Inovace podnikatelského vzdělávání

Visegrad Fund, project no: 31410020, Innovative entrepreneurship education, National report: Západočeská univerzita v Plzni, 2016, Plzeň

Inovace podnikatelského vzdělávání Národní zpráva

Západočeská univerzita v Plzni, 2016, Plzeň Dana Egerová Ludvík Eger Jiří Vacek Jarmila Ircingová Jan Tlučhoř Miroslav Plevný Michal Mičík Lenka Čechurová Visegrad Fund, projekt č.: 31410020, Innovative entrepreneurship education - necessary precondition for future prosperity of V4 region

Plzeň, 2016

National report: Západočeská univerzita v Plzni, 2016, Plzeň

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 4 1

Východiska: role podnikání a ponikatelského vzdělávání ................................................. 6 1.1

Co je to podnikatelské vzdělávání? ............................................................................. 7

1.1.1

2

Kdo by měl učit podnikání? ................................................................................. 7

1.2

Podnikatelské vzdělávání ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. .................... 8

1.3

Podnikatelské vzdělávání v dokumentech EU a dalších institucí................................ 8

Analýza studijních programů - české univerzity (výběr) ................................................... 9 2.1

Úvodní informace ke vzdělávacímu systému na univerzitní úrovni v ČR .................. 9

2.1.1 2.2

Analyzovaný soubor ............................................................................................. 9

Předměty přímo a nepřímo zaměřené na podnikání .................................................. 10

2.2.1

Seznam předmětů přímo zaměřených na podnikání .......................................... 10

2.2.2

Charakteristika vybraných předmětů přímo zaměřených na podnikání ............. 11

2.3

Příklady dobré praxe z našich univerzit .................................................................... 12

2.3.1

Příklady dobré praxe na univerzitách v České republice ................................... 12

2.3.1.1

xPORT Business Accelerator – Vysoká škola ekonomická v Praze .............. 13

2.3.1.2

Podnikatelské kluby a soutěže startupů .......................................................... 14

2.3.1.3

Západočeská univerzita v Plzni – projekt UNIPRANET a Centrum podnikání FEK ................................................................................ 14

2.3.1.4

Spolupráce vysokých škol v rámci regionu .................................................... 15

2.3.1.5

Příklady nedostatečné udržitelnosti ................................................................ 16

2.3.1.6

Dílčí shrnutí k případovým studiím ................................................................ 16

3 Výzkumná šetření (hloubkové rozhovory, focus groups a dotazování studentů) se zaměřením na přípravu studentů pro podnikání ....................................................................... 17 3.1

Hloubkové rozhovory s podnikateli a experty ........................................................... 17

3.1.1 Výstupy rozhovorů s podnikateli a experty – hodnocení VŠ přípravy ve vztahu k podnikání .......................................................................................................................... 18 3.2

Focus Group – dotazování studentů finálních ročníků Bc. a NMGr. studia ............. 25

3.2.1 Výstupy focus groups se studenty finálních ročníků bakalářského a magisterského studia: podnikatel a podnikání, příprava studentů VŠ pro podnikání ...... 25 3.3 Dotazování studentů posledních ročníků Bc. a NMGr. studia k podnikání prostřednictvím dotazníku .................................................................................................... 29 3.3.1 4

Vybrané výstupy z realizovaného dotazníkového šetření .................................. 29

Souhrn a doporučení pro inovaci vzdělávání k podnikání ............................................... 34 4.1

Studijní programy na VŠ v ČR a předměty se zaměřením na podnikání .................. 34

4.1.1 4.2

Příklady dobré praxe z univerzit v ČR ............................................................... 35

Hloubkové rozhovory s podnikateli a experty ........................................................... 35 2


4.2.1

Doporučení pro vzdělávání k podnikatelství na vysokých školách ................... 35

4.3

Focus Group – dotazování studentů ve vztahu k podnikání a podnikatelství ........... 36

4.4

Dotazování studentů posledních ročníků ekonomické fakulty .................................. 37

Závěr......................................................................................................................................... 38 Executive Summary in English ................................................................................................ 39 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 42 Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................................ 43 Literatura .................................................................................................................................. 44

3


ÚVOD V současnosti se všeobecně uznává, že ekonomický a sociální pokrok ve stále větší míře závisí na množství a kvalitě znalostí, inovacích a rozvoji podnikání. Podnikání1 se postupně stalo klíčovým faktorem a hybnou silou ekonomického rozvoje zemí Visegrádu a jedním z východisek, jak se vyrovnat s novými výzvami současného světa. Podle definice Evropské komise “Podnikání značí schopnost jedince přeměnit nápady na akce. Zahrnuje kreativitu, inovace a riziko, stejně jako schopnost plánovat a řídit projekty vedoucí k dosažení cílů. Tyto schopnosti pomáhají každému v jeho každodenním životě v soukromí i ve společnosti, vedou k tomu, že si zaměstnanci lépe uvědomují kontext své práce a roste jejich schopnost chopit se příležitosti, a vytvářejí základy pro podnikání v sociální i komerční oblasti.” (European Commission, 2006b) V rozvoji podnikání a podnikatelů hraje významnou roli podnikatelské vzdělávání. Podnikatelské vzdělávání připravuje jedince na to, aby se stali zodpovědnými a podnikavými. Pomáhá jim rozvíjet jejich schopnosti, znalosti a postoje potřebné k tomu, aby dosahovali cílů, které si stanovili. Je evidentní, že jedinci, kterým se dostalo podnikatelského vzdělávání, lépe nacházejí uplatnění na trhu práce. Praxe také ukazuje, že mladí lidé, kteří absolvovali podnikatelské vzdělávání, s větší pravděpodobností zakládají své vlastní firmy. Je proto potřebné, aby vzdělávací systém na všech úrovních podporoval podnikatelské schopnosti žáků a studentů a posiloval jejich podnikatelského ducha. Přirozenými nositeli této nové role vzdělávání jsou univerzity, které se musí stát podnikatelskými centry propojující výzkumníky, studenty, učitele, podnikatele, podniky a příslušné zájmové skupiny (stakeholdery). Univerzity tak naplňují svoji tzv. třetí roli – tj. spolupráci akademického světa s podnikatelským a veřejným sektorem a intenzivní komercializaci výsledků výzkumu. Je zřejmé, že podnikání jako takové je do značné míry ovlivněno také úrovní a kvalitou podnikatelské vzdělávání. Požadavky na kvalitní podnikatelské vzdělávání a výcvik musí získat ve vzdělávacích institucích (včetně univerzit) vysokou prioritu (viz i Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020). Předložená národní zpráva je jedním z hlavních výstupů mezinárodního projektu s názvem „Innovative entrepreneurship education - necessary precondition for future prosperity of V4 region.“ Jedná se o dvouletý projekt podpořený Visegrádským fondem, který byl zahájen v srpnu 2014 a bude ukončen v září 2016. Hlavním cílem projektu je přispět k rozvoji podnikatelského vzdělávání specificky na vysokých školách, které by mělo vést k rozvoji podnikatelských a inovačních kompetencí budoucí generace podnikatelů. Mezinárodní výzkumný tým projektu byl tvořen odborníky ze Západočeské univerzity v Plzni (Česká republika), Szent István University Gödöllo (Maďarsko) Slovenské zemědělské univerzity v Nitře (Slovensko), Poznaňské školy bankovnictví (Polsko) a Státní vysoké školy v Osvětimi (Polsko). Projekt propojuje nejen akademické pracovníky, ale také odborníky a praktiky v oblasti podnikatelského vzdělávání, tvůrce politik a úspěšné podnikatele. Předložená národní zpráva poskytuje analytický přehled a klíčové poznatky z průzkumu současného stavu podnikatelského vzdělávání na vysokých školách. Na základě provedených 1

V této zprávě budeme používat termín podnikání jako ekvivalent anglického entrepreneurship, kterému by v češtině spíše odpovídal termín podnikavost, jenž není příliš vžitý).

4


analýz pak uvádí návrhy a doporučení pro zlepšení podnikatelského vzdělávání na vysokých školách v ČR. Předložená zpráva je zpracována na základě: • • •

• • •

sekundární analýzy (desk research), která byla zaměřena na sběr a analýzu poznatků o podnikání a podnikatelském vzdělávání v mezinárodních i národních publikacích a dokumentech s důrazem na vysokoškolské vzdělávání, analýzy studijních programů na vybraných univerzitách v ČR, které obsahují jako komponentu podnikatelské vzdělávání a mapování rozsahu podnikatelského vzdělávání ve studijních programech vybraných univerzit, výstupů focus groups s cílem zjistit pohled studentů na podnikatelské vzdělávání a jejich zkušenosti s podnikáním, hodnocení vzdělávacího procesu z pohledu studentů a jejich doporučení pro inovace studijních procesů a výukových aktivit na vysokých školách, výstupů hloubkových semistrukturovaných rozhovorů s podnikateli, tvůrci politik, představiteli zaměstnavatelů a hospodářských komor, výstupů dotazníkového šetření mezi studenty vybraných ekonomických fakult, které bylo zaměřené na vnímání podnikatelského vzdělávání, případových studií prezentujících úspěšné a inovativní příklady podnikatelského vzdělávání na vysokých školách v ČR.

Zpráva je člena do čtyř kapitol. Kapitola 1 obsahuje vybrané národní strategické dokumenty, které se vztahují k podnikatelskému vzdělávání. V kapitole 2 jsou prezentovány výsledky obsahové analýzy studijních programů na vybraných univerzitách v České republice. Kapitola je doplněna případovými studiemi úspěšných přístupů (tzv. best practices) k podnikatelskému vzdělávání na vysokých školách. Kapitola 3 shrnuje klíčové poznatky získané z rozhovorů, focus groups a dotazníkového šetření. Závěrečná kapitola 4 přináší závěry a doporučení vycházející z poznatků získaných v projektu. Předložená zpráva představuje hlubší pohled na současný stav v oblasti podnikatelského vzdělávání specificky na vysokých školách v ČR. V tomto smyslu doplňuje a rozšiřuje dokumenty EU a dalších zemí a institucí, jež jsou uvedené v následující části této zprávy. Na základě srovnání současného stavu podnikatelského vzdělávání ve vysokoškolském prostředí v ČR s nejlepšími postupy a praktikami v Evropské Unii i ve světě, představují prezentované analýzy zároveň také cenný příspěvek k diskusi o současných potřebách a požadavcích na podnikatelské vzdělávání na vysokých školách v ČR. Z uvedeného vyplývá, že hlavními příjemci předložené zprávy by měli být zejména poskytovatelé vzdělávání, pedagogové a tvůrci politik na národní i regionální úrovni tzn. především ti, kdo se podílejí nebo budou podílet na tvorbě a realizaci podnikatelského vzdělávání studentů budoucích podnikatelů.

5


1 VÝCHODISKA: ROLE PODNIKÁNÍ A PONIKATELSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Podle Baumol, Litan a Schramm (2007) vytvářejí Spojené státy a některé anglosaské země pro inovátory lepší prostředí než země kontinentální Evropy a východní Asie, protože podporují dynamické, mladé, rychle rostoucí firmy. Právě tyto firmy, a ne stabilizované podniky, vykazují nejrychlejší růst vycházející z inovací a posouvají vpřed technologický pokrok. Jsou hlavními zdroji podnikatelských aktivit. Průkopníkem výzkumu podnikání je Josef Schumpeter, který zdůraznil, že inovace a technologické změny vycházejí od podnikatelů. Razil termín „podnikatelský duch“ a tvrdil, že „… dělat nové věci nebo dělat co, co už se dělá, ale jinak“ je přímým výsledkem úsilí podnikatelů (Schumpeter, 1947). Bessant a Tidd už v titulu své knihy Inovace a podnikání (Bessant, Tidd, 2007) vyjadřují svůj názor, že inovace a podnikání jsou na jedné lodi a nemohou prosperovat odděleně. Jak říkají, nejznámější a klasičtí vynálezci jako Thomas Edison, Graham Bell, James Dyson a jiní, byli také podnikatelé, kteří založili úspěšné podniky vycházející z jejich vynálezů a inovací. Podpora podnikání hraje v rozvoji podnikání významnou roli. Nově vytvářené podniky přispívají ke zlepšení situace na lokálním trhu práce, protože nová pracovní místa často vznikají v místě, kde žije zakladatel podniku. Existuje pozitivní vztah mezi podnikáním a ekonomickým růstem. Udržitelný růst založený na inovacích vytváří rostoucí počet start-upů, které s velkou pravděpodobností vytváří nová a lepší pracovní místa. Evropská komise tvrdí (European Commsion, 2015): “Podnikání je dovednost, které je možno se naučit. K tomu, abyste provozovali úspěšný podnik, se nemusíte narodit jako podnikatel. Můžete se jím stát tak, že budete rozvíjet podnikatelské nastavení mysli a dovednosti. Protože Evropa potřebuje více podnikatelů, kteří vytvářejí pracovní místa, je třeba podporovat takové vzdělávání ve všech zemích EU. Hlavním cílem Evropské komise je prosazování podnikatelského vzdělávání a zdůrazňování jeho důležitosti na všech úrovních od základní škol až po univerzity a další vzdělávání.“ Podle závěrů Oslo Agenda for Entrepreneurship Education in Europe, “někteří úspěšní podnikatelé často zdůrazňují, že vzdělávání je příliš formální, příliš rigidní, příliš akademické, příliš uniformní, nemotivuje lidi k samostatnému myšlení, a tím potlačuje a ničí jejich podnikatelského ducha“. (European Commision, 2006). Podpora podnikání přináší několik dlouhodobých výhod: • • •

je zdrojem osobního rozvoje, posiluje flexibilitu a schopnost inovovat a tedy i schopnost efektivně využívat zdroje, přispívá k nutné diverzitě podnikatelského prostředí.

Podnikatelské myšlení a dovednosti se nejlépe rozvíjejí učením se z dělání něčeho a získáváním praktických zkušeností účastí na konkrétních projektech a aktivitách. Na univerzitní úrovni by se podnikatelské vzdělávání mělo soustředit na tvorbu podnikatelských nápadů, technologické aktivity a inovace. Význam podnikatelského vzdělávání je mnohem širší než prostý výcvik, jak založit podnik; zahrnuje rozvoj osobních vlastností a horizontálních dovedností jako je kreativita, iniciativa, sebedůvěra a mnoha dalších. 6


Jednou ze základních komponent podnikatelského vzdělávání by mělo být mentorování a koučování vedené lidmi se zkušenostmi z podnikání. Nestačí však přivést podnikatele do učeben: studenti by se měli přímo podílet na podnikatelských projektech. Podnikatelské vzdělávání zahrnuje rozvoj jak osobních vlastností a přístupů, tak formálních znalostí a dovedností: • •

Vzdělávání musí klást důraz na rozvoj osobních vlastností a přístupů, které zvyšují pravděpodobnost toho, že si člověk uvědomí příležitost a něco s ní udělá. Tím se vytváří základ pro pozdější využití znalostí a dovedností pro aktivní tvorbu hodnot. Znalosti a dovednosti toho, co je třeba udělat pro založení nového podniku a jak uspět v dovedení nápadu do realizace, zvyšují pravděpodobnost jeho úspěchu.

1.1 Co je to podnikatelské vzdělávání? Podle studie OECD “Entrepreneurship and Higher Education” (OECD, 2008) může být podnikatelské vzdělávání definováno jako všechny aktivity zaměřené na posílení podnikatelského myšlení, přístupů a dovedností a pokrývající široké spektrum aspektů od tvorby nápadů přes start-up a růst podniku a inovace. Mezi osobnostní rysy důležité pro podnikání patří následující schopnosti a kompetence: • • •

Řešení problémů: schopnost vidět problém jako příležitost, naučit se schopnostem, metodám a nástrojům řešení problémů, rozvíjet kompetence potřebné pro plánování, rozhodování, komunikaci a ochotu přijímat zodpovědnost. Spolupráce a síťování: rozvíjení sociálních kompetencí – schopnosti spolupracovat, zapojovat se do sítí, učit se přijímat nové role. Sebedůvěra a motivace: posilování sebedůvěry, kritického a nezávislého myšlení a samostatného učení se.

Studie porovnává v současnosti převládající nabídku univerzit s potřebami podnikatelů a dochází k závěru, že zatímco univerzity se soustřeďují na předávání informací a znalostí, podnikatelé zdůrazňují potřebu rozvíjení dovedností potřebných pro realizaci nápadů. 1.1.1

Kdo by měl učit podnikání?

Hlavním cílem podnikatelského (entrepreneurship) vzdělávání, které ho odlišuje od klasického ekonomického (podnikového, business) vzdělávání, je důraz na tvorbu a hodnocení širokého spektra nápadů, jak využívat příležitostí k podnikání. Musí zahrnovat kurzy zaměřené na vyjednávání, vedení, vývoj nových produktů, kreativní myšlení a vhled do technologických inovací. Efektivní podnikatelské vzdělávání vyžaduje, aby studenti získali dostatečné vlastní zkušenosti, aby pochopili, jak se v podniku vytváří přidaná hodnota a byli tak připraveni vytvářet hodnotu ve svých vlastních podnicích. V podnikatelském vzdělávání by měl být široce využíván projektový, zkušenostní přístup, který může mít různé formy: tvorba podnikatelských plánů, studentské start-upy, konzultace s praktikujícími podnikateli, počítačové simulace, týmová práce apod. Důležitou součástí studia by se měly stát studentské firmy (i fiktivní). Tradiční studijní programy zaměřené převážně na stabilizované podniky jsou stále silněji kritizovány, protože neodpovídají potřebám dnešního rychle se měnícího podnikatelského prostředí. Tradiční výuka se často soustřeďuje na teorii – buď teorii managementu zaměřenou na malé a střední firmy, nebo teorii podnikání zaměřující se na „vznik“ podnikatelů a jejich osobnostních rysů. Kritici takového vzdělávání poukazují na to, že současné programy podnikatelského vzdělávání často učí „o podnikání“ než „pro podnikání“. 7


1.2 Podnikatelské vzdělávání ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Specifická kapitola studie OECD se věnuje podnikatelskému vzdělávání ve střední, východní a jihovýchodní Evropě, kam patří i země V4. Dochází se zde k závěru, že většina učitelů příslušných kurzů jsou tradiční akademici. Většina kurzů se stále učí formou přednášek. Interaktivní metody výuky jako je hraní rolí, diskuze případových studií a simulace jsou používány pouze zřídka, stejně jako účast podnikatelů na výuce. To je výrazný rozdíl ve srovnání s některými podnikatelskými školami např. v USA, kde se praktici a podnikatelé do výuky často zapojují jako učitelé, hostující lektoři nebo rezidentní manažeři, kteří radí učitelům, studentům i administrativě v záležitostech týkajících se kritických aspektů podnikatelského kurikula. Učitelé jsou důležitými vzory. Pozitivní přístup mladých lidí k podnikání, inovacím a reorientaci vyžaduje, aby učitelé měli odpovídající znalosti. Je proto důležité klást důraz na vzdělávání učitelů k podnikání a připravit kurzy pro rozvoj příslušných kompetencí učitelů. Evropská komise připravila Příručku pro učitele (The Guide for Educators) (European Commision, 2014).

1.3 Podnikatelské vzdělávání v dokumentech EU a dalších institucí. Na podnikání a podnikatelské vzdělávání je kladen rostoucí důraz ve většině členských zemí EU. V této oblasti existuje mnoho programů a aktivit. Domníváme se ale, že je třeba prosazovat tyto iniciativy systematičtěji. Evropská komise prosazuje a podporuje podnikatelské vzdělávání na všech úrovních, od základních škol až po univerzity a navazující celoživotní vzdělávání. Její důraz na podnikání a podnikatelské vzdělávání se doráží v řadě strategických dokumentů (European Commision 2006, 2012, 2013, 2015). Dalším vodítkem v této problematice jsou studie OECD “Entrepreneurship and Higher Education” (OECD 2008) a “Entrepreneurship at a Glance 2015” (OECD, 2015). Světová banka v roce 2014 publikovala rozsáhlou zprávu “Entrepreneurial Education and Training Programs around the World (Valerio, Parton, Robb, 2014) a Světové ekonomické fórum vydalo studii “Educating the Next Wave of Entrepreneurs: Unlocking entrepreneurial capabilities to meet the global challenges of the 21st Century” (Volkmann et al., 2009). Sdělení Komise „Fostering entrepreneurial mindsets through education and learning“ (European Commission, 2006b) naznačuje potřebu intenzifikace akcí - jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států – které se věnují rozvoji podnikatelského vzdělávání. Jak uvádí zpráva „Key competences for lifelong learning“ (European Commission, 2006a), podnikatelství je považováno za jednu z klíčových kompetencí celoživotního vzdělávání; podporuje seberealizaci, schopnost zaměstnat sám sebe a případně vytvořit i další pracovní místa, sociální integraci a aktivní občanství.

8


2 ANALÝZA STUDIJNÍCH PROGRAMŮ - ČESKÉ UNIVERZITY (VÝBĚR) 2.1 Úvodní informace ke vzdělávacímu systému na univerzitní úrovni v ČR Terciární vzdělávání v České republice (ČR) se skládá ze dvou sektorů. První z nich, poměrně malý sektor, zahrnuje vyšší odborné školy, které nabízejí převážně profesně orientované kurzy. Doba trvání studia je většinou 3 roky a absolventi získávají diplom, který obecně není ekvivalentní bakalářskému titulu. Vysokoškolské vzdělání v ČR je poskytováno zejména univerzitami a dalšími vysokými školami, které tvoří hlavní část terciárního vzdělávání. Zejména univerzity nabízejí všechny úrovně vysokoškolských studijních programů od bakalářského po doktorské studium. Vysoké školy v ČR je možné podle způsobu, jakým byly zřízeny, klasifikovat jako veřejné, státní (vojenské a policejní vysokoškolské instituce), nebo soukromé. V současné době existuje v ČR 26 veřejných, 2 státní a více než 41 soukromých vysokých škol (MŠMT, 2016). Bakalářské studijní programy mají standardní dobu studia 3-4 roky, se studijní zátěží 180 240 ECTS kreditů, a vedou k získání titulu "bakalář" (Bc.). Po absolvování bakalářského stupně mohou studenti pokračovat ve studiu v magisterských studijních programech. Standardní délka magisterského studijního programu je minimálně jeden rok (60 ECTS kreditů) a nejvýše tři roky (180 ECTS kreditů). Současně stále existují tradiční tzv. dlouhé magisterské studijní programy, které obsahují bakalářský a navazující magisterský studijní program v jednom spojeném programu. V těchto tradičních dlouhých magisterských studijních programech je standardní délka studia v rozmezí od minimálně čtyř let (240 ECTS kreditů) do maximálně šesti let (360 ECTS kreditů). Obě verze programů, tradiční dlouhé a krátké navazující magisterské, vedou ke stejné výsledné úrovni vzdělání. Obecně platí, že absolventi jsou titulování "magistr" (Mgr.), zatímco v technických, zemědělských a ekonomických oborech jsou absolventům uděleny tituly "inženýr" (Ing.). Doktorský studijní program má standardní délku studia 3-4 roky. Přijetí do doktorskému studia je podmíněno ukončením magisterského studijního programu. Doktorské programy jsou zaměřeny na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje, nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti výtvarného umění. Absolventům doktorských studijních programů se uděluje titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." nebo "Th.D." v oblasti teologie). Vysoké školy mohou poskytovat nejenom prezenční studium (full-time), ale i distanční studium, či kombinaci těchto typů studií (kombinovaná forma). Nabízejí také některé studijní programy v cizích jazycích. Forma studia, stejně jako vyučovací jazyk, jsou součástí akreditace, kterou v ČR uděluje nezávislá instituce. Celou problematiku vysokoškolského vzdělávání zastřešuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (msmt.cz, 2015) Aktuálně byl v ČR schválen nový vysokoškolský zákon, který vstoupí v platnost 1. září 2016 a bude postupně implementován. Změny budou zejména v akreditačním řízení. Vysoké školy také budou dělit studijní programy na profesně a akademicky zaměřené, což také souvisí s tématem naší studie. Probíhají i odborné diskuse a přípravy novelizace legislativy v oblasti podpory vědy v ČR, jež také významně ovlivní praxi vysokých škol. Mimo jiné se týkají i kooperativního výzkumu s podnikovou sférou. 2.1.1

Analyzovaný soubor

Pro finální analýzu byl vzorek sledovaných subjektů zvolen tak, aby splňoval následující požadavky: •

přibližně 50 % ekonomických fakult a 50 % fakult s jiným studijním zaměřením, 9


•

přibližně z 67 % jsou analyzovány bakalářské a z 33 % magisterské studijní programy.

Detailní analýza byla realizována výzkumným týmem strukturovaně s využitím programu Excel. V následujícím textu jsou uvedeny vybrané výstupy šetření (jednalo se o 59 vybraných studijních programů ze čtyř univerzit v ČR).

2.2 Předměty přímo a nepřímo zaměřené na podnikání Všechny analyzované studijní programy byly zkoumány z hlediska toho, zda obsahují předmět zaměřený na podnikání 1) přímo a 2) nepřímo, tj. předmět zaměřený na podnikání / podnikatele. 1) Za přímo zaměřené předměty jsou považovány ty, které jsou orientovány na malé a střední podniky (MSP) a jež obsahují více oblastí činnosti (např. řízení MSP, základy podnikání, atd.) 2) Vzhledem k výše uvedenému, za nepřímo zaměřené předměty jsou považovány ty, které směřují k obvykle jedné z oblastí podnikání a / nebo ekonomiky (např. management, marketing, finance, účetnictví atd.). Na ekonomických fakultách byl alespoň jeden předmět přímo zaměřen na podnikání v 53 % studijních programů prvního cyklu (bakalářský), a v 20 % studijních programů navazujících (magisterských) ve sledovaném vzorku. V případě neekonomických fakult obsahovalo alespoň jeden předmět s přímým zaměřením na podnikání celkem 40 % z bakalářských a 30 % z magisterských studijních programů u sledovaného vzorku fakult. Vzhledem k tomu, kolik přímo nebo nepřímo zaměřených předmětů pro podnikání bylo zjištěno u studijních programů ekonomických fakult, můžeme konstatovat, že všechny ekonomicky orientované studijní programy obsahují alespoň tři z těchto předmětů. V případě neekonomicky orientovaných fakult existuje 20 % studijních programů bez jakéhokoliv předmětu, který by byl přímo či nepřímo zaměřen na podnikání. Uvedené opět platí pro sledovaný vzorek fakult. 2.2.1

Seznam předmětů přímo zaměřených na podnikání

Na základě analýzy vybraného vzorku studijních programů jsme identifikovali následující seznam předmětů přímo zaměřených na podnikání v těchto programech: • • • • • • • • • • •

Malé a střední podnikání Sociálního podnikání Ekonomika neziskových organizací Podniková ekonomika Základy podnikání Ekonomika a podnikání ve službách Podnikání na internetu Obchodní politika Formální aspekty podnikání Řízení podniku Závazky a odpovědnost při podnikání

Výše identifikované předměty jsou uspořádány v sestupném pořadí podle frekvence výskytu ve studijních programech od předmětů s nejvyšší četností. Detailní záznam a analýza byly zpracovány prostřednictvím tabulkového procesoru Excel. 10


2.2.2

Charakteristika vybraných předmětů přímo zaměřených na podnikání

Stručná analýza obsahu předmětů přímo orientovaných na podnikání (jedná se o předměty, které se vyskytují ve více než jednom studijním programu) přinesla následující zjištění: Malé a střední podnikání Výskyt: 13 (z 50 % jako povinný předmět) z 59 studijních programů Průměrná studijní náročnost dle ECTS: 5,0 Vzdělávací metody: přednáška, diskuse, brainstorming, samostudium Cílem tohoto předmětu je obvykle: popsat vývoj českého soukromého podnikání a informovat studenty o specifické problematice malých a středních podniků v této oblasti: financování a zahájení podnikání a výroby; výběr právních forem podnikání; organizační struktury a dělba práce; majetková a kapitálová struktura malých a středních podniků; další aktivity spojené s řízením a financování malých a středních podniků. Sociální podnikání Výskyt: 4 (100 % povinného volitelném předmětu) z 59 studijních programů Průměrná studijní náročnost dle ECTS: 3,0 Vzdělávací metody: přednáška, diskuse, brainstorming, samostudium Cílem tohoto předmětu obvykle je: seznámit studenty s principy a základy, na kterých je sociální ekonomika postavena, a to nejen v České republice, ale v rámci Evropské unie jako celku. Předmět by měl pomoci absolventům se lépe orientovat v jednotlivých formách sociálních podniků a v rozdílech souvisejících se založením podniků na základě sociální ekonomiky. Pozornost je věnována financování sociálních podniků a využití zisku vytvořeného sociálními podniky. Ekonomika neziskových organizací Výskyt: 3 (100 % jako volitelný předmět) z 59 studijních programů Průměrná studijní náročnost dle ECTS: 3,0 Vzdělávací metody: rozhovor, brainstorming, práce s textem, demonstrace Předmět je zaměřen na neziskové organizace. Cílem je objasnit specifika neziskových organizací. Studenti se seznámí s vytvářením a realizací fundraisingu, s interní a externí komunikací a s měřením výkonnosti v různých formách neziskových organizací. Je také objasněna podstata dobrovolnictví. Podniková ekonomika Výskyt: 3 (100 % jako povinný předmět) z 59 studijních programů Průměrná studijní náročnost dle ECTS: 2,7 Vzdělávací metody: přednáška, cvičení, projekty, prezentace Předmět je zaměřen na základní pojmy podnikové ekonomiky a objasňuje většinu důležitých záležitostí, které se týkají především zajištění provozu společnosti a ekonomických funkcí. Pozornost je také věnována rozhodování a realizaci investic. Finančně-ekonomické aspekty podnikání jsou obvykle dále objasněny v navazujícím předmětu orientovaném na podnikové finance. 11


Základy podnikání Výskyt: 3 (33 % jako povinné a z 67 % jako volitelný předmět) z 59 studijních programů Průměrná studijní náročnost dle ECTS: 3,3 Vzdělávací metody: přednáška, demonstrace Cílem předmětu je praktické seznámení se s legislativou, ekonomikou a podnikáním v konkrétním oboru studijního programu. Ekonomika a podnikání ve službách Výskyt: 2 (100 % jako volitelný předmět) z 59 studijních programů Průměrná studijní náročnost dle ECTS: 5,0 Vzdělávací metody: přednáška, demonstrace Cílem předmětu je poskytnout studentům informace o důležitosti služeb. Jež se díky strukturálním změnám staly velmi významné v národních ekonomikách rozvinutých zemích. Dále je obvykle prezentován úvod do základní typologie služeb, objasněny jsou jejich charakteristiky, a je specifikována identifikace odvětví jednotlivých služeb. Z provedených analýz vyplývá že: • • • • •

53% bakalářských a 20% magisterských studijních programů ekonomicky zaměřených fakult obsahuje alespoň jeden předmět přímo zaměřený na podnikání, 40% bakalářských a 30% magisterských studijních programů neekonomických fakult obsahuje alespoň jeden předmět přímo zaměřený na podnikání, všechny analyzované studijní programy ekonomicky zaměřených fakult obsahují alespoň dva předměty nepřímo zaměřené na oblast podnikání, ve většině případů ale tyto programy obsahují více těchto předmětů (průměrně 15). 20% analyzovaných studijních programů (bakalářských i magisterských) neekonomicky zaměřených fakult nenabízí žádný předmět přímo či nepřímo zaměřený na podnikání, z hlediska uplatňovaných metod výuky převažují tradiční metody, inovativní a aktivizující metody jsou uplatňovány spíše v menší míře.

2.3 Příklady dobré praxe z našich univerzit Dobrá praxe zpravidla popisuje osvědčené metody a přístupy, které fungují ve vybrané organizaci. Těmito příklady dobré praxe se můžeme inspirovat ve smyslu doporučení a po určité modifikaci je používat i v jiných organizacích. V této kapitole budou popsány příklady dobré praxe, které byly nalezeny na jednotlivých vysokých školách v České republice a souvisejí s problematikou podnikatelského vzdělávání a podpory podnikání studentů těchto vysokých škol. 2.3.1

Příklady dobré praxe na univerzitách v České republice

Podnikatelské vzdělávání je na jednotlivých univerzitách v České republice poskytováno na různé úrovni. Na univerzitách v ČR, na rozdíl od těch v USA a západní Evropě, není příliš mnoho ucelených studijních programů zaměřených na podnikání. Nicméně se objevují dílčí snahy tento nedostatek napravit a realizovat kurzy, které se věnují problematice podpory podnikání. Existují rovněž pracoviště, která jsou na podporu podnikání zaměřeny. Největší zku12


šenosti a praxi v dané oblasti má Vysoká škola ekonomická v Praze. V následujícím textu jsou popsány vybrané příklady dobré praxe v rámci vysokých škol v České republice.

2.3.1.1 xPORT Business Accelerator – Vysoká škola ekonomická v Praze Mezi první podnikatelské inkubátory na českých vysokých školách se řadí podnikatelský inkubátor na Vysoké škole ekonomické v Praze. Tento inkubátor existuje již několik let, nicméně na začátku roku 2015 došlo k jeho přejmenování a transformaci s ohledem na rozšíření a inovaci nabídky jeho služeb. V současné době je označován jako xPORT Business Accelerator (bližší informace: http://xport.vse.cz/). Základním cílem xPORTu z hlediska vzdělávání je přiblížit studentům podnikání nejen v přednáškách, ale i v praxi. Mohou zde pomocí zkušených mentorů a za podpory investorů realizovat svoje nápady a založit vlastní firmu. Snahou je vytvářet podnikatelskou komunitu na VŠE v Praze, která propojuje studenty, absolventy i zástupce podnikatelského sektoru. Činnosti tohoto podnikatelského inkubátoru zahrnuje následující 4 oblasti: : •

•

•

•

iPORT – místo pro začínající podnikatele („Od nápadu ke startupu“) Představuje místo pro začínající podnikatele, které podporuje při zahájení podnikání ve smyslu přeměny nápadu do praxe. Studenti získají poradenství, jak správně uchopit podnikatelskou myšlenku a zpracovat podnikatelský plán. Setkávají se s odborníky na různé oblasti a pravidelně od nich získávají zpětnou vazbu. Mohou si také připravit návrh produktu nebo služby, k čemuž mají k dispozici dostatečné zázemí. aPORT – určený pro pokračující podnikatele („Se startupem do světa“) Tato podpora je určena pro rozvoj začínajících firem, které již mají zpracovaný návrh svého produktu nebo mají dokonce produkt hotový. Začínající podnikatel má přiděleného mentora, který s ním intenzivně spolupracuje na rozjezdu podnikání. Jedná se o individuální poradenství, které je šité na míru konkrétní firmě včetně zprostředkování kontaktu na specialisty. cPORT – služba pro firmy („Posuneme váš byznys dál“) Tato činnost nabízí know how odborníků z VŠE zástupcům podnikatelského sektoru, které jim přináší inovativní přístupy a řešení včetně přidané hodnoty. cPORT realizuje inovativní projekty pro zákazníky ve všech oblastech, kterým se VŠE věnuje, a to průřezově. Do týmů, které se na projektech podílejí, jsou zahrnuti i studenti, kteří mají možnost vyzkoušet si teoretické poznatky v praxi. ePORT – vzdělávací činnosti („Přinášíme inspiraci“) Tato oblast má za cíl vzdělávat a rozvíjet studenty a nadějné začínající podnikatele v rámci podpory jejich nápadů. Připravuje vzdělávací program pro jednotlivé projekty, které studenti realizují v inkubátoru (iPORTu). Vzdělávání probíhá formou přednášek odborníků z praxe (např. ze světa technologií, sociálních sítí nebo investic), které jsou určeny pro studenty i veřejnost. Podporuje také výuku VŠE zaměřenou na podnikání. Akce jsou realizovány každý týden semestru (interní) a průměrně dvakrát měsíčně pro veřejnost.

Z pohledu podnikatelského vzdělávání studentů je nejvíce relevantní ePORT, který s ním bezprostředně souvisí. Nicméně i v ostatních oblastech činnosti xPORTu se projevuje snaha přiblížit studentům VŠE poznatky z praxe a rozvíjet tak jejich podnikatelské kompetence. xPORT tvoří spolu s rozvojovým a poradenským centrem (RPC) na VŠE v Praze prostor pro spolupráci univerzity s podnikatelským sektorem. RPC spolupracuje především s personalisty 13


budoucích zaměstnavatelů a specializuje se na kariérní poradenství a nabídku stáží v podnicích. 2.3.1.2 Podnikatelské kluby a soutěže startupů Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci (TUL) od roku 2015 organizuje soutěže pro startupy TUL. Studenti všech fakult TUL se mohou přihlásit se svým nápadem do uvedené soutěže a v případě úspěchu vyhrát hodnotné výhry. V průběhu soutěže mají možnost využívat konzultace odborníků z Ekonomické fakulty i z praxe. Zároveň jsou pro ně organizovány workshopy zaměřené na problematiku podnikání, které jim pomohou při zpracování podnikatelského plánu. Konkrétně se jedná o následující workshopy: • • •

Co je to start-up a jak se dělá? Tvoříme business model. Pokračujeme s business plánem.

V průběhu roku jsou realizovány i další akce, které s uvedeným Student Business Club souvisí a jsou určeny pro studenty TUL. Jedná se např. o přednášky odborníků z praxe na zajímavá témata nebo týden školy podnikání (business workout). Bližší informace lze nalézt na webových stránkách: http://sbc-tul.cz/. Podobné soutěže jsou organizovány i na dalších univerzitách v ČR a vychází ze zkušeností v zahraničí. Jako další příklady lze uvést Invest Day na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde se na podzim roku 2015 uskutečnil druhý ročník soutěže. Bližší informace k soutěži na: http://investday.ef.jcu.cz/. Již 3. ročník soutěže „Byznys trefa“ probíhá v současnosti na Univerzitě Pardubice. V rámci soutěže probíhá kurz „Jak zahájit podnikání“, který je určen pro studenty této univerzity, kteří uvažují o zahájení podnikání a chtějí se dozvědět více informací (např. jak založit firmu, připravit podnikatelský záměr nebo zakladatelský rozpočet). Nemusí se jednat pouze o účastníky uvedené soutěže. Soutěžící mají zároveň možnost konzultovat s lektory své konkrétní záměry. Kurz je v rozsahu semestrálního kurzu, protože se skládá ze 13 bloků, z nichž každý trvá 4 hodiny. Informace o soutěži a kurzu jsou dostupné na: https://vav.upce.cz/soutez-byznystrefa. V soutěži nejde pouze o získání hlavní ceny, ale o skutečnou realizaci původního nápadu studentů a jeho uplatnění v praxi. Umožňuje studentů VŠ rozšířit si obzory a aplikovat teoretické poznatky v konkrétní praxi. Tato skutečnost je podpořena i doprovodnými akcemi, které rozšiřují praktický dopad na větší skupinu studentů. Business club funguje i na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde sdružuje inspirativní a přátelskou komunitu studentů a podnikatelů z regionu Olomoucka. Jedná se o místo, kde se mohou členové klubu potkávat a otevřeně komunikovat. Pořádají přednášky, semináře, diskuse a další networkingové akce, kterých se účastní zajímavé osobnosti z businessu. V tomto klubu jde zatím především o setkávání a propojování podnikatelů začínajících i zkušených (informace na: http://www.podnikanivolomouci.cz/). 2.3.1.3 Západočeská univerzita v Plzni – projekt UNIPRANET a Centrum podnikání FEK Na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) byla problematika podnikání obsažena především v kurzech pro studenty, které byly realizovány v rámci jednotlivých projektů. Kompetence studentů zaměřené na podnikání byly nejvíce podporovány v rámci projektu UNIPRANET. Hlavním cílem tohoto projektu bylo zajistit praxe a stáže pro studenty ZČU i TUL v ČR i v zahraničí. Rozšíření spolupráce mezi univerzitami a budoucími zaměstnavateli absolventů 14


významně přispělo ke zlepšení konkurenceschopnosti absolventů VŠ. V rámci jeho aktivit byly realizovány tzv. zimní školy, které se zaměřovaly na dílčí oblasti zahájení podnikání. Bližší informace o projektu lze nalézt na jeho stránkách: http://unipranet.zcu.cz/. Zimní školy představují interaktivní kurzy, které jsou zaměřené na problematiku podnikání a jsou určeny pro studenty vysokých škol. V průběhu projektu UNIPRANET byly realizovány tři pětidenní kurzy, kterých se zúčastnilo 90 studentů z celé České republiky (dle plánu 30 studentů každý rok). Tematická zaměření jednotlivých škol byla – Základy podnikatelství, Startup & Inovace, Tvář firmy jako konkurenční výhoda. Studenti byli vybíráni po přihlášení na základě motivačního dopisu. Interaktivní kurzy jsou na ZČU realizovány i po ukončení uvedeného projektu, nyní jsou kratší a určené pro studenty, příp. absolventy ZČU. V roce 2015 se uskutečnily dva interaktivní kurzy zaměřené na zahájení podnikání. Kurzy byly ze strany účastníků dobře hodnoceny, proto se plánuje jejich pokračování i v dalších letech s ohledem na možnosti jejich realizace a podpory. V roce 2015 vzniklo na Fakultě ekonomické ZČU Centrum podnikání, které nabízí studentům možnost konzultovat svůj nápad nebo podnikatelský záměr a podílí se na realizaci interaktivních kurzů a workshopů pro zájemce z řad studentů i absolventů (http://www.fek.zcu.cz/divize.php?shortcutdiv=CP). V současné době se uvažuje o rozšíření podpory podnikání pro studenty, resp. absolventy ZČU, a to prostřednictvím vytvoření podnikatelského inkubátoru. 2.3.1.4 Spolupráce vysokých škol v rámci regionu V Moravskoslezském kraji existuje program na podporu rozvoje podnikání, jehož cíle je motivovat a podpořit především studenty VŠ k realizaci vlastních podnikatelských záměrů. Tento program zajišťuje Centrum podpory inovací Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB -TUO) a nazývá se Green Light. Cílem programu Green Light je podporovat zajímavé a v praxi realizovatelné podnikatelské nápady poskytnutím zázemí a služeb (forma podnikatelského inkubátoru). Program se skládá zejména ze tříměsíčního Startup akcelerátoru, v rámci kterého se účastníci připravují na podnikání formou praktických workshopů a individuálních konzultací. Na závěr mohou projekty získat podporu v soutěži Startup Show (http://greenlight.vsb.cz). Některé vysoké školy zvolily podobně jako VŠB-TUO spolupráci v rámci regionu (např. s inovačními centry) za účelem podpory podnikání a podnikatelského vzdělávání. Tento přístup umožňuje VŠ efektivně propojit studenty se zájmem o podnikání a úspěšné podnikatele. Tato spolupráce se projevuje u všech vysokých škol, nicméně u některých škol je hlavním článkem jiný subjekt a vysoké školy vystupují jako partner. Jedná se například o rozvíjenou spolupráci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně s Technickým inovačním centrem na Klubu startup 23 – rozvoj spolupráce a podpory podnikání (přeorientování z původně vzniklého Centra pro podporu podnikání – viz následující kapitola). Klub funguje na bázi platformy pro setkávání, vzdělávání a sdílení informací o podnikání pro všechny zájemce, kteří se do klubu zaregistrují. Mezi aktivity klubu patří rozvoj podnikatelského vzdělávání, diskuse s osobnostmi ze světa podnikání a businessu, konzultace podnikatelských nápadů a plánů, přístup k investorům, networking nebo sdílení dobré a špatné praxe (http://startpodnikani.cz/index.php?open=klub_start_up_23). Vysoké školy v Brně zvolily při podpoře podnikání a podnikatelského vzdělávání také variantu spolupráce, a to konkrétně s Jihomoravským inovačním centrem (JIC). Byl vytvořen Startup club (http://www.startupclub.cz/), který se postupně ze samostatné organizace stal součás15


tí JIC, se kterým úzce spolupracoval. Pod hlavičkou tohoto klubu stále probíhají interaktivní kurzy a diskuse se zajímavými odborníky, které jsou nabízeny v rámci akcí JIC. Tento klub může své aktivity propojit rovněž s akcelerátorem Starcube, který podporuje startupy se zaměřením na internet věcí (https://www.jic.cz/starcube/#page=o-akceleratoru). 2.3.1.5 Příklady nedostatečné udržitelnosti Všechny výše uvedené příklady dobré praxe na vysokých školách v České republice ukazují, že se podpora podnikání a podnikatelského vzdělávání na univerzitách v současné době stále více rozšiřuje a lze očekávat její další rozvoj. Kromě příkladů dobré praxe můžeme bohužel zmínit případovou studii, kde byla relativně dobře rozvinutá podpora podnikání na vysoké škole v současnosti ukončena Konkrétně se jedná o podnikatelský inkubátor Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), který fungoval několik let pod názvem InovaJET. Tento inkubátor fungoval pod InovaCentrem ČVUT a byl otevřen všem studentům nebo vědeckým pracovníkům, kteří chtěli začít podnikat a měli technický inovativní nápad. Jeho cílem bylo pomoci těmto lidem postavit se na vlastní nohy a přispět tak k rozvoji udržitelného malého a středního podnikání v České republice (informace dostupné do konce roku 2015 na: https://www.inovacentrum.cvut.cz/inkubator). Inovacentrum ČVUT včetně podnikatelského inkubátoru bylo k 1. 1. 2016 zrušeno a část jeho činností, z pohledu podnikatelského vzdělávání zaměřených především na transfer technologií, byla přesunuta pod rektorát ČVUT. Na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) je Centrum pro podporu podnikání organizační jednotkou Fakulty managementu a ekonomiky. Jeho cíli jsou propagace myšlenky podnikání v rámci regionu a podpora osob při zahájení podnikání včetně networkingu – komunikační platformy pro všechny zájemce o podnikání. Toto centrum realizovalo v minulosti několik kurzů, nicméně nyní žádné aktivity nevyvíjí a na stránkách není k dispozici příliš mnoho aktuálních informací (http://www.cpp.utb.cz/). V současné době se UTB přeorientovala na spolupráci s Technickým inovačním centrem ve Zlíně (viz Klub startup 23). 2.3.1.6 Dílčí shrnutí k případovým studiím I přes výše uvedené případy, které ukazují, že některé snahy o podnikatelské vzdělávání nebyly udržitelné, lze konstatovat, že přístup a podpora podnikatelského vzdělávání na jednotlivých vysokých školách v ČR roste. Můžeme předpokládat, že tento trend podpory podnikatelství bude na univerzitách pokračovat obdobně jako v zahraničí, jak dokazují některé výše uvedené příklady dobré praxe. Podporu podnikání a podnikatelského vzdělávání rozvíjí buď jednotlivé univerzity, nebo spolupracující subjekty (především na Moravě). Celkově lze konstatovat, že klíčovými faktory pro udržitelnost zmíněných dobrých příkladů je zajištění dlouhodobého financování (některé z uvedených příkladů vznikly v rámci externě financovaných projektů) a odpovídajícího personálního obsazení.

16


3 VÝZKUMNÁ ŠETŘENÍ (HLOUBKOVÉ ROZHOVORY, FOCUS GROUPS A DOTAZOVÁNÍ STUDENTŮ) SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍPRAVU STUDENTŮ PRO PODNIKÁNÍ V rámci projektu byla realizovaná tři výzkumná šetření. První šetření, hloubkové rozhovory s podnikateli, bylo realizováno za účelem získání pohledu podnikatelů, tedy relevantních informantů, na podnikání a přípravu studentů vysokých škol pro podnikání, pohledem podnikatelů. Vlastní postup šetření byl koordinován v mezinárodním týmu projektu, pilotován a připraven dle metodologie výzkumu Creswell (2009), Gray (2009), Saunders, Lewis, Thornhill (2009). Další dvě dílčí výzkumná šetření, focus groups a dotazování, byla cílena na získání informací od studentů posledních ročníků bakalářského a magisterského stupně studia a jejich pohledu na podnikání, podnikatelství a informací o jejich představách a jejich hodnocení vysokoškolské přípravy ve vztahu k podnikání, které se účastnili. V první fázi výzkumného šetření byl realizován kvalitativní výzkum s využitím metod hloubkových rozhovorů a focus groups. Po získání podrobnějších vstupních informací k uvedené problematice, bylo mezinárodním týmem připraveno i dotazování prostřednictvím dotazníku, který byl administrován elektronicky i klasickou písemnou formou. Jedná se tedy o výzkumné šetření se strategií smíšeného výzkumu (Hendl, 2008, Saunders, Lewis, Thornhill, 2009). Metodika jednotlivých částí je dále stručně popsána před vlastním uvedením souhrnných výstupů za dílčí výzkumná šetření.

3.1 Hloubkové rozhovory s podnikateli a experty Účelem hloubkových rozhovorů bylo získat odpovědi od relevantních informantů k předmětu výzkumu a případně tak do hloubky rozšířit poznání reality právě prostřednictvím jejich výpovědí. Byly stanoveny následující specifické výzkumné otázky pro toto dílčí výzkumné šetření: • •

Jaké podnikatelské dovednosti a schopnosti jsou potřebné (pro absolventa univerzity) k tomu, aby se stal úspěšným podnikatelem? Mohou být některé z těchto dovedností/schopností rozvíjeny/naučeny v rámci vzdělávání k podnikatelství na vysokých školách?

Příprava rozhovorů byla provedena týmem na prvním workshopu v září 2014 a následně byla diskutována v lednu 2015 v rámci kulatého stolu v Nitře. Zvolena byla forma polostrukturovaného interview a tazateli byli jen zkušení tazatelé, kteří metodu již dříve využívali. Prostředí interview bylo voleno po dohodě s respondentem (jeho pracoviště, kavárna), délka rozhovoru byla přibližně 60 minut. Pilotáž hloubkových rozhovorů proběhla v průběhu prosince 2014 až května 2015 (celkově 4 rozhovory v ČR – dva zástupci podnikatelů, dva zástupci expertů z institucí řešících oblast podnikatelství). Vyhodnocení pilotáže proběhlo na workshopu v Brně v květnu 2015. Následně byl sestaven finální scénář rozhovorů a vlastní šetření proběhlo v období června 2015 až ledna 2016. V ČR bylo realizováno celkem 15 rozhovorů s podnikateli a tři s experty z institucí, které realizují aktivity v oblasti podnikatelství (hospodářská komora, inovační centrum, agentura rozvoje podnikání). Rozhovory byly strukturovány do pěti tematických celků: • • •

Vnější podmínky (prostředí) pro zahájení podnikání. Podnikatel a jeho personální charakteristika. Podnikatelství a vzdělávací systém (se zaměřením na vysokoškolské vzdělávání). 17


• •

Doporučení pro vzdělávání k podnikatelství (entrepreneurial education) na vysokých školách. Zkušenosti z podnikání a jejich přenos do vzdělávacího procesu.

Archivace dat byla provedena písemnými záznamy hned v průběhu rozhovoru s kontrolou a případným doplněním hned po skončení rozhovoru. Analýza dat byla realizována pověřenými členy týmu po ukončení pilotáže a potom celého dotazování. Získaná data mají kvalitativní charakter. Při zpracování dat bylo použito především analýzy textu ze záznamu rozhovorů s případným vyjádřením četnosti pro vybrané znaky. 3.1.1

Výstupy rozhovorů s podnikateli a experty – hodnocení VŠ přípravy ve vztahu k podnikání

Věk (odhad)

Délka praxe.

Počet zaměstnanců

VŠ vzdělání

*

Ž

30

5

5

X

x

Podnikatelské vzdělávání

X

2

M

28

4

4

X

x

Sportovní management – internetový portál pro rekreační sportovce

X

3

M

37

10

10

X

4

M

28

15

3

X

5

M

44

20

50

X

6

M

34

6

3

X

X

Zahradní architektura

X

7

M

38

13

3

X

X

Poradenství, dotační management, podnikatelské vzdělávání

X

8

M

32

5

5-25

X

X

Stavebnictví

9

M

33

3

2

X

x

Cestovní agentura/kanceláře, poradenství

10

Ž

50

30

5

11

M

56

35

11

X

x

IT – implementace SW, tvorba www stránek

X

12

M

40

24

170

X

X

IT – vývoj aplikací a informačních systémů

X

13

M

60

35

73

X

X

IT – vývoj informačních systémů

X

14

M

65

40

1

X

Poradenství - MSP

X

15

M

45

20

1

X

X

Poradenství – HR, multimédia

X

ø

2:13

41,3

17,6

23,7

14

11

Obchod

Stavebnictví x

Služby

Pohlaví

1

Obor podnikání

Produkce

ID

Tabulka č. 1: Struktura respondentů z řad podnikatelů je zachycena v následující tabulce

X

SEO (internetový marketing)

X

Produkce oken, dveří

X

X

Maloobchod s lokálními výrobky

X X

1

3

11

* Obor podnikání odpovídá (X) či přibližně odpovídá (x) oboru studia Zdroj: vlastní zpracování Celkově bylo dotázáno 15 podnikatelů, z nichž většina absolvovala vysokoškolské vzdělání, což jim umožnilo kvalifikovaně se vyjádřit k hlavním výzkumným otázkám. Výběrový sou18


bor je vhodně diverzifikován z hlediska věkového složení a délky praxe. Všichni podnikatelé řídí firmy patřící do segmentu malých a středních podniků (MSP). V získaném vzorku převažují muži a většina firem byla zaměřena směrem do oblasti terciárního sektoru, což do jisté míry ovlivňuje všeobecnou přenositelnost získaných informací. Na druhou stranu i relativně omezená velikost vzorku (15 respondentů), který byl maskulinní a zkoumal spíše podnikatelství v oblasti služeb, poskytuje zajímavé kvalitativní výstupy. Byly realizovány také tři rozhovory s experty z institucí, které realizují aktivity v rámci podnikatelství. Zde nejsou konkrétně vyhodnocovány, nicméně lze konstatovat, že se názory podnikatelů a expertů v podstatě neliší. Následující výstupy jsou rozděleny podle tematických částí, na které se rozhovory zaměřovaly (viz úvod kapitoly 3.1). Vnější podmínky (prostředí) pro zahájení podnikání Tato oblast se zaměřila na hodnocení obecného prostředí k podnikatelství v České republice a specificky pak na prostředí legislativní. Klíčové výstupy z interview lze shrnout do následujících bodů (pozn. v kulaté závorce je vždy uveden počet respondentů, kteří se přímo vyjadřovali daným způsobem). Většina dotazovaných podnikatelů se shodla na tom, že kdo opravdu chce v ČR začít podnikat, tak mu v tom principiálně nic nebrání. Na druhou stranu byly identifikovány omezující faktory, které prezentujeme jako návrhy pro zlepšení obecného podnikatelského prostředí v České republice: • • •

• • • • •

Snížení administrativního zatížení (7) – aktuálně často nepřehledné, mnoho povinností, kontrol apod. Zjednodušení legislativy (5) - aktuálně je např. neprůhledná, komplikovaná, stále se měnící. Zlepšení image podnikatele (5) – zde diskutován i spíše negativní vliv médií, závist, nedůvěra v podnikatele. o Konstatování, že se lepší – publikují se příběhy úspěchu, best practices (3). o Více akcí pro odstranění obav z podnikání, změnu vnímaní podnikání (3). Zlepšení vymahatelnosti práva (3). Zjednodušení zaměstnávání (3) - myšleno i snížení ceny práce (nákladů na zaměstnance). Zlepšení transparentnosti trhu (3) – zde specificky oba respondenti v oblasti stavebnictví hovořili spíše o netransparentnosti, např. byly zmiňovány veřejné zakázky. Zlepšení komunikace mezi úřady (2). Koncentrace administrativy do jednoho místa (2).

Specificky byla s několika respondenty diskutována problematika české mentality v několika kontextech: • • • •

Závist, resp. neodpouštění úspěchů, podnikání chápáno často až jako neetické (vztah veřejnosti a podnikatelů). Neúspěch = problém (společnost hodnotí neúspěch velmi negativně). Neochota riskovat, konzervativní přístup (jistý risk jako aspekt úspěchu podnikatele). Nedostatek sebevědomí („Češi jsou úspěšní, jen si to neuvědomují“).

19


Pozitivní komunikace o podnikání, prezentace úspěchů by i v tomto aspektu mohly pomoci. Problémem ale může být získání podnikatelů, kteří jsou ochotni svůj příběh/úspěch či dokonce neúspěch veřejně prezentovat. Požadavky podnikatelů se dají shrnout do potřeby stabilního, jednoduchého a předvídatelného legislativního a administrativního prostředí. Což lze také shrnout jako požadavek transparentního obecného prostředí k podnikání. 2 respondenti současné prostředí v ČR hodnotí jako v podstatě transparentní, 2 ho označují za zlepšující se, ale 11 respondentů se spíše přiklánělo k tomu, že takové prostředí v ČR zatím ještě není. Zde je však třeba konstatovat, že nikdo z nich neoznačil současné prostředí jako nevhodné k podnikání, nebo bránící podnikání, spíše vyjádření směřovala k tomu, že by prostředí mohlo být „lepší“, transparentnější, stabilnější, což by obecně podpořilo rozvoj podnikatelství v ČR. Za důležitou lze rovněž pokládat změnu postojů k riziku a neúspěchu a zlepšení image podnikatele (v médiích se často jako podnikatelé prezentovali spíše „podnikavci“, i když situace se postupně zlepšuje (viz např. Příběhy úspěchu v časopisu Ekonom). Podnikatel a jeho personální charakteristika V této části interview se respondenti zamýšleli nad svou motivací k podnikání a nad nástroji, které by zvýšily motivaci k podnikání obecně. V další části pak byly analyzovány osobnostní charakteristiky nutné/vhodné pro podnikání. V poslední části se pak respondenti zabývali potřebou vlastního kapitálu pro začátek podnikání. Z hlediska vlastní motivace k podnikání uváděli podnikatelé nejčastěji následující: • • • • • • • •

Svoboda/nezávislost/dělat si věci po svém/samostatná činnost (10). Seberealizace/snaha zjistit, jestli to dokáže/něco dokázat (7). Výdělek (4). Volná pracovní doba (2). Realizace vlastních nápadů (2). Příležitost. Inspirace od úspěšných. Jiná možnost nebyla.

Je zřejmé, že klíčovými motivátory jsou nezávislost/samostatnost a potřeba seberealizace, až s odstupem byly uváděny finanční faktory. Z hlediska aktivit, které by mohly podpořit studenty pro zahájení podnikání, byly často opakovány aspekty zmíněné v předchozí části zabývající se makroprostředím. Podnikatelé jmenovali následující možnosti podpory motivace k podnikání: • • • • • • • • • • •

Lepší vnímání podnikání ve společnosti (4). Vnímání neúspěchů jako běžné součásti podnikání (3). Podpora stáží/praxí (3). Naučit se věřit sami sobě (3). Podnikání je kariérní možnost (3). Příběhy úspěchu (2). Nutnost mít dobrý nápad/produkt (2). Snížení administrativní zátěže (2). Rozvíjení podnikatelského myšlení (2). Virtuální firmy ve vzdělávání. Dostupnější půjčky pro začátek podnikání. 20


Některé zmiňované aspekty již indikují možné prostředky použitelné v oblasti vzdělávání (např. více praxí, rozvoj podnikatelského myšlení, využití virtuálních/fiktivních firem). V další části rozhovoru byla snaha zjistit, jaké schopnosti, dovednosti, charakterové vlastnosti by měl mít podnikatel. Cílem bylo najít takové oblasti, na které je možné se zaměřit ve vzdělávacím procesu. Byla jmenována poměrně široká škála: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Komunikace (5) Time management (4) Odvaha (promyšleně) riskovat (4) Znalost IT (4) Právní přehled (4) Umění (se) prezentovat (4) Řízení a motivace lidí (4) Přesvědčování druhých/vyjednávání (3) Delegování/důvěra (3) Marketing (3) Základní chápaní/znalost ekonomiky/ekonomických procesů (3) Proaktivita (3) Zvládání stresu (2) Kreativita (2) Rozhled (2) Odvaha nést zodpovědnost (2) Rozhodování (2) Integrace poznatků z různých disciplín (2) Umění čerpat z jiných příkladů Umění poradit si v každé situaci Flexibilita Znalost – legislativa, trh, strategie, plánování, cílové skupiny Manažerské účetnictví Schopnost definovat úkoly/procesy Schopnost vytyčit si cíl a jít za ním

Klíčovou charakteristikou dobrého podnikatele se zdá být schopnost komunikace, prezentace a přesvědčování. Z hlediska znalostí pak byly nejčastěji zmiňovány, ve smyslu základ/pochopení, znalost IT, přehled o legislativě marketing, chápání základních ekonomických pravidel/procesů. Tyto znalosti pak usnadní klíčová rozhodování i zvládání administrativy. Za důležité byly považovány mj. práce s lidmi, ochota riskovat, delegování a důvěra, proaktivita. Souhrnně lze konstatovat, že klíčová je oblast soft skills, důležitou roli hrají také osobnostní charakteristiky. Ohledně potřeby a dostupnosti vlastního kapitálu pro začátek podnikání se podnikatelé vyjadřovali takto: • • • • •

Dostupnost kapitálu závisí na oboru podnikání (7). Není nutný, ale pomůže/urychlí/zklidní (6). Nutnost hlídat cash-flow (3). Ideální je mít zajištěný kapitál na první rok (půl roku) podnikání – zklidňuje to (3). Není to podstatný důvod k nezahájení podnikání (2). 21


• •

Není obtížné získat (2). Problém je spíše neochota podnikání věnovat čas.

Obecně lze konstatovat, že v očích respondentů není dostupnost vlastního kapitálu klíčová pro start podnikání. Nicméně jistý finanční polštář v začátku podnikání pomůže soustředit se na produkt firmy, a ne na úhradu běžných nákladů. Podnikatelství a vzdělávací systém (se zaměřením na vysokoškolské vzdělávání) V této poměrně stručné části rozhovoru bylo zkoumáno, jestli podnikatel začal podnikat v oblasti, ve které studoval. Odpovědi jsou zaznamenány v tabulce v úvodu kapitoly – 11 respondentů začalo podnikat v oblasti studia (či se jí alespoň zčásti blížili). Nicméně při hodnocení využití znalostí ze studia se vyskytovaly rozdíly. V podstatě platilo, že absolventi technických oborů (včetně zahradní architektury) využívali znalosti a dovednosti ze vzdělávání i v oblasti produktové/technologické, i když často bylo indikováno pouze částečné využívání, především na začátku podnikání. Absolventi ekonomických (společenskovědních) oborů pak spíše využili znalosti z oblasti strategického plánování, základů práva, marketingu, komunikace, financí a účetnictví. Přibližně polovina respondentů uváděla využití znalosti IS/IT v rovině uživatelské. Pouze dva respondenti nepoužili žádné získané znalosti. Většina respondentů však indikovala, že pro podnikání jako takové vlastně není vysokoškolské vzdělávání důležité/klíčové. Souhrnně spíše respondenti využili oblast soft skills, kterou ale zároveň považovali za nedostatečně pokrytou v rámci vzdělávání. Absolventům technických oborů chyběly ve vzdělávání základy ekonomiky, marketing, vedení lidí, financí a cenotvorby. Vícekrát bylo řečeno, že je třeba klást větší důraz na poznatky z praxe ve výuce, a především na realizaci praxí, ideálně zahraničních, během studia. Tedy již během studia propojovat „teoretické“ a praktické zkušenost. Výstupy by se daly také shrnout do tvrzení, že čím více roste firma, tím více podnikatelé využívají spíše oblast soft skills a vedení lidí a naopak za méně potřebné považují technické/odborné znalosti (zde se často mluvilo o zaměstnancích nebo outsourcingu jako o nositelích „hard skills“). Doporučení pro vzdělávání k podnikatelství na vysokých školách Tato oblast rozhovoru se zaměřovala na hodnocení vysokoškolského vzdělávání, zajímal nás jak subjektivní názor (vlastní studium), tak i objektivizovaný názor na základě podnikatelské praxe. Byly zjišťovány i názory na využití některých vybraných nástrojů ve vzdělávání k podnikatelství. Zajímal nás též názor na případný finanční podíl firem na vzdělávacím procesu. 8 respondentů konstatovalo, že by během vlastního studia více dbalo na získávání praktických zkušeností během praxí/stáží v ČR i v zahraničí. Dalšími aspekty by bylo využití spíše logiky než memorování, důraz na cizí jazyky, naučit se cenotvorbu (dotazovaný z oblasti stavebnictví). 7 respondentů bylo toho názoru, že vysokoškolské vzdělávání může pomoci jak s vlastním nápadem/produktem, tak i s podpůrnými činnostmi (daně, administrativa, legislativa apod.), Tři (3) podnikatelé konstatovali, že je klíčové zaměřit se především na podpůrné činnosti (jsou toho názoru, že podnikání se nedá naučit), a pět vidí vysokoškolské vzdělávání i jako zdroj motivace k podnikání (naopak jeden toto stanovisko přímo negoval). Opět byla zmiňo22


vána důležitost ukázky přínosů podnikání, příběhů. Z hlediska motivace k podnikání byla rozpoznána klíčová role učitele. Podnikatelé nalézají následující slabé stránky výuky na VŠ: • • • • • • • • • • •

Neučí se prakticky a aplikovaně, příliš akademicky (9). Výuka je příliš detailní (7). Výuka je bez souvislostí (7). Nedostatek týmové práce (7). Chybí kontakt učitelů a praxe (7). Chyběl předmět zaměřený na podnikání a jeho aspekty (3). Bez tlaku na kvalitní výstupy/výsledky (3). Slabý tlak na výsledek a jeho kvalitu (2). Příliš příkladů z velkých podniků (2). Chyběly informace o možnostech financování podniků, dotační management (2). Přílišná kvantita informací (2).

Respondenti naopak doporučují intenzivněji se věnovat těmto oblastem: • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Více stáží/praxí, i zahraničních (7). Základní finanční aspekty podnikání, manažerské účetnictví, controlling z hlediska principů (5). Propojovat poskytované informace (4) – „učit celostní medicínu“, „učit, jak postavit dům, a ne rozebírat jednotlivé cihly, maltu apod.“. Důraz na týmovou práci (3). Podpora založení firmy (3). Projektové učení – odpovědnost za projekt včetně prezentace, marketingu – až jednoroční projekty (3). Učit hledat (tržní) příležitosti (3). Důraz na výsledek práce – termín, cena, kvalita – i ve vzdělávacím procesu (2). Počítačová gramotnost. Hraní rolí. Psychologie. Kreativita. Učit rozumět světu. Marketing. Plánování. Business plán. Komunikace. Důraz na výuku jazyků, specificky angličtiny. Aktivnější práce a role učitele.

11 respondentů souhlasí se zapojováním podnikatelů/praktiků do výuky, ať jako přednášejících, nebo v rámci diskuzí apod. Menší podporu u dotazovaných měly programy stínování manažerů/podnikatelů (shadowing), souhlasilo s nimi 8 podnikatelů. Bylo uváděno, že se hodí spíše pro stínování výkonných (manažerských) pozic ve větších firmách (MSP mají časové omezení), z hlediska podnikatelství pravděpodobně nebude mít takový význam. Navíc je zde obava ze ztráty know-how. 23


Třikrát byl jmenován mentoring a dvakrát inkubační aktivity jako další možnosti pro podporu podnikatelství na VŠ, až do roviny podpory realizace vlastních nápadů studentů. Čtyřikrát byly zmíněny virtuální/fiktivní firmy jako dobrý prostředek pro reálnější vyzkoušení si nabytých znalostí a dovedností. Zároveň tyto přístupy snižují šok z přechodu mezi vzděláváním a praktickým životem. Další diskutovanou oblastí byla finanční podpora vzdělávacího procesu na VŠ ze strany firem. V podstatě bylo konstatováno, že přímá finanční podpora vzdělávací instituce spíše nepřipadá v úvahu. Ale podnikatelé si dokáží představit podporu konkrétních studentů, ať již v rovině finanční, tak ale především z hlediska dlouhodobé spolupráce již během studia, konzultací, mentoringu. V podstatě se v takovém případě jedná o vyhledávání talentů pro jejich firmy, což je pro ně přínosné. Většina respondentů uváděla, že spolupráce je možná, vhodná, ale musí být oboustranně výhodná, tedy musí přinášet firmě nějakou protihodnotu (hledání talentů, zpětná vazba na produkt, marketingovou kampaň, práce na společném projektu apod.). Jednou byla zmíněna i možnost zadávání zakázek vysokým školám. Zkušenosti z podnikání a jejich přenos do vzdělávacího procesu Poslední částí rozhovoru byla diskuze týkající se vhodnosti prezentace neúspěchů ve výuce, tj. jestli je dobré prezentovat i chyby, neúspěchy. Principiálně se respondenti shodovali, že pro základní eliminaci rizik a hrubých chyb je to možné a i vhodné, např. formou případových studií, příkladů. Nicméně obecně je podnikání přirozeně spojeno s chybami a omyly a vyvarovat se jim nejde, ani tomu nelze naučit, natož chyby či neúspěchy naplánovat. Minimálně pět respondentů bylo toho názoru, že v každém případě je důležité ukazovat realitu/skutečnost v pozitivním světle. Naopak byly zaznamenány dva názory, že školy často učí o rizicích, což pak v konečném důsledku může fungovat jako demotivátor pro zahájení podnikání. Významným zdrojem potenciálních chyb může být neznalost právního prostředí, chyby a problémy vznikají ze špatného čtení smluv. Zde by tedy bylo vhodné např. rozebírat vzorové smlouvy a vůbec zvyšovat právní povědomí studentů. Podobným zdrojem pro předmět podnikání může být seznam „nedůležitých“ chyb, které mohou mít fatální následky pro firmy. Vhodnou výukou je možné pojmenovaná rizika ošetřit technikami managementu rizik např. checklisty, seznamy povinností apod. Závěrem prezentujeme v rozhovorech čtyřikrát zmíněnou myšlenku. Respondenti navrhovali rozdělení studentů dle jejich osobnostních a dalších předpokladů pro pracovní život (podnikatelé, zaměstnanci, úředníci…) a vzdělávat je specificky s ohledem na jejich pravděpodobné budoucí pracovní uplatnění. Některé výukové metody vhodné pro budoucí podnikatele totiž mohou být nevhodné pro budoucí zaměstnance bez ambicí (či vůbec bez vrozených schopností) k podnikání. K tomu se váže i diskuze, která byla rozvinuta v rámci některých z rozhovorů o tom, jestli se podnikání dá naučit, či je do jisté míry „vrozené“. Většina dotazovaných se větší či menší měrou přikláněla k tomu, že se jistě dají vlohy k podnikatelství rozvíjet, ale že určité osobnostní charakteristiky jsou pro podnikatele v podstatě nezbytné. Na druhou stranu přibližně polovina respondentů doporučovala před startem podnikání získat praktické zkušenosti (ať již jako zaměstnanci, nebo například již při studiu samostatnou prací, ovšem bez tlaku na zajištění si živobytí).

24


3.2 Focus Group – dotazování studentů finálních ročníků Bc. a NMGr. studia Metoda focus group (FG) byla zvolena pro její přednosti, kdy na základě diskuse s vybraným panelem respondentů (nositelé informací) a pod vedením odborného moderátora získáváme informace o názorech panelistů na zvolené téma – problematiku. Společně s hloubkovými rozhovory představovala kvalitativní vstup do realizovaného smíšeného výzkumu. Při přípravě výzkumu jsme vycházeli z metodologie dle Hair et al. (2000), Eger, Egerová (2014), Gray (2009). O použití metody bylo rozhodnuto v září 2014. Na tomto základě byl sestaven scénář pro pilotní fázi, která byla realizovaná českým týmem v říjnu až v listopadu 2014 (6 skupin respondentů z ekonomické fakulty) a prezentována byla na workshopu v únoru 2015 v Nitře. Pilotáž byla provedena zkušenými výzkumníky, kteří měli již řadu zkušeností s touto metodou. Bylo rozhodnuto, že záznam bude provádět zapisovatel (z důvodu otevřenosti v diskusi a zachování anonymity nebylo doporučeno použít video-záznam) a po skončení práce skupiny bude záznam zkontrolován a doplněn moderátorem diskuse. Příposlech byl realizován zacvičujícím se výzkumníkem. Doporučený počet respondentů byl 8 – 12 pro jednotlivou FG. Na základě získaných zkušeností byl původní scénář již jen mírně doplněn (červen 2015, workshop v Brně) a realizován při vlastním mezinárodním výzkumu. Bylo rozhodnuto, že minimálně bude provedeno šetření u 3 skupin respondentů studentů z ekonomických fakult a u 3 skupin studentů z neekonomických fakult v každé zemi (dodatečné FG v ČR byly realizovány v říjnu – listopadu 2015). Na workshopu v listopadu 2015 v Krakowě byly výstupy z focus groups prezentovány za všechny čtyři týmy projektu V4 a byly porovnány poznatky z dílčích závěrů před zpracováním národních zpráv. Za ČR bylo celkem realizováno 7 FG se studenty z ekonomické fakulty a 3 FG se studenty z neekonomických fakult (2 FG studenti z elektrotechnické fakulty a fakulty aplikovaných věd a 1 FG studenti zdravotnických studií) ZČU v Plzni. 3.2.1

Výstupy focus groups se studenty finálních ročníků bakalářského a magisterského studia: podnikatel a podnikání, příprava studentů VŠ pro podnikání

Hlavní výzkumné otázky ze scénáře pro FG: • • • • • •

Co si představujete pod pojmem vzdělávání pro podnikání či vzdělávání k podnikatelství? Jaké důležité znalosti by měli mít absolventi, aby byli schopni zahájit své vlastní podnikání? Jaký je váš názor na vaši připravenost k podnikání v souvislosti s absolvováním studia na vysoké škole? Zvažujete, že začnete podnikat? Máte dost informací pro zahájení podnikání? Máte doporučení, návrhy, náměty pro zlepšení přípravy mladých lidí – studentů na univerzitě – k podnikání?

25


Tabulka č. 2: Stručná prezentace vybraných výstupů z FG: Co rozumíte pod pojmem podnikatel? (Kdo to je?) Studenti ekonomických fakult

Studenti neekonomických fakult

Úspěšný podnikatel:

Úspěšný podnikatel:

• umí zvládat tlak, • je zkušený, • zahájil vlastní podnikání a zvládá konkurenci, • vytvořil produkt a umí jej uplatnit na trhu, • je orientován na zákazníky i na trh, • má talent pro podnikání.

• • • • • • •

je ziskový, dává práci dalším lidem, jeho zaměstnanci jsou spokojeni, on či ona umí reagovat na změny trhu, má dobré myšlenky, ví, co lidé potřebují a chce jim to dát, má dobré jméno na trhu.

Znalosti, dovednosti, zkušenost … podnikatele (Jaké má mít?) Studenti ekonomických fakult


Podnikatel:

Podnikatel:

• má znalosti z marketingu, umí vytvořit • rozumí trhu, na kterém se pohybuje, podnikatelský plán, rozumí legislativě a • zná účetnictví, je schopen analyzovat trh, • rozumí oblasti podnikání, • umí získat kapitál, • má základní ekonomické dovednosti, • umí komunikovat (soft-skills), • zná, jak realizovat podnikání a to i v dal• dokáže vést druhé a mít autoritu, ších zemích, • má cíl, vizi, je schopen přijímat rozhod- • zná směr či zaměření organizace, kterou nutí pod tlakem a také se adaptovat, řídí, • zvládá prezentaci na veřejnosti, • umí vycházet s lidmi (soft-skills), • zná účetnictví a daně, • ví jak, a umí získat kapitál. • umí získávat informace, • zná cizí jazyk, je schopen jej použít. Připravenost k podnikání (Cítíte se připraveni pro zahájení podnikání?) Studenti ekonomických fakult


Nesetkali jsme se s předmětem speciálně Nemají praktické zkušenosti, nemají znalosti potřebné pro podnikání, nemají ani nápady – zaměřeným na podnikání. Výuka je spíše teoretická a nepřipravuje pří- náměty a ani kapitál. mo k podnikání. Pociťují nedostatek praxe.

Argumentace studentů: nejsme připraveni být podnikateli. Neměli jsme předmět zaměřený Cca 1 z 10 vyjádřil připravenost – ochotu – na podnikání. zahájit vlastní podnikání po absolvování VŠ. Stručně: téměř všichni účastníci ze všech Také myšlenka: „Nikdo nemůže být zcela skupin vyjádřili, že se necítí připraveni pro připraven pro podnikání, musí naskočit a podnikání. Vnímají rozdíl mezi managemen- věřit, že to dobře dopadne.“ tem (na nižší a střední úrovni) a podnikatelem a domnívají se, že jsou připravování 26


zejména pro roli manažera. Doporučení studentů ke vzdělávacímu procesu na VŠ ve vztahu k orientaci na podnikání Studenti ekonomických fakult


• Výhodou by bylo zařazení fiktivních firem (založení firmy) a navázání užší kooperace s podnikateli v průběhu studia. • Studenti by uvítali více diskusí, více reálných aplikací IT, větší prostor pro odbornou jazykovou přípravu, projekty. • Dalším doporučením je zavedení průběžné praxe a více vzdělávacích exkurzí ve firmách. • Doporučují zavedení předmětu přímo k podnikání a se zaměřením na zahájení podnikání. • Neorientovat se jen na výrobní podniky, ale více i na služby. • Více případových studií • Více předmětů v angličtině a více komunikace v cizím jazyce. • Simulace založení firmy. • Projekty zaměřené na reálnou problematiku trhu. • Více výuky ve formě workshopů. • Semináře s lidmi s bohatými zkušenostmi z praxe. • Případně i online lekce s experty.

• Setkání s úspěšnými podnikateli ve smyslu získání zkušeností z dobré praxe. • Výuka s experty. • Více projektové výuky, realizace projektů od vzniku produktu až po jeho umístění na trh (nemají zkušenosti, jak to realizovat). • Předmět, který by uvedl do základů podnikání, včetně setkání s podnikateli a prací s reálnými dokumenty apod. • Bakalářské programy rozšířit na 3,5 až 4 roky a z toho cca 1 rok by byly různé formy praxe. • Více začlenit spolupráci s firmami, lekce s experty z praxe, zakládání fiktivních firem.

Zdroj: vlastní zpracování Před vlastním souhrnem uvedeme výběr ze zajímavých tvrzení: Podnikatel: „Ona nebo on vidí dál do budoucnosti, je kreativní, odpovědný a má hodně nápadů.“ „Úspěšný podnikatel má nápad, který lze uplatnit na trhu a má image.“ „Podnikatel by měl být odpovědný vůči svým zaměstnancům, zákazníkům a kooperujícím firmám.“ Zahájení podnikání: „Nemáme podnikatelského ducha.“ „Chceme být nejdříve zaměstnanci.“ „Pokud bych zahájil-a podnikání, tak nejlépe se zaměstnáním sama sebe (menší riziko), bez zaměstnanců.“ Doporučení pro vzdělávání k podnikatelství: „Nejlepší je po absolvování univerzity získat více praktických zkušeností a teprve později zkusit podnikat.“ „Je důležité připravovat studenty pro roli podnikatele a ne jen pro roli manažera.“ 27


„Potřebujeme získat skutečnou praxi ve firmách, nejenom dělání kávy apod.“ „Spíše potřebujeme poradit od toho, kdo již úspěšně podniká, kdo to zná.“ Stručný souhrn z FG s komentářem: Realizované FG se studenty umožnily lépe do hloubky pochopit problematiku přípravy podnikání z pohledu studentů a přinesly i řadu námětů pro zkvalitnění vzdělávacího procesu na VŠ. Stručně můžeme uvést, že studenti si jsou vědomi odpovědné a nejednoduché role podnikatele v současné společnosti na konkurenčním trhu. Řada z nich si uvědomuje, že úspěšné podnikání ne zcela souvisí s úrovní formální kvalifikace včetně absolvování vysoké školy. Nicméně VŠ diplom chápou jako určitou výhodu i pro vstup do podnikání. Studenti ekonomické fakulty hodnotí svoji přípravu jako přípravu pro roli manažera a pociťují nedostatek předmětu orientovaného přímo na podnikání a zejména na zahájení podnikání. Jsou si vědomi svých znalostí z marketingu, managementu, financování a účetnictví atd., ale požadují více výcviku v komunikačních dovednostech, aplikačních činnostech a samozřejmě účinnější praxi. „Jako absolventi VŠ máme znalosti a dovednosti, ale ne představu o podnikání a nemáme praxi.“ Toto je velmi častý názor objevující se ve všech FG se studenty ekonomických oborů. Studenti neekonomických fakult se necítí vůbec připraveni pro zahájení vlastního podnikání. Bez předmětu zaměřeného na podnikání a dalšího výcviku v řadě oblastí ve většině nevěří, že mohou zahájit podnikání. Obě skupiny požadují zařadit do vzdělávání praktičtější výcvikové formy a metody výuky a samozřejmě odborná setkání s úspěšnými podnikateli. V doporučeních se dále často objevovalo: projekty, založení fiktivní firmy, komunikační dovednosti, výcvik ve vedení lidí a prezentování (také kreativita a „mít nápad“). Na jedné straně je asi správné, že řada studentů chce nejdříve po absolvování studia získat praxi a potom zvážit, zda nezkusí i podnikat. Na straně druhé, proti například studentům z Polska, je jejich odhodlání začít hned po absolvování VŠ podnikat velmi nízké. Zajímavé je ale také zjištění, že mnozí studenti uvedli, že by si potřebné informace pro zahájení podnikání dokázali najít na internetu. Jen někteří odkázali na to, že by se zeptali známého, který podniká či rodičů, nebo že by se obrátili na BIC či pobočku hospodářské komory. Pro Fakultu ekonomickou ZČU v Plzni je přínosné, že již od realizace projektu Unipranet (2011-2014) pravidelně podporuje začlenění podnikatelů a expertů do výuky stávajících předmětů, včetně fakultativních akcí. Od nové akreditace (2015) je do studijních plánů na bakalářském stupni studia nově zařazen předmět Základy podnikání. Doporučení studentů ovšem obsahují více námětů pro zkvalitnění výuky, které je vhodné implementovat do stávajících studijních programů. Zkvalitnění praxe tak, jak ji požadují studenti, je ovšem za stávajícího systému, včetně motivace podniků, velmi obtížné.

28


3.3 Dotazování studentů posledních ročníků Bc. a NMGr. studia k podnikání prostřednictvím dotazníku Za účelem detailnějšího poznání problematiky bylo výzkumným týmem rozhodnuto, že po vstupním kvalitativním výzkumu s využitím hloubkových rozhovorů s podnikateli a focus groups se studenty, bude ještě realizováno dotazníkové šetření u větší skupiny respondentů u studentů ekonomické fakulty, kteří by především měli být připravováni pro podnikání. Dotazník byl sestavován v mezinárodním týmu pod vedením kolegů z Polska a ze Slovenska a v pilotáži byl oponován experty z dalších zemí. Následně byl dotazník na národní úrovni přeložen a upraven tak, aby odpovídal národní terminologii v oblasti dotazování (2. pol. 2014). V březnu 2015 proběhlo pilotní ověřování dotazníku jeho vyplněním několika respondenty v ČR v rámci předvýzkumu. Vlastní administraci si na národní úrovni na své univerzitě zajišťoval vždy každý partner výzkumu. V ČR proběhlo dotazování s využitím dotazníku na Fakultě ekonomické ZČU v Plzni v květnu a v říjnu 2015 a to v elektronické formě a dodatečně v listopadu 2015 v písemné formě za účelem zvýšení počtu respondentů (jednalo se o záměrný výběr respondentů). Celkem bylo v prvním kole vyplněno 146 dotazníků v elektronické formě, z nichž tři byly pro neúplnost vyřazeny, v písemné formě bylo odevzdáno 27 dotazníků, z nichž jeden byl pro neúplnost vyřazen. Platných dotazníků bylo tedy celkem 169. Po dohodě s partnery bylo v ČR realizováno dodatečné šetření písemnou formou. V tomto dodatečném šetření bylo odevzdáno 45 dotazníků, z nichž dva byly pro neúplnost vyřazeny. Celkový počet platných dotazníků byl 212. K této části výzkumu byly stanoveny následující specifické výzkumné otázky: • • • • • 3.3.1

Jaké mají studenti vyššího ročníku ekonomické fakulty zkušenosti s podnikáním? Jak často se během studia věnovali aktivitám souvisejícím s podnikáním? Chtějí po ukončení vysoké školy podnikat nebo být zaměstnanci apod.? Jakou mají představu o důležitosti vybraných aktivit pro podnikatele? Jak hodnotí svoji připravenost – schopnost realizovat vybrané aktivity? Vybrané výstupy z realizovaného dotazníkového šetření

V následujícím textu uvádíme vybrané výstupy z dotazníkového šetření Do šetření bylo zapojeno celkem 212 studentů, z toho 159 žen a 53 mužů ve věku 19 – 27 let. Uvedené dokumentuje obvyklé rozložení studentů dle pohlaví a věku na ekonomických fakultách v ČR 187 studentů bylo studenty 3. ročníku bakalářského studia a 25 studentů bylo studenty 2. ročníku navazujícího magisterského studia. 193 studentů uvedlo, že má již pracovní zkušenosti nebo absolvovali během studia stáž v zahraničí. 122 studentů, tj. 73 % z našeho souboru dále uvedlo, že mělo v době šetření pracovní úvazek různé velikosti. Uvedené je možné považovat za pozitivní zjištění, neboť studenti tak získávají během zapojení do pracovního procesu potřebné poznatky a zkušenosti, které mohou využít v budoucnu pro vlastní podnikání. Nezanedbatelná je i výchovná role ve smyslu získání nezbytných pracovních návyků, které jsou jedním z předpokladů úspěšného podnikání.

29


Zajímavým je také zjištění, že 84 respondentů uvedlo, že někdo z rodičů nebo sourozenců založil firmu. I tato skutečnost může být významným impulzem pro zahájení vlastního podnikání. Na klíčovou otázku k připravenosti studentů k podnikání odpověděli respondenti následovně, viz obr. č. 1: Obrázek č. 1: Odpovědi na dotaz: Jsem připraven stát se podnikatelem

Zdroj: vlastní zpracování Z obrázku je patrné, že 31 % respondentů zcela souhlasí a spíše souhlasí s uvedeným tvrzením, naopak 42 % respondentů, budoucích absolventů ekonomické fakulty uvedlo, že zcela nesouhlasí a spíše nesouhlasí s uvedeným tvrzením. Obrázek č. 2: Odpovědi na položku: Vážně uvažuji, že začnu podnikat

Zdroj: vlastní zpracování K uvedené položce se 34 % respondentů vyjádřilo, že s tvrzením spíše souhlasí či zcela souhlasí. Tento fakt upozorňuje na fakt, že již během posledního ročníku studia na ekonomické 30


fakultě by bylo vhodné více se zaměřit na tuto skupinu studentů z hlediska jejich budoucí podnikatelské orientace, viz poznatky z první kapitoly a doporučení expertů a studií OECD a EU k podnikatelskému vzdělávání. Dále uvádíme podrobnější členění odpovědí u vybraných následujících položek dotazníku. Odpovědi jsou zobrazené v relativních četnostech a otevírají diskusi nad připraveností studentů v určitých oblastech na základě jejich sebehodnocení. Pozitivní je, že procento hodnotících studentů s negativním vyjádřením (velmi špatná úroveň), pouze s výjimkou poslední položky, je velmi nízké a obvykle se týkalo jen 2 – 5 studentů. Naopak velmi dobře se v položkách většinou hodnotí cca 30 studentů. Tabulka č. 3. Vlastní ohodnocení úrovně vybraných schopností (v %). Jsem schopen:

Zdroj: vlastní zpracování Vysvětlivka: světlezelená = více jak 50% studentů se hodnotí pozitivně, tmavě zelená = více jak 60% studentů se hodnotí pozitivně ve zvolených položkách. Jak je patrné z tab. č. 3, respondenti se nejlépe ohodnotili v položkách schopností Delegovat úkoly a odpovědnosti svým zaměstnancům, Účinně řešit každodenní problémy a krizové situace a také v položce jsem schopen Jasně a stručně objasňovat své záměry pro podnikání. Zde je to dokonce přes 60 % respondentů, zatímco připravenost podnikat vyjádřilo jen 31 % respondentů. Určitý rozpor více objasňují závěry z focus group, jež jako metoda umožňuje více do hloubky poznat sledovaný jev. Stručný závěr k dotazníkovému průzkumu: Výsledky ukazují spíše pestrost výstupů ve studentském sebehodnocení v připravenosti ve vybraných oblastech, jež jsou obecně potřebné pro kompetentnost absolventa v oblasti podnikání. V dotazníku cca 31 % studentů vyjádřilo připravenost k podnikání či to, že uvažují o podnikání v budoucnosti. Při přímé diskusi na toto téma v rámci focus group to ale byl jen cca každý desátý student. Můžeme uvést, že zde dochází k určitému rozporu, který je podtržen i částí výsledků z tab. č. 3, jak jsme uvedli výše. Podrobné výstupy mohou rozšířit naše poznání toho, jak vzdělávací proces na ekonomické fakultě přispívá k proklamovanému požadavku přípravy studentů k jejich orientaci na podnikatelské aktivity. Šetření odhalilo i další skutečnosti. 122 studentů v době šetření uvedlo, že má nějaký týdenní úvazek, z toho 19 z nich více než 30 hod. týdně. Uvedené na jedné straně signalizuje, že 57,5 % z dotazovaných studentů během studia posledního ročníku získává pravidelně nějaký 31


typ praxe. Téměř 9 % z nich ovšem na úrovni, která jim nedovoluje plnou účast na výuce, přestože jsou studenty prezenční formy studia. To jim do značné míry umožňuje volnější kreditní systém studia. Uvedené zjištění otevírá diskusi k praxi studentů a dodržování studijních povinností a k efektivitě vysokoškolského vzdělávání. Dotazník obsahoval také položky zaměřené na orientaci studentů po ukončení studia (jednalo se o studenty posledních ročníků). Preference mohli opět vyjádřit na 5-ti stupňové škále, kde 4 znamenalo souhlasím a 5 znamenalo zcela souhlasím. Tuto vysokou preferenci studenti vyjádřili následovně (vyjadřovali se všichni, n = 212, v každé z uvedených položek). Hned po ukončení studia chci být: Zaměstnancem / manažerem v podniku Zaměstnancem / manažerem v nezisk. organizaci Majitelem nebo spolumajitelem firmy Jiné (veřejná správa…) Poznámka: studenti zde mohli využít více odpovědí.

148 41 66 61

Z odpovědí je zřejmé, že zaměření na podnikání hned po absolvování ekonomické fakulty u studentů posledních ročníků nedominuje. Z hlediska zaměření předložené studie nás zajímalo, jestli skutečnost, že studenti aktivně pracují již během posledních ročníků studia má vliv na jejich rozhodnutí, zda by chtěli být hned po ukončení studia majiteli či spolumajiteli firmy, což v tomto smyslu vyjadřuje to, zda by po ukončení studia chtěli začít s vlastním podnikáním. Výstupy pro uvedený soubor prezentuje tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Práce týdně během studia a odhodlání stát se majitelem či spolumajitelem firmy

Zdroj: vlastní zpracování Jak je patrné z tabulky č. 4, rozložení odpovědí je tak pestré, že pro zvolený soubor můžeme uvést, že se nepotvrdilo, že by aktivní práce s vyšším úvazkem během posledního ročníku studia souvisela s odhodláním mít svoji firmu. Tabulka č. 5: Práce týdně během studia a studijní výsledky

32


Zdroj: vlastní zpracování Ani v této kontingenční tabulce č. 5 není patrné nějaké zvláštní rozložení četností pro náš soubor respondentů (n = 212). Studenti, kteří své úspěchy na sedmi stupňové škále hodnotili mírně nadprůměrně, tj. 5 a pracovali při studiu, tvoří významnou skupinu z celku, tj. téměř 34%. Samozřejmě to platí pro uvedený soubor studentů ekonomické fakulty.

33


4 SOUHRN A DOPORUČENÍ PRO INOVACI VZDĚLÁVÁNÍ K PODNIKÁNÍ V úvodu k podnikání a podnikatelství jsme uvedli, že podpora podnikání hraje v rozvoji podnikání významnou roli. Nově vytvářené podniky přispívají ke zlepšení situace na lokálním trhu práce, protože nová pracovní místa často vznikají v místě, kde žije zakladatel podniku. Existuje pozitivní korelace mezi podnikáním a ekonomickým růstem. Udržitelný růst založený na inovacích vytváří rostoucí počet start-upů, které s velkou pravděpodobností vytváří nová a lepší pracovní místa. Evropská komise tvrdí (EC, 2015): “Podnikání je dovednost, které je možno se naučit…“ Proto je potřebné i během přípravy studentů na vysokých školách věnovat náležitou pozornost vzdělávání k podnikatelství. Zkušenosti ovšem ukazují, že “někteří úspěšní podnikatelé často zdůrazňují, že vzdělávání je příliš formální, příliš rigidní, příliš akademické, příliš uniformní, nemotivuje lidi k samostatnému myšlení a tím potlačuje a ničí jejich podnikatelského ducha“ (EC, 2006). Ukazuje se, že podnikatelské myšlení a dovednosti se nejlépe rozvíjejí učením se děláním něčeho a získáváním praktických zkušeností účastí na konkrétních projektech a aktivitách. Na univerzitní úrovni by se podnikatelské vzdělávání mělo soustředit na tvorbu podnikatelských nápadů, technologické aktivity a inovace. Význam podnikatelského vzdělávání je ovšem mnohem širší než prostý výcvik, jak založit podnik; zahrnuje rozvoj osobních vlastností a horizontálních dovedností jako je kreativita, iniciativa, sebedůvěra a mnoha dalších. Jednou ze základních komponent podnikatelského vzdělávání by mělo být mentorování a koučování vedené lidmi se zkušenostmi z podnikání. Nestačí však přivést podnikatele do učeben: studenti by se měli přímo podílet na podnikatelských projektech. Existuje řada významných dokumentů k této problematice na mezinárodní úrovni. V tomto závěru zdůrazněme studie OECD “Entrepreneurship and Higher Education” (OECD 2008) a “Entrepreneurship at a Glance 2015” (OECD, 2015).

4.1 Studijní programy na VŠ v ČR a předměty se zaměřením na podnikání Výběrová analýza 59 studijních programů univerzit v ČR ukázala, že logicky existuje rozdíl v zařazení předmětů přímo zaměřených na podnikání a podnikatelství mezi ekonomickými fakultami a ostatními neekonomickými fakultami. Zejména pro neekonomické fakulty je výzvou zařazení předmětu se zaměřením na základy podnikání ve vztahu ke zvolené studijní oblasti minimálně na volitelné úrovni. Pro obě skupiny fakult ovšem platí výše uvedená doporučení k formám a metodám výuky, které dále podtrhují výstupy z hloubkových rozhovorů s podnikateli a z focus groups se studenty ekonomických a neekonomických fakult. Mezi nejčastěji zjištěné předměty u sledovaného souboru studijních programů patřily: • • • • •

Malé a střední podnikání Sociálního podnikání Ekonomika neziskových organizací Podniková ekonomika Základy podnikání

34


4.1.1

Příklady dobré praxe z univerzit v ČR

Součástí druhé kapitoly jsou i stručné popisy příkladů dobré praxe z českých univerzit. Prezentují formy a metody vzdělávání, které jsou někdy netradiční, ale určitě hodné následování. Najdeme zde popis xPORT Business Accelerator z Vysoké školy ekonomické v Praze, který má několik zaměření a je asi jednou z nejpropracovanějších aktivit v této oblasti. Velmi zajímavé jsou soutěže start-upů a jiných studentských projektů orientovaných na podnikání, jež se různě realizují na několika VŠ v ČR. Podobně za příkladné považujeme další projekty, jež většinou podporují kooperaci univerzitního prostředí s praxí a různými formami a metodami obohacují univerzitní vzdělávání.

4.2 Hloubkové rozhovory s podnikateli a experty Bylo realizováno 15 hloubkových rozhovorů s podnikateli a dalšími experty za účelem hlubšího poznání problematiky z pohledu podnikatelské sféry. Klíčovou charakteristikou dobrého podnikatele se na základě těchto rozhovorů zdá být schopnost komunikace, prezentace a přesvědčování. Z hlediska znalostí pak byly respondenty nejčastěji zmiňovány: znalost IT, přehled o legislativě a marketing, chápání základních ekonomických pravidel/procesů. Tyto znalosti pak dle jejich názoru usnadňují klíčová rozhodování i zvládání administrativy. Za důležité oblasti byly dále považovány mj. práce s lidmi, ochota riskovat, delegování a důvěra, proaktivita. Souhrnně lze konstatovat, že klíčová je oblast soft skills, důležitou roli hrají také osobnostní charakteristiky podnikatele. 4.2.1

Doporučení pro vzdělávání k podnikatelství na vysokých školách

Tato oblast rozhovorů se zaměřovala na hodnocení vysokoškolského vzdělávání, zajímal nás jak subjektivní názor (na vlastní studium), tak i objektivizovaný názor na základě podnikatelské praxe (i ten zde je prezentován na základě hloubkových rozhovorů, je tedy do značné míry také subjektivní, nicméně je vyjádřen relevantními informanty). • •

8 respondentů konstatovalo, že by během vlastního studia více dbalo na získávání praktických zkušeností během praxí/stáží v ČR i v zahraničí. 7 respondentů bylo toho názoru, že vysokoškolské vzdělávání může pomoci, jak s vlastním nápadem/produktem, tak i s podpůrnými činnostmi (daně, administrativa, legislativa apod.).

Z hlediska motivace k podnikání byla rozpoznána klíčová role učitele. Podnikatelé (dle výstupů z realizovaných rozhovorů) nalézají zejména následující slabé stránky výuky na VŠ: • • • • •

Neučí se prakticky a aplikovaně, výuka je příliš akademická. Výuka je příliš detailní. Výuka je bez souvislostí. Je nedostatek týmové práce. Chybí kontakt učitelů a praxe.

Respondenti naopak doporučovali intenzivněji se věnovat těmto oblastem: •

Více stáží/praxí, i zahraničních. 35


• • • • • •

Základní finanční aspekty podnikání, manažerské účetnictví, controlling z hlediska principů. Propojovat poskytované informace. Důraz klást na týmovou práci. Věnovat se podpoře založení firmy. Rozvíjet projektové učení včetně realizace projektů. Učit hledat (tržní) příležitosti.

Z hlediska inovace vzdělávání k podnikání je evidentní, že je zde požadavek komplexnějšího přístupu, propojování s praxí, důraz na stáže, ale i projektovou a týmovou činnost. Kromě podtržení důležitosti soft-skills byly uvedeny i základní odborné oblasti přípravy podnikatele. Předmětem diskuze zůstává fakt, že respondenti navrhovali rozdělení studentů dle jejich osobnostních a dalších předpokladů pro pracovní život (podnikatelé, zaměstnanci, úředníci…) a navrhovali vzdělávat je specificky s ohledem na jejich pravděpodobné budoucí pracovní uplatnění. Můžeme ovšem dodat, že i podle zahraničních expertů (Pittaway, 2007) neznamená vždy kvalitní vzdělávání k podnikání to, že v praxi dojde ke skutečně efektivním výsledkům budoucích podnikatelů.

4.3 Focus Group – dotazování studentů ve vztahu k podnikání a podnikatelství Toto výzkumné šetření mělo poskytnout výzkumnému týmu výstup z autoevaluace vzdělávání k podnikání na vysoké škole, ale také náměty k potřebným inovacím z pohledu studentů. Realizované FG se studenty umožnily lépe do hloubky pochopit problematiku přípravy podnikání z pohledu studentů. Stručně můžeme uvést, že studenti si jsou vědomi odpovědné a nejednoduché role podnikatele v současné společnosti na konkurenčním trhu. Řada z nich si uvědomuje, že úspěšné podnikání ne zcela souvisí s úrovní formální kvalifikace včetně absolvování vysoké školy. Nicméně VŠ diplom chápou jako určitou výhodu i pro vstup do podnikání. Studenti ekonomické fakulty hodnotí svoji přípravu jako přípravu pro roli manažera a pociťují nedostatek předmětu orientovaného přímo na podnikání a zejména na zahájení podnikání. Z hlediska inovace vzdělávání k podnikání studenti – účastníci focus groups doporučili: • Zařazení fiktivních firem (založení firmy) a navázání užší kooperace s podnikateli v průběhu studia. • Více diskusí s experty a podnikateli. • Více reálných aplikací IT. • Větší prostor pro odbornou jazykovou přípravu. • Realizace projektů. • Zavedení průběžné praxe a více vzdělávacích exkurzí ve firmách. • Zavedení předmětu zaměřeného na podnikání, zejména na zahájení podnikání. • Neorientovat se jen na výrobní podniky, ale více i na služby. • Více případových studií • Více předmětů v angličtině a více komunikace v cizím jazyce. • Realizovat simulace založení firmy. • Více výuky ve formě workshopů. 36


• Realizovat semináře s lidmi s bohatými zkušenostmi z praxe. Můžeme také konstatovat, že tato doporučení se významně shodují se závěry dokumentů OECD (2008, 2015). Jako poznámku uveďme, že byly konstatovány i významné rozdíly mezi studenty z ekonomických a neekonomických fakult a odkazujeme na tab. č. 2 této zprávy.

4.4 Dotazování studentů posledních ročníků ekonomické fakulty V předložené národní verzi zprávy je prezentována také část výstupů z dotazníkového šetření uskutečněného u cílové skupiny studentů ekonomické fakulty (celkem 212 respondentů). Bylo zjištěno, že 193 studentů již má pracovní zkušenosti nebo absolvovali stáž v zahraničí během studia. To je možné považovat za pozitivní informaci, možná až překvapivou jak pro vyučující, tak pro podnikatelský sektor. Dále 122 studentů mělo pracovní úvazek různé velikosti v době průzkumu, tj. 73 % z našeho souboru. Na otázku, zda jsou připraveni stát se podnikatelem, odpovědělo 31 % respondentů, že zcela souhlasí a či spíše souhlasí s tím, že by se stali podnikateli. Opačně se vyslovilo 42 % respondentů. Respondenti byli také požádáni o vlastní ohodnocení úrovně vybraných schopností. Jak je patrné z tab. č. 3, respondenti si nejvíce věří v delegování úkolů a odpovědnosti svým zaměstnanců, v řešení každodenních problémů a krizových situací a také v prezentování svých záměrů pro podnikání. Zde je to dokonce přes 60 % respondentů, zatímco připravenost podnikat vyjádřilo jen 31 % respondentů. Výstupy z dotazníkového šetření ukazují, že studenti ekonomické fakulty chtějí být po absolvování studia spíše manažery a zaměstnanci a jen necelá třetina z nich vážněji uvažuje o zahájení podnikání. Z hlediska inovace vzdělávání k podnikání je vhodné si stanovit vyšší cíle právě u studentů ekonomických fakult a tomu přizpůsobit i jejich přípravu pro podnikání. Jak to provést napovídají již výše uvedené výstupy z focus groups. Toto vzdělávání musí dostat i motivační rozměr (viz i Örtenblad et al, 2013, Stamboulis, Barlas, 2014), který jistě podpoří besedy a diskuse s úspěšnými podnikateli či vlastní realizace reálných dílčích projektů již během studia na vysoké škole.

37


ZÁVĚR Účelem předložené národní zprávy z projektu: Innovative entrepreneurship education - necessary precondition for future prosperity of V4 region (Visegrad Fund, no: 31410020) je: • • • • •

Předat zájemcům o vzdělávání k podnikání výstupy z šetření, jež odrážejí současný stav podnikatelského vzdělávání na vysokých školách v ČR. Informovat je o názorech podnikatelů na vzdělávání k podnikání a na přípravu podnikatelů na VŠ. Prezentovat pohled studentů ekonomické fakulty na jejich přípravu k podnikatelství, ale také předat základní informace z dotazníkového šetření o jejich přípravě i praxi již v průběhu studia na vysoké škole. Upozornit na vybrané příklady dobré praxe, jež jsou hodné následování, ale i na problematiku podpory úspěšných projektů. A samozřejmě podpořit vzdělávání k podnikatelství a inovaci vzdělávání k podnikání na vysokých školách v ČR předáním výstupů odborné veřejnosti, ale i zástupcům decizních orgánů.

Další zpracování výzkumem získaných poznatků bude realizováno mezinárodním týmem na mezinárodní úrovni prostřednictvím publikací zejména v odborných časopisech zaměřených na podnikatelství a rozvoj podnikání. Společná publikace týmu projektu ze zemí V4 bude potom zaměřena zejména na komparaci národních zpráv. Její příprava započala workshopem v Krakowě (11/2015), pokračuje konferencí v Plzni (3/2016), kde týmy předloží národní zprávy a bude završena společným výstupem. Ten bude na rozdíl od národních zpráv zpracován v angličtině pro potřeby mezinárodní komparace a možnost využití výstupů i v rámci zemí V4 a Evropské unie.

38


EXECUTIVE SUMMARY IN ENGLISH This national report is one of the outputs of the Visegrád fund strategic project “Innovative entrepreneurship education - necessary precondition for future prosperity of V4 region”, which was launched in August 2014 and will be completed in September 2016. The main goal of this project is the analysis of the current situation in entrepreneurship education and its role in support of entrepreneurial activities that can contribute to development of entrepreneurial and innovative competencies. Their role in increasing the competitiveness of companies and national economies and creation of new jobs is generally recognised. International research team consists of experts from the University of West Bohemia (Czech Republic, project coordinator), Szent István University Gödöllo (Maďarsko), Slovak University of Agriculture in Nitra (Slovakia), Poznan School of Banking (Poland) and State School of Higher Education in Oświęcim (Poland). Project links not only academicians, but also experts and practitioners in the area of entrepreneurship education, policymakers and successful entrepreneurs. The national report provides the survey of performed analytical studies and key findings from the research of current state of entrepreneurial education at the Czech Republic higher education institutions and as such provides the deeper insight on the situation in the country, complements the documents of the EU and other organisations and institution, compares incountry experience with that of other countries and is concluded by suggestions and recommendations leading to the improvement of current, not satisfactory situation. The target group of this report are providers of the entrepreneurship education, policymakers and other stakeholders active in related fields. The methodology used in presented research was based on the following approaches: •

Desk research focused on collection and analysis of relevant findings (Chapter 1).The main resources for the desk research were analytical and strategic documents of the European Commission complemented by studies of the OECD, World Bank, ILO, World Economic Forum and other relevant professional literature listed in the list of references.

•

Analysis of study programmes at the sample of public universities in the country having in their curricula entrepreneurship focused (directly and indirectly) courses and mapping the scope of entrepreneurial education in the study programmes (Chapters 2.1, 2.2). It was found that all business oriented study programmes contain minimum of 3 such courses. 20% of non-business oriented study programmes does not contain any such course.

•

Case studies and best practices of entrepreneurship education at universities (Chapter 2.3). The universities in the Czech Republic do not have many comprehensive study programmes focused on entrepreneurship, however some particular approaches were identified, e.g. innovate the specific courses, offering interactive winter schools, organise startup competitions, establishing business centres, programmes supporting cooperation between universities and companies, etc. As the limiting factors for the sustainability of those examples of good practices were identified long-term financing and qualified and motivated staff.

•

Through semi-structured interviews with entrepreneurs, policymakers, representatives of employers and chambers of commerce and other relevant stakeholders (Chapter 3.1). Within the project were performed 15 interviews with entrepreneurs and 3 interviews with experts from institutions supporting entrepreneurship (chamber of commerce, business innovation centre, business development agency). 39


The majority of interviewed entrepreneurs agreed that there are no principal barriers to entrepreneurship, however the business and legal environment is not “user-friendly” to entrepreneurship. As key characteristics of successful entrepreneurs were identified communication, presentation and negotiation competencies and skills. Important is the understanding of basic business legislation, information and communication technologies (management information systems), marketing and other and business processes. Risk and failure tolerance, stress resistance are among important personal traits. •

Focus groups (FG) investigating students view on the entrepreneurship education, their experience with entrepreneurship and their recommendations of innovations in educational processes at universities (Chapter 3.2). The discussions with students were realized in 7 FG with students of the Faculty of Economics and 3 FG with students of engineering faculties and the healthcare students of the University of West Bohemia. These FGs allowed to gain deeper insight into the preparation and motivation for entrepreneurship from the students´ points of view and brought their suggestions for educational process improvement. It can be concluded that students are aware of the responsible and intricate role of the entrepreneur in today´s competitive and globalized markets. Many of them realise that the success in business life is not always directly related to formal qualification (including university education), nevertheless they consider the university diploma as an advantage. Both business and non-business students would prefer more practical training, meetings and discussions with experienced entrepreneurs and new methods of teaching and learning including project work, fictitious ventures, leadership, communication and creativity.

•

Questionnaire research of the entrepreneurship education perception among students of selected economics faculties (Chapter 3.3). Total 212 business students (sample of approx. 75% women, 25% men corresponds to usual structure of students) were questioned about their entrepreneurial attitude. About 31% of students declared their preparedness to entrepreneurship, what is in contrast with their feedback in focus groups, where only 19% declared their preparedness.

Concluding chapter 4 formulates suggestions and recommendations based on the project findings in all above mentioned issues. The experience gained in the project confirms the findings from desk research that some successful entrepreneurs emphasize that education is often too formal, rigid, academic and uniform, do not motivate people to independent thinking and due to it destroys their entrepreneurial attitudes. The entrepreneurial spirit and skills are best acquired by learning by doing, by gaining experience in practical projects and activities. Entrepreneurship education at universities should focus on business planning, team work and innovation. One of the recommended basic components of the entrepreneurship education is mentoring and couching under guidance of experienced entrepreneurs. It is not sufficient to bring such entrepreneurs to traditional lectures, the students should participate in projects and similar activities. However, the new forms of teaching and learning often rely on the work in small teams. Unfortunately, the current system of university financing prefers traditional teaching in large auditoria before small groups. The importance of entrepreneurship education reaches beyond the training how to establish and run the business – it includes development of personal and horizontal skills as creativity, 40


initiative, self-confidence and many others. It also presents to students the entrepreneurship as the possible carrier path Indispensable is the role of teachers – it is necessary to train them so that they are better prepared to apply the new ways of teaching. Concluding recommendations from the research performed in the project can be summarised as follows: •

Transfer the knowledge reflecting the current state of the entrepreneurship education gained from the research to relevant stakeholders, inform them about the views of entrepreneurs and students.

•

Inform the broad public about best practices and case studies to be followed, but also at the risks involved.

•

Support entrepreneurship education at all levels of education, especially at the higher education institutions, by dissemination of project results to relevant stakeholders including policy and decision makers.

41


SEZNAM ZKRATEK Bc. – Bakalář ČR – Česká republika ČVUT - České vysoké učení technické v Praze ECTS - European Credit Transfer and Accumulation System EU – Evropská unie FG – Focus group Ing. - Inženýr JIC – Jihomoravské inovační centrum Mgr. - Magistr MSP – Malý a střední podnik OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development Ph.D. - Doctor of Philosophy Th.D. - Doctor of Theology TUL – Technická univerzita v Liberci USA – United States of America UTB – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně V4 – Visegrad group VŠ – Vysoká škola VŠB-TUO – Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava ZČU – Západočeská univerzita v Plzni

42


SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka č. 1: Struktura respondentů z řad podnikatelů je zachycena v následující tabulce ... 18 Tabulka č. 2: Stručná prezentace vybraných výstupů z FG: ................................................... 26 Tabulka č. 3. Vlastní ohodnocení úrovně vybraných schopností (v %). Jsem schopen:......... 31 Tabulka č. 4: Práce týdně během studia a odhodlání stát se majitelem či spolumajitelem firmy .................................................................................................................................................. 32 Tabulka č. 5: Práce týdně během studia a studijní výsledky ................................................... 32 Obrázek č. 1: Odpovědi na dotaz: Jsem připraven stát se podnikatelem ................................. 30 Obrázek č. 2: Odpovědi na položku: Vážně uvažuji, že začnu podnikat ................................. 30

43


LITERATURA Baumol, W. J., Litan, R. E., & Schramm, C. J. (2007). Good capitalism, bad capitalism, and the economics of growth and prosperity. New Haven: Yale University Press. Bessant, J. R., & Tidd, J. (2007). Innovation and entrepreneurship. Chichester, England: John Wiley & Sons. Centrum podnikání, FEK ZČU v Plzni. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/divize.php?shortcutdiv=CP Centrum pro podporu podnikání. Dostupné z: http://www.cpp.utb.cz/ Creswell, J. W. (2009). Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. London: SAGE Publications, Inc. Eger, L., Egerová, D. (2014). Základy metodologie výzkumu. Plzeň: ZČU v Plzni. European Commission (2006a). Key competences for lifelong learning. Retrieved February 21, 2016, from http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv%3Ac11090 European Commission (2006b). Implementing the Community Lisbon Programme: Fostering Entrepreneurial Mindsets through Education and Learning (COM/2006/0033). Retrieved February 21, 2016, from http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/TXT/?uri=CELEX:52006DC0033 European Commission (2008). Entrepreneurship in higher education, especially within nonbusiness studies. Retrieved February 21, 2016, from http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/8969/ European Commission (2012). Effects and impact of entrepreneurship programmes in higher education. Retrieved February 21, 2016, from http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents European Commission (2013). Entrepreneurship 2020 Action Plan. Retrieved February 21, 2016, from http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52012DC0795 European Commission (2014). Entrepreneurship Education: A Guide for Educators. Retrieved February 21, 2016, from http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/7465 European Commission (2015). Entrepreneurship education. Retrieved February 21, 2016, from http://ec.europa.eu/growth/smes/promotingentrepreneurship/support/education/index_en.htm European Commission. (2006). The Oslo Agenda for Entrepreneurship Education in Europe. Retrieved February 21, 2016, from http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/8968/ Gray. D.E. (2009). Doing Research in the Real World. London: SAGE. Green Light. Dostupné z: http://greenlight.vsb.cz/ Hair, J.F., Bush, P.R., Ortinau, J.D. (2000). Marketing research: a practical approach for the new milenium. McGraw-Hill Higher Education. Inova Centrum. Dostupné z: https://www.inovacentrum.cvut.cz/inkubator Invest Day 2015. Dostupné z: http://investday.ef.jcu.cz/ Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání ČR. Dostupné z: http://qram.reformymsmt.cz/ 44


OECD (2008). Entrepreneurship and Higher Education. Retrieved February 21, 2016, from http://www.oecd-ilibrary.org/docserver/download/8408031e.pdf OECD (2015). Entrepreneurship at a Glance 2015. Retrieved February 21, 2016, from http://www.oecd-ilibrary.org/industry-and-services/entrepreneurship-at-a-glance_22266941 Örtenblad, A., Kris, R. Farquharson, M., Hsu, S.B. Business school output: A conceptualison of business school graduates. The International Journal of Management Education. 2013, 11, pp. 85-92. Pittaway, L. Entrepreneurship Education. Internal Small Business Journal. 2007, 25(5), 479510. Podnikání v Olomouci. Dostupné z: http://www.podnikanivolomouci.cz/ Saunders, M., Lewis, P. and Thornhill, A. (2009). Research methods for business students. Essex: Pearson Education Limited. Schumpeter, J. A. (1947). The Creative Response in Economic History. The Journal of Economic History, 7(02), 149-159. Stamboulis, Y., Barlas, A. Entrepreneurship education impact on students attitudes. The International Journal of Management Education. 2014, 12, pp. 365-373. Start Club. Dostupné z: http://www.startupclub.cz/ Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. (2014). Dostupné z: http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/strategie-2020_web.pdf Student Business Club. Dostupné z: http://sbc-tul.cz/ Unipranet. Dostupné z: http://unipranet.zcu.cz/ Valerio A., Parton B. & Robb A. (2014). Entrepreneurship Education and Training Programs around the World - Dimensions for Success, The World Bank. Retrieved February 21, 2016, from http://www.worldbank.org/en/topic/education/publication/entrepreneurship-educationand-training-programs-around-the-world-dimensions-for-success Volkmann Ch., Wilson K.E., Mariotti S., Rabuzzi D., Vyakarnam S., Sepulveda A. (2009). Educating the Next Wave of Entrepreneurs, World Economic Forum. Retrieved February 21, 2016, from http://www.weforum.org/pdf/GEI/2009/Entrepreneurship_Education_Report.pdf Vysokoškolské vzdělání v České republice, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2015. Dostupné z: www.msmt.cz xPORT VŠE. Dostupné z: http://xport.vse.cz/ Zenghelis D. (2011). The Economics of Network-Powered Growth. Retrieved February 21, 2016, from http://www.cisco.com/web/about/ac79/docs/Economics_NPG_FINALFINAL.pdf

45

Inovace podnikatelského vzdělávání

Recommend Documents