Filosofie, principy, přístupy, koncepce a definice udržitelného rozvoje CR
Vymezení pojmu „udržitelný rozvoj“ • „rozvoj, který uspokojuje současné potřeby, aniž by přitom omezoval možnost budoucích generací naplňovat jejich potřeby“ zpráva Světové komise pro ŽP a rozvoj (WCED 1987) • 3. pravidlo Deklarace konference OSN o ŽP a rozvoji (Rio de Janeiro 1992) • zákl. kámen environmentální politiky EU a podnět ke spuštění 1. akčního programu (EK 1992): „politika dlouhodobého ekonomického a společenského rozvoje, nezpůsobujícího prostředí a přírodním zdrojům újmy na kvalitě, na níž jsou závislé další společenské aktivity a rozvoj“
Rozporuplnost pojmu „udržitelnost rozvoje“ • pojem „udržitelný rozvoj“ oprávněně vnímán jako vnitřně rozporuplný • „rozvoj“ v podstatě znamená změnu stavu (dynamika), „udržitelnost“(statika) spočívá v zachování únosného stavu prostředí • dialekticky však lze chápat termín „rozvoj“ jako tezi a „udržitelnost“ jako antitezi, obsah pojmu „udržitelný rozvoj“ pak jako žádoucí syntézu • rozvoj je zde spíše vztahován ke kvalitě života než k ekonomickému růstu, udržitelnost pak k hospodaření se zdroji, nejde tedy o protiklad • nereálnost přídomku „trvale“, záměny „rozvoje“ za „růst“
Rozdíl mezi pojmy „rozvoj“, „růst“ a vývoj růst - v ekonomickém slova smyslu vztahován k hospodářskému produktu, jen k míře produkce a spotřeby daného území – tento „udržitelný růst“ v dlouhém období vzhledem k omezenosti přírodních zdrojů nereálnou vizí rozvoj - širší pojem, zahrnuje i kvalitativní aspekty pokroku, např. míru a úroveň vzdělání, zdravotní stav obyvatelstva, přístup k informacím, míru korupce, výskyt společensky patologických jevů, etiku
vývoj - přirozený (spontánní) proces - na rozdíl od rozvoje (záměrná aktivita člověka)
Okolnosti „udržitelného rozvoje“ CR • počátek
zájmu o problematiku „udržitelnosti rozvoje“ CR 1972 (Stockholmská konference OSN o životním stylu) jako reakce na důsledky neplánovitého masového, konzumně orientovaného rozvoje CR • CR se v mnohých oblastech (zemích) stal odvětvím s nejvyšším podílem na tvorbě (devizových) příjmů • dilema „udržitelnosti rozvoje“ CR Měl by být vůbec masový turismus, který významně přispívá k ekonomickému růstu příjmů, odmítán?
Jak se vypořádat s rozporem mezi zastánci „laissezfaire“ přístupu a obhájci regulačních mechanismů?
Principy „udržitelného rozvoje“ CR • zahrnuje kromě aktivit podnikatelů a návštěvníků také aktivity místních komunit (hledá společný zájem – dlouhodobou prosperitu území) • je provozován v souladu s regeneračními schopnostmi ŽP (omezenou obnovitelností přírodních i kulturně historických zdrojů)
• respektuje místní životní styl a zvyky, jako významný aspekt přitažlivosti dané destinace • zohledňuje potřeby místních obyvatel, kontroluje zátěž spojenou s „rozvojem“ CR
Principy udržitelného rozvoje CR • šetrné využívání zdrojů – zachovává a racionálně využívá přírodní, společenské i kulturní zdroje • snížení nadměrné spotřeby a znečisťování – výsledkem je snížení nákladů na nápravu dlouhodobých škod na ŽP a zlepšení kvality CR • zachování rozmanitosti – zachovává a podporuje růst biologické, společenské, kulturní, ekonomické a percepční rozmanitosti - nezbytná podmínka pro udržitelný rozvoj CR a zároveň významný aspekt přitažlivosti území
Principy udržitelného rozvoje CR • zahrnutí CR do plánování územního rozvoje – začlenění CR do národního i místního strategického plánování a řízení, podmínkou je předběžné i následné hodnocení dopadů tohoto rozvoje na ŽP (EIA, SEA, monitoring vývoje CR) • podpora místních ekonomik – podporuje širokou škálu místních ekonomických aktivit (nejlépe tradiční způsoby hospodaření s územím), bere v úvahu environmentální náklady a hodnoty, chrání tyto komunitní ekonomiky jako celky
Principy udržitelného rozvoje CR • zapojení místních komunit – vtažení místních komunit do „rozvoje“ sektoru CR zvýhodňuje nejen je samotné a jejich prostředí, ale zároveň zvyšuje kvalitu zážitků návštěvníků (percepční diverzitu), zvyšuje frekvenci a efekty sociální směny • konzultace zástupců sektoru CR se všemi zájmovými skupinami (klíčovými aktéry) a s veřejností (místní komunity, samospráva, organizace a instituce), koordinace činnosti a řešení potenciálních i stávajících střetů zájmů (koordinovaný postup všech klíčových aktérů)
Principy udržitelného rozvoje CR • školení, průběžné vzdělávání personálu zahrnující aplikaci principů udržitelného rozvoje CR do pracovní praxe, zaměstnávání místních obyvatel na všech organizačních úrovních • zodpovědný marketing CR – působit na návštěvníky vhodnými marketingovými nástroji tak, aby navštěvovali příslušná místa v turisticky méně vytížených obdobích, kdy má (eko)systém největší rezervy vzhledem ve své únosné kapacitě; poskytovat návštěvníkům úplné a pravdivé informace, zvyšovat tak jejich respekt k přírodním i společenským hodnotám prostředí destinace a zároveň kvalitu jejich zážitku
Principy udržitelného rozvoje CR • provádění výzkumu a průběžné monitorování efektů vývoje CR pomocí systematického sběru dat a jejich analýzy - nezbytný nástroj řízení a přínos pro místní komunitu, sektor CR i návštěvníky
• zabezpečení informací – informování návštěvníků o destinacích v předstihu (ve zdrojových lokalitách) a přímo v místě prostřednictvím místních informačních center, interpretačních center, vzájemné doporučování jednotlivých služeb udržitelného CR, stimulace návštěvníků k udržitelnému vzorci chování na území destinace (i mimo ni)
Nástroje udržitelného rozvoje CR • návštěvnický management soubor řídících technik a nástrojů, používaných soukromými i veřejnými subjekty CR (zejm. DM) za účelem usměrňování toků návštěvníků a preventivně i ovlivňování způsobu jejich chování na území destinace dílčí nástroje: – – – – –
přístupový management cenová politika zonace (vytváření environmentálně různě citlivých zón) budování a koordinování informačních a interpretačních center zpracovávání kodexů chování návštěvníka a pořádání výchovně vzdělávacích pořadů či seminářů – karty návštěvníka
Nástroje udržitelného rozvoje CR • přístupový management - řízení toku návštěvníků určité destinace – provádí se v destinacích s omezenými možnostmi vstupu, například u NP, PR, MPR(Z), jednotlivých historických objektech, kulturních centrech či sportovních areálech
– moderní technologie v destinacích a výpočetní technika v turistických informačních centrech umožňuje aplikaci přístupového managementu v narůstající míře a kvalitě (turnikety, nášlapná zařízení, fotobuňky, čipy, kamery atd.)
„Měkký“ versus „tvrdý“ CR • vědci, ochránci přírody a profesionálové v oblasti CR alpského regionu: realita rozvoje CR = kontinuum s 2 extrémy: „měkký“ a „tvrdý“ CR
• kriterium „tvrdosti“ je vztahováno k ohleduplnosti aktivit CR k ŽP • alternativní označení měkkého CR: zelený, odpovědný, inteligentní, postindustriální CR, metaturismus, alternativní, šetrný, ohleduplný, měkký CR atd.
„Měkký“ CR • výraznější vazba na místní komunitu a respekt k místnímu prostředí, např. aktivity spojené s pobytem na venkovském statku či ve volné přírodě, zaměřené na poznávání prostředí a vytvářející minimální tlak na výstavbu infrastruktury CR (ne zábor nenarušené krajiny – greenfields, ale spíše brownfields – původní statky, hospodářské domy, vodní mlýny, vekovská stavení atd.) • důraz kladen spíše na vlastní poznávací činnost a kontakt s místními obyvateli
• jedinečnost a původnost nabídky, její vázanost na místní zdroje
„Měkký“ CR • atribut „měkkosti“ CR: malé měřítko, vysoká míra specifičnosti nabízeného produktu, používání místních zdrojů a spolupráci s místními producenty (např. agroturistika je v ČR z hlediska možností dotací v rámci POV limitována max. počtem 12 lůžek) • právě měkký CR byl představován jako možné řešení tíživých problémů, způsobených masovou návštěvností oblasti Alp a Středomoří - komplexní systém integrovaného plánování, který v dlouhodobém výhledu respektuje ŽP a potřeby místního obyvatelstva, návštěvníků i samotného sektoru CR
„Tvrdý“ CR • orientován na spotřebu zboží často dováženého ze zahraničí a čerpání služeb, nezřídka zajišťovaných imigranty v rámci sezónního navýšení poptávky CR • univerzální produkt, poskytovaný hostům standardizovaných mezinárodních řetězců a turistických areálů, vybudovaných na „zelené louce“, způsobujících fragmentaci krajiny, narušujících systémy ekologické stability (biocentra, biokoridory) • tato umělá střediska CR, která se vyvíjejí nezávisle na realitě místní komunity, jsou v zahraniční literatuře označována jako „hrnce medu“ (honey – pots)
měkký CR
tvrdý CR
atributy silné
významné
omezené
slabé
vazba na místní silná zdroje
významná
omezená
slabá
vlastnictví, pracovní síly
místní
převážně místní převážně externí
externí (zahraniční)
negativní dopady na ŽP
omezené
rozmanité, ale omezené
rozmanité
významné
měřítko, rozsah
malé
malé/střední
střední/velké
velké
produkt
místně specifický
socio-kulturní vazby
příklad
ubytování na statku
standardizovaný malý hotel / penzion
národní hotelový řetězec s regionálně specifickým produktem
národní/mezinárodní hotelový řetězec
Aspekty „udržitelnosti“ CR • udržitelnost rozvoje CR závisí na úrovni spolupráce mezi skupinami aktérů, jejichž krátkodobé priority mohou být rozdílné - integrace, PPP a vzájemná koordinace mohou pomoci předcházet konfliktům mezi odvětvím CR a dalšími oblastmi místního rozvoje
• problém „resortismu“ - oborová rivalita snižuje pozitivní multiplikační efekt CR a zároveň zvyšuje negativní dopady na ŽP • udržitelný CR zpravidla interpretován z hlediska určité životní filosofie - zužování problému na jeho ekonomický či ekologický aspekt či „udržitelnost“ per se: 4 zákl. pojetí udržitelného rozvoje CR (Coccossis 1996)
Ekonomicky udržitelný CR • klade důraz na strategie ústící v posílení a diverzifikaci produktu CR, zpravidla organizační i technologické změny a inovace, nedochází k hodnotovým změnám, pochopení neekonomických (ekologických a etických) vztahů • jde zejména o zvyšování územní kapacity pro rozvoj infrastruktury a vylepšování vzhledu destinace • místní prostředí je šetřeno především jako kapitál dalšího rozvoje CR, tj. jako ekonomická komodita
Ekologicky udržitelný CR • interpretace založená na socio-kulturních politických aspektech ekologie
a
• „konzervacionistický“ přístup, který klade důraz na ochranu přírodních zdrojů a ekosystémů, ochrana přírody per se (i proti zájmům člověka), často téměř dogmatický přístup
• v rámci řízení rozvojových aktivit ŽP jsou podporovány přijatelné formy CR, které nenarušují či dokonce vhodně doplňují ŽP
Udržitelný rozvoj CR • klade důraz na dlouhodobou životaschopnost aktivit CR, respektuje však nezbytnost chránit určité environmentální aspekty území destinace • ochrana ŽP je zde ovšem vnímána z ekonomického hlediska, tedy především jako konkurenční a marketingový nástroj
• opatření zahrnující údržbu a úklid turistických prostranství a památek, regulaci dopravy, zakládání památkových rezervací atd.
Ekologicky udržitelný ekonomický rozvoj CR • lze již označit za skutečně komplexní přístup, připisuje stejný význam jak ochraně ŽP, tak ekonomické výkonnosti a sociální rovnosti • řízení CR je dostatečně provázáno s řízením činností v oblasti ŽP
Optimalizace vlivu CR • optimalizace vlivu CR je základní podmínkou jeho dlouhodobě udržitelného rozvoje • maximalizace žádoucích a zároveň nežádoucích dopadů )optimalizační kompromisem – tzv. Paretovo optimum)
minimalizace rovnice je
• nástroje optimalizace musí být komplexní a dlouhodobě působící: zapojení místní komunity, monitorování efektů vývoje CR, hledání únosné kapacity území a komunity na něm žijící pro rozvoj CR, koordinace činností mezi sektory ŽP, místního rozvoje, kultury i dopravy na komunální, (mikro)regionální, národní, evropské i globální úrovni
Optimalizace vlivu CR • základní orientaci o vývojovém stadiu destinace poskytuje aplikace modelu životního cyklu destinace • koncept „udržitelnosti“ znamená lepší přístup k informacím a větší kompetenci všech zúčastněných stran - postupná optimalizace jejich chování • vyžaduje vytváření mezioborových týmů, vyrovnaného složení DM, používání Delfské metody, PPP, schopnost hledání kompromisů při strategickém plánování rozvoje CR v rámci celkového rozvoje území
SWOT vlivů CR na ŽP - pozitivní vlivy (upraveno dle Zelenka 2000) • ekonomická a koncepční podpora ochrany ŽP, přírodních zdrojů, kulturního dědictví, ochranu biodiverzity • prosazování (právních) norem, kodexů chování a etických kodexů, směřujících k environmentálně odpovědnému jednání a ochraně zdrojů • návštěvníci a podnikatelé - vytváření a prohlubování pochopení, úcty, vazeb a vztahu k přírodě, kultuře a kulturnímu dědictví, jiným národům a národnostem • finanční podpora a účastníci, sociální kontakty - rozvoj místního kulturního života (divadla, kina, galerie, koncerty, muzea atd.), vytváření a regenerace etnické identity, oživení tradičních umění, řemesel, slavností a jazyka
SWOT vlivů CR na ŽP - pozitivní vlivy • zvyšování životního standardu, resp. kvality života místních obyvatel - vytváření pracovních příležitostí, včetně drobného podnikání, místních řemesel, umění, lepší společenské příležitosti a vyšší příjmy obyvatel, rozvoj infrastruktury a služeb, prolomení negativních životních stereotypů, zlepšení zdravotní péče aj. • renesance a regenerace starších staveb a kulturních památek - jejich restaurace, oživení, znovuzačlenění do genia loci území (zříceniny hradů - jejich rekonstrukce a tematické akce, přístavy, historické železnice, nádraží, viadukty atd.) • zvyšování hodnoty pozemků a nemovitostí v dané lokalitě
SWOT vlivů CR na ŽP - negativní vlivy • změna přírodního na umělé antropogenní prostředí se souvisejícím narušením integrity okolních ekosystémů, koloběhu látek, nežádoucími fyzikálními vlastnostmi (změna albeda, nepropustnost povrchu aj.) - stavba letišť, dálnic a silnic, hotelů … • poškozování a sezónní zhoršování prostředí zejména v místech příliš vysoké koncentrace návštěvníků a v citlivých ekosystémech - arktické oblasti, korálové útesy, pobřeží, historická místa a města • narušování ŽP a vazeb v ekosystémech a přímé ohrožování vzácných druhů
SWOT vlivů CR na ŽP - negativní vlivy • produkce pevných a kapalný odpadů, chemického a fyzikálního znečištění • k přírodnímu reliéfu a místní architektuře necitlivé stavby - narušování rázu krajiny a integrity tradičních místních architektonických stylů • vysoká globální spotřeba neobnovitelných i obnovitelných přírodních zdrojů, především fosilních paliv, vody, stavebních surovin, dřeva - doprava, vytápění, klimatizace, příprava pitné vody atd.
• vysoká lokální spotřeba přírodních zdrojů, především vody, půdy, s omezeními pro místní obyvatele
SWOT vlivů CR na ŽP - negativní vlivy • vytváření trhu pro prostituci, příležitosti pro kriminalitu a spotřebu drog • zisky z CR se neuplatňují v dostatečné míře v destinaci - profit zprostředkovatelských subjektů, dovoz zboží, materiálů a potravin do destinací, zahraniční vlastnictví hotelů, zábavních parků atd. • změna místní kultury, umění a tradic na umělé představení pro návštěvníky, se ztrátou jejich přirozenosti, vazeb, racionální podstaty, vnitřního prožitku místních obyvatel a přeneseně i prožitku návštěvníků
SWOT vlivů CR na ŽP - negativní vlivy • pokles kvality života místních obyvatel - vyšší koncentrace lidí, znečišťování ŽP, spotřeba místních zdrojů, zavádění a dominance místně cizích kulturních prvků, sportovních a dalších aktivit a životního stylu, kriminality, užívání drog, prostituce; přenos nemocí, lokální zvyšování cen, zvýšení společenské nerovnosti, ztráta přístupu k rekreačním činnostem, dopravní zácpy – tlak na veřejná prostranství obecně, preference potřeb návštěvníků před místními obyvateli, ztráta soukromí
SWOT vlivů CR na ŽP - negativní vlivy • vytváření napětí a animozity mezi návštěvníky a místními obyvateli - výsledek kolize kultur, ztráty kvality života, ztráty společenské prestiže místních obyvatel, odcizení a narušení vazeb k regionu u místních obyvatel • vývoz západního životního stylu s charakteristickým negativními stereotypy, důrazem na materiální hodnoty, zisk a komerční přístup k životu do místních komunit
SWOT vlivů CR na ŽP - příležitosti • nové technologie se snižováním spotřeby zdrojů a menším znečišťováním ŽP v dopravě, hotelnictví atd.
• plánování aktivit a služeb CR • environmentální management podniků a území
• stimulace podnikatelů v CR pro zlepšování ŽP v destinacích • změna tradičního vzorce CR (slunce, voda, sníh) - větší důraz na poznání, autentický prožitek, kulturní CR, ekoCR atd.
• uvědomění si hodnoty přírodního a kulturního dědictví, genia loci, kulturního a společenského života nejen ve vztahu k CR
SWOT vlivů CR na ŽP - příležitosti • vývoj a aplikace technologií pro přesnou kvantifikaci vlivů CR na ŽP
• nový způsob nabídky a porovnání kvality služeb s možností zdůraznit environmentální aspekt - komunikační média a informační technologie • rostoucí vzdělanost podnikatelů apod.
návštěvníků,
místních
obyvatel,
• zvyšující se znalosti o ekosystémech a antroposystému, systematický lokální i globální výzkum, zlepšení přístupu k výstupům výzkumu, monitorování a prevence
• aplikace moderního marketingu a demarketingu, s efektivním cíleným ovlivňováním směřování turistů do destinací a podle typů aktivit
SWOT vlivů CR na ŽP - hrozby • exponenciální kvantitativní rozvoj CR (růst populace, ekonomický růst, sociální změny, módnost atd.) • rozvoj nových outdoorových aktivit, včetně aktivit podporovaných technikou (motorové létání, jízda na motorových člunech aj.) • další pokračování trendu se změnou způsobu dopravy - rozvoj letecké dopravy a individuální silniční dopravy (a současně menší vytížení vozidel)
SWOT vlivů CR na ŽP - hrozby •
rozšíření CR do dalších přírodně a společensky cenných území a lokalit, včetně lokalit s málo stabilními, zranitelnými a vzácnými ekosystémy a lidskými komunitami
• další zvyšování globální konkurence na trhu služeb CR, velký důraz na kvantitu prodeje a masový CR • další přesun rozhodovacích kompetencí destinaci (hotelové řetězce, touroperátoři aj.)
mimo
Dimenze udržitelnosti CR
Interpretace „udržitelného“ CR
ekonomická efektivita cestovního ruchu udržitelný ekonomický rozvoj
“udržitelnost” cestovního ruchu udržitelný turistický rozvoj ekologicky udržitelný ekonomický cestovní ruch
potřeby místní komunity
ochrana životního prostředí ekologický udržitelný rozvoj
Tvůrčí činnost v Českém ráji (Mertlík 2002)
Studijní literatura • HOPFENBECK,W.-ZIMMER,P. (1993):Umweltorientiertes Tourismusmanagement, Verlag Moderne Industrie, 515 str. • Zelenka J. (2001): Krajina a cestovní ruch - globální perspektiva, sborník mezinárodní konference Tvář naší země, krajina domova, svazek 6, str. 202-210 • PÁSKOVÁ, M. (2001): „Udržitelný rozvoj“ cestovního ruchu. Sborník České geografické společnosti, 106, č. 3, Česká geografická společnost, Praha, s. 178–195 • PÁSKOVÁ, M. (2001c): Regulace cestovního ruchu coby výzva pro strategické plánování komunit. In: Sborník z konference Tvář naší země: Krajina domova, Průhonice, s. 309 – 317
Studijní literatura • COCCOSSIS, H. (ed.) (1995): Sustainable Tourism Development. Ashgate UK, HB • HALL, C.M. - LEW, A. (eds) (1998): Sustainable Tourism: A Geographical Perspective. Addison Wesley Longman, UK, PB • INSKEEP, E. (1991): Tourism Planning: An Integrated and Sustainable Development Approach. Van Nostrand Reinhold, New York, USA • PRISTLEY, G.K. - EDWARDS, J. A. - COCCOSIS, H. (eds.), (1996): Sustainable Tourism? European Experiences, Wallingford: CAB International • Loving them to death? Sustainable tourism in Europes Nature and National Parks
Kontrolní otázky • Jak byste (dialekticky) definovali pojem udržitelný rozvoj, co je jeho podstatou? • Jaký vidíte rozdíl mezi vývojem a rozvojem, mezi rozvojem a růstem? • Jaké znáte hlavní principy udržitelného rozvoje CR? • Jaké znáte hlavní nástroje udržitelného rozvoje CR? • Jaké jsou hlavní kritéria pro označování CR jako „měkkého“ či „tvrdého“? • Jaké jsou podle vás zákl. vnitřní (slabiny a klady) a vnější (hrozby a příležitosti) faktory udržitelnosti rozvoje CR?
Lidské zásahy v v Českém ráji
(Mertlík 2002)
Domácí zadání • Myslíte si, že se CR v naší zemi vyvíjí udržitelným způsobem, resp. do jaké míry? Zdůvodněte svou odpověď. • Myslíte si, že působení nevládních organizací může napomoci udržitelnosti rozvoje (nejen) CR? • Myslíte si, že se lidská společnost může rozvíjet udržitelným způsobem nebo, že se zdroje, které má k dispozici musí někdy vyčerpat (a tudíž dojde k zániku lidské civilizace)? • Myslíte si, že většina obyvatel Špindlerova mlýna má kladný vztah k rozvoji CR? Zdůvodněte svou odpověď.
Související seminární práce studie vztahů mezi udržitelným rozvojem CR a dědictvím - zásadní dilema mezi konzervací a využitím památek pro rozvoj CR, nastínění problematiky, hledání příčin a řešení, případová studie: výzkum efektů rozvoje CR ve vybrané destinaci zapsané v UNESCO (příp. ve významných MPR(Z) či VPR(Z)),dopad na společenský, kulturní, hospodářský vývoj po zapsání na Seznam UNESCO - viz RUSSO 2002
