Číslo 1 Ročník VI 2013
T ý m o vá i n i c i a t i va p r o m í s t n í u d r ž i t e l n ý r oz v o j
Z OBSAHU • Spuštění databáze Dobré praxe škol na stránkách EKOSTOPA.cz • Uhlíková stopa firem • ROZHOVOR: Jak vidí udržitelnost ČSOB a Skanska • Uhlíková stopa města, Pakt starostů a „Chytrá města“ • Pražská ročenka životního prostředí 2010
2
Editorial
Milí čtenáři bulletinu,
Obsah
Bulletinu TIMUR / č. 1 / 2013
jaro si letos dalo načas, nekončící zima mnohé vyčerpala a uvrhla do deprese. Nyní konečně vysvitlo slunce a pohled na svět je rázem veselejší. Slunce potřebujeme, neboť ne vše je v české kotlině v pořádku (viz Kostlivec) a mnohé prvky naší národní povahy zůstávají v zásadě stejné, ať už vládne císařpán (viz výstava Monarchie v pražském Národním muzeu), přisluhovači Kremlu či nemastní pseudoliberálové. TIMUR v době pro neziskové organizace ne právě přátelské v první řadě rozvíjí myšlenky a koncepty, na kterých stojí od začátku, hledá ale také nové možnosti a sféry působení. Příkladem z první kategorie jsou dva projekty, o kterých píšeme v tomto čísle bulletinu. Úspěšně zakončený projekt věnovaný uhlíkové stopě pro města přinesl mimo jiné praktickou metodiku. Mohou ji využít mj. města usilující o snížení závislosti na drahých fosilních palivech z Ruska a zvýšení energetické efektivity. Výpočet emisí skleníkových plynů města (tj. jeho uhlíkové stopy) podle naší metodiky jim pomůže tyto kroky lépe prodat a politicky zaštítit, třeba formou v Evropě stále populárnějšího Paktu primátorů a starostů. Podobně se k závěru blíží projekt ekostopy pro školy. Řada škol nyní zpracovává a realizuje žákovské projekty snižující jejich stopu, které TIMUR prostřednictvím grantu z MŠMT financuje. Inspirovat se těmito projekty můžete nově v databázi Dobré praxe. Novou oblastí pro TIMUR je spolupráce s podniky. O tom, jak velké nadnárodní společnosti, působící v ČR, přistupují k uhlíkové stopě, se dočtete ve dvojím rozhovoru. Workshop, který TIMUR k otázce metodiky výpočtu uhlíkové stopy podniků nedávno uspořádal, doložil, že nemusí jít jen o „natírání nazeleno“ neboli greenwashing, ale o vážně myšlené závazky ke snížení dopadu na klima.
3 5 7
Uhlíková stopa města, Pakt starostů a „Chytrá města“ Mirek Lupač / TIMUR ROZHOVOR Jak vidí udržitelnost velké firmy? Ing. Veronika Černá / Skanska Ing. Markéta Charvátová / ČSOB Uhlíková stopa firem – pracovní skupina ke vznikající metodice Martina Žigmundová / TIMUR
8
Databáze výsledků ekostopy škol spuštěna Simona Kosíková, Michaela Koucká / TIMUR
9
Praha životní prostředí 2010 Josef Novák / TIMUR
12 13
Kostlivec o upoceném strachu Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR O nás, o vás: Ing. Rostislava Rollerová / vedoucí odboru ŽP Krnov
Viktor Třebický / ředitel TIMUR
TIMUR Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Senovážná 2 / 110 00 Praha 1 Tel.: 602 43 54 21 / e–mail:
[email protected] BULLETIN TIMUR Vydává Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., pouze v elektronické podobě pro vntřní potřebu a pro potřebů partnerů TIMUR. REDAKCE Michaela Koucká (odpovědná redaktorka) Josef Novák, Michael Pondělíček DESIGN Petra Sadilová /
[email protected]
Titulní strana: budova ČSOB v Praze-Radlicích / Zdroj: www.asb-portal.cz
Přeji všem čtenářům patřičnou dávku jarní inspirace!
3
Uhlíková stopa města, Pakt starostů a „Chytrá města“
nebylo prakticky možné získat finanční prostředky z „evropských zdrojů“ na vypracování inventur a energetických akčních plánů ani na nákladná opatření, která z nich vyplývala.
Mirek Lupač / TIMUR
Čtenáři Bulletinu TIMUR se v uplynulých dvou letech měli možnost seznámit s projektem „Města a klimatická změna – uhlíková stopa jako nástroj politiky ochrany klimatu na místní úrovni.“ Projekt jsme úspěšně dokončili a jeho výsledky představili na výroční konferenci TIMUR v prosinci 2012. Jeden z hlavních výstupů, metodika výpočtu uhlíkové stopy města, je souborem praktických zkušeností se získáváním dat potřebných pro stanovení tohoto indikátoru a také podrobně popisuje vlastní výpočet. Cíle celého projektu se odvíjely od evropské iniciativy Pakt starostů (Covenant of Mayors). K paktu je přihlášeno k březnu 2013 téměř 4 500 evropských měst. Připomínám, že hlavním cílem paktu je snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 %. Tohoto cíle má být dosaženo prostřednictvím dobrovolného závazku a provedením konkrétních opatření. K plánování redukce emisí skleníkových plynů – uhlíkové stopy města – je zapotřebí znát jejich současné množství, případně množství v daném referenčním roce. K tomuto účelu je prováděna emisní inventura, která je nezbytným východiskem pro akční energetický plán – základní strategický dokument města zapojeného do Paktu starostů.
Ústí nad Labem / letecký pohled Autor: Hynek Moravec
Přestože se k Paktu starostů připojilo ohromující množství komunit, nemohu se při vědomí, jak náročná je sama plánovací fáze procesu, ubránit dojmu, že často jde jen o deklaratorní politický akt s těžko předvídatelnými praktickými dopady. Lze tak i soudit podle situace v České republice. To ovšem nechci městům vyčítat. V programovacím období, které končí v roce 2013,
Smart Cities Roadmap (zdroj: European Commission). Pakt starostů se tak stala především základnou pro výměnu a sdílení informací a zkušeností. Její cíle a procesy a také její organizační platforma posloužily jako základ pro novou iniciativu Evropské komise koordinovanou Generálním direktorátem pro energetiku („evropským ministerstvem energetiky“), kterou komise vyhlásila v létě 2011 pod názvem „Smart Cities and Communities“, zjednodušeně „Smart Cities“ (Chytrá města). Tato aktuální iniciativa přímo navazuje na „klimaticko-energetický balíček“ z roku 2008. V tom roce byl Evropskou Unií přijat Strategický plán energetických technologií (SET-Plan), který je považován za hlavní nástroj pro rozhodování v oblasti evropské energetické politiky. Plán má 4 cíle: • Urychlit rozvoj poznání, přenos a rozšíření technologií (ToT). • Udržet vedoucí roli EU v nízkouhlíkových průmyslových technologiích. • Rozvíjet vědu pro transformaci technologií za účelem dosažení cílů klimaticko-energetického balíčku do roku 2020. • Přispět k celosvětovému přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2020. Iniciativa Smart Cities patří do rámce SET-Plan a je zaměřena na vědu, výzkum a zavádění nových technologií v energetice. Je přitom orientována na města, respektive jejich spolupráci s průmyslovou a akademickou sférou. Toto propojení tří klíčových sektorů je logické: - Většina (uvádí se, že 70–80 %) energií je v Evropě spotřebována ve městech. - Nejvíce energií a fosilních paliv spotřebuje průmysl a doprava. - Jedině nové technologie, které vznikají díky vědě a výzkumu, mohou zásadním způsobem změnit energetickou náročnost a produkci skleníkových plynů.
4
Podle dostupných informací a opodstatněných předpokladů budou jednotlivé aktivity odpovídající prioritám SET-Plan prováděné ve městech a pro města, respektive ve spolupráci měst, průmyslových podniků a vědecko-výzkumných pracovišť, podporovány z budoucích operačních programů 2014–2020. Česká republika již připravila návrh rámce pro strukturu financování v tomto období a nyní probíhá vyjednávání s Evropskou komisí. Jak budou jednotlivé programy strukturovány a zaměřeny, zatím není veřejně známo. Je ovšem jisté, že se nově objeví témata podpory odrážející priority „Chytrých měst“ a to průřezově, nejspíš ve všech nových operačních programech. Je velice pravděpodobné, že v nejbližších letech budou města moci získat konečně významný objem finančních prostředků na uskutečnění opatření, které zásadním způsobem promění energetickou náročnost sídel. Nepůjde již o dílčí podporu drobných investic, ale o financování skutečně systémových změn spojených se zaváděním nových technologií. A právě v tomto bodě se dostáváme zpět k uhlíkové stopě a emisní inventuře či auditu. Ty budou totiž nezbytným předpokladem pro vstup do těchto finančních mechanismů. Je jasné, že města, která se již zapojila do Paktu starostů a případně již prošla prvními fázemi plánování, budou mít významný náskok.
Metodika výpočtu uhlíkové stopy města, kterou jsme vydali v roce 2012, neslouží jen jako návod pro stanovení množství emisí skleníkových plynů spojených s městem. Publikace přehledně vysvětluje východiska evropské politiky ochrany klimatu pro místní a regionální úroveň, informuje o Paktu starostů, vysvětluje všechny důležité pojmy. Čtenáři v brožuře najdou i příklady argumentů pro veřejnost, možnosti práce s výsledky výpočtu uhlíkové stopy a další. Kromě metodiky doporučuji vážnějším zájemcům o uhlíkovou stopu a související témata další dokumenty, které vznikly v rámci realizace projektu. Jedná se o případové studie shrnující procesy provádění výpočtu uhlíkové stopy v šesti městech. Tyto studie obsahují i návrhy konkrétních opatření, námětů na dílčí projekty. Dále jsou k dispozici propagační letáky pro veřejnost a jednotná informační grafika, která vysvětluje souvislost uhlíkové stopy a Paktu starostů. Všechny materiály jsou dostupné on-line:
http://www.uhlikovastopa.cz Více informací o iniciativě Smart Cities je možné najít zde: http://setis.ec.europa.eu/about-setis/technology-roadmap/ european-initiative-on-smart-cities nebo na http://www.eu-smartcities.eu/. 14 12 10
t CO2 ekv.
Iniciativa SC se zaměří na podporu měst a územních celků v několika oblastech. Jedná se o témata BUDOVY, ENERGETICKÉ SÍTĚ a DOPRAVA. Je samozřejmé, že na rozsáhlá opatření, která by skutečně pomohla naplnit ambiciózní cíle EU v oblasti ochrany klimatu a snížení energetické náročnosti, je zapotřebí ohromného množství finančních prostředků. V současném končícím programovacím období (2007–2013) se ještě priority stanovené v SET–Plan významně nepromítly. Signatáři Paktu starostů tak mohli, pokud se jim podařilo dohodu politicky prosadit a zpracovat příslušné plány, žádat finance na realizaci projektů pouze z omezených zdrojů. Tato situace by se v novém programovacím období (2014–2020) měla ZÁSADNĚ ZMĚNIT.
Zemědělství
8
Využití území Odpady
6
Doprava
4
Energie
2 0 Chrudim Jilemnice Krnov
Svitavy
Semily
MČP Libuš
Praha
ČR
EU-27
Hodnoty uhlíkové stopy měst v t CO2 ekv. na obyvatele a porovnání s Prahou a ČR.
Z OBSAHU: – Města a klimatická změna
Uhlíková stopa města
– Uhlíková stopa – Proč počítat uhlíkovou stopu a jak jí využít – Zdroje a dostupnost dat na úrovni města – Popis výpočtu uhlíkové stopy – Shrnutí případových studií z měst ČR
M i r e k Lu pač J o s e f N ovák vi kto r tř e b i c ký
Metodika pro stanovení místního příspěvku ke klimatické změně
– Vybraná opatření LUPAČ, M., NOVÁK, J., TŘEBICKÝ, V.: Uhlíková stopa města – Metodika pro stanovení místního příspěvku ke klimatické změně. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s., Praha, 2012. ISBN 978-80-87549-05-6. Publikace je dostupná on-line: http://www.uhlikovastopa.cz/media/Metodika_US_web.pdf
5
Jak vidí udržitelnost velké firmy?
Ing. Veronika Černá je vedoucí týmu ochrany životního prostředí ve společnosti Skanska, a. s.
Můžete stručně představit společnost Skanska a Vaší pozici v této firmě? Skanska je stavební a developerská skupina působící v České a Slovenské republice. Základním předmětem činnosti jsou všechny obory stavebnictví, vývoj a prodej vlastních bytových a komerčních projektů, správa majetku a související služby. Naše mateřská společnost Skanska AB sídlí ve Švédsku. Jednou z klíčových hodnot našeho podnikání je udržitelný rozvoj v rámci stavebního a developerského sektoru. Součástí našich dlouhodobých cílů je samozřejmě zaměření na environmentálně šetrný přístup při realizaci projektů, ale také minimální dopady na životní prostředí u našich produktů. Jsme zakládajícím a aktivním členem CZGBC – České rady pro šetrné budovy. Naším cílem je mimo jiné být lídrem na trhu v oblasti „zeleného stavění“. V současné době pracuji jako vedoucí týmu ochrany životního prostředí, kde se kromě agendy ochrany životního prostředí při realizaci staveb či výroby zabývám právě podporou rozvojových aktivit v oblasti „zeleného stavění“, tedy i uhlíkové stopy. Jakou váhu přikládáte hodnocení uhlíkové stopy vašich projektů? Sledování uhlíkové stopy ve fázi výstavby projektů (tzv. zabudovaný uhlík) je jednou ze čtyř klíčových priorit naší dlouhodobé „zelené strategie“. V současné době tuto oblast rozvíjíme, máme za sebou několik budov, u kterých je zkalkulována uhlíková stopa. Jde ale o trend a směr, kterému se budeme určitě v budoucnu věnovat intenzivně. Celoskupinový a tedy i náš cíl je každoročně zvyšovat počet projektů, u kterých známe jejich uhlíkovou stopu. Dosud jsme se zaměřili na budovy, v nejbližší budoucnosti začneme sledovat uhlíkovou stopu i u silničních, případně železničních staveb. Snižování uhlíkové stopy je tradičně spojováno se snižováním energetické náročnosti budovy ve fázi jejího užívání. Nicméně z celkové uhlíkové stopy budovy tvoří fáze její výstavby a použité materiály cca 20 %, a tedy ne nevýznamnou část. U silničních staveb bude toto procento výrazně vyšší. Skanska jako developerská a stavební společnost může ovlivnit obě tyto fáze. Sledujete uhlíkovou stopu i na úrovni celé firmy? Ano, uhlíková stopa zahrnující veškeré činnosti společnosti je sledována od roku 2008 celosvětově ve všech obchodních jednotkách a jejich dceřiných společnostech. Využíváme celoskupinovou metodiku, která je v souladu s mezinárodně uznávaným
standardem ENCORD (European Network of Construction Companies for Reasearch and Development) CO2 protokolu, jehož jsme spoluautorem. Získávaná data každoročně zpřesňujeme a samozřejmě se snažíme více podchytit i činnosti našich dodavatelů. Data zveřejňujeme mimo jiné i celosvětově v rámci CDP (Carbon Disclosure Project). Tato organizace zveřejňuje data více než 1550 významných světových společností. Existuje v České republice poptávka po „zelených“ či „uhlíkově neutrálních“ projektech? V podstatě každá větší kancelářská budova, která je v současné době realizována, má určitý stupeň „ zelené certifikace“ v systémech BREEAM, LEED či dalších. A objevují se i jiné typy staveb (např. bytové domy), které mají ambici mít tyto typy certifikací jako doklad jejich environmentální šetrnosti. Ve Skanska ČR máme prozatím požadavky na kalkulaci uhlíkové stopy od interních investorů, tedy Skanska Property s.r.o, kteří se věnují výstavbě komerčních budov a také od neziskového sektoru, kde je množství zabudovaného uhlíku zkalkulované pro nové sídlo Nadace Partnerství, které jsme realizovali v loňském roce. Především je téma uhlíkově „neutrální budovy“ spojováno se snížením energetické náročnosti budov a jejich provozem. Ale téma „zabudovaného uhlíku“, tedy uhlíkové stopy z realizace projektů a použitých materiálů, začíná být zajímavé v jiných obchodních jednotkách skupiny Skanska např. v Norsku či v UK, kde tyto požadavky od investorů zaznívají. V rámci celé skupiny je pak často téma uhlíku skloňováno jako obchodní příležitost. TIMUR, jako nezávislá a nevládní organizace, chce vytvořit metodické standardy pro hodnocení uhlíkové stopy podniků vycházející z českých dat. Vítáte tuto činnost? Ano, především jako podporu těch podniků, které nemají nadnárodně vydané metodiky od mateřských společností. Navíc vytvořením lokálního standardu bude vytvořen tlak na poskytování dat od lokálních výrobců či dodavatelů. Oblast kalkulace uhlíkové stopy se tak dostane do širšího povědomí komerčního sektoru a tedy i investorů.
6
Ing. Markéta Charvátová pracuje jako provozní technik ve společnosti ČSOB, a. s.
Můžete stručně představit společnost ČSOB a Vaší pozici v této firmě? Československá obchodní banka, a. s. (ČSOB) působí jako univerzální banka v České republice, představuje hlavní entitu finanční skupiny ČSOB a sama je 100% ovládaná společností KBC Group. ČSOB je bankou, která svým klientům nabízí širokou škálu bankovních produktů a služeb. Společenská odpovědnost skupiny ČSOB je jedním ze základních kamenů firemní filozofie a je nedílnou součástí jejího podnikání. ČSOB pociťuje odpovědnost nejenom za svěřené prostředky, ale i za společnost, v níž podniká.
Moje pozice v ČSOB je ekolog specialista a starám se o aktivity, které mají dopad na životní prostředí, např. odpadové hospodářství, a zajišťuji, aby její aktivity byly v souladu s legislativou v oblasti životního prostředí. Jakou váhu přikládáte hodnocení uhlíkové stopy banky? Hodnocení uhlíkové stopy, kterou vyprodukujeme, je důležitý ukazatel toho, jak se nám daří optimalizovat na jedné straně rozvoj naší pobočkové sítě a celé struktury firmy a na straně druhé odpovědný přístup k životnímu prostředí. Jaká je vazba uhlíkové stopy a dalších aktivit CSR? (pozn. redakce: Corporate Social Responsibility, Společenská odpovědnost firem)
Výpočet uhlíkové stopy je důležitá informace pro energetika ČSOB, který do jisté míry i na základě množství vyprodukovaného CO2 plánuje a ovlivňuje spotřebu elektrické energie a tepla v objektech ČSOB. Uhlíková stopa je také motivace pro hledání způsobů, jak snížit ujeté kilometry při služebních cestách. Existuje v České republice poptávka po „zelených“ či „uhlíkově neutrálních“ projektech? Nevíme. TIMUR, jako nezávislá a nevládní organizace, chce vytvořit metodické standardy pro hodnocení uhlíkové stopy podniků vycházející z českých dat. Vítáte tuto činnost? Tuto činnost vítáme, protože budeme počítat v českých podmínkách z metodiky, která také vychází z tuzemských podmínek. Pokud vaši metodiku budou používat i jiné společnosti podobného charakteru jako je ČSOB, budou naše i jejich výsledky srovnatelné.
7
Uhlíková stopa firem – pracovní skupina ke vznikající metodice
Martina Žigmundová / TIMUR
Metodika uhlíkové stopy podniků V září roku 2012 vznikla pilotní skupina, která se zabývá vytvořením nové metodiky pro výpočet uhlíkové stopy firem. Jedná se především o administrativní podniky, které nevyrábí žádný sortiment, ale poskytují služby. Do pracovní skupiny v současné době patří firmy KPMG, Vodafone, Česká spořitelna a ČSOB. TIMUR zajišťuje odbornou a vědeckou stránku metodiky v dikci ředitele organizace RNDr. Viktora Třebického. Po finanční stránce a také u samého zrodu myšlenky je firma KPMG, která vložila nemalou finanční podporu na vytvoření této unikátní metodiky. V průběhu pravidelných schůzek týmu bylo nutné zjistit současný stav v této oblasti. Mnoho mezinárodních firem uhlíkovou stopu počítá, ale výpočet se velice různí, stejně jako data, která používají. Cílem metodiky je zajistit jednotnost výpočtu a přísun dat relevantních pro Českou republiku. Koeficienty používané pro výpočet v současné době jsou často ze zahraničí, protože neexistuje jednotná databáze informací potřebných pro tento výpočet. Cílem TIMUR je zajistit tyto informace a vytvořit jednotnou a ucelenou metodiku, podle které bude moci jakákoli firma v České republice provést výpočet své uhlíkové stopy. Hlavním přínosem je, že výsledky budou srovnatelné. Firmy tak mohou poměřovat nejen vývoj své uhlíkové stopy v času, ale také mezi sebou. Mohou si navzájem pomoci ve snižování uhlíkové stopy radami, zkušenostmi a účinnými opatřeními.
Workshopy Dosavadní zkušenosti, ale i tzv. networking a především novou metodiku naleznete na jednom z našich workshopů. První workshop k nové metodice výpočtu uhlíkové stopy firem proběhl dne 9. 4. 2013 v ekologickém hotelu Mosaic House v Praze 2. Účastnili se ho především zástupci oddělení CSR velkých společností jako VODAFONE či Baxter. Účastníci si vyslechli tři odborné přednášky. V první přednášce představil ředitel TIMUR Viktor Třebický nově vzniklou metodiku a vysvětlil její hlavní body s postupem výpočtu uhlíkové stopy. Ve druhé přednášce francouzský kolega Frédéric Wertz představil současnou a budoucí situaci v oblasti čerpání neobnovitelných zdrojů energie a nastínil, proč je důležité uhlíkovou stopu počítat a především snižovat. Paní Veronika Černá ze Skansky prakticky představila realitu, ve které se firma potýká s požadavky klientů, nabídkami dodavatelů a také s těžkostmi, na jaké zaměstnanci zodpovědní za výpočty uhlíkové stopy firmy narážejí při své práci. Workshop byl doplněn o praktický příklad, na kterém si účastníci vyzkoušeli, jak zařadit jednotlivé složky výpočtu, uvažování nad relevancí dat a zevrubný postup při výpočtu. Půldenní akce byla zakončena obědem a bohatou diskusí, kde se probírali nejen informace z této akce, ale i nápady a inspirace pro další workshop. Účastníci si odnesli i CD s přednáškami a faktory, které mohou pro svůj výpočet použít. Jedná se hlavně o aktuální koeficienty platné pro Českou republiku.
Ředitel TIMUR Viktor Třebický představuje metodiku výpočtu uhlíkové stopy firmy. Další workshop se bude konat již v polovině června, ve spolupráci s Centrem pro výzkum v Řeži. Tentokrát se bude workshop zaměřovat hlavně na firmy zabývající se dopravou a také službami a administrativou. Těšíme se na případné dotazy či osobní setkání na akci. Zástupci oddělení CSR mezinárodních firem v Mosaic House.
8
Databáze výsledků ekostopy škol spuštěna
Simona Kosíková, Michaela Koucká / TIMUR
Dobrá praxe Školy mají nyní nově možnost se inspirovat a porovnat své výsledky ekologické stopy v právě spuštěné databázi Dobré praxe. Databáze slouží nejen všem školám, které úspěšně naplní data nutná pro výpočet ekostopy v on-line kalkulátoru (http://kalkulator.ekostopa.cz), a to jako motivace k dalšímu snižování ekostopy a případnému porovnání s ostatními školami. Hlavně ale slouží ostatním školám, které s udržitelností teprve začínají, jako inspirace pro provedení různých projektů k „ozelenění“ a snížení zátěže provozu školy na životní prostředí a spotřebu neobnovitelných zdrojů.
Žákovský pr ojekt
Záměrem uveřejnění výsledků a žákovských projektů v databázi není primárně nabídnout srovnání mezi školami, už z toho důvodu, že výchozí podmínky školy se významně odlišují, každá škola je jiná a má svá místní specifika, ale umožnit výměnu zkušeností mezi učiteli i mezi žáky a ukázat šíři možností, jak mohou sami žáci vlastním přičiněním dosáhnout reálného zlepšení ekologické bilance provozu školy. V databázi jsou zatím nahrány první reálně uskutečňované žákovské projekty a zkušenosti učitelů z pilotní výuky. Postupně během jara 2013 přibudou další – v současné chvíli probíhá výuka podle vzdělávacího modulu EKOSTOPA ve třech desítkách škol (více na http://www.ekostopa.cz/skoly). Databáze dobré praxe obsahuje: • Profily zapojených škol
Prezentujeme školy, které prošly podrobným výpočtem ekologické stopy své školy v kalkulátoru či do výuky zařadily výukový modul EKOSTOPA se všemi souvisejícími aktivitami.
Zapojte se do sledování šetrnosti a environmentálních dopadů vaší školy výpočtem ekologické stopy: http://kalkulator.ekostopa.cz a prezentací žákovských projektů: http://www.ekostopa.cz/skoly/dobra-praxe/ Kalkulátor a databáze Dobrá praxe vznikly za podpory Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který administruje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
9 • Podrobné výsledky výpočtů ekologické stopy jednotlivých škol
Žáci ve třídě, kde probíhá výukový modul EKOSTOPA, sbírají a zjišťují potřebná data a počítají ekologickou stopu své školy pomocí online kalkulátoru. • Zkušenosti učitelů s výukou modulu EKOSTOPA Prezentace zkušeností učitelů s výukou nabízí užitečné poznatky (a cenné rady), které poslouží dalším pedagogům, kteří zvažují zařazení výukového modul EKOSTOPA do vyučování.
• Projekty na snížení ES školy, které naplánovali studenti pod vedením svých učitelů
Na základě provedeného výpočtu a poznatků o tom, co má na velikost ekologické stopy vliv, vymýšlejí a navrhují opatření na její snížení. Vybrané návrhy pod vedením svých učitelů rozpracují do podoby projektu. Většina žáků a studentů se tak poprvé prakticky seznamuje se světem projektového plánování a část škol, resp. jejich žáci projekt přímo uskuteční.
10
Praha životní prostředí 2010 Josef Novák / TIMUR Jak bylo psáno v bulletinu již dříve, iniciativa TIMUR získala od Magistrátu hlavního města Prahy čtyřletou zakázku na zpracování ročenky životního prostředí Prahy. Vydávání ročenek životního prostředí má v Praze dlouholetou tradici. Na webových stránkách „ENVIS – Informační servis o životním prostředí v Praze“ je možné najít ročenky životního prostředí již od roku 1992. Tato v českých podmínkách velmi významná aktivita na poli environmentálního reportingu má v sobě kromě vypracovaní podrobné 320 stránkové elektronické verze (verze v pdf na webu) i vytvoření 60 stránkové česko-anglické mutace, vydání stručného česko-anglického letáku, přípravu verze stránek v html (verze pro webové stránky) a naprogramování CD-ROMu. Vše v ročním intervalu po dobu zmíněných čtyř let.
Praha životní prostředí Prague Environment 2010
Pro TIMUR a jeho spolupracovníky se bezesporu jedná o velkou výzvu, neboť úroveň a kvalita předchozího zpracování byla na velmi vysoké a profesionální úrovni. To, že se bude jednat o velký oříšek, ukázalo zpracování „prvního ročníku“ – tedy roku 2010. Bylo nezbytné kontaktovat všechny historické spoluautory textů kapitol, instituce vlastnící data o ŽP a nastavit takové procesy, které by sladily představy autorů, editorů, kontaktních pracovníků magistrátu a zejména grafiků. Přiznám se, že tento poslední bod byl nejvíce ošemetný a důsledkem všeho je i několikaměsíční zpoždění vydání tištěné zprávy za rok 2010 a navazujícího CD-ROMu. Dovoluji si však vyzvednout, že získané informace během prvního ročenkového kola významně napomohou zpřesnit a urychlit práce na ročenkách za roky 2011, 2012 a 2013. Nejmarkantnějším výstupem je v současné době tištěná česko-anglická publikace mající 52 stran. Jedná se o souhrn základních informací, které byly publikovány v elektronické verzi. Publikace byla vydána začátkem ledna 2013 a přináší informace o životním prostředí za rok 2010. Rozdíl mezi oběma lety byl způsoben již zmíněným prodlením na straně TIMUR, tak problémy s vyhlašováním výběrového řízení a souvisejících administrativních kroků. Tištěná ročenka se obdobně jako elektronická dělí do šesti základních kapitol, přičemž kapitola druhá – Stav a vývoj složek životního prostředí tvoří polovinu celého rozsahu a popisuje problematiku kvality ovzduší, vody, přírodního prostředí, odpadů a hluku. Neméně důležité jsou kapitoly o pražské populaci a jejím zdravotním stavu či o jevech ovlivňující výrazným způsobem životní prostředí. Jsou jimi doprava, energetika a hospodářství.
Ročenka - zpráva o stavu životního prostředí Yearbook - report on stateof the environment
V letošním roce by měl následně být vydán soubor ročenek za rok 2011 a položen základ za rok 2012. Více o pražské ročence životního prostředí naleznete na stránkách „ENVIS – Informační servis o životním prostředí v Praze“ http://envis.praha-mesto.cz/. Publikace jsou dostupné ve formátu pdf na tomto odkazu: http://envis.praha-mesto.cz/%28vyiwrpfhai4ar255sxcpca45%29/default.aspx?ido=5632&sh=603971803
11
Grafické ukázky z prací na ročence SO2
150
30
100
20
50
10
0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
120 koncentrace [µg.m-3]
40
roční průměr 4. nejvyšší 24hod koncentrace LV (24h koncentrace)
koncentrace (roční) [µg.m-3]
koncentrace (24h) [µg.m-3]
200
PM10
100
roční průměr LV (roční koncentrace)
0
36. nejvyšší 24hod. koncentrace LV (24h koncentrace)
80 60 40 20 0
1996
1997
1998
30
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
PM2,5
25
koncentrace [µg.m-3]
1999
2007
2008
2009
roční průměr
2010
LV
20 15 10 5 0
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
NO2
koncentrace [µg.m-3]
5 000
CO
4 000
Nejvyšší hodnota maximálního denního 8h průměru Praha - Libuš »R
3 000 2 000 1 000 0
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Trendy ročních charakteristik SO 2, PM10, PM2,5, NO2 a CO v Praze, 1996–2010 Trendy ročních charakteristik SO2, PM10, PM2,5 a CO v Praze, 1996–2010
69,6
80
30,9
40
36,6
40,2
50
40,5
50,1
60
52,8
60,4
70
3,8
1,5
0,1
3,6
3
4,1
0,1
9,3 0,1
4,8
0,1
8
6,2
7,2 0,1
7
7,9 0,1
1,2
7,6
5,9
0,1
10
11
20 6,5
[%]
30
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Podíl odpadů odstraněných spalováním Podíl odpadů odstraněných skládkováním Podíl využitých odpadů (vybrané kategorie*) z toho energeticky využitých odpadů
(zdroj: MHMP, Ročenka Praha životní prostředí 2010)
12
Mapy technického využití území (druh povrchu)
Kozí hřbety Hlásek
Draháňské a Bohnické údolí Čimický a Ďáblický háj
Divoká Šárka Tichá Šárka
Les Lehovec a Ohrada
Obora Hvězda
Xaverovský háj
Smetanka a Tábor Lesy Na Cibulce Bohdalec a Tyršův vrch
Klánovický les
Prokopské a Dalejské údolí Kunratický les
Hostivařský lesopark
Chuchelská háj Milíčovský les
Radotínské údolí
Modřanská rokle a Cholupický vrch Šance
lesy v majetku hl. m. Prahy lesy ostatní
(zdroj: MHMP, Ročenka Praha životní prostředí 2010)
13
Kostlivec o upoceném strachu Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR Věci a zejména vztahy mezi lidmi nejdou vždy zrovna dobře a příjemně, to je jasné. Antoine de Saint Exupéry po zkušenostech říkal, že mezi lidmi existuje jeden jediný opravdový luxus, a tím jsou právě mezilidské vztahy. Hůře je tomu s úřady, které mají jiné tendence, a to zejména nefungovat tak, jak bychom my lidé zrovna chtěli anebo jak si představujeme, že by měly být akční a pohotové. Otázka je, jestli úřad tak vždy fungovat může. Tam jsou právě vešroubovány (doslova) ty zmíněné mezilidské vztahy. V rámci propouštění se ovšem mírně zvýšila produktivita práce, a tak mne už velmi zajímavě překvapili dobří lidé s tím, že něco udělali doslova TURBO. Co to znamená? Znamená to, že vyděsí, když z úřadu přijde smysluplná odpověď do jednoho nebo do dvou dnů. Podle toho se pozná, že produktivita práce stoupla a také, že už tam řádí reorganizace. V takovém místě se usadí nejen duch reorganizace, ale také upocený strach a dusno. Zaměstnanci rychlí a svěžího ducha nemusejí mít příliš strach, ale to není vše. Udržitelnost postu je nakonec věčně živé téma úřadů a managementu většiny podniků. Není vše tak jasné, jak vypadá. Mezilidské vztahy hrají roli i tady a tak se může stát, že zamíchají logikou reorganizace jinak, než by auditor čekal. Nemusí to být jen úřad, v nejedné škole propustili několik praktických učitelů, aby získali výhody spojené s novými, kteří mají cosi pod palcem, ale neumějí učit ani základ. Jak se ten kostlivec schovaného a upoceného strachu objevil? Společně s hospodářskou krizí, která drtí pomalu prakticky všechny naše finance a přes ozdravné účinky to v ní opravdu není jednoduché v celé slavné Unii, a to ještě nejsme v Řecku nebo jinde. Strach má žně od shora dolů, ale nahoře to opravdu už je pořádně rozprouděné. Poté, co bylo dobyto Ministerstvo životního prostředí exprezidentovými „přáteli“ v čele s ministrem, tak bylo jasné, že v environmentálním sektoru a i v tom nevládním to nebude legrace! Po dvou letech dnes víme, jak si to občan Klaus představoval. Dotace na minimu se přidělují vybraným potřebným, na úřadě už pořádně nevíme, kdo kde sedí, natož pak, kde co je, protože větší část znalých hlav dávno
odešla a vládnou často anonymní poradci. Mimochodem nejlépe placení mezi českými ministerstvy a upocený strach z ministerstva postoupil i dál, čím větší organizace, tím horší dusno! Příklad nade vše, před čtrnácti dny se konala v Berouně s podporou kraje a starostky Berouna mezinárodní konference o frakování, tedy těžbě břidličných plynů a o postoji proti němu v Evropě i ve světě. Hledaly se zdravotní i jiné důsledky nešetrné těžby, ale z Čech tam bylo minimum lidí. Zejména z odborné sféry. Proč? To je jednoduché, pan ministr, potažmo i bývalý prezident tento pro nás prakticky neaplikovatelný zdroj (v Čechách skoro neexistujícího) plynu podporují, a to i tak, že proti všem… Záhadné. Důsledek strachu a upocenosti nahoře – žádná větší organizace závislejší na dotacích/příspěvcích se na konferenci neobjevila, a to i přes své různé proklamace. Žádný úředník neměl ani nejmenší odvahu přijít, vědci z České geologické služby to měli údajně ředitelem zakázáno a kde byl Český svaz ochránců přírody, který se nevyjádřil, nebo členové a zástupci Národní sítě zdravých měst, nebo najednou zdraví není na prvním místě? Nikdo neví, je pozoruhodně ticho? Antifrakční koalice vznikla, funguje, a u nás z čelných představitelů resortu i NNO si jen někdo někde po všech těch zkušenostech tiše pere svoje propocená trička a možná i kalhoty! Ano, v tom roce 1968 a 69, na které se u nás často zapomíná, to nebylo jiné! Takže nám po pár ozdravných letech nezbývá, než si zazpívat s Karlem Krylem „ne nejsme na kolenou pokořeni, … ryjeme … v zemi!“
14
O nás o vás: Ing. Rostislava Rollerová, vedoucí odboru ŽP Krnov Zde vám postupně představujeme osoby spojené s TIMUR. Narodila se v Krnově, městě v podhůří Jeseníků, na česko-polské hranici. Studovala na střední zemědělské škole v Opavě a vysoké v Brně. Postgraduální studium v Kostelci nad Černými lesy již bylo zaměřené na ochranu životního prostředí. Vztah k prostředí, ve kterém žijeme, formovali již prarodiče, což při bydlení pod krnovským Cvilínem, v blízkosti lesoparku, nebylo tak těžké. Cesta přes strážcovství v chráněné oblasti Jeseníky, členství v ČSOP a práci vodohospodáře v zemědělském podniku vedla až na odbor životního prostředí na Městském úřadu v Krnově, kde pracuje dodnes, od roku 2003 jako vedoucí tehdy nově vzniklého odboru. Někdy v roce 1998 se začalo více mluvit o zapojování občanů do života města – to bylo přesně to, co jí v dnešní době zabírá spoustu času, včetně toho mimopracovního. V pracovní skupině pro MA 21 na MŽP se setkala, kromě dalších velmi zajímavých osobností, také s lidmi z dnešního TIMURu. Paleta zdrojů, kde se dá zjistit a udělat něco dalšího, ne zcela běžného, co rozšíří možnosti, jak konkrétně pracovat na onom udržitelném rozvoji města, se rozšířila. A to už v ní byla vedle našich, národních zdrojů informací, i celosvětová ICLEI či zkušenosti získané v rámci spolupráce s partnerskými městy. Nakonec to nejdůležitější – je vdaná (33 let!), má tři, dnes již dospělé dcery a tři týdny je babičkou. Bydlí v domku se zahradou (hobby) ve Městě Albrechticích. Navíc ráda cestuje a při poznávání různých krajů má nejraději nově poznané lidi i ty, s nimiž cestuje společně. Velkou láskou je chov jezevčíků, i když v tomto případě občas člověk neví, kdo je „tady pánem“.
