. F O L K L O R I S M U S * JAKO M E Z I N Ä R O D N i J E V H E R M A N N B A U S I N G E R , Ü s t a v L u d w i g a Uhlanda university v Tübingenu, N S R
K nejcastejsim heslüm nejnovejsiho n e m e c k e h o närodopisneho
bädäni
patfi
termin
„folklorismus".
Po
pfilezitostnem pouziväni v sociologickych pojednänich b y l d o n ä r o d o p i s u z a v e d e n H a n s e m M o s e r e m a dtis1
ledne objasnen ve d v o u obsählych cläncich. ) popisuje
termin
folklorismus
jako
z
nedävne
si
jazykove
totiz
implikace,
ktere
dävaji
k o n c o v k y -ismus naznacuji z d e
casto pfehnane stupnoväni, sklon k exaltaci - folklorismus je p o d l e toho sfera, k d e folklör je v y s t u p n o v ä n az t a k f k a ve s v e t o v y näzor, nebo aspon p r e z e n t o v ä n
„zprostfedkoväni
v pfemrstenych formäch. K tomu vsak pfistupuje jes-
2
pfikladü
slovu v y z n a m :
Moser
a pfedvädeni lidove kultury z druhe ruky" ) a uvädi mnoho
zpfftomnime-li
minulosti
i
pfitomnosti,
j a k o c e s t u j i c i s o u b o r y l i d o v y c h pisni, k o m e r c i a l i z o v a -
te okolnost, ze take uz slovo „folklör" mä v nemcine negativni nädech. Z a t f m c o ve vetsine jinych j a z y k ü je toto
slovo
neuträlnim
oznacenim
urcitych
lidovych
ne tance pro p o d i v a n o u , k r o j o v a n e p r ü v o d y pro turis-
tradic,
ty, s t y l i z o v a n e a v y m y s l e n e z v y k y v r o z h l a s e a t e l e v i z i
n u t o a p o u z i v ä n o j e n o m tarn, k d e z d ä n l i v e j d e n i k o l i v
aj. J i z v p o d ä n i H . M o s e r a l z e zjistit d v o j i v z t a h k f o l -
o „prave" lidove umeni, nybrz o „neprave" imitace.
klorismu: na jedne strane autor u z n ä v ä v y v o j v m o -
nemeckym
N e n i obtizne
närodopisem
najit
pfiklady,
bylo
ktere
zäsadne
potvrzuji
odmit-
tento
dern/ d o b e za nevyhnutelny, na druhe strane zabarvuje
negativni räz „folklorismu". V jednom hornosväbskem
tento pojem jiz p f e d e m negativne. To je zcela zfejme,
c a s o p i s e ' ) s e o b j e v i l a v r o c e 1965 t a t o z p r ä v a : „ K r o -
jovanä skupina
vlastivedneho
spolku Isny a s k u p i n a
j ö d l e r ü B r u g g s e z n ä m i l y l ä z e n s k e h o s t y tri l e c e b n y c h üstavü
v
säle,
tradicnim l i d o v y m
s
Netrauchburgu,
shromäzdene
v
läzenskem
umenim Allgäusu.
Zäjem
o t e n t o „ p e s t r y v e c e r " b y l t a k v e l i k y , z e sal b y l u z ctvrt
hodiny
pfed
zacätkem
pfeplnen.
Pfedstaveni
upevnilo styky mezi d o m ä c i m obyvatelstvem a läzens k y m i h o s t y z e v s e c h c ä s t i N e m e c k a , a p o s i l i l o zäjern o lidove z v y k y A l l g ä u s u . K uspechu vecera pfispely tance: cesky, illertälsky, vrteny, mlynske kolo, styrsky a
„Schuchplattler",
pfedvedene
krojovanou
skupinou
Isny. T a k e jödlersky soubor B r u g g s i nemohl s t e z o v a t na malou pochvalu. K d o m ä c i m spoluücinkujicim nälezeli
Hermann
Jäger
a
jisty
spanelsky
pohostinsky
p r a c o v n i k z Isny. Na J ä g r o v i si d i v ä c i po jeho salcburske z v o n k o v e hfe v y n u t i l i p f i d a v e k . Läzensti hoste se
tak
ücastnili
programu
„pestreho
vecera",
ktery
pfinesl v i c e nez d v e m a stüm lidi m n o h o radosti." T u t o z p r ä v u neni tfeba k o m e n t o v a t . Üdajne „tradicni lidove umeni A l l g ä u s u " se u k ä z a l o jako pesträ michanice z e v s e c h s v e t o v y c h stran, t a k z e p ak ani nebije d o o c i , z e n a „ A l l g ä u s k e m " v e c e r u a k t i v n e s p o l u püsobili tez läzensti hoste „ z e v s e c h cästi N e m e c k a " a jeden spanelsky pohostinsky pracovnik. N e b o jiny p f i k l a d z e S v y c a r s k a : V z ä b a v n i c h l o k ä l e c h v L u c e r n u se pofädaji v lete k a z d y v e c e r pro a m e r i c k e a anglicke turisty „ S w i s s F o l k l o r e S h o w s " . 1
Jisty s v y c a r s k y c a s o p i s ' ) k r i t i z u j e t y t o p o d n i k y t a k t o : „ P o dükladne vecefi, kterou Anglicane s oblibou zapijeji k a k a e m , v y s t u p u j i n a j e v i s t e v y s n o f e n i s a l a s n i c i a salasnice, flektorü
ktefi p f e d v ä d e j i v
idylicke
alpske
sceny
m o d r a v e m svetle rcs
mävänim
praporü
a v y t r u b o v ä n i m na alpske rohy. Profesionälni z p e v a c -
ky v
krojich vydävajf
hlasy
jödlerske pisne s
ze
sebe
svymi
koloraturnimi
a n g l i c k y m t e x t e m . . ."
Take
tento pfiklad si vynucuje v e s k r z negativni üsudek. Co se z d e v L u c e r n u o d e h r ä v ä , je na mile v z d ä l e n o a zcela odtrzeno od vlastni lidove kultury, kterou se zabyvä
narodopis.
Zajiste
jsou
to
odstrasujici
pfiklady.
A z p r ä v y o nich pfichäzeji p r ä v e z oblasti, ktere patfi k närodopisne zachovalym
- to p l a t i o A l l g ä u
jako
o centrälnim S v y c a r s k u . M ü z e m e u v e s t jine instance: N a p f i k l a d v r o c e 1961 b y l v B a s i l e j i pfi p f i l e z i t o s t i närodopisneho
kongresu
uspofädän
veliky
prüvod,
v nemz soubory ze vsech koncin Svycarska pfedvädely s v e kroje, l i d o v o u hudbu a
rekonstruovane z v y k y -
k radosti n ä r o d o p i s n y c h p r a c o v n i k ü , ktefi stäli s fotoa p a r ä t y na c h o d n i k u . I jinak se stäle casteji s h r o m a z d'uji s o u b o r y z r ü z n y c h k r a j i n
na festivalech. D o b r y
pfiklad dävaji tzv. cechy bläznü v jihozäpadnim N e mecku,
ktere
zatlacily
mistni
zvyk
kazdonedelnich
schüzek bläznü v dobe masopustu. Rigorözni närodopisci o v s e m nechteji o
podobnem vyvoji
nie s l y s e t ,
soustfeduji se na z b y t k y starsich forem a r o z h o d n e se odvraceji od „druhe existence" folkloru v pfitomnosti. A l e je zde tfeba vzpomenout na slova A. L. L l o y d a v jeho studii o a n g l i c k e l i d o v e pisni: „ M u s i m e obrodit lidovou
pisen dnes,
k d y z jeji
„druhä existence"
p r a v d e p o d o b n e p r o j e v i silnejsi v i t a l i t u n e z m e l a jeji „prvni byti
existence", a to d o k o n c e
odlisnemu
ücelu."')
Tedy
k
jejimu
kazdy
dobremu,
projev
„druhe
e x i s t e n c e " n e j e n l i d o v e p i s n e , a l e i o s t a t n i c h j e v ü lid o v e k u l t u r y n e l z e Jen t a k j e d n o d u s e i g n o r o v a t . K t o mu pfistupuje podezfeni, ze m n o h e z toho, co narodopis registruje jako „ p r a v y " folklör, nälezi ve skutecnosti do sfery folklorismu, k t e r y se n e v y t v o f i l t e p r v e
v n a s e m stoletf, a ze n ä r o d o p i s k v y v o j i f o l k l o r i s m u säm pfispel. D o k o n c e by se k tomu m o h l o pfimo fici: 6
Folklorismus je uzity närodopis vcerejska. ) Präve
pfezkoumäni
negativnich
üsudkü
ozfejmi
stfizlivemu pozorovateli tuto souvislost. Na poli folklorismu se v y z v e d ä d i v ä c k ä stränka l i d o v y c h tradic, jsou
pfedvädeny
a
esteticky
konzumoväny.
Projevy
l i d o v y c h t r a d i c jsou v y t r z e n y z e s v e p ü v o d n i z i v o t n i souvislosti
a
prezentoväny
v
zcela
jinem
kontextu.
7
N e p f i s p e l k t o m u t a k e n ä r o d o p i s , ) ktery plnil m u z e a a jine s b i r k y , a n i z b y s e pfflis t ä z a l p o s p e c i f i c k y c h sociälnich p o d m i n k ä c h a funkeich p f e d m e t ü ? Ve sfefe folklorismu se u m e l e a näsilne podtrhuje mistni kultura
proti
integrujicim
a
nivelizujicim
tendeneim,
ke
kterym d o c h ä z i v prübehu v y v o j e . A z n o v u se v y n o f u je otäzka,
neni-li
rakteristicky take
takovy pro
„regionälni"
dalsi
obory
koneept
cha-
närodopisu.
Sami
n ä r o d o p i s c i , k t e f i n e c h t e j i nie m i t s n e j n o v e j s i m v y v o jem a p f e n e c h ä v a j i jej j i n y m o d v e t v i m s p o l e c e n s k e h o bädäni, ucini d o b f e , pfezkousejirli svüj historicky m a teriäl n a p r v e i c h f o l k l o r i s m u . P r ä v e zminenä kriteria folklorismu nelze v i d e t izol o v a n e . F o l k l o r i s m u s sice z d ü r a z n u j e t o , c o j e m i s t n i n e b o r e g i o n ä l n i , a l e n a d r u h e s t r a n e j e p r o nej c h a r a k teristicke,
ze
objektivizace
jsou
vytrhoväny
ze
sve
mistni s o u v i s l o s t i . T o j e t f e b a p f i p o m e n o u t , p o n e v a d z je fec o f o l k l o r i s m u j a k o o j e v u m e z i n ä r o d n i m . M e z i närodnost
folklorismu
lze
potvrdit
po
mnoha
strän-
käch. P f e d n e jde o fenomen, ktery lze p o z o r o v a t pfinejmensim ve vsech vadz
industrializace
prüvodnimi
jevy
prümyslovych se
mezitim
svymi
zemich.
sociälne
prakticky
svet, v y s k y t u j i se a n a l o g i c k e z j e v y
A
pone-
kulturnimi
zachvätila na celem
cely svete,
a
tak
je asi
take
„nativismus",
zdüraznoväni
vlast-
nfch k u l t u r v A f r i c e a v A z i i , p f f b u z n y s f o l k l o r i s m c m . Ovsem
formy
jevü
a
n e j s o u v s u d e stejne.
ideologicky
obsah
folklorismu
Dotaznikovou anketou
v nekte-
8
rych e v r o p s k y c h z e m i c h ) byly zjisteny charakteristickc rozdily. Ve vetsich cästech stfedni a zäpadni E v r o p y o d s t r a n i l a i n d u s t r i a l i z a c e jiz v 1 9 . s t o l e t i v e l k e p r o c e n to p ü v o d n i z v y k o v e tradice - a tento odstup v y v o l a l s i r o k y sentimentälni v z t a h k l i d o v e k u l t u f e a stal se z ä r o v e n z ä k l a d n o u rozlicnych f o r e m folklorismu. V jinych zemich, pfedevsim ve v y c h o d n i E v r o p e , se objev o v a l a s i c e jiz v m i n u l y c h s t o l e t i c h h r a s p r o j e v y lid o v e k u l t u r y , a l e t o t o p o h r ä v ä n i z ü s t a l o o m e z e n o jen na tenkou v r s t v u aristokracie,
zatimco temef
vsecko
ostatni obyvatelstvo züstalo spojeno se zemedelskymi formami z i v o t a . Z techto zemi v y c h ä z e j i proto i dnes zivotnejsi popudy k sekundärnim
formäm folklorismu
a regionälni etnograficke b ä d ä n i se mnohostranne zab y v ä projevy folklorismu. V dalsich zemich, ktere se d ä v n o v z d ä l i l y o d a g r ä r n i c h f o r e m , s e r o z f e d i l nejen f o l k l ö r , a l e i f o l k l o r i s m u s - v m n o h a p f i p a d e c h se p o d ä v ä folklör nejen „z druhe ruky", n y b r z z tfeti a ctvrte. T i m se v y s v e t l u j e vetsi skepse, s niz se z d e närodopisci stavi proti rozvoji folklorismu. Mezinärodni
folklorismus
se n e o m e z u j e
Jen
na to,
ze se a n a l o g i c k e zjevy daji r e g i s t r o v a t a srovnat ve vsech zemich. Internacionälnost jednou
z
podminek
je mnohem vice nez
folklorismu.
K
jeho
podstatnym
p r o j e v ü m nälezi to, ze se v y z v e d ä mistni n e b o regionälni
zvlästnost a d o s t ä v ä se do
komercnich
souvis-
losti, t a k z e brzy zasähne sousedni a k o n e c n e i d a l e k e oblasti
a
närody.
Walter
Salmen
nedävno
9
ukäzal, )
j a k s p a n e l s k ä l i d o v ä h u d b a u z n a z a c ä t k u 19.
stoleti
ziskala oblibu v evropske z ä b a v n e hudbe, a podlc toho l z e i n a j i n y c h p f i k l a d e c h u k ä z a t , j a k r e g i o n ä l n i hudcbni tradice nähle z a p l a v i
jako exoticke vlny, jako
1 0
„exportni f o l k l o r i s m u s " ) jine zeme. T o o v s e m neplati jen o h u d e b n i t r a d i c i , n y b r z i o j i n y c h d r u z i c h l i d o v e h o p o d ä n i . O v s e m j e t f e b a p f i z n a t , z e jsou r o z d i l y v nächylnosti k folklorismu.
Projevy lidove kultury,
z a l o z e n e na silnejsim p ü s o b e n i n a v e n e k , podlehaji folklorismu rychleji nez jine. Z v y k y m o h o u byt snadneji ve smyslu folklorismu
„ p f e f u n k c i o n o v ä n y " nez napf.
p o v e s t i n e b o l e g e n d y . K r o j e jsou a p r i o r i „ p o d e z f e l e j s i z folklorismu" nez napf. n ä b o z e n s k e pfedstavy, a c k o liv i ty byvaji nekdy dotceny svetem folklorismu. Internacionälnost folklorismu sifcni
kulturnich
zvlästnosti
se
mezi
neomezuje närody.
jen
na
Folkloris-
m u s n a l e z ä z v l ä s t e p f i z n i v e z i v n o u p ü d u tarn, k d e s e setkävaji pfislusnici rozlicnych närodnosti nebo etnickych skupin. D n e s se to deje tisiceronäsobne ve znameni
cizineckeho
ruchu:
nejvyznamnejsi
turistickä
s t f e d i s k a jsou t a k e n e j d ü l e z i t e j s i m i c e n t r y f o l k l o r i s m u . 8
Z m i n e n ä anketa ) ukäzala, ze v mnoha oblastech cizineckeho
ruchu
se
pofädaji
velke
festivaly,
stojici
zcela ve znameni folklorismu. Tarn, kde takove organizovane
slavnosti
diväckeho objektu
chybeji,
vznikä
otäzka,
pro turisty nepfijalo
zda
domäci
roli oby-
v a t e l s t v o , k d y z z ä m e r n e u c h o v ä v ä Stare k r o j e , s l a m e ne stfechy a tradicni tance, ackoli samo d ä v n o inklinuje k j i n y m f o r m ä m o b l e k ä n i , b y d l e n i a z ä b a v y . Co domäci lide turistüm timto zpüsobem poskytuji, j e n a j e d n e s t r a n e p i t o r e s k n i k u l i s a . A l e neni t o p o u z e esteticky fenomen.
N a d r u h e strane
zde folklorismus
v y z v e d ä mistni a regionälni s v e r ä z - tento m o t i v mä 1 1
take ,,politicky" charakter. ) V minulem podzimu k o -
lovaly v n e m c c k e m tisku kuriözni z p r ä v y z r a k o u s k o 12
italske
hranice. )
Hornobavorsti
lidovf
muzikanti,
obleceni do krojü s pestfe v y s i v a n y m i k o z c n k a m i , byli na hranicich kvüli temto „ u n i f o r m ä m " vräceni. Postiz e n i n e c h t e l i t o m u t o r o z h o d n u t i r o z u m e t a jeli z p a t k y r o z e z l e n i - t o t o r o z e z l e n i j e jiste p o c h o p i t e l n e . R c a k c c italskych karabinierü je v i a k srozumitelnä tomu, k d o znä p o m e r y v jiznich T y r o l i c h , patficich k Itälii, a l e m a j k i c h tez nemecky mluvici obyvatelstvo. Tarn je kroj s k u t e c n e cästi p o l i t i c k e h o v y z n ä n i , j e v y r a z e m p f i z n ä ni
k tradici
Tyrolich
a autonomii.
to
pfijimä
M l a d ä generace v
jako
Italove,
nebot'
u
jiznich mladych
jihotyrolskych studentü se m n o z i hlasy, ktere oponuji proti anachronicke „ k u l t u f e k o z e n e k . " To je jeden pfiklad pro s t o v k y procesü, dolozenych v
Evrope.
Kde
se
etnicke skupiny, kulturnich
sräzeji
dochäzi
osobnosti
a
rozlicne
ke
närodnosti
nebo
kontrastnimu v y z v e d ä n i
zejmena
mensiny
se
rychleji
dostävaii k folklorismu, aby svymi prostfedky demonstrovaly svoji osobitost. K d y z p o prvni s v e t o v e v ä l c e se p o p r v e ve vetsim rozsahu sesly m e n s i n o v e k o n g r e sy, d a l y p r ü c h o d ne-li p o l i t i c k e m u , t c d y a s p o n k u l t u r nimu
13
sebeurceni, )
a v z n i k l o tak klima, v n e m z se
folklorismu vyborne dafilo a k d e rychlc vyhänel groteskni kvety. N c l z e p f e h l e d n o u t , z e p o s k y t n u t i k u l t u r n i autonom i e - a s ni s p o j e n e „ p e c e " o Stare tradice, k t e r ä v e d l a p f i m o d o f o l k l o r i s m u - c a s t o jen z a s t i r a l o o d e j m u t i p o l i t i c k e s v e p r ä v n o s t i m e n s i n . P o n e v a d z a l e jisty p o l i t i c k y c e n t r a l i s m u s v e t n i c k y silne s m i s e n y c h a r o z clenenych oblastech je casto nevyhnutelny, musi se na druhe
strane
heslo
„kulturni
autonomie"
ve
svych
pozitivnich aspektech brät zcela v ä z n e . O v s e m k d e se
ti - v j i h o z ä p a d n i m N e m e c k u je m n o h o z t o h o , co je
kulturni
se
dosud z katolickych z v y k u zive, nikoli dedietvim baro-
t e d y trpi j e n o m t o , c o z a s l o , c o j e p f e k o n ä n o , tarn l z e
ka, nybrz doznivänim demonstrativnich „forem folklo-
autonomie
zredukuje
na
podivanou,
kde
sotva zastfit negativni bilanci.
rismu"
P o l i t i c k y a s p e k t p a t f i sice k n e j v ä z n e j s i m a n e j d u lezitejsim
aspektüm
folklorismu,
pocinajici
industrializace
a
sekulari-
nakonec
T e n t o pfiklad ukazuje zfetelne, jak se mi zdä, ze neni m o z n e stroze o d d e l o v a t i z o l o v a n o u sferu „ s k u t e c -
klorismu jde mnohem vice o m i m o f ä d n e mnohostran-
ne"
ny problem. Samotny folklorismus mensin nelze ome-
obtizne pro minulost, ale pro pfitomnost
zit n a sferu p o l i t i c k y c h m e n s i n . L z e s n a d v z p o m e n o u t
l i t e l n e j e n o m z a c e n u p o t l a c o v ä n i s k u t e e n o s t i , nebol;
näbozenske
tato skuteenost mä relativne jednotny horizont: „ k u l -
ktere
vyvijeji
budiz
doby
jeste j e d n o u z d ü r a z n e n o , z e n e n i j e d i n y m a z e u f o l -
mensiny,
ale
z
1 4
zace. )
nezfidka
vyslo-
vene „demonstrativni formy" sve speeificke zboznos-
lidove
turni
kultury
od
sfery
folklorismu.
To
je
uz
je to mys-
prümysl".
P o z n ä m k y
1.
Viz F o l k l o r i s m u s in u n s e r e r Zeit. In: kunde
58,
1962,
s.
Forschungsproblem
177—209; der
Der
Volkskunde.
Zs.
für Volks-
folklorismus In:
3. 4.
kunde, 15, 1969, s. 2 2 1 — 2 2 3 . 6.
Viz F o l k l o r i s m u s in u n s e r e r Zeit, s. 1 8 0 .
Der
Schweizerische Alfreda
Beobachter,
Meiera:
Die
31.
Hermann
Bausinger:
tik.
Populus
g3n
S c h w ä b i s c h e Z e i t u n g , 30. IV. 1 9 6 5 .
podle
Folk Song in England. London 1967, s. 408. Srov. rec e n z i B r i g i t t e E m m e r i c h in: Dt. J a h r b u c h f ü r V o l k s -
Hessische
Blätter für Volkskunde 55, 1964, s. 9 — 5 7 . 2.
5.
als
II.
1964;
Kommerzialisierung
Kultur. Z ü r i c h und St. Gallen 1 9 6 5 , s. 1 7 3 .
cituji der
In:
1966, s.
7.
Hermann
8.
Folklorismus
Zur
Kritik
Revisus
(=
der
Folklorismuskri-
Volksleben
14).
Tübin-
61—75.
Bausinger: in
Tarntet.
Europa.
Eins
V o l k s k u n d e 6 5 , 1 9 6 9 , dil I .
Umfrage.
In:
Zs
für
9.
Beiträge
Spaniens
und
klung in Mitteleuropa.
Portugals In:
Studia
zur
Musikentwic
d e m i a e S c i e n t i a r u m H u n g a r i c a e 11, 1969, s. 3 7 1 — 3 8 3 1 0 . Hans Triimpy:
F o l k l o r i s m u s in d e r S c h w e i z . In:
Zs
für Volkskunde 65, 1 9 6 9 , s. 4 0 — 4 6 . 1 1 . Wolf
gang
Brückner:
„Heimat
und
12.
Stuttgarter Zeitung, 14. X. 1969, s. 15.
Musicologica Aca
Demokratie".
Zs. für V o l k s k u n d e 6 1 , 1 9 6 5 , s. 2 0 5 — 2 1 3 .
In
13.
Rudolf
Heberle:
scher
Gruppen".
Die
sozialen In:
Kölner
Bewegungen Zs.
für
„Ethni-
Soziologie
und
Sozialpsychologie 17, 1 9 6 5 , s. 6 1 9 — 6 3 1 . 1 4 . Gottfried Korff: H e i l i g e n v e r e h r u n g i n d e r G e g e n w a r t , Tübingen 1970.
