Číslo 2 Ročník V 2014
T ý m o vá i n i c i a t i va p r o m í s t n í u d r ž i t e l n ý r oz v o j
Z OBSAHU • Výsledky Soutěže Zelená informacím 2014 • Ekosystémové služby a města: výzvy pro udržitelnou správu • Hospodaření s dešťovou vodou v obcích • Ud r ž i t e ln ý ro z v oj n a k o n f e re n cích • Pu t o vn í výs t a v a o ek ol ogické s t opě
2
Editorial
Milé čtenářky a milí čtenáři bulletinu, v závěru roku Vám s druhým letošním číslem přinášíme zajímavé informace o aktuálním dění v TIMUR a našem okolí. Před několika dny jsme spolu s dalšími spoluorganizátory soutěže Zelená informacím vyhlásili vítěze 4. ročníku. O výsledcích a zajímavých momentech letošního ročníku se dočtete v článku od Mirka Lupače. Tématu adaptací sídel na změny klimatu jako klíčové oblasti našich současných aktivit i projektů v nadcházejícím období se věnují články Davida Vačkáře a Ondřeje Nehasila k ekosystémovým službám a hospodaření s dešťovými vodami v obcích. Téma doplňuje i zpráva od Michaela Pondělíčka, který se na podzim zúčastnil důležité konference k udržitelnosti ve Florencii. Snad nám tentokrát prominete absenci rubriky rozhovor, který nahradily právě rozsáhlejší, ale o to zajímavější a aktuálnější, články. K závěru prosince nezbytně patří ohlédnutí se zpět k uběhlému roku a vzájemná přání do roku přicházejícího. S bilancováním se za TIMUR vypořádáme stručným konstatováním, že byl pro jeho fungování výjimečně náročný, z hlediska organizačního, personálního i programového. Naše síly jsme napřeli do přípravy nových projektů a hledání zdrojů jejich financování, během roku jsme podali několik žádostí do grantových výzev. O žádostech se právě nyní rozhoduje a výsledek zásadně ovlivní rozsah našich služeb a aktivit v nejbližších letech. Věříme, že to vyjde a těšíme se na další společné projekty, které přispějí k udržitelnému rozvoji našich měst a obcí.
Obsah
Bulletinu TIMUR / č. 2 / 2014
3 4 5 7 10 13 14
Putovní výstava o ekologické stopě vzdělává veřejnost, učitele i žáky škol Udržitelný rozvoj na konferencích? Zpráva z konference WSEAS – USCUDAR 14, Florencie Michael Pondělíček / Civitas per Populi Ekosystémové služby a města: výzvy pro udržitelnou správu David Vačkář a Jana Frélichová / Centrum výzkumu globální změny (CzechGlobe) Výsledky Soutěže Zelená informacím 2014 Mirek Lupač / TIMUR Hospodaření s dešťovou vodou v obcích Ondřej Nehasil / Ekocentrum Koniklec Kostlivec o zestárnutí Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR O nás, o vás: David Vačkář / Centrum výzkumu globální změny (CzechGlobe)
Dovolte mi, abych Vám za náš tým popřála požehnaný a laskavý rok 2015, ať Vás jím provází zdraví, láska a štěstí.
Simona Kosíková / ředitelka
TIMUR Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. p. s. Olšanská 55/5, 130 00 Praha 3 / Tel.: 602 43 54 21 / e–mail:
[email protected] BULLETIN TIMUR Vydává Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. p. s., pouze v elektronické podobě pro vnitřní potřebu a pro potřebů partnerů TIMUR. REDAKCE Michaela Koucká / odpovědná redaktorka Mirek Lupač, Michael Pondělíček DESIGN Petra Sadilová /
[email protected]
3
„Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.“ Jan Werich
2015
Putovní výstava o ekologické stopě vzdělává veřejnost, učitele i žáky škol
Výstava přibližuje veřejnosti, pracovníkům úřadů i politikům znalosti o udržitelné spotřebě, vzorcích chování a jejich vlivu na životní prostředí a čerpání přírodních zdrojů. Ve školách je výstava o ekologické stopě jednou z volitelných aktivit, kterou mohou učitelé doplnit svůj výukový plán přírodovědy, občanské nauky a jiných předmětů. Žáci mohou v souvislosti s výstavou počítat svoji vlastní ekologickou stopu nebo mohou ve spolupráci s učitelem zjistit, jaký výsledek ekologické stopy má celá škola a porovnat ho s jinými školami v ČR (viz http://kalkulator.ekostopa.cz/).
Máte zájem o zapůjčení výstavy? Výstavu ke vzdělávacím účelům půjčujeme zdarma a podle zájmu i na dobu několika měsíců, požadujeme pouze spoluúčast na úhradě převozu výstavy na místo určení. Kontaktujte nás na e-mailu
[email protected] nebo telefonu +420 602 435 421. Více informací k výstavě najdete na http://www.ekostopa.cz/skoly/projekty
4
Udržitelný rozvoj na konferencích?
Zpráva z konference WSEAS – USCUDAR 14, Florencie
Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D. / Civitas per Populi
Podobně i v popisované konferenci ve Florencii letos byla exponovaná témata točící se okolo klimatické změny a ochrany i organizace měst. Nejzajímavější témata byla již významně odbornější a posun je pozitivní hlavně ve využití matematiky a matematických modelů pro výstavbu, design a úspor y př i zajištění udržitelnosti budov a jejich provozu. Jeden blok témat tvořilo využití a zadržení vody ve městech, ale i v povodích řek a ochrana proti vysoušení měst a polí. Samozřejmě některá převzatá řešení byla velmi diskutována, např. ozelenění střech v jižní Itálii s tradičně nízkými srážkovými průměry je velmi málo účinnou ochranou udržitelného vodního režimu a zachování mikroklimatu, na druhou stranu ovšem je nutno poznamenat, že již v příalpské Itálii by tento systém jistě ušetřil tepelnou energii i omezil okamžitý odtok srážkových vod ze zastavěného území měst.
Někdy člověka notně zaujme, jak se různé myšlenky a ideály vyvinuly, a jak pokračuje to nesení standarty vpřed. Mnohé z nás zajímá, jak to probíhá u udržitelného rozvoje. Skutečně řada věcí pokročila, třeba separace odpadů je na vysoké úrovni, pokročila i podpora obnovitelných zdrojů energie a úsporných opatření v průmyslu, ale to přichází s posunem technologií prakticky všude. Zajímavé by tedy bylo vidět, jak myšlenka světového rozvoje na udržitelné úrovni vypadá v mezinárodním kontextu dnes.
Posun k efektivní a čisté dopravě uvnitř měst – elektro skútry a mobily na vyhrazeném stanovišti v centru Florencie i s dobíjecím sloupkem.
Vzhledem k účasti na další z řady konferencí neformálně spolupracujících Univerzit ve svazku North Atlantic University Union byla letos v listopadu v italské Florencii uspořádána dlouho propagovaná konference se zkratkou USCUDAR 14 zaměřená na udržitelný rozvoj, městské plánování a zelenou energii (International Conference on Urban Sustainability, Cultural Sustainability, Green Development, Green Structures and Clean Cars). Zacílení konference bylo podle názvu takřka dokonalé a navazovalo na konferenci uspořádanou v podobném duchu v roce 2013 na Morgan State University v Baltimoru, Maryland, USA. Tam se dalo poměrně dobře dozvědět, jak jsou v USA modelovány požadavky na resilienci měst ke změnám klimatu. Byly prezentovány systémy na šetrnou produkci obnovitelné energie (např. mozaiková fotovoltaická elektrárna, která zachová světlo v budově, ale mírně ji přistíní a je schopna přes den pohánět vzduchotechniku) a také systémy na ochranu a zachycení srážkové vody (travnaté střechy domů a podzemní nádrže na odtékající vodu, která je využita ve vnitřním oběhu jako užitková) a samozřejmě sofistikované modely hospodaření s energií uvnitř budov.
Vědecká témata dále na konferenci probíraná byla skutečně poměrně složitými testy a modely stavu v oblasti udržitelnosti budov a studie byly orientovány na celou škálu environmentálně šetrného stavitelství a organizace měst až po zajištění udržitelného
5 designu budovy, který podpoří snížení spotřeby energie, vody a i jiných provozních médií a podpoří kvalitní pobyt ve vnitřním prostoru. Řada příspěvků se zabývala mimo jiné rozvojem městské udržitelnosti na půdorysu výpočtů a úspory energie při užívání prostoru, což jsou velmi různorodé a početně relativně složité studie. Životní cyklus budov je něco co u nás příliš studováno není, ale vznik a modelování budov, které mají již od počátku známý způsob likvidace je zejména pro architekty a stavitele živé téma, zejména pak když přinese užitek i v případě stanovení lepší ceny daného objektu. Řada článků prezentovaných na konferenci byla zaměřena na integraci zelených ploch v městské mozaice struktur, a to včetně struktur uvnitř města nových nebo renovovaných, kdy v rámci vlivů změny klimatu je očekáváno vzkříšení nových tendencí ke zvlhčení a ozelenění městských ploch veřejných prostranství.
Posledním, ale neposledním tématem byly jednak škodliviny v prostředí a současně zvýšení energetické efektivity stavby a využití budov a jejích vnitřních systémů. Současné nároky na teplotní zabezpečení budov v Evropě plošně budou totiž zřejmě v následujícím období zvýšené, což přinese i nové požadavky investorů nové výstavby a také městských architektů a urbanistů, kteří se budou snažit resilientní a k adaptaci připravená města lépe organizovat, a to zejména v oblasti městských center. Sečteno podtrženo, co je hybatelem udržitelného rozvoje v současnosti podle motivů uvedené konference? Energetická efektivita a zlepšení mikroklimatu i vodního režimu v době změny klimatu – zajímavý posun a ve spojení s matematickými a fyzikálními vyspělými metodami výzkumu i neotřelý.
Ekosystémové služby a města: výzvy pro udržitelnou správu
Mgr. David Vačkář, Ph.D. a Jana Frélichová, M.Sc. / Centrum výzkumu globální změny (CzechGlobe)
Ekosystémové služby Cílem tohoto příspěvku je přiblížit aktivity v oblasti ekosystémových Ekosystémové služby a jejich oceňování jsou celosvětově uznávaným konceptem, který umožňuje inovativní přístup služeb a využití tohoto konceptu k charakterizaci a hodnocení vzájemných interakcí mezi lidskou v rozhodování a přizpůsobení klimaspolečností a přírodními systémy. Implementace tohoto přístupu v podmínkách České republiky v současnosti probíhá tickým změnám. Globální změny na úrovni několika projektů a povede k rozšíření dosavadního v současnosti v rostoucí míře ovlivňují stavu vědeckého poznání a vytvoření metodických přístupů, které napomůžou využití tohoto jedinečného přístupu jak společensko-ekologické systémy, na národní, tak regionální a místní úrovni. jejichž stav a zajištění přínosů v podobě Projekt „Integrované hodnocení ekosystémových služeb ekosystémových služeb významně v České republice“ byl zaměřen na integrované využití konceptu spoluurčuje kvalitu lidského života. ekosystémových služeb, jejich zmapování, kvantif ikaci Příspěvek reflektuje některé současné a ekonomické zhodnocení pro potřeby rozhodovacích procesů v ČR. V rámci projektu byly zpracovány datové podklady v podobě přístupy využitelné k podpoře udržiKonsolidované vrstvy ekosystémů ČR, dále využívané AOPK telné správy společensko-ekologických ČR, a databáze ekonomických přínosů ekosystémových služeb lidské společnosti. systémů a podpoře rozhodování na poza Uvedené zdroje by měly přispět k zefektivnění stávajícího dí některých projektů a mezinárodních managementu, zejména v oblasti územního plánování, aktivit oddělení společenského rozměru udržitelného využití krajiny a obhospodařování přírodních globální změny Centra výzkumu globální zdrojů. Efektivnější rozhodování v oblastech ovlivňujících přírodní systémy přispěje k dlouhodobé a udržitelné dostupnosti změny AV ČR (CzechGlobe). ekosystémových služeb, přímo či nepřímo ovlivňující blahobyt obyvatel České republiky.
6
Spravedlnost v rámci planetárních mezí Výše uvedený titulek byl součástí konference Mezinárodní společnosti pro ekologickou ekonomii (ISEE), která se uskutečnila v srpnu 2014 v islandském Reykjavíku. Téma konference reflektovalo nedávné vlny ekonomických krizí, s nimiž má i hostitelská země nemalé zkušenosti v podobě krachu bank. Zároveň konference reflektovala setrvalé překračování planetárních mezí, naznačujících kolizi lidské společnosti a ekonomických systémů se stavem přírodního prostředí. Pracovníci CzechGlobe se konference zúčastnili v rámci projektu Fondu pro bilaterální spolupráci na národní úrovni EHP/Norských fondů „Ekosystémové služby v udržitelném rozvoji České republiky a Islandu“. Reykjavík patří bezesporu k energeticky nejudržitelnějším městům na světě, vzhledem k využití geotermální energie. V návaznosti na konferenci na Islandu se uskutečnil seminář v České republice zaměřený na problematiku ekosystémových služeb a zkušenostmi s využitím tohoto konceptu v rozhodování, tzv. Czech-Iceland workshop on ecosystem services – Ecosystem services and sustainable development: integrating experiences from different regions and scales. Workshop se konal ve dnech 20. a 21. listopadu 2014 ve Sweerts-Šporkově paláci v Praze a hlavním hostem byl Jón Örvar G. Jónsson z Faculty of Engineering and Natural Sciences Islandské university v Reykjavíku. Pan Jónsson měl přednášku na téma implementace a aplikace konceptu ekosystémových služeb na Islandu a dále se účastnil panelových diskusí. Zároveň byly sdíleny zkušenosti z České republiky a zemí Visegrádu (Slovenska, Polska a Maďarska) a Bulharska. Seminář přinesl průřez problematikou národních hodnocení, udržitelnou správou ekosystémových služeb, a službami lesních a městských ekosystémů.
Panel na urbánní ekosystémové služby na česko-islandském semináři, zleva Jakub Kronenberg (Univerzita v Lodzi), Jana Frélichová (CzechGlobe), Michal Maco (SPEKTRA).
Zelená stěna radnice v Reykjavíku. Foto D. Vačkář.
Ekosystémové služby ve městech Města se musejí vypořádat s rostoucími tlaky na dostupnost zdrojů či dopady globálních klimatických změn. Klíčovou roli hrají při přizpůsobení dopadům klimatických změn nejenom technologická řešení, ale rovněž ekosystémové přístupy. Projekt „Analýza služeb urbánních ekosystémů a jejich vliv na kvalitu života obyvatel měst v ČR“, podpořený Technologickou agenturou ČR, se zaměřuje na hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných urbánními systémy. Protože ve městech žije více než 70 % české populace, je žádoucí věnovat zkoumání městského prostředí a jeho vlivu na kvalitu života obyvatel specifickou pozornost. Ekosystémy ve městě (např. veřejná zeleň, vodní plochy) stejně jako ekosystémy v nejbližším okolí města (příměstské lesy, stromořadí, louky, mokřady), přináší obyvatelům měst celou škálu kulturních služeb v podobě prostoru pro rekreaci či sportovní aktivity, estetického požitku a estetické hodnoty krajiny, kulturního dědictví nebo duchovní a náboženské hodnoty. Kromě těchto tzv. kulturních služeb poskytují urbánní ekosystémy řadu regulačních služeb, zejména v oblasti regulace mikroklimatu, kvality ovzduší či kvality vody. Urbanizační tlaky (rychle se rozrůstající městská a příměstská zástavba) však často vedou ke zmenšování rozlohy ploch městské zeleně, která má do značné míry vliv na kvalitu životního prostředí města, dodávku ekosystémových služeb a potažmo kvalitu života samotných obyvatel. Projekt se zaměřuje rovněž na identifikaci hlavních rizik spojených s omezením nebo úplnou ztrátou služeb městských ekosystémů. Aby bylo dosaženo cílů zvýšení efektivnosti a funkčnosti místní veřejné politiky (na úrovni měst a obcí), je v rámci projektu plánována aktivní spolupráce se zástupci vybraných měst (Kladno, Brno, a další). Jejich zapojení nezanedbatelnou měrou přispívá k aplikačnímu potenciálu projektu a zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti implementace projektových výstupů do nástrojů místních politik, např. zefektivněním stávajícího hospodaření
7
ve městech či zohledněním výsledků v rozhodovacích procesech. Projekt vytvoří metodiku hodnocení ekosystémových služeb v České republice na místní úrovni na základě mezinárodních standardů, doporučených například v rámci procesu „Ekonomika ekosystémů a biodiverzity (TEEB) pro veřejné činitele na místní a regionální úrovni“.
Městské zemědělství Dalším aspektem či trendem ve městech je městské zemědělství, které se řeší například v COST akci a projektu Výzvy pro městské zemědělství v Evropě. Městské zemědělství přispívá k vytváření multifunkčních městských krajin, které jsou významným aspektem kvality života a životního prostředí v evropských městech (Obr. 3). Projekt je zaměřený na výzkum směřující k určení role městského zemědělství nejen v českém, ale také v evropském prostoru, s důrazem na související ekosystémové služby a roli v možnostech adaptace měst na změnu klimatu. Jedním z dílčích úkolů projektu je provedení sociologického průzkumu. Jeho výsledky by měly prokázat, jak vnímají obyvatelé měst reálnou nebo potenciální možnost provozování městského zemědělství, jaké bariéry jim brání v jeho provozování, jaké formy městského zemědělství jsou v současnosti provozovány nebo jaké přínosy skrz ekosystémové služby lidem z městského zemědělství plynou atd. Výsledky budou představeny mimo jiné také vybraným představitelům měst a obcí, aby mohly být využity v územním plánování a rozvoji území.
Zahrádkářská kolonie Urarte, Vitoria-Gasteiz. Foto J. Frélichová. Španělské město Vitoria-Gasteiz s přibližně 240 tis. obyvateli je známé velkým důrazem na udržitelnost. Územní plánování výrazně zohledňuje kvalitu životního prostředí a prvky zelené infastruktur y intenzivně začleňuje do struktur y města, kvůli jejímu přímému vlivu na kvalitu života lidí. Obyvatelé města tak například žijí v dosahu nejvýše 300 m od zeleně. Navíc přírodní charakter zelené infrastruktur y podél gradientu od středu města k jeho okrajovým částem narůstá. Kompaktní město obepíná prstenec zeleného pásu tvořeného přírodě-blízkými ekosystémy. Také byla zavedena řada opatření pro podporu biodiverzity a ekosystémových služeb. V roce 2012 proto díky udržitelnému územnímu rozvoji město Vitoria-Gasteiz získalo cenu Evropské zelené město (http://ec.europa.eu/).
Výsledky Soutěže Zelená informacím 2014
Mirek Lupač / TIMUR
Vyhlášení výsledků Účastníky slavnostního vyhlášení výsledků 4. ročníku soutěže Zelená informacím hostily reprezentativní prostory Rektorátu Univerzity Karlovy v Praze. Setkání se konalo v Malé aule univerzity, která v dávných dobách sloužila jako posluchárna Lékařské fakulty a jejíž stěny zdobí díla nejslavnějších mistrů českého baroka. Varhany znějící z vedlejší Velké auly, kde právě probíhaly promoce studentů, doprovázely i naše setkání a neplánovaně pomáhaly vytvářet slavnostní atmosféru. Slavnostní vyhlášení v malé aule rektorátu Univerzity Karlovy v Praze.
8 Malou aulu hosté letošního vyhlašování výsledků prakticky zaplnili. Na úvodní slovo organizátorů navázala zástupkyně Ministerstva životního prostředí Marie Petrová. Zmínila, že ministerstvo soutěž podporuje od samotného počátku, ať již formou záštity, poskytnutí prostor, nebo i finančním příspěvkem, jak v letošním roce. Jménem pořadatelů a univerzity na úvod přivítal hosty na její historické půdě prof. Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí UK. Ten v dalším programu přednesl samostatný příspěvek, ve kterém zmínil, že česká společnost po 25 letech od změny politického uspořádání již nevnímá kvalitu životního prostředí jako součást „první desítky“ nejvážnějších problémů. A to přitom právě jeho mimořádně špatná kvalita byla hlavním spouštěčem občanských nepokojů na severu Čech předcházejících událostem v listopadu 1989. Předmětem tehdejší nespokojenosti přitom nebyl jen samotný fakt, že se nedá venku dýchat, ale frustrace a zklamání z věčně opakovaných lží o stavu prostředí, konstatoval Bedřich Moldan. Přestože veřejnost dnes už nevnímá životní prostředí jako problémové téma, neznamená to ovšem, že je možné přestat jeho stav sledovat a na všech úrovních o něm informovat. Objevují se totiž nové problémy a nová témata, které mohou za pár let opět zásadně ovlivnit kvalitu života. Namátkově lze zmínit otázku změny klimatu a veškeré dopady, které přináší také na místní úrovni včetně sucha, povodní, kvality vod, zdravotních rizik a dalších. Profesor Moldan uzavřel svůj příspěvek otázkou, do jaké míry vyhodnocují města také zpětnou vazbu na své prezentace od občanů. Tím dal podnět k důležité debatě, jaká forma této zpětné vazby je vhodná a přiměřená vztahu obec – úřad – občan.
Hodnoceno bezmála 300 měst V předvýběru bylo letos celkem 271 měst. Jedná se o města, která k 1. 1. 2014 měla podle ČSÚ 5000 obyvatel a více. Tento počet je každý rok prakticky stejný, ale vždy důsledně seznam měst aktualizujeme. Klíčovou podmínkou pro postup z předvýběru do hodnocení porotou je přítomnost samostatné sekce věnované životnímu prostředí. Samotné hodnocení v předvýběru prováděli dva hodnotitelé v období 17. – 22. 10. 2014. V letošním roce došlo k velké míře neshody mezi oběma hodnotiteli. U více než 30 měst se hodnotitelé neshodli na tom, zda lze na poskytované informace o ŽP nahlížet jako na samostatnou prezentaci. Tyto případy byly vráceny k přehodnocení podle pravidel.
Počet měst s prezentací životního prostředí roste Do konce října bylo pro hodnocení porotou vybráno 78 měst. Porota ve složení zástupce TIMUR, o. p. s., CI2, o. p. s., Centra pro otázky životního prostředí UK, Svazu měst a obcí a České informační agentury ŽP (CENIA) hodnotila webové stránky měst v první polovině listopadu. Počet postupujících měst se každoročně zvyšuje. V roce 2014 postoupilo o 9 měst více než
Město Ostrava přebírá ocenění za 1. místo a titul Skokan roku. v roce předchozím. Podle pravidel soutěže bylo vybráno 33 měst s nejvyšším bodovým ziskem v hodnocení. Jejich zástupci byli bez uvedení konkrétního výsledku pozváni na závěrečné vyhlášení výsledků. Nejhůře umístěné město v této skupině získalo celkem 1,96 bodů z maximálního možného počtu 5 bodů. Vítěz získal 4,72 bodů po započtení bonusu za meziroční postup. Rozptyl to byl tedy velký.
Nová pravidla přinášejí dramatičtější průběh Po několika vítězstvích v uplynulých letech bylo z hodnocení vyřazeno město Krnov, které si musí podle nových pravidel na rok od soutěže odpočinout. Také 11 měst, která v loňském roce postoupila do vítězné skupiny, peloton v roce 2014 opustilo a jejich místa zaujala města nová. Takové turbulence způsobuje především motivační bonus zavedený v roce 2013. Nováčci tak mohou celkem snadno, jsou-li úspěšní, vyřadit z vítězné skupiny stagnující konkurenty. V roce 2014 získal motivační bonus za zlepšení rekordní počet měst: město
umístění 2013
umístění 2014
posun vzhůru
Ostrava
5
20
15 míst
Tábor
6
16
10 míst
Jablonec nad Nisou
7
14
7 míst
Bakov nad Jizerou
17
24
7 míst
Hustopeče
16
21
5 míst
Kopřivnice
3
6
3 místa
Přerov
1
3
2 místa
Praha
2
4
2 místa
Svitavy
4
5
1 místo
12
13
1 místo
Vimperk
9 Výsledné seřazení vítězných měst je následující:
1. místo: Ostrava 2. místo: Přerov 3. místo: Tábor Další výsledky: 4. Kopřivnice, 5. Praha, 6. Jablonec nad Nisou, 7.Svitavy, 8. Louny, 9. Vimperk, 10.-11. Hustopeče a Frýdek-Místek, 12.Opava, 13. Čelákovice, 14. Zlín, 15.-16. Bakov nad Jizerou a Jirkov.
Velmi dobrá přístupnost a obsah, rezervy jsou v systematické práci Nejlepší průměrné hodnocení ve vítězné skupině měst bylo uděleno v kategorii „uživatelská přístupnost stránek“ (průměr 3,92), na druhém místě byl hodnocen obsah stránek (3,33), dále pravidelná krátkodobá aktualizace (3,21) a forma – estetický dojem, vzhled (2,98). Nejslabší hodnocení udělili porotci vítězné skupině prezentací v kategorii „dlouhodobá systematická aktualizace a periodické publikování“ (2,55). Oproti roku 2013 se toto rozložení prakticky nezměnilo. Posuzováno podle těchto dílčích výsledků, zlepšuje se přístupnost prezentací a uspokojivá je kvalita obsahu a jeho údržba. Výzvou stále zůstává tvorba dlouhodobých výstupů, zejména ročenek a zpráv a stále je co zlepšovat na vzhledu stránek.
jde přímočaře vstříc rázovitým Ostravanům. Jasné, intuitivní a přehledné stránky jakoby z „oka vypadly“ logu s dominantou třech vykřičníků. Dalším dobrým příkladem této oceněné přiměřenosti a přemýšlivosti autorů jsou prezentace měst Hustopeče, Čelákovice, Bakov nad Jizerou či Jirkov. Tato města patří do nejmenší velikostní skupiny soutěže a přesto či právě proto dosáhla na významné umístění. Autoři jejich prezentací dokázali najít svojí vlastní cestu a pojetí stránek vyhovující právě této kategorii měst. Závěr je velmi potěšující: I malá města mohou mít perfektní stránky, pokud je tvoří s rozmyslem a dobrým plánem. Zejména město Čelákovice, které v roce 2014 nemohlo získat motivační bonus, protože v roce 2013 nebylo ve vítězné skupině, je – pokud udrží současný trend – jasným adeptem na místa vítězů.
Přerov a Praha stojí za zvláštní pozornost Samostatnou zmínku zaslouží Přerov a Praha. První případ vytváří výjimečný úkaz mezi statutárními městy ČR. Celý tým autorů a spoluautorů cílevědomě směřuje k „dokonalému“ řešení. Míra jejich přesvědčení a vnitřního zaujetí je mimořádná. Pokud by Ostrava díky motivačnímu bonusu nepřeskočila 15 pozic, byl by Přerov vítězem, bodové hodnocení v jednotlivých kategoriích bylo pět (max. 5 bodů): přístupnost 5 bodů, obsah 4,6 bodů, forma 4 body, krátkodobá aktualizace 4,4 bodů,
Vítězové soutěže Zelená informacím 2014.
Na velikosti nezáleží, důležitý je promyšlený plán Porota dokázala letos ocenit a vlastně identifikovat jednu méně nápadnou přednost vybraných prezentací, o které se dříve nehovořilo. Jedná se o vydařené pokusy autor ů prezentací př izpůsobit především for mu, ale i obsah stránek „svým“ občanům. Nejlépe se to ukázalo př ímo u vítěze soutěže. Ostrava učinila ohromný krok, coby Skokan roku doslova skok, k vítězství právě tím, že nový portál
dlou hodobá aktualizace 4,8 bodů a subjektivní dojem 4,4. Pokud jde o Prahu, nový portál životního prostředí bude potřeba ještě upravovat a ladit, ale možná za rok či za dva bude jednoznačně rozsahem, obsahem a formou odpovídat výsadní pozici Prahy mezi městy ČR. Poněkud bizarní je fakt, že už nyní má pražský portál výborné hodnocení ve všech kategoriích kromě „přístupnosti“. Robustní a kvalitní stránky nelze na rozdíl od ostatních vítězných měst najít tak snadno. Podle zástupce autorů je v Praze problém „prosadit se na hlavní stranu“.
10 Budoucnost je v systematické práci, modernizaci vzhledu a rychlé interakci Budoucnost stránek a prostor ke zlepšení jasně spočívá
v tvorbě ročenek, použití moderním designu, zapojení veřejnosti do diskuse – získávání zpětné vazby a optimalizace stránek pro specifické potřeby konkrétních měst. Perspektivu mají sebevědomé projekty odpovídající naturelu regionu, byť jdoucí vlastní cestou. Výsledky systematické práce shrnuté do elektronických publikací včleněných do stránek přinesou také další body. Stejně tak důležité bude hledání cesty, jak začlenit do prezentací interaktivní prvky a možnost přímé komunikace občanů na téma životní prostředí pomocí www stránek. Přes
striktně dle daných pravidel, nelze ignorovat rozvoj sociálních sítí. Města určitě stojí před výzvou, jak se s větší mírou on-line interakci s příjemci informací vypořádat. A konečně, na příkladu Ostravy je vidět, že určitě nejen porotci, ale zejména občané, ocení odvážnější moderní přístup k formě. Design internetu se v posledních letech proměnil doslova revolučně. Řada stránek s kvalitním obsahem je stále pojata velmi konzervativně. Mějme na paměti, že do „plnohodnotného občanství“ a potažmo rozhodovací sféry vstoupila generace Y, která s informačními a komunikačními technologiemi vyrostla od kolébky. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo Ministerstvo životního prostředí České republiky a Svaz měst a obcí ČR. Partnery soutěže, kteří soutěž podpořili finančně nebo věnovali ceny pro vítězná města,
veškeré argumenty (které také zazněly), že městský úřad jako
jsou Atelier zahradní a krajinářské architektury in-site, Squelle Group, s. r. o.
instituce veřejné správy musí komunikaci s občanem vést
a Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r. o.
Hospodaření s dešťovou vodou v obcích
Ing. Ondřej Nehasil /Ekocentrum Koniklec
Hospodaření s dešťovou vodou (HDV) je nový systém odvodnění urbanizovaných území, jehož hlavním smyslem je zvýšit ochranu obyvatel žijících ve městech a obcích před povodněmi. Ačkoli v České republice již byla zavedena pravidla pro správné nakládání s dešťovou vodou, morálka jejich dodržování je relativně slabá, nebo je jejich dodržování vyžadováno jednostranně. Pravděpodobnou příčinou je, že tato pravidla byla málo vysvětlena odborné veřejnosti i pracovníkům stavebních úřadů. Nový systém odvodnění přitom přinese užitek jen tehdy, pokud bude správně pochopen a bude respektován jak ze strany stavebníka, tak ze strany města.
Klasický způsob hospodaření s dešťovou vodou Starý, dnes již opouštěný systém spočíval v oddílné kanalizaci
Panelový objekt v Praze – ukázka klasického přístupu k zachytávání dešťových srážek.
pro splaškovou a dešťovou odpadní vodu, kdy dešťová voda byla odváděna nejkratší cestou rovnou do vodního toku. Tento systém již přestává vyhovovat a jeho další používání by se stalo lidem nebezpečným. A to hned ze čtyř důvodů: • Města se rozšiřují rychleji, než se čekalo, a přestává stačit kapacita dešťové kanalizace. Mnoho měst vybudovalo oddílnou
11
kanalizaci v devadesátých letech podle svojí tehdejší velikosti a plánů na rozvoj. Tato kanalizace nemá takovou kapacitu, aby se na ni mohly napojit celé čtvrti nových domků. Není ekonomické tuto funkční kanalizaci vykopávat a nahrazovat ji dražší kanalizací o vyšší kapacitě. Pokud se však tato situace nevyřeší, bude docházet k pravidelnému vyplavování takového sídla dešťovou kanalizací. • Zvyšuje se míra zastavěnosti a vodní toky jsou přehlcovány vodou ze sídel. To má vliv na četnost a sílu povodní, jak můžeme v posledních letech často pozorovat. Ukázalo se, že velké množství malých nádrží je výhodnější než budování velkých přehrad pro zachycení vody z přívalových dešťů. Krom toho je platí sami stavebníci – ti tak na místě řeší ekologický problém, který jejich stavba vytváří. • Voda v krajině významně přispívá ke stabilitě klimatu. Posilování vodních zásob – jako jeden ze strategických cílů urbanismu – je nutné k zachování kvality životního prostředí. Voda v krajině působí jako stabilizátor. Na teplých místech se vypařuje, a na chladných kondenzuje. Takto voda vyrovnává teploty v prostoru, ale i v čase. Tím předchází výskytu vichřic a dalších extrémních jevů, které vznikají díky rozdílům teplot v prostředí. • Zkanalizovaná voda se nemůže dále účastnit malého vodního cyklu. Malý vodní cyklus je uzavřený koloběh, při němž voda vypařená z pevniny spadne v podobě srážek na tu samou pevninu (podobně funguje i nad mořem). Většina srážek dopadajících na pevninu má právě tento původ. Voda, kterou odvedeme do řeky, odteče a malého cyklu se dále neúčastní. To způsobuje úbytek vody v krajině a destabilizaci počasí. Místo pravidelných menších srážek pak můžeme pozorovat dlouhá období sucha a následné přívalové deště. Zejména ekonomicky motivovaný důvod nedostatečných kanalizačních kapacit má zásluhu na proniknutí trendu HDV do legislativy. Druhé dva důvody ale můžeme považovat za závažnější. Lokality s porušeným malým vodním cyklem a bez vodních zásob (např. velká města) jsou v letních měsících velice náchylná k přehřívání právě z důvodu chybějící vody.
Nový způsob hospodaření s dešťovou vodou Základním principem koncepce přírodě blízkého hospodaření s dešťovými vodami (HDV) v urbanizovaném povodí je v maximální možné míře napodobit přirozené odtokové charakteristiky lokality před urbanizací. Základem HDV je tzv. decentralizovaný způsob odvodnění, jehož podstatou je řešit srážkovou vodu
Zelená střecha k zadržování dešťové vody. Foto L. Vančurová. tam kde spadne a vracet ji do přirozeného koloběhu vody. V nejužším slova smyslu jsou přírodě blízká opatření taková, která podporují výpar, vsakování a pomalý odtok do lokálního koloběhu vody. V širším slova smyslu sem patří i zařízení, která alespoň určitým způsobem přispívají k zachování přirozeného koloběhu vody a k ochraně vodních toků, např. akumulací a užíváním dešťové vody nebo zdržením a pomalým škrceným odtokem do stokové sítě.
Legislativní rámec nového způsobu odvodnění Oporu pro uplatnění nového systému můžeme nalézt v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu, předpisech 501/2006 Sb. a 268/2009 Sb. Tyto vyhlášky stanovují možné způsoby likvidace srážkových vod – přednostně zasakováním, pokud to není možné pak zadržováním a regulovaným odtokem do oddílné kanalizace. Pokud ani to není možné, pak regulovaným odtokem do kanalizace jednotné. Stavebníkovi dále ukládá tyto vody přiměřeně čistit, pokud na pozemku dochází k jejich znečištění. K těmto předpisům lze podotknout, že hovoří pouze o již zachycené dešťové vodě. Lze však aplikovat přírodě blízká opatření (vegetační střechy, zeleň, propustné povrchy, zalévání dešťovou vodou,…), která objem zachycené „dešťové odpadní vody“ výrazně snižují. Úkolem stavebníka je vhodným způsobem zacházet s dešťovou vodou a odpadní vodu bezpečně odvádět z pozemku. Úkolem obce je naopak v plánech rozvoje správně vyhodnotit možnosti likvidace odpadních vod. Pokud v místě rozvoje nejsou dobré podmínky pro bezpečné vsakování srážkových vod, je nutné vybudovat dešťovou kanalizaci i přesto, že zákon ukládá přednostně vsakování. Důvodem může být neprostupné podloží (jíly, skála), nebo i nepříznivý
12
geologický profil některých svažitých pozemků, kde přílišným zasakováním srážkových vod může dojít k destabilizaci svahu. Pokud obec dešťovou kanalizaci nevybuduje, má stavebník podle zákona o vodovodech a kanalizacích v takovém případě právo na vypouštění dešťové vody do kanalizace jednotné.
systémy HDV fungovat. Tato odvětvová technická norma vodního hospodářství by neměla chybět na žádném stavebním úřadě. Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou“ financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR.
Celá problematika HDV je podrobně řešena v normě TNV 75 9011 (březen 2013), která popisuje pravidla pro jednotlivé objekty i celé koncepce a to pro všechna prostředí ve kterých mají
Zodpovíme vaše dotazy k hospodaření s dešťovou vodou v obcích* – emailem na
[email protected] – přes poradenský portál www.pocitamesvodou.cz * Poradenství poskytujeme bezplatně až do skončení projektu.
13
Kostlivec o zestárnutí Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR Tento kostlivec v Timurově skříni leží už dlouho a je o zestárnutí. Pokud se ptáte čeho, odpověď je jednoduchá – prakticky všeho. Nejde totiž také jen o zestárnutí fyzické jako takové, ale i o zestárnutí morální (tedy ne přímo patrné). Fyzické zestárnutí zvládnou knihy, věci, auta, ale i jiné. Pokud to bylo poctivě vyrobeno, docela hravě! Problém je samozřejmě s lidmi. Nedávno byl pohřeb dávné a staré známé a ještě ke všemu ochranářky přírody, zestárly tam okolo na hřbitově stromy, keře a pak přicházeli lidé a s hrůzou bylo možno sledovat, jak se tváře změní. Ano, byli tam ještě předpřevratoví „skorodisidenti“ ochrany přírody, dnes pro řadu lidí klasici, jejich skutečně již velmi zestárlé obličeje zračily i nadále bojového ducha a na důkaz měli někteří z nich zřejmě hůl. Jen si tak matně pamatuji, že pár z nich bylo komunisty (jistě pro dobro věci a svou nepostižitelnost) a vybraní byli i na některém ze seznamů STB. Nevadí, byla to jiná doba. Některé osoby už jsou dokonce tak staré, že se za těch 25 let v obličeji moc nezměnily. Nejpatrnější zestárnutí pak přišlo v poslední chvíli s lidmi, které jsem vnímal vždy jako mladé a progresivní. Tu se z nich stali bělovlasí, plešatí nebo dokonce hrbící se. Nutno podotknout, že ženy si podržely šarm a často i barvu vlasů, doba prostě pokročila, stejně jako znalosti kosmetiky a chemie. Fyzické zestárnutí se projevilo nakonec na všech.
Daleko horší je ovšem morální zestárnutí, a to už je silný a nediskutovaný problém! Aby se to dalo lépe přiblížit počítačovou řečí, tak řada z těch mladších má zvenku ochozený hardware, ale tváří se, že software uvnitř byl upgradován někdy předevčírem, jen to doladit. Windows 8 jak hračka?! To, co bylo zjevné a ukázalo se v celé šíři při diskuzích, a to je bohužel také smutné – před obřadní síní. Bylo patrné, že řada mladší exponentů různých režimů má v hlavě stále pevně zabudovaný systém Svazák 2.1 a často s upgrade na Všivák 3.2, a dokonce se tu mezi lidmi promenoval s maskou „citlivého Batmana“ jeden předseda nejmenované organizace s kýblem másla na hlavě a soucitně, ale účinně, provětral svůj nezničitelný systém Padouch I. tř. verze 5.3. Morální zestárnutí nakonec nebylo navenek patrné, ale linulo se okolo jako nový motiv pro zombie klip „Thriller II.“ již bohužel zemřelého Mika Jacksona. V morálním opotřebování je také jádro pudla. Zestárnutí, jak se zdá, nebylo pouhou otázkou koroze designu, ale zejména koroze idejí, duše a ducha, která se projeví až při řeči a ve stopách „velkých“ počinů a malých domů (jak je u nás zvykem) u zúčastněných. Jde to po nás všech, ale kupodivu dobří přátelé a zejména ti s čistým štítem nějak méně stárnou, pozoruhodné. Exupéry měl dobrý postřeh, když říkal cosi o zrání do hrobu a poslední sklizni. Ó ty starý Geometře z Citadely, co jsi poznal náruč světla ve chvíli věčného spánku, jak k Tobě jen dojít s tím, co uvnitř nás beznadějně zestárlo?
14
O nás o vás: David Vačkář Zde vám postupně představujeme osoby spojené s TIMUR. Narodil se v roce 1976 ve Vlašimi, následně prožil většinu života v Benešově, včetně absolvování tamějšího gymnázia. Vystudoval obor ochrana životního prostředí na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde v roce 2010 obhájil doktorát na téma antropogenního ovlivnění ekosystémů a biodiverzity. Svojí kariéru začínal v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR na tehdy existujícím úseku mezinárodní spolupráce. Podílel se na tvorbě strategií v oblasti ochrany přírody, zejména Strategie ochrany biologické rozmanitosti, a rozvoji indikátorů pro hodnocení biodiverzity a ekosystémových služeb v rámci různých mezinárodních procesů zejména pod Úmluvou o biologické rozmanitosti. Postupně přešel do akademické sféry, od roku 2006 působí jako výzkumný pracovník v Centru pro otázky životního prostředí UK v oddělení indikátorů udržitelného rozvoje se zaměřením na ekosystémové účetnictví a přístupy ekologické stopy a vlivu člověka na ekosystémy. V roce 2010 se podílel na vzniku nového centra excelence CzechGlobe (Centra výzkumu globální změny AV ČR), kde vybudoval oddělení společenského rozměru globální změny. Jeho tým se v současnosti zabývá v evropských i českých projektech zejména problematikou zranitelnosti ekosystémových služeb a přínosy pro společnost, v návaznosti na studium sociálně-ekologických systémů. Problematikou nabývající se na významu je přizpůsobení se změnám klimatu, které oddělení řeší na úrovni národní či měst, mj. ve spolupráci s TIMUR, nebo jednotlivých sektorů jako je ochrana přírody a zemědělství. Kromě výzkumných aktivit vyučuje ekosystémové služby a globální změnu na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě humanitních studií. Protože kromě práce nemá příliš času na jiné zájmy, svůj volný čas věnuje zejména svým třem krásným dcerám, pokud zrovna necestuje po konferencích po celém světě.
