Instituce A Systém vnitřního zajišťování kvality: přehled IBAR WP 5
Autor: Helena Šebková
1. Profil vysoké školy A Vysoká škola A je tradiční vysokou školou univerzitního typu, která staví svou současnou vysokou kvalitu na dlouhé tradici. Prošla několika organizačními změnami od roku 1920 a jako samostatná vysoká škola působí od roku 1952. V současné době má vysoká škola A čtyři fakulty, na kterých studuje celkem 3 664 studentů, z toho 635 v kombinované formě studia. Z celkového počtu studentů je 2 110 žen, 309 je cizinců. Vysoká škola A je typickou „výzkumnou univerzitu“, která patří tradičně a stabilně k veřejným vysokým školám s největším podílem výzkumných aktivit vztažených na přepočteného pracovníka či studenta doktorského studijního programu, a to jak v parametru množství získaných finančních prostředků, tak i počtu vyprodukovaných výsledků v hodnocení RIV. Významnou roli hraje i aplikovaný výzkum, který je založen na spolupráci s průmyslovými partnery. Důsledkem výzkumného zaměření je vysoký podíl studentů doktorského studia v celkovém počtu studentů (zhruba 27%). V období 2004-2010 byla úspěšně implementována nová struktura vysokoškolského vzdělávání, tj. zavedena třístupňovou soustavu bakalářského, navazujícího magisterského a čtyřletého doktorského studia. Přestože je v oblasti vysokého školství za základní strategický dokument obecně považován Dlouhodobý záměr, poslání vysoké školy A je vyjádřeno zejména v úvodním článku jejího Statutu: „Vysoká škola A je jako článek vzdělávací soustavy vrcholným centrem vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti se samosprávnou působností, které slouží k samostatnému a svobodnému vzdělávání, výchovné, vědecké, výzkumné, vývojové a tvůrčí činnosti, se zaměřením na obory, tvořící akreditované studijní programy.“ (Statut, 2006)
2. Institucionální strategie zajišťování kvality Základní pravidla celostátní strategie zajišťování kvality na vysokých školách jsou dána Zákonem o vysokých školách č.111/1998 Sb. Vnější hodnocení kvality je výhradní odpovědností Akreditační komise, která hodnotí kvalitu činností vysokých škol pro účely akreditace a kvalitu institucí především pro účely zdokonalování, i když výsledky tohoto hodnocení kvality často hrají důležitou roli i v procesu akreditace. Pro vnitřní hodnocení poskytuje zákon jen velmi rámcová pravidla, která se omezují na zakotvení povinnosti pro vysoké školy tuto činnost provádět, dodržovat pravidelné intervaly a zveřejňovat výsledky hodnocení kvality ve výroční zprávě. Koncepci vlastních mechanismů vnitřního zajišťování kvality a všechny další věcné i organizační záležitost přenechává zákon v kompetenci jednotlivých vysokých škol. Vzhledem k tomu, že povinnost provádět vnitřní hodnocení kvality byla zavedena zákonem o vysokých školách z roku 1998, má smysl sledovat „historii“ vývoje této aktivity zhruba od roku 2000. Dlouhodobý záměr vysoké školy A na období 2001-2005 se vnitřním a vnějším hodnocením zabýval poměrně stručně a zaměřil se především do oblasti řízení instituce. Jako součást vnitřního hodnocení kvality zavedl systém pravidelného hodnocení pracovního výkonu všech pracovníků prostřednictvím kvantitativních a kvalitativních kritérií, které se mělo stát nástrojem řízení lidských zdrojů. Velkým a prakticky jednorázovým úkolem byl plán analýzy všech vnitřních dokumentů s cílem zjednodušení a zpřehlednění jejich působnosti. V oblasti vnějšího hodnocení kvality byl formulován cíl účastnit se některého z mezinárodních hodnocení kvality. Aktualizace z jednotlivých let tohoto období procesy vnitřního hodnocení kvality nijak neupřesňují. Naopak výroční zprávy z tohoto období (například výroční zpráva za rok 2006) se vnitřním hodnocením zabývají poměrně podrobně a podrobně též uvádějí jeho výsledky, zejména výsledky studentské ankety týkající se hodnocení učitelů. Statut z období před rokem
2
2006 není veřejně dostupný. Lze tedy konstatovat, že strategické dokumenty týkající se zajišťování kvality nebyly příliš explicitní a podrobná strategie neexistovala nebo není dostupná (Statut). Na druhé straně byly aktivity v zajišťování kvality konány ve velké míře v souladu se zákonem a jejich výsledky zveřejňovány ve výročních zprávách. Úprava institucionální strategie ve Statutu. Institucionální strategie zajišťování kvality je v současné době v souladu se zákonem upravena především Statutem vysoké školy A (platný od listopadu 2006). Základní ustanovení strategické povahy v této oblasti specifikuje účel hodnocení kvality: „Hodnocení je vedeno snahou o systematické sledování, stimulování, usměrňování a ovlivňování všech činností vysoké školy A s hlavním cílem dosáhnout vysoké kvality výsledku ve vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a dalších tvůrčích činnostech …“ (Statut, 2006). Dále Statut určuje dva základní procesy vnitřního hodnocení kvality. • Prvním je pravidelné hodnocení kvality prováděné každoročně jako součást zpracování a vyhodnocení výročních zpráv. • Druhým je komplexní hodnocení kvality, které Statut specifikuje následovně: „Hodnocení se uskutečňuje …….komplexně po nejméně 3 a nejvíce 6 akademických letech na základě hodnotící zprávy vysoké školy A, posouzení skupinou expertů včetně posouzení reality na místě a následného závěrečného hodnotícího jednání.“ (Statut, 2006). V tomto případě se stejně jako v případě prvním jedná o hodnocení formativního charakteru, které obsahuje většinu prvků běžně využívaných i na mezinárodní úrovni a plně vyhovuje Standardu ESG 1.1. Ustanovení Statutu také rozhoduje o tom, že základem pro hodnocení kvality je Dlouhodobý záměr, vůči němu (jeho cílům) se hodnocení všech činností vysoké školy provádí. Z příkladu hodnocení činnosti za období 2002-2007 (Růžička, 2007) lze doložit komplexní charakter této činnosti a do velké míry i potvrzení metodiky, která je dána Statutem. Součástí metodiky nebylo posouzení skupinou expertů v rámci „návštěvy“, jak uvádí Statut , ale hodnotící zpráva byla projednána správní radou vysoké školy A a byla s ní seznámena akademická obec. Toto hodnocení kvality činností vysoké školy porovnává dosažené výsledky především s programovým prohlášením rektora, se kterým vstupuje do volebního období a s každoročně upravovanými cíli formulovanými v aktualizacích Dlouhodobého záměru. Čerpalo též z každoročního zhodnocení cílů skutečně dosažených a jejich porovnání s dlouhodobým záměrem a jeho aktualizací, které bylo zveřejněno prostřednictvím výročních zpráv o činnosti školy. Komplexní hodnocení kvality je rozděleno do hlavních oblastí činnost a života školy: vzdělávací činnost, výzkumná a vývojová činnost, zahraniční styky, péče o studenty, informační technologie, rozvoj a výstavba, personalistika, řízení a činnost servisních pracovišť škol, propagace. (Růžička, 2007). Strategie zajišťování kvality v Dlouhodobém záměru Dlouhodobý záměr a) upravuje rámcově oblasti vnějšího hodnocení kvality, b) explicitně uvádí některé důležité části vnitřního hodnocení kvality, které není založeno na obecném ustanovení Statutu o metodice posouzení naplňování stanovených cílů, ale jejich základem jsou dotazníková šetření,
3
c) předkládá plán rozvoje vnitřního hodnocení kvality pro období Dlouhodobého záměru a d) komentuje základní problém hodnocení kvality vzdělávací činnosti.
platnosti
Ad a) Dlouhodobý záměr v souladu s realitou rozděluje vnější hodnocení kvality na hodnocení činnosti vzdělávací a činností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Vnější hodnocení kvality je * v oblasti vzdělávání zajišťováno zejména hodnocením kvality studijních programů pro účely akreditace; * v oblasti výzkumu a vývoje zajišťováno spíše implicitně, a to ve smyslu současně používané metodiky Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která je založena výhradně na kvantitativních indikátorech a její výsledky slouží pro rozdělování veřejných finančních zdrojů na výzkumu a vývoj. Dále se Dlouhodobý záměr zabývá implementací národní soustavy kvalifikací do českého systému terciárního vzdělávání, která je považována za velmi důležitou součást komplexního hodnocení kvality a která bude významným způsobem ovlivňovat akreditaci studijních programů (v budoucnu patrně i nové přístupy k akreditaci, které budou součástí nového zákona o vysokých školách). Vysoká škola A jí proto je podle Dlouhodobého záměru bude věnovat náležitou pozornost v souvislosti se zajišťováním a zvyšováním kvality vzdělávání a zaváděním systémů hodnocení úrovně vzdělávací činnost Ad b) Vnitřní hodnocení kvality je realizováno (kromě celoročních hodnocení pro účely výroční zprávy) též prostřednictvím * hodnocení výuky studenty v rámci ankety v každém semestru, * hodnocení kvality významnými zaměstnavateli, které je organizováno příležitostně. Ad c) Plánem do nastávajícího období je zavedení systému vnitřního hodnocení jednotlivých pedagogů, studijních předmětů, studijních oborů a studijních programů, které bude založeno na multikriteriálních měřítcích využívajících data získávaná od široké množiny respondentů (studentů, absolventů, ostatních učitelů, zaměstnavatelů, vnějších hodnotitelů). Záměrem využívat multikriteriální měřítka reaguje vysoká škola A na Dlouhodobý záměr MŠMT, který požaduje od vysokých škol komplexní analýzu silných a slabých stránek se zřetelem na jejich budoucí profilaci a zavádí kategorie vysokých škol s přednostním profesním či výzkumným zaměřením. Ad d) Základní problém pro rozvoj mechanismů hodnocení kvality ve vzdělávací činnosti je podle Dlouhodobého záměru vágní definice pojmu kvality vzdělávání. Tato skutečnost umožňuje hodnotit vzdělávací činnost z mnoha hledisek, která mohou být i protichůdná. Výroční zpráva za rok 2009 uvádí další oblasti zajišťování kvality, které nejsou v Dlouhodobém záměru explicitně zmíněny, je však možné je přiřadit ke strategickým záměrům v této oblasti. Jedná se o • Hodnocení vzdělávací činnosti mimo sídlo vysoké školy, jedná se o dvě studijní centra nacházející se v severočeském a jihočeském kraji.
4
•
Zřízení, udržování a efektivnost vnitřního kontrolního systému, který slouží ke včasnému a spolehlivému informování rektora o nakládání s veřejnými prostředky k zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu.
3. Organizace systému zajišťování kvality Strategie pro zajišťování kvality zahrnuje organizaci systému zajišťování kvality, která je v souladu se zákonem o vysokých školách součástí Statutu. Jednotlivé články příslušné části Statutu (Část šestá: Hodnocení činností vysoké školy A) se týkají obsahu hodnocení kvality včetně jeho účelu – viz výše, četnosti hodnocení a podmínek hodnocení kvality. V obsahu hodnocení kvality je jasně potvrzeno, že tato aktivita se týká všech činností vysoké školy a zahrnuje také hodnocení akademického a samosprávného prostředí i funkční a hospodářské efektivnosti. V této části Statut stanovuje, že kvalita činností školy se hodnotí ve vztahu k Dlouhodobému záměru a sleduje naplňování jeho cílů. Dále Statut stanoví, že kvalita činností se posuzuje též ve vztahu k jiným domácím či zahraničním vysokým školám (typ „benchmarkingu), podle uznání veřejnosti a průmyslové sféry a podle kritérií, používaných ve vysokém školství v České republice a v zahraničí. Formulace posledního z uvedených ustanovení této části Statutu (Statut, čl. 33, odst. (3) písm. d)) se vztahuje především ke kritériím formulovaným Akreditační komisí pro účely akreditace, ale umožňuje též předpokládat, že mezi tato kritéria patří i evropské Standardy a směrnice (ESG). Dva typy hodnocení kvality popsané Statutem a pojednané v předcházející části studie vymezují jak koncepční charakter těchto činností, tak i do jisté míry jejich organizaci. Organizace každoročního hodnocení kvality vyžaduje především koncepční dokumenty vysoké školy - Dlouhodobý záměr, jeho aktualizaci (případně výroční zprávu za předcházející rok), jejichž cíle jsou podkladem pro hodnocení kvality. Jednotlivé části výroční zprávy (obsahující též hodnocení kvality) jsou vypracovány prorektorem, který je za příslušné činnosti vysoké školy odpovědný. Podrobnosti organizace komplexního hodnocení jsou v kompetenci rektora. Statut dále stanoví, že při hodnocení kvality se využívá výsledků plynoucích z hodnocení studenty. Organizace těchto hodnocení, která jsou založena na dotazníkovém šetření, organizují jednotlivé fakulty podle dlouhodobě platných otázek. Na vyhodnocení dotazníků a zveřejnění jejich výsledků na intranetu se podílejí především proděkani pro pedagogickou činnost. Studenti jsou základním článkem tohoto hodnocení kvality, ale jejich role je spíše pasivní. Statut dále určuje, jak budou využity výsledky vnitřního hodnocení kvality. Výsledky jsou veřejné a slouží jako zpětná vazba pro koncepční práci. Strategie zajišťování kvality má svoji organizaci, popsanou zejména ve Statutu vysoké školy a v tom smyslu naplňuje doporučení Směrnice Standardu 1.1 ESG. Stanovení odpovědnosti kateder, fakult a jiných organizačních jednotek Statut ani Dlouhodobý záměr se odpovědností jednotlivých složek vysoké školy za vnitřní hodnocení kvality nezabývá. Odpovědnost jednotlivých součástí/jejich řídících pracovníků vysoké školy A za vnitřní hodnocení kvality upravuje Organizační velmi podrobně řád této školy. Za zprávu o výsledcích každoročního hodnocení kvality, která posuzuje dosažení cílů stanovených v Dlouhodobém záměru a jeho aktualizacích a která je součástí výroční zprávy, odpovídají prorektoři v rozsahu své odpovědnosti za vzdělávací a výzkumnou a vývojovou činnost. Prorektor pro pedagogiku odpovídá též za realizaci ankety hodnocení učitelů studenty. Na
5
zajištění ankety se podílejí proděkani pro pedagogickou činnost každé z fakult. V konečné fázi odpovídá za realizaci a vyhodnocení ankety hodnocení učitelů studenty pedagogické oddělení, jehož řízení má na starosti prorektor pro pedagogiku. Za zpracování výsledků pro účely hodnocení výzkumných organizací odpovídá prorektor pro vědu a výzkum. Při své činnosti využívá spolupráce s proděkany pro vědu a výzkum jednotlivých fakult, kteří odpovídají za plnění a hodnocení dlouhodobých záměrů fakulty v oblasti výzkumu a vývoje i vzdělávací činnosti v doktorských studijních programech. Za hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců ústavů a kateder jsou odpovědní vedoucí těchto útvarů. Důležitou roli v této části vnitřního hodnocení kvality hraje Personální odbor, který je odpovědný za organizační zajištění a podporu hodnocení určeného okruhu zaměstnanců vysoké školy. Na úrovni ústavů jsou zpracovávány podklady pro evidenci uplatnění absolventů na pracovním trhu. Organizační řád upravuje též organizaci interního auditu, za který odpovídá vedoucí útvaru interního auditu. Odpovědnost za hodnocení kvality na jednotlivých úrovních – škola, fakulta, ústav, lze potvrdit textem z výroční zprávy, která uvádí, že „Při hodnocení kvality vzdělávání na vysoké škola A se v roce 2009 využívalo systému hodnocení, které je prováděno shodným způsobem postupně na úrovni ústavu, fakulty a školy…“(Výroční zpráva za rok 2009).
Nepřímé potvrzení odpovědnosti jednotlivých ústavů a kateder vyplývá také z dalšího textu výroční zprávy, který označuje výsledky hodnocení kvality za významné informační zdroje: „Doplňujícími zdroji informací o kvalitě vzdělávání jsou pak vnitřní hodnocení organizovaná různými formami na jednotlivých ústavech a katedrách.“ (Výroční zpráva za rok 2009).
Dlouhodobý záměr ani Statut neřeší využití výsledků na jednotlivých útvarech. Výroční zpráva však označuje výsledky hodnocení kvality (konkrétně výsledky z hodnocení učitelů studenty) za „…velmi důležitou zpětnou vazbu, kdy jak učitelé tak vedoucí ústavů a kateder, děkani a prorektor mají možnost zjistit názory studentů nejen na kvalitu výuky, ale nově i na důležitost předmětu a jeho zařazení do studijních plánů.“ (Výroční zpráva za rok 2009). 4. Zahrnuje strategie aktivity studentů v oblasti zajišťování kvality ? Jestliže ne, proč ?
Aktivitám studentů je v mechanismu vnitřního hodnocení kvality zajištěno významné místo. V současné době jsou studentská hodnocení učitelů základem pro hodnocení kvality vzdělávací činnosti. Přesto nejsou studenti jako významní aktéři vnitřního hodnocení kvality zmíněni v Dlouhodobém záměru a jejich postavení ani úkoly nejsou upraveny ve Statutu. Důležitá role studentů však vyplývá z Aktualizace DZ a z výročních zpráv. Výroční zpráva za rok 2009 uvádí, že ankety „Hodnocení učitelů studenty“, která v akademickém roce 2008/09 probíhala elektronickou formou v obou semestrech, se účastní studenti bakalářských a magisterských studijních programů na všech fakultách vysoké školy A. Studenti hodnotí kvalitu vzdělávání na přednáškách, cvičeních a v laboratořích 1. Výroční zpráva uvádí studentskou anketu jako základní zdroj podrobných informací pro vnitřní hodnocení kvality vzdělávací činnosti. Informace jsou podrobně vyhodnoceny a jejich výsledky jsou zveřejněny na intranetu. Využití výsledků anket jako důležité zpětné vazby byly zmíněny již v souvislosti s předcházející otázkou. Studenti mají kromě ankety další možnosti, jak vyjádřit svoje názory na kvalitu vzdělávání: 1
Anketa obsahuje 8 otázek s nabídkou pětistupňové škály hodnocení. Ke každé otázce mohou studenti doplnit i podrobnější slovní hodnocení. Anketa je obecně anonymní, ale studenti mají možnost se též podepsat. Účast v anketě byla v roce 2009 v obou semestrech cca 20% z celkového počtu studentů v bakalářských magisterských studijních programech.
6
„Jako významný informační zdroj jsou dále využívány názory a stanoviska studentů, především zástupců studentů v akademických senátech. Zdrojem pro hodnocení jsou rovněž názory studentů na kvalitu vzdělávání, které jsou získávány při besedách se studenty.“ (Výroční zpráva, 2009) Aktualizace DZ pro rok 2011 informuje o nových plánovaných aktivitách studentů v hodnocení vzdělávací činnosti v souvislosti s rozvojovým projektem, který se zabýval vyhodnocením výsledků restrukturalizace studijních plánů na celé škole v letech 2009 a 2010. Nová studentská anketa bude zaměřená na zjištění aktuálních názorů studentů na strukturu studijních programů, na jejich náročnost i na příčiny neúspěšnosti ve studiu. Anketa bude dále zjišťovat názor studentů na adekvátnost kreditového hodnocení předmětů a na potřebu studijního a dalšího poradenství. Na základě studentského hodnocení zváží vysoká škola úpravu struktury studijních programů, studijních plánů a kreditového systému. Počítá se i s možnou úpravou studijních předpisů. Dalším důsledkem studentské ankety může být návrh na vhodnou formu poradenství ve spolupráci s jinými vysokými školami. Z výše uvedeného vyplývá důležitost názoru studentů na základní charakteristiky vzdělávací činnosti na vysoké škole A (strukturované studium), z nichž vyplynou důležité úpravy, bude-li to potřeba. Studentské ankety jsou běžnou součástí mechanismů vnitřního hodnocení kvality prakticky na všech českých vysokých školách, avšak zároveň také velmi často platí, že se jejich výsledky příliš neuplatní. Z tohoto pohledu je plán, vyplývající z Aktualizace DZ pro rok 2011 příkladem dobré praxe, jak účast studentů ve vnitřním procesu hodnocení kvality skutečně využít. Úloha studentů ve vnitřním hodnocení kvality je velmi významná. Není explicitně stanovena ve Statutu ani v Dlouhodobém záměru, ale vyplývá především z výroční zprávy. Aktualizace DZ pak jednoznačně určují plány pro studentská hodnocení v následujících letech a zapojení studentů do strategie vnitřního hodnocení kvality tedy odpovídá ESG 1.1; navíc dokumenty stanovují způsob reálného využití výsledků studentských anket. 5. Zahrnuje strategie specifikaci vztahu mezi výukou a výzkumem ? Vysoká škola A je výrazně výzkumně orientovanou vysokou školou. Dlouhodobý záměr komentuje současnou situaci školy v tomto ohledu následovně: „Vysoká škola A patří tradičně a stabilně k veřejným vysokým školám s největším podílem výzkumných aktivit vztažených na přepočteného pracovníka či studenta doktorského studijního programu, a to jak v parametru množství získaných finančních prostředků, tak i počtu vyprodukovaných výsledků v hodnocení RIV.“ Propojení výuky a výzkumné činnosti je proto nutností a samozřejmostí, jak lze dokumentovat opět pomocí Dlouhodobého záměru: „Vysoká škola A bude i nadále usilovat o to, aby se prakticky všichni její studenti zapojovali do vědeckovýzkumné činnosti, protože kontakty studentů s pedagogy a vědeckými pracovníky v jejím rámci představují jeden z nejúčinnějších způsobů motivace studentů pro další studium a pro rozvíjení znalostí a vědomostí nad rámec standardní výuky a je nesporným přínosem pro jejich uplatnění v praxi, protože je vybavuje kompetencemi, které od nich zaměstnavatelé budou požadovat.“ Záměr propojovat vzdělávací činnost s výzkumem a vývojem zejména v případě nadaných studentů, vyjadřuje též Aktualizace DZ pro rok 2011:
7
„Vysoká škola A bude nadále věnovat vysokou pozornost péči o nadané studenty, a to přizpůsobováním podmínek studia jejich schopnostem, intenzivním zapojováním do vědecko-výzkumné činnosti školy a jejich podporou formou mimořádných a prospěchových stipendií.“ Ve strategii vnitřního zajišťování kvality však explicitně návaznost vzdělávací činnosti na výzkum a vývoj zmíněna není. Nezabývá se jí ani Statut, který ve článku 33, odst. (1), písm. a) uvádí činnosti, kterých se vnitřní hodnocení týká, aniž by uváděl návaznosti týkající se hodnocení kvality vzdělávací a výzkumné a vývojové činnosti. Implicitně je možné návaznost do jisté míry sledovat ze studentské ankety, která obsahuje dvě otázky týkající se zkušeností studentů s výukou v laboratořích, která může být s výzkumnou činností spojena. 6. Jaké existují způsoby implementace, monitoringu a revize této strategie? Implementace strategie je záležitostí koncepčních dokumentů, tj. Dlouhodobého záměru a především Statutu, který poskytuje pro implementaci konkrétní pravidla. Z tohoto pohledu je možné označit přístup k implementaci jako přístup „shora dolů“. Přestože je v současné době aktivita studentů důležitým článkem mechanismu vnitřního zajišťování kvality (studentská anketa, a další aktivity studentů-senátorů i studentů, účastnících se různých besed), jde o procese řízení „shora“ (viz výše ustanovení Organizačního řádu), který neorganizují sami studenti a který se týká všech fakult. Výroční zpráva z roku 2009 uvádí, že „Součástí hodnocení vysoké školy je pak projednávání pravidelné aktualizace dlouhodobého záměru vysoké školy s orgány MŠMT a zhodnocení projektů podávaných v rámci Rozvojových programů MŠMT.“
Lze předpokládat, že tato projednávání koncepčních dokumentů mohou sloužit též jako monitoring strategie vnitřního zajišťování kvality, případně též k revizi strategie, vyplyne-li z projednávání tato potřeba. I v této otázce je tedy strategie zajišťování kvality do jisté míry v souladu s ESG1.1. 7. Zahrnuje strategie stanoviska týkající se spolupráce se sektorem sekundárního vzdělávání ? Nejnovější koncepce spolupráce vysoké školy A se sektorem sekundárního vzdělávání je detailně rozpracována v Aktualizaci Dlouhodobého záměru na rok 2011. Rozvíjení spolupráce se středními školami má řadu forem, jak lze z aktualizace stručně shrnout: • Spolupráce bude pokračovat 25. ročníkem „Letní školy pro středoškolské profesory“; škola bude doplněna o nové organizační a programové prvky; • Vysoká škola A vytvoří pro střední školy návody pro chemické experimenty; • Pro studenty středních škol budou na vysoké škole organizovány laboratorní kursy v rámci projektu POPUCH – popularizace chemie na středních školách; • Bude uskutečněna další řada tzv. „Hodin moderní chemie“; • Bude vytvořen systém pro nabídku, organizaci a zajištění práce středoškolských studentů na pracovištích vysoké školy A v rámci středoškolské odborné činnosti (SOČ); • Vysoká škola A se zapojí do mentoringového programu pro středoškolské studentky organizovaného Sociologickým ústavem AV ČR; • Bude pokračovat všestranná propagace a marketing studia na vysoké škole A a to i účastí školy na vzdělávacích veletrzích Gaudeamus.
8
Uvedený rozsáhlý plán spolupráce se středními školami se však neobjevuje se strategii vnitřního zajišťování kvality. Tato tématika se nijak neprojevuje ani v otázkách studentské ankety, lze však předpokládat, že může být dotčena v dalších aktivitách studentů (aktivity studentů-senátorů, různé besedy se studenty). Dále lze předpokládat, že téma spolupráce se středními školami, konkrétně návaznost studia na vysoké škole na získané středoškolské znalosti, může být jedním z důležitých aspektů při koncipování nové studentské ankety, která se má zabývat zjištěním aktuálních názorů studentů na strukturu studijních programů, na jejich náročnost i na příčiny neúspěšnosti ve studiu. Náročnost studia v prvních ročnících a následná neúspěšnost ve studiu mohou se studiem na střední škole významně souviset. Návaznost na spolupráci se středními školami může úzce souviset i s další tématikou nové ankety, kterou je názor studentů na potřebu studijního a dalšího poradenství. Uvedené důvody naznačují, že připravovaná anketa může strategii vnitřního zajišťování kvality hodně ovlivnit a že se návaznost na střední školy stane její součástí. 8. Jaký má strategie vliv na instituce sekundárního vzdělávání ? Plán spolupráce se středními školami specifikovaný především Aktualizací DZ na rok 2011 (viz předcházející část), významně ovlivní i střední školy – příkladem mohou být letní školy pro středoškolské učitele, ale i veletrh GAUDEAMUS a další. Stejně jako v předcházející části platí to, že strategie zajišťování kvality zatím není explicitně nastavena tak, aby spolupráce se středními školami, případně jejich ovlivnění, byla součástí hodnotících aktivit. Avšak vzhledem k chystanému rozšíření studentské ankety je pravděpodobné, že se vliv strategie zajišťování kvality rozšíří i směrem ke středním školám. Lze tedy shrnout, že spolupráce se středními školami ani vliv (potenciální) na instituce středního vzdělávání není součástí strategie vnitřního hodnocení kvality, ale vzhledem k již v současnosti rozsáhlé spolupráci a jejím chystaném rozvoji lze předpokládat, že se tato tématika ve strategii zajišťování kvality explicitně objeví. 9. Závěr Strategie vysoké školy A týkající se vnitřního hodnocení kvality do velké míry odpovídá Standardu 1.1 a příslušné směrnici, aniž by bylo v některém z důležitých dokumentů, které se vnitřního hodnocení kvality týkají, explicitně na ESG navázáno nebo uvedeno, že jsou využívány jejich principy. Podstatné části vnitřního hodnocení kvality jsou popsány ve Statutu, základem pro hodnocení kvality je Dlouhodobý záměr, vůči jehož cílům se činnosti vysoké školy posuzují. Oba tyto dokumenty jsou v souladu s ESG 1.1 veřejné a dobře dostupné. Výsledky pravidelného každoročního hodnocení kvality jsou obsaženy ve výroční zprávě, výsledky komplexního hodnocení kvality zveřejnil rektor ve zvláštním dokumentu. Podrobnější pravidla hodnocení kvality a stanovení odpovědnosti za jednotlivé části vnitřního hodnocení kvality jsou součástí organizačního řádu školy, který není veřejný. Hodnocení kvality výuky a výzkumné činnosti je co se týče mechanismů vnitřního hodnocení kvality odděleno (hodnocení výzkumu implicitně využívá na institucionální úrovni nástroje státní politiky a nevyváří svoje vlastní mechanismy) a návaznost není nikde jasně zakotvena. Vysoká škola má výraznou politiku vzhledem ke středním školám, která se soustřeďuje na zatraktivnění studovaného oboru mezi žáky středních škol, případně i škol základních a získávání absolventů středních škol pro ke studiu na této vysoké škole. Cíle této politiky jsou součástí Dlouhodobého záměru a výsledky zveřejňovány ve výročních zprávách, ale oblast této činnosti zatím není předmětem vnitřního hodnocení kvality. V této souvislosti
9
je potřeba poznamenat, že ani Standard 1.1 politiku vysoké školy směrem ke středním školám neuvádí. Studenti a jejich aktivity ve vnitřním hodnocení kvality jsou výraznou složkou tohoto procesu a velmi důležité je to, že výsledky jejich hodnotících anket jsou považovány za významnou zpětnou vazbu pro řízení vysoké školy. Politika vnitřního hodnocení kvality zatím nemá silnou stránku v jejím monitorování a případné revizi na základě jeho výsledků, ani v přesvědčení zaměstnanců všech kategorií a stupňů o účelnosti vnitřního hodnocení kvality a využití jeho výsledků pro dobré fungování celé instituce. 10. Použité zdroje Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015 Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na rok 2010 Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na rok 2011
Růžička, V.: Hodnocení činnosti vysoké školy A v letech 2002 – 2007. Statut vysoké školy A, listopad 2006 Výroční zpráva vysoké školy A za rok 2009 Webová stránka vysoké školy A WP5 Template-Institution A Actors/ Q Instruments Effects Sources DZ – Dlouhodobý záměr vysoké školy A ADZ – Aktualizace dlouhodobého záměru ESG – European Standards and Guidelines 1
Vedoucí Ustanovení akademičtí následujících pracovníci dokumentů: Statut Studenti (pasivně – vysoké školy A, vyplňování Dlouhodobý záměr vysoké školy A dotazníku) Zaměstnavatelé Aktualizace DZ (pasivně – Výroční zpráva vyplňování Metodika dotazníku) komplexního hodnocení (Obsažena ve Statutu) Dotazníky pro studentská hodnocení, pro hodnocení zaměstnavateli (odpovědnost vedoucí akademičtí pracovníci)
Různé formy vnitřního hodnocení kvality: Komplexní hodnocení (frekvence 3-6 let) Každoroční hodnocení ve vztahu k naplňování cílů DZ/ADZ – výsledky ve výroční zprávě Studentská hodnocení kvality (pravidelná, každý semestr) Hodnocení kvality zaměstnavateli (příležitostná) Hodnocení kvality činností poboček Audit – vnitřní kontrolní systém hodnotící nakládání s veřejnými
10
Barriers
Vágní/nejasná formulace kvality vzdělávací činnosti, která může obsahovat i protichůdná hlediska
Examples of Good Practice
Komplexní hodnocení kvality všech činností vysoké školy vzhledem k programovému prohlášení a jeho každoročně upřesňovaným cílům v ADZ Synergický efekt Některé dokumenty nejsou v hodnocení – veřejné komplexní hodnocení kvality čerpá z každoročních hodnocení kvality pro účely výroční zprávy – zamezuje zbytečnému přetěžování pracovníků účastnících se procesů hodnocení kvality
2
Vedoucí akademičtí pracovníci
Ustanovení: zejména Statutu A Organizačního řádu (neveřejný)
3
Vedoucí akademičtí pracovníci
Odpovědnost za hodnocení kvality řeší Organizační řád. Nepřímo lze odpovědnosti odvodit z výroční zprávy
4
Studenti (pasivní účastníci dotazníkového šetření) Tvůrci ankety akademičtí funkcionáři Aktivní účast studentů v hodnocení: senátoři, studenti na besedách
Dotazník Možnost vyjádřit názor prostřednictvím senátů Besedy se studenty
5
prostředky Konkrétní organizace jednotlivých součástí mechanismu hodnocení kvality Výsledky všech typů hodnocení kvality Potvrzení realizace hodnotících aktivit: Výroční zpráva – výsledky studentských hodnocení, hodnocení kvality poboček, vnitřního auditu Komplexní hodnocení kvality – zpráva předložená rektorem za období 2002-2007 Realizace jednotlivých typů hodnocení kvality, viz předcházející otázka. Realizovaná hodnocení jsou nepřímým potvrzením odpovědnosti příslušných akademických pracovníků Významné výsledky získávané v každém semestru na všech fakultách, důležitý informační zdroj. Výroční zprávy: - potvrzují konání těchto aktivit, - potvrzují zpětnou vazbu pro tvorbu strategických dokumentů, pro rozhodnutí učiněná rektorem
Strategické dokumenty ani Statut se explicitně návazností vzdělávací činnosti a výzkumu a vývoje
11
Jeden z důležitých Statut určuje, jak se dokumentů – budou využívat výsledky hodnocení kvality: organizace vnitřního - pro přípravu hodnocení kvality DZ a ADZ, je neveřejný - podklad pro (není v souladu strategická i operativní s ESG 1.1) rozhodování rektora. Malá návratnost dotazníkového - porovnání šetření (cca 20%) úrovně činností jednotlivých fakult.
Strategické dokumenty (veřejné) neobsahují konkrétní odpovědnost za hodnotící procesy na jednotlivých úrovních vysoké školy, což není v souladu se Směrnicí ESG 1.1
Spíše slabá stránka ve smyslu formálního zajištění odpovědnosti za hodnotící procesy
Malá návratnost dotazníků (méně než 20%). Důvod: elektronický systém dotazovaní (podle výroční zprávy) Soulad se Směrnicí 1.1 o zapojení studentů do zajišťování kvality
Velmi důležitá zpětná vazba, učitelé i vedoucí ústavů a kateder, děkani a prorektor mají možnost zjistit názory studentů nejen na kvalitu výuky, ale nově i na důležitost předmětu a jeho zařazení do studijních plánů
6
Vedoucí akademičtí pracovníci, studenti aktivně jen v omezené míře (senátoři, studenti na besedách)
7
Akademičtí pracovníci, učitelé a studenti středních škol, v budoucnu (nová anketa) též studenti vysoké školy A
8
Potenciální vliv strategie zajišťování kvality na instituce sekundárního vzdělávání není explicitně zmíněn. Z rozsáhlé spolupráce lze však odvodit, že bude v blízké době ve strategii zohledněn.
nezabývají, patrně jde o samozřejmost, kterou není nutné explicitně uvádět Nástroj implementace je zejména Statut, další strategické dokumenty částečně a z různých hledisek Monitoring – může být projednávání ADZ, které může patrně sloužit i revizi, není však explicitně zmíněno
ADZ ve smyslu podrobně zpracované strategie spolupráce se středními školami, avšak žádný dokument nezmiňuje přímo strategii hodnocení kvality z tohoto pohledu Plán: Nová studentská anketa, rozsáhlá možnost využití včetně analýzy dopadů strukturovaného studia, vedení vysoké školy A bude na jejím základě zvažovat změny vedoucí ke zlepšení v řadě oblastí
Implementace strategie v hodnocení kvality v souladu se Statutem. Efekt monitoringu ani případné revize není zcela jasný. Za revizi lze považovat inovace (nově plánovaná hodnocení kvality) uvedená v ADZ 2011 Rozvoj aktivit cílených na střední školy, rozvoj společných aktivit – implicitní ovlivnění kvality vzdělávací činnosti Efektem může být nový dotazník, výsledky nové ankety
12
Strategické dokumenty nejsou především v oblasti monitoringu a revizí explicitní, i když revize ve smyslu inovací jsou z ADZ zřejmé.
Plán: Nová studentská anketa, rozsáhlá možnost využití včetně analýzy dopadů strukturovaného studia, vedení vysoké školy A bude na jejím základě zvažovat změny vedoucí ke zlepšení v řadě oblastí
Zvýšené pracovní nároky na akademické pracovníky (není explicitně zmíněno, lze však předpokládat, že mohou tvořit bariéru)
Velké množství aktivit, které se mohou stát součástí systému zajišťování kvality a výrazně ovlivňovat některé studijní záležitosti – například neúspěšnost ve studiu, revizi nastavení strukturovaného studia apod.
