Číslo 04 ročník 08 Vyšlo

ZPRAVODAJ PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI BOSKOVICE, SVITÁVKA A KNÍNICE U BOSKOVIC Číslo 04 ročník 08

Vyšlo 11. 4. 2010

UMĚNÍ DOBŘE SE DÍVAT Na světě je mnoho věcí. Během krátké chvíle se stane mnoho událostí. A v určitém časovém horizontu se toho spousta změní. Něčeho z toho všeho máme tu čest se zúčastnit. Máme možnost mít účast na více-méně důležitých událostech tohoto světa nebo života druhého člověka. Naše přítomnost může věci ovlivnit dobrým i špatným směrem. Naše „stopa“, kterou zanecháme v tomto světě, je trvalá. Obrazně vyjádřeno, když jdeme po chodníku svého života, je třeba se dívat kam a „na co“ šlapeme. Pán Ježíš na jednom místě evangelia říká: „Když vede slepý slepého, nepadnou oba do jámy?“ Tím naznačuje nutnost správného vidění pro správnou chůzi. Můžeme říci, že se to dá vyložit i jako „správné dívání se na věc“. A o to v mnoha případech právě jde. Když člověk něco hledá a ví, jak daný předmět vypadá, má velkou šanci, že ho najde. Pokud hledající ví, že „něco“ hledá, ale neví pořádně co, tak se takové hledání stává velmi obtížným. Hledáte-li v davu lidí kamaráda s velkým zeleným batohem, máte dobrou šanci ho najít, pokud má skutečně batoh na sobě. Běda však, když si batoh sundá, pak kamaráda možná ani nenajdete, protože se díváte po velkém zeleném batohu a ten tu jaksi není. Takové zkušenosti se dají velmi dobře zevšeobecnit. Jsme-li přítomni nějaké události jako naprosto nestranní pozorovatelé, tak si o tom, co vidíme, uděláme celkem dobrou představu. Problém je v tom, že my prakticky nikdy nejsme zcela nestranní. Můžeme se na danou událost, věc či člověka dívat jako kritici, příznivci nebo odpůrci, se zájmem, nebo s nudou… A pod vlivem těchto okolností si tvoříme vlastní úsudek. V mnoha případech platí, že člověk vidí, co vidět chce. A podle toho, jak a co vidí, také jde. A tak, když jdeme po chodníku svého života a svým slovem, činem nebo třeba jen myšlenkou někam šlápneme, nejprve se dobře podívejme kam. A náš pohled ať je dobrý. Nikdy asi nebude zcela nestranný. Vždycky však musí být dobrý. Přeji v této velikonoční době vám všem, kteří toto čtete, abyste prosili Pána a obdrželi od něho dar umění dobře se dívat. M. Šudoma

Zpravodaj

11. 4. 2010 - strana 2

Z KALENDÁŘE FARNOSTÍ 25. 04. 02. 05. 13. 05. 22. 05. 23. 05. 30. 05. 03. 06. 05. 06. 06. 06. 11. 06. 12. 06. 20. 06. 24. 06. 29. 06.

Pouť v Knínicích u Boskovic (patrocinium kostela sv. Marka) První sv. přijímání dětí v Boskovicích Slavnost Nanebevstoupení Páně Farní pouť do Křtin Slavnost Seslání Ducha svatého Návštěva o. kardinála Tomáše Špidlíka v Boskovicích Slavnost Nejsvětější Trojice Pouť v kapli ve Skalici nad Svitavou (patrocinium kaple Panny Marie) První sv. přijímání dětí ve Skalici nad Svitavou Slavnost Těla a Krve Páně – Boží tělo Děkanátní setkání mládeže v Kunštátu Přehlídka chrámových sborů z děkanství boskovického Slavnost Nejsvětějšího srdce Ježíšova Farní pouť do Sloupu Pouť ve Svitávce Slavnost Narození Jana Křtitele Slavnost Petra a Pavla

MATRIKY VYPRAVUJÍ KŘTY Zuzana Paroulková z Boskovic Cecilie Petra Paroulková z Boskovic Jáchym Dostál z Vážan

03. 04. 2010 03. 04. 2010 04. 04. 2010 POHŘBY

Jarmila Píšová z Černé Hory Marie Kalitová z Biskupic Jaroslav Ptáčník ze Žďárné Antonín Lamař z Boskovic František Kopal z Knínic u Boskovic Věra Křivinková z Nýrova Jarmila Bartošová z Vážan

*1930 *1929 *1942 *1912 *1941 *1927 *1947

04. 03. 2010 04. 03. 2010 11. 03. 2010 19. 03. 2010 18. 03. 2010 24. 03. 2010 30. 03. 2010

SBÍRKA ŠATSTVA Unie katolických žen v Boskovicích pořádá sbírku šatstva, lůžkovin, záclon, ručníků, utěrek, látek, peří, péřových a vatových přikrývek, polštářů, dek, spacích pytlů, čisticích prostředků pro DIAKONII Broumov. Sbírka se bude konat ve dnech 19. - 21. dubna 2010 v době od 15.00 do 17.00 hod. ve farním dvoře u kostela sv. Jakuba, Masarykovo nám. 20. Prosíme, dodržujte dobu předání darovaných věcí (v krabicích nebo pevných pytlích). Prosíme také o malý příspěvek na dopravu. Všem dárcům děkuje UKŽ Boskovice. Marie Kosatíková

Zpravodaj

11. 4. 2010 - strana 3

VÝROBA PAŠKÁLŮ Velikonoční svíce neboli paškál symbolizuje Krista a jeho vítězství nad temnotou. Poprvé se zapaluje o velikonoční vigilii a provází nás pak celý rok až do příštích Velikonoc. Protože mnozí chtějí mít tento velikonoční symbol i doma, měli tentokrát možnost si takový paškál sami vyrobit. V sobotu 20. března jsme se sešli na faře ve školičce a učili se, jak takovou svíci vyrobit. Na začátku nám pan farář vysvětlil význam této velikonoční svíce a jednotlivých symbolů na ní. Paní Lenka Pohlová nás zasvětila do tajů výroby paškálu, používání různých barevných vosků a dalších ozdob. Možností bylo nepřeberně, takže každý mohl uplatnit svou fantazii a vyrobit a ozdobit si paškál podle svých představ. Při závěrečné přehlídce bylo vidět, že vskutku každá svíce byla jedinečným originálem. Poděkování patří Lence Pohlové za tento dobrý nápad. Jana Klíčová

DIECÉZNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE se konalo 27. března v Brně. Brzké vstávání a frrr na vlakové nádraží. Sešlo se nás vcelku dost a cesta byla fajn - každý seděl na svém místě. Pomalu se k nám přidávaly další a další mládežnické skupiny, které společně s námi vystoupily v Brně na hlavním vlakovém nádraží. Houfy a houfy se propojily do konečného zástupu táhnoucího se brněnskými ulicemi směrem k Petrovu. Následoval frmol u zařazování do skupinek podle témat. Vrhli jsme se na to a zakoupili si za 50 Kč lísteček se svým jménem a číslem skupinky. (Vrcholem všeho byl lísteček mé sestry Bety, na kterém čnělo jméno PETY:o)) ,,Všichni do katedrály!! Proběhne zahájení!!‘‘ ,,Óká‘‘- to si řekl asi každý, protože tomu nasvědčovala zácpa u hlavního vchodu do katedrály… Zahájení zahájili animátoři a dále pan biskup Vojtěch Cikrle. Jeho proslov byl dlouhý, ale hezký. Poté jsme se po skupinkách vydali do různých kostelů na přednášku. Každý z nás si určitě z přednášky něco odnesl; někdo byl nadšen, někdo zklamán… Mezitím přijelo předem ohlášené překvápko neboli hudební skupina Šatlava z Přibyslavi. Zahrály ,,pár‘‘ suprových písniček, při kterých se určitě každý začal pohybovat, alespoň do rytmu. Bylo to skvělé překvapení, které doplňovaly sýrové a salámové bagety, vydávající se za oběd. Šatlava skončila a my jsme se odebrali znovu do katedrály na další program, který si pro nás připravili animátoři. Zpívalo se, seznamovalo se… Následovala mše s otcem biskupem, která byla opravdu skvělou tečkou za tímto skvěle prožitým a vydařeným dnem. Za všechny zúčastněné Sasha V křesťanském poselství je skutečně obsažen jistý obtížně pochopitelný paradox. Svůj život buď zachráníme, spasíme, nebo svůj život ztratíme, hloupě utratíme, tedy zatratíme: to je výzva, před Zaujalo kterou stojíme jednotlivě. Každý sám si během života volí svou vlastní nás v KT: odpověď. Častěji se asi rozhoduje uvnitř soukromí než účastí ve veřejném životě. Zároveň však církev usuzuje a říká, že záchrana a spása přichází k Boží obci jako k celku. Utečeš-li ode všeho do své vlastní údajné čistoty a dokonalosti, vzdaluješ se zároveň i od Boha.

Zpravodaj

11. 4. 2010 - strana 4

Z FARNÍ KNIHOVNY JERUZALÉMSKÁ BIBLE Jeruzalémská bible je špičkové dílo katolické biblistiky. Vzešla z prací Jeruzalémské biblické školy založené v roce 1890, v níž se řada převážně francouzských badatelů věnovala studiu a výzkumu na poli literatury, historie, archeologie… Po II. světové válce vyvstala ve Francii potřeba nového překladu Písma, který by uspokojil volání věřících po Božím slovu podaném krásnou a přístupnou jazykovou formou a zároveň jim poskytl výklad tohoto slova opřený o solidní vědeckou základnu. Úkol vypracovat tento překlad byl svěřen právě Jeruzalémské biblické škole, odtud jeho název Jeruzalémská bible. (První vydání 1954, celkové 1973.) Myšlenka vypracovat českou verzi Jeruzalémské bible se vynořila v 70. letech minulého století. Její realizace postupovala pomaleji, protože ubylo odborníků, kteří by se mohli práce ujmout. V letech 1992 – 2008 vyšlo 17 svazků. Podrobněji se o celé historii dozvíte v úvodu JB. Nyní se nám dostává do rukou jednosvazkové vydání. Zahrnuje všech 46 knih Starého zákona (tedy i deuterokanonické ) a 27 knih Nového zákona. Její poznámky a úvody shrnují klíčové interpretační poznatky k biblickému textu a přitom nezatěžují svým rozsahem. Jeruzalémská bible je po několika desetiletích prvním úplným katolickým překladem Písma do češtiny, a to díky téměř třicetileté překladatelské práci manželů PhDr. Dagmar Halasové a Prof. PhDr. Františka Halase, CSc. a skupiny odborníků. Vydalo Karmelitánské nakladatelství a Krystal OP v roce 2009 Raniero Cantalamessa: EUCHARISTIE – NAŠE POSVĚCENÍ Tajemství poslední večeře Autor, italský kapucín a papežský kazatel, v knize ukazuje, jak je eucharistie přítomna v celých dějinách spásy od stvoření světa až do druhého Kristova příchodu. Ve Starém zákoně v předobrazech, v Novém jako jejich naplnění, v církvi jako svátost. Kniha se pohybuje na pomezí naukové a duchovní četby. Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2004 Připravila Marie Zvěřinová

JAK DOPADL – MISIJNÍ JARMARK Před velikonočními svátky jsme opět uspořádaly v Knínicích misijní jarmark. Na papežské misijní dílo se vybralo 10 324 Kč. Všem, kteří se podíleli na vyrábění věcí na jarmark, ale i těm, kteří přispěli finančně, moc děkujeme. Za organizátorky Blanka Ševčíková Syn Boží se stal pro tebe člověkem. Vysvobodil tě od smrti a povolal ke království. Jak bys tedy ty, který jsi tolik dosáhl a dosahuješ, Zaujalo neměl slavit svátek po celý svůj život? Ať proto nikdo není smutný nás v KT: pro chudobu nebo pro nemoc či pro obtíže. Vždyť všechen náš čas je svátek. Proto také praví Pavel: „Radujte se v Pánu vždycky, opět pravím, radujte se.“

Zpravodaj

11. 4. 2010 - strana 5

DRUHÝ ROČNÍK PROPINKEJTE SE NA VELEHRAD JE ZDE Orel za mediální podpory Katolického týdeníku opět vyhlašuje soutěž ve stolním tenise družstev. Akce je i letos určena nejen pro členy Orla, ale i pro širokou veřejnost. Přihlášená družstva se utkají v kvalifikaci a ti nejlepší změří své síly ve finále, které proběhne v rámci cyrilometodějské pouti na Velehradě. Přihláška musí obsahovat: trefný název týmu, farnost či orelskou jednotu, k níž náleží většina hráčů z týmu (případně jiné centrum, např. salesiáni), jméno vedoucího týmu (včetně kontaktu - telefon a e-mail, přičemž vedoucí nemusí být hráč), jména a rok narození hráčů (celkem 3 hráči v jednom týmu), jména a rok narození náhradníků (maximálně 2 náhradníci). Orel jednota Boskovice bude zajišťovat kvalifikaci pro župu Krekovu i pro případné mimoorelské týmy z Boskovic a okolí. Přihlášky proto posílejte na: Orel jednota Boskovice, Komenského 33a, 680 01 Boskovice, e-mail: [email protected] Počet postupujících z kvalifikace bude záviset na počtu přihlášených týmů. Vzhledem k popularitě stolního tenisu to však bude pravděpodobně pouze vítěz kvalifikace. Informace k přihláškám: www.orelboskovice.cz, [email protected], mobil: 724 743 040

TÁBOR FICEP V RAKOUSKÉM MELKU Letošní tábor FICEP se uskuteční ve dnech 5. – 13. srpna 2010 opět v nádherném prostředí rakouského kláštera Melk, který leží na březích Dunaje. Účastníci budou bydlet přímo v areálu kláštera, kde je pro ně připraven bohatý program. Termín: 5. – 13. srpna 2010 Cena tábora: Cena pro účastníky z ČR byla stanovena na 5 000 Kč, na tuto cenu mohou přispět také jednoty nebo župy. Celkové náklady na jednoho účastníka jsou cca 10 000 Kč. Požadavky na účastníky: Věk 14 – 16 let Solidní jazykové znalosti – angličtina, němčina Kladný vztah ke sportu Aktivní práce v jednotě Přihlášky na tábor: přihlásit se na tábor je možné prostřednictvím Orla jednoty Boskovice nejpozději do konce dubna 2010. Podle počtu přihlášených bude rozhodnuto o příspěvku z naší jednoty. Definitivní výběr na základě přihlášek provede Rada mládeže Orla. Informace k přihláškám: www.orelboskovice.cz, [email protected], mobil: 724 743 040

Zpravodaj

11. 4. 2010 - strana 6

Kostel sv. Dominika u kláštera bratří dominikánů v Boskovicích Úvahy o založení kláštera bratrů kazatelů (dominikánů) v Boskovicích se datují rokem 1680, v červenci roku 1681 bylo pro něj vybráno místo na úpatí hradského kopce. Klášter byl pak v roce 1682 fakticky založen tehdejšími majiteli boskovického panství Zuzanou Kateřinou Prakšickou ze Zástřizl a jejím manželem Janem Václavem Morkovským ze Zástřizl složením zakládacího kapitálu 10.000 zlatých. Tuto skutečnost vzal v září 1682 na vědomí dominikánský provinciál P. Antonín Peretius a ještě téhož roku přišli do Boskovic dva dominikáni, aby stavbu realizovali. Podobu kostela i budovy vikariátu vidíme na obraze z roku 1682, kresleném nejspíše jedním ze dvou prvních dominikánů, který prý byl stavitelem. Je tedy pravděpodobné, že tento muž navrhl i plán stavby. Kostel měl v průčelí dvě nevysoké věže o nízkém jehlanovém krytu se zvony, štít mezi nimi tvořil rovnoramenný trojúhelník se znakem Zástřizlů. Velká okna byla segmentová, ostatní okna lunetová ve dvou řadách nad sebou mezi opěrnými pilíři. Na střeše kostela byla nízká sanktusová vížka, na stěnách lodi byly zvenčí nástěnné obrazy. Slavnostní úřední položení základního kamene („primus lapis”) konventu bylo 16. dubna 1685, dne 17. dubna 1686 byl pak položen základní kámen ke stavbě „Ecclesiae sub titulo S. P. Dominici“ – kostela jména svatého otce Dominika. Stavba kláštera byla ukončena v roce 1694. Dominikáni přišli do Boskovic pravděpodobně z brněnského kláštera, první mše byla v novém kostele sloužena v neděli 7. listopadu t.r. Byla to mše zádušní za zakladatele (kteří byli v té době již mrtví) a za bratry dominikány. Klášter byl činný od roku 1694 do roku 1784, tedy 90 roků. Mezi pěti dominikánskými kláštery na Moravě, určenými roku 1784 císařem Josefem II. ke zrušení, byl i klášter boskovický. Od roku 1787 do roku 1812 probíhala postupná demolice klášterního kostela. Ta začala 13. ledna 1787 spuštěním a odvezením zvonů do Borotína, 6. března 1806 odvezli hlavní oltář do Knínic, kostelní lavice byly umístěny v chrámu sv. Jakuba v Boskovicích, kde jsou dodnes. Dne 14. listopadu 1806 vyzdvihli z kostelní krypty mrtvá těla dominikánů a pochovali je na hřbitov u kostela Všech svatých. Na jaře roku 1812 byla započata demolice vlastní kostelní budovy : 8. března počali shazovat křidlici ze střechy, 10. června podkopali obě věže a skáceli je najednou, během července byl celý kostel podkopán a rozebrán kus po kuse. Na místě zůstala jen hromada zřícenin a jak praví soudobý zápis v boskovické městské kronice „... více nebyl kostel k spatření ani na věky nebude ...” Po Velikonocích roku 1819 začali přestavovat klášterní budovu na zámek... Použitá literatura: LIPKA, František 1900 : Kostely v Boskovicích In : Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, ročník 1900, číslo 68 MLATEČEK, František : Klášter bratří dominikánů v Boskovicích In : Církevní objekty v Boskovicích a blízkém okolí – strojopis, uloženo v archivu autora Boskovice 1986 Vybral : Ing. František Mlateček

Zpravodaj

11. 4. 2010 - strana 7

ROZHOVOR Slavnost Zmrtvýchvstání Ježíše Krista oslavujeme na Bílou sobotu. Označení „bílá“ dostala podle bílého roucha novokřtěnců, kteří jsou v tuto noc pokřtěni. Symbolické bílé roucho oblékla tuto noc i Zuzana Paroulková. Jak jsi prožívala letošní Velikonoce a zvláště svůj křest na Bílou sobotu? Začalo to velkým chaosem, mnoho pečení, vyřizování se křtem nesouvisejících důležitých záležitostí a také pomocí mé mamince, babičce a prababičce. Byla jsem pozvaná na mši na Petrově, kam mne, krom mých dcer Báry a Cilky, doprovodila kmotra Monika s dcerou Natálkou. Na Bílou sobotu jsme byly plny očekávání, těšení se, nervozity a mnoha milých nepopsatelných pocitů... Samotný křest byl dar, který ve mně vzbuzoval velké emoce. Neumím popsat radost, úlevu... a všechny pocity, co ve mně byly. Proč ses rozhodla být pokřtěna? Protože věřím, proto, že to byla správná cesta... Jaká byla tvoje cesta, která vedla k tomuto rozhodnutí? Už jako malá si pamatuji okamžik, kdy jsem seděla v "komůrce" ve Žďárné u své praprababičky a ona mi ukazovala růženec, odříkávala jej, povídaly jsme si spolu… Jsou to matné vzpomínky, ale velmi důležité. Moje babička mne naučila Otčenáš, půjčovala mi sem tam svůj Kancionál, víra ve mně byla, jen odvaha chyběla. (Nejen má, ale i rodiny, v době komunismu.) Poté jsem si zahrávala s myšlenkou, že chci být pokřtěna mnoho dlouhých let. Když mi bylo 15-17 let, byla jsem dokonce přesvědčena, že už je správná chvíle... a nic. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo tvoje rozhodnutí? Tady je to jednoznačně neštěstí... Do kostela jsem utíkala před světem, když mi bylo nejhůř. V době, kdy zemřel otec mých dcer, bylo jasné, že vím, kam má cesta směřuje. Jak tvoje rozhodnutí přijímalo tvé okolí, rodina, přátelé, známí? Mnoho lidí mne mělo za blázna, s mnoha přáteli a známými jsem se kvůli víře rozešla, ale nelituji! Také jsem našla daleko pevnější přátelství a za to děkuji. Rodina mne v podstatě podporovala, i když maminka kverulantsky zkoušela pevnost mé víry. Jaké křestní a biřmovací patrony sis vybrala? Jméno dcery Cecílie Petry bylo vybráno po dlouhé diskusi s ní samou. Cecílie je od narození po mé praprababičce, která byla velmi pilná a měla 5 dětí. Petra bylo vybráno proto, že její zemřelý tatínek byl Petr, a ona chtěla toto jméno po něm. U mne to bylo trochu jiné. Zuzanu mi vybrala maminka a biřmovací jméno jsem vybrala s maminkou ze dvou důvodů: 1. Eva bylo jedno ze jmen, z kterých vybírala v době těhotenství se mnou. 2. Eva je první žena a já byla první pravnučka, první vnučka a první dcera. Proto Eva.

Zpravodaj

11. 4. 2010 - poslední strana

Jak ti pomáhal tvůj kmotr? Moje kmotřička Monika byla ta, za kterou jsem prvně utíkala, když jsem nevěděla, co mám v tu či onu situaci dělat. Mnoho věcí mi vysvětlila, v mnoha věcech poradila. Co nevěděla ona, to mi poté osvětlil pan farář M. Šudoma. Tímto bych mu chtěla moc poděkovat za dlouhou, poctivou a krásnou přípravu na křest. Také musím poděkovat farníkům, protože i mnoho dalších mne podporovalo a pomáhalo. DĚKUJI. Děkuji za rozhovor. Ptal se Antonín Klíč

POSTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVA V KNÍNICÍCH V sobotu o čtvrtém postním týdnu jsme se sešli v kostele sv. Marka v Knínicích na již tradičně pořádané postní duchovní obnově. Tu si pro nás připravil a vedl ji otec Zdeněk Fučík z Protivanova. Po úvodních slovech a písničce jsme se postupně zamýšleli nad úryvky evangelií postních nedělí. Ústředním tématem byla svátost smíření. Příběhy o Ježíšově pokušení na poušti, o marnotratném synovi či odpuštění cizoložnici tomuto tématu přímo nahrávaly. V pauzách mezi jednotlivými zamyšleními byla možnost slavit svátost smíření, prostor pro duchovní rozhovor nebo se jít občerstvit na faru. Na závěr následovala krátká adorace a svátostné požehnání. Velký dík patří otci Zdeňkovi za jeho čas a povzbudivá slova. A všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu celé akce.☺ Martina Axmanová

PRO ZASMÁNÍ -

„Představ si, dnes mě poprvé probudil budík.“ „Jak to?“ „Spadl mi z poličky přímo na hlavu.“ „Lidé o vás říkají, že jste flegmatik.“ „Lžou! Ale mně je to stejně jedno.“ Muž se obrátí na kolemjdoucího a zeptá se: „Promiňte, pijete?“ „Ne,“ odsekne tázaný. „Tak mi, prosím vás, podržte tu láhev rumu, než si zavážu tkaničku.“ „Člověče, proč řežete do stromu nožem?“ „Já ho neřežu, já ho kácím.“ „Nožem?“ „Ano, jsem placený od hodiny.“ „Včera jsem byl na maškarním bále a vyhrál jsem soutěž o nejhezčí masku.“ „A proč jsi tak naštvaný?“ „Já jsem byl v civilu.“

ZPRAVODAJ pro římskokatolické farnosti Boskovice, Svitávka a Knínice u Boskovic. Vychází většinou první neděli v měsíci (mimo měsíce srpna). Uzávěrka přijímání příspěvků: pondělí týdne, v němž Zpravodaj vychází (20.00 hod. – příspěvek musí být zaslán el. poštou). Vydává Římskokatolická farnost Boskovice, Masarykovo nám. 20, 68001 Boskovice, tel.: 608755273; http://rkfboskovice.mtw.cz; e-mail: [email protected] NEPRODEJNÉ!