EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ JRC SPOJENÉ VÝZKUMNÉ STŘEDISKO Institut pro studium perspektivních technologií (Sevilla) Udržitelnost v průmyslu, Energetika a doprava Evropská kancelář IPPC
Integrovaná prevence a regulace znečistění Návrh referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách v průmyslu potravin, nápojů a mléka Konečný návrh, červen 2005
i
Tento dokument je jedním z řady předpokládaných dokumentů, jak jsou uvedeny níže (v době tisku nebyly návrhy všech dokumentů připraveny. Plný název
Kód BREF
Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro intenzivní chov drůbeže a prasat Referenční dokument o hlavních zásadách monitoringu Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách činění kůží a usní Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách ve sklářském průmyslu Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslu papíru a celulózy Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách ve výrobě železa a oceli Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslu výroby cementu a vápna Referenční dokument o uplatňování nejlepších dostupných technologií pro průmyslové chladící soustavy Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslu výroby chlóru a alkálií Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslu zpracování železných kovů Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslu neželezných kovů Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v textilním průmyslu Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro rafinérie ropy a plynu Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslu velkoobjemových organických chemikálií Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v systémech čistění odpadních vod a odpadních plynů a hospodaření s nimi v chemickém průmyslu Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslu potravin, nápojů a mléka Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v kovárenském a slévárenském průmyslu Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro emise za skladů Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro ekonomiku a vzájemné působení médií Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro velké spalovny Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro hospodaření s hlušinou a jalovinou v hornictví Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro povrchové úpravy kovů Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro průmysl zpracování odpadů Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro výrobu velkoobjemových anorganických chemikálií (čpavku, kyselin a hnojiv) Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadu Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro výrobu polymerů Referenční dokument o energeticky efektivních technikách Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro výrobu jemných organických chemikálií Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro výrobu speciálních anorganických chemikálií Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro povrchové úpravy s použitím rozpouštědel Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro výrobu velkoobjemových anorganických chemikálií (pevných látek a ostatních) Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslu keramických výrob
ILF MON TAN GLS PP I&S CL CV CAK FMP NFM TXT REF LVOC CWW FM SF ESB ECM LCP SA MTWR STM WT LVIC-AAF WI P OL ENE OFC SIC STS LVIC-S CER
ii
Souhrn pro vedení organizace
SOUHRN PRO VEDENÍ ORGANIZACE Úvod Tento referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) v průmyslu potravin, nápojů a mléka odráží výměnu informací prováděnou podle článku 16.2 směrnice rady 96/61/ES. Tento souhrn pro vedení společnosti popisuje hlavní zjištění, souhrn zásadních závěrů BAT a s tím spojených úrovní spotřeby a emisí. Je třeba jej číst ve spojení s předmluvou, která vysvětluje cíle tohoto dokumentu, jak má být používán a právní termíny. tento souhrn pro vedení lze číst a chápat jako s amostatný dokument, ale v souhrnu nezachycuje všechny složitosti úplného textu tohoto dokumentu. Nemá tudíž být používán jako náhražka textu celého tohoto dokumentu, jako nástroj při rozhodování o BAT. Rozsah Tento dokument odráží výměnu informací o činnostech uvedených v příloze 1 odst. 6.4 písm. (b) a (c) směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice IPPC), tj. 6.4
(b) Úprava a zpracování, určené pro výrobu potravinářských výrobků z:
− živočišných surovin (jiných, než mléko) s výrobní kapacitou pro hotový výrobek vyšší, než 75 tun za den;
− rostlinných surovin s výrobní kapacitou pro hotový výrobek vyšší, než 300 tun za den (průměrná hodnota za čtvrtletí); (c) Úprava a zpracování mléka, při množství přijatého mléka přesahujícím 200 tun za den (průměrná hodnota za rok) Tento rozsah zahrnuje celý rozsah činností vyrábějící ch potraviny pro lidskou spotřebu a krmiv, které lze nalézt v evropských zařízení ch s kapacitou přesahující shora uvedené prahové hodnoty. Tento dokument se nezabývá činnostmi v malém měřítku, jako je dodávka hotových jídel nebo aktivity v restauracích, nebo činnosti, které nepoužívají živočišné ani rostlinné suroviny. Také jsou vyloučeny činnosti, které výrobě předcházejí, jako je zemědělství, lov, porážka zvířat a výroby nepotravinářských produktů, jako je mýdlo, svíčky, léčiva; také je vyloučena výroba želatiny a klihu z kůží, usní a kostí. Balení zahrnuto není, s výjimkou balení potravinářských produktů ve (výrobních) objektech. Obecné informace (kapitola 1) Průmysl potravin, nápojů a mléka („FDM“ ) Průmysl FDM vyrábí jak hotové výrobky, určené pro spotřebu, tak meziprodukty, určené k dalšímu zpracování. V porovnání s mnoha jinými odvětvími je velmi rozmanitý. Tuto rozmanitost lze vidět ve velikosti a povaze společností, velkém výběru různých surovin, produktů a procesů a jejich početných kombinacích, stejně jako ve výrobě sjednocených globální výrobků a početných speciálních nebo tradičních výrobků jak v národním, tak i regionálním měřítku: Velký podíl společností tvoří malé a střední podniky (SME), ačkoliv většina zaměstnává více, než 20 lidí. Průmysl FDM je vystaven nejrůznějším lokálním ekonomickým a sociálním podmínkám a podmínkám prostředí a podléhají různým národním právním předpisům. Sektor je rozptýlen po celé Evropě, stejně v průmyslových jako v zemědělských oblastech. Sektor je čistým vývozcem z EU. Přes v poslední době rostoucí homogenitu modelů spotřeby a nakupování u rostoucí řady různého zboží, produkty FDM si stále zachovávají prvky kulturních speci fik. Takže ačkoliv si spotřebitel é přejí mít možnost nakupovat stejné položky a stejnou jakost zboží po celém území evropské patnáctky (EU-15), požadují také možnosti a výběr různých produktů, souvisejících s jejich vlastní tradicí a kulturou. Důležitost bezpečnosti potravin při zpracování FDM Podobně jako ekologické záležitosti, existují další zákonné požadavky a zákazy, které je nutno brát v úvahu při identifikaci BAT v průmyslu FDM. Veškerá potravinářská výrobní zaří zení musí splňovat potřebné potravinářské bezpečnostní normy a zákony. Ty mohou mít vliv na ekologické záležitosti, například se vyžaduje častý úklid a čistění, při nichž se používá horká voda a detergenty. Péče byla věnována tomu, aby se zajistilo, že nic v tomto dokumentu není ve sporu s příslušnou legislativou, kterou se řídí bezpečnost a hygiena potravin.
iii
Sektor FDM a životní prostředí Nejvýznamnější problémy životního prostředí související se zařízeními FDM jsou spotřeba a kontaminace vody, spotřeba energie a omezování odpadů na minimum. Většina vody, která se nepoužije j ako přísada, se nakonec objeví v proudu odpadních vod. Nečistěná voda z výrob FDM má vysoké hodnoty ChSK a BSK. Tyto úrovně mohou být 10 – 100 krát vyšší než má domovní odpadní voda. Koncentrace pevných látek se mění od zanedbatelné až ke 120 000 mg/l. Nečistěná voda z některých odvětví, např. ze zpracování masa, ryb, či mléka, či z výroby rostlinných olejů, obsahuje vysoké koncentrace tukových l átek (tuků, olejů a mastných látek „FOG“ ). Mohou se objevit také vysoké obsahy fos foru, zvláště t am, kde se v procesu užívají velká množství fos forečné kyseliny, např. při odstraňování gumovitých látek z rostlinných olejů nebo při čistění a úklidu. Sektor FDM je závislý na energii pro zpracování , stejně jako pro udržování čerstvého stavu a zajišťování bezpečnosti potravin. Hlavními zdroji pevných výstupů jsou rozlití, úniky, přetečení, vadné a vrácené produkty, přirozené ztráty, zadržovaný mat eriál kt erý nelze volně vypustit do dalšího stupně procesu a teplem vytvořené usazeniny. Hlavními látkami znečisťujícími atmos féru z procesů FDM jsou prach a zápach. Zápach je lokální problém související buď s procesem nebo skladováním surovin, vedlejších produktů nebo odpadu. Síly, které tlačí na zlepšenou ekologickou výkonnost, se mění. například tradiční úsilí o maximální využití materiálů má za následek snížení produkce odpadu. Nyní se objevuje přístup, který je bezprostředněji spjat s ochranou životního prostředí, ačkoliv představuje probl ém pro sektor, např. pokud jde o snížení spotřeby vody a energie a používání obalů, při stálém zachování hygienických norem.
Aplikované procesy a technologie (kapitola 2) Všechny procesy používané v odvětví nelze v tomto dokumentu podrobně popisovat, ale z celého sektoru zachycuje velmi rozsáhlou část. Kapitola 2 se dělí na dvě části. odstavce 2.1 až 2.1.9.6.3 popisují procesy na úrovni jednotkových operací. Mnohé z nich jsou používány v několika jednotlivých odvětvích FDM. Procesy, které jsou nejběžněji používány v sektoru FDM, se popisují v devíti kategoriích, tj. příjem a příprava m ateriálu, zmenšování velikosti (desintegrace), míchání a tvarování; separační technologie; technologie zpracování produktů; tepelné zpracování; zahušťování teplem; zpracování odnímáním tepla; operace po zpracování; a procesy pomocných látek a energií. V každé z těchto kategorií se popisují čtyři až čtrnáct jednotkových operací. Odstavce 2.2 až 2.2.20 popisují použití těchto jednotkových operací v některých z větších jednotlivých odvětví FDM.
S oučasné úrovně spotřeby a emisí (kapitola 3) Kapitola 3 sleduje čl enění kapitoly 2. V tomto dokumentu stejně, jako uvádí údaje o spotřebě a emisích, tato kapitola obsahuje další informace o výstupech, které nejsou finálním produktem a nejsou likvidovány jako odpad, např. o vedlejších produktech. Odstavce 3.1 až 3.1.4 uvádějí některé údaj e o celkové spotřebě a emisích pro sektor FDM jako celek a podávají přehled o hlavních důvodech jeho charakteristik spotřeby a emisí.. Sektor FDM je velký uživatel vody jako složky produktu, čistícího prostředku, prostředku dopravy a zásobování systémů techni ckých služeb Asi 66 % použité celkové čerstvé sladké vody má jakost pitné vody. V některých odvětvích, např. mlékárnách a výrobnách nápojů má až 98 % čerstvé vody jakost pitné vody. Na vyhřívání procesů se spotřebuje asi 29 % celkové energie, používané v sektoru FDM. Chlazení a mrazení procesů dělá asi 16 % z použité celkové energie. Odstavce 3.2 až 3.2.56.3 udávají některé údaje o spotřebě a emisích pro ty jednotlivé jednotkové operace, které popisuje kapitola 2. Tyto informace jsou uvedeny pod nadpisy voda, atmos féri cké emise, pevný výstup, energie a hluk. Odstavce 3.3 až 3.3.12.3 přinášejí údaje o spotřebě a emisích pro některá jednotlivá odvětví FDM. Tato struktura umožňuje čtenáři porovnávat jednotlivá odvětví a s ektor jako celek na úrovni jednotkových operací. Spousta informací jsou kvalitativní údaje. Kvantitativní informace nejsou často dobře vysvětleny v tom, jaké provozní nebo technologické prostředky byly použity a jaké metody či podmínky sběru dat byly uplatněny. Pro některá jednotlivá odvětví FDM a dokonce pro některé jednotkové operace jsou k dispozici data atmosférických emisích a produkci odpadních vod. Minimalizace odpadu se obecně považuje za nákladově efektivní cíl pro všechny výrobce, ale porovnávací hodnoty nejsou snadno dostupné, protože percentuální podíl surovin, který přechází do hotového produktu, je různý.
iv
Úrovně podrobnosti, s kterou se uvádějí data pro každé jednotlivé odvětví, se značně různí. Technologie, které je třeba vzít v úvahu při určování BAT (kapitola 4) Kapitola 4 obsahuje podrobné informace, používané TWG pro určování BAT pro sektor FDM, ale neposuzuje, zda nějaká technologie j e nebo není BAT. Sleduje obecné členění kapitol 2 a 3 a začíná inform acemi, použitelnými pro všechny nebo některé sektory FDM a končí speci fi ckými inform acemi pro jednotlivá odvětví FDM. Popisuje se přes 370 technologií, obecně pod standardními nadpisy Popis, Dosažené ekologické výhody, Vzájemné účinky médií, Provozní údaje, Použitelnost, Ekonomika, Důvody pro realizaci, Příklady provozů a Literatura. Toto standardní členění napomáhá při kvalitativním i kvantitativním porovnávání technologií. Tato kapitola obsahuje technologie jak „do procesu integrované“ , tak „na konci potrubí“. U většiny technologií se uvádí více, než jedna ekologická přednost a některé jeví vzáj emné účinky médií. Mnohé řeší problémy snižování spotřeby a kontaminace vody na minimum, spotřeby energie a zvyšování využití surovin na maximum s následnou minimalizací odpadu. U mnoha z nich nebyly poskytnuty údaje o finančních nákl adech či přínosech, ale jejich skutečné používání poskytuje důkaz jejich ekonomické životaschopnosti. Technologie, které jsou použitelné ve všech zařízeních FDM jsou popsány jako první, v odstavcích 4.1 až 4.1.9.3. Patří k nim provozní praktiky, tj. nástroje řízení, školení, projekce/konstrukce zařízení a výrobních celků, údržba a metodika prevence a minimalizace spotřeby vody a energie a produkce odpadu. Další technologie jsou více technického rázu a týkají se řízení výroby, techniky regulace procesů a výběru matriálů. Obecné technologie skladování se neuvádějí, protože jsou předmětem dokumentu BREF „Skladování“ [95,EC,2005]. Specifické t echnologie související se skladováním potravin, které snižují na minimum spotřebu energie na chlazení, odpady a zápach spojený s rozkladem potravin, jsou tu obsaženy. Technologie, které se používají v jistém počtu odvětví FDM se pak popisují v odstavcích 4.2 až 4.2.17.4. Ty se zabývají způsoby používání některých speci fi ckých jednotkových operací, popsaných v kapitole 2. Čistění zařízení a výrobních celků s e popisuje v odstavcí ch 4.3 až 4.3.11. Výběr a používání čistících a desinfekční ch prostředků musí zajistit účinnou hygienickou kontrolu, ale s patřičným uvážením důsledků pro životní prostředí. Technologie „na konci potrubí“ pro snížení atmosférických emisí na minimum a pro čistění odpadních vod se popisují v odstavcích 4.4 až 4.4.3.13.2 a 4.5 – 4.5.7.9. Zařazení těchto odstavců posiluje důležitost upřednostňování technologií integrovaných do procesu pro prevenci a snižování emisí do atmosféry a do vody, jak je to nejvíce možné. Když jsou technologie na konci potrubí potřebné, jsou řešeny tak, aby snižovaly jak koncentrace, tak průtoky znečisťujících látek pocházejících z procesu nebo jednotkové operace. Technologie, popsané pro minimalizaci atmos férických emisí neobs ahují příliš informací o své použitelnosti nebo použití v jednotlivých odvětvích FDM. Naopak, technologie čistění odpadních vod obsahují více informací o své použitelnosti či používání v jednotlivých odvětvích FDM a řeší čistění typických emisí z provozů FDM, které obsahují vysoké koncentrace BSK, ChSK, FOG, dusíku a fos foru. Odstavce 4.6 až 4.6.6 se zabývají prevencí nehod v zaří zeních FDM. Tyto odstavce popisují metodiku prevence nehod a minimalizace jejich dopadu na životní prostředí. Technologie, které jsou použitelné pouze v jednotlivých odvětvích FDM, se popisují v odstavcích 4.7 – 4.7.9.8.2. Většina z nich se vztahuje ke konkrétním jednotkovým operacím v jednotlivých odvětvích FDM.
Nejlepší dostupné technologie (kapitola 5) Způsob, jakým jsou závěry BAT uváděny v kapitole 5, je znázorněn na níže uvedeném diagramu. Závěry BAT jsou uvedeny ve dvou vrstvách. První vrstva ukazuje odstavce, vypisující BAT pro všechna zařízení FDM a druhá vrstva ukazuj e odstavce, kde jsou uvedeny dodatečné BAT pro některá jednotlivá odvětví. Kapitola 5 dodržuje stejné členění jako kapitola 4. Mnohé z těchto BAT jsou operačního charakteru (souvisejí s obsluhou) a vyžadují tudíž jen malé investice do nových zařízení. jejich uplatnění může vyžadovat určitou investici např. do školení, údržby nebo monitoringu a přezkoumání úrovní výkonnosti.
v
Závěry představují to, co TWG považoval a za BAT v obecném smyslu pro odvětví FDM na zákl adě inform ací z kapitoly 4 a s uvážením definice „nejlepší dostupné t echnologie“ podle článku 2.11 a úv ah, uvedených v příloze IV směrnice. tato kapitola nestanoví limitní hodnoty spotřeby a emisí, ale podává inform ace pro směrování průmyslu, členských států a veřejnosti o dosažitelných úrovní ch spotřeby a emisí, používají-li se specifikované technologie. Následující odstavce shrnují klíčové závěry BAT, týkající se nejvýznamnějších ekologických problémů. Jen několik málo BAT poskytuje jen jeden přínos pro životní prostředí, proto nejsou řazeny podle ekologických probl émů. BAT mají různé přístupy k ochraně životního prostředí jako celku. sahají od technik kolem celkového řízení a provozu, které jsou použitelné ve všech zařízení ch FDM až k používání velmi specifických technologií v některých jednotlivých odvětvích FDM. Během diskuse informací vyměňovaných TWG byla nadhozena a prodiskutována řada problémů. V tomto souhrnu jsou zdůrazněny jen někt eré z nich a proto nemá být čten namísto kapitoly „Nejlepší dostupné technologie“, která dále nemá být studována odděleně od zbytku tohoto dokumentu.
vi
Jak jsou závěry BAT uváděny pro závody FDM
vii
Obecné BAT pro celý sektor FDM Ačkoliv je sektor FDM rozmanitý, mají jednotlivá odvětví společné problémy, např. podobné klíčové ekologické problémy, a stejné BAT jsou použitelné pro prevenci a regulaci spotřeb a emisí, např. suché čistění pro minimalizaci např. spotřeby vody. Některé BAT mohou být také použity pro více, než j eden ekologický problém, například údržba chl adících zařízení za účelem zabránění úniku amoniaku, nebo údržba strojního zařízení na st ahování ryb kvůli minimalizaci odpadu, způsobeného nežádoucím odstraňováním rybího masa při stahování. Celkové řízení BAT celkového řízení (hospodaření) přispívají celkové minimalizaci úrovní spotřeby a emisí tím, že poskytují systémy práce, které podporují správné praktické postupy a zvyšují uvědom ělost. BAT se soustřeďují na problémy, jako je používání systému ekologického hospodaření, zajišťování školení, používání programu plánované údržby, používání a udržování metodiky prevence a minimalizace spotřeby vody a energie a produkce odpadu a realizace systému pro monitoring a přezkoumávání úrovní spotřeby a emisí jak pro jednotlivé výrobní procesy, tak na úrovni závodu. Celkový provoz Jiné BAT řeší některé klíčové ekologické problémy bezprostředněji, např. suchá doprava pevných surovin FDM, produktů, paralelních produktů, vedlejších produktů a odpadu. Tím se snižuje spotřeba vody a následně i produkce a znečistění odpadních vod. Zvyšuje se také potenciál pro regeneraci a recyklaci látek vznikající ch v procesu, které mohou být v mnoha případech prodávány k použití jako krmiva, čímž se snižuje produkce odpadu. Jiným příkladem, použitelným pro celý sektor FDM, je segregace výstupů za účelem optimalizace jejich použití, opakovaného použití, regenerace, recyklace a likvidace, a minimalizace znečistění odpadní ch vod. V sektoru FDM existují četné příklady, kdy s e suroviny, částečně zpracované potraviny a hotové produkty, buď původn ě určené pro lidskou spotřebu, nebo z nichž byla ta část, určená pro lidskou spotřebu, již odstraněna, mohou být použity jako krmivo pro zvířata. To má jak ekologické, tak ekonomické výhody. Obecné použití techniky Mezi některé BAT, jež se více opírají o techniku, patří uplatnění a používání regulačních prvků procesů, například používání analytických, měří cích a regulačních technologií pro snižování odpadu materiálů a vody a pro snižování tvorby odpadních vod při zpracování, čistění a úklidu.Příkladem toho může být měření zákalu pro soustavnou kontrolu jakosti procesní vody a optimalizaci regenerace materiálu či produktu z vody a opakované používání vody pro čistění a úklid. Spolupráce s partnery, provádějícími předchozí a následující akce/operace Operace těch, kdo jsou zapojeni do dodávek surovin a ostatních lát ek do zpracovat elských závodů FDM, včetně zemědělců a dopravců, mohou mít ekologické důsledky v těchto závodech FDM. Podobně, závod FDM může mít (nepříznivý) dopad na ty závody, které zásobuje, včetně jiných závodů FDM. Je nutné, aby BAT usilovaly o spolupráci s partnery „proti proudu“ i „po proudu“, aby se vytvořil řetězec ekologické odpovědnosti za účelem snížení znečistění a ochrany životního prostředí jako celku, např. poskytováním čerstvých matriálů v době, kdy jsou potřebné, což minimalizuje energii, potřebnou k jejich skladování, stejně jako odpad a zápach související s jejich rozkladem. Čistění/úklid zařízení a závodů Používání BAT pro čistění snižuje spotřebu a znečistění vody, tvorbu odpadu, spotřebu energi e a množství používaných škodlivých detergentů. Spolu s ostatními BAT, BAT pro čistění snižují na minimum kontakt vody s materiály FDM, např. optimalizovaným používáním suchého čistění. Mezi ekologické přínosy patří snížená spotřeba vody a snížený objem odpadní vody, snížené strhávání materi álů do odpadní vody a tudíž i snížené úrovně např. hodnot ChSK a BSK. Používání různých suchých čistících technologií zvyšuje potenci ál pro regeneraci a recyklaci látek, tvořených v procesu. Snižuje také spotřebu energie, potřebné pro ohřev vody na čistění a používání detergentů. K jiným BAT souvisejícím s čistěním náleží čistění uzavřených zařízení bez demontáže, minimalizace používání (komplexonů) EDTA a vyhýbání se použití halogenovaných oxidačních biocidů. Dodatečné BAT pro některé procesy a jednotkové operace, používané v několika odvětvích FDM Skupina TWG dosáhla závěrů BAT pro některé jednotlivé jednotkové operace, které se používají v řadě, obvykle ne však ve všech, jednotlivých odvětvích FDA. BAT jsou vybrány pro příjem a expedici materi álů, odstředění a separaci, uzení, vaření, smažení, konzervaci v plechovkách, láhvích a sklenicích, odpařování, mrazení a chlazení, balení, výrobu a použití energie, používání vody, systémy se stlačeným vzduchem a parní systémy.
viii
Používáním mnohých těchto BAT se dosahuje snížení spotřeby energie, např. použitím vícestupňových odparek, optimalizací rekomprese par vzhledem k dostupnosti tepla a energi e v závodě, pro zahušťování kapalin. Mnohé snižují spotřebu energie optimalizací provozních podmínek. Některé snižují atmosférické emise, například při uzení, kde BAT má dosáhnout úrovně atmosférických emisí TOC (celk. organického uhlíku) <50 mg/Nm3. Minimalizace atmos féri ckých emisí a čistění odpadních vod Je třeba využívat do procesu integrované BAT, které snižují na minimum atmosférické emise výběrem a používáním látek a techniky. Výběr technologií (dodatečného) snižování atmos férických emisí a čistění odpadních vod může být proveden, jestliže s e vyžaduje další regulace. Například BAT má optimalizovat používání suchého čistění a tím se sníží objem odpadních vod a hmotový tok pevných potravinářských materiálů v nich, čímž se také sníží požadavek na čistění odpadních vod. BAT má používat strat egii regul ace atmos férických emisí a, pokud není v kapitole BAT uvedeno něco jiného, tam, kde do procesu integrované BAT, snižující na minimum atmosférické emise výběrem a používáním látek a používáním techniky nedosahují emisních úrovní 5-20 mg/Nm3 suchého prachu, 35 až 60 mg/Nm3 mokrého/lepivého prachu a <50 mg/Nm3 TOC, je třeba těchto úrovní dosáhnout použitím technologií (dodatečného) snižování. V otázce, zda je lepší čistit odpadní vody ze závodů FDM v závod ě nebo mimo závod, kromě některých primárních technologií, nebyly dosaženy celkové závěry. Pokud není v kapitole BAT uvedeno něco jiného, mají emisní hodnoty uvedené v následující tabulce inform ativní pro emisní úrovně, které by mohly být dosahovány technologiemi, které obecně představují BAT. Nemusí nutně představovat v současnosti v průmyslu dosahované úrovně, jsou ale založeny na odborném posouzení (skupinou) TWG. Parametr
Koncentrace (mg/l)
BSK5 <25 ChSK <125 TSS <50 pH 6–9 Oleje a tuky <10 Celkový dusík <10 Celkový fos for 0,4 - 5 Lze dosáhnout lepších úrovní BSK5 a ChSK . Dosažení uvedených koncent rací celkového dusíku a celkového fos foru není vždy možné nebo nákladově efektivní z hlediska místních podmínek. Typická jakost odpadní vody z FDM po vyčistění Jeden členský stát zaregistroval odlišný názor. Nesouhl así s poznámkou v tabulce, protože se domnívá, že odchylky od BAT, např, kvůli místním podmínkám, jsou přípustné pouze za účelem posílení požadavků povolení. Uvolnění do prostředí při nehodě Uvádí se několik BAT, které se týkají identifikace potenci álních nehod, posuzování ri zik, realizace ovládacích/regulačních prvků, vypracování a zkoušek plánů pro nouzové situace a poučení z minulých nehod a nehod, k nimž téměř došlo. Dodatečné BAT pro některá jednotlivá odvětví FDM Byly určeny dodatečné BAT pro některá jednotlivá odvětví FDM. Obecné BAT v odstavcích 5.1 až 5.1.7 se vztahují na tato odvětví a na další odvětví, pro která nebyly stanoveny žádné dodatečné BAT. Použití např. obecné BAT, jako je segregace výstupů a optimalizace použití suchého čistění, může významně snížit celkový ekologický dopad procesu. Dodatečné BAT pro odvětví masa a drůbeže pl atí pro speci fi cké j ednotkové operace, používané v některých součástech tohoto odvětví. Snižují spotřebu vody, energie a obalů. Hlavními přínosy pro životní prostředí dodatečných BAT pro odvětví ryb, měkkýšů a korýšů jsou snížení odpadů a menší spotřeba vody; některé se používají pro rozmrazování, odšupinování, stahování, kuchání a filetování ryb. Byly například stanoveny BAT pro rozmrazování makrel, aby se dos áhlo spotřeby vody <2 m3 /t surových ryb, pro rozmrazování bílých ryb s e spotřebou vody 1,8 až 2,2 m3 /t surových ryb a rozm razování krevet a garnátů jednou nebo druhou technologií pomocí filtrované vody z loupání.
ix
Pro odvětví ovoce a zeleniny BAT řeší skladování, suchou separaci zm etkových surovin, sběr hlíny, loupání, blanšírování a optimalizaci opakovaného používání vody. Použití BAT vede na maximální výtěžky produkce, materiál nevyužitý v hlavním produktu se použije pro jiné účely, často jako krmivo pro zvířata a tím se následně sníží tvorba odpadu. K ekologickým přínosům používání bAT při skladování, loupání/odslupkování a blanšírování patří mj. snížení spotřeby energie. Přínosy pro životní prostředí z aplikace dodatečných BAT v průmyslu rostlinných olejů a tuků spočívají zejména v snížení spotřeby energie a v regeneraci hexanu, používaného pro extrakci. Byla stanovena jedna emisní úroveň, spojená s BAT, tj. BAT je užívání cyklonů pro snížení emisí mokrého prachu, pocházejícího z extrakce rostlinných olejů tak, aby se dosáhlo úrovně emisí mokrého prachu <50 mg/Nm3. Existují dodatečné BAT pro mlékárny a speci fické BAT pro výrobu tržního mléka, sušeného mléka, másla, sýrů a zmrzliny. Tyto BAT se používají ve speci fických částech procesů a pro čistění. řeší spotřebu vody, spotřebu energie a prevenci odpadu. Jsou to BAT jak provozního, tak technického rázu. Úrovně spotřeby a emisí, indikativní pro úrovně, kterých lze dosáhnout použitím v procesu integrovaných BAT, byly stanoveny na základě dosažených úrovní, které uvádí TWG. Tato rozmezí jsou uvedena v následující tabulce. Odráží se v nich variabilita provozních podmínek. Spotřeby energie s e mohou lišit například v důsledku různých objemů produkce. V teplém klimatu se spotřebuj e více energie na chlazení a naopak. Spotřeby vody a úrovně emisí odpadních vod se mohou lišit například kvůli rozdílné skladbě produktů, velikosti šarží a čistění. Úrovně emisí odpadních vod mohou být nižší vzhledem k úrovním spotřeby vody, protože mnohé mlékárny měří odběr chladící vody, ale vypouštějí ji bez měření. V teplém klimatu se voda může ztrácet odparem. Spotřeba energie
Spotřeba vody
Odpadní voda
Výroba tržního mléka z 1 litru přijatého mléka
0,07 – 0,2 kWh/l
0,6 – 1,8 l/l
0,8 – 1,7 l/l
Výroba sušeného mléka z 1 litru přijatého mléka Výroba 1 kg zmrzliny
0,3 – 0,4 kWh/l
0,8 – 1,7 l/l
0,8 – 1,5 l/l
0,6 – 2,8 kWh/kg
4,0 – 5,0 l/kg
2,7 – 4,0 l/kg
Úrovně spotřeby a emisí spojené s některými mlékárenskými procesy Použití dodatečných BAT pro výrobu škrobu řeší hlavně snížení spotřeby vody a produkce odpadních vod, zvláště opakovaným používáním vody. Opakované používání vody řeší také BAT pro cukrovarnictví. Minimalizace spotřeby energie s e také dosahuj e vyloučením sušení řepných řízků, jestliže je k dispozici výstup pro lisované řepné řízky, např, krmivo pro zvířata; jinak se řepné řízky mají sušit v parních sušárnách nebo vysokoteplotních sušárnách, spojených s opatřeními pro snížení atmosférických emisí. Hlavní ekologické problémy řešené použitím dodatečných BAT pro odvětví kávy souvisejí se spotřebou energi e a atmosférickými emisemi, včetně zápachu. Tam, kde při pražení kávy do procesu integrované BAT, snižující na minimum emise do ovzduší výběrem a používáním látek a použitou technologií, nedosahují úrovně emisí 5-20 mg/Nm3 suchého prachu a <50 mg/Nm3 TOC pro světle praženou kávu (dosáhnout t éto úrovně je obtížnější se zvyšující se tmavostí pražení); je (t echnologií) BAT, když se těchto úrovní dosáhne použitím technologií (dodatečného) snižování. Emisní úrovně pro NOx byly poskytnuty příliš pozdě, než aby je TWG mohla plně ověřit a jsou uvedeny v závěrečných poznámkách. Dodatečné obecné BAT pro výrobu nápojů řeší, jak se vyhnout produkci CO2 přímo fosilních paliv, regeneraci kvasinek, sběr použitých filtračních materi álů a výběr a optimalizované využití myček láhví. Použití dodatečných BAT pro vaření piva snižuje spotřebu energie i vody. Pro pivovarnictví je BAT dosažení úrovně 3 spotřeby vody 0,35 až 1 m na hektolitr vyrobeného piva. Aplikace dodat ečné BAT ve vinařském průmyslu provádí opakované použití alkalického roztoku používaného pro čistění po stabilizaci chladem a řeší způsob jeho konečné likvidace tak, aby zabránila narušení chodu čistírny odpadních vod. Nově se objevující technologie(kapitola 6) Kapitola 6 obsahuje jednu technologii, která dosud nebyla komerčně využita a je stále ve fázi výzkumu nebo vývoje. Je to použití UV a ozonu při absorpci pro potlačování zápachu“ . Byla sem zahrnuta, aby s e zvýšilo povědomí o každé další revizi tohoto dokumentu.
x
Závěrečné poznámky (kapitola 7) Načasování práce Práce na tomto dokumentu byla zahájena první plenární schůzí TWG v lednu 2001. Závěrečná pl enární s chůze se konala v únoru 2005. Úroveň všeobecného souhlasu, hnací síly a problémy vzniklé ze závěrečné schůze TWG Závěry práce byly schvál eny na závěrečné plenární schůzi při dosažení vysoké míry všeobecného souhlasu, avšak na schů zi byly vzneseny některé problémy a bylo doporučeno, aby byly zváženy dále, až bude tento dokument revidován. Poskytnuté informace Jako zdroje informací pro návrh tohoto dokumentu byly četné zprávy od MS a průmyslu, včetně inform ací o příkladech závodů a exkurzí na místě. Účast jednotlivých MS na této práci do jisté míry odrážela regionální rozdělení odvětví. Většinu průmyslových příspěvků poskytla CIAA a její členské organizace. Výměna informací a příprava tohoto dokumentu byl pro dotčená odvětví pozitivním vývojem v prevenci a regulaci znečistění. Poskytl poprvé jednotlivým odvětvím příležitost dozvědět s e o technikách, jejichž dobrá funkce byla ověřena jinými - v celoevropském měřítku. Nevyváženost a mezery v informacích Existují ohromné rozdíly v úrovni podrobnosti informací, poskytnutých o jednotlivých odvětvích FDM a v tomto dokumentu existují také rozdíly v tom, jak jsou zachyceny klíčové ekologické problémy. Aktuální poskytnuté údaje úrovní spotřeby a emisí nebyly navázány na popisy procesů, provozní podmínky, kapacity závodů, odběr vzorků, analytické metody a statistická zpracování. Technologie, které mohou snižovat spotřebu energie se v tomto dokumentu popisují, ale bylo získáno sotva několik skutečných měření energetických úspor, souvisejících s používáním těchto technologií, nebo údajů o ekonomice investování do technologií a výsledných úsporách na nákladech. Porovnávací hodnoty (standardy) pro minimalizaci odpadů nejsou k dispozici, například neexistují žádné inform ace o tom, jaký podíl konkrétních surovin končí použitím v produktu nebo vedlejších produktech. Doporučení pro budoucí práci Mezery v informací ch okazují na obl asti, kde by další práce mohla poskytnout výsledky, jež by mohly pomoci při identifikaci BAT, až bude tento dokument revidován a tak pomoci provozovatelům a dovolit autorům chránit životní prostředí jako celek. Doporučuje se, aby byly opatřeny inform ace, které obsáhnou: • • • • • • • • • • • • • • •
popisy procesů, provozních podmínek, odběru vzorků a analytických metod a statistických zpracov ání spojených s údaji o úrovních spotřeby a emisí úplný rozsah použitelnosti technologií z tohoto dokumentu další příležitosti pro zhodnocení vedlejších produktů za účelem minimalizace odpadu investiční náklady na provozní technologie a související přímé a nepřímé úspory, např. způsobené snížením nákladů na energii nebo na likvidaci odpadů, nebo snížením ztrát z titulu neúmyslných ztrát, způsobených úniky nebo rozlitím určení BAT spojených s čistěním vysokým, středním a nízkým tlakem látky již používané jako alternativy k užívání EDTA při čistění používání a použitelnost technologií (dodatečného) snižování v sektoru FDM používání zpracování zápachů netermální plasmou v sektoru FDM technologie pro prevenci vypoušt ění kondenzovaného alkoholu do čistírny odpadní ch vod z výroby nealkoholického piva jak sezónní činnosti ovlivňují technickou a ekonomickou životaschopnost technologií technologie pro extrakci olivového oleje a zejména „dvoufázová extrakce“ použití enzymatické interesteri fikace a enzymatické odstraňování gumovitých látek z rostlinných olejů porovnávací informace o odstraňování gumovitých látek z rostlinných olejů pomocí enzymů, kyseliny fos forečné a kyseliny citronové technologie používané pro snižování emisí NOx z pražíren kávy a výběr a použití fumigantů.
Navrhovaná témata pro příští výzkumné a vývojové projekty Pro budoucí výzkumné a vývojové projekty se navrhují tato témata: • • • •
složení a škodlivost zapáchajících emisí ze závodů FDM identifikace technologií pro snížení nejnižších úrovní emisí NOx , uváděných pro pražení kávy identifikace alternativních prostředků namísto EDTA pro čistění a ekologické přínosy a náklady reverzní osmózy.
xi
ES zahajuje a podporuje prostřednictvím programů RTD řadu projektů, které se zabývají čistými technologiemi, objevujícími se technologiemi zpracování a recyklace kapalných odpadů a strat egiemi řízení/hospodaření. Tyto projekty by potenciálně mohly poskytnout užitečný příspěvek do budoucích revizí dokumentů BREF. Čtenáři se proto vyzývají, aby informovali EIPPCB o všech výsledcí ch výzkumu, které jsou významné pro rozs ah tohoto dokumentu (viz též Předmluvu).
xii
Předmluva
PŘEDMLUVA 1.
Status tohoto dokumentu
Pokud není uvedeno jinak, odkazy na „Směrnici“ v tomto dokumentu jsou odkazy na směrnici Rady 96/61/ES o integrované prevenci a regulaci znečistění (IPPC). Jelikož se tato směrnice používá, aniž tím jsou dotčena ustanovení Společenství o ochraně zdraví a bezpečnosti na pracovišti, platí to i pro tento dokument. Tento dokument je pracovní návrh Evropské kancel áře IPPC. Není to úřední publikace Evropského společenství a neodráží nutně stanovisko Evropské komise.
2.
Příslušné právní závazky směrnice IPPC a definice BAT
Abychom čtenáři pomohli pochopit právní souvislosti, v nichž byl tento dokument navrhován, jsou v této předmluvě popsány některé s nejvýznamnějších ustanovení směrni ce IPPC, včetně definice pojmu „nejlepší dostupné technologie“ . Tento popis je nevyhnutelně neúplný a uvádí se pouze pro inform aci. Nemá žádnou právní hodnotu a žádným způsobem nemění skutečná ustanovení Směrnice, ani se jich nijak nedotýká. Účelem Směrnice je dos áhnout integrované prevence a regulace znečistění, které vzniká z činností, uvedených v příloze I, které povedou na vyšší úroveň ochrany životního prostředí jako celku. Právní základ Směrnice se týká ochrany životního prostředí. Je třeba, aby j ejí realizace brala v úvahu jiné cíle Společenství, jako jsou konkurenceschopnost průmyslu Společenství a tím přispívala k udržitelnému rozvoji. Konkrétněji, Směrnice stanoví povolovací systém pro určité kategorie průmyslových zařízení, u kterých se požaduje, aby jak jejich provozovat elé tak regulační orgány přijaly integrovaný, celkový pohled na potenciál zařízení znečisťovat a spotřebovávat. Celkovým cílem takovéhoto integrovaného přístupu musí být zlepšování řízení a kont roly průmyslových procesů tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí j ako celku. Klíčovým bodem tohoto přístupu je obecná zásada, uvedená v článku 3, že je třeba, aby provozovatel é přijali všechna patřičná preventivní opatření proti znečisťování, zejména používáním nejlepších dostupných technologií, které jim umožní zlepšovat ekologickou výkonnost. Pojem „nejlepší dostupné technologie“ ; je definován v čl. 2 odst. 11 Směrnice jako „nejefektivnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a metod jejich provádění, které ukazují praktickou vhodnost jednotlivých technologií pro zásadní zajištění základu pro hodnoty emisních limitů, určených k prevenci, a kde to není proveditelné, obecně ke snížení emisí a dopadu na prostředí jako celku.“ Čl. 2 odst. 11 pokračuje v dalším objasnění této definice takto: „Technologie“ zahrnují jak použitou techniku, tak způsob, kterým j e zařízení konstruováno, postaveno, udržováno, provozováno a vyřazováno z používání; „Dostupné“ technologie jsou takové, které byly vyvinuty v měřítku, které dovoluje jejich realizaci v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky životaschopných podmínek, přitom, že se vezmou v úvahu náklady a výhody, bez ohledu na to, zda jsou tyto technologie využívány nebo vyráběny uvnitř dotyčného členského státu, pokud jsou provozovateli přiměřeně přístupné; „Nejlepším“ se rozumí nejúčinnější při dosahování vysoké celkové úrovně ochrany životního prostředí j ako celku. Kromě toho, příloha IV Směrnice obsahuje seznam „problémů, které je nutno brát při určování nejlepších dostupných technologií v úvahu obecně nebo v konkrétních případech „… s uvážením pravděpodobných nákl adů a přínosů opatření a zásad opatrnosti a prevence“ . Tyto úvahy zahrnují informace, zveřejňované Komisí podle čl. 16 odst. 2. Od příslušných úřadů odpovědných za vydávání povolení se požaduje, aby při určování podmínek povolení braly v úvahu obecné zás ady, stanovené v článku 3. K těmto podmínkám musí patři hodnoty emisních limitů, tam, kde to je namístě doplněné nebo nahrazené rovnocennými paramet ry nebo technickými opatřeními. Podle čl. 9
xiii
odst. 4 Směrnice, tyto hodnoty emisních limitů, rovnocenné parametry a technická opatření musí být, aniž tím bude dotčena shoda s normami pro jakost životního prostředí, založeny na nejlepších dostupných technikách, aniž je předepsáno používání jakékoli technologie nebo konkrétní techniky, s tím, že se v úvahu vezmou technické charakteristiku dotyčného zařízení, jeho zeměpisná poloha a místní podmínky životního prostředí. Za všech okolností musí mezi podmínky povolení patřit ustanovení o minimalizaci znečisťování na dlouhé vzdálenosti nebo přes hranice a musí zajišťovat vysokou úroveň ochrany prostředí jako celku. Členské státy mají podle článku 11 Směrni ce povinnost zajistit, že příslušné úřady sledují vývoj nejlepší ch dostupných technologií, nebo jsou o něm informovány. 3.
Cíl tohoto dokumentu
Čl. 16 odst. 2 Směrnice požaduj e, aby Komise organi zovala „výměnu informací mezi členskými státy a dotyčnými odvětvími o nejlepších dostupných technikách, s nimi souvisejícím monitorování a vývoji“ a zveřejňovala výsledky této výměny. Účel výměny informací je uveden v bodu 25 úvodní části Směrnice („výčtu“ ), který uvádí, že „rozvoj a výměna inform ací na úrovni Společenství o nejlepších dostupných technikách pomůže obnovit techni ckou rovnováhu ve Společenství, pomůže prosazovat celosvětové rozšíření limitních hodnot a technologií používaných ve Společenství a pomůže členským státům v účinné realizaci této Směrnice.“ Komise (skupina pro životní prostředí) zřídila forum pro výměnu inform ací (IEF) , aby pomohla v práci podle čl. 16 odst. 2 a bylo zřízeno více technických pracovních skupin, které IEF zastřešuje. Jak v IEF, tak v technických pracovních skupinách jsou zástupci členských států a průmyslu, jak to požaduje čl. 16 odst. 2. Cílem této řady dokumentů je odrážet přesně výměnu informací,. která probíhá podle požadavků čl. 16 odst. 2 a poskytovat povolujícím úřadům referenční informace, aby je braly do úvahy při určování podmínek povolení. Tím, že poskytnou významné inform ace o nejlepších dostupných t echnikách, mají tyto dokumenty působit jako cenné nástroje pro zvyšování ekologické výkonnosti. 4.
Informační zdroje
Tento dokument představuje souhrn informací, sebraných z řady zdrojů, zahrnující zejména odborníky ze skupin, zřízených, aby Komisi pomáhaly v její práci, a ověřených službami Společenství. Všechny příspěvky jsou srdečně vítány. 5.
Jak chápat a používat tento dokument
Informace, poskytované v tomto dokumentu, mají být používány jako vstupy při určování BAT v konkrétních případech. Při určování BAT a stanovování podmínek povolení, založených na BAT, je třeba vždy pamatovat na celkový cíl – dosáhnout vysokou úroveň ochrany prostředí jako celku. Zbytek této části popisuje druh informací, které poskytuje každý oddíl tohoto dokumentu. Kapitoly 1 a 2 poskytují obecné informace o dotyčném průmyslovém odvětví a průmyslových procesech v tomto odvětví používaných. Kapitola 3 poskytuje údaje a informace o současných úrovních emisí a spotřeby, které odrážejí situaci ve stávajících zařízení ch v době přípravy dokumentu. Kapitola 4 popisuje podrobněji snižování emisí a jiné technologie, které se považují za nejvýznamnější pro určování BAT a na BAT založených podmínek povolení. Tyto informace obsahují úrovně spotřeby a emisí považované za dosažitelné pomocí (dané) t echnologie, někt eré myšlenky o nákladech a problémech procházejících medií spojených s technologií, dále rozs ah, v němž j e technologie použitelná v řadě zařízení, požadujících povolení IPPC, například v nových, stávajících, velkých nebo malých zařízeních. Nejsou sem zahrnuty technologie, obecně považované za zast aral é. Kapitola 5 představuje t echnologie a úrovně emisi a spotřeby, které se považují obecně za slučitelné s BAT. Účelem je tedy poskytnou všeobecné ukazatele ohledně úrovní emisí a spotřeby, které lze považovat a patři čný referenční bod na pomoc při určování podmínek povolení, založených na BAT anebo pro zavedení obecných
xiv
závazných pravidel podle čl. 9 odst. 8. Je však třeba zdůraznit, že tento dokument nenavrhuje hodnoty emisních limitů. Určení patři čných podmínek povolení znamená také vzít v úvahu místní, pro lokalitu specifi cké faktory, jako jsou technické charakt eristiky dotyčného zaří zení, jeho geografi cká poloha a místní ekologické podmínky. V případě stávající ch zařízení je potřebné vzít do úvahy t aké ekonomickou a techni ckou životas chopnost jejich modernizace. I jediný cíl zajištění vysoké míry ochrany životního prostředí jako celku bude často znamenat dosažení kompromisů m ezi různými druhy ekologických dopadů a tyto kompromisy budou často ovlivněny místními úvahami. Ačkoliv se činí pokus některé z těchto problémů řešit, není možné je v tomto dokumentu je plně zvážit. Technologie a úrovně uvedené v kapitole 5 proto nemusí nutně být pro všechna zařízení vhodné. Na druhé straně, povinnost zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí včetně minimalizace znečisťování na velké vzdálenosti a přes hranice s sebou nese fakt, že podmínky povolení nemohou být stanoveny pouze na základě čistě lokálních úvah. Je proto nanejvýš důležité, aby povolující úřady braly informace obsažené v tomto dokumentu plně v úvahu. Protože se nejlepší dostupné technologie s časem mění, tento dokument bude patřičně přezkoumáván a aktualizován. Veškeré připomínky a návrhy je třeba řídit na Evropskou kancelář IPPC při Ústavu perspektivních technických studií na této adrese: Edificio Expo-WTC; c/Inca Garcilaso, s/a; E-41092 Seville, Spain Telefon: +34 95 4488 284 Fax: +34 95 4488 426 e-mail:
[email protected] Internet: http://eippcb.jrc.es
xv
Nejlepší dostupné technologie Referenční dokument pro potraviny, nápoj e a mléko SOUHRN PRO VEDOUCÍ PRACOVNÍKY PŘEDMLUVA OBSAH 1 OBECNÉ INFORMACE 1.1 Popis, obrat, růst, zaměstnanost 1.2 Struktura průmyslu 1.3 Obchod 1.4 Tržní síly 1.4.1 Poptávka 1.4.2 Distribuce 1.4.3 Konkurence 1.5 Důležitost bezpečnosti potravin při zpracování FDM 1.6 Legislativní rámec pro potravinářské produkty a nápoje 1.7 Průmysl potravin a nápojů a životní prostředí 1.7.1 Klíčové ekologické otázky 2
POUŽITÉ PROCESY A TECHNOLOGIE 2.1 Zpracovatelské technologie a jednotkové operace 2.1.1 Příjem a příprava materiálů (A) 2.1.1.1 Manipulace s materiály a skladování (A.1) 2.1.1.1.1 Cíl 2.1.1.1.2 Oblast používání 2.1.1.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.1.2 Třídění, prosévání, klasifikace, luštění, odstopkování a ořezávání (A.2) 2.1.1.2.1 Cíl 2.1.1.2.2 Oblast používání 2.1.1.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.1.3 Loupání (A.3) 2.1.1.3.1 Cíl 2.1.1.3.2 Oblast používání 2.1.1.3.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.1.4 Praní (A.4) 2.1.1.4.1 Cíl 2.1.1.4.2 Oblast používání 2.1.1.4.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.1.5 Rozmrazování (A.5) 2.1.1.5.1 Cíl 2.1.1.5.2 Oblast používání 2.1.1.5.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.2 Zmenšování velikosti, míchání, tvarování (B) 2.1.2.1 Řezání, krájení, sekání, sekání nadrobno, mělnění , lisování (B.1) 2.1.2.1.1 Cíl 2.1.2.1.2 Oblast používání 2.1.2.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.2.2 Míchání, směšování, homogenizace a konšování (B.2) 2.1.2.2.1 Cíl 2.1.2.2.2 Oblast používání 2.1.2.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.2.3 Mletí, drcení (B.3) 2.1.2.3.1 Cíl 2.1.2.3.2 Oblast používání 2.1.2.3.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.2.4 Tvarování, formování, protlačování (B.4) 2.1.2.4.1 Cíl 2.1.2.4.2 Oblast používání 2.1.2.4.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3 Separační technologie (C.) 2.1.3.1 Extrakce (C.1)
iii xvi xviii 1 1 3 3 5 5 5 5 6 6 6 7 9 9 11 11 11 11 11 11 11 11 11 13 13 13 13 13 13 13 13 14 14 14 14 14 14 14 14 14 16 16 16 16 17 17 17 17 18 18 18 18 18 18
xvi
2.1.3.1.1
Cíl
2.1.3.1.2 Oblast používání 2.1.3.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.2 Deionizace (C.2) 2.1. 3.2.1 Cíl 2.1. 3.2.2 Oblast používání 2.1. 3.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.3 Čeření (C.3) 2.1.3.3.1 Cíl 2.1.3.3.2 Oblast používání 2.1.3.3.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.4 Odstřeďování a sedimentace (C.4) 2.1.3.4.1 Cíl 2.1.3.4.2 Oblast používání 2.1.3.4.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.5 Filtrace (C.5) 2.1.3.5.1 Cíl 2.1.3.5.2 Oblast používání 2.1.3.5.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.6 Dělení na membránách (C.6) 2.1.3.6.1 Cíl 2.1.3.6.2 Oblast používání 2.1.3.6.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.7 Krystalizace (C.7) 2.1.3.7.1 Cíl 2.1.3.7.2 Oblast používání 2.1.3.7.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.8 Odstraňování mastných kyselin (ffa) neutralizací (C.8) 2.1.3.8.1 Cíl 2.1.3.8.2 Oblast používání 2.1.3.8.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.9 Bělení (C.9) 2.1.3.9.1 Cíl 2.1.3.9.2 Oblast používání 2.1.3.9.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.10 Deodorace vyháněním parou (C.10) 2.1.3.10.1 Cíl 2.1.3.10.2 Oblast používání 2.1.3.10.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.11 Odbarvování (C.11) 2.1.3.11.1 Cíl 2.1.3.11.2 Oblast používání 2.1.3.11.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.3.12 Destilace (C.12) 2.1.3.12.1 Cíl 2.1.3.12.2 Oblast používání 2.1.3.12.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4 Technologie zpracování produktů (D.) 2.1.4.1 Namáčení (D.1) 2.1.4.1.1 Cíl 2.1.4.1.2 Oblast používání 2.1.4.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.2 Rozpouštění (D.2) 2.1.4.2.1 Cíl 2.1.4.2.2 Oblast používání 2.1.4.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.3 Solubilizace / alkalizace (D.3) 2.1.4.3.1 Cíl 2.1.4.3.2 Oblast používání
18 18 18 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 20 20 22 22 22 22 23 23 23 23 24 24 24 24 24 24 25 25 26 26 26 26 26 26 26 26 27 27 27 27 27 27 27 28 28 28 28 28 28 29 29 29 29 30 30 30
xvii
2.1.4.3.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.4 Fermentace (D.4) 2.1.4.4.1 Cíl 2.1.4.4.2 Oblast používání 2.1.4.4.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.5 Koagulace (D.5) 2.1.4.5.1 Cíl 2.1.4.5.2 Oblast používání 2.1.4.5.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.6 Klíčení (D.6) 2.1.4.6.1 Cíl 2.1.4.6.2 Oblast používání 2.1.4.6.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.7 Solení, nasolování, nakládání (D.7) 2.1.4.7.1 Cíl 2.1.4.7.2 Oblast používání 2.1.4.7.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.8 Uzení (D.8) 2.1.4.8.1 Cíl 2.1.4.8.2 Oblast používání 2.1.4.8.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.9 Ztužování (D.9) 2.1.4.9.1 Cíl 2.1.4.9.2 Oblast používání 2.1.4.9.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.10 Sterilizace oxidem siřičitým (D.10) 2.1.4.10.1 Cíl 2.1.4.10.2 Oblast používání 2.1.4.10.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.11 Saturace (D.11) 2.1.4.11.1 Cíl 2.1.4.11.2 Oblast používání 2.1.4.11.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.12 Sycení oxidem uhličitým (D.12) 2.1.4.12.1 Cíl 2.1.4.12.2 Oblast používání 2.1.4.12.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.13 Potahování, postřikování, polévání, aglomerace, enkapsulace (D.13) 2.1.4.13.1 Cíl 2.1.4.13.2 Oblast používání 2.1.4.13.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.4.14 Zrání (D.14) 2.1.4.14.1 Cíl 2.1.4.14.2 Oblast používání 2.1.4.14.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.5 Tepelné zpracování (E) 2.1.5.1 Tavení (E.1) 2.1.5.1.1 Cíl 2.1.5.1.2 Oblast používání 2.1.5.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.5.2 Blanšírování (E.2) 2.1.5.2.1 Cíl 2.1.5.2.2 Oblast používání 2.1.5.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.5.3 Ohřívání a vaření (E.3) 2.1.5.3.1 Cíl 2.1.5.3.2 Oblast používání 2.1.5.3.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.5.4 Pečení (E.4) 2.1.5.4.1 Cíl
30 30 30 31 31 32 32 32 32 32 32 32 32 33 33 33 33 34 34 34 34 34 34 34 35 35 35 35 35 35 35 35 36 36 36 36 36 37 37 37 37 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 38 39 39 39 39 39 39 39
xviii
2.1.5.4.2 Oblast používání 2.1.5.4.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.5.5 Pražení (E.5) 2.1.5.5.1 Cíl 2.1.5.5.2 Oblast používání 2.1.5.5.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.5.6 Smažení (E.6) 2.1.5.6.1 Cíl 2.1.5.6.2 Oblast používání 2.1.5.6.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.5.7 Temperování (E.7) 2.1.5.7.1 Cíl 2.1.5.7.2 Oblast používání 2.1.5.7.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.5.8 Pasterace, sterilace a UHT (E.8) 2.1.5.8.1 Cíl 2.1.5.8.2 Oblast používání 2.1.5.8.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.6 Koncentrace teplem (F) 2.1.6.1 Odpařování (kapaliny na kapalinu)(F.1) 2.1.6.1.1 Cíl 2.1.6.1.2 Oblast používání 2.1.6.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.6.2 Sušení (kapaliny na pevnou látku) (F.2) 2.1.6.2.1 Cíl 2.1.6.2.2 Oblast používání 2.1.6.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.6.3 Dehydrat ace (pevné látky na pevnou látku) (F.3) 2.1.6.3.1 Cíl 2.1.6.3.2 Oblast používání 2.1.6.3.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.7 Zpracování odnímáním tepla (G) 2.1.7.1 Ochlazování, chlazení a stabilizace chl adem (G.1) 2.1.7.1.1 Cíl 2.1.7.1.2 Oblast používání 2.1.7.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.7.2 Zmrazování (G.2) 2.1.7.2.1 Cíl 2.1.7.2.2 Oblast používání 2.1.7.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.7.3 Sublimační sušení, lyofilizace (G.3) 2.1.7.3.1 Cíl 2.1.7.3.2 Oblast používání 2.1.7.3.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.8 Operace po zpracování (H) 2.1.8.1 Balení, plnění (H.1) 2.1.8.1.1 Cíl 2.1.8.1.2 Oblast používání 2.1.8.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.8.2 Plnění plynem, skladování v atmosféře plynu (H.2) 2.1.8.2.1 Cíl 2.1.8.2.2 Oblast používání 2.1.8.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.9 Veřejné služby (U.) 2.1.9.1 Čistění a desinfekce (U.1) 2.1.9.1.1 Cíl 2.1.9.1.2 Oblast používání 2.1.9.1.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.9.2 Výroba a spotřeba energie (U.2) 2.1.9.2.1 Cíl
40 40 41 41 41 41 41 41 41 41 42 42 42 42 43 43 43 43 44 44 44 45 46 46 46 46 46 47 47 47 47 49 49 49 49 49 50 50 50 50 52 52 52 52 53 53 53 53 53 55 55 55 56 56 56 56 56 56 57 58
xix
2.1.9.2.2 Oblast používání 2.1.9.2.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.9.3 Spotřeba vody (U.3) 2.1.9.3.1 Cíl 2.1.9.3.2 Oblast používání 2.1.9.3.3 Procesní voda 2.1.9.3.4 Chladící voda 2.1.9.3.5 Napájecí voda pro kotle 2.1.9.4 Výroba sníženého tlaku (U.4) 2.1.9.4.1 Cíl 2.1.9.4.2 Oblast používání 2.1.9.4.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.9.5 Strojní chlazení (U.5) 2.1.9.5.1 Cíl 2.1.9.5.2 Oblast používání 2.1.9.5.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.1.9.6 Výroba stlačeného vzduchu 2.1.9.6.1 Cíl 2.1.9.6.2 Oblast používání 2.1.9.6.3 Popis technologií, metod a zařízení 2.2 Používání jednotkových operací v sektoru FDM 2.2.1 Maso a drůbež 2.2.1.1 Konzervované maso (hovězí svalovina v želatině) 2.2.1.1.1 Rozmrazování (A.5) 2.2.1.1.2 Řezání (B.1) 2.2.1.1.3 Míchání a směšování (B.2) 2.2.1.1.4 Balení a plnění (H.1) 2.2.1.1.5 Sterilace (E.8) 2.2.1.1.6 Sekundární balení (H.1) 2.2.1.1.7 Chlazení (U.5) 2.2.1.2 Vařená šunka 2.2.1.2.1 Rozmrazování (A.5) 2.2.1.2.2 Řezání (B.1) 2.2.1.2.3 Nastřikování láku (D.7) 2.2.1.2.4 Homogenizace (B.2) 2.2.1.2.5 Vaření (E.3) 2.2.1.3 Šunka konzervovaná zráním 2.2.1.3.1 Nakládání a nasolování (D.7) 2.2.1.3.2 Zrání(D.14) 2.2.1.3.3 Praní (A.4) 2.2.1.3.4 Potírání sádlem (potahování) (D.13) 2.2.1.3.5 Balení (H.1) 2.2.1.3.6 Proplachování plynem (H.2) 2.2.2 Ryby, měkkýši a korýši 2.2.2.1 Zmrazené zpracované ryby/lisované rybí výrobky/rybí prsty 2.2.2.2 Konzervované produkty z ryb, měkkýšů a korýšů 2.2.2.3 Korýši 2.2.2.4 Měkkýši 2.2.3 Ovoce a zel enina 2.2.3.1 Hotová jídla obsahující převážně ovoce a zeleninu 2.2.3.2 Ovocné šťávy 2.2.3.3 Tepelně zpracované ovoce 2.2.3.4 Zmrazené ovoce 2.2.3.5 Ovocné zavařeniny 2.2.3.6 Sušené ovoce 2.2.3.7 Rajčata 2.2.3.8 Brambory 2.2.2.8.1 Smažené bramborové hranolky (pom frity) 2.2.2.8.2 Smažené bramborové lupínky (chipsy) 2.2.2.9 Zeleninové šťávy
58 58 59 59 60 60 61 62 62 62 62 62 63 63 63 63 64 64 64 64 65 68 70 70 70 71 71 71 71 71 72 72 72 73 73 73 73 73 74 74 75 75 75 75 76 76 77 77 77 78 78 79 79 80 81 81 82 83 83 83
xx
2.2.2.10 Tepelně zpracovaná a zmrazovaná zel enina 2.2.2.11 Nakládání zel eniny 2.2.2.12 Sušení zeleniny 2.2.4 Rostlinné oleje a tuky 2.2.4.1 Extrakce semen olejnin 2.2.4.2 Rafinace jedlých olejů a tuků 2.2.4.3 Krystalizace jedlých olejů a tuků 2.2.4.4 Další zpracování jedlých olejů a tuků –margarin 2.2.4.5 Olivový olej 2.2.4.6 Olej z olivových pokrutin 2.2.5 Mléčné výrobky 2.2.5.1 Mléko a smetana 2.2.5.2 Zahuštěné a sušené mléko 2.2.5.3 Máslo 2.2.5.4 Sýry 2.2.5.5 Jogurt 2.2.5.6 Zmrzlina 2.2.5.7 Syrovátka 2.2.6 Mlynářské výrobky 2.2.7 Těstoviny 2.2.8 Škrob 2.2.8.1 Kukuřičný škrob 2.2.8.2 Pšeničný škrob 2.2.8.3 Bramborový škrob 2.2.8.4 Sladidla 2.2.8.5 Fyzikálně a chemicky modifikovaný škrob 2.2.9 Krmiva pro hospodářská zvířat a 2.2.9.1 Krmiva pro hospodářská zvířat a a krmiva pro domácí zvířata 2.2.9.2 Vlhká krmiva pro domácí zvířata 2.2.9.3 Polosuchá krmiva pro domácí zvířata 2.2.10 Chléb 2.2.11 Cukrářské výrobky 2.2.11.1 Sušenky 2.2.11.2 Koláče 2.2.11.3 Kakao 2.2.11.4 Čokoláda 2.2.11.5 Tvrdé bonbony 2.2.12 Cukr 2.2.12.1 Extrakce cukru z cukrové řepy 2.2.12.2 Cukrová třtina 2.2.12.3 Rafinace cukru 2.2.13 Káva 2.2.13.1 Pražení kávy 2.2.13.2 Instantní (rozpustná) káva 2.2.13.3 Káva bez kofeinu 2.2.14 Kvasnice 2.2.15 Sladovnictví 2.2.16 Pivovarnictví 2.2.16.1 Rmutování 2.2.16.2 Kvašení 2.2.16.3 Zrání a kondicionování 2.2.17 Destilace 2.2.17.1 Skotská whisky 2.2.17.2 Koňak 2.2.18 Víno 2.2.18.1 Příjem hroznů 2.2.18.2 Drcení a odstopkování hroznů 2.2.18.3 Lisování 2.2.18.4 Čeření 2.2.18.5 Kvašení
84 84 84 84 85 86 87 88 88 89 89 89 92 94 95 97 99 99 99 100 102 103 105 106 107 107 107 107 108 108 108 111 111 111 112 112 112 113 113 114 114 114 115 115 117 118 118 119 120 120 121 121 121 121 122 122 122 122 122 123
xxi
2.2.18.6 Zrání 2.2.18.7 Stabilizace chladem 2.2.18.8 Plnění do láhví 2.2.19 Nealkoholické nápoje 2.2.20 Kyselina citronová 3
AKTUÁLNÍ ÚROVNĚ SPOTŘEBY A EMISÍ 3.1 Obecné inform ace o spotřebě a emisích 3.1.1 Voda 3.1.1.1 Spotřeba vody 3.1.1.2 Odpadní voda 3.1.1.2.1 Množství odpadní vody 3.1.1.2.2 Složení odpadní vody 3.1.2 Atmosférické emise 3.1.2.1 Zápach 3.1.3 Ztráty materiálu 3.1.3.1 Překročení stanovené hmotnosti či objemu 3.1.3.2 Rozlití, rozsypání 3.1.3.3 Netěsnost, přetečení 3.1.3.4 Vady produktu, vrácený produkt 3.1.3.5 Nevyhnutelná (přirozená) ztrát a 3.1.3.6 Zadržený materiál 3.1.3.7 Teplem usazený (připečený) materiál 3.1.4 Energie 3.2 Spotřeba a emise v jednotkových operacích 3.2.1 Manipulace s materiálem a skladování (A.1) 3.2.1.1 Voda 3.2.1.2. Atmosférické emise 3.2.1.3 Pevný výstup 3.2.1.4. Energie 3.2.1.5 Hluk 3.2.1.6. Únik při nehodě 3.2.2 Třídění, prosévání, klasifikace, luštění, odstopkování a ořezávání (A.2) 3.2.2.1 Voda 3.2.2.2. Atmosférické emise 3.2.2.3 Pevný výstup 3.2 2.4. Energie 3.2.3 Loupání (A.3) 3.2.3.1 Voda 3.2.3.2 Atmosférické emise 3.2.3.3 Pevný výstup 3.2.3.4 Energie 3.2.3.5 Hluk 3.2.4 Praní (A.4) a rozmrazování (A.5) 3.2.4.1 Voda 3.2 4.2. Pevný výstup 3.2.4.3 Energie 3.2.5 Řezání, krájení, sekání, sekání nadrobno, mělnění , lisování (B.1) 3.2.5.1 Voda 3.2 5.2. Pevný výstup 3.2.5.3 Energie 3.2 5.4. Hluk 3.2.6 Míchání, směšování, homogenizace a konšování (B.2) 3.2.6.1 Voda 3.2.6.2. Atmosférické emise 3.2.6.3 Pevný výstup 3.2.6.4. Energie 3.2.6.5 Hluk 3.2.7 Mletí a drcení (B.3) 3.2.7.1 Voda 3.2.7.2. Atmosférické emise
123 123 123 123 124 126 128 128 128 129 130 130 131 133 133 133 133 134 134 134 134 134 135 135 138 138 138 138 138 138 139 139 139 139 139 139 139 139 140 140 140 140 140 140 140 140 141 141 141 141 141 141 141 141 141 142 142 142 142 142
xxii
3.2.7.3 Pevný výstup 3.2.7.4. Energie 3.2.7.5 Hluk 3.2.8 Tvarování, formování, protlačování (B.4) 3.2.8.1 Voda 3.2.8.2. Atmosférické emise 3.2.8.3 Pevný výstup 3.2.8.4. Energie 3.2.9 Extrakce (C.1) 3.2.9.1 Voda 3.2.9.2. Atmosférické emise 3.2.9.3 Pevný výstup 3.2.9.4. Energie 3.2.9.5 Hluk 3.2.10 Deionizace (C.2) 3.2.10.1 Voda 3.2.10.2 Pevný výstup 3.2.11 Čeření (C.3) 3.2.11.1 Voda 3.2.11.2 Pevný výstup 3.2.12 Odstřeďování a sedimentace (C.4) 3.2.12.1 Voda 3.2.12.2. Pevný výstup 3.2.12.3 Energie 3.2.12.4. Hluk 3.2.13 Filtrace (C.5) 3.2.13.1 Voda 3.2.13.2. Atmosférické emise 3.2.13.3 Pevný výstup 3.2.13.4. Energie 3.2.14 Dělení na membránách (C.6) 3.2.14.1 Voda 3.2.14.2. Energie 3.2.15 Krystalizace (C.7) 3.2.15.1 Voda 3.2.15.2 Pevný výstup 3.2.15.4. Energie 3.2.16 Odstraňování mastných kyselin (ffa) neutralizací (C.8) 3.2.16.1 Voda 3.2.16.2. Atmosférické emise 3.2.16.3 Pevný výstup 3.2.16.4. Energie 3.2.17 Bělení (C.9) 3.2.17.1. Atmosférické emise 3.2.17.2 Pevný výstup 3.2.17.3. Energie 3.2.18 Deodorace vyháněním parou (C.10) 3.2.18.1 Voda 3.2.18.2. Atmosférické emise 3.2.18.3 Pevný výstup 3.2.18.4. Energie 3.2.18.5 Hluk 3.2.19 Odbarvování (C.11) 3.2.19.1 Voda 3.2.19.2. Pevný výstup 3.2.19.3 Energie 3.2.20 Destilace (C.12) 3.2.20.1 Voda 3.2.20.2. Atmosférické emise 3.2.20.3 Pevný výstup
142 142 142 142 142 142 142 142 143 143 143 143 143 143 144 144 144 144 144 144 144 144 144 144 145 145 145 145 145 145 145 145 145 145 145 146 146 146 146 146 146 146 146 146 146 147 147 147 147 147 147 147 147 147 147 148 148 148 148 148
xxiii
3.2.20.4. Energie 3.2.20.5 Hluk 3.2.21 Namáčení (D.1) 3.2.21.1 Voda 3.2.21.2 Pevný výstup 3.2.22 Rozpouštění (D.2) 3.2.22.1 Voda 3.2.22.2. Atmosférické emise 3.2.22.3. Energie 3.2.23 Solubilizace / alkalizace (D.3) 3.2.23.1 Voda 3.2.23.2. Atmosférické emise 3.2.23.3 Energie 3.2.24 Fermentace (D.4) 3.2.24.1 Voda 3.2.24.2. Atmosférické emise 3.2.24.3 Pevný výstup 3.2.24.4. Energie 3.2.25 Koagulace (D.5) 3.2.25.1 Voda 3.2.25.2. Energie 3.2.26 Klíčení (D.6) 3.2.26.1 Voda 3.2.26.2. Atmosférické emise 3.2.26.3 Energie 3.2.27 Solení, nasolování, nakládání (D.7) 3.2.27.1 Voda 3.2.28 Uzení (D.8) 3.2.28.1 Voda 3.2.28.2. Atmosférické emise 3.2.28.3 Pevný výstup 3.2.28.4. Energie 3.2.29 Ztužování (D.9) 3.2.29.1 Voda 3.2.29.2. Atmosférické emise 3.2.29.3 Pevný výstup 3.2.29.4. Energie 3.2.29.5 Hluk 3.2.30 Sterilizace oxidem siřičitým (D.10) 3.2.30.1 Atmosférické emise 3.2.31 Saturace (D.11) 3.2.31.1 Atmosférické emise 3.2.31.2. Pevný výstup 3.2.31.3 Hluk 3.2.32 Sycení oxidem uhličitým (D.12) 3.2.32.1 Atmosférické emise 3.2.32.2. Energie 3.2.32 Potahování, postřikování, polévání, aglomerace, enkapsulace (D.13) 3.2.33.1 Voda 3.2.33.2. Atmosférické emise 3.2.33.3 Pevný výstup 3.2.34 Zrání (D.14) 3.2.34.1 Voda 3.2.34.2. Atmosférické emise 3.2.34.3 Pevný výstup 3.2.35 Tavení (E.1) 3.2.35.1 Voda 3.2.35.2. Atmosférické emise 3.2.35.3 Pevný výstup 3.2.35.4. Energie
148 148 148 148 148 149 149 149 149 149 149 149 149 149 149 150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 151 151 151 151 151 151 151 151 151 151 152 152 152 152 152 152 152 152 152 152 152 153 153 153 153 153 153 153 153 153 153 153 153 153 154
xxiv
3.2.36 Blanšírování (E.2) 3.2.36.1 Voda 3.2.36.2. Atmosférické emise 3.2.36.3 Pevný výstup 3.2.36.4. Energie 3.2.37 Ohřívání a vaření (E.3) 3.2.37.1 Voda 3.2.37.2. Atmosférické emise 3.2.37.3 Pevný výstup 3.2.37.4. Energie 3.2.38 Pečení (E.4) 3.2.38.1 Voda 3.2.38.2. Atmosférické emise 3.2.38.3 Pevný výstup 3.2.38.4. Energie 3.2.39 Pražení (E.5) 3.2.39.1 Voda 3.2.39.2. Atmosférické emise 3.2.39.3 Pevný výstup 3.2.39.4. Energie 3.2.40 Smažení (E.6) 3.2.40.1 Voda 3.2.40.2. Atmosférické emise 3.2.40.3 Pevný výstup 3.2.40.4. Energie 3.2.41 Temperování (E.7) 3.2.41.1 Voda 3.2.41.2. Energie 3.2.42 Pasteurace, sterilace a UHT (E.8) 3.2.42.1 Voda 3.2.42.2. Energie 3.2.43 Odpařování (kapaliny na kapalinu)(F.1) 3.2.43.1 Voda 3.2.43.2. Atmosférické emise 3.2.43.3 Energie 3.2.43.4. Hluk 3.2.44 Sušení (kapaliny na pevnou látku) (F.2) 3.2.44.1 Voda 3.2.44.2. Atmosférické emise 3.2.44.3 Pevný výstup 3.2.44.4. Energie 3.2.44.5 Hluk 3.2.45 Dehydrat ace (pevné látky na pevnou látku) (F.3) 3.2.45.1 Voda 3.2.45.2. Atmosférické emise 3.2.45.3 Pevný výstup 3.2.45.4. Energie 3.2.45.5 Hluk 3.2.46 Ochlazování, chlazení a stabilizace chl adem (G.1) 3.2.46.1 Voda 3.2.46.2. Atmosférické emise 3.2.46.3 Energie 3.2.46.4. Hluk 3.2.47 Zmrazování (G.2) 3.2.47.1 Voda 3.2.47.2. Atmosférické emise 3.2.47.3 Energie 3.2.47.4. Hluk
154 154 154 154 154 154 154 154 154 154 155 155 155 155 155 155 155 155 156 156 156 156 156 156 156 156 156 156 157 157 157 157 157 157 157 158 158 158 158 158 158 158 158 158 159 159 159 159 159 159 159 159 160 160 160 160 160 161
xxv
3.2.48 Sublimační sušení, lyofilizace (G.3) 3.2.48.1 Voda 3.2.48.2. Energie 3.2.49 Balení, plnění (H.1) 3.2.49.1 Voda 3.2.49.2. Atmosférické emise 3.2.49.3 Pevný výstup 3.2.49.4. Energie 3.2.49.5 Hluk 3.2.50 Plnění plynem, skladování v atmosféře plynu (H.2) 3.2.50.1 Atmosférické emise 3.2.51 Čistění a desinfekce (U.1) 3.2.51.1 Voda 3.2.51.2. Pevný výstup 3.2.51.3 Energie 3.2.52 Výroba a spotřeba energie (U.2) 3.2.52.1 Voda 3.2.52.2. Atmosférické emise 3.2.52.3 Pevný výstup 3.2.52.4. Hluk 3.2.53 Spotřeba vody (U.3) 3.2.53.1 Voda 3.2.53.2. Pevný výstup 3.2.54 Výroba sníženého tlaku (U.4) 3.2.54.1 Voda 3.2.54.2. Atmosférické emise 3.2.54.3 Energie 3.2.54.4. Hluk 3.2.55 Strojní chlazení (U.5) 3.2.55.1 Voda 3.2.55.2. Atmosférické emise 3.2.55.3 Energie 3.2.55.4. Hluk 3.2.56 Výroba stlačeného vzduchu (U.6) 3.2.56.1 Atmosférické emise 3.2.56.2. Energie 3.2.56.3 Hluk 3.3 Úrovně spotřeby a emisí v některých jednotlivých odvětvích FDM 3.3.1 Maso a drůbež 3.3.1.1 Obecné inform ace 3.3.1.1.1 Voda 3.3.1.1.2 Odpadní voda 3.3.1.1.3 Pevný výstup 3.3.1.1.4 Energie 3.3.1.2 Výroba masa a drůbeže 3.3.1.2.1 Obecné inform ace 3.3.1.2.2 Výroba salámů a měkkých uzenin 3.3.1.3 Konzervace masa a drůbeže 3.3.1.3.1 Zmrazování 3.3.1.3.2 Nakládání a zrání 3.3.1.3.3 Uzení 3.3.1.3.4 Sušení 3.3.1.3.5 Konzervování do plechovek 3.3.2 Ryby, měkkýši a korýši 3.3.2.1 Spotřeba vody 3.3.2.2 Odpadní voda 3.3.2.3 Pevný výstup 3.3.2.4 Energie
161 161 161 161 161 161 161 161 161 162 162 162 162 162 162 162 162 162 163 163 163 163 163 163 163 164 164 164 164 164 164 165 165 165 165 165 165 166 169 169 169 169 169 169 169 169 171 172 172 172 173 174 174 175 175 175 177 181
xxvi
3.3.3 Ovoce a zel enina 3.3.3.1 Voda 3.3.3.2 Atmosférické emise 3.3.3.3 Pevný výstup 3.3.3.4 Energie 3.3.3.5 Údaje pro některé ovocné a zel eninové produkty 3.3.3.5.1 Čerstvé balené 3.3.3.5.2 Konzervované ovoce a zelenina 3.3.3.5.3 Zmrazená zel enina 3.3.3.5.4 Šťávy 3.3.3.5.5 Ostatní produkty 3.3.4 Rostlinné oleje a tuky 3.3.4.1 Spotřeba vody 3.3.4.1.1 Olivový olej 3.3.4.2 Odpadní voda 3.3.4.2.1 Olivový olej 3.3.4.3 Atmosférické emise 3.3.4.4 Pevný výstup 3.3.4.4.1 Semena olejnin 3.3.4.4.2 Olivový olej 3.3.4.5 Energie 3.3.4.6 Používané chemikálie 3.3.5 Mléčné výrobky 3.3.5.1 Voda 3.3.5.1.1 Spotřeba vody 3.3.5.1.2 Odpadní voda 3.3.5.2 Atmosférické emise 3.3.5.3 Pevný výstup 3.3.5.4 Energie 3.3.5.5 Spotřeba chemikálií 3.3.5.6 Hluk 3.3.6 Těstoviny 3.3.6.1 Voda 3.3.6.2 Atmosférické emise 3.3.6.3 Energie 3.3.7 Škrob 3.3.7.1 Spotřeba vody 3.3.7.2 Odpadní voda 3.3.7.3 Atmosférické emise 3.3.7.4 Pevný výstup 3.3.7.5 Energie 3.3.8 Cukr 3.3.8.1 Cukrová řepa 3.3.8.1.1 Spotřeba vody 3.3.8.1.2 Odpadní voda 3.3.8.1.3 Pevný výstup 3.3.8.1.4 Energie 3.3.8.2 Rafinace třtinového cukru 3.3.9 Káva 3.3.10 Nápoje 3.3.10.1 Spotřeba vody 3.3.10.2 Odpadní voda 3.3.10.2.1 Víno 3.3.10.2.2 Jablečný a hruškový mošt 3.3.11 Pivovarnictví 3.3.11.1 Spotřeba vody 3.3.11.2 Odpadní voda 3.3.11.3 Atmosférické emise 3.3.11.4 Odpady a vedlejší produkty
182 182 184 189 193 194 194 194 195 199 199 199 199 199 200 201 202 203 205 206 206 207 207 207 207 209 213 214 218 219 220 220 220 220 221 221 221 222 222 222 222 223 223 223 224 224 225 226 226 226 226 226 227 228 228 229 230 231 232
xxvii
3.3.11.5 Energie 3.3.11.6 Hluk 3.3.11.7 Pevný výstup 3.3.12 Kyselina citronová 3.3.12.1 Spotřeba vody 3.3.12.2 Odpadní voda 3.3.12.3 Pevný výstup 4
TECHNOLOGIE KTERÉ JE NUTNO VZÍT V ÚVAHU PŘI URČOVÁNÍ BAT 4.1 Obecné technologie pro sektor FDM 4.1.1 Nástroje ekologického hospodaření 4.1.2 Optimalizace provozu poskytováním škole 4.1.3 Konstrukce zařízení 4.1.3.1 Konstrukce zařízení pro snížení úrovní spotřeby a emisí na minimum 4.1.3.2 Výběr účinných a tichých ventilátorů 4.1.3.3 Výběr ventilátorů s nízkým počtem lopatek 4.1.3.4 Konstrukce potrubí pro minimalizaci emisí hluku 4.1.3.5 Zvuková izolace zařízení 4.1.3.6 Umístění zařízení tak, aby byl hluk usměrněn od sousedů 4.1.4 Otázky projekce závodu 4.1.4.1 Zvuková izolace budov 4.1.4.2 Odstínění budov od míst emise hluku 4.1.4.3 Použití generátoru spirální turbulence na komu za účelem minimalizace emisí hluku 4.1.5 Údržba 4.1.6 Metodika prevence a minimalizace spotřeby vody a energi e a produkce odpadu 4.1.6.1 Krok 1: Zaangažování vedení, organizace a plánování 4.1.6.2 Krok 2: Analýza výrobních procesů 4.1.6.2.1 Analýza výrobních procesů zam ěřená na prevenci a minimalizaci spotřeby vody 4.1.6.2.2 Analýza výrobních procesů zam ěřená na prevenci a minimalizaci spotřeby energie 4.1.6.2.3 Analýza výrobních procesů zam ěřená na prevenci a minimalizaci produkce odpadu 4.1.6.3 Krok 3: Posouzení úkolů a cílů 4.1.6.4 Krok 4: Identifikace možností prevence a minimalizace 4.1.6.4.1 Technika dvojného bodu 4.1.6.5 Krok 5: Provedení hodnocení a předprojektové studie 4.1.6.6 Krok 6: Realizace programu prevence a minimalizace 4.1.6.7 Krok 7: Soustavné sledování měřením a vizuální kontrolou 4.1.7 Technologie řízení výroby 4.1.7.1 Použití plánování výroby pro minimalizaci související produkce odpadu a frekvence čistění 4.1.7.2 Příjem materiálu v hromadné formě 4.1.7.3 Minimalizace doby skladování materiálů, které se snadno kazí 4.1.7.4 Suchá doprava pevných materiálů 4.1.7.5 Využití skupiny pro hospodaření s odpadem 4.1.7.6 Segregace výstupů pro optimalizaci používání, opakovaného používání, regenerace, recykl ace a likvidace (a minimalizaci používání vody a kontaminace odpadní vody) 4.1.7.7 Použití vedlejších produktů, paralelních produktů a zbytků jako krmiv pro hospodářská zvířat a 4.1.7.8 Segregace vodních proudů pro optimalizaci opakovaného použití a čistění 4.1.7.9 Zkrácení dob ohřevu a chlazení na minimum 4.1.7.10 Optimalizace postupů při spouštění a odstavování a v dalších zvláštních provozních situacích 4.1.7.11 Dobré hospodaření 4.1.7.12 Řízení pohybu vozidel v lokalitě 4.1.8 Technologie řízení procesů 4.1.8.1 Regulace teploty specializovaným měřením a korekcemi 4.1.8.2 Regulace průtoku nebo hladiny specializovaným měřením tlaku
233 234 234 234 234 234 235 236 238 238 238 246 247 248 249 250 251 253 253 254 255 255 256 258 252 263 264 266 267 269 270 272 273 273 273 275 275 276 277 278 279 281 283 286 287 288 288 289 290 291 292
xxviii
4.1.8.3 Měření hladiny 4.1.8.4 Měření a regulace průtoku 4.1.8.5 Analytická měření 4.1.8.5.1 Měření pH 4.1.8.5.2 Měření vodivosti 4.1.8.5.3 Měření turbidity 4.1.8.6 Použití automatických ovládacích prvků otvírání a zavírání vody 4.1.8.7 Použití ovládacích zařízení 4.1.8.8 Použití vodních trysek 4.1.9 Výběr materiálů 4.1.9.1 Výběr potravinářských surovin, které snižují na minimum pevný odpad a emise škodlivin do atmosféry a vody 4.1.9.2 Výběr pomocných materi álů 4.1.9.3 Nepoužívání látek snižujících obsah ozónu, jako jsou halogenovaná chladiva 4.2 Technologie použitelné v několika odvětvích FDM (dle členění kapitol 2 a 3) 4.2.1 Příjem materiálu, manipulace a skladování 4.2.1.1 Vypínání motoru a chladící jednotky vozidel během nakládání a vykládání a při parkování 4.2.2 Rozmrazování 4.2.2.1 Rozmrazování pomocí recirkulace a míchání vzduchem 4.2.2.2 Rozmrazování v nádržích s teplou vodou probublávaných vzduchem ode dna 4.2.2.3 Rozmrazování postřikem 4.2.2.4 Rozmrazování vodou 100% nasycenou horkým vzduchem 4.2.2.5 Rozmrazování na vzduchu 4.2.3 Odstřeďování a separace 4.2.3.1 Minimalizace vypouštění odpadu z odstředivého separátoru 4.2.4 Fermentace 4.2.4.1 Regenerace a čistění oxidu uhličitého 4.2.5 Uzení 4.2.5.1 Kouř z hořícího dřeva 4.2.5.2 Kouř z doutnajícího dřeva 4.2.5.3 Kapalný kouř 4.2.5.4 Kouř z tření 4.2.5.5 Kouř z přehřáté páry 4.2.6 Vaření 4.2.6.1 Ohřev ve vodní lázni 4.2.6.2 Ohřev ve vodní lázni, ve vodě namísto solanky 4.2.6.3 Ohřev ve sprchovacím zařízení 4.2.6.4 Ohřev parou 4.2.6.5 Ohřev horkým vzduchem 4.2.6.6 Mikrovlnný ohřev 4.2.7 Smažení 4.2.7.1 Recirkulace a spalování výfukových plynů 4.2.8 Konzervování do plechovek, láhví a sklenic 4.2.8.1 Vypuštění vaření před konzervováním do plechovek, láhví a sklenic, může-li být potravina vařena během sterilizace 4.2.8.2 Automatické plnění včetně recykl ace rozlitého materiálu 4.2.8.3 Regenerace plovoucího oleje při praní naplněných plechovek, láhví a sklenic 4.2.8.4 Šaržová sterilizace po naplnění plechovek, láhví a sklenic 4.2.8.5 Kontinuální sterilizace po naplnění plechovek, láhví a sklenic 4.2.9 Odpařování 4.2.9.1 Několikastupňové odpařování 4.2.9.2 Komprese a rekomprese par 4.1.9.2.1 Mechanická rekomprese par 4.1.9.2.2 Tepelná rekomprese par (TVR) 4.2.10 Chlazení 4.2.10.1 Použití deskového výměníku tepla pro předchlazování ledové vody amoniakem 4.2.10.2 Předchlazování ledové vody vodou z řeky nebo vodní nádrže
293 294 296 296 298 300 302 302 303 305 305 306 307 308 308 308 308 308 309 309 310 310 311 311 311 311 313 314 315 315 316 317 617 317 318 318 318 319 319 319 319 321 321 321 322 322 323 323 325 327 327 330 331 331 332
xxix
4.2.10.3 Chlazení s uzavřeným okruhem 4.2.11 Zmrazování 4.2.11.1 Energetická efektivnost při hlubokém zmrazování 4.2.11.2 Snížení kondenzačního tlaku 4.2.11.3 Snížení kondenzační teploty 4.2.11.4 Zvýšení výparné teploty 4.2.11.5 Použití motorů s vysokou účinností pro pohon ventilátorů 4.2.11.6 Snížení výkonu ventilátorů během krátkých přestávek ve výrobě 4.2.11.7 Provoz bez během krátkých přestávek ve výrobě 4.2.12 Balení a plnění 4.2.12.1 Výběr obalových materi álů 4.2.12.2 Optimalizace řešení obalu – pro snížení množství 4.2.12.3 Segregace obalových materiálů pro optimalizaci použití, opakovaného použití, regenerace, recyklace a likvidace 4.2.12.4 Optimalizace efektivnosti balící linky 4.2.12.5 Minimalizace odpadu optimalizací rychlosti balící linky 4.2.12.6 Použití kontrolních vah na lince pro prevenci přeplňování obalů 4.2.13 Výroba a spotřeba energie 4.2.13.1 Spojená výroba tepla a elektřiny - evropský přehled 4.2.13.1.1 Spojená výroba tepla a elektřiny (CHP) 4.2.13.2 Účinnost generátoru tepla 4.2.13.2.1 Zlepšení účinnosti generátoru tepla 4.2.13.3 Izolace trubek, nádob a zařízení 4.2.13.4 Tepelná čerpadl a pro regeneraci tepla 4.2.13.5 Regenerace tepla z chladících systémů 4.2.13.6 Vypínání zařízení, pokud není potřebné 4.2.13.7 Snížení zatížení na motorech 4.2.13.8 Snížení ztrát na motorech na minimum 4.2.13.9 Měniče frekvence na motorech 4.2.13.10 Použití pohonů s proměnnými otáčkami pro snížení zatížení na ventilátorech a čerpadlech 4.2.14 Používání vody 4.2.14.1 Čerpání jen takového množství vody, jaké je třeba 4.2.15 Chlazení a klimatizace 4.2.15.1 Optimalizace teplot klimatizace a studeného skladu 4.2.15.2 Minimalizace ztrát z chladíren, studených skladů a zmrazovacích tunelů přenosem a větráním 4.2.15.3 Pravidelné odmrazování celého systému 4.2.15.4 Optimalizace cyklu odmrazování 4.2.15.5 Automatické odmrazování výparníků chlazení ve studeném skladu 4.2.15.6 Použití binárního ledu jako chladící tekutiny (sekundárního chladiva) 4.2.16 Výroba a používání stlačeného vzduchu 4.2.16.1 Optimalizace nastaveného tlaku 4.2.16.2 Optimalizace vstupní teploty vzduchu 4.2.16.3 Montáž tlumičů hluku na vstupy a výstupy vzduchu 4.2.17 Parní systémy 4.2.17.1 Zvýšení vracení kondenzátu na maximum 4.2.17.2 Vyhýbání se ztrátám mžikové páry z vraceného kondenzátu 4.2.17.3 Odpojení nepoužívaného / málo používaného potrubí 4.2.17.4 Snížení odkalování kotlů na minimum 4.3 Čistění a úklid 4.3.1 Suché čistění zařízení a závodu 4.3.1.1 Opatření a používání lapačů na podlahových výpustích 4.3.2 Předběžné namočení podlah a otevřených zaří zení pro uvolnění špíny před čistěním 4.3.3 Protahování 4.3.4 Odstraňování zbytků materiálu z potrubí stlačeným vzduchem před čistěním nebo přechodem na jiný produkt 4.3.5 Řízení množství spotřebované vody a detergentů 4.3.6 Montáž úklidových hadic s ruční spouští
332 334 334 334 334 335 337 337 338 338 339 340 341 342 343 344 344 344 345 349 349 350 351 352 353 353 354 354 356 356 356 357 357 357 358 359 359 360 363 363 363 363 364 364 365 365 366 366 368 369 369 369 371 372 373
xxx
4.3.7 Tlakové čistění 4.3.7.1 Dodávka vody s regulovaným tlakem a přes trysky 4.3.7.2 Vysokotlaké čistění s využitím centralizovaného vodního okružného potrubí 4.3.7.3 Nízkotlaké čistění pěnou 4.3.7.4 Čistění gely 4.3.8 Výběr čistících prostředků 4.3.8.1 Výběr desinfekčních a sterilizačních činidel 4.3.8.2 Použití komplexotvorných (chelátotvorných) činidel 4.3.8.2.1 Používání EDTA 4.3.8.2.2 Známá rizika spojená s používáním EDTA 4.3.8.2.3 Nepoužívání EDTA 4.3.8.2.4 Snížení používání EDTA minimalizací tvorby mléčného kamene pomocí plánování výroby 4.3.8.2.5 Příklad strategie minimalizace používání EDTA 4.3.9 CIP (Čistění bez demontáže) a jeho optimální používání 4.3.10 Časté a pohotové čistění provozního zařízení a prostorů skladování materiálu 4.3.11 Používání hydrantů s vodoměry a/nebo vysokotlakých maloobjemových stříkaček (HPLV) pro čistění nákladních automobilů 4.4 Technologie pro minimalizaci atmosférických emisí 4.4.1 Strategie regulace atmos féri ckých emisí 4.4.1.1 Fáze 1: Definice problému 4.4.1.1.1 Příklad zápachu 4.4.1.2 Fáze 2: Soupis všech pachových emisí v místě 4.4.1.2.1 Příklad zápachu 4.4.1.3 Fáze 3: Měření hlavních emisí 4.4.1.3.1 Příklad zápachu 4.4.1.4 Fáze 4: Výběr technologií pro regulaci atmosférických emisí 4.4.2 Technologie integrované do procesu 4.4.3 Čistění vzduchu na konci potrubí 4.4.3.1 Optimální použití zařízení pro snižování znečistění vzduchu 4.4.3.2 Zachycení atmosférických emisí u zdroje – lokální odsávání 4.4.3.3 Doprava kanalizovaných emisí do zpracovacího nebo čistícího zařízení 4.4.3.4 Výběr technologií na konci potrubí pro potlačování zápachu/VOC 4.4.3.5 Technologie dynamického odlučování 4.4.3.5.1 Odlučovače 4.4.3.5.2 Cyklony 4.4.3.5.3 Mokré odlučování 4.4.3.6 Elektrostatické odlučovače (filtry) 4.4.3.7 Filtry 4.4.3.7.1 Trubicové filtry 4.4.3.7.2 Nohavicové filtry 4.4.3.7.3 Filtry s náplní (s ložem) 4.4.3.8 Absorpce 4.4.3.8.1 Absorbér s náplní 4.4.3.8.2 Patrový absorbér 4.4.3.8.3 Rozprašovací pračka plynů 4.4.3.9 Adsorpce na uhlí 4.4.3.10 Biologické čistění 4.4.3.10.1 Biofiltr 4.4.3.10.2 Biologická pračka (bioskrubr) 4.4.3.11 Tepelné zpracování odpadních plynů 4.4.3.11.1 Tepelná oxidace odpadních plynů 4.4.3.11.2 Oxidace odpadních plynů ve stávajícím kotli 4.4.3.11.3 Katalytická oxidace odpadních plynů 4.4.3.12 Čistění netepelnou plazmou 4.4.3.13 Fyzikální rozptylování pachů a emisí VOC 4.4.3.13.1 Zvětšení výšky vypouštěcího komína 4.4.3.13.2 Zvýšení vypouštěcí rychlosti v komínu
374 374 374 375 377 377 378 378 379 380 381 382 382 382 387 387 389 389 390 391 391 392 393 393 394 394 394 396 397 399 400 403 402 404 406 409 411 412 414 416 417 420 422 423 424 427 428 432 434 434 442 443 447 451 453 453
xxxi
4.5
Technologie čistění odpadních vod na konci potrubí 4.5.1 Vypouštění odpadní vody ze závodu 4.5.1.1 Používané technologie čistění odpadních vod 4.5.2 Primární čistění 4.5.2.1 Česle a síta (T1) 4.5.2.2 Lapač tuku pro odstraňování FOG a lehkých uhlovodíků (T2 4.5.2.3 Vyrovnání průtoku a zatížení 4.5.2.4 Neutralizace (T4) a vlastní neutralizace 4.5.2.5 Sedimentace (T5) 4.5.2.6 Flotace rozpuštěným vzduchem (DAF) (T6) 4.5.2.7 Odkláněcí (havarijní) nádrž (T7) 4.5.2.8 Odstřeďování (T8) 4.5.2.9 Srážení (T9) 4.5.3 Sekundární čistění 4.5.3.1 Aerobní čistění odpadních vod – výhody a nevýhody 4.5.3.1.1 Aktivovaný kal (T10) 4.5.3.1.2 Systémy s čistým kyslíkem (T11) 4.5.3.1.3 Sekvenční šaržové reaktory (SBR) (T12) 4.5.3.1.4 Aerobní laguny (T13) 4.5.3.1.5 Zkrápěné filtry (T14) 4.5.3.1.6 Biologické věže (T15) 4.5.3.1.7 Rotační biologické nosiče (RBC) (T16) 4.5.3.1.8 Biologické provzdušňované zapl avované filtry (BAFF) a ponořené biologické provzdušňované filtry (SBAF) (T17) 4.5.3.1.9 Intenzivní a ultraintenzivní aerobní filtry (T18) 4.5.3.2 Anaerobní procesy 4.5.3.2.1 Anaerobní laguny (T19) 4.5.3.2.2 Anaerobní kontaktní procesy (T20) 4.5.3.2.3 Anaerobní filtry (T21) 4.5.3.2.4 Anaerobní kalový mrak s vzestupným tokem (UASB) (T22) 4.5.3.2.5 Reaktory s vnitřní cirkulací (IC) (T23) 4.5.3.2.6 Hybridní reaktory USAB (T24) 4.5.3.2.7 Reaktory s fluidním a expandovaným ložem (T25) 4.5.3.2.8 Reaktory s expandovaným granulovaným kalovým ložem (EGSB) (T26) 4.5.3.3 Kombinované aerobní a anaerobní procesy 4.5.3.3.1 Membránové biologické reaktory (MBR) (T27) 4.5.3.3.2 Vícestupňové systémy (T28) 4.5.4 Terciární čistění 4.5.4.1 Biologická nitrifikace a denitri fikace (T29) 4.5.4.2 Vyhánění amoniaku (T30) 4.5.4.3 Odstraňování fos foru biologickými metodami (T31) 4.5.4.4 Odstraňování nebezpečných a nebezpečných prioritních látek (T32) 4.5.4.5 Filtrace (T33) 4.5.4.6 Membránové filtrace (T34) 4.5.4.7 Biologické nitrifikační filtry (T35) 4.5.4.8 Desinfekce a sterilizace (T36) 4.5.4.8.1 Použití některých oxidačních biocidů 4.5.4.8.2 UV záření 4.5.5 Přirozené čistění 4.5.5.1 Integrované vybudované mokřiny (ICW) (T37) 4.5.6 Zpracování kalů 4.5.6.1 Technologie zpracování čistírenských kalů 4.5.6.1.1 Úprava kalu (T38) 4.5.6.1.2 Stabilizace kalu (T39) 4.5.6.1.3 Zahušťování kalu (T40) 4.5.6.1.4 Odvodňování kalu (T41) 4.5.6.1.5 Sušení kalu (T42)
455 455 457 462 432 463 465 465 466 4687 469 470 471 4721 474 474 476 477 478 479 480 481 482 482 483 486 486 486 487 488 488 489 489 490 490 492 493 493 494 496 497 498 499 501 501 501 502 503 503 505 505 505 506 507 508 509
xxxii
4.5.7 Čistění odpadních vod v různých odvětvích 4.5.7.1 Maso a drůbež 4.5.7.1.1 Čistění odpadní vody 4.5.7.2 Ryby, korýši a měkkýši 4.5.7.2.1 Charakteristiky odpadní vody 4.5.7.2.2 Čistění odpadní vody 4.5.7.3 Ovoce a zel enina 4.5.7.3.1 Charakteristiky odpadních vod 4.5.7.3.2 Čistění odpadních vod 4.5.7.3.3 Regenerace vody ve společnosti zpracovávající zeleninu – studie případu 4.5.7.3.4 Opakované používání odpadní vody z praní zeleniny po vyčistění – studie případu 4.5.7.3.5 Opakované použití vody při zpracování hrášku, po chloraci 4.5.7.3.6 Zpracování brambor 4.5.7.4 Rostlinné oleje a tuky 4.5.7.4.1 Čistění odpadní vody 4.5.7.4.2 Olivový olej 4.5.7.4.3 Vícestupňové čistění vody z výrobny rostlinných olejů – studie případu 4.5.7.5 Mléčné výrobky 4.5.7.5.1 Charakteristiky odpadních vod 4.5.7.5.2 Čistění odpadní vody 4.5.7.6 Škrob 4.5.7.6.1 Charakteristiky odpadních vod 4.5.7.6.2 Čistění odpadních vod 4.5.7.6.3 Opakované použití odpadních vod ve výrobě škrobu 4.5.7.7 Cukr 4.5.7.7.1 Čistění odpadních vod 4.5.7.8 Nápoje 4.5.7.8.1 Charakteristiky odpadních vod 4.5.7.8.2 Čistění odpadních vod 4.5.7.8.3 Vaření piva 4.5.7.8.4 Recyklace vody v pivovaru 4.5.7.8.5 Destilace 4.5.7.8.6 Víno 4.5.7.9 Kyselina citronová 4.6 Prevence nehod 4.6.1 Identi fikace potenciálních nehod 4.6.2 Hodnocení rizik 4.6.3 Identi fikace potenciálních havarijních úniků, vyžadujících kontrolu 4.6.4 Identi fikace a realizace potřebných kontrolních opatření 4.6.5 Vypracování, realizace a zkoušky havarijního plánu 4.6.6 Vyšetření všech nehod/havárií a situací, v nichž havárie bezprostředně hrozila 4.7 Technologie použitelné v některých jednotlivých odvětvích 4.7.1 Maso a drůbež 4.7.1.1 Segregace výstupů pro optimalizaci použití, opakovaného použití, regenerace, recykl ace a likvidace (minimalizace spotřeby vody a kontaminace odpadní vody) 4.7.1.2 Suché čistění 4.7.1.3 Minimalizace výroby a používání vločkového ledu 4.7.2 Ryby, měkkýši a korýši 4.7.2.1 Segregace výstupů pro optimalizaci použití, opakovaného použití, regenerace, recykl ace a likvidace ( minimalizace spotřeby vody a kontaminace odpadní vody) 4.7.2.2 Suché čistění 4.7.2.3 Používání jen velmi kvalitních ryb 4.7.2.4 Doprava kůží a tuku ze stahovacího bubnu vakuovým odsáváním 4.7.2.5 Doprava tuku a vnitřností vakuovým odsáváním
509 509 509 511 511 511 512 512 512 515 517 518 519 519 518 520 521 523 523 524 525 525 526 527 529 529 532 532 533 534 535 537 538 539 540 540 543 544 545 546 548 549 549 549 549 550 550 550 550 551 551 552
xxxiii
4.7.2.6 4.7.2.7 4.7.2.8
Suchá doprava tuku, vnitřností, kůží a filetů pomocí sítových dopravníků Vypuštění odšupinování, jestliže se ryby potom stahují Používání filtrované recirkulované odpadní vody z odšupinování pro předběžný oplach ryb 4.7.2.9 Studie případů 4.7.2.9.1 Zpracování sleďů v Dánsku 4.7.2.9.2 Zpracování ryb ve Spojeném království 4.7.3 Ovoce a zel enina 4.7.3.1 Segregace výstupů pro optimalizaci použití, opakovaného použití, regenerace, recykl ace a likvidace ( minimalizace spotřeby vody a kontaminace odpadní vody) 4.7.3.2 Suché čistění 4.7.3.3 Chráněné skladování ovoce a zeleniny venku 4.7.3.4 Loupání ovoce a zeleniny 4.7.3.4.1 Loupání parou – nepřetržitý proces 4.7.3.4.2 Loupání parou – šaržový proces 4.7.3.4.3 Loupání odíráním 4.7.3.4.4 Loupání noži 4.7.3.4.5 Mokré alkalické loupání 4.7.3.4.6 Suché alkalické loupání 4.7.3.4.7 Loupání plamenem 4.7.3.5 Blanšírování ovoce a zeleniny 4.7.3.5.1 Blanšírování parou s chlazením vzduchem 4.7.3.5.2 Blanšírování na pásu s chlazením vodou 4.7.3.5.3 Blanšírování na pásu s chlazením vzduchem 4.7.3.5.4 Bubnové blanšírovací zařízení s protiproudým chlazením vodou 4.7.3.6 Chlazení ovoce a zeleniny před zm razováním 4.7.3.7 Opakované použití vody při zpracování ovoce a zeleniny 4.7.4 Rostlinné oleje a tuky 4.7.4.1 Dvoufázové získávání olivového oleje 4.7.4.2 Protiproudý systém odstraňování rozpouštědla (DT) při výrobě rostlinných olejů 4.7.4.3 Opakované použití par z DT při destilaci miscely při extrakci rostlinných olejů 4.7.4.4 Opakované použití tepla při ztužování rostlinných olejů 4.7.4.5 Pračka s minerálním olejem pro regeneraci hexanu 4.7.4.6 Regenerace hexanu pomocí spodního vařáku a gravitačního separátoru 4.7.4.7 Rafinace rostlinných olejů 4.7.4.4.1 Chemická rafinace 4.7.4.4.2 Fyzikální rafinace 4.7.4.8 Používání kyseliny citronové namísto kyseliny fosforečné pro kyselé odstraňování slizů 4.7.4.9 Enzymatické odstraňování slizovitých látek 4.7.4.10 Použití cyklonů pro snížení emisí mokrého prachu z extrakce rostlinných olejů 4.7.4.11 Vodokružné vývěvy pro generaci pomocného vakua od 40 do 120 mbar 4.7.4.12 Deodorace 4.7.4.12.1 Dvojitá pračka ve spojení s průtočným chladícím systémem při rafinaci rostlinných olejů 4.7.4.12.2 Jednoduchá pračka ve spojení s alkalickými systémy s uzavřenou smyčkou při rafinaci rostlinných olejů 4.7.4.12.3 Jednoduchá pračka ve spojení se suchým kondenzačním systémem pro deodoraci rostlinných olejů 4.7.5 Mléčné výrobky 4.7.5.1 Segregace výstupů pro optimalizaci používání, opakovaného používání, regenerace, recykl ace a likvidace (a minimalizaci používání vody a kontaminace odpadní vody 4.7.5.2 Suché čistění 4.7.5.3 Částečná homogenizace tržního mléka
552 554 554 555 555 556 557 557 557 557 558 558 560 561 562 564 565 566 567 567 568 569 570 571 574 575 575 579 581 582 583 584 586 586 589 590 591 593 595 595 596 598 600 602 602 603 603
xxxiv
4.7.5.4
Použití počítačem řízené přepravy mléka, pasteurace, homogenizace a zařízení CIP 4.7.5.5 Použití kontinuálních pasteurů 4.7.5.6 Regenerativní výměna tepla v procesu pasteurace 4.7.5.7 Snížení požadavků na čistění odstředivek zlepšenou předfiltrací mléka a vyčeřením 4.7.5.8 Dvoustupňové sušení ve výrobě sušeného mléka 4.7.5.9 Použití aseptického systému balení, jenž nevyžaduje aseptickou komoru 4.7.5.10 Přímá detekce rozhraní produktu a vody 4.7.5.11 Minimalizace recirkulace produktu v pasteurech zařazením skladovací ch do linky 4.7.5.12 Přesně načasované směšování - „plnění složek“ 4.7.5.13 Máslo 4.7.5.13.1 Minimalizace ztrát při výrobě másla 4.7.5.14 Sýry 4.7.5.14.1 Použití ultrafiltrace (UF) pro standardizaci bílkovin v sýrařském mléku 4.7.5.14.2 Snížení obsahu tuku a malých částic sýrů v syrovátce 4.7.5.14.3 Minimalizace produkce kyselé syrovátky a jejího vypouštění do ČOV 4.7.5.14.4 Regenerace a použití syrovátky 4.7.5.14.5 Regenerace slané syrovátky odpařením 4.7.5.14.6 Regenerace syrovátky odstraněním soli pomocí RO 4.7.5.14.7 Využití tepla teplé syrovátky pro předehřívání mléka pro výrobu sýrů 4.7.5.14.8 Vysokoteplotní zrání sýrů s pozdějším zvlhčením a ionizací větracího vzduchu 4.7.5.15 Zmrzlina 4.7.5.15.1 Regenerace tepla z pasteurace ve výrobě zmrzliny 4.7.5.16 Opakované použití a recyklace vody pro čistění v mlékárnách 4.7.5.17 Opakované použití teplé chladící vody pro čistění 4.7.5.18 Snížení tekutých odpadů v mlékárně – studie případu 4.7.6 Škrob 4.7.6.1 Protiproudé použití a další použití vody při praní škrobu 4.7.7 Cukr 4.7.7.1 Sušení řepných řízků 4.7.7.1.1 Nízkoteplotní sušení vyslazených řízků 4.7.7.1.2 Vysokoteplotní sušení vyslazených řízků 4.7.7.1.3 Dvoustupňové sušení vyslazených řízků 4.7.7.1.4 Parní sušení vyslazených řízků 4.7.7.1.5 Porovnání sušení parou, HTD a dvoustupňového sušení vyslazených řízků 4.7.7.2 Snížení množství hlíny ulpělé na bulvách 4.7.7.3 Opakované použití vody z cukrové řepy a odpadní vody 4.7.8 Káva 4.7.8.1 Regenerace tepla, frekvenční měniče používané ve výrobě rozpustné (instantní) kávy – studie případu 4.7.8.2 Potlačení atmosférických emisí při výrobě instantní kávy 4.7.8.3 Použití biofiltru při zpracování kávy 4.7.8.4 Pražení kávy 4.7.8.1.1 Recirkulace vzduchu při pražení kávy 4.7.8.1.2 Chlazení upražené kávy vodní mlhou 4.7.8.1.3 Pražení kávy s katalytickou oxidací odpadních plynů 4.7.8.1.4 Použití biofiltru při zpracování kávy 4.7.9 Nápoje 4.7.9.1 Segregace výstupů pro optimalizaci použití, opakovaného použití, regenerace, recykl ace a likvidace (minimalizace spotřeby vody a kontaminace odpadní vody) 4.7.9.2 Suché čistění 4.7.9.3 Regenerace kvasnic po kvašení
604 605 606 607 607 609 611 612 612 613 613 614 614 615 615 616 616 617 617 618 619 619 619 621 622 623 623 624 624 625 626 627 628 629 639 640 641 641 641 642 643 646 647 648 649 650 650 650 650
xxxv
4.7.9.4 Filtrace 4.7.9.4.1 Filtrace produktu pomocí membránové separace 4.7.9.4.2 Filtrace s příčným tokem 4.7.9.4.3 Regenerace filtračního materiálu po filtraci produktu na přírodních minerálních adsorbent ech 4.7.9.5 Plnění do láhví 4.7.9.5.1 Integrovaná plnírna lahví 4.7.9.5.2 Vícestupňový systém mytí láhví 4.7.9.5.3 Opakované použití prostředků na mytí láhví po sedimentaci a filtraci 4.7.9.5.4 Optimalizace spotřeby vody při mytí láhví 4.7.9.5.5 Opakované použití vody z pasteurace nápojů v láhvích 4.7.9.6 Pivovarnictví 4.7.9.6.1 Rmutování 4.7.9.6.2 Proces infuzního rmutování 4.7.9.6.3 Proces dekokčního rmutování 4.7.9.6.4 Opakované použití horké vody z chlazení mladiny 4.7.9.6.5 Regenerace tepla z vaření mladiny 4.7.9.6.6 Optimalizace procesu v malém pivovaru – studie případu Regenerace tepla z vaření mladiny 4.7.9.7 Destilace 4.7.9.7.1 Regenerace sušených výpalků s rozpustnými podíly (DDGS) 4.7.9.7.2 Koncentrace destilačního zbytku z destilace melasy 4.7.9.8 Víno 4.7.9.8.1 Opakované použití čistícího roztoku z nádrží pro stabilizaci chladem 4.7.9.8.2 Postupné vypouštění čistícího roztoku z čistění nádrží pro stabilizaci chladem do ČOV 5
NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNOLOGIE (BAT) 5.1 Obecné BAT pro celý sektor FDM 5.1.1 Ekologické hospodaření 5.1.2 Spolupráce s navazujícími činnostmi 5.1.3 Čistění zařízení a provozů 5.1.4 Další BAT pro některé procesy a jednotkové operace, používané v řadě odvětví FDM 5.1.4.1 Příjem a expedice materiálů 5.1.4.2 Odstřeďování a separace 5.1.4.3 Uzení 5.1.4.4 Smažení 5.1.4.5 Konzervování v plechovkách, láhvích a sklenicích 5.1.4.6 Odpařování 5.1.4.7 Zmrazování a strojní chlazení 5.1.4.8 Chlazení 5.1.4.9 Balení 5.1.4.10 Výroba a používání energie 5.1.4.11 Používání vody 5.1.4.12 Systémy stlačeného vzduchu 5.1.4.13 Parní systémy 5.1.5 Snížení atmosféri ckých emisí na minimum 5.1.6 Čistění odpadní vody 5.1.7 Únik látek při nehodě 5.2 Další BAT pro některá jednotlivá odvětví FDM 5.2.1 Další BAT pro odvětví masa a drůbeže 5.2.2 Další BAT pro odvětví ryb, měkkýšů a korýšů 5.2.3 Další BAT pro odvětví ovoce a zeleniny 5.2.4 Další BAT pro odvětví rostlinných olejů a tuků 5.2.5 Další BAT pro mlékárny 5.2.5.1 Další BAT pro výrobu tržního mléka 5.2.5.2 Další BAT pro výrobu sušeného mléka 5.2.5.3 Další BAT pro výrobu másla 5.2.5.4 Další BAT pro výrobu sýrů
651 651 652 653 654 654 658 661 662 663 664 666 666 667 667 668 670 671 671 672 673 673 674 675 679 681 683 683 684 685 685 685 685 685 685 685 686 686 686 686 687 687 687 688 690 690 690 690 692 692 693 694 694 694 694
xxxvi
5.2.5.5 Další BAT pro výrobu zmrzliny 5.2.6 Další BAT pro výrobu škrobu 5.2.7 Další BAT pro cukrovarnictví 5.2.8 Další BAT pro odvětví kávy 5.2.9 Další BAT pro výrobu nápojů 5.2.9.1 Další BAT pro pivovarnictví 5.2.9.2 Další BAT pro vinařství
694 695 695 696 696 697 697
6
NOVĚ SE OBJEVUJÍCÍ TECHNOLOGIE 6.1 Použití UV a ozonu při absorpci pro potlačování zápachu
698 698
7
ZÁVĚREČNÉ PO ZNÁMKY 7.1 Časový průběh prací 7.2 Úroveň všeobecné shody, podněty a problémy vzniklé ze závěrečné schůze TWG 7.3 Poskytované informace 7.4 Nevyváženost a mezery v informacích 7.5 Doporučení pro další práci 7.6 Témata navrhovaná pro další výzkumné a vývojové projekty
699 699 699 700 702 703 706
8
LITERATURA
707
VYSVĚTLIVKY
714
xxxvii
Seznam vyobrazení Obrázek 2.1: Obrázek 2.2: Obrázek 2.3: Obrázek 2.4: Obrázek 2.5: Obrázek 2.6: Obrázek 2.7: Obrázek 2.8: Obrázek 2.9: Obrázek 2.10: Obrázek 2.11: Obrázek 2.12: Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
2.13: 2.14: 2.15: 2.16: 2.17: 2.18: 2.19: 2.20: 2.21: 2.22: 3.1: 3.2: 3.3: 3.4:
Obrázek 3.5: Obrázek 3.6: Obrázek 3.7: Obrázek 3.8: Obrázek 3.9: Obrázek 3.10: Obrázek 3.11: Obrázek 3.12: Obrázek 3.13: Obrázek 3.14: Obrázek 3.15: Obrázek 3.16: Obrázek 3.17: Obrázek 3.18: Obrázek 4.1: Obrázek 4.2: Obrázek 4.3: Obrázek 4.4: Obrázek 4.5: Obrázek 4.6: Obrázek 4.7: Obrázek 4.8: Obrázek 4.9: Obrázek 4.10: Obrázek 4.11: Obrázek 4.12:
Proudový digram kontinuální neutralizace olejů a tuků Příklad postupu máčení Proudový diagram výroby konzervovaného masa Proudový diagram výroby vařené šunky a ramínka Proudový diagram výroby zrající šunky Proces hlubokého zmrazování ovoce Výroba různých produktů z rajčat Chemická rafinace surového oleje Proces krátkodobé pasterace mléka Výroba UHT mléka Výroba sterilizovaného mléka Proudový diagram procesů výroby zahuštěných produktů např. zahuštěné mléko UHT a meziproduktů např. mléčných koncentrátů Proudový diagram výroby sušeného mléka Kontinuální výroba másla Výroba sýrů Výroba jogurtu Přehledné schéma procesu výroby těstovin Příklad procesu výroby kukuřičného škrobu Příklad procesu výroby pšeničného škrobu Příklad procesu výroby bramborového škrobu Výroba instantní kávy Kvasný proces výroby kyseliny citrónové Terminologie výstupních proudů, používaná v sektoru FDM Používání vody v sektoru FDM v Německu v r. 1998 Úrovně spotřeby a emisí kroků procesu výroby rybích konzerv Úrovně spotřeby a emisí kroků procesu výroby rybích filetů a konzervovaných ryb Úrovně spotřeby a emisí kroků procesu zpracování korýšů Úrovně spotřeby a emisí kroků procesu zpracování měkkýšů Odpadní voda, produkovaná při zpracování ovoce a zeleniny Druh a množství odpadů ze zpracování a konzervování ovoce a zeleniny Druh a množství odpadů z výroby ovocných a zeleninových šťáv Druh a množství odpadů a vedlejších produktů ze zpracování rostlinných olejů Poměr spotřeby vody k objemu zpracovaného mléka jako funkce množství zpracovaného mléka Typické ztráty mléka v mléčném průmyslu Druh a množství odpadů ze zpracování mléka Druh a množství odpadů z výroby jogurtu Druh a množství odpadů z výroby sýrů Druh a množství odpadních vod, odpadů a vedlejších produktů z cukrové řepy Údaje o vstupech a výstupech pro velké německé pivovary (s kapacitou přes 1 milion hl piva), vztažené na prodaný hektolitr piva Množství paralelních a vedlejších produktů a pevného odpadu v pivovaru s výstavem 1°milion hl/rok. Účinek počtu lopatek ventilátoru na vzdálenost přenosu Snížení hluku na průmyslovém komínu Snížení spotřeby energie Příklad metodiky prevence a minimalizace odpadu Plánovací list ukazující vstupy, výstupy a ekologické problémy Přehled vstupů a výstupů vody pro závod, uváděný jako příklad Podrobný proudový diagram výroby kapalného mléka Snížení odpadu ve výrobě krmiv pro domácí zvířata Regenerace syrovátky s použitím měření turbidity Proudový diagram procesu v systému úpravy CO2 ve velkém pivovaru Regenerace tepla a oleje: výměníky tepla instalované v odsávací digestoři smažící pánve Princip odpařování ze stékajícího filmu
25 29 70 72 74 80 82 87 90 91 92 93 94 95 96 98 102 104 105 106 116 125 127 129 178 179 180 181 188 190 191 205 209 212 215 216 217 225 229 232 250 256 259 262 264 265 268 280 301 311 319 323
xxxviii
Obrázek 4.13: Obrázek 4.14: Obrázek 4.15: Obrázek 4.16: Obrázek 4.17: Obrázek 4.18: Obrázek 4.19: Obrázek 4.20: Obrázek 4.21: Obrázek 4.22: Obrázek 4.23: Obrázek 4.24. Obrázek 4.25: Obrázek 4.26: Obrázek 4.27: Obrázek 4.28: Obrázek 4.29: Obrázek 4.30: Obrázek 4.31: Obrázek 4.32: Obrázek 4.33: Obrázek 4.34: Obrázek 4.35: Obrázek 4.36: Obrázek 4.37: Obrázek 4.38: Obrázek 4.39: Obrázek 4.40: Obrázek 4.41: Obrázek 4.42: Obrázek 4.43: Obrázek 4.44: Obrázek 4.45: Obrázek 4.46: Obrázek 4.47: Obrázek 4.48: Obrázek 4.49: Obrázek 4.50: Obrázek 4.51: Obrázek 4.52: Obrázek 4.53: Obrázek 4.54: Obrázek 4.55: Obrázek 4.56: Obrázek 4.57: Obrázek 4.58: Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
4.59: 4.60: 4.61: 4.62: 4.63:
Obrázek 4.64: Obrázek 4.65: Obrázek 4.66:
Odpařování mléka v zaří zení se stékajícím filmem Princip odparky s MVR Proudový diagram systému čtyřčlenné odparky pro mléko s MVR Porovnání provozních nákladů odparek s TVR a s MVR Optimalizace zmrazovacích tunelů pro výrobu hluboko zmrazené zeleniny Porovnání energetických účinností konvenčně provozované plynového turbogenerátoru a CHP Proudový diagram kogeneračního systému v pivovaru Systém binárního ledu s konvenční strojovnou chlazení Proudový diagram čistění bez demontáže Proudový diagram výběru technologie pro omezení zápachu Proudový diagram procedury výběru zařízení pro omezení emisí (viz tabulku 4.32) Funkční princip cyklonu Typické uspořádání elektrostatického odlučovače (zobrazeny jen dvě zóny) Druhy a klasifikace vzduchových filtrů Systém trubicových filtrů velké mlékárny Obrázek průmyslového nohavicového filtru Uspořádání reaktoru s náplní Uspořádání patrového absorbéru Uspořádání sprchovací komory Uspořádání biologického filtru Uspořádání biologické pračky Uspořádání tepelné spalovací pece Proudový diagram vzniku a řízení procesu spalin ze systému čistění odpadních plynů z udírny Hmotová bilance systému čistění odpadních plynů dohoříváním v přímém plameni Uspořádání katalytického spalování Schematické znázornění průmyslového zařízení pro čistění netepelnou plazmou Zjednodušený proudový diagram systému membránového bioreaktoru Proudový diagram procesu vyhánění amoniaku Proudový diagram čistění odpadních vod ze zpracování masa a drůbeže Proudový diagram čistění odpadních vod ze zpracování ovoce a zeleniny ČOV v závodě na zpracování zeleniny pro opakované použití vody Opakované použití vody v konzervárenství Typické čistění mlékárenských odpadní ch vod Okruh vody ve škrobárně Typické varianty čistění odpadních vod ze zpracování cukrové řepy Anaerobně-aerobní systému čistění odpadní vody v lihovaru Zařízení používané pro suché odstraňování vnitřností Proces loupání parou v jednom závodě ve Finsku Proudový diagram zpracování brambor a mrkve v jednom závodě ve Finsku Montáž chladiče vody na žlab s ledovou vodou Montáž výparníkové desky pod žlab s ledovou vodou Dvoufázový a tří fázový systém získávání olivového oleje Základní proudový diagram protiproudého uspořádání DT Základní proudový diagram integrace tepla par v DT Systém minerálního oleje a související procesní kroky Proudový diagram procesu regenerace hexanu z procesní vody při extrakci nerafinovaných rostlinných olejů Základní proudový diagram chemické neutralizace surových rostlinných olejů Základní proudový diagram kyselého odstraňování slizů z rostlinného oleje Základní proudový diagram zachycování emisí mokrého prachu v cyklonech Základní proudový diagram uspořádání s dvojitou pračkou při deodoraci Základní proudový diagram systému chladící vody s alkalickým uzavřeným okruhem jako součásti vakuového systému deodorizéru Základní proudový diagram jediné pračky ve spojení se systémem DC Výroba mléka pro přímou spotřebu (UHT a čerstvého pasteurovaného) Proces dvoustupňové sušení ve velké mlékárně
323 327 328 329 335 345 346 359 383 389 401 404 409 410 412 414 419 421 423 428 432 435 439 440 443 447 490 494 509 513 516 517 524 526 530 537 552 557 562 571 572 575 579 580 582 584 586 589 593 596 598 600 607 609
xxxix
Obrázek 4.67: Obrázek 4.68: Obrázek 4.69: Obrázek 4.70: Obrázek 4.71: Obrázek 4.72: Obrázek 4.73: Obrázek 4.74: Obrázek 4.75: Obrázek 4.76: Obrázek 4.77: Obrázek 4.78: Obrázek 4.79: Obrázek 4.80: Obrázek 4.81: Obrázek 4.82: Obrázek 4.83: Obrázek 5.1
Aseptické balení mléka UHT bez aseptické komory Proudový diagram systému zpracování na membránách Schema sušárny s fluidním ložem používané pro sušení řepných řízků CHP a parní systém cukrovaru, kde se řízky suší parou Vysokoteplotní sušení řepných řízků Dvoustupňové sušení řepných řízků Snižování množství hlíny ulpělé na cukrovce ve Švédsku Šaržový praži č používaný v německé pražírně kávy Kontinuální proces pražení kávy, používaný v německé pražírně Princip filtrace s příčným tokem v porovnání s filtrací s přímým tokem Proudový diagram zpracování lihovin Proudový diagram plnící linky Kroky čistění a oplachování láhví Proces mytí láhví s regulací pH pro snížení spotřeby vody Použití systému CIP v procesu plnění láhví v pivovaru Regenerace tepla z parou vyhřívané mladinové pánve pro výrobu horké vody Regenerace tepla z parou vyhřívané mladinové pánve pro výrobu horké vody Jak jsou závěry BAT pro závody FDM uváděny
620 630 640 631 632 633 638 643 644 651 654 654 657 658 661 668 669 677
xl
Seznam tabulek Tabulka 1.1: Tabulka 1.2: Tabulka 1.3: Tabulka 1.4: Tabulka 1.5: Tabulka 1.6: Tabulka 2.1: Tabulka 2.2: Tabulka 2.3: Tabulka 2.4: Tabulka 2.5: Tabulka 2.6: Tabulka 2.7: Tabulka 2.8: Tabulka 2.9: Tabulka 3.1: Tabulka 3.2 Tabulka 3.3: Tabulka 3.4: Tabulka 3.5: Tabulka 3.6: Tabulka 3.7: Tabulka 3.8: Tabulka 3.9: Tabulka 3.10: Tabulka 3.11: Tabulka 3.12: Tabulka 3.13: Tabulka 3.14: Tabulka 3.15: Tabulka 3.16: Tabulka 3.17: Tabulka 3.18: Tabulka 3.19: Tabulka 3.20: Tabulka 3.21: Tabulka 3.22: Tabulka 3.23: Tabulka 3.24: Tabulka 3.25. Tabulka 3.26: Tabulka 3.27: Tabulka 3.28: Tabulka 3.29: Tabulka 3.30: Tabulka 3.31: Tabulka 3.32: Tabulka 3.33: Tabulka 3.34: Tabulka 3.35:
Struktura a produkce podle zemí (1998) Struktura a produkce podle odvětví v EU-15 (2000) Výroba hlavních odvětví v EU-15 (1999) Hlavní cílové oblasti vývozu pro produkci FDM EU-15 v r. 2001 (v mil. EUR) Exporty z EU-15 podle odvětví (2000) Ekologické problémy v některých odvětvích FDM Přehled zpracovatelských technologií Příklady kombinací tepelného ošetření, používaných v sektoru FDM Typické hodnoty celkové koncentrace pevných látek (sušiny) pro různé typy odparek Typické teploty mrznutí různých druhů potravin Typické složení směsi plynů pro plnění plynem Jednotkové operace, používané v různých odvětvích Přehled možných způsobů zpracování ovoce a zeleniny Proces odkofeinování rozpouštědl em Proces odkofeinování vodou Kvantitativní porovnávací param etry v sektoru FDM Procentní podíl surovin, který končí v hotovém produktu v některých procesech Ekvivalent BSK obecných složek FDM a některých potravin Dopady jednotkových operací FDM na životní prostředí Kódy používané pro označení atmosférických emisí Kódy používané pro označení emisí do vody Kódy, používané pro označení pevných výstupů Typické spotřeby energie na tunu kakaa Přehled spotřeb vody a objemů odpadních vod v sektoru FDM Vedlejší produkty dělení a odstraňování kostí z masa Úrovně spotřeby a emisí pro výrobu vařené šunky v Itálii Měrné spotřeby vody a energie a emise odpadní vody ve výrobě salámů a měkkých uzenin Úrovně spotřeby a emisí pro výrobu konzervovaných masných výrobků v Itálii Úrovně spotřeby a emisí pro výrobu zrající šunky v Itálii Úrovně spotřeby a emisí pro výrobu masových konzerv v Itálii Měrná spotřeba vody a organické ztížení v severských zemích Odpadní voda z filetování ryb Typická produkce a charakteristiky odpadních vod ze zpracování ryb v Německu Úrovně spotřeby vody v závodech na zpracování ovoce a zeleniny Spotřeba vody v některých proces ech průmyslu zpracování ovoce a zeleniny Úrovně spotřeby a emisí pro výrobu konzervovaných rajčat Úrovně spotřeby a emisí pro výrobu rajčatové šťávy, protlaku a pasty Průměrná produkce odpadní vody a znečistění vody v průmyslu konzerv, USA 1975 Koncentrace BSK a TSS v odpadní vodě ze zpracování ovoce a zeleniny Charakteristiky odpadní vody z některého zpracování ovoce a zeleniny Objem a znečistění odpadních vod na jednotku produkce při zpracování některých zelenin Objem a znečistění odpadních vod na jednotku produktu při zpracování některého ovoce Pevný odpad ze zpracování ovoce a zel eniny Rostlinný odpad z výroby ovocných šťáv v Maďarsku Hodnoty odpadní vody z láku během výroby kyselého zelí Spotřeba elektřiny při třídění zeleniny Nosič a spotřeba energi e pro alkalické loupání zeleniny Nosič a spotřeba energi e pro loupání zeleniny parou Spotřeba elektřiny při praní zeleniny Spotřeba elektřiny na mechanické zpracování zeleniny před zmrazením
1 1 2 4 4 8 9 44 45 50 56 66 78 117 117 126 128 130 136 137 137 138 149 167 169 170 171 172 173 174 175 176 176 182 182 183 184 184 185 185 186 187 189 191 195 196 196 197 197 197
xli
Tabulka 3.36: Tabulka 3.37: Tabulka 3.38: Tabulka 3.39: Tabulka 3.40: Tabulka 3.41: Tabulka 3.42: Tabulka 3.43: Tabulka 3.44: Tabulka 3.45. Tabulka 3.46: Tabulka 3.47: Tabulka 3.48: Tabulka 3.49: Tabulka 3.50: Tabulka 3.51: Tabulka 3.52: Tabulka 3.53: Tabulka 3.54: Tabulka 3.55. Tabulka 3.56: Tabulka 3.57: Tabulka 3.58: Tabulka 3.59: Tabulka 3.60: Tabulka 3.61: Tabulka 3.62: Tabulka 3.63: Tabulka 3.64: Tabulka 3.65. Tabulka 3.66: Tabulka 3.67: Tabulka 3.68: Tabulka 3.69: Tabulka 3.70: Tabulka 3.71: Tabulka 3.72: Tabulka 3.73: Tabulka 3.74: Tabulka 3.75. Tabulka 3.76: Tabulka 3.77: Tabulka 3.78: Tabulka 4.1: Tabulka 4.2: Tabulka 4.3: Tabulka 4.4: Tabulka 4.5: Tabulka 4.6: Tabulka 4.7:
Zdroj a spotřeba energie pro bubnové blanšírování při hlubokém zmrazování zeleniny Zdroj a spotřeba energie pro chlazení vodou v protiproudu při zpracování zeleniny Nosič a spotřeba energi e pro pásové blanšírovací zařízení s vodním chlazením pro zpracování zeleniny Nosič a ukazatel e řádové velikosti energie pro pásové blanšírovací zařízení a chlazením vzduchem pro zpracování zeleniny Produkce odpadní vody ve fázích výroby rostlinných olejů Charakteristiky odpadní vody ze zpracování rostlinných olejů Charakteristiky nečistěných odpadní ch vod z rafinace rostlinných olejů (kukuřice, bavlník, slunečnice) Charakteristiky odpadních vod z výroben olivového oleje Atmosférické emise hexanu Přehled atmosférických emisí z výroby surových rostlinných olejů Přehled klíčových pevných a kapalných emisí a vedlejších produktů z rafinace rostlinných olejů Přehled pevného výstupu z výroby surových rostlinných olejů Spotřeba energie při rafinaci surových rostlinných olejů Spotřeba vody v evropských mlékárnách Spotřeba vody v některých severských mlékárnách Přibližné objemy odpadní vody z výrobnách činností v mlékárně Uváděné úrovně znečistění mlékárenské odpadní vody Objemy a úrovně znečistění mlékárenských odpadních vod v Evropě Typické úrovně BSK různých mléčných výrobků Složení odpadní vody z výroby sýrů Ztráty produktu v některých proces ech v mléčném průmyslu Pevný výstup na tunu zpracovaného mléka Celková spotřeba energi e v některých skandinávských mlékárnách Spotřeba čistících chemikálií v některých severských mlékárnách Spotřeba čistících chemikálií v některých severských mlékárnách Atmosférické emise z výroby těstovin Spotřeba energie v italském průmyslu těstovin Spotřeba vody ve škrobárenství Spotřeba energie ve škrobárenství Spotřeba vody v dánských cukrovarech Spotřeba energie v dánských cukrovarech Průměrná vypouštěná měrná množství odpadních vod Charakteristiky odpadních vod z procesů výroby červených vín Spotřeba vody v dánských cukrovarech Spotřeba energie v dánských cukrovarech Průměrná vypouštěná měrná množství odpadních vod Charakteristiky odpadních vod z procesů výroby červených vín Spotřeba vody pro různé procesy v pivovaru Produkce odpadní vody v různých procesech v pivovaru Charakteristiky nečistěných odpadní ch vod z pivovarů Odpadní voda a znečistění pocházející z pivovarů Spotřeba energie něm eckých pivovarů s více než 20 zaměstnanci Spotřeba tepla pro různé procesy v pivovaru Uspořádání informací o technikách k uvážení při určování BAT Vodítko ke snížení hluku, očekávanému od snížení otáček ventilátoru Příklad konceptu rozvahy spotřeby energi e Příklady příčin ztrát materiálu a některé metody vedení přesných inventurních záznamů Klíčové oblasti tvorby odpadního mléka Typická dosažitelná snížení používání vody Náklady a úspory na příkladu rafineri e jedlých olejů při použití techniky dvojného bodu
198 198 198 198 200 201 201 202 202 202 204 204 207 208 209 210 210 211 211 213 214 214 218 218 219 219 220 221 221 222 223 226 227 229 230 231 231 233 234 235 236 249 267 267 268 269 272 285 290 294
xlii
Tabulka 4.8: Tabulka 4.9: Tabulka 4.10: Tabulka 4.11: Tabulka 4.12: Tabulka 4.13: Tabulka 4.14: Tabulka 4.15: Tabulka 4.16: Tabulka 4.17: Tabulka 4.18: Tabulka 4.19: Tabulka 4.20: Tabulka 4.21: Tabulka 4.22: Tabulka 4.23: Tabulka 4.24. Tabulka 4.25: Tabulka 4.26: Tabulka 4.27: Tabulka 4.28: Tabulka 4.29: Tabulka 4.30: Tabulka 4.31: Tabulka 4.32: Tabulka 4.33: Tabulka 4.34: Tabulka 4.35: Tabulka 4.36: Tabulka 4.37: Tabulka 4.38: Tabulka 4.39: Tabulka 4.40: Tabulka 4.41: Tabulka 4.42: Tabulka 4.43: Tabulka 4.44: Tabulka 4.45: Tabulka 4.46: Tabulka 4.47: Tabulka 4.48: Tabulka 4.49: Tabulka 4.50: Tabulka 4.51: Tabulka 4.52: Tabulka 4.53: Tabulka 4.54: Tabulka 4.55. Tabulka 4.56: Tabulka 4.57: Tabulka 4.58:
Příklady zdrojů k krmiv pro hospodářská zvířata z výrobních procesů potravin pro lidskou spotřebu Měření (průměr ze tří nezávislých měření) z německého pivovaru Vypočtené parciální hodnocené hladiny pro dopravu materiálu a procesy překládky Příklady použití hladinových snímačů při zpracování potravin Příklady použití regulace průtoku v sektoru FDM Typické aplikace regulace průtoku v sektoru FDM Příklady použití měření pH v sektoru FDM Typické aplikace měření pH v sektoru FDM Příklady použití měření vodivosti v sektoru FDM Typické aplikace regulace průtoku v sektoru FDM Příklady použití měření turbidity v sektoru FDM Dopad různých metod vývinu kouře na životní prostředí Porovnání účinností vícečlenných odparek v mléčném průmyslu Optimální hodnoty pro analýzy spalin v závodě na výrobu těstovin Porovnání objemů binárního ledu a solanky, potřebné pro snížení teploty o 3 °C Požadavky na chlazení systému chlazení s binárním ledem Potenciální úspory omezením odkalování kotle při hlubokém zmrazování zeleniny Ekologické přínosy a snížení nákladů použitím protahovacích systémů Datový list pro sběr informací o pachových emisích Kontrolní seznam pro abnormální provoz Typický program měření pachů unikajících z potravinářského závodu Technologie čistění odpadních plynů na konci potrubí Klíčové param etry pro výběr technologie na konec potrubí Porovnání některých separačních technologií Přehled zobecněných kritérií pro výběr technologie potlačování zápachu /snižování VOC Odstraňování prachu ze vzduchu – přehled mokrých odlučovačů Porovnání různých systémů nohavicových filtrů Typická vodítka pro navrhování absorbérů Vlastnosti aktivního uhlí Princip funkce hlavních typů adsorbérů Výhody a nevýhody biologického čistění Podmínky v různých stupních tepelné oxidace Technické údaje systému tepelné oxidace v přímém plameni v udírně Technické údaje pro tepelné oxidační zařízení s přímým plamenem v jedné udírně Snížení zápachu čistěním netepelnou plazmou Objemy čistěné v některých závodech používající technologii s netepelnou plazmou pro snižování zápachu odpadních plynů Některé technologie čistění odpadních vod Typická použití některých technologií čistění odpadních vod v sektoru FDM Typická jakost odpadní vody z potravinářského průmyslu po vyčistění Přehled procesů čistění odpadních vod používaných v různých odvětvích Odhad snížení zatížení znečisťujícími látkami v rybném průmyslu při použití rotačních sít s klínovým drátem Typické výkonnostní údaje z pivovarnictví po sedimentaci odpadních vod Výhody a nevýhody sedimentace Účinnost odstraňování metodou DAF ve výrobně filé ze sleďů Účinnost odstraňování odstřeďováním odpadní vody při zpracování sleďů Údaje o výkonnosti při odstraňování fos foru v ČOV s aktivovaným kalem a simultánním srážením ve škrobárenství Výhody a nevýhody anaerobních procesů čistění odpadní vody v porovnání s aerobními procesy Výhody a nevýhody procesů aerobního čistění Údaje o výkonnost ČOV s aktivovaným kalem, uváděné pro pivovarnictví Charakteri zace typického SBR Typické provozní a výkonové údaje anaerobních procesů čistění odpadních vod
295 296 290 294 295 296 297 297 299 299 301 313 325 340 360 361 365 370 391 391 392 394 394 395 400 407 413 417 424 425 427 434 438 440 448 448 457 458 458 460 462 466 466 468 469 471 472 473 474 477 484
xliii
Tabulka 4.59: Tabulka 4.60: Tabulka 4.61: Tabulka 4.62: Tabulka 4.63: Tabulka 4.64: Tabulka 4.65. Tabulka 4.66: Tabulka 4.67: Tabulka 4.68: Tabulka 4.69: Tabulka 4.70: Tabulka 4.71: Tabulka 4.72: Tabulka 4.73: Tabulka 4.74: Tabulka 4.75. Tabulka 4.76: Tabulka 4.77: Tabulka 4.78: Tabulka 4.79: Tabulka 4.80: Tabulka 4.81: Tabulka 4.82: Tabulka 4.83: Tabulka 4.84: Tabulka 4.85. Tabulka 4.86: Tabulka 4.87: Tabulka 4.88: Tabulka 4.89: Tabulka 4.90: Tabulka 4.91: Tabulka 4.92: Tabulka 4.93: Tabulka 4.94: Tabulka 4.95. Tabulka 4.96: Tabulka 4.97: Tabulka 4.98. Tabulka 4.99:
Běžné provozní problémy, přicházející v procesech biologického čistění Údaje o výkonnost reaktoru UASB, uváděné pro pivovarnictví Údaje o výkonnosti reaktoru EGSB, uváděné pro pivovarnictví Typické provozní a výkonové údaje anaerobních procesů používaných pro čistění průmyslových odpadů Účinnosti odstraňování fos foru u různých procesů čistění odpadních vod Úrovně výkonnosti, uváděné pro ICW Charakteristiky nečistěné odpadní vody z rybího průmyslu a účinnosti jejího předčistění Některé kombinace čistění vody, uváděné pro odvětví ovoce a zeleniny Jakostní parametry vyčistěné odpadní vody, surové vody a procesní vody Jakost zdroje spodní vody závodu na zpracování zeleniny v porovnání s pokyny WHO Porovnání alternativ čistění odpadních vod z výroby olivového oleje Charakteristiky odpadní vody před čistěním a po čistění Údaje o spotřebě energi e Popis systému čistění odpadní vody v závodě na zpracování oleje a tuků Přehled údajů o použitelnosti Charakteristiky škrobárenské odpadní vody po vyčistění Zahušťování procesní vody z výroby škrobu odpařováním – projektové údaje Charakteristiky čistění odpadní vody ve výrobně bramborového škrobu Údaje o čistění vody v severském cukrovarnickém průmyslu [1, CIAA, 2002]. Produkce a hlavní charakt eristiky odpadní vody z dánského cukrovaru Zatížení odpadní vody po biologickém čistění během cukrovarnické kampaně Charakteristika odpadních vod v pivovaru Přehled výsledků snížení znečistění čistěním vody ze zcezovací kádě Emisní úrovně odpadní vody na tunu instalované výrobní kapacity fermentace kyseliny citronové Údaje vypouštěné vody před a po zavedení suchého odstraňování a dopravy vnitřností Technologie použité ve výrobě filé ze sleďů pro snížení spotřeby vody a znečistění odpadní vody Nosiče a spotřeby energi e pro loupání zeleniny parou před zmrazením Účinek kombinace předběžného loupání odíráním a loupání noži na zatížení odpadní vody znečistěním z výroby půlených hrušek v syrupu Účinek alkalického loupání na zatížení odpadní vody znečistěním z výroby půlených hrušek v syrupu Nosiče a spotřeby energi e pro alkalické loupání zeleniny před zmrazením Porovnání úrovní spotřeby energie a vody pro různé technologie blanšírování Nosiče energi e a přibližná spotřeba pro pásové blanšírovací zařízení s chlazením vodou Nosiče energi e a přibližná spotřeba pro pásové blanšírovací zařízení s chlazením vzduchem Nosiče energi e a přibližná spotřeba pro bubnové blanšírovací zařízení Nosiče energi e a přibližná spotřeba pro protiproudé zmrazovací zaří zení při zpracování zeleniny Příklady opakovaného použití vody v odvětví ovoce a zeleniny Porovnání prostupů třífázového a dvoufázového procesu výroby olivového oleje Výhody a nevýhody dvoufázového dělení proti třífázovému ve výrobě olivového oleje Údaje o spotřebě energi e pro DT a následnou operaci sušení extrakci semen olejnin Úrovně spotřeby a emisí pro chemickou rafinaci rostlinných olejů Spotřeby hmot a energií pro konvenční a enzymatické odstraňování slizovitých látek z rostlinného oleje
484 486 489 494 495 503 510 513 515 515 520 521 521 521
522 525 527 527 531 531 531 534 535 538 552 554 558 561 563 563 566 568 569 570 570 573 576 578 579 587 591
xliv
Tabulka 4.100: Tabulka 4.101: Tabulka 4.102: Tabulka 4.103: Tabulka 4.104: Tabulka 4.105: Tabulka 4.106: Tabulka 4.107: Tabulka 4.108: Tabulka 4.109: Tabulka 4.110: Tabulka 4.111: Tabulka 4.112: Tabulka 4.113: Tabulka 4.114: Tabulka 4.115: Tabulka 4.116: Tabulka 4.117: Tabulka 4.118: Tabulka 4.119: Tabulka 4.120: Tabulka 4.121: Tabulka 4.122: Tabulka 4.123: Tabulka 5.1: Tabulka 5.2: Tabulka 5.3: Tabulka 5.4:
Náklady pro konvenční a enzymatické odstraňování slizovitých látek z rostlinného oleje Porovnání chladících systémů používaných pro generování podtlaku při deodoraci rostlinných olejů Energetické údaje pro dvojitou pračku spojenou s průtočným chladícím systémem Výkonnostní údaje pro vakuové systémy s alkalickou chladící vodou v uzavřené smyčce Výkonnostní údaje pro vakuové systémy se suchou kondenzací (příklad) Úspory na spotřebě vody a energie v mlékárně používající pro standardi zaci bílkovin UF Složení odpadních vod z výroby sýrů Příležitosti k opakovanému používání vody v mlékárnách Charakteristiky sušení řepných řízků LTD a HTD Standardizované rámcové údaje všech tří německých závodů z příkladů Porovnání energetické bilance tří různých vari ant sušení řepných řízků a závodu bez sušení v Německu Porovnání nákladů na energii tří různých variant sušení řepných řízků Porovnání výdajů, vyjádřených jako NPV Hmotnostní koncentrace prachu za cyklonem Složení odpadních chladících plynů z chlazení vzduchem, před čistěním Porovnání úrovní spotřeby a emisí pro různé procesy pražení kávy Spotřeby a emise plnící linky (r. 2000) Údaje o produkci, spotřebě energie a produkci odpadní vody pro lihovar/výrobnu destilátů za léta 1999 až 2001 Údaje o spotřebě energi e, porovnávající novou a starou technologii Příležitosti k úspoře vody a snížení odpadních vod v pivovaru Typická dosažitelná snížení spotřeby vody v pivovarech Spotřeba energie ve varně velkého pivovaru s infuzním rmutováním Údaje o spotřebě při sušení DDGS Údaje o spotřebě a emisích pro odpařování lihovarských destilačních zbytků Typická jakost odpadní vody ze zařízení FDM po vyčistění Úrovně spotřeby a emisí spojené s výrobou tržního mléka z 1 litru přijatého mléka Úrovně spotřeby a emisí spojené s výrobou sušeného mléka z 1 litru přijatého mléka Úrovně spotřeby a emisí spojené s výrobou 1 kg zmrzliny
592 595 597 599 600 613 615 619 624 634 635 636 637 645 645 647 656 656 656 664 665 665 670 672 688 693 693 694
xlv
Rozsah
ROZSAH Tento dokument odráží výměnu informací o činnostech, uvedených v příloze I, oddíl 6 odst. 4 písm. b) a c) směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a regulaci znečistění (směrnice IPPC), tj. „6.4
(b) Ošetřování a zpracování určené k výrobě potravinářských výrobků z: –
živočišných surovin (jiných než mléko), s výrobní kapacitou hotových výrobků vyšší, než 75 tun za den;
–
rostlinných surovin, s výrobní kapacitou hotových výrobků vyšší, než 300 tun za den (v průměru za rok)“
(c)
Úprava a zpracování ml éka, v nichž j e množství přijatého mléka větší než 200 tun denně (průměrná roční hodnota)“
Tento dokument pokrývá celý rozsah činností, které lze nalézt v evropských zařízeních s kapacitou, přesahující shora uvedené prahové hodnoty. Dokument nezachycuje činnosti v malém měřítku, jako jsou zásobování hotovými jídly nebo činnosti v restauracích. Nepatří sem také potravinářské průmyslové činnosti, které nepoužívají živočišné nebo rostlinné suroviny, pokud nejsou uvedeny jako přidružené aktivity, například zpracování minerálních vod a výroba soli. Vyloučeno je zemědělství, lov a porážky zvířat. Také je vyloučena výroba jiných produktů, než potravin, např. mýdla,svíček, kosmetických léčiv, výroba želatiny a klihu z usní, kůží, a kostí. Jiný dokument BRF z této řady, tj. Referenční dokument o nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty [181,EC, 2003] pokrývá porážení zvířat. M á se zato, že „porážková (jateční) činnost“ končí výrobou standardních dílů velkých zvířat a produkcí čistých celých prodejných trupů drůbeže. Rozsah zmíněného dokumentu BREF také zahrnuje některé procesy zpracování vedlejších produktů, které mohou produkovat potraviny, např. vyškvařování tuků, výrobu rybí moučky a rybího oleje, zpracování krve a výrobu želatiny. Obalové materiály jsou obecně vyloučeny, ale balení produktů FDM v objektech (závodech) je zahrnuto. Patří sem také krmiva živočišného a rostlinného původu. Informace podávané o národní legislativě a normách v tomto dokumentu nejsou. Jsou dostupné v samostatném dokumentu, který si lze přisunout ze strany „Activities“ na webových stránkách EIPPCB, pod nadpisem Additional Information (viz http://eippcb.jrc.es )
xlvi
