapacita (viz slovníček pojmů – příloha 1).

Naše společná budoucnost: Světová komise pro životní prostředí a rozvoj. (1991). Praha: Academia. www.footprintnetwork.org

12 Obr. 5: Ekologická stopa a biokapacita, 1961–2003

Obr. 6: Globální nabídka a poptávka, 1961–2003

Zdroj: Global Footprint Network, 2008.

Zdroj: Global Footprint Network, 2008.

Odborníci se shodují, že takové přestřelení může Země krátkodobě unést. Například emise oxidu uhličitého překračující absorpční kapacitu klimatického systému bez neúnosných výkyvů nebo těžba dřeva nad celkový přírůst se negativně projeví až s časovým odstupem. Zvětšující se ekologický deficit však v dlouhodobější perspektivě vede k ničení přírodních zdrojů, na nichž závisí globální ekonomika, například zemědělství či rybářství.

Kolik planet by tedy globální populace potřebovala, kdyby každý člověk na Zemi dosáhl současného standardu ekonomicky nejvyspělejších zemí? V roce 2003 činila ekologická stopa průměrného Američana 9,6 globálního hektaru (USA jsou v ekologické stopě jednoho obyvatele na druhém místě hned za Spojenými arabskými emiráty)19, zatímco globální biologická kapacita 1,8 gha. Pokud by každý člověk na Zemi dosáhl severoamerického spotřebního standardu, potřebovala by globální populace více než pět planet.

Stejná data z pohledu globální nabídky a poptávky ekologických zdrojů znázorňuje obr. 6. Nabídka biologické kapacity je zde vyjádřena coby metaforický počet planet Země. Takto formulovaná nabídka evidentně zůstává konstantní: 1. Zemi máme k dispozici pouze jednu. Z grafu vyplývá, že lidstvo jako celek se díky prudkému ekonomickému rozvoji a populačnímu růstu posledních 40 let dostalo od využívání zhruba poloviny biologické kapacity planety v roce 1961 na 1,25 biokapacity Země v roce 2003. Znamená to, že v současné době vytváří globální ekologický deficit 0,25 Země (tj. potřebovalo by o čtvrtinu větší planetu). Tento deficit odpovídá globálnímu ekologickému „přestřelení“.

Průměrná ekologická stopa obyvatel EU-27 činila v roce 2003 4,7 gha20. Ačkoli je tedy životní styl Evropanů o polovinu „lehčí“ než obyvatel USA, jeho dosažení všemi obyvateli Země by znamenalo, že by globální populace potřebovala bezmála tři planety: tedy o dvě více, než má k dispozici. Dostupná biologická kapacita EU-27 činila ve stejném roce 2,2 gha. Evropská unie vytváří ekologický deficit 2,5 gha/osobu. K jeho pokrytí dováží zboží a služby z celého světa a naopak vyváží odpady, včetně oxidu uhličitého, který je hlavním skleníkovým plynem.

Současný globální ekologický deficit 25 % Země představuje bezesporu problém; navíc ze současných trendů je očividné, že se bude ještě prohlubovat. Otázkou je, jak dlouho lidstvo může globální biologické zdroje přečerpávat, aniž by došlo k výraznější poklesu jejich produktivity, a tím ohrožení schopnosti lidstva zajistit současný standard kvality života. Relativně nízký deficit je ovšem možný jedině díky tomu, že řada rozvojových zemí dosud z globální biokapacity čerpá relativně velmi málo (v přepočtu na jednoho obyvatele).

Evropská ekologická stopa byla zpětně stanovena až k 60. létům 20. století, kdy zhruba odpovídala dostupné biokapacitě Evropy. Od té doby se více než zdvojnásobila a za posledních 10 let narostla o 16 %. Přes všechno úsilí a investice, které Evropa věnuje péči o své životní prostředí, „ekologii“ a ochraně přírody, se nedaří omezovat negativní vliv rostoucí spotřeby Evropanů na globální životní prostředí. Řada výrob a provozů s negativním vlivem na životní prostředí byla v uplynulých desetiletích přesunuta z Evropy do zemí 3. světa, jako je Čína, Indie či Viet-

19

WWF, Global Footprint Network, Zoological Society of London. (2006). Living Planet Report 2006. Switzerland WWF Gland. (ke stažení v 11 jazycích na http://www.footprintnetwork.org/newsletters/gfn_blast_0610.html). 20 Global Footprint Network and WWF European Policy Office. (2007). Europe 2007. Gross Domestic Product and Ecological Footprint, Brussels.

13 nam. Evropané nakupují zboží vyrobené v těchto zemích s mnohem slabší environmentální regulací a v rostoucí míře tam vyváží odpady. Takový vývoj lze těžko považovat za udržitelný. Ambiciózní ekologické cíle Evropanů, navrhované vrcholnými politiky jako je britský premiér či německá kancléřka, které směřují pouze „dovnitř“ Evropy, pak ve stále více globalizovaném světě zůstávají na půl cesty. Jako příklad můžeme uvést cíl snížit evropské emise CO2 o 20 % do roku 2020 a o 50% do roku 2050 oproti hodnotě roku 1990, schválený na Summitu EU v březnu roku 2007. Jak ukazuje nedávná studie WWF21, plnění tohoto cíle je nesmyslné, pokud bude uskutečňováno přesunem znečištění do rozvojových zemí a rostoucím importem zboží, jehož výroba je spojena z velkými emisemi CO2, z okolního světa. Měření udržitelného rozvoje Ekologická stopa je dobrým měřítkem environmentální dimenze udržitelného rozvoje. Za agregované měřítko neméně důležité ekonomické a sociální dimenze udržitelnosti je nejčastěji považován tzv. index lidského rozvoje (HDI – Human Development Index). Jde o souhrnný indikátor kvality lidského života v dané zemi. Jeho hodnoty každoročně publikuje Organizace Spojených národů pro rozvoj (UNDP)22. HDI sdružuje a normalizuje na škálu 0 – 1 čtyři indikátory – průměrnou očekávanou délku života při narození, úroveň gramotnosti, účast na vzdělávání na prvním, druhém a třetím stupni a hrubý domácí produkt. Hodnota HDI větší než 0,80 je považovaná za hranici pro vysokou míru lidského rozvoje. S nezbytnou mírou zjednodušení a agregace můžeme na základě těchto dvou indikátorů – ekologické stopy a indexu lidského rozvoje – posuzovat udržitelnost či neudržitelnost jednotlivých států. Hranice pro ekologickou stopu je již zmíněných 1,8 gha/obyvatele, hranice pro HDI je 0,80. Jak ukazuje tabulka 4, v současné době není udržitelný žádný členský stát EU. Jediným státem s vysokou mírou lidského rozvoje a nízkou ekologickou stopou bylo v polovině 90. let Slovinsko (ES = 1,68 gha/obyvatele, HDI = 0,86). Slovinsko však v uplynulých letech zaznamenalo prudký ekonomický rozvoj, který přinesl zdvojnásobení ekologické stopy na 3,42 gha/obyvatele v roce 2003. Takže ani Slovinsko nelze v současné době označit jako udržitelné, přinejmenším podle výsledků těchto dvou významných indikátorů. Z tabulky je dále zřejmé, že ekologické stopa evropských zemí za dané období (sloupec „roky“ – liší se v závislosti na dostupnosti dat), rostla mnohem rychleji než index lidského rozvoje. Jinými slovy, zátěž planety se zvyšuje, aniž by odpovídajícím způsobem rostla kvalita lidského života.

21

Tabulka 4: Ekologická stopa a index lidského rozvoje, 1975/2003 Roky

ES

HDI

gha/oby.

ES

HDI

gha/oby.

Rakousko

75/03

3,37

0,85

4,94

0,92

Belgie + Luc.

75/03

4,11

0,85

5,61

0,94

Bulharsko Česká rep. Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Nizozemí Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Vel. Británie

80/03 95/03 75/03 90/03 75/03 75/03 80/03 75/03 75/03 75/03 75/03 80/03 90/03 75/03 90/03 75/03 90/03 id/03 95/03 75/03 75/03 75/03

4,06 4,36 4,95 4,42 4,37 3,68 4,88 2,20 3,29 3,50 2,57 2,99 3,25 3,43 3,83 2,57 3,31 id 1,68 2,47 4,72 4,32

0,77 0,85 0,87 0,79 0,84 0,85 0,86 0,84 0,71 0,86 0,84 0,77 0,79 0,87 0,81 0,79 0,78 id 0,86 0,84 0,87 0,85

3,11 4,91 5,75 6,47 7,64 5,63 4,55 5,00 3,50 4,95 4,15 2,59 4,44 4,39 3,29 4,19 2,35 3,23 3,42 5,36 6,07 5,59

0,81 0,87 0,94 0,85 0,94 0,94 0,93 0,91 0,86 0,96 0,93 0,84 0,85 0,94 0,86 0,90 0,77 0,86 0,90 0,93 0,96 0,94

Zdroj: Global Footprint Network. Europe (2007). Gross Domestic Product and Ecological Footprint.

1.9. Ekologická stopa České republiky Z národního účtu ekologické stopy České republiky lze vyčíst velmi podrobné údaje o velikosti a struktuře „české stopy“. Poslední dostupná data pocházejí z roku 2003. Souhrnné složení ekologické stopy ČR podle základních složek ukazuje obrázek 7. Velikost ekologické stopy průměrného obyvatele/-ky České republiky je 4,91 gha. Dostupná biologická kapacita činí pouze 2,42 gha/obyvatele. Česká republika tedy patří mezi ekologické dlužníky: ekologická stopa překračuje biokapacitu více než dvojnásobně. Česká spotřeba zboží a služeb je zajišťována na úkor dalších zemí – ekologických věřitelů. Vezmeme-li v potaz globální míru udržitelnosti – 1,8 gha/ obyvatele, zjistíme, že česká ekostopa je takřka trojnásobná. Jinými slovy, pokud by každý obyvatel Země žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom další dvě planety.

Bang, J. K., Hoff, E. , & Glen, P. (2008). EU Consumption, Global Pollution. Trondheim: WWF Interational and Norwegian University of Science and Technology. 22 http://hdr.undp.org/en/statistics/indices/hdi/

14 Významný je dále podíl orné půdy a lesů. Podíl zastavěných ploch 2,6 % se může zdát nevýznamný, jde však o rychle rostoucí položku. Vzhledem k tomu, že nová výstavba je většinou realizována na kvalitní orné půdě, dochází k dalšímu prohlubování ekologického deficitu.

Obr. 7: Ekologická stopa České republiky

Tabulka 6 vyznačuje podíl domácí produkce, importu, exportu a spotřeby na velikosti jednotlivých složek ekologické stopy. Připomeňme, že pro výpočet ES spotřeby platí následující vzorec: ESspotřeba = ESprodukce + ESimport – ESexport

Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic. Detailní složení ekologické stopy české spotřeby uvádí tabulka 5. Více než polovinu tvoří plochy odpovídající za spotřebu. S produkcí CO2 pohybující se kolem 12 tun/osobu/rok patří Česká republika mezi země s nejvyššími emisemi na hlavu v Evropské unii a do druhé pětice států OECD. Bez snížení energetické náročnosti a omezení emisí z automobilové (včetně nákladní) a letecké dopravy může Česká republika jen těžko aspirovat na snížení celkové ekologické stopy. Dalších takřka 10 % ekologické stopy odpovídá spotřebě energie vyprodukované v jaderných elektrárnách. Bezmála dvoutřetinový celkový podíl energie na ekologické stopě ČR souvisí s vysokou energetickou náročností české ekonomiky a s dominujícím podílem tuhých fosilních paliv. Česká republika v roce 2004 spotřebovala na vyrobenou korunu hrubého domácího produktu 1,8násobně více energie než ekonomiky EU-15 i EU-2523. Tabulka 5: Složení ekologické stopy ČR

Orná půda Neobdělávaná orná půda Pastviny (TTP) Moře, oceány Vnitrozemské vodní plochy Lesy Biomasa (jako palivo) Zastavěné plochy Plochy – hydro-elektrárny Asimilace CO2 (energie) Jaderná energie Celkem

gha/obyv. 0,75 0,13 0,15 0,16 0,01 0,53 0,02 0,13 0,00 2,56 0,48 4,91

% 15,20% 2,58% 3,12% 3,25% 0,17% 10,73% 0,37% 2,59% 0,04% 52,18% 9,78% 100,00%

Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.

23

Jinými slovy, dovozem zboží a služeb se zvyšuje domácí spotřeba a tím i ekologická stopa, naopak jejich vývozem se ekologická stopa snižuje. Česká ekonomika je velmi otevřená a exportně zdatná: nepřekvapí proto, že u většiny složek ekologické stopy převažuje export nad importem. Výjimkou je orná půda (dovoz potravin a krmiv) a moře a oceány (dovoz mořských produktů). Ekologická stopa domácí produkce činí vysokých 5,77 gha/obyvatele, převahou exportu nad importem je snižována na 4,91 gha/obyvatele. Tabulka 6: Podíl produkce, exportu a importu na ekologické stopě ČR Produkce

Import

Export

Spotřeba

gha/ obyv.

gha/ obyv.

gha/ obyv.

gha/ obyv.

Orná půda

0,63

0,54

0,42

0,75

Neobdělávaná orná půda

0,16

0,00

0,03

0,13

Pastviny (TTP)

0,16

0,03

0,04

0,15

Moře, oceány

0,00

0,17

0,00

0,16

Vnitrozemské vodní plochy

0,01

0,00

0,01

0,01

Lesy

1,08

0,29

0,84

0,53

Biomasa (jako palivo)

0,02

0,00

0,00

0,02

Zastavěné plochy

0,13

0,00

0,00

0,13

Plochy – hydroelektrárny

0,00

0,00

0,00

0,00

Asimilace CO2 (energie)

3,11

1,84

2,39

2,56

Jaderná energie

0,48

0,00

0,00

0,48

Celkem

5,77

2,87

3,72

4,91

Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006. (2007). Praha: Ministerstvo životního prostředí

15 Obrázek 8 ukazuje složení dostupné biologické kapacity České republiky. Česká republika patří mezi lesnaté státy, nepřekvapí proto nadpoloviční podíl lesů na biokapacitě. Významný je dále podíl orné půdy, která ovšem z hlediska ochrany přírody a biodiverzity nemá takový význam jako lesy. Důležitým environmentálně šetrným trendem do budoucna by mělo být snižování podílu orné půdy na celkové rozloze zemědělských pozemků (v současné době činí 72 %) a naopak zvyšování podílu pastvin – trvalých travních porostů a snižování podílu zornění. Obr. 8: Složení biokapacity České republiky

„Průměrný Američan/-ka“, „průměrný Čech/Češka“ či „průměrný Bangladéšan/-ka“ jsou však velmi abstraktní a v zásadě statistické kategorie. Aritmetický průměr ve statistice označuje typickou hodnotu souboru mnoha hodnot. Bohatý multimiliardář žijící ve vile o 16 ložnicích v Beverly Hills bude mít mnohem vyšší ekologickou stopu něž chudý nezaměstnaný černoch z Alabamy. Průměr jejich ekologických stop nám o „ekologičnosti“ chování jednoho či druhého příliš neřekne. Pokud je naším cílem souhrnně posoudit právě tuto charakteristiku, je mnohem vhodnější využít kalkulaci osobní ekologické stopy. K tomuto účelu je v současné době využíván především internet a speciálně sestavené kalkulátory. Jaký je jejich princip? Kalkulace osobní ekologické stopy vychází z hodnoty ekologické stopy průměrného obyvatele daného státu. Východiskem pro výpočet je vyplnění více či méně složitého dotazníku, který zkoumá osobní spotřební vzorce respondenta. Nejčastější počet otázek je kolem 15–25 a doba vyplnění do 15 minut. Větší počet podrobnějších otázek a další čas vyplňování není pro většinu uživatelů únosný. Na základě odpovědí na otázky pak automatizovaný kalkulátor spočte osobní ekologickou stopu.

Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.

1.8. Osobní ekologická stopa V předchozích dvou kapitolách bylo naznačeno, že ekologická stopa je vhodným indikátorem pro posuzování environmentální či „ekologické“ složky udržitelného rozvoje států. Hodnoty ekologické stopy na národní a mezinárodní úrovni jsou využitelné především pro porovnávání ekologických dopadů spotřeby zdrojů, jejich dovozu a vývozu na úrovni jednotlivých států. Jsou položkami pro hodnocení zmiňovaných národních „ekologických účtů“. Jako takové zaujmou spíše odborníky či zainteresované občany – např. zástupce neziskových organizací působící v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO).

Z podstaty věci nelze pomocí tohoto nástroje zkoumat spotřebu jedince stejně detailně, jak je tomu v případě spotřeby států v národních účtech ekologické stopy. Jen málokdo by např. dokázal bez speciálního ověřování odpovědět na to, kolik jeho domácnost ročně spotřebuje elektrické energie či zemního plynu. Podobně jen málokdo si vede statistiku o tom, kolik spotřebuje palmového oleje, cukru či kolik vyprodukuje směsného komunálního odpadu. Dotazníky na výpočet osobní ekologické stopy proto obsahují otázky, které spotřebu těchto komodit a energií zjišťují nepřímo – na základě dotazů, které každý „od stolu“ dokáže zodpovědět. Je zjišťována např. plocha obydlí či kilometry ujeté určitým dopravním prostředkem. K dispozici jsou přitom intervalové odpovědi, tj. není nutné uvádět zcela přesná čísla. Algoritmus kalkulátoru pak na základě uvedených údajů odvodí specifický spotřební koš respondenta. Ten je následně přepočten na odpovídající biologicky produktivní plochy – na osobní ekostopu. Na místě chybějících údajů jsou využity hodnoty ekostopy průměrného obyvatele. Obr. 9: Náhled australského kalkulátoru ekologické stopy

Státy či národy vytváří větší či menší skupinky jedinců, které spojuje určitá společná idea či identita. V konečném důsledku jsou pro udržitelnost či neudržitelnost daného státu klíčové individuální životní styly jeho obyvatel. Vysoká ekologická stopa průměrného Američina/-ky souvisí s jeho/jejím na zdroje a energii velmi náročným životním stylem. Oproti tomu 0,5 gha, které připadá na průměrného Bangledéšana/-ku, je naopak dáno jeho chudobou. Česká republika představuje v tomto směru spíše výjimkou – na relativně vysoké ekologické stopě se značným dílem podílí energeticky náročná struktura české ekonomiky. Rostoucí konzumerizmus Čechů a Češek hraje také svou nezanedbatelnou roli.

Zdroj: EPA Victoria

16 Kalkulátory pracují s jistým zjednodušením, přesto dávají dobrý obrázek o individuálním spotřebním stylu a odpovídající ekologické stopě. Odkazy na zahraniční kalkulátory ekologické stopy jsou uvedeny v příloze 2.3. Provozují je především neziskové organizace či vládní instituce, které mají v gesci ochranu životního prostředí (např. Agentura pro ochranu životního prostředí v australském státě Victoria). Výsledná hodnota vypočtené ekologické stopy je ve většině kalkulátorů porovnána s globálně dostupnou biokapacitou. Výsledek bývá formulován v počtu planet, které by byly zapotřebí, kdyby každý žil jako daný respondent. To je výstižné a srozumitelné pro většinu uživatelů i lidí, kteří se primárně o „ekologii“ nezajímají. Často pak následuje návod či nástin možností, jak snížit individuální ekologickou stopu, a tím snížit zátěž planety. Smysl kalkulátorů je především informativní a ekovýchovný. Vhodnou formou grafického zpracování bývá zvýrazněna atraktivnost a zábavnost výpočtu i následných opatření (viz obr. 9). Spoluautor této publikace se podílel na vývoji originálního českého kalkulátoru osobní ekologické stopy, který je zveřejněn na webových stránkách www.hraozemi.cz/ekostopa. Stránky spravuje a celý projekt zastřešuje nestátní nezisková organizace Zelený kruh. První verze kalkulátoru byla zveřejněna v roce 2003. V roce 2005 byly stránky rozšířeny o řadu dalších informací k ekologické stopě a jejím globálním souvislostem. V roce 2007 byla zcela změněna a zmodernizována grafika a rozhraní kalkulátoru (obr. 10). Byly rovněž dále aktualizovány doprovodné texty. Algoritmus výpočtu zůstal po celou dobu stejný. Za dobu zveřejnění si ekologickou stopu pomocí tohoto kalkulátoru spočítali desítky tisíc lidí. Výsledky jsou ukládány do databáze – je možné je vyhodnocovat a statisticky zpracovávat. Obr. 10: Náhled českého kalkulátoru ekologické stopy

Struktura dotazníku je uvedena v boxu 2. Dotazník obsahuje celkem 21 otázek a nepovinné statistické údaje.

Box 2: Struktura kalkulátoru osobní ekologické stopy na www.hraozemi.cz/ekostopa

Základní údaje: 1. Kolik je vám let? 2. Pohlaví

Bydlení 3. Kolik osob žije ve vaší domácnosti? 4. Jaká je velikost vašeho obydlí? 5. Který typ bydlení nejlépe odpovídá vašemu obydlí/domovu? 6. Jaký typ vytápění používáte ve svém domově? 7. Které město má podnebí nejvíce podobné podnebí ve vašem městě? 8. Používáte ve svém obydlí energeticky (převážně) úsporné spotřebiče?

Potraviny 9. Jak často konzumujete produkty živočišné výroby (hovězí maso, vepřové, kuřecí, ryby, vejce, mléčné výrobky)? 10. Jaká část potravin, které konzumujete, je průmyslově zpracována a balena? 11. Jaká část potravin, které konzumujete, je importována ze zahraničí? 12. V porovnání s Vašimi vrstevníky, konzumujete?

Zboží 13. Třídíte odpady, které vznikají ve vaší domácnosti?

Doprava 14. Kolik km ujedete v průměru týdně veřejnou dopravou (metro, autobus, tramvaje, trolejbus, vlak, ...)? 15. Kolik km ujedete v průměru týdně na motorce (jako řidič či spolujezdec)? 16. Kolik km ujedete v průměru týdně automobilem (jako řidič či spolujezdec)? 17. Jakou průměrnou spotřebu má vaše motorka nebo motorka, na které zpravidla cestujete s někým jiným (l/100 km)? 18. Jak často cestujete na motorce společně s někým dalším? 19. Jakou průměrnou spotřebu má váš automobil nebo automobil, kterým zpravidla cestujete s někým jiným (l/100 km)? 20. Jak často cestujete automobilem společně s někým dalším? 21. Váš automobil nebo automobil, kterým zpravidla cestujete s někým jiným má pohon na?

17

kapitola 2 Ekologická stopa města 2.1. Východiska – město z hlediska principů udržitelného rozvoje Stále více místních politiků, jak v České republice, tak v zahraničí, začíná běžně operovat s termíny jako udržitelnost, místní Agenda 21, plánování udržitelného rozvoje, strategie udržitelného rozvoje, atp. Některá města či regiony dokonce využívají k měření svého rozvoje indikátory udržitelného rozvoje24. Na dané téma se koná řada seminářů, pracovních setkání a konferencí. Problém je, že chybí jasná definice udržitelného města. Nejsou dokonce k dispozici ani metody, jak určit, zda určitý rozvojový zájem města (např. výstavba silničního okruhu či nové montovny na zelené louce) přispívá k jeho udržitelnosti či naopak. Postupy, které se pro tento účel v současné době používají, jako je například posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) či rozbor podmínek udržitelného rozvoje území, jsou buď zastaralé, nedostatečné a zaměřené pouze na jeden aspekt udržitelnosti (první případ), či dobře míněné, ale v praxi zcela nedostatečně metodicky podložené, a tudíž směřující do ztracena (druhý případ). Má proto vůbec smysl mluvit o „udržitelnosti města“? Hustě osídlená území, jimiž jsou moderní města a velkoměsta, nezbytně vytvářejí environmentální zátěž, která daleko přesahuje hranice jejich katastrálních území. Někteří autoři25 dokonce argumentují, že slovní spojení „udržitelné město“ je oxymóron (protimluv, přívlastek, který je ve zdánlivém rozporu s podstatným jménem, které určuje). Autoři této publikace jsou přesto přesvědčeni, že slovní spojení udržitelné město dává smysl. Udržitelnost města by se dokonce měla stát samozřejmým cílem a východiskem pro místní politiky na celém světě. Pokud se tak nestane, města do budoucna jen těžko zajistí vysoký standard života pro své obyvatele při zachování schopnosti přírody v jejich širokém okolí jim tento standard „zadarmo“ umožňovat. Debata o udržitelnosti či neudržitelnosti města by však neměla sklouznout do prázdných pojmů, formálních kritérií a vytváření obecných, bezobsažných strategií. Podobný přístup, který v současné době v České republice naneštěstí převažuje a je posvěcen takříkajíc „shora“, naneštěstí hrozí definitivní diskreditací samotného pojmu „udržitelnost“. Udržitelná města musí jasně definovat, v čem spočívá jejich udržitelnost, jaká jsou její současná východiska a stav a jaký je plán zvyšování kvality života do budoucna. Jedním z indikátorů pro určení současného stavu udržitelnosti města je ekologická stopa. Plán pro

24

dosažení udržitelnosti města by měl být stručný, jasný a měřitelný na základě indikátorů26. Jak zdůrazňuje Mathis Wackernagel27, „ekologická stopa není indikátorem environmentálního zdraví v rámci daného města, neboť většina ekologické kapacity nutné k existenci města leží mimo jeho katastrální území. Najdeme např. bohatá města, která jsou schopná účinně chránit své prostředí a dosáhnout vysoké kvality vody i ovzduší. Potenciál k účinné ochraně lokálního životní prostředí vyplývá z jejich vysoké kupní síly, která umožňuje přivlastnit si dodatečnou biologickou kapacitu zvenčí. Získávají tak zdroje k vybudování kvalitní infrastruktury, eventuelně využívají vzdálené kapacity pro absorpci svých odpadních produktů. Místní znečištění ovzduší, které je obvykle špatně chápáno jako ‚environmentální problém‘, proto nesouvisí s ekologickou kapacitou, ale se srovnatelně významnou kvalitou života a lidským zdravím. Udržitelná města musí usilovat o zajištění vysoké kvality života včetně zdravého životního prostředí, aniž by ohrožovala biologickou kapacitu ležící za jejich hranicemi.“ V témže článku M. Wackernagel uvádí čtyři důvody, proč jsou města klíčová při usilování o udržitelnost (upraveno a aktualizováno autorem): Lidská síla – Města již nyní začínají dominovat v celosvětovém měřítku, pokud jde o jejich podíl na celkové populaci (urbanizaci). Podle údajů UN-Habitat (Program OSN pro lidská sídla)28 překročil celosvětově počet lidí žijících ve městech počet lidí žijících na venkově v polovině roku 2007. Tento trend se bude dále prohlubovat – v roce 2050 bude žít ve městech 6 miliard lidí, 2/3 globální populace, zejména díky růstu populace menších (ve světovém měřítku, s počtem obyvatel menším než 500 000) a středně velkých (1–5 mil. obyvatel) měst v rozvojových zemích. Nepůjde tedy o další nárůst mega-měst (populace nad 10 mil.). Ekonomicky vyspělé země (větší část Evropy včetně České republiky) a Severní Amerika již dosáhly „plné urbanizace“. V ČR je míra urbanizace cca 75 %. V obcích větších než 5 000 obyvatel žije 64 % populace29. Politická síla – Většina politických a ekonomických rozhodnutí je učiněna ve městech. Ve městech má sídlo většina významných firem, vládních a vzdělávacích institucí a bydlí tam většina střední třídy obyvatel, která je klíčovou politickou silou. Města mají často nižší nezaměstnanost a vyšší podíl vzdělaných obyvatel než venkov. Ve městech se na druhou stranu koncentrují nejvýznamnější problémy dneška (od znečištění životního prostředí po hypoteční krizi) a města trpí největšími disparitami a sociálními konflikty.

Přehled těchto měst v České republice je na webových stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj – www.timur.cz. Rees, W. E. (1997). Is Sustainable City an Oxymoron? Local Environment, 2, (3), 303 – 310. Více k problematice plánování udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni – Hřebík, Š., Gremlica, T. & Třebický, V. (2005). Manuál plánování a vyhodnocování udržitelného rozvoje na regionální úrovni, Praha: MMR a EnviConsult. 27 Wackernagel, M. (1998). The Ecological Footprint of Santiago de Chile, Local Environment, 3, (No.1). 28 UN-Habitat. (2006). State of the World’s Cities Report 2006/7. Staženo 2008, z http://www.unhabitat.org/ 29 ČSÚ. Rozloha a hustota obyvatelstva, rozdělení obcí podle velikostních skupin, podíly obyvatelstva podle velikosti obcí, střediskové obce a města, podle okresů. www.czso.cz 25 26

18 Ekonomická síla – Města jsou největším zdrojem bohatství a přispívají nejvíce k růstu ekonomiky a hrubému domácímu produktu (HDP). Například Praha generuje více než čtvrtinu HDP České republiky, přestože v ní žije pouze 11 % obyvatel30. Praha tak patří ke špičce evropských regionů z hlediska ekonomické výkonnosti a převyšuje průměr HDP EU-27 o 50 %. Podobně Londýn, který patří ke třem „řídícím centrům globální ekonomiky“ (vedle New Yorku a Tokia)31, produkuje 20 % HDP Velké Británie (vezme-li v potaz celý Londýnský metropolitní region, je to dokonce 30 %). Londýn se na populaci Británie podílí 11,5 %, jeho metropolitní území pak cca 21 %. Ekologický dopad – Za všemi ekonomickými úspěchy měst stojí rostoucí míra čerpání zdrojů a produkce odpadů. Města a jejich spotřeba se staly hlavní „hnací silou“ znečišťování životního prostředí a příliš rychlé spotřeby obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Koncentrace znečištění a odpadů ve městech, zejména tam, kde nejsou dostatečně efektivně eliminovány (např. rozvojová velkoměsta) ohrožují zdraví jejich obyvatel. Ekonomická efektivita měst je vykoupena stále rozsáhlejším „ekologickým zázemím“, které potřebují ke svému životu.

2.2. Proč vůbec počítat ekologickou stopu města? Nikdo nechce žít ve městě, které je nechvalně proslulé špatnou kvalitou života. Ať už jde o nevalnou kvalitu veřejných služeb – špatné nemocnice, školy, veřejná doprava či likvidace odpadů – nebo znečištěné životní prostředí a vysoká míra kriminality a nezaměstnanosti. Vysoká kvalita života je tím, co města činí atraktivními, promítá se do cen nemovitostí a jejich demografických a ekonomických charakteristik. Na místní a regionální úrovni je přitom možné položit rovnítko mezi kvalitou života obyvatel města a jeho udržitelností. Zopakujme, že ekologická stopa je souhrnným měřítkem environmentální udržitelnosti města. Jinými slovy, odráží „ekologickou“ složku kvality života v daném městě. Pokud město a jeho volení zástupci nepoužívají slova jako „udržitelnost“ a „místní Agenda 21“ pouze jako fráze či zaklínadla, která jim umožňují lépe sehnat prostředky ze zdrojů Evropské unie, je nutné změřit současný stav kvality života ve městě – jeho udržitelnost. Je nutné stanovit, jaké přírodní zdroje zajišťují současný stav fungování města. Je nezbytné určit tzv. „ekologické zázemí“ města. Jinými slovy, jako východisko pro posuzování udržitelnosti města je velmi vhodné stanovit jeho ekologickou stopu. Na město je možné pohlížet jako na velký živoucí organismus, jehož prosperita a růst vyžaduje trvalý přísun základních zdrojů: energie pro vytápění budov, dopravu a fungování nejrůznějších přístrojů, dřeva pro budovy, nábytek a papír, přírodních vláken pro oblečení, kvalitních

30 31

potravin a vody pro zdravý život, fungujících přírodních služeb pro likvidaci odpadů a zajištění stálých životních podmínek pro jeho obyvatele. Jak velká je pastvina, kterou tento živoucí organismus ke svému životu potřebuje? Jaká je schopnost přírody tuto pastvinu pravidelně regenerovat a zajišťovat tak vysokou kvalitu života ve městě pro všechny jeho obyvatele? Na tyto otázky dává odpověď kalkulace ekologické stopy města.

2.3. Pro koho je ekologická stopa města určena? Cílové skupiny pro výsledek výpočtu ekologické stopy města: 

Indikátor je zvláště vhodný pro města (kraje, mikroregiony, obce) zapojené do procesu místní Agendy 21 nebo místní Akce 21.  Mohou ho využít i ostatní města (kraje, mikroregiony, obce) se zájmem o problematiku kvality života svých obyvatel a udržitelného rozvoje. Místní politici – volení zástupci veřejné správy.  Získávají srozumitelný a komplexní ukazatel o udržitelnosti města.  Získávají možnost srovnání s dalšími městy (benchmarking).  Získávají možnost prezentace města – využívání moderních nástrojů řízení, vazby na města v zahraničí, která se danou problematikou zabývají. Místní státní správa  Získává podklady pro rozhodování, které bere v potaz požadavky udržitelného rozvoje.  Analýza ekologické stopy města se přímo týká následujících oblastí: místní energetika, ochrana životního prostředí, nakládání s odpady, doprava.  Získává možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města – příprava scénářů pro politiky a rozhodovací proces. Místní neziskové organizace  Získávají důležité podklady a argumenty pro diskusi o kvalitě života v místě, kde působí.  Získávají podklad pro kampaně v oblasti EVVO, směřující k udržitelnému rozvoji.  Získávají možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města – podklad pro ovlivňování konkrétních rozhodnutí týkajících se budoucnosti města. Veřejnost  Získává jednoduchý ukazatel kvality života ve svém bydlišti.  Získává srovnání „se sousedy“ – stojíme si lépe nebo hůře?  Získává podklady ke konkrétním, ekologicky šetrným krokům a opatřením na úrovni domácnosti.

ČSÚ – Základní ukazatele regionů soudržnosti NUTS2. www.czso.cz Sassen, Saskia. (2001). The Global City: New York, London, Tokyo, Princeton University Press.

19 2.4. Výpočet ekologické stopy města Při kalkulaci ekologické stopy města (či regionu) je vhodné vyjít z národní ekologické stopy. Nejpodrobnějším podkladem je národní účet ekologické stopy, který pro každý stát každoročně stanovuje odborná instituce se sídlem ve Spojených státech – Global Footprint Network32. Výhodou je standardizace a srovnatelnost, jakož i garance kvality dat z mezinárodních zdrojů. Národní účet je možné získat za poplatek, který závisí na typu organizace, která ho pořizuje. Cena se pohybuje v řádu tisíců euro. Kalkulace zahrnuje následující položky spotřeby zdrojů:      

Spotřeba potravin – rostlinné a živočišné produkty a s tím spojená energie. Bydlení, průmysl, stavebnictví – spotřeba energií v domácnostech a průmyslu, nová výstavba a údržba bytového fondu. Doprava – výkony jednotlivých druhů dopravy. Zboží – spotřeba základních druhů zboží. Služby – základní služby podle klasifikace ČSÚ. Neidentifikované položky.

Podstatou výpočtu je zjištění odlišnosti daného města či regionu od národního průměru v položkách, kde to je možné a smysluplné (viz následující kapitola). V případě, že data v daném místě nejsou k dispozici, jsou ve výpočtu ponechány národní hodnoty.

měst. Spodní řádek tabulky dále stanovuje dílčí hodnoty jednotlivých složek ekologické stopy (energie – asimilace CO2, orná půda, pastviny, lesy, zastavěné plochy a vodní plochy) a hlavních oblastí spotřeby zdrojů ve městě.

2.5. Jak získat potřebná data? Město představuje z hlediska dostupnosti dat pro výpočet ekologické stopy nejproblematičtější úroveň. Na národní a mezinárodní úrovni jsou dobře dostupná a standardizovaná data z národních a mezinárodních statistik. Na úrovni ekologické stopy jednotlivce je poměrně dobře možné stanovit výsledek na základě dotazníku týkajícího se individuální spotřeby. Na úrovni města jsou statistiky vesměs neúplné a řada dat není sledována, či je obtížně dostupná. Na základě zhruba tříletého testování výpočtu ekologické stopy města v podmínkách České republiky byly z matice výpočtu ES vybrány následující položky spotřeby, pro které je možné získat místně specifická data: 1. 2. 3. 4. 5.

Výpočet probíhá podle následujícího vzorce: 6. ESPměsto = (SPměsto / SPČR) * ESPČR kde  ESPměsto je ekologická stopa položky (například spotřeby elektrické energie) města. Jednotkou je gha/ obyvatele.  SPměsto je spotřeba položky ve městě (údaj převzatý z místních statistik, viz kapitola 2.5). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kWh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele.  SPČR je spotřeba položky v ČR (údaj převzatý z národních statistik, viz kapitola 2.5). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kWh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele.  ESPČR je ekologická stopa položky ČR (údaj převzatý z národního účtu ekologické stopy ČR). Jednotkou je gha/obyvatele. Vlastní výpočet má podobu matice, jejíž podobu ukazuje tabulka 7 (viz. příloha 3). Sloupce matice tvoří jednotlivé složky ekologické stopy, řádky matice jednotlivé položky spotřeby. Výsledek – celková ekologická stopa města – se nachází v pravém dolním rohu tabulky. Je stanoven jako agregovaný indikátor – ekologická stopa města v globálních hektarech (gha) vztažená na jednoho obyvatele města. To umožňuje srovnání ekologické stopy různých

32

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Nová výstavba (plocha dokončených bytů na obyvatele) Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) – fosilní zdroje Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) – obnovitelné zdroje Spotřeba zemního plynu (domácnosti a průmysl) Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) – fosilní zdroje Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) – obnovitelné zdroje Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a průmysl) Výkon individuální automobilové dopravy Výkon jednostopých vozidel Výkon veřejné dopravy – autobusů Výkon veřejné dopravy – železnice Výkon veřejné dopravy – letadel Produkce komunálního odpadu Podíl odděleně sbíraných složek Z toho složky – papír Z toho složky – sklo Z toho složky – plast Z toho složky – bioodpad

Uvedené položky vstupují do výpočtu ekologické stopy města a ovlivňují jeho výsledek (odlišnost od národní ekologické stopy vztažené na obyvatele). Některé z nich vyžadují speciální šetření (např. údaje o dopravě) a jiné narážejí na neochotu správců dat tyto data poskytovat (např. údaje o spotřebě elektřiny). Při vynaložení jistého úsilí jsou všechny údaje nezbytné pro výpočet ekologické stopy města na úrovni města získatelné. V tabulce 8 je uveden stručný popis výše uvedených položek jakož i zdrojů dat. Údaje jsou vztahovány k území katastru města a uvádějí se za jeden kalendářní rok.

Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic.

20 Tabulka 8: Zdroje dat pro výpočet ekologické stopy města POLOŽKA

POPIS

1. Nová výstavba plocha dokončených bytů

Jedná se o údaj o podlahové ploše nově dokončených bytů ve městě, který je každoročně příslušným úřadem vykazován ČSÚ.

2. Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) - fosilní zdroje

Uvést celkovou spotřebu elektrické energie v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé). Jedná se o elektrickou energii vyrobenou z fosilních zdrojů (uhlí, zemní plyn), z kogenerace a jaderné energie. Údaj je možné získat od distributora elektrické energie.

3. Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) - obnovitelné zdroje

Uvést celkovou spotřebu elektrické energie v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé). Jedná se o elektrickou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů (vodní elektrárny, větrné elektrárny, biomasa, fotovoltarika). Údaj je možné získat od distributora elektrické energie.

4. Spotřeba zemního plynu (domácnosti a průmysl)

Uvést celkovou spotřebu zemního plynu v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé). Údaj je možné získat od distributora zemního plynu nebo z koncepčního dokumentu města v oblasti energetiky.

5. Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) - fosilní zdroje

Uvést celkovou spotřebu tepla v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé). Jedná se o teplo vyrobené z fosilních zdrojů (uhlí, zemní plyn, topné oleje) nebo z kogenerace. Údaj je možné získat od distributora tepla.

6. Spotřeba tepla Uvést celkovou spotřebu tepla v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběrate(domácnosti a průmysl) lé) a průmyslu (velkoodběratelé). Jedná se o teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů (vodní elekt- obnovitelné zdroje rárny, větrné elektrárny, biomasa, solární energie). Údaj je možné získat od distributora tepla. 7. Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a průmysl)

Uvést celkovou spotřebu tuhých paliv (hnědé a černé uhlí) v příslušném roce. Údaj možné získat z koncepčního dokumentu města v oblasti energetiky nebo je nutné ho odhadnout na základě počtu domácností a podniků využívajících kotle na tuhá paliva.

Uvést celkový výkon individuální automobilové dopravy ve městě, vztažený na osobu a rok. 8. Osobní automobily Údaj je možné získat přepočtem z výsledků šetření indikátoru ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní přeprava cestujících, nebo jiným komplexním dopravním průzkumem/sčítáním. Uvést celkový výkon jednostopých vozidel (motorky) ve městě, vztažený na osobu a rok. 9. Jednostopá vozidla Údaj je možné získat přepočtem z výsledků šetření indikátoru ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní přeprava cestujících, nebo jiným komplexním dopravním průzkumem/sčítáním. 10. Veřejná doprava autobusy

Uvést celkový výkon veřejné autobusové dopravy, vztažený na osobu a rok. Údaj je možné získat přepočtem z výsledků šetření indikátoru ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní přeprava cestujících, nebo jiným komplexním dopravním průzkumem/sčítáním nebo z údajů dopravního podniku.

11. Veřejná doprava - železnice

Uvést celkový výkon železniční dopravy, vztažený na osobu a rok. Údaj je možné získat přepočtem z výsledků šetření indikátoru ECI/TIMUR A3 Mobilita a místní přeprava cestujících, nebo jiným komplexním dopravním průzkumem/sčítáním nebo z údajů Českých drah.

12. Veřejná doprava - letadla

Uvést celkový výkon letecké dopravy, vztažený na osobu a rok. Zahrnuje všechny cesty letadlem obyvatel města. Pokud údaj není k dispozici, je možné použít údaje národní statistiky.

13. Produkce komunálního odpadu

Uvést celkovou produkci komunálního odpadu na osobu a rok. Údaj je standardně evidován příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším institucím (EKOKOM).

14. Podíl odděleně sbíraných složek

Uvést procentuální podíl vytříděných složek komunálního odpadu (papír, sklo, plast, bioodpad), vztažený na osobu a rok. Údaj je standardně evidován příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším institucím (EKOKOM).

15. Z toho složky - papír

Uvést celkovou produkci vytříděné složky komunálního odpadu - papíru - v kg na osobu a rok. Údaj je standardně evidován příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším institucím (EKOKOM).

16. Z toho složky - sklo

Uvést celkovou produkci vytříděné složky komunálního odpadu - skla - v kg na osobu a rok. Údaj je standardně evidován příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším institucím (EKOKOM).

17. Z toho složky - plast

Uvést celkovou produkci vytříděné složky komunálního odpadu - plastu - v kg na osobu a rok. Údaj je standardně evidován příslušným úřadem a vykazován ČSÚ a/nebo dalším institucím (EKOKOM).

18. Z toho složky - bioodpad

Uvést celkovou produkci vytříděné složky komunálního odpadu - bioodpadu - v kg na osobu a rok. Údaj uvést pouze v případě, že jsou ve městě vytvořeny podmínky pro sběr bioodpadu.

21 2.6. Možná úskalí a meze ekologické stopy města Ekologická stopa je pouze jedním z indikátorů udržitelného rozvoje města. Lze jí považovat za reprezentativní měřítko ekologické dimenze udržitelnosti, týkající se spotřeby zdrojů a produkce odpadů. K popsání sociální a ekonomické složky udržitelného rozvoje města je nutné využít dalších indikátorů. Udržitelnost města nelze garantovat či vymezit pouze jedním, sebevíce agregovaným indikátorem. Úskalím výpočtu ekologické stopy na úrovni města je relativně špatná dostupnost dat, která byla zmíněna v předchozí kapitole. Data, která se nepodaří sehnat za město, je možné nahradit údaji z národního účtu ekologické stopy. Dalším problémem, se kterým se setkáme i v následující kapitole (ekologická stopa školy), je vymezení hranic analýzy. Při výpočtu ekologické stopy na národní úrovni jsou hranice jasně dané geopolitickými hranicemi států. Také statistika – sběr dat pro výpočet – vychází z národní úrovně. Oproti tomu hranice města či regionu mohou být z pohledu sběru dat dost neostré. Město každodenně opouští mnoho lidí, kteří vyjíždí pracovat do jiných oblastí a jiní lidé zase přijíždí do města za prací zvenčí. Podobné toky lze vysledovat u řady dalších položek, které vstupují do výpočtu – energie, potraviny, materiály, suroviny, odpady apod. Způsob, jak se tomuto problému vyhnout, je přísný pohled na město, vymezené jeho katastrálním územím, jako na celek. Do výpočtu vstupuje veškerá spotřeba trvale bydlících obyvatel města, jejich domácností, podniků, sektoru služeb atd. Uveďme několik příkladů. Do ekologické stopy města tedy patří vyjížďka za prací obyvatel města, ale nikoliv dojížďka za prací lidí bydlících v jiných oblastech. Podobně, je-li na území města například skládka, patří do výpočtu pouze odpad ukládaný na tuto skládku, který pochází od obyvatel a podniků města, nikoliv odpad produkovaný za jeho hranicemi. Naopak, elektřina spotřebovaná obyvateli města, která pochází z elektrárny daleko za jeho hranicemi, ovlivňuje výslednou ekologickou stopu města. Tento přístup k výpočtu ekologické stopy je v teorii nazýván princip odpovědnosti. Ve výjimečných příkladech měst, ve kterých se například nachází velký průmyslový podnik, jehož provoz je nároč-

33

ný na energie a zdroje, a který disproporčně zvyšuje ekologickou stopu celého města, je nezbytné postupovat individuálně.

2.7. Náklady na stanovení ekologické stopy města Ekologickou stopu města lze změřit pomocí internetového kalkulátoru, který je od roku 2008 zveřejněn na webových stránkách www.ekostopa.cz33. Kalkulátor usnadňuje a automatizuje výpočet ekologické stopy města. Výpočet je určen především pro zástupce měst – veřejné správy a samosprávy. Podrobné informace o fungování kalkulátoru jsou uvedeny v kapitole 4. Výpočet ekologické stopy vyžaduje shromáždění komplexních dat na úrovni města. Chybějící či nesprávně zadané údaje vedou k nepřesnému či pouze orientačnímu výsledku. Z tohoto důvodu je výpočet pomocí internetového kalkulátoru na stránkách www.ekostopa.cz k dispozici pouze registrovaným zájemcům z řad zástupců měst. Zástupci měst, eventuelně dalších územních celků (krajů, mikroregionů, obcí), kteří mají zájem o takto kvalifikovaný a garantovaný výpočet ekologické stopy města, musí nejdříve zaslat zprávu na e-mailovou adresu [email protected]. Na základě této zprávy je kontaktují specialisté z Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj, o.s. V průběhu dalších jednání jsou upřesněny konkrétní požadavky a možnosti objednavatele (např. dostupnost dat, analýza časových řad, možnost zpracování analytické zprávy o ekologické stopě města s přehledem doporučení pro město atp.). Následně dojde v součinnosti objednavatele a zpracovatele ke sběru a ověření vstupních dat a výpočtu ekologické stopy města podle stanovených požadavků, případně k vypracování dalších podkladů. Výsledná hodnota ekologické stopy města je garantovaná na základě mezinárodních standardů34 výpočtů ekologické stopy. Garantovaný výpočet je zpoplatněn. Cena je stanovena v závislosti na konkrétních požadavcích objednavatele. Město obdrží oficiální certifikát s výslednou hodnotou ekologické stopy města. V případě zájmu a konkrétního požadavku je možné stanovit kroky ke snížení ekologické stopy města, eventuelně způsob využití výsledků např. v rámci marketingu města, environmentální výchovy, osvěty a vzdělávání (EVVO), jakož i dalších aktivit.

Kalkulátor vypracovali autoři této publikace a jejich kolegové v rámci projektu Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s. a Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj „Rozvoj kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje Ústeckého kraje“. V rámci stejného projektu vznikla i tato publikace. 34 www.footprintstandards.org

22

kapitola 3 Ekologická stopa školy 3.1. Východiska – škola jako komplexní entita s vlastní ekologickou stopou Další úrovní, na niž se zaměřujeme v této publikaci, je úroveň školy. Pro školy byl, podobně jako pro města, v roce 2007–8 vytvořen automatizovaný kalkulátor ekologické stopy, který je zveřejněn na stránkách www.ekostopa.cz. Proč právě pro školy? A jaký obrázek poskytuje ekologická stopa školy?

gických stop jejích žáků a pedagogů. Je přísně vymezena hranicemi (jak prostorovými tak časovými) školy jako instituce školního vzdělávání. Znamená to, že ekostopa školy „končí“ na hranici školního pozemku a úderem posledního zvonění každý pracovní den. Aktivity, které žáci či pedagogové provozují po škole, přesněji po cestě ze školy domů, která do výpočtu ještě patří, nejsou zahrnuty. Stejně tak víkendové nebo odpolední aktivity dalších subjektů ve škole.

V posledních letech se stále častěji mluví o tom, že veřejná správa a všechny její instituce by se měly postupně „ozeleňovat“. Argument zní, že by měly jít příkladem soukromému sektoru a starat se o ekologičnost svého provozu a snižování dopadu na životní prostředí. Spotřeba veřejného sektoru má v neposlední řadě velký podíl na HDP vyspělých zemí. V ČR je tento podíl odhadován na 17–19 %. Ozeleňování veřejné správy proto může významným způsobem snížit celkovou zátěž životního prostředí.

3.2. Proč vůbec počítat ekologickou stopu školy?

Koncepty „zelené nakupování“, „zelené úřadování“ a „udržitelná spotřeba“ se pomalu dostávají do povědomí úředníků a politiků. Počet odkazů na tato slovní spojení na českém internetu roste, stejně jako počet publikací35. Co je nejdůležitější, pomalu se také zvyšuje počet institucí, které se těmito pravidly snaží řídit36. Vzorem jim mohou být naši sousedé, Německo a Rakousko, kde se ozeleňování veřejné správy již stalo standardem.

Můžeme se tedy na otázku podívat z druhé strany. Podstata věci je vlastně docela jednoduchá. Každá lidská aktivita, provoz každého zařízení, stroje, budovy či dopravního prostředku jsou umožněny díky využívání přírodních zdrojů jako je ropa, železná ruda či dřevo a vedou k vytváření odpadů. Množství spotřebovaných zdrojů a vytvořených odpadů je možné změřit a porovnat s tím, kolik jich planeta Země nabízí (v případě zdrojů) a kolik jich dokáže pohltit a zneškodnit (v případě odpadů). Tímto způsobem je možné zjistit vzdálenost od společnosti, která je „ekologická“ či „trvale udržitelná“. Tj. od společnosti, která dokáže na Zemi fungovat dostatečně dlouho, aniž by si podřezala větev, na které sedí.

Základní a střední školy, pro něž je kalkulátor ekologické stopy určen, mají v tomto směru dvojnásob významnou roli. Patří mezi významné instituce veřejné správy, přítomné v každé větší vesnici či malém městě. V České republice bylo podle údajů MŠMT v roce 2004 4 184 základních škol a 1 681 středních škol37. Vedle obecních a městských úřadů patří mezi nejběžnější instituce, s nimiž přichází do styku prakticky každý občan. Jejich podíl na celkové spotřebě veřejného sektoru a jeho ekologickém dopadu je vzhledem k jejich početnosti významný, i když v podmínkách ČR dosud nebyl kvantifikován. Co je důležitější, školy navštěvují děti a studenti a získávají tam důležité znalosti a dovednosti. Pokud se vhodnou formou seznámí s ekologickým dopadem své školy, s faktory, které tento dopad ovlivňují, a možnostmi, jak ho snížit, získají holistický pohled na problematiku „ekologie“ či „zelenosti“ veřejné či soukromé instituce. Touto vhodnou formou může být zapojení školy a vybraných učitelů a žáků do výpočtu ekologické stopy školy. Ekologická stopa školy není součtem osobních ekolo-

35

Na výše uvedené argumenty lze úspěšně namítnout, že mluvit o „ekologičnosti“ provozu školy či „udržitelnosti“ školy je nezáživné a asi málokdo si za tím představí něco konkrétního. Ať už jde o učitele, či ještě méně jejich žáky a rodiče.

To, co platí pro celou lidskou společnost, lze v menším měřítku využít na úrovni školy. Provoz školy je umožněn díky stavebním materiálům, z kterých byla postavena, a díky elektřině a zemnímu plynu, používaných na svícení a vytápění. Školní jídelna využívá potraviny z míst blízkých a vzdálených a žáci i jejich učitelé do školy chodí pěšky, jezdí osobním automobilem nebo veřejnou dopravou. K výuce je potřeba spousta učebnic, papíru, sešitů, počítačů a dalších věcí a zařízení. Některé suroviny se třídí, jiné končí nenávratně na skládce. Přepočtením těchto a mnoha dalších zdánlivě nesouvisejících údajů na plochu odpovídající produktivní půdě a sečtením různých složek (budova školy, stravování, doprava, spotřeba a odpady) získáme ekologickou stopu školy. Ekologická stopa školy je souhrnným měřítkem dopadu školy na přírodní zdroje planety.

Viz např. www.zeleneuradovani.cz, www.veronica.cz či publikaci Kupčíková, L. & Pacák, J. (2006). Ekologicky šetrný, ekonomicky přínosný provoz kanceláří a rejstříky ekovýrobků, Praha: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. 36 Vedle Ministerstva životního prosředí (www.env.cz) začala tyto principy jako jeden z prvních úřadů v ČR uplatňovat Kancelář veřejného ochránce práv (www.ochrance.cz). 37 Rejstřík škol a školských zařízení ČR: http://rejskol.msmt.cz/

23 3.3. Ekologická stopa v systému EVVO (Eva Rázgová) Ekologická stopa školy nachází samozřejmé místo v systému EVVO. Spolu s výpočtem osobní ekologické stopy žáky či instalací specializované výstavy o ekologické stopě ve škole38 se může stát podkladem pro cennou debatu. Eva Rázgová, která se tématu dlouhodobě věnuje39, vymezuje následující okruhy pro tuto debatu:       

Hrozí nám ekologická krize? Hrozí nám vyčerpání zdrojů? (A jde jen o zdroje, nebo je problém i někde jinde?) Nakolik odpovídá „nabídka“ přírodních zdrojů naší „poptávce“? Jak souvisí (ne)ohleduplné chování k životním prostředí s ekonomickým růstem, technologickým pokrokem a blahobytem? Jak souvisí (ne)ohleduplné chování k životnímu prostředí s naší přirozeností? Pokud považujeme současný trend zatěžování planety za neuspokojivý, kde vidíme možnosti řešení? (A nakolik může tento trend ovlivnit „obyčejný člověk“?) Jak rozlišit, které technologie jsou skutečně šetrné a které se tak jen „tváří“?

Autorka dále nabízí následující náměty pro využití tématu ekologické stopy ve výuce: Jakou část Země „spotřebuje“ životní styl každého z nás? (úvod do tématu) Děti zkusí namalovat, co vše nám Země poskytuje k tomu, abychom mohli každý den dělat vše, co potřebujeme/ chceme (jíst, pít, oblékat se, telefonovat, bydlet, topit, hrát fotbal, ukládat někam odpadky...). Shrnutí: každá naše činnost nebo potřeba využívá část plochy Země. Na tomto principu je založena ekologická stopa. Umožňuje vypočítat, jak náročný je náš životní styl. Diskuse: domníváte se, že jako lidstvo jsme příliš nároční, nebo naopak skromní? Nebo „tak akorát“? A co obyvatelé České republiky? Konfrontace s daty, která poskytuje analýza ekologické stopy. Co ovlivňuje ekologickou stopu jednotlivce? Děti dávají návrhy. Společně je porovnáme s nějakým dostupným zdrojem informací o ES jednotlivce (např. www.hraozemi.cz). Jak velká je moje ekologická stopa a proč? Co bych mohl/nemohl/nechtěl udělat pro změnu? Využijeme dostupný kalkulátor ES (např. www.hraozemi. cz/ekostopa). Navzájem porovnáváme svoji ekologickou stopu. Cílem samozřejmě není „veřejně pranýřovat“ ty, kdo mají velkou ES. Děti o svém životním stylu ještě z větší části samy nerozhodují. Důležitá je otázka, co by mohly/chtěly – nemohly/nechtěly změnit, až budou o svém životním stylu rozhodovat zcela samy.

38 39

Jaká je ekologická stopa naší školy? Co bychom mohli/nemohli/nechtěli udělat pro změnu? S využitím kalkulátoru pro ekologickou stopu školy – např. www.ekostopa.cz. Děti se spolu s učiteli mohou zapojit do sběru údajů pro výpočet ekologické stopy školy. Pod vedením učitelů spočítají pomocí kalkulátoru výslednou ES. Co ovlivňuje velikost ekologické stopy školy? Mohou modelovat různé „scénáře“ vývoje ekologické stopy školy. K čemu nás nabádá reklama? (v kontextu základních znalostí o ekologické stopě) Analýza reklamních sdělení. Jaké hodnoty nám reklama předkládá? Necháváme se ovlivňovat reklamou? Kdy ano/ne, a proč? Reklama na snížení ekologické stopy. Zahrajeme si na reklamní tvůrce – zkusíme navrhnout reklamu na snížení ekologické stopy. Na jakých hodnotách můžeme/musíme stavět, aby reklama „zabrala“? Se staršími dětmi můžeme uvažovat i více prakticky: každou reklamu musí někdo zaplatit. Kdo by mohl platit reklamu na snížení ekologické stopy? Je správné, aby takovou reklamu platil např. velký znečišťovatel ovzduší? (diskuse, popř. děti mohou v návaznosti provést výzkum mínění mezi rodiči, na škole...). Mezinárodní konference o ekologické stopě. Zahrajeme si na mezinárodní konferenci o ekologické stopě a udržitelném využívání zdrojů. Stanovíme 3 tématické okruhy (můžeme využít např. diskusní otázky nadnesené v úvodu). Spolu s dětmi navrhneme několik vyhraněných odpovědí; děti se rozdělí do skupin podle toho, která jim nejvíce „sedí“. Ke každému tématu si někdo připraví krátký vstupní referát (se zohledněním informací, které poskytuje ekologická stopa). Skupiny se připraví na diskusi, eventuelně si zvolí mluvčího. Po konferenci, které můžeme věnovat 1–2 vyučovací hodiny, připraví každá skupina komentovanou „zprávu pro tisk“ (ze svého hlediska). Zadání: snažíme se odlišit fakta od názorů. Společně (např. v rámci mediální výchovy) pak porovnáme vyznění jednotlivých zpráv.

3.4. Výpočet ekologické stopy školy Analýza ekologické stopy instituce, mezi něž patří analýza ekologické stopy školy, patří mezi složkové metody (metody počítající od konečné spotřeby – viz kapitola 1). Tyto metody a jejich praktické aplikace na úrovni podniků, univerzit, škol, domácností apod. se v posledních letech bouřlivě rozvíjejí. Jejich nevýhodou je, že dosud nebylo dosaženo standardizace, která panuje v národních účtech ekologické stopy. Jednotlivé analýzy tudíž jsou jen obtížně vzájemně srovnatelné. Vlastní stanovení ekologické stopy školy je usnadněno pomocí zmiňovaného automatizovaného internetového kalkulátoru (www.ekostopa.cz), který usnadňuje

Bližší info o výstavě na http://www.ekostopa.cz/vystava-es/vystava-o-ekologicke-stope.html. http://www.iris-ops.cz/?q=ekologicka-stopa-unese-zeme-vase-kroky

24 a standardizuje složitý výpočet. Kalkulace je založena na datech, která každá škola shromáždí sama. Podrobné informace o fungování tohoto kalkulátoru jsou uvedeny v kapitole 5.



 Základem pro výpočet je shromáždění podrobných informací o spotřebě ploch, materiálů, energií, potravin, služeb atd. Kategorie spotřeby zdrojů a produkce odpadů pro školu jsou členěny do sedmi základních skupin:       

Základní údaje o škole Budova školy Potraviny Doprava žáků Doprava personálu Spotřeba Odpady

Podrobná tabulka vstupních dat pro výpočet ES školy obsahuje celkem 61 položek (viz příloha 4). Jednotlivé položky jsou podrobně rozebrány v následující kapitole. Podstatou výpočtu je převod údajů o spotřebě školy na odpovídající plochy produktivní země (a vodní plochy). V souladu s postupem navrženým Chambers, et al. (2000) jsou k přepočtu použita „data odpovídající regionu“. V první verzi kalkulátoru jsou z důvodu nedostatku odpovídajících dat na nižších úrovních použita data z národní (tj. ČR) úrovně. Zdrojem těchto dat je především Český statistický úřad a specializované instituce akreditované pro sběr dat na národní úrovni (např. Český hydrometeorologický ústav či Ministerstvo dopravy). Pro výpočet ekologické stopy potravin byla použita Vyhláška MŠMT č. 107/2005 ze dne 25.2.2005, která definuje průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech pro jednotlivé věkové kategorie a pro běžnou a laktoovovegetariánskou stravu. Dodržování této vyhlášky je pro školní jídelny povinné. Pro kalkulaci ekologické stopy personálních počítačů, notebooků a monitorů byla využity zahraniční zdroje o analýze životního cyklu těchto výrobků. K přepočtu na ekologickou stopu – tj. produktivní plochy s „globálně průměrnou produktivitou“ jsou dále použity mezinárodně standardizované ekvivalentní faktory (jejich přehled je uveden v tabulce 1 v kapitole 1). Uveďme příklad – ekologickou stopu spotřeby elektrické energie ve škole: ESPelektřina = (EMFelektřina* (1 – B)) * (EFPelektřina / A) kde  ESPelektřina je ekologická stopa položky (spotřeby elektřiny ve škole). Jednotkou je gha/GWh.  EMFelektřina je emisní faktor výroby elektřiny, platný v České republice. Emisní faktor uvádí, jaké průměrné množství oxidu uhličitého (CO2) je uvolněno při výrobě elektrické energie. Jednotkou jsou t CO2/ GWh.



B je asimilace oxidu uhličitého v moři. Podle posledních údajů je část CO2 emitovaného díky spalování fosilních paliv asimilováno moři. Hodnota tohoto koeficientu je 26 %. EFPelektřina je ekvivalentní faktor pro les. Asimilace CO2 lesy je zavedený způsob, jak spočítat ekologickou stopu energie. Hodnota tohoto koeficientu je 1,34. Jednotkou je gha/ha. A je asimilace oxidu uhličitého lesem. Hodnota koeficientu je 3,663 a jedná se o celosvětový průměr. Jednotkou jsou t CO2/ha.

3.5. Jak získat potřebná data ve škole? Kalkulátor ekologické stopy školy je určen pro základní a střední školy. Vstupní data, nezbytná pro výpočet, je možné získat jednoduchým šetřením ve škole. Na sběru dat se mohou podílet jak učitelé, tak žáci druhého stupně ZŠ a studenti SŠ. Kalkulátor je určen pro všechny typy škol. Není nutná existence speciálního programu ekologické výchovy. Jak bylo řečeno, na školu je z hlediska výpočtu nahlíženo jako na instituci školního vzdělávání, nikoliv jako na budovu (budovy), ve které (např. večer, o víkendech či prázdninách) probíhají také další aktivity. Tyto aktivity proto do výpočtu nejsou zahrnuty. Podíl využití školy pro primární účel (vzdělávání žáků školy) je nutné odhadnout. Podobně stravování „neškolních strávníků“ ve školní jídelně není zahrnuto. Do výpočtu jsou zahrnuti pouze vlastní žáci školy a zaměstnanci (tedy včetně např. uklízeček), ale nikoliv např. návštěvníci kroužků či manželka školníka, která sice žije ve školním bytě, ale na školním provoze se svojí profesí nijak nepodílí. V tabulkách A–G v příloze 3 jsou popsány zdroje dat a základní popis údajů, které jsou nezbytné pro výpočet ekologické stopy školy. Zkušenosti z pilotních škol, které se zúčastnily výpočtu v Ústeckém kraji (viz. kapitola 7) ukázaly, že shromáždění dat nepředstavuje větší problém. Pouze údaje o dopravě žáků a personálu do a ze školy vyžadují provedení speciálního dotazníkového šetření ve škole (dotazníky jsou uvedeny v příloze 3).

3.6. Náklady na stanovení ekologické stopy školy Výpočet ekologické stopy pomocí internetového kalkulátoru je dobrovolný a není zpoplatněn. Škola, která úspěšně shromáždí data a vypočte svoji ekologickou stopu, může požádat o zaslání certifikátu. Na základě elektronické objednávky ověří specialisté Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj, o.s. vložená data a budou kontaktovat odpovědného zástupce školního týmu k případnému doplnění a opravám. Poté TIMUR, o.s. vystaví certifikát, který zašle poštou. Tato služba je zpoplatněna manipulačním poplatkem.

25

kapitola 4 Kalkulátor ekologické stopy města 4.1 Základní informace o kalkulátoru 4.2 Jak funguje kalkulátor? Výpočet ekologické stopy města je možné provést pomocí nástroje, nazývaného zjednodušeně „kalkulátor“, který vznikl v roce 2008 společnými silami Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) a Agentury Koniklec. Výsledky výpočtů - statistiky, takříkající „paměť kalkulátoru“, jsou dostupné veřejně a zdarma všem zájemcům na internetové adrese http://www.ekostopa.cz v sekci Ekologická stopa města. Zde se mohou návštěvníci stránek seznámit s výsledky stanovení ekologické stopy měst ČR, která tento výpočet již provedla. Jak bylo uvedeno v kapitole věnované ekologické stopě města, je pro její výpočet zapotřebí shromáždit některá vstupní data, která nejsou běžně dostupná veřejnosti. Zároveň je zapotřebí zajistit kvalitu a správnost vložených dat, a to zejména kvůli vzájemnému porovnání měst (benchmarkingu). Proto mohou vstupní data jednotlivých měst zadávat pouze odpovědní zástupci města, kteří získají přístupová práva přímo od správce systému z TIMUR. O tato práva lze požádat prostřednictvím registračního formuláře přímo na stránkách kalkulátoru (obrázek 11) Obr. 11: Registrace do kalkulátoru ekologické stopy města

„On-line“ internetový kalkulátor je vytvořen pomocí programovacího jazyka PHP (Hypertext Preprocessor) a využívá pro ukládání dat databázi formátu MySQL. Kalkulátor umožňuje po registraci uživatele zadání údajů potřebných pro stanovení ekologické stopy města a provedení jejího výpočtu. Ten provede výpočtové jádro systému na základě originálního algoritmu (viz kapitola 2.4 Výpočet ekologické stopy města) a výsledné hodnoty uloží do databáze. Z této databáze jsou pak vybírána data pro zobrazení uživatelům, ať již v podobě podrobné matice výsledků vybraného města, nebo v podobě srovnání a statistik. Registrovaný uživatel má k dispozici následující funkce, které odpovídají názvům jednotlivých sekcí kalkulátoru viditelných po přihlášení:  Ekologická stopa města Zde se zobrazuje podrobná matice ekologické stopy konkrétního města včetně grafu a dále jsou zde k dispozici podstatné části kalkulátoru, a to sice Vkládání dat a Administrace záznamů. Tyto funkce jsou podrobně popsány dále.  Moje údaje V této části kalkulátoru je možné měnit údaje zadané při registraci, například kontaktní údaje a přístupové heslo. Dále je z úvodní stránky prostředí pro registrované uživatele možný návrat na rozcestník ekostopa.cz a také odhlášení, jak je patrné z výše zobrazeného náhledu ovládacího panelu stránky.

4.3 Vytvoření a smazání profilu města Profilem města rozumíme úplně vyplněný záznam v databázi města obsahující všechny vstupní údaje pro stanovení ekologické stopy ke konkrétnímu datu. Takových záznamů může být v databázi uloženo více v podobě opakovaných měření za několik let. Registrovaný uživatel vytváří nový záznam pro výpočet ekologické stopy v sekci Ekologická stopa města – Vkládání dat pomocí tlačítka Vytvořit nový záznam. případně zasláním zprávy na e-mailovou adresu mesto@ ekostopa.cz. Lze předpokládat, že v praxi budou za stanovení ES města koordinovat především pracovníci městských úřadů zodpovědní za oblast rozvoje a životního prostředí, za strategické plánování a indikátory (udržitelného) rozvoje města, koordinátoři místních Agend 21, a podobně. Tito uživatelé budou aktivními registrovanými uživateli kalkulátoru. Všichni ostatní návštěvníci stránek mohou, jak je uvedeno výše, nahlížet „do paměti“ kalkulátoru, zjišťovat ekologickou stopu jednotlivých měst a vidět i její srovnání s národní ekologickou stopou. V budoucnu bude kalkulátor také umožňovat všem uživatelům vytvářet „modelové situace“, tj. zjišťovat dopad hypotetických změn např. ve spotřebě energií na celkovou ekostopu města.

Tato volba vytvoří nový záznam s aktuálním datem a prázdnou tabulku vstupních údajů, která je ihned připravena k vyplnění. Omylem vytvořené či jinak nadbytečné záznamy může registrovaný uživatel odstranit v sekci Administrace záznamů (obrázek 12). Obr. 12: Administrace záznamů – ekologická stopa města

26 4.4 Zadání a změna vstupních dat pro stanovení ekologické stopy města

po novém přihlášení vybrat odpovídající záznam z nabídky vlevo nahoře (obrázek 14). Obr. 14: Výběr záznamu – ekologická stopa města

Údaje, které je zapotřebí vložit do kalkulátoru, aby mohla být stanovena ekologická stopa města, jsou podrobně popsány v kapitole 2 věnované metodice výpočtu. Pro jejich zadání do kalkulátoru registrovaným uživatelem je zapotřebí mít vytvořen nový profil – nový záznam v databázi kalkulátoru, jak jsme popsali v předchozí podkapitole. Obr. 13: Vkládání dat – ekologická stopa města

4.5 Výpočet ekologické stopy a statistické výstupy Výsledky výpočtu ekologické stopy měst a statistické výstupy jsou k dispozici všem, tedy i neregistrovaným uživatelům. Po otevření sekce Statistiky je k dispozici přehled měst, která mají stanovenou ekologickou stopu. Po výběru města je k dispozici podrobně zpracovaná tabulka, takže ve sloupcích vidíme celkovou ekologickou stopu v globálních hektarech na obyvatele rozdělenou na jednotlivé složky (viz úvodní kapitola) a v řádcích na jednotlivé položky (budova, potraviny, doprava, spotřeba, odpady). Tabulka je doplněna dynamicky generovaným grafem. Obr. 15: Statistiky - ekologická stopa města

Data potřebná pro výpočet ekologické stopy se vkládají do tabulky v sekci Vkládání dat. Implicitně je tato tabulka „zamčena“. Do režimu provádění změn lze přepnout pomocí tlačítka Zobrazit editaci. Po aktivaci režimu změn je možné vyplňovat příslušné hodnoty u celkem 18 vstupních položek, ze kterých se ekologická stopa města vypočítává. Po vyplnění příslušných položek je zapotřebí kliknout na tlačítko Uložit . Tím se data vloží do databáze. Opustit editační režim bez ukládání je možné pomocí tlačítka Ukončit editaci . Data zůstávají v databázi uložena i když záznam není zatím kompletní. Registrovaný uživatel tak může opustit kalkulátor a doplnit chybějící data později. Pokud již existuje více záznamů (měření z různých období), musí vždy

27

kapitola 5 Kalkulátor ekologické stopy školy 5.1 Základní informace o kalkulátoru „Kalkulátor“ ekologické stopy školy vznikal v letech 2007 až 2008 obdobně jako kalkulátor ekologické stopy města v rámci projektu Rozvoj kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje v Ústeckém kraji za spolupráce TIMUR a Agentury Koniklec. Významnou pomoc při sestavování tohoto nástroje poskytlo několik základních škol převážně z Ústeckého kraje. Kalkulátor je prvotně určen pro výpočet ekologické stopy základní školy, ale mohou jej využít i střední školy s běžným provozem. Problematičtější je využití odbornými středními školami, které mohou mít velmi specifický druh provozu. Pro tento případ lze spíše doporučit osobní kontakt s experty TIMUR s následujícím individuálním přístupem. Jako vzor pro kalkulátor byl použit Školní kalkulátor ekologické stopy vyvinutý Agenturou ochrany životního prostředí australského státu Victoria (EPA Victoria). Ten ovšem vycházel z australských reálií a konstant, takže pro české podmínky byl zpracován zcela původní algoritmus. Stejně jako kalkulátor ekologické stopy města, je nástroj na výpočet ekologické stopy školy umístěn na internetové stránce http://www.ekostopa.cz. Statistické výstupy, tabulka výsledku jednotlivých škol (anonymní) a zajímavé údaje o školách a žácích z hlediska ekologické stopy jsou k dispozici zcela veřejně i neregistrovaným uživatelům. Vytváření školního profilu, vkládání dat a podrobné výsledky měření ekologické stopy konkrétní školy podléhá registraci. Kalkulátor je určen k bezplatnému používání, výsledky výpočtu nejsou garantovány. Škola, která má zájem o výpočet ekologické stopy, by měla nejprve určit odpovědného koordinátora – vedoucího školního týmu. Bude se pravděpodobně jednat o pedagoga, který se zabývá environmentální výchovou. Tento pedagog se stane „administrátorem školního profilu“. O registraci administrátora školního profilu je možné požádat na e-mailové adrese š[email protected]. Po ověření identity žadatele mu pracovníci TIMUR postoupí e-mailem přístupová práva. Přístupové jméno a heslo zadává následně administrátor na hlavní stránce kalkulátoru (obrázek 16):

Jak bylo již dříve uvedeno, nepřihlášený uživatel nemůže nahlížet na data konkrétní školy. Je však žádoucí, aby byla tato data přístupná dalším členům školního týmu, žákům i učitelům. Za tímto účelem obsahuje hlavní stránka odkaz na sekci Registrace, jejímž prostřednictvím se mohou k některé z již zaregistrovaných škol hlásit další uživatelé, jejichž práva přístupu dále schvaluje administrátor školního profilu. Další registrované uživatele dělíme na skupinu uživatelů s právem měnit údaje a uživatele s právem pouhého nahlížení na data školy. Technické podrobnosti jsou popsány v manuálu, který je možné stáhnout hned z úvodní strany, případně ze sekce Odkazy. Postup při registraci dalších uživatelů je popsán dále v podkapitole 5.4.

5.2 Jak funguje kalkulátor? Obdobně jako kalkulátor ekologické stopy města, je nástroj na výpočet ekologické stopy školy založen na „server-side“ řešení s databází MySQL a uživatelským rozhraním naprogramovaným v PHP jazyce. Vstupní údaje potřebné pro výpočet ekologické stopy vkládá do systému administrátor školního profilu. Výpočtové jádro provádí podle naprogramovaného algoritmu výpočet a jeho výsledky jsou opět ukládány do databáze. Z této databáze jsou pak zobrazovány podrobné výsledky výpočtu ekologické stopy konkrétní školy a veřejně přístupné statistiky. Uchovávání dat v „paměti“ kalkulátoru umožňuje srovnání konkrétní školy s ostatními školami a především srovnání v čase, což je v tomto případě důležitější. Z toho také vyplývá, že obdobně jako kalkulátor ekologické stopy města, umožňuje kalkulátor ekologické stopy školy provádět opakovaná měření prostřednictvím vytváření libovolného počtu záznamů – profilů. Ekologickou stopu tak škola může stanovovat například jednou do roka, nebo také v souvislosti s podstatnými změnami, jako je například zateplení oken, nebo uplatnění jiných úsporných opatření. Po registraci je uživateli k dispozici nabídka funkcí, které jsou přehledně uvedeny v následujícím schématu (obrázek 17): Obr. 17: Schéma webových stránek kalkulátoru ES školy

Obr. 16: Registrace do kalkulátoru ekologické stopy školy

Jednotlivé funkce jsou popsány v následujících podkapitolách.

28 5.3 Vytvoření a správa školního profilu Jak bylo již dříve zmíněno, nejprve je zapotřebí získat od správců systému – TIMUR – přístupová práva pro administrátora školního profilu. Tento zástupce školy následně po přihlášení sám vytvoří první záznam v databázi – první školní profil. Učiní tak prostřednictvím volby Vkládání dat z hlavní strany a kliknutím na tlačítko Vytvořit nový záznam. Analogicky s kalkulátorem ekologické stopy města dojde k vytvoření nového záznamu s aktuálním datem a prázdnou tabulkou vstupních údajů, která je ihned připravena k vyplnění. Přehled jednotlivých záznamů je umístěn v sekci Vkládání dat – Administrace záznamů (obrázek 18).

Pro zdárnou registraci je zapotřebí vybrat školu, do jejíhož týmu se nový uživatel hlásí. Za tímto účelem je zde dostupný seznam všech škol, které jsou v kalkulátoru registrovány. Ten je zobrazen jako součást registrační stránky (obrázek 20). Obr. 20: Seznam registrovaných škol

Obr. 18: Administrace záznamů – ekologická stopa školy

Tato sekce slouží pro přehlednou správu všech školních záznamů. V tabulce je uvedeno datum, kdy byl záznam vytvořen, a datum poslední úpravy. Dále zde administrátor školního profilu provádí „uzavření záznamu“ – závěrečné schválení a označení výsledků za definitivní. Podrobnosti jsou uvedeny v uživatelské příručce.

Po uložení registračních údajů obdrží nový uživatel do emailové schránky přístupové údaje a stává se „čekatelem na členství ve školní skupině“. Administrátorovi příslušného školního profilu se současně zobrazí údaje o novém zájemci v sekci Moje – Moje škola – členové (obrázek 21). Obr. 21: Seznam členů skupiny – ES školy

Své osobní kontaktní údaje a údaje o škole může administrátor profilu upravovat a měnit v sekci Moje – Moje údaje a Moje – Moje škola.

5.4 Registrace dalších uživatelů Další členové školního týmu, žáci, pedagogové a případně další sympatizanti a spolupracovníci se mohou hlásit ke své škole prostřednictvím registračního formuláře přístupného z hlavní stránky bez přihlášení (obrázek 19). Obr. 19 – Registrace dalších uživatelů – ES školy

Administrátor školního profilu – vedoucí týmu – pak čekajícího zájemce autorizuje nebo odmítne. Jakmile dojde k autorizaci, zpřístupní se novému uživateli podrobná data konkrétní školy. Jak jsme již zmínili, uživatelé mohou mít různý rozsah práv ke školním datům. Tato práva přiděluje a odebírá administrátor také v sekci Moje – Moje škola – členové. Popis tohoto mechanismu je nad rámec účelu publikace a je podrobně popsán v uživatelské příručce.

5.5 Vkládání dat do kalkulátoru Pro provedení výpočtu, jak bylo již konstatováno v kapitole 3, je zapotřebí shromáždit data ze sedmi tematických okruhů, které determinují i jednotlivé agregované položky školní ekostopy: A. Základní údaje o škole Zde je zapotřebí zjistit počet žáků a zaměstnanců školy. Dále zde vyčíslujeme počet hodin, kdy je škola využívána pro aktivity nesouvisející s výukou a zájmovou činností žáků.

29 B. Budova školy Vstupy související s budovou školy tvoří podstatnou část podkladových dat a významně se podílejí na výsledné ekologické stopě. V této části zadáváme údaje o rozloze školních pozemků, zastavěné a podlahové ploše a výměře různých typů školních pozemků. Podstatnou část této položky dále tvoří údaje o spotřebě energií, tedy zejména elektřiny, plynu a dalších paliv a o spotřebě tepla. Do této skupiny dat dále patří údaje o solárním vytápění, zateplení budovy a využívání úsporných spotřebičů. C. Spotřeba potravin Jak bylo uvedeno v kapitole 3, pro výpočet podílu spotřeby potravin na ekologické stopě školy vycházíme z platné podzákonné normy, která stanoví tzv. „nákupní koš“ školní jídelny. Z této normy, která je závazná pro hromadné stravování ve školních jídelnách, můžeme stanovit skladbu a množství jednotlivých surovin pro školní stravování. Proto v této části postačí zadat počet strávníků, které rozdělujeme na 1. stupeň, 2. stupeň a dospělé. U každé kategorie pak uvádíme počet vegetariánů, pokud pro ně školní jídelna nabízí samostatný jídelníček. V této položce je ještě zahrnut počet spotřebovaných školních mlék. D. Doprava žáků Způsob a objem dopravy jsou také významnými faktory ovlivňujícími celkovou školní ekologickou stopu. V části „D“ zjišťujeme, zda se děti dopravují do školy autem, a to sami jen s řidičem, nebo s dalšími spolucestujícími, nebo zda používají veřejnou dopravu, pěší způsob či kolo. Dále zjišťujeme, na jakou vzdálenost děti do a ze školy cestují. Mezi důležité vstupní údaje v této položce patří školní výlety, způsob cestování a celková vzdálenost. E. Doprava pedagogů a dalších pracovníků Doprava pedagogů a dalších pracovníků je analogickou položkou k předchozí a vstupní data jsou zde obdobná – zjišťujeme na jakou vzdálenost a jakým způsobem se do a ze školy dopravují učitelé a hospodářští pracovníci školy. F. Spotřeba materiálu Spotřeba a volba materiálů významně ovlivňuje ekologickou stopu. V této položce jsou obsaženy údaje o spotřebě papíru a výrobků z něj (učebnic, sešitů) a také údaje o tom, zda a v jakém rozsahu využívá škola recyklovaný papír. Patří sem také počet a průměrné stáří počítačových sestav používaných ve škole a nakonec i spotřeba pohonných hmot, například pro zahradní techniku. G. Odpady a recyklace Do této poslední položky patří údaje o podílu vytříděného odpadu, spotřebě plastových lahví a míře jejich separace. Celkový počet dílčích vstupních údajů je 61. Zjišťování údajů probíhá několika základními způsoby: - měření, průběžné sledování například výměra ploch, separace odpadu, částečně spotřeba - zjišťování údajů z projektové dokumentace výměry ploch

- zjišťování údajů z personální, technické a hospodářské evidence základní údaje o škole, většina údajů o spotřebě - dotazníkový průzkum údaje o dopravě V sekci Odkazy je umístěna tabulka v elektronické podobě, ve které jsou všechna vstupní data, rozdělená na jednotlivé „listy“ A–G. Tuto tabulku je možné stáhnout a použít pro průběžný záznam dat před jejich vložením do kalkulátoru, ať již do vytištěné podoby, nebo „off-line“ v počítači. Ve stejné sekci je k dispozici i vzor dotazníku k dopravě dětí i dospělých. Vlastní plnění vstupních údajů provádí administrátor školního profilu nebo registrovaný uživatel s právem provádět změny v sekci Vkládání dat. Tato sekce je rozdělena analogicky k výše uvedeným položkám ekologické stopy na sedm okruhů – listů A–G. Pro získání správného výsledku je zapotřebí vyplnit všechny listy. Po kliknutí na libovolný list je nabídnut uživateli výběr záznamu, případně vytvoření nového záznamu – jak bylo již dříve popsáno. Poté, co uživatel vybere odpovídající – zpravidla poslední – záznam, může po stisknutí tlačítka Zobrazit editaci vkládat data do tabulky. Po vyplnění příslušných položek je zapotřebí kliknout na . tlačítko Uložit Tím se data vloží do databáze. Opustit editační režim bez ukládání je možné pomocí tlačítka Ukončit editaci . Pokud je příslušný list kompletní, je zapotřebí zaškrtnout kontrolní okénko Počítat hodnoty do celku.

Data zůstávají v databázi uložena i když záznam není kompletní. Registrovaný uživatel tak může opustit kalkulátor a doplnit chybějící data později. Pokud již existuje více záznamů (měření z různých období), musí vždy po novém přihlášení vybrat odpovídající záznam z nabídky vlevo nahoře (obrázek 22). Obr. 22: Výběr záznamů – ES školy

Po vyplnění a kontrole údajů na všech listech kalkulátoru je zapotřebí otevřít sekci Administrace záznamů a označit záznam jako definitivní. V tomto okamžiku je výpočet ekologické stopy zahrnut do statistik.

5.6 Výpočet ekologické stopy Výsledky výpočtu a statistiky jsou dostupné z hlavní stránky kalkulátoru v sekci Ekologická stopa školy. Ta se rozděluje na dvě podkategorie: Statistiky a Naše škola.

30 Kapitolu Statistiky mohou prohlížet všichni návštěvníci stránek, tedy i ti nezaregistrovaní. Kapitola Naše škola je přístupná pouze po registraci uživatele náležejícího do některého ze školních týmů.

ekologickou stopu rozdělenou na jednotlivé složky (viz úvodní kapitolu) a v řádcích na jednotlivé položky (budova, potraviny, doprava, spotřeba, odpady). Jak je patrné z předchozího obrázku, je tabulka doplněna grafem.

V kapitole Statistiky najdeme tři druhy informací. První část je věnována srovnání výsledků výpočtu ekologické stopy jednotlivých škol, které jsou v paměti kalkulátoru uloženy. Protože je srovnání škol anonymní, nejsou v tabulce uvedeny názvy škol, ale najdeme zde u každé školy jen název kraje a počet žáků, kteří školu navštěvují. Školy jsou seřazeny podle výsledné ekologické stopy na žáka (obrázek 23).

Na závěr statistik jsou uvedena zajímavá data, která lze z vložených údajů získat. Dozvíme se zde například jaká je ve školách průměrná spotřeba vody a energií na žáka a rok, kolik se spotřebuje školního mléka, kolik čtverečních metrů školních pozemků připadá na jednoho žáka nebo kolik PET lahví na žáka se ve školách za rok spotřebuje.

Obr. 23: Statistiky – ES školy

Pokud si statistiky prohlíží zaregistrovaný uživatel, „jeho“ škola je orámována červeně, což umožňuje porovnat vlastní pozici s ostatními školami. Jak bylo dříve zmíněno, není ale cílem soutěžit o co nejmenší ekologickou stopu na žáka. Charakter a podmínky jednotlivých škol jsou natolik odlišné, že by takové soutěžení nemohlo být nikdy spravedlivé. Je ale samozřejmě cenné a zajímavé vidět, v jaké části „pelotonu“ se vaše škola nachází. V další části statistik můžeme vidět tabulku průměrné ekologické stopy škol v ČR (obrázek 24). Obr. 24: Výsledky – ES školy

Tato tabulka zahrnuje průměry ze všech nejaktuálnějších profilů škol, které jsou uloženy v paměti kalkulátoru a jsou označeny jako definitivní. Důležité je, že tabulka je zpracována velmi podrobně, takže ve sloupcích vidíme celkovou

V části Naše škola jsou umístěny vlastní výpočty ekologické stopy konkrétní školy. Nejprve je zapotřebí vybrat vlevo nahoře již dříve zmíněným způsobem odpovídající školní profil. Výpočet se pak zobrazí v podrobné tabulce odpovídající tabulce v sekci Statistiky. Z této tabulky, která je stejně jako tabulka statistická doplněna grafem, vyplývají hodnoty ekologické stopy celkové i na žáka a navíc strukturované dle jednotlivých složek (lesy, půda, atd.) a položek (budova, spotřeba, potraviny, doprava, odpady). Důležitou informaci poskytuje tabulka, která uzavírá tuto sekci, a to sice tabulka vývoje ekologické stopy. Vyplývají z ní souhrnné výsledky jednotlivých profilů, tj. vývoj ekologické stopy konkrétní školy v čase.

5.7 Verifikace dat a certifikace výsledků u TIMUR, o.s. Výpočet ekologické stopy pomocí kalkulátoru je přesný a spolehlivý. Přesto se za výsledek nemohou provozovatelé kalkulátoru zaručit, a to z toho důvodu, že standardně neprovádí kontrolu vstupních dat. Pokud školy zadají do systému chybná data, nelze tuto chybu odhalit, pokud se nejedná o chybu řádovou, která nápadně ovlivní výsledek. Z toho důvodu nabízí TIMUR certifikaci výpočtu. Ta spočívá ve společné kontrole vstupních dat daného profilu spojené s případným doplňujícím dotazováním u administrátora školního profilu a „doladěním“ vstupních dat. Takto zkontrolované výsledky budou v budoucnosti v systému označeny jako verifikované a škola obdrží tištěný graficky zpracovaný certifikát o správnosti výpočtu s uvedením hodnoty ekologické stopy. Tato služba je v době vydání publikace dostupná v omezené míře na základě individuálního kontaktu. V blízké době se nabídka certifikace stane přímo součástí stránek ekostopa.cz Všechny popisy funkce i náhledy na jednotlivé části kalkulátoru ekologické stopy města i školy, které jsou uvedeny v předchozích dvou kapitolách, odpovídají obsahu a vzhledu kalkulátoru „verze 1“ dostupného k datu vydání publikace. V budoucnosti se bude dále zlepšovat zejména grafická úprava, a proto jsou případné změny designu vyhrazeny. Do systému budou přibývat i nové funkce, jako například možnost vytvářet modelové situace. Základní ovládání a uspořádání systému bude však zachováno v té podobě, v jaké je popisují předcházející dvě kapitoly.

31

kapitola 6 Výsledky měření z pilotních měst 6.1 Úvod

6.2 Hradec Králové

Testování výpočtu ekologické stopy města probíhalo jednak ve vybraných partnerských městech TIMUR40 a dále v dalších městech, která o tuto problematiku projevila zájem v období let 2004–2007. Do této publikace jsou zahrnuty výsledky z celkem 8 pilotních měst: Hradec Králové, Chrudim, Kladno, Litoměřice, Orlová, Praha, Velké Meziříčí a Vsetín. Je zřejmé, že se jedná o značně rozdílná města, ať už jde o velikost, ekonomickou strukturu či geografickou polohu. Vzhledem k použité metodě výpočtu ekologické stopy, která je odvozena od národního účtu ekologické stopy, lze výsledky měst mezi sebou porovnávat, neboť byl použit jednotný algoritmus. Porovnání je samozřejmě možné pouze v případě výsledného indikátoru vztaženého na 1 obyvatele (gha/obyvatele). Vzhledem k odlišným podmínkám a velikostem měst je však nutné srovnání brát s rezervou – důležitější bude sledovat vývoj ekologické stopy jednotlivých měst v čase. Zajímavé je také srovnání s národním průměrem ekologické stopy. Základní výsledky analýzy ekologické stopy jsou obsaženy v obrázku 25.

Stručná charakteristika města Statutární město Hradec Králové patří svou velikostí i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České republice. Leží na soutoku řek Labe a Orlice. Krajinný charakter území je převážně rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 235 m n. m. Výraznou krajinnou dominantu představuje ostroh historického jádra situovaný přímo nad soutokem obou řek.

Jedná se o pilotní výpočty a první verzi kalkulátoru ekologické stopy města. Předpoklad autorů je, že v průběhu dalších prací se výpočet bude dále zpřesňovat a že bude přibývat místních dat, která do výpočtu budou vstupovat. Dostupnost dat v jednotlivých pilotních městech byla různá, v některých případech bylo nutné použít údaj z národní úrovně.

Město se rozkládá v tzv. Královédvorské kotlině, která je geomorfologicky součástí Východolabské tabule. Na severozápadě ho obklopuje nízká zalesněná pahorkatina a na jihovýchodě je město lemováno výrazným masívem s nejvyšším bodem Kopec Sv. Jána a rozsáhlým komplexem Novohradeckých lesů. Podle nadmořské výšky je nejvyšším bodem města střed makovice Bílé věže – 317 m n. m. a naopak nejnižším bodem vyústění vodoteče do Labe – 225 m n. m. Širší území Královéhradecka lze charakterizovat jako průmyslové území s intenzivní zemědělskou výrobou, nízkou mírou nezaměstnanosti a se značným rozvojem terciární a kvartární sféry. Město Hradec Králové představuje hospodářsky, sídelně a populačně nejsilnější sídlo Královéhradeckého kraje s výrazně diferencovanou odvětvovou a oborovou strukturou. Z hlediska struktury osídlení je Hradec Králové spolu s Pardubicemi jedním z jádrových měst sídelní aglo-

Obr. 25: Výsledky ekologické stopy pilotních měst

40

Přehled všech partnerských měst je na stránkách http://www.timur.cz/mesta.html.

32 merace regionálního až nadregionálního významu. Základní statistické údaje o Hradci Králové jsou uvedeny v tabulce 9.

Obr. 26: Složení ekologické stopy Hradce Králové

Tabulka 9: Základní statistické údaje města Hradec Králové

Hodnota

Rok

Počet obyvatel

94252

2007

Rozloha území (km2)

105,68

2007

Hustota osídlení (obyvatel na km2)

891,9

2007

Podíl zastavěného území

6,8%

2007

Nezaměstnanost

3,3%

2007

Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním

19,4%

2001

Podíl osob se základním vzděláním

16,4%

2001

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

273,3

2007

Podíl neobydlených bytů

7,1%

2001

Obr. 27: Složky spotřeby ekologické stopy Hradce Králové

Zdroj: ČSÚ, MPSV Výsledky výpočtu ekologické stopy Základní výsledky analýzy ekologické stopy Hradce Králové jsou graficky znázorněny v obrázcích 26 a 27. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsledků nalezne vše potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z let 2004 (spotřeba energií), 2005 (dopravní výkony) a 2006 (produkce odpadů). Obrázek 26 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 27 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby. Ekologická stopa průměrného obyvatele Hradce Králové činí 4,2148 gha/obyv. To je 86 % ekostopy průměrného Čecha. Největší část spotřebovává sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (41 %) a dále spotřeba potravin (30 %). Tomu odpovídá složení ekologické stopy. Největší část zabírají plochy pro asimilaci CO2 a orná půda, které dohromady tvoří tři čtvrtiny ekologické stopy Hradce Králové. Ve vzorku pilotních měst se Hradec umístil na třetím místě za Prahou a Kladnem. ES zvyšuje zejména koncentrace služeb, bydlení a průmyslu ve městě, příznivý je naopak vliv dopravy.

6.3 Chrudim Stručná charakteristika města Chrudim, známá rovněž jako „Athény východních Čech“, je město střední velikosti ležící na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny, 110 km východně od Prahy, hlavního města České republiky, 10 km jižně od krajského města Pardubic a 33 km od Hradce Králové. Geomorfologicky leží město ve Svitavské tabuli, která je součástí rovinaté České tabule. Jižně od Chrudimi se zvedají Železné hory s nejvyšší horou Vestec (668 m n.m). Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (20 km jiho-

33 východně) a po 108 km toku se vlévá do Labe v Pardubicích. V ústí je průměrný průtok 6,01 m3/s. U obce Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána pro rekreaci a vodní sporty. Podnebí v Chrudimi lze v rámci ČR charakterizovat jako nadprůměrně teplé s průměrnými srážkovými úhrny. Průměrná teplota ve městě je 7 °C, v nejteplejším měsíci – červenci pak 17,5 °C. Díky poloze na jižním okraji České tabule patří město k oblastem s vydatnými zásobami podzemních vod. Město leží ve výšce 243–300 m n.m.

Výsledky výpočtu ekologické stopy Základní výsledky analýzy ekologické stopy Chrudimi jsou graficky znázorněny v obrázcích 28 a 29. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsledků nalezne vše potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z roku 2004. Obrázek 29 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 29 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby.

Polohu města Chrudim v rámci Pardubického kraje lze hodnotit jako velmi exponovanou, což je dáno blízkostí a dostupností krajského města, které je populačním i ekonomickým centrem kraje. Význam polohy jako rozvojového faktoru umocňuje fakt, že se Chrudim nachází v těsném zázemí metropolitního areálu hradecko-pardubické aglomerace, který je podle počtu obyvatel (necelých 300 tis.) pátým nejlidnatějším urbanizovaným prostorem v ČR (po Praze, Brnu, Ostravě a severočeské konurbaci). Základní statistické údaje o Chrudimi jsou uvedeny v tabulce 10.

Ekologická stopa průměrného obyvatele Chrudimi činí 3,9975 gha/obyv. To je 81 % ekostopy průměrného Čecha. Ekostopě města dominuje sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (36 %) a dále spotřeba potravin (32 %). Tomu odpovídá složení ekologické stopy. Největší část zabírají plochy pro asimilaci CO2 a orná půda, které dohromady tvoří bezmála čtyři pětiny ekologické stopy Chrudimi. Město se velikostí svojí ekostopy blíží menšímu Velkému Meziříčí a ve vzorku pilotních měst je na pátém místě (od nejhoršímu k nejlepšímu městu). Zlepšení může dosáhnout zejména v oblasti dopravy a spotřeby energií v průmyslu, stavebnictví i domácnostech.

Tabulka 10: Základní statistické údaje města Chrudim

Obr. 28: Složení ekologické stopy Chrudimi

Hodnota

Rok

Počet obyvatel

23379

2007

Rozloha území (km2)

33,21

2007

Hustota osídlení (obyvatel na km2)

704,0

2007

Podíl zastavěného území

5,4%

2007

Nezaměstnanost

5,1%

2007 Obr. 29: Složky spotřeby ekologické stopy Chrudimi

Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním

15,1%

2001

Podíl osob se základním vzděláním

18,6%

2001

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

237,4

2007

Podíl neobydlených bytů

7,2%

2001

Zdroj: ČSÚ, MPSV

34 6.4 Kladno Stručná charakteristika města Kladno se nachází 25 km severozápadně od Prahy (50°08‘ s. š., 14°06‘ v. d.) v Kladenské tabuli, která představuje západní část Pražské plošiny na rozhraní s Křivoklátskou vrchovinou. Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi Vltavou a Berounkou; směrem k severovýchodu se odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků (Týnecký ve Švermově, Dřetovický v Dubí a Vrapicích). Kladno je téměř celé obklopeno lesy – nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu. Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí karbonského stáří, dnes zčásti vytěžená. Krajina je místy poznamenána stopami těžební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století – zarůstající haldy důlní hlušiny a železárenské strusky nejsou k přehlédnutí. Základní statistické údaje o Kladně jsou uvedeny v tabulce 11.

2004. Obrázek 30 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 31 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby. Ekologická stopa průměrného obyvatele Kladna činí 4,6196 gha/obyv. To je bezmála 94 % ekostopy průměrného Čecha. Největší část spotřebovává sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (39 %) a dále spotřeba potravin (28 %). Významný je i podíl dopravy na ekostopě města (10 %). Z hlediska složení odpovídajících produktivních ploch dominují v průmyslovém Kladně plochy pro asimilaci CO2 (60 %). Relativně vysoká ekologická stopa Kladna – druhá nejvyšší po Praze – odráží průmyslovou historii i současnost tohoto města a poměrně intenzivní dopravu. Existuje zde však velký potenciál pro další snižování ekologické stopy, která je v současné době pravděpodobně nižší než v dobách největší „slávy“ kladenského průmyslu v 80. letech 20. století. Obr. 30: Složení ekologické stopy Kladna

Tabulka 11: Základní statistické údaje města Kladno

Hodnota

Rok

Počet obyvatel

69675

2007

Rozloha území (km2)

36,97

2007

Hustota osídlení (obyvatel na km2)

1884,6

2007

Podíl zastavěného území

12,2%

2007

Nezaměstnanost

6,5%

2007

Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním

12,2%

2001 Obr. 31: Složky spotřeby ekologické stopy Kladna

Podíl osob se základním vzděláním

23,9%

2001

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

213,2

2007

Podíl neobydlených bytů

6,9%

2001

Zdroj: ČSÚ, MPSV Výsledky výpočtu ekologické stopy Základní výsledky analýzy ekologické stopy Kladna jsou graficky znázorněny v obrázcích 30 a 31. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsledků nalezne vše potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z roku

35 6.5 Litoměřice Stručná charakteristika města Město leží na jižním úpatí CHKO České středohoří na pravém břehu řeky Labe, do něhož se na protější straně vlévá Ohře. Za doby Rakouska-Uherska bylo město oblíbeným rájem penzistů, protože je zde jedno z nejteplejších klimat v Česku. Díky tomu je i možné nedaleko na svazích Labe pěstovat víno. V blízkosti města je vrch Radobýl. Litoměřice náležejí mezi nejstarší česká města, jejich vznik leží mezi roky 1219 a 1228. Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny Čech. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla Lucemburského, obdařili. Od středověku do konce druhé světové války bylo obyvatelstvo Litoměřic především německé. České obyvatelstvo přišlo, podobně jako i do jiných měst v Sudetech, až po odsunu lidí německého původu podle takzvaných Benešových dekretů. Základní statistické údaje o Litoměřicích jsou uvedeny v tabulce 12.

potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z městského úřadu z období 2006 a 2007. Obrázek 32 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 33 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby. Ekologická stopa průměrného obyvatele Litoměřic činí 3,7058 gha/obyv. To jsou tři čtvrtiny ekostopy průměrného Čecha. Ve srovnání s ostatními městy pilotního vzorku mají Litoměřice nižší zastoupení sektoru bydlení, průmyslu a stavebnictví na celkovém výsledku (30 %). Největší díl ekostopy města tvoří spotřeba potravin a tomu odpovídá relativně vysoký podíl orné půdy (22 %) na jejím složení. Město je aktivní v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie, což by se v blízké budoucnosti mělo projevit na dalším snižování ekostopy oproti celorepublikovému průměru i ostatním městům. Z pilotních měst vytvářejí Litoměřice třetí nejnižší ekologickou stopu, vztaženo na jednoho obyvatele. Obr. 32: Složení ekologické stopy Litoměřic

Tabulka 12: Základní statistické údaje města Litoměřice

Hodnota

Rok

Počet obyvatel

23768

2007

Rozloha území (km2)

17,99

2007

Hustota osídlení (obyvatel na km2)

1321,2

2007

Podíl zastavěného území

8,1%

2007

Nezaměstnanost

5,7%

2007

Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním

15,5%

2001

Podíl osob se základním vzděláním

20,7%

2001

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

284,1

2007

Podíl neobydlených bytů

5,9%

2001

Obr. 33: Složky spotřeby ekologické stopy Litoměřic

Zdroj: ČSÚ, MPSV Výsledky výpočtu ekologické stopy Základní výsledky analýzy ekologické stopy Litoměřic jsou graficky znázorněny v obrázcích 32 a 33. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsledků nalezne vše

36 6.6 Orlová Stručná charakteristika města Město Orlová se nachází na Těšínsku v Moravskoslezském kraji ve vzdálenosti přibližně 15 km severovýchodně od Ostravy. První historická zmínka o Orlové je z roku 1223 v listině vratislavského biskupa Vavřince. Největší rozvoj města nastal počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-Bohumínskou dráhu vyvinula v město (1922) s tramvajemi, muzeem, nemocnicí a nepřeberným množstvím škol (české, polské, německé). Stěžejním, avšak ne jediným průmyslem bylo těžařství. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města. Po druhé světové válce se však projevily negativní vlivy důlní činnosti. V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí ale nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, byla zrušená tramvajová i osobní železniční doprava (ta fungovala v letech 1869–1967). Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc kusů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé republice. Původní Orlovou postupně nahradilo sídliště v místní části Lutyně pro téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace. Základní statistické údaje o Orlové jsou uvedeny v tabulce 13.

Výsledky výpočtu ekologické stopy Základní výsledky analýzy ekologické stopy Orlové jsou graficky znázorněny v obrázcích 34 a 35. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsledků nalezne vše potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z městského úřadu z období 2006 a 2007. Obrázek 34 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 35 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby. Ekologická stopa průměrného obyvatele Orlové činí 3,4891 gha/obyv. To je 70 % ekostopy průměrného Čecha. Podobně jako Litoměřice má město příznivý podíl sektoru bydlení, průmyslu a stavebnictví na celkovém výsledku (29 %). Vedle Vsetína má Orlová také nejpříznivější (nejnižší) podíl dopravy na výsledném indikátoru, což je projevem nižší mobility ve srovnání s velkými městy, zejména s Prahou. Doprava se na ES podílí pouze 4 %, zatímco v Praze celou čtvrtinou. Obr. 34: Složení ekologické stopy Orlové

Tabulka 13: Základní statistické údaje města Orlová Hodnota

Rok

Počet obyvatel

32918

2007

Rozloha území (km2)

24,67

2007

Hustota osídlení (obyvatel na km2)

1334,3

2007

Podíl zastavěného území

6,4%

2007

Nezaměstnanost

14,1%

2007

Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním

7,6%

2001

Podíl osob se základním vzděláním

28,2%

2001

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

129,1

2007

Podíl neobydlených bytů

4,0%

2001

Zdroj: ČSÚ, MPSV

Obr. 35: Složky spotřeby ekologické stopy Orlové

37 6.7 Praha Stručná charakteristika města Praha je hlavní a současně největší město České republiky a historická metropole Čech. Leží ve středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde též arcibiskup pražské arcidiecéze, který je formální hlavou katolické církve v České republice, jakož i vedení řady dalších církví a náboženských společností. Město má v rámci ČR specifické postavení obce i kraje, a jako takové se ho netýká zákon o obcích (128/2000 Sb.), nýbrž zákon o hlavním městě Praze (131/2000 Sb.). Od roku 2001 má Praha 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Tyto městské části spravují 22 správních obvodů s rozšířenými kompetencemi, takže mohou např. vydávat stavební povolení, občanské průkazy, pasy, živnostenská oprávnění nebo proplácet sociální dávky. Průměrná nadmořská výška Prahy činí 235 m n. m., nejvyšší bod je Teleček (399 m), nejnižší se 177 m n. m Sedlec u Vltavy. Prahou prochází tzv. pražský (50°) poledník znázorněný odlišně dlážděnou čarou na Staroměstském náměstí poblíž Husova pomníku (14°25‘17“ východní délky). Podnebí v Praze je mírné, průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. Průměrný roční úhrn srážek za roky 1961–1990 ze stanice Praha-Ruzyně byl 526,6 mm. Základní statistické údaje o Praze jsou uvedeny v tabulce 14.

údaje a statistiky výsledků nalezne vše potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z Magistrátu hlavního města Prahy z let 2006. Obrázek 36 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 37 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby. Ekologická stopa průměrného Pražana činí 4,6445 gha/ obyv. To je 94 % ekostopy průměrného Čecha. Praha má ve vzorku pilotních měst zcela specifické postavení a tomu odpovídá i velikost její ekostopy. Z faktorů, které ovlivňují vysokou hodnotu ekologické stopy, se Praha od zbytku republiky odlišuje zejména rozsahem výstavby nových bytů a neudržitelnou dopravou. Nepříznivá je dále produkce komunálního odpadu, která převyšuje národní průměr. Přes vyšší podíl separace se celkové množství odpadů vzniklého v Praze negativně projevuje na výsledné ekostopě. Hlavní vliv na to, že ve vzorku pilotních měst má Praha nejvyšší ekostopu (přes „úsporu z velikosti“, která se projevuje např. v oblasti energetiky) má však pražská individuální automobilová doprava. Pražská doprava jako celek vytváří bezprecedentní čtvrtinu ekologické stopy tohoto města. Obr. 36: Složení ekologické stopy Prahy

Tabulka 14: Základní statistické údaje města Praha Hodnota

Rok

1212097

2007

Rozloha území (km2)

496,05

2007

Hustota osídlení (obyvatel na km2)

2443,5

2007

Podíl zastavěného území

10,0%

2007

Nezaměstnanost

2,4%

2007

Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním

24,0%

2001

Podíl osob se základním vzděláním

14,6%

2001

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

373,7

2007

Podíl neobydlených bytů

9,9%

2001

Počet obyvatel

Obr. 37: Složky spotřeby ekologické stopy Prahy

Zdroj: ČSÚ, MPSV Výsledky výpočtu ekologické stopy Základní výsledky analýzy ekologické stopy Prahy jsou graficky znázorněny v obrázcích 36 a 37. Zájemce o podrobnější

38 6.8 Velké Meziříčí Stručná charakteristika města Velké Meziříčí je město v jihovýchodní části kraje Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, na soutoku řek Oslava a Balinka (z toho název města). Leží v těsné blízkosti dálnice D1, která město překlenuje mostem Vysočina na jejím 144. kilometru. První zmínky o městě pocházejí z 12. století. Od roku 1408 obdrželo plná městská práva. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, kde mezi nejvýznamnější stavby patří zámek (původně hrad z 12. století), dále gotický chrám sv. Mikuláše, původně gotická radnice, renesanční luteránské gymnázium, židovské synagogy a částečně zachované opevnění s hradební bránou. Od roku 1518 byla při městě samostatná židovská obec; její připomínkou je židovský hřbitov ze 16. století s barokními náhrobky. Ve městě je bohatá síť škol, obchodů, služeb, restaurací apod. Asi 4 km od Velkého Meziříčí leží vodní nádrž Mostiště, které zásobuje pitnou vodou celou oblast kolem města. Město a jeho okolí se vyznačují zachovalým stavem přírodních systémů. Základní statistické údaje o Velkém Meziříčí jsou uvedeny v tabulce 15.

ků nalezne vše potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z městského úřadu z období 2006 a 2007. Obrázek 38 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 39 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby. Ekologická stopa průměrného obyvatele Velkého Meziříčí činí 4,0283 gha/obyv. To je 82 % ekostopy průměrného Čecha. Největší část spotřebovává sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (38 %) a dále spotřeba potravin (32 %). Město dosahuje příznivých výsledků v oblasti dopravy, ale ve srovnání s ostatními pilotními městy má poměrně vysokou ekostopu v oblasti bydlení a průmyslu. Projevuje se zde pravděpodobně koncentrace menších i větší průmyslových a zpracovatelských závodů na katastru města, které je dobře dopravně dostupné. Díky tomu se v rámci vzorku pilotních měst umístilo ve „středu pole“, na čtvrtém místě. Obr. 38: Složení ekologické stopy Velkého Meziříčí

Tabulka 15: Základní statistické údaje města Velké Meziříčí Hodnota

Rok

Počet obyvatel

11804

2007

Rozloha území (km2)

40,65

2007

Hustota osídlení (obyvatel na km2)

290,4

2007

Podíl zastavěného území

3,0%

2007

Nezaměstnanost

5,2%

2007

Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním

12,7%

2001

Podíl osob se základním vzděláním

22,9%

2001

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

217,4

2007

Podíl neobydlených bytů

10,5%

2001

Zdroj: ČSÚ, MPSV Výsledky výpočtu ekologické stopy Základní výsledky analýzy ekologické stopy Velkého Meziříčí jsou graficky znázorněny v obrázcích 38 a 39. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsled-

Obr. 39: Složky spotřeby ekologické stopy Velkého Meziříčí

39 6.9 Vsetín Stručná charakteristika města Vsetín je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva. Nachází se na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů kolem řeky Vsetínské Bečvy. Dominantou města je renesanční zámek s vyhlídkovou věží ze začátku 17. století s přilehlým anglickým parkem se vzácnými dřevinami. Dnes v zámku sídlí Muzeum regionu Valašsko. První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Bečvy, s mlýnem a kostelem. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V současné době patří město k nejvýznamnějším střediskům východní Moravy. Hlásí se k principům udržitelného rozvoje a je velmi aktivní v oblasti fundraisingu a v realizaci rozvojových projektů financovaných z mimorozpočtových zdrojů. Základní statistické údaje o Vsetíně jsou uvedeny v tabulce 16.

potřebné na webových stránkách kalkulátoru ES města www.ekostopa.cz. K výpočtu byla použita data z městského úřadu z roku 2004. Obrázek 40 zobrazuje složení ekologické stopy města z hlediska typů produktivních ploch a obrázek 41 složení z hlediska zastoupení jednotlivých složek spotřeby. Ekologická stopa průměrného obyvatele Vsetína činí 3,4377 gha/obyv. To je 70 % ekostopy průměrného Čecha. Ve vzorku pilotních měst je to nejpříznivější výsledek, který ovlivňuje souhra několika faktorů. Město má, z pohledu udržitelného rozvoje, velmi příznivé ukazatele mobility s nízkými výkony individuální automobilové dopravy. Relativně nízký je také dopad sektoru bydlení, průmyslu a stavebnictví. Zde se pravděpodobně projevil pokles průmyslové výroby v regionu po změně ekonomické situace v uplynulých dvou desetiletích. Pokud bude Vsetín realizovat další projekty v oblasti udržitelného rozvoje, má šanci si svůj dobrý výsledek udržet. Obr. 40: Složení ekologické stopy Vsetína

Tabulka 16: Základní statistické údaje města Vsetín Hodnota

Rok

Počet obyvatel

27963

2007

Rozloha území (km2)

57,61

2007

Hustota osídlení (obyvatel na km2)

485,4

2007

Podíl zastavěného území

3,5%

2007

Nezaměstnanost

7,0%

2007

Podíl osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním

13,8%

2001

Podíl osob se základním vzděláním

21,4%

2001

Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel

219,4

2007

Podíl neobydlených bytů

6,3%

2001

Zdroj: ČSÚ, MPSV Výsledky výpočtu ekologické stopy Základní výsledky analýzy ekologické stopy Vsetína jsou graficky znázorněny v obrázcích 40 a 41. Zájemce o podrobnější údaje a statistiky výsledků nalezne vše

Obr. 41: Složky spotřeby ekologické stopy Vsetína

40

kapitola 7 Výsledky měření z pilotních škol 7.1 Spolupráce s pilotními školami V rámci vývoje kalkulátoru na výpočet ekologické stopy školy byl navázán kontakt s celkem 6 školami, které projevily o danou problematiku zájem. Přehled těchto škol je uveden v tabulce 17. Vzhledem k tomu, že tyto aktivity byly financovány z projektu Ústecko – živý region, Rozvoj kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje v Ústeckém kraji, pocházalo celkem pět pilotních škol z tohoto regionu. Poslední škola, ZŠ Čeperka, nacházející se v Pardubickém kraji, projevila aktivní zájem o výpočet ekologické stopy, proto byla zařazena do testování. Tabulka 17: Pilotní školy pro výpočet ekologické stopy Základní škola

Adresa

Kontaktní osoba

ZŠ Okružní Most

Okružní 1235, 434 01 Most

Ing. Šárka Vrbová

ZŠ Antonína Sochora Duchcov

Teplická 13, 419 01 Duchcov

Venuše Antoniszynová, Hana Kykalová

ZŠ s RVIVT Teplice

Plynárenská 2953, 415 00 Teplice

Mgr. Iveta Nálepková, PaeDr. Vágnerová Eva (ředitelka)

ZŠ Velký Šenov

Mírové náměstí 440, 407 78 Velký Šenov

Mgr. Václav Dibelka

ZŠ České mládeže Ústí nad Labem

České mládeže 230/2, 400 01 Ústí nad Labem

Mgr. Dana Dobrotinová

ZŠ Čeperka

K. Světlé 75, 533 45 Čeperka

Lenka Burešová

7.2 Souhrnné výsledky za pilotní školy

Se všemi školami byla uzavřena dobrovolná Dohoda o spolupráci a partnerství při realizaci modulu Nástroj pro stanovení Ekologické stopy školy. V rámci spolupráce, trvající od jara 2007 do ukončení projektu v červnu 2008, se uskutečnily následující aktivity:

41

 Úvodní seminář pro školy Ústeckého kraje Ekologická stopa a ekologický audit školy.  Vývoj kalkulátoru ekologické stopy školy v součinnosti se školami – získání zpětné vazby na strukturu a vhodnost vstupních dat.  Návštěva každé školy, poskytnutí podkladů pro sběr dat.  Provedení vlastního výpočtu ekologické stopy pilotních škol.  Zpřístupnění elektronického nástroje pro stanovení ES školy i pro další budoucí bezplatné využití.  Závěrečné pracovní setkání se zástupci pilotních škol – školení Práce s kalkulátorem ekologické stopy školy. V rámci souvisejícího projektu Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s.41 se na jaře roku 2008 uskutečnily tři další semináře (v Plzni, Brně a Teplicích), které koncept ekologické stopy a kalkulátor pro její výpočet představily zájemcům ze škol z dalších oblastí ČR.

Jak bylo v této publikaci několikrát zdůrazněno, ekologická stopa školy není vhodným indikátorem pro porovnávání škol mezi sebou. Důvodem je, že školy vstupují do výpočtu s různými a nesouměřitelnými vstupními podmínkami. Řada opatření, která by mohla přispět ke snížení ekologické stopy, navíc leží mimo kompetence školy – např. rozhodnutí o zateplení školy a jeho financování musí učinit zřizovatel školy. Níže uvedený graf (obr. 42), který obsahuje výsledky měření ekologické stopy u pilotních škol, je proto nutné brát jako orientační. Do publikace je zařazen jen z toho důvodu, že vhodným způsobem ilustruje níže uvedené podrobné výsledky z jednotlivých škol a jejich interpretaci. Z výsledků vyplývá, že z hlediska uvedeného indikátoru – ekologické stopy školy vztažené na jednoho žáka – nejsou mezi školami velké rozdíly, pokud jde o celkovou velikost ekologické stopy. Je zde jediná výjimka – ZŠ Čerperka. Jedná se o vesnickou malotřídku s pouze dvěmi třídami. Malý počet žáků této školy (33) vede k tomu, že výsledný indikátor vztažený na jednoho žáka je pro tuto školu nejvyšší. Z hlediska absolutní velikosti – a tedy celkové zátěže přírody – vytváří tato škola nejnižší ekologickou stopu (12,4 gha) – obr. 43. Pokud jde o zbylých 5 škol z Ústeckého kraje, největší rozdíly existují ve složení ekologické stopy, nikoliv v její velikosti (vztažené na žáka). Průměrná velikost ekologické stopy vzorku pěti pilotních škol v Ústeckém kraji je 0,2748 gha/žáka. Rozptyl mezi školami s nejvyšší a nejmenší ES/žáka v tomto vzorku je pouze 23 %.

Projekt nazvaný „Uspořádání výstavy o konceptu ekologické stopy ve školách Ústeckého kraje“. Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

41 Obr. 42: Ekologická stopa na žáka pilotních škol

Obr. 43: Ekologická stopa pilotních škol celkem

7.3 Základní škola Okružní v Mostě Stručná charakteristika školy Základní školu Okružní v Mostě navštěvovalo ve školním roce 2007/2008 celkem 537 žáků a působilo tam 62 pracovníků. Škola byla slavnostně otevřena 1. září 1992. Jde o typickou sídlištní školu postavenou z panelů, s velkými okny. Tvoří ji 5 pavilonů, má široké prosvětlené chodby, kde se každou přestávku dá sportovat, jsou zde stoly na stolní tenis, namalovaná hřiště na přehazovanou, skákací panáci, koše na basket. Škola má 4 počítačové učebny, dvě po 30 PC a dvě po 15 PC s připojením na internet. Škola disponuje dvěma učebnami s interaktivní tabulí, třetí je v plánu. Pro výuku předmětů jako je fyzika, chemie, přírodopis a dějepis slouží odborné učebny. Škola rovněž využívá vybavenou učebnu na výuku cizích

jazyků. Venkovní areál je zelený, nalézá se zde hřiště s umělým podkladem na atletiku a míčové hry. Součástí školního areálu je i skleník. V blízkosti školy se nachází sportovní areál Benedikt, kde žáci školy sportují a poznávají přírodu. Webové stránky školy: http://18zs.edu-most.cz/. Výsledky výpočtu ekologické stopy Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Okružní ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 18 a obr. 44. Tabulka 18 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy.

42 Tabulka 18: Ekologická stopa ZŠ Okružní Most

Box 3: Šárka Vrbová – „Jak jsem sbírala podklady pro stanovení ekologické stopy školy.“

gha

gha/žáka

%

Budova školy

38,6508

0,0720

26,28%

Potraviny

77,8102

0,1449

52,91%

Doprava žáků

0,9085

0,0017

0,62%

Doprava personálu

0,0057

0,0000

0,00%

Spotřeba

28,9244

0,0539

19,67%

Odpady a recyklace

0,7757

0,0014

0,53%

147,0753

0,2739

100,00%

Celkem

Popis výsledků Jde o velkou sídlištní školu, která sídlí v relativně nové, přesto z hlediska úspor energií nikterak ideální budově. Největší počet žáků (537) ve vzorku pilotních škol vede k „úspoře z velikosti“ u výsledného indikátoru – ekologické stopy vztažené na žáka. To se projevuje zejména v relativně příznivé velikosti ekologické stopy školní budovy, přes její nevyhovující energetické parametry. Do budoucna zde existuje velký potenciál ke zlepšení (výměna oken, zateplení). Příležitost ke snížení ekologické stopy spočívá i ve větším využívání úsporných spotřebičů a šetrnějším nakládání se zdroji ve škole. Z hlediska celkové velikosti ekologické stopy vytváří tato škola největší zátěž z pilotních škol – 147 gha. To je logickým důsledkem její velikosti a počtu žáku i personálu. Za ekologicky velmi příznivý je nutné označit způsob dopravy dětí do školy – naprostá většina se dopravuje pěšky nebo na kole, menší díl veřejnou dopravou a minimum je dopravováno autem. Podobně u personálu převládají ekologicky příznivé dopravní prostředky a tomu odpovídá i nízká ekologická stopa této složky. Obr. 44: Ekologická stopa ZŠ Okružní Most

Na úvod je třeba říct, že jsem známá tím, že sbírám vše, co má co dočinění s látkou zvanou polyetylén tereftalát, tedy velice oblíbené a používané PET láhve a jejich víčka. To dokazuje i fakt, že mezi školami v rámci soutěže pořádané městem Most, jsme už dvakrát vyhráli a sebrali téměř 77 000 kusů těchto lahví. Ani s víčky nejsme pozadu, na kontě jich máme už přes 3 tuny. Při stanovení ekologické stopy školy jsem pomocí dopisu, který jsem vyvěsila ve sborovně, požádala celý pedagogický sbor o spolupráci. Zaslané dotazníky k tomuto tématu jsem následně upravila jak pro žáky, tak pro zaměstnance. Žáci 1. stupně dotazníky vyplňovali za pomoci rodičů, žáci 2. stupně ve třídách s vyučujícím. I úplná většina zaměstnanců mi byla ochotna své údaje o cestě do školy sdělit. Během deseti dní se tak do sborovny vrátily všechny rozdané dotazníky. Ani při získávání materiálně technických dat se nevyskytl problém. Jak vedoucí jídelny, tak paní ekonomka mi na všechny položené otázky svědomitě odpověděly. Jelikož dotazníky nebyly anonymní, mohly jsme s kolegyní Mgr. Ivou Pechovou, která mi při sběru dat pomáhala, jednotlivé dotazníky zkontrolovat. Pokud se nám údaje jednotlivých žáků o vzdálenosti svého bydliště od místa školy nezdály, vyhledaly jsme jejich spolužáky, bydlící nejblíže a údaje jsem porovnaly. Využily jsme té výhody, že jsme sídlištní škola a že převážná část jak žáků tak učitelů na sídlišti sama bydlí a do školy chodí výhradně po svých. I tak nám zpracování dotazníků trvalo skoro 4 hodiny čistého času. Do budoucna hodláme jako škola ekologickou stopu výrazně snížit. Připravuje se výměna zářivek s nižším výkonem, cca o 10 W, a pokud hygienické poměry dovolí, budou nadbytečné zářivky zcela odstraněny. Hledají se finanční prostředky (např. granty) pro instalaci pohybových čidel na toaletách a umyvadlech. Na škole se také postupně vyměňují plastová okna a budují tepelná čidla, která již přinesla své první ovoce a to v podobě vráceného přeplatku za teplo. Protože si naši žáci mohou zakoupit mlíčka v balení TETRAPACKU (v obalu s nejnižšími energetickými nároky) jednáme o zajištění speciálního sběrného kontejneru. Už nyní se ale snažíme co nejvíce šetřit elektrickou energií – zhasínáme na chodbách, vypínáme právě nevyužívané spotřebiče (PC, tiskány, monitory) a další… Ke Dni Země (23. 4.) připravujeme sběr akumulátorových článků a drobných „historických spotřebičů“, tj. mobilních telefonů, žehliček apod. Děti našly motivaci na výstavě Ekologická stopa: kolik místa potřebujeme k životu? na poutači s názvem Kam s nimi.

43 7.4 Základní škola Antonína Sochora v Duchcově Základní školu A. Sochora v Duchcově navštěvovalo ve školním roce 2007/2008 266 žáků, které učilo 20 pedagogických pracovníků. O chod školy se dále starají 4 nepedagogičtí pracovníci. Škola již dlouhou dobu pracuje na prvním stupni podle vzdělávacího programu Obecná škola, jehož prvky jsou zařazeny také do práce s dětmi staršími na druhém stupni. Od roku 2007 škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu Zdravá škola, který je začleněn do stejnojmenného projektu, který probíhá na škole třetím rokem. Dlouhodobě se v prvních ročnících vyučuje čtení genetickou metodou, která se výborně osvědčila pro žáky s poruchami učení. V roce 2004 se škola zapojila do projektu Ekoškola, v jehož rámci byl v červnu 2005 udělen titul Ekoškola 2005 dvaceti vybraným školám v České republice. Tento titul škola po roce obhájila a obdržela tak titul mezinárodní. V průběhu roku škola pořádá mnoho akcí a projektů pro žáky i veřejnost, které si lze prohlédnout na internetových stránkách školy www.zssochora.cz. Výsledky výpočtu ekologické stopy Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Antonína Sochora v Duchcově ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 19 a obr. 45. Tabulka 19 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy. Tabulka 19: Ekologická stopa ZŠ A. Sochora Duchcov ZŠ Antonína Sochora Duchcova gha

gha/žáka

%

Budova školy

50,5586

0,1901

70,89%

Potraviny

10,9555

0,0412

15,36%

Doprava žáků

0,3282

0,0012

0,46%

Doprava personálu

0,002

0,0000

0,00%

Spotřeba

8,173

0,0307

11,46%

Odpady a recyklace

0,1241

0,0005

0,17%

71,3183

0,2681

100,00%

Celkem

Popis výsledků Z hlediska ekologické stopy na žáka dosahuje ZŠ A Sochora v Duchcově dobrých výsledků – ve vzorku pilotních škol se umístila nad průměrem. Příznivý výsledek ovlivnil zejména fakt, že škola nemá školní jídelnu a do výpočtu ekologické stopy potravin bylo zahrnuto pouze 44 žáků 1. stupně a 16 dospělých. ES potravin proto tvoří pouze 16 % výsledné ekologické stopy.

Velkou část ekologické stopy (72 %) proto tvoří budova školy. Jedná se o starší stavbu, která dosud nebyla zateplena. Škola je velmi progresivní pokud jde o separaci odpadů – dosahuje 100 % podílu separace plastů i papíru. Naproti tomu se neosvědčila separace kovů, je však separován nebezpečný odpad. Ekologicky příznivý je podobně jako v jiných školách v pilotním vzorku fakt, že většina žáků i personálu se do školy dopravuje pěšky nebo veřejnou dopravou. Obr. 45: Ekologická stopa ZŠ A. Sochora Duchcov

7.5 Základní škola s RVIVT Teplice Základní školu s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky (RVIVT) v Teplicích – Proseticích (Plynárenská ul.) navštěvovalo ve školním roce 2007/2008 386 žáků, o které se staralo celkem 51 členů personálu. Ve škole se od tohoto školního roku učí v 1. a 6. ročníku podle školního vzdělávacího programu „Škola nás baví“. V koncepčním dokumentu školy pro období 2005–2010 jsou vytyčeny následující dílčí úkoly školy:  Nabídnout všem žákům v sídlišti takový vzdělávací program, aby v průběhu školní docházky mohli přecházet z jednoho programu do druhého a podle svých schopností a dovedností zažívali pocity úspěchu.  Nabídnout všem žákům v sídlišti mimoškolní činnost.  Otevřít se sídlišti.  Nabídnout všem žákům nadstandardní výchovnou péči v podobě výchovného programu šitého na míru škole.  Nabídnout všem pedagogickým pracovníkům možnost dalšího vzdělávání.  Zmodernizovat stávající odborné učebny.  Vybudovat důstojné pracovní prostředí pro žáky a personál. Škola provozuje celkem 6 budov a disponuje nejmodernějším školním hřištěm v Teplicích. Webové stránky školy: http://www.zsprosetice.cz/.

44 Výsledky výpočtu ekologické stopy Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Plynárenská v Teplicích – Proseticích ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 20 a obr. 46. Tabulka 20 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy. Tabulka 20: Ekologická stopa ZŠ Plynárenská Teplice ZŠ Plynárenská Teplice gha

gha/žáka

%

Budova školy

22,8026

0,0591

18,70%

Potraviny

80,846

0,2094

66,30%

Doprava žáků

0,427

0,0011

0,35%

Doprava personálu

0,0032

0,0000

0,00%

Spotřeba

16,2254

0,0420

13,31%

Odpady a recyklace

1,6419

0,0043

1,35%

121,9461

0,3159

100,00%

Celkem

Popis výsledků Ve vzorku pěti pilotních škol z Ústeckého kraje má ZŠ Plynárenská Teplice nejvyšší ekologickou stopu vztaženou na žáka. Rozdíl oproti průměrnému či nejlepšímu výsledku však není vysoký. Z hlediska zátěže planety – celkové velikosti ekologické stopy – dosáhla teplická škola podobných výsledků jako ZŠ České mládeže v Ústí nad Labem. Výsledek ovlivňuje fakt, že škola je relativně málo (ve srovnání s ostatními školami) využívána pro mimoškolní aktivity. Velkou část ekologické stopy (67 %) tvoří potraviny spotřebované ve školní jídelně – prakticky všichni žáci i personál se zde stravují. Podobně jako u jiných pilotních škol dosahuje škola příznivých hodnot cest dětí i personálu do školy. Většina se dopravuje pěšky, na kole či veřejnou dopravou. Obr. 46: Ekologická stopa ZŠ Plynárenská Teplice

Zlepšení lze dosáhnout ve zvýšení podílu separace a recyklace odpadů – papíru a PET lahví, který je v současné době poměrně nízký. Podobně „ozelenění“ školního jídelníčku a zařazení většího podílu rostlinné stravy by vedlo ke snížení ekologické stopy celé školy.

7.6 Základní škola Velký Šenov Základní školu Velký Šenov navštěvovalo ve školním roce 2007/2008 289 žáků, o které se staralo celkem 89 členů personálu. Jedná se o středně velkou školu ve „vesnickém prostředí“ Šluknovského výběžku. V posledních 10 letech prošla generální rekonstrukcí obou budov. Škola je špičkově vybavena moderní výukovou technikou, včetně PC učebny, interaktivní tabule a projekce v mnoha učebnách. Škola se zapojuje do mnoha ekologických aktivit. Specialitou je keramická dílna a biologická laboratoř. Zatím chybí hřiště u školy. Webové stránky školy: http://www.zsvelkysenov.cz. Výsledky výpočtu ekologické stopy Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Velký Šenov ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 21 a obr. 47. Tabulka 21 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy. Tabulka 21: Ekologická stopa ZŠ Velký Šenov ZŠ Velký Šenov gha

gha/žáka

%

Budova školy

32,9262

0,1139

45,07%

Potraviny

30,195

0,1045

41,34%

Doprava žáků

1,0524

0,0036

1,44%

Doprava personálu

0,0019

0,0000

0,00%

Spotřeba

9,4971

0,0329

13,00%

Odpady a recyklace

0,3618

0,0013

0,50%

73,0488

0,2528

100,00%

Celkem

Popis výsledků Škola ve Velkém Šenově se může pochlubit nejnižší ekologickou stopou na žáka (0,25 gha/žáka) ve vzorku pilotních škol. Příznivý výsledek ovlivňuje rekonstrukce a zateplení školní budovy, její poměrně časté využívání pro mimoškolní aktivity (1 080 hodin ročně), menší podíl strávníků ve školní jídelně a vysoký podíl separace odpadů. Ekologicky příznivý je způsob dopravy žáků a personálu do školy. Z hlediska pozitivních dosažených výsledků bude obtížné do budoucna dále snižovat ekologickou stopu školy. Rezervy spočívají zejména v „ozelenění“ spotřeby ve škole – používání sešitů a učebnic z recyklovaného papíru a postupná výměna PC s CRT monitory za šetrnější modely s LCD panely.

45 Obr. 47: Ekologická stopa ZŠ Velký Šenov

energií, malými plochami pozemků a vysokým podílem využívání školy pro mimoškolní aktivity (2 200 hodin ročně). Tabulka 22: Ekologická stopa ZŠ České mládeže ZŠ České mládeže gha

gha/žáka

Budova školy

9,1499

0,0205

7,79%

Potraviny

91,3542

0,2048

77,80%

Doprava žáků

2,556

0,0057

2,18%

Doprava personálu

0,005

0,0000

0,00%

13,0628

0,0293

11,12%

1,301

0,0029

1,11%

117,4289

0,2633

100,00%

Spotřeba Odpady a recyklace Celkem

7.7 Základní škola České mládeže Ústí nad Labem Základní školu České mládeže v Ústí nad Labem navštěvovalo ve školním roce 2007/2008 446 žáků, o které se staralo celkem 45 členů personálu. Škola sídlí v budově z roku 1913 a tradičně úzce spolupracuje s Pedagogickou fakultou UJEP v Ústí nad Labem. Pro tuto fakultu škola zajišťuje průběžnou, souvislou i klinickou pedagogickou praxi. Na 1. stupni pracuje 12 tříd podle vzdělávacího programu Obecná škola, na 2. stupni se v 8 třídách žáci učí podle vzdělávacího programu Základní škola. V nedávné minulosti byla provedena výstavba dětského hřiště, herny stolního tenisu a posilovny. V roce 2002 a 2003 byla zrekonstruována školní jídelna a školní kuchyně. Další modernizace se týkala povrchů v aule a tělocvičně a osvětlení ve třídách. Škola se od školního roku 1998/1999 pravidelně zúčastňuje soutěže o titul Zelená škola, kterou organizuje Centrum ochránců přírody Tilia a DDM Ústí nad Labem.

%

Ve srovnání s ostatními školami se do ZŠ České mládeže dopravuje více žáků i personálu neekologicky – autem. Častější využívání šetrnějších dopravních prostředků spolu se zvýšením separace odpadů může přispět k dalšímu snižovaní ekologické stopy školy. Obr. 48: Ekologická stopa ZŠ České mládeže Ústí nad

Výsledky výpočtu ekologické stopy Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ České Mládeže ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 22 a obr. 48. Tabulka 22 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy.

7.8 Základní škola Čeperka

Popis výsledků Celková ekologická stopa ZŠ České mládeže v Ústí nad Labem činí 117 gha a největší díl tvoří spotřeba potravin ve školní jídelně (78 %). To je dáno vysokým podílem strávníků ve vlastní školní jídelně – stravují se tam všichni žáci a personál školy. Pozitivním krokem pro snížení ekologické stopy školy by proto bylo zařazení většího počtu vegetariánských jídel, event. biopotravin do školního jídelníčku. Škola se může pochlubit velmi nízkou ekostopou budovy školy – zdaleka nejnižší v celém vzorku ústeckých škol. Souvisí to s relativně malou velikostí školy (vzhledem k počtu žáků) a s tím spojenou příznivou spotřebou

Základní škola Čeperka má ve vzorku šesti pilotních škol specifické postavení. Nachází se na území Pardubického kraje a jedná se o malou vesnickou malotřídku. Škola má bohaté aktivity a zkušenosti na poli ekologické výchovy (jde o školu 1. ekologického stupně). Ve školním roce 2007/2008 školu navštěvovalo 33 žáků, o které se staralo 5 zaměstnanců školy. Dvoutřídní škola pracuje podle školního vzdělávacího programu Na cestě, jehož hlavním cílem je zaměření na žáka, jeho individuální potřeby a podmínky a osobní maximum. Školu navštěvují především místní děti, které se zapojují do bohaté škály aktivit

46 a projektů. Budova školy byla v roce 1998 zrekonstruována, byla přistavena tělocvična, šatny, sklad nářadí a materiálu a nové sociální zařízení. Na školních pozemcích je nově vybudované sportovní hřiště, hrací hřiště pro menší děti a bylinková zahrádka. Výsledky výpočtu ekologické stopy Výsledky výpočtu ekologické stopy ZŠ Čeperka ve školním roce 2007/2008 jsou obsaženy v tabulce 23 a obr. 49. Tabulka 23 obsahuje celkovou velikost ekologické stopy školy podle jednotlivých složek spotřeby (první sloupec), tytéž hodnoty vztažené na jednoho žáka školy (druhý sloupec) a procentuální vyjádření těchto hodnot (třetí sloupec). Graf vyjadřuje poměrné zastoupení jednotlivých složek spotřeby na celkové ekologické stopě školy. Tabulka 23: Ekologická stopa ZŠ Čeperka ZŠ Čeperka

Ideální není stravování, která probíhá mimo školní budovu (ve školce) a je víceméně konvenční, s malým podílem rostlinné složky. Ve této položce ekostopy leží největší příležitost ke zlepšení. Ekologická stopa budovy je v absolutním vyjádření příznivá, při vyjádření na jednoho žáka však dosahuje vyšších hodnot než u velkých sídlištních škol, kde se ekostopa budovy „rozředí“ vysokým počtem žáků. Obr. 49: Ekologická stopa ZŠ Čeperka

gha

gha/žáka

%

Budova školy

1,5437

0,0468

12,42%

Potraviny

5,6272

0,1705

45,27%

Doprava žáků

0,6497

0,0197

5,23%

Doprava personálu

0,0004

0,0000

0,00%

Spotřeba

4,4137

0,1337

35,51%

Odpady a recyklace

0,0654

0,0020

0,53%

12,4291

0,3766

100,00%

Celkem

Popis výsledků Z hlediska celkové velikosti ekologické stopy dosahuje malotřídka, jíž je ZŠ Čeperka, očekávatelných nejlepších výsledků. Za příkladný je nutné považovat např. přístup k separaci odpadů a jejich recyklaci, která se blíží maximu (100 %). Škola se snaží o udržitelnou spotřebu – opakované využívání učebnic, pracovních sešitů i např. PET lahví. Většina PC ve škole má úsporný LCD display, přesto vysoký počet počítačů na žáka (ve srovnání s velkými školami) zvyšuje ekologickou stopu spotřeby.

47

kapitola 8 Závěr Tato publikace si vytkla za cíl seznámit čtenáře s rozvíjejícím se konceptem ekologické stopy. Ten je přes svoji ani ne dvacetiletou „dráhu“ stále populárnější jako způsob, jak srozumitelně a jednoduše vyjádřit dopad lidských aktivit na přírodu. V češtině dosud podobně podrobně pojatá studie o ekologické stopě chyběla, rozhodli jsme se tedy tuto mezeru zaplnit. Přes hlasy mnoha skeptiků začíná být čím dál zřejmější, že přírodní zdroje nejsou neomezené a že lidská ekonomika je na nich závislá, nikoliv naopak. Vývoj ekologické stopy v posledních 30 letech je toho důkazem. Ke svému životu a ke svému fungování potřebuje přírodní zdroje každý jedinec, instituce, město i stát.

Těžiště publikace je v představení přístupu k výpočtu ekologické stopy na „středních“ úrovních – na úrovni města a školy. Město a škola jsou instituce či jednotky, kam každý z nás patří. Každý chodil do školy a každý žije v nějakém městě či obci. Environmentální dopad města a školy se proto týká každého z nás. Autoři věří, že toto přesvědčení nezůstane po přečtení publikace pouze na jejich straně, ale i na straně čtenářů. Doufají, že malým dílem přispěje k tomu, aby se lidé pozastavili na rychlé pouti moderní společností a zamysleli se nad svými kořeny, které pevně spočívají v přírodě.

PŘÍLOHY

Příloha 1:

Slovníček základních pojmů

str. 50

Příloha 2:

Literatura a odborné zdroje ke konceptu ekologické stopy

str. 52

2.1:

Česká literatura ke konceptu ekologické stopy

str. 52

2.2:

Zahraniční literatura ke konceptu ekologické stopy

str. 53

2.3:

Internetové odkazy ke konceptu ekologické stopy

str. 54

Příloha 3:

Tabulka 7: Matice výpočtu ekologické stopy města

str. 55

Příloha 4:

Popis údajů pro výpočet ekologické stopy školy

str. 56

50

Příloha 1 Slovníček základních pojmů Biologická kapacita (biokapacita)

Ekologická stopa

Biologická kapacita je celková biologická produkce biologicky produktivního prostoru za rok, vztažená na určité území, např. státu. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech.

Ekologická stopa (též ekostopa) je měřítkem toho, kolik produktivní země a vody jedinec, město, stát či civilizace potřebují k zajištění své spotřeby zdrojů a k asimilaci odpadů, které produkují, při využívání současných technologií. Tyto plochy mohou být kdekoliv na Zemi. Ekostopa se měří v globálních hektarech.

Biologicky produktivní prostor Biologicky produktivní prostor je plocha souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Okrajové oblasti s ostrůvkovitou vegetací a neproduktivní plochy nejsou započítávány. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 11,4 mld. hektarů. Odhaduje se, že tento prostor odpovídá za 90 % globální produkce biomasy.

Ekvivalentní faktor Ekvivalentní faktor převádí specifický typ suchozemské či vodní produktivní plochy (např. ornou půdu se světově průměrnou produktivitou) na obecnou biologicky produktivní plochu (globálně průměrný prostor) pomocí přepočítání příslušné produktivity biomasy.

Faktor výnosu Dostupná biologická kapacita Dostupná biologická kapacita je množství biologicky produktivního prostoru, který je dostupný pro lidské využívání.

Faktor výnosu popisuje rozdíl mezi lokální produktivitou daného typu plochy (např. ornou půdou) a globální hodnotou produktivity pro tuto plochu. Jinými slovy, faktor výnosu vyjadřuje, zda je daná plocha více či méně produktivní než celosvětový průměr.

Dvojité započítávaní Metoda výpočtu ekostopy se snaží nepřeceňovat lidské požadavky na přírodu. Proto se vyhýbá započítávání stejných ploch dvakrát. Příkladem může být chléb. Obilí, z kterého je vyroben chléb, prochází různými fázemi zpracování – od pěstování obilí, přes mletí, výrobu mouky, pečení chleba až po finální spotřebu výrobku. Ekonomická data stopují celou „životní pouť“ výrobku a započítávají ekonomickou hodnotu každé z těchto fází zvlášť. Nicméně jde pořád o stejné obilí, které prochází produkčním procesem a nakonec skončí v lidském žaludku. Z hlediska ekologické stopy proto musí být započítáván pouze jedna fáze celého cyklu (např. produkce obilí).

Globální hektar Globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 metrů) biologicky produktivního prostoru s „globálně průměrnou produktivitou“. V roce 1999 měla biosféra 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru, což odpovídá zhruba ¼ plochy planety. Těchto 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru tvoří 2,3 mld. oceánů a sladkovodních ekosystémů a 9,1 suchozemských ploch. Suchozemské plochy tvoří 1,5 mld. hektarů orné půdy, 3,5 mld. ha pastvin, 3,8 ha lesních ploch a 0,3 mld. ha zastavěných ploch.

Globální měřítko Ekologický deficit Ekologická deficit je velikost, o kterou ekologická stopa určité populace (např. státu nebo regionu) překračuje dostupnou biologickou kapacitu území náležící této populaci. Národní ekologický deficit měří velikost, o kterou ekologická stopa státu (plus odpovídající podíl státu na ochraně biodiverzity) překračuje biologickou kapacitu daného národa.

Jedním z průvodních jevů globalizace je, že světová ekonomika, především díky mezinárodnímu obchodu, funguje čím dál tím více jako propojený a zasíťovaný celek. Zatímco ještě v první polovině 20. století byla většinu komunit a regionů víceméně autarkických (tj. soběstačných co se týče zdrojů), dnes často ani nevíme, odkud pochází suroviny tvořící výrobky a potraviny, které každodenně používáme. Jedním si můžeme být jisti: pochází doslova z celého glóbu. Tomu odpovídá i naše ekologická stopa: její části se nacházejí na celé Zemi.

Ekologická rezerva Ekologická rezerva je doplňkem ekologické deficitu – jde o zbývající biologickou kapacitu. Státy, které mají ekologickou stopu menší než je jejich místě dostupná biologická kapacita, disponují ekologickou rezervou – rozdílem mezi kapacitou a ekostopou. V dnešním globalizovaném světě je tato rezerva často využívána dalšími státy – díky exportu produkce.

Odpadní faktor Odpadní faktor vyjadřuje poměr mezi množstvím primárního zdroje a množstvím finálního produktu. Např. v případě kalkulace dřevních produktů vyjadřuje poměr mezi kubickým metrem surového dřeva (PRM) a kubickými metry (nebo tuny) produktu.

51

Plochy na ochranu biodiverzity Plochy na ochranu biodiverzity představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou „vyňaty“ ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě „Naše společná budoucnost“ se hovoří o nutnosti chránit 12 % rozlohy souše. V tomto případě by každý stát měl chránit biologickou kapacitu odpovídající 12 % jeho národní ekologické stopy.

ma Cattona jde o „růst překračující únosnost prostředí, vedoucí ke kolapsu“.

Přizpůsobená produkční plocha Biologicky produktivní prostor vyjádřený v „globálně průměrné produktivitě“. Vypočítá se vynásobením fyzicky existujícího prostoru faktory výnosu a ekvivalentními faktory. Vyjadřuje se v globálních hektarech.

Přestřelení

Vtělená energie

Jako přestřelení označujeme situaci, když lidské požadavky na přírodu překračují její schopnost regenerace; ať už jde o místní, regionální či globální měřítko. Podle Willia-

Energie spotřebované během celého životního cyklu výrobku, od těžby přes zpracování, dopravu, využití až po zneškodňování odpadu.

52

Příloha 2 Literatura a odborné zdroje ke konceptu ekologické stopy 2.1 Česká literatura ke konceptu ekologické stopy Jílek, P. (2001). „Ekologická stopa“ jako indikátor udržitelnosti. Nepublikovaná diplomová práce. Fakulta agronomická, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita.

ekonomie, politika a vnější vztahy České republiky (39 – 49). Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře.

Kušková, P. (2003). Ekologická stopa jako indikátor udržitelného rozvoje. Essentia 18, http://www.essentia. cz/index.php?obsah=6&id=45.

Třebický, V. (2000). Analýza ekologické stopy. Užití v odpadovém hospodářství. Odpady, 5, 9 - 10.

Kušková, P. (2001). Ekologická stopa České republiky. Nepublikovaná diplomová práce. Ústav pro životní prostředí, Univerzita Karlova v Praze, Praha. Rázgová, E., Třebický, V. & Novák, J. (2007). Ekologická stopa. Unese Země vaše kroky? Praha: Ústav pro ekopolitiku. Strachoňová, P. (2003). Ekologická stopa dopravy CHKO Broumovsko. Nepublikovaná diplomová práce. Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice. Třebický, V. (1998). Naše ekologická stopa na tváři Země. EKO (Ekologie a společnost), 9, (4), 36-38. Třebický, V. (1999). Ekologická stopa - agregovaný indikátor spotřeby zdrojů a produkce odpadů. In: Environmentální

Rábelová, E., Třebický, V. & Bendl, J. (2000). Unese Země civilizaci? Životní prostředí, migrace bezpečnost, ekologická stopa. Planeta 8, 1, 48 stran. Třebický, V. (2001). Ekologická stopa: zelené účetnictví nebo neomalthusiánství? In: Institucionalizace (ne)odpovědnosti: Globální svět, evropská integrace a české zájmy (300 – 314). Praha: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Třebický, V. Rut, O., Skalský, M., Drhová, Z. & Kotecký V. (2005). Česká stopa. Ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi. Praha: APEL. Třebický, V. (2005). Plánování udržitelného rozvoje. In: Mezřický, V. (ed.): Environmentální politika a udržitelný rozvoj, Praha: Portál.

53 2.2 Zahraniční literatura ke konceptu ekologické stopy Best Foot Forward (2002). City Limits, A resource flow and ecological footprint analyses of Greater London. www. bestfootforward.com.

Rees, W. E. (1992). Ecological footprints and appropriated carrying capacity: what urban economics leaves out. Environment and Urbanisation 4, 121–130.

Bicknell, K., Ball, R. J., Cullen, R. & Bigsby, H. R. (1998). New methodology for the ecological footprint with an aplication to the New Zealand economy. Ecological Economics 27,149 - 160.

Rees, W. E. & Wackernagel, M. (1996). Urban Ecological Footprints: Why Cities Cannot be Sustainable - and Why They Are a Key to Sustainability, Environ Impact Assess Rev 16, 223-248.

Delft, Y. (ed.) (1998). The ecological footprint of cities. A series of public debates. Amsterdam: International Institute for the Urban Environment.

Wackernagel, M. (1994). Ecological Footprint and Appropriated Carrying Capacity: A Tool for Planning Toward Sustainability. Nepublikovaná doktorská dizertační práce. School of Community and Regional Planning. The University of British Columbia: Canada.

Global Footprint Network. National Footprint Accounts. 2006 Edition. Czech Republic. Global Footprint Network. Europe (2007). Gross Domestic Product and Ecological Footprint. Hanley, N., Moffatt, I., Faichney, R. & Wilson, M. (1999). Measuring sustainability: A time series of alternative indicators for Scotland. Ecological Economics 28, 55 - 73. Chambers, N., Simmons, C. & Wackernagel, M. (2000) Sharing Nature´s Interest. Ecological Footprints as an indicator of sustainability. London: Earthscan Publications Ltd. Chambers, N., Griffiths, K. Lewis, K. & Jenkin, N. (2004). Scotland’s Footprint. A resource flow and ecological footprint analysis of Scotland. Oxford: Best Foot Forward. Kooten, G. C. & Bulte, E. H. (2000). The ecological footprint: Useful science or politics? Ecological Economics 32 (3), 385 – 389. Opschoor, H. (2000). The ecological footprint: measuring rod or methaphor? Ecological Economics 32, 363 - 365.

Wackernagel, M. & Rees, W. E. (1996). Our Ecological Footprint: Reducing Human Impact on the Earth. Gabriola Island: New Society Publishers. Wackernagel, M. (1998). The Ecological Footprint of Santiago de Chile, Local Environment 3 (1), 7 – 25. Wackernagel M, Onisto, L., Bello, P., Callejas Linares, A., Lopez Falfan, I.S., Garcia, J.M., Guerrero, A.I.S. & Guerrero, M.G.S. (1999). National natural capital accounting with the ecological footprint concept. Ecological Economics 29 (3), 375-390. WWF-UK Best Foot Forward & Welsh Assembly Government (2002). The Footprint of Wales. Cardiff : WWF Cymru. WWF, Global Footprint Network, Zoological Society of London (2006). Living Planet Report 2006. WWF Gland, Switzerland. (ke stažení v 11 jazycích na http://www.footprintnetwork.org/newsletters/gfn_blast_0610.html via) WWF, Global Footprint Network, Zoological Society of London. (2006). Living Planet Report 2006. Switzerland: WWF Gland.

54 2.3 Internetové odkazy ke konceptu ekologické stopy http://www.ekostopa.cz Putovní výstava o ekologické stopě, kalkulátor ekologické stopy města a školy

http://www.hraozemi.cz/ekostopa Kalkulátor osobní ekologické stopy v češtině, řada informací o způsobu výpočtu osobní stopy

http://www.footprintnetwork.org/ Síť expertů a organizací zabývajících se ekologickou stopu, odkazy, metodika, příklady, rejstřík, atd.

http://www.regionalprogress.org Stránky k výpočtu ekostopy měst a oblastí v USA

http://www.myfootprint.org/ Kalkulátor osobní ekologické stopy v angličtině

http://www.rprogress.org Americká nevládní organizace Redefining Progress, zabývající se mimo jiné ekologickou stopou

http://www.bestfootforward.com/ Best Foot Forvard, organizace sídlící v anglickém Oxfordu a zabývající se výpočtem ekostopy na různých úrovních

http://www.panda.org/news_facts/publications/living_ planet_report/index.cfm WWF - Living Planet Report: každoročně vycházející zprávy o ekologické stopě jednotlivých států světa, poslední z roku 2006

http://org.eea.eu.int/news/Ann1132753060/Global_ footprint_data.xls Data Evropské environmnetální agentury o ekologické stopě a biokapacitě států světa

http://www.epa.vic.gov.au/ecologicalfootprint/ Stránky Agentury ochrany životního prostředí australského státu Victoria věnované ekologické stopě. Kalkulátory ekologické stopy – osobní, pro domácnost, kancelář, školu, obchodní a nájemní prostory a konferenci

Kalkulace „uhlíkové stopy“: http://www.mycarbonfootprint.eu/cs/ http://www.carbonfootprint.com http://www.carbonfund.org/site/pages/carbon_calculators/

55

Příloha 3 Tabulka 7: Matice výpočtu ekologické stopy města.

1. 1.1 1.2 2. 2.1 2.2 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6

Potraviny Rostliného původu Živočišného původu Bydlení, průmysl a stavebnictví Nová výstavba Údržba Spotřeba elekrické energie (domácnosti a průmysl) - fosilní zdroje Spotřeba elekrické energie (domácnosti a průmysl) - obnovitelné zdroje Spotřeba zemního plynu (domácnosti a průmysl) Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) - fosilní zdroje Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) - obnovitelné zdroje Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a průmysl)

3.

Doprava

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Osobní automobily Jednostopá vozidla Veřejná doprava - autobusy Veřejná doprava - železnice Veřejná doprava - letadla

4.

Zboží

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

Přístroje (nezahrnuje provozní energii) Nábytek Počítače a elektrická zařízení (nezahrnuje provozní energii) Oblečení a obuv Čistící prostředky Papírové zboží Tabák Ostatní různé zboží

5.

Služby

5.1 5.2 5.3.1 5.3.2 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10 5.11 5.12

Úprava a rozvod vody Telekomunikace Odstraňování odpadů a odpadních vod Recyklace Finanční a právní služby Zdravotnické služby Realitní a nájemní služby Zábavní průmysl, sport Zpracování dat a související činnosti, služby pro podniky Výzkum a vývoj Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení Školství Ostatní různé služby, neidentifikováno

6.

Neidentifikováno

7.

CELKEM

CELKEM

Vodní pl.

Zastavěné pl.

Les

Pastviny

Název položky

Orná půda

ID

Energie

EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA (gha/obyvatele)

56

Příloha 4 Popis údajů pro výpočet ekologické stopy školy Dotazníky pro sběr údajů do dopravě žáků a personálu Tabulka A. Základní údaje o škole ID

Položka

Jednotka

Help

1.

Název a adresa školy

Jednotka

Uvést základní identifikační údaje o škole.

2.

Typ konstrukce

3.

Počet žáků

osoby

Počet žáků k začátku školního roku

4.

Počet zaměstnanců školy

osoby

Počet zaměstnanců přepočtený na plné úvazky k začátku školního roku

typ

Uvést typ konstrukce 1) cihla, 2) panel, 3) železobeton 4) dřevo 5) jiné

Započítávají se veškeré aktivity v budovách a na pozemcích školy, které nesouvisí s výukou žáků.

5.

Míra využití školy mimo školní výuku a související výukové aktivity

hodin/rok

Nezapočítává se základní školní vyučování, školní družina, stravování, odpolední kroužky a aktivity, kterých se převážně účastní žáci školy a pedagogové. Nezapočítávají se prázdniny, víkendy a noci. Příklad: Do započtené doby patří: odpolední aerobic pro dospělé v tělocvičně Do započtené doby nepatří: odpolední keramický kroužek žáků ZŠ.

Tabulka B: Budova školy ID

Položka

Jednotka

Help

6.

Školní pozemky celkem

m2

Uvést celkovou plochu školních pozemků. Jako zdroj dat je možné použít mapové podklady, stavební projekt školy, vlastní měření či využít GPS zařízení.

7.

Budovami zastavěné plochy

m2

Uvést zastavěnou plochu pozemků. Jako zdroj dat je možné použít mapové podklady, stavební projekt školy, vlastní měření či využít GPS zařízení.

2

8.

Jiné zpevněné plochy

m

Plochy s asfaltovým a betonovým povrchem, hutněná zemina, jiný obdobný pevný povrch, vč. pískových či antukových hřišť. Jako zdroj dat je možné použít mapové podklady, stavební projekt školy, vlastní měření či využít GPS zařízení.

9.

Zatravněné plochy

m2

Uvést součet ploch s travnatým povrchem, trávníků a luk. Jako zdroj dat je možné použít mapové podklady, stavební projekt školy, vlastní měření či využít GPS zařízení.

10.

Zahrady, sady

m2

Uvést plochy se vzrostlou zelení (stromy, keře).

11.

Podlahová plocha školy

m2

Jedná se o součet ploch všech vytápěných místností v nadzemních podlažích, jejichž využití přímo souvisí s provozem školy. Suterénní prostory se započítávají pouze výjimečně v případě, že přímo slouží výuce (pracovní vyučování).

12.

Celková spotřeba elektřiny v budově školy

kWh

Uvést celkovou spotřebu elektřiny v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy (faktury za elektřinu), event. odečet měřících přístrojů.

13.

Spotřeba zemního plynu v budově školy

m3

Uvést celkovou spotřebu zemního plynu v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy (faktury za plyn), event. odečet měřících přístrojů.

14.

Spotřeba kapalných paliv ve vlastní kotelně (ELTO, LTO, TTO)

kg

Uvést celkovou spotřebu kapalných paliv ve vlastní kotelně školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

57 15.

Spotřeba biomasy (dřevo, štěpka, sláma) ve vlastní kotelně

pm

Uvést celkovou spotřebu biomasy ve vlastní kotelně školy za rok. Jednotka pm znamená 1 m3 plné dřevní hmoty (plnometr, pevný metr). Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

16.

Spotřeba hnědého uhlí ve vlastní kotelně

kg

Uvést celkovou spotřebu hnědého uhlí ve vlastní kotelně školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

17.

Spotřeba koksu ve vlastní kotelně

kg

Uvést celkovou spotřebu koksu ve vlastní kotelně školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

18.

Spotřeba černého uhlí nebo briket ve vlastní kotelně

kg

Uvést celkovou spotřebu černého uhlí ve vlastní kotelně školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

19.

Spotřeba tepla z dálkového vytápění

19.1

Spotřeba tepla z dálkového vytápění - 1) uhlí

MJ

Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je uhlí. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

19.2

Spotřeba tepla z dálkového vytápění - 2) zemní plyn

MJ

Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je zemní plyn. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

19.3

Spotřeba tepla z dálkového vytápění - 3) kogenerace

MJ

Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je kogenerační jednotka. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

19.4

Spotřeba tepla z dálkového vytápění - 4) topné oleje

MJ

Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění jsou topné oleje. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

19.5

Spotřeba tepla z dálkového vytápění - 5) elektřina

MJ

Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je elektřina. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

19.6

Spotřeba tepla z dálkového vytápění - 6) biomasa

MJ

Vyplnit v případě, že zdrojem tepla z dálkového vytápění je biomasa. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

20.

Provedeno dodatečné zateplení budovy

ANO/NE

20.1

Rok zateplení

rok

Uvést letopočet zateplení školy.

21.1.

Ohřev TUV prostřednictvím slunečních kolektorů - plocha kolektoru

m2

Uvést celkovou plochu instalovaných solárních panelů sloužících k ohřevu teplé užitkové vody v budově školy. Zdrojem dat je projekt či vlastní měření.

21.2

Ohřev TUV prostřednictvím slunečních kolektorů - délka používání

roky

Uvést v letech, jak dlouho jsou solární panely instalované a využívané k ohřevu teplé užitkové vody v budově školy.

22.

Spotřeba vody

m3

Uvést celkovou spotřebu vody (tzv. vodné) v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy (faktury za vodu), event. odečet měřících přístrojů.

23.

Využívání energeticky úsporných spotřebičů - třída „A“

stupnice (1-4)

Uvést stupeň používání spotřebičů třídy „A“: 1) vůbec, 2) ojediněle, 3) částečně 4) převažují

24.1

Instalované fotovoltaické články - plocha článků

m2

Uvést celkovou plochu instalovaných fotovolarických panelů sloužících k výrobě elektřiny v budově školy. Zdrojem dat je projekt či vlastní měření.

24.2

Instalované fotovoltaické články - délka používání

roky

Uvést v letech, jak dlouho jsou fotovoltarické panely instalované a využívané k výrobě elektřiny v budově školy.

Vyplnit v případě, že není znám zdroj tepla z dálkového vytápění. Uvést celkovou spotřebu tepla v budově školy za rok. Zdrojem dat je hospodářská evidence školy.

Jedná se o dodatečné zateplení stávající budovy (budov) školy.

58 Tabulka C: Potraviny ID

Položka

25.

Počet strávníků - žáků 1. stupně

Jednotka

Help

počet

Uvést počet všech strávníků z 1. stupně

26.

Z toho vegetariánů

počet

Kolik žáků 1. stupně stravujících se ve školní jídelně dostává vegetariánská jídla? Jedná se o převažující způsob stravy.

27.

Počet strávníků - žáků 2. stupně

počet

Uvést počet všech strávníků z 2. stupně

28.

Z toho vegetariánů

počet

Kolik žáků 2. stupně stravujících se ve školní jídelně dostává vegetariánská jídla? Jedná se o převažující způsob stravy.

29.

Počet strávníků - dospělých

počet

Uvést pouze počet strávníků -pedagogů a technicko - hospodářských pracovníků školy.

30.

Z toho vegetariánů

počet

Kolik strávníků - dospělých - dostává vegetariánské porce? Jedná se o převažující způsob stravy.

31.

Počet spotřebovaných „školních mlék“ v obalu Tetrapack

počet

Uvést celkový počet standardních balení Tetrapack školního mléka (250ml) za rok spotřebovaných žáky. V případě jiného objemu balení nutno přepočítat na 250ml.

Tabulka D: Doprava žáků ID

Položka

Jednotka

Help Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy autem pouze s řidičem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2=0

33.1

Do školy se dopravuje autem jen s řidičem

33.2

Do školy se dopravuje autem jen s řidičem

34.1

Do školy se dopravuje autem spolu s dalším spolucestujícím

34.2

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou děti, Do školy se dopravuje au- Souhrnná kteří se dopravují autem s dalším spolucestujícím. Dotazník „A“ tem spolu s dalším spolu- vzdálenost z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 1, položka 34.2 = cestujícím za rok (km) suma otázka 3

35.1

Do školy se dopravuje autem spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími

35.2

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou děti, Do školy se dopravuje au- Souhrnná kteří se dopravují spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími. Dotaztem s dalšími 2 a více spo- vzdálenost ník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 2, položka lucestujícími za rok (km) 35.2 = suma otázka 3

36.1

Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - autobusem

36.2

Do školy se dopravuje Souhrnná Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou děti, veřejnou dopravou - auto- vzdálenost kteří se dopravují autobusem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, busem za rok (km) otázka 1 = 3, položka 36.2 = suma otázka 3

37.1

Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem

počet

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou děti, Souhrnná kteří se dopravují autem pouze s řidičem. Dotazník „A“ z pracovvzdálenost ního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 0, položka 33.2 = suma za rok (km) otázka 3 počet

počet

počet

počet

Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy autem s dalším spolucestujícím. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 1

Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy autem spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 2

Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy veřejnou dopravou - autobusem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 3

Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 4

59

37.2

Do školy se dopravuje Souhrnná veřejnou dopravou - tramvzdálenost vají, trolejbusem, nebo za rok (km) vlakem

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou děti, kteří se dopravují veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 4, položka 37.2 = suma otázka 3

38.

Do školy se dopravuje na kole nebo pěšky

počet

Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy na kole nebo pěšky. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 1 nebo 2

39.1

Celkový počet školních výletů za školní rok uskutečněných vlakem

počet

Uvést celkový počet školních výletů za školní rok uskutečněných vlakem.

39.2

Celkový počet školních výletů za školní rok uskutečněných vlakem

Průměrná délka školního výletu vlakem (km)

40.

Průměrný počet žáků účastnících se 1 školního výletu

počet

Uvést průměrný počet žáků účastnících se 1 školního výletu vlakem

41.1

Celkový počet školních výletů za školní rok uskutečněných autobusem

počet

Uvést celkový počet školních výletů za školní rok uskutečněných autobusem.

41.2

Celkový počet školních výletů za školní rok uskutečněných autobusem

Průměrná délka školního výletu autobusem (km)

42.

Průměrný počet žáků účastnících se 1 školního výletu autobusem

počet

Uvést průměrnou délku školního výletu vlakem v km

Uvést průměrnou délku školního výletu autobusem v km.

Uvést průměrný počet žáků účastnících se 1 školního výletu autobusem.

Tabulka E: Doprava personálu ID

Položka

Jednotka

Help

43.1

Do školy se dopravuje autem sám

počet

Uvést celkový počet zaměstnanců školy, kteří se dopravují do školy autem sami bez spolujezdců. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 0

43.2

Do školy se dopravuje autem sám

Souhrnná vzdálenost za rok (km)

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci školy, kteří se dopravují do školy autem sami bez spolujezdců. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 0, položka 43.2 = suma otázka 3

44.1

Do školy se dopravuje autem spolu s dalším spolucestujícím

počet

Uvést celkový počet zaměstnanců školy, kteří se dopravují do školy autem spolu s dalším spolucestujícím. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 1

44.2

Do školy se dopravuje autem spolu s dalším spolucestujícím

Souhrnná vzdálenost za rok (km)

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci, kteří se dopravují autem spolu s dalším spolucestujícím. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 1, položka 44.2 = suma otázka 3

45.1

Do školy se dopravuje autem s dalšími 2 a více spolucestujícími

počet

Uvést celkový počet zaměstnanců, kteří se dopravují do školy autem spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 2

45.2

Do školy se dopravuje autem spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími

Souhrnná vzdálenost za rok (km)

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci, kteří se dopravují spolu s dalšími 2 a více spolucestujícími. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 5, otázka 2 = 2, položka 45.2 = suma otázka 3

60 46.1

Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - autobusem

počet

Uvést celkový počet zaměstnanců, kteří se dopravují do školy veřejnou dopravou - autobusem. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 3

46.2

Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - autobusem

Souhrnná vzdálenost za rok (km)

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci, kteří se dopravují autobusem. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 3, položka 46.2 = suma otázka 3

47.1

Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem

počet

Uvést celkový počet zaměstnanců, kteří se dopravují do školy veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 4

47.2

Do školy se dopravuje veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem

Souhrnná vzdálenost za rok (km)

Uvést souhrnnou vzdálenost v km za rok, kterou najedou zaměstnanci, kteří se dopravují veřejnou dopravou - tramvají, trolejbusem, nebo vlakem. Dotazník „B“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 4, položka 47.2 = suma otázka 3

48.

Do školy se dopravuje na kole nebo pěšky

počet

Uvést celkový počet dětí, kteří se dopravují do školy na kole nebo pěšky. Dotazník „A“ z pracovního balíčku, otázka 1 = 1 nebo 2

Tabulka F: Spotřeba ID

Položka

Jednotka

Help

49.

Spotřeba kancelářského papíru v kopírkách, tiskárnách a dalších zařízeních za školní rok

počet listů A4/rok

Uvést celkovou spotřebu kancelářského papíru ve škole za rok. Zdroj dat: odhad, měření, analýza dodávek, dotazníkový průzkum.

50.

Podíl recyklovaného papíru na spotřebě kancelářského papíru

%

Uvést odhad podílu recyklovaného papíru na celkové spotřebě kancelářského papíru ve škole za rok. Zdroj dat: odhad, měření, analýza dodávek, dotazníkový průzkum.

51.

Spotřeba sešitů A4 za školní rok

ks

Uvést celkovou spotřebu nových sešitů A4 ve škole za rok. V případě, že jde o větší nebo menší formát sešitů, přepočíst na formát A.4.

52.

Podíl sešitů z recyklovaného papíru na celkové spotřebě

%

Uvést odhad podílu sešitů z recyklovaného papíru na celkové spotřebě sešitů ve škole.

53.

Spotřeba učebnic na školní rok

ks

Uvést celkovou spotřebu nových učebnic ve škole za rok. V případě využívání jedné učebnice po více let více žáky, vydělit daný počet učebnic počtem oběhů. Zdroj dat: odhad, měření, analýza dodávek, dotazníkový průzkum.

54.

Podíl učebnic z recyklovaného papíru na celkové spotřebě

%

Uvést odhad podílu učebnic z recyklovaného papíru na celkové spotřebě sešitů ve škole.

55.

Počet školních sestav PC s klasickým monitorem (CRT)

ks

Uvést celkový počet počítačů PC (desktop) s klasickým (CRT) monitorem ve škole. Zdroj dat - hospodářská evidence školy, informatik školy, vedení školy.

55.1

Průměrné stáří školních sestav PC s klasickým monitorem (CRT)

roky

Odhad průměrného stáří počítačů PC s klasickým (CRT) monitorem ve škole.

56.

Počet školních sestav PC s plochým monitorem (LCD)

ks

Uvést celkový počet počítačů PC (desktop) s plochým (LCD) monitorem ve škole. Zdroj dat - hospodářská evidence školy, informatik školy, vedení školy.

56.1

Průměrné stáří školních sestav PC s plochým monitorem (LCD)

roky

Odhad průměrného stáří počítačů PC s plochým (LCD) monitorem ve škole.

57.

Počet školních přenosných počítačů („notebooků“)

ks

Uvést celkový počet přenosných počítačů (notebook) ve škole. Zdroj dat - hospodářská evidence školy, informatik školy, vedení školy.

61 57.1

Průměrné stáří školních přenosných počítačů („notebooků“)

58.

Celková spotřeba pohonných hmot v motorových zařízeních a vozidlech ve vlastnictví školy za kalendářní rok

roky

l

Odhad průměrného stáří přenosných počítačů ve škole.

Uvést celkovou spotřebu pohonných hmot v litrech. Jedná se o zahradní techniku a případně motorová vozidla. Započítává se spotřeba benzínu a nafty ve spalovacích motorech těchto zařízení vlastněných školou za kalendářní rok.

Tabulka G: Odpady a recyklace ID

Položka

59.

Jaký podíl papíru je separován?

Jednotka

Help

ks

Odhad podílu papíru spotřebovaného ve škole, který je tříděn do nádob na separovaný sběr odpadů (nebo odevzdán do sběru).

60.

Celková spotřeba PET lahví ve škole v ks za školní rok

ks

Započítávají se PET lahve, které si děti přinesou do školy plné a spotřebováním obsahu se z obalu stane ve škole odpad, a dále PET lahve s nápoji ve škole zakoupenými. Pokud si PET láhev dítě odnese zpět domů, nezapočítává se.

61.

Jaký podíl PET lahví je separován?

%

Odhad podílu PET lahví využitých ve škole, které jsou tříděny do nádob na separovaný sběr odpadů, nebo jiným způsobem separované.

62

Dotazník A EKOLOGICKÁ STOPA ŠKOLY Dotazník „Cesty dětí do/z školy Dotazník je anonymní. Dotazník rozdají třídní učitelé dětem ve třídách. Na 1. stupni vyplňují dotazník doma rodiče s dětmi, na 2. stupni samotní žáci ve škole. Údaje budou použity výhradně pro statistické zpracování a nebudou použity k jiným účelům. Kódy a hodnoty vyplňujte do žlutých polí. No.

1.

Otázka Jak se obvykle dopravuješ do/z školy? (Uveď prosím, který dopravní prostředek používáš v průběhu roku nejčastěji. V případě kombinace dopravních prostředků uveď ten dopravní prostředek, kterým urazíš největší část cesty z domova do školy a zpět) 1 = pěšky; 2 = na kole; 3 = autobusem; 4 = vlakem/tramvají/trolejbusem; 5 = autem

2.

V případě dopravy autem, kolik máš obvykle spolucestujících? 0 = pouze řidič a já; 1 = řidič, já a jeden spolucestující; 2 = řidič, já a dva (či více) spolucestující

3.

Odhadni vzdálenost z místa bydliště do školy Uveď odhad vzdálenosti v km s přesností na 100 metrů (např. 1,7 km). K odhadu je možné použít internetu – např. www.mapy.cz

Kód

63

Dotazník B EKOLOGICKÁ STOPA ŠKOLY Dotazník „Cesty personálu do/z školy“ Dotazník je anonymní a je určen všem zaměstnancům školy. Údaje budou použity výhradně pro statistické zpracování a nebudou použity k jiným účelům.

Kódy a hodnoty vyplňujte do žlutých polí. No.

Otázka

1.

Jak se obvykle dopravujete do zaměstnání ve škole a zpět? (Uveďte prosím, který dopravní prostředek používáte v průběhu roku nejčastěji. V případě kombinace dopravních prostředků uveďte ten dopravní prostředek, kterým urazíte největší část cesty z domova do školy a zpět)

2.

V případě dopravy autem, kolik máte obvykle spolucestujících?

1 = pěšky; 2 = na kole; 3 = autobusem; 4 = vlakem/tramvají/trolejbusem; 5 = autem

0 = pouze řidič; 1 = jeden spolucestující; 2 = dva a více spolucestující 3.

Odhadněte vzdálenost z místa bydliště do zaměstnání Uveďte odhad vzdálenosti v km s přesností na 100 metrů (např. 1,7 km). K odhadu je možné použít internetu – např. www.mapy.cz

Kód

64

Autoři: Viktor Třebický, Miroslav Lupač Jazyková korektura: Zdeňka Kovaříková Grafická úprava: Aladin Agency Výroba: Aladin Agency Náklad: 1000 kusů © Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj 2008 ISBN 978-80-254-2501-5

[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Ekologická stopa města a školy

Viktor Třebický a Miroslav Lupač Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Nádražní 26 251 64 Mnichovice http://timur.cz

2008