Intersociální problémy globalizace

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Intersociální problémy globalizace Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Bc. Pavel Kvasnička

Iva Vrbíková

Jihlava 2009

Na tomto místě bych ráda poděkovala své rodině, která mi umožnila a stále umožňuje získat patřičné vzdělání. Dále děkuji svým spolubydlícím za trpělivost a toleranci při psaní bakalářské práce. Taktéž je mou povinností poděkovat Ing. Bc. Pavlu Kvasničkovi za vedení a cenné připomínky udělené při tvorbě této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci napsala zcela samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu. V Jihlavě dne 14. května 2009

………………………….

Abstrakt Vrbíková I. Intersocial problems of globalization. Diploma thesis. Jihlava, 2009. This text is oriented to the theme of intersocial problems of globalization. I centralize on social-economic backwardness of developing countries and I compare it with the Czech Republic and another chosen countries of the world.

Abstrakt Vrbíková, I. Intersociální problémy globalizace. Diplomová práce. Jihlava, 2009. Tato práce se zabývá tématem interociálních problémů, které přináší globalizace. Soustřeďuji se na sociálně ekonomickou zaostalost rozvojových zemí, kterou porovnávám s Českou republikou a vybranými zeměmi světa.

Obsah Obsah ............................................................................................................................... 5 Úvod ................................................................................................................................. 8 1 Globalizace a intersociální globální problémy ........................................................ 11 1.1 Globalizace ........................................................................................................... 11 1.1.1 Co je to globalizace........................................................................................ 11 1.1.2 Globální vesnice ............................................................................................ 12 1.2 Globální problémy ................................................................................................ 13 1.2.1 Dělení globálních problémů........................................................................... 14 1.2.2 Další členění globálních problémů ................................................................ 17 1.3 Intersociální globální problémy ............................................................................ 17 1.3.1 Nebezpečí vypuknutí světové války, válečné konflikty a terorizmus ........... 18 1.3.2 Globální zadluženost států ............................................................................. 19 1.3.3 Vztah mezi „bohatým Severem“ a „chudým Jihem“ a mezinárodní vztahy . 20 2 Charakteristika sociální a ekonomické zaostalosti ................................................. 22 2.1 Ukazatele sociálně ekonomické zaostalosti.......................................................... 22 2.1.1 Indikátory vybrané ze zprávy World development report ............................. 22 2.1.2 Indikátory vybrané ze zprávy Human development report ........................... 23 2.2 Chudoba ................................................................................................................ 25 2.3 Populace................................................................................................................ 25 2.4 Gender nerovnost – nerovnost mezi ženami a muži ............................................. 26 2.5 Negramotnost........................................................................................................ 27 2.6 Zdravotní péče ...................................................................................................... 27 2.7 Zadluženost zemí .................................................................................................. 28 2.8 Nezaměstnanost .................................................................................................... 28 2.9 Nerovnoměrné rozdělení příjmů – Giniho koeficient........................................... 29 Tab. 1: Rozdělení světového příjmu 1960 – 1995 .................................................. 29 2.10 HDP .................................................................................................................... 30 2.11 Index lidského rozvoje........................................................................................ 30 2.12 Inflace ................................................................................................................. 31 2.13 Životní prostředí ................................................................................................. 31 2.14 Technický rozvoj ................................................................................................ 32 3 Charakteristika rozvojových zemí ........................................................................... 34 3.1 Co je třetí svět ....................................................................................................... 34 3.1.1 Jak přispěl kolonialismus k vzniku rozvojových zemí .................................. 34 3.1.2 Které země jsou rozvojové?........................................................................... 35 3.1.2.1 Užší koncepce RZ.................................................................................. 35 3.1.2.2 Širší koncepce RZ................................................................................... 36 3.1.3 Rysy ekonomiky rozvojových zemí .............................................................. 37 3.1.3.1 Ekonomická úroveň RZ .......................................................................... 37 3.1.3.2 Odvětvové strukturální zvláštnosti RZ ................................................... 37 3.1.3.3 Sociálně-ekonomický dualismus, pluralismus........................................ 37 3.1.3.4 Ekonomická závislost RZ na RTZ.......................................................... 38 3.2 Vybrané rozvojové země ...................................................................................... 39

3.2.1 Ekvádor.......................................................................................................... 39 3.2.2 Bolívie............................................................................................................ 40 3.2.3 Brázílie........................................................................................................... 40 3.2.4 Haiti ............................................................................................................... 41 3.2.5 Makedonie ..................................................................................................... 41 3.2.6 Tuvalu ............................................................................................................ 41 3.2.7 Jihoafrická republika...................................................................................... 42 3.2.8 Etioie.............................................................................................................. 42 3.2.9 Somálsko........................................................................................................ 43 3.2.10 Jemen ........................................................................................................... 43 3.2.11 Indie ............................................................................................................. 44 3.2.12 Nepál ............................................................................................................ 44 4 ČR a vybrané země světa .......................................................................................... 45 4.1 Česká republika..................................................................................................... 45 4.2 Vybrané rozvinuté země světa.............................................................................. 45 4.2.1 Švýcarsko....................................................................................................... 46 4.2.2 USA ............................................................................................................... 46 4.2.3 Kanada ........................................................................................................... 47 4.2.4 Japonsko......................................................................................................... 48 4.2.5 Spojené arabské emiráty ................................................................................ 48 4.2.6 Nový Zéland .................................................................................................. 49 5 Shrnutí výsledků – srovnání vybraných zemí podle klíčových ukazatelů sociálně ekonomické zaostalosti ................................................................................................. 50 Tab. 2: Klíčové ukazatele rozvoje – populace, gramotnost.................................... 50 Obr. 6: Graf průměrné délky života mužů a žen ve vybraných zemích 2007 ........ 51 Tab. 3: Klíčové ukazatele rozvoje – HNP, HDP .................................................... 52 Obr. 7: Graf přírůstku HDP na hlavu v % ve vybraných zemích 2007 .................. 52 Obr. 8: Graf hrubého národního produktu z roku 2005 vybraných zemí ............... 53 Tab. 4: Rozvojové cíle: vymícení chudoby a zlepšení života................................. 54 Tab. 5: Rozvojové cíle: vymícení chudoby a zlepšení života – zdravotní péče ..... 55 Tab. 6: Ekonomické aktivity................................................................................... 56 Tab. 7: Ekonomické aktivity – HDP....................................................................... 56 Tab. 8: Obchod, pomoc a finance ........................................................................... 57 Tab. 9: Nezaměstnanost .......................................................................................... 58 Obr. 9: Graf nezaměstnanosti za rok 2005 ............................................................. 59 Tab. 10. Index lidského rozvoje.............................................................................. 59 Obr. 10: Graf indexu lidského rozvoje 2007 .......................................................... 60 Tab. 11: Zdravotní péče .......................................................................................... 61 Tab. 12: Veřejné finance do vzdělání ..................................................................... 61 Tab. 15 Demografické trendy ................................................................................. 63 Tab. 16: Technologie – rozšíření, vytváření ........................................................... 64 Obr. 11: Graf rozšíření technologií – telefonní sítě a internet za rok 2005 ............ 64 Tab. 17: Gender nerovnost...................................................................................... 65 6 Východiska ze sociálně ekonomické zaostalosti RZ................................................ 66 6.1 Úloha mezinárodních organizací .......................................................................... 66 6.2 Volný obchod........................................................................................................ 68

6.3 Přímé zahraniční investice .................................................................................... 68 6.4 Humanitární pomoc a rozvojová pomoc............................................................... 68 6.5 Trvale udržitelný rozvoj........................................................................................ 69 6.6 Ekonomická spolupráce ........................................................................................ 70 Závěr .............................................................................................................................. 72 Použitá literatura .......................................................................................................... 73 Seznam obrázků……………………………………………………………………… 77 Seznam zkratek………………………………………………………….…………… 78

Úvod Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala intersociální globální problémy, tudíž téma týkající se dnes běžného a často diskutovaného pojmu globalizace. O globálních problémech, včetně těch intersocíálních, slyšíme dnes a denně… Zdražování cen ropy a základních potravin, klimatické změny, rozšiřování nemoci AIDS, nedostatek pitné vody, negramotnost a nerovnost lidí, chudoba, nízká životní úroveň, kriminalita, nezaměstnanost a ostatní palčivé otázky dnešního světa nějakým způsobem podporují či zapříčiňují jeden z globálních problémů nebo jím jsou. Cílem mé práce je srovnání sociální a ekonomické zaostalosti rozvojových zemí s Českou republikou a s vybranými rozvinutými zeměmi světa. Jelikož pod sociální zaostalost může patřit téměř cokoli, co člověka nějakým způsobem poškozuje oproti jiným lidem z hlediska lidských práv, rozvoje lidského činitele a sociální infrastruktury, vybírám podle mého názoru nejzásadnější celosvětové skutečnosti. Tématem mé práce jsou intersociální globální problémy, okrajově se však budu věnovat taktéž skutečnostem, které mohou být zahrnuty mezi jiné globální problémy antroposociální či přírodně-sociální. Zařazení do jedné ze tří skupin globálních problémů je velice složité, některá z problematik úzce souvisí s jinou, která je zařazena do jiné složky. Nějaký pojem se dokonce vyskytne ve dvou či všech třech skupinách problémů. Jak již názvy členění naznačují, jedná se vždy o nějaký sociální problém, situaci týkající se člověka, buďto jako jednotlivce nebo jako celé společnosti. Intersociální problémy, které v této práci řeším, jsou zaměřeny na člověka jako společnost a je u nich podstatná ekonomická stránka věci, tudíž jsou spojeny s ekonomickými celosvětovými dopady na společnost. Jsou zde zařazeny i situace se střety zájmů (války, konflikty) a globálního soužití lidstva (mezinárodní vztahy)… V první kapitole teoretické části se budu zabývat objasněním pojmu globalizace, globálními problémy, jejich rozdělením a hlavně intersociálními problémy, které jsou tématem mé práce. Ve druhé části se již budu zabývat sociální a ekonomickou zaostalostí. Sociální zaostalost budu charakterizovat objasňováním pojmů jako je chudoba, negramotnost, rozvoj populace, rovnost mezi pohlavími, šíření nemocí a jinými problémy ohrožující lidský rozvoj po sociální stránce. Tato část bude zmíněné pojmy řešit okrajově, vymezením základní problematiky a konstatováním všeobecné pravdy, jelikož se zaměřím na ekonomickou stránku zaostalosti, z důvodu studia

ekonomického oboru. Ekonomická zaostalost je definována z výsledků různých ekonomických ukazatelů. Do své práce jsem vybrala základní ekonomické ukazatele, jako jsou hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt, index lidského rozvoje, nezaměstnanost a emise oxidu uhličitého… Uvedu taktéž situace, které vedly a vedou k rozdílnému vývoji ekonomického růstu a životní úrovně, jako bylo například koloniální uspořádání světa, dnes stále větší zaostávání a zadlužování rozvojových zemí, technický pokrok v tržně rozvinutých ekonomikách… Ve třetí a čtvrté kapitole, které již patří do praktické části mé práce, analyzuji dostupné, vybrané ukazatele zaostalosti rozvojových zemí. Stejně tak popíši situaci v problematice zaostalosti ve vybraných rozvinutých či transformujících se státech a zdůvodním výběr zemí a krátce je zde představím. Taktéž zhodnotím stav v České republice. Ve všech ekonomikách se zaměřím na popsání problémů, které jsou uvedeny v předcházejících kapitolách. V této práci budu pracovat s publikacemi z OSN, a to hlavně s programem Spojených národů pro rozvoj, který vydává statistickou zprávu Human Development Report a také s publikacemi od Světové banky, a to se zprávou World Development Report, které mi svými statistickými údaji a ukazateli poslouží pro konečné srovnávání ekonomické a sociální zaostalosti rozvojových zemí s Českou republikou a s vybranými rozvinutými nebo s transformujícími se zeměmi, které bude v páté kapitole. Toto srovnání bude pomocí grafů a tabulek. Mimo těchto uvedených publikací budu spolupracovat i s knihami od různých autorů, kteří se zabývají touto či související problematikou, tyto publikaci jsou uvedeny v kapitole Použitá literatura. V poslední kapitole uvedu východiska ze sociálně ekonomické zaostalosti rozvojových zemí, jako je úloha mezinárodních organizací ať vládních či nevládních, volný obchod a přímé zahraniční investice… Důvodem pro zvolené téma práce byla, jak jeho aktuálnost, tak i jeho zajímavost pro mě. Aktuálnost z důvodu, že o globalizaci, i když často nepřímo, slyšíme každý den. V televizi, novinách či na internetu nenarazíme na jev, který by se nedotýkal globalizace a problémů s ní souvisejících. Nelze jednoznačně říci, jestli nám přináší pozitiva či negativa. Jelikož globalizace je pojem natolik široký, že by nemohl být popsán v této práci, vybírám si intersociální globální problémy, které se zaobírají i ekonomickou stranou tohoto problému. O toto téma se zajímám delší dobu. Jsem zastánce názoru, že nám globalizace více bere, než dává, ale uvědomuji si, že ji nelze z našeho života vyloučit, musíme se s ní naučit žít a najít řešení, která by negativa

minimalizovala. Tato práce si klade za cíl srovnat situaci v rozvojových zemí s vybranými zeměmi a ČR pomocí jednotlivých ukazatelů a vysvětlení pojmů. Je celkem zřejmé, že zaostalost bude markantnější v RZ či TE než-li v rozvinutých, kde se týká menšiny a je povětšinou skrytá. V práci používám tyto obecné vědecké metody: popis, explanace, komparace a analýza.

1 Globalizace a intersociální globální problémy 1.1 Globalizace Termín globalizace se objevil na přelomu 80. a 90. let, o jeho obsahu dosud neexistuje obecná shoda. Má různé aspekty – ekonomické, ekologické, sociální… Je spojená vlastně se vším co kolem sebe vidíme, můžeme se podívat na cokoli, a vždy najdeme něco, co s ní souvisí. Globalizace odstraňuje hranice, podporuje liberalismus, spojuje lidstvo i rozděluje, pomáhá a ubližuje, přináší mír stejně jako války, lidé díky ní bohatnou i chudnou, na jedné straně osvětou a vzděláváním pomáhá, proti klimatickým změnám na druhé straně je vyvolává svou touhou po zisku. Chtěli bychom jezdit po světě bez omezení. Chceme si u nás koupit japonské sushi, německé auto, chilské víno, zkrátka rádi bychom měli celý svět u nás, globalizace svým způsobem a způsobem, jak ji mnozí ekonomové a státní představitelé vnímají, nám všechno toto umožňuje. Samozřejmě nic není zadarmo, a tak tento proces přináší i negativa, kterých možná, zatím přibývá, než se s touto situací naučíme žít. Globalizace pomáhá jednotlivým ekonomikám růst, a tudíž napomáhá lidem zvyšovat životní úroveň, ale právě v tomto případě nastává jeden z největších nedostatků tohoto procesu a to je, že některým přináší víc než jiným, pak vzniká nerovnost, kdy bohatí jsou bohatší a chudí zůstávají na stejné úrovni nebo chudnou. Týká se nás všech bez výjimky a tomu se nikdo z nás nevyhne, ani nejzarytější odpůrce globalizace nemůže říci, že je jí „nedotčen“. Tento proces umožňuje, že svět je menší a většině obyvatelstva dostupnější. Globalizace není ani dobrá ani špatná, přináší lidstvu příležitosti i hrozby, a proto jí lidstvo musí přijmout a dostat ji nějakým způsobem pod dohled, aby nám konečně přinášela více dobrých než špatných věcí. 1.1.1 Co je to globalizace Globalizace, jak již bylo řečeno výše, je složitý pojem, který se jen těžko vysvětluje, proto jsem do mé práce zařadila i dva názory na globalizaci od jiných autorů. První je od českého autora Vaclav Mezřického a druhý je od britské autorky Hazel Hendersonové. Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému světa. Mezinárodní měnový fond proto příznačně definuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém

11

měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmedií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů1. Současná globalizace souvisí s rostoucí provázaností státních ekonomik, finančních trhů, obchodů, firem, výroby, distribuce a společenského marketingu. Proces globalizace má dva hnací motory. Prvním je technologie, která zrychluje vývoj nových telefonů, počítačů…a dalších způsobů komunikace, jejich propojení s televizí, globálními multimédii, elektronickými burzami…a internetu. Druhým je patnáct let trvající vlna deregulace, privatizace, liberalizace kapitálových toků, otvírání státních ekonomik, rozšiřování globálního obchodu a růstové politiky založené na vývozu, která následovala po zhroucení brettonwoodského režimu pevných směnných kurzů na počátku 70. let2. 1.1.2 Globální vesnice Pro objasnění situace ve světě použiji vyobrazení jakési „globální vesnice“ od Meadowsona, která přibližuje podobu současného světa. Kdyby byl svět vesnicí s 1 000 obyvateli, žili by v ní 584 Asiaté, 124 Afričané, 95 Východoevropanů a Západoevropanů, 55 obyvatel bývalého Sovětského svazu (včetně Lotyšů, Litevců, Estonců a jiných etnických skupin), 52 Severoameričané, 2 Češi. Obyvatelé vesnice by měli problémy s komunikací – 165 by mluvilo čínsky, 86 anglicky, 83 jazykem hindu/urdu, 64 španělsky, 58 rusky, 37 arabsky. Do tohoto seznamu jsou zahrnuty jen mateřské jazyky jedné poloviny vesničanů. Druhá polovina mluví bengálsky, portugalsky, indonésky, japonsky, německy, francouzsky a dalšími 200 jazyky. Ve vesnici žije 329 křesťanů (mezi nimi 187 katolíků, 84 protestanti, 31 ortodoxní), 178 muslimů, 167 „nevěřících“, 132 hindové, 60 budhistů, 45 ateistů, 3 Židé, 86 příslušníků ostatních náboženství. Jedna třetina (330) z tisíce obyvatel světové vesnice by byly děti a jen 60 lidí by bylo starší 65 let. Polovina dětí by byla 1

Globalizace a globální problémy, sborník textů k celouniverzitnímu kurzu, příspěvek Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa – Václav Mezřický s. 11 2 Za horizontem globalizace utváření udržitelné globální ekonomiky – Hazel Hendersonová s. 7

12

imunní proti očkovatelným infekčním nemocem, jako jsou osypky a dětská obrna. Ve vesnici s 1 000 lidmi by bylo 5 vojáků, 7 učitelů, 1 lékař, 3 utečenci, které z domova vyhnala válka nebo sucho. Celkový rozpočet vesnice, veřejný i soukromý, by přesahoval 3 mil. dolarů ročně – to znamená 3 000 dolarů na osobu, kdyby byly rozloženy rovnoměrně. Ze 3 mil. dolarů by bylo určeno 181 tisíc na zbrojení, 159 tisíc na vzdělání, 132 tisíce na péči o zdraví. Polovina vdaných žen by měla přístup k moderním antikoncepčním prostředkům a používala by je. První rok by se narodilo 28 dětí. Ve stejném roce by zemřelo 10 lidí, z toho 3 z nedostatku jídla, 1 na rakovinu a 2 děti narozené v tomto roce. Jedna osoba by byla infikována virem HIV: pravděpodobně by se u ní ještě nevyvinuly příznaky AIDS. S 28 narozenými a 10 úmrtími by vesnice měla druhý rok 1 018 obyvatel. V této tisícičlenné společnosti by 200 lidí dostalo 75 % všech příjmů, dalších 200 lidí by dostalo jen 2 % všech příjmů. Jen 70 lidí z 1 000 by vlastnilo automobil (ačkoli někteří z nich by vlastnili více než jeden). Asi jedna třetina obyvatel by měla přístup k čisté, zaručeně pitné vodě. Polovina ze 670 dospělých ve vesnici by byla negramotná. Vesnice by měla 3 ha půdy na osobu, dohromady tedy 3 000 ha, ze kterých by bylo 350 ha polí, 700 ha pastvin, 950 ha lesa, 1 000 ha pouští, cesta jiných nevyužitelných druhů půd. Lesů by rychle ubývalo, nevyužívané země by přibývalo, ostatní kategorie by byly zhruba stabilní. Vesnice by aplikovala 83 % hnojiv na 40 % polí, které vlastní 270 nejbohatších a nejlépe živených lidí. Přehnojení půdy by způsobilo znečištění jezer a studní. Zbývajících 60 % půdy by s použitím 17 % všech hnojiv produkovalo 28 % potravin a živilo by 73 % lidí. Průměrná úrodnost na této půdě by dosahovala jedné třetiny úrodnosti, které dosahují bohatší vesničané. Vesnice by pod sebou skrývala arzenál jaderných zbraní s výbušnou silou schopnou ji mnohonásobně zničit. Tyto zbraně by byly pod kontrolou asi 100 lidí. Zbývajících 900 lidí by bylo v těchto souvislostech odevzdáno pasivnímu osudovému očekávání věcí příštích3.

1.2 Globální problémy Jsou problémy tykající se celého světa, o kterých dnes a denně slyšíme, prožíváme je nebo nám je připomínají situace dějící se kolem nás. Na ulici potkáváme cizince, kteří k nám přišli za prací, nebo utekli kvůli ekonomické situaci ve své zemi, a i když tady často žijí, pro nás ve nevyhovujících podmínkách, jsou na tom mnohdy lépe než ve své

3

Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn s. 98 a 99

13

vlasti. Běžně v televizi nebo časopisech (novinách) vidíme fotky lidí z afrických nebo asijských zemí, kteří umírají na běžnou, u nás zcela banální nemoc, protože nemůžou být ošetřeni a nemají prostředky na léčbu, čemuž se nelze divit, když mnohdy nemají ani na „chleba“. Vidíme, jak velké nadnárodní společnosti vytlačují národní malé a střední podniky. Kolem nás vidíme super-, hypermarkety nebo celá nákupní střediska, mají zajisté hodně výhod, ale také dokážou člověka zmanipulovat pro koupi, můžou si zkrátka dovolit velké marketingové útvary, které dokáží s reklamou, public relations… skoro i nemožné. Války nebo válečné konflikty kvůli nerostnému bohatství nebo náboženství nejsou také žádnou výjimkou. Utlačování žen, zejména v islámských a afrických zemí. Týrání dětí na „Severu4“ a otroctví a těžká práce dětí na „Jihu5“. A pak tu máme mnohdy cílenou manipulaci médií, úplatky a korupci na každém kroku. Ještě přidáme-li ekologické problémy, znečišťování a tuny odpadků kolem nás. Takový je pohled na naši, už asi jen z vesmíru, krásnou modrou planetu jménem Země. Ze světa kolem nás se stává, co se týče sociálních problémů, ale samozřejmě i jiných, velká bomba, která čeká jen na to, až někdo škrtne zápalkou. Tyto problémy jsou tedy od ekonomicky orientovaných přes ekologické až po společenské. To vše nám dnes a denně přináší, že náš svět je čím dál tím menší, globálnější, na jedné straně liberálnější na druhé zas něčím/někým omezovanější, spojitější a závislejší. Jelikož to jsou dost často velice složité, komplikované a důležité situace, měli bychom se jimi zabývat a řešit je. Samozřejmě, že tyto problémy už řeší skoro každá země světa, ale je zřejmé, že to stále nestačí, nebo se tyto situace řeší jen naoko. Zde je na místě vyslovit již klasické heslo: „Mysli globálně, jednej lokálně.“ 1.2.1 Dělení globálních problémů Všechny globální problémy, ať je zařadíme do kterékoli skupiny a v jakékoli podobě, spolu navzájem souvisí. Bylo již řečeno, že mají společné příčiny, ale mohou mít i společné a navzájem se podmiňující důsledky. Tyto důsledky mohou nabýt obrovských a skutečně katastrofických forem. Mnoho autorů dnes tvrdí, že jeden každý z globálních problémů může při nekontrolovatelném samovývoji ohrozit celou lidskou civilizaci (dříve se to obecně přiznávalo jen nebezpečí globálního jaderného konfliktu). Stále

4

Sever – za Sever jsou označovány bohaté země, používá se spojení bohatý Sever. Jsou to rozvinuté země s vysokou životní úrovní a nemající výrazné ekonomické problémy oproti chudému Jihu. Tento pojem vychází z dob kolonialismu. 5 Jih – označuje hlavně rozvojové nebo málo rozvinuté země světa s nízkou životní úrovní a problémy, jako je negramotnost, chudoba, zadluženost… Tak zvaný chudý Jih je opakem bohatého Severu

14

zřetelněji se však ukazuje, že i další globální problémy, související jak s interakcí lidí mezi sebou, tak s přírodou, mohou v relativně krátké době nabýt ničivé podoby, jež by skutečně vedla ke kataklyzmatickým důsledkům. Proto je světová ekonomika relativně nejblíže tzv. globalistice6. Význam globálních problémů nelze ovšem chápat jen v záporném slova smyslu. Jejich pozitivní význam spočívá v tom, že varují, upozorňují na hlavní oblasti selhávání rozvoje lidské civilizace, ale snaží se též ukazovat cestu do lepší budoucnosti. Zabývat se jak negativní, tak pozitivní stránkou globálních problémů je nutné již z toho důvodu, že úspěšné řešení každého z nich nezlepšuje jen situaci v kritické oblasti, nýbrž v důsledku propojenosti v celé soustavě7. Globální neboli celoplanetární problémy vystupují jevově. Znamená to, že nerozhoduje, když se některý z globálních problémů vyskytuje jen v některém státě či regionu a v ostatních neexistuje nebo zasahuje malou část obyvatel země. Přesto se jedná o globální problém, a to z důvodu, že jeho projevy mohou být řešeny jen v globálním měřítku. Globální problémy se dělí do třech velkých skupin: 1.

globální problémy intersociální

2.

globální problémy přírodně sociální

3.

globální problémy antoposociální

Intersociální problémy jsou spojeny se vzájemným působením různých společenskosociálních a ekonomických systémů a globálního soužití lidstva v podmínkách různých hodnotových kritérií a ideologií, jakož i různých reakcí na globální společenské situace se zásadním střetem zájmů. Sem bývají řazeny problémy, jako je např.: •

odvrácení světové války, jaderných, případně jiných globálních konfliktů spolu

s problematikou zbrojení (problém války a míru); v současné době nabývá na významu i boj s terorismem, •

sociální a ekonomická zaostalost rozvojových zemí, popř. celý vztah mezi tzv.

Severem a Jihem, 6

Globalistika je nauka o vývoji a možnostech řešení globálních problémů. Označení pro tuto nauku se začalo používat až v posledních letech. Globalistiku je tak možné chápat i jako nástroj boje proti vymírání lidstva v důsledku jeho vlastních zločinů. Musí být zaměřena i k hledání cest a nástrojů zmírňování důsledků globálních problémů. 7 Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn, s. 7

15

•

řešení globální zadluženosti, poměru dlužníků a věřitelů,

•

změna mezinárodních vztahů (zejména ekonomických) v nových podmínkách,

utvářených hlavně vědecko-technickým pokrokem. Přírodně sociální problémy pramení z porušených vazeb mezi přírodou a lidskou společností, kdy počet obyvatel roste, přírodní zdroje však zůstávají spíše konstantní. Navíc ekonomický růst, konzumní styl života a růst lidských potřeb řadu z těchto obtíží vyvolávají, nebo v důsledku znečištění životního prostředí zhoršují. Komplikace přináší pronikání člověka do kosmu. V této oblasti existují největší rozpory v pojímání problémů jednotlivými autory, tj. buď samostatné pojímání problémů nedostatku potravin, surovin, energetických a dalších přírodních zdrojů, anebo jejich spojování do komplexních

problémů

racionálního

využívání

těchto

přírodních

zdrojů.

K samostatnému pojímání přispívá růst obtíží v každé z těchto oblastí, ke spojování naopak okolnost, že mají společnou podstatu a svými příčinami i důsledky jsou spolu vzájemně provázány. Do druhé skupiny patří problémy: •

ekologický,

•

surovinový a energetický,

•

populační,

•

potravinový, resp. nutriční.

Třetí skupinu zahrnují globální antroposociální problémy, které obsahují všelidské problémy sociální, kulturní a humanitárně etické povahy. Někdy se uvádí tzv. problém budoucnosti člověka. Někdy se tato skupina člení do většího množství (10-15) dílčích „subglobálních“ problémů, jejichž společným jmenovatelem jsou nedostatky ve vývoji člověka samotného ve vztahu k životním a společenským podmínkám, které jsou jím samým vytvářeny. Sem patří různé druhy nerovného přístupu ke vzdělání, zdravotní péči, bydlení, kultuře, lidským právům8. Dělení globálních problému do viz výše uvedených skupina je nejčastější a nejuznávanější dělení problémů. Skupiny jsou tvořeny podle toho, jakou sféru ovlivňují

8

Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn, s. 5 a 6

16

a podle způsobu řešení. Hranice mezi jednotlivými problémy jsou velmi nestabilní, lehce může dojít k prolínání problémů mezi skupinami. 1.2.2 Další členění globálních problémů Ultimativní problémy, jejichž vyřešení podmiňuje existenci a způsob života lidstva v tom nejzákladnějším slova smyslu. Základní problémy pak v zásadě podmiňují vyřešení ultimativních problémů a rozsahem své působnosti jsou velmi obecné. Elementární globální problémy jsou poměrně úzké rozsahem svého působení a jejich vymezení je nejkonkrétnější. V podstatě jsou globální problémy spolu vzájemně propojeny, i když někdy pouze zprostředkovaně. Mezi jednotlivými problémy jsou např. tyto základní vazby: 1) Budoucnost člověka a lidské společnosti je ultimativně podmíněna vyřešením problému války a míru, případně terorismu. 2) Likvidace zaostalosti RZ je podstatným faktorem podmiňujícím další rozvoj lidstva. 3) Tato zaostalost, eventuálně celý vztah mezi „Severem“ a „Jihem“ podstatně souvisí s problémem změn mezinárodních vztahů, resp. globálního zadlužování RZ. 4) Vyřešení globálního ekologického problému je podmínkou dalšího rozvoje lidstva v oblasti jeho vztahů k přírodě a sociálních, kulturních a etických problémů celé lidské civilizace. 5) Vyřešení potravinového problému bezprostředně podmiňuje vyřešení globálního problému zaostalosti RZ. 6) Vyřešení problému přírodních zdrojů je podmínkou pro řešení problému ekologie a životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Těchto vazeb existuje přirozeně mnoho, zde uvedené jsou pouze hlavními ilustracemi9.

1.3 Intersociální globální problémy Globální problémy úzce souvisejí s procesy internacionalizace a interdependence. Lze je řešit, jak globálně tak v poslední době se upřednostňuje lokální řešení těchto 9

Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn, s. 10

17

problémů. Intersociální globální problémy se obvykle řadí do první skupiny. Jsou spojené s působením různých společensko-ekonomických systémů a státu, neboli působením v určitém soužití lidstva v podmínkách různých hodnotových kritérií a ideologií. Mezi intersociální globální problémy patří: nebezpečí vypuknutí světové války, ekonomická zaostalost RZ, globální zadluženost států, světový terorismus, vypuknutí jaderné války, pozitivní využívání vědecko-technologického pokroku, mezinárodní (především ekonomické) vztahy, celkový vztah mezi „bohatým Severem“, tedy rozvinutými zeměmi a „chudým Jihem“ především rozvojovými zeměmi a některými transformujícími se zeměmi a jiné světové konflikty, dnes způsobené především „válkou o ropu a jiné nerostné bohatství“… Jak můžeme v tomto výčtu vidět, intersociální globální problémy v každém případě ovlivňují životy nás všech, i když to na první pohled nemusí být tak zřejmé. 1.3.1 Nebezpečí vypuknutí světové války, válečné konflikty a terorizmus Kdyby dnes vypukla světová válka, troufám si říct, že by byla katastrofální, možná i poslední. Zúčastněné strany by zajisté neváhali použít veškerý zbrojní arzenál, tedy by nejspíše došlo na jaderné, vodíkové, biologické nebo chemické zbraně, které mají nenávratné účinky na životy nás všech i na životním prostředí. Navíc u těchto zbraní, mnohdy vyráběných u většiny zemí nelegálně není zaručena účinnost ani výsledek. Často nejsou vyzkoušené ani nijak ověřené, po jejich použití může přijít cokoliv, ale stoprocentně nic dobrého. Navíc by tato situace byla nenávratná a těžko napravitelná. Každý válečný konflikt vyvolává nejistotu ve světové ekonomice, nejčastěji se jedná o území, kde se nachází nerostné bohatství nebo o území jako takové, na které si dělá bojující země nárok. Pak tyto konflikty zapříčiňují růst nebo pokles cen surovin nebo jiných komodit z těchto zemí dovážených. Tato země se stává nelukrativní pro cestování, a tedy i z tohoto hlediska ztrácí finanční prostředky. Mnohdy bývají válečné konflikty zorganizované radikální, teroristickou či jinou nelegální organizací, která bojuje za svou pravdu, ale vraždí při tom většinou nevinné civilisty, jak obyvatele země, tak i cizince. Nijak tento stav nezlepší ani vládní představitelé, ba dokonce jsou mnohdy příčinou konfliktů, protože ve většině těchto zemí jsou u moci zkorumpovaná vláda, úřady či jiné důležité instituce.

18

Terorizmus ovlivňuje taktéž naše životy, především způsobenými válečnými konflikty, omezením v cestování (snímání otisků prstů, víza, prověřování osobních údajů a věcí), tak i hrozbou únosu. Tyto zmiňované problémy jsou podpořeny taktéž vědecko-technickým pokrokem, který umožňuje kvalitnější a modernější zbraně, komunikaci. Výdaje na vojenskou techniku rostou hlavně v rozvojových zemích, které jsou nejčastějšími dovozci zbrojní techniky, často však nelegálně. Podle mého názoru by se měla většina těchto problémů řešit diplomatickou či jinou cestou zaměřenou na jednání se stranami zúčastněnými v řešeném problému. Každý stát si platí politiky, velvyslance a diplomaty, tak by jich měl využívat i v konfliktních situacích. Také se těchto jednání mají zúčastňovat pověřené osoby z mezinárodních organizací a nejenom přihlížet masakrům, vyvražďování a válečným konfliktům a poté vydat zprávu, že s tímto počinem nesouhlasili. 1.3.2 Globální zadluženost států Zadlužené státy nejsou jen rozvojové či transformující se země, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zadlužení se týká téměř všech tedy i rozvinutých zemí. U většiny zemí se dluh stále navyšuje, dojde-li ke splacení části dluhu téměř vždy nastane jeho opětovné navýšení někdy i vyšší částkou. Státy si půjčují v dobách krize, recese nebo při nárůstu či poklesu cen surovin, podle toho jestli surovinu dováží či vyváží dále pak při zvyšování úrokových sazeb nebo při neefektivním využití kapitálu… Tento problém řeší věřitelé odpouštěním dluhu, především u RZ, nebo různými ústupky či splácením dluhu pomocí zboží nebo surovin, může dojít i na státní bankrot dlužníka. V této problematice sehrávají svou roli i Světová banka a Mezinárodní měnový fond. Cílem MMF je poskytováním úvěrů a dohled nad měnovou stabilitou členských zemí. Úvěry mohou být použity pouze na účel, pro který byly poskytnuty, nejčastěji mají fiskální charakter. Světová banka se zaměřuje na rozvojové problémy. Finanční zdroje pochází z peněžních trhů, a to z prodeje obligací. Tyto úvěry by měly směřovat do programů rozvojového charakteru, však ne vždy je tomu tak. Často jsou tyto finanční prostředky směřovány na projekty se spornými nebo přímo škodlivými dopady a také na projekty komerční, které s původní myšlenkou této instituce nemají nic společného.

19

1.3.3 Vztah mezi „bohatým Severem“ a „chudým Jihem“ a mezinárodní vztahy Vztahy mezi těmito dvěma skupinami, tedy mezi „Severem a Jihem“, existuje již z dob kolonializace. Bohatý „Sever“ tvořil převážně kolonizátory, to znamená ty co kolonizovali a chudý „Jih“ byl téměř ve všech případech kolonií. Evropské mocnosti si tyto země podmanily, jak politicky, tak ekonomicky. Změnili způsoby života obyvatel a zapříčinili ekonomickou nesoběstačnost těchto lokalit dnes. Také kapitalismus napomohl vykořisťovat dál země Třetího světa. Mnoho prostředků z kolonií, nejen finančních, v té době pomohlo Evropě a poté Spojeným státům dosáhnout vývoje, který je vynesl na první příčky ekonomické prosperity a udržel je tam dodnes. Také proto se dnes rozvojové země snaží bránit pomocí smluv, liberalizace obchodu a zabráněním hospodářské dekriminalizace, pomáhají jim v tom Světová obchodní organizace, dříve Všeobecná dohoda o clech a obchodě. V těchto situacích jim částečně pomáhají i rozvinuté země, ale jen do určité míry, aby své trhy nezahltili zbožím nebo i lidmi z rozvojových zemí. Proto také vyspělé země se podílejí na zajištění volného pohybu zboží, služeb a kapitálových toků. Také se snaží zvýšit rozvojovou a humanitární pomoc pro rozvoj nejchudších zemích a dohlížejí, aby se tato pomoc dostala do správných rukou, které je doopravdy potřebují. Může to znít naprosto neuvěřitelně, ale čisté jmění deseti nejbohatších lidí světa je větší, než kolik činí součet veškerých ročních příjmů obyvatel všech RZ celého světa. Konec 20. století přines další zvětšení propasti mezi příjmy nejbohatších a nejchudších zemí světa. Propastné rozdíly v příjmech nespočívají jen v odlišné výši mezd, ale odráží se v nich i zcela odlišná kvalita života. V Indii se více než třetina žen nikdy neučila psát. V Keni dochází k neustálým poruchám dodávky elektrického proudu. Více než miliarda obyvatel zeměkoule nemá přístup k čisté nezávadné vodě. Třem miliardám chybí v jejich domovech základní hygienické vybavení10. Zde jsem jmenovala nejdůležitější skutečnosti, které patří mezi intersociální globální problémy. Řešení těchto situací je pro lidstvo velice důležité, protože jde o další rozvoj a trvání lidské civilizace. Na jejich vyřešení se musí začít podílet celý svět. Často nejde jen o dobrý výsledek jedné komplikace, ale o velké množství dalších podproblémů souvisejících s hlavním problémem. Navíc se stále se rozšiřující globalizací a 10

Průvodce globální ekonomikou – Randy Charles Epping s. 142

20

internacionalizací vznikají nové fenomény. Jedním z nejdůležitějších globálních problémů je však sociálně-ekonomická zaostalost rozvojových zemí, jelikož jsem si tuto problematiku vybrala, jako cíl mé práce budu se jí věnovat až v další kapitole a to mnohem podrobněji. Tyto i ostatní globální problémy signalizují, a leckde již přímo vynucují, změny v organizaci světové ekonomiky, zejména co do změn v HDP a systému mezinárodních ekonomických vztahů. Proto je hlavně pro predikční úvahy o světové ekonomice třeba přihlížet k rodící se teorii globalistiky, byť by se i nejednalo o problematiku čistě ekonomickou. Celá oblast globálních problémů a jejich vývoje naznačuje ještě jednu významnou okolnost, a to důležitost teorie ekonomického růstu pro teoretická zobecnění ve světové ekonomice. Na tomto místě nutno upozornit, že v oblasti řešení globálních problémů se velmi názorně vyjevuje názorová rozpolcenost mezi zastánci ekonomického růstu a jeho kritiky. To má svůj základ v tom, že ekonomický růst přináší sice mnoho negativních rysů, avšak jeho absence velmi ztěžuje (ne-li vůbec znemožňuje) řešení mnoha problémů ve světové ekonomice, včetně problémů globálních11

11

Světová ekonomika – základní nárys a nový vývoj – Eva Cihelková a kolektiv autorů s. 34

21

2 Charakteristika sociální a ekonomické zaostalosti Zaostalost zemí se jak po sociální, tak po ekonomické stránce projevuje určitou absenci základních lidských potřeb, jako je vzdělání, špatná lékařská péče, vysoká kriminalita, migrace, hladomor, nedostatek pitné vody, nezaměstnanost… Sociální parametry se týkají sociální infrastruktury, kterou tvoří zdravotnictví, vzdělání, bydlení, sociální péče…). Ekonomickým kritériím dominuje ukazatel HDP v přepočtu na

obyvatele.

Sociální

(společenské)

parametry

převládají

nad

parametry

ekonomickými12. Rozvoj zemí světa má dvě složky, jedná se o lidský a společenský rozvoj. Lidský rozvoj znamená rozvoj jedince, aby měl každý občan vzdělání, ucházející zdravotní péči, také aby měl kde pracovat, cítil se bezpečně, měl dobré podmínky pro život, nežil v chudobě nebo nouzi. Společenský rozvoj, tj. rozvoj společnosti dané země je zabezpečení dodržování lidských práv a svobod, demokratický režim, spravedlivé uspořádání v zemi a státní správa bez korupce.

2.1 Ukazatele sociálně ekonomické zaostalosti Ukazatelů, které napomohou charakterizovat sociálně ekonomickou zaostalost je nespočetně. Nelze lehce rozhodnout, který indikátor je důležitější, a který méně. Velký počet ukazatelů má větší vypovídací schopnost a dává lepší představu o sociálně ekonomické úrovni země. 2.1.1 Indikátory vybrané ze zprávy World development report Budu vybírat z klíčových ukazatelů rozvoje, které jsou uvedeny ve zprávě World development report. Tato zpráva je rozdělena do několika částí a obsahuje tabulky s různými indikátory. Ve své práci využiji části, které obsahují informace o: •

populaci – složení populace podle věku, HNP, HNP v paritě kupní síly, HDP na

obyvatele, průměrná délka života, procentuální poměr gramotných dospělých nad 15 let, emise oxidu uhličitého,

12

Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn, s. 45

22

•

chudobě – populaci, která žije pod hranicí chudoby, rozdělení lidské populace

(městská, venkovská), procentuální podíl nejchudších na národní spotřebě, vymícení extremní chudoby a hladu, rozšíření dětské podvýživy, •

gramotnosti – poměr populace s ukončeným základním vzděláním, gender

rovnost ve vzdělání, •

lékařské péči – snižování dětské úmrtnosti, zlepšení zdraví matek, účast

odborného personálu u porodu, boj s HIV/AIDS a jinými nemocemi •

ekonomické aktivitě – HDP, hospodářské produktivitě, konečné spotřebě

domácností, hlavních vládních výdajích, hrubých investicích, čistém vývozu, deflátor HDP, •

obchodu, pomoci a financích – export, import, přímé zahraniční investice,

oficiální rozvojové pomoci, zahraniční dluh, přistěhovalectví, •

nezaměstnanosti

–

žen

a

mužů,

dlouhodobé

nezaměstnanosti,

o

13

nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání a podle sektorů . 2.1.2 Indikátory vybrané ze zprávy Human development report Ze zprávy Human development report, vydané OSN programem UNDP a obsahující 130 indikátorů uspořádaných podle schématu „tlak – stav – odezva“, vybírám nejdůležitější indikátory lidského rozvoje, jako jsou: •

index lidského rozvoje – délka života, procento dosaženého vzdělání, HDP na

obyvatele, index vzdělání, HDP index, •

trend indexu lidského rozvoje

•

chudoba a příjmový nedostatek – index lidské chudoby, průměr negramotných

nad 15 let, populace bez přístupu k vodnímu zdroji, děti do 5let s podváhou, populace pod hranicí chudoby, •

demografické trendy – populace, roční přírůstek populace, populace pod 15 let

nebo starší 65letý, fertilita – průměrný počet zplozených dětí na jednu ženu,

13

World Developmen Report 2007, s. 62, 288, 290, 292, 294, 296, 298

23

•

zdraví – výdaje do zdravotnictví, očkování (TBC, spalničky), rozšíření

antikoncepčních prostředků, účast kvalifikované lékařské péče, •

voda, hygienické zařízení a výživový stav – populace používající hygienické

zařízení a vodní zdroje, populace trpící podvýživou, děti trpící podváhou, novorozenci s nízkou porodní váhou, •

vzdělání – veřejné výdaje – veřejné výdaje do vzdělání, výdaje do školství

podle stupně školství •

gramotnost – gramotnost dospělé populace nad 15 let, gramotnost populace ve

věku 15 – 24 let, počet zapsaných na základní/střední stupeň, terciární školství, •

technologie – rozšíření a vytváření – rozšíření telefonních sítí, dostupnost

internetu, patenty udělené obyvatelům, honorář za držení licencí v dolarech na osobu, výdaje do výzkumů a rozvoje technologie, •

ekonomická výkonnost – HDP na obyvatele, HDP v PPP, roční přírůstek HDP,

průměrná roční změna v indexu spotřebitelských cen, •

nerovnost v příjmech a výdajích – podíl příjmů a výdajů, míra nerovnosti,

Giniho index, •

struktura obchodu – dovoz/vývoz zboží a služeb, vývoz technologie

•

priority z veřejných financí – veřejné výdaje do zdravotnictví, školství,

armády, •

energie a životní prostředí – spotřeba elektrické energie, elektrifikace,

populace bez elektrické energie, rozsah lesů, •

energické zdroje – fosilní paliva (uhlí, ropa, plyn), obnovitelná energie (vodní,

solární, větrná a geotermální, biomasa), jaderná energie, •

zločinnost a právo – vraždy, vězni, počet žen ve vezeních, zrušení trestu smrti,

•

gender nerovnost – index rozvoje, průměrná délka života podle pohlaví,

gramotnost dospělých, odhadované vydělávané příjmy, počet zapsaných na

24

základní/střední/terciární stupeň, ženy ekonomicky aktivní podle struktury, přispívání do rodinného rozpočtu14. Těchto a podobných ukazatelů je daleko více, dá se říci, že každý z nich alespoň trochu vypovídá o sociálně ekonomické zaostalosti. Na dalších řádcích definuji nejdůležitější ukazatele sociálně ekonomické zaostalosti, které budu dále analyzovat v další kapitole. K výběru těchto indikátorů mě vedlo moje přesvědčení o jejich závažnosti a důležitosti v problematice, kterou řeším v této práci.

2.2 Chudoba Chudoba označuje sociální status člověka vyznačující se hmotným nedostatkem. Dnes se chudoba spojuje hlavně s RZ a používá se pro stav, který nezajišťuje základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. Je spojena s hmotnou nouzí, nedostatkem potravin, nezávadné pitné vody, ošacení, špatné situace s bydlením, nedostatečným či žádným přístupem k základní zdravotní péči, vzdělání apod. Klasifikace chudoby, vytvořené Světovou bankou, jsou hranice denních příjmů na osobu. Přibližně 1,1 miliarda, podle této klasifikace, žije ve stavu extrémní chudoby, to znamená za méně než 1 USD na den. Pod 2 USD za den žije přibližně 2,7 miliardy lidí. Nejvíce chudých žije v Subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii. Pojem absolutní chudoba znamená stav, kdy člověk není schopen uspokojit nejzákladnější potřeby pro život (potrava, voda, ošacení), v těchto podmínkách může dojít k ohrožení života tohoto člověka. Relativní chudoba znamená, že člověk uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni než je průměrná úroveň společnosti15.

2.3 Populace Populace je soubor jedinců téhož druhu, nacházejících se v jednom určitém místě a v jednom určitém čase. K červenci 2007 dosáhla populace lidí na Zemi počtu 6 602 224 175 jedinců s mírně rostoucím tempem růstu 1,167 % ročně. Růst je zprůměrňovaný – v Evropě je lehce záporný, naopak největší je v Africe a Asii. Natalita činila 20,09 narozených a mortalita 8,37 zemřelých na 1 000 obyvatel. Růst představuje cca 77 milionů ročně (218 tisíc denně). Každou sekundu se narodí v průměru 4,1 a zemře 1,9 jedinců. Každých přibližně 110 hodin přibude na Zemi milion obyvatel a 14

Human Development report 2007/2008, s. 229, 234, 238, 243, 247, 251, 265, 269, 273, 277, 281, 285, 293, 306, 322, 326, 334, 338, 343 15 http://cs.wikipedia.org/wiki/Chudoba

25

tento interval se neustále zmenšuje16. Střední délka života neboli naděje dožité je statistický údaj udávající průměrný věk, jehož dosahují členové populace. Rozlišuje se přitom pohlaví. Hodnoty ovlivňuje stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země, životní prostředí a řada dalších faktorů. Nejnižší hodnoty jsou měřeny v Africe (muži okolo 35 let), nejvyšší v Japonsku (ženy přes 80 let)17. Sociálně ekonomickou zaostalost podporuje narůst populace, stárnutí populace, nedostatečná sociální infrastruktura v RZ (lékařská péče, vzdělání…).

Obr. 1: Mapa světa zobrazující očekávanou délku života Pramen: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/Life_expectancy_world_map.PNG

2.4 Gender nerovnost – nerovnost mezi ženami a muži Geder nerovnost neboli nerovnost mezi pohlavími je rozšířena v celém světě, markantnější je samozřejmě v RZ, jelikož tam dochází k daleko tvrdší diskriminaci žen. V některých zemích žena doslova neznamená nic. U nás v rozvinutém světě pocítíme, my ženy, diskriminaci většinou v zaměstnání, kdy nám není umožněn nástup na nějakou „mužskou“ pozici nebo jsme méně platově ohodnoceny. V rozvojových zemích může být žena ukamenována nebo vyhoštěna z vesnice, například kvůli tomu, že je znásilněna. Některé ženy nemají v RZ nárok na vzdělání a mohou se jen starat o domácnost a to ještě pod dohledem hlavy rodiny, tedy muže.

16 17

http://cs.wikipedia.org/wiki/Populace http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_d%C3%A9lka_%C5%BEivota

26

2.5 Negramotnost Negramotnost je termín, kterým se označuje neschopnost číst a psát. Poměrem gramotných a negramotných v populaci se zjišťuje vzdělanost obyvatelstva. Pokud je procento negramotných vysoké, vzniká ekonomický problém, který vede k tomu, že daná země má mnoho nekvalifikované pracovní síly. Vlády proti tomuto problému bojují zaváděním povinné školní docházky18.

Obr. 2: Rozšíření negramotnosti ve světě k roku 2000 Pramen: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Monde_analphabetisme_2000.jpg

2.6 Zdravotní péče Kvalitu zdravotní péče určují výsledky v prevenci, léčbě a diagnostice. Taktéž technologický rozvoj, který umožňuje další rozvoj péče a popřípadě umožňuje vyšší míru léčitelnosti, a tudíž se zvyšuje šance na přežití. V RZ je, ale lékařská péče v hrozivém stavu. Pokud není, musí si ji člověk náležitě zaplatit, na což většina tamějších obyvatel nemá peníze, proto zde mohou lidé umřít i na chřipku. Dalším závažným problémem je šíření, neboli epidemie, různých nemocí. Jako nejhorší se jeví virus HIV/AIDS. Proto zde lidé potřebují daleko větší osvětu, co se týče ochrany a prevence před touto nemocí. Je taktéž potřeba naučit tamější obyvatelstvo hygienickým návykům. Očkování, u nás běžné, v RZ zcela ojedinělé taktéž není v pořádku.

18

http://cs.wikipedia.org/wiki/Negramotnost

27

2.7 Zadluženost zemí Globální zadluženost je jedním z nejsložitějších problémů. Komplikuje jak globální platební rovnováhu, tak i stabilitu finančně úvěrového systému s výraznými negativními dopady do měnové stabilizace. V negativním ovlivňuje i mezinárodní, hlavně obchodní, vztahy, spolupráci a integraci. Zadlužování zemí vznikalo postupně, již od meziválečného období. Rozšiřující se kapitálový trh stačil i pro potřeby nejchudších zemí, rozvojových. Jednalo se hlavně o vládní nebo vládami garantované půjčky a úvěry, které nebyly využívány efektivně. Málokdy byly použity na modernizaci nebo strukturální přestavbu RZ. Další větší zadlužení zemí vyvolala ropná krize v 70letech. Je jasné, že nejvíce zadlužené země již své dluhy nikdy nemohou splatit, jelikož tyto země splácí půjčku půjčkou. Celá tato problematika poškozuje oblast mezinárodního obchodu se zbožím a službami, kde nedoplatky úroků a nekonečná bonita dlužníků velmi komplikuje rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů. Nejzadluženější oblastí je Latinská Amerika. Zadluženost blokuje další technologický rozvoj RZ, jelikož nedostatek devizových rezerv brzdí dovoz zařízení i know-how19.

2.8 Nezaměstnanost Jedná se spíše o ekonomickou problematiku, ale její důsledky přinášejí mnoho sociálních problémů. Nezaměstnanost znamená schopnost člověka pracovat, ale z nějakého důvodu nemůže nebo nechce najít si práci, za kterou by dostal finanční odměnu. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných ku lidem, kteří mohou aktivně pracovat.

Obr. 3: Míra nezaměstnanosti ve světě 19

Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn s. 162, 163, 164.

28

Pramen: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/Unemployment_rate_world_from_CIA_figures.PNG

2.9 Nerovnoměrné rozdělení příjmů – Giniho koeficient Gini koeficient je míra nerovnosti distribuce. Je často používán k měření ekvivalence rozložení bohatství a důchodů. Je to číslo mezi 0 a 1, kde 0 odpovídá dokonalé rovnosti (každý má stejný příjem) a 1 odpovídá dokonalé nerovnosti (jedna osoba má celý příjem a každý jiný nulový). Gini index je Gini koeficient vyjádřený jako procento (Gini koeficient vynásobený stem). Většina evropských zemí má hodnotu koeficientu mezi 0,24 a 0,36, zatímco rozvojové země mají hodnotu téměř vždy nad 0,720. Tab. 1: Rozdělení světového příjmu 1960 – 1995 Rok 1960 1970 1980 1990 1995

Giniho koeficient 0,44 0,50 0,53 0,55 0,57

Poměr velikosti příjmu 20 % nebohatších k příjmu 20 % nejchudších 11,1 13,9 16,0 17,1 17,5

Pramen: Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn, s 147

Obr. 4: Mapa světa zobrazující Gini index, míru nerovnoměrnosti příjmů v jednotlivých zemích Pramen: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bd/World_Map_Gini_coefficient.png

20

http://gini-koeficient.navajo.cz/

29

2.10 HDP Hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Určuje tedy výkonnost státu. Pro mezinárodní srovnání se užívá HDP přepočtený na 1 obyvatele. Existují tři způsoby výpočtu HDP – výrobková, výdajová a důchodová metoda. V HDP nejsou započítány služby, které jsou vytvářeny v tzv. šedé ekonomice, to je mimo oficiální trh (práce v domácnosti), a také sem patří ilegální produkce, tzv. černá ekonomika (obchod s drogami).

Obr. 5: Mapa světa nominálního HDP Pramen: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/Gdp_nominal_and_ppp_2005_world_map.PNG

2.11 Index lidského rozvoje Vyjadřuje skutečnou kvalitu lidského života, není orientován pouze na ekonomický růst, neboli hospodářskou produktivitu. Obsahuje údaje o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délky života, plodnosti a dalších faktorů. Tento ukazatel vznikl v roce 1990 a je zveřejňován každoročně ve zprávě Human Development Report (Zpráva o lidském rozvoji) organizací OSN.

30

HDI zahrnuje údaje státu ve třech základních ohledech vůči dalšímu potencionálnímu rozvoji lidských zdrojů: •

stření délka života

•

gramotnost obyvatelstva staršího 15 let (2/3 indikátoru) a počet přihlášených

dětí na školy prvního, druhého a třetího stupně (1/3 hodnoty indikátoru) •

HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly v dolarech.

Jde tedy o ukazatele lidského zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. Indikátor nabývá hodnot mezi 0 – 1, přičemž hodnota blízká 1 je přičleněna nejvyspělejšímu státu. Na základě hodnoty je možné státy rozdělit do tří skupin: •

státy s vysokou úrovní lidského rozvoje (HDI>=0,8),

•

státy se střední úrovní lidského rozvoje (HDI=0,5 – 0,7999)

•

státy s nízkou úrovní lidského rozvoje (HDI<0,5)21.

2.12 Inflace Inflace je ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny, neboli snížení kupní síly peněz. Jevem opačným je deflace, to je snížení míry inflace tedy cenová hladina roste. Změna cenové hladiny se označuje jako míra inflace a je měřena pomocí cenových indexů: deflátor HDP, index spotřebitelských cen, index cen výrobců… Cenová hladina vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb, peněz oceněných, za které jsou směňovány. Nerovnováha je, buď to inflace, nebo deflace. Příčiny inflace jsou: množství peněz v ekonomice, úrokové sazby, zahraniční investice, populační vliv, růst cen materiálů, produktivita práce…22

2.13 Životní prostředí Znečištění životního prostředí člověka doprovází odnepaměti, ale po hospodářské revoluci a s přibývajícím technologickým rozvojem, dochází k daleko horším a někdy i těžko napravitelným změnám v životním prostředí. V posledních letech, se ale zelený boj za lepší životní prostředí se stal trochu trendem a módou. Mnoho se o této problematice mluví, ale málo už se vykoná, aby nedocházelo k nenávratným i jiným 21 22

http://cozp.cuni.cz/COZP-39-version1.txt http://cs.wikipedia.org/wiki/Inflace

31

změnám. K nejvíce diskutovatelnému problému patří globální oteplování a s ním související skleníkový efekt, jde o narušení klimatického systému. To vše zapříčiňuje zvyšování hladin oceánů, nárůst pouští, zvyšování teploty na Zemi, změna ozónové vrstvy a větší výskyt přírodních katastrof. Další problémem je celkové znečištění planety, jak souší, tak moří, řek, oceánů… Ohrožení a vymírání živočišných i rostlinných druhů tvoří další z enviromentálních problémů. Zmenšující se přírodní zdroje jako jsou různé suroviny, voda atd.

2.14 Technický rozvoj V dnešním světě, již s největší pravděpodobností nemůžeme počítat s nějakými převratnými vynálezy, jaké přinesla průmyslová revoluce (vědecko-technická revoluce v 60. a 70. letech). Dnes dochází spíše k modernizaci a novým technologiím výroby apod. Nejvíce se rozvíjí IT, lékařství (genetika, výzkum nemocí) a nukleární technologie. Důležitá je pro technický rozvoj vzdělanost obyvatelstva, která umožňuje pokrok výroby a nové technologie, tudíž podporuje hospodářskou produkci firmy a tím celou zemi. Jelikož jsou vzdělaní lidé potřební a bývá jich nedostatek, dochází k přesouvání vzdělaného obyvatelstva z RZ do rozvinutých států, takzvaná migrace mozků. Tato pracovní síla je levnější, než v rozvinutých zemích, kde je jí nedostatek a ještě požaduje větší finanční prostředky. Taktéž i sama tato pracovní síla odchází ze své země kvůli finančním prostředků. V rozvojových ekonomikách by byla jejich činnost finančně podhodnocena. Celkové náklady na inovaci zahrnují soubor neinvestičních a investičních nákladů, které byly vynaloženy na přípravu a realizaci inovací, ať výrobkových, technologických či sociálních v řízení i ve správě. Hlavní důvody pro inovační transfer technologií a zavádění inovací v podniku představují:

• výroba výrobků nahrazující vyřazované • rozšíření sortimentu výrobků • růst nebo zachování podílu na trhu, případně vytvoření nových trhů • zvýšení pružnosti výroby •

nižší výrobní náklady

32

Faktory bránící technologickému pokroku jsou: nadměrně chápané riziko, nedostatek vlastních či státních (dotace) finančních prostředků, vysoké náklady na inovace, dlouhá doba návratnosti inovace…23

23

Inovační podnikání – Pavel Švejda a kolektiv, s. 77, 78

33

3 Charakteristika rozvojových zemí 3.1 Co je třetí svět Termínem třetí svět se původně označovaly chudé neboli „rozvojové“ země světa. Název vznikl na základě úvahy, že „prvním“ světem jsou vyspělé země s tržní ekonomikou a „druhý“ svět představují státy s centrálně řízeným „socialistickým“ hospodářstvím. V posledních letech se ekonomikám třetího světa říká také „nově vznikající trhy“ nebo „rozvojové ekonomiky“. Země třetího světa lze v zásadě rozdělit do tří skupin – na ty, které se rozvíjejí velmi rychle, dále na ty, jež se rozvíjejí pomalejším tempem, a na ty nejchudší, jejichž hospodářství se nerozvíjí vůbec. Přestože země třetího světa představují tři čtvrtiny světové populace a navíc jsou zodpovědné za prakticky veškerý přírůstek obyvatel na Zemi, podílejí se na světové produkci jen pouhými 25 procenty. V zemích třetího světa se sice nachází většina světových přírodních zdrojů, včetně obrovských zásob ropy a nerostů, ale většinou se tam s nimi neděje nic jiného, než že se vytěží a dopraví do ciziny, kde jsou poté spotřebovány v rámci bohatších a rozvinutějších ekonomik24 . Rozvojové země jsou tedy země se zvyšující se populací, na druhé straně je zde i velká úmrtnost, daná nízkou úrovní zdravotní péče. Jsou zde velké rozdíly mezi bohatými a chudými, mnoho lidí v těchto zemích je nezaměstnaných. Země nemají dostatečně vysoký technický pokrok a mají zanedbaný výzkum a vědu, proto jejich hospodářská produkce nedosahuje dobrých výsledků. 3.1.1 Jak přispěl kolonialismus k vzniku rozvojových zemí Kolonie vznikaly v průběhu objevování „nového světa“, vznik kolonializmu se datuje kolem letopočtu 1492, tedy rok kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Evropa, kterou nazýváme starým kontinentem, s rozšiřujícím mořeplavectvím začala nalézat další kontinenty. Země, které se nacházejí v Severní a Jižní Americe, Africe a Asii, byly podrobeny politické nadvládě, ekonomické závislosti a také se z těchto zemí přesouvalo veškeré bohatství (nerostné suroviny, plodiny, lidé, důchody a jiné). Vláda země spadala pod danou kolonizační zemi. Po první a hlavně po druhé světové válce začala ekonomická úroveň v koloniích stagnovat, nastávaly nepokoje a celá situace začala být neudržitelná, a tak došlo na dekolonizaci. V zemích Asie došlo k dekolonizaci koncem 24

Průvodce globální ekonomikou – Randy Charles Epping s. 138 a 139

34

40. a 50. letech, v Afrických zemí k tomuto procesu došlo v 60. a 70. letech. Amerika si vydobyla nezávislost již na počátku 19. století. Téměř všechny dnešní rozvojové země byly koloniemi, jejich vývoj ovlivnila délka, po kterou byly pod nadvládou jiné země a také, jak tato země odčerpávala bohatství, například Severní Amerika svého osvobození dosáhla nejdříve, a to dne 4. července 1776 (tento den je dnes označován jako „Den nezávislosti USA“), proto její vývoj a ekonomický růst tento stav nenarušil. Některé kolonie jsou dodnes ekonomicky závislý na svých kolonizačních zemích. 3.1.2 Které země jsou rozvojové? Tato otázka je velice těžká a nejsou na ní shodné názory. Dalo by se říci, že pro rozdělování zemí světa existuje mnoho kritérií. Za rozvojové země lze považovat málo rozvinuté země, transformující ekonomiky, můžeme brát na zřetel historický vývoj (kolonie) nebo podle životní úrovně přepočítané na jednoho obyvatele země… různé faktory tvoří různé koncepce rozdělení rozvojových zemí. Zásadnější význam mají dvě koncepce: užší a širší. 3.1.2.1 Užší koncepce RZ Podle užší koncepce ne každá kolonie, polokolonie či závislá země se v důsledku rozpadu klasického kolonialismu stala RZ. Některé, jako Čína, Severní Korea, později Kuba, Vietnam a Laos se začaly s využitím zkušeností tehdejšího Sovětského svazu pokoušet o socialistickou alternativu. Tyto země se do RZ v užší koncepci nepočítaly. Naopak RZ, které začaly přerůstat v rozvinuté země a dosáhly středního stupně rozvoje kapitalismu, se mezi RZ obvykle zařazují (např. Argentina, Brazílie, Kypr anebo Singapur). Rozvojové země tvoří ta část někdejší koloniální říše, jež se osvobodila z klasického kolonialismu, vybojovala si politickou samostatnost, ale nepřerostla dosud v RTE, ani se nepokoušela o socialistickou cestu rozvoje. Tato koncepce bere jako hlavní kritérium politickou samostatnost a charakter ekonomických vztahů. Musíme však brát ohled na středně rozvinuté země, industrializované a ropné země, protože v ukazatelích ekonomické úrovně a struktury ekonomiky dosahují pokročilejších výsledků než RTE25.

25

Světová ekonomika – základní nárys a nový vývoj – Eva Cihelková a kolektiv autorů s. 142 a 143

35

3.1.2.2 Širší koncepce RZ Nebere zřetel na hledisko politické samostatnosti a započítává mezi RZ i významnější kolonie. V úvahu nebere ani charakter sociálně-ekonomických vztahů tvořící rozdíl mezi někdejšími socialistickými a kapitalistickými zeměmi. Rozhodujícím parametrem je ekonomická úroveň měřena HNP (HDP) v přepočtu na obyvatele vyjádřena v USD. Za RZ jsou považovány země s nízkým a středním důchodem, za rozvinuté ekonomiky země s vysokým důchodem. Hranice mezi těmito kategoriemi se rok od roku mění26. Mezi tyto země jsou řazeny i některé transformující se ekonomiky (bývalé socialistické země). Světová banka rozděluje země světa s populací větší než 30 000 obyvatel do čtyř skupin podle HNP na obyvatele. Tyto skupiny tvoří: •

země s nízkými příjmy 875 $ a méně

•

země s nižšími středními příjmy 876 – 3 465 $

•

země s vyššími středními příjmy 3 466 – 10 725 $

•

země s vysokými příjmy 10 726 $ a více27

Mezi rozvinutý svět, či rozvinuté země, se obvykle a poněkud nepřesně zařazují především členské země Organizace pro ekonomickou (hospodářskou) spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Coperation and Development – OECD). V současné době jejich počet vzrostl na 30, ale včetně některých donedávna rozvojových zemí (J. Korea, Mexiko a Turecko) a transformujících se ekonomik (ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko). Patří mezi ně však i některé další země jako Izrael, a některé asijské nově industrializované ekonomiky (Singapur, Hongkong, Tchaj-wan). Mezi nerozvinuté země se naopak zařazují především typické rozvojové země. Podle klasifikace IMF (World Economic Outlook, May 2001) jde o 125 rozvojových zemí včetně bohatých ropných ekonomik (Kuvajt, Katar, Saudská Arábie, Oman, Spojené arabské emiráty), výše uvedených rozvojových zemí OECD (Mexiko, Turecko, ale bez J. Koreje)28.

26

Světová ekonomika – základní nárys a nový vývoj – Eva Cihelková a kolektiv autorů s. 144 a 145 World development report 2007, s. 287 28 http://nb.vse.cz/icre/books/sb-015/01.pdf 27

36

3.1.3 Rysy ekonomiky rozvojových zemí Rozvojové země lze charakterizovat: •

relativně nízkou ekonomickou úrovní

•

odvětvovými strukturálními zvláštnostmi (tradiční struktura pracovní síly a

pokročilá struktura produkce) •

sociálně-ekonomickým dualismem nebo pluralismem

•

ekonomickou závislostí na RTE

Tyto charakteristiky zachycují stupeň ekonomického rozboje nebo zaostalosti. Pro rozvojový svět je příznačná heterogennost, která se dále prohlubuje, a tak je nemožné nalézt znaky, které by platily pro všechny rozvojové země29. 3.1.3.1 Ekonomická úroveň RZ Většina rozvojových zemí se vyznačuje nízkou, maximálně střední ekonomickou úrovní. Ekonomická úroveň je měřena v HDP na obyvatele a činí v průměru 5,282 USD v paritě kupní síly. V posledních letech dochází k mírnému a postupnému, nikoliv však rovnoměrnému zvyšování ekonomické úrovně RZ. 3.1.3.2 Odvětvové strukturální zvláštnosti RZ V RE převládá prvovýroba, a to jak ve struktuře pracovní síly, tak ve struktuře produkce. Znamená to, že většina produktů vzniká hlavně v zemědělství a v těžebním průmyslu to platí i se zaměstnaností tamější pracovní síly. Za to v rozvinutých zemích jsou na vrcholu služby a průmysl. Postupně se však tradiční struktury v RZ mění a přizpůsobují se vývoji v RTZ. Rozvojovým zemím jde tato přeměna pomaleji, jelikož nemají dostatek finančních prostředků, nepodporují dostatečně technický vývoj a výzkum. Nemají vzdělanou a schopnou pracovní sílu, která by se přeorientovala na jiný obor, proto nereagují rychle a flexibilně na změny ve světové ekonomice. 3.1.3.3 Sociálně-ekonomický dualismus, pluralismus Je zapříčiněn odvětvovými strukturálními zvláštnostmi RZ, vzniká zde rozpor mezi tradičními strukturami a nově vznikajícím moderním sektorem. S procesem postupného 29

Světová ekonomika – základní nárys a nový vývoj – Eva Cihelková a kolektiv autorů s. 145, 146 a 147

37

růstu ekonomické úrovně a přechodu od tradiční odvětvové struktury k vyšším strukturálním stupňům, jakož i v důsledku hospodářsko-politických opatření se rozvíjel a sílil moderní podnikatelský (kapitalistický) sektor. Oba sociálně-ekonomické sektory jsou vnitřně nesourodé, vzniká mnohosektorovost, která je typickým znakem RZ. Mnohosektorovost předpokládá, že se jeden sektor stane dominujícím a postupně přeroste v rozhodující rys národní ekonomiky dané země30. 3.1.3.4 Ekonomická závislost RZ na RTZ RZ jsou stále ekonomicky závislé na RTE. Mnohé z nich spoléhají na humanitární pomoc, dovoz zboží od bývalých kolonií a na zahraniční kapitál. V poslední době začíná pohyb kapitálu a zdrojů, RZ vyvážejí své produkty a jsou schopni si vyrobit to co potřebují, tudíž nespoléhají jen na dovoz. Tento fakt zapříčiňuje i zadlužení RZ, které zabraňuje dovozu a brzdí příliv kapitálu z RTE. Rozvojové země taktéž začaly obchodovat mezi sebou a ty bohatší jsou schopné vyvážet kapitál nebo-li poskytovat zahraniční investice. Mezi rozvojové země tedy řadíme méně vyspělé země s nízkou životní úrovní, pro které je typická prvovýroba. Zaměřují se hlavně na zemědělství a těžební průmysl. Většinu těchto zemí podporují vládní a nevládní organizace. Tyto země mají nespočet hlavně sociálních problémů, jako jsou hladomory, epidemie, nadměrný růst populace, kriminalita, nezaměstnanost, zadlužení, nízká gramotnost, špatná zdravotní péče… Je zcela jasné, že RZ pomoc rozvinutých zemí potřebují, ale na druhou stranu, měly dostatečně dlouhou dobu na rozvoj a posílení své ekonomické úrovně. Svět by neměl jen vlévat finanční prostředky do RZ, které tyto země dají do projektů, které jim nepřinesou žádný užitek v lepším případě. V tom horší skončí v rukou někoho, kdo je rozhodně nepotřebuje. Rozvinuté země by měly pomoci nalézt cestu k rozvoji a zvyšování ekonomické úrovně RZ. Mělo by se více podporovat vzdělávání a zdravotní péče. Je zde potřeba velká osvěta co se týče nemocí a hygieny. Také je třeba zabránit korupci a pohlídat státní správu i vládní představitele RZ. Často se stává, že země válčí nebo mají jiné konflikty a obyvatelé těchto regionů zůstávají bez pomoci jak od své země, která je zaneprázdněná, tak od různých institucích či organizací, které do země nemohou. Důležitou roli pro RZ je tedy i stabilita.

30

Světová ekonomika – základní nárys a nový vývoj – Eva Cihelková a kolektiv autorů s. 147

38

3.2 Vybrané rozvojové země Pro výběr rozvojových zemí volím stejné kritérium, jako u rozvinutých zemí, a to zástupce z každého kontinentu (kromě Antarktidy). Jelikož se tato práce zabývá rozvojovými zeměmi, bude zástupců více. Z Jižní Ameriky: Bolívii, Brazílii a Ekvádor. V Severní Americe jsem jako zástupce zvolila Haiti, v Evropě Makedonii, v Oceánii Tuvalu. Za Afriku budu porovnávat Jihoafrickou republiku, Somálsko a Etiopii. V Asii jsem vybrala Jemen, Nepál a Indii. 3.2.1 Ekvádor Ekvádor, oficiálně Ekvádorská republika je stát v Jižní Americe. Tato země má hustotu zalidnění 53,6 obyvatele na km² a počet obyvatel je 13 782 329. Hlavním problémem současného Ekvádoru je chudoba, která prostupuje celou zemí od počátku státu. Ekvádor se vždy řadil mezi chudé státy Jižní Ameriky a lepší situaci nepřineslo ani nalezení ropy v 70. letech, které sice přineslo částečný hospodářský růst a zlepšení situace ve městech, ale celkově země výrazně hospodářsky neposílila. Pro Ekvádor měl katastrofální dopad průběh hospodářské recese v 80. letech (stejně tak jako na většinu zemí Jižní Ameriky), kdy inflace v zemi v roce 1989 dosáhla 76 %. V následující dekádě se však podařilo vládě situaci částečně zlepšit a mezi lety 1995 a 1997 se pohybovala v rozmezí hodnot 25–30 %. Situace vedla k ohromnému zadlužení země v cizině. Situaci v zemi nezlepšuje ani fakt, že 1 % bohatých statkářů vlastní přes 40 % zemědělské půdy. 2/3 rodinných farem jsou menší než 5 ha – jedná se o příliš malé farmy, které nejsou schopny uživit ani farmářské rodiny. Vývoz tvoří ropa, kakao, květiny, banány a garnáti. K hlavním odvětvím se řadí zemědělství, rafinace a těžba ropy, potravinářství a petrochemie. Kolem 30 % populace jsou čistokrevní indiáni z kmenů Chívarů a Kečuů. Kojenecká úmrtnost u indiánů přesahuje 9 % a jejich průměrná délka života je velmi nízká, pohybuje se okolo 50 let. Některé kmeny žijí jako kočovníci v hloubi ekvádorského deštného pralesa. Další indiánské kmeny najdeme vysoko v Andách; obdělávají tam malá políčka a prodávají řemeslné výrobky. Ekvádor se zbavil závislosti na Španělsku ve 20. letech 19. století, lidé španělského původu však provždy zůstali tou nejbohatší a nejvlivnější skupinou v zemi. Nyní v Ekvádoru vládne politická nestabilita, dochází k vojenským převratům a povstáním31.

31

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekv%C3%A1dor

39

3.2.2 Bolívie Bolívie, oficiálně Bolivijský Mnohonárodnostní Stát. Bolívie patří k nejchudším a nejméně rozvinutým zemím Jižní Ameriky. Vinou politické nestability země většina jejích obyvatel, a zejména indiánů, dodnes žije ve značné chudobě. Hlavním odvětvím hospodářství je těžba nerostných surovin. Bolívie disponuje s nerostným bohatstvím, rudy stříbra, cín, wolfram, ropa, zemní plyn, zinek, zlato, olovo a lithium. Je jedním z hlavních středisek obchodu s kokainem. Prezident Evo Morales znárodnil ropný průmysl i těžbu plynu a cizí těžaře výrazně omezil. Průmysl se zaměřuje na potravinářství a petrochemii. V zemědělství jdou pěstovány: kukuřice, rýže, pšenice, ječmen, brambory, maniok, sója, cukrová třtina, banány, citrusy a káva. Důležitý je chov prasat, ovcí, lam, skotu a drůbeže. Dále se zaměřuje na produkci vlny, těžbu dřeva a sběr kaučuku. Polovinu obyvatelstva tvoří indiáni ostatní obyvatelstvo je smíšené či španělské. Dominuje zde křesťanské náboženství32. 3.2.3 Brázílie Brazilská republika je federativní republika, největší a nejlidnatější stát Jižní Ameriky. Je to průmyslově-zemědělský stát s obrovským nerostným bohatstvím. Brazílie těží nerostné suroviny jako je železná ruda, mangan, bauxit, nikl, chróm, wolfram, cín, uhlí, ropa, zemní plyn, zlato, niob, zirkon, diamanty, drahokamy, měď, zinek, fosfáty, azbest, tuha, magnezit, sůl a kaolin. Mezi důležité průmyslové odvětví patří strojírenství (výroba osobních a nákladních automobilů), hutnictví (výroba surového železa, oceli, barevných

kovů),

petrochemie

(rafinerie

ropy),

chemie

(hnojiva,

kyseliny),

potravinářský, textilní, gumárenský, obuvnický, papírenský a dřevozpracující průmysl. Brazílie k výrobě elektrické energie převážně využívá vodní elektrárny (92 procent výroby). Zemědělská produkce Brazílie je jedna největších na světě. Nejdůležitějšími plodinami jsou káva, sisal a pomeranče. Dále pěstuje a vyváží cukrovou třtinu, maniok, banány, kakao, fazole, sóju, oříšky kešu, kukuřici, pšenici, rýži, krmné obilí, brambory, batáty, bavlnu, mango, tabák… Významný je rybolov, chov skotu, prasat, ovcí, koní, koz a drůbež. Počet obyvatel této země je 191 908, což je zhruba páté místo světa a hustota zalidnění je 22,5 obyvatele na kilometr čtvereční33.

32 33

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bol%C3%ADvie http://cs.wikipedia.org/wiki/Braz%C3%ADlie

40

3.2.4 Haiti Haiti je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři. Ve východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Haiti má 8 308 504 obyvatel a hustota činí 293 obyvatel km². Haiťané žijí především ve velkých městech a podél pobřeží, zatímco hornaté vnitrozemí je osídleno málo. 95 % obyvatel jsou černoši, 5 % je mulatů a bílých. Gramotnost je 53 %. Lidé se v průměru dožívají 53,23 let a průměrný věk je 18,2 let, což ukazuje na mladé složení populace na Haiti. 5,6 % lidí trpí AIDS. Náboženství je římskokatolické, protestantské a mnoho Haiťanů praktikuje woodoo. Haiti je nejchudší země na západní polokouli, kde 80 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. Zahraniční pomoc tvoří celkem 25 % HDP. Hrubý domácí produkt činí v přepočtu na člověka 1700 USD. Exportuje se káva, nafta, kakao, importují potraviny a stroje34. 3.2.5 Makedonie Republika Makedonie – bývalá jugoslávská republika Makedonie je stát ležící na Balkáně. Makedonie má 2 045 262 obyvatel s hustotou 81 obyvatel na km². Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám s hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie. Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a EU35. 3.2.6 Tuvalu Tuvalu je ostrovní stát v Oceánii. Leží mezi Havají a Austrálií. Vyjma Vatikánu má nejmenší počet obyvatel ze všech nezávislých států. Počet obyvatel je 11 636 s hustotou 448 obyvatel na km². Kvůli malé nadmořské výšce (5 metrů) jsou ostrovy tvořící tento malý stát do budoucna ohroženy zvedáním hladiny světových oceánů. Tuvalu je rozvojový zemědělský stát. Ze zemědělských plodin je nejdůležitější sklizeň kokosových ořechů, tropického ovoce, zeleniny a batátů. Pro živočišnou výrobu je významný rybolov, chov skotu a prasat. Tuvalu je konstituční monarchií. Patří do Společenství národů (Commonwealth) a uznává královnu Alžbětu II. jako královnu 34 35

http://cs.wikipedia.org/wiki/Haiti http://cs.wikipedia.org/wiki/Makedonie

41

Tuvalu. Ta je zastoupena generálním guvernérem, který je jmenován na pokyn premiéra36. 3.2.7 Jihoafrická republika Republika Jižní Afrika je jedním z největších afrických států. Obyvatelstvo činní 43 647 658 lidí a hustota zalidnění je 35 obyvatel na km². Hospodářství JAR je jedno z nejvyspělejších na africkém kontinentu. Prosperuje hlavně v obchodu se službami a průmyslově se také vyvíjí. Drží prvenství ve výrobě elektrické energie v Africe a vytváří 25 procent HDP tohoto kontinentu. Má mnoho nerostných surovin kromě ropy. Problémem je

vysoký výskyt nemoci HIV/AIDS. Počet nakažených se odhaduje na téměř 5 milionů. V zemědělské produkci převažuje pěstování kukuřice, pšenice, cukrové třtiny a chov ovcí, koz a skotu. Důležitá je pro tuto zemi produkce vlny. Vývoz tvoří přibližně 30 procent HDP, a to hlavně obchodním partnerům jako jsou: USA, Velká Británie, Japonsko, Belgie a Německo. Vyváží se hlavně diamanty, zlato (největší zásoby na světě) a některé rudy, strojírenské výrobky. Dováží se potraviny, výrobky chemického a ropného průmyslu a strojírenské výrobky. JAR si drží prvenství nejen v produkci zlata, ale také v produkci platiny, vanadia a rud chromu. Taktéž je důležitá těžba černého uhlí a železných rud. JAR zajišťuje téměř 2/3 produkce elektřiny pro celou Afriku, hlavně pomocí tepelných elektráren37. 3.2.8 Etiopie Etiopie se rozkládá ve středu Afrického rohu. Etiopie je známa jako země se svébytnou, osobitou kulturou. Nesdílí koloniální zkušenost jiných afrických zemí. Počet obyvatel je 73 053 286 a hustotu má 59 obyvatel na kilometr čtvereční. HDP v PPP na hlavu je 1805 USD. Etiopské hospodářství je orientováno převážně na zemědělskou výrobu. Ta zaměstnává 80 % pracující populace. Vývoz kávy představuje ⅔ devizových příjmů země. Kromě toho Etiopie vyváží ještě luštěniny, kůže a olejnatá semena. Zemědělská výroba v nedávné minulosti značně utrpěla v důsledku opakujících se období sucha. Těžba vápence a zlata je určená převážně pro vývoz. Průmysl tvoří jen 8 % pracujících a je zaměřen na výrobu potravin, textilu, hutnictví a výrobu cementu. Země patří do skupiny tzv. Vysoce zadlužených chudých zemí. Je to jedna z nejchudších zemí světa.

36 37

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tuvalu http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihoafrick%C3%A1_republika

42

Hospodářský rozvoj brzdí také pozůstatky socialistické vlády. Stát stále vlastní veškerou půdu a pronajímá ji. V Etiopii převládá křesťanské náboženství a islám38. 3.2.9 Somálsko Somálsko, úředně Somálská republika je stát, který se nachází na Somálském poloostrově ve Východní Africe. Země nemá uznávanou vládu a je rozdělená na několik regionů, které jsou v rukou vlád mezinárodně neuznaných republik: Somaliland (na severozápadě země) a Puntland (na severu země), Prozatímní přechodné vlády etiopské armády a místních klanů. Právě kvůli klanům zachvátil zemi chaos, když klanoví vůdci svrhli v roce 1991 diktátora Mohameda Siada Barreho. V zemi probíhá občanská válka. Počet obyvatel je 8 025 190 a hodně nízká hustota 12 obyvatel na kilometr čtvereční. Asi 60 % obyvatelstva kočuje, 25 % jsou zemědělci a 15 % populace země žije ve městech. Mnoho lidí odešlo kvůli občanské válce. Zdravotní péče je na nízké úrovni, novorozenecká úmrtnost dosahuje 10 %, 5 let se nedožije 25 % dětí. Průměrná délka života je asi 48 let. Naopak v porovnání s okolními státy je velmi nízká rozšířenost viru HIV (asi 2% populace). Vliv neexistence centrální vlády na hospodářství je nejasný, země stále patří mezi nejchudší státy světa s odhadovaným HDP 600 $ ročně na obyvatele. Prudký rozvoj zaznamenávají telekomunikace, letecká doprava či bankovnictví39. 3.2.10 Jemen Jemenská republika je stát na jihu Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Počet obyvatel je 20 727 063 a hustota 36 obyvatel na km². Jemen patří k rozvojovým zemím. Polovina obyvatel je zaměstnána v zemědělství. Pěstují se převážně pšenice, proso a brambory. Vývozním artiklem je hlavně káva, víno a bavlna. Tradiční obživu obyvatelstva tvoří rybolov. V 80. letech byla v oblasti objevena ropa. Však průmysl se rozvíjí pouze v Adenu, kde se nacházejí velké ropné rafinérie. Dále se těží draselné soli a fosfáty. Sociální péče a školství jsou na velice nízké úrovni. Vzděláni je sice bezplatné, ale pro velké množství dětí, které nebydlí ve městě, je prakticky nedostupné. HDP v přepočtu na paritu kupní síly má Jemen 693 USD40.

38

http ://cs.wikipedia.org/wiki/Etiopie http://cs.wikipedia.org/wiki/Som%C3%A1lsko 40 http://cs.wikipedia.org/wiki/Jemen 39

43

3.2.11 Indie Oficiálně Indická republika je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě s počtem obyvatel1 131 043 000 a hustotou 344 obyvatel na km². Rozkládá se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Commonwealthu, vlastní jaderné zbraně a její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost. Indie má velké přírodní bohatství. Vyrábí velké množství potravin a dalšího zboží. Avšak rychlý růst počtu obyvatel způsobuje, že zde nikdy není dostatek potravin pro každého. Mnoho Indů žije nadále ve velmi chudých podmínkách a přírodní katastrofy jako kruté sucho, zemětřesení a povodně jejich situaci dále zhoršují. Rozloha zemědělské půdy v Indii je sice veliká, ale velká část z ní není přirozeně úrodná. Pěstuje se rýže, bavlna, juta, moruše a obiloviny (hlavně pšenice). Dále se pěstuje mango, ořechy, čajovník, juta, sezamová semínka a betelové ořechy. 62 % obyvatelstva se živí zemědělstvím. Mezi hlavní problémy zemědělství patří eroze půdy a rapidní snižování úrovní spodních vod. Tradiční výrobky jsou z bavlny a hedvábí. Indie má ložiska ropy a uhlí. Zvyšuje se také význam služeb a čím dál více Indů pracuje v cestovním ruchu, bankovnictví a spojích. 41 % všech chudých světa žije v Indii. V mnoha vesnicích není zavedená elektřina ani voda41. 3.2.12 Nepál Nepál je vnitrozemský stát ve střední části Himaláje. 28. května 2008 byla země prohlášena federativní republikou. Nepál má 27 676 547 obyvatel s hustotou zalidnění 184 obyvatel na km². Index lidského rozvoje činí 0,537 což je střední hodnota. HDP v PPP na obyvatele je 400 USD, to je asi 162 místo na světě. Obyvatelstvo tvoří hlavně kmeny. Gramotnost je zde 48,6 % (62,7 % mužů a 34,9 % žen). Porodnost je 4,1 dítě na jednu ženu. Lidé se zde dožívají 60,18 let (muži 60,43 a ženy 59,91 let). Průměrný věk je 20,4 let. Nepál patří mezi nejchudší a nejméně vyvinuté země světa. 31 % populace žije pod hranicí chudoby. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 42 %. Zemědělství vyprodukuje 38 % HDP, průmysl zpracovává především zemědělské výrobky (juta, cukr, tabák, obilí). Velké příjmy plynou z turistického ruchu. Ze země se vyváží koberce, textil, čaj, kožené zboží, obilí, naopak se dováží zlato, stroje, ropné produkty42.

41 42

http://cs.wikipedia.org/wiki/Indie http://cs.wikipedia.org/wiki/Nep%C3%A1l

44

4 ČR a vybrané země světa V této kapitole stručně popíši celkovou situaci ve vybraných zemí a České republice. Jednotlivé problémy rozeberu v následující kapitole, pomocí grafů a tabulek.

4.1 Česká republika Je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Česko je členem EU, NATO a Visegrádské skupiny. Populaci tvoří 10 467 542 obyvatel s hustotou 133 obyvatel na kilometr čtvereční. Index lidského rozvoje je 0,891 a řadí se mezi vysoký HDI. Hrubý domácí produkt na obyvatele v PPP je 26 800 USD, což je 82 % průměru EU. ČR má záporný přirozený přírůstek. V e městech žije celkem 71 % populace. Národnostní menšiny tvoří Slováci, Poláci, Vietnamci, Rusové, Ukrajinci, Romové a další. ČR patří mezi třicítku nejvyspělejších států. Převažuje zde těžba nerostných surovin jako je: černé a hnědé uhlí, kaolín, stavební hmoty a uran. Ropa a zemní plyn jsou zastoupeny malým podílem. Zemědělská výroba celkem obstojně uspokojuje domácí poptávku. Pěstuje se zde obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), brambory, zelenina, řepka, len, chmel, sadařství, vinná réva a cukrová řepa. Živočišnou výrobu zajišťuje chov skotu, drůbeže, prasat a sladkovodních ryb. Průmysl převažuje hutní, stavební, strojírenský, textilní, potravinářský, elektroprůmysl a výroba dopravních prostředků. Energii zajišťují uhelné a jaderné elektrárny. V posledních letech se zde rozvíjí síť služeb, a to hlavně telekomunikace. Vývoz je závislý na automobilovém průmyslu43.

4.2 Vybrané rozvinuté země světa Jelikož vybrat několik zemí světa je složité, musela jsem si stanovit nějaké měřítko volby. Zvolila jsem tedy jednoho zástupce z každého kontinentu, vyjma Antarktidy. Z Evropy, krom ČR, jsem vybrala Švýcarsko, které není členem EU a je neutrálním evropským státem. V Severní Americe budu porovnávat USA a Kanadu s ostatními zeměmi. Jako zástupce asijského kontinentu jsem vybrala Japonsko a Spojené arabské emiráty. Z Austrálie a Oceánie volím, jako představitele tohoto kontinentu Nový Zéland. Jelikož se v Africe a Jižní Americe nenalézají žádné rozvinuté ekonomiky, vybrala jsem 2 zástupce z jiných kontinentů (Kanada, Spojené arabské emiráty). Všechny tyto země patří k nejvyspělejším ekonomikám světa, a tudíž bude porovnání

43

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8CR

45

s rozvojovými státy markantnější. Brazílii, i když je stále řazena mezi rozvojové země, ale vykazuje jedny z nejlepších výsledků na tomto kontinentu. 4.2.1 Švýcarsko Švýcarsko je vnitrozemní stát ve střední Evropě. Je to federace s 26 kantony, má 7,4 milionů obyvatel, z toho 1/5 tvoří cizinci. Hustotu zalidnění 181 obyvatelů na km². Je členem Rady Evropy, OSN, EFTA a WTO a součástí schengenského prostoru. Jednání o vstupu do EU občané v referendu odmítli, Švýcarsko je tak jediným nečlenským státem ve střední Evropě. Index lidského rozvoje je velmi vysoký kolem 0,955. Švýcarsko je neutrální stát, neúčastné se válek ani ozbrojených konfliktů. Dnešní HDP obnáší 58 000 CHF (38 000 eur, 53 000 USD) na obyvatele a rok. Hlavním sektorem jsou služby s 3/4 výdělečně činných. Švýcarsko vyniká především v řemeslech a průmyslu (hodinářství, jemné strojírenství, chemie a farmaceutka) a v zemědělství a v produkci a zpracování potravin (sýry, čokoláda). Dalším velice silným pozitivem je jeho síla ve finančních službách (banky, pojišťovny). Ekonomický rozvoj země zpomalila 2. světová válka, ale nezměnilo to nic na faktu, že Švýcarsko patří k nejvyspělejší ekonomikám světa. Problémy dnešního Švýcarska jsou v rostoucí byrokratizaci (jak veřejného sektoru tak i některých firem, což u některých z nich vedlo ke krachu – stinná stránka amerického způsobu hospodaření). Švýcarské plus tvoří také to, že jsou schopni rychlých změn a vývoje, ve vyspělém výzkumu a vývoji (jak veřejný, tak soukromý, tak ve spolupráci), vysoce integrované specializované ekonomice (na trzích Evropy a celého světa. Síla a základ švýcarské ekonomiky je v malých a středních firmách, které vytvářejí přes 90 % jejího výkonu (HDP) a jsou integrované po celém světě44. 4.2.2 USA Spojené státy americké jsou federativní prezidentská republika v Severní Americe, po zániku Sovětského svazu jsou jedinou světovou velmocí, s dominantním světovým postavením v ekonomice, politice, kultuře a vojenské síle. Kolem roku 1890 se Spojené státy staly hospodářsky nejsilnější zemí světa a po skončení občanské války byl tento stav doprovázen ještě další expanzí na západ. Počet obyvatel země je 303 443 119, což tvoří hustotu zalidnění 31 obyvatel na km². Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12 milionů. Populační růst je 0,89 %, což je celkem vysoké číslo; např. v porovnání 44

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko

46

s Evropskou Unií, kde je přírůstek pouze 0,16 %. V zemi je 31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než 1 milion. Přistěhovalci jsou hlavně z Latinské Ameriky (Mexiko, Kuba), z Asie a taktéž Evropané. Zahraniční politika USA ovlivňuje celosvětovou ekonomiku, taktéž politický a vojenský vývoj ve světě. Spojené státy jsou zakládajícím členem OSN a členem mnoha dalších mezinárodních organizací MMF, SB). Ekonomika Spojených států amerických je nejsilnější národní ekonomikou světa. Její hrubý domácí produkt v roce 2008 byl 14,2 bilionu dolarů, s 46 800 dolary per capita. Ekonomiku USA je z velké části tvoří služby a výzkum. Primární průmysl tvoří jen nepatrnou část. Mezi problémy patří zadlužení země, které tvoří již 73 % HDP. Hypoteční krize vyvolaná pádem cen nemovitostí, nízké úroky, výrazně negativní saldo zahraničního obchodu, vzrůstající inflace. USA spotřebuje nejvíce zemního plynu, ropy, elektřiny a dalších komodit. Hlavními obchodními partnery jsou Kanada, Mexiko, Japonsko, Čína a Spojené království45. 4.2.3 Kanada Kanada je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA. Kanada má 32 547 000 obyvatel s nízkou hustotou 3,26 obyvatele na km². Kanada je jedním ze zakládajících členů NATO. Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o člena OECD a skupiny G8. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor služeb, jež zaměstnává tři čtvrtiny Kanaďanů. Taktéž je zde rozvinutý průmysl, z primárního sektoru převládá těžba dřeva a ropy a zemního plynu. V zemědělství převládá pěstování pšenice a jiných obilovin. Také je největším světovým vývozcem zinku a uranu a předním světovým vývozcem zlata, niklu, aluminia a olova. Průměrný věk činí 38,54 let. Míra nezaměstnanosti je kolem 6,3 %46.

45 46

http://cs.wikipedia.org/wiki/USA http://cs.wikipedia.org/wiki/Kanada

47

4.2.4 Japonsko Japonsko je ostrovní stát ve východní Asii a je konstituční monarchie, kde moc císaře je maximálně omezena. Japonsko má 127 417 244 obyvatel a hustota činní 337 obyvatele na km². Japonská ekonomika je druhá největší na světě a dá se označit za asijskou

ekonomickou velmoc. Země se zaměřuje se hlavně na průmysl – výrobu automobilů, dopravních prostředků, elektroniky, strojírenství. Těží ze vzdělané a disciplinované pracovní síly, v posledních letech ji ale trápí deflace. Relativní roční přírůstek je kolem 0,11 procent. Japonsko se vyznačuje jednou z nejvyšších průměrných délek života: muži 77,73 let, ženy 84,64 let. Pro Japonsko je typická malá míra přistěhovalců, Japonci tvoří 99 procent populace, zbývající jedno procento jsou cizinci47. 4.2.5 Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty jsou stát na středním východě, rozkládající se v jihozápadní Asii na východě Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Ve starověku bylo území pod vládou Persie. V 8. století se sem dostává islám a vznikají samostatné emiráty. Někdy bývá toto území nazýváno Pirátským pobřežím. Po nalezení ropy emiráty velice rychle zbohatly a začaly spolupracovat. Spojené arabské emiráty vznikly roce 1971 po odchodu britských vojsk. Tvoří je sedm autonomních emirátů. Zbývající dva emiráty, Bahrajn a Katar, se k SAE nepřidaly a vyhlásily svůj vlastní samostatný stát. Všechny emiráty tvořící SAE jsou absolutistické monarchie. Občané SAE tvoří jen asi 20% obyvatelstva, (z toho 70 % Arabové). Islám vyznává 96% z nich, z čehož 80 % jsou sunnité a 16 % šíité. Zbytek, tedy přibližně 80% obyvatel tvoří přistěhovalci, především z Indie, Pakistánu, Bangladéše a Íránu. Drtivá většina obyvatel žije na pobřeží. Z toho 60 % obyvatel jen ve městech Abú Dhábí a Dubaji. Přes 95 % území je v podstatě liduprázdné. Hlavním zdrojem obživy bylo pirátství, lov perel, ryb a obchod s kořením. Po nalezení ropy a zemního plynu, které tvořík kolem 60 % exportu, se staly Spojené arabské emiráty jedním z nejbohatších států světa. Zemědělství je zanedbatelné je zde rozvinut hlavně průmysl a služby. Zdravotnictví a školství (jsou zde i vysoké školy) jsou na velice vysoké úrovni a jsou zcela bezplatné. Emiráty mají 4 300 000 obyvatel s hustotou 46 obyvatel na km²48.

47

http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsko http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_arabsk%C3%A9_emir%C3%A1ty#Hospod.C3.A1.C5.99 stv.C3.AD

48

48

4.2.6 Nový Zéland Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a spousta menších ostrůvků. Obyvatel má Nový Zéland 4 035 461 a hustotu zalidnění 14 obyvatel na km². Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, ale největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75 %). Patří mezi země s vysokým standardem a prosperující a rozvinutou ekonomikou. Nový Zéland prošel z vysoko protekcionistické a regulované ekonomiky na liberalizovanou otevřenou ekonomiku. Novozélandská vláda podporuje státní podniky. Nový Zéland prochází obdobím relativně silného růstu a jen se slabými inflačními tlaky. V roku 2004 začal Nový Zéland jako jedna z prvních zemí světa rozhovory o volném obchodě s Čínou. Nový Zéland je závislý na obchodě se zemědělskými komoditami. Poněvadž jsou ceny zemědělských produktů velmi citlivé na kurzové směny a značná část spotřebitelského zboží je dovážených, mají směny novozélandského dolaru silný dopad na ekonomiku. Exportní odvětví tvoří: zemědělství, rybolov, lesnictví a IT. Důležitou roli hraje turistika. Chov ovcí, pro maso a vlnu, je světoznámý. Dále zde chovají skot, jelení zvěř. K pěstovaným plodinám patří pšenice, kukuřice, ječmen, hrách a jablka, vzrůstá počet pěstování vinné révy. Mnoho lesů přispívá k dřevařskému a papírenskému průmyslu. Taktéž zde prosperuje rybářský průmysl a při pobřeží chov korýšů. Novozélandský průmysl je založen hlavně na zpracování zdejších mléčných produktů, plodin, masa a ryb. K ostatním průmyslovým odvětvím se řadí výroba látek, hliníku a umělých hmot. Obchodními partnery jsou: Austrálie, Japonsko, USA a členské státy Evropské Unie, zejména Spojené Království. Disponuje též zásobami zemního plynu, ropy, uhlí, zlata, stříbra a železné rudy49.

49

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_Z%C3%A9land

49

5 Shrnutí výsledků – srovnání vybraných zemí podle klíčových ukazatelů sociálně ekonomické zaostalosti Tab. 2: Klíčové ukazatele rozvoje – populace, gramotnost

Přírůstek obyvatel - 0,1 0,2 1,0 1,4 .. 0,7 1,0

Hustota obyvatel 132 351 4 15 .. 186 32

Složení populace Věk 0 – 14 v% 15 14 18 21 .. 16 21

Populace Země ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA

V milionech 10 128 32 4 .. 7 296

Průměrná délka života Věk Věk muži ženy 73 79 78 85 77 83 77 82 .. .. 79 84 75 80

Gramotnost dospělých nad 15 let v % .. .. .. .. .. .. ..

BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP

9 186 13 71 9 1 095 21 45 2 27

2,0 1,4 1,5 2,1 1,4 1,5 3,2 0,5 0,2 2,1

9 22 48 71 309 368 40 37 80 190

38 28 32 45 37 32 46 33 20 39

62 67 72 42 51 63 60 44 71 62

67 75 78 43 53 64 63 45 76 63

87 89 91 .. .. 61 .. 82 96 49

Svět RZ

6 438 5 426

1,2 1,3

50 56

28 30

65 63

69 67

80 80

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek World Development Report 2007 Počet obyvatel není rozhodující, rozvinuté země mohou mít více obyvatel stejně jako rozvojové, ale hustota obyvatel ukazuje, že menší státy s malou rozlohou mívají zpravidla větší hustotu obyvatel. Hustota obyvatel rozvojových zemí bývá nižší, avšak Indie, Haiti a Nepál vykazují poměrně vysokou hustotu zalidnění. Rozvojové země taktéž mívají více populace ve věku do 14 ti let. Přírůstek obyvatel je v rozvinutých zemí malý, u rozvojových zemí taktéž dochází k snižování a u ČR je ve sledovaném roce dokonce záporný. Indie má gramotnost dospělých jen 61 %.

50

Průměrný věk mužů a žen

Věk muži Věk ženy

90 80 70 60 věk 50 40 30 20 10 0 ČR

JAP

KA

NZ ŠVY USA BOL BRA EKV

ETI

HA

IND JEM JAR MAK NEP Svět

RZ

země

Obr. 6: Graf průměrné délky života mužů a žen ve vybraných zemích 2007 Tabulka i graf ukazuje, že se ženy dožívají vyššího průměrného věku než muži a to bez rozdílu o jakou konkrétní zemi jde, jedná se o světový trend. Mění se jen průměrná délka života, upozorňuji na výsledek Jihoafrické republiky a Etiopie, který je hluboko i za hodnotami rozvojových zemí. RZ mají tedy nižší věkovou hranici dožití. V následující tabulce je důležitý ukazatel HDP přepočtený na obyvatele a v paritě kupní síly. V tomto ukazateli je ČR na podobné hodnotě jako Nový Zéland, kdežto v nepřepočteném HNP na paritu kupní síly, vykazuje NZ mnohem lepších výsledků než Česká republika. Ukazatel přepočítaný v paritě kupní síly vykazují rozvojové země rovněž lepším výsledkem. Nejnižší hrubý národní produkt má: Haiti, Makedonie a Bolivie. U hodnot produkce emisí oxidu uhličitého je zajímavým, ne však překvapivým, výsledkem USA, které průměrné hodnoty světa překračují téměř pět krát. Rozvojové země mají nízké emise oxidu uhličitého, i když jsou mnohdy považovány za největší znečišťovatele životního prostředí.

51

Tab. 3: Klíčové ukazatele rozvoje – HNP, HDP HNP Země

ČR JAP

V bilionech USD

HNP v PPP

10 710

V bilionech USD 205

38 980

4 019

Na hlavu v USD

109,2 4 988,2

Přírůstek HDP na hlavu v %

Emise oxidu uhličitého

20 140

6,2

11,2

31 410

2,6

9,4

Na hlavu v USD

KA

1 051,9

32 600

1 040

32 220

2,0

16,5

NZ

106,7

25 960

95

23 030

0,7

8,6

..

..

..

SAE

..

ŠVY

408,7

54 930

276

37 080

1,2

5,6

USA

12 969,6

43 740

12 438

41 950

2,5

20,2

BOL

9,3

1 010

25

2 740

2,1

1,2

BRA

644,1

3 460

1 534

8 230

0,9

1,8

EKV

34,8

2 630

54

4 070

2,5

2,0

160

71

1 000

6,8

0,1

450

16

1 840

0,5

0,2

ETI HA

11,1 3,9

..

..

IND

793,0

720

3 787

3 460

7,7

1,2

JEM

12,7

600

19

920

1,0

0,7

JAR

224,1

4 960

548

12 120

5,6

7,6

MAK

5,8

2 830

14

7 080

3,8

5,1

NEP

7,3

270

42

1 530

0,3

0,2

Svět

44 983,3

6 987

60 644

9 420

2,4

3,9

9 476,8

1 746

27 954

5 151

5,2

2,2

RZ

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek World Development Report 2007 Přírůstek HDP na hlavu 5,2

ČR

6,2

JAP

2,4

KA

2,6

0,3

NZ ŠVY

2

3,8

USA

0,7 1,2

BOL BRA EKV

2,5

5,6

ETI HA

2,1

IND JEM

0,9

1

2,5

JAR MAK NEP

7,7

Svět

0,5

6,8

RZ

Obr. 7: Graf přírůstku HDP na hlavu v % ve vybraných zemích 2007

52

Česká republika společně s RZ, jako jsou Etiopie, Indie a JAR vykazují nejvyšší přírůstky HDP, tudíž největší ekonomický rozmach. HNP

HNP přepočtený na obyvatele dané země

HNP v PPP

60 000

hodnota HNP

50 000

40 000

30 000

20 000

10 000

RZ

Sv ět

NE P

M AK

JA R

D

JE M

zem ě

IN

HA

ET I

EK V

L BR A

BO

US A

ŠV Y

NZ

KA

JA P

ČR

0

Obr. 8: Graf hrubého národního produktu z roku 2005 vybraných zemí Rozvojové země nedosahují dobrých výsledků v ukazateli HNP, za to v přepočteném ukazateli na PPP je jejich situace o něco lepší. Nejnižší HNP má Etiopie, Haiti, Indie, Jemen a Nepál, tento stav vypovídá o situaci v RZ. V následující bulce mají rozvojové země problémy s rozšířením dětské podvýživy, kterou se jim nedaří výrazně snižovat. Nepál, Jemen a Etiopie mají nízký poměr na gender rovnosti při dosahování primárního a sekundárního stupně vzdělání. Haiti má i nízký poměr při dosahování primárního stupně vzdělání.

53

Tab. 4: Rozvojové cíle: vymícení chudoby a zlepšení života

Země

Rok

Procentuální podíl nejchudších k národní spotřebě

Rozšíření dětské podvýživy (děti do 5ti let) v % 200004 .. .. .. .. .. .. 2

Poměr ukončení primárního vzdělání

Poměr gender rovnosti na primárním a sekundárním školství

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA

1996 1993 2000 1997 .. 2000 2000

10,3 10,6 7,2 6,4 .. 7,6 5,4

198994 1 .. .. .. .. .. 1

BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP

2002 2003 1998 1999 2001 1999 1998 2000 2003 2003

1,5 2,6 3,3 9,1 2,4 8,9 7,4 3,5 6,1 6,0

15 7 .. 48 27 53 39 .. .. ..

8 .. 12 47 17 .. 46 .. .. 48

.. .. .. .. 27 .. .. 75 .. ..

100 109 101 55 .. 89 62 96 96 75

.. .. .. 68 95 70 .. 104 99 59

98 103 100 73 .. 88 63 101 99 85

Svět RZ

X X

X X

.. ..

25 26

.. 80

.. 87

86 84

93 92

1991

2004

1991

2004

.. 101 .. 100 .. 53 ..

104 .. .. .. .. 97 ..

98 101 99 101 .. 97 100

100 100 100 105 .. 96 99

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek World Development Report 2007 V níže uvedené tabulce, která se týká zdravotní péče, je vidět, že rozvojové země mají problémy s poskytováním této péče. Mají vysokou dětskou úmrtnost, taktéž jim chybí odborný personál. Mnoho narozených dětí zemře a dokonce i některé matky při porodu. Nejhorší ukazatel má Etiopie a Nepál, kde zemře bezmála 1 000 žen ze 100 000 rodících. Haiti, Etiopie a Jemen jsou postiženy nejvyšší dětskou úmrtností. Taktéž nezvyšují prevenci proti různým nemocem včetně AIDS.

54

Tab. 5: Rozvojové cíle: vymícení chudoby a zlepšení života – zdravotní péče Snižování dětské úmrtnosti (poměr úmrtí na 1000) Země 1990

2004

Boj s HIV/AIDS jinými nemocemi

Zlepšení mateřského zdraví

Úmrtnost matek na 100 000 porodů

Účast odborného personálu při porodu v % z celku 1990-94

2000-04

HIV prevence % z celové populace (věk 15-49) za rok 2005

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA

13 6 8 11 .. 9 11

4 4 6 7 .. 5 8

9 10 6 7 .. 7 17

.. 100 .. 95 .. .. 99

100 .. 98 .. .. .. ..

0,1 <0,1 0,3 0,1 .. 0,4 0,6

BO BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP

125 60 57 204 150 123 142 60 38 145

69 34 26 166 117 85 111 67 14 76

420 260 130 850 680 540 570 230 23 740

47 72 .. .. 23 34 16 .. .. 7

67 96 .. 6 24 43 27 .. 99 15

0,1 0,5 0,3 .. 3,8 0,9 .. 18,8 20,1 0,5

Svět RZ

95 103

79 86

410 450

43 40

62 60

1,0 1,1

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek World Development Report 2007 V rozvinutých ekonomikách je dětská úmrtnost mizivá, oproti rozvojovým ekonomikám kde téměř desetina narozených dětí umírá. Vysoká čísla mají RZ i v úmrtnosti matek při porodu. V následující tabulce Ekonomické aktivity, je vidět rozdělení sektorů podle přidané hodnoty na HDP. Rozvinuté země mají nízký podíl v zemědělství, oproti rozvojovým ekonomikám, u kterých práce v tomto sektoru převažuje. Hospodářská produktivita zemí roste, roste i průměrná produktivita světa. Rozvinuté země dosahují daleko lepších výsledků než rozvojové země, které v tomto ukazateli hodně zaostávají. Průměr celého světa je rovněž malý, jelikož rozvinutých zemí je minimum. Rozvinuté země jsou zaměřeny na služby, tento trend už zaznamenávají i RZ, ale zatím u nich hraje důležitou roli zemědělství. V průmyslu vykazují země podobné výsledky.

55

Tab. 6: Ekonomické aktivity

Země ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BO BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP Svět RZ

Hospodářská produktivita (v USD na 2000 pracujících) 1992-94 2002-04 3 531 4 543 19 958 26 557 29 378 38 509 20 319 27 660 .. .. 21 565 22 190 22 868 36 863 678 749 1 839 3 111 1 027 1 478 147 144 672 421 353 382 383 511 1 764 2 463 2 104 3 034 191 208 772 863 477 567

Přidaná hodnota jako% z HDP za rok 2005 Zemědělství 3 1 .. .. .. .. 1 16 10 6 48 28 19 13 3 12 40 4 12

Průmysl 39 31 .. .. .. .. 22 31 38 28 13 17 28 35 31 29 21 28 36

Služby 58 68 .. .. .. .. 77 53 52 66 39 55 54 52 66 59 38 68 52

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek World Development Report 2007 Tab. 7: Ekonomické aktivity – HDP

Země ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP Svět RZ

Spotřeba domácností (% z HDP) 50 57 56 60 .. 61 71 69 58 68 82 91 61 80 59 77 76 62 59

Vládní výdaje (% z HDP) 22 18 20 18 .. 12 16 15 15 8 14 8 11 13 20 20 11 17 13

Hrubé investice (% z HDP) 28 24 20 23 .. 20 18 12 19 26 26 30 30 17 18 21 26 21 26

Čistý vývoz (% z HDP) 0 2 4 0 .. 7 -5 4 8 -2 - 23 - 29 -2 - 10 4 - 18 - 13 0 2

Deflátor HDP roční přírůstek v % 2,8 -1,8 2,3 2,4 .. 0,9 2,2 4,8 10,1 11,7 42,0 18,0 3,8 6,9 6,6 2,1 4,1 X X

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek World Development Report 2007

56

Tato tabulka ukazuje procentuální vyjádření částí, které tvoří HDP a deflátor HDP. Největší část HDP tvoří ve všech zemích spotřeba domácností, dále to jsou vládní investice nebo hrubé investice. Čistý vývoz má nízké hodnoty, ba dokonce i nulové, či záporné. Tab. 8: Obchod, pomoc a finance

Země

Export v mil. USD

Import v mil. USD

Uce. bilance v mil. USD

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BO BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP Svět RZ

78 474 595 750 359 578 21 731 .. 125 898 904 289 2 671 118 308 9 821 860 473 89 943 4 883 51 874 2 041 830 10 392 567 3 041 588

76 863 516 075 320 105 26 224 .. 121 156 1 732 706 2 200 77 576 9 609 4 160 1 471 131 648 4 328 66 500 3 228 1 860 10 652 542 2 862 091

-5 595 165 783 25 268 -6 456 .. 49 710 -804 961 - 331 14 199 - 157 - 668 - 13 6 853 1 215 -10 079 - 415 197 X X

PZI v mil. USD

ORP na obyv.

4 454 7 805 6 284 2 271 .. -797 106 831 60 18 166 1 160 545 7 5 335 144 585 157 0 664 877 211 385

27 X .. X .. X X 46 2 12 26 29 1 12 14 122 16 14 16

Celkový státní dluh v mil USD 45 561 .. .. .. .. .. .. 1 916 222 026 16 868 6 574 1 225 122 723 5 488 28 500 2 044 3 354 .. 2 755 725

SH státníh o dluhu %z HNP 51 .. .. .. .. .. .. 24 47 70 30 29 18 37 17 39 37 X X

Poskytované úvěry od bank % z HDP 33,2 99,5 97,0 121,1 .. 161,2 269,4 14,6 81,0 22,0 48,9 14,9 36,9 7,7 156,4 23,3 .. 154,5 63,3

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek World Development Report 2007 ORP – oficiální rozvojová pomoc, SH – současná hodnota, PZI – přímé zahraniční investice Export i import rozvojových zemí zaostává za výsledky rozvinutých ekonomik. Bolívie, Haiti a Nepál nemají téměř žádné přímé zahraniční investice. V ukazateli součastná hodnota státního dluhu je vidět vysoká zadluženost rozvojových zemí. Taktéž tabulka ukazuje, že proti zadlužování zemí pomáhají domácí banky úvěry.

57

Tab. 9: Nezaměstnanost Nezaměstnanost

Země

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP RZ

Muži

Ženy

% z aktivní prac. síly mužů 7,0 4,9 7,5 3,5 2,2 3,9 5,6 4,3 7,8 9 .. .. 4,4 .. 25,5 37 .. ..

% z aktivní prac. síly žen 9,9 4,4 6,8 4,4 2,6 4,8 5,4 6,9 12,3 15 .. .. 4,1 .. 31,7 36,6 .. ..

Celkem % z celkové prac. síly 8,3 4,7 7,2 3,9 2,3 4,3 5,5 5,5 9,7 11,4 .. .. 4,3 .. 28,4 36,7 .. 5,6

Dlouhodobá nezaměstnanost

Nezaměstnanost podle vzdělání

% z nezaměstnaných

% z nezam. celkem

Muži

P

S

24,6 70,8 29 1,0 .. 28,7 18,4 60,2 .. 28,8 .. .. 27 .. 50,2 .. .. ..

71,8 0,0 30,8 48,8 .. 54,5 34,3 32,5 .. 47,7 .. .. 41,1 .. 41,0 .. .. ..

47,4 38,9 11,4 15,5 .. 21,6 12,5 .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ..

Ženy 51,9 24,6 8,4 11,0 .. 32,6 11,0 .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ..

Celk. 49,9 33,5 10,1 13,3 .. 27,0 11,8 .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ..

T 3,5 29,2 40,2 16,6 .. 16,9 47,3 4,4 .. 21,9 .. .. 31,9 .. 5,1 .. .. ..

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek World Development Indicators 2006 P – primární stupeň vzdělání, S – sekundární stupeň vzdělání, T – terciální stupeň vzdělání Z této tabulky je patrné, že ženy jsou postiženy více nezaměstnaností než muži. Podle stupně vzdělání je překvapivě nezaměstnanost rozdílná. Domnívala jsem se, že v terciálním vzdělání bude nižší nezaměstnanost.

58

Nezaměstnanost MAK

36,7

hodnota míry nezaměstnanosti

JAR

28,4

IND

4,3

EKV

11,4

BRA

9,7

BOL

5,5

USA

5,5

ŠVY

4,3

SAE

2,3

NZ

3,9

KA

7,2

JAP

4,7 8,3

ČR 0

5

10

15zem ě 20

25

30

35

40

% z celkové prac. s íly

Obr. 9: Graf nezaměstnanosti (% z celkové pracovní síly dané země) za rok 2005 Nejvyšší nezaměstnaností je postižena Jihoafrická republika a Makedonie, které mají nezaměstnanost vyšší než průměr za všechny RZ. Tab. 10. Index lidského rozvoje

Země

HDI hodnota

Délka života

Gramotnost nad 15 let

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP Svět RZ

0,891 0,953 0,961 0,943 0,868 0,955 0,951 0,695 0,800 0,772 0,406 0,529 0,619 0,508 0,674 0,801 0,534 0,743 0,691

75,9 82,3 80,3 79,8 78,3 81,3 77,9 64,7 71,7 74,7 51,6 59,5 63,7 61,5 50,8 73,8 62,6 68,1 66,1

.. .. .. .. 88,7 .. .. 86,7 88,6 .. 35,9 .. 61,0 541 82,4 96,1 48,6 78,6 76,7

HDP na hlavu v PPP (USD) 20 539 85 900 33 375 24 996 25 514 85 700 41 890 2 819 8 402 4 341 1 055 1 663 3 452 930 11,110 7 200 1 550 9,543 5,285

Index očekávané délky života 0,849 0,954 0,921 0,913 0,889 0,938 0,881 0,662 0,779 0,828 0,446 0,575 0,645 0,608 0,430 0,814 0,626 0,718 0,685

Index vzdělání

Index HDP

0,936 0,946 0,991 0,993 0,791 0,946 0,971 0,865 0,883 0,858 0,380 0,542 0,620 0,545 0,806 0,875 0,518 0,750 0,725

0,889 0,959 0,970 0,922 0,925 0,981 1,000 0,557 0,740 0,557 0,393 0,469 0,591 0,372 0,786 0,714 0,458 0,761 0,662

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek Human Development Report 2007/2008

59

Rozvinuté země dosahují vysoké hodnoty indexu lidského rozvoje, nejčastěji hodnoty kolem 0,95, což je vysoký index lidského rozvoje. Délka života je v RZ menší než u RTE a pohybuje se kolem 66 let. Brazílie dosahá hodnoty bezmála 72, což je nad průměrem RZ. JAR, však nedosahuje ani hodnoty RZ.

Index lidského rozvoje RZ Svět NEP MAK JAR JEM IND HA země

ETI EKV BRA BOL USA ŠVY SAE NZ KA JAP ČR 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

hodnota HDI

Obr. 10: Graf indexu lidského rozvoje 2007 Veřejné financování zdravotnictví, které je uvedeno v následující tabulce, je rozšířeno ve většině zemí, naopak je tomu jen v USA, kde je zdravotnictví financováno hlavně ze soukromých prostředků. Brazílie poskytuje o něco málo více finančních prostředků na obyvatele než Česká republika. Očkování v RTE je bez mála stoprocentní, za to v rozvojových zemích je nižší, ale snad bude docházet ke zlepšování. Je zajímavé, že v Japonsku je jen 56 procentní rozšířenost antikoncepce, ale zde je to dáno spíše kulturou než neinformovaností.

60

Tab. 11: Zdravotní péče Výdaje do zdravotnictví Země

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP Svět RZ

Veřejné (% z HDP)

Soukromé (% z HDP)

6,5 6,3 6,8 6,5 2,0 .. 6,9 4,1 4,8 2,2 2,7 2,9 0,9 1,9 3,5 5,7 1,5 6,7 ..

0,8 1,5 3,0 1,9 0,9 .. 8,5 2,7 4,0 3,3 2,6 4,7 4,1 3,1 5,1 2,3 4,1 4,8 ..

Očkování

Na obyv. (PPP v USD) 1 412 2 293 3 173 2 081 503 .. 6 046 186 1 520 261 21 62 91 82 748 471 71 4 001 ..

TBC 99 .. .. .. 96 83 . 93 99 99 67 71 75 66 97 99 87 .. 83

Ostatní nemoci 97 99 94 82 92 77 93 64 99 93 59 54 58 76 82 96 74 82 74

Rozšíření antikoncepce 72 56 28 75 28 .. 76 58 77 73 15 28 47 23 60 .. 38 82 ..

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek Human Development Report 2007/2008 Tab. 12: Veřejné finance do vzdělání Země ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP

Veřejné výdaje do vzdělání Jako % z VV Jako % HDP celkem 4,4 10,0 3,6 9,8 5,2 12,5 6,5 20,9 2,0 1,3 6,0 13,0 5,9 15,3 2,4 6,4 4,4 10,9 2,5 1 2,4 6,1 1,4 .. 3,7 3,8 .. 9,6 5,4 17,9 .. 3,5 2 3,4

VV rozdělené podle stupně vzdělání Primární 24 38 .. 29 15 33 .. 49 41 17,5 51 20 12,2 .. 43 .. 53

Sekundární

Terciální

53 40 .. 46 .. 37 .. 25 40 .. 9 19 31 .. 33 .. 28

20 14 34 23 .. 28 .. 23 19 .. .. 9 18 .. 16 .. 12

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek Human Development Report 2007/2008 VV – veřejné výdaje

61

Veřejné výdaje do vzdělávání jsou nejspíš zcela adekvátní. Překvapila mně, však Jihoafrická republika, že 18 procent z celkových vládních výdajů putuje do vzdělání. Nejvíce je podporováno primární a sekundární vzdělání. Bohužel ve zprávě nebyly uvedeny celkové údaje za rozvojové země. Tab. 13: Nerovnost v příjmech a výdajích – podíl příjmů a výdajů

Země

Rok

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP

1996 1993 2000 1997 .. 2000 2000 2002 2004 1998 1999 2001 2004 1998 2000 2003 2003

Nejchudších 10 % 4,3 4,8 2,6 2,2 .. 2,9 1,9 0,3 0,9 0,9 3,9 0,7 3,6 3,0 1,4 2,4 2,6

Podíl příjmů a výdajů Nejchudších Nejbohatších 20 % 10 % 10,3 35,9 10,6 35,7 7,2 39,9 6,4 43,8 .. .. 7,6 41,3 5,4 45,8 1,5 63 2,8 61,1 3,3 58 9,1 31,4 2,4 63,4 8,1 43,3 7,4 41,2 3,5 62,2 6,1 45,5 6,0 54,6

Nejbohatších 20 % 22,4 21,7 24,8 27,8 .. 25,9 29,9 47,2 44,8 41,6 25,5 47,7 28,5 25,9 44,7 29,6 40,6

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek Human Development Report 2007/2008 Tab. 14: Nerovnost v příjmech a výdajích – míra nerovnosti

Země

Rok

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP

1996 1993 2000 1997 .. 2000 2000 2002 2004 1998 1999 2001 2004 1998 2000 2003 2003

Nejbohatších 10 % k nechudším 10 % 5,2 4,5 9,4 12,5 .. 9,0 15,9 168,1 51,3 44,9 6,6 71,7 8,6 8,6 33,1 12,5 15,8

Míra nerovnosti Nejbohatších 20 % k nechudším 20 % 3,5 3,4 5,5 6,8 .. 5,5 8,4 42,3 21,8 17,3 4,3 26,6 5,6 5,6 17,9 7,5 9,1

Gini index 25,4 24,9 31,6 36,2 .. 33,7 40,8 60,1 57,0 53,6 30,0 59,2 36,8 33,4 57,8 39,0 47,2

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek Human Development Report 2007/2008

62

V předchozích dvou tabulkách je naznačeno rozdělení příjmů a výdajů a celková nerovnost mezi nimi. V tabulkách jsou poměry mezi bohatými a chudými v daných zemích. Tab. 15 Demografické trendy

Země ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP Svět RZ

Fertilita 1,2 1,3 1,5 2,0 2,5 1,4 2,0 4,0 2,3 2,8 5,8 4,0 3,1 6,0 2,8 1,6 3,7 2,6 2,9

Populace celkem (v mil.) 2005 10,2 127,9 32,3 4,1 4,1 7,4 299,8 9,2 186,8 13,1 79,0 9,3 1 134,4 21,1 47,9 2,0 27,1 6 514,8 5 215,0

2015 (odhad) 10,1 126,6 35,2 4,5 5,3 7,7 329,0 10,9 210,0 14,6 101,0 10,8 1 302,5 28,3 50,3 2,0 32,1 7 295,1 5 956,6

Populace podle věku (% z celk.) Pod 15 let Nad 65 let 13,8 18,2 12,5 26,2 15,6 16,1 19,4 14,7 19,8 1,1 14,5 18,7 19,8 14,1 38,1 4,5 25,4 7,7 32,6 5,9 44,5 2,9 38,0 4,1 33,0 5,0 45,9 2,3 30,2 5,5 19,7 11,1 39,0 3,7 26,0 8,3 28,0 6,4

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek Human Development Report 2007/2008 Populace se zvyšuje a podle všech prognóz i nadále bude, což je patrné i v této tabulce. Pokles populace zaznamenají některé rozvinuté ekonomiky i ČR. V Brazílii i JAR tvoří dětská populace pod 15 let větší část než obyvatelstvo nad 65 let. Oproti tomu v RTE, kde populace spíše stárne a obyvatelstvo nad 65 let tvoří stejnou, ne-li větší část než děti do 15 let. Rozvoj technologií provází celosvětový boom, dokonce i v rozvojových státech dochází k šíření a rozvoji technologií, sice pomalejším tempem, než-li je tomu u rozvinutých zemí, ale taktéž zaznamenávají nárůst v těchto ukazatelích. Jen výdaje do výzkumu a rozvoje technologií jsou u rozvojových zemí minimální, ale to je dáno nedostatečnými finančními zdroji těchto ekonomik. Tyto indikátory jsou zaznamenány v následující tabulce.

63

Tab. 16: Technologie – rozšíření, vytváření

Země ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP Svět RZ

Výdaje na výzkum/rozvoj technologie (%HDP) 1,3 3,1 1,9 1,2 .. 2,6 2,7 0,3 1,0 0,1 .. .. 0,8 .. 0,8 0,3 0,7 2,3 1,0

Telefonní síť (na 1 000 obyv.) 1990

2005

157 441 550 426 224 587 545 27 63 48 1 7 6 10 94 150 3 98 21

314 460 566 422 273 689 606 70 230 129 9 17 45 39 101 262 17 180 132

Internet (na 1 000 obyv.) 1990 0 .. 4 0 0 6 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 ..

2005 269 668 520 672 308 498 630 52 195 47 2 70 55 9 109 79 4 136 86

Pramen: vlastní zpracování podle tabulek Human Development Report 2007/2008 Telefonní sítě a internet stále pokračují ve svém rozvoji a rozšiřují se stále více i mezi rozvinutými zeměmi. Nárůst v této kategorii je nejsilnější.

Rozšíření telefonní sitě a internetu

telefonní siť internet

počet na 1 000 obyvatel

800 700 600 500 400 300 200 100

A IN D JE M JA R M A K N EP Sv ět R Z

H

ET I

Y

E

SA BO L BR A EK V

U

ŠV

Z

SA

N

KA

Č R JA P

0

země

Obr. 11: Graf rozšíření technologií – telefonní sítě a internet za rok 2005, počet na 1 000 obyvatel dané země

64

Tab. 17: Gender nerovnost Odhadované přijmy (PPP v USD)

Přispívání do rodinného rozpočtu

Vzdělanost

Země

ČR JAP KA NZ SAE ŠVY USA BOL BRA EKV ETI HA IND JEM JAR MAK NEP Svět RZ

Muži

Ženy

Muži

13 992 17 802 25 448 20 666 8 329 25 056 25 005 2 059 6 204 3 102 796 1 146 1 620 424 6 927 4 676 1 038 X X

27 440 40 000 40 000 29 479 33 555 40 000 40 000 3 584 10 664 5 572 1 316 2 195 5 194 1 422 15 446 9 734 2 072

74 80 61 66 .. 62 62 .. .. .. .. .. .. .. .. 54 ..

X

Ženy 26 20 39 34 .. 38 38 .. .. .. .. .. .. .. .. 46 .. X X

Ženy starší 15 let v % .. .. .. .. 87,8 .. .. 80,7 88,8 89,7 22,8 .. 47,8 34,7 .. 94,1 34,9 72,3 69,9

Poměr žen a mužů .. ... .. .. 0,99 .. .. 0,87 1,00 0,97 0,46 .. 0,65 0,47 0,96 0,96 0,56 0,92 0,91

X X X Pramen: vlastní zpracování podle tabulek Human Development Report 2007/2008

Ve všech tabulkách a grafech používám jednotné zkratky pro názvy zemí, z důvodu dlouhého názvu některých zemí. BRA – Brazílie, BO – Bolívie, ČR – Česká republika, EKV – Ekvádor, ETI – Etiopie, HA – Haiti, IND – Indie, JAP – Japonsko, JEM – Jemen, JAR – Jihoafrická republika, KA – Kanada, MAK – Makedonie, NEP – Nepál, NZ – Nový Zéland, SAE – Spojené arabské emiráty, SOM – Somálsko, ŠVY – Švýcarsko, USA – Spojené státy americké, TU - Tuvalu. U států Somálsko a Tuvalu nejsou v statistických zprávách World Development Report a Human Development Report uvedeny údaje, a proto jsem je ze srovnání vyřadila. V tabulkách rovněž používám znaky: X je symbolem pro hodnotu, která nemá smysl a .. znamenají nezjištěnou hodnotu ukazatele. Toto srovnání prokázalo, že rozvojové země mají větší problémy se sociálně ekonomickou zaostalostí než RTE, ale taktéž přineslo zjištění, že dochází k postupnému zlepšování situace v těchto zemích. Bohužel ne všechny ukazatele jsou dostupné ve všech RE, a tak některé porovnání nemohlo být věrohodné.

65

6 Východiska ze sociálně ekonomické zaostalosti RZ Jak je z této práce zřejmé a samozřejmě nejen z ní, mají rozvojové země velké problémy se sociálně ekonomickou zaostalostí. RZ potřebují pomoci s rozvojem, ale jak se po letech finanční podpory a oddlužování, respektive odpouštění úroků z dluhů, projevuje tato podpora a pomoc nepomáhá. Podle mého názoru by finanční prostředky měly jít hlavně do školství, zdravotnictví a osvěty tamějších lidí.

6.1 Úloha mezinárodních organizací Jelikož většina RZ nemá prostředky ani na pokrytí veřejných statků, pomáhají těmto zemím země bohaté, prostřednictvím mezinárodních či jiných organizací. Dělení mezinárodních organizací: •

Obranné organizace – tyto organizace se zabývají bezpečnostními záležitostmi

státu. Většinou jde o smlouvy, kterými se státy zavazují k pomoci při zahájení útoku na členskou zemi. Patří sem Severoatlantická aliance, nebo-li NATO. •

Humanitární organizace – těchto organizací je mnoho, zabývají se pomocí

určenou občanům zemím, které jsou postiženy přírodní katastrofou, dlouhodobou chudobou, epidemiemi nemocí… Tyto organizace jsou zaměřeny na různé cíle, ale mají za úkol pomoci lidem, kteří mají nějaký sociální problém. Po výběru projektu vznikají veřejné sbírky, posílají se DMS (dárcovská SMS) na bankovní konta. Nejznámější humanitární organizace jsou Červený kříž, WHO (Světová zdravotní organizace). •

Kulturní organizace – nejčastěji se zabývá činnostmi v oborech: kultura, sociální

a humanitní vědy, vzdělávání, komunikace a přírodní vědy. V těchto oblastech podporuje organizace různé státy a jejich občany. Hlavním představitelem těchto organizací je UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu). • Politické organizace – do této skupiny zařazujeme OSN, jejímž úkolem je mezinárodní mír a bezpečnost. Jde o mezinárodní spolupráci, které se účastní téměř všechny země světa. Tato organizace má nespočetně programů, fondů a misí, které mají různé činnosti a obory, zaměřené na různé problematické oblasti.

66

Rozvojové cíle tisíciletí (cíle OSN do roku 2015): 1. snížit chudobu a sociální vyloučení 2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání 3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti 4. snížit dětskou úmrtnost 5. zlepšit zdraví matek 6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi 7. zajistit environmentální udržitelnost 8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj 9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost50 •

Ekonomické organizace – do těchto organizaci se sdružují různé země,

povětšinou kvůli nějakému cíli nebo účelu. Jde například o organizaci OPEC, ta sdružuje země vyvážející ropu nebo organizaci WTO, to je organizace zabývající se obchodem. Tyto organizace se spojí, uzavřou smlouvu, a tím si mohou určovat podmínky vůči dalším zemím, mají početní převahu. Dále sem patří MMF a SB, tyto organizace patří k tak zvaným Brettonwodským organizacím. MMF podporuje stabilitu směnných kurzů, měnovou stabilitu a spolupráci a taktéž podporuje nejčastěji RZ pomocí finančních půjček. Světová banka má za úkol podporovat méně rozvinuté země, bojuje s chudobou, zajišťuje finanční pomoc a pokouší se zlepšovat standardy ve všech zemích světa. Problém těchto organizací je, že je vedou státní představitelé největších, nejbohatších a tudíž nejmocnějších zemí. A tak se stává, že místo pomoci RZ, tato pomoc přináší spíše finanční prostředky rozvinutým zemím. •

Ekologické organizace – tyto organizace se zabývají životním prostředím a

ekologií. Jejich kampaně bývají nejagresivnější a stýkáme se s nimi ve velké míře, stejně jako s humanitárními organizacemi. Kampaně organizací jsou zaměřené i na 50

http:/cs.wikipedia.org/wiki/OSN

67

ohrožené druhy či týrané zvířata, jedná se tedy o ohroženou biodiverzitu. Celosvětově nejznámější organizací je GreenPeace.

6.2 Volný obchod Vyznačuje se prodáváním zboží nebo služeb mezi zeměmi bez tarifů nebo jiných obchodních bariér. Mezinárodní obchod je ošetřen různými daněmi, poplatky, cly…, a to jak pro dovoz, tak i pro vývoz. Pro volný obchod je typické odstraňování těchto omezení. V rámci EU došlo ke zrušení většiny bariér, a to mezi členskými zeměmi. Nyní se politika Evropské unie zaměřuje na uvolnění bariér pro třetí země. Je ale taktéž pravdou, že volný obchod ničí tradiční průmysl zemí. Převažuje průmysl, který nejvíce přináší finanční prostředky.

6.3 Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice jsou finanční prostředky, které plynou do jiné země. Účel přímých zahraničních investic je získání podílu kmenových akciích a rozhodovacích pravomocích. Tyto investice mají dopady na ekonomiku jak přímé, tak nepřímé. Tyto dopady doléhají spíše na hostitelskou ekonomiku a ovlivňují její hospodaření. Taktéž při rozhodování o investici, musíme brát v úvahu čistý přínos. Mezi pozitivní dopady patří: změna nabídkové strany ekonomiky, zvyšující se vývozní výkonnost, stabilita měny a více prostředků pro financování státního deficitu, nové pracovní příležitosti. Negativní dopady jsou: odlic PZI ze země ohrožuje rovnováhu státu, nárazový příliv PZI vychyluje měnový kurz, nové investice mohou vytlačovat existující investice, investoři žádají daňové úlevy i státní dotace51.

6.4 Humanitární pomoc a rozvojová pomoc Humanitární pomoc je krátkodobá materiální a logistická pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, typicky jako důsledek humanitárních krizí. Základními cíli humanitární pomoci je:

51

•

zachránit lidské životy,

•

zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo, přístřeší),

•

poskytnutí základní hygienické a zdravotnické pomoci.

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C3%A9_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_investice

68

Od rozvojové pomoci se liší především krátkodobostí a řešením pouze bezprostředních rizik52. Jak humanitární, tak rozvojová pomoc jsou velice důležité. Většinou je vykonávána, jak organizacemi, mezinárodními, regionálními, vládními, nevládními…, tak soukromými osobami i jinými soukromými nadacemi a sdruženími. Každá organizace má nějaký svůj projekt, který financuje většinou od dárců nebo sponzorů. Každá takový projekt potřebuje kampaň a reklamu, na kterou jsou tyto organizace odkázány.

6.5 Trvale udržitelný rozvoj Dnes známou definici trvale udržitelného rozvoje přinesla zpráva Světové komise pro životní prostředí a rozvoj Naše společná budoucnost v roce 1987: „Udržitelný rozvoj zajišťuje potřeby současnosti, aniž by omezoval možnosti uspokojit potřeby budoucích generací. Hospodářský růst vždy přináší rizika poškozování životního prostředí. Ale rozhodující činitelé politického a hospodářského života musí usilovat o to, aby rozvíjející se ekonomiky byly pevně spjaty se svými ekologickými kořeny. Péče o životní prostředí je nedílnou součástí udržitelného rozvoje a soustředí se více na příčiny ekologických problémů než na jejich příznaky a důsledky53.“ Cíle a principy trvale udržitelného rozvoje Trvale udržitelný rozvoj zahrnuje dlouhodobou a globální perspektivu a představuje čtyři základní cíle: 1. sociální pokrok, 2. účinná ochrana životního prostředí, 3. uvážlivé užívání přírodních zdrojů, 4. udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu54. Plnění těchto čtyř cílů je velmi důležité, ale také náročné. Cíle musí být plněny současně a důsledně. Cíle vycházejí z osmi principů trvale udržitelného rozvoje:

52

http://cs.wikipedia.org/wiki/Humanit%C3%A1rn%C3%AD_pomoc Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn s. 220 54 Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn s. 221 53

69

1. oživení hospodářského růstu, 2. změna kvality růstu, 3. uchovávání a obohacování bází přírodních zdrojů, 4. zajištění udržitelné úrovně populace, 5. nová orientace techniky a odstraňování rizik, 6. integrace aspektů ekonomických s aspekty životního prostředí při rozhodování, 7. reforma mezinárodních hospodářských vztahů, 8. posílení mezinárodní spolupráce55.

6.6 Ekonomická spolupráce Vznikla ve 20. století po Velké hospodářské krizi 30. let a po II. světové válce, kdy byla hospodářská situace zemí katastrofální. Docházelo k slučování zemí do ekonomických seskupení, a to jak v Evropě, Asii, tak na americkém kontinentu a přidala se i Austrálie. Takto se seskupovali rozvinuté i rozvojové země. Tato seskupení umožňovala členským zemím lepší podmínky pro obchod, tyto země se navzájem hospodářsky podporovaly a vyjednávaly výhodnější podmínky vůči třetím zemím56. Evropská hospodářská spolupráce V evropských podmínkách začala spolupráce zemí již před II. světovou válkou. Po druhé světové válce se začíná spolupráce zemí Evropy rozvíjet a vznikla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, založená 16. 4. 1948 pro spravování a rozdělování finančních prostředků na hospodářskou pomoc poválečné Evropy tyto peníze poskytly Spojené státy americké. V roku 1952 vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli pro rozvoj hospodářské, později politické spolupráce. V další etapě hospodářské spolupráce bylo založení Evropského společenství pro atomovou energii a zejména Evropského hospodářského společenství a také Evropská politická spolupráce, hospodářské a měnové unie. Tyto seskupení předcházely vzniku Evropských společenství a poté vzniku Evropské unie, smlouvou z Maastrichtu ze 7. 2. 1992. Ve střední a východní Evropě vznikla Rada vzájemné hospodářské pomoci, tato společenství byla protiváha 55 56

Globální problémy a světová ekonomika – Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn s. 221 Veřejné finance úvod do problematiky – Jitka Peková, s. 465

70

OEHS později EU. Spolupráce se soustřeďuje na řešení problémů v oblasti: stabilizace ekonomického růstu a zaměstnanosti, rozpočtové a fiskální politiky (protideficitní a protidluhová politika), v oblasti školství, zdravotnictví a sociální oblasti, kulturní, bezpečnostní a vojenské oblasti a také kvůli životnímu prostředí57. V dnešní EU, jejímž členem je i ČR, dochází stále ke spolupráci mezi členy, ale taktéž dochází ke spolupráci s rozvojovými zeměmi, pomocí fondů, smluv, humanitární pomoci a podporováním volného obchodu. EU se jako organizace snaží podporovat oblasti:

57 58

•

obchodu a rozvoje

•

regionální spolupráce

•

politiky snižování chudoby na podpory zdraví a vzdělání

•

dopravní infrastruktura

•

zajišťování potravin a udržitelného rozvoje venkova

•

budování institucionálních kapacit, správy věcí veřejných a právního státu58.

Veřejné finance úvod do problematiky – Jitka Peková, s. 466 – 468 Globální hráč – Vnější vztahy Evropské unie, Evropská komise, s. 16

71

Závěr Sociálně ekonomická zaostalost se tedy projevuje nízkou životní úrovní obyvatelstva. Minimálními hodnotami HDP, HNP i v přepočtených na paritu kupní síly a obyvatele. Lidé žijící v těchto zemích mají často jen základní vzdělání nebo jsou zcela negramotní. Lékařská péče je taktéž na malé úrovni, rovněž prevence a osvěta, co se týče přenosu chorob a hygienických návyků, je minimální. Dochází zde k větší nerovnosti mezi bohatými a chudými obyvateli. Bohatí jsou několikanásobně bohatší než jiní a jejich počet je malý, oproti tomu chudí mají minimální finanční prostředky a jejich počet tvoří většinu obyvatelstva rozvojových zemí. Dochází zde k gender nerovnostem hlavně ve vzdělání a dosahovaných příjmech. Ženy se povětšinou starají o domácnost a děti, jiná činnost jim je povětšinou znemožněna. V rozvojových zemí žije většina obyvatelstva Země, avšak jejich hustota nebývá zdaleka tak velká jako u menších a středních rozvinutých zemí. Populace zde stále narůstá a majoritu tvoří především mladiství do 15 let. Tyto země se specializují hlavně na zemědělství, ale rovněž služby jsou zde již na vzestupu, stejně jako u rozvinutých zemí. Dochází k šíření a rozvoji technologií, tento trend se stává celosvětovým. Tato práce dokázala, že se sociálně ekonomickou zaostalostí mají problémy hlavně rozvojové země. Tento výsledek, však není překvapivý. V některých ukazatelích má i Česká republika horší výsledky, než rozvinuté ekonomiky, toto přisuzuji hlavně jejímu socialistickému období a její nynější transformací k rozvinutým zemím. Některé ukazatele, však prozradily, že i v rozvojových zemích dochází k určitému postupu, a že se jejich ekonomická i sociální situace zlepšuje. Bylo by dobré, kdyby se tento stav i nadále vydržel a narůstal. Jelikož by se začala snižovat hranice mezi rozvinutými a rozvojovými ekonomikami. Doufejme, že za pomoci jak humanitární a rozvojové, tak i od různých organizací, budou rozvojové země vykazovat stále lepší výsledky, a to i přes nynější celosvětovou ekonomickou krizi, se kterou mají problémy i rozvinuté státy. Samozřejmě záleží i na rozvojových ekonomikách samotných a hlavně na jejich státních představitelích a vládním systému země, jak dokáží naložit s pomocí a současnou situací ve světě.

72

Použitá literatura VLADIMÍR JENÍČEK, JAROSLAV FOLTÝN – Globální problémy a světová ekonomika, nakladatelství C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-795-2, 1. vydání VLADIMÍR JENÍČEK – Globalizace, Doc. Ing. Vladimír Jeníček, DrCs. – Praha 2000, ISBN 80-245-0039-6 RANDY CHARLES DOPING – Průvodce globální ekonomikou, České vydání: Portál, s. r. o., Praha 2004 HAZEL HENDERSONOVÁ – Za horizontem globalizace – utváření udržitélné globální ekonomiky, pro nadaci New economics foundation ve spolupráci s organizací Focuson the global south, Drahmagaia, Praha 2001, ISBN 80-85905-93-0 MARY CAUSSEYOVÁ – Rámec integrační politiky, Rada Evropy, ISBN 92-8714340-4 EVA CIHELKOVÁ, JANA KŘÍŽKOVÁ, HANA KUNEŠOVÁ, DAVID MARTINČÍK – Světová ekonomika nové jevy a perspektivy, 1.vydání, nakladatelství C. H. Beck, 2001, ISBN 80-7179-311-6 EVA CIHELKOVÁ A KOLEKTIV AUTORŮ – Světová ekonomika – základní nárys a nový vývoj, Doc. Ing. Eva Cihelková, CSc. Za kolektiv autorů – Praha 1996, ISBN 807079-966-8 EVA CIHELKOVÁ A KOLEKTIV AUTORŮ – Světová ekonomika: regiony a integrace, Grada Publishing, spol. s r. o., Praha 2002, ISBN 80-247-0193-6 Průvodce ochrance životního prostředí EU – vydalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR v edičním oddělení Ústavu mezinárodních vztahů v Praze 2000, Karel Jech, Jiří Dlouhý, 2000, ISBN 80-86345-08-4, ISBN 80-86506-05-3 PAVEL ŠVEJDA A KOLEKTIV – Inovační podnikání, Praha 2007, 1.vydání, Asociace inovačního podnikání ČR, 2007, ISBN 978-80-903153-6-5 (kapitoly 6, 7, 12) BAUMAN ZYGMUNT – Globalizace : důsledky pro člověka, 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1999, ISBN 80-204-0817-7 KAREL JECH A JIŘÍ DLOUHÝ – Průvodce ochránce životního prostředí, vydalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Praha 200, ISBN 80-86345-08-4, ISBN 80-8650605-3 03 World bank atals – United nations information centre prague 29/10/203, ISBN –08213-5425-6 Human Development Report 2006, ISBN 0-230-500058-7 World Development Indicators 2006, ISBN 0-8213-6470-7 World Development Report 2007 Development and the next generation, ISBN –10:08213-6541-X 73

Globalizace a globální problémy, sborník textů k celouniverzitnímu kurzu „Globalizace a globální problémy“ 2005 – 2007, vydavatel Univerzita Karlova v Praze, ISBN 8087076-01-X

74

Seznam obrázků a tabulek Tab. 1: Rozdělení světového přijmu 1960 – 1995

33

Tab. 2: Klíčové ukazatele rozvoje – populace, gramotnost

47

Tab. 3: Klíčové ukazatele rozvoje – HNP, HDP

48

Tab. 4: Rozvojové cíle: vymícení chudoby a zlepšení života

49

Tab. 5: Rozvojové cíle: vymícení chudoby a zlepšení života – zravotní péče

50

Tab. 6: Ekonomické aktivity

50

Tab. 7: Ekonomické aktivity – HDP

51

Tab. 8: Obchod, pomoc a finance

51

Tab. 9: nezaměstnanost

52

Tab. 10: Index lidského rozvoje

53

Tab. 11: Zdravotní péče

54

Tab. 12: Veřejné finance do vzdělání

55

Tab. 13: Demografické trendy

56

Tav. 15: Technologie – rozšíření, vytváření

56

Tab. 16: Gender nerovnost

57

Obr. 1: Mapa světa zobrazující očekávanou délku života

27

Obr. 2: Rozšíření negramotnosti ve světě

28

Obr. 3: míra nezaměstnanosti ve světě

29

Obr. 4: Mapa světa zobrazující Gini index, míru nerovnoměrnosti příjmů a výdajů 30 Obr. 5: Mapa světa nominálního HDP

31

Obr. 6: Graf průměrné délky života mužů a žen ve vybraných zemích 2007

44

Obr. 7: Graf přírůstek HDP na halvu v % ve vybraných zemích 2007

45

Obr. 8: Graf HNP z roku 2005 vybraných zemí

46

Obr. 9: Graf snižování dětské úmrtnosti ve vybraných zemích 2007

49

Obr. 10: Graf nezaměstnanosti za rok 2005

50

Obr. 11: Graf indexu lidského rozvoje 2007

51

Obr. 12: Graf rozšíření technologií – telefonní sítě a internet za rok 2005

54

75

Seznam zkratek ČR

– Česká republika

EHS

– Evropské hospodářské společenství

EMU

– Evropská hospodářská a měnová unie

ES

– Evropské společenství

EU

– Evropská unie

HDI

– Index lidského rozvoje

HDP

– Hrubý domácí produkt

HNP

– Hrubý národní produkt

IT

– Informační technologie

MMF

– Mezinárodní měnový fond

NAFTA

– Dohoda o severoamerickém volném obchodu

NATO

– Severoatlantická aliance

PPP

– Parita kupní síly

PZI

– Přímé zahraniční investice

OECD

– Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OPEC

– Organizace zemí vyvážejících ropu

RTZ, RTE

– Rozvinuté země (ekonomiky)

RZ, RE

– Rozvojové země (ekonomiky)

SB

– Světová banka

OSN

– Organizace spojených národů

UNDP

– Program spojených národů pro rozvoj

USA

– Spojené státy americké

USD

– Americký dolar

UNESCO

– Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

WDR

– World Development Report (Zpráva o světovém rozvoji)

WHO

– Světová zdravotnická organizace

WTO

– Světová obchodní organizace

76