5. PRINCIPY REVITALIZACE A ROZVOJE

5. PRINCIPY REVITALIZACE A ROZVOJE

všechny jmenujme Zemědělský nákup a.s. (bývalé Železárny), v jehož areálu se doslova rozpadají staré tovární budovy (mimochodem velké uměleckohistorické hodnoty průmyslové architektury).

5.1. VÝCHOZÍ TEZE Důkladné rozbory, zpracované v rámci prací na “Programu rozvoje města", jakož i materiály oponentní (viz též shrnutí v kapitole 7. Průzkumů a rozborů) charakterizovaly přednosti a slabá místa ve všech oblastech současného stavu a sociálně demografického, ekonomického a geografického postavení Rokycan. Přesto nebylo možno definovat jednoznačně kvantifikované prognózy budoucího vývoje města, a to ani v demografickém, ani sociálně ekonomickém výhledu. Důvody jsou pochopitelné. Pro zjednodušení je uvedeme v následujících charakteristikách. 5.1.1. PRŮMYSL Tradiční místní průmysl se z části zhroutil, z části hledá šanci na přežití. Politická a hospodářská transformace nejsilněji dopadla na místní "velké" podniky (z hlediska velikosti města, např. Marila, Slévárna Škoda, Strojírny Rokycany, Hamiro, částečně Kovohutě a Favorit). Střední a malé podniky prošly transformací. Pro všechny původní podniky ale vesměs platí, že byly převážně velmi zastaralé technologicky i stavebně. U mnohých je stěžejním problémem revitalizace nejen nedostatek kapitálu a konkurence schopného výrobního programu, ale též nevhodná poloha ve městě a špatná dopravní vazba k dálnici, staré ekologické zátěže, nevyhovující stavební fond. Vyplývá to z historického vývoje rokycanského průmyslu, který vznikal a byl lokalizován před 50 - 100 lety. Nikoli náhodou bylo několik nových podniků založeno "na zelené louce". Všechna historická "postindustriální" města, ke kterým Rokycany nepochybně patří, prošla, nebo procházejí zásadní urbanistickou proměnou. Zpracovatelský a montážní průmysl, který pracuje s velkými objemy materiálu a zboží, se stěhuje na okraje měst nebo za město do míst s optimání dopravní sítí. Je puzen vlastní racionální strategií i tlakem na ochranu životního prostředí, v němž dopravní toky hrají stěžejní roli (eliminace výrobních exhalací bude nepochybně samozřejmostí). Staré továrny se mění buď na pracoviště s minimálním tokem materiálu (mikroelektronika, technické služby, výzkum a vývoj a pod.), nebo na zásadně nové funkce (kultura, zábava, obchod), nebo na stavební pozemky nevýrobního využití. Je pravděpodobné, že podstatnou část starých průmyslových závodů v Rokycanech čeká podobný vývoj, i když nebývá přímočarý. Agonie podniku může trvat léta. Po zániku výroby, která se už nikdy neobnoví (jako např. Škoda) se může starý stavební fond dlouho používat k jiným účelům, aniž by se do podstaty zásadně investovalo, až nakonec dojde k totální destrukci, která otevře nové možnosti využití území. V Rokycanech je řada příkladů tohoto scénáře, který se začal naplňovat již poměrně dávno. Za

Závěry z hlediska územního plánu: Průmyslový potenciál má v Rokycanech dobrá východiska rozvoje vzdělanou pracovní sílu, dálkové dopravní vazby - dálnici i železnici, energetické zdroje, průmyslovou tradici, územní rezervy. Současné lokality jsou ale ve městě vesměs nevhodně situovány, nebo nemají vyhovující přístup po silnici. Z hlediska dopravní obsluhy s nezbytnou vazbou na dálnici je jediná možná orientace na Šťáhlavskou silnici. Z čistě provozního hlediska by byly vhodné nové průmyslové lokality v okolí dálniční křižovatky, podél Šťáhlavské nebo Plzeňské silnice a v jižní průmyslové zóně za podmínky nového komunikačního propojení mimo obytná území na Šťáhlavskou silnici. Transformace a regenerace stávajících průmyslových lokalit bude v nejbližší době obtížná. Proto považujeme za nutné vymezit územním plánem nová rozvojová výrobní území, a to i přesto, že je ve městě několik disponibilních areálů stávajících. Bude-li zájem v Rokycanech založit nové podniky, doporučujeme podpořit vznik perspektivních závodů jako východisko pro rozvoj ekonomického potenciálu města. Podmínkou musí být dodržení regulativů, které zajistí ochranu přírodního a životního prostředí a negativně neovlivní estetický vzhled města a krajiny. Protože není možné kvantifikovat revitalizaci stávajících podniků, ani potřebu nových výrobních ploch, navrhujeme stanovit dlouhodobé rezervy podle tří hledisek: • • •

správná poloha nepřekročit celoměstské proporce rezervy lokalizovat tak, aby v případě jejich dlouhodobého nevyužití nebyly blokovány rozvojové směry a potřeby města.

5.1.2. BYDLENÍ Současná situace ve městě je pro novou obytnou výstavbu prakticky zablokovaná, protože neexistuje platný územní plán, který by rozvojové lokality definoval. I přes stagnaci demografického vývoje je v Rokycanech zájem o výstavbu rodinných domů i bytových domů. Problémem územního plánu je tedy kapacita stavebních pozemků pro bydlení a jejich správná lokalizace. Z dlouhodobého hlediska, měřeno současnými trendy demografického vývoje, můžeme konstatovat spíš stagnaci počtu obyvatel Rokycan, nebo dokonce mírný pokles. Přesto platí výše uvedený zájem o výstavbu.

Územní plán města Rokycany 4/2000 pořizovatel - Město Rokycany zpracovatel H+H a kolektiv

21

Tento zdánlivý rozpor lze vysvětlit jednak přitažlivostí města jako příjemného sídla pro trvalé bydlení, jednak trvalým trendem postupného zlepšování standardu bydlení a zároveň snižování počtu členů bytové domácnosti (klesá chtěné soužití generací, zvětšuje se podíl jednočlenných domácností a neúplných rodin atd.). V ÚHZ byl stanoven cílový počet 16 000 obyvatel města s proporcí nové výstavby zhruba 50 % v bytových domech a 50 % v rodinných domcích. Ze struktury osídlení města a krajiny plyne, že nové stavební parcely pro rodinné domy mohou navazovat na stávající rodinnou zástavbu v okrajových partiích města. Plochy pro novou bytovou výstavbu jsou však velmi omezené, jestliže se nemají opakovat hrubé chyby minulosti, t.j. brutální, převýšené a přehuštěné obestavění historického jádra na Pražském předměstí nebo na Děkanském rybníčku, zcela nevhodná přestavba uvnitř historického jádra v ulici Josefa Knihy, nebo desková bytová výstavba mezi rodinnými domy v ulici Polní. Citlivou otázkou nové obytné výstavby rodinné i bytové bude cena staveniště, t.j. pozemků a technické infrastruktury. Má-li být výstavba reálná, tedy cenově přijatelná, nemůže se lokalizovat do míst s nákladnou přestavbou, i když by se některé partie města nabízely (např. část areálu Škoda). 5.1.3. MĚSTSKÉ VYBAVENÍ, OBSLUŽNÉ FUNKCE Historické jádro města a jeho bezprostřední okolí má dostatečný potenciál pro všechny formy vybavení. Je přirozeným těžištěm osídlení v přijatelné dostupnosti, takže kromě lokálních zařízení obchodu a služeb Rokycany nepotřebují nové plochy tohoto typu. Výjimkou je situování rozsáhlejších objektů a souborů, jako např. velkoprodejna, rezerva pro školu a pod. Rozvoj centrálních funkcí by se mimo historické jádro mohl přednostně orientovat na navazující městské osy, jako je ulice Plzeňská, J. Růžičky, Pražská a Dvořákova. 5.2. REVITALIZACE MĚSTSKÉHO CENTRA Společenským, kulturním, politickým, obchodním i správním srdcem města je centrum. Jeho vzhled a atmosféra vždy symbolizuje celé město. V Rokycanech má městské centrum dvě dimenze. Pro návštěvníka jsou to především obě propojená historická náměstí, která byla v posledních letech pěkně upravená, s mnoha novými obchody a službami. Pro obyvatele města a dojíždějící do práce je prostor centra širší. Zahrnuje vlakové a autobusové nádraží, celé historické jádro a přilehlé ulice, zejména ulice Palackého, Míru, Gottliebova, U Spilky, Svazu bojovníků za osvobození a celá ulice Jiráskova. Tyto ulice jsou hlavními pěšími trasami z centra do okolních městských čtvrtí. K tomu je třeba připočítat ulice Třebízského a Soukenickou, Nerudovo náměstí a nám. U

22


bízského a Soukenickou, Nerudovo náměstí a nám. U Saské brány a nám. 5. května, dále části ulic Plzeňská, Dvořákova, Pražská. Do centra města také nepochybně patří přírodní a rekreační partie v okolí hostorického jádra, zejména procházková trasa podél Padrťského potoka, park před Masarykovou školou a sportovně rekreační areál s koupalištěm a stadionem. Do toho můžeme zařadit také Husovy sady a Kalvárii, které mají celoměstský význam. Revitalizace zahrnuje jednak obnovu budov ve smyslu stavebním, jednak jejich oživení a využití, regeneraci a dostavbu narušených částí města, úpravu městského parteru s kvalitním detailem veřejných ploch a s vybavením městského mobiliáře (lavičky, odpadkové koše, osvětlení, zábradlí, vý-tvarná díla a pod.), úpravu a údržbu městské zeleně, čistotu města. Všechna tato péče o městské prostředí je věcí veřejnou a měla by být organizována a vesměs financována městem, včetně podpory soukromých investic (alespoň politické a organizační). Program revitalizace městského centra by měl zahrnovat projekt úpravy veřejných prostorů, program realizace a trvalé údržby, vč. způsobu financování, etapizace a postupu realizace. Program by měl být dlouhodobý a realizace kontinuální proces. Na rozdíl od běžné dokumentace, jakou je např. územní nebo regulační plán, který řeší fyzickou podstatu obnovy, měl by program revitalizace zahrnovat tyto konkrétní realizační aspekty. Územní plán sídelního útvaru vytváří první a základní předpoklad, t.j. stabilizaci celkové koncepce. V návrhu ÚP navrhujeme tři aktuální regenerace v prostoru historického jádra. Na východě úpravu hradebního okraje u bývalé Pražské brány, na severu dostavbu u Soukenické ulice a prodloužení městského parku kolem hradeb "Na Děkanovském rybníčku" a regeneraci asanovaného bloku mezi školou a Žďárem v ulici Míru. Celé historické jádro navrhujeme jako převážně smíšené území bydlení a městského vybavení. Revitalizace území uvnitř hradeb by ovšem měla zahrnout celý prostor, zvláštní pozornost si zasluhuje oživení ulice Josefa Knihy. Oživení a regeneraci dále potřebuje ulice Jiráskova, která může být živým městským bulvárem jako protiváha klidného historického jádra. Kolem historického jádra navrhujeme regeneraci a revitalizaci bývalých továren a dílen na smíšená komerční území, kde mohou být kapacitnější zařízení obchodu a služeb všeho druhu. Tím se může oživit ekonomická vitalita městského centra, aniž by se narušovala historická hodnota a kvalita životního prostředí. Zásadní obnovu vyžadují Husovy sady a navazující cesty do centra i podél Klabavy. Sportovní stadion by bylo vhodné rekoknstruovat a na sousedním koupališti dořešit budoucnost rozestavěného bazénu.

Z dlouhodobého hlediska bude nutno formou přestavby nebo modernizace snížit výšku panelové zástavby podél severních městských hradeb, oživit jejich parter a výtvarně přehodnotit architektonický vzhled. Podobně bude třeba řešit bytovou zástavbu vloženou do historického jádra podél ulice Josefa Knihy, pension v Hradební ulici, panelové domy v Litohlavské ulici u Střelnice a východní frontu ulice Pražské mezi mostem a Pivovarskou. Posledně jmenovaná uliční fronta by měla dotvořit městský prostor s živým obchodním parterem. Všechny tyto úpravy odstraní škody na vzhledu města a oživí centrum města. Jedná se však o regeneraci vzdálenější budoucnosti, pravděpodobně ne dřív než za 15 let, t.j. ve výhledu po návrhovém období tohoto územního plánu.

Po projednání konceptu byly některé rozvojové lokality přesunuty do výhledu po r. 2010 po časovém horizontu územního plánu. Jedná se o část obytných území Pod Čilinou, smíšené plochy u Plzeňské a komerční plochy u dálnice v západní části území. Hlavním důvodem byla ochrana zemědělské půdy. Rozvojové možnosti jsou i bez těchto ploch do r. 2010 více než dostatečné.

5.3. REGENERACE STÁVAJÍCÍHO OSÍDLENÍ

6.1. CELKOVÉ ZÁSADY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ

Na městské centrum navazuje stabilizovaná obytná zástavba, která vyžaduje jen některé rekonstrukce uliční sítě a pečlivější údržbu veřejných prostorů. Zásadnější obnovu a dostavbu navrhujeme u lokalit v Pivovarské ulici, areálu Agroslužeb při Plzeňské ulici. Celkově přestavět je nutno komunikaci do Mirošova od železničního podjezdu a zimního stadionu až k hranici města. V této souvislosti navrhujeme nové uspořádání přilehlých areálů uhelných skladů, Stapo a AGROWEST. Zásadní obnovu musí prodělat soubor Zemědělského nákupu a sousední bývalé pekárny v ulici B. Němcové.

Jedním z nejcitlivějších problémů prostorového uspořádání města je výška zástavby ve vztahu k historickému jádru a ke krajinnému reliefu.

Na Plzeňském předměstí čeká na zásadní regeneraci bývalá Marila a prostor před ní, podobně jako zcela nevhodné využití Zemědělského nákupu při ulici Plzeňské. 5.4. ROZVOJ MĚSTA Největší rozvojové lokality bydlení navrhujeme pod Čilinou, pod nemocnicí, podél Pražské ulice. Menší rezervy jsou v Borku a na Příbramské ulici. Z nich je zcela novou lokalitou pod nemocnicí, ostatní navazují na stávající osídlení. Bytová zástavba je možná jen pod Čilinou, a to jen v nízkopodlažní bodové formě zástavby, která se bude měřítkem blížit rodinným nebo činžovním vilám. Jediné rozvojové rezervy pro průmysl jsou na jihu města. Podmínkou je ovšem výstavba nové obvodové komunikace mezi Šťáhlavskou silnicí a obchvatem Kamenného Újezda. Novým námětem pro komerční využití území je prostor kolem letiště (tento námět byl již v územním generelu Rokycany - Mirošov, Ing.arch. Mejsnarová, 1997). Jedná se ovšem o pohledově exponované partie návrší nad městem, s širším krajinným působením. Zástavba zde bude muset být velmi citlivě komponovaná, provázena bohatou zelení. Jakýkoli záměr bude třeba vizuálně zkoumat jak v blízkých, tak dálkových panoramatických pohledech.

6. ZÁSADY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Rokycany leží v půvabné krajině, která je rámována hřbety zalesněných vrchů. Město samo má terén poměrně plochý, jen mírně zvlněný. Pouze na severu se opírá o strmé svahy Rokycanské stráně nad pravým břehem Klabavy. Výšková hladina města byla až do šedesátých let tohoto století vyrovnaná. Výška městské zástavby nepřekročila 3 podlaží s výškou římsy do 12 m, rodinná zástavba i u větších vil nebyla vyšší než 2 podlaží s podkrovím. Proto se v pohledech výrazně uplatňovala charakteristická věž kostela a menší věž radnice. Jedinou disharmonií byla mohutná budova starých kasáren v Jeřabinové ulici, která je čtyřpodlažní a stojí na mírně vyvýšenině nad Rakovským potokem. Malebný obraz města narušila v posledních třech desetiletích bytová panelová výstavba a pension v Hradební ulici. Chybou této zástavby ale není jen nepřiměřená výška, chybou je také její hmotové, tvarové a architektonické řešení. Typickým příkladem je řada bytových domů v Polní ulici, které jsou jen třípodlažní (s technickým patrem), ale přesto jejich dlouhé hranolové hmoty silně narušují vzhled vilové čtvrti pod Čilinou. Rokycany nemají žádný rozvojový prostor, který by nebyl v pohledovém kontaktu s historickým jádrem a kde by větší výška zástavby, nebo hmotová forma nerušila vzhled města a příměstské krajiny. Proto považujeme za zcela nezbytné výšku zástavby limitovat do 4 nadzemních podlaží nebo 14 m k římse a zároveň požadovat klasické tvary střech, nebo tvarově odpovídající podkroví či ustupující patro. V případě památkové zóny a přilehlých lokalit je nezbytné respektovat historickou výšku zástavby, t.j. 3 nadzemní podlaží (podrobnosti viz kap. Návrh regulativů). U stávající zástavby, která překračuje tyto regulativy bude třeba provést zásadní úpravu v dlouhodobém programu ve výhledu, zejména u


23

nejbrutálnějších případů (viz kap. 5.2.). U zástavby stabilizované, např. na Jižním předměstí je možné stávající vyšší zástavbu tolerovat, v žádném případě by však nemělo dojít k nástavbám budov vyšších než 4 podlaží, a to ani formou sedlové či mansardové střechy. U staveb do 4 podlaží je nástavba sedlové střechy možná, mansardovou střechu považujeme za přijatelnou jen u domů o výšce do 3 nadzemních podlaží.

Historické jádro bude i nadále zónou s omezenou dopravou. Rozšíří se pěší zóna, ale rekonstrukcí křižovatky U střelnice se zjednoduší dopravní obsluha. Současné prostorové uspořádání zůstane zachováno, s výjimkou dále uvedených případů. Na obvodu historického jádra a kolem Padrťského potoka bude obnovena a rozšířena veřejná zeleň.

Z těchto pravidel by neměly být povolovány žádné výjimky, a to ani u lokálních případů nebo jednotlivých budov. Pohledové dominanty je možné uplatnit jen formou architektonického tvarosloví za předpokladu, že nepřekročí výšku hřebene střech podle příslušných regulativů (např. zdůrazněné vstupy či nároží a pod.). Za stejně důležité považujeme hmotové a architektonické tvarování budov, které musí odpovídat měřítku dané lokality. Závazné regulativy jsou obsaženy v kapitole 13.

Území zahrnuje prostor mezi Sladovnickou a Jiráskovou ulicí, který byl v nedávné době změněn stavbou nového mostu a komunikace, při níž došlo k demolici původní zástavby. Na volném prostoru stojí nevhodně situovaná velkoprodejna Norma.

6.2. OZNAČENÍ LOKALIT

Podstatou návrhu je očištění hradebního obrysu historického jádra a na jeho obvodu rozšířit pás veřejné parkové zeleně.

Kromě stabilizovaných území jsou jednotlivé lokality odlišeny podle druhu území a očíslovány. Písmenem R jsou označeny lokality regenerace, písmenem N lokality nového rozvoje, písmenem V lokality výhledové. Ve výkresu je toto rozlišení vyjádřeno graficky. V rámci lokality jsou dále očíslovány jednotlivé funkční plochy systémem desetinného třídění (první číslo označuje lokalitu, druhé funkční plochu). Číslované lokality jsou vyznačeny v komplexním urbanistickém návrhu a v samostatném výkresu. Bilance kapacit a regulativy jednotlivých lokalit jsou uvedeny v samostatných kapitolách.

Charakteristika lokalit regenerace R1 - jihovýchodní okraj historického jádra

Dostavba prostoru ve Sladovnické ulici (plocha 1.2.) a přilehlých stodol vrátí porušenému území uvnitř hradeb historické proporce městské ulice a kultivuje dnešní provizorní neupravený vzhled této části města. Provizorní velkoprodejna (plocha 1.3.) bude odstraněna a na tomto prostoru bude založena městská zeleň a veřejné parkoviště pro návštěvníky centra. Parkoviště bude mít velký podíl vzrostlé zeleně. Zanedbaný dům č.p.1 (plocha 1.4.) je sice ve středověkém půdorysu města novostavbou, ale zůstane zachován jako doklad novodobého vývoje. Prostor vedle a za tímto domem bude až k hotelu dostavěn, popř. s hotelem spojen jako ucelený městský blok. Jižně podél tohoto bloku bude úzký pěší průchod do Sladovnické ulice. Příklad řešení je zřejmý ze studie Regenerace historického jádra 1 : 2 000.

6.3. MĚSTSKÉ CENTRUM Do městského centra patří nejen historické jádro, ale i jeho širší okolí severně od železnice. Z hlediska využití se jedná o území obytné a všeobecné i komerční smíšené. Soustřeďují se zde funkce obchodu, služeb a správy města i okresu, ale významný podíl zůstává také bydlení. Městské centrum nemá nové rozvojové plochy, přesto se zde nachází řada potenciálních možností rozvoje formou regenerace, dostavby a přestavby. Městské centrum zůstane dobře přístupné pro všechny druhy cílové dopravy (automobilová, autobusová a železniční), protože je těžištěm okresu i subregionu Rokycan, bude však chráněné před průjezdnou, zejména nákladovou automobilovou dopravou.

24


R2 - Děkanský rybníček Největší a nejproblematičtější území městské památkové zóny zahrnuje celý prostor mezi hradbami a Soukenickou ulicí na severu a Padrťským potokem na východě. Územní plán navrhuje vytvořit veřejný park kolem severní strany městských hradeb. Park bude na západě navazovat na stromořadí a park v Soukenické ulici a na východě na park podél Padrťského potoka. Páteří nového parku bude mohutné stromořadí s pěší a cyklistickou cestou. Součástí parku budou dětská hřiště, vodní plochy a odpočinková místa. Bytová zástavba (plocha 2.4.) bude na severu dostavěna třípodlažní obytnou nebo smíšenou zástavbou, která pohledově a architektonicky potlačí nepříznivý estetický vzhled panelové zástavby. Nová dostavba bude respektovat pohled od Soukenické ulice na kostel. Podél potoka bude

založena městská zeleň jako součást místního systému ekologické stability.

Západní polovina Jiráskovy ulice má na severní straně neuspořádanou uliční frontu. Nabízejí se zde dvě příležitosti dostavby.

Areál tzv. Kláštera (plocha 2.5.) bude očištěn od přístaveb a vestaveb, uvnitř bude zřízena soukromá zahrada. Veřejný prostor podél hradeb (zasypaný náhon) bude parkově upraven s pěší a cyklistickou cestou.

Proti autobusovému nádraží jsou dvorní části domů, které stojí v ulici Hradební. I když je hloubka parcel malá, bylo by možno dostavět Jiráskovu ulici nižšími domy navazujícími na stávající zástavbu.

Pod kostelem bude vytvořeno veřejné prostranství proti tzv. Myší díře. Parkoviště podél jižního průčelí panelových domů bude zrušeno a nahrazeno parkovištěm podél Soukenické ulice a na jeho místě bude procházet veřejný park se stromořadím.

Druhá, složitější příležitost je v prostoru mezi poštou a bývalým OV KSČ. Nízké budovy a křídla by bylo možno buď dostavět nebo nahradit novými budovami, které doplní uliční čáru a vytvoří souvislou uliční frontu, která je charakteristická pro městské bulváry.

Západně od obytné zástavby bude prostor vyhrazen pouze veřejnému parku. Podél Soukenické budou zachovány stávající budovy lesního úřadu a stodoly (plocha 2.2.). Západní konec lokality (plocha 2.1.) bude očištěn od provizorních staveb. Soubor bývalé továrny bude zachován a regenerován pro nerušivé funkce. Mezi Soukenickou ulicí a Dolními příkopy bude zřízen veřejný park. Většina lokality je dotčena inundací Klabavy Q100 ,proto je třeba podrobná řešení dostavby a regenerace přizpůsobit této skutečnosti. Příklad řešení je ve studii Regenerace historického jádra 1 : 2 000. Dlouhodobá výhledová regenerace by měla napravit porušené měřítko historického jádra panelovou bytovou zástavbou. Teprve vzdálenější budoucnost ukáže způsob regenerace, o které jsme přesvědčení, že k ní skutečně dojde. Radikální přestavba může nahradit zástavbu novými domy přiměřeného měřítka s kvalitní architekturou. Rekonstrukce by mohla odstranit vyšší patra a upravit zástavbu na tři podlaží s podkrovím v nástavbě valbové střechy. Rekonstrukce panelového domu však těžko upraví přízemí na atraktivní využití pro nebytové funkce. R3 - Havlíčkova ulice Vybouraný prostor je dnes z části upraven jako parkoviště. Posledním záměrem byla výstavba školní jídelny. Celé území utrpělo též novou výstavbou na východní straně, protože architektura nových budov bohužel vůbec neraguje na historické prostředí. Rozhodnutím zastupitelstva města se v jižní části při ul. Míru (plocha 3.3.) navrhuje podle podle generelu zeleně zřídit sadovnicky upravenou městskou zeleň. Severní část území (plocha 3.3.) bude zachována jako veřejné parkoviště, které by mělo být doplněno hustě vysázenou vzrostlou zelení. Regeneraci potřebuje také prostor kolem kašny a školní zahrada. Komenského ulice bude zklidněná. Na severním konci je příležitost pro dostavbu městskými domy (plocha 3.2.). Dostavba Jiráskovy ulice

R4 - prostor mezi ulicemi Čapkova a J. Růžičky V dosud neuspořádaném území je navrženo několik zásadních úprav. Čapkova ulice je důležitou rekreační pěší a cyklistickou trasou podél potoka s celoměstským významem. Proto se zařazuje mezi tzv. obytné ulice, t.j. zklidněné komunikace kategorie D. Zároveň je třeba dořešit bezbarierový příchod z Čapkovy na předpolí nového mostu rampou. Zachovává se břehová zeleň i zeleň v místech bývalého náhonu. Tato zeleň je součástí místního systému ekologické stability. Pro dopravní obsluhu je navržena nová krátká komunikace, kolmá na ulici J. Růžičky, která zpřístupní navrženou dostavbu proluky na této ulici. Dostavba při ulici J. Růžičky (jižní část plocha 4.1. a 4.6.) doplní uliční frontu a naváže na zástavbu stávající. V Čapkově ulici není z výše uvedených důvodů přípustná větší dopravní frekvence, těžká doprava musí být vyloučena (s výjimkou zásobování) úplně. Tomu musí být podřízeno budoucí využití území. Halový objekt v Čapkově ulici (plocha 4.2.) bude nahrazen soliterními stavbami drobnějšího měřítka, které odpovídá charakteru území. Využití bude pro bydlení, nebo pro nerušivé smíšené funkce. R16 - bývalá slévárna ŠKODA Možností regenerace je celá řada. Rozsáhlé území v centru města dává šanci vytvořit nové atraktivní komerční území, třeba i s podílem bydlení. Bude se však jednat o soukromé investice v prostoru, který je uzavřený a kde není třeba stanovovat příliš svazující regulativy. Zásadním požadavkem veřejného zájmu je kvalita životního prostředí. Z toho plyne, že v této lokalitě nemůže být obnovena průmyslová výroba nebo aktivity, které by vyžadovaly intenzivní těžkou nákladovou dopravu. Také výškové omezení zástavby platí v plné míře. Scénáře regenerace a revitalizace mohou zahrnout celé území nebo je rozdělit na více souborů v zastavěné části a na volných plochách. Může se zkoumat využití budov, nebo celkovou či dílčí asanaci.


25

V případě přestavby bude vhodné řešit zástavbu v ulicích Jiráskově a J. Růžičky klasickou městskou uliční formou třípodlažních domů. Historické budovy je třeba vyhodnotit z uměleckého a památkového hlediska.

R18 - nám. U Saské brány Lokalita sousedí s přírodním a rekreačním územím, proto je třeba zdůraznit ochranu kvality životního prostředí. Kromě toho je součástí městského centra a může být příležitostí pro komerční využití. Proto bylo vybráno využití smíšené komerční. R19 - Josefa Tomáška Charakteristika je stejná jako u lokality R18. Také vybraný návrh je stejný, tj. smíšené komerční využití. Soukenická - autobazar Pozemky v Soukenické ulici je možno zastavět nízkopodlažními domy smíšeného využití. Prostorově i funkčně je takové řešení vhodnější než dvůr autobazaru na okraji historického jádra. R20 - komunální dvůr u bývalého hřbitova Areál v Jiráskově ulici (dříve technické služby, nyní firma Rumpold) příliš neruší ani provozem, ani esteticky, protože se jedná o uzavřený celek. Využití území by ale mohlo být vedle parku klidnější a zároveň intenzivnější, protože se jedná o cenné pozemky v centru města. Proto navrhujeme možnost přestavby na smíšené komerční území, část při ulici Jiráskově využít pro veřejné parkoviště. Zároveň je zakomponován návrh podle generelu zeleně, t.j. rozšíření veřejného parku podél železnice mezi bývalým hřbitovem a parkem u nádraží. Nový komunální dvůr by měl být situován v rozvojových plochách jižní průmyslové oblasti. 6.4. PLZEŇSKÉ PŘEDMĚSTÍ Plzeňské předměstí chápeme jako ucelenou městskou část mezi železnicí a údolím Klabavy západně od centra města. Plzeňské předměstí začalo vyrůstat teprve před sto lety, nejprve jako solitery průmyslových areálů (plynárna, Marila, jatka). Do poloviny tohoto

26


století byly zastavěny plochy mezi železnicí a Klabavou bez významných kompozičních počinů. Výrazným zásahem do provozní i prostorové osnovy byla až výstavba dálničního přivaděče. Dnes chápeme Plzeňské předměstí jako smíšené území, které je právě díky dálnici vstupním prostorem města. Plzeňská ulice, donedávna frekventovaná silnice, se postupně stává městským bulvárem. Kromě této proměny, kterou by mohla potvrdit dostavba uliční fronty, nemá a nebude mít tato část města zásadní kompoziční změny. Zároveň se mění periferní charakter na kompaktní městské prostředí. Celkové zklidnění této části města musí provázet také proměna továren. Podél Klabavy navíc musí dojít k výrazné ochraně přírody. Křižovatka Plzeňské a Šťáhlavské ulice je dnes nejvýznamnější ve městě. Její význam ale nemůže potvrdit kompoziční vyjádření, protože obě východní nároží limituje Rakovský potok a jihozápadní nároží je zastavěno. Jediný kompoziční akcent by mohl vzniknout na nároží severovýchodním. Kromě regenerace vnitřní struktury je navržena limitovaná dostavba okraje města, který je z části devastovaný a nemá zřetelné kultivované vymezení. V dřívějších územních plánech byl západní okraj města rozšiřován podél Plzeňské jako výrazné průmyslové území. V našem návrhu územního plánu je řešení zásadně odlišné. Rozvojové plochy průmyslu orientujeme výhradně na jih města a západní okraj města vyhrazujeme pro omezený rozvoj komerčního a smíšeného využití. Hlavním důvodem je snaha ochránit malebné a ekologicky velmi cenné údolí Klabavy pod městem. Ochrana přírody je v tomto případě nutná nejen z hledisek ekologických, ale i estetických. Plocha jižně od Plzeňské ulice (plocha V 2.1.) je přesunuta až do výhledu, stavební plochy severně od Plzeňské jsou výrazně omezeny na rozsah stávajících areálů. Následuje bližší charakteristika lokalit regenerace a rozvoje. R7 - Klostermannova ulice Území nevyžaduje zásadní přeměnu, nabízí však možnost dostavby a zaslouží celkovou obnovu. V Plzeňské ulici je možnost doplnit městskou zástavbu rodinnými nebo bytovými domy, popř. se smíšeným využitím. Totéž platí o Klostermannově ulici. Veškeré nebytové funkce nesmí rušit životní prostředí obytného území. R8 - území jižně od Plzeňské Mezi obytnými domy a nádražím je rozsáhlé zanedbané území s mnoha nevhodně situovanými prostory. Návrh vychází z předpokladu, že bude zrušena nepoužívaná vlečka do Marily.

Jižní část podél nádraží (plocha 8.2.) bude sloužit komerčním účelům, které vytvoří protihlukovou barieru obytnému území. Vlečka podél nádraží může být i nadále využita. Příjezdová komunikace bude napojena z Plzeňské ulice na západním okraji lokality v místech vlečky. Větší severní díl území (plocha 8.1.) navrhujeme oddělit masivním pásem zeleně a využít pro dostavbu třípodlažními bytovými domy. Kompozičně bude vhodné navázat na stávající obytnou zástavbu a ve vnitřním prostoru vytvořit obytný poloveřejný park. Přestavbou a novou komunikací budou pravděpodobně dotčeny stávající řadové garáže. Náhradní plocha bude zahrnuta do řešení části 8.2. této lokality. R5 - Nároží Plzeňské a Šťáhlavské Chaotický a z části provizorní stav území, na severním okraji devastované území je charakteristikou nevábného pohledu při příjezdu do města z dálnice. Zásadní přestavba této lokality je nezbytná. Přitom se jedná o prostor v ideální poloze u dálniční křižovatky. Návrh počítá s celkovou přestavbou pro účely komerčního využití. Podmínek pro zhodnocení a kultivaci území je několik: kvalitní architektonické řešení budov i parteru, dostatek areálové zeleně, přiměřená výška a velikost hmot zástavby v krajině, kvalitní údržba a žádná provizoria. Přímo u křižovatky je možno počítat s reprezentativní budovou, která bude pohledovou dominantou, aniž by výškově překračovala všeobecný regulativ. R6 - Marila Rozlehlé území bývalé továrny Marila je velký problém jak z hlediska ekonomické transformace, tak z hlediska urbanistického. V dané části města už není možné připustit průmyslovou výrobu s rušivými vlivy na kvalitu životního prostředí hlukem nebo exhalacemi z technologických procesů a dopravy. Dnes je areál stále ve stadiu proměny. Ať už bude konečná podoba fungovat jako jeden nebo více samostatných provozů, musí být dodrženy přísné hygienické parametry jak v technologických, tak dopravních aspektech. Proto navrhujeme využití výhradně pro nerušící výrobu. Zvláštní místo zaujímá protor při Plzeňské ulici (plocha 6.3.). Zatímco samotná továrna je uzavřeným areálem, tento prostor je dnes částečně užíván v chaotickém nevhodném uspořádání, z větší části je nevyužit. Dnešní stav považujeme za nepřijatelný a provizorní. Po projednání různých variant bylo vybráno využití všeobecně smíšené, které umožňuje největší variabilitu městské zástavby (rezerva pro

základní školu byla přesunuta do výhledové lokality pod Čilinou). Nová výstavba musí splnit následující podmínky: - území bude využito výhradně pro trvalé stavby a provozy - bude zachováno stromořadí uprostřed lokality - bude zrušena vlečka - budou odstraněna všechna provizoria.

R17 - Strojírna Rokycany Další z továren, která prochází transformací. Také její poloha je dnes pro klasickou průmyslovou výrobu nevhodná. Kontakt s cenným přírodním a rekreačním prostředím je zde bezprostřední. Příjezd je obytným územím a frekvence nákladové dopravy proto musí být limitována. Lokalita zahrnuje původní budovy továrníka Hirsche (plocha 17.3.), vlastní továrnu (plocha 17.2.) a dvůr sběrných surovin (plocha 17.1.). Do návrhu ÚP bylo vybráno řešení s využitím plochy 17.2. pro nerušící výrobu a ploch 17.1. a 17.3. pro smíšené všeobecné využití. Mezi uzavřeným areálem a potokem musí být zřízena pěší cesta. Ve všech areálech musí být dostatek udržované zeleně. N3 - Rezerva pro rozšíření ČOV Čistírna odpadních vod má provozní problémy, které jsou popsány v příslušné kapitole. Do budoucna může nastat potřeba rozšířit kapacity a technologie. Původní rezervní plochy z části zabrala výstavba dálničního přivaděče. Současnou navrženou možností rozšíření je na severozápad. Pro nejbližší období stačí intenzifikace technologických procesů čištění a rozšíření areálu bude připadat v úvahu až po vyčerpání těchto kapacitních rezerv. R21 - Klostermannova ulice Na základě rozhodnutí zastupitelstva města v souborném stanovisku bylo území neužívané a zanedbané požární nádrže zahrnuto do obytného území. Podmínkou je průkaz, že požární nádrž může být definitivně zrušena. V2 - Plzeňská jihozápad Navržené smíšené využití prostoru mezi železnicí a plzeňskou silnicí bylo časově přesunuto do výhledu po roce 2010, vymezení je směrné. Faktic-ká náplň může být velmi mnohostranná a různorodá. Území je mož-


27

no členit na menší celky s různým programem. Toto území je v krajině pohledově exponované, proto je třeba dbát na dostatek zeleně, přiměřené měřítko, limitovanou výšku a kvalitní architekturu.

nutno zcela asanovat, což bude jistě dost nákladé, poloha je však velmi atraktivní. Rodinná zástavba Na Husinci

Lokality „Dostavba u dálničního přivaděče“ a „Plzeňská severozápad“ byly z návrhu ÚP vypuštěny.

Mezi ulicemi Na Husinci a Pražskou je možno dostavět rodinné domy uvnitř volných parcel za předpokladu zřízení nové obslužné komunikace v souběhu se železniční tratí. Podrobným řešením bude třeba ověřit reálný způsob dopravní obsluhy, pokud majitelé pozemků budou mít zájem o dostavbu rodinných domů.

6.5. PRAŽSKÉ PŘEDMĚSTÍ Pražské předměstí chápeme jako městskou část mezi železnicí a údolím Klabavy východně od městského centra (rodinnou zástavbu kolem Dlouhé ulice řadíme do okrajového celku, který navazuje na Borek). Pražské předměstí je v podstatě ukončená stabilizovaná část města. Žádný radikální zásah do jeho struktury v návrhovém období nepředpokládáme. V dlouhodobé perspektivě by bylo žádoucí přestavět obytný panelový dům podél Pražské ulice mezi Horákovou a Pivovarskou ulicí. Cílem by mělo být oživení parteru a rušivou neforemnou hmotu nahradit budovami s přiměřeným měřítkem, sedlovou střechou a kvalitní architekturou. Vyloučeno není ani smíšené všeobecné využití s větším podílem nebytových funkcí za předpokladu, že bude dotvořena uliční fronta Pražské ulice. Dílčí návrhy jsou v následujícím popisu. Sportovní areál u gymnásia Dvořákova ul. Podél levého břehu Boreckého potoka bude zřízena pěší cesta. Areál bude upraven pro sportovní hřiště s dostatečným podílem zeleně. Areál bude přístupný pro veřejnost. Vhodným využitím je např. tenisový klub. R10 - Pivovarská Celé území je navrženo pro smíšené komerční využití. Zejména v jižní části 10.2. je třeba areál upravit do podoby trvalých zařízení. Území bude mít dostatek areálové zeleně. Zároveň bude respektován zelený horizont města, svah se vzrostlou zelení bude zachován a posílen. R22 - kotelna Železná Po zrušení provozu kotelny bude prostor potenciální příležitostí pro nejrůznější funkce, slučitelné s obytným územím v okolí. Lokalitu bude

28


Luční ulice V souvislosti s dostavbou rodinné zástavby u Dlouhé ulice bude Luční prodloužena tak, aby tvořila jasný okraj zastavěného území podél údolí Boreckého potoka. Meandry a přírodní prostředí Boreckého potoka budou chráněny před civilizačními zásahy.

6.6. JIŽNÍ PŘEDMĚSTÍ Jižní předměstí chápeme jako ucelenou, převážně obytnou městskou část jižně od železnice mezi Šťáhlavskou a Zeyerovou ulicí. Na jihu navazuje areál armády a průmyslová zóna jih. Obytné území je vesměs stabilizované, bez zásadních změn. Provozní páteře tvoří ulice Boženy Němcové, Jeřabinová, Pod ohradou a Dukelská. Lokálním centrem zůstává obchodní středisko Meinl a někoklik stávajících uzlů s obchody a službami. Celé území bude chráněno před průjezdnou dopravou. Dále následuje popis problematických lokalit. R9 - Žižkova ulice Plochu navrhujeme připojit k areálu střední školy v budově bývalých kasáren a upravit ji na školní zahradu nebo hřiště, přístupné veřejnosti. R14 - bývalé železárny Celá lokalita vč. bývalé pekárny je silně zdevastována. Přitom se jedná o rozsáhlé území, které nabízí možnost komerčního využití. Jsou zde

některé zchátralé historické průmyslové objekty, které by si zasloužily rekonstrukci. Celý areál vyžaduje zásadní regeneraci. Využití je navrženo jako smíšené komerční bez negativních vlivů na kvalitu životního prostředí obytného území. Součástí regenerace bude dostatek vnitroareálové zeleně.

komunikace v trase dnešních ulic J. Růžičky - Čelakovského - uhelné sklady by rekonstruovanou ulici využil, ale má nepřijatelné směrové a výškové parametry (snad by mohla sloužit jako provizorium po dobu výstavby obtížného úseku na okraji Bílé haldy). Náklady na novou komunikaci budou vyváženy nejen bezpečným provozem, ale i vytvořením nových rozvojových příležitostí. Popis dílčích lokalit.

Favorit Areál je stabilizován jako území nerušící výroby. V případě vnitřní přestavby by bylo vhodné obnovit propojení Družstevní ulice do ulice Dukelské. Školní hřiště Vokáčova ulice Prostor hřiště a okolního parčíku je zanedbaný. Celé území je nutno dořešit, vč. určení majitele a provozovatele, který zajistí dohled a údržbu. Areál je třeba vybavit mobiliářem a novou výsadbou zeleně. 6.7. PRÁCHOVNA - U JEŽKA Různorodé území vymezuje údolí Padrťského potoka, na severu železnice, na západě Zeyerova ulice. Východní část s rodinnou zástavbou, tenisovým areálem a menšími výrobními podniky je stabilizovaná. Výroba zde bude výhradně nerušící. Západní strana se podstatně změní po výstavbě nové silnice do Kamenného Újezda v trase podél západního okraje uhelných skladů. Nová komunikace nahradí neudržitelný stav nebezpečných přejezdů přes železnici v Zeyerově ulici a zároveň vytvoří příležitost ke vzniku nových aktivit po celé její délce. Zejména v jižní části, která se stane novým vstupem do města se nabízejí zajímavé rozvojové možnosti. Zeyerova ulice se stane obslužnou komunikací s upraveným železničním přejezdem u vjezdu do Kovohutí. Křižovatka s ulicí B. Němcové bude upravena tak, aby vznikl přehledný kolmý železniční přejezd ulice B. Němcové, prodlouženě k ulici Čelakovského. Ulice Josefa Růžičky bude od železničního podjezdu odkloněna do nové trasy, jižní část bude zrušena. Do areálu CARGO bude zřízen nový příjezd. Nová trasa vede po okraji tzv. Bílé haldy. Tato změna komunikačního systému, navržená již předchozím územním plánem, je složitá, ale nezbytná. V detailním řešení bude třeba prověřit zejména úsek mezi železničním podjezdem a Čelakovského ulicí, jejíž nedávno rekonstruovanou část by bylo vhodné využít. Průběh nové

R11 - Bílá halda a okolí Po výstavbě nových komunikací vznikne nová lokalita pro smíšené komerční využití (plocha 11.1.). Stávající řadové garáže mohou být do této lokality integrovány, ale správnější by bylo nahradit je na jiné lokalitě (např. v rámci některé z lokalit nerušící výroby). Stávající autosalon je navrženým řešením respektován a zachovává se. Bílá halda by měla být odtěžena alespoň z části a na jejím místě podél nové komunikace mohou vzniknout další komerční plochy (plocha 11.2.). Pokud by nebyla taková operace ekonomicky možná, nezbude než Bílou haldu ponechat svému osudu a přírodě s přirozenou vegetací. R12 - uhelné sklady a AGROWEST Lokalita nebude novou komunikací bezprostředně dotčena, ale bude mít možnost na ní orientovat vstupy do areálů. Týká se to zejména podniků AGROWEST (plocha 12.2.), který má dnes vjezdy od západu z ulice Bezručovy. Podél nové komunikace mohou vznikat vstupní i provozní objekty, které by vymezily nový uliční profil. Jižní areál (plocha 12.2.) je navržen pro využití průmyslové výroby, severní (plocha 12.1.) pro nerušící výrobu a sklady. V obou částech je možné intenzivnější využití území. Severní areál uhelných skladů bude pravděpodobně do budoucna využívat menší část pro vlastní skladování a distribuci uhlí. V takovém případě bude možné část území využívat i k jiným činnostem. R15 - CARGO Areál je nešťastně situován z hlediska stávající komunikační sítě, protože kamionová doprava musí projíždět obytným územím ulicí B. Němcové. Po výstavbě jižního komunikačního propojení tato negativní vlastnost odpadne, ale prodlouží se příjezdová trasa od dálnice. Návrh určuje smíšené komerční využití. Vzhledem k dopravním vazbám bude pravděpodobně výhodnější změnit stávající funkci a pro CARGO hledat dopravně vhodnější lokalitu (ulice B. Němcové bude po výstavbě jižního propojení pro průjezdnou a nákladní dopravu uzavřena).


29

N17 - U Ježka Menší plochy východně podél nové komunikace jsou navrženy pro smíšené komerční využití. Budou tvořit clonu údolí Padrťského potoka, které zůstává důležitou přírodní součástí místního územního systému ekologické stability. 6.8. PŘÍBRAMSKÁ Území vymezuje na západě Padrťský potok, na severu železniční trať. Jedná se o menší specifický prostor kolem Příbramské silnice, která je jediným spojujícím článkem s městskou strukturou (nepočítáme-li pěší cesty kolem Staré hutě). Kromě historických objektů Stará huť a bývalého pivovaru je tato lokalita vyhrazena výhradně rodinné zástavbě. Dál do města jsou u Příbramské silnice jen solitery a soubory izolované, jako je rozvodna, bývalé zemědělské družstvo a skupina bytových domů. R13 - za Starou hutí Současná nepravidelná zástavba rodinných domů a zahrad bude doplněna dostavbou rodinných domů. Podmínkou je rekonstrukce obslužné komunikace. N16 - Příbramská Nová lokalita pro dostavbu rodinných domů. Podmínkou je výstavba nové obslužné komunikace s rekonstrukcí stávající cesty (společná pro lokalitu R13). Obě lokality R13 a N16 není možné napojit na městskou kanalizaci. Likvidace splaškových vod je možná jen lokální čistírnou, nebo vyvážením nepropustných žump. 6.9. JIŽNÍ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA Zahrnuje celé území mezi Šťáhlavskou silnicí a Veselskou ulicí jižně od obytného území Jižní předměstí. Stávající závody jsou stabilizovány, náleží sem i obě části vojenských areálů. Území je jedinou rozvojovou možností pro průmyslovou výrobu v Rokycanech. Rozvojová perspektiva ovšem závisí na dopravním řešení celoměstských vazeb. Návrh vychází z nového jižního komunikačního propojení Šťáhlavské silnice s obchvatem Kamenného Újezda v prostoru mezi vojenskými areály.

30


Tato komunikace zároveň dopravně obslouží celou průmyslovou zónu trasou vedoucí mimo historické jádro a mimo obytná území Rokycan i Kamenného Újezda. Všechny stávající i nové podniky se na tuto trasu budou moci dopravně připojit. Oba uzavřené vojenské areály nebudou novou komunikací dotčeny. Jižní komunikační propojení je podle požadavku armády navrženo jako druhá dopravní trasa. Je vedeno až na okraji katastrálního území pod Kotlem. Dopravní funkce je vysunuta dál od města. Transitní trasa ze Šťáhlavské na obchvat Kamenného Újezda může sloužit podobně jako u trasy severní, ale pro obsluhu města a zejména jižní průmyslové zóny bude málo použitelná. Protože podstatně méně ochrání centrum města a obytná území před nákladovou cílovou dopravou, považujeme ji za výhledovou rezervu, m.j. také proto, že přednost ve výstavbě musí dostat trasa severní a výstavba obou komunikací bude z finančních důvodů málo pravděpodobná.

6.10. POD ČILINOU Západně od Rakovského potoka a jižně od železnice je navrženo obytné území pro bydlení v rodinných domech a v nízkopodlažní bodové bytové zástavbě. Forma a tvar bytové výstavby je důležitá jednak ve vztahu ke stávajícímu osídlení rodinnými domy, jednak ve vztahu ke krajině a pohledové expozici. Stoupající terén nesmí být zastavěn vyššími a většími domy, které by tvarem a měřítkem neodpovídaly charakteru vilové čtvrti (stávající bytové domy v Polní ulici jsou negativním důkazem). Rozsah a kapacita bytové výstavby závisí na celoměstských bilancích potřeb a kapacit v jiných lokalitách. Bytová zástavba této lokality je navržena v nejnižší části terénu a okraje území jsou vyhrazeny jen pro výstavbu rodinných domů. Jižní část území jižně od Vysokého průhonu byla z důvodu ochrany zemědělské půdy přesunuta do výhledu. Nvržené řešení respektuje stávající přírodní prvky Tymákovské cesty, Vysokého průhonu a vloženého pásu zeleně v místech dnešních zahrad. Uvnitř rozvojových ploch je pamatováno na veřejnou zeleň. Všechny nové ulice budou mít stromořadí městské zeleně. Podél Šťáhlavské je navržen pás izolační zeleně a paralelní obslužná komunikace. Ve výhledové části je plocha V1.2. rezervovaná pro výstavbu základní školy, která bude potřebná v případě, že dojde k většímu nárůstu obyvatel města i dětí.

6.11. POD PRAŽSKOU SILNICÍ V současné době postupně srůstá rodinná zástavba na rozhraní obou katastrálních území Rokycan a Borku severně podél Pražské silnice. Po dokončení dálnice je zde dopravní frekvence omezená a tedy i kvalita životního prostředí přijatelná pro další doplnění obytného území. Nezbytným regulativem dostavby je ochrana přírodního prostředí kolem meandrů Boreckého potoka. Navržená dostavba v lokalitě N10 je doplněním již začaté přípravy a výstavby. Ostatní části v lokalitě N11 vymezují maximální možný rozsah rodinné zástavby.

Větší část Borku je vesměs novodobá. Dílčí dostavba s pravidelnou parcelací je možná na lokalitách N13 a N14 za podmínky důsledné ochrany přírody v celé soustavě kolem potoka a rybníků, která je důležitou součástí systému ekologické stability. Holé návrší (lokalita N12) je dnes zanedbaným úhorem. Navrhujeme zde také dostavbu izolovanými rodinnými domy za předpokladu zřízení nové přístupové cesty, protože stávající cesta od Pražské silnice je úzká a není ji možno rozšířit, ani regulerně připojit na křižovatku ulice Na Kukačce. Nová přístupová ulice ale bude na úkor některé ze stávajících zahrad (detailní řešení by mohlo navrhnout pozemkovou kompenzaci nově vzniklým stavebním pozemkem). Mimo zastavěné pozemky podél stabilizovaného levého břehu potoka a rybníků se zástavba nesmí rozšiřovat, celá severní část zůstane přírodním ekosystémem.

6.14. LETIŠTĚ A OKOLÍ DÁLNICE 6.12. U NEMOCNICE - OSECKÝ VRCH Území nad pravým břehem Boreckého potoka zahrnuje kromě velkého areálu nemocnice také obytná území kolem Osecké a Voldušské ulice a nově navržené území rodinných domů pod nemocnicí. Stávající osídlení je stabilizováno a doplněno výhradně rodinnou zástavbou (lokality N6, N7 a N8). Krajinný horizont Nad Kalvárií a Oseckého vrchu zůstává nezastavěn. Zahrádky se zde nebudou rozšiřovat. N9 - Pod nemocnicí Výhradně rodinné domy jsou navrženy na mírném jižním svahu. Dopravní obsluha je napojena na severu na Voldušskou ulici a na jihu na ulici K potoku. Vnitřní zelený pás zachovává přírodní vegetaci kolem stávající strouhy. Měkce modelovaný terén, pohledově exponovaný, může být zastavěn jen izolovanými rodinnými domy. Severovýchodní okraj zástavby na styku s volnou krajinou navrhujeme zastavět prstencem hnízdového uspořádání rodinných domů. 6.13. BOREK Historická zástavba na skále u rybníka v křivolaké síti cest a parcel je stabilizovaná. Případná dostavba a stavební úpravy této části musí respektovat dochované měřítko a tvarosloví vesnických domů.

Severně od dálnice je ministrstvem dopravy navržen rezervní koridor pro železnici vysokých rychlostí. Využití území severně od dálnice proto pro rozvoj města nepřipadá v úvahu. Jižní okraj rozvojových možností vymezují cenné přírodní partie Rokycanské a Klabavské stráně s chráněnými přírodními lokalitami a s jejich ochranným pásmem. Celé území je v krajině pohledově exponované, proto jakékoli stavby nesmí být vysoké, musí být citlivě zakomponovány do terénu a musí být doprovázeny masivní vysokou zelení. Plošné areály musí být zelení členěny do modelovaných pohledových horizontů. Celé území je obtížně odkanalizovatelné, zásobování vodou bude mít zvláštní vyšší tlakové pásmo. Návrh ÚP předpokládá zachování a budoucí rozvoj letiště (viz Studie letiště Rokycany a areál IZS, AGA - LETIŠTĚ s.r.o., 9/1997). Páteří území je nově navržené komunikační propojení Osecké silnice s dálniční křižovatkou jižně od dálnice. Tato komunikace zároveň celé území dopravně obsluhuje. Náklady na její výstavbu by tedy byly účelně vynaloženy nejen na vnější dopravní vztahy, ale také na zainvestování území. Areál veřejného vybavení, kde se uvažuje výstavba integrovaného záchranného systému (policie, hasiči, rychlá zdravotní pomoc) je posunut směrem k letišti (plocha N5.4.). U letiště také zůstává rezerva pro nové provozní budovy a plochy leteckého provozu.


31

Jižně podél nové komunikace jsou navrženy plochy pro smíšené komerční využití s dopravní obsluhou od severu a s navrženým masivem izolační zeleně na straně Rokycanské stráně. Volné louky navrhujeme pro rekreační účely. Na západním okraji benzinové čerpací stanice TOTAL navrhujeme rozšíření odstavné plochy pro kamiony, s možností vybavení sociálním příslušenstvím.

Využití je předpokládáno po horizontu územního plánu, kdy pravděpodobně budou vyčerpány všechny etapy stávajících i perspektivních kapacit skládky Němčičky. Umístění a přesné parametry a rozsah výhledové skládky bude třeba teprve definovat, řádně vyprojektovat a projednat.

Rozvojové plochy západně od dálničního přivaděče (lokalita V3) byly z důvodu ochrany zemědělské půdy přesunuty do výhledu s využitím po roce 2010. Celkový návrh je koordinován s provozními parametry a ochrannými pásy letiště, konkrétní detaily bude třeba upřesnit podrobnější dokumentací. Návrh zároveň respektuje původní řešení propojovací komunikace severně od dálnice, která je vyprojektovaná.

6.15. DLOUHODOBÁ REZERVA NAD PRAŽSKOU SILNICÍ Pokud by v dlouhodobém výhledu město potřebovalo další rozvojová území, existuje potenciální rezerva jižně od železnice v prostoru od Borku až po Příbramskou. Základem rozvoje by byla nová komunikace mezi Pražskou silnicí v Borku (nebo lépe před Borkem) a Příbramskou silnicí. Teoreticky je možno uvažovat o dopravním propojení dálniční křižovatky Svojkovice - Pražská - Příbramská s napojením přes jižní obchvat na Šťáhlavskou a dálniční křižovatku Rokycany. Takový dopravní okruh by ideálně distribuoval veškerou dopravu mimo městskou zástavbu Rokycan.

7. FUNKČNÍ SYSTÉMY A BILANCE ÚZEMNÍHO PLÁNU 7.1. BILANCE VYUŽITÍ ÚZEMÍ 7.1.1.Lokality regenerace, dostavby a přestavby: R1

Tím by se dopravně zpřístupnilo zajímavé území, které by bylo možno využít pro nejrůznější účely, bydlením počínaje až po komerční využití a nerušící výrobu. Do dlouhodobé rezervy toto území řadíme ze dvou důvodů. Zainvestování tohoto území bude velmi nákladné a z hlediska dnešní bilance potřeb rozvoje Rokycan jsou ostatní rozvojové možnosti více než dostatečné.

R2

Naznačený rozsah lokality je pouze orientační a symbolický, rozšíření směrem k jihovýchodu v podstatě nic nebrání. R3 6.16. VÝHLEDOVÁ REZERVA PRO SKLÁDKU Jižně od vojenských areálů na samém jižním okraji města byla odborníky vytipovaná potenciální lokalita pro novou zabezpečenou skládku odpadu.

32


R4

celková plocha ................................ ........ 1,6392 z toho 1.1. Veřejné vybavení 0,1242 1.2. Všeobecné smíšené 0,6414 1.3. Dopravní plochy 0,0923 1.4. Všeobecné smíšené 0,2784 celková plocha ................................ ........ 3,3538 z toho 2.1. Všeobecné smíšené 0,1034 2.2. Všeobecné smíšené 0,0765 2.3. Dopravní plochy 0,1235 2.4. Bytové domy 1,2431 2.5. Všeobecné smíšené 0,2589 celková plocha ................................ ........ 1,1818 z toho 3.1. Veřejné vybavení 0,1017 3.2. Všeobecné smíšené 0,6039 3.3. Dopravní plochy 0,1521 celková plocha ................................ ........ 2,2250 z toho 4.1. Všeobecné smíšené 0,5244

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

4.2. Všeobecné smíšené 0,2053 4.3. Rodinné domky 0,2828 4.4. Sportovní plocha 0,1048 4.5. Dopravní plochy 0,2220 4.6. Bytové domy 0,4012 celková plocha ................................ ........ 4,6832 z toho 5.1. Komerční smíšené 4,6832 celková plocha ................................ ........ 8,8788 z toho 6.1. Nerušivá výroba 7,1899 6.2. Rodinné domky 0,0855 6.3. Všeobecné smíšené 1,0388 6.4. Všeobecné smíšené 0,4659

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

R7

celková plocha ................................ ........ 2,2534 z toho 7.1. Všeobecné smíšené 0,4477 7.2. Bytové domy 0,3727 7.3. Technické vybavení 0,6863 7.4. Rodinné domky 0,7466

ha ha ha ha ha

R8

celková plocha ................................ ........ 3,4318 z toho 8.1. Bytové domy 1,9236 8.2. Komerční smíšené 0,9802 celková plocha ................................ ........ 0,5841 z toho 9.1. Veřejné vybavení 0,5841 celková plocha ................................ ........ 1,5442 z toho 10.1. Komerční smíšené 1,1516 10.2. Komerční smíšené 0,3393 celková plocha ................................ ........ 2,0650 z toho 11.1. Komerční smíšené 0,7979 11.2. Komerční smíšené 0,8433 11.3. Všeobecné smíšené 0,1126 celková plocha ................................ ........ 5,3721 z toho 12.1. Nerušivá výroba 3,0517 12.2. Průmyslová výroba 2,3203 celková plocha ................................ ........ 4,6012 z toho 13.1. Rodinné domky 3,9488 13.2. Rodinné domky 0,3149 celková plocha ................................ ........ 3,2204 z toho 14.1. Komerční smíšené 3,2203 celková plocha ................................ ........ 1,3835 z toho 15.1. Komerční smíšené 1,3835 celková plocha ................................ ........ 4,0402 z toho 16.1. Komerční smíšené 3,7495 16.2. Všeobecné smíšené 0,2914 celková plocha ................................ ........ 3,7506

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

R5 R6

z toho

R18 R19 R20 R21 R22

7.1.2.

R9 R10

R11

R12

R13

R14 R15 R16

R17

N1

N2

N3

17.1. Všeobecné smíšené 0,3136 17.2. Nerušivá výroba 2,9433 17.3. Všeobecné smíšené 0,4583 celková plocha................................ ......... 1,5158 z toho 18.1. Komerční smíšené 1,5158 celková plocha................................ ......... 1,2926 z toho 19.1. Komerční smíšené 1,2930 celková plocha................................ ......... 0,5554 z toho 20.1. Komerční smíšené 0,5554 celková plocha................................ ......... 0,1817 z toho 21.1. Rodinné domky 0,1817 celková plocha................................ ......... 1,0631 z toho 22.1. Všeobecné smíšené 0,9230

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

Nové rozvojové lokality : celková plocha................................ ........ 18,5517 z toho 1.1. Rodinné domky 1,8295 1.2. Bytové domy 1,8666 1.3. Bytové domy 4,9555 1.4. Všeobecné smíšené 0,1515 1.5. Rodinné domky 2,9335 celkem Rodinné domky 60 b.j. 168 obyv. 4,7630 Bytové domy 365 b.j. 1 023 obyv. 6,8221 Všeobecné smíšené 0,1515

ha ha ha ha ha ha

celková plocha................................ .......... 8,0975 z toho 2.1. Rodinné domky 2,1554 2.2. Všeobecné smíšené 0,2543 2.3. Všeobecné smíšené 0,2031 2.4. Všeobecné smíšené 0,2620 2.5. Všeobecné smíšené 0,4865 2.6. Rodinné domky 1,5624 2.7. Rodinné domky 1,7879 celkem Rodinné domky 69 b.j. 193 obyv. 5,5057 Všeobecné smíšené 1,2058

ha ha ha ha ha ha ha ha

celková plocha................................ .......... 0,9585 z toho 3.1. Technické vybavení 0,9585 celkem Technické vybavení 0,9585

ha ha

ha ha ha

ha ha

ha


33

N4

celková plocha ................................ ......... 6,9822 z toho 4.1. Komerční smíšené 2,6067 4.2. Komerční smíšené 3,0633 celkem Komerční smíšené 5,6700

N5

celková plocha ................................ ....... 43,9428 z toho 5.1. Dopravní plochy 1,5138 5.2. Dopravní plochy 14,2586 5.3. Komerční smíšené 1,8215 5.4. Veřejné vybavení 3,5290 5.5. Komerční smíšené 4,9013 5.6. Sportovní plocha 3,9486 celkem Komerční smíšené 6,7228 Veřejné vybavení 3,5290 Sportovní plocha 3,9486 Dopravní plochy 15,7723 celková plocha ................................ ......... 1,4696 z toho 6.1. Rodinné domky 1,0777 celkem Rodinné domky 13 b.j. 36 obyv. 1,0777

N6

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

celková plocha ................................ ......... 1,9530 z toho 7.1. Rodinné domky 1,3458 7.2. Rodinné domky 0,5924 celkem Rodinné domky 24 b.j. 67 obyv. 1,9382

ha ha ha

N8 celková plocha ................................ ......... 2,9775 z toho 8.1. Rodinné domky 0,6433 8.2. Rodinné domky 0,5122 8.3. Rodinné domky 0,2045 8.4. Rodinné domky 0,6701 celkem Rodinné domky 22 b.j. 62 obyv. 2,0301

ha ha ha ha ha

celková plocha ................................ ....... 23,6610 z toho 9.1. Rodinné domky 0,5138 9.2. Rodinné domky 0,1994 9.3. Rodinné domky 4,8841 9.4. Rodinné domky 1,7262 9.5. Všeobecné smíšené 0,2033 9.6. Rodinné domky 1,2320 9.7. Rodinné domky 2,0604 9.8. Rodinné domky 0,7031 9.9. Rodinné domky 0,2950 9.10. Rodinné domky 0,5652

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

N7

N9

34


ha

ha

9.11. Rodinné domky 9.12. Rodinné domky 9.13. Rodinné domky 9.14. Rodinné domky 9.15. Rodinné domky 9.16. Rodinné domky

0,8256 0,3973 0,3137 0,5945 0,6844 0,5698

ha ha ha ha ha ha

546 obyv. 15,5645 0,2033

ha ha

N10 Obytné území rodinných domů................. 2,0098 z toho 10.1. Všeobecné smíšené 0,2725 10.2. Rodinné domky 1,7368 celkem Rodinné domky 21 b.j. 59 obyv. 1,7368 Všeobecné smíšené 0,2725

ha ha ha

N11 celková plocha ................................ ......... 8,5873 z toho 11.1. Rodinné domky 3,2951 11.2. Rodinné domky 0,8494 11.3. Rodinné domky 2,2889 11.4. Rodinné domky 0,7123 11.5. Rodinné domky 0,4592 11.6. Rodinné domky 0,4025 celkem Rodinné domky 100 b.j. 280 obyv. 8,0074

ha ha ha ha ha ha ha

N12 celková plocha ................................ ......... 3,1651 z toho 12.1. Rodinné domky 2,6574 celkem Rodinné domky 33 b.j. 92 obyv. 2,6574

ha ha

N13 celková plocha ................................ ......... 0,9158 z toho 13.1. Rodinné domky 0,9129 celkem Rodinné domky 11 b.j. 31 obyv. 0,9129

ha ha

N14 celková plocha ................................ ........ 0,7129 z toho 14.1. Rodinné domky 0,7129 celkem Rodinné domky 9 b.j. 25 obyv. 0,7129

ha ha

N15 celková plocha ................................ ........ 0,5590 z toho 15.1. Rodinné domky 0,5590 celkem Rodinné domky 7 b.j. 20 obyv. 0,5590

ha ha

N16 celková plocha ................................ ........ 3,1771 z toho 16.1. Rodinné domky 0,5967

ha ha

celkem Rodinné domky 195 b.j. Všeobecné smíšené

ha ha

ha

ha

ha

ha

ha

16.2. Rodinné domky 16.3. Rodinné domky

0,6765 0,3201

ha ha

1,5933

ha

N17 celková plocha ................................ ........ 0,9367 z toho 17.1. Komerční smíšené 0,5910 17.2. Komerční smíšené 0,1792 celkem Komerční smíšené 0,7702

ha ha ha

celkem Rodinné domky

20 b.j.

56 obyv.

N18 celková plocha ................................ ....... 37,5838 z toho 18.1. Průmyslová výroba 5,4272 18.2. Průmyslová výroba 4,2562 18.3. Průmyslová výroba 3,6958 18.4. Průmyslová výroba 0,8671 18.5. Průmyslová výroba 3,3680 18.6. Průmyslová výroba 1,3077 18.7. Průmyslová výroba 9,7613 18.8. Průmyslová výroba 1,2758 celkem Průmyslová výroba 29,9591

7.1.3. V1

V2

ha

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

Nové výhledové lokality : celková plocha ................................ ....... 28,4494 z toho 1.1. Rodinné domky 4,7669 1.2. Veřejné vybavení 2,1115 1.3. Rodinné domky 3,4904 1.4. Bytové domy 3,0641 1.5. Všeobecné smíšené 0,1199 1.6. Rodinné domky 5,9006 1.7. Bytové domy 2,6396 celkem Rodinné domky 177 b.j. 496 obyv. 14,1580 Bytové domy 306 b.j. 856 obyv. 5,7037 Všeobecné smíšené 0,1199 Veřejné vybavení 2,1115

ha ha ha ha ha ha ha ha

celková plocha ................................ ......... 5,6237

ha

ha ha ha ha

z toho 2.1. Všeobecné smíšené celkem Všeobecné smíšené V3

4,2092

ha

4,2092

ha

celková plocha................................ .......... 7,1040 z toho 3.1. Komerční smíšené 1,7895 3.2. Komerční smíšené 1,4297 3.3. Komerční smíšené 1,6833 3.4. Komerční smíšené 1,2018 celkem Komerční smíšené 6,1043

ha ha ha ha ha ha

7.1.4. REKAPITULACE ROZVOJOVÝCH LOKALIT NÁVRHOVÉ OBDOBÍ Obytné území rodinných domů Obytné území bytových domů Všeobecné smíšené území Komerční smíšené území Území průmyslové výroby Území sportovní a rekreační Plochy veřejného vybavení

46,7003 6,8221 1,8607 13,1630 29,8831 3,9486 3,5290

ha ha ha ha ha ha ha

584 bytů 365 bytů

1 635 obyvatel 1 023 obyvatel

VÝHLEDOVÉ OBDOBÍ Obytné území rodinných domů Obytné území bytových domů Všeobecné smíšené území Komerční smíšené území Plochy veřejného vybavení

14,1580 5,7037 4,9542 6,1043 2,1115

ha ha ha ha ha

177 bytů 306 bytů

496 obyvatel 856 obyvatel

7.2. BYDLENÍ Současná demografická situace je v celé republice nepříznivá. Stagnací a mírným poklesem počtu obyvatel procházejí také Rokycany a jejich mikroregion. Město rostlo především migrací, také přirozená měna byla v Rokycanech celkem dobrá. Nyní se však začíná projevovat vyčerpanost migračních zdrojů a všeobecně klesající porodnost. Budoucí vývoj počtu obyvatel za současné situace lze jen obtížně odhadovat. Město by si mělo alespoň zachovat dnešní počet obyvatel. Za mimořádně příznivých okolností by mohl počet obyvatel mírně růst, k roku 2010 na přibližně 16 tisíc obyvatel.


35

Ve městě je celkem 2 285 domů (Rokycany 2 160; Borek 125), z toho je trvale obydlených 2 036 (1 940; 96). Rodinným domků je 1 859 (1 740; 119). Bytů je celkem 5 990 (5 863; 127), z toho trvale obydlených je 5 633 (5 535; 98). Trvale obydlených bytů v rodinných domcích je 1 838, což činí 33,2 % TO bytů (údaje 1991). Ze souhrnného hodnocení současného stavu (rok 1991) plyne, že v Rokycanech bude vzhledem k vysokému podílu dětí na celkové populaci nadprůměrný zájem o nové byty. K tomu je třeba připočítat přirozený úbytek bytů (odhadem 230 b.j.), tendenci k většímu podílu jednočlenných domácností a celkovému trendu k nižší obložnosti bytů. Výchozí očekávaná obložnost k návrhovému období r. 2010 je 2,55 obyv./byt. Spolu s odpadem bytů by tedy celková potřeba nových bytů k r. 2010 byla cca 870 b.j. Návrh Na nových rozvojových plochách je v návrhovém období navržena kapacita pro cca 500 - 580 rodinných domů (cca 1 400 - 1 600 obyvatel) a pro cca 350 bytů v bytových domech (cca 1 000 obyvatel). Navržená kapacita tedy odpovídá předpokládaným optimistickým rozvojovým potřebám do r. 2010. Výhledová kapacita má další rezervu zhruba 150 rodinných domů (cca 400 obyvatel) a 300 bytů v bytových domech (cca 800 obyvatel). Celkově je tedy ve městě dlouhodobá rezerva asi 30 % proti předpokládaným potřebám. Je to rezerva přiměřená, protože ne všechny lokality budou v potřebném čase disponibilní.

Tyto tendence úbytku pracovních míst v průmyslu budou v Rokycanech nepochybně dále pokračovat až na úroveň 25-30 %. I když je přes nepříznivý vývoj poměrně nízká nezaměstnanost, je třeba silně stimulovat obnovu a restrukturalizaci průmyslové základny a zároveň podporovat vznik nových podnikatelských aktivit a tedy i pracovních příležitostí. Návrh Nabídka nových pracovních příležitostí je závislá na druhu podnikání a výroby, proto jsou naše bilance v tomto směru rámcové a opatrné. V průmyslové výrobě by nové lokality nohly poskytnout cca 500 - 1 000 pracovních míst při plné kapacitě výroby (např. Kohovutě dnes zaměstnávají necelých 500 lidí). V lokalitách nerušící výroby a služeb odhadujeme nabídku v rozmezí 300 - 600 pracovních míst, u smíšeného komerčního území 300 - 700 pracovních míst. Většina z nich se může lokalizovat již v návrhovém období do r. 2010. Reálnější jsou pravděpodobně dolní hranice odhadu, zejména po období rozběhu výrobních a podnikatelských kapacit. Potenciál rezerv je ale velký a z dlouhodobého hlediska víc než dostatečný. 7.4. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Na území města a v jeho okolí je zemědělská půda vesměs obhospodařovaná, ale dřívější zemědělské podniky se prakticky rozpadly. Prognóza budoucí zemědělské výroby se soustřeďuje do okolního venkovského prostoru sousedních obcí, proto se nepočítá s obnovou zemědělských výrobních středisek na území města (Borek a Příbramská). Obě lokality jsou stabilizovány jako areály nerušivé výroby a služeb.

Na stávajícím území regenerace je navíc teoretická rezerva pro cca 100 - 200 bytů (250 - 500 obyvatel) v bytových domech. Jejich realizace je ovšem závislá na složitých majetkových a investičních operacích, a proto je disponibilita těchto kapacit těžko odhadnutelná.

Se žádnou zemědělskou velkovýrobou se tedy na území města nepočítá. Z větších výrobních podniků je stabilizováno jen zahradnictví V Ježku.

7.3. PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI

7.5. VEŘEJNÉ VYBAVENÍ

V Rokycanech je (podle údajů 1991) celkem 7 476 ekonomicky aktivních obyvatel (Rokycany 7 343; Borek 133). Působí také silná dojížďka, téměř 40 % pracovních míst v Rokycanech je obsazeno dojíždějícími. Zároveň je silná vyjížďka za prací, především do Plzně (na 100 osob dojíždějících do Rokycan připadá 79 vyjíždějících celkem, u mužů je dokonce saldo mírně záporné, tj. -96 osob).

Do sféry veřejného vybavení náleží školství, zdravotnictví, sociální péče, kulturní zařízení, církevní zařízení, městská a státní správa a samospráva, policie a armáda, pošty, hasičský sbor, veřejná sportovní a rekreační zařízení, veřejná zeleň.

V posledních letech dochází k celkovému poklesu pracovních míst v Rokycanech a k přesunu mezi sektory. Odhadem dnes pracuje v priméru (zemědělství a lesnictví) 2-3 %, v sekundéru (průmysl a stavebnictví) 42-45 % a v terciéru (doprava, spoje, služby) 50-55 % obyvatel.

36


ŠKOLSTVÍ Mateřské školy navštěvuje asi 400 dětí, současná kapacita odpovídá dnešním potřebám. Základní školy jsou v provozu čtyři s celkovou kapacitou 85 učeben, navštěvuje je asi 1 900 žáků. Z okolí dojíždí do Rokycan necelých 17 % dětí. V současné době je citelný nedostatek odborných učeben, kritická situace je ve školním stravování. Stravování se řeší dovozem z kapacitní

kuchyně na jižním předměstí. Připravuje se dostavba Masarykovy ZŠ a postupná rekonstrukce s půdními vestavbami starých škol. Zásadní disproporce současného stavu by tak měly být vyřešeny. Zvláštní škola s kapacitou 60 dětí má nový pavilon, který rozšiřuje počet míst na dvojnásobek, což pokrývá dnešní potřeby. Střední školy jsou čtyři - nové gymnázium, Střední odborné učiliště zemědělské v historické budově, střední odborná škola v budově bývalého gymnázia a nedávno zřízené SOU v bývalých kasárnách. Jsou to prakticky jediné střední školy v okrese. Asi 40 % středoškoláků dojíždí do Plzně, která je nedaleko, takže z hlediska obyvatel města není situace kritická. Z hlediska svébytnosti Rokycan a jejich mikroregionu je však nabídka studia na středních školách nedostatečná. Pro nutné zvyšování kvalifikace pracovní síly bude žádoucí kapacity středních škol rozšiřovat. Mimoškolní činnost zajišťuje Základní umělecká škola (asi 760 dětí) a Dům dětí a mládeže (asi 800 dětí). Vybavení je dostatečné; pokud bude vila, v níž sídlí DDM, vrácena v restituci, bude třeba najít náhradní prostory. Pod Kalvárií byla obnovena skautská louka se skautským domovem a dvěma sruby. ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotní péče je poskytována v nemocnici s poliklinikou, ve zdravotním středisku a v dalších v ordinacích praktických a odborných lékařů. Nemocnice má kapacitu 248 lůžek + 25 lůžek ošetřovatelských na interním oddělení. Nemocnice dosud neprošla privatizací, o jejím dalším vývoji se bude teprve rozhodovat. Existence NsP je nepochybně pozitivní, není však jisté, zda v rámci restrukturalizace zdravotnické péče bude zachován provoz lůžkové části v dosavadním rozsahu. Záchranná zdravotnická služba Rokycany sídlí v ulici V. Nového na jižním okraji města. Uvažuje se o výstavbě nového areálu v rámci integrovaného záchranného systému. SOCIÁLNÍ PÉČE Stávající Domov penzion pro důchodce má kapacitu 97 lůžek. Dále slouží pečovatelská služba, Dům s pečovatelskou službou (6 bytů pro 12 osob), středisko osobní hygieny. Město též využívá ústav sociální péče v Mirošově a v Liblíně, které jsou určeny pro imobilní, mentálně a fyzicky postižené občany. V bývalých jeslích v Rokycanech dále působí jídelna Červeného kříže a Stacionář katolické Charity. V Rokycanech chybí menší azylový dům pro bezdomovce, dalším záměrem je zřízení domu pro svobodné matky.

V Rokycanech je Okresní muzeum s knihovnou, Městská knihovna (Rokycanův dům osvěty), kino za Dělnickým domem. Kulturním účelům také slouží sál Sokolovny, je zde také loutkové divadlo. Mezi kulturní instituce lze počítat Okresní archiv. Na návrší je Hvězdárna se dvěma pozorovacími kopulemi. Tradičním sálem je rekonstruovaná tzv. Střelnice, kde se konaly četné kulturní akce. Chybí výstavní síň, příležitostné výstavy se konají v Okresním muzeu dr. Bohuslava Horáka. Kulturních zařízení je na danou velikost města relativní dostatek, převážně jsou ale ve špatném stavebním a provozním stavu. Spíš než nová zařízení by bylo třeba financovat rekonstrukci stávajících. Církev katolická má vedle Děkanského chrámu P. Marie Sněžné budovu děkanství. Při Plzeňské ulici je dále kostel Nejsvětější Trojice s bývalým hřbitovem, obojí ve velmi špatném stavebním stavu. V Jiráskově ulici je Husův sbor (Rokycanův sbor), který slouží českobratrské církvi evangelické a československé církvi husitské.

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA, SOUDNICTVÍ, POŠTA Státní správa a samospráva je v zásadě provozně stabilizována, i když často sídlí v adaptovaných budovách, které sice vyhovují stavebně, ale nikoli provozně. U budovy soudu se připravuje přístavba. Provozy pošty jsou sice roztříštěné, ale dostačující. POLICIE Policie ČR má v zásadě dostatečné provozní vybavení, nové plochy se nepožadují. ARMÁDA Vojenský prostor v jižní části města vč. kasáren si armáda trvale ponechá pro své potřeby ve stávajícím rozsahu, náhradou za pozemek pro komunikaci jižně od kasáren dostane armáda náhradní pozemek od města - konkrétní řešení (podél Šťáhlavské silnice) je v jednání. Vojenská ubytovna a Okresní vojenská správa v Rokycanech zůstává stabilizovaná. Důležitá propojovací komunikace mezi Šťáhlavskou a obchvatem Kamenného Újezda prochází přes zájmové území armády. Souhlas armády je podmíněn splněním podmínek na konstrukci a zabezpečení této komunikace - navržené parametry podle podmínek armády jsou podrobně stanoveny v části Dopravní řešení územního plánu.

Celkově je sociální péče v Rokycanech pokryta v celkem dostatečné kapacitě, menší zařízení bude v budoucnu vhodné integrovat do běžné městské zástavby, bez nároku na vyhrazené monofunkční areály.

V hlavním výkresu územního plánu je vyznačeno vojenské zájmové území podle podkladů VUSS Plzeň.

KULTURNÍ A CÍRKEVNÍ ZAŘÍZENÍ

bude respektováno ochranné pásmo radioreléového spoje a vertikální ochranné pásmo radioreléového spoje v jihovýchodní části města. V

Závaznou částí územního plánu bude dále tento regulativ:


37

ochranném prostoru kruhového pásma je zakázána výstavba výškových objektů a ocelových konstrukcí nad úroveň parabolické antény radioreléové stanice, rovněž je v kruhovém ochranném pásmu zakázána výstavba vysílačů, radarů a instalace přístrojů a zařízení, která jsou zdrojem rušení, bez předchozího souhlasu VUSS Plzeň. V ochranném prostoru vertikálního ochranného pásma radioreléového spoje je zakázána výstavba objektů, které svojí výškou překračují výšku stávající zástavby bez předchozího souhlasu VUSS Plzeň. HASIČSKÝ SBOR Stávající areál v ulici Komenského je zcela nevyhovující, v současné době se přestavuje. Uvažovaný provozní soubor v rámci integrovaného záchranného systému spolu se záchrannou zdravotní službou a policií v prostru u dálnice se časově odsouvá, ale stále je pro něj navrhovaná příslušná plocha u letiště.

NÁVRH ZAŘÍZENÍ VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ Rezerva pro základní školu je po projednání konceptu ÚP navržena ve výhledové lokalitě V 1.2. Pod Čilinou. Nová lokallita N 5.4. pro integrovaný záchranný systém vyřeší zejména perspektivní moderní zařízení příštího století, dnešní nevyhovující podmínky hasičského sboru se prozatím zlepší přestavbou stávajícího areálu. Oba vojenské areály jsou respektovány, protože město má v sousedství dostatečné rozvojové plochy výrobních kapacit na dlouhou dobu do budoucna, zejména když se podařilo vstřícností armády dohodnout optimální koncepci dopravní obsluhy a tím i možnost zainvestování rozvojového území technickou infrastrukturou. Také všechna ostatní zařízení veřejného vybavení a veřejné správy jsou stabilizovaná, u žádného zařízení se nepočítá s nutností změny využití (např. Okresní úřad, Okresní soud, Policie, Hygienická stanice, Pošta a pod). 7.6. SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ Největším sportovním areálem je fotbalový a lehkoatletický stadión TJ ŠKODA Rokycany. Za Hloubkovským potokem je menší areál volejbalových hřišť. V Rokycanech je zimní stadión s umělou ledovou plochou a sportovní hala, dále Sokolovna s historickou budovou z r. 1903 a přistavěným malým sálem (Sokol založen 1868). Školní tělovýchově slouží tělocvičny ZŠ na jižním předměstí a dvě malé tělocvičny v Masarykově škole a v ZŠ v Ulici

38


Míru. U nového gymnázia je postavena též nová tělocvična. Na jihozápadním okraji města je pěkný tenisový areál. Trochu problematické je dnešní využití školního hřiště u ZŠ jižní předměstí. Plocha je volně přístupná (což je pozitivní), ale neudržovaná. Využití může být buď jako klasické školní hřiště s přístupem veřejnosti a s jasným provozním řádem a dozorem, nebo jako veřejné hřiště, jehož provozovatelem bude město (samozřejmě s využitím též pro školní tělovýchovu). Třetí možností je zahrnout hřiště do obytného parku spolu s okolními pozemky za mateřskou školou a celý prostor, dosud zanedbaný, celkově regenerovat. V Rokycanech je řada menších dětských hřišť v rámci obytné zástavby. Velká část z nich je dlouhodobě neudržovaná. V nověji vybudovaných sídlištích (zejména Pod kostelem, Na pátku) však zcela chybí hřiště pro starší děti (zvláště plochy pro míčové hry). Tím pak k dochází k devastaci ploch veřejné zeleně. V Rokycanech je také pěkné a v letních měsících vyhledávané koupaliště. Tento areál, z architektonického a urbanistického hlediska velmi hodnotný, byl v minulosti necitlivě narušen výstavbou krytého plaveckého bazénu, který však do současné doby nebyl dokončen. Územím s obrovským rekreačním potenciálem je Rokycanská stráň a Kalvarie (popis v kapitole Městská zeleň). Vzhledem k současnému stavu tohoto území (nedostatečná údržba, poškozená cestní síť, chybějící vybavenost, porušení přístupnosti z centra města a z obytných zón, špatný zdravotní stav porostů atd.) nelze tento potenciál v plné míře využít. V roce 1998 byla zpracována „Studie rekonstrukce krajinného území Rokycanská stráň“ (Architektonické studio Hysek, Plzeň, dokončeno v září 1997). Další rekreační možnosti nabízí okolní příroda. Směrem východním vede značená turistická cesta na vrch Žďár (629 m n.m.), který je součástí přírodního parku Trhoň. Okraj přírodního parku je z centra města vzdálen cca 2,5 km. Jižním směrem vedou tři značené turistické cesty. Jedna směřuje na vrch Kotel (575 m n.m.) a dále do přírodního parku Kamínky. Druhá jde přes obec Raková lesnatou krajinou směrem na Nezvěstice, třetí Čilinským polesím přes vrch Maršál (560 m n.m.) na Šťáhlavy. Na západ vede turistická trasa podél řeky Klabavy a vodní nádrže Klabava směrem na vrch Ostrý Kámen (473 m n.m.) a dále na Dýšinu a Chrást. Na sever a severovýchod směřují tři turistické trasy do rozlehlého přírodního parku Radeš. Také pro cykloturistiku jsou v Rokycanech a okolí velmi příznivé podmínky. Velice atraktivní značená trasa vede z Rokycan podél Brdské vrchoviny do Hořovic, západním směrem pokračuje přes Tymákov k Plzni. Přímo ve městě je několik zahrádkářských kolonií, největší z nich jsou Na Husinci a v areálu vojenského prostoru. V okolí města je mnoho

chat a chatových osad, zejména Pod Čilinou a Němčičky. Přímo na okraji města jsou chatové kolonie, zejména v lokalitách K Borku, Nad strání, Nad starou hutí. Návrh Sportovní a rekreační plochy jsou stabilizovány a rozšířeny o pobytové rekreační louky severně od Husových sadů. Kolem areálů koupaliště a fotbalového stadionu bude veřejná okružní komunikace. Všechna dětská hřiště v obytném území budou zachována. Nová dětská hřiště budou navržena jako součást regulačních plánů a zastavovacích studií nových obytných území. Školní hřiště na Jižním předměstí bude upraveno a přístupno veřejnosti. Husovy sady a Kalvarie se vymezují jako rekreační krajinná zeleň a budou rekreační zónou města. Návrh ÚP také přebírá cyklistiskou stezku Plzeň - Chrást - Rokycany - - Strašice, která významně podpoří rekreační a turistické příležitosti ve velmi atraktivním přírodním prostředí v Rokycanech a okolí.


39

5. PRINCIPY REVITALIZACE A ROZVOJE

Recommend Documents