Číslo 1 Ročník V 2012
T ý m o vá i n i c i at i va p r o m í s t n í u d r ž i t e l n ý r o z v o j
Z OBSAHU • Pilotní výpočty uhlíkové stopy vybraných měst • ROZHOVOR: Vladimíra Šilhánková – Městské prostředí očima urbanistky • Krnov: praktické využití indikátoru Dostupnost • Putovní výstava ekologické stopy vzdělává
2
Editorial
Milí přátelé,
Obsah
Bulletinu TIMUR / č. 1 / 2012
rok 2012 přináší nejen vypjatá očekávání rozpadu eurozóny či rovnou konce světa, často plozená iracionálním strachem, o němž sugestivně píše Michael Pondělíček v tradiční rubrice Kostlivec. Přináší také konferenci OSN neformálně zvanou Rio+20, jejímž cílem je dvacet let po iniciační akci v brazilském Riu vyhodnotit, jak udržitelný a zelený je svět. Drhne to, slov je více než činů. Své o tom ví Vladimíra Šilhánková, která se udržitelností dlouhodobě a prakticky na místní úrovni zabývá. Rok 2012 znamená v neposlední řadě desetileté výročí TIMUR, což je pádný důvod k oslavě. 10 let v životě člověka dokáže převrátit mnoho věcí naruby a pro organizaci to platí dvojnásob. Stojí za námi spousta práce, projektů, nadějí i zklamání. Některé počiny dopadly lépe a některé hůře. Naše výstupy a služby jsou nepochybně profesionálnější než v počátcích TIMUR. Současné projekty „drží prst na tepu doby“, použiji-li nehezké klišé. Zástupci velkého byznysu i menších firem ve světě dnes běžně hovoří o své stopě, uhlíkovém účetnictví, reportingu či společenské odpovědnosti. Snažíme se o to, aby podobné koncepty zdomácněly i v české kotlince, nejenom v privátní sféře, ale i ve veřejném sektoru. Důkazem, že se nám to daří, je úvodní článek Bulletinu. TIMUR vytvořil novou a komplexní metodiku výpočtu emisí skleníkových plynů na úrovni města. Přinášíme výsledky z prvních čtyř měst, další budou následovat. Jsem přesvědčen, že jde o projekt unikátní a potřebný nejen v zemi, kde změna klimatu získala zcela nesmyslný, ideologický nátěr. Jeho výstupy jsou použitelné i pro celoevropské aktivity typu Úmluva starostů. Přeji podnětné čtení.
3 6 9 10 12 13 14
Pilotní výpočty uhlíkové stopy vybraných měst Mirek Lupač / TIMUR
Praktické využití indikátoru A.4 Dostupnost při rozvoji odpadového hospodářství v Krnově Petr Suchý / MěÚ Krnov
ROZHOVOR: Městské prostředí očima urbanistky Vladimíra Šilhánková / Město Hradec Králové
Putovní výstava o ekologické stopě vzdělává veřejnost, učitele i žáky škol Michaela Pomališová / TIMUR
Unese Země naše kroky? Žáci ze ZŠ Táborská v Praze už to vědí Dana Sládková / FZŠ Táborská – Praha 4
Kostlivec letištní Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR
O nás, o vás: Petr Suchý
Viktor Třebický/ ředitel TIMUR
Timur Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Senovážná 2 / Praha 1 / 110 00 Tel.: 602 435 421 / e-mail:
[email protected] BULLETIN Timur Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., pouze v elektronické podobě pro vnitřní potřebu a pro potřebu partnerů TIMUR. redakce Michaela Pomališová (odpovědná redaktorka) Mirek Lupač, Michael Pondělíček
foto na titulní straně: Krnov – letecký snímek centra města
3
Pilotní výpočty uhlíkové stopy vybraných měst
Klíčové jsou kvalitní zdroje dat
Mirek Lupač / TIMUR Na stránkách Bulletinu TIMUR jsme již dříve představili projekt „Města a klimatická změna“, který probíhá ve spolupráci s pěti městy ČR. Našim čtenářům jsme vysvětlili pojem „uhlíková stopa“ a také jsme se věnovali evropské iniciativě „Covenant of Mayors“ neboli Úmluvě starostů a primátorů ke snížení emisí skleníkových plynů v evropských městech. Nyní máme k dispozici výsledky výpočtů uhlíkové stopy ve spolupracujících městech. Pokusili jsme se kvalifikovaně stanovit množství ekvivalentních emisí CO2 v roce 2010 a navrhnout racionální a opakovatelný postup pro tento výpočet.
Nová metodika vychází z Úmluvy starostů Na stole dnes máme inovovanou metodiku výpočtu uhlíkové stopy města. Abychom se drželi cílů projektu, tedy podpory principů formulovaných v Úmluvě starostů, vychází metodika z její inventury skleníkových plynů (Baseline Emission Inventory), ale v některých částech je podrobnější, více propracovaná a přizpůsobená českým podmínkám. Naším cílem bylo také zpřesnit a zprůhlednit výpočet mezinárodního srovnávacího indikátoru ze sady ECI/TIMUR (European Common Indicators) A.2 Místní příspěvek ke globální změně klimatu. Podrobná metodika bude dostupná všem zájemcům v polovině roku 2012. Do té doby bude ještě testována ve městech, která nám s tímto úkolem pomáhají. Jedná se o Chrudim, Jilemnici, Krnov, Semily a Svitavy. Kromě těchto měst se na projektu podílí také pražská Městská část Praha-Libuš. Výpočet uhlíkové stopy měst využívá data z pěti hlavních oblastí, které jsou ještě tam, kde to je možné, rozděleny na dílčí sektory (viz tabulka)
Nejnáročnější je získat data o spotřebě energií a paliv. V našem případě se to podařilo poměrně dobře, zejména díky snaze a spolupráci partnerů ve městech a díky samotným distributorům, kteří byli schopni dodat strukturované údaje. Také jsme využili další metody: porovnání s energetickými plány, kvalifikované odhady, atd. Data dopravních a přepravních výkonů byla převzata z dopravních výzkumů, která realizovala sama města. Bylo tomu tak v případě osobní dopravy, u nákladní dopravy posloužila data z krajů sledovaná Ministerstvem dopravy ČR. Údaje o odpadech poskytla města. Pro stanovení změn území (zástavba zemědělské a lesní půdy) byla vytvořena samostatná metodika založená na porovnání plochy půdy vyjmuté ze ZPF (Zemědělský půdní fond) a odňaté lesní půdy s vydanými stavebními povoleními na daných pozemcích. Údaje o chovech hospodářských zvířat se podařilo získat jen za město Krnov. Pro ostatní města bude, doufejme, možné získat potřebné údaje z Ministerstva zemědělství.
Představujeme výsledky a jejich srovnání Nyní představujeme uhlíkovou stopu čtyř vybraných měst. Mějme na paměti, že ačkoliv jsou tyto údaje již prakticky konečné, mohou nastat drobné změny doplněním dílčích dat a zpětnou kontrolou. Pojďme se tedy podívat na dostupné výsledky a jejich vzájemné srovnání. V grafu 1 vidíme hodnotu uhlíkové stopy přepočtenou na jednoho obyvatele. Na první pohled je zřejmé, že největší podíl uhlíkové stopy měst tvoří spotřeba energií. Tento podíl je v našem vzorku 78–92 %. Druhou nejvýznamnější oblastí jsou emise skleníkových plynů z dopravy. Ve sledovaných městech je to 6–17 %. Ostatní oblasti se na uhlíkové stopě podílejí výrazně méně.
Hlavní oblasti využívaných dat pro výpočet uhlíkové stopy. CELKEM
obec
domácnosti
podniky
ostatní
Spotřeba energií a paliv
ü
ü
ü
ü
ü
Doprava
ü
ü
ü
ü
ü
Odpady
ü
ü
ü
û
û
Změny využití území
ü
û
û
û
û
Zemědělství
ü
û
û
û
û
4 14,0 14
Hlavní podíl na uhlíkové stopě mají energie
12 12,0 10 10,0 Zemědělství 8,0 8
Využití území
Vzhledem k tomu, že se na uhlíkové stopě z většiny podílí spotřeba energií, je zajímavé nahlédnout na strukturu zdrojů energie ve sledovaných městech.
Odpady
6 6,0
Doprava Energie
4,0 4
2 2,0 0 0,0 Chrudim
Jilemnice
Krnov
Svitavy
Graf 1: Skladba uhlíkové stopy měst (údaje v t CO2 ekv. na obyvatele. © TIMUR 2012
Nejvyšší celková uhlíková stopa ve výši 13 t CO2 byla zjištěna ve městě Jilemnice. Jilemnice má nejmenší počet obyvatel ze všech sledovaných měst – necelých 6 tisíc. Na katastru města sídlí energeticky velmi náročný provoz a město není vybaveno centrálním zásobováním tepla z kombinovaného zdroje. Přepočet vysoké spotřeby energií na malý počet obyvatel vede k znatelně vyšší výsledné hodnotě uhlíkové stopy ve srovnání s ostatními městy. Nejpříznivější hodnota uhlíkové stopy na obyvatele byla zjištěna ve městě Chrudim. Ve městě je významný podíl staveb zásobován centrálně dodávaným teplem z elektrárny Opatovice. Zde probíhá kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) s velmi příznivým emisním faktorem. Velká míra využití centrálního tepla z tohoto zdroje má pozitivní vliv na celkovou výši uhlíkové stopy města. Na druhou stranu se v Chrudimi na uhlíkové stopě významněji podílí doprava, která odráží velké dopravní a přepravní výkony související s polohou města v blízkosti Hradecko-pardubické aglomerace. To potvrzují i výsledky výzkumu mobility obyvatel.
Obr. 1: Komplex potravinářského výrobního provozu společnosti DEVRO, a. s., v Jilemnici.
V grafu 2 můžeme vidět podíl jednotlivých druhů spotřebované energie na produkci skleníkových plynů. Největší podíl představuje spotřeba elektřiny, na druhém místě je spotřeba zemního plynu. Třetí v pořadí je centrální teplo z kombinované výroby. V grafu vidíme množství emisí skleníkových plynů z výroby tepla (oranžová barva), které je stanoveno pomocí emisního faktoru pro daný zdroj. Čím efektivněji zdroj pracuje, tím menší produkce CO2 je s výrobou tepla spojena. 14,00 14 12,00 12 10,00 10 Kapalná paliva
8,00 8
Uhlí
6,00 6
Zemní plyn Teplo - KVET
4,00 4
Elektřina
2,00 2 0,00 0
Chrudim
Jilemnice
Krnov
Svitavy
Graf 2: Podíl jednotlivých druhů energií na uhlíkové stopě měst. © TIMUR 2012
Podíl jednotlivých sektorů na spotřebě energií je důležitý Zajímavý je také podíl jednotlivých sektorů na uhlíkové stopě města. Zde sledujeme emise skleníkových plynů ze spotřeby energie v obecních budovách, domácnostech, podnicích a ostatních zařízeních – tedy
Obr. 2: Elektrárna Opatovice je jedním z nejvýznamnějších zdrojů kombinované výroby elektřiny a tepla v ČR.
Jilemnice
Chrudim 0,0%
3,0%
5 14,9%
Obec / úřad
23,6%
Obec / úřad
Domácnosti
37,1%
Domácnosti
Jilemnice Svitavy Jilemnice
Chrudim Chrudim Podniky 3,0%
36,3% 3,0%
23,6%
1,6%
Ostatní
37,1%
22,5%
Domácnosti 37,1% Domácnosti Podniky Podniky
36,3%
36,3%
Ostatní
Ostatní
83,5% 83,5%67,3%
0,0% 3,4%
Domácnosti Domácnosti Domácnosti Podniky Podniky Podniky Ostatní OstatníOstatní Grafy 3: Podíl vybraných sektorů na produkci emisí t CO2 ekv. © TIMUR 2012
6,1% 4,1%
Obec / úřad 44,7%
22,5%
Domácnosti
Obec / úřad Domácnosti
Svitavy Svitavy
Podniky Ostatní
67,3% 6,1% 4,1%6,1% 4,1%
Krnov
zejména zdravotnických, kulturních a sociálních zaří3,4% zení a dalších nevýrobních provozovnách. Přesné roz0,0% dělení spotřeby energií do jednotlivých sektorů není67,3% snadné. Do určité míry lze vycházet z údajů od distributorů, kteří oddělují spotřebu Obec / úřaddomácností od spotřeby podniků, případně terciárního sektoru. V některých Domácnosti městech dále44,7% existují podmínky či podklady, díky Krnov Krnov 51,9% Podniky kterým lze rozdělení podle sektorů provést. Jedná se 3,4% 3,4%0,0% pro místní třeba energetickou politiku, ener0,0% o analýzy Ostatní getické plány, atd. Jinde tyto podmínky vytvořeny nejsou a část spotřeby tak zůstává nerozlišena v položce „ostatní“. Následující Obec grafy/ úřad ukazují složení spotřeby Obec / úřad energií podle sektorů ve sledovaných městech.
Domácnosti Domácnosti 44,7% 51,9% Grafy (3) ukazují složení spotřeby Podniky Podniky energií podle sek51,9%
Obec / úřad Obec /Obec úřad / úřad
Svitavy
Krnov
51,9%
Ostatní
14,9%
14,9%
Obec / úřad Obec / úřad
23,6%
Podniky
1,6% 1,6% 0,0% 0,0% 6,1% 83,5% 4,1%
44,7%
torů ve sledovaných městech.Ostatní Ilustrují, jak může být Ostatní rozdělení podílů na spotřebě energií rozdílné i v malém vzorku obcí.
Uhlíková stopa měst nepřevyšuje národní průměr Hodnota uhlíkové stopy, tedy produkce ekvivalentních emisí oxidu uhličitého na jednoho obyvatele ČR, je podle národní emisní inventarizace přibližně 13 tun ročně. Metodika národní emisní inventury není totožná s metodikou výpočtu emisí na úrovni města, byť se inventura emisí zakládá na velmi podobných
22,5%
Podniky Ostatní
Obec / úřad Obec / úřad 22,5% Domácnosti Domácnosti
postupech. Srovnání výsledků z měst s národním Podniky Podniky průměrem nemusí vést k přesným závěrům. Výsledky 67,3% ale ukazují, že prakticky Ostatní města se pohybují Ostatní všechna poměrně hluboko pod ním. O čem toto zjištění svědčí? Podle našeho názoru zejména o tom, že se na území námi zkoumaných měst nenacházejí ty skutečně významné zdroje emisí skleníkových plynů. Největším jednotlivým zdrojem emisí CO2 v ČR jsou Elektrárny Prunéřov (I a II) provozované společností ČEZ, a. s. Tento energetický komplex v roce 2010 uvolnil do okolí 9,433 milionu tun CO21. Jak vyplývá z údajů uvedených v tomto článku, ve stejném roce vzniklo v důsledku spotřeby ve všech 4 městech dohromady necelých 0,5 milonu tun CO2 ekv. „Menší elektrárny“ pak produkují typicky okolo 2 milionů tun CO2 ročně. Je pochopitelné, že tyto obrovské zdroje mají rozhodující podíl na celkové národní inventuře skleníkových plynů. Uhlíková stopa, tedy ekvivalentní emise skleníkových plynů sledovaných měst, se pohybuje zhruba od 5 do 12 tun CO2 ekv. na obyvatele. Tyto hodnoty jsou srovnatelné nebo nižší než je průměr z národní inventury. Největší podíl na produkci emisí má spotřeba energií. Celkově tvoří 80–90 % uhlíkové stopy. Na prvním místě je spotřeba elektřiny, následuje zemní plyn, dále teplo vyrobené kogenerací a nakonec ostatní paliva. Efektivní zdroje kogeneračního tepla s příznivým 1 Integrovaný registr znečišťování, CENIA.
6
emisním faktorem významně snižují uhlíkovou stopu tam, kde je možné z těchto zdrojů zásobovat větší množství obyvatel. Uhlíkovou stopu významně ovlivňuje doprava, jejíž podíl se může podle našich zjištění pohybovat až kolem 17 % celkových emisí.
Řešením jsou inovace a celková ekologická a energetická politika Otázkou na závěr jsou možnosti obce, samosprávy, ovlivnit celkovou výši uhlíkové stopy města. Podíl emisí spojených se samotným městským úřadem je velmi nízký (kolem 5 %), a proto má místní samospráva relativně malý prostor pro snížení celkové uhlíkové stopy města. Velmi důležitá jsou opatření ve spojení s „byznysem“ nebo úsilí o změnu chování domácností
Praktické využití indikátoru A.4 Dostupnost při rozvoji odpadového hospodářství v Krnově
Petr Suchý / MěÚ Krnov Město Krnov se do sledování indikátorů udržitelného rozvoje zapojilo v roce 2005 a v průběhu let získalo zkušenosti s většinou indikátorů sady ECI/TIMUR. Účelem tohoto článku je představení příkladu praktické aplikace výsledků indikátoru A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb. Jeho obecně pojatá definice se zabývá vyhodnocením procenta občanů žijících v dosahu 300 m od veřejných prostranství a služeb. Spádová oblast tří set metrů se ukázala jako dobře použitelná při hodnocení dostupnosti veřejných prostranství s plochou větší než 5000 m2. Takových prostranství, která současně oplývají dostatkem zeleně a jsou vybavena tak, aby skutečně nabízela odpočinkovou funkci, se v Krnově nachází sedmnáct a poskytují ve spádové oblasti tří set metrů příležitost 54 % občanům. Tato poměrně nízká hodnota je dána striktním dodržením podmínek pro velikost a vybavení plochy a současně sledování skutečné dostupnosti po zvážení všech bariér. Geografické
směrem k energetické šetrnosti. V této oblasti má místní samospráva málo nástrojů, ale velký prostor pro nové postupy. Jediným skutečně účinným řešením je komplexní ekologická a energetická politika města a důsledné využívání všech inovací a dostupných nástrojů pro snížení energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů. Na možná opatření k ochraně klimatu, která mohou města využít, se budeme soustředit nyní. Ve světle zjištěných skutečností budeme posuzovat možnou účinnost nástrojů navržených v Úmluvě starostů a vůbec význam politických instrumentů pro ochranu klimatu, a to s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých městech. V článku jsou použity fotografie DEVRO, a.s., a MF Dnes.
zpracování ukazatele a analýzu výsledků zajišťovala na náklady města iniciativa TIMUR. Rozsáhlejšího a trvalého využití se dočkalo hodnocení dostupnosti nádob na tříděný odpad. Na rozdíl od parků je možné vytvořit nová stanoviště sběru odpadů v poměrně krátkém časovém horizontu, a tak lze vývoj situace prostřednictvím opakovaných sledování indikátoru nejen hodnotit, ale také skutečně ovlivnit. V Krnově byl indikátor hodnocen v letech 2005, 2009 a naposledy na konci roku 2011 (viz tabulka). Výsledky indikátoru Dostupnost v letech 2005, 2009, 2011. Období
Počet stanovišť
Dostupnost (%)
2005
82
55
2009
112
64
2011
132
64
Pro praktickou uplatnitelnost indikátoru se ukázalo jako stěžejní určení sledované donáškové vzdálenosti. Standardních 300 metrů je pro každodenní sběr odpadů příliš mnoho. Ruku na srdce, kdo z nás, kteří bydlíme v centrech měst, by byl ochoten nosit odpad do kontejneru vzdáleného tři sta metrů? V databázi výsledků na webových stránkách o. s. TIMUR je možné nalézt i města, která, patrně díky
7
Obr.1: Znázornění spádové oblasti sběrného místa a doplňujících údajů v GIS.
Obr. 2: Bílé místo dle analýzy prováděné v r. 2009.
(obr. 1). Zobrazení stanovišť kontejnerů a spádových oblastí je samozřejmě veřejně přístupné na webových stránkách města.
Obr. 3: Nově vytvořené sběrné místo a redistribuce bytových domů ve spádové oblasti. třistametrové vzdálenosti, vykazují hodnotu tohoto indikátoru téměř sto procent, aniž by to vypovídalo o skutečné organizaci sběru odpadů. Naší snahou není vykázat vysoké, ale málo vypovídající číslo a mít formálně splněno. Byla tedy zvolena maximální donášková vzdálenost sto metrů se zahrnutím všech známých bariér. Prakticky oněch sto metrů sleduje skutečnou pěší vzdálenost od domu nebo hranice pozemku. Výsledkem je namísto formálních 100 % reálná hodnota 64 % občanů se skutečně dostupnými nádobami na tříděné odpady. Výstupem hodnocení je databáze zapracovaná do geografického informačního systému (GIS), která slouží zejména k plánování dalšího rozvoje sběrné sítě. Každé stanoviště kontejnerů je vyznačeno číslem a domy v jeho spádové oblasti jsou označeny vybarvením pozemku. Stanoviště je doplněno informací o objemu kontejnerů a sbíraných komoditách
Zkušenosti s opakovaným výpočtem tohoto indikátoru odhalily i slabší stránku této metody. Ačkoliv došlo v letech 2005–2011 k výraznému zvýšení počtu stanovišť kontejnerů, na výsledné hodnotě indikátoru se to příliš neprojevilo. Je to dáno tím, že proběhlo výrazné zahuštění sběrné sítě v místech, kde byl dostatečný počet obyvatel v liniové vzdálenosti sta metrů, tj. v oblastech s hustou zástavbou. Zlepšen tak byl jiný důležitý ukazatel – počet obyvatel na jedno stanoviště. Na hodnotě indikátoru se také téměř vůbec neprojevilo extenzivní rozšiřování sběrné sítě v periferiích s řídkou venkovskou zástavbou. Analýzou byly identifikovány části města s řídkou zástavbou rodinných domů, kde je obtížné efektivně dosáhnout nízké donáškové vzdálenosti. V těchto oblastech byl zaveden pytlový sběr plastů a nápojových kartonů, který i zde zajišťuje dostupnost třídění. Silnou stránkou této metody je možnost zobrazení výstupů v GIS, které má velkou vypovídací hodnotu a je dobře použitelné, k rozhodování o budování nových sběrných stanovišť. Nová stanoviště jsou vytvářena kombinací mapového modelu s přirozenými stanovišti, jako jsou dosavadní stanoviště nádob na směsný komunální odpad, obchody apod. Praktické plánování vychází ze zjištění „bílého místa“ (obr. 2), ve kterém se nacházejí obytné budovy. Dalším krokem je vyhledání možného umístění barevných kontejnerů (pozemek ve vlastnictví
8
Další rozvoj sběrné sítě tříděných odpadů bude směřován k tomu, aby byl pro občany vytvořen skutečně pohodlný a motivující systém sběru. Optimální stav bude v podmínkách Krnova dosažen kombinací pytlového sběru a klasických barevných kontejnerů, které i nadále budou tvořit hlavní prvek sběrné sítě.
Obr. 4: Informace k novému sběrnému místu – objem kontejnerů je nejmenší možný z důvodu minimálního dostupného prostoru. města, přístupnost svozovému vozidlu). Jedná se zpravidla o nejtěžší krok, neboť proti umístění kontejnerů obvykle obyvatelé blízkých domů protestují a poukazují na to, že by zde sběrné nádoby sice měli být, ale pokud možno až u sousedova domu. Pokud je vhodná plocha nalezena, pak je na základě zjištěného počtu obyvatel stanoven potřebný objem kontejnerů. Změna situace po umístění kontejnerů je znázorněna na obr. 3.
Obr. 5: Příklad instalace – pro zajištění svozu odpadů v pohledově exponovaném místě byla vybudována sestava podzemních kontejnerů, která nahradila i nevzhledné popelnice na směsný komunální odpad.
NOVINKA
Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce
Vladimíra Šilhánková a kol. Hradec Králové 2011
Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce
Vladimíra Šilhánková a kol. Civitas per Populi, Hradec Králové, 2011, 216 s. ISBN 978-80-904671-4-9 300 Kč, objednávky na www.civitas-group.cz
Indicators of Sustainability on the Local Level
Šilhánková, Vladimíra et all. Civitas per Populi, Hradec Králové, 2011, 200 s. ISBN 978-80-904671-5-6
Indicators of Sustainable Development for Municipalities
Vladimira Silhankova et all Civitas per Populi Hradec Králové 2011 1
Problematika udržitelného rozvoje (UR) je v popředí zájmu široké odborné i laické veřejnosti již několik let. Pro měření směřování k udržitelnému rozvoji, stejně tak jako ke sledování výkonnosti jednotlivých území – od lokální přes regionální úroveň až k úrovni celostátní – se používají ukazatele neboli indikátory. Obsahem publikace je návrh jednotného systému sledování stavu a rozvoje jednotlivých obcí a měst, který je vzájemně skladebný nejen po jednotlivých oblastech – ekonomické, environmentální a sociální. Navržený jednotný systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen ekonomické) jednotlivých území je zároveň kompatibilní s územně plánovacími podklady podle stavebního zákona. Vlastní výpočet jednotlivých indikátorů je k dispozici na www.indikatory.eu.
9
ROZ H OVOR
Městské prostředí očima urbanistky
Rozhovor s Vladímírou Šilhánkovou, zastupitelkou a členkou Rady města Hradec Králové Doc. Vladimíra Šilhánková je patriotkou Hradce Králové. Městům a jejich rozvoji se věnuje celý život. V Hradci Králové pracovala v různých funkcích, mj. jako hlavní architektka města. V současnosti je zastupitelkou a členkou Rady města. V rámci své činnosti v samosprávě se podílí na činnostech Výboru pro životní prostředí jako místopředsedkyně a ve stejné funkci je i ve Výboru pro územní plánování a rozvoj města, činnost těchto komisí její aktivity v zastupitelstvu však značně překračují. V současnosti ji trápí úměrné řešení rozvoje města Hradec Králové a okolí, a také tvorba nového územního plánu.
Jakou máte zkušenost s uplatňováním konceptu udržitelnosti v rozvoji tak velkého města jako je Hradec Králové? Hradec Králové má dlouhou tradici v oblasti plánování svého rozvoje a vždycky se snažil v této oblasti „jít s dobou“. Proto není divu, že i v oblasti udržitelného plánování byl Hradec aktivní mezi prvními. Udržitelnost se zde stala nedílnou součástí tvorby strategického plánu a indikátory udržitelného rozvoje (které jsou mj. integrální součástí tohoto strategického plánu) jsou sledovány už od roku 2003. Pokusili jsme se jít ještě trochu dál a strategický plán v duchu místní Agendy 21 jsme provázali nejen s realizačními dokumenty – akčními plány, ale vznikla i jeho přímá vazba na rozpočet města. V současné době, kdy se tvoří nový územní plán města, jde tato koordinace dokumentů ještě dál a naší snahou je vytvořit koordinovaný systém plánování města. Neznamená to ale, že by vše bylo vždy bez problémů a ideální. Např. komunikace s veřejností na úrovni takto velkého města není vždy optimální a obecné poučky a přístupy uplatňované v menších sídlech zde mnohdy zcela flagrantně selhávají. Za téměř 10 let práce ale tento přístup přinesl celou řadu pozitivních výsledků, jako bylo např. vybudování terminálu hromadné dopravy (viz fotografie) nebo koupaliště Flošna, což obojí vzešlo z ankety pro veřejnost „Téma pro Hradec 2003“.
Projeví se současná krize na tahu k udržitelnosti města nějak hlouběji? Určitě se krize projeví a už se projevuje. Nemusí to ale být vždy v neprospěch věci, jak by se možná zdálo. Omezené finanční prostředky nutí města zamyslet se nad tím, co je a co není přínosem pro kvalitu života, a tedy i pro koncept udržitelnosti. Určitě současná krize pomůže oddělit smysluplné investice do udržitelnosti od „těch druhých“. Vlastně může být koncept „udržitelnosti“ za tuto ekonomickou krizi vděčný, protože krizi překonají „ve zdraví“ právě jen ty přístupy a koncepce, které skutečně něco přinášejí a udržitelnost „mají v sobě“. O „prázdnou slámu“ a „staré cvičky“ obalené jen mnohomluvností o udržitelnosti nebude do budoucna zájem.
Připravují se rozpočty na příští rok, myslíte, že se najdou prostředky na rozvojové strategie a udržitelný rozvoj v rámci města? To je ovšem zapeklitá otázka. Každý správný hospodář vytváří strategii právě v době nedostatku, a to právě proto, aby dobu nedostatku mohl překonat. V době relativní hojnosti nejsou strategie tak životně důležité, i když řada našich lokálních politiků si myslí opak. Určitě se pokusíme vytvoření nové strategie v Hradci prosadit, i přes nepříznivou ekonomickou situaci. Udržitelný rozvoj bych z toho snad nějak specielně „nevypichovala“, myslím, že to se rozumí samo sebou a každá smysluplná strategie musí být „udržitelná“, jinak by to přece ani nemohla být strategie.
10
Realizované plány na výstavbu terminálu autobusové dopravy v Hradci Králové. Myslíte, že je čas k transformaci strategií udržitelného rozvoje na nějakou novou úroveň v souvislosti s globálními změnami? Koncept udržitelnosti tak, jak se s ním setkávám za posledních 10 let v České republice, je nejen na transformaci zralý, ale už opravdu velmi přezrálý. Instituce, ať už státní nebo nestátní věnující se udržitelnosti v podobě místní Agendy 21 se zcela vyprázdnily a soustřeďují se namísto řešení problémů na formalizaci postupů a vytváření svého vlastního mediálního obrazu. Je skutečně trapné, jak se vyrábí ceny a soutěže o udržitelnost jako na běžícím pásu. Je to zkostnatělý začarovaný kruh pro vyvolené „udržitelné“, kde už není místo pro zdravý rozum a bohužel už ani pro tu samotnou udržitelnost ne!
Putovní výstava o ekologické stopě vzdělává veřejnost, učitele i žáky škol Michaela Pomališová / TIMUR Výstava Ekologická stopa: Unese Země naše kroky? je obnovenou a pozměněnou verzí velmi úspěšné stejnojmenné putovní výstavy, kterou v roce 2002 realizovala společnost Iris, o.p.s., a v letech 2008–2010 Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Výstava v té době navštívila více jak 30 míst po celé České republice. Díky aktivitám TIMUR ve vzdělávání žáků základních a středních škol pomocí konceptu ekologické stopy byla výstava renovována a aktualizována. Nyní nastává její další životní etapa, a tedy instalace v dalších
Co byste popřála jiným městům v České republice v nadcházejícím roce? Je třeba přát si, aby se mezi nás zase vrátil zejména zdravý rozum! A to i v oblasti udržitelnosti rozvoje. Vždyť se podívejte, kolik dnes existuje zákonů a normativů, které požadují „udržitelnost“. Jenže každý tak trochu po svém a tak trochu jinak než ty ostatní. Smysluplná provázanost jednotlivých dokumentů a rozvojových strategií prakticky neexistuje, takže pak se v tom bruslí a kličkuje. Je proto potřeba, aby se vytvořil i na místní úrovni smysluplný systém koordinace rozvojových dokumentů. Jako velkou příležitost pro spolupráci v této oblasti vidím platformu Svazu měst a obcí.
městech – na jejich úřadech, školách, aj. Od loňského roku byla již k vidění na městském úřadě v Kopřivnici a Dobříši. Zatím poslední hostující institucí je základní škola FZŠ Táborská na Praze 4, která výstavu zařadila do výuky – o jejich zkušenostech se můžete dočíst v následujícím článku: Unese Země naše kroky? Žáci ze ZŠ Táborská v Praze už to vědí. Výstava přibližuje veřejnosti, pracovníkům úřadů i politikům znalosti o udržitelné spotřebě, vzorcích chování a jejich vlivu na životní prostředí a čerpání přírodních zdrojů. Ve školách je výstava o ekologické stopě jednou z volitelných aktivit, kterou mohou učitelé doplnit svůj výukový plán přírodovědy, občanské nauky a jiných předmětů. Žáci mohou v souvislosti s výstavou počítat svoji vlastní ekologickou stopu nebo mohou ve spolupráci s učitelem zjistit, jaký výsledek ekologické stopy má celá škola a porovnat ho s jinými školami v ČR. Výstava je pro žáky mimo jiné dobrým vodítkem k vypracování projektů, resp.
11
opatření, díky kterým škola může snížit svoji zátěž na životní prostředí – ekologickou stopu. Díky svému výtvarnému a hravému pojetí je výstava vhodná i pro děti, je tvořena patnácti barevnými panely a jedním modelem, které lze instalovat téměř v jakémkoli prostornějším interiéru.
Máte zájem o zapůjčení výstavy? Výstavu ke vzdělávacím účelům půjčujeme zdarma až na dva měsíce, požadujeme pouze spoluúčast na úhradě převozu výstavy na místo určení. Kontaktujte nás na e-mailu
[email protected] nebo telefonu +420 602 435 421. Více informací k výstavě najdete na stránkách www.ekostopa.cz/skoly/projekty.
Náhledy interaktivních panelů výstavy
Výstava byla renovována v rámci projektu „EKOSTOPA jako nástroj vzdělávání žáků základních a středních škol“ (CZ.1.07/1.1.00/14.0157 ) za podpory Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který administruje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
12
Unese Země naše kroky? Žáci ze ZŠ Táborská v Praze už to vědí
Dana Sládková / FZŠ Táborská – Praha 4 Na naší základní škole máme již podruhé umístěnou putovní barevnou, kreativně vytvořenou a inspirující výstavu k tématu ekologické stopy. Poprvé měli žáci možnost si jednotlivé informativní a interaktivní panely prohlédnout, když jsme všichni společně počítali ekostopu celé školy, nyní se k nám v aktualizované podobě vrátila a opět přitahuje pozornost nejen o přestávkách. Osobně považuji koncept ekologické stopy za velmi zajímavý prostředek, jak žákům zprostředkovat různé problémy životního prostředí a vztahy mezi nimi, proto jsem využila výstavu i v hodinách přírodopisu na 2. stupni, kde vyučuji. Na úvod si žáci s pomocí internetu na on-line kalkulátoru vypočítali, jaká je jejich osobní ekologická stopa a diskutovali jsme o tom, co přesně získané číslo vyjadřuje, jaké rozmanité údaje o jejich zvycích a chování určují výsledek, a které části celkového výsledku nám číslo nadměrně zvyšují. Svoje údaje si žáci zapsali do připraveného pracovního listu a přesunuli se do prostoru výstavy, kde čerpali odpovědi a řešení na další otázky. Podstatné je uvědomění si vztahu mezi pojmem biokapacita a ekologická stopa, což bylo třeba žákům vysvětlit. Nad mapou světa jsme se zamýšleli, jaké aspekty mají vliv na různé velikosti stop jednotlivých států. Zajímavé bylo zjištění, že žák původem
z jiné země žijící od dětství v Čechách, měl svoji výslednou ekostopu výrazně nižší než jeho spolužáci, a naopak srovnatelnou s ekostopou země, kam sahají jeho kořeny. Zásadní součástí práce dětí na výstavě byly návrhy řešení, jakými změnami životního stylu by žáci a jejich rodiny mohli svoje většinou bohužel spíše nadprůměrně vysoké výsledky ekologické stopy snížit. Řadu alternativ měli žáci možnost zjistit z vystavených panelů. Zabývali jsme se možnostmi cestování k nám do školy, používáním různých elektrospotřebičů, nákupem potravin apod. Pro žáky bylo zábavné porovnávat jednotlivé výsledky a možná bude pro některé vlastní vysoká ekologická stopa motivací k tomu zamyslet se spolu s rodiči nad postupnými kroky, jak žít na naší planetě způsobem trvale udržitelným.
13
Kostlivec letištní
Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR Tentokrát z Amsterdamu, letiště, kde lze projít tolika osobními kontrolami, jako se to nedalo ani na Václavském náměstí během pověstného Palachova týdne. Tehdy o strach tolik nešlo, nepřátelské myšlení a mašinérie byly jasné a stály na druhé, vymezené straně barikády. Tento kostlivec letištní je pak o strachu v nás, vnitřním Království, které jsem si sami vytvořili a z něhož je posléze utkáno vlastní „Dantovo peklo“ (přitom on to jen tak pěkně a barvitě popsal). Je to až komické, kolik se v nás, lidech myslících, za léta pobytu v sídlech, dnes městech (sociobiolog by to nazval i jiným termínem; proseklý humánní ekolog by trousil vznosná slova o biotopu člověka), nakupilo Strachu z čehokoliv, strachu opravdu s velkým S, který ovládá řadu našich činů, aniž o tom nějak dále uvažujeme. Ten strach je často zcela imaginární a vytvořený námi (jeden hodný, ale jinak ničemný hoch ve vědecké funkci na vysoké škole vypíná denně před odchodem z práce všechny spotřebiče i pojistky, aby jej neovlivnily bludné proudy a přitom nepostřehl, že je má dávno usídlené v hlavě!). Jako kdyby někdo Neznámý potřeboval, abychom se permanentně báli, a to nás motivovalo k obezřetnosti před věcmi vnějšími, a nikoliv k hledání příčin strachu v nás, tedy věcmi vnitřními. Čím inteligentnější člověk, tím více a imaginárnějších obav a někdy pak skoro zárodky jistých druhů magie a iracionálna, jak bylo konstatováno před chvílí. Skutečně, je tomu tedy tak, jak praví ve svých úvahách prof. Zdeněk Neubauer, že jsme bez víry a Boha odevzdáni na pospas Neznámému a vládu často převezme Iracionalita. V postmoderní době, která charakteristicky cosi představuje, aniž by představené skutečně něčím bylo, to není nic podivného. Před několika málo lety se nás pokoušely některé kruhy přesvědčit, že jaderná energie je zhoubná, pak nás řada lidí, což trvá dodnes, masírovala neuvěřitelnými důsledky „klimatické změny“ a teď a hned (i Nobelovu cenu za mystifikace to vyneslo jednomu z politických apoštolů klimatické apokalypsy). Podívejte, kolik absurdních strachů hýbe světem kolem nás a uvěří jim národy, okruhy inteligence i sdružení nacionálních hlupáků. Co s námi jen může ještě za strachy zmítat, a přesto se najdou. Je tato voda
kontaminovaná? Jsou tyto potraviny dostatečně potravinové a pravé? Je Euro ještě životaschopné nebo si mám jít koupit auto? V jakém autě budu bezpečný? Žádná pojistka proti strachu kromě sebereflexe pro nás není! Proto je nutno chválit a velebit opuštěná místa, kde jsme často závislí sami na sobě a svých schopnostech a naučíme se zase věřit. Na takových místech se lze bát noční bouře, vichru, vánice, mlhy, divokých zvířat a zlých lidí. V dunajské deltě, albánských horách, španělské pustině nebo norském severu, je někdy i z dálky vidět, kdo je kým a podmínky pro život jsou většinou jasné. Finové automaticky vždy v pustinách rozdělávají oheň, Rusové lahev! V naší, dnes postmoderní „Civilizaci“ bohužel nevíte, odkud to „cosi“ přijde a jak bude vypadat. Kdo je kdo, není na první pohled čitelné, z univerzitních profesorů se vyklubou ploší hlupáci, z černošského věrozvěsta matlák k pohledání a z chytrých pokrokářů se klubou líní vyžírkové. A tak se podvědomě bojíme pořád! To ovšem není vůbec potřeba, je třeba naopak občas zahodit strach a jít. Před lety jsme měli na vybranou, zda chceme žít v kleci nebo v džungli, vybrali jsme džungli, protože je volná, se vším všudy! Zlé věci ale nejsou všude. Hlavu vzhůru a vrhnout se šikovně bez strachu vpřed!
Tak, ted nevím, čeho se mám bát dřív.
14
O NÁS O VÁS: Petr Suchý Zde vám postupně představujeme osoby spojené s TIMUR Pochází ze severočeského města Mimoň, v současné době působí ve slezském Krnově. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, poté působil v kožedělném průmyslu, aby nakonec zakotvil na městském úřadě v Krnově. Zde se nejprve zabýval výstavbou cyklostezek, energetikou a ochranou ovzduší. Posléze se začal věnovat odpadovému hospodářství. V této oblasti je spojen s výstavbou sběrných dvorů, rozšiřováním sběru tříděného odpadu a přípravou kompostárny. Aktivit TIMUR se účastní od roku 2005, zapojil se do sledování dostupnosti veřejných služeb, bilance skleníkových plynů a ekologické stopy. Není přesvědčený ekolog, ale spíše pragmatik a současně euroskeptik. Ve svém volném čase se věnuje svým synům a dlouholetým koníčkům; judaismu, silným motocyklům a střelným zbraním.
