2008
I
INTEGROVANÝ INTEGROVANÝ PLÁN PLÁN ROZVOJE MĚSTA ROZVOJE ČESKÝ TĚŠÍN MĚSTA ČESKÝ Revitalizace významně TĚŠÍN postižené městské části v Svibice v Českém Těšíně
2008
Revitalizace významně postižené městské části SVIBICE
Zpracovatel:
MĚSTO ČESKÝ TĚŠÍN
RENARDS, s.r.o. RENARDS, s.r.o. 27.11.2008 Aktualizace 24.02.2014
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
OBSAH: 1.
Soulad IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty..................................................................................4
2.
Analýza současné ekonomické a sociální siturace a SWOT analýza, vize a cíle ...........................................6 2.2
SWOT analýza města ........................................................................................................................ 15
2.3
Vize a cíle .......................................................................................................................................... 20
3.
Zdůvodnění výběru zóny .............................................................................................................................. 23
4.
Popis zóny.................................................................................................................................................... 25
5.
Popis cílů, opatření a aktivit IPRM ............................................................................................................... 30 Opatření IPRM ................................................................................................................................... 30
5.1 5.1.1
Prioritní oblast A. Revitalizace veřejných prostranství ................................................................... 30 A. 1 Regenerace dopravní infrastruktury ........................................................................................... 30 A. 2 Regenerace veřejného prostranství ............................................................................................ 30 A. 3 Revitalizace návazné občanské vybavenosti.............................................................................. 30
5.1.1
Popis jednotlivých opatření priority A ............................................................................................ 31 Prioritní oblast B. Regenerace bytových domů .................................................................................. 32
5.2
B. 1 Úspory energií bytového fondu ................................................................................................... 33 B. 2 Revitalizace bytových domů ....................................................................................................... 33 B. 3 Snížení energetické náročnosti budov občanské vybavenosti.................................................... 33 5.2.1
Popis jednotlivých opatření priority B ............................................................................................ 33
6.
Očekávané výsledky .................................................................................................................................... 35
7.
Časový harmonogram realizace IPRM ......................................................................................................... 37
8.
Finanční plán ................................................................................................................................................ 40 Veřejná podpora ................................................................................................................................ 42
8.1
Administrativní řízení IPRM .......................................................................................................................... 43
9.
Orgány implementace IPRM .............................................................................................................. 43
9.1 9.1.1
Řídící výbor ................................................................................................................................... 43
9.1.2
Pracovní skupina........................................................................................................................... 44
9.1.3
Manažer IPRM .............................................................................................................................. 44
9.1.4
Hodnotící komise .......................................................................................................................... 45
9.2 10. 10.1
Organizační struktura ......................................................................................................................... 45 Zapojení partnerů ................................................................................................................................... 47 Veřejné projednání IPRM ................................................................................................................... 48
11.
Nástroje finančního řízení ....................................................................................................................... 49
12.
Způsob výběru projektů .......................................................................................................................... 50
12.1
Monitoring IPRM ................................................................................................................................ 53
2 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE 12.2
Aktualizace a změny IPRM ................................................................................................................ 53
13.
Horizontální témata................................................................................................................................. 54
14.
Analýza rizik ........................................................................................................................................... 56
15.
Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP ....................................................... 59
3 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY
1.
Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM) se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vybrané zóně města nebo tematickým integrovaným přístupem. IPRM vychází z materiálů legislativní, koncepční, strategické a metodické povahy relevantních pro realizaci dílčích projektu. Je zpracován na základě shody s prioritní oblastí 5.2 a) a 5.2 b) Integrovaného operačního programu , priority 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích a plně odpovídá jejím cílům a vizím. Integrovaný plán rozvoje města Český Těšín je také zpracován v souladu s rozvojovými potřebami a prioritami, které byly identifikovány jako prioritní osy rozvoje samotného města , ale rovněž Moravskoslezského kraje jako vyššího územního samosprávného celku (dobíhající naplňování Programu rozvoje kraje pro období 2005-2008). Některé aktivity jsou v souladu se strategickými rozvojovými prioritami Regionálního operačního programu (ROP) regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007 - 2013, který se v návaznosti na národní strategické dokumenty (Národní strategický referenční rámec na období 2007-2013, Národní rozvojový plán) dále člení a podporuje 5 prioritních os: – zkvalitnění dopravní infrastruktury, infrastruktury krizového řízení a dopravní dostupnosti v regionu při současném respektování ochrany životního prostředí – zvýšení prosperity ekonomiky a kvality života v regionu a snížení míry nezaměstnanosti, – všestranné zkvalitnění prostředí měst a jejich občanské infrastruktury v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje, – podpora komplexního rozvoje venkova a zachování základní funkce venkovského prostoru regionu Moravskoslezsko pro obyvatele, návštěvníky i investory. vytvoření institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci ROP MS a absorpční kapacitu regionu. Posuzování místních specifik je však nutno provádět v kontextu stávajících strategií a platných dokumentů na místní úrovni. Základním rozvojovým dokumentem, který má v současnosti město Český Těšín zpracován, je územní plán vymezující rozsah a způsoby jeho rozvoje z územního hlediska (Obecně závazná vyhláška č. 4 / 2001 o regulativech územního rozvoje, kterou se stanoví závazné části Územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín). Na úrovni města jsou zpracovány také tyto dlouhodobé komplexní strategické rozvojové dokumenty, kterými jsou Strategický plán rozvoje města Český Těšín na období 2008 – 2013, Koncepce prevence kriminality města Český Těšín na léta 2009 – 2011 a od roku 2004 Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín. IPRM je v souladu s těmito prioritními osami a opatřeními Strategického plánu rozvoje města Český Těšín pro období 2008 – 2013:
1) Rozvoj lidských zdrojů, podpora ekonomiky a socioekonomické stability (Opatření 1.2: Lidské zdroje),
3) Zlepšení kvality života (Opatření 3.1: Fyzická atraktivita města),
4) Rozvoj infrastruktury (Opatření 4.1: Dopravní infrastruktura).
S ohledem na historický kontext vývoje města a jeho specifickou hraniční polohu a územní jednotu s Czieszynem (Polsko) jsou navíc respektovány vize platného dokumentu Strategia rozwoju miasta Cieszyna. Vzájemná propojenost, komplexnost a synergický efekt rozvojových priorit jsou důležitými styčnými body trvale udržitelného rozvoje města. Na základě velmi stručného výčtu výše uvedených skutečností lze v IPRM Českého Těšína najít snahu o naplňování tří prioritních os ROP NUTS II Moravskoslezsko a stejného počtu os Strategického plánu rozvoje města Český Těšín pro období 2008 – 2013, konkrétně také např. projektového záměru č. 6 akčního plánu města a samozřejmě cíle Integrovaného operačního programu (IOP), kterými jsou zvýšení kvality života pro obyvatele problémových sídlišť prostřednictvím revitalizace prostředí a regenerace bytových domů v rámci těchto sídlišť.
4 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Přestože se IPRM Českého Těšína primárně zaměřuje na oblast intervence IOP 5.2a a 5.2b, dopady realizace ovlivní vybrané aktivity všech prioritních oblastí IOP.
5 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
2.
ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITURACE A SWOT ANALÝZA, VIZE A CÍLE
Vývoj města a jeho pozice v rámci ČR Český Těšín je specifickým městem marginální severovýchodní příhraniční části České republiky v okrajové zóně polycentrické ostravské aglomerace. Rozkládá se na levém břehu řeky Olše (Olzy) na ploše 3381ha, na hranici České republiky a Polska, 50 km východně od krajského města Ostravy a 35km od hranice Slovenské republiky. Český Těšín leží v regionu po roce 1989 strukturálně postiženém útlumem těžby černého uhlí a těžkého průmyslu vůbec. Po vstupu do Evropské unie a Schnengenského prostoru se Český Těšín pozvolna stává přirozeným centrem Těšínského Slezska. V souvislosti s novými tendencemi v rozmístění automobilového průmyslu v rámci Evropské unie se z pohledu tohoto odvětví jeví poloha Českého Těšína jako velmi příznivá, zejména s ohledem na závody Kia Žilina a Hyundai Nošovice. Český Těšín vznikl v roce 1920 poválečným politicko diplomatickým rozhodnutím o územním dělení Těšínska. Tehdy byla řeka Olše stanovena státní hranicí a historický Těšín se stal dvojměstím Cieszyn (Polsko) – Český Těšín (Československo). Významným pólem rozvoje Českého Těšína, etablujícího se z pouhého nádražního předměstí historického Těšína, byla jeho poloha na Košicko - Bohumínské železniční dráze. V průběhu II. světové války byla obě města znovu spojena v Teschen a začleněna do Německé říše. K obnově státní (městské) hranice v její předválečné podobě došlo až po osvobození v roce 1945. Mezi územně srostlým Českým Těšínem a Cieszynem existoval frekventovaný hraniční přechod, mezi obyvateli obou měst vždy fungovaly úzké obchodní, kulturní, i rodinné vazby. Český Těšín představoval v roce 2006 (s více než 8,8 mil. osob, které překročily státní hranici) nejvíce využívaný silniční hraniční přechod mezi Polskem a Českou republikou (http://euroregion.inforeg.cz/). Do administrativní reformy v roce 1960 byl Český Těšín okresním městem, po té byl začleněn do okresu Karviná. Od roku 2002 je obcí s rozšířenou působností, do jeho spádového obvodu patří pouze obec Český Těšín a Chotěbuz. Bezprostředně sousedí s větším městem Třinec (37 tis. obyv.), což s sebou přináší konkurenční výhody i negativa. V jiném pojetí je možné Český Těšín vnímat jako menší část souměstí, jehož počet obyvatel s polskou částí – Cieszynem dosahuje zhruba 64 tisíc, čímž se populační velikostí vyrovná sousedním regionálním centrům - Karviné (63 045 obyv.) a Frýdku Místku (59 416 obyv.). Stávající intravilán města zahrnuje kromě vlastního města šest samostatně stojících zastavěných území (Dolní Žukov, Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty a Stanislavice). Výše uvedené části města se nacházející v okrajových oblastech správního území města, představují samostatná zastavěná území a jsou obývány relativně malým počtem lidí. Celkový počet obyvatel žijících v těchto částech města se pohybuje okolo 4 100 osob, což představuje cca 15 % všech obyvatel Českého Těšína. Do roku 1998 byla součástí města Chotěbuz. Demografická struktura a pohyb obyvatelstva Vývoj demografické i sídelní struktury Českého Těšína je ovlivněn výstavbou panelových sídlišť, které sloužily k ubytování zaměstnanců těžkého průmyslu. Ti sem přišli za vidinou vysokých výdělků a snadného získání (přidělení) bytu z různých částí Československa mezi roky 1950 a 1985. Tím došlo také k narušení přirozených rodinných vazeb. I přesto si Český Těšín udržel pověst kulturního města a do jisté míry se mu podařilo (v regionálním srovnání) v minulosti uhájit menší závislostí na těžkém průmyslu. Počet obyvatel Českého Těšína rostl (více díky migračnímu než přirozenému přírůstku) až do roku 1990, kdy se zastavil na 28 810 obyvatelích. Od tohoto data město obyvatelstvo ztrácí a to zejména mechanickým pohybem obyvatelstva (migrace), přirozený přírůstek osciluje kolem nuly. Přestože má Český Těšín mnoho společných charakteristik s oblastí Třinecka, v oblasti migrace má blíže ke Karvinsku. Okres Karviná patří v rámci České republiky k migračně nejztrátovějším okresům, přičemž od roku 1999 dosahuje hrubá míra migračního salda nejnižších hodnot mezi okresy Moravskoslezského kraje. Zhoršující se demografická struktura obyvatel se od roku 2001 projevuje mírnou převahou počtu zemřelých nad počtem narozených, přičemž výrazné sbližování těchto ukazatelů začalo již v roce 1991. Na konci roku 2007 bylo ve městě evidováno 25 897 trvale bydlících obyvatel, ze kterých se pouze polovina v Českém Těšíně
6 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE narodila. Hranici 20 000 obyvatel pokořilo město v průběhu roku 1975. Dynamický nárůst počtu obyvatel v období 1950 – 1990 byl odrazem zejména náborů pracovních sil do hornictví a těžkého průmyslu (např. Ostravsko-karvinský černouhelný revír, Třinecké železárny apod.), což má dodnes dopad jak v sociální a vzdělanostní struktuře, tak ve struktuře skladby domovního a bytového fondu. Věková pyramida města má progresivní charakter. Obyvatelé v předproduktivním věku (do 15 let) tvoří 14,7 % populace Českého Těšína, zatímco obyvatelé v poproduktivním věku (65 let a starší) 12,2 % populace1. V porovnání s okresním a krajským průměrem a Třincem se jeví populace Českého Těšína jako poměrně mladá. Vzhledem k rovnoměrnému vývoji počtu obyvatel města lze označit složení obyvatel podle věku za víceméně standardní, byť je patrné zužování pyramidy směrem dolů v důsledku snížené plodnosti žen. Nejsilnějšími ročníky jsou generace mezi 20 a 29 léty. Druhý, mírně slabší vrchol populačního vývoje nacházíme u generací ve stáří 40 - 49 let. Průměrný věk obyvatel činí 37,52 let a stále se zvyšuje. Český Těšín vykazuje historicky lepší demografické ukazatele než ostatní města republiky, což může být odrazem odlišného demografického chování některých početnějších minorit. Jiná situace je u průměrné doby dožití, která je nižší u mužů i žen v porovnání s ostatními městy ČR (daň za zhoršené životní prostředí regionu a vysoké výdělky v hornictví). Vzdělanostní úroveň obyvatelstva Českého Těšína je obdobná jako krajský průměr . Podle nejvyššího dosaženého vzdělání obyvatel starších patnácti let žilo v roce 2001 v Českém Těšíně 24,0 % osob s pouze základním vzděláním (včetně kategorie „bez vzdělání“), 37,7 % bylo vyučeno, 28,8 % mělo střední vzdělání včetně nástaveb a pouze 8,5 % obyvatel má vzdělání vysokoškolské. Vzdělanostní struktura města tedy není příliš příznivá a lze se proto domnívat, že se může stát jedním z největších handicapů Českého Těšína v jeho dalším vývoji. Důvodem této nepříznivé vzdělanostní skladby obyvatel je zejména to, že se nabídka pracovních příležitostí na Ostravsku orientovala zejména na dělnické profese, což způsobilo příliv obyvatelstva s výrazným podílem jen základního vzdělání. Vzhledem k podstatnému posilování vysokoškolského vzdělávání v ostravské aglomeraci je předpoklad, že dalším vývojem dojde ke zlepšení vzdělanostní struktury obyvatel a potlačení opouštění regionu po získání vyššího stupně vzdělání. Národnostní struktura města je vzhledem k jeho geografické poloze velmi pestrá. Český Těšín představuje jedno z národnostně vůbec nejrůznorodějších měst v rámci etnicky homogenní České republiky. Při posledním SLDB v roce 2001 se v Českém Těšíně k české národnosti přihlásily pouze tři čtvrtiny obyvatel (74,5 %), výrazné zastoupení měli Poláci (16,1 %) a Slováci (4,4 %). Dalšími národnostními menšinami jsou obyvatelé hlásící se ke slezské 1,5 % a k moravské 0,8 % národnosti. K ještě menším národnostním skupinám ve městě patří také Němci, Romové a Vietnamci. Početná meziválečná židovská komunita (12 % tehdejšího počtu obyvatel) se stala obětí genocidy. V religiózní struktuře města převažují ateisté (37 %), třetina obyvatelstva se hlásí k římskokatolickému vyznání (34 %). Hlavní náboženskou minoritou jsou evangelíci s 2,7 % věřících a Svědkové Jehovovi s 1,3 %. Další obvyklé církve jsou zastoupeny pouze jednotlivci: 51 příslušníků církve československé - husitské, 16 pravoslavných atd. Vysoký podíl, 18,1 % věřících se hlásí k ostatním, ve sčítání blíže nespecifikovaným církvím. Vdané ženy a ženatí muži tvoří 45 % obyvatel města, mezi svobodnými (39,5 %) převažují muži. Rozvedených je 7,8 % (krajský průměr), vdov a vdovců 6,7 %, přičemž v obou kategoriích převažují ženy. Více než polovinu (55,2 %) tvoří jedno a dvoučlenné cenzové domácnosti, neúplných rodin je 1 517, domácností jednotlivců 3 104. Většina ekonomicky aktivních osob je zaměstnána přímo v Českém Těšíně. Do zaměstnání mimo město vyjíždí denně 30 % z nich, což není v hustě osídleném a dobře dopravně propojeném regionu výrazný problém. Denně vyjíždí rovněž 1 000 žáků, studentů a učňů. Sídelní struktura Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v Českém Těšíně 2 925 domů, z toho 91,8 % bylo trvale obydlených. Neobydlené domy sloužící rekreaci (55) se nacházejí především na katastrálním území Horního a Dolního Žukova. Z trvale obydlených domů je 78 % domů rodinných a zbytek domů bytových. V těchto domech bylo trvale obydleno 9 782 bytů, s převahou bytů v domech bytových (71,5 %).
1 STATISTICKÁ ROČENKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2007. ČSU, OSTRAVA, 2007
7 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
Tab. 1: Struktura trvale obydlených domů a bytů 2001 Typ domu
Trvale obydlené domy
Trvale obydlené byty
počet
[%]
počet
[%]
rodinné domy
2114
78,5
2737
28,0
bytové domy
533
19,8
6998
71,5
ostatní budovy celkem
39
1,4
57
0,5
2686
100,0
9782
100,0
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Trvale neobydlených bytů je 659, z toho 368 v trvale obydlených domech, zbytek v trvale neobydlených domech. Necelá desetina (8 %) trvale neobydlených bytů je obydlena přechodně. Většina (79,2 %) domů, především rodinných, je ve vlastnictví fyzických osob. Ve vlastnictví obce či státu bylo v okamžiku sčítání (2001) 10,1 % domů, bytová družstva obhospodařovala 5,4 % domů, přičemž kategorie družstevních bytů je nejčastější mezi bytovými domy. V roce 2003 začala v Českém Těšíně privatizace bytového fondu ve vlastnictví města. Probíhala ve třech etapách (z nichž první byla se 45 % podílem největší) a celkem bylo prodáno do soukromého vlastnictví 220 domů a 2 553 bytů. To představovalo 86 % bytů ve vlastnictví města, přičemž největší část fondu (26 %) byla koupena formou podílového spoluvlastnictví, 23 % obecních bytů skoupila nová bytová družstva a více než 20 % podíl na privatizaci připadl na Stavební bytové družstvo Těšíňan (SBD Těšíňan)1. Vlastnictví bytů není rovnoměrně rozdělené. Z celkového počtu bytů je 22,8 % ve vlastních (především rodinných) domech. Byty s nájemním právním důvodem užívání tvoří 40,1 % trvale obydlených bytů, 29,4 % bytů je podíl členských bytů stavebních bytových družstev a 0,7 % všech bytů je v osobním vlastnictví. Čtyři pětiny domů (80,2 %) má jedno či dvě nadzemní podlaží. Tři až čtyři nadzemní podlaží má 11,2 % domů, přičemž tato kategorie je nejčastější mezi bytovými domy. Pět a více nadzemních podlaží má 197 bytových domů. Největší podíl rodinných i bytových domů v Českém Těšíně pochází ze socialistického období, z čehož vyplývají problémy spojené s kvalitou domovního fondu. Stoletých domů je poměrně málo, z meziválečného období do současné doby existuje 479 domů. Téměř všechny bytové domy pocházejí z období 1946 – 1970, zatímco před a postsocialistická doba je charakteristická vyšším podílem výstavby bytů v rodinných domech. Průměrná obytná 2 plocha bytu činí 47,6m , přičemž byty v rodinných domech jsou větší než byty v bytových domech. Na osobu 2 připadá 17,6 m obytné plochy; což odpovídá krajskému podílu. Průměrná obložnost bytu je 2,68 osoby. Na 2 obytnou místnost větší než 8 m připadá 1,01 obyvatele. Převažují byty se třemi obytnými místnostmi (43,5 %), a to jak v rodinných, tak i v bytových domech. Dalšími nejčastějšími případy jsou byty se dvěma obytnými místnostmi (27,9 %) a s jednou obytnou místností (13,7 %). Byty této velikosti jsou typické především pro bytové domy, i když ani v rodinných domech nejsou výjimkou. Větší byty se v bytových domech vyskytují jen minimálně, jejich naprostá většina se nachází v domech rodinných. Byty se čtyřmi obytnými místnostmi tvoří 10,0 % bytového fondu a byty s pěti a více obytnými místnostmi 4,9 % bytového fondu Českého Těšína. Ekonomický rozvoj Český Těšín se z hlediska své charakteristiky řadí mezi průmyslová města s pozitivním trendem uvolňování pracovníků v priméru a sekundéru na úkor terciérních služeb. K datu posledního sčítání (2001) bylo na území
1 Strategický plán rozvoje města Český Těšín pro období let 2008 – 2013, část I – Socioekonomická analýza. EC Consulting a.s., 2008
8 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Českého Těšína 13 231 ekonomicky aktivního obyvatelstva. Z toho těsnou většinu již zaměstnával sektor služeb, 48,5 % průmysl a pouze 1,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva pracovalo v zemědělství. V roce 2006 připadalo v Českém Těšíně na 1 000 obyvatel 188 ekonomických subjektů, což představuje zhruba 80 % celostátní úrovně a mírně převyšuje krajský průměr. 1.
Průmysl Českého Těšína je známý díky tradiční polygrafické produkci Českotěšínské tiskárny a papírny nemají silnou pozici pouze v hospodářství města, ale v rámci celého Moravskoslezského kraje (s dalšími polygrafickými centry Ostravou a Opavou), jehož podíl na produkci odvětví celého Česka se pohybuje okolo 7 % (ČSÚ). Další velký zaměstnavatel ve městě je nemocnice, Český Těšín, k nejdůležitějším zaměstnavatelům v regionu patří OKD, a.s. a Třinecké železárny, a.s. K 1. 1. 2007 působilo na území Českého Těšína 4 850 podnikatelských subjektů. Větší část z toho připadala na subjekty ze sektoru komerčních služeb. Jednalo se konkrétně o kategorii obchodu, prodeje a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství s 41,2 % podílem a kategorii ostatní obchodní služby s 20,9 % podílem. Další významné kategorie s podílem okolo 10 % na celkovém počtu subjektů ve městě představovaly ostatní, veřejné a osobní služby, dále průmysl a stavebnictví. Zemědělských podnikatelských subjektů se na území města vyskytovalo méně než v oblasti školství a zdravotnictví a téměř stejně jako v dopravě a spojích. Z celkového počtu podnikatelských subjektů připadalo 71,7 % na fyzické osoby, 9,3 % na obchodní společnosti, 8,5 % na ostatní právní formy a 6,5 % na nesvobodná povolání. Podíl jednotlivých ostatních kategorií nepřekročil 2 %. V uplynulých sto letech výrazně ovlivnil rozvoj okresu Karviná a jeho trh práce těžební průmysl. Útlum těžby, privatizace a restrukturalizace důlních a hutních závodů s sebou nesl postupná opatření spojená s poklesem zaměstnanosti. Okres Karviná zůstává od roku 1995 okresem nejvíce postiženým nezaměstnaností v Moravskoslezském kraji. Také v obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Český Těšín je negativním rysem vývoje po roce 1989 dlouhodobě velmi vysoká míra nezaměstnanosti. Přes její výrazný pokles v nedávné době (cca od roku 2005) zůstává na téměř dvojnásobku celostátního průměru, i když v porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností v rámci okresu Karviná mělo v roce 2007 Českotěšínsko spolu s Bohumínskem 2 míru nezaměstnanosti nejnižší (11,6 %) . Velmi závažný problém v Českém Těšíně představuje zejména dlouhodobá nezaměstnanost, v roce 2005 v obvodu ORP Český Těšín (tvořený dále jen obcí Chotěbuz) podíl osob v evidenci úřadu práce déle než 1 rok 53,4 % nezaměstnaných. Tato hodnota převyšuje průměr kraje a představuje šestou nejvyšší hodnotu ORP v rámci Moravskoslezského kraje. 1 512 uchazečů o zaměstnání, přičemž nabídka volných pracovních míst v Českém Těšíně je velmi nízká. Ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo jej řadí mezi nejhorší v kraji. Aktuálně (k 30.6.2008) je ve městě evidováno je k dispozici 176 (míra nezaměstnanosti 10,6 %). V obvodu ORP Český Těšín tvoří více než polovinu uchazečů o zaměstnání ženy a také další rizikové skupiny trhu práce (absolventi a mladiství a osoby nad 50 let) převyšují v ukazatelích nezaměstnanosti krajské průměry. Pozitivním rysem vývoje zaměstnanosti je nedávný vznik průmyslové zóny „Pod Zelenou“ v Českém Těšíně o 2 ploše 120 000m . Město spadá do regionu s nejvyššími možnými investičními pobídkami v rámci ČR. Příchod důležitého investora a poloha uvnitř trojúhelníku tvořeného automobilovými závody ve městech Nošovice, Žilina a Bielsko-Biala dávají dobré předpoklady pro pokles nezaměstnanosti v budoucnosti. Korejská firma PHA Czech staví v současné době montážní závod v ulici Strojnická, kde se budou sestavovat dveřní moduly pro automobilový závod Hyundai Nošovice. Závod by měl být uveden do provozu ještě v roce 2008 a společnost plánuje vytvořit 200 pracovních míst. K dalším novým důležitým investorům v Českém Těšíně v oblasti automobilového průmyslu patří korejská společnost Donghee Czech, která plánuje zaměstnat po
1
HTTP://WWW.SVETTISKU.CZ/BUXUS/GENERATE_PAGE.PHP?PAGE_ID=3991&BUXUS_SVETT ISKU=350DF6637D9433A00CE635D07CA65585 2 OLŠAROVÁ, M. (2008): ANALÝZA TRHU PRÁCE ZA ROK 2007, OKRES KARVINÁ. ÚŘAD
PRÁCE, KARVINÁ. DOSTUPNÉ Z: HTTP://PORTAL.MPSV.CZ/SZ/LOCAL/KA_INFO/INFORMACE_UP/OSTATNI/ANALYZA
9 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE předpokládaném ukončení stavby (2008) rovněž okolo 200 lidí. Vezmeme-li v úvahu mobilitu pracovních sil (denní vyjížďka), další část volné disponibilní pracovní síly může nacházet uplatnění v 15km vzdálené strategické průmyslové zóně Nošovice. Druhotně vyšší kupní síla a zlepšená životní úroveň ekonomicky aktivního obyvatelstva pak posílí poptávku po terciérních službách ve městě. Pravděpodobně se ale nezvýší vysokoškolská a výzkumná základna, která by podněcovala vznik vysoce sofistikovaných služeb a výroby. Podíl cestovního ruchu na rozvoji podnikání se odráží téměř výhradně ve sféře obchodu. Specifikum města spočívá v jeho výjimečné pozici v přeshraniční nákupní turistice, kterou lze současně označit za příměstskou. V důsledku polohy na významných mezinárodních dopravních tazích slouží město spíše k tranzitním účelům a doposud není součástí pobytového destinačního managementu nabídky cestovních kanceláří. Historické centrum města leží v Cieszyne (Polsko), v české části města se nachází několik historicky cenných kulturních památek. Ve městě je dostatečné množství a různorodá struktura ubytovacích a stravovacích zařízení. Potenciál rozvoje města jako centra cestovního ruchu spočívá zejména v jeho v kulturní (divadlo s nadregionálním ohlasem) a národnostní rozmanitosti. Rozvoj cestovního ruchu je jednou z naplňovaných aktivit Euroregionu Těšínské Slezsko. Díky historickým událostem a častému posunu státních hranic v této oblasti silně zakořenily regionální tradice tří zemí - Česka, Polska a Slovenska (dialekty, pestré folklorní zvyky, osobitá gastronomie a četné slavnosti), které mají šanci stát se atraktorem a posílit roli cestovního ruchu města. Konkrétním projektem je např. společný česko-polská realizace tří nových lávek přes řeku Olši pro pěší i cyklisty. Sociální integrace Sociální infrastruktura zajišťuje veřejné služby s bezprostředním dopadem na kvalitu života. Současné trendy stárnutí obyvatelstva a dynamického vývoje hospodářských odvětví zvyšují nároky na alternativní řešení a přizpůsobování sociální infrastruktury novým podmínkám. Důležitý je v tomto ohledu důraz na prevenci, flexibilitu vytvářených struktur a zaměření na sociální začleňování. Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín (2005) se mimo jiné zabývá analýzou potřeb a služeb tří nejpotřebnějších pracovních skupin – seniorů, zdravotně postižených, triádou děti-mládež-rodina. Další sociální služby pomáhají lidem v obtížných situacích a rómskému etniku. Více než polovina z nich je zřizovaná církvemi (Charita Český Těšín a Slezská diakonie), téměř třetinu zařízení provozují občanská sdružení a 13 % město Český Těšín. V současné době jsou v Českém Těšíně provozovány více než dvě desítky sociálních zařízení zaměřených na prevenci sociálního vyloučení u méně početných sociálně či jinak znevýhodněných skupin. Podle Komunitního plánu rozvoje města Český Těšín (2005) jsou na území města velmi rozvinuté zejména sociální služby pro seniory, a to jak z hlediska péče ústavní, ambulantní, terénních služeb, tak i podpory aktivního života seniorů a poradenství. Velkou výhodou pro seniory je rovněž široký výběr služeb poskytovaných nejrůznějšími organizacemi (město, nestátní neziskové organizace, občanská sdružení, soukromé osoby). Zásluhu na celkově velmi kvalitní péči o seniory mají jak jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, tak místní municipalita, která seniorům každoročně připravuje řadu výhod. Přestože nabídka vzdělávacích zařízení ve městě je poměrně pestrá, existuje silná vyjížďkovost žáků, studentů a učňů mimo město (1 439 studentů v roce 2006). V Českém Těšíně lze získat nejvýše středoškolské vzdělání. Struktura školských zařízení je příkladem respektování rovného přístupu k národnostním menšinám. Předškolní výchovu zajišťuje 18 mateřských škol, z toho 3 mají polský vyučovací jazyk (http://www.tesin.cz). Také jedna z pěti základních škol vyučuje v polštině. V plánech města je realizace projektu na vytvoření sítě šesti partnerských ZŠ. Silné postavení má všeobecné střední (dvě gymnázia – jedno s polským vyučovacím jazykem) a odborné školství (zemědělská škola, střední škola hotelová a obchodně podnikatelská, obchodní akademie). Kromě výše uvedených státních vzdělávacích zařízení funguje jedna církevní mateřská, základní a střední škola. Od školního roku 2008/9 je otevřen v Českém Těšíně nový středoškolský obor polygrafie, který vychází z historického zaměření i současných potřeb trhu práce a je potenciálním motivačním prvkem setrvání středoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve městě s dopadem na zlepšení vzdělanostní struktury. V rámci přeshraniční spolupráce je snaha o vytvoření partnerské sítě pro sdílené utváření školních vzdělávacích programů a vzájemné čerpání poznatků a zkušeností, a dále také na rozvoj využívání moderních didaktických prvků ve výuce jazyků, ICT či technických předmětů. V plánech města je realizace projektu na vytvoření sítě šesti partnerských ZŠ.
10 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Nemocnice Český Těšín a.s., kterou vlastní společnost Agel a.s., je pilířem systému zdravotní péče o občany města a spádového regionu a současně je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů ve městě. Specializuje se např. na obory vnitřního lékařství, rehabilitace a následné péče (http://www.nemtesin.cz). Její služby doplňují další zdravotnická zařízení. Koncem roku 2008 působí ve městě 10 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 11 ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, 31 samostatných ordinací specialistů, 13 stomatologických ordinací a 10 lékáren. V Českém Těšíně je umístěno pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. Kulturní život města je velmi pestrý. Částečně rekonstruované kulturní a společenské středisko „Střelnice“ (s kinem, výstavními a konferenčními prostorami) je místem pravidelného konání domácích i mezinárodních přehlídek a festivalů (cca 10 ročně). Raritou v rámci ČR je Těšínské divadlo (vzniklo v roce 1945), které je jediným profesionálním divadlem v Česku s polskou scénou. Muzeum Těšínska v Českém Těšíně je jedním ze čtyř krajských muzeí v Moravskoslezském kraji. Prostřednictvím 12 poboček a výstavních síní působí v celém regionu českého Těšínského Slezska. Jeho součástí je také regionální informační centrum Těšínska a studijní knihovna Silesia (http://www.muzeumct.cz/). Aktivní trávení volného času je osvědčeným návodem k eliminaci negativních společenských jevů, posiluje sociální integraci, přispívá ke zlepšení psychického i fyzického zdraví obyvatelstva a funguje jako skrytá prevence sociálně-patologických jevů. Zejména v sídlištních částech města (Svibice) žije velké množství sociálně slabých rodin ve velkých koncentracích S tím souvisí jejich slabá motivace ke zdravému životnímu stylu a volbě vhodných volnočasových aktivit. Tím se potažmo zvyšuje hrozba jejich sociální exkluze. Koncepce prevence kriminality města Český Těšín klade důraz na odstranění informačních i komunikačních bariér a aktivity zvyšující sociální prevenci. Projekty podporující sociální adaptaci některých skupin obyvatel a podpora žádoucích volnočasových aktivit by se měla ubírat také k aktivnímu pohybovému vyžití. Sportovní zařízení však nejsou plně dostačující, vyznačují se kvalitativními (technický stav budov, povrchů a zázemí hřišť) i kvantitativními nedostatky. Městu chybí zejména kryté aquacentrum, zanedbaný je sportpark. Zajištění údržby starých objektů a výstavba chybějících (propojení cyklostezek vedoucích po obou stranách nábřeží řeky a sblížení sportovních zón Českého Těšína a Czieszyna, obnova sportovního parku Frýdecká) jsou důležité úkoly do budoucna. Životní prostředí Český Těšín leží v členité Těšínské pahorkatině (podcelek Podbeskydské pahorkatiny) se střední výškou 322m n.m., která je tvořena flyšovými pískovci a jílovci slezské jednotky s vložkami vápenců a vyvřelinami těšínitové asociace. Dále se zde nacházejí glacigenní a glacilakustrinní sedimenty pleistocenního sálského pevninského zalednění. Georeliéf je erozně denudační s velkými zbytky zarovnaných povrchů, říčními terasami a periglaciálními tvary a sesuvy1. Nejvyšší bod Šachta 425,8m n. m. leží v katastru integrovaného sídla Koňákov, je bezlesý, s pěkným výhledem. Území Moravskoslezského kraje patří z hlediska životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v ČR. V rámci kraje se nejzávažnější dopady těžkého průmyslu koncentrují do sousedství Českého Těšína – na Karvinsko a Třinecko. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, ale nejzávažnějším problémem je znečištění ovzduší, krajiny, povrchových a podzemních vody. Oblast Těšínska je špatně provětrávaným územím. V roce 2007 došlo celkem třikrát k překročení cílového imisního limitu u benzo(a)pyrenu. Došlo k tomu v zimních měsících charakteristických inverzním druhem počasí. Průměrná roční koncentrace je nadlimitní, cílový imisní limit překračuje o jednu desetinu. Ve sledovaném období nedošlo v průměru k překročení limitu koncentrace 2 1 prachových částic (PM10). Koncentrace těžkých kovů byly podlimitní . Studie znečištění ovzduší zpracovaná
1
DEMEK, J., MACKOVČIN, P. (EDS.) A KOL.: HORY A NÍŽINY. AOPK ČR, BRNO 2006, 580 S.
2 INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS ČESKÝ TĚŠÍN, VYHODNOCENÍ ZA ROK 2007. ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ. 2007 DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.TESIN.CZ/FILES/03299001.PDF?NOMN=1, [STAŽENO 20.3.2008]
11 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE v roce 2008 pro sídliště Svibice jako největší riziko vyhodnotila prašnost (hrozba překračování denních limitů) a poměr NO/NO2 na hlavních komunikacích jednoznačně prokazuje negativní vliv dopravy. Radonové riziko je 2 střední (kategorie 2) . Hlavním environmentálním problémem Českého Těšína jsou dopravní emise. Tranzitní silniční dopravu (20 %) se díky obchvatu podařilo na počátku 21.století odvést z centra města, ale i tak zůstává její hlavní uzel u železničního nádraží místem, kde jsou hluk, exhalace a nebezpečí dopravních nehod stále aktuálními otázkami. Pro zvýšení plynulosti dopravy byla provedena další organizační opatření (kruhové objezdy, systém jednosměrných ulic, pěší zóna), která usměrnila dopravu v centru města. Podobné problémy se týkají i železniční dopravy, která je liniovou bariérou zvyšující izolovanost některých částí města (Svibice, Kamenec). V centru města i v sídlištích je nedostatečná kapacita parkovacích míst. Obytné prostředí je značně diferencované. Jsou zastoupena téměř rurální zákoutí s příjemným prostředím a vysokou úrovní společenské kontroly, městské vilové ulice s dostatkem zeleně a klidovou atmosférou, ale i nehezká panelová sídliště s typickými sociálními nedostatky a také bývalé dělnické kolonie nižšího sociálního standardu. Na veřejnou kanalizaci je napojeno 52,1 % domů, na vodovod 98,6 % domů a na plyn 83,2 % domů. Se změnou způsobu vytápění byly sníženy nejvýraznější průmyslové exhalace do ovzduší. Je však třeba dokončit plynofikaci města v integrovaných sídlech Horní Žukov a Koňákov, tlakovou kanalizaci v Misřovicích, splaškovou kanalizaci v Mostech, rekonstruovat vodovodní řad atd. Životní prostředí také znehodnocují nepořádkem a charakteristickými příznaky chátrání některé, zvláště nevyužívané objekty a areály (např. areál Oseva). Péče o urbánní zeleň má svoje rezervy. V plánu je revitalizace parku Masarykovy sady (obnova původní funkce parku, odstranění přestárlých dřevin, nová výsadba dřevin) a nábřeží řeky Olše včetně výstavby cyklostezky a polyfunkční budovy Avion. Ve svých aktivitách město respektuje místní územní systém ekologické stability, zejména v oblasti dobudování a sanace ploch zeleně (veřejné, drobné a ochranné). Malý park u Smetanovy ulice je od roku 199 zaregistrován jako významný krajinný prvek a rostou v něm tři památné stromy. Území Českého Těšína v délce 6,4km ze severovýchodu ohraničuje řeka Olše, která současně tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Polskou republikou. Je vodohospodářsky významným tokem. Přestože se voda z Olše využívá hlavně pro zásobení průmyslu a energetiku, je obývána po celý rok vodním ptactvem a v její nivě se rozprostírá chráněné území. Potok Šadový, Mlýnka a Rakovec se při vydatných deštích po vzestupu Olše občas vylijí ze svých koryt a město bývá postiženo povodněmi. K výraznějšímu rozvodnění a povodni došlo např. v létě roku 1880, či v roce 2002, kdy se mezi nejvíce postižené oblasti zařadila ul. Karvinská či Nábřeží Míru. V roce 1997 však povodně Český Těšín významně nezasáhly, došlo pouze k lokálnímu vylití na ul. Karvinská. Na území města jsou levostrannými přítoky Olše potok Ropičanka, Šadovský potok a Hrabinka, na které byla vybudována Těšínská přehrada. Na Ropičanke a Šadovském potoce dochází při přívalových deštích k bleskovým povodním. Mezi městy Český Těšín a Třinec je přírodní rezervace Velké doly se zbytky přirozených porostů, hlavně dubohabřin, významných pro drobné živočišstvo. Pitná voda je do města přiváděna z vodní nádrže Morávka/Šance. Vodovodní síť Českého Těšína a Cieszina je propojená a je možný krátkodobý převod vody do Polska (např. v létě 1994). Bilance zásob ČR eviduje jižně od Českého Těšína nevýhradní ložisko cihlářských surovin (Český Těšín 2). Jedná se o spraše a sprašové hlíny s průměrnou mocností 6m, jejichž podloží tvoří štěrková terasa a svahové hlíny se sutí beskydského materiálu. Surovina je hodnocena jako vhodná pro náročnější a obkladové použití. Původní dobývací prostor Český Těšín (severozápadně od sídliště Svibice) byl vytěžen a má jen zbytkové zásoby.
1 MĚŘENÍ KONCENTRACE CO, CO2, O3, NO, NO2, NOX A PRAŠNOSTI VE SVIBICI. ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ, ODBOR HYGIENICKÝCH LABORATOŘÍ KARVINÁ, 2008. 2 MÜLER V., EDS.:VYSVĚTLIVKY K SOUBORU GEOLOGICKÝCH A EKOLIGICKÝCH ÚČELOVÝCH MAP ŘÍRODNÍCH ZDROJŮ – LIST 15-44 KARVNINÁ. ČGÚ PRAHA 1998., 89 S.
12 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE V současné době je ve městě využíváno alternativních zdrojů energie pouze ve značně omezené míře (solární panely a tepelná čerpadla se ojediněle vyskytují u rodinných domů). V následujících letech se plánuje výrazné snížení energetické náročnosti u řady veřejných budov, které jsou ve vlastnictví města (školy, zimní stadion) a u panelových domů. Dva zpracované energetické audity, provedené u osmipodlažních panelových domů v sídlišti Svibice (domy s pečovatelskou službou) vykazují vysokou energetickou náročnost. Nevyhovující jsou jak stavební konstrukce, tak výplně otvorů, v klasifikaci úspornosti budov podle tepelné náročnosti (STN dle ČSNE 730540-2) dosahují hodnot kategorie F, tj. „výrazně nevyhovující“. Nová obytná zóna je plánovaná v lokalitě Sokolovská, aktuálně probíhají přípravné práce jejího zasíťování. Dnes již plně rekultivovaná skládka odpadů se nachází v Mostech u Českého Těšína a TKO je v současné době ukládán v Horní Suché. Blízkosti města se nachází přehrada Hrabinka, která má především přírodně ekologickou funkci a je určena pro sportovní rybolov.
Přitažlivé město Vybudovat přitažlivé město jak pro rezidenty, tak pro návštěvníky, má podmínku ve zvrácení rozvoje sociálně nepříznivého prostředí. Toho lze dosáhnout zlepšením kvality veřejné infrastruktury, tj. nejen technických sítí a fyzického vzhledu města, např. doplněním, údržbou a péčí uličního mobiliáře, výsadbou zeleně a podporováním zaostávajících částí města, ve kterých hrozí ghettoizace. Infrastruktura se značným způsobem podílí na uspokojování ekonomických, sociálních a kulturních potřeb obyvatel, a tím i na celkové ekonomické a sociální stabilizaci města. Kromě estetických a funkčních zlepšení je přínosem revitalizace sídel omezování jejich extenzivního způsobu rozvoje. Tato opatření by měla zároveň pomoci snížit odliv talentů z města. Posílení kvality lidského potenciálu spočívá v podpoře takového stavu vzdělávací soustavy, kdy je fungující flexibilní systém prvního i dalšího vzdělávání schopen reagovat a v dostatečném předstihu předvídat měnící se poptávku na trhu práce. Také podpora podnikání, diverzifikovaného hospodářství a sektoru služeb jsou klíčové momenty vedoucí primárně k zabránění emigrace z Českého Těšína, druhotně směřující ke stabilizaci mladého vzdělaného obyvatelstva. Vzhledem k nepříznivé sociální struktuře části obyvatel města musí být zvýšená pozornost věnována prevenci kriminality a to jak realizací situačních, tak sociálních projektů, s konečným dopadem na zvýšení bezpečnosti obyvatel i návštěvníků města. Další podporovanou oblastí opatření jsou aktivity související s architektonickým rázem města. Český Těšín nemá jednoznačně identifikovatelné historické jádro v tradičním slova smyslu, historickou hodnotu má asi desítka izolovaných staveb (radnice, nádražní budova, církevní stavby, hotel Piast, bývalá synagoga, budova tiskárny, gymnázia, kulturního střediska atd.) rozmístěných po vnitřním městě. Pro seznámení se s těmito kulturními památkami, které jsou využívané do dnešních dob, má návštěvník města možnost využít tři navržené prohlídkové trasy. V plánu je Rekonstrukce a dostavba objektu kulturního a společenského střediska „Střelnice“. Širší zázemí města může posloužit jako učebnice disperzního osídlení - sídelní zástavby slezského typu. Český Těšín představuje kulturní centrum regionu, kde působí několik významných kulturních institucí a kde se koná řada známých (mj. i mezinárodních) hudebních, divadelních a filmových festivalů a soutěží. Posílení přitažlivosti ve sféře cestovního ruchu spočívá ve zvýšení návštěvnosti města, mj. vytvářením nových produktů a atraktivit města v kontextu jeho nejbližšího okolí. Důležité je vytvoření komplexní nabídky v oblasti cestovního ruchu, velký důraz je kladen na spolupráci mezi Českým Těšínem a Cieszynem a na společných propagačních a marketingových aktivitách. Na území města se nachází řada veřejných prostranství, která jsou představována náměstím, uliční sítí, několika menšími parky a veřejnými prostranstvími se zelení a občanskou vybaveností (např. dětskými hřišti) nacházející se na sídlištích a v další zástavbě, které z převážné části vyžadují poměrně rozsáhlou revitalizaci. Na území města se nachází tři sídliště (Rozvoj, Hrabina, Svibice), kde ve čtvrtině domovního fondu města žije polovina jeho obyvatel. V současné době se uvažuje o regeneraci veřejných prostranství největšího sídliště (Svibice). Zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství je zacíleno v centru města na výstavbu bulváru spojujícího vlakové nádraží s pěší zónou. Rovněž veřejná prostranství v částech města ležících při okraji jeho správního území jsou ve většině případů
13 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE charakteristické relativně nízkou kvalitou veřejných prostranství a infrastruktury vzniklé z důvodu často jen minimální nezbytné údržby a absence obnovovacích investic v minulých desetiletích. Obnova zanedbaných území města pro podnikání a služby je zacílena na projekt regenerace brownfieldu areálu Oseva, který leží v urbanizované centrální zóně UC – (funkce občanská vybavenost). V dnešní době řešený objekt nesplňuje řadu norem, je prázdný, neslouží ke svému účelu a stav jeho nosných konstrukcí vyžaduje demolici. V současnosti probíhá zpracování nové zastavovací studie, kdy funkční využití bude zakomponováno do územního plánu.
Dostupnost a mobilita Těšínsko je svým charakterem předurčeno pro tranzitní charakter jak silniční, tak i železniční dopravy. Stávající komunikace v kraji jsou kapacitně přetížené a navíc jsou často vedeny nevyhovujícím způsobem (přes centra 1 měst apod.) . Vzrůstající provoz na státní hranici si v roce 1991 vynutil stavbu nového mezinárodního hraničního přechodu v Chotěbuzi, na který je napojen čtyřproudý obchvat Českého Těšína. Součástí IDS Moravskoslezského kraje je pouze vlaková veřejná doprava. Postupně se však daří zlepšovat obslužnost regionu, nově např. fungují linky na letiště Mošnov i do průmyslové zóny v Nošovicích. V železniční dopravě bylo dosaženo nového přímého spojení Českého Těšína s Ostravou-hlavním nádražím a Opavou. 2
Podle dat ze sčítání dopravy z roku 2005 je nejfrekventovanějším místem v Českém Těšíně samotný střed města u vlakového nádraží na křižovatce ulic Jablunkovská a Frýdecká s denním průjezdem 16 082 automobilů. Jablunkovskou ulicí, která tvoří hranici sídliště Svibice v celé délce, projede denně více než 10 000 automobilů, Frýdeckou před sjezdem na čtyřproudý obchvat města 9 500 a Ostravskou ulicí v denním průměru okolo 7 000 3 aut. Sčítání dopravy provedené v roce 2008 uvádí podstatně vyšší hodnoty pro denní průjezd Jablunkovskou ulicí – 18 320 automobilů a v ulici Slovenské 10 382 automobilů. Přímo v centru Těšína je na komunikaci III/47216 nejpoužívanější (4,4mil vjezdy a výjezdy ročně) přechod mezi Polskem a Českem. Částečné zlepšení situace se očekává od dvou projektů zaměřených na motorovou dopravu ve městě: směrového rozdělení ul. Nádražní v její celé délce s návazností na pěší zónu a se zvětšením parkovací kapacity po souběžně provedené úpravě přilehlých ulic a od výstavby nového autobusového nádraží a úpravy režimu vjezdu v prostoru obchodního domu Billa. Bude také posilována komunikační dostupnost Cieszyna a Českého Těšína - výstavbou nové silnice vč. nájezdů, opravou stávajícího úseku v celkové téměř 3 km a výstavba kruhového objezdu na křižovatce s ul. Frysztacka. Dopravu v klidu v sídlišti Svibice mají posílit nové parkovací plochy a parkovací dům. V kolejové dopravě hraje významnou roli jak osobní (hraniční přechod Český Těšín – Cieszyn) tak nákladní (hraniční přechod Český Těšín - Cieszyn Marklowice) železniční doprava. Přes Český Těšín prochází mezinárodní železniční trať v západovýchodním směru Le Havre-Lvov, která se protíná v Ostravě s mezinárodní tratí Gdyně-Rijeka. Městskou hromadnou dopravu (MHD) v Českém Těšíně zajišťuje šest autobusových linek s centrálním stanovištěm v blízkosti železniční stanice ČD. Vozový park společnosti je poměrně moderní a odpovídá současným požadavkům, potenciál existuje v posilování spojů MHD bezbariérovými vozy. Pohyb po městě je reálně možný i pěšky (s výjimkou napojení integrovaných sídel na vlastní město), vzdálenost mezi okrajovými částmi v severojižním směru je 4km, v západovýchodním 1,5km.
1 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO 20072013, OSTRAVA. 2007. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.STRUKTURALNIFONDY.CZ 2 SČÍTÁNÍ DOPRAVY 2005. ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, 2005, PRAHA. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.SCITANI2005.RSD.CZ/MESTA/MO/CESKY_TESIN.JPG 3 PROTOKOL Č. 15256/2008 ZKUŠEBNÍ LABORATOŘE ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU SE SÍDLEM V
OSTAVĚ
14 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Aktuální snahy města k podpoře ekologické a energeticky méně náročné dopravy, zejména k podpoře využívání jejich měkkých forem jsou zakotveny v Koncepci rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje, s odkazy na vysokou intenzitu dopravy a nehodovost. Městem procházejí cykloturistické trasy Beskydsko1 karpatská magistrála a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko . Je zde výchozí bod dálkové trasy Český Těšín - Jihlava. Tyto trasy jsou napojeny na národní i mezinárodní cykloturistické trasy Eurovelo. Zvýšení vzájemné dopravní dostupnosti mezi Českým Těšínem a Cieszynem má posloužit nová lávka pro pěší a cyklisty (s bezbariérovým nástupem a výstupem), která plánuje propojení cyklostezek vedoucích po obou stranách nábřeží řeky a sblížení sportovních zón obou měst. Předmětem jiného z projektů v oblasti dopravy je výstavba nové cyklostezky spojující Český Těšín s Archeoparkem v Chotěbuzi. Cyklostezka s živičným povrchem by měla být vedena podél stávající silnice I/67 a ul. Karvinská v souladu s hlavními vazbami cyklistické dopravy a v co největší míře mimo kontakt s automobilovou dopravou. Trasa bude navazovat na další trasy směrem na Karvinou a Albrechtice. Správa věcí veřejných Vzhledem k probíhající třetí fázi reformy územní veřejné správy a tlaku na zefektivnění jejího fungování, její modernizaci a přiblížení občanům je nutné, aby město Český Těšín zabezpečilo fungování a rozvoj svého území všemi možnými dostupnými prostředky. Cílem je zkvalitnění veřejných služeb a občanských agend úřadu se zaměřením na rozvoj liských zdrojů, prosazování e-governmentu (mj. městský portál, webová prezentace města, intranet, publikační systém, systém centrálního vyhledávání), elektronizace komunikace s občany, příprava a realizace pro vnitřní oběh dokumentů, vytvoření metodiky pro práci pro zaměstnance a občany, zejména implementace formulářového systému pro podporu elektronické komunikace s občany a podnikateli. Navrhovaná opatření této prioritní oblasti se zaměřují na zavádění informačních a komunikačních technologií (ICT) a zvyšování počítačové gramotnosti širokých vrstev obyvatelstva. Přestože je Český Těšín poměrně dobře vybaven technickou infrastrukturou, právě oblasti ICT infrastruktury jsou ve městě lokality (okrajové části, integrovaná sídla), kde tato vybavenost neodpovídá požadavkům současné doby. Ve svých rozvojových cílech se Český Těšín snaží vždy zohledňovat cíl udržitelného rozvoje, který je akcentován ve všech strategických dokumentech města. Integrovaný přístup k dosažení tohoto cíle byl v minulosti dán širokým zapojením partnerů a relevantních subjektů při sestavování Strategického plánu ekonomického rozvoje Českého Těšína jako základního koncepčního rozvojového dokumentu města a v současné době z tohoto přístupu vychází i zpracování IPRM. Účast občanů na rozhodování a správě věcí veřejných je zabezpečena standardními postupy pro fungování samosprávy a občanské společnosti, kdy oporou pro určitá rozhodnutí může být i zjištění názoru občanů např. formou ankety či jiného šetření mezi občany. Nicméně v některých oblastech veřejného života přesto přetrvává ze strany občanů relativně malý zájem o aktivní zapojení do veřejného života a podíl na správě věcí veřejných.
2.2
SWOT analýza města
Díky SWOT analýze (Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats) je možné komplexně a přehledně vyhodnotit situaci města, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. SWOT je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. SWOT analýza předpokladů dalšího rozvoje je logicky uspořádána v souladu s členěním předchozí socioekonomické analýzy, rozdělena do šesti níže uvedených a vzájemně provázaných dílčích celků, které respektují pořadí, obsah a zaměření aktivit základních prioritních oblastí (cílů) stanovených metodickým pokynem MMR. Obsahově vychází ze Strategického plánu rozvoje města (SPRM) Český Těšín na období 2008 – 2013.
1 HTTP://EUROREGION.INFOREG.CZ/HOME.HTM
15 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Ekonomický rozvoj Silné stránky Vybudování průmyslové strategických investorů
Slabé stránky zóny,
přilákání
Vysoká míra nezaměstnanosti, ačkoliv v rámci okresu patří k nejnižším
Rozvoj automobilového průmyslu v regionu, modernizace tradičního polygrafického průmyslu
Velký problém představuje dlouhodobá nezaměstnanost a málo volných či nově vzniklých pracovních příležitostí
Kulturní atraktivita města a vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
Nízká úroveň mezd a kupní síly obyvatel
Výhoda v kulturní a národnostní rozmanitosti při rozvoji města v rámci EU Příležitosti
Hrozby
Rozvoj cestovního ruchu (např. vytváření atraktivit a komplexních produktů CR)
Problémy nezaměstnanosti se nepodaří vyřešit kvůli velkému podílu dlouhodobě nezaměstnaných
Diverzifikace ekonomické základny, zaměření na sektor služeb
Nedostatek finančních zdrojů pro (spolu)financování projektových záměrů města
Užší hospodářská spolupráce s městem Cieszyn a polskými městy a regiony
Pokračování odchodu talentů z města
Využití veřejných podpor (ČR i EU) k ekonomické prosperitě
Sociální integrace Silné stránky
Slabé stránky
Poměrně dobrá vzdělanostní struktura města, reg. centrum středního školství Poměrně mladá populace města
Vysoké záporné saldo migrace Selektivní charakter vystěhovalectví Celkový dlouhodobý úbytek obyvatelstva
Dostatečná kapacita a dostupnost základních a středních škol Dobrá dostupnost zdravotní péče ve městě a poměrně dobré vybavení nemocnice Poměrně „mladý“ domovní fond ve městě Velký kulturní potenciál města, pořádání mnoha mj. mezinárodních kulturních akcí
Nedostatečné vybavení moderním vybavením
vzdělávacích
zařízení
Nízká kvalita bydlení u poměrně velké části bytového fondu Velmi malá bytová devadesátých let
výstavba
od
počátku
Spolupráce s městem Cieszyn v oblasti kultury, volnočasových aktivit a sportu Příležitosti
Hrozby
Přizpůsobení a koordinace potřeb trhu práce a firem se vzdělávací soustavou v regionu
Existence sociálního napětí, zejména v částech města s projevujícími se sociálními nedostatky (kriminalita, vandalismus)
Posílení města jako centra vzdělávání (např. studijní obory požadované na trhu práce) Regenerace vybraných, zejména obytných zón
Nedostatečná podpora dalšího vzdělávání (např. rekvalifikačních kurzů)
16 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE (zejména sídliště Svibice)
Pokračování odlivu talentů
Výstavba dalších sportovních zařízení
Potenciál k rozvoji patologických jevů
Oživení bytové výstavby
kriminality
a
sociálně
Nízká vzdělanost obyvatelstva v oblasti prevence rizik Přitažlivé město Silné stránky
Slabé stránky
Dostatečné vybavení zdravotnickými zařízeními a dostupnost zdravotní péče ve většině odborných oblastí Dostatečná nabídka vzdělávacích akcí
kulturních
a
kulturně
Aktivní zapojení škol, zájmových kroužků, klubů a neziskových organizací do kulturního dění
Pokles počtu obyvatel města Nedostatečná bezbariérovost města Existence opuštěných s charakterem brownfieldu
ploch
v intravilánu
Výskyt sociálně patologických jevů v sídlištích Chátrající veřejné prostranství v rámci městských obytných částí (Svibice) Nedostatečná občanská vybavenost v rámci veřejných prostranství (odpadkové koše, lavičky, dětská hřiště…)
Příležitosti
Ohrožení
Zapojení soukromého sektoru do bytové výstavby Dostatek ploch určených pro bydlení dle schválené ÚPD Vytvoření podmínek pro zlepšení kvality života obyvatel
Nedostatek prostředků k zabránění dalšího chátrání bytového fondu a veřejných prostranství Další úbytek obyvatelstva v důsledku nemožnosti se uplatnit na trhu práce Postupné stárnutí obyvatelstva
Regenerace a revitalizace sídlišť Životní prostředí Silné stránky
Slabé stránky
Absence velkých zdrojů znečištění
Omezená možnost rozšíření kapacity ČOV
Zprovozněný obchvat města
Negativní dopad na ŽP škodlivin z okolních regionů
Vybavení města kanalizací a ČOV Útlum těžkého průmyslu v regionu a jeho dopadu na životní prostředí
v souvislosti
s emisemi
Potenciál pro zlepšení třídění odpadů Negativní dopady železnice vedoucí centrem města na ŽP (zejména prašnost)
Příležitosti
Hrozby
Úspory energie budov
Výrazný pokles dynamiky řešení problémů ŽP
Rozvoj alternativních zdrojů energie, zejména energie biomasy
Nárůst objemu automobilové dopravy ve městě
Komplexní regenerace sídliště Svibice Regenerace a revitalizace krajiny v okolních regionech
17 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Zkvalitnění infrastruktury managementu
v oblasti
krizového
Využívání možností čerpání dotací ze strukturálních fondů EU na ekologické projekty Doprava a dostupnost Silné stránky
Slabé stránky
Strategická poloha města v rámci zemí Visegrádské čtyřky, příznivá poloha z hlediska rozmístění automobilového průmyslu
Vysoká intenzita dopravy v centru města Dopravní dostupnost města (zejména z rozvojových pólů ČR, hl.m. Prahy)
Těšínsko nebylo fyzicky poznamenáno těžkým průmyslem v tak velkém rozsahu, jako jiné oblasti v okresu a v okolí Poloha města dopravních cest
na
křižovatce
Nedostatek parkovacích míst a pěších zón v centru města Spolehlivost dodávek elektřiny
důležitých
Odlehlost od hlavních rozvojových pólů v České republice
Na území města se nachází 2 frekventované hraniční přechody
Nedostatek parkovacích (zejména Svibice)
Blízkost mezinárodního letiště v Ostravě
železničním
tahu
v obytných
částech
Nevyhovující technický stav zastávek MHD v rámci města a obytných částí
Poměrně rozvinutý systém MHD Poloha na významu
zón
mezinárodního
Příležitosti
Hrozby
Rozvoj dopravy a MHD ve spolupráci s městem Cieszyn
Zpomalení výstavby R48, popř. rychlostního spojení se Slovenskem
Úzká spolupráce s městem Cieszyn v klíčových oblastech (doprava, cestovní ruch apod.)
Nárůst intenzity dopravy Pokračující devastace zastávek MHD
Využití polohy města v blízkosti hranic tří států
Dopravní kolaps v obytných částech města
Správa věcí veřejných Silné stránky
Slabé stránky
Posílení kompetencí městského úřadu v souvislosti s územně správní reformou a zánikem okresních úřadů
Malá velikost města v kraji podle počtu obyvatel, rozlohy a počtu obcí
Příležitosti
Hrozby
Rozvoj využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) Posílení vnitřní bezpečnosti ve městě
Zaostávání v zavádění nových ICT Neefektivní vynakládání finančních prostředků Riziko zadluženosti města při spolufinancování všech projektů z Akčního plánu SPRM
Zvýšení dostupnosti internetu
Nízké využívání ICT ve veřejné správě
Zefektivnění činnosti úřadů veřejné správy, snížení finančních nároků na chod administrativy a zajištění transparentního výkonu veřejné
18 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE správy Realizace E-governmentu Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje Vyvážená rozvojová strategie Českého Těšína je zaměřena na stimulaci a maximálně efektivní využití přirozeného všestranného potenciálu města s cílem zvýšit kvalitu života a životního prostředí ve městě při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje, a to jak pro obyvatele města, tak i podnikatelské a ostatní subjekty. V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné synergie mezi silnými a slabými stránkami, příležitostmi a silnými stránkami apod. Tyto synergie pak v zápětí mohou být použity pro stanovení strategie a rozvoje celého města, z pohledu vnitřního a vnějšího prostředí. Ve vnitřním prostředí SWOT analýza hledá a klasifikuje silné a slabé stránky města, ve vnějším prostředí pak příležitosti a hrozby pro město. Tab. 2: SWOT analýza Českého Těšína Silné stránky
Slabé stránky
Vybudovaná průmyslová zóna, příchod strategických investorů a rozvoj automobilového průmyslu v regionu; průmyslová tradice města, silná pozice polygrafického průmyslu v rámci ČR
Dlouhodobý přirozený úbytek obyvatelstva města
Poloha města na křižovatce důležitých dopravních tepen, u hranic tří států EU a v blízkosti mnoha automobilových závodů, zprovozněný obchvat města a budování napojení na dálniční síť ČR Vybavení města technickou infrastrukturou, kanalizace s napojením na ČOV)
(např.
Kulturní potenciál – historické památky na území města, pořádání mnoha známých kulturních akcí, z nichž má několik mezinárodní charakter; spolupráce s městem Cieszyn zejména v oblasti cestovního ruchu Poměrně populace
dobrá
vzdělanostní
a
věková
struktura
Vysoká míra nezaměstnanosti, závažný problém představuje vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných Vysoké záporné saldo migrace z města a její selektivní charakter - útěk talentů za lepšími životními podmínkami Poměrně špatná dopravní dostupnost města k hlavním rozvojovým pólům České republiky Nedostatečná vybavenost systému (parkoviště) Zastaralost (zastávky)
vybavení
dopravního
systému
MHD
Zanedbané veřejné prostranství v obytných částech Nízká mzdová úroveň a malá kupní síla obyvatelstva Příležitosti
Hrozby
Úzká spolupráce s polskou stranou, zejména s městem Cieszyn v dalších oblastech (jako např. doprava, hospodářství aj.)
Pokračování odchodu talentů z města Závislost ekonomiky mě na několika málo hospodářských odvětvích
Podpora rozvoje cestovního ruchu (marketingových aktivit, vytváření nových atraktivit a vytváření komplexních produktů CR)
Nízká úroveň využívání a komunikačních technologií
Regenerace a revitalizace zaostávajících území (zejména sídlištního charakteru, úprava veřejné zeleně, regenerace brownfields)
Nárůst kriminality, sociálně patologických jevů a sociálního napětí v deprivovaných částech města, zejména v sídlištích a další devastace
Využití polohy v blízkosti hranic tří států a kulturní a
19 / 73
Neřešení
problémů
města
informačních
a
okolních
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE národnostní různorodosti. Potenciál investic dodavatelů blízkých továren automobilů Diverzifikace hospodářství, rozvoj sektoru služeb a podpora malých a středních podniků
regionů v oblasti životního prostředí, negativní dopad na IMAGE města a rozvoj cestovního ruchu
Zdroj: Strategický plán rozvoje města Český Těšín na období 2008 – 2013
Slabé stránky limitují další rozvoj Českého Těšína a výběr tématu IPRM se proto směřuje do jedné oblasti, kterou by město komplikovaně řešilo z jiných finančních zdrojů. Na základě výše uvedených SWOT analýz byla 1 jako klíčová oblast pro další udržitelný rozvoj města Českého Těšína, s ohledem na naplňování cílů SPRM v rámci IPRM, definována následující problémová oblast:
zanedbaná veřejná prostranství Fyzické prostředí v problémovém sídlišti Svibice, nevyhovující stav bytových domů Zvolená oblast odpovídá rámci cíle Konvergence, podporovaným aktivitám Integrovaného operačního programu 5. 2. a) a 5. 2 b) a je v souladu s jedním ze specifických cílů SPRM – „Příznivé podmínky pro život ve městě“, konkrétně s jeho třetí prioritní osou týkající se zlepšení kvality života, která vchází do opatření spojených se zlepšením fyzické atraktivity města. Tématy, která vstupují do ostatních aktivit, se dále nebudeme zabývat.
2.3
Vize a cíle
Základním smyslem realizace IPRM je dosažení cílového stavu vyjádřeného vizí. K naplnění vize by měly směřovat specifické cíle určené pro 2 prioritní oblasti. Každá prioritní oblast má definována opatření a dílčí projekty, prostřednictvím kterých jsou specifické cíle naplňovány. Definice vize Českého Těšína podle SPRM je následující: „Český Těšín, město evropského významu a nadregionální kulturní centrum atraktivní díky své socioekonomické stabilitě a dostupnosti kvalitních pracovních příležitostí, nabízející svým obyvatelům příznivé podmínky pro život, podnikatelským subjektům funkční podmínky pro podnikání a návštěvníkům komplexní produkty cestovního ruchu.“ Z této vize vychází i vize naplnění IPRM, jímž je: Vytvořit urbanisticky hodnotnou, přitažlivou a moderní část města Český Těšín a zlepšit kvalitu života jejích obyvatel na takovou úroveň, aby se stalo přitažlivým zejména pro mladé lidi, rodiny s dětmi a vzdělané ekonomicky aktivní obyvatelstvo, aby v důsledku těchto skutečností docházelo k přirozenému ekonomickému rozvoji a růstu města.
Struktura návrhové části IPRM :
1
Strategický plán rozvoje města Český Těšín na období 2008 – 2013
20 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
Jako pilíře globálního cíle byly stanoveny dvě prioritní oblasti IPRM . Pro každý tento pilíř je definován specifický cíl, který vystihuje požadované zásadní změny v dané oblasti. Hlavním cílem IPRM je Zlepšení fyzického prostředí sídliště Svibice. Tento cíl bude naplňován prostřednictvím dvou specifických cílů, kterými jsou
Vize Vytvořit urbanisticky hodnotnou, přitažlivou a moderní část města Český Těšín a zlepšit kvalitu života jejích obyvatel na takovou úroveň, aby se stalo přitažlivým zejména pro mladé lidi, rodiny s dětmi a vzdělané ekonomicky aktivní obyvatelstvo, aby v důsledku těchto skutečností docházelo k přirozenému ekonomickému rozvoji a růstu města. Globální cíl Zlepšení fyzického prostředí sídliště Svibice Prioritní oblasti A. Revitalizace veřejných prostranství
B. Regenerace bytových domů
Specifické cíle prioritních oblastí Regenerovat sídlištní prostor na moderní a urbanisticky hodnotnou část města a tím zvýšit atraktivitu veřejných prostranství, komunikací a zeleně v městské části Svibice.
Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností budov a jejich revitalizace.
Opatření A 1) Regenerace dopravní infrastruktury
B 1) Úspory energií bytového fondu
A 2) Regenerace veřejného prostranství
B 2) Revitalizace bytových domů
A 3) Revitalizace návazné občanské vybavenosti
B 3) Snížení energetické náročnosti veřejných budov
Tabulka obsahující vazby provázanosti IPRM s IOP, SWOT, TOP, ROP je uvedena v příloze tohoto dokumentu. (viz. přílohy). Strategie dosažení specifických cílů IPRM Významná změna charakteru území vyžaduje, aby se v relativně krátkém čase realizovaly investice dostatečně velké na to, aby tuto změnu uskutečnily. To znamená, že vzhledem k danému území veřejné investice v rámci
21 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE IPRM musí být dále doprovázeny, rozsáhlými investicemi do doprovodné infrastruktury v oblasti, která zabezpečí dostatečné množství změn v území a bude vyvolávat návazné investice soukromého sektoru. Vzhledem k předpokládaným finančním objemům je nezbytnou podmínkou pro dosažení specifických cílů spolufinancování nosných projektů z dalších tématických operačních programů a to především Operační program životní prostředí a ROP NUTS II Moravskoslezsko. Strategie IPRM vychází z výsledků analytické části a SWOT analýzy zóny a je postavena na základě principu „SW“ (strategie opírající se o rozvíjení a využívání klíčových silných stránek města a eliminaci jeho slabin). Nástrojem k dosažení globálního cíle skrz opatření a investice určené IPRM, je jednak integrace rozvojových potřeb, která současně respektuje oprávněné zájmy města a zainteresovaných subjektů, a jednak snaha o dosažení co nejvyšší efektivity využití veřejných prostředků. Jednou z hlavních celospolečenských vizí dosažených realizací specifických cílů bude vlastní obnova a regenerace veřejných prostranství a zlepšená fyzická atraktivita městského prostředí, které se bezprostředně odrazí v zájmu, celkovém povědomí a pozitivním vnímání sídliště jako vhodného místa pro příjemné bydlení a život ze strany obyvatel i dalších osob. Uvědomění si sounáležitosti s místem a vytvoření genia loci, jsou předpoklady pro jeho vědomou i podvědomou ochranu a podporu ze strany jeho obyvatel města i dalších osob, což by se mělo sekundárně pozitivně odrazit v poklesu lhostejnosti k veřejné infrastruktuře (např. při prevenci vandalismu apod.), jeho individuální ochraně ze strany každého jedince a větším zájmu o celkové dění ve městě. Významným záměrem je zatraktivnění sídliště Svibice, aby se stalo přitažlivým zejména pro mladé lidi, rodiny s dětmi a vzdělané ekonomicky aktivní obyvatelstvo a došlo tak k přirozenému ekonomickému rozvoji a růstu města.
22 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
3.
ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY
Existenční lidská potřeba bydlení má společenské důsledky a její uspokojování je citlivá sociálně politická otázka. Participace společnosti na uspokojení této potřeby má ochránit před nedůstojným bydlením, které se následně promítá ve zvýšeném výskytu sociálně patologických jevů. Rozvoj individua jako sociální bytosti ale neprobíhá pouze v hranicích bytu, do uspokojování potřeb bydlení vstupuje i širší vnějšní obytné prostředí, o které se dělí se svými sousedy a dalšími obyvateli. Výrazem vyspělosti společnosti je péče o toto prostředí a jeho stav odráží kulturnost obyvatel. Zvýšenou pozornost je mu třeba věnovat v místech větší koncentrace lidí a bytů, tj. v bytových domech a z nich tvořených obytných souborech, které jsou typické pro urbanizované formy moderního osídlení. Podcenění nebo nevyrovnanost některé z funkcí bydlení, event. negativní změny ekonomických podmínek, s sebou přinášejí problémy a narušení plynulého vývoje. Sídliště Svibice je charakterizované jednou z nejvyšších hustot zalidnění v Českém Těšíně. Vzhledem k absenci významných investic do jeho veřejných prostranství a budov v minulých letech, dochází k jejich chátrání. V důsledku těchto skutečností si tyto žádají rozsáhlé rekonstrukce, opravy a údržbu. Nutností je také regenerace a stavební obnova panelových domů, které vykazují vysokou energetickou náročnost. V sídlišti kvůli volnému způsobu zastavění a zrušení rozdílu mezi veřejným prostorem ulic a náměstí a polosoukromým prostorem uzavřených bloků panuje nevyjasněnost vztahů ploch k prostoru. Jednotlivé prostory mezi domy si jsou svojí neurčitostí a nevyhraněností navzájem podobné (volné plochy „nikoho“) a místa v sídlišti jsou špatně zapamatovatelná. Závažným problémem je nedostatek dominant, ztráta klasické ulice a nevyužitý parter obytných objektů. Absence urbánní kultury způsobuje nejen problémy v orientaci, ale i psychologické znehodnocení prostoru sídliště. Špatně působí nevábná zákoutí, neudržované pozemky a komunikace. Chybějící služby v parteru obytných bloků podtrhují fádnost a anonymitu sídlištního prostředí, projevy vandalismu (sprejerství, ničení zeleně) odráží i sníženou úroveň sociálních vztahů a společenské kontroly, což souvisí i s nudou, tedy s nedostatkem hodnotnějších volnočasových aktivit, zejména mládeže. V sídlišti Svibice se také dostal do střetu boom automobilové dopravy a kapacitně omezená uliční síť, jejíž vjem je umocněn zejména v jednostranně zónovaném prostoru monofunkčního obytného souboru Svibice. Z důvodů výše uvedených byla v Českém Těšíně pro zlepšení kvality bydlení vybrána právě problémová zóna sídliště Svibice, které je největším obytným okrskem tohoto typu ve městě. Potřeba zlepšení fyzického prostředí sídliště Svibice vychází z retrospektivního hodnocení jeho geneze (snížená kvalita domovního fondu od období výstavby, zanedbaná veřejná prostranství, nepříznivá sociální struktura) a vzhledem ke změněné ekonomické situaci na sebe tato oblast nabaluje ekonomické problémy svých obyvatel (vysoká dlouhodobá nezaměstnanost, snížená bezpečnost, kriminalita, resp. vandalismus). Příčinou tohoto stavu jsou také rostoucí nároky obyvatel na kvalitu obytného prostředí, dostupnost a v neposlední řadě také kapacitu veřejných prostranství a veřejných služeb pro obyvatele a to, že sídliště Svibice těmto zvyšujícím se požadavkům neodpovídá. Nedostatečná fyzická atraktivita území může mít negativní vliv na kvalitu života a další sociální a životní podmínky. V konečném důsledku pak vedou tyto skutečnosti k prohlubování trendu snižování trvale bydlícího obyvatelstva. Hrozba segregace a vzniku ghett vyloučených osob je na sídlišti Svibice reálnou obavou, uvážíme-li také jeho izolovanou polohu v územně funkční struktuře města. Všestranné zkvalitnění prostředí sídliště je v souladu s potřebami udržitelného rozvoje. Absence obnovovacích investic v minulosti nyní vyžadují celkovou obnovu a oživení prostoru a související infrastruktury. Vymezení území se kryje ze základní sídelní jednotkou (ZSJ) Svibice II (kód ZSJ 30496). Vybraná zóna podpory musí splňovat alespoň tři z kritérií uvedených v nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, článku 47 a další podmínkou je ucelenost zóny (územní souvislost) a minimální počet 500 bytů. Kriterium minimálního počtu bytů je splněno, podle SLDB 2001 má sídliště Svibice 2 310 bytů, ve kterých k 30. 6. 2008 žilo 6 471 obyvatel a Sídliště Svibice splňuje právě tři vstupní kriteria pro výběr zóny dle nařízení Komise (ES).
23 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Výdaje na podporu bydlení je možné považovat za způsobilé, pokud jsou realizovány prostřednictvím aktivit IPRM ve vymezené zóně města, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 2 písm.a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 (obecné nařízení). Problémová obytná zóna musí být vybrána na základě kritérií uvedených v čl. 47 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 (prováděcí nařízení), musí vykázat nepříznivé hodnoty alespoň tří kritérií. V rámci vybrané zóny ZSJ Svibice II jsou jimi: b) vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti – 13,6 % d) nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu – 29,4 % i) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí – 96,2 %
Pro úplnost je popis všech hodnotících kriterií uveden v příloze tohoto dokumentu.
24 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
4.
POPIS ZÓNY
Sídliště Svibice leží v jihozápadní části města Český Těšín, je součástí k.ú. Český Těšín. V rámci města se jedná o největší soustředění panelových domů, postavených podle jednotné urbanistické koncepce. Na rozloze cca 28 ha bylo evidováno na konci roku 2007 celkem 6 540 trvale bydlících obyvatel, soustředěných do 2 310 bytů ve 130 domech, ze kterých je 83 domů bytových. Období výstavby panelových domů je dekáda 1980 – 1990, kdy byly sídlištní byty stabilizačním prvkem těžebních a hutních pracovníků regionu. Vklíněné rodinné domy, které jsou pozůstatkem původní zástavby, jsou převážně z let 1946 – 1980.
Obr. 1 Vymezení zóny IPRM
Zdroj: vlastní zpracování, město Český Těšín
Severní hranici řešeného území tvoří komunikace III/01139 ulice Slovenská, z východu ohraničuje území komunikace I/11 ulice Jablunkovská, jižní hranici tvoří Šadovský potok a areály mateřských škol. Západní hranici tvoří zástavba domů na obslužné komunikaci Polní. Původní obec Svibice (jižně od sídliště) byla k Českému Těšínu připojena v roce 1948, většina původní obce (včetně hřbitova, kostela a návsi) se zástavbou rodinných domů však leží mimo zónu podpory IPRM v IOP. Součástí zóny podpory IPRM v IOP je z původní zástavby pouze do sídliště vrostlá enkláva rodinných domů na Cihlení a Plotní ulici. Již při příjezdu do města jak po silnici I/11 od Třince, tak po novém obchvatu od Frýdku-Místku je zřetelná izolovanost sídliště od ostatní kompaktní městské zástavby. Na severu k němu přiléhá plocha se smíšenými funkcemi (drobná výroba a podnikání, školství, maloobchod, sport, nevyužité plochy, opuštěné drobné výrobní areály, devastované plochy), západní hranici tvoří liniová bariéra oploceného železničního tělesa a na východě přechází sídliště v ruderální lada.
25 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Data pro zpracování IPRM byla přejata ze statistik ČSÚ – ZSJ Svibice, což představuje níže uvedenou oblast (která je rovněž zaznačena v územním plánu). ZSJ Svibice však co se týče sídelních charakteristik zahrnuje především sídliště Svinutce (vytýčenou zónu IPRM Český Těšín). Obr. 2 Plocha ZSJ Svibicem, za níž jsou vykazována data pro zpracování IPRM
Zdroj: vlastní zpracování, město Český Těšín
Výšková hladina domů ve Svibici je různá. V severní části se převážně jedná o šesti a osmi podlažní neprůchodnou proudovou nebo vnitroblokovou zástavbu, v jižní části jsou převážně osmi a dvanáctipodlažní výškové domy. Vzhledem k rovinatému reliéfu sídliště je velmi kontrastní přechod mezi výškovými domy a původní zástavbou rodinných domů. Patrná je potřeba obyvatel rodinných domů oddělit se od okolní panelákové zástavby – charakteristické jsou vysoké pletivové ploty. K charakteristice domovního a bytového fondu je vhodné uvést ukazatel obložnosti bytů, který v sídlišti Svibice dosahuje 2,8 obyvatele, což je hodnota nad celoměstským i celorepublikovým průměrem. Příčiny tohoto stavu lze hledat v nedobrovolném vícegeneračním soužití; pro spekulativní úvahy o vyšší porodnosti sociálně slabého méně vzdělaného obyvatelstva nejsou k dispozici relevantní data.
Obr. 3 Struktura bytového fondu v sídlišti Svibice podle doby výstavby
26 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE 100 90
bytové domy rodinné domy
počet postavených domů
80 70 60 50
82
40 30
0
20 29
10
0 5
0 1
- 1919
1920 - 1945
0
1946 - 1980
8
1 3
1981 - 1990
1990 - 2001
období výstavby Zdroj: Český statistický úřad Vývoj počtu obyvatel v sídlišti Svibice v době od posledního SLDB má regresivní charakter (obr. 2). S poklesem počtu obyvatelstva se potýká celé město, avšak zatímco v rámci celého města poklesl (období 2001 – 2007) počet obyvatel o 2,1 %, v sídlišti Svibice je tento pokles 6,7 %. Absolutní čísla jsou ještě více alarmující, neboť z nich lze vyčíst, že úbytek počtu obyvatel v sídlišti Svibice je zčásti vyvolán vnitroměstskou migrací do atraktivnějších čtvrtí.
Obr. 4 Vývoj počtu obyvatel v sídlišti Svibice v letech 2001 - 2007
7100
počet obyvatel
7000
7009
6900 6823
6800
6791
6700 6600 6540 6500 6400 2000
6471 2001
2002
2003
2004 roky
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Český statistický úřad, evidence obyvatel MU Český Těšín Na základě empirie lze předpokládat, že ze sídliště odchází vyšší střední třída, která migruje do rodinných domků. Po jejich odstěhování v sídlišti zbylí představitelé střední vrstvy,
27 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE doposud se svým bydlením spokojeni, začínají mít pocit, že jsou deklasováni a mají nové chudší sousedy. Tím se u nich vyvíjí pocit sociální frustrace, která se zvětšuje v závislosti na postupujícím přechodu méně favorizovaných sociálních vrstev do sídliště. Narušená je i věková struktura sídliště, kde je podíl poproduktivní složky obyvatel pouhé 3,3 %, produktivní složka tvoří 70,3 %. Jedná se o důsledek období výstavby sídliště (1981 – 1990) (obr. 1). Z toho vyplývá otázka denního chodu života sídliště, které se během dne prakticky vylidňuje, neboť ekonomicky aktivní obyvatelé vyjíždějí za prací. Ke zmírnění tohoto jevu kuriózně přispívá nezaměstnanost a stárnutí obyvatelstva sídlišť. A právě u těchto lidí vzniká větší sepětí s bezprostředním okolím domu i s celým sídlištním prostředím. Nestandardní věková struktura obyvatelstva také spoluvytváří nestandardní sociální prostředí, které neumožňuje normální komunikaci a styk mezi generacemi. Obyvatelé sídliště vnímají jako problém i docházkové vzdálenosti ke čtyřem zastávkám hromadné dopravy, jejíž linky vedou po obvodu sídliště. Vzhledem k minimu pracovních příležitostí v sídlišti způsobuje časově náročná (45 min a více) každodenní dojížďka do zaměstnání potíže zejména ženám. Pozitivně vnímaná je přítomnost dvou obchodních středisek (supermarket Lídl a potraviny Enapo, drogerie, textil, herny, noční bary apod.), služeb obyvatelstvu (3 restaurace, kadeřnictví, kosmetika apod.) a několik dalších obchodů s potravinami v parteru bytových domů. Také další služby v sídlišti umístěné (zdravotní středisko, lékárna, pošta, 3 základní školy se sportovním areálem a skate parkem a tři mateřské školy, z toho jedna MŠ i ZŠ s polským vyučovacím jazykem) doplňují nabídku uspokojení základních potřeb přímo v sídlišti. V centru sídliště jsou dva panelové domy s pečovatelskou službou a malometrážními byty, nízkoprahové zařízení pro neorganizované děti a mládež, na hranici sídliště je domov seniorů a křesťanské centrum. Celkově lze konstatovat, že terciérní infrastruktura dosahuje v sídlišti uspokojivých standardů. Několik obyvatel podniká v různých nevýrobních oborech „doma“ v sídlišti, což přispívá k rozmanitosti prostředí a snižuje nároky na dopravu za službami do centra. Sídliště Svibice je ukázkou filozofie zónování socialistických měst, jedná se o typickou obytnou jednotvárnou zónu, jejíž šedivost však v posledních letech díky zateplování a výměnám okenních výplní ustupuje do pozadí. Velké měřítko zástavby neumožňuje pocit soukromí a domova, který by byl obyvatel schopen považovat za „své“. Deprimující urbanismus a uniformní architektura demonstrují „kolektivní rovnost“, kterou umocňuje rovinatý reliéf. V sídlišti kvůli volnému způsobu zastavění a zrušení rozdílu mezi veřejným prostorem ulic a náměstí a polosoukromým prostorem uzavřených bloků panuje nevyjasněnost vztahů ploch k prostoru. Jednotlivé prostory mezi domy si jsou svojí neurčitostí a nevyhraněností podobné (volné plochy „nikoho) a místa v sídlišti jsou špatně zapamatovatelná. Plochy pro dětskou hru jsou nevalné úrovně, většinou se jedná o nevhodné tyčové prolézačky a ze země trčící pneumatiky bez nebo s funkčně chudou doplňkovou infrastrukturou. Zásahem nedávné doby bylo zaasfaltování několika pískovišť, čímž sice vznikly potenciální plochy pro hru starších dětí, které ovšem při nedoplnění alespoň minimálního herního mobiliáře využívány nebudou. V sídlišti se projevuje vandalismus (sprejerství, ničení zeleně, nedisciplinované ukládání odpadu kolem kontejnerů). Kvalita povrchu chodníků odpovídá době svého vzniku, do současné doby zůstávají v sídlišti vyšlapané pěší stezky v zelených plochách a bezbariérové úpravy se vyskytují jen ojediněle. Obecně veřejná prostranství sídliště jsou zanedbaná. V celém sídlišti je ale velkým problémem doprava v klidu. V pásu podél Jablunkovské ulice vznikly v nedávné době dvě parkovací plochy u supermarketu Lídl. Při výstavbě sídliště se však nekalkulovalo se současnou mírou motorizace, dnešní deficit parkovacích míst se neustále vzhledem k počtu obyvatel projevuje parkováním po obou stranách průjezdních komunikací, na chodnících a plochách zeleně; postupně se zaplňují i ulice v přilehlé zóně rodinných domů původní obce. Auta parkují podél všech komunikací, což představuje nebezpečí především pro děti, neboť se nemohou rychle a jasně zorientovat a rozlišit bezpečný prostor ulice určený pro hru, od prostoru s cirkulací aut. Nedozírné mohou být následky sníženého průjezdného profilu sídlištních komunikací v případě potřeby průjezdu např. požární techniky. Potřebu dalších parkovacích stání je třeba navrhovat vhodnou úpravou a organizací stávajících parkovacích stání nebo stavebními úpravami ulic uvnitř zástavby na zklidněné komunikace, event. obytné ulice, za dodržení současného zájmu neubírání ploch zeleně.
28 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Výše uvedené komentáře jsou jak kumulovanou interpretací řízených rozhovorů prováděných při terénním výzkumu s nahodilým vzorkem obyvatel sídliště Svibice podle jednotné osnovy v polovině roku 2008, tak se 1 opírají o v roce 2004 zpracovanou studii regenerace sídliště .
1
Studie regenerace panelového sídliště Svibice – Český Těšín. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. 2003, 10 s. + fotodokumentace+ přílohy
29 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
5.
POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM
K naplnění specifických cílů IPRM dojde skrze realizaci dílčích projektů v jednotlivých opatřeních. Avšak je zapotřebí mít na paměti, že IPRM obsahuje nosné projekty, které by, pokud by nebyly realizovány, vedly k nenaplnění vytyčených indikátorů a k výraznému zaostávání rozvoje města. IPRM není jen strategickým dokumentem, ale taktickým nástrojem k řešení zcela konkrétních problémů města. Cíle, strategie, opatření a dílčí projekty vycházejí z výsledků provedených analýz. Rozsah dílčích projektů je však limitován zdrojem spolufinancování (IOP, TOP, ROP a jiné zdroje). Závaznou část IPRM tvoří cíle, opatření a dílčí projekty spolufinancované v rámci programu IOP (prioritní osa 5.2. Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, oblast podpory 5.2. a) revitalizace veřejných prostranství, 5.2. b) regenerace bytových domů). IPRM Svibice je definován svým integrovaným přístupem k řešení problémových oblastí v rámci vybrané lokality, proto obsahuje i projekty, které mohou být spolufinancovány z ostatní prioritních oblastí ROP či z tematických operačních programů (TOP) nebo jiných zdrojů, a tvoří indikativní část IPRM. Finanční vyjádření jednotlivých opatření je uveden v kapitole 8 Finanční plán.
5.1
Opatření IPRM
Jak již bylo řečeno, pro naplnění globálního cíle IPRM bylo zvoleno několik opatření, jejichž naplnění je základním stavebním kamenem realizace IPRM. Na základě SWOT analýzy a ve shodě se strategickým dokumentem rozvoje města Český Těšín, byly vybrány tyto prioritní oblasti. 5.1.1
Prioritní oblast A. Revitalizace veřejných prostranství
Cíl opatření Regenerovat sídlištní prostor na moderní a urbanisticky hodnotnou část města a tím zvýšit atraktivitu veřejných prostranství, komunikací a zeleně v městské části Svibice. Výchozí stav Sídlištní prostor vymezené zóny vykazuje základní definiční znaky problémů současných sídlišť, jež vznikaly za období normalizace. Technická nevybavenost veřejných prostor stejně jako nevybavenost tohoto prostoru z hlediska dopravy v klidu, již neodpovídají současným trendům a společenskému vývoji. Současně stále rostoucí nároky obyvatel na kvalitu obytného prostředí, dostupnost a v neposlední řadě také kapacitu veřejných prostranství a veřejných služeb pro obyvatele, jsou problémy vyskytující se v definičním území. Tato skutečnost vede k nedostatečné fyzické atraktivitě území, což může mít negativní vliv na kvalitu života a další sociální a životní podmínky. V konečném důsledku pak vedou tyto skutečnosti k prohlubování trendu snižování trvale bydlícího obyvatelstva. Přehled opatření A. 1 Regenerace dopravní infrastruktury A. 2 Regenerace veřejného prostranství A. 3 Revitalizace návazné občanské vybavenosti
30 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE 5.1.1
Popis jednotlivých opatření priority A Opatření A.1 Regenerace dopravní infrastruktury
Cíl Cílem daného opatření je zvýšení kvality a průchodnosti místních komunikací a sídlištních lokalit. Popis, zdůvodnění Předpokladem pro řešení stávajícího problému dopravy v rámci oblasti je řešení dopravy v klidu a řešení pěší dopravy. Vybraná zóna v současné době je vybavena parkovacími stáními jen v některých ulicích, což je důsledek fyzického uspořádání budov a tato situace je řešena odstavnými parkovišti, či parkovacím stáním kolmým k průjezdné komunikaci. Předpokladem je tedy řešení nejen parkovacích ploch, ale také zlepšení stavu systému pěších komunikací a pojezdných ploch pro zásobování občanské vybavenosti. V rámci IPRM budou z rozpočtu podpořeny následující aktivity: modernizace místních a účelových obslužných komunikací, včetně nezbytné úpravy technické infrastruktury, infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti a mobility občanů, technická řešení zklidnění dopravy, podpora využívání environmentálně šetrných druhů dopravy, modernizace a výstavba parkovacích ploch, včetně napojení na stávající komunikace a nezbytné technické infrastruktury.
Opatření A.2 Regenerace veřejného prostranství Cíl Cílem daného opatření je zvýšení estetické hodnoty veřejného prostranství v rámci sídlištních lokalit a zvýšení bezpečnosti v předmětném prostoru. Popis, zdůvodnění Jednou z hlavních celospolečenských vizí dosažených realizací specifických cílů bude vlastní obnova a regenerace veřejných prostranství a zlepšená fyzická atraktivita městského prostředí, které se bezprostředně odrazí v zájmu, celkovém povědomí a pozitivním vnímání sídliště jako vhodného místa pro příjemné bydlení a život ze strany obyvatel i dalších osob. Uvědomění si sounáležitosti s místem, v němž žijeme, vytvoření genia loci, je předpokladem pro jeho vědomou i podvědomou ochranu a podporu ze strany jeho obyvatel města i dalších osob, což by se mělo sekundárně pozitivně odrazit v poklesu lhostejnosti k veřejné infrastruktuře (např. při prevenci vandalismu apod.), jeho individuální ochraně ze strany každého jedince a větším zájmu o celkové dění ve městě. 1
Současný stav veřejných prostor v rámci sídlištního prostoru vymezené zóny je již z hlediska funkčnosti a potřeb bydlení nevyhovující. Dlouhodobě přetrvávající technický stav či absenci základní vybavenosti veřejných prostor řeší toto opatření.
V rámci IPRM budou z rozpočtu podpořeny následující aktivity: vybudování protihlukových stěn, autobusových čekáren, výstavba a technické zhodnocení technické infrastruktury: zařízení na odtok přívalových vod a další protipovodňová zařízení, dešťová kanalizace, opatření na odstranění vrchního vedení napětí a jeho nahrazení kabelovým vedením, výstava a modernizace veřejného osvětlení, pořízení bezpečnostního kamerového systému, budování či modernizace nekomerčních volně přístupných rekreačních a sportovních
1
Veřejným prostranstvím jsou podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, „všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“
31 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE ploch, parkové úpravy, pořízení a obnovy městského mobiliáře, úpravy a zřizování vodních ploch (výdaje na koupaliště nejsou způsobilé), zřizování a úpravy vodních zdrojů, např. vrt pro využití zavlažování veřejného prostranství
A.3 Revitalizace návazné občanské vybavenosti Cíl Cílem daného opatření je zvýšení kvality života obyvatel města, zvýšení dostupnosti služeb občanské vybavenosti a zajištění podmínek pro kvalitní poskytování veřejných služeb v zařízeních občanské vybavenosti. Popis, zdůvodnění Při definici vybraného území byly vymezené okruhy prioritních oblastí, které lze primárně řešit v rámci IPRM, ale pro naplnění cílů je nutné akcentovat celkový stav dané oblasti a její návazné občanské vybavenosti z hlediska veřejných i komerčních služeb. Jedná se především o řešení problémů školství a modernizace výuky v rámci oblasti, komerčních a volnočasových zón, jejichž existence vytváří komplexní životní prostor v oblasti a jejichž výstupy jsou vnímány jako nezbytná součást moderního života a řešení potřeb. Toto opatření se zaměřuje na realizaci doprovodných projektů, který svojí návazností budou řešit integrovaný přístup k revitalizaci vybrané zóny a podpoří tak synergický efekt realizovaných projektů v rámci IPRM v IOP. Projekty spadající do tohoto opatření nelze financovat v rámci primárních činností a opatřeních definovaných v rámci opatření A a B, ale hrají důležitou funkci při revitalizaci vybrané zóny a plnění zvolených cílů a vizí. 1
Vytipované aktivity zahrnují: zkvalitnění infrastruktury pro vzdělávání , modernizace vybavení škol a školských zařízení, které odpovídá současnému vývoji a moderním výukovým metodám, zavádění informačních a komunikačních technologií do výuky, výstavba, obnova, rekonstrukce škol a školských zařízení (vyjma komplexních opatření ke snížení tepelné ztráty); podpora komunitní role škol a školských zařízení (vybavení pro další vzdělávání, poskytování komunitních služeb, tj. např. mateřská centra apod.) a aktivního využívání volného času dětí a mládeže při školách a školských zařízeních; zavádění ICT do výuky; infrastruktura pro celoživotní vzdělávání, regeneraci brownfields (zchátralých objektů a nevyužívaných ploch) zahrnující jejich využití pro účely v pro volnočasovou, školskou i podnikatelskou infrastrukturu. Tématicky se jedná o aktivity financované z jiných finančních zdrojů, které odpovídají vymezení aktivit opatření 3.2. Subregionální centra v rámci ROP.
5.2
Prioritní oblast B. Regenerace bytových domů
Cíl opatření Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností budov a jejich revitalizace. Specifickým cílem opatření je snížení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby, zejména energie na vytápění objektů bytových domů. Výchozí stav Současná situace bytových objektů a budov občanské vybavenosti není příliš uspokojivá. Důvodem jsou často zastaralé až chátrající objekty, nevyhovující dnešním požadavkům na energetickou náročnost a užitkovost. Zároveň se jedná o objekty zastaralé po technické stránce, je třeba provést opatření vedoucí k revitalizaci těchto objektů spočívající v činnostech oprav a rekonstrukcí objektů.
1 Školy a školská zařízení dle zákona 561/2004 Sb.
32 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Přehled opatření B. 1 Úspory energií bytového fondu B. 2 Revitalizace bytových domů B. 3 Snížení energetické náročnosti budov občanské vybavenosti
5.2.1
Popis jednotlivých opatření priority B
Opatření B.1 Úspory energií bytového fondu Cíl Cílem daného opatření je realizace úspor energií bytového fondu, čímž nepřímo dojde ke zvýšení ochraně životního prostředí (snížení CO2). Popis, zdůvodnění Pro zvýšení úspor energie jsou jako investiční podpora navržena typová technická opatření, zejména podpora snižování spotřeby energie budov prostřednictvím zlepšení energetických vlastností obálky budov. Bude provedeno zateplení těchto objektů vč. výměny oken a dveří, což povede ke snížení energetické náročnosti a efektivnější hospodaření s energiemi v těchto objektech. Vytipované aktivity zahrnují: zateplení obvodového pláště domu (zateplení fasády, výměna oken, rekonstrukce střechy atd.), pořízení, modernizace a rekonstrukce technického vybavení bytového domu (otopné soustavy včetně měření spotřeby tepla, rozvodu tepla, plynu a vody, vzduchotechniky, výtahu atd.), odstranění statických poruch domů (např. opravy nosných zdí a základových zdí, stropních konstrukcí atd.), sanace základů a hydroizolace spodní stavby.
Opatření B.2 Revitalizace bytových domů Cíl Cílem daného opatření je zvýšení kvality života obyvatel bytových domů, zajištění funkčnosti popř. prodloužení životnosti bytových domů. Popis, zdůvodnění Opravy a celkové revitalizace bytových domů, spočívající v úpravách často technicky zastaralých a nevyhovujících budov (opravy lodžií, střech, stoupaček, domovních rozvodů a dalších) jsou nezbytné pro zvýšení kvality života místních obyvatel. Vytipované aktivity zahrnují: rekonstrukce, modernizace, popř. technické zhodnocení, společných prostor (schodiště, chodby), rekonstrukce či modernizace lodžií, balkonů (např. výměna zábradlí, balkonů atd.), rekonstrukce prostor na sociální byty a jejich zařízení.
Opatření B.3 Snížení energetické náročnosti budov občanské vybavenosti Cíl Cílem daného opatření je snížení energetické náročnosti budov občanské vybavenosti a vytvořením tak úspor energií.
33 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Popis, zdůvodnění Úspory energie v oblasti konečné spotřeby představují vysoký potenciál nákladově efektivních a inovativních řešení v oblasti hospodaření s energií. Pro zvýšení úspor energie jsou jako investiční podpora navržena typová technická opatření, zejména podpora snižování spotřeby energie budov občanské vybavenosti v majetku měst a obcí prostřednictvím zlepšení energetických vlastností obálky budov. Toto opatření je tedy obsahově identické s prioritní oblastí Operačního programu životní prostředí, přičemž se zaměřuje na realizaci doprovodných projektů, který svojí návazností budou řešit integrovaný přístup k revitalizaci vybrané zóny a podpoří tak synergický efekt realizovaných projektů v rámci IPRM v IOP. Projekty spadající do tohoto opatření nelze financovat v rámci primárních činností a opatřeních definovaných v rámci opatření A a B, ale hrají důležitou funkci při revitalizaci vybrané zóny a plnění zvolených cílů a vizí. Vytipované aktivity zahrnují: zateplovací systémy budov, řešení výplní otvorů (výměna oken atd.), zrušení tepelných mostů, měření a regulace, zvýšení účinnosti energetických systémů budov, instalace zařízení na využívání odpadního tepla k výrobě energie.
Tématicky se jedná o aktivity financované z jiných finančních zdrojů, které odpovídají vymezení aktivit oblasti podpory 3.2. – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla.
34 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
6.
Realizace konkrétních opatření (v rámci jednotlivých projektů) prostřednictvím opatření IPRM povede očekávaným a žádoucím výstupům. Tato kapitola obsahuje přehled těchto očekávaných výstupů a výsledků. Ve vazbě na navrhovaná opatření byly vybrány indikátory, které jsou koncipovány tak, aby poskytovaly klíčové agregované údaje za jednotlivá opatření. Každé opatření je ve vazbě na indikátory hodnoceno samostatně. Vyhodnocení a monitorování budou vykonávat členové řídícího výboru IPRM ve spolupráci s partnery. Bližší informace k procesu výběru projektů obsahuje kapitola 12 Způsob výběru projektů.
1) Indikátory globálního cíle a specifických cílů IPRM Globální cíl: „Vyvážený rozvoj města, který bude respektovat principy trvale udržitelného rozvoje a povede ke zlepšení fyzického prostředí města a povede ke zlepšení kvality života jeho obyvatel“
Specifické cíle: A. zlepšení fyzického prostředí sídliště a vytyčené obytné zóny (zahrnující revitalizaci veřejných prostranství a regeneraci bytových domů) B.
snížení energetické náročnosti bytových domu obytné zóny a budov v majetku města
Na úrovni globálního a specifických cílů IPRM města Český Těšín byly vybrány níže uvedené relevantní indikátory.
Tab. 3: Přehled indikátorů Měrná jednotka
Název monitorovacího indikátoru
Kvantifikace Počáteční hodnota
Cílová hodnota
Indikátory financované z opatření A 47 778,00
Plocha revitalizovaného území
m
2
0
Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně
ha
0
4,50
Počet nově zřízených parkovacích míst
ks
0
70,00
Plocha regenerovaných chodníků
m
2
0
7000,00
Plocha regenerovaného území pro sport a mládež
m
2
0
400,00
%
0
30,00 %
Počet
0
2 276,00
tis.Kč/T CO2
0
800,00
Indikátory financované z opatření B
Úspora spotřeby energie bytových domů
Počet regenerovaných bytů Snížení emisí skleníkových plynů
35 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
Indikátory financované z jiných TOP Počet podpořených projektů (oblast podpory 3.2.) realizace úspor energií a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry Snížení spotřeby energie (oblast podpory 3.2. OPŽP)
počet
0
3,00
%
0
30,00 %
0
3,00
Indikátory financované z ROP Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst
počet
Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání
m
2
0
600,00
Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech sloužících veřejné správě
m
2
0
350,00
Zdroj: Řídící výbor
Počet regenerovaných bytů – počet bytových jednotek v bytových domech, ve kterých budou provedeny stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu budov, tzn. např. energeticky efektivní sanace, odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad, opravy a rekonstrukce technického vybavení domů, vybudování sociálních bytů z nevyhovujících bytů anebo z nebytových prostor, objektů. Plocha revitalizovaného území – celková výměra vymezené plochy problémového sídliště, na které budou prováděny konkrétní úpravy vedoucí ke zvýšení kvality života obyvatel sídlišť včetně zvýšení bezpečnosti. Úspora spotřeby energie bytových domů – procentické vyjádření snížení spotřeby energie v bytových domech na území problémových sídlišť, tj. vyjádření rozdílu spotřeby energie před provedením energetických sanací obytných budov a po jejich dokončení.
36 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
7.
ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM
Harmonogram realizace jednotlivých aktivit je nastaven tak, aby strategický cíl Integrovaného plánu rozvoje města byl splněn do roku 2013. Město Český Těšín plánuje realizovat několik významných projektů a to jak těch, které byly zařazeny v rámci IPRM tak také navazující projekty, které budou předloženy do ostatních operačních programů (ROP Moravskoslezsko, OP Životní prostředí). Při realizaci IPRM není podmínkou zahájení jedné aktivity ukončením aktivity druhé. Navíc jednotlivé aktivity budou realizovány tak, aby postupně docházelo k naplňování indikátorů. V rámci níže uvedeného harmonogramu je uveden reálný předpoklad naplňování IPRM prostřednictvím realizace jednotlivých opatření (resp. projektů – viz níže). V harmonogramu jsou uvedeny i předpokládané částky odpovídající jednotlivým opatřením (v mil. Kč), resp. aktivitám (indikativně v mil. Kč). Harmonogram je stanoven tak, aby zahrnoval časovou rezervu pro realizaci jednotlivých opatření (resp. projektů) tak, aby v případě zpoždění realizace oproti plánu nemělo žádný negativní dopad na naplnění indikátorů, splnění cílů a celkovou realizaci IPRM. Harmonogram zobrazuje pouze období předpokládané věcné realizace jednotlivých opatření/projektů. Doba potřebná pro přípravu žádosti o dotaci zde není uvedená a poběží dle postupů uvedených v kapitole č. 12 Způsob výběru projektů. To je také důvodem, proč harmonogram IPRM začíná až rokem 2009, přestože jednotlivé žádosti o dotace budou zpracovávány již v roce 2008, avšak právě jejich realizace začne v roce 2009. V harmonogramu také není uvedena doba plateb či přímo etapizace jednotlivých projektů. Časovou návaznost jednotlivých aktivit po celou dobu realizace IPRM a návazných projektů naznačují níže uvedené harmonogramy. Tab. 4: Časový harmonogram realizace projektů zařazených v IPRM v rámci IOP Název projektu
2009
Časový harmonogram 2010 2011 2012
2013
Revitalizace obytného domu Kysucká 1821/8 a 1822/10, I. etapa Revitalizace obytného domu Kysucká 1821/8 a 1822/10, II. etapa Parkoviště na ul. Čáslavské Parkoviště na ul. Čáslavské u restaurace Kysuca Revitalizace veřejných prostranství, I. Etapa Rozšíření ul. Svibické se zřízením parkovacích stání Revitalizace veřejných prostranství, II. Etapa Revitalizace veřejných prostranství, III. Etapa Rekonstrukce chodníku Svibice, II. a III. etapa Revitalizace veřejných prostranství, IV. etapa Revitalizace veřejných prostranství, V. etapa Rekonstrukce výtahů – Český Těšín Svibice Modernizace otopné soustavy (regulační uzly) – Český Těšín Svibice
37 / 73
VERZE 09/01
2014
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Rekonstrukce elektroinstalace (společné prostory) – Český Těšín Svibice Zateplení panelového domu na ul. Mládežnická 884/1 a 885/3 Český Těšín Rekonstrukce výtahu – Bytové družstvo Svibice Modernizace elektroinstalace společných prostorů bytového domu Pod Zvonek 24/1776 Český Těšín Revitalizace bytového fondu v městské části Český Těšín – Svibice v rámci IPRM Revitalizace – stavební úpravy bytového domu Kysucká 1808/6 – Český Těšín, Svibice Revitalizace – stavební úpravy bytového domu Kysucká 1795/9 – Český Těšín, Svibice Revitalizace – stavební úpravy bytového domu Kysucká 1800/45 – Český Těšín, Svibice Rekonstrukce lodžií – zasklení a související úpravy Český Těšín, Svibice Rekonstrukce střech, včetně zateplení – Český Těšín, Svibice Rekonstrukce elektroinstalace II (společné prostory) – Český Těšín, Svibice Modernizace otopné soustavy (ekvitermní regulace) – Český Těšín, Svibice Rekonstrukce stoupaček vody SV, TV a cirkulace TV – Český Těšín, Svibice Rekonstrukce vstupních portálů, schodišť a svislé hydroizolace – Český Těšín, Svibice Zdroj: Řídící výbor
Tab. 5: Časový harmonogram realizace projektů navazujících na projekty IPRM Název projektu
2009
Časový harmonogram 2010 2011 2012
2013
2014
Zateplení a výměna oken MŠ, Čáslavská 8 Zateplení a výměna oken MŠ, Okružní Zateplení a výměna oken ZŠ a MŠ Svibice, Polní 10 MŠ Čáslavká 8, odloučené pracoviště Okružní 1759 - venkovní areál Zateplení obvodového pláště a výměna oken a dveří včetně zateplení střechy na všech pavilonech ZŠ, Pod Zvonek
38 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Rekonstrukce objektu volnočasového nízkoprahového zařízení pro děti a mládež STŘEP Zdroj: Řídící výbor Tyto harmonogramy zachycují předběžný harmonogram realizace indikativních projektů, které bude předcházet vyhlášení výzvy a příjem žádostí na jednotlivé projekty. Návazné projekty budou financovány z ROP NUTS II Moravskoslezsko, popř. TOP Operační program Životní prostředí, Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Výše podpory bude určena dle daných projektů a podmínek uvedených programů. Pro realizaci IPRM bude možné využít dotace z oblasti 5.2 v rámci IOP. Část prostředků bude čerpána z vlastního rozpočtu města Český Těšín (pokud bude žadatelem přímo město) a soukromými zdroji (v případě, že žadatelem budou partneři IPRM – zástupci bytových družstev). Na základě zkušeností z minulého plánovacího období bude vhodné využít k průběžnému financování také bankovních úvěrů. Pokud to bude vhodné, město se pokusí využít také další finanční mechanismy (např. PPP apod.).
39 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
8.
FINANČNÍ PLÁN
V rámci předkládaného IPRM jsou nastaveny tyto dílčí alokace v rámci jednotlivých opatřeních a programů do jednotlivých let. Finanční plán vychází z předpokládaného harmonogramu realizace a předpokládané výše způsobilých výdajů projektů zařazených do aktuálního indikativního seznamu projektových záměrů a je vyčíslen v Kč.
Tab. 6: Plán alokace finančních prostředků na jednotlivá opatření IPRM Priorita
Priorita A Revitalizace veřejného prostranství
Priorita B Regenerace bytových domů
Výše podpory v % celkové alokace na IPRM)
49,07 %
50,93 %
Zdroj: Řídící výbor
Tab. 7: Přehled rozdělení finančních zdrojů IPRM v Kč
IOP
TOP
Finanční zdroje 85,0% 5.2a 5.2b 40,0% 5.2b město 60,0% 5.2b ostatní 85,0% 5.2c 90,0% OPLZZ 90,0% OPŽP 92,5% ROP
ROP Město 5.2a 5.2b 5.2c OPŽP ROP Kraj Soukromé zdroje s IOP 5.2b s OPLZZ Celkem
15,0% 60,0% 15,0% 10,0% 7,5% 0,0% 40,0% 10,0%
v Kč 75 676 000 Kč 46 899 000 Kč 17 075 000 Kč 29 825 000 Kč 0 Kč 0 Kč 74 655 000 Kč 7 464 750 Kč 47 866 000 Kč 13 354 000 Kč 25 611 000 Kč 0 Kč 8 295 000 Kč 605 250 Kč 0 Kč 19 883 000 Kč 19 883 000 Kč 0 Kč 272 443 750 Kč 181 424 000 Kč 91 020 000 Kč
Celkem IOP Celkem projekty pod čarou
Zdroj: Řídící výbor
40 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Tab. 8: Finanční plán IPRM v letech 2009 -2013 Finanční zdroje IOP
TOP ROP město vlastní zdroje kraj soukromé zdroje celkem celkem IOP celkem projekty pod čarou
85% 5.2.a) 5.2b) 85% 5.2.c) 90% OPLZZ 90% OPŽP 92,5% ROP
v Kč 75 676 000 46 899 000 0 0 74 655 000 7 464 750 47 866 000 0 19 833 000 272 393 750 181 424 000 91 020 000
2008 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2009 14 255 000 13 032 000 0 0 14 337 000 7 464 750 6 542 250 0 7 874 000 63 505 000 39 505 000 24 000 000
2010 39 825 000 16 302 000 0 0 33 255 000 0 22 919 000 0 5 448 000 117 749 000 80 798 000 36 950 000
2011 12 526 000 17 566 000 0 0 27 063 000 0 16 804 000 0 6 561 000 80 520 000 50 450 000 30 070 000
2012 9 070 000 0 0 0 0 0 1 600 000 0 0 10 670 000 10 670 000 0
Zdroj: Prognóza žadatele Z hlediska naplnění cílů IPRM a předpokládaného harmonogramu indikativních projektů, byly celkové finanční prostředky rozvrženy v rámci let takto:
Tab. 9: Roční alokace finančních prostředků v rámci IPRM v Kč IPRM
2009
2010
2011
2012
2013 celkem
5.2.a)
0
0
24 600 000
30 000 000
34 430 000
89 030 000
5.2.b)
0
386 781
48 562 429
26 223 000
17 221 790
92 394 000
CELKEM
0
386 781
73 162 429
56 223 000
51 651 790
181 424 000
Zdroj: Prognóza žadatele
41 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE IPRM bylo schváleno zastupitelstvem města Český Těšín, které se jeho schválením zavazuje k zajištění financování projektů realizovaných v rámci IPRM.
8.1
Veřejná podpora
V rámci realizace podpory spojené s Integrovaným plánem rozvoje města nebude v rámci priority A spadající pod opatření 5.2 a) IOP - Revitalizace veřejných prostranství poskytována veřejná podpora. Veřejná podpora pro aktivitu 5.2 b) Regenerace bytových domů a část aktivity bude poskytována v režimu regionální mapy podpory. Spolufinancování projektů IPRM a) Revitalizace veřejných prostranství – bude hrazeno maximálně 85% způsobilých výdajů projektu prostřednictvím ERDF, zbytek způsobilých výdajů hradí příjemce b) Regenerace bytových domů – vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou podporu, nesmí příspěvek IPRM nesmí překročit možný strop veřejné podpory, který bude stanoven Evropskou komisí v rámci notifikace režimu podpory (max. 40 - 60 %) dle konkrétních podmínek ve výzvě. Příjemce nesmí na realizaci projektu čerpat dotaci z žádného jiného dotačního titulu, jiného operačního programu, jiných prostředků krytých z rozpočtu EU ani jiných finančních mechanizmů nebo nástrojů finančního inženýrství města, např. zvýhodněné úvěry z fondů měst.
42 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM
9.
Za jednotlivé etapy (příprava, zpracování, realizace a monitoring) IPRM je zodpovědný management IPRM a řídící struktura tedy zahrnuje tyto subjekty, které vzájemně v jednotlivých fázích IPRM spolupracují.
Jedná se o tyto orgány: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – řídící orgán celého Integrovaného operačního programu (IOP), ze kterého jsou poskytovány finanční prostředky na IPRM Řídící orgán TOP – řídící orgán tematických operačního programu, z nichž jsou poskytovány finanční prostředky na návazné projekty IPRM Orgány města – především Zastupitelstvo města a Rada města, které mají na starosti schvalovací procesy, zejména pak ve fázi zpracování IPRM; na doporučení Řídícího výboru schvaluje konečnou podobu IPRM Řídící výbor IPRM – nejdůležitější řídící složka na úrovni města ve fázi zpracování a hlavně realizace IPRM; má na starosti konečný výběr projektů, které budou do IPRM zařazeny, stejně tak jako jejich monitoring a případné změny a aktualizace IPRM; Pracovní skupina – akční složka celé řídící struktury, její úloha je nezastupitelná jak v přípravné fázi, tak také v průběhu samotného zpracování IPRM; kdy analyzuje stávající situaci, připravuje podklady pro rozhodování v ŘV IPRM. Do pracovní skupiny jsou zařazeni jak zástupci odborů města (především Odboru územního rozvoje a Odboru správy majetku města) tak také externí subjekty (konzultant, garanti jednotlivých projektů). Manažer IPRM – stojí v čele pracovní skupiny a zajišťuje celkovou komunikaci mezi zainteresovanými skupinami. Hodnotící komise – jde o nezávislý orgán zřízený primárně k hodnocení dílčích projektů IPRM, který také předkládá vyhodnocené projekty Řídícímu výboru IPRM s doporučením, zda projekt podpořit či nikoli.
Metodiky pro IPRM Při tvorbě IPRM byly použity následující dokumenty a metodické pokyny:
Metodický pokyn MMR
Prováděcí dokument IOP
Příručka pro předkladatele IPRM v IOP
Výzva k předkládání IPRM
9.1
Orgány implementace IPRM
9.1.1
Řídící výbor
Řídící výbor je složen z těchto osob, jejichž jmenný seznam je obsahem přílohy č 6 tohoto dokumentu, které byly jmenovány na základě usnesení č. 1765/20.RM a návrhu projednaného vedením města a firmou RENARDS s.r.o.
Mezi kompetence Řídícího výboru řadíme:
zřízení pracovní skupiny (jmenování popř. odvolání jejich členů)
řízení a koordinace přípravných aktivit pro zpracování IPRM
43 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
zajišťování vzájemné komunikace a zprostředkování informací (mezi externími subjekty, pracovní skupinou a zastupitelstvem a radou města)
prezentuje IPRM před hodnotící komisí
rozhodnutí o přiznání dotace a vydání Rozhodnutí žadateli
řídí se platnou legislativou, pokyny poskytovatele dotace
Činnost řídícího výboru bude ukončena do 31.12.2015. Řídící výbor se schází minimálně jednou měsíčně v období přípravy a zpracování IPRM. V rámci realizace IPRM se budou jeho členové scházet dle potřeby minimálně však jednou za šest měsíců tak, aby byla zajištěna dostatečná informovanost a docházelo k častým aktualizacím daného vývoje IPRM. Schůzky Řídícího výboru iniciuje Manažer IPRM, který taktéž vypracuje zápis z daného setkání a distribuuje jej všem členům Řídícího výboru. 9.1.2
Pracovní skupina
Pracovní skupina je složena osob, jejichž jmenný seznam je obsahem přílohy č 6 tohoto dokumentu, které byli zvoleni do funkce na základě rozhodnutí předsedy ŘV:
Mezi kompetence pracovní skupiny řadíme:
přípravu podkladů pro zpracování IPRM,
příprava podkladů pro Řídící výbor a pravidelné poskytování informací Řídícímu výboru,
konzultace a zapracování připomínek ze strany dotčených subjektů vzniklých v rámci veřejného projednávání,
spolupráce při zpracování jednotlivých metodik nutných k výběru a hodnocení dílčích projektů IPRM a zpracování a administrace výzev,
hodnocení projektů a jejich předkládání Řídícímu výboru IPRM s doporučením, zda projekt zařadit či nezařadit do IPRM,
řídí se platnou legislativou a pokyny poskytovatele dotace.
Pracovní skupina se schází minimálně dvakrát měsíčně v období přípravy a zpracování IPRM. V rámci realizace IPRM se budou jeho členové scházet dle potřeby, tak aby byla zajištěna dostatečná informovanost a docházelo k častým aktualizacím daného vývoje IPRM. Schůzky Řídícího výboru iniciuje manažer IPRM, který taktéž vypracuje zápis z daného setkání a distribuuje jej všem dotčeným členům pracovní skupiny. Řízení IPRM respektuje veškeré principy trvale udržitelného rozvoje města, posílení synergických efektů, stejně jako princip rovných příležitostí (každý se může svobodně vyjádřit ke koncepci IPRM, připomínkovat ji a podávat náměty pro její zlepšení). 9.1.3
Manažer IPRM
Manažer IPRM je jmenován na základě rozhodnutí Řídícího výboru a stojí v čele Pracovní skupiny, kterou metodicky vede. Manažer IPRM je hlavní komunikační osobou, která se spolupodílí na tvorbě IPRM, metodicky vede proces vzniku IPRM a podává konzultace také v oblasti zpracování dílčích projektů (nejedná se však konzultace věcného obsahu žádostí, ale o konzultace v oblasti formálních náležitostí a procedurálních postupů). Manažer zajišťuje komunikační toky v rámci všech fází programu IPRM i projektů.
44 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Dále je zodpovědný za koordinaci činností vedoucí k vyčerpání alokované finanční částky pro město Český Těšín v rámci přiznané podpory z IOP a k zajištění udržitelnosti výsledků a výstupů IPRM. 9.1.4
Hodnotící komise
Hodnotící komise bude ustavena až po schválení IPRM na základě aktuálních potřeb a skutečností.
Mezi kompetence Hodnotící komise se bude řadit:
spolupráce při tvorbě hodnotících tabulek a metodik
samotný proces hodnocení projektových žádostí
doporučení/nedoporučení jednotlivých projektů k financování Řídícímu výboru
vyžádání si doplňujících informací, příloh atd. v rámci procesu hodnocení
řídí se platnou legislativou, pokyny poskytovatele dotace
Výběr členů Hodnotící komise proběhne na základě jmenování těchto členů Řídícím výborem. Hodnotící komise se bude scházet dvakrát za rok, kdy bude rozhodovat a dávat doporučující stanoviska k realizaci jednotlivých projektů Řídícímu výboru. Členové hodnotící komise budou vázáni Etickým kodexem,který bude zajišťovat jejich nestrannost a stanovovat podmínky pro vyloučení možnosti střetu zájmů daných hodnotitelů.
Zapojení všech jednotlivých subjektů v rámci jednotlivých fází přehledně zachycuje příloha č. 7 tohoto dokumentu.
9.2
Organizační struktura
Pracovní skupina je významným orgánem v období tvorby a příprav IPRM. Žádost odevzdaná žadatelem na sekretariát města putuje k manažerovi IPRM a hodnotící komisi, kde dochází k její vyhodnocení. Po stanovené lhůtě vydá hodnotící komise doporučující/nedoporučující stanovisko k jednotlivým projektům Řídícímu výboru, který rozhodne o skutečnosti, zda daný projekt je součástí IPRM. V případě kladného rozhodnutí žadatel podá žádost o dotaci Centru pro regionální rozvoj ČR. Po přiznání dotace dochází k realizaci projektu, po níž následuje doba udržitelnosti. Manažer funguje pro všechny subjekty organizační struktury IPRM jako hlavní komunikační osoba, která je v čele pracovní skupiny, ale zároveň vykonává poradní funkci ve vztahu k Řídícímu výboru. Prováděním monitoringu bude pověřen Manažer IPRM a Řídící výbor, kteří budou sledovat nejen průběh celé realizace IPRM, ale také období udržitelnosti a budou tedy v daném období hodnotit monitorovací zprávy, popř. uskutečňovat nápravná opatření k eliminaci rizik narušujících realizaci0 IPRM a udržitelnost výstupů. Monitorovány budou zejména finanční toky, plnění časového harmonogramu a výstupů projektu, dále rizika, indikátory a další významné veličiny. Monitoring bude probíhat na základě zpracování průběžných zpráv, přičemž nejdelší období, za nějž bude zpráva zpracována nepřesáhne jeden rok. Řídící výbor bude dále informovat orgány města o průběhu realizace a monitoringu IPRM
Tok informací a rozhodovací procesy budou probíhat dle níže uvedeného modelu.
45 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Obr. 5 Organizační struktura a informační kanály
Pracovní skupiny
Ministerstvo pro místní rozvoj
1 2
Manažer IPRM
Řídící Výbor
CRR 3 4
Sekretariát IPRM
2
Hodnotící komise
5 4
Žadatelé
7
Administrace IPRM ( řízení IPRM, podání, výběr a kontrola projektů) Rozhodnutí o projektu či IPRM Realizace projektů Jedná s o oblast organizační struktury 1 – příprava a tvorba IPRM 2 – příjem žádosti o dotaci 3 – vydání doporučujícího/ nedoporučujícího stanoviska k jednotlivým žádostem 4 – potvrzení o skutečnosti, že projekt je součástí IPRM 5 – podání žádosti žadatelem na Centrum pro regionální rozvoj ČR 7 – realizace projektu žadatelem Zdroj: Řídící výbor
46 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
ZAPOJENÍ PARTNERŮ
10.
K základním principům strukturální politiky Evropské unie patří také princip partnerství. Město Český Těšín již od prvotního plánování a příprav vyhotovení IPRM zapojilo do jeho sestavení také nejrůznější subjekty působících ve veřejném, soukromém i neziskovém sektoru a veřejnost. Ve fázi přípravy se na tvorbě IPRM aktivně podíleli členové Řídícího výboru, pracovní skupiny, manažer IPRM a ostatní zainteresované skupiny (bytová družstva atd.). Město Český Těšín na vypracování IPRM spolupracovalo s těmito partnery:
Stavební bytové družstvo Těšíňan (nábřeží Míru 1883/22b, 737 01 Český Těšín)
Bytové družstvo Dynamik, bytové družstvo – Správa bytového fondu (Polní 1852/49, 737 01 Český Těšín).
Tab. 10: Funkce partnerů v jednotlivých fázích programu Subjekt
Bytová družstva
Přípravná fáze
Realizační fáze
Monitoring
Zapojení partnerů při výběru dílčích projektů
Spolupráce při vypracování odborné analýzy (SWOT), upozornění na nejvýznamnější problémy a rizika, konzultace při výběru řešené zóny a formulaci cílů.
Bude probíhat výrazněji až po ukončení „investiční části“ projektu. Významné je rovněž zapojení partnerů v pracovních skupinách, čímž jim bude umožněno přímo ovlivnit vývoj IPRM.
Partneři zastoupení v Řídicím výboru budou monitorovat průběžné naplňování indikátorů, schvalovat případné změny oproti plánu a budou předkládat orgánům města informace o vývoji IPRM a návrhy dalšího postupu. Partneři budou hrát významnou úlohu při zajištění udržitelnosti projektů. Jejich aktivity budou vytvářet potřebný „software“, kterým je podmíněna udržitelnost projektů
Realizace dílčích projektů musí být schválena Řídicím výborem, tedy partnery zde zastoupenými.
Zdroj: Řídící výbor
47 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Hlavní funkce jednotlivých subjektů spočívala v rámci přípravné fáze IPRM v připomínkování konceptu a významnou byla rovněž jejich konzultační funkce. Připomínky těchto subjektů byly zakomponovány do IPRM.
10.1
Veřejné projednání IPRM
Celý proces tvorby IPRM byl doprovázen veřejným projednáváním programu tak, aby bylo zajištěno působení synergií a prostředky byly využity co nejefektivněji. Veřejné projednání představuje klíčový nástroj zapojení veřejnosti do procesu přípravy a následně i realizace IPRM. Veřejnost byla o konání veřejného projednání vyrozuměna jednak informací v příslušné sekci na internetových stránkách města a osobní pozvánkou subjektům jež přímo mohou čerpat finanční prostředky z IPRM. Informace o konání veřejného projednání tak byla k dispozici pro všechny obyvatele města. Veřejné projednání se uskutečnilo v době, kdy byl dokument IPRM rozpracován, tak aby připomínky z něj vzešlé mohly být zapracovány a případně upraveny jednotlivé záměry a cíle. Tato verze IPRM byla následně prezentována a diskutována na veřejném projednání a připomínky z něj vzešlé byly zapracovány (případně zdůvodněno jejich nezapracování), čímž byl IPRM upraven do konečné podoby. Součástí veřejného projednání bylo nejen faktické projednání navrhovaného IPRM s veřejností, ale též projednání IPRM se všemi dotčenými subjekty, příslušnými politickými stranami a následně v zastupitelstvu města, které výslednou verzi IPRM definitivně schválilo před jejím předložením na MMR s žádostí o dotaci na realizaci
48 / 73
IPRM.
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
11.
NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ
Město v minulosti mělo zřízený Fond rozvoje bydlení, který je však v současnosti již zrušen a město zřizuje pouze fond rozvoje a rezerv, sociální fond, fond životní prostředí apod.), přičemž jde o účelové fondy, kde město shromažďuje prostředky právě na vymezené oblasti.
49 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ
12.
Výběr projektů IPRM v IOP bude probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Město Český Těšín respektuje základní principy veřejného zájmu a dbá na efektivní čerpání prostředků ERDF na realizaci investic zaručujících dosažení synergického efektu. Důraz při výběru projektu bude kladen na jeho přínos, potřebnost a kvalitu. Jednotlivé projekty budou posuzovány na základě formálních náležitostí, splnění podmínek přijatelnosti a transparentním bodovým ohodnocením budou seřazeny do tabulky projektů doporučených k financování. Tento seznam bude posléze předán ŘO IOP, který zajistí informování příslušných jiných ŘO OP. Popis řízení a koordinace aktivit v rámci IPRM je popsán v kapitole 9 Administrativní řízení IPRM. Popis a průběh přijmu žádostí o dotaci na projekty zařazené v rámci IPRM je zachycen v příloze č. 8 tohoto dokumentu.
Forma žádosti Projektová žádost (dále jen „žádost“) musí být zpracována v elektronické formě v IS BENEFIT7, která je k dispozici na webových stránkách www.eu-zadost.cz. Prostřednictvím internetového formuláře jsou data ukládána na vzdálený server a jsou chráněna proti přístupu třetích osob přihlašovacím jménem a heslem žadatele. (V případě potřeby je možnost přístup k žádosti povolit dalším osobám prostřednictvím parametrů, které „zakladatel“ žádosti vyplní v systému BENEFIT7.
Problémy s vyplněním žádosti atd. pomáhá řešit manažer IPRM, na něhož se žadatelé či mohou obracet a žádostí o pomoc při vyplňování žádosti. Manažer však nebude poskytovat rady v oblasti obsahové ale pouze v rámci řešení technických či formálních problémů. Podrobnější postup bude uveden v rámci Metodického pokynu, jenž bude zveřejněn společně s vyhlášením výzvy. Žádost musí být odevzdána jak v tištěné tak také elektronické podobě (po jejím finálním uložení), přičemž tištěná verze musí být podepsána statutárním zástupcem žadatele nebo odpovědnou osobou, kterou k takovému úkonu statutární zástupce zmocnil. V tomto případě je nutné, aby byl k žádosti připojen dokument dokládající toto zmocnění. Žádost je předkládána jak v elektronické podobě tak rovněž v tištěné podobě. Přílohy jsou předkládány pouze v tištěné podobě. Další podrobnosti včetně zveřejnění seznamu povinných a nepovinných příloh žádosti budou obsaženy v aktuálně vyhlášené výzvě, stejně jako počet vyhotovení a jejich druh (originál / ověřená kopie / prostá kopie).
Posuzování žádosti se děje v rámci několika stupňů: 1)
posouzení obecných kritérií přijatelnosti,
2)
posouzení projektu podle specifických kritérií přijatelnosti,
3)
kontrola formálních náležitostí,
1) Při kontrole obecných kritérií přijatelnosti se posuzuje, zda projekt splňuje všechna obecná a specifická kritéria přijatelnosti. Hodnotí se odpověďmi ANO (splněno) nebo NE (nesplněno). Každou žádost hodnotí 2 členové hodnotící komise nezávisle na sobě. Žadateli bude do 5 pracovních dní (od ukončení výzvy) zasláno potvrzení o přijatelnosti projektu. V případě, že projekt nesplňuje jedno z kritérií, je vyřazen z procesu dalšího hodnocení. O vyřazení je žadatel informován
50 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE písemně s uvedením výčtu kritérií přijatelnosti, které projekt nesplňuje, a odůvodněním. V dopise se zároveň oznamuje žadateli, že na dotaci z IOP není právní nárok.
2) V dalším kroku je projekt posuzován dle specifických kritérií přijatelnosti: 1)
žádost se vztahuje pouze na jednu oblast intervence IOP,
2)
projekt je svým zaměřením v souladu s cíli a aktivitami příslušné oblasti intervence,
3)
projekt odpovídá pokynům nastaveným v příslušné výzvě,
4)
projekt respektuje minimální a maximální hranici celkových způsobilých výdajů a povolené období v případě, že tyto hranice byly pro danou oblast intervence případně příslušnou výzvu stanoveny,
5)
projekt nemá negativní vliv na žádnou z horizontálních priorit IOP,
6)
žadatel splňuje definici příjemce u příslušné oblasti intervence a vymezení v příslušné výzvě,
7)
projekt je součástí IPRM schváleného ŘO IOP nebo ŘO ROP,
8)
rozpočet je jednoznačně strukturovaný a způsobilé výdaje v rozpočtu jsou reálné,
9)
projekt je v souladu s legislativou ČR a EU.
3) Následuje hodnocení projektu dle formálních náležitostí (hodnocení formou ANO x NE), která je zaměřena na posouzení těchto skutečností:
žádost včetně příloh byla podána v předepsané formě (tištěná verze, počet výtisků, apod.),
žádost byla doručena na určené místo ve stanoveném termínu,
tištěná žádost je podepsána statutárním zástupcem města nebo jeho zplnomocněným zástupcem,
v žádosti jsou vyplněny všechny předepsané a požadované údaje,
jsou doloženy všechny povinné přílohy žádosti v požadované formě (včetně očíslování),
projekt obsahuje všechny předepsané kapitoly a přílohy (podle aktuálních příruček a metodik).
Kontrolu formálních náležitostí provede člen hodnotící komise do dvou pracovních dnů od ukončení kontroly přijatelnosti projektu. V případě formálních nedostatků bude žadatel vyzván (elektronickou formou1) k doplnění chybějících podkladů nebo k opravě údajů do 15 pracovních dnů a projekt bude postoupen dalšímu stupni hodnocení. V případě, že ani po vypršení stanovené lhůty na doplnění formálních náležitostí nesplňuje žádost všechny dané náležitosti, je projekt vyřazen z procesu dalšího hodnocení. O vyřazení informuje žadatele písemně člen hodnotící komise, jenž daný projekt hodnotí, s uvedením výčtu formálních kritérií, které projekt nesplňuje, včetně odůvodnění. Dopis zároveň obsahuje oznámení žadatelům, že na dotaci z programu IOP není právní nárok.
Výběr projektů bude transparentní a odehraje se na základě zveřejněných níže uvedených parametrů a na základě další specifikace uveřejněné v konkrétní výzvě. Kritéria hodnocení jsou nastavena ve 2 skupinách (obecné a specifické). Tato kritéria budou blíže specifikována ve vyhlášení výzvy k předkládání projektů.
1 Lhůta začíná běžet od toho dne, kdy si žadatel přečte (potvrdí přijetí) email o doplnění formálních
náležitostí. Pokud tento email nebude přečten, započne lhůta běžet 5 pracovní den od tohoto odeslání.
51 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE 1) Obecná kritéria (stejná pro všechna vyhlašovaná opatření/aktivity): Kritéria eliminační, tzn. hodnotí se zda je projekt splňuje či ne (Ano/Ne). V případě, že projekt nesplňuje některé eliminační kritérium, je z hodnocení vyřazen.
projekt a předkladatel (tzn. žadatel/příjemce) vyhovuje podmínkám pro oblast podpory 5.2 IOP,
projekt bude realizovat aktivity ve vymezené zóně integrovaného plánu.
Zdroj informací pro vyhodnocení kritérií: a)
kopie dokladu o právní subjektivitě žadatele, projektová žádost - dopad realizace projektu,
b)
projektový záměr podle předem schváleného rozsahu.
2) Specifická kritéria (která se mohou lišit pro každé opatření/aktivitu):
kritéria bodovaná, tzn. hodnotí se jakým způsobem a nakolik projekt naplňuje dané kritérium,
zkušenosti žadatele a soulad se strategickým plánem – maximální počet bodů je 40
oznámení podání žádosti – maximální počet bodů je 30
kvalita projektu – maximální počet bodů je 40
naplňování indikátoru – bytové jednotky – maximální počet bodů je 30
naplňování indikátoru – úspora energie – maximální počet bodů je 20
horizontální témata – maximální počet bodů je 40.
kritéria bodovaná dle typu záměru:
opatření 5.2 a) plocha revitalizovaného prostranství či zeleně nebude bodově hodnoceno, neboť jediným žadatelem bude přímo město Český Těšín. Zvýšený důraz u těchto projektů bude kladen na jeho přínos a efektivitu vynaložených prostředků (zohledněny budou názory obyvatel vybrané zóny, jelikož právě oni nejlépe ví o nedostatcích veřejných prostranství).
5.2 b) úspora získané provedením aktivit nad stanovenou hranici v % (hranice bude specifikována ve vyhlášené výzvě) - povede k zisku maximálně 20 bodů.
Zdroj informací pro vyhodnocení kritérií: kopie dokladu o právní subjektivitě žadatele, projektový záměr podle předem schváleného rozsahu, předpokládaný rozpočet projektu a poměr naplnění hodnoty indikátorů, čestné prohlášení o zajištění financování projektu, jiný relevantní doklad a seznam referenčních projektů. Po daném obodování individuálních žádostí o dotaci budou tyto projekty seřazeny do Seznamu projektů doporučených k financování a realizaci, tato aktivita je plně v kompetenci nezávislého orgánu – Hodnotící komise, který bude předložen Řídícímu výboru IPRM. Po schválení Radou města bude žadatelům vybraných žádostí vydáno doporučující stanovisko a potvrzení o tom, že projekt naplňuje indikátory IPRM a je s tímto dokumentem plně v souladu. Seznam bude předán Řídícímu orgánu IOP. Tento zašle návrh Smlouvy o dotaci (kde budou jasně definovány povinnosti a práva žadatele/příjemce dotace a poskytovatele dané dotace včetně povinnosti žadatele/příjemce dotace podávat kopii monitorovacích zpráv Řídícímu výboru a to ve shodném termínu jako tyto zprávy bude předkládat Centru pro regionální rozvoje České republiky). K podpisu Smlouvy o dotaci musí dojít do 60 kalendářních dnů od odeslání oznámení žadateli o přiznání dotace.
52 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
12.1
Monitoring IPRM
Město prostřednictvím manažera IPRM každý rok zpracuje monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace IPRM. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci města a regionu. Součástí zprávy bude přehled schválených, rozpracovaných a nově ukončených projektů a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodržení harmonogramu a finančního plánu. Dále bude obsahovat monitorovací zprávy jednotlivých projektů schválené příslušným řídícím orgánem. V monitorovací zprávě mohou být navrženy změny IPRM (viz níže). Monitorovací zprávu schvaluje řídící výbor IPRM a následně ji sekretariát Řídícího výboru předkládá na řídící orgán IOP. Při zpracování monitorovací zprávy IPRM spolupracuje manažer IPRM se všemi zapojenými subjekty, zejména s nositeli projektů (žadateli). Po ukončení posledního projektu IPRM předkládá manažer IPRM závěrečnou Zprávu o realizaci IPRM.
12.2
Aktualizace a změny IPRM
Změny v projektu zařazeném do IPRM, ke kterým v průběhu realizace IPRM dojde, musí příjemce neprodleně písemně oznámit příslušnému řídícímu orgánu podle podmínek příslušného operačního programu, a aby tyto změny mohly být provedeny, musí být řídícím orgánem schváleny. Změny v IPRM oznamuje manažer IPRM buď prostřednictvím roční zprávy o postupu realizace IPRM, nebo pomocí formuláře „Oznámení o změně v IPRM“. Změny se rozlišují na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku ke Smlouvě a k jejich provedení stačí, pokud s nimi řídící orgán IOP vysloví souhlas. Pro provedení podstatných změn v IPRM je třeba úpravy smlouvy o IPRM mezi městem a řídícím orgánem. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, rozpočet nebo délku trvání IPRM.
12.3
Způsob výběru projektů při využití finančního nástroje JESSICA
JESSICA (Joint European Support for sustainable Investment in City Areas) je společná evropská iniciativa pro udržitelné investování do městských oblastí, která představuje možnost využít prostředky ze strukturálních fondů EU pro návratné investice. V tomto případě je formou podpory zvýhodněný úvěr, který poskytuje fond rozvoje měst. Projekty financované zvýhodněným úvěrem nejsou součástí finančního rámce a monitorovacích indikátorů IPRM Český Těšín a na tyto projekty nejsou městu Český Těšín alokovány finanční prostředky. Město Český Těšín nevyhlašuje výzvu, ale provádí předvýběr projektů průběžně podle zájmu žadatelů. Manažer IPRM zkontroluje, zda: •
projekt spadá do deprivované zóny,
•
projekt je součástí Integrovaného plánu rozvoje města.
Předvýběr projektů nepodléhá schválení v orgánech města. Na základě posouzení žádosti o vydání potvrzení manažer IPRM (po odsouhlasení Řídícím výborem IPRM) vystaví Potvrzení o splnění uvedených požadavků, které bude povinnou přílohou žádosti o úvěr, a bude deklarovat, že předložený projekt spadá do deprivované zóny dle definovaného území v Dokumentu IPRM a že projekt je součástí Integrovaného plánu rozvoje města (ve smyslu plnění cílů IPRM). Potvrzení bude vydáno nejpozději do 20 pracovních dnů od přijetí žádosti. Žadatel o úvěr dále o realizaci projektu Město Český Těšín neinformuje. O průběhu realizace projektů financovaných z holdingového fondu je Manažer IPRM informován Řídícím orgánem IOP.
53 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
HORIZONTÁLNÍ TÉMATA
13.
IPRM města Český Těšín je koncipován tak, aby jeho cíle, dopady a výstupy byly v souladu s vytyčenými horizontálními tématy definovanými pro programovací období 2007 – 2013, kterými jsou: rovné příležitosti udržitelný rozvoj
Principem rovných příležitostí je potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace, skupin ohrožených sociální exkluzí (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol atd.). Respektováním tohoto principu dojde k naplnění základního cílu, kterým je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu.
Rovné příležitosti lze v rámci IPRM rozčlenit do několika kategorií:
specifické potřeby obyvatel – kdy se město snaží o zohlednění specifických potřeb svých obyvatel v infrastruktuře města (např. vybudováním bezbariérových přístupů atd.),
rovné pracovní podmínky – město usiluje o zajištění rovnosti na trhu práce, podporu zaměstnávání absolventů, žen, obyvatel nad 50 let, osob z etnických menšin apod.,
informovanost a komunikace – informační technologie pro všechny, dostatečná informovanost, což přispěje k vybudování znalostní společnosti,
vzdělávání a práce – zajištění a posílení rovného přístupu ke vzdělání, motivace znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce a vzdělávání,
kvalita života – zabezpečení dostatečné a kvalitní nabídky služeb pro seniory, mládež, zdravotně postižené, zkvalitnění služeb a péče o zdraví obyvatelstva, pomoc osobám bez přístřeší služby pro osoby sociálně vyloučené,
prevence sociálně patologických jevů – zaměřená na eliminaci rizikových faktorů, zavedení výchovně – preventivních aktivit, organizace aktivity vedoucí k potírání diskriminace a násilí, zajištění bezpečnosti ve městech, integračně preventivní aktivity potírající sociálně patologické jevy, např. lichvu, drogy, prostituci, gamblerství aj.
Základním kritériem pro výběr projektu bude z hlediska rovných příležitostí prokázání, že k výstupům projektu bude umožněn přístup všech dotčených obyvatel a že realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou složku obyvatelstva. Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Žadatelé budou deklarovat vliv jejich projektů na životní prostředí, při hodnocení projektů budou bodově zvýhodněny projekty s prokazatelně pozitivním přínosem před neutrálním. Projekty s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti. Případné negativní dopady jsou detailně sledovány v souladu s platnou legislativou. Dopady musí být reálné a prokazatelné.
Udržitelný rozvoj lze v rámci IPRM rozčlenit do několika kategorií:
54 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
doprava – snížení dopravní náročnosti města, MHD s důrazem na ekologický provoz, motivace obyvatelstva, pěší zóny, cyklostezky apod.,
životní prostředí – orientace na eliminaci produkce škodlivých látek, regenerace veřejných prostranství, brownfields a řešení ekologických zátěží, snižování hluku, nakládání s odpady, prevence ekologických havárií a přírodních katastrof,
spotřeba energie – snížení energetické náročnosti objektů, zvýšení podílu využívání obnovitelných zdrojů energie,
ekonomický potenciál – rozvoj ekonomického potenciálu s důrazem na šetrnou formu rozvoje, zapojení problémových skupin obyvatelstva, využití brownfields při eliminaci záborů půdy a fragmentace krajiny,
výchova k udržitelnému rozvoji – podpora environmentálního vzdělávání, osvěty a výchovy.
Projekty v rámci IPRM by měly vést zejména k odstranění územních rozdílů ve městech a celkovému harmonickému rozvoji založeném na naplnění horizontálních témat.
Opatření a aktivity IPRM i návazných projektů jsou cíleně zaměřeny na rovné příležitosti i na udržitelný rozvoj a přispívají k rovnoměrnému a vyváženému rozvoji města Český Těšín.
55 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
ANALÝZA RIZIK
14.
Díky skutečnosti, že IPRM stejně jako projekty v něm obsažené jsou „živými dokumenty“, dochází k jejich ovlivňování v průběhu času, což mnohdy vede k narušení plánovaného průběh. Změny jsou přirozené, a proto je třeba je sledovat stejně jako nebezpečí potenciálních rizik. Tato kapitola se právě rizikům věnuje a snaží se je postihnout v rámci jednotlivých fázích IPRM a zároveň definovat možnosti jejich eliminace tak, aby nebyl průběh programu (projektu) ani jeho udržitelnost výrazně narušen. Rizika lze rozčlenit z hlediska, zda jsou generována vnějším prostředím a jsou objektivně dané, či jsou z pozice realizátora projektu či tvůrce koncepce IPRM ovlivnitelné. K objektivním rizikům řadíme např. živelní pohromy, změnu politické situace ve městě či regionu, změny v rámci dotační politiky EU a ČR, kursová rizika spojená s vazbou na vyčíslení dotace v EUR a další. Mezi tak zvaná ovlivnitelná rizika patří: program (projekt) připravený v nedostatečné kvalitě, chybné závěry analýzy trhu (např.: nekvalitně provedená analýzy poptávky), nesouhlas veřejnosti s projektem (program), absence zkušeností členů řídících program (projekt), nedostatek finančních prostředků, nedodržení časového harmonogramu, nedodržení podmínek poskytovatele dotace či platné legislativy a další.
Koncepční přístup k analýze rizik vychází z kombinace dvou základních prvků: 1)
pravděpodobnost výskytu rizika,
2)
význam dopadu rizika.
V další části jsou rizika přiřazena činitelům, které ovlivňují realizaci programu a které mohou omezit vznik rizik nebo jejich následky, případně tato rizika sdílet nebo vyloučit.
Pravděpodobnost výskytu rizik lze dělit na: 1)
častá – je pravděpodobný častý výskyt,
2)
pravděpodobná – výskyt je opakovaný a poměrně častý,
3)
občasná – výskyt je opakovaný a méně častý,
4)
malá – výskyt je opakovaný avšak ojedinělý,
5)
nepravděpodobná – výskyt je velmi řídký,
6)
vysoce nepravděpodobná – výskyt je možný, ale nemusí k němu vůbec dojít.
Význam dopadu rizika lze dělit na: 1)
kata trofický – je třeba provést zásadní kroky, aby nedošlo k zastavení realizace programu (projektu),
2)
kritický – je tře a provést kroky, aby nedošlo k prodloužení realizace programu (projektu) či významným změn m, které by vedly o nenaplnění cílů programu (projektu),
3)
okrajový – je třeba provést kroky tak, aby nedošlo k narušení vývoje IPRM,
4)
nevýznamný – provedením operativních patření je docíleno hladké realizace programu (projektu).
Dle výše uvedené specifikace lze tedy označit riziko za:
56 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE a)
nepřípustné, k němuž nesmí dojít (stupeň 4),
b)
nežádoucí, které smí být při ato, ale pouze za situace, kdy je eliminace rizika prakticky nedosažitelná či neúměrně nákladná (stupeň 3),
c)
přípustné, které lze akceptovat, avšak je nutno jej dále monitorovat (stupeň 2),
d)
zanedbatelné, které lze akceptovat (stupeň 1).
Tab. 11: Porovnání pravděpodobnosti rizika a význam jeho dopadu Význam dopadu rizika Pravděpodobnost výskytu
nevýznamný
častá
nežádoucí
nepřípustné
nepřípustné
nepřípustné
pravděpodobná
přípustné
nežádoucí
nepřípustné
nepřípustné
občasná
přípustné
nežádoucí
nežádoucí
nepřípustné
malá
zanedbatelné
přípustné
nežádoucí
nežádoucí
nepravděpodobná
zanedbatelné
zanedbatelné
přípustné
přípustné
vysoce nepravděpodobná
zanedbatelné
zanedbatelné
zanedbatelné
zanedbatelné
okrajový
kritická
katastrofická
Zdroj: Řídící výbor
Tab. 12: Analýza rizik Stupeň rizika
Eliminace
Nedostatky v projektové dokumentace
2
Výběr kvalitní projekční kanceláře, která disponuje značnými zkušenostmi s obdobnými projekty, součinnost při vzniku dokumentace za účelem aktualizace dokumentace a zohlednění všech podstatných faktoru.
Dodatečné změny požadavků investora
2
Realizace projektu na základě jasných a konkrétních potřeb žadatele.
2
Výběr kvalitního stavebního dozoru, který disponuje bohatými zkušenostmi s realizací obdobných projektu, průběžný monitoring prací atd.
Výběr nekvalitního dodavatele
3
Stanovení podmínek ve výběrovém řízení na dodavatele stavebních prací, smluvní zajištění spolupráce včetně vytyčení sankcí při porušení sjednaných podmínek.
Nedodržení termínu výstavby
3
Zakomponování časové rezervy do harmonogramu projektu, smluvní ošetření s dodavatelem ohledne časového plnění, průběžný monitoring prací.
Živelné pohromy
1
Zpravidla se nelze vyhnout dané skutečnosti, ale lze eliminovat její důsledky v případě, že je alespoň s určitým časovým předstihem avizována, např. hlášením o přívalových deštích lze zabezpečit stavební materiál atd.
Navýšení cen vstupu
2
Dané riziko je poměrně běžné a predikovatelné, proto žadatel musí tuto skutečnost předpokládat
Riziko
Nedostatečná prací
koordinace
stavebních
57 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Neobdržení dotace
2
Kvalitní vypracování žádosti o dotaci včetně všech součástí a v případě neobdržení dotace předložení žádosti v dalším kole příjmu žádostí o dotaci, popř. ucházení se o dotaci v rámci jiného dotačního programu (např. národního).
Nedostatek finančních prostředků pro realizaci
3
Dlouhodobé plánování investičních a rozvojových aktivit (soulad s potřebami a investiční činností) města, předjednání úvěrové o zajištění mezi bankou a žadatelem (s možností případného navýšení daného úvěru v případě neočekávaných skutečností)
Kurzové riziko
2
Zajištění dostatečného množství prostředků na úhradu případných kursových ztrát, popř. pojištění proti vlivu kursového rizika.
Nedodržení podmínek ROP
3
Dobré pochopení a správná aplikace podmínek programu ROP JV.
Nedodržení právních norem ČR nebo EU
3
Dobrá znalost české i EU legislativy vztahující se k projektu.
Nevyřešené vlastnické vztahy
3
Zjištění aktuální situace v oblasti majetkoprávních vztahu a smluvní vyřešení vlastnických vztahu min. po dobu udržitelnosti projektu.
Nedostatečná poptávka
2
Dobrá znalost potřeb cílových skupin.
Nedostupná vhodná pracovní síla
1
Monitoring fluktuace pracovních sil (zamezení odchodu zaměstnanců).
Nedostatek finančních v provozní fázi
prostředků
2
Dobrá znalost finanční náročnosti provozní fáze projektu žadatele na základe finanční analýzy stávajících výdajů spojených s údržbou a opravami objektu.
pro
zadávání
3
Dobré pochopení a správná podmínek nebo Pokynu.
monitorovacích
ukazatelů
2
Kvalitní zvolení monitorovacích ukazatelů.
2
Výběr kvalitního projektového týmu zkušenostmi s obdobných projektu.
Nedodržení zakázek Nedodržení projektu
Pokynu
Nekvalitní obsazení projektového týmu
aplikace
zákonných
disponujícího
Zdroj: Řídící výbor
Vzniku rizik je třeba čelit pečlivým monitoringem v rámci všech fází programu (projektu), přičemž kontrola významně eliminuje negativní dopady identifikovaných rizikových faktorů.
58 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
15.
PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OBLASTÍ INTERVENCE IOP A Z JINÝCH OP
V průběhu přípravy Integrovaného plánu rozvoje města Český Těšín byl vytvořen seznam návazných projektových záměrů, které se orientují zejména na podporu investic do vzdělávacích zařízení (MŠ a ZŠ) a zařízení poskytující veřejné služby a zvyšující kvalitu života osob žijících ve městě Český Těšín (modernizace MěÚ atd.). Zásobník byl otevřen všem subjektům, které měly zájem realizovat projekt na území města s využitím podpory strukturálních fondů. Cílem města v současné době je, aby individuální projekty financované z jiných zdrojů vhodně doplňovaly a umocňovaly efekty vzniklé realizací IPRM a aby byl pomocí osvěty, komunikace a partnerství optimalizován příliv financí z operačních programů Níže uvedená tabulka uvádí přehled doplňkových projektů, které sice nejsou součástí IPRM města Český Těšín, ale které se budou ucházet o finanční podporu z jiných OP a budou tedy na projekty IPRM navazovat a doplňovat je. Náklady na tyto projekty nejsou součástí celkového finančního limitu na IPRM a prostředky na jejich realizaci budou čerpány z jiných OP na základě zachování provázanosti projektů.
Tab. 13: Časový harmonogram realizace projektů navazujících na projekty IPRM Název projektu
2009
2010
Časový harmonogram 2011 2012
2013
2014
Zateplení a výměna oken MŠ, Čáslavská 8 Zateplení a výměna oken MŠ, Okružní Zateplení a výměna oken ZŠ a MŠ Svibice, Polní 10 MŠ Čáslavká 8, odloučené pracoviště Okružní 1759 - venkovní areál Zateplení obvodového pláště a výměna oken a dveří včetně zateplení střechy na všech pavilonech ZŠ, Pod Zvonek Rekonstrukce objektu volnočasového nízkoprahového zařízení pro děti a mládež STŘEP Zdroj: Řídící výbor
59 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Seznam příloh Příloha č. 1: Lokalizace předmětného území – situace širších vztahů Příloha č. 2: Mapa předmětného území Příloha č. 3: Provázanost IPRM s IOP, SWOT, TOP, ROP Příloha č. 4: Výběr zóny na základě charakteristik jednotlivých kritérií Příloha č. 5: Provázanost opatření IPRM s IOP, ROP a TOP Příloha č. 6: Jmenný seznam členů Řídícího výboru IPRM a Pracovní skupiny Příloha č. 7: Zapojení subjektů v rámci jednotlivých fází IPRM Příloha č. 8: Popis a průběh přijmu žádostí o dotaci na projekty zařazené v rámci IPRM
Seznam obrázků Obr. 1 Vymezení zóny IPRM ................................................................................................................................. 25 Obr. 2 Plocha ZSJ Svibicem, za níž jsou vykazována data pro zpracování IPRM ................................................ 26 Obr. 3 Struktura bytového fondu v sídlišti Svibice podle doby výstavby ................................................................ 26 Obr. 4 Vývoj počtu obyvatel v sídlišti Svibice v letech 2001 - 2007 ...................................................................... 27 Obr. 5 Organizační struktura a informační kanály ................................................................................................. 46
Seznam tabulek Tab. 1: Struktura trvale obydlených domů a bytů 2001 ........................................................................................... 8 Tab. 2: SWOT analýza Českého Těšína ............................................................................................................... 19 Tab. 3: Přehled indikátorů...................................................................................................................................... 35 Tab. 4: Časový harmonogram realizace projektů zařazených v IPRM v rámci IOP............................................... 37 Tab. 5: Časový harmonogram realizace projektů navazujících na projekty IPRM ................................................. 38 Tab. 6: Plán alokace finančních prostředků na jednotlivá opatření IPRM .............................................................. 40 Tab. 7: Přehled rozdělení finančních zdrojů IPRM v Kč ....................................................................................... 40 Tab. 8: Finanční plán IPRM v letech 2009 -2013................................................................................................... 41 Tab. 9: Roční alokace finančních prostředků v rámci IPRM v Kč .......................................................................... 41 Tab. 10: Funkce partnerů v jednotlivých fázích programu ..................................................................................... 47 Tab. 11: Porovnání pravděpodobnosti rizika a význam jeho dopadu .................................................................... 57 Tab. 12: Analýza rizik ............................................................................................................................................ 57 Tab. 13: Časový harmonogram realizace projektů navazujících na projekty IPRM ............................................... 59
60 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Lokalizace předmětného území – situace širších vztahů
Zdroj: www.mapy.cz
61 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Příloha č. 2: Mapa předmětného území
Zdroj: www.mapy.cz
62 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Příloha č. 3: Provázanost IPRM s IOP, SWOT, TOP, ROP Prioritní oblast IPRM
Aktivita IPRM
Návaznost na
SWOT
Návaznost na IOP
slabé stránky/ ohrožení TOP
A. Revitalizace veřejných prostranství
A 1) Regenerace dopravní infrastruktury
ROP
Nedostatek finančních zdrojů pro (spolu)financování projektových záměrů města
5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, které podporuje revitalizaci veřejných prostranství v rámci problémových sídlišť (úpravy sídlištního prostoru) apod.
Nedostatek prostředků k zabránění dalšího chátrání bytového fondu a veřejných prostranství
A.2 ) Regenerace veřejného prostranství
Výskyt sociálně patologických jevů v sídlištích Chátrající veřejné prostranství v rámci městských obytných částí (Svibice) Nedostatečná občanská vybavenost v rámci veřejných prostranství (odpadkové koše, lavičky, dětská hřiště…)
A.3) Revitalizace základní občanské vybavenosti
ROP Moravskoslezsko
63 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Zlepšení kvality bydlení a života v zaostávajících částech měst, revitalizace a humanizace obytné čtvrti a veřejných prostranství. Aktivizace růstového potenciálu města. B. Regenerace bytových domů
B.1) Úspory energií bytového fondu B.2) Revitalizace bytových domů
Kvalita bydlení u poměrně velké části bytového fondu Velmi malá bytová výstavba od počátku devadesátých let
5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, které zahrnuje ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu, opravy, rekonstrukce technického vybavení domů apod.
Existence sociálního napětí, zejména v částech města s projevujícími se sociálními nedostatky (kriminalita, vandalismus)
B.3) energetické náročnosti
Snížení
OP Životní prostředí Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových
64 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní). Zdroj: Řídící orgán
65 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Příloha č. 4: Výběr zóny na základě charakteristik jednotlivých kritérií Pro úplnost je třeba uvést popis všech hodnotících kriterií včetně jejich kvantifikace a zdrojů dat. Referenční hodnotou jsou hodnoty ukazatelů za město jako celek. Pro srovnání s celorepublikovým průměrem a transparentnost deprivace sídliště Svibice jsou v tabulkách uvedeny hodnoty indikátorů i za ČR.
Kritéria pro výběr území pro intervence v oblasti bydlení v rámci oblasti podpory 5.2 IOP jsou následující: a) vysoká míra chudoby a vyloučení – ukazatel definovaný jako výše příspěvku hmotné nouze na občana v Kč (příspěvek na živobytí + příspěvek na bydlení + mimořádná okamžitá pomoc). Míra chudoby a vyloučení (Kč) ČR
303
Český Těšín
855
ZSJ Svibice II
839
Zdroj: místní správa města Český Těšín Ucelený přístup v boji s chudobou a sociálním vyloučením zahájila EU v roce 2001. Byť Český Těšín téměř trojnásobně převyšuje republikovou hodnotu ukazatele vysoké míry chudoby a vyloučení, což má mj. za následek druhotně nízkou kupní sílu obyvatelstva a větší riziko úpadku sídliště, není v sídlišti Svibice podmínka tohoto kriteria splněna. b) vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti – kalkulace indikátoru na základě podílu počtu osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců z počtu ekonomicky aktivních obyvatel) Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%) ČR
4
Český Těšín
10,1
ZSJ Svibice II
13,6
Zdroj: Český statistický úřad a Úřad práce Karviná Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti je jedním z indikátorů, jehož hodnota v sídlišti Svibice převyšuje hodnotu města Český Těšín a tedy v tomto ukazateli splňuje podmínky kriterií článku 47 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. Její hodnota je opět více než trojnásobná vzhledem k celorepublikovému průměru a převyšuje i průměr okresu Karviná (11.5 %), který patří v dlouhodobé nezaměstnanosti k nejvíce postiženým okresům v ČR. Dlouhodobá nezaměstnanost navíc zvyšuje riziko opakované nezaměstnanosti a s tím spojená sociální rizika. c) neuspokojivý demografický vývoj – počet obyvatel nad 65 let jako procento z celkového počtu obyvatel Neuspokojivý demografický vývoj (%) ČR
13,9
Český Těšín
11,3
ZSJ Svibice II
3,3
Zdroj: Český statistický úřad V sídlišti Svibice podmínka tohoto kriteria není splněna. Sídliště Svibice bylo postaveno v období 1981- 1990. Jeho deformovaná věková pyramida má podstatu v tom, že původní obyvatelé v době vzniku sídliště byli mladí imigranti z venkova na počátku své ekonomické aktivity, tj. v současné době jsou zahrnuti v produktivním věku do 65 let. V horizontu dvaceti let však hrozí rapidní nárůst počtu osob v poproduktivním věku a s tím spojených problémů (nedostatek zařízení a služeb pro tuto skupinu obyvatel). Stárnutí sídliště však již bylo nastartováno, dle
66 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE údajů z evidence obyvatelstva k 30.6.2008 je již podíl počtu obyvatel nad 65 let z celkového počtu obyvatel roven 4,3 %. d) nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu – určuje se jako počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let. Nízká úroveň vzdělání (%) ČR
24,0
Český Těšín
24,0
ZSJ Svibice II
29,4
Zdroj: Český statistický úřad Průměrný podíl osob s nejnižším dosaženým vzděláním na 15tileté a starší populaci je v Českém Těšíně roven celorepublikovému průměru. V sídlišti Svibice je však tento ukazatel vyšší, tzn. zóna následkem toho koncentruje v lepším případě osoby předurčené k nekvalifikované práci ohodnocené minimální mzdou, spíše však osoby se zvýšeným rizikem nezaměstnanosti. e) vysoká úroveň kriminality a delikvence – počet trestných činů zaznamenaných policií na 1 000 obyvatel Vysoká úroveň kriminality a delikvence (%) ČR
34,4
Český Těšín
25
ZSJ Svibice II
nezjištěno
Dle písemného vyjádření obvodního oddělení Policie ČR v Českém Těšíně (spis. Zn. MUCT/18306/2008) nelze ze systému evidence trestné činnosti, který je v dohlédacím obvodu používán, vygenerovat (z celkového počtu) ty trestné činy, které byly spáchány v lokalitě sídliště Svibice. Vzhledem k tomu nemohl být vyhodnocen. g) nízká míra hospodářské aktivity – počet ekonomicky aktivních obyvatel jako procento celkového počtu obyvatel Nízká míra hospodářské aktivity (%) ČR
51,5
Český Těšín
50,1
ZSJ Svibice II
51,2
Zdroj: Český statistický úřad Pro splnění tohoto indikátoru bylo třeba, aby vypočítaná hodnota za sídliště byla nižší než stejná hodnota za město. Tato podmínka nebyla v sídlišti Svibice nebyla splněna. Příčinu je možné spatřovat v definici ekonomicky aktivních, mezi které se počítají i nezaměstnaní a osoby na mateřské dovolené, které prokazatelně nejsou skupinou zvyšující míru hospodářské aktivity sídliště. h) velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin – se určí jako procentuelní podíl cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu z celkového počtu obyvatel Velký počet přistěhovalců (%) ČR
3,8
Český Těšín
2,9
ZSJ Svibice II
1,8
Zdroj: Ministerstvo vnitra, Český statistický úřad
67 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Počet přistěhovalců a příslušníků menšin v sídlišti Svibice není dostatečně vysoký pro splnění kriteria potřebného na poskytnutí podpory. i) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí – počet domů s byty postavenými před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí (%) ČR
90,1
Český Těšín
90,1
ZSJ Svibice II
96,2
Zdroj: Český statistický úřad, MU Český Těšín Výstavba sídliště Svibice byla, alespoň co se týká bytových domů, kompletně realizována před rokem 1991. Po tomto datu přibyl pouze jeden bytový dům na okraji sídliště. Nízká hodnota nemovitosti je posledním, tj. třetím kriteriem, které vyhovělo článku 47 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. Nízkou úroveň hodnoty nemovitostí způsobují mj. i zanedbaná veřejná prostranství v sídlišti.
68 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Příloha č. 5: Provázanost opatření IPRM s IOP, ROP a TOP IPRM č. cíle
č. opatření IPRM
IPRM
IOP
TOP
č. oblasti
č. aktivity
intervence OP
IOP 5.2 a) Revitalizace veřejných prostranství
A. Revitalizace veřejných prostranství
A.1) Regenerace dopravní infrastruktury
5.2 Zlepšení prostředí v problémových
A. Revitalizace veřejných prostranství
A.2) Regenerace veřejného prostranství
5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích
A. Revitalizace veřejných prostranství
A.3) Revitalizace základní občanské vybavenosti
B. Regenerace bytových domů
B.1) Úspory energií bytového fondu
5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích
B. Regenerace bytových domů
B.2) Revitalizace bytových domů
5.2 Zlepšení prostředí v problémových
sídlištích
oblast intervence OP
ROP aktivita OP
č.
ROP
aktivity ROP
5.2 a) Revitalizace veřejných prostranství 3.2 Subregionální centra
Občanská vybavenost Školství a volnočasové aktivity
sídlištích B. Regenerace bytových domů
oblast intervence
B.3) Snížení energetické náročnosti
3.2.) Realizace úspor energií a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry
Zdroj: Řídící výbor
69 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Příloha č. 6: Jmenný seznam členů Řídícího výboru IPRM a Pracovní skupiny
1) Řídící výbor působí v tomto složení:
Ing. Vít Slováček
starosta města
Mgr. Stanislav Folwarczny
místostarosta města
Petr Procházka
místostarosta města
Ing. Kateřina Dehnerová
tajemnice
Ing. Halina Matulová
vedoucí finančního odboru
Ing. Eva Widnicová
vedoucí odb. živ. a dop.
Mgr. Zdeňka Šmeková
vedoucí odb. občan.
Ing. Karina Benatzká
vedoucí odb. místního hospodářství
Ing. Rostislav Rozsypal
vedoucí odb. investičního
Ing. Jarmila Lyčková
vedoucí odb. výs. a živ. prostředí
Mgr. Andrea Beličinová
vedoucí oddělení sociálních věcí
JUDr. Irena Sabelová
vedoucí odboru právního
Ing. Rostislav Klimánek
ved. odb. územního rozvoje
Ing. Miroslav Stařičný
ved. odb. školství a kultury
Ing. Helena Latková
projektový manažer
Ing. Jiří Ciboch
zástupce zpracovatele žádosti
2) Pracovní skupina působí v tomto složení:
Mgr. Stanislav Folwarczny
místostarosta města
Ing. Karina Benatzká
vedoucí odb. místního hospodářství
Ing. Rostislav Rozsypal
vedoucí odb. investičního
Ing. Helena Latková
projektový manažer
Ing. Jiří Ciboch
zástupce zpracovatele
Ing. Miroslav Gryc, CSc.
předseda před. SBD Těšíňan
Pavel Stehlík
předseda před. BD Dynamik
70 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Příloha č. 7: Zapojení subjektů v rámci jednotlivých fází IPRM
Název subjektu
Přípravná fáze
Realizační fáze
Monitorovací fáze
Hodnotící komise
V této fázi není daný subjekt zapojen.
Hodnocení jednotlivých projektů. Doporučení/nedoporučení jednotlivých projektů k financování Řídícímu výboru.
V této fázi není daný subjekt zapojen.
Manažer projektu
Spolupráce při tvorbě metodických materiálů. Vedení pracovní skupiny. Komunikace mezi zainteresovanými subjekty.
Vedení pracovní skupiny. Komunikace mezi zainteresovanými subjekty.
Vedení pracovní skupiny. Zodpovídá za zdárný průběh a výsledek všech kontrol. Zajišťuje komunikaci mezi zainteresovanými subjekty.
Pracovní skupina
Příprava podkladů pro zpracování IPRM. Zapracování připomínek při tvorbě IPRM ze strany zainteresovaných skupin. Informování Řídícího výboru a předložení doporučené podoby IPRM.
Vypracování zpráv o postupu realizace a informování Řídícího výboru pravidelnými zprávami o postupu dosahování výstupů a čerpání finančních prostředků. Monitoring změn a zajištění publicity. Příprava podkladů pro jednání Řídícího výboru.
Monitoring udržitelnosti výstupů a sdělování výsledků monitoringu Řídícímu výboru. Zpracovávání monitorovacích zpráv a vedení administrativy po dobu udržitelnosti projektu.
Řídící výbor
Odsouhlasení doporučené podoby IPRM a její předložení orgánům města.
Monitoring postupu realizace IPRM skrze zprávy pracovní skupiny. Zprostředkování zpráv o daných skutečnostech orgánům města.
Monitoring udržitelnosti výstupů a sdělování výsledků monitoringu orgánům města. Monitoring rizik ohrožujících udržitelnost projektu a navrhování kroků k jejich eliminaci.
Orgány města (Zastupitelstvo a Rada)
Schválení připomínkování podoby.
IPRM, jeho
Pasivní role při realizaci IPRM, popř. schvalování změn v rámci IPRM.
Pasivní role při monitoringu, popř. schválení kroků k eliminaci rizika ohrožujícího udržitelnost projektu.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Vyčlenění prostředků pro IPRM Český Těšín. Konzultace při zpracování IPRM.
Řízení finančních toků spojených s realizací a dohled nad plněním vytyčených výstupů.
Monitoring výstupů.
Řídící TOP
Přijímá, hodnotí a schvaluje/zamítá podle standardních pravidel operačního programu dílčí návazné projekty IPRM.
Monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace. Monitoruje postup realizace a plnění finančních a časových plánů projektů.
Monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období udržitelnosti projektů.
orgán
Na
základě
potvrzení
udržitelnosti
Na vyžádání poskytne ŘV informace o schválení/ neschválení a průběhu
71 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE města, že projekt je orgány města schválen jako součást IPRM, poskytuje projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci.
realizace projektů realizovaných v rámci IPRM
Zdroj: Řídící výbor
72 / 73
VERZE 09/01
IPRM ČESKÝ TĚŠÍN - SVIBICE Příloha č. 8: Popis a průběh přijmu žádostí o dotaci na projekty zařazené v rámci IPRM
Postup přijmu žádostí o dotaci je zachycen v několika základních krocích (v rámci výzvy však může docházet k aktualizacím a změnám): 1)
vyhlášení výzvy – výzva bude zveřejněna v tisku, na webových stránkách www.mmr.cz, www.strukturalni-fondy.cz/iop/vyzvy, www.crr.cz a na stránkách Města Český Těšín a za její provedení bude zodpovědný manažer IPRM. Výzva bude zveřejněna před zahájením přijmu žádostí jednotlivých projektů a samotný příjem žádostí potrvá po celou dobu výzvy. V textu výzvy naleznete zejména informace o:
2)
názvu programu,
názvu oblasti intervence a prioritní ose,
podporovaných aktivitách, pro které je výzva vyhlášena,
oprávněných žadatelích,
místu, kam je možné podat žádost,
kritériích pro poskytnutí dotace,
odkazu, kde lze najít podrobnější informace,
finanční alokaci, která je k dispozici.
příjem projektů bude probíhat po celu dobu výzvy. Předání projektu bude možné uskutečnit v pracovních dnech od 8:00 do 11:00 a od 13:00 do 15:001 na adrese náměstí ČSA 1/1, 737 01 Český Těšín. Předání bude probíhat buď osobním doručením na sekretariátu Města Český Těšín nebo prostřednictvím služeb České pošty či doručením kurýrní službou. Rozhodným okamžikem je doručení, nikoli odeslání projektové žádosti. Rizika plynoucí ze zvoleného způsobu doručení nese žadatel. Projekt musí být uzavřen v jedné obálce (krabici apod.) a zapečetěn, tak aby při předání nedošlo k jeho poškození a otevření. Po předání bude předávajícímu vystaven předávací protokol obsahující název projektu, jméno žadatele, datum, přesný čas předání a jméno předávajícího a přebírajícího. Předávací protokol předá pracovník sekretariátu žadateli ihned v případě osobního odevzdání, v ostatních případech jej zašle poštou.
3)
evidenci bude zajišťovat pracovník sekretariátu MÚ Český Těšín, kdy každému přijatému projektu přiřadí administrativní číslo
4)
o výběru a schválení projektu bude žadatel informován písemně do 14 dní od oficiálního rozhodnutí Řídícího výboru. Doba pro oznámení výsledků žadatelům je stanovena na 25 pracovních dnů od ukončení výzvy. Seznam podpořených projektů bude zveřejněn rovněž na webových stránkách www.mmr.cz, www.strukturalni-fondy.cz/iop/vyzvy, www.crr.cz a na stránkách Města Český Těšín.
1 v pátek bude možno žádost odevzdat pouze do 14:00
73 / 73
VERZE 09/01
