UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií
Květoslava Šustrová III. ročník – prezenční studium Obor: Český jazyk se zaměřením na vzdělávání – výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání
Činnost neziskových organizací v prevenci sociálně patologických jevů na Vysočině Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jana Vašť atková, Ph.D.
Olomouc 2010
Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
V Olomouci Podpis studenta
Poděkování: Děkuji vedoucímu práce Mgr. Janě Vašť atkové, Ph.D. za obětavou pomoc a podporu při zpracování bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD
6
TEORETICKÁ ČÁST
7
1 SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY
7
2 PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ
9
2.1 Primární prevence
10
3 PORUCHY CHOVÁNÍ
12
3.1 Poruchy chování, které potřebují zásah odborníka
13
4 VOLNÝ ČAS
17
5 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE
19
5.1 Nestátní neziskové organizace České republiky
20
5.1.1 Legislativa nestátního neziskového sektoru
21
5.1.2 Typy financování nestátních neziskových organizací
21
5.2 Neziskové organizace na Vysočině
23
5.2.1 Kolpingova rodina Žďár nad Sázavou
23
5.2.2 Rada dětí a mládeže kraje Vysočina
24
5.2.3 TJ Sokol Bohdalov
25
PRAKTICKÁ ČÁST
26
6 VÝSLEDKY PRÁCE
28
6.1 Vyhodnocení dotazníků
28
6.2 Vyhodnocení řízených rozhovorů
41
7 DISKUSE
44
ZÁVĚR
46
POUŽITÉ ZDROJE
47
SEZNAM PŘÍLOH
50
Seznam tabulek Tabulka č.1 Rozdělení do družstev
28
Tabulka č.2 Přistup vedoucích
29
Tabulka č.3 Spoluhráči
30
Tabulka č.4 Sportování
30
Tabulka č.5 Kolektivní sporty
31
Tabulka č.6 Trénování
32
Tabulka č.7 Trénink a škola
33
Tabulka č.8 Kdo mě přivedl do TJ Sokol
34
Tabulka č.9 Sport napomáhá v boji proti zneužívání drog
35
Tabulka č.10 Alkohol
36
Tabulka č.11 Kouření
37
Tabulka č.12 Délka členství
38
Tabulka č.13 Typ školy
39
Tabulka č.14 Doporučení TJ Sokol
40
Seznam grafů Graf č.1 Rozdělení do družstev
28
Graf č.2 Přistup vedoucích
29
Graf č.3 Trénování
32
Graf č.4 Trénink a škola
33
Graf č.5 Kdo mě přivedl do TJ Sokol
34
Graf č.6 Alkohol
36
Graf č.7 Kouření
37
Graf č.8 Délka členství
38
Graf č.9 Typ školy
39
ÚVOD Tato bakalářská práce přibližuje téma prevence sociálně patologických jevů a roli neziskových organizací ve využití volného času u dětí a mládeže. Bakalářskou práci jsem chtěla záměrně psát o sociálně patologických jevech, jelikož tyto jevy jsou jedním z nejvýznamnějších problémů současného společenského vývoje a také proto, že studuji výchovu ke zdraví na pedagogické fakultě. Učitel by měl vědět, jak se zachovat, a jak pomoci nejen dítěti, ale celé rodině a poskytovat jim potřebné informace. Ráda bych se věnovala tématu sociálně patologických jevů i nadále a své znalosti si rozšiřovala. Ve své bakalářské práci mám stanoveny dva cíle. Cílem teoretické části je seznámení s problematikou prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, které se vyskytují v České republice nejčastěji. Dále se zaměřím na nestátní neziskové organizace, věnující se volnému času dětí a mládeže na Vysočině. Cílem praktické části mé bakalářské práce je deskriptivním způsobem zachytit činnost organizace TJ Sokol Bohdalov. Při zpracovávání této bakalářské práce se vyskytly i potíže. Problém pro mě byl hlavně v nejednotnosti definic, které se týkaly vymezení pojmu nestátní neziskové organizace, proto jsem v teoretické části uvedla několik definic od různých autorů. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem studovala sociálně patologické jevy, jejich prevenci, nestátní neziskové organizace a s nimi související problematiku. V praktické části jsem zjišť ovala, kolik času tráví děti a mládež v TJ Sokol Bohdalov a zda jsou ve styku se sociálně patologickými jevy. První kapitola teoretické části je zaměřena na sociálně patologické jevy. Druhá kapitola se zabývá jejich prevencí, ve třetí kapitole jsou popsány poruchy chování. Čtvrtá kapitola se zabývá problematikou volného času dětí a mládeže. V páté kapitole se věnuji nestátním neziskovým organizacím a především organizacím na Vysočině, které se věnují dětem a mládeži. V praktické části se věnuji organizaci TJ Sokol Bohdalov. Zkoumala jsem, kolik času tráví děti a mládež v TJ Sokol Bohdalov a zda jsou v kontaktu se sociálně patologickými jevy.
-6-
TEORETICKÁ ČÁST Jedním ze znaků současné společnosti je výskyt a nekontrolovatelné šíření sociálně patologických jevů. Nepřátelství, rasismus, agresivita, brutalita, toxikomanie, kriminalita se stávají jakoby běžnou součástí našeho života. Jejich ničivé působení zasahuje do života rodin a dalších sociálních skupin, do života celé společnosti. Největší nebezpečí představují hlavně pro děti a mládež, protože tato skupina je méně odolná vůči nejrůznějším nežádoucím vlivům a více náchylná hledat řešení svých problémů nepřiměřenými způsoby. (Nikl, 2000)
1. SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY Jako sociálně patologický jev se obecně označuje takové chování jedince, které je charakteristické především nezdravým životním stylem, nedodržováním nebo porušováním sociálních norem, zákonů, předpisů a etických hodnot. Je to chování a jednání, které vede k poškozování zdraví jedince, prostředí, ve kterém žije a pracuje, a ve svém důsledku také k individuálním, skupinovým či celospolečenským poruchám a deformacím. (Nikl, 2000) Mezi jedno ze současných témat, jehož význam trvale roste, patří problematika sociálně patologických jevů, snižování rizika jejich vzniku a důsledků. Sociálně patologické jevy mají svoji genezi, dynamiku, příčiny, důsledky, a vztahují se k prostředí, ve kterém vznikly. Není možné je od prostředí oddělovat a pokoušet se je samostatně řešit. Ze zkušeností vyplývá, že v řadě případů snaha o zvládnutí sociálně patologického jevu vede pouze k ovlivnění či řešení jeho důsledků, ale není věnována pozornost jeho příčinám. Lidé, kterých se sociálně patologický jev nějak týká, jsou často činní až tehdy, kdy dojde k viditelnému poškození jedince nebo jeho okolí. (Pokorný, 2003) Sociálně patologická činnost má následující základní rysy: 1. je kvalitativně závažnější, 2. má tendenci zmnožovat se imitačním reflexem mladistvých skupin (jedinců), 3. má vleklý charakter, 4. stává se součástí životního stylu juvenilního jedince nebo části generace, 5. ohrožuje mravní a duševní zdraví jedince, 6. je realizována často psychosomatickými nebo i sociopatickými jedinci, -7-
7. je řízena (i nevědomě) tendencí k technologizaci výkonů a brutalizaci výrazu, 8. je produktem pseudokulturní, civilizační krize tradic a normových vzorců chování tzv. informační epochy (pornografie na internetu), 9. je výrazem ambivalentního vztahu ke světu i sobě v něm, 10. není nutně v rozporu s trestním právem, není tedy ještě delikvencí. (Stejskal, 1999) Sociálně patologické jevy se objevují v několika oblastech výskytu. Patří mezi ně například oblast mezilidských vztahů, návyků, agresivity, oblast sekt, kriminalita, hráčství, rasová problematika. Důsledky sociálně patologických jevů mají vliv nejen na jedince, ale i na prostředí. U jedince se jedná o důsledky, které se týkají: •
tělesného zdraví,
•
duševního zdraví (poruchami chování se zabývá 3. kapitola),
•
sociálního odmítnutí,
•
schopnosti využití a rozvinutí svých potenciálů,
•
ochuzení – snížení kvality života. (Pokorný, 2003)
V oblasti prostředí se důsledky dotýkají rodiny, pracovního prostředí a společnosti. Rodina by měla plnit svoje funkce. Funkci ekonomickou, výchovnou, biologickou a emocionální. (Nikl, 2000) Podle toho, jak rodina plní své funkce se dělí na: •
rodinu funkční, která zajišť uje prospívání dítěte,
•
rodinu problémovou, která neplní své funkce, ale funguje a neohrožuje dítě,
•
rodinu dysfunkční, která trpí vážnými poruchami a ohrožuje vývoj dítěte,
•
rodinu funkční, která přestává plnit svůj účel a ohrožuje existenci samotného dítěte. (Vykopalová, 2001)
U pracovního prostředí se jedná hlavně o výkonnost týmů, tvořivost, poškození vztahů a materiálních škod. (Pokorný, 2003)
-8-
2. PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Společnost ovlivňuje sociálně patologické jevy. Při jejich zvládání se ukazuje, že nejefektivnějším způsobem při jejich zvládání je přístup postavený na vyváženosti opatření primární prevence a represe. 1. Represe, která se zabývá důsledky. Jedná se o postih jedinců, kterým je prokázáno porušení norem společnosti. To má na starost policie, soudy a státní administrativa. 2. Prevence, která se zabývá předcházením vzniku jevů a jejich důsledků – poruch. Prevence se dělí na: •
Primární (podrobně v podkapitole 1.1.1).
•
Sekundární - zaměřena na rizikovou skupinu obzvlášť ohroženou negativním jevem, například prevence AIDS mezi prostitutkami.
•
Terciární - zaměřena na jedince, u nichž se již negativní jev projevil. Snaží se zmírnit následky problémového jevu. (Pokorný, 2003) K tomu, aby systém prevence sociálně patologických jevů fungoval je vždy třeba:
•
vytvořit organizační předpoklady (zákony, koncepce a programy na státní, regionální a místní úrovni, ekonomické a personální zabezpečení),
•
zabezpečit odbornou přípravu a doškolování profesionálních i dobrovolných pracovníků (semináře, školení, publikační činnost atd.),
•
vlastní preventivní činnost provádět uceleně a koordinovaně, určovat hlavní problémy (na místní, regionální i republikové úrovni), jejich příčiny a na jejich základě provádět konkrétní preventivní opatření. Je nutné, aby všechny preventivní aktivity byly vyhodnoceny, zobecněny a získané poznatky přeneseny do organizačních opatření a do odborné přípravy a doškolování. Jen tak se bude systém prevence sociálně patologických jevů zdokonalovat a bude prostředkem, který je účinný v boji proti těmto nežádoucím jevům. (Nikl, 2000)
Prevence se týká těchto klíčových oblastí: •
zdravý životní styl,
•
zvyšování psychické odolnosti a zvládání stresu,
•
postojů, hodnot, zájmů, chování a jednání objektů prevence,
•
interpersonální vztahy, jejich úroveň a kvalita. (Pokorný, 2003) -9-
2.1 Primární prevence Primární prevencí se rozumí veškerá opatření realizovaná s cílem předejít problémům a následkům sociálně patologických jevů, případně minimalizovat jejich negativní dopad, včetně dalšího šíření. Cílem je minimalizovat výskyt a důsledky sociálně patologických jevů. (Pokorný, 2003) Primární prevenci dělíme na nespecifickou a specifickou. Nespecifická prevence rozvíjí a podporuje sociálně žádoucí formy přirozeně. Jedná se především o výchovu v rodině, výchovu ve škole, výchovu a vzdělávání ve společnosti, systém sociální péče, sociální politiku, bytovou politiku a bydlení, péči o zaměstnance a jejich rodiny a společensky preferovaný zdravý životní styl. Specifická prevence je zaměřená na konkrétní rizikovou oblast – například předcházení prvnímu setkání dětí a mládeže s drogami. (Pokorný, 2003) Cílové skupiny primární prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy: •
Děti a mládež
Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům. Schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí. Přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi schopné řešit problémy s návykovými látkami. A také podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek. •
Pedagogičtí pracovníci
Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog vzdělaný, odborně erudovaný, komunikativně, psychologicky a speciálně pedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vývoji sebeuvědomění žáka a je schopen vyučovat za aktivní účasti dětí. Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti sociálně patologickým jevům vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních. - 10 -
•
Specifické cílové skupiny
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy metodicky zajišť uje a koordinuje specifickou primární prevenci na meziresortní úrovni a spolupracuje při realizaci preventivních aktivit s fungující sítí koordinátorů a metodiků. •
meziresortní pracovní skupina (věcně příslušná ministerstva, rada vlády)
•
krajští školští koordinátoři prevence (pracovníci odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajských úřadů)
•
metodici prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden)
•
školní metodici prevence (vybraní pedagogové ve školách a školských zařízeních)
•
nestátní neziskové organizace zabezpečující zejména aktivity, které v systému prevence chybí (péče o mladé toxikomany, raná péče o děti ze sociálně rizikového prostředí a o předškolní hyperaktivní děti, apod.) Předpoklad, že škola zcela přejímá zodpovědnost za výchovu ke zdravému
životnímu stylu, je špatný. Zejména zkušenosti, které dítě získává v rodinném prostředí, jsou pro další vývoj dítěte rozhodující a měly by zavazovat především orgány sociálně právní ochrany dětí. Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských zařízení je třeba sladěných a propojených opatření v oblasti sociálně právní ochrany dětí, zdravotnických zařízení, místní samosprávy, nestátních neziskových organizací, poradenských institucí ve školství, duchovních sdružení, policie, kulturních středisek, zájmových organizací, podnikatelských subjektů apod. Školy a školská zařízení musí usilovat o integraci primárně preventivních aktivit, které samy poskytují, se službami specializovaných zařízení, zejména pedagogickopsychologickou poradnou (PPP), speciálně pedagogickým centrem (SPC), střediskem výchovné péče (SVP) a informačním a poradenským střediskem pro volbu a změnu povolání (IPS) úřadů práce. Mnohé je oblasti prevence sociálně patologických jevů dlužná mediální oblast, kde naprosto chybí systémové působení ve smyslu výchovy a vzdělávání k pozitivnímu a zdravému životnímu stylu.1 Harmonogram aktivit v oblasti prevence sociálně patologických jevů ve školním roce 2009/2010 Základní školy a mateřské školy Bohdalov je součástí přílohy 4. 1
Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/prevence-ptj.
- 11 -
3. PORUCHY CHOVÁNÍ Důležité postavení rodiny a školy v systému prevence sociálně patologických jevů je zdůrazněno již tím, že první závažné poruchy chování se u dětí, vedle rodinného prostředí, objevují v základní škole. Tyto poruchy, vzhledem k tomu, že jsou školy napojeny na síť poradenských služeb, je možno rychle a přiměřeným způsobem řešit. Poruchy chování je souhrnný název pro skupinu odchylek od normálního a průměrného chování. Jedinci s těmito poruchami jsou nápadní pro své okolí. Některé odchylky mají dlouhodobý charakter, jiné se často opakují a nebo jde o odchylky vzácné. Také jejich závažnost je různá. Závisí na frekvenci výskytu poruchy, na její intenzitě, na věku osoby, u které se objevuje, a na podstatě poruchy. Škála poruch chování je velmi rozsáhlá. Již u dětí kolem tří let se setkáváme se vzdorovitostí. Někdy se již v útlém věku můžeme setkat s destruktivními sklony a agresí. (Nikl, 2000) Poruchy chování se rozdělují do tří skupin: •
lehké, které jde zvládnout běžnými pedagogickými prostředky,
•
středně těžké, které potřebují speciální zásah odborníků,
•
těžké, které jsou většinou doménou psychiatrie. (Pokorný, 2003) Příčiny, které vyvolávají patologické stavy a poruchy u dětí a mládeže, jsou početné
a složité. Na jejich základě mohou vznikat poruchy chování. Příčiny se dělí na endogenní (vnitřní) a exogenní (vnější). Endogenní vznikají účinkem vnitřních vlastností organismu a exogenní vlivem vnějšího prostředí. U dětí je to především rodina a škola, ale také vliv životního prostředí. Škodlivé faktory se při vzniku chorobných stavů často kombinují. (Nikl, 2000)
- 12 -
3.1 Poruchy chování, které potřebují zásah odborníka Středně těžké poruchy chování se dělí na lži, krádeže, opouštění domova a záškoláctví, toxikomanii, poruchy sexuální aktivity, sebepoškozování, sebevražedné pokusy a sebevraždy, šikanu, antisociální činnost a delikvenci. Lež je nepravdivý výrok, při kterém původce vědomě zkresluje skutečnost. Má nositele ochránit před trestem, ublížit jinému nebo umožnit nositeli vyhnout se povinnostem. Rozlišujeme: •
lži, které mají bezprostřední cíl a účel,
•
lži, které tento účel nemají. Dítě často přistihneme při tom, že nemluví pravdu. Ale dítě chápe podstatu lži
kolem šesti, sedmi let. Později se vyskytují pravé lži, které vždy mají přinést lháři nějaký prospěch. Pokud je osobnost dítěte normální, je to problém převážně pedagogický. (Nikl, 2000) Krádeže jsou u dětí časté. Malé děti totiž nerozlišují mezi vlastnictvím svým a cizím. Ve věku, kdy již dítě chápe pojem krádež, se hodnotí její závažnost podle ceny odcizené věci, četností opakování, podle věku a psychické vyzrálosti, podle toho, co kde a komu bylo odcizeno a zda se dítě přiznalo. Jinak se posuzuje krádež u dítěte předškolního věku, jinak krádež dospívajícího. U krádeží se rozlišuje, zda se jedná o: •
příležitostné krádeže,
•
pravá krádež,
•
loupež,
•
kleptomanii. (Nikl, 2000) Opouštění domova a záškoláctví bez souhlasu rodičů má několik příčin:
nepříznivé prostředí, reakce na situaci, kterou se nezletilý snaží sám vyřešit, povahová úchylka, psychóza. Může jít o impulzivní chování nebo o organické poškození centrální nervové soustavy. Jiná situace je, když domov opouští předškolní děti. Jedná se zpravidla o hru, podnikavost poznat okolí svého domova nebo mateřské školy.
- 13 -
Záškoláctví se vyskytuje většinou kvůli nějaké nepříjemnost nezletilého, který se radši vyučování vyhne. Mluvíme o něm, až při déle trvajícím, nebo opakovaném průběhu. Potom vyvolává takové jevy, jakými je toxikomanie, sebepoškozování, výtržnictví apod. ( Nikl, 2000) Toxikomanie obecně představuje závislost na drogách. Je to stav, který škodí jednotlivci i celé společnosti. Rozlišuje se monotoxikomanie, tj. závislost na jedné droze (např. alkoholismus), nebo o polytoxikomanie, tj. závislost na více drogách (např. alkohol a sedativa). V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme s alkoholismem a s nikotinismem, s návykem na čichání těkavých látek, se zneužíváním některých léků a s užíváním tzv. „měkkých“ a „tvrdých“ drog. Alkoholismus je nejvíce podceňovanou, ale zároveň nejrozšířenější a prakticky nejdůležitější závislostí. Jedna pětina opilých nezletilých zůstane ležet v opilosti na zemi a čtyři pětiny jsou nebezpečné okolí nebo veřejnému pořádku, např. působí výtržnosti, rvou se, provádějí vloupání, řídí motorová vozidla často kradená apod. (Nikl, 2000) U mládeže se spotřeba alkoholu zvyšuje. Pro společnost by mělo jít o varovný signál. Podle statistik je průměrná spotřeba čistého alkoholu na jednoho obyvatele včetně kojenců v České republice 9,9 litru za rok. Svědčí to o velké popularitě a velké toleranci v naší společnosti. (Vykopalová, 2001) O nikotinismu se mluví tehdy, vykouří-li nedospělý denně kolem 20 cigaret. Děti u nás začínají kouřit ve věku kolem 10 let. V době, kdy opouštějí základní školu, tj. kolem 15 let, kouří nepravidelně už asi každé čtvrté dítě a každé druhé alespoň zkusilo kouřit. V pozdějším věku přibývá pravidelných kuřáků u chlapců i děvčat. V posledních letech se situace toxikomanie zhoršuje. Objevuje se nový druh závislostí, jako je hráčství na automatech, závislost na počítačových hrách. (Nikl, 2000) Česká republika překonává u všech drog evropský průměr v jejich užívání a to je alarmující hlavně u alkoholu mezi mladistvými. (Vykopalová, 2001) Sebepoškozování je situace, kdy se chce nezletilý vyhnout nepříjemné záležitosti, chce se dostat z rodinného prostředí, ze školy, chce vynechat práci apod. Využívá pohmoždění, pořezání, apod. Obdobné cíle má i demonstrativní sebevražedný pokus (napodobení sebevraždy, ale bez úmyslu zemřít). Sebevražda je naopak úmyslné ukončení života. Oproti dospělým, má své zvláštnosti. Ty jsou dány např. závislostí na dospělých - 14 -
(hlavně ekonomickou), jiným složením duševních poruch, obtížností až nemožností změnit životní prostředí, pokud jsou v něm závažné nedostatky. Mezi 6.-10. rokem se dítě postupně začíná poučovat o podstatě smrti, ale už mezi 14.-18. rokem je sebevražda druhou příčinou smrti (za dopravními úrazy). Jako příčiny sebevražedného jednání se uvádí vlivy nepříznivého rodinného prostředí a výchovy, pracovního prostředí a vrstevníků. Vliv mají i různé povahové úchylky, hromadné změny, duševní poruchy, poruchy intelektu aj. Nejčastější motivací u deseti až čtrnáctiletých je školní problematika (špatná klasifikace, aj.), na druhém místě jsou důvody rodinné (hádky mezi rodiči, alkoholismus otce, aj.), dále problémy citové a sexuální. U patnácti až devatenáctiletých je na prvním místě problematika erotická a na dalších místech stejným podílem školní, rodinné i pracovní motivy. K sebevraždě volí chlapci drastičtější metody (střelné zbraně, někdy plyn,…), dívky volí estetičtější prostředky (medikamenty,…). (Nikl, 2000) Šikanování patří mezi sociálně patologické jevy, které jsou více a více středem pozornosti. Jedná se o zlomyslné obtěžování, pronásledování, týrání a napadení, které má řadu forem a podob. Je uskutečňováno bez ohledu na věk, pohlaví a povolání. (Vykopalová, 2001) Mnohdy je těžké rozlišit šikanu od podobných jevů, jako je například terorizování celé třídy rváčskou bandou, vymáhání peněz apod. (Pokorný, 2003) Šikana bývá nenápadná, vyskytuje se mimo dohled učitelů, a tak mnoho dětí trpí v tichosti. (Train, 2001) Na rozdíl od aktéra se může být obětí šikany naprosto kdokoliv. Existuje několik rizikových faktorů, které mohou označovat potenciální oběť . Jedná se o viditelné odlišnosti, nápadnosti ve zjevu, povahové vlastnosti, mentální zralost, rasová odlišnost, sociální úroveň. Ohroženi jsou i jedinci oslabení, osamocení, neschopní sami sebe bránit. (Vykopalová, 2001) Antisociální chování (závažné protispolečenské jednání zahrnující veškerou trestnou činnost - krádeže, sexuální delikty, zabití, vraždy), a kriminalita se posuzují podle vlivů dědičnosti, rodiny, vrstevnické skupiny a subkultury dětí a mládeže a také se bere v úvahu společenský kontext dané země. (Vykopalová, 2001) V kriminologickém členění se rozlišují věkových kategorie dětí (6-15 let), mladistvých (15-18 let) a mladých dospělých (18-24 let, případně 18-30 let). - 15 -
Většina dětí se dostává do rozporu se zákonem okolo 12 let. U nich se projevuje vliv rodinného prostředí. Důležitým správného vývoje osobnosti dítěte je úplnost rodiny. (Nikl, 2000) Celosvětovým problémem je, že kriminalita u dětí a mládeže má rostoucí tendenci. (Vykopalová, 2001) Závažnost chování obvykle stoupá s věkem. (Nikl, 2000) Trestná činnost dětí a mladistvých se liší od trestné činnosti ostatních věkových skupin pachatelů. To je způsobené stupněm psychického a somatického vývoje, vlastnostmi, zkušenostmi i motivy k páchání trestné činnosti. Mládež páchá trestnou činnost častěji se spolupachateli a ve skupině. Trestná činnost je ve většině případů páchána pod vlivem momentální situace (převládá emotivní motivace oproti rozumové). Podnětem pro trestnou činnost je v řadě případů alkohol, případně jiná návyková látka zvyšující agresivitu a nepřiměřené reakce. Mladí pachatelé často odcizují předměty, které právě potřebují, nebo které se jim vzhledem k věku líbí, např. automobily, motocykly, videa, televizory, oblečení, zbraně, nože, alkohol, cigarety, léky apod.. 2
2
Dostupné z http://www.icm.cz/kriminalita-a-delikvence-charakteristika. Kriminalita a delikvence.
- 16 -
4. VOLNÝ ČAS Samotný jev, který se označuje jako volný čas, je chápán jako opak povinné práce a povinností. Doba, během které si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi. (Pávková, 1999) Volný čas zahrnuje činnosti, kterými jsou odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolně společensky prospěšná činnost (Průcha, 2000) Aktivity volného času se dnes uplatňují ve všech prostředích života a výchovy dětí a mládeže. Na naplňování volného času dětí a mládeže se podílí rodina, ale i různé instituce. (Pávková, 1999) Negativní jevy mezi dětmi a mládeží napomáhají řešit právě volnočasové aktivity. (Hofbauer, 2004) Velkou roli ve volném čase dětí a mládeže sehrává rodina, a to jako nejpřirozenější skupina ve společnosti, ale i jako časově první výchovné prostředí dítěte. (Hájek, 2004) Rodina jako primární sociální skupina a také jako prvotní prostředí volnočasového života a výchovy, se zásadně podílí na formování osobnosti dětí a mladých lidí. Rodina je pro dítě a mladého člověka prvním prostředím, které pro jejich volný čas vytváří příznivé podmínky. (Hofbauer, 2004) Z hlediska rodiny a jejího působení na dítě existují dvě roviny volného času. První z nich je ovlivňování zájmů dítěte, způsobu jejich naplnění, druhou jsou pak společné aktivity rodičů s dětmi. (Hájek, 2004) V době mimo vyučování se na výchově dětí a mládeže společně s rodinou podílejí instituce pro výchovu mimo vyučování a další subjekty. (Pávková, 1999) Jedná se například o střediska pro volný čas dětí a mládeže, preventivně výchovnou péči, školní družiny, školní kluby. Středisky pro volný čas dětí a mládeže se rozumí domovy dětí a mládeže (DDM) a stanice zájmových činností. Jejich cílem je naplňovat rekreační a výchovně-vzdělávací funkci širokou zájmovou působností. Jinou formou jsou stanice zájmových činností, které jsou specializované na konkrétní zájmové oblasti. Střediska pro volný čas dětí a mládeže jsou zařazovány do sítě škol a školských zařízení. (Hájek, 2004)
- 17 -
Preventivně výchovná péče je realizována ve střediscích výchovné péče pro děti a mládež. Tato střediska se zabývají péči o děti a mládež s negativními projevy chování, pokud nejsou důvody pro ústavní péči. Kromě ambulantní, celodenní a internátní péče poskytují poradenské služby dětem, mládeži, jejich rodičům, učitelům a dalším zájemcům. Střediska mají za úkol zachytit první projevy vývojových a výchovných poruch, problémů v rodině a ve škole. Dá se tak předejít dalším vážným problémům, jakými jsou delikvence, kriminalita, drogová závislost, psychické poruchy. (Pávková, 1999) Školní družina a školní klub jsou výchovná zařízení a jsou základní formou výchovy mimo vyučování. Starají se i o děti zaměstnaných rodičů v průběhu školního roku a podle potřeby i o prázdninách. Školní družiny jsou určeny pro žáky 1.-5. tříd základní školy a školní kluby pro žáky 6.-9. tříd. Školní družiny i školní kluby mají předpoklady k pravidelnému a každodennímu pedagogickému ovlivňování volného času žáků. Činnost školní družiny a školního klubu navazuje na vzdělávací činnosti základní školy. Ve školní družině a školním klubu jsou uskutečňovány činnosti odpočinkové, rekreační, zájmové, společensky prospěšné a dále je také částečně zabezpečena příprava na vyučování. (Pávková, 1999) Volný čas dětí a mládeže je také ovlivňován skupinou vrstevníků. Význam skupiny vrstevníků vzrůstá ve středním školním věku. Třída má značnou autoritu a dítě zde potřebuje získat dobrou pozici. Skupina žáků má svoje vlastní specifické normy, které platí pro všechny bez rozdílu. Jestliže některé dítě očekávání vrstevníků nenaplňuje, bývá odmítáno. Skupina dětí středního školního věku dovede jednat jako celek, odlišné či méně kompetentní dítě se stává terčem projevů odmítavého postoje. To je důvodem, proč se objevuje ve školách šikana. V období dospívání obecně vliv rodiny a na vzniku nežádoucího chování se podílí vliv vrstevnické skupiny. Dospívající se odpoutává od rodiny. Přestává uznávat formální autoritu a hodnotí člověka na základě jeho reálných schopností a vlastností. Vyžaduje upřímnost a otevřenost, ale zároveň je přecitlivělý k jakýmkoli připomínkám, protože je nejistý. (Pávková, 1999) Ve skupině vrstevníků se promítají všechny možné aktivity, které může dítě či mladý člověk naplňovat v neformálních skupinách svých kamarádů. Velmi záleží na tom, jaké hodnoty a z nich vyplývající cíle tato skupina uznává. Může se jednat o skupinu, která naplňuje svůj volný čas žádoucím způsobem, nebo to může být skupina s negativním postojem k obecně uznávaným hodnotám. (Hájek, 2004) - 18 -
5. NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Nevládní nezisková organizace nebo nestátní nezisková organizace je organizace, která se obecně zabývá prospěšnou činností, ale není zřizována státem a není na státu závislá. (Hynek, 2007) Mezinárodně uznávanou charakteristiku nestátních neziskových organizací, přinesli profesoři Salomon a Anheier. Určili pět základních vlastností, podle nichž jsou nestátní neziskové organizace: •
institucionalizované – tj. mají jistou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány,
•
soukromé – tedy jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny. To znamená, že nemohou mít významnou státní podporu nebo že ve vedení nemohou být mj. státní úředníci. Rozhodující je zde fakt, že základní struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá,
•
neziskové – ve smyslu nerozdělování zisku, tj. nepřipouští se u nich žádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení organizace. Neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ovšem ten musí být použit na cíle dané posláním organizace,
•
samosprávné a nezávislé – jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností, tzn. že neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí, ale jsou schopny řídit samy sebe. Nekontroluje je ani stát, ani instituce stojící mimo ně,
•
dobrovolné – využívají dobrovolnou účast na svých činnostech. Dobrovolnost se projevuje jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darů nebo čestnou účasti ve správních radách. (Škarabelová, 2002)
- 19 -
5.1 Nestátní neziskové organizace České republiky Nestátní neziskové organizace jsou financovány vícezdrojově, a to zejména formou dotací (příspěvků) z rozpočtu krajů a obcí, z příjmů od uživatelů a ostatních zdrojů (dary, nadace, Evropský sociální fond apod.) Stát finanční prostředky poskytuje pouze na projekty celostátního charakteru nebo na podporu rozvojových aktivit. (Hyánek, 2007) K základním typům nestátních neziskových organizací patří:
•
občanské sdružení,
•
obecně prospěšná společnost,
•
nadace a nadační fondy,
•
církevní právnická osoba. Rozdíl mezi nadacemi a ostatními neziskovými organizacemi spočívá v tom, že
nadace jsou jedním typem neziskové organizace. Jejich úkolem je shánět finanční prostředky, aby podpořily jiné organizace v jejich činnosti. Jsou proto také významným finančním zdrojem pro ostatní neziskové organizace, jako jsou například občanská sdružení. Peníze, které nadace vlastní, jsou zákonem o nadacích a nadačních fondech i různými jinými dokumenty výslovně určeny na přerozdělení jiným organizacím – sama nadace má minimum prostředků na své financování a nesmí podnikat.3 Oblasti, ve kterých působí neziskové organizace: •
kultura, ochrana památek, umění,
•
výzkum a vzdělávání,
•
zdravotní péče a sociální služby,
•
ochrana životního prostředí, ekologická výchova,
•
ochrana lidských práv,
•
rovné příležitosti,
•
komunitní rozvoj,
•
práce s dětmi a mládeží,
•
rekreace, sport, tělovýchova,
3
Dostupné z http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/co-to-je-neziskovy-sektor/. O neziskových organizacích.
- 20 -
•
ostatní (např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví).4
5.1.1 Legislativa nestátního neziskového sektoru V právní úpravě organizací nestátního neziskového sektoru bylo prvním počinem schválení zákona č. 83/90 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, v roce 1990. Tento zákon umožnil naplnit v Ústavě a Listině základních práv a svobod deklarovanou svobodu sdružování. V roce 1991 byl schválen zákon č.308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských skupin. Byl důležitý pro vymezení pravidel dobrovolného sdružování osob stejné náboženské víry. V roce 1997 byl schválen nadační zákon 227/1997 Sb. Zpřísnil podmínky pro obligatorní výši nadačního jmění. Do právního řádu byla zavedena zákonem č. 248/1995 Sb. obecně prospěšná společnost. (Škarabelová, 2002)
5.1.2 Typy financování nestátních neziskových organizací Nestátní neziskové organizace mohou využít následující typy financování sociálních služeb: •
dotace poskytovatelům sociálních služeb s regionální a místní působností,
•
dotace poskytovatelům sociálních služeb s nadregionální působností,
•
dotace od obce,
•
dotace od kraje,
•
příspěvky od uživatelů – z příspěvku na péči,
•
dotace z Evropského sociálního fondu,
4
Dostupné z http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/co-to-je-neziskovy-sektor/. O neziskových organizacích.
- 21 -
•
výdaje obcí a krajů,
•
dary,
•
finanční příspěvky z nadací. (Hyánek, 2007)
Největší procento (cca 50 %) ze státních dotací rozděluje Ministerstvo školství, mládeže
a
tělovýchovy.
Dotace
poskytuje
nestátním
neziskovým
organizacím
prostřednictvím výběrových řízení, která jsou vyhlášena na jednotlivé programy, a to zejména na oblasti činnosti, kterými jsou: •
mimoškolní vzdělávání,
•
volný čas dětí a mládeže,
•
sport,
•
národnostní menšiny. Činnost, kterou stát nejvíce dotuje, je sport. Druhou dotovanou činností je péče o
zdraví, tj. zdravotní oblast, třetí je pak sociální oblast. Největším příjemcem státních dotací jsou občanská sdružení. (Škarabelová, 2002) Hlavním problémem, který je spojený s poskytováním dotací, je velká časová prodleva mezi oznámením o udělení dotace a faktickým připsáním financí na bankovní účet nestátní neziskové organizace. Nevyhovující je i doba, na kterou jsou finanční prostředky poskytovány - pouze na jeden rok. Dalším problémem je konkurence vládních a územními celky zřizovaných neziskových organizací, které většinou zajišť ují stejný druh služeb, ale proto, že je stát zřizuje, je jim přiděleno více financí z veřejných rozpočtů. (Škarabelová, 2002)
- 22 -
5.2 Neziskové organizace na Vysočině V kraji Vysočina působí několik neziskových organizací. Jedná se o organizace, které se věnují například dětem, mládeži a volnému času, sportu, kultuře, sociální oblasti a dalším oblastem. Organizace věnující se dětem, mládeži a volném času, např. : •
Centrum Vysočina, o. p. s. Havlíčkův Brod
•
Dům dětí a mládeže Hrádek Třebíč - Třebíč
•
Kolpingova rodina Žďár nad Sázavou - Žďár nad Sázavou
•
Rada dětí a mládeže kraje Vysočina - Jihlava
•
Sdružení Nové Město na Moravě - Nové Město na Moravě
5.2.1 Kolpingova rodina Žďár nad Sázavou
Činnost Kolpingovy rodiny spočívá především v práci s dětmi a mládeží. Vrcholem činnosti bývá letní tábor. Oblast působení je také v pomoci při zajišť ování různých kulturních akcí, které zajišť uje společně s centrálou na území města Žďár nad Sázavou a spádovém okolí. Projekty, které Kolpingova rodina realizovala, jsou například: modelářský kroužek, kroužek studiové techniky, kroužek italštiny, Živý Betlém, různé besedy, výstavy a koncerty. V rámci Kolpingových rodin působí skupiny dětí a mládeže, které se snaží motivovat k aktivnímu zapojení se do činnosti a podpoření zájmu o dění v jejich okolí a ve společnosti. Vzdělávání Kolpingovo dílo ČR pokračuje v odkazu Adolpha Kolpinga v oblasti středoškolského a učňovského vzdělávání společně s Biskupským gymnáziem A. Kolpinga (čtyřleté a osmileté studium) a Střední školou gastronomickou A. Kolpinga (obory kuchař, cukrář, číšník) ve Žďáře nad Sázavou. Tyto školy vytváří vhodné prostředí pro integraci žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří zde mohou získat i přes svůj handicap vzdělání v příjemném prostředí moderních škol.5
5
Dostupné z http://www.neziskovka.cz/cz/karta.php?id=75040379. Kolpingova rodina Žďár nad Sázavou.
- 23 -
5.2.2 Rada dětí a mládeže kraje Vysočina
Rada dětí a mládeže kraje Vysočina (dále jen RDMKV) vznikla nejen za účelem koordinace všech neziskových organizací působících v kraji Vysočina, ale také proto, aby zprostředkovala komunikaci mezi nimi a orgány státní správy a zajistila přísun informací všem členům i zájemcům z řad veřejnosti. Mezi hlavní úkoly patří: Komunikace s orgány státní správy a samosprávy a dalšími institucemi a organizacemi •
zastupování zájmů členských organizací na jednání s představiteli kraje Vysočina
•
zastupování zájmů členských organizací na jednání s představiteli obcí a měst kraje Vysočina
•
zatupování zájmů členských organizací na jednáních s Českou radou dětí a mládeže
Zajištění přístupu k informacím pro členy i ostatní zájemce •
provoz internetových stránek www.rdmkv.cz
•
provoz internetových stránek www.rvvz-vysocina.cz
•
provoz internetových stránek www.tabory-vysocina.cz
•
právní poradna a zodpovídání odborných dotazů z dalších oblastí
•
pořádání vzdělávacích aktivit, školení a kurzů
•
pořádání setkání členů a ostatních zástupců neziskového sektoru
Zajištění provozu RDMKV •
běžný provoz RDMKV
•
propagace RDMKV, její činnosti a jejích členů na veřejnosti a mezi neziskovými organizacemi
6
•
pořádání akcí pro děti a mládež
•
spolupráce s ostatními krajskými radami dětí a mládeže v ČR 6
Dostupné z http://www.neziskovka.cz/cz/karta.php?id=75040379. Rada dětí a mládeže kraje Vysočina.
- 24 -
5.2.3 Tělovýchovná jednota Sokol Bohdalov
TJ Sokol Bohdalov patří mezi občanská sdružení. Občanské sdružení je samostatná právnická osoba. Do jejich činnosti mohou orgány státní správy zasáhnout jen v mezích zákona. Registruje se u Ministerstva vnitra České republiky, a má přiděleno identifikační číslo od Českého statistického úřadu. (Škarabelová, 2002) Členy se mohou stát jak fyzické, tak i právnické osoby. Návrh na registraci musí podat nejméně tříčlenný přípravný výbor, ve kterém musí být alespoň jedné osobě 18 let. Při likvidaci občanského sdružení se postupuje podle § 20 občanského zákoníku. Sdružení mohou být poskytnuty dotace ze státního rozpočtu či rozpočtu obcí. Ve svém hospodaření se občanská sdružení řídí obecnými předpisy. Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na zabezpečení sportovní činnosti v obci Bohdalov v roce 2009 je součástí přílohy č. 2. Tělovýchovná jednota SOKOL byla založena ustanovující valnou hromadou 27. května 1923. Dne 1. září 1924 se TJ stává samostatnou jednotou. V tomto roce se uskutečnil mimo jiné Dětský sokolský den (29.června) a Oslava výročí Mistra Jana Husa a Jana Žižky (6.července). Historicky první zápas fotbalu byl sehrán v červnu 1961. V sezóně 2009/2010 má TJ Sokol Bohdalov aktivních 72 členů. 47 členů je z řad dětí a mládeže, z toho 45 chlapců a 2 dívky. (Kronika TJ Sokol Bohdalov)
- 25 -
PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část je zaměřená na organizaci TJ Sokol Bohdalov. Mým cílem bylo sledovat, kolik času týdně věnují děti sportování, v jakém se nachází kolektivu, zda jsou v kontaktu se sociálně patologickými jevy, například alkoholem, kouřením, šikanou. Pro svůj výzkum jsem využila tří metod. Dotazníkovou metodu, metodu řízeného rozhovoru a metodu pozorování. Dotazník jsem zvolila, jelikož se jedná o nejčastěji využívanou metodu. Pro moji bakalářskou práci se mi jevila vhodná. Rozlišuje se několik druhů dotazníků, které mohou zjišť ovat různé typy jevů a postojů jedinců. Otázky mohou být otevřené nebo uzavřené. Na otevřené otázky odpovídá dotazovaný volně. Jejich nevýhodou je ale obtížné zpracování. Uzavřené otázky poskytují dotazovanému volbu mezi připravenými odpověďmi. Výhodou dotazníku je, že umožňuje rychlé shromažďování dat od velkého počtu respondentů. Ti mají dostatek času na vyplnění dotazníku a své odpovědi si mohou dobře promyslet. Mezi nevýhody dotazníků můžeme zařadit jejich nízkou návratnost a potíže při ověřování platnosti údajů. Respondenti si také mohou vymýšlet. Chráska (2007, s.163) V mém dotazníku je využito otevřených i uzavřených otázek Je jich celkem 14, z nichž jsou dvě otevřené a ostatní uzavřené. Pět odpovědí je dichotomických (dotazovaný vybírá pouze z možností ano, ne), ostatní jsou polynomické (dotazovaný má několik možností jak odpovědět). Dotazník je určen členům TJ Sokol Bohdalov. Dotazníky jsem rozdávala sama, aby byla jejich návratnost úplná. Celkem jsem získala 31 vyplněných dotazníků. Mohu říct, že respondenti vyplňovali dotazníky ochotně a pouze pár otázek je vyplněno ironicky, což je nejvíce zřetelné u otevřených otázek. Stanovila jsem 4 dílčí cíle, kterých jsem chtěla dosáhnout pomocí dotazníků. Díky dílčím cílům jsem u respondentů zjistila: Cíl 1 – zda respondenti zvládají školní povinnosti společně s pravidelným sportováním. Cíl 2 – v jakém se nachází kolektivu. Cíl 3 – zda jsou v kontaktu se sociálně patologickými jevy. Cíl 4 – jaký je názor členů na danou organizaci.
- 26 -
Druhou technikou sběru dat byly řízené rozhovory s vedoucím družstva starších žáků a vedoucím družstva dorostu. Rozhovor obsahoval 7 otázek a posloužil ke zmapování výskytu sociálně patologických jevů v TJ Sokol Bohdalov. Třetí metodou bylo pozorování. V době od 24. 8. 2009 do 7.9 2009 jsem sledovala chování dětí během jejich přítomnosti v TJ Sokol Bohdalov.
Charakteristika souboru Výběrovým souborem byly členové TJ Sokol Bohdalov. V klubu jsou tři mládežnická družstva. Dotazníkovou metodu jsem využila u dvou z nich. Prvním bylo družstvo dorostu a druhým starší žáci. Třetí družstvo jsem při výzkumu neoslovila, jelikož do něj patří členové s nízkou věkovou hranicí. Jde o družstvo přípravek. Družstva a věk členů: Družstvo DOROST v sezóně 2009- 2010: 12 dorostenců, narozeni od 1.1. 1991 a mladší. Z toho jsou: 1991 – 4 hráči, 1992 – 1 hráč, 1993 – 5 hráčů a 1994 – 2 hráči Družstvo STARŠÍ ŽÁCI v sezóně 2009-2010: 19 starších žáků, narozeni od 1.1. 1995 a mladší. Z toho jsou: 1995 – 2 hráči, 1996 – 3 hráči, 1997 – 5 hráčů a 1998 – 9 hráčů
- 27 -
6. VÝSLEDKY 6.1 Vyhodnocení dotazníků Položka č.1: Do jakého mužstva patříš? Tabulka č.1: Rozdělení do družstev Odpovědi
Výsledky
přípravka
1
starší žáci
19
dorost
12
Graf č.1: Rozdělení do družstev
Rozdělení do družstev 20 15 10 5 0 přípravka
starší žáci
dorost
V první otázce jsem chtěla zjistit, do jakého družstva daný respondent patří. I když jsem dotazníky dávala členům družstev starších žáků a dorostu, objevit se mohla i odpověď přípravka. Je to dáno tím, že díky věku mohou někteří hráči nastupovat zároveň ve dvou družstvech Zjistila jsem, že nejvíce dotázaných hraje za starší žáky. Z nichž jeden nastupuje i za družstvo přípravek. Z družstva dorostu je 12 dotázaných.
- 28 -
Položka č.2: Jsi spokojený s přístupem vedoucích?
Tabulka č.2: Přístup vedoucích Odpovědi
Výsledky
Nad míru spokojen
11
Spokojen s výhradami
20
Nespokojen
0
Graf č.2: Přístup vedoucích Přístup vedoucích 20 15 10 5 0 Nad míru spokojen
Spokojen s výhradami
Nespokojen
Ve druhé otázce jsem si ověřila, zda jsou členové spokojeni s přístupem svých vedoucích. 11 členů je zcela spokojených, 20 členů je spokojeno, ale s výhradami. A jak jsem předpokládala, tak nespokojen není ani jeden z dotázaných.
- 29 -
Položka č.3: Se svými spoluhráči vycházíš?
Tabulka č.3: Spoluhráči Odpovědi
Výsledky
Dobře
31
Špatně
0
Všichni dotázání se svými spoluhráči dobře vychází.
Položka č.4: Líbí se Ti víc sportování v TJ Sokol nebo hodiny tělesné výchovy ve škole? Proč? Tabulka č.4: Sportování Výsledky
Odpovědi
TJ Sokol
29
Škola
2
Z odpovědí na otázku číslo 4 vyplývá, že sportování v TJ Sokol je oblíbenější než hodina tělesné výchovy ve škole. Na otázku proč? téměř všichni dotázaní odpověděli, že v TJ Sokol se hraje především fotbal. Dalším důvodem byla klasifikace v hodině tělesné výchovy. Objevila se i odpověď, že mají v TJ Sokol spoustu kamarádů. Škola se objevila v odpovědích pouze dvakrát a to společně i s TJ Sokol. Oba tito dotázaní mají v oblibě sportování v obou případech.
- 30 -
Položka č.5: „Kolektivní sporty jsou o přátelství, kamarádství a pomoci jeden druhému.“ Myslíš si to také?
Tabulka č.5: Kolektivní sporty Odpovědi
Výsledky
Ano
31
Ne
0
Všichni dotázaní s výrokem souhlasí.
- 31 -
Položka č.6: Na trénink chodíš? Tabulka č.6: Trénování Odpovědi
Výsledky
1x týdně
11
2x týdně
20
Graf č.3: Trénování
Trénování
20 15 10 5 0
1x týdně
2x týdně
Družstva starších žáků a dorostu mají trénink plánován dvakrát týdně. 11 dotázaných dochází na tréninky pravidelně jednou za týden a 20 dotázaných chodí na oba tréninky.
- 32 -
Položka č.7: Zvládáš bez problémů tréninky a školu?
Tabulka č.7: Trénink a škola Odpovědi
Výsledky
Bez problémů
22
S menšími problémy
9
S problémy
0
Graf č.4: Trénink a škola
Trénink a škola 25 20 15 10 5 0 Bez problémů
S menšími problémy
S problémy
Docházka do TJ Sokol je časově náročná. Zvládat ji společně se školními povinnostmi může někdy způsobit potíže. Přesto 22 dotázaných zvládá tréninky a školu bez problémů. U 9 dotázaných se vyskytují menší problémy.
- 33 -
Položka č.8: Do TJ Sokol Bohdalov Tě přivedli rodiče, kamarádi nebo Tvůj zájem o sport? Tabulka č.8: Kdo mě přivedl do TJ Sokol Odpovědi
Výsledky
Rodiče
0
Kamarádi
15
Sourozenci
6
Můj zájem o sport
9
Někdo jiný
1
Graf č.5: Kdo mě přivedl do TJ Sokol
Kdo mě přivedl do TJ Sokol 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Rodiče
Kamarádi
Sourozenci Můj zájem o Někdo jiný sport
Na tuto otázku bylo možno zvolit odpověď z 5 možností. 15 dotázaných přivedli do klubu kamarádi, 6 dotázaných sourozenci, 9 dotázaných jejich vlastní zájem o sport a pouze u 1 dotázaného někdo jiný.
- 34 -
Položka č.9: „ Sport může napomoci v boji proti zneužívání alkoholu, drog a podobným návykovým látkám?“ Souhlasíš?
Tabulka č.9: Sport napomáhá v boji proti zneužívání drog Odpovědi
Výsledky
Ano
31
Ne
0
Všichni dotazování souhlasí, že sportování může napomoci v boji proti zneužívání návykových látek.
- 35 -
Položka č.10: Chodíte po fotbale na pivo? Tabulka č.10: Alkohol Odpovědi
Výsledky
Ano
20
Ne
11
Graf č.6: Alkohol Alkohol
20 15 10 5 0
Ano
Ne
Na otázku č.10 odpovědělo 20 dotázaných, že po fotbale chodí na pivo. A to i přesto, že ne všichni již dosáhli věkové hranice 18 let. 11 dotázaných na pivo nechodí.
- 36 -
Položka č.11: Víš o některém ze spoluhráčů, že kouří? Tabulka č.11: Kouření Odpovědi
Výsledky
Ano
19
Ne
12
Graf č.7: Kouření Kouření
20 15 10 5 0 Ano
Ne
Problematikou kouření se zabývá otázka č.11. O tom, jestli někdo ze spoluhráčů kouří, ví 19 dotázaných. Zbylých 12 se s kouřením u spoluhráčů nesetkalo.
- 37 -
Položka č.12: Kolik let jsi členem TJ Sokol Bohdalov? Možnosti: A 1-3 roky; B 4-7 let; C 8-10 let ; D 11 a více let Tabulka č.12: Délka členství Odpovědi
Výsledky
A
7
B
8
C
16
D
0
Graf č.8: Délka členství
Délka členství 16 14 12 10 8 6 4 2 0 A
B
C
D
Z odpovědí na otázku č.12 vyplývá, že 16 dotázaných je více jak 8 let aktivním členem TJ Sokol Bohdalov. 8 dotázaných je v klubu 4-7 let a zbylých 7 dotázaných 1-3 roky.
- 38 -
Položka č.13: Jakou školu navštěvuješ? Tabulka č.13: Typ školy Odpovědi
Výsledky
základní škola
17
střední škola s maturitou
6
střední škola odborná
8
Graf č.9: Typ školy Typ školy 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 základní škola
střední škola s maturitou
střední škola odborná
Otázka č.13 byla položena v návaznosti na otázku č.7. Rozlišuje, zda dotázaní navštěvují základní nebo střední školu. 17 dotázaných navštěvuje základní školu. Střední školu s maturitou navštěvuje 6 dotázaných a střední odbornou školu 8 z dotázaných.
- 39 -
Položka č.14: Doporučil bys svým kamarádům TJ Sokol Bohdalov? Proč ano, proč ne?
Tabulka č.14: Doporučení TJ Sokol Odpovědi
Výsledky
Ano
31
Ne
0
Z odpovědí, které jsem zaznamenala do tabulky č.14, vyplývá, že by všichni dotázaní sportování v TJ Sokol doporučili. Mezi důvody se objevily odpovědi: spousta legrace, dobří kamarádi a převážné hraní pouze fotbalu
- 40 -
6.2 Vyhodnocení řízených rozhovorů Řízené rozhovory s vedoucími družstev se týkaly zmapování výskytu sociálně patologických jevů v TJ Sokol Bohdalov. •
Vyhodnocení řízeného rozhovoru s vedoucím družstva starších žáků
Na otázku č.1 „Byl jste svědkem šikany u svých svěřenců?“ odpověděl vedoucí takto: „Na tuto otázku rád odpovím, že ne. Opravdu jsem se za 20 let, co zde působím, se šikanou nesetkal.“ Na otázku č.2 „Má někdo ze svěřenců problémy s chováním, sebekontrolou?“ byla odpověď: „To si nemyslím, ani jsem nic takového u nikoho nepozoroval. Většina mých svěřenců je věku, kdy si ještě nedovolí moc odmlouvat, takže jsem s chováním svého mužstva spokojený.“ Na otázku č.3 „Vyskytly se během vaší praxe problémy se sociálně patologickými jevy, jako jsou například krádeže?“ vedoucí odpověděl: „Ne. Myslím si, že je to dáno i tím, že tu není velký kolektiv lidí a všichni by se o tom rychle dozvěděli.“ Na otázku č.4 „Víte o tom, že chodí Vaši svěřenci po tréninku nebo zápase na pivo? odpověděl vedoucí: „Troufám si říct, že tohle se mého družstva netýká. Všem ještě k hranici 18 let několik roků schází.“ Na otázku č.5 „Děláte něco proti konzumaci alkoholu u svých svěřenců?“ byla odpověď vedoucího: „.Jak jsem uvedl v předchozí odpovědi, moji svěřenci alkohol ještě nekonzumují. Alespoň tedy pokud je mám na starost v TJ Sokol. Takže tento problém s nimi neřeším.“ Na otázku č.6 „Jaká je situace s kouřením u svěřenců? A jaká je situace s užíváním drog celkově?“ odpověděl vedoucí takto: „S kouřením je to stejné jako s alkoholem. Opravdu jsem neviděl některého ze svých svěřenců kouřit. A přítomnost jiných drog jsem také nezjistil.“ - 41 -
Na otázku č.7 „Jak celkově hodnotíte chování svých svěřenců a problematiku sociálně patologických jevů u dětí a mládeže? byla odpověď vedoucího: „Moje odpověď vyplývá určitě i z předcházejících otázek. Já jsem se svými svěřenci moc spokojený. Nemusím řešit žádné problémy s chováním. Občas je sice práce s nimi náročná, ale když vidím jejich radost po vítězném utkání nebo vstřeleném gólu, tak nelituji. A co se týká sociálně patologických jevů, tak ty se mně a mým svěřencům zatím vyhýbají. Naštěstí“
•
Vyhodnocení řízeného rozhovoru s vedoucím družstva dorostu
Na otázku č.1 „Byl jste svědkem šikany u svých svěřenců?“ odpověděl vedoucí takto: „Během svého působení v TJ Sokol jsem šikanu nezaznamenal. Svěřenci se mezi sebou samozřejmě pošť uchují, ale vše je v mezích zdravé rivality. Opravdu jsme zde šikanu neřešili.“ Na otázku č.2 „Má někdo ze svěřenců problémy s chováním, sebekontrolou?“ vedoucí odpověděl: „Žádné vážné problémy s chováním nepozoruji. Jistě, pokud je součástí tréninku pasáž, během které se soutěží, nechá se některý jedinec mnohdy unést a rozčílí se. Ale to nepovažuji za problém s chováním. To se občas stane každému z nás.“ Na otázku č.3 „Vyskytly se během vaší praxe problémy se sociálně patologickými jevy, jako jsou například krádeže?“ jsem dostala odpověď: „Tak to opravdu ne. Krást si podle mě svěřenci nedovolí. Navíc jsou na každém tréninku a zápase určeni jedinci, kteří mají věci na starost. Hlídání míčů, dresů a dalších pomůcek.“ Na otázku č.4 „Víte o tom, že chodí Vaši svěřenci po tréninku nebo zápase na pivo? Z dotazníků, které jsem od nich získala, vyplývá, že většina chodí.“ odpověděl vedoucí: „Dostávají se ke mně informace, že tomu tak je. Ovšem během mé přítomnosti jsem nic takového nezaznamenal. Ti, kteří překročili hranici 18 let, si pivo dají. Ale to už je jejich osobní věc.“
- 42 -
Na otázku č.5 „Děláte něco proti konzumaci alkoholu u svých svěřenců?“ byla odpověď vedoucího: „Ode mě mají všichni svěřenci mladší 18 let zákaz pití alkoholu během doby, kdy jsou přítomni v TJ Sokol. Pokud popíjí alkohol jindy, už moc neovlivním. Na to by měli dohlédnout jejich rodiče, a nebo škola. Já je samozřejmě upozorním, že je to zakázané. Ale nic víc ani dělat nemůžu.“ Na otázku č.6 „Jaká je situace s kouřením u svěřenců? A jaká je situace s užíváním drog celkově?“ odpověděl vedoucí takto: „S problémem kouření je situace stejná jako s alkoholem. Během mého dozoru si svěřenci nedovolí zapálit. A naštěstí jsem se s problémem jiných drog u svých družstev nikdy nesetkal. Ale mám zkušenost, kdy k nám na utkání přijelo družstvo soupeře a před zahájením utkání si zapálili i trenérem marihuanu. To je podle mě až moc. Doufám, že to byla opravdu výjimka.“ Na otázku č.7 „Jak celkově hodnotíte chování svých svěřenců a problematiku sociálně patologických jevů u dětí a mládeže? byla odpověď vedoucího: „Moji svěřenci ode mě mají kladné hodnocení. Opravdu jsem se nesetkal s tím, že bych řešil nějaký závažný problém. A jsem za to rád. Co se týká sociálně patologických jevů, tak si myslím, že až na občasné pití alkoholu a kouření, je u nás vše v pořádku. Snad to tak zůstane i nadále.“
- 43 -
7. DISKUSE Sociálně patologické jevy ohrožují dnešní děti a mládež na každém kroku. Největší riziko vidím ve volném čase dětí. Ten je v jejich životě velmi důležitý. Je to doba, kdy se mohou věnovat činnostem, které je baví a přináší jim radost. Během tohoto času se dítě rozvíjí, nejde jen o odpočinek a hru. Proto by se měla společnost zabývat tím, jak děti a mládež tráví svůj volný čas. (Pávková, 1999) Ve své práci jsem zjišť ovala, jak při trávení volného času dětí pomáhá nezisková organizace TJ Sokol Bohdalov. Jako první metodu jsem využila techniku dotazníků. Stanovila jsem 4 dílčí cíle. Ke splnění cíle 1 posloužily v dotazníku položky 6, 7 a 13. Z dosažených výsledků vyplývá, že problémy se zvládáním školy společně s pravidelným sportováním nemá nikdo z dotázaných. Objevují se pouze menší problémy. Většina dotázaných ještě navštěvuje základní školu, střední školu s maturitou nejméně dotázaných. S docházkou na tréninky je to vyvážené. Polovina dotázaných chodí jednou týdně, druhá dvakrát v týdnu. K tomu nesmíme zapomenout přičíst i jeden den o víkendu, kdy se hrají mistrovská utkání. Ke splnění cíle 2 posloužily položky 1, 2, 3 a 4. Výsledkem bylo, jak jsem předpokládala, že většina dotázaných dobře vychází se svými spoluhráči i vedoucími. Jen někteří mají vůči vedoucím výhrady. A více oblíbené je sportování v TJ Sokol než v hodinách tělesné výchovy ve škole. Ke splnění cíle 3 posloužily položky 9, 10 a 11. S větou, že sport může napomoci v boji proti zneužívání alkoholu a dalších návykových látek, souhlasili všichni dotázaní. I přesto v otázce, zda chodí po fotbale na pivo, odpověděli všichni dorostenci ano. A o tom, že někdo ze spoluhráčů kouří, ví většina dotázaných. Ke splnění cíle 4 posloužily položky 5, 8, 12 a 14. Tento výsledek je jednoznačný. Všichni dotázaní by sportování v TJ Sokol Bohdalov doporučili i svým kamarádům. Většina je v klubu déle než 3 roky a nejvíce dotázaných přišlo právě díky doporučení svých kamarádů nebo sourozenců. A právě to, že se všichni dotázaní ve svém volném čase věnují činnosti, která je baví, je podle mě tím správným řešením. Určitě je i přínosem, že dělají něco pro své zdraví a mají méně času na vysedávání u počítače a televize, což je v dnešní době velice oblíbená činnost dětí a mládeže. Dotazník je součástí přílohy č.1.
- 44 -
Druhou metodou sběru dat byly řízené rozhovory s vedoucím družstva starších žáků a vedoucím družstva dorostu. Týkaly se chování a výskytu sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v TJ Sokol Bohdalov. Došla jsem ke zjištění, že mnou oslovený vedoucí dorostu ví o tom, že někteří z jeho svěřenců občas pijí alkohol a kouří. To se ale neděje během doby, kdy jsou přítomni v TJ Sokol Bohdalov. U svých svěřenců se nesetkal s jinými sociálně patologickými jevy. Vedoucí starších žáků je se svými svěřenci spokojen. Neřeší ani problémy s chováním, ani přítomnost sociálně patologických jevů. Třetí a zároveň poslední využitou metodou bylo pozorování činnosti dětí. Dva týdny (od 24. 8. 2009 do 7.9 2009) jsem navštěvovala TJ Sokol Bohdalov, abych sledovala docházku dětí, jejich vztahy mezi spoluhráči a vztah k vedoucím. Byla jsem přítomna na všech tréninkových jednotkách a o víkendech na mistrovských zápasech, které sehrála mužstva mládeže. Tyto zápasy jsou náročné hlavně časově. Starší žáci hrají okresní soutěž, ale dorost hraje soutěž krajskou. Jednou za 14 dnů cestuje mužstvo na hřiště soupeře. Proto se k době, kterou trvá utkání, přičítá ještě čas vyhrazený na dopravu. Tak se mnohdy z jednoho utkání stane celodenní zájezd. Došla jsem ke zjištění, že starší žáci mají lepší účast na tréninkových jednotkách než dorost. Vedoucí měl někdy dokonce problém s tím, aby svěřence ze hřiště odvolal. Hrají s takovou chutí, že se jim nechce odejít. To svědčí i o vztazích, které mezi sebou mají. Nepozorovala jsem vůbec problémy, nikdo nebyl odstrčený. A to jak v družstvu starších žáků, tak v dorostu. A vztahy s vedoucími také bez problémů. To je podle mě i důvod, proč v dotaznících většina dotázaných odpověděla, že je sportování v TJ Sokol baví víc, než hodina tělesné výchovy ve škole. Své vedoucí berou jako kamarády, ne jako někoho, kdo je bude zkoušet a známkovat. Na závěr musím prohlásit, že jsem byla překvapená hlavně časovým vytížením vedoucích. Navíc vše dělají dobrovolně a ve svém volném čase. A také zadarmo. Zaslouží si můj obdiv. Časový plán tréninkové jednotky je součástí přílohy č. 3.
- 45 -
ZÁVĚR Bakalářská práce sleduje činnost neziskových organizací v prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem vycházela ze studia odborné literatury. Zkoumala jsem problematiku sociálně patologických jevů, které se vyskytují v naší společnosti. Zaměřila jsem se na poruchy chování a na volný čas dětí a mládeže. Také jsem studovala činnost nestátních neziskových organizací, které se věnují dětem a mládeži. Podrobněji organizacím na Vysočině. Chtěla jsem si rozšířit znalosti o tomto tématu a podrobněji jej prostudovat. Praktická část je zaměřena na organizaci TJ Sokol Bohdalov. Jako jedna z výzkumných metod byl použit dotazník. Pro lepší přehlednost jsem výsledky zaznamenala do tabulek a grafů. Další metodou bylo pozorování činnosti dětí v TJ Sokol Bohdalov a také řízené rozhovory s jejich vedoucími. Mým cílem bylo zjistit, jak daná nezisková organizace pomáhá s trávením volného času dětí a mládeže a zda jsou členové ve styku se sociálně patologickými jevy. Také mě zajímala spokojenost členů, jejich vztahy ke spoluhráčům a vedoucím. V současné době dochází k narůstání výskytu sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Podle mě spousta rodičů neví, co dělají jejich děti ve volném čase. Proto je důležitá činnost institucí, které budou volný čas dětí nějak vyplňovat a organizovat. Docházku dětí do sportovních zařízení vidím jako jednu ze vhodných variant, jak plnohodnotně využít volný čas.
- 46 -
POUŽITÉ ZDROJE [1] HÁJEK, B., et al. Děti, vedoucí a volný čas. 1.vyd. Praha: Institut dětí a mládeže, 2004. 120 s. ISBN 80-86784-06-1. [2] HLADKÁ, M. Přehled legislativy pro neziskové organizace 2009. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2009. 24 s. [3] HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. 1.vyd. Praha: Portál, 2004. 173 s. ISBN 80-7178-9275. [4] HOLOUŠOVÁ, Drahomíra, et al. Jak psát diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. 110 s. ISBN 80-7067-841-0. [5] HYÁNEK V. A KOLEKTIV. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 292 s. ISBN 978-80-210-4423-4. [6] CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. [7] KEBZA, V. A KOLEKTIV. Jak jinak a lépe aneb aktivitami proti nudě a drogám. 2.díl. 1. vyd. Jihlava: „IDEA“ Okresní hygienická stanice Jihlava, 1998. 39 s. [8] KRAUS, B.-POLÁČKOVÁ,V., et al. Člověk, prostředí, výchova, K otázkám sociální pedagogiky. 117. publikace. Brno: Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-004-2. [9] JEDLIČKA, Richard. Děti a mládež v obtížných životních situacích : nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. 1.vyd. Praha: Themis, 2004. 478 s. ISBN 80-7312-038-0.
- 47 -
[10] NIKL, J. Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže se zaměřením na jejich prevenci. 1. vyd. Praha: Vydavetelství PA ČR, 2000. 100 s. ISBN 80-7251-033-9. [11] PÁVKOVÁ, J., et al. Pedagogika volného času. 1.vyd. Praha: Portál, 1999. 232 s. ISBN 80-7178-295-5. [12] POKORNÝ, V. Prevence sociálně patologických jevů. 3. vyd. Brno: Ústav psych. poradenství a diagnostiky a.s., 2003. 186 s. ISBN 80-8658-04-0. [13] PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 272 s. ISBN 80-7182399-4. [14] TRAIN, A. Nejčastější poruchy chování dětí. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 200 s. ISBN 80-7178-503-2. [15] STEJSKAL, F. Sociálně patologické jevy dětí a mládeže v ČR. 1.vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 1999. 100s. ISBN 80-7251-008-8. [16] ŠKRABELOVÁ, S. A KOLEKTIV. Když se řekne nezisková organizace. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 130 s. ISBN 80-210-3031-3. [17] VYKOPALOVÁ, H. Sociálně patologické jevy v současné společnosti. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 154 s. ISBN 80-244-0337-4.
Internetové zdroje [18] Kouření a mládež. [online]. Poslední úpravy-neuvedeno. [cit. 4.12.2009]. Dostupné z URL: http://www.kurakovaplice.cz/web/bilakniha.php. [19] MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Prevence SPJ. [online]. Poslední úpravy-neuvedeno. [cit. 16.12.2009]. Dostupné z URL: http://www.msmt.cz/vzdelavani/prevence-ptj.
- 48 -
[20] Neziskové organizace na Vysočině [online]. Poslední úpravy-neuvedeno. [cit. 17.2.2010]. Dostupné z URL: http://www.neziskovka.cz/cz. [21] Neziskové organizace [online]. Poslední úpravy-neuvedeno. [cit. 10.4.2010]. Dostupné z URL: http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/co-to-je-neziskovysektor/. [22] Sociálně patologické jevy [online]. Poslední úpravy-neuvedeno. [cit. 3.3.2010]. Dostupné z URL: http://www.icm.cz/taxonomy_menu/4/16. .
- 49 -
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA č. 1 - Dotazník Fotbal a já PŘÍLOHA č. 2 - Žádost o poskytnutí finančního příspěvku z roku 2009 (Zdroj: materiály TJ Sokol Bohdalov) PŘÍLOHA č. 3 – Tréninková jednotka (Zdroj: materiály TJ Sokol Bohdalov) PŘÍLOHA č. 4 – Harmonogram aktivit v oblasti prevence sociálně patologických jevů ZŠ Bohdalov na rok 2009/2010 (Zdroj: materiály školního metodika prevence ZŠ Bohdalov)
- 50 -
ANOTACE Jméno a příjmení:
Květoslava Šustrová
Katedra:
ÚSTAV PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Vašť atková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2010
Název práce: Činnost neziskových organizací v prevenci sociálně patologických jevů na Vysočině Název v angličtině:
Non-profit organisations activities in socially pathological phenomena prevention with children and young people in the Vysočina
Anotace práce:
Bakalářská práce se zabývá prevencí sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Zaměřuje se na činnost nestátních neziskových organizací v této oblasti. Jedním z témat je volný čas dětí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
Klíčová slova:
sociálně patologické jevy, neziskové organizace, prevence, volný čas
Anotace v angličtině:
This work is divided into theoretical and practical parts. It deals with the prevention of socially pathological phenomena of children and youth. It focuses on the activities of nongovernmental organizations in this field. One of the topics is the leisure time of children.
Klíčová slova v angličtině:
socially pathological phenomena NGO (nongovernmental organizations) Prevention Leisure
Přílohy vázané v práci: Příloha č. 1 - Dotazník Fotbal a já Příloha č. 2 - Žádost o poskytnutí finančního příspěvku z roku 2009 Příloha č. 3 - Tréninková jednotka Příloha č. 4 - Harmonogram aktivit v oblasti prevence sociálně patologických jevů ZŠ Bohdalov na rok 2009/2010 Rozsah práce:
50
Jazyk práce:
čeština
