Číslo 4 Ročník III 2010
T Ý M O VÁ I N I C I AT I VA P R O M Í S T N Í U D R Ž I T E L N Ý R O Z V O J
Z OBSAHU • Města a klimatická změna • Třebíčské zkušenosti se sledováním evropských indikátorů • Nové formy dialogu s veřejností • Soutěž Zelená informacím • Města, ekologická stopa • Udržitelná gramotnost • Konference Darmstadt
2
Editorial
Obsah
Města a klimatická změna. Dá se říci, že se jedná o téma budoucnosti, které se již začíná objevovat na mnoha odborných diskuzích, politických setkáních i vědeckých konferencích. Mají se města více zaměřit na redukci skleníkových plynů (tzv. mitigace) či na přizpůsobování se důsledkům změn klimatu (adaptace)? To asi budou hlavní otázky a úkoly do budoucna. I v české kotlině (myšleno včetně Moravy a Slezska) se pomalu tyto myšlenky na úrovni měst počínají objevovat. Ať se jedná o celoevropskou kampaň „Úmluva starostů“ nebo nově započatý projekt TIMUR s názvem „Města a klimatická změna“. Doufáme, že zmiňovanou diskuzi napomůžeme posunout kýženým směrem. První kapkou našeho příspěvku lze považovat článek Viktora Třebického v tomto bulletinu. Dále zde naleznete velmi zajímavý příspěvek od Vojtěcha Černého z organizace Agora. Přináší nové pohledy na formy dialogu s veřejností. Je to dobrá zpráva pro všechny, kteří poznali, že klasický kulatý stůl již nefunguje. Dalším „hostem“ tohoto čísla je Iveta Ondráčková z Třebíče. Nejen, že se s ní setkáte v rubrice „O nás, O vás“, ale přečtete si od ní rovněž článek o genezi a výsledcích sledování indikátorů udržitelného rozvoje v Třebíči. Z dílny kolegů pak stojí za přečtení anonce na zapojení škol do nového vzdělávacího projektu od Simony Kosíkové: EKOSTOPA jako nástroj vzdělávání žáků základních a středních škol. Doufáme, že tímto projektem se problematika udržitelného rozvoje a ekologické stopy rozšíří do povědomí mnoha žáků, učitelů i široké veřejnosti. A na závěr bych Vás rád pozval na seminář, který se bude odehrávat na začátku prosince na MŽP. Jeho tématem budou nové trendy zveřejňování informací o životním prostředí prostřednictvím webových stránek měst. Zároveň na této akci budou vyhlášeny výsledky nultého ročníku soutěže „Zelená informacím“. Přijďte se proto inspirovat. Třeba právě vaše město bude oceněno. S přáním hezkých podzimních dnů
Josef Novák / ředitel TIMUR
Bulletinu TIMUR / č. 4 / 2010
3 4 5 7 9 10 11 12 13 14
Města a klimatická změna Viktor Třebický Konference Darmstadt Michael Pondělíček Třebíčské zkušenosti se sledováním evropských indikátorů Ondráčková Iveta / MěÚ Třebíč Nové formy dialogu s veřejností Vojtěch Černý / Agora CE Elektronické publikování zpráv o životním prostředí Josef Novák Soutěž Zelená informacím Mirek Lupač Udržitelná gramotnost Simona Kosíková Města, ekologická stopa a místní Agenda 21 Viktor Třebický Kostlivec o zpožděné době Michael Pondělíček O nás, o vás: Iveta Ondráčková / Třebíč
3
Města a klimatická změna
SLOŽENÍ UHLÍKOVÉ STOPY VSETÍNA 4% 10 %
Viktor Třebický / TIMUR
4%
Bydlení a průmysl Nákladní doprava Odpady Osobní doprava Zemědělství
8%
„Jakkoliv je koordinační role institucí Evropské unie a jednotlivých členských států pro změnu klimatu podstatná, klíčovou roli pro zmírňování dopadů klimatické změny mají místní samosprávy. Více než polovina veškeré produkce skleníkových plynů vzniká ve městech. 80 % populace žije ve městech a ve městech je také spotřebováno více než 80 % veškeré vyrobené energie...“ (zdroj: Úmluva starostů) Projekt nazvaný Města a klimatická změna realizuje TIMUR v letech 2010–2012. Byl podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí. Jeho cílem je vytvořit, otestovat a prezentovat nástroje a postupy, které městům umožní stanovení jejich ekvivalentních emisí skleníkových plynů (tzv. uhlíkové stopy). Klimatická změna je považována za klíčové environmentální téma dneška, které v případě negativního vývoje může zásadním způsobem ohrozit blahobyt budoucích generací. Uhlíková stopa se proto stává důležitým a používaným ukazatelem příspěvku daného subjektu (ať už je to stát, město, firma či jednotlivec) ke klimatické změně a obecně indikátorem environmentální odpovědnosti. Celkovým cílem projektu je v souladu s Politikou ochrany klimatu ČR aktivně zapojovat města v České republice do ochrany klimatu a souvisejících národních a mezinárodních iniciativ. V rámci projektu budou definována a publikovaná obecná doporučení na ochranu klimatu pro města ČR. Projekt zahrnuje osvětu a podporu při zapojování českých měst do nejvýznamnější současné evropské aktivity na ochranu klimatu na místní úrovni – Úmluvy starostů (Covenant of Mayors). Ta vznikla v roce 2008 s podporou Evropské komise v návaznosti na přijetí klimaticko-energetického balíčku Radou EU, viz www.eumayors.eu. Do iniciativy je dosud zapojeno pouze jedno české město – Jeseník. Klíčovou cílovou skupinou projektu jsou proto zástupci veřejné správy (politici a úředníci) na úrovni měst. Uhlíkovou stopu si dosud nechala stanovit pouze 2 města v ČR – Krnov a Vsetín. V současné době probíhají jednání o zapojení do projektu podrobného výpočtu uhlíkové stopy s městy Kladno, Semily, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Krnov, Jilemice a Městskou částí Praha Libuš. Těmto městům, pokud se zapojí do projektu, bude podrobně analyzována uhlíková stopa. S výsledky budou seznámeni jak místní politici, tak veřejnost ve městech.
75 %
Dále bude vytvořena podrobná metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů na úrovni města. Výsledky z pěti partnerských měst projektu budou zveřejněny formou letáků pro veřejnost a podrobné studie pro odbornější zájemce. Propagace Úmluvy starostů směřuje k tomu, aby česká a moravská města věnovala pozornost této problematice a činila konkrétní kroky ke snižování emisí skleníkových plynů. Naneštěstí dosud byl zájem starostů a dalších představitelů veřejné správy na místní a regionální úrovni o změnu klimatu a její vazbu na města praktiky nulový, což je velký rozdíl např. oproti sousednímu Rakousku či Německu. Výstupem projektu proto bude i návrh soubor adaptačních a mitigačních opatření pro města, vedoucích v prvém případě k přizpůsobení se nevyhnutelným změnám klimatu, v druhém případě ke snižování uhlíkové stopy.
Nové stránky k tématu: www.uhlikovastopa.cz, které budou zástupce veřejné sféry informovat o významu změny klimatu a roli měst v dané oblasti, stejně tak jako o Úmluvě starostů.
4
Reflexe EURA Conference 2010, Understanding City Dynamics Michael Pondělíček / TIMUR Ve městě Darmstadtu (mezi Heidelbergem a Frankfurtem nad Mohanem) proběhlo péčí Technické University Darmstadt velké roční shromáždění vědců, odborníků a dalších osob zabývajících se výzkumem měst v rámci organizace EURA (the European Urban Research Association). První zvláštní postřeh z konference se týkal „krize“ ve světě, protože na krizi člověk narážel stále a více. Předně, konference se odehrávala přímo na Universitě v Darmstadtu a v jejích školních škamnách, což nakonec nebyl problém pro většinu účastníků. Problém ale byl, že v rámci krize nedorazilo přes padesát ohlášených a připravených referujících i běžných účastníků, a tak se setkání EURA potýkalo tu s nedostatkem financí, jinde s přebytkem času po odpadlých referátech. Dalším projevem odklánění krize bylo i konání konference od pátku do neděle (končilo se v neděli exkurzemi) – pořádání konference mimo pracovní dny znamená mimo jiné i značné úspory peněz. Zde bychom se měli poučit ve velkém (pořádání konferencí s přesahem do víkendu u nás opravdu „nefrčí“), zejména pak organizace, u kterých je čas na semináři časem radovánek, a nikoliv časem pracovním. Dvě zásadní věci, které se zde projednávaly, byly klimatická změna a změna pohybů ve společnosti měst jako takových. Nelze neslyšet, že Holanďané již mají instruktážní publikace k problematice malých vodních toků, které mají nestejnoměrný průtok, a že lze docílit adaptace
v krajině i na tento problém. Zajímavější bylo, že koncepty adaptace na klimatickou změnu v Evropě jsou rozběhnuté, testované a využívané plošně pro řešení hlavních problémů rozvoje měst. Algoritmus pro řešení problémů klimatické změny je jednoduchý a logický: poznání gradientu změny klimatu v daném místě; stanovení hlavních adaptačních problémů pro město; stanovení hlavních a odpovídajících řešení pro město; zavedení adaptačních technik vhodných a výhodných pro město. Ze souběžných průzkumů pak vypovídá, že k adaptaci na klimatickou změnu má město v Evropě podle starostů příliš málo prostředků a příliš málo vyspělých technologií. Ke škodě věci je pak převeden problém klimatické změny a adaptace na ní do roviny víry a šetření zdroji i energií. Jednodušší je samozřejmě se na klimatickou změnu cílevědomě připravit a reagovat, jak ukazují různé koncepty rozvoje, včetně zejména skandinávských (dotýká se jich to prakticky nejvíce). Adaptace na klimatické změny se na rozdíl od „neuhlíkových“ postupů a technologií jeví jako reálná taktika a lze od ní očekávat slušné výstupy na úrovni jednotlivých měst. Adaptace byla jedním z větších témat, ale závěrečné referáty klíčových přednášejících byly orientovány zejména na nové trendy evropského řízení měst, které by v ČR neměly uniknout. Zdá se, že je v nových podmínkách silný odklon od přímé demokracie a také od firemních tlaků a nátlaků na vedení měst. Města by podle těchto nových trendů měla být orientována na vládu odborně vzdělaných a důvěryhodných osob, aby byl dostatečně patrný posun a zlepšení stavu ve městě. Indikátory lepšího budoucího vývoje jsou těžko dohledatelné, ale musí sloužit jednoznačnému rozvoji měst pro třetí tisíciletí. Atmosféra měst pak musí být přátelská, otevřená a prosycená odpovědností To je možná to, co je důležité nakonec: odpovědnost, nadčasovost, rozvoj. Bez toho se města neobejdou.
5
Třebíčské zkušenosti se sledováním evropských indikátorů Iveta Ondráčková / koordinátorka projektu Zdravé město a MA 21 v Třebíči Třebíč patří mezi první města v České republice, která se začala zabývat sledováním evropských indikátorů. Bývalá koordinátorka Projektu Zdravé město dr. Jindra Stříbrská navázala spolupráci s TIMUR již rozvoj v roce 2005, kdy proběhlo v našem městě vůbec první dotazníkové šetření. Byly vybrány dva indikátory: ECI/A1 – indikátor spokojenosti obyvatel s místním společenstvím v Třebíči a také ECI/A3 – indikátor mobility a místní přepravy cestujících v Třebíči. Aby zůstala zachována kontinuita a město získalo relevantní informace týkající se trendů ve vývoji, stejné indikátory byly sledovány ještě v letech 2008 a 2010. Získaná data lze mj. použít pro srovnání s ostatními městy, které dané indikátory sledují. Můžeme pak dojít k zajímavým výsledkům. Indikátory jsou vždy důležitou zpětnou vazbou pro vedení města i pracovníky úřadu a je dobré s nimi pracovat. Vzhledem k podzimním volbám je to úkol především pro budoucí vedení města a nové zastupitelstvo. Potřebná data pro průzkum sbírali pokaždé studenti ze Studentského parlamentu města Třebíče, který zde funguje od roku 2004. Letošní šetření proběhlo v květnu a to formou řízeného rozhovoru (kdy se tazatel ptá a respondent odpovídá). Respondenti byli vybráni na základě kvótního výběru (věk, pohlaví) z obyvatel města starších 15 let. Byl použit standardizovaný dotazník pro města v ČR, který byl mírně upraven pro potřeby města Třebíče.
Lidé jsou v roce 2010 s životem v Třebíči spíše spokojeni, i když procento spokojených občanů i průměrné indexy spokojenosti jsou mnohdy nižší než v jiných partnerských městech TIMUR. Podle indikátoru (Obecná míra spokojenosti) spokojenost od roku 2005, od kdy se měření provádí, mírně vzrostla. Bohužel ve většině dílčích indikátorů spokojenosti došlo v porovnání s uplynulými lety k mírnému, v některých případech až znatelnému poklesu. Tento pokles je nejvíce patrný v hodnocení spokojenosti s jednotlivými oblastmi života v Třebíči, jako je například kvalita okolního životního prostředí či možnost zaměstnání. Právě posledně jmenovaná položka zaznamenala od roku 2008 největší propad ve spokojenosti. Stejný trend vykazuje i hodnocení veřejných služeb (největší propad zaznamenaly sociální a zdravotní služby) a služeb poskytovaných Městským úřadem Třebíč. Jelikož je město Třebíč od roku 2008 držitelem certifikátu kvality ISO, klade větší důraz na indikátor A1. Speciálně pro potřeby městského úřadu byla do dotazníku vložena otázka, jejímž cílem bylo zjistit spokojenost obyvatel s kvalitou a formou služeb. Nejlépe občané hodnotí prostředí městského úřadu (7,01) a jeho technické vybavení (6,83). Nejvíce klesla spokojenost u položek čekací doba a počty připomínek a stížností. Tyto výsledky bohužel nekorespondují s realitou – konkrétně s daty, která se týkají čekací doby. Úřad je totiž velmi pečlivě sleduje a snaží se vycházet svým občanů vstříc. Jasným důkazem tohoto tvrzení je, že neexistují pouze úřední dny a úřední hodiny, ale i další dny: úterý, čtvrtek a pátek si občan může svoje záležitosti vyřídit v době od 8 do 14 hodin. Byl také zaveden objednávkový systém (prostřednictvím mailu je možné se objednat na konkrétní hodinu a přijít si vyřídit danou záležitost bez čekání). Z výsledků šetření lze dále vyčíst, že spokojenost respondentů s počiny města (jako je např. hospodaření s majetkem, investiční akce či podpora novým podnikatelským záměrům) od posledního měření klesla. Co se týče hodnocení možností města, které Třebíč skýtá, byli obyvatelé poměrně kritičtí. Průměr přesáhla možnost odborné rekvalifikace a vzdělání (6,1). Ostatní možnosti města hodnotili obyvatelé Třebíče podprůměrně, přičemž nejhorší známku získala úroveň nezaměstnanosti ve městě (2,9). Hodnocení zaměstnanosti je velmi zajímavé, v průběhu sledovaných let totiž vykazuje největší výkyvy ze všech položek. Spokojenost s možnostmi zaměstnání byla nejvyšší v roce 2008; předtím (2005) i potom (2010) byla tato spokojenost velmi nízká. Výsledek odpovídá realitě, neboť Třebíč patří dlouhodobě mezi města s nejvyšší nezaměstnaností v kraji Vysočina (nyní v době hospodářské krize dosahuje nezaměstnanost hodnot cca 12 %). Tři světoznámé firmy, které
6
v minulosti zaměstnávaly podstatnou část obyvatel města, dnes již prakticky neexistují (BOPO, UNIPLET, 1. Brněnská strojírna). V současné době patří k významným zaměstnavatelům nedaleká elektrárna Dukovany a také nově německá firma Mann+Hummel. Lidé vnímají špatnou situaci na trhu práce velmi výrazně, vadí jim i neodpovídající platové ohodnocení. Proto v průzkumu často poukazovali na malou podporu ze strany města novým podnikatelským záměrům, která by situaci mohla zlepšit. Jednou z možností, jak rozšířit pracovní příležitosti, je zlepšit napojení na dálniční tah. To se v poslední době podařilo. Velký podíl na tom má kraj Vysočina i město Třebíč. Napojení na Velké Meziříčí již funguje. Vybudováním nových komunikací se výrazně zrychlilo a zjednodušilo spojení s krajským městem Jihlavou. Zajímavé bylo hodnocení kvality volnočasových veřejných služeb. V průzkumu obyvatelé města nejvíce vyzdvihli kvalitu knihovny (7,5) – to je také jediná instituce, jejíž hodnocení se v průběhu let konstantně zvyšovalo. Dále byla pozitivně hodnocena i kvalita divadla a kina (7,2). V Třebíči existuje Městské kulturní středisko – příspěvková organizace města, které se stará a pečuje o kulturu a cestovní ruch. Jak je vidět, daří se jí to dobře. Nepříliš povzbudivé je zjištění, že obyvatelé Třebíče přikládají jen malý význam vlastním možnostem ovlivňovat veřejné věci – hodnocení možnosti zapojení veřejnosti do rozhodování získalo nízké známky. K určitému zlepšení však postupně dochází. Pozitivní
Spokojenost obyvatel v Třebíči, sledování od roku 2005
78,1%
2008
Spokojeno
Projekt Zdravého města, který má jeden z cílů zapojovat občany do dění ve městě, v posledních letech bohužel stagnoval (naposledy byl Plán zdraví a kvality života projednáván s veřejností v roce 2005). Novou moderní metodou bude aktualizován v roce 2011 dle metodiky NSZM Fórum 10P. V poslední době město zlepšuje komunikaci s občany také vzhledem k revitalizacím sídlišť, které probíhají v různých částech. Na besedách s veřejností mají lidé možnost dozvědět se bližší informace o tom, co se v jejich lokalitě chystá a také mají šanci vyjádřit se k navrhovaným změnám. Což je rozhodně dobrá cesta a bude se v ní pokračovat i nadále. Cíl každého města či obce by měl být stejný – spokojenost obyvatel s místem, kde žijí. Zásadní směr dalšího vývoje budou mít ve svých rukách noví zastupitelé a noví radní, kteří vzejdou z podzimních komunálních voleb. Právě na nich bude záležet, jakou cestou se obec vydá, jaké si stanoví priority. V každém případě je vhodné brát v potaz i výsledky dotazníkového šetření. Neboť výborně ukazují a naznačují, co si obyvatelé přejí.
23,2%
2005
zprávou je, že se na posledním zastupitelstvu podařilo schválit zásady financování sociálních služeb. Tento dokument vznikl díky několikaměsíční práci účastníků komunitního plánování sociálních služeb a tří pracovních skupin (jsou jimi: poskytovatelé, uživatelé a města – jako zadavatele).
79,2%
76,8%
21,9%
Podzmní výstava ZŠ Horka Domky v Třebíči (2009)
20,8%
2010
Nespokojeno
7
Nové formy dialogu s veřejností Vojtěch Černý / Agora Central Europe – společnost pro demokracii a kulturu V druhé polovině září uspořádala pražská nezisková organizace Agora CE v rámci projektu Rozvoj měst – Společně a udržitelně seminář inovativních metod práce s veřejností. Na semináři představila přednášející Kirsten Paaby z norské neziskové organizace Ideé Banken příklady dobré praxe zapojování veřejnosti do udržitelného rozvoje v Norsku. Účastníci si část prezentovaných metod práce s veřejností vyzkoušeli v návaznosti na to, čím se zabývají ve své praxi. Společně se zaměřili na to, jakým způsobem je možné posilovat zapojení veřejnosti do udržitelného rozvoje obcí v České republice. Základním motem práce Ideé Banken je spojení příkladů dobré praxe s novými formami dialogu a možnými obrazy budoucnosti. V případě dánského ostrova Samsö se tak například pod vedením Ideé Banken dostali během jedné dekády od jedné vize – způsobu života za 25 let – až k energeticky soběstačné komunitě. Důležité je na konkrétních realizovaných případech ukazovat, že vize udržitelného rozvoje se může stát skutečností. Zmíněný seminář ukazoval právě ty metody, jak vést s občany dialog o společné budoucnosti. Rychlodialog Po úvodní prezentaci Kirsten Paaby se účastníci zaměřili na hodnocení norských příkladů v českém kontextu. Využili přitom metodu z výbavy Ideé Banken nazvanou rychlodialog („Speed-dialogue“). Mluvili o tom, jak využít informace, které z prezentace získali. Rychlodialog v praxi účastníků semináře
Při rychlodialogu se účastníci dílny posadí do dvou řad naproti sobě tak, aby měl každý naproti sobě partnera pro dialog. Dvojice se pak spolu baví po určenou dobu na dané téma. Po několika minutách se jedna řada posune o sedadlo dál a získá tak nového partnera. Po třech kolech (posunutích o jedno sedadlo) tohoto rychlodialogu, se pod vedením facilitátora zaznamenají hlavní myšlenky a nápady účastníků, které slouží pro další práci ve skupině. Dialog v kavárně Jiným způsobem, jak je možné získat od účastníků nějakého setkání názory a zapojit je do práce na společném plánování, je technika nazvaná dialog v kavárně („Cafe dialogue“). Tuto metodu jsme také použili pro rozvíjení tématu našeho semináře. Dialog v kavárně je inspirován tím, že při posezení u kávy se toho vždy nejvíce probere. Ve třech kolech si účastníci v pomyslné kavárně povídají o jednotlivých tématech stanovených pro každou z nich.
8
Bank úspěšně například v norské obci Re. Zde za pomoci této metody vedli setkání ve Fóru pro životní prostředí a vytvořili tak místní strategii přechodu na obnovitelné zdroje energie. Toto fórum je platformou pro setkávání místních obyvatel a setkávají se zde zástupci radnice, neziskového sektoru, mládeže, místní zemědělci či podnikatelé a snaží se aktivně o naplňování Norské strategie snižování emisí skleníkových plynů. Městská rada pak na podporu plánu vytvořeného touto metodou vyčlenila ze svého rozpočtu fixní částku 5 milionů norských korun. Obrazový kruh Na závěr celého workshopu proběhlo jeho vyhodnocení, kdy byla opět použita jedna z norských technik, metoda obrazový kruh („Picture Circle“). Ta pomáhá ilustrovat vyjádření toho, co se účastníkům na daném setkání líbilo, s čím byli spokojeni, a naopak to, co by bylo potřeba zlepšit. Psané hodnocení semináře typu „přišel jsem získat zkušenosti a ty v bohaté míře přibyly“, se pak velmi často mění či získá novou dimenzi, pokud ho vystřídá ústní hodnocení vyjádřené jako chápání obsahu nějakého obrázku. Seminář byl v mnohém inspirací a zároveň potvrzením, že i v prostředí České republiky lze nalézt způsoby, jak zavést principy udržitelného rozvoje do praxe. Doufáme proto, že podklady, které vznikly v rámci projektu, budou dobře sloužit těm, kteří ve své práci hledají nové cesty. Bližší informace o metodách, příkladech dobré praxe z ČR a Norska naleznete na webových stránkách www.rozvojmest.cz.
Účastníci hodnotí seminář pomocí obrázků U každé skupiny je vždy přítomen hostitel, který zaznamenává, o čem se účastníci baví. Po určeném čase se účastníci přesunou do další kavárny a pokračují v diskuzi na další téma podle svého výběru. Na závěr hostitel diskuzi shrne do několika bodů. V druhé fázi se u diskutovaných témat stanoví priority a pro každý z diskusních stolů vyberou účastníci z vygenerovaných nápadů jeden, ke kterému se ve třetí fázi vytváří akční plán či projekt. Ty si na závěr „kavárny“ představí a diskutují o nich. Plánovací dílna Další z pokročilejších metod, které organizace Ideas Bank používá při facilitaci jednání s veřejností je například technika nazvaná plánovací dílna („Future workshop“). Tuto metodu použila Ideas
Metoda obrazového kruhu
9
Elektronické publikování zpráv o životním prostředí měst Josef Novák / TIMUR TIMUR v roce 2010 navázal na přípravu tří vzorových zpráv o stavu životního prostředí pro města Dubí, Svitavy a Vrchlabí a metodiku pro jejich sestavení projektem podpořeným Ministerstvem životního prostředí se zkráceným názvem Elektronické publikování zpráv o životním prostředí měst. Jeho hlavním cílem je připravit rámec pro efektivní a efektní publikování informací o stavu životního prostředí měst České republiky a posunout tak kvalitu zveřejňování informací o ŽP na úroveň řady evropských měst. Ve spolupráci s Kopřivnicí, Svitavami a Vrchlabím je připravován nástroj, jenž umožní zveřejňování strukturovaných dat (prostřednictvím tabulek a grafů) přímo na webových stránkách jednotlivých zapojených měst. Na nich na konci tohoto roku budou moci jejich obyvatelé zjistit celé spektrum údajů o stavu životního prostředí. Po obsahové stránce se data rozdělují do oblastí odpady, ovzduší, voda, hluk, zeleň a ochrana přírody a využití území, které odpovídají struktuře textových zpráv o stavu životního prostředí.
Příklad vzhledu a struktury webového nástroje Jak může vypadat prezentace životního prostředí Vašeho města? Seminář k tomuto tématu se uskuteční na začátku prosince 2010 v prostorách Ministerstva životního prostředí. Zájemci se na něm dozvědí vše potřebné o fungování připravovaného nástroje, o možnostech jeho využití na svých webových stránkách a poslechnou si zkušenosti svých kolegů ze zapojených měst. Na semináři budou navíc zveřejněny výsledky soutěže „Zelená informacím“ a předána ocenění vítězným městům. Na seminář se můžete přihlásit na www.timur.cz
SEMINÁŘ O ELEKTRONICKÉM PUBLIKOVÁNÍ ZPRÁV O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TIMUR Dokořán 2010 pro zástupce veřejné správy a zájemce o problematiku Pátek 10. 12. 2010 Ministerstvo životního prostředí, Praha Způsoby prezentace informací o životním prostředí Elektronické publikování zpráv o životním prostředí Soutěž o nejlepší webovou prezentaci o životní prostředí měst ČR Vyhlášení soutěže „Zelená informacím“
Seminář zahájí PhDr. Ivo Hlaváč, náměstek ministra, ředitel Sekce technické ochrany ŽP Místo konání: Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 10, místnost 900, zahájení v 10 hod Přihlašování on-line na www.timur.cz Na seminář bude v odpoledních hodinách navazovat již tradiční Vánoční přípitek TIMUR
10
Soutěž Zelená informacím aneb nejlepší prezentace životního prostředí na webu města Mirek Lupač / TIMUR Už jste se někdy snažili zjistit, jak městské úřady informují občany o kvalitě životního prostředí? My ano. Není to povinné ani jednoduché. Ale je to potřebné. V posledních dvou letech se v TIMUR snažíme podporovat zveřejňování informací o životním prostředí obcí a měst, ačkoliv jim to neukládá žádný zákon. Podpora dobrovolného a aktivního poskytování informací o stavu životního prostředí měst je jednou z našich současných priorit. Velmi nám pomohl Státní fond životního prostředí ČR, který v letech 2008–2009 přispěl k vytvoření metodiky pro sestavení zpráv o životním prostředí měst, a také k přípravě tří vzorových zpráv – pro Dubí, Svitavy a Vrchlabí. O tomto projektu a jeho výsledcích jste mohli číst nejen na stránkách Bulletinu TIMUR, ale také ve Zpravodaji MŽP a naposledy i v časopise Priorita. Nyní připravujeme a vydáváme zprávy pro další města, která se tímto „pilotním“ projektem inspirovala. V roce 2010 jsme získali podporu od Ministerstva životního prostředí (MŽP) pro elektronické publikování zpráv o životním prostředí měst (více o projektu se dozvíte v článku Josefa Nováka). Letos chceme metodiku doplnit o návod, jak publikovat tyto informace na internetových stránkách měst. Takové prezentace by měly umožňovat rychlou orientaci v údajích, jejich přehledné zobrazení a srovnání vývoje v čase, a ne pouze nabízet elektronickou verzi tištěné publikace ke stažení.
Nedílnou součástí přípravy podmínek pro chytré elektronické publikování je zjistit, jak města v současné době prezentují informace o životním prostředí na vlastních internetových stránkách. Zvolili jsme formu soutěže s názvem „Zelená informacím“. Její nultý ročník probíhá tento rok. Smyslem soutěže je najít nejzdařilejší prezentace o životním prostředí na oficiálních stránkách měst. Myslíme, že je potřeba motivovat města dob-
rými příklady k zveřejnění informací o životním prostředí. Vždyť internet je dnes bezpochyby místem, kde lze takové informace udržovat v aktuální podobě bez větších nákladů. Z hlediska občana – uživatele – je pak velmi snadné si příslušné informace bez finančních a technických překážek opatřit. V rámci nultého ročníku jsme vyzkoušeli postupy pro vyhledávání a hodnocení prezentací. Byla vybrána skupina asi 280 měst s počtem obyvatel pět tisíc a více. Prahu a Brno jsme ze soutěže vyloučili pro jejich výjimečné postavení dvou největších měst v ČR. Na základě kritérií zohledňujících přehlednost, srozumitelnost a celistvost obsahu, užitečnost pro uživatele, úroveň grafického zpracování, vytipovali externí hodnotitelé 26 finalistů – měst s nejzdařilejší prezentací informací o životním prostředí na internetu. Z těchto 26 návrhů vybírá porota tvořená skupinou spolupracovníků tři nejlepší prezentace a sestavuje pořadí ostatních. Členy poroty jsou kromě TIMUR také zástupci MŽP, Magistrátu hl. m. Prahy, Centra pro otázky životního prostředí UK, CENIA a nezávislí odborníci. Na konci roku 2010 vybereme a oceníme tři nejlepší prezentace. Rádi bychom, aby se v dalších letech města sama do soutěže hlásila. Usilujeme o získání silného partnera a možností odměňovat účastníky věcnými cenami. Hlavním cílem ale zůstává dávat městům dobré příklady, jak poskytnout občanům a dalším uživatelům internetu přesné, aktuální a srovnatelné údaje o kvalitě prostředí. O výsledcích nultého ročníku soutěže, tedy o tom, která města už dnes nabízejí podle nás nejlepší prezentace o životním prostředí, budeme informovat do konce roku zajisté nejen na stránkách Bulletinu TIMUR. Více k vyhlášení soutěže na str. 9. A jaká města jsou nyní ve hře? Překvapivě jsou mezi finalisty jen dvě krajská města. Ostatní jsou rozložena z hlediska geografického a z hlediska lidnatosti rovnoměrně. Nechme se překvapit. Dobré příklady si jistě nenecháme pro sebe.
11
Udržitelná gramotnost Simona Kosíková / TIMUR
Tisková zpráva k zahájení projektu S počátkem nového školního roku TIMUR zahajuje s evropskou finanční podporou realizaci projektu podpory vzdělávání na základních a středních školách. Cílem projektu je sestavit a zavést do výuky ucelený vzdělávací modul pro žáky posledních ročníků ZŠ a studenty SŠ zaměřený na průřezová témata environmentální výchovy, konkrétně na udržitelný rozvoj, hospodaření s přírodními zdroji a vzorce spotřeby. Obsahem vzdělávacího modulu budou jak znalosti o těchto tématech, tak provázání teoretických znalostí s praktickými poznatky žáků a studentů – jejich životním stylem a životem školy. Projektem se coby červená nit táhne téma ekologické stopy. Vedle výukových materiálů bude důležitou součástí projektu aktualizace stávajícího kalkulátoru ekologické stopy školy, příprava databáze dobré praxe pro prezentaci výsledků jejího výpočtu, a nakonec výstava o ekologické stopě školy. Vylepšený kalkulátor umožní mimo jiné vyhledávat různé scénáře opatření vedoucí ke snižování energetické zátěže školy.
Abychom učitelům co nejvíce usnadnili zařazení modulu do vyučování, je v projektu plánována série seminářů pro učitele. Připravíme pro ně také moderní výukové a metodické materiály. Výukový modul bude nejprve odzkoušen na některé ze škol a poté proběhne výuka na všech školách zapojených do projektu, kdy výuku povedou sami učitelé s konzultační podporou členů projektového týmu. Na řešení projektu se tak budou přímo podílet žáci i učitelé. Atraktivní produkt, v našem případě výukový modul, a aktivní zájem učitelů budou tedy klíčové pro úspěch projektu a širší využití jeho výstupů.
Nepůjde tedy zdaleka jen o teorii. Poznatky z výuky si žáci zároveň ověří na praktickém výpočtu ekologické stopy své školy a v rámci tzv. žákovských projektů budou navrhovat opatření, která mohou přinést reálné zlepšení ekologické bilance provozu školy.
HLEDÁME 30 AKTIVNÍCH ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL
RODNÝ LIST PROJEKTU
V projektu počítáme s minimální účastí třiceti základních a středních škol. V nynější fázi je otevřená možnost pro další dosud nepřihlášené školy.
Název projektu: EKOSTOPA jako nástroj vzdělávání žáků základních a středních škol
Pokud spolupracujete ve svém okolí s nějakou základní nebo střední školou, u které víte nebo předpokládáte zájem o řešenou problematiku a zapojení do projektu, uvítáme zprostředkování kontaktu.
Délka trvání: 9/2010–8/2013 Koordinátorka projektu: Simona Kosíková
[email protected] mob. 602 435 421
Foto: Shutterstock
Do projektu se mohou zapojit školy z celé České republiky, s výjimkou škol na území Prahy.
12
Města, ekologická stopa a místní Agenda 21 Viktor Třebický / TIMUR V uplynulých letech Česká republika, zejména pod tlakem mezinárodních a mezivládních institucí jako OECD, OSN a EU učinila několik kroků, které formálně přispěly k prosazování udržitelného rozvoje na národní i místní úrovni. V roce 2003 vznikla Rada vlády pro udržitelný rozvoj jako poradní orgán vlády ČR pro oblast udržitelného rozvoje (UR) a strategického řízení. V lednu roku 2010 přijala Fischerova vláda tzv. Strategický rámec udržitelného rozvoje. Tento dokument by měl stát “nad” ostatními resortními koncepcemi vlády a měl by stanovovat vizi a klíčové cíle UR v ČR, spolu s indikátory pro jejich naplnění. Naneštěstí hrozí, že strategický rámec zůstane, stejně jako jeho předchůdce, formálním dokumentem, který politici z jednotlivých rezortů ve své každodenní rozhodovací praxi nebudou nijak reflektovat ani respektovat. Prosazování UR na místní úrovni by měly napomáhat procesy tzv. místní Agendy 21. Důležitým prvkem je otevřenost úřadů, konzultace všech kroků s veřejností a strategické plánování rozvoje (přesahující rámec jednoho volebního období). V ČR postupně přibývá obcí, měst a regionů, které usilují o promítnutí
principů UR a MA21 do svých politik. Zatímco v druhé polovině 90. let to byly ojedinělé pilotní projekty, dnes se jedná o desítky míst. Na druhou stranu zůstává velké množství obcí a měst, které dosud principy MA 21 a udržitelného rozvoje nepřijaly „za své“, a jejichž volené reprezentace ve svém rozhodování často prosazují řešení, které jsou v rozporu s udržitelným rozvojem. Výsledkem jsou negativní jevy jako nekontrolovaná suburbanizace, zvýšená hlučnost a dopravní zátěž, zhoršení kvality ovzduší, prohlubující se sociální exkluze a mnohé další, neudržitelné jevy. Dalším negativním jevem na místní úrovni je, že volení zástupci města a obcí prakticky nepoužívají objektivně měřitelné ukazatele kvality života či udržitelného rozvoje, které by jim usnadnily kompetentní rozhodování. Tyto ukazatele zároveň dávají možnost občanům lépe hodnotit kvalitu místa, kde žijí – ať už jde o kvalitu životního prostředí či např. kvalitu a dostupnost zdravotnických zařízení či škol. Vhodným a komplexním indikátorem environmentálních aspektů kvality života na místní úrovni je ekologická stopa města. TIMUR se hodnocením kvality života prostřednictvím indikátorů zabývá již od roku 2003 a ekologickou stopu dosud pilotně stanovil 11 městům. Výpočet byl proveden na základě požadavků měst, které zajímalo hodnocení vlastní udržitelnosti či neudržitelnosti.
EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA (gha/obyvatele); hodnocení TIMUR (2003–2010)
5,00
gha/obyv.
3,75
2,50
1,25
0
Hradec Králové
Kladno
Potraviny
Litoměřice
Orlová
Praha
Velké Meziříčí
Vsetín
Bydlení, průmysl a stavebnictví
Krnov
Doprava
PrahaLibuš
Poděbrady
Zboží
Chrudim 09
Služby
Chrudim 04
Ostatní
Liberecký kraj
13
V současné době TIMUR rozpracovává metodiku pro stanovení ekologické stopy tak, aby byl orientační výpočet dostupný pro všechny obce a města zdarma na internetu. To umožní starostovi či starostce jakékoli obce určit, kolikrát větší je ekologická stopa municipality než dostupná biologická kapacita administrativního území obce. Ta je dána množstvím biologicky produktivních ploch na jejím území – tj. zejména lesů, orné půdy, luk a pastvin. Je zřejmé, že města, která koncentrují obyvatelstvo, průmysl, služby, zastavěné plochy a zátěž životního prostředí na relativně malé ploše, se nikdy “nevejdou” do své biokapacity. Vždy budou závislá na širokém okolí, odkud dováží zdroje, a které jim pomáhá zbavovat se odpadů a emisí. Ekologická stopa města dokáže velikost tohoto území dobře a srozumitelně vizualizovat. Lze také říci, že města, resp. jejich představitelé, která nevěnují pozornost šetrným energiím, podpoře veřejné dopravy, třídění odpadů či bezhlavě zastavují ornou půdu novou zástavbou, budou mít ekolo-
Kostlivec o zpožděné době Michael Pondělíček / Kustod tajné kostnice TIMUR
Obcím a městům zapojeným do výše zmíněných procesů místní Agendy 21 bude v roce 2011 k dispozici nástroj, který umožní přesný výpočet indikátoru ekologická stopa města. K tomu bude nutný sběr dat na místní úrovni (např. data o spotřebě energie či výkonech dopravy). Přesné stanovení ekologické stopy, spolu s určením cílů pro její snížení, umožní kvalitativní posun v procesech usilování o místní udržitelnost. Lze tedy doufat, že ekologická stopa se v blízké budoucnosti stane užívaným indikátorem kvality života na místní úrovni v České republice.
Bože, at už voda nestoupne!
Jsou dny, kdy má člověk v Čechách a na Moravě pocit, že věci mají svůj řád. Řeší se to, co je nutno řešit, a není problém postoupit dál. Naneštěstí nežijeme na vlastní planetě a také nemáme moc velké možnosti hýbat se jinak než okolní svět a zejména Evropa. Možná je to onen blahodárný účinek Evropy, na který tolik intelektuálů čekalo, ale úplně zaspat vše se dá těžko. Bohužel ne zase tak docela. V první čtvrtletí tohoto roku měli všichni analytici pocit, že krize už proplouvá za nás, a to vše, abychom u posledního čtvrtletí náhle zjistili, že zdroje nejsou a budeme rádi, že dodýcháme do příštího roku… Někdy to člověka až rozzlobí, jak rádi si sami hrajeme secvičnou ve starých cvičkách na ušpiněném pískovišti a tváříme se, že to jsou už ty nové trendy. Stále platí biblické „kdo má uši, slyš!“, a není nutné být zrovna Einstein, aby se někdo dočetl a pochopil, o čem se jedná v současné Evropě okolo nás. Jsou národy, které nás a priori považují za opice, prostě proto, že jsme odněkud z „východu“,
gickou stopu mnohem větší než obce, které zvolily udržitelnější formy rozvoje. První skupina obcí vytváří větší ekologický deficit (deficit je daný rozdílem mezi ekologickou stopou a biokapacitou). V ČR, podobně jako v rostoucí míře v dalších ekonomicky vyspělých zemích, je kvalita života v místě, či “ekologičnost” města či obce, velmi důležitým aspektem pro rozhodování lidí, ale i firem, kde budou žít či působit.
14
dále jsou národy, které nás považují za romantické nedouky, ale my samozřejmě přispějeme rádi svou trochou do mlýna a naznačíme, že to s námi není jednoduché.
a kdečem, že Evropa reaguje na klimatickou změnu, hledá adaptační strategie a bezhlavé šetření uhlíku se mění na aktivní šetření prostředků správy a samosprávy.
„Startujeme“ Agendu 21 v době, kdy okolní svět už pomalu zapomíná, co to vlastně před dvaceti lety bylo. Daří se nám veřejně a demonstrativně obhajovat postup v nějakých disciplínách pro úřady, aniž si kdo povšiml, že zlatá svazácká éra už skončila a demonstrativní přijetí čehosi nezaručí originalitu ani pravost. Chystáme indikátory rozvoje a klimatické změny, aniž bychom postřehli, že se svět změnil, že naše doba je zpožděná.
Je potřeba cestovat a dívat se kolem sebe, abychom i v našem zpožděném čase náhodou nehledali Ameriku tam, kde už není, a zbytečně nepoškodili to, co potřebujeme!
Je to velká škoda, ale v téhle zpožděné době a zemi je těžké něco přinést a uplatnit a nemít přitom pořádně okopané kotníky od ostatních, jak se nám snaží podrazit nohy, ne aby nás předběhli, ale abychom my nedoběhli…
Je nutné se odpoutat od našich často směšných domácích strkanic, tahanic a šlendriánů, abychom mohli zvednout hlavu a podívat se do nebe, slyšet nové myšlenky a přijmout pravidla hry, která nejsou „malá“, ale nadčasová, která nás pozvednou a popoženou dál. Bez nich nám za chvíli nezbude než sedět za pecí a doufat, že voda už nestoupne.
Proto nám uniká ve všech udržitelných radách a pracovních podskupinách, úderných komisích
Na jednu stranu totiž bojujeme proti povodním, ale na druhou stranu nemáme dostatek vodních zdrojů, ochrana přírody jich řadu ještě vydatně blokuje.
O NÁS O VÁS: Ing. Iveta Ondráčková Zde vám postupně představujeme osoby spojené s TIMUR Narodila se v Třebíči, kde dnes s rodinou také žije a pracuje. Dětství prožila v malé vesnici nedaleko Třebíče, v Okřešicích. Patří do generace tzv. „Husákových dětí“ a té zkušenosti si cení. Po studiích na ekonomicko-správní fakultě rok učila na obchodní akademii. Potom jako spousta jiných dívek odjela na zkušenou do Nizozemí. Po návratu z cest zakotvila v redakci třebíčských novin a pracovala jako redaktorka. Jako matka dvou dětí začala navštěvovat místní mateřské centrum, nejprve jako klientka, později jako dobrovolnice. Díky tomu dobře ví, že žádná nezisková organizace to nemá jednoduché, některé doslova bojují o přežití. Když děti povyrostly, přihlásila se do výběrového řízení na místo koordinátorky projektu Zdravé město. Uspěla, a nyní na této pozici pracuje asi 1,5 roku. Práce jí moc baví. Zjišťuje, že zde může výborně propojit svoje dřívější životní zkušenosti – z novinařiny, dobrovolnické práce, pedagogické činnosti, tazatelské práce i práce ze zahraničí. Chtěla by, aby „zdravé město“ nebylo jen prázdným pojmem na papíře. Osobně si pod tímto označením představuje místo, kde člověk rád žije – může sportovat, zdravě, kulturně i společensky žít. Místo, které je přátelské rodinám s dětmi a také všem obyvatelům.
