Ekonomická globalizace verze 2011
Co je to ekonomická globalizace? = proces zvyšujících š jí í h se ekonomické k i ké iintegrace t mezii zeměmi, ě i kt který ý vede ke vzniku globálního trhu neboli jednotného světového trhu (Britannica, 2008) •
Tyto procesy nastávají hlavně mezi rozvinutými státy s rozvojovými díky přímým zahraničním investicím (PZI), redukcí obchodních bariér, aj.
•
Globalizace ekonomických aktivit je hnacím motorem celkové globalizace.
•
Ekonomické globalizace trvá již od vzniku mezinárodního obchodu (tedy po staletí), posledních 30 let se její rychlost velmi zintensivněla.
•
Základním rysem globalizace je integrace řízení a organizace výroby a služeb na světové úrovni.
•
Ekonomická globalizace je pokračováním tzv. internacionalizace = internacionalizace světového hospodářství (mezinárodní obchod se zbožím a službami vyprodukovaných v rámci národních hospodářství) x globalizace (mezinárodní obchod se zbožím a službami vyprodukovaných na nadnárodní úrovni; mezinárodní výrobní proces)
•
Základním Zákl d í pilířem ilíř a aktéry kté ekonomické k i ké globalizace l b li jjsou nadnárodní d á d í korporace, které organizují svou produkci na nadnárodní úrovni.
•
Využíváním výhod lokalizace svých jednotlivých částí se snaží zvýšit vlastní konkurenceschopnost na světových trzích a úsporu nákladů.
Historický pohled •
Z hlediska širšího pojetí ekonomická globalizace započala expanzí evropské civilizace na počátku novověku.
•
Z pohledu užšího vymezení je počátek EG viděn se vznikem nadnárodních korporací a jejich oddělením od národních států (první nadnárodní korporace vznikaly již v průběhu 19. století).
•
Největší zapojení nadnárodních korporací do mezinárodního systému produkce, distribuce a obchodu zboží a služeb započalo po 2. sv. válce.
•
V rámci poválečného obnovování Evropy (byl zde trh, levnější a přitom kvalitní p p pracovní síla)) p přišly y do Evropy py p první americké firmy y (Ford, Exxon, GM).
•
Posléze západoevropské a japonské firmy následovaly podobnou strategii a stavěly své pobočky hlavně v blízkosti odbytišť (místních trhů) → ekonomická organizační provázanost mezi rozvinutými státy (investovaly a zároveň přijímaly investice) •
Snižování výrobních nákladů přesunem výrobního procesu do oblastí s levnou pracovní silou (přispěly k tomu zejména ropné krize v 70. letech 20. století) → vznik nové strategie = nová mezinárodní dělba práce
•
Tradiční (původní) dělba práce byla založena na ustáleném rozdělení funkcí mezi světovým „jádrem jádrem“ a „periferií periferií“. Zatímco v jádrové oblasti se koncentrovala průmyslová výroba (od počátků průmyslové revoluce) a služby, periferní oblasti byly zdrojem surovin a potravin právě pro vyspělé regiony světa a zároveň odbytištěm výrobků z „jádra“.
•
Tradiční dělba práce
Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)
Nová mezinárodní dělba práce •
Investice a výroba ý již j není p primárně organizována g okolo státní ekonomie → globální proces výroby.
•
Průmyslová P ů l á výroba ý b se začala č l přesouvat ř t do d zemíí světové ět é semiperiferie / periferie (zejména do nově industrializovaných zemí Jižní Ameriky, J a JV Asie)
•
Řídící funkce, výzkum a vývoj však zůstaly v jádrových oblastech rozvinutých států.
•
Mezi hlavní důvody přesunu primární výroby do světové semiperiferie patří: blízkost místního trhu, levná pracovní síla, levné pozemky, volnější normy v oblasti bezpečnosti práce, zaměstnávání nezletilých a ochrany životního prostředí, aj.
•
Prostorová dělba práce je nově organizována v závislosti na potřebách a charakteristikách dílčích průmyslů.
•
Dochází k následujícím procesům: 1. regionální specializace 2. regionální rozptyl (služby) 3. ffunkční 3 kč í rozdělení děl í mezii centrálou t ál firmy, fi odbornou db pracovníí silou il ve starých výrobních oblastech a neodbornou pracovní silou v periferiích = prohlubování dělby práce. 4. funkční rozdělení mezi oblastmi s investicemi, technickými g j změnami a pracovními příležitostmi a oblastmi se stagnující produkcí a ztrátou práce.
Dopady nové mezinárodní dělby práce: • deindustrializace jádrových oblastí → růst nezaměstnanosti mezi nekvalifikovanou pracovní silou v jádrové oblasti světa; zároveň zde však dochází ke koncentrace výrobních služeb a vědy a výzkumu (VaV) • industrializace semiperiferií – hlavně přesunutím výroby náročné na pracovní sílu = pokrok tedy může znamenat pokračující prohlubování rozdílů mezi jádrem a státy semiperiferie. Převzato ze Sýkora (2000)
Globalizace produkce zboží: • urychlila proces globalizace distribuce zboží (hypermarkety a supermarkety) • dala vznik výrobním službám (finančnictví, poradenské a právnické firmy, firmy na trhu s nemovitostmi, z oblasti reklamy a médií), édií) které kt é jsou j důležité důl žité pro rozvojj a chod h d globální l bál í ekonomiky. k ik Výrobní služby se koncentrují zejména do velkoměst (New York, Londýn a Tokio) • dala vznik novému mezinárodnímu finančnímu systému – globalizace finančních trhů. Oddělení reálné ekonomiky výroby a obchodu od symbolické ekonomiky finančních transakcí = „virtuální ekonomika“ ekonomika (ovlivněná mnohdy i spekulacemi) = nestabilní prvek globální ekonomiky.
Hlavní hnací síly globalizace Mezii hl M hlavníí příčiny říči a zároveň á ňh hnacíí síly íl rostoucíí světové ě é ekonomické k i ké liberalizace patří: 1.Liberalizace mezinárodního obchodu a pohybu kapitálu; 2.Stále rychlejší technický pokrok a nástup informační společnosti; -
Pokroky v komunikačních technologiích a dopravě + otevření trhů = zboží, služby a kapitál jsou zcela mobilní
3.Deregulace.
1 Liberalizace světového obchodu 1. -
Liberalizace (uvolnění) = volný obchod neomezený státními opatřeními (opora v liberálně orientované politice 70. let 20. století)
-
Hnacím motorem globalizace je liberalizace pohybu kapitálu kapitálu, zboží a služeb.
-
Liberalizace Lib li umožňuje žň j volné l é přesouvání ř á í jednotlivých j d tli ý h částí čá tí výroby ý b do míst s lokalizačně výhodnějšími podmínkami.
-
Klíčovou roli v procesu EG hrají Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF) založené v roce 1944 v Bretton Woods v USA + Světová obchodní organizace g ((WTO)) z roku 1996.
• •
•
Stále vzrůstá podíl spotřeby zboží a služeb (import) a stejně tak vzrůstající podíl produkce, která je prodávána do zahraničí (export). Mezinárodní obchod se zvyšuje díky specializaci zemědělské a průmyslové výroby. Globální obchod roste rychleji než globální produkce produkce. http://www.nationalgeographic.com/earthpulse/globalization.html
•
Geografie G fi světového ět éh obchodu b h d se nyníí mění ě í hlavně hl ě dík díky iinovacím í v dopravě a komunikaci, posunu v globální politice (rozpad Sovětského svazu apod.), stejně tak i zvyšující se flexibilitou produkčních procesů procesů.
Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)
2 Technologie 2. = technická infrastruktura ppro chod gglobální ekonomikyy ((zásadní role v
procesu globalizace) • Technologie ovlivnily hlavně rozvoj globalizace v obchodu se zbožím a kapitálem, řízení nadnárodních společností a zprostředkování tř dk á í iinformačních, f č í h poradenských d ký h a fi finančních č í h služeb. l ž b • Díky technologiím dochází k zásadním změnám chování firem obchodujícím na globalizovaném světovém trhu. Technologie „zmenšující“ prostor a čas 1. Dopravní technologie Dopravní technologie (materiál, produkt a lidé jsou přemísťovány z místa na místo) – kontejnerizace a komerční letecká doprava, aj.
2. Komunikační a informační technologie Komunikační technologie (informace jsou přemísťovány ve formě myšlenek, instrukcí, obrázku aj.) – satelitní komunikace, optický k b l internet, kabel, i t t elektronická l kt i ká masová á média édi a mobilní bil í telefony, t l f aj. j http://www.nationalgeographic.com/earthpulse/technology.html
Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)
Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)
3 Deregulace 3. = odbourání všech překážek bránících v rozvoji volného trhu → urychlení hl í globalizace. l b li Dle Sýkory (2000) nejvíce globalizaci ovlivnila: • deregulace mezinárodního obchodu se zbožím a penězi •
deregulace g národních trhů v rámci p přechodu od sociálního státu k liberálně orientované politice upřednostňující volný trh
•
vytváření y p pobídek k p přilákání investic nadnárodních společností p
•
Deregulace umožnily nadnárodním korporacím využívat výhod daňových rájů (Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy apod.) a usnadnily jejich globální expanzi.
Dopady ekonomické globalizace •
Umocňování U ň á í nerovnoměrného ě éh sociálního iál íh a ekonomického k i kéh rozvoje, j který je dán rozdílnou silou a schopností jednotlivých států, regionů a lokalit se zapojit do globalizace. → vítězové ítě é a poražení ž í = nerovnoměrný ě ý vývoj ý j Ukazatel nerovnoměrnosti – poměr příjmů (popř. spotřeby) 20 % nejbohatších ku 20 % nejchudším j obyvatel. y Když y jje ukazatel např. p roven 10,, znamená to,, že 20 procent top obyvatel vydělá (popř. utratí) 10x více než 20 procent nejchudších obyvatel. Obecně platí, že čím vyšší je tento ukazatel, tím více nerovnoměrná je distribuce příjmů v daném státě. Nejvíce nerovnoměrné státy jsou nejčastěji v Latinské Americe a Africe. Nejvyšší hodnota indexu v Asii je rovna 12. http://siteresources.worldbank.org/INFOSHOP1/Resources/225713 http://siteresources worldbank org/INFOSHOP1/Resources/2257131164830247505/AGD012-037population3.pdf
Problematika s nadnárodními korporacemi •
Hospodářská moc se dnes soustřeďuje do rukou nadnárodních korporací (tzn. došlo k přerozdělení moci od vlád států a veřejného sektoru k nadnárodním korporacím a soukromému sektoru).
•
Deregulace trhů upřednostňuje nejsilnější koncerny a vede opět k dalšímu umocňování jejich síly a bohatství
•
Skrze mezinárodní finanční instituce a reg. obchodní dohody vyvíjejí nadnárodní korporace tlak na státy světové semi/periferie, a to ke snižování cel cel, privatizování státních podniků podniků, uvolnění environmentálních a pracovních standardů
•
Je možné to řešit? Může být ekonomické globalizace regulována tak, aby podporovala udržitelný rozvoj?
Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)
Zdroj: převzato z qwickstep.com (2010)
Mezi hlavní makroekonomické dopady globalizace patří: •
Vytváření nové hierarchie světových měst, propojených aktivitami nadnárodních korporací v oblasti výrobních služeb
•
Intenzifikace ekonomické provázanosti vyspělých zemí
•
Nová prostorová dělba práce mezi vyspělými zeměmi světového jádra a nově industrializovanými zeměmi světové semiperiferie
•
Prohlubující se izolace zemí světové periferie
Převzato ze Sýkora (2000)
Zdroj: převzato z Knox, P., Agnew, J. and Linda McCarthy (2003)
Rysy světové ekonomiky • •
Dynamika. D ik Integrace. – Globální komplex vazeb na němž je závislá ekonomická existence států, regionů či měst. – Většina států je integrována do světového obchodu a finančního trhu.
• •
Závislost. Závislost Nerovnoměrnost.
•
Jaká je role lokalit, regionů a států?
Zdroj: převzato z qwickstep.com (2011)
