Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
ČINNOST KRAJSKÉHO ÚŘADU PŘI STAVU ROPNÉ NOUZE Activities of the regional authority in case of oil emergency Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Jakub DOSTÁL
Autor: Libuše SUCHÁNKOVÁ Brno, 2012
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
SUCHÁNKOVÁ Libuše
Obor:
Veřejná ekonomika a správa
Název tématu:
ČINNOST KRAJSKÉHO ÚŘADU PŘI STAVU ROPNÉ NOUZE Activities of the regional authority in case of oil emergency
Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je identifikování moţností řešení krajského úřadu při stavu ropné nouze, se zaměřením na problémy při činnosti krajského úřadu v této oblasti a navrhnout případná doporučení pro zlepšení této situace a zlepšení výkonů veřejné správy a hospodaření krajského úřadu. Problémová oblast: Problémovou oblastí je činnost krajského úřadu při řešení ropné nouze - regulačních opatření při naplňování zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů. Postup práce a použité práce: 1. Stručný exkurz do problematiky ropné nouze. 2. Teoretický vstup do problematiky činnosti krajského úřadu při stavu ropné nouze.
3. Vymezení činnosti krajského úřadu v ČR při stavu ropné nouze na základě platné legislativy, rozbor ekonomických dopadů různých variant řešení na jednotlivé ekonomické subjekty (spotřebitelé, podnikatelská sféra atd.) a ekonomiku kraje. 4. Prozkoumání krizových plánů vybraného krajského úřadu a dalších relevantních strategických, pracovních i jiných dokumentů, v kontextu teoretických východisek i platné legislativy. 5. Identifikace problémových míst přijatých nebo připravovaných opatření a případné navrţení řešení vedoucí k lepší připravenosti a zvládání stavu ropné nouze, včetně ekonomicky úsporných opatření. 6. Zhodnocení naplnění cílů práce. Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: Dančák, Břetislav - Závěšický, Jan. Energetická bezpečnost a zájmy České republiky. 1. vyd. Brno: IIPS, 2007. 88 s. Výzkum, svazek 3. ISBN 978-80-210-4440-1. Bartuška, Václav. Energetická politika: sborník textů. Edited by Václav Klaus - Marek Louţek. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2009. 86 s. ISBN 978-80-86547-77. Waisová, Šárka. Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 203 s. ISBN 978-80-7380-148. ANTUŠÁK, E. Krizový management. Hrozby, krize, příležitosti. První. Praha: Wolters Kluwer, 2009. 396 s. ISBN 978-80-7357-488-8. Hálek, Vítězslav. Krizový management: teorie a praxe. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2008. 322 s. ISBN 9788089364008. Cílek, Václav. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. Praha: Dokořán, 2007. 192 s. ISBN 978-80-7363-122-2. Horák, Rudolf. Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. Praha: Linde, 2004. 407 s. ISBN 80-7201-471-4.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Jakub Dostál
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2011
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 28. 11. 2011
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Libuše Suchánková
Název bakalářské práce:
Činnost krajského úřadu při stavu ropné nouze
Název práce v angličtině:
Activities of the regional authority in case of oil emergency
Katedra:
Veřejné ekonomie
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Jakub Dostál
Rok obhajoby:
2012
Anotace Bakalářská práce si klade za cíl identifikování moţností řešení krajského úřadu při stavu ropné nouze. První kapitola je exkurzem do problematiky ropné nouze. Další část je zaměřena na teoretický vstup do problematiky činnosti krajského úřadu při stavu ropné nouze. Třetí kapitola vymezuje činnosti krajského úřadu a rozebírá dopady různých variant řešení na jednotlivé ekonomické subjekty a ekonomiku kraje. Ve čtvrté kapitole prozkoumáme krizový plán vybraného kraje a kapitola pátá bude věnována identifikaci problémových míst a případným návrhům řešení, které by vedly k lepší připravenosti a zvládání stavu ropné nouze, včetně ekonomicky úsporných opatření. Annotation The thesis is primarily focused on identification of possible solutions within a regional authority during the lack of petroleum situation. The first chapter is the excursion into the lack of petroleum issues. Next part is focused on the theoretical introduction to activities of a regional authority during the lack of petroleum situation. The third chapter specifies activities of a regional authority and discusses different solutions impacts on particular economic subjects and regional economy. The fourth chapter deals with the emergency plan in the chosen regional authority and the fifth chapter deals with identification of problem places and potential solution suggestions, which would lead into a better state of preparation and into a better management of the lack of petroleum situation including economical measures. Klíčová slova Ropná nouze, regulační opatření, krizový stav, krizový plán, krajský úřad, Česká republika. Keywords Lack of petroleum, regulatory measure, emergency situation, emergency plan, regional authority, Czech Republic.
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Činnost krajského úřadu při stavu ropné nouze“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jakuba Dostála a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 30. dubna 2012
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Jakubovi Dostálovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a Ing. Vladimíru Svobodovi z Krajského úřadu Jihomoravského kraje za odborné konzultace a poskytnuté informace.
OBSAH ÚVOD ….............................................................................................................................. 9 1.
Stručný exkurz do problematiky ropy a ropných produktů………………................12
1.1
Pohled do historie………………………………………………………………...…12
1.2
Zásobování České republiky ropou …………………………………………………15
1.3 Správa státních hmotných rezerv…………………………………………………….15 2.
Teoretický vstup do problematiky činnosti krajského úřadu při stavu ropné nouze…18
3.
Vymezení činnosti krajského úřadu………………………………………………… .20
3.1
Obecná charakteristika činnosti krajského úřadu……………………………………. 20
3.2 Činnost orgánů kraje při nebezpečí vzniku a při vzniku stavu ropné nouze………….20 3.3 Hospodářská opatření pro krizové stavy……………………………………………..23 3.4 Dopady různých variant řešení……………………………………………………....25 4.
Prozkoumání krizového plánu Jihomoravského kraje……………………..……...…33
4.1
Předpokládané dopady krizové situace………………………………………….…..33
4.2
Postupy a opatření řešení krizové situace při narušení dodávek ropy a ropných…...36
produktů na území Jihomoravského kraje 5.
Identifikace problémových míst a návrhy řešení……………………………………..40
5.1
Zajištění bezpečnosti…………………………………………………………..…….40
5.2
Informovanost veřejnosti a podoba Krizového plánu……………………………….40
5.3 Typový plán……………………………………………………………………… …41 5.4
Kontrola regulačních opatření…………………………………………………..…42
5.5 Vyuţití alternativního pohonu……………………………………………….…….42
ZÁVĚR …...........................................................................................................................44 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ…………………………………………………..47 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ………………………………………………..50 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………….….51 PŘÍLOHY………………………………………………………………………….……..52
ÚVOD V počátcích těţby a zpracování ropy zřejmě nikdo nepředpokládal, do jaké míry tato surovina ovlivní budoucnost celého lidstva. Dnes je jiţ ropa právem označována za surovinu strategickou. Státy, které nedisponují dostatečně vydatnými ropnými nalezišti, včetně České republiky, jsou proto nuceny si ve vlastním zájmu udrţovat určité zásoby ropy a ropných produktů, pro překlenutí případného období nedostatku a vytvářet a aktualizovat legislativně podloţené postupy různých úrovní státní správy i ostatních zainteresovaných subjektů, pro případ nedostatku ropy a ropných produktů. Téma činnosti krajského úřadu při stavu ropné nouze mě zaujalo především svojí specifičností. I kdyţ, kromě několika menších výkyvů v dodávkách ropy, prozatím nedošlo v České republice ke skutečnému stavu ropné nouze, nemůţeme vzhledem k nestálé situaci ve světě podceňovat přípravu na takto výjimečnou událost. Jako příklad lze uvést situaci z ledna 2007, kdy následkem sporů mezi Ruskem a Běloruskem byl několikadenní výpadek v dodávkách ropy ropovodem Druţba, nejen do České republiky, ale i do Polska, Maďarska, Ukrajiny a Spolkové republiky Německo. Nelze ovšem s jistotou říci, ţe nemůţe nastat výpadek mnohem rozsáhlejší a proto povaţuji tuto problematiku za velmi aktuální. Jak bude v textu uvedeno, krajský úřad má v této souvislosti v naší zemi nezastupitelnou úlohu. A právě proto si činnost krajského úřadu právem zaslouţí být předmětem zkoumání. Ráda bych touto prací přispěla k identifikování moţností zlepšení fungování krajského úřadu ve fázích příprav i při samotném stavu ropné nouze a upozornila na některé rezervy v jeho moţnostech a ekonomické přínosy s nimi spojené. Za posledních několik desítek let zašla celosvětová závislost na ropě tak daleko, ţe by lidstvo bylo bez této strategické suroviny prakticky paralyzováno. Ropa se v průběhu času bez nadsázky stala nástrojem moci. Kdo ji vlastní, určuje pravidla hry, a kdo je nucen ji nakupovat v zahraničí, je zpravidla okolnostmi donucen na tuto hru přistoupit. Je tedy zřejmé, ţe plynulé dodávky ropy jsou důleţitým úkolem a zájmem státu. A právě proto je třeba bedlivě sledovat vedle běţných indikátorů, jako je cena ropy na světových trzích nebo politická situace, byť i jen nepatrné náznaky blíţící se hrozby. Česká republika si stejně jako ostatní státy, závislé na dovozu, musí vytvářet určitou zásobu 9
na překonání období případného nedostatku ropy a ropných produktů. Zákonem stanovené postupy a kompetence jednotlivých úrovní státní správy ve spolupráci se všemi dotčenými subjekty utvářejí komplexní mechanismus, jehoţ nedílnou součástí je i krajský úřad, jehoţ činnost nabývá v této souvislosti stále většího významu. Při tvorbě bakalářské práce jsem si na počátku stanovila základní osnovu a následně získávala informace k jednotlivým bodům různými způsoby. Z důvodu potřeby zjištění praktické činnosti krajského úřadu při stavu ropné nouze a pro získání některých nezveřejňovaných skutečností jsem poţádala o spolupráci Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. Další poznatky jsem čerpala z dostupné literatury, příslušných zákonů, informačních portálů různých orgánů a úrovní české, a okrajově i slovenské, státní správy apod. Cílem této práce je identifikovat moţnosti řešení krajského úřadu při stavu ropné nouze, se zaměřením na problémy při činnosti krajského úřadu v této oblasti a navrhnout případná doporučení vedoucí ke zlepšení této situace a zlepšení výkonů veřejné správy a hospodaření krajského úřadu. Pro správné pochopení celé problematiky se nejdříve krátce podíváme do historie, kde se pozastavíme u některých významných mezníků, které předurčily další vývoj ve vztahu lidstvo a ropa ve světě a v České republice. Řekneme si jak, a zda vůbec, byla v minulosti řešena státní správou v ČR příprava na případný nedostatek ropy a ropných produktů. Naváţeme na současnost – zásobování a spotřeba ropy v ČR v posledních letech, zajišťování distribuce, úlohu a činnost ústředních orgánů státní správy a Správy státních hmotných rezerv při zajišťování dodávek ropy. Následně rozebereme činnost krajského úřadu při stavu ropné nouze a koordinaci veškerých činností s ním souvisejících, včetně nastínění ekonomických aspektů. Prozkoumáme krizový plán Jihomoravského kraje - narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu, včetně dalších relevantních strategických, pracovních a dalších dokumentů, s cílem upozornit na skryté moţnosti zkvalitnění přípravy na tuto situaci a navrhnout případná vlastní doporučení, včetně ekonomických, která by mohla být přínosem při zpracovávání a aktualizacích budoucích krizových plánů Jihomoravského kraje. V závěru zhodnotíme, zda a v jaké míře došlo k naplnění cílů práce. 10
Při studiu literatury související s činností krajského úřadu při stavu ropné nouze jsem nenarazila na ţádné dílo zabývající se touto problematikou komplexně. Okrajově se tohoto tématu dotýká např. Rektořík1 v publikaci Krizové řízení ve veřejné správě, zejména v kapitolách 7-9. Zde mne zaujala především část věnující se systému hospodářských opatření pro krizové stavy.
________________________ 1
REKTOŘÍK, J. a kol.: Krizový management ve veřejné správě. Teorie a praxe. Praha:
Ekopress, s.r.o., 2004. 81-104 s. ISBN 8086119-83-1. 11
1. Stručný exkurz do problematiky ropy a ropných produktů 1.1 Pohled do historie Ropa je v současnosti jedním z nejdůleţitějších energetických zdrojů na světě. Těţko bychom dnes hledali odvětví průmyslu nezávislé na ropě a ropných produktech. Především pro chemický, automobilový, potravinářský a textilní průmysl stejně jako pro dopravu jako takovou je ropa nezbytná. Počátky těţby a vyuţívání ropy ve světě spadají do druhé poloviny 19. století, kdy rozvoj průmyslu způsobil enormní poptávku po energetických zdrojích. Vzrůstající cena především dřeva a uhlí je důvodem hledání nových zdrojů a právě loţiska ropy objevená v několika oblastech se stávají hybnou silou přechodu mezi stoletím páry a průmyslovou revolucí. První ropný vrt byl otevřen v roce 1848 na pobřeţí Kaspického moře následován dalšími. Po úspěšném zvládnutí procesu zpracování ropy - rafinace nastalo období hospodářského růstu se zvyšující se poptávkou a přesto s relativně stabilními cenami ropy. Od druhé poloviny 19. století měla Habsburská monarchie, čítající tehdy i naše země, dostatečné zdroje ropy v Haliči (část území dnešního Polska), nejen pro vlastní potřebu, nýbrţ si mohla dovolit ropu i vyváţet. Na domácím trhu tedy nabídka převyšovala poptávku, která byla tehdy pouhým zlomkem poptávky dnešní, coţ nevyvolávalo potřebu zabývat se otázkou případné ropné nouze. V letech 1910–1919 pak započal v Československu průzkum a těţba ropy v blízkosti města Hodonín, tedy uţ na našem současném území, především v okolí řeky Moravy. Stejně jako ve světě, tak i u nás, se ve 20. století stala ropa postupně nepostradatelnou průmyslovou surovinou. Na svém nezastupitelném významu začala nabývat v období počínajícího rozkvětu hospodářství po druhé světové válce a její spotřeba rapidně vzrůstala.2
_________________________ 2
Petroleum.cz. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na:
http://www.petroleum.cz/ropa/pocatky-novodobe-tezby-ropy.aspx 12
První ropovod vedoucí po českém území byla Druţba. V roce 1962 byl doveden do Bratislavy a v roce 1965 prodlouţen do Záluţí u Mostu. Do roku 1989 dováţelo tehdejší Československo ročně aţ 18 milionů tun ropy z bývalého SSSR výhradně tímto ropovodem. Pádem "ţelezné opony" v roce 1989 se pro nás otevřely moţnosti dovozu ropy z kapitalistického světa a vymanění se z jednostranné závislosti na Rusku.3 Během prvního ropného šoku v 70. letech, kdy kartel OPEC zavedl ropné embargo na celý západní svět a cena ropy rostla závratným tempem, se naplno projevily důsledky nedostatku ropy. Krachovaly průmyslové podniky, rostly ceny prakticky všeho a zvyšovala se nezaměstnanost. Poté následovaly ještě další dva ropné šoky s podobnými následky. Na našem území se v minulosti problematikou nouzových stavů na niţší neţ státní úrovni zabývala např. okresní hejtmanství. Bylo v jejich kompetencích podávat vládě návrhy k řešení hospodářských obtíţí a v naléhavých případech mohla hejtmanství řešit zásobovací situaci v okrese dle vlastního rozhodnutí. Nedá se ale hovořit přímo o stavu ropné nouze, protoţe v té době (přelom 18. a 19. stol.) bylo na našem území, vzhledem ke spotřebě, dostatek ropy a to nikoliv importované, ale z vlastních zdrojů, jak je výše uvedeno.4 V 70. a 80. letech 20. stol. se světová ropná krize v tehdejším socialistickém Československu projevila vyššími cenami ropy importované, v té době jediným ropovodem, pouze ze SSSR. Toto zvýšení cen ovšem nebylo tak razantní, jako ve vyspělých kapitalistických zemích, a to z důvodu předem stanoveného principu tvorby cen v souvislosti s výměnou zboţí se SSSR. Paradoxně tedy, „nadvláda Sovětského svazu“ nám byla v tomto směru ekonomickým přínosem. V roce 1979 byl v Československu na základě nařízení vlády (Sbírka zákonů) zaveden letní čas.5 Hlavním důvodem měla být úspora energie coţ by se dalo označit za jedno z prvních _________________________ 3
EenergyWeb. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.energyweb.cz/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=2.4.2 4
Gotiskova kronika. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://gotiskovo.webnode.cz/news/okres-litovel-v-letech-1850-1960/ 5
mvr.cz: Sbírka zákonů. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1979/sb05-79.pdf 13
regulačních opatření, směřujících mimo jiné i k úspoře ropy a ropných produktů. Toto nařízení vlády následně převzala 1.1.1993 nově vzniklá Česká republika a je doposud v platnosti. Zároveň se tehdejší předsednictvo vlády ČSSR usnáší například na realizaci souboru opatření k sníţení mírné spotřeby paliva na výrobu elektřiny (usnesení č. 291/1980) a na programu zajištění potřeby měřicí a regulační techniky pro měření, regulování a hodnocení potřeby paliv a energie na období 7. a 8. pětiletky (usnesení č. 292/1980)6, coţ bylo jasným indikátorem určitých obav z moţného stavu ropné nouze v budoucnosti. Ve zprávě publikované Českým statistickým úřadem se uvádí, ţe podle odhadu Mezinárodní energetické agentury (EIA) naroste postupně spotřeba energie ve světě do roku 2030 aţ o 60%, z toho budou tvořit z 85% fosilní paliva, kde ropa bude jejich součástí z jedné třetiny.7 Ropa bude i nadále nejvýznamnějším druhem paliva a očekává se tedy zvyšování dovozní závislosti zemí Evropské Unie, coţ ještě zvyšuje potřebu důkladné připravenosti krajských úřadů na případné nepříznivé dopady pozastavení dodávek ropy do ČR. Současná produkce ropy se v České republice pohybuje okolo 250 - 300 tis. tun ročně, coţ pokrývá pouze minimální část celkové spotřeby ropy na našem území. Jsme proto závislí na dovozu ropy ze zahraničí. Například v roce 2006 byla celková spotřeba ropy v ČR 7900 tun, z čehoţ vyplývá, ţe vlastní zdroje se podílely na celkové spotřebě asi 3,4%. Podle prognózy Českého statistického úřadu vzroste do roku 2030 spotřeba energie v zemích EU o 15% a ropa zůstane i nadále nejvýznamnějším druhem paliva, a to i přes snahy mnohých výrobců (zejména výrobců automobilových motorů) o vyuţívání alternativních pohonů, které však doposud sklízí pouze dílčí úspěchy.
_________________________ 6
Společná česko-slovenská parlamentní knihovna. [on-line]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné na:
http://www.psp.cz/eknih/1981fs/tisky/t0038_04.htm 7
Český statistický úřad: Výroba, spotřeba a ceny energetických zdrojů. [on-line]. [cit. 2012-
03-27]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cka070809.doc 14
Všechny tyto skutečnosti vypovídají o potřebě pohlíţet na krizové plánování v oblasti ropy a ropných produktů z dlouhodobého hlediska a zváţit některá další preventivní opatření, případně inovovat stávající, která v případě vzniku ropné nouze ztlumí její následky Dostupnost ropy a její cena jsou do velké míry předurčeny především těmito skutečnostmi: rozepře států těţících ropu, a to mezi sebou i se zbytkem světa, politické důvody, hrozba teroristických útoků, občanské nepokoje, sabotáţe, ale i jiné, těţko předvídatelné události. 1.2 Zásobování České republiky ropou V České republice je zásobování ropou zajištěno ropovody Druţba a IKL, které spravuje a udrţuje firma MERO ČR, a.s., se sídlem v Kralupech nad Vltavou. V současné době je celkový objem skladovacích nádrţí 800 000 m3. Část této kapacity vyuţívá Správa státních hmotných rezerv (dále jen SSHR) pro skladování strategických zásob ropy.8
1.3. Správa státních hmotných rezerv SSHR je dle zákona č. 79/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy, státních hmotných rezerv a ropné bezpečnosti. SSHR koordinuje ústřední správní úřady, provozuje celostátní informační systém na podporu hospodářských opatření pro krizové stavy, udrţuje a vytváří státní hmotné rezervy. V kompetencích SSHR je zároveň zajišťovat plnění závazků vyplývajících z členství České republiky v EU a IEA (Mezinárodní energetická agentura).9 Plánováním krizových opatření pro období stavů ropné nouze vzniklých z omezení nebo zastavení dodávek ropy a ropných produktů do ČR se zde zabývá oddělení ropné bezpečnosti ________________________ 8
MERO ČR, a.s. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné na:
http://www.mero.cz/provoz/ctr-nelahozeves/ 9
Ministerstvo vnitra české republiky. Kdo je kdo - orgány odpovědné v ČR za vnitřní
bezpečnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/kdo-je-kdo-organy-odpovedne-v-cr-za-vnitrni-bezpecnosti.aspx 15
a statistiky SSHR. Krajský úřad se podílí na plánování krizových opatření průběţným zasíláním SSHR svých návrhů na doplnění a vytipováním nádvorních čerpacích stanic do systému ropné bezpečnosti.10
Při bezprostředním nebezpečí hrozby vzniku stavu ropné nouze (při sníţení dodávek a více neţ 7 %) SSHR informuje vládu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu a dle schématu, uvedeném v obrázku č. 1, se tato informace přenese na krajské úřady. Při sníţení dodávek o 12 % nastává krizový stav a SSHR navrhuje vládě vyhlášení stavu ropné nouze včetně opatření k omezení spotřeby. Při samotném vyhlášení stavu ropné nouze vydaném formou nařízení vlády, ohlašuje SSHR tuto skutečnost ve sdělovacích prostředcích. Při odeznívání a likvidaci následků navrhuje vládě předseda SSHR postupné odvolávání přijatých regulačních opatření a následné odvolání stavu ropné nouze.11 . Vazby a tok informací vedoucí aţ ke krizovému štábu krajského úřadu znázorňuje schéma ropné bezpečnosti České republiky v obrázku č. 1. Ze schématu je zřejmé, ţe mnohé informace neputují jen shora dolů (případně naopak), ale mají i moţnost přímé cesty. Například krajský úřad plní pokyny ústředního krizového štábu, ale zároveň spolupracuje s krizovým štábem SSHR, např. ve fázi vytváření a aktualizace vlastního krizového plánu, při přípravě, organizaci a realizaci regulačních opatření apod. Podobně je to ve vztahu IEA k SSHR. Informace mohou jít přímo k předsedovi SSHR nebo přes EU (Evropskou unii). Při celkovém posouzení obecného schématu ropné bezpečnosti, vyvstává otázka pruţnosti a koordinovanosti v případě stavu ropné nouze. Určité zjednodušení by mohlo do systému vnést jedno centrální úloţiště dat, které je zmiňováno dále v textu.
_________________________ 10
Správa státních hmotných rezerv. Typový plán. Str. 14. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/odrb/TP_2010.pdf 11
Správa státních hmotných rezerv. Harmonogram činností podle typového plánu. [on-line].
[cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/odrb/p_1_harmonogram.pdf 16
Obrázek 1: Schéma ropné bezpečnosti
Pramen: Správa státních hmotných rezerv. Obecné schéma ropné bezpečnosti. [on-line]. [cit. 2012-0415]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/odrb/p_3_Obecne_schema_RB_2010.pdf
17
2. Teoretický vstup do činnosti krajského úřadu Krajský úřad vychází ve své činnosti při řešení ropné nouze především ze Zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních a o změně některých souvisejících zákonů.12 Hospodářská opatření jsou dle tohoto zákona přijímána po vyhlášení krizových stavů, včetně stavu ropné nouze, k uspokojení základních potřeb fyzických osob, pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů, havarijních sluţeb a pro podporu výkonu státní správy. Systém hospodářských opatření, jejichţ přípravu organizují správní úřady, zahrnuje systém nouzového hospodářství, systém hospodářské mobilizace, pouţití státních hmotných rezerv (§ 4 a 5 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů), výstavbu a údrţbu infrastruktury a regulační opatření. Krajský úřad v přenesené působnosti zpracovává plán nezbytných dodávek, zabezpečuje nezbytné dodávky a rozhoduje o pouţití regulačních opatření. Nezbytnou dodávku hradí odběratel. V rámci regulačních opatření je krajský hejtman oprávněn v příslušném územním obvodu uloţit určité povinnosti právnickým, či fyzickým podnikajícím osobám, zejména dodávání a skladování výrobků nebo zavést regulaci prodávaného zboţí. Náklady vynaloţené v souvislosti s regulačními opatřeními nese správní úřad, pokud není stanoveno jinak. Kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný správní úřad. Krajský úřad ukládá za kaţdý případ nesplnění regulačních opatření ve svém správním obvodu pokutu, a to: právnické nebo podnikající fyzické osobě aţ do výše 5 000 000 Kč, fyzické osobě do 20 000 Kč a subjektu hospodářské mobilizace do 1 000 000 Kč. Pokuty uloţené krajským úřadem jsou příjmem kraje. Zde se přímo nabízí několik, na sebe navazujících, otázek. Zejména zda případné kontroly plnění regulačních opatření ze strany krajského úřadu nejsou při vzniku stavu ropné nouze plýtváním prostředky a pokud nejsou, kdo bude kontrolován a kdo ne? Je správné, aby vybrané pokuty byly příjmem kraje? Nevzniká tím prostor pro korupci? Přesto, ţe náklady __________________________ 12
Ministerstvo vnitra ČR. Zákon č. 241 ze dne 29. června 2000 o hospodářských opatřeních
pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. Praha, 2000. 18
a výdaje spojené s plněním regulačních opatření nese v našem případě krajský úřad, tak například ztráta stěţejního zahraničního odběratele můţe být pro firmu, plnící přednostně regulační opatření, aţ likvidační a dle mého názoru těţko vyčíslitelná a uplatnitelná. Opět zde naráţíme na prostor pro korupční jednání, protoţe v zákoně není blíţe specifikováno, kterých firem se tato povinnost bude týkat (např. nad 20 zaměstnanců apod.), stejně tak nedokonalá je v § 21, odst. 1, písm. a) formulace o dodávání výrobků, prací nebo sluţeb, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném mnoţství. Výraz „ přiměřené mnoţství“ se mi zde jeví přinejmenším nevhodný. Další prostor těmto otázkám a návrhům jejich řešení je dán v kapitole č. 5. Nutno podotknout, ţe se pohybujeme pouze v teoretické rovině, protoţe stav ropné nouze doposud v České republice nenastal a nemůţeme proto čerpat ze zkušeností. V budoucnosti ale nelze vyloučit odchýlení od celostátního modelu nastaveného legislativou, ovšem za cenu porušení této legislativy a následných postihů. Krajský úřad jako mezičlánek mezi ústředním orgánem státní správy a obcemi určenými a obcemi, si vytváří na základě Typového plánu svůj vlastní krizový plán. Krizový plán Jihomoravského kraje obsahuje v základní části stručnou identifikaci narušení dodávek ropy a ropných produktů, uvádí předpokládané primární a sekundární dopady tohoto stavu, predikuje chování a reakce obyvatelstva a uvádí výčet preventivních opatření. Prováděcí část obsahuje postupy a opatření při řešení stavu ropné nouze a v přílohové části jsou uvedeny zásady pro řešení, právní normy a prováděcí předpisy, přehled spolupracujících resortů a správních úřadů a moţná omezení, to vše s odkazy na příslušné kapitoly Typového plánu.
19
3. Vymezení činnosti krajského úřadu 3.1 Obecná charakteristika činnosti krajského úřadu Činnost krajského úřadu při stavu ropné spočívá jak v samostatné tak v přenesené působnosti, zejména v plnění úkolů na úseku zákonů č.189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy); č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení; č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a usnesení Bezpečnostní rady státu č. 295 ze dne 14. května 2002 k Harmonogramu přípravy a zpracování krizových plánů. V popředí našeho zájmu jsou především činnosti krajského úřadu zabývající se připraveností na řešení krizových situací, zpracováváním a aktualizací dokumentace pro činnost orgánů krizového řízení kraje, zajišťováním činnosti Bezpečnostní rady kraje a Krizového štábu kraje, prováděním přípravy hospodářských opatření pro krizové stavy, zpracováváním Krizového plánu, Plánu nezbytných dodávek kraje, se zaměřením na identifikaci problémových míst s doporučením pro lepší fungování veřejné správy a hospodaření úřadu. 3.2 Činnost orgánů kraje při nebezpečí vzniku a při vzniku stavu ropné nouze Hejtman kraje je legislativou oprávněn a povinen zřizovat bezpečnostní radu jako svůj koordinační orgán za účelem přípravy na krizové situace a krizový štáb, plnící funkci pracovního orgánu. Krajský úřad následně zajišťuje plnění úkolů vzešlých ze zasedání bezpečnostní rady. I kdyţ se krajské úřady v oblasti ropné nouze řídí jednotnou legislativou a metodikou SSHR, na příkladu Jihomoravského kraje, můţeme vidět odlišné potřeby a z nich vycházející poţadavky např. na objem nezbytných dodávek oproti ostatním krajům. Co do počtu obyvatel, zaujímá Jihomoravský kraj s počtem přibliţně 1 153 000, třetí místo mezi kraji v ČR13. _________________________ 13
Český statistický úřad. Krajské srovnání v roce 2010. [on-line]. [cit. 2012-04-15].
Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1409-11 20
I přes svoji značnou rozlohu (7 195 km2), v porovnání s ostatními kraji kromě Prahy, převyšuje republikový průměr i v hustotě osídlení (160 obyvatel/km2). Tyto faktory svědčí o vysoké náročnosti na přípravu v podobě tvorby podkladů, nácviku spolupráce s ostatními zainteresovanými subjekty, koordinace a zajištění nezbytných dodávek při případném nedostatku ropy a ropných produktů v Jihomoravském kraji. Při nebezpečí moţnosti vzniku stavu ropné nouze, tj. při trvalém sníţení dodávek o více neţ 7 % svolává hejtman kraje, na doporučení tajemníka bezpečnostní rady, jednání bezpečnostní kraje (dále jen BRK). Přizván je i zástupce SSHR odboru ropné bezpečnosti. Dochází k narušení běţného pracovního i soukromého ţivota členů bezpečnostní rady a to se odráţí i po ekonomické stránce. I samotné svolání, technické a materiální zabezpečení jednání sebou nese výdaje pro krajský úřad. Uţ v této fázi mohou nastat občasné výpadky dodávek pohonných hmot do distribučních sítí a to můţe vést ke snaze velkoodběratelů i obyvatelstva vytvářet si zásobu ropných produktů a způsobovat tím ještě větší mezery v dodávkách. Vysoce pravděpodobný nárůst cen těchto produktů a vytváření nadměrných zásob donutí spotřebitele neplánovaně vynakládat finanční prostředky, coţ můţe negativně zapůsobit na chod podniků i domácností. Bezpečnostní rada kraje se řídí statutem a jednacím řádem bezpečnostní rady kraje. Bezpečnostní rada projednává úkoly k zabezpečení krizové připravenosti. Z kaţdého jejího zasedání se přijímá usnesení, prostřednictvím kterého přijímají členové bezpečnostní rady úkoly. Hlavní body zasedání BRK: projednání situace v dodávkách ropných produktů a předpokládaný vývoj ropné bezpečnosti v ČR připravenost sloţek IZS na stav ropné nouze připravenost orgánů kraje na řešení stavu ropné nouze připravenost orgánů obcí na řešení stavu ropné nouze seznámení bezpečnostní rady s operačním plánem pro narušení dodávek ropy a ropných produktů
21
Podle vyhodnocení situace a na základě usnesení bezpečnostní rady kraje vydává hejtman úkoly pro zajištění opatření vyplývajících z operačního plánu pro narušení dodávek ropy, vyţaduje součinnost od sloţek IZS při zajištění opatření vyplývajících z operačního plánu a předkládá radě kraje finanční rozvahu pro zajištění ropné bezpečnosti v Jihomoravském kraji k projednání. Pokud ovšem dojde sníţení dodávek ropy a ropných produktů o 12%, vyhlašuje vláda krizový stav14 a hejtman kraje, ve spolupráci s tajemníkem bezpečnostní rady, svolává krizový štáb (dále jen KŠ) kraje, který je sestaven s přihlédnutím k nutné spolupráci takto (např. Krajský úřad Jihomoravského kraje): - vedoucí krizového štábu kraje - tajemník krizového štábu kraje - ředitel KÚ - ředitel Policie ČR Správy JMK - ředitel HZS JMK - vedoucí odboru kancelář ředitele - vedoucí odboru kancelář hejtmana - vedoucí odboru informatiky - vedoucí odboru organizačního a právního - vedoucí odboru zdravotnictví - vedoucí odboru dopravy Směrnice ministerstva vnitra č. j. MV-117572-2/PO-OKR-2011 upravuje organizační uspořádání a působnost krizového štábu kraje. Krizový štáb je sloţen z významných a pravděpodobně značně pracovně vytíţených osob, které po dobu zasedání štábu a v době výkonu příslušných přidruţených činností nemůţou vykonávat své běţné činnosti, která po tuto dobu „stojí“, případně je delegována na jiné pracovníky a tím dochází k navýšení nákladů. Opět samozřejmě musíme brát v úvahu i materiální a technické zabezpečení zasedání. _______________________ 14
Krizport. Portál krizového řízení pro JMK. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na:
http://krizport.firebrno.cz/file/285 22
Program jednání krizového štábu kraje obsahuje dle směrnice Ministerstva vnitra č.: MV117572-2/PO-OKR-2011 zejména tyto body: zhodnocení současného stavu dodávek ropných produktů a očekávaný vývoj ropné bezpečnosti v ČR přijatá opatření sloţek Integrovaného záchranného systému seznámení členů krizového štábu s přijatými a navrhovanými opatřeními, která vyplývají z operačního plánu pro narušení dodávek ropy a ropných produktů. Svolání následujícího jednání krizového štábu stanoví hejtman kraje podle vývoje situace. Na základě vývoje situace vydá vedoucí krizového štábu rozhodnutí o závazných úkolech krajskému úřadu pro zajištění opatření plynoucích z operačního plánu pro narušení dodávek ropy a o koordinaci sloţek IZS. Pokud si to situace nadále vyţádá, nařizuje hejtman kraje aktivaci stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje, jmenuje její členy, stanovuje oblast činnosti a pracovní dobu členů, dle návrhu tajemníka krizového štábu. Náklady na provoz a činnost této skupiny jsou nákladnější záleţitostí neţ zabezpečení jednání krizového štábu nebo bezpečnostní rady. Můţe se jednat i o nepřetrţitý provoz této skupiny, vyţadující dostatečné vybavení prostor vyuţitelných nejen jako kancelář, dostatečné vybavení počítači, zajištěné zásobování apod., to vše zvyšuje náklady na provoz stálé pracovní skupiny a jde na vrub krajského úřadu. 3.3 Hospodářská opatření pro krizové stavy Hospodářská opatření pro krizové stavy upravuje jiţ výše citovaný Zákon č. 241/2000 Sb. Krajský úřad má za úkol v rámci hospodářských opatření pro krizové stav (dále jen HOPKS) zpracovávat plán nezbytných dodávek, zabezpečovat nezbytné dodávky, rozhodovat o pouţití pohotovostních zásob, rozhodovat o vyhlášení a pouţití regulačních opatření včetně jejich kontroly a ukládání sankcí, kontrolovat připravenost a případnou účinnost HOPKS nebo můţe vyţadovat výdej zásob pro humanitární pomoc, o vydání ovšem rozhoduje SSHR.
Správní úřad ve své působnosti průběţně kontroluje přípravu a účinnost hospodářských opatření pro krizové stavy, a to i v době před vyhlášením krizových stavů. Správní úřad po vyhlášení krizových stavů kontroluje plnění regulačních opatření, která vyhlásil. Při vyhlášení KS hejtmanem či vládou, účastní se kontroly prováděné tímto stupněm na správním území 23
ORP starostou určený zástupce. Regulační opatření Při nepříznivém vývoji situace je hejtman oprávněn vyhlásit stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho části, a to na základě doporučení krizového štábu a pouze v případě, ţe jiţ nebyl vládou vyhlášen nouzový stav. Vyhlášení stavu nebezpečí se váţe především na moţnost vyhlášení regulačních opatření, která jsou součástí hospodářských opatření pro krizové stavy (§ 7 zákona č. 241/2000 Sb.). Regulační opatření15 všeobecně slouţí ke sníţení nebo usměrnění spotřeby surovin, výrobků a energií v souladu s krizovými plány tehdy, kdyţ krizová situace postoupí do fáze, kdy uţ jsou běţné ekonomické nástroje neúčinné. Jsou to tedy opatření výjimečná, vyhlašovaná pouze v případě, kdy kýţeného účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jiným způsobem. A to pouze na nezbytně nutnou dobu. (§ 20 odst. 1 a 2 zákona č. 241/2000 Sb.). Hejtman kraje můţe, po vyhlášení regulačních opatření za stavu nebezpečí (§ 21 odst. 1 a 2 zákona č. 241/2000 Sb.), uloţit povinnost právnické nebo podnikající fyzické osobě, se sídlem nebo místem podnikání na území daného kraje dodávat výrobky, práce nebo sluţby, které jsou předmětem jejich činnosti, a to v přiměřeném mnoţství, umoţnit skladování materiálu určeného pro překonání stavu nebezpečí ve svých prostorách a přemístit dopravní, mechanizační, výrobní nebo provozní prostředky na určené místo. Hejtman je oprávněn zavést i regulaci prodávaného zboţí v obchodní síti a stanovit způsob a mnoţství regulace, maximální nárokové mnoţství a určit okruh spotřebitelů a můţe v rámci regulačních opatření měnit způsob řízení a organizaci dopravy.
_________________________ 15
Krizport. Portál krizového řízení pro JMK HOPKS, regulační opatření, metodika SSHR.
[on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://krizport.firebrno.cz/file/131 24
3.4 Dopady různých variant řešení Krajský úřad má tedy v oblasti regulačních opatření poměrně značné pravomoci. Měla by být proto vyuţívána velmi uváţlivě a s ohledem na případné negativní dopady. Jde o to, ţe ne všechna zákonem umoţněná regulační opatření, jsou pro vţdy pro konkrétní situaci vhodná. Za příklad nám můţe poslouţit oprávnění hejtmana uloţit povinnost právnické osobě se sídlem podnikání na území daného kraje dodávat výrobky, a to v přiměřeném mnoţství. Pokud by ale výrobní kapacity tohoto podniku byly například příliš vzdálené (např. i na území jiného kraje) od místa určení dodávky, docházelo by ke zbytečným výdajům na přepravu a další úkony s tím spojené. Z tohoto důvodu bych doporučila vyjmout z § 21 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., z formulace „…mající místo podnikání nebo sídlo podniku…“ slova „sídlo podniku“ a rovněţ bych doporučila bliţší specifikaci přiměřeného mnoţství. Není úplně jasné, zda se tím myslí přiměřené mnoţství k celkové produkci podniku, jeho momentálním zásobám nebo např. k okamţitým potřebám kraje a chybí konkrétní vyjádření, např. v procentech. Povaţuji na tomto místě za vhodné podotknout, ţe přes určitou podobnost české a slovenské legislativy týkající se hospodářských opatření při krizových stavech, ale i ropné bezpečnosti a ropné nouze obecně, jsem nalezla několik zajímavých rozdílných míst. Jako příklad mohu uvést propracovanější plán regulačních opatření, které slovenské krajské úřady v přenesené působnosti naplňují, uplatňují a v samostatné působnosti i samy vyhlašují. Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky mimo jiné ustanovilo (§ 40 odst. 1 písm. b) zákona č. 179/2011 Z. z.)16 nutnost zabezpečení cenové stability ţivotně důleţitého zboţí na úrovni cen, které platily v den vyhlášení nouzového stavu. Pokud by regulační opatření trvalo déle neţ 72 hodin, nesmí cena ţivotně důleţitého zboţí přesáhnout úroveň jeho průměrné ceny v určené prodejně po dobu předcházejících 30 dní. _______________________ 16
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky. Vykonávacie předpisy k zákonu č. 179/2011
Z. z. o hospodárskej mobilizácii. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.economy.gov.sk/vykonavacie-predpisy-k-zakonu-c-179-2011-z-z-o-hospodarskejmobilizacii/127313s 25
Vzhledem k moţným negativním ekonomickým dopadům na obyvatelstvo, povaţuji toto ustanovení za velmi vhodné, protoţe do značné míry znemoţňuje výrobcům a dodavatelům neúměrně předraţovat nedostatkové suroviny a zboţí a tím profitovat ze vzniklého krizového stavu. Doporučila bych proto, po vzoru Slovenska, doplnění české legislativy, a to zákona č. 241/2000 Sb. o ustanovení, eliminující prostor pro předraţování ţivotně důleţitého zboţí. Orgány krizového řízení kraje vyuţívají při přípravě, organizaci a realizaci regulačních opatření metodiku SSHR.17 Fáze zajištění regulačních opatření zahrnují: -
zajištění právní opory pro vyhlášení RO (část legislativní)
-
přípravu, zabezpečení a pouţití RO (část metodická a organizační)
-
materiální zabezpečení k pouţití RO (část materiální)
Tvorba legislativy je v rukou ústředních správních úřadů, krajské úřady zajišťují přípravy regulačních opatření,18 upravených pro podmínky kraje a to v přenesené i samostatné působnosti, pouţití a materiální zabezpečení regulačních opatření. Dokumentace pro zajištění regulačních opatření se pak stává součástí krizového plánu kraje. Při stavu ropné nouze je věnována pozornost především regulaci prodeje pohonných hmot (dále jen PH). Krajský úřad postupuje při provádění těchto regulačních opatření dle metodiky SSHR, prostřednictvím výdejových karet a přídělových lístků. Přídělové lístky opravňující k odběru PH budou vydávány odbory dopravy obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Výdej PH bude prováděn prostřednictvím vybraných čerpacích stanic.
_____________________ 17
Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné
na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_10092010_metodika_ku_orp.pdf 18
Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné
na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_08032011_metodika_regop.pdf
26
Tabulka č. 1: Postup příjmu a výdeje výdejových karet a přídělových lístků KÚ.
Zdroj: Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_08032011_metodika_regop.pdf
V tabulce č. 1 vidíme jednotlivé úkoly, které zajišťuje nebo na kterých se podílí krajský úřad ve vztahu k obyvatelstvu. Odpovědná osoba určená hejtmanem zabezpečí vyzvednutí a převoz výdejových karet a přídělových lístků za asistence Policie ČR, určených pro fungování Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS), státní správy, subjekty kritické infrastruktury a obyvatelstvo. Pro sloţky IZS, státní správu a subjekty kritické infrastruktury budou nouzové zásoby PH SSHR vydávány na čerpacích stanicích BENZINA, a.s., ČEPRO, a.s., OMV Česká republika, s.r.o. a případně dalších, dodatečně zařazených do systému ropné bezpečnosti prostřednictvím výdejových karet k tomu účelu připraveného karetního systému.19 _______________________ 19
Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné
na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_08032011_metodika_regop.pdf 27
Pro ilustraci moţných dopadů tohoto opatření pouţijme příklad JMK. Při dodávkách pro obyvatelstvo, vzhledem k počtu evidovaných dopravních prostředků v jednotlivých okresech JMK k 31.12.2011, by bylo vhodné přednostně dodat výdejové karty do ORP v okresech s vysokými počty registrovaných dopravních prostředků, protoţe na těchto ORP lze očekávat největší nápor ze strany fyzických i právnických osob. Jsou to dle údajů Statistického úřadu, okresy Brno-město s počtem 239 726 motorových vozidel a Brno-venkov s počtem 143 692 z celkového počtu 771 746 motorových vozidel v kraji.20 Při stavu ropné nouze by v těchto okresech pravděpodobně došlo k rozsáhlejším problémům v zásobování, chodu firem, domácností apod. s následkem poklesu ekonomiky těchto území a zvýšila by se pravděpodobnost vzniku a fungování černého trhu s nedostatkovým zboţím. Obyvatelstvo by tedy bylo vystaveno většímu strádání. Dle mého názoru by měl krajský úřad při určování mnoţství vydávaných PH, rozlišovat fyzické a právnické osoby a právnické osoby závislé při své činnosti na dopravě a jejichţ předmětem podnikání by byl stanovený okruh činností (např. výroba pečiva, produkce masa, pohřební sluţba, prodej léčiv aj.). Fyzické osoby a osoby právnické, které by nebyly v tomto smyslu svého podnikání závislé na dopravním prostředku, by měly být více motivovány k alternativním způsobům přepravy, protoţe mohou vyuţívat hromadnou dopravu, jízdní kola, chodit více pěšky, apod. Právnické osoby prokazatelně vyuţívající své dopravní prostředky pro stanovený okruh činností, by měly být zvýhodněné z důvodu zachování zásobování, byť v omezené míře, ale s kladným dopadem na ekonomiku celého kraje, který by byl při zachování rovných podmínek značně ochromen. Důleţitá je rovněţ dostatečná a včasná informovanost jednotlivých ORP o úkolech a opatřeních uvedených v tabulce č. 1, v bodech 4-6. K výdeji pohonných hmot slouţí předem určené nádvorní čerpací stanice. Tyto jsou na území daného kraje KÚ jmenovány, po schválení SSHR subjektem kritické infrastruktury, čímţ jsou začleněny do systému ropné bezpečnosti ČR. ________________________ 20
Český statistický úřad: Výroba, spotřeba a ceny energetických zdrojů. [on-line]. [cit. 2012-
03-27]. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/evidovana_vozidla_a_dopravni_nehodovost_v_jihomora vskem_kraji 28
Tyto ČS jsou při případném vyhlášení stavu ropné nouze zásobovány z nouzových zásob pohonných hmot, způsobem dohodnutým mezi SSHR, KÚ a vybranými přepravními společnostmi pohonných hmot. Jejich provozování musí splňovat určitá kritéria. Především se musí jednat o ČS zabezpečenou v uzavřeném a střeţeném areálu, s moţností uzavření v případě vyhlášení přídělového systému, kdy je pouze omezený počet vybraných odběratelů, předem definovaných krajským úřadem. Nutnou podmínkou je i standartní způsob zabezpečení, čímţ rozumíme bezpečnost, protipoţární zabezpečení, kamerový systém, ostrahu apod. Výdej pohonných hmot je pak zajišťován kartami společností, které provozují danou ČS. Mezi další poţadavky patří dostatečná kapacita skladovacích nádrţí a sortiment produktů a moţnost propojení SW (vhodný počítačový program) pouţívaných k výdeji PH na ČS s IS KÚ.21 Další moţnosti a varianty řešení krajského úřadu při zavádění regulačních opatření při stavu ropné nouze vycházející z typového plánu SSHR. Při vzniku stavu ropné nouze by měl krajský úřad zváţit a přehodnotit všechny naplánované akce a ty, které snesou odklad, přesunout na později. Můţe se jednat o různé investiční akce, kulturní a sportovní akce, různá setkání starostů, některé slavnostní akty (předávání ocenění), školení, pracovní cesty a podobně. Další moţností je redukce a úprava činností vykonávaných krajským úřadem. Tato opatření by vedla k redukci chodu krajského úřadu na minimum s následkem úspory finančních prostředků, energií, pohonných hmot apod. Při zavedení regulace prodeje ropných produktů, zejména pohonných hmot, by krajský úřad měl zváţit moţnost uplatnění mobilních čerpacích stanic. Mobilní čerpací stanice jsou běţně pouţívány například stavebními firmami pro zásobování svých dopravních prostředků a pracovních strojů na vzdálenějších stavbách Doprava pohonných hmot do odlehlejších oblastí kraje by byla ekonomicky přínosná pro obyvatelstvo, které by jinak bylo nuceno část svých přidělených pohonných hmot vyplýtvat uţ při dopravení se k nejbliţší čerpací stanici vydávající příděly a zpět. Toto opatření by sice zvýšilo náklady kraje, ale přispělo by k rovnějším podmínkám přístupu obyvatel kraje k pohonným hmotám. ________________________ 21
Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné
na: http://www.sshr.cz/cinnosti/odrb/p_6_Nadvorni_CS.pdf 29
Při úvaze nad určením maximálního mnoţství PH, na něţ vznikne spotřebiteli nárok, naráţíme na problém, pramenící ze samotného systému výdeje vázaného na evidenci motorových vozidel, nikoliv na registr obyvatel. Shledávám jako nesprávné, nemorální a bezdůvodné zvýhodňovat za této situace majitele více motorových vozidel. Určitým posunem ke spravedlivějšímu vyuţívání systému by mohlo být posuzování potřebnosti PH za rodinu nebo za společnou domácnost. Regulační opatření měnící řízení a organizaci dopravy mohou mít různé podoby. Krajský úřad můţe například stanovit minimální počet pasaţérů přepravovaných v osobním automobilu, coţ by v kombinaci s přídělovým systém bylo ekonomicky přínosné a zvyšovalo by uţitek jednotlivých osob. Další moţností je stanovit vytíţenost nákladních a dodávkových automobilů zboţím nebo materiálem. Toto opatření je jednoduché, snadno kontrolovatelné a má značný úsporný efekt. Přednostní zásobování je určeno pro potřeby Integrovaného záchranného systému, státní správy a subjektů kritické infrastruktury jmenované SSHR. Přesto je v pravomoci hejtmana kraje moţnost stanovení okruhu spotřebitelů, přednostně zásobovaných vybranými poloţkami zboţí. Určitý negativní dopad této pravomoci by se mohl projevit v případě, ţe by hejtman kraje byl nekompetentní a vinou jeho špatného rozhodnutí by došlo k uţitku jen minimálnímu nebo dokonce ke ztrátám. Tím by se značně zkomplikovala, uţ tak zhoršená, ekonomická situace v kraji. Další riziko hrozí v případě, kdyţ by hejtman byl úplatný a s vidinou vlastního prospěchu by určil spotřebitele, který by jinak na přednostní dodávku neměl nárok. Přijatá regulační opatření musí být vyvěšena na úřední desce krajského úřadu a úředních deskách22 dotčených obcí, vyhlášena ve sdělovacích prostředcích a v kaţdé obci dotčeného území obvyklým způsobem, dle vzoru uvedeného v příloze č. 1. Informování veřejnosti sebou opět nese určité náklady na zpracování, čas, rozvoz či roznos, materiál (papír, tisk,..) apod. Úkoly související s řešením finančního zajištění regulačních opatření a uloţených povinností _______________________ 22
Správa státních hmotných rezerv. Metodické pokyny. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné
na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_08032011_metodika_regop.pdf 30
jsou v kompetenci OS KŠ kraje pro finanční zabezpečení. Krajský úřad můţe za nesplnění regulačních opatření uloţit sankci aţ do výše 5 000 000 Kč právnické nebo fyzické podnikající osobě a aţ 20 000 Kč fyzické osobě, a to dle § 25, odst. 4 zákona č. 241/2000 Sb.
Uloţená sankce je sice příjmem kraje, ovšem nemalé finanční prostředky musí krajský úřad vynaloţit na administrativu, řešení, likvidaci, zajištění právní podpory při vymáhání takto vzniklých pohledávek kraje apod. Plnění těchto úkolů zajišťuje odborná skupina pro finanční zabezpečení KS kraje. Tyto výdaje související s regulačními opatřeními a uloţením povinnosti právnické nebo podnikající fyzické osobě jsou v reţii kraje, který je vyhlásil. Je proto nutné, co nejobezřetněji vymezit rozsah regulačních opatření, i s ohledem na následnou povinnost krajského úřadu kontrolovat plnění uloţených opatření, Ta sebou mohou v důsledku nést náklady na znalecké posudky, právnické sluţby apod. Jsou ovšem podnikatelské subjekty, které by ze vzniklé situace měly ekonomický prospěch. Například různé vymahačské agentury nebo společnosti zabývající se odkupem pohledávek. Na řešení krizových situací a zmírňování a odstraňování jejich následků vyčleňují kraje určitý objem finančních prostředků (§ 25 z.č. 240/2000 Sb.) ve svém rozpočtu. Například v roce 2011 činila částka určená na civilní připravenost na krizové stavy 3 000 tis. Kč (asi 0,05% ) z celkových výdajů Jihomoravského kraje ve výši 6 081 014 tis. Kč. Plán nezbytných dodávek Pro přípravu plánu nezbytných dodávek vyuţije krajský úřad připravenou databázi dodavatelů nezbytných dodávek, kde je specifikován předmět jejich činnosti nebo podnikání. K tomuto účelu můţe slouţit informační systém plánování civilních zdrojů – IS ARGIS, vytvořený a provozovaný SSHR, jako hlavní nástroj informační podpory pro krizové stavy v oblasti zajišťování věcných zdrojů. Povaţuji vyuţívání tohoto systému krajskými úřady za ekonomicky přínosné, z důvodu moţnosti operativně a s minimálními náklady nahlíţet do přehledu věcných zdrojů začleněných podnikatelských subjektů a informací o kapacitách, skladovacích moţnostech apod. v rámci jednoho informačního systému. Krajský úřad můţe díky tomuto systému mimo 31
jiné kvantifikovat vlastní potřeby (celého kraje), navrhovat dodavatele nezbytných dodávek, nebo získat vizuální představu o aktuálním rozmístění věcných zdrojů na svém území.23 Krajský úřad je povinen průběţně aktualizovat plán nezbytných dodávek24 a přehled dodavatelů nezbytných dodávek pro území kraje. Není v moţnostech státu, zajistit všechny potřebné dodavatele pouze z řad státních firem a musí se proto obracet i na soukromé firmy, které se tak stávají součástí kritické infrastruktury. Krajský úřad by měl nabízet spolupráci pouze dobře zavedeným firmám s dobrým technickým a skladovacím potenciálem. Ekonomický přínos těchto firem ze smluvně podloţené spolupráce tkví, dle mého názoru, nejen ve finančním ohodnocení, ale i v neomezení jejich činnosti (výroby) při stavu ropné nouze a v určité ochraně ze strany státu. .
________________________ 23
SSHR. Informační web systému ARGIS. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na:
http://www.argis.cz/stranky/default.aspx 24
Krizport. Portál krizového řízení pro JMK. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na:
http://krizport.firebrno.cz/file/312
32
4. Prozkoumání krizového plánu Jihomoravského kraje Krizový plán JMK – narušení dodávek ropy a ropných produktů Významné skutečnosti, které indikují bezprostřední vznik krizové situace dle krizového plánu Jihomoravského kraje: - dlouhodobé přerušení provozu ropovodů Druţba a IKL - zrychlující se, nebo skokový růst cen ropy na světových trzích a ropných produktů na domácím trhu - problémy s uzavíráním kontraktů se zahraničními dodavateli hrozba trvalého sníţení průměrné měsíční dodávky ropy a ropných produktů ze zahraničí do ČR o více neţ 7% průměrné měsíční dodávky v předcházejícím kalendářním roce déletrvající rychlý pokles zásob ropy a ropných produktů u dodavatelů a distributorů skokové zvýšení poptávky odběratelů výpadky dodávek pohonných hmot do distribučních sítí a s tím spojené ekonomické problémy podniků závislých na dostatečných dodávkách ropy a ropných produktů zprávy o sníţení nabídky ropy na světovém ropném trhu, dostupné přes Správu státních hmotných rezerv od Mezinárodní energetické agentury (dále jen „EIA“) prostřednictvím tzv. národního a mezinárodního monitoringu mezinárodní konflikty týkající se zemí těţících ropu Všechny tyto indikátory spolu souvisí a jsou vzájemně propojené. Primárně by měly být, a jsou, monitorovány především Správou státních hmotných rezerv. Skokové zvýšení poptávky můţe být způsobeno fámou – ničím nepodloţenou domněnkou nebo záměrným předkládáním nepravdivých skutečností veřejnosti, s cílem někoho konkrétního poškodit, nebo v horším případě s cílem způsobit všeobecnou paniku a růst cen následkem spekulací, coţ sebou nese i zvýšené riziko občanských nepokojů. 4.1 Předpokládané dopady krizové situace v kraji Ohroţení ţivota a zdraví obyvatelstva - při protestech a v blízkosti distribučních míst pohonných hmot, při nedostatečném fungování zdravotnické péče, při snahách dostat se k PH nelegální cestou apod. 33
Ohroţení základních funkcí kraje a kritické infrastruktury – jedná se o zabezpečení nouzového zásobování potravinami, v případě, kdy situace nebude zvládnutelná krajskými orgány, lze poţádat Ministerstvo zemědělství, které prostřednictvím potravinářských komor a předem vytipovaných a evidovaných výrobců zabezpečí dodání těchto potravin, další moţností je doporučení vládě zavést regulační opatření v oblasti potravin. Byly by zpřetrhány vazby mezi dodavateli a odběrateli, podniky by se mohly začít potýkat s platební neschopností a s nesplněnými závazky. Sociální dopady – sníţená mobilita obyvatelstva můţe mít negativní důsledky jako např. ztráta zaměstnání a s tím spojené sníţení ţivotní úrovně, zvýšené zatíţení systému sociální pomoci (státu) je mimo jiné ukazatelem zvyšující se nezaměstnanosti, nutná redukce zdravotnické a vzdělávací činnosti, jako odkládání operací, pozastavení dodávek léků. Ekonomické dopady – narušení stability vnitřních ekonomických vazeb, pokles produkčních a exportních schopností, omezení provozu veřejných hromadných prostředků, narušení zásobování energiemi a pohonnými hmotami, to vše vede k nadměrnému finančnímu zatěţování firem, státu i občanů, případné ztrátě odběratelů a úpadku podniků Ostatní moţné dopady - poškození majetku, především distribučních míst pohonných hmot, velkoskladů, rafinérií a ropovodů, poškození ţivotního prostředí únikem ropy a ropných látek do půdy a spodních vod nebo poţárem. Újmu by utrpěl stát, firmy provozující čerpací stanice, SSHR apod., protoţe viník nemusí být vţdy dopaden a usvědčen. Vynaloţené náklady na uvedení majetku do původního stavu, sanace půdy apod. můţou citelně zasáhnout do státního rozpočtu i do hospodaření firem a domácností. Ekonomické vazby, narušené nedostatkem ropy a ropných produktů a následné omezení produkčních a exportních schopností, by byly pravděpodobně ještě více poškozeny, alespoň po určitou dobu, případnými regulačními opatřeními ze strany krajského úřadu, v rámci kterých je krajský úřad oprávněn např. uloţit povinnost dodávat výrobky, práce nebo sluţby a tím ekonomické vazby ještě více utrpěly. V souvislosti s ochranou majetku vyvstává otázka moţnosti vyuţití Armády České republiky k zajištění ostrahy míst, kde lze předpokládat výskyt nepokojů, krádeţí, rabování, potyček mezi obyvateli apod. Zejména v okolí centrálních tankovišť, čerpacích stanic, strategických 34
přístupových tras a nádraţních překladišť. Ovšem od roku 2006, kdy došlo k profesionalizaci Armády ČR, která přešla z principu doplňování personálu nařízením branné povinnosti na princip dobrovolnosti a nastala výrazná redukce počtu stavů, se jeví tato moţnost jako nepříliš reálná. Při případném vyuţití soukromých bezpečnostních agentur by ochrana důleţitých objektů a provozů, tím i jejich kontrola, přešla do rukou soukromých právnických osob, coţ dle mého názoru není správné a nezaručuje potřebnou kvalitu a nestrannost. A opět by se přidruţila nemalá finančně náročná administrativa (smlouvy, vyjednávání podmínek,..) a samozřejmě další zatíţení státní poklady za sluţby těchto agentur. Za sekundární můţeme označit tyto krizové stavy, vyvolané stavem ropné nouze: narušení finančních toků, vyvolaných zvýšením ceny dováţené ropy, narušení dodávek energií, narušení funkčnosti veřejné dopravní soustavy, narušení dodávek základních potravin a zdravotnického materiálu, narušení výrobní činnosti potravinářských a zemědělských podniků, které sebou přinášejí další prohloubení finančních problémů spojených se zvýšením cen ropy, a následně všeho ostatního, při výpadcích v dodávkách energie nastávají. Z důvodu měnících se podmínek, jako jsou nové informační technologie, změny v dopravní infrastruktuře, změny klíčových osob, změny ekonomické a politické, je nezbytné průběţné prověřování preventivních opatření, uvedených v Krizovém plánu (dále jen KP) JMK, které spočívá v: pravidelné kontrole reálnosti Plánu nezbytných dodávek a prověření návaznosti na výrobce potravin a balené vody pravidelné kontrole organizačního, materiálního a personálního zabezpečení předurčených objektů pro nouzové ubytování a stravování pravidelné spolupráci při přípravě a řešení krizových situací s jinými kraji připravenosti krizových orgánů – znalost kompetencí, pravomocí, teritoria, vypracování analýz vzniku a dopadů mimořádných událostí Tyto úkoly zajišťuje sekretariát vedoucího KŠ JMK, OS KŠ HOPKS a OS KŠ dopravy a silničního hospodářství. Drobnou výtku bychom zde mohli mít ke „znalostem kompetencí a 35
pravomocí“, které by měly být samozřejmostí a měly by být u zaměstnance prověřovány jiţ při výběrovém řízení na danou pozici. Konkrétně to, mimo jiné, znamená znát potřebné aktuální kontaktní adresy (i e-mailové), telefonní čísla a počítat i se situací, kdy nebude moţné pouţít běţné komunikační prostředky. Pro zvládání situací, ve kterých by došlo k lokálnímu selhání moţnosti běţné přepravy, by bylo ţádoucí, zaměřit se při přípravě na krizové situace rovněţ na moţnost alternativního pohonu vozidel. Například vyuţití pohotovostních elektromobilů nebo elektrokol. 4.2 Postupy a opatření řešení krizové situace při narušení dodávek ropy a ropných produktů na území Jihomoravského kraje Odborná skupina krizového štábu hospodářských opatření pro krizové situace (dále jen OS KŠ HOPKS) analyzuje vzniklé krizové situace a v součinnosti se sloţkami Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje (dále jen IZS JMK) připravuje zabezpečení přednostního zásobování dětských a zdravotnických zařízení, ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů vzhledem k moţnému narušení dodávek potravin vzniklému následkem nedostatku pohonných hmot. V této souvislosti je vhodná kontrola reálnosti zpracovaného plánu nezbytných dodávek a jeho návaznosti na konkrétní kontaktní osoby, z důvodu vyvarování se např. nefunkčnosti některého méně pouţívaného zařízení nebo změny kontaktní osoby, telefonního čísla či emailové adresy. Ve spolupráci s obcemi s rozšířenou působností (dále jen ORP) a obcemi průběţně aktualizovat seznam přednostně zásobovaných zařízení, včetně jejich kapacitních moţností, pro vytvoření reálné představy o případném objemu přepravovaného materiálu. Vhodné by bylo, v souvislosti s frekvencí dodávek, brát v úvahu téţ trvanlivost některých potravin
a
dobu
pouţitelnosti
některých
specifických
materiálů
dodávaných
do
zdravotnických zařízení, například krve. Dětská a zdravotnická zařízení a ozbrojené bezpečnostní a hasičské záchranné sbory, by dle mého názoru, měli být schopni sami určit nejdelší moţný interval nezbytných dodávek. KŠ HOPKS prověřuje organizační, materiální a personální zabezpečení dodavatelů pitné vody a základních potravin a pokud dojde při realizaci plánu nezbytných dodávek ke zjištění závaţných nedostatků, můţe Krajský úřad JMK, potaţmo Oddělení krizového řízení a obrany, 36
zajistit pouţití pohotovostních zásob na území kraje cestou Ministerstva zemědělství nebo SSHR, případně se obrátit na Ministerstvo zemědělství přímo se ţádostí o dodání nedostatkových potravin. Nezbytnou dodávku je povinen zaplatit její odběratel (§10, Zákona č. 241/2000 Sb.). Oddělení krizového řízení a obrany KÚ JMK zajišťuje aktualizaci dokumentů pro svolávání a činnost krizového štábu kraje a prověřuje stav připravenosti sekretariátu vedoucího Krizového štábu (dále jen KŠ). Tajemník KŠ zajišťuje vydávání pokynů k provádění aktualizace dokumentace pro svolání a činnost krizových štábů obecních úřadů ORP včetně prověřování organizačně a materiálně technické přípravy aktivace pracovišť. Tajemník KŠ předává informace o situaci členům BR JMK o dosaţitelnosti a spojení pro případ svolání a určuje vybrané pracovníky KŠ SPS do pracovní pohotovosti na pracovišti k zajištění zkrácené dosaţitelnosti OS KŠ pro právní zabezpečení připravuje podklady pro vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem kraje, pro stanovení krizových opatření při vyhlášení krizového stavu na území kraje, vydává rozhodnutí hejtmana o vyhlášení stavu nebezpečí, včetně stanovených krizových opatření. OS KŠ rozpracovává krizová opatření vydaná vládou při vyhlášení nouzového stavu, případně stavu ohroţení státu. Zveřejnění rozhodnutí zajišťuje kancelář ředitelky a tiskový mluvčí a aktivaci krizového štábu má na starosti tajemník KŠ. Povaţuji osobu tiskového mluvčího za velmi důleţitou. Zvláště ve vypjatých situacích je tiskový mluvčí vystaven značnému tlaku. Měl by být fundovaný, měl by být nejen jakýmsi „mostem“ k veřejnosti, ale stejně tak by měl dostatečně informovat vedení o mediálním zájmu. Měl by se aktivně zúčastňovat pravidelných porad a zasedání krizových štábů a informovat zejména vedoucí zainteresované pracovníky i o zdánlivých maličkostech. Tiskový mluvčí by měl mít důkladně připraven podrobný krizový scénář, prodiskutovaný s vedením kraje, Bezpečností radou a Krizovým štábem, ještě před vznikem stavu ropné nouze. Pokud tato spolupráce funguje, nemůţe se stát, ţe by se prohlášení tiskového mluvčího a výpověď některého zástupce kraje lišila. Coţ se v praxi občas stává. Dobrý tiskový mluvčí dokáţe rychle a odborně reagovat, být upřímný, otevřený a být k dispozici kdyţ je třeba. Kvalitně informovaná veřejnost dokáţe být ohleduplnější, disciplinovanější, ochotná pomoci a snáze se vyrovná s překlenutím těţkého období. 37
Vznik krizové situace – narušení dodávek ropy a ropných produktů na území Jihomoravského kraje: Krajský úřad (OS KŠ HOPKS) monitoruje vývoj KS v součinnosti s ORP a obcemi. Pro udrţení základní
funkčnosti záchranných sborů, havarijních sluţeb a ozbrojených
bezpečnostních sborů zabezpečuje krajský úřad ve spolupráci s IZS dodávky dle Plánu nezbytných dodávek, přednostně do předem stanovených zařízení a organizací, nebo do míst soustředění nějakým způsobem postiţených obyvatel (zraněných, na nepřístupných místech,..). Krajský úřad zabezpečuje včasnou aktivaci personálu, zařízení a zabezpečení nezbytných dodávek a zavádí regulační prodeje potravin a ostatního zboţí, nebo doporučí vládě jejich zavedení. Orgány krajského úřadu zabezpečí techniku k distribuci potravin i do nepřístupných lokalit. Bylo by vhodné, aby pro tyto případy měl krajský úřad uzavřeno smlouvu s některou dopravní společností, s coţ moţná nejkonkrétnějšími smluvními podmínkami. Krajský úřad průběţně informuje dostupnými prostředky obyvatelstvo o přijatých opatřeních, za účelem vysvětlení situace, připravení veřejnosti na další moţné scénáře a objasnění nutnosti úsporného chování. KÚ realizuje plán nezbytných dodávek a organizuje dopravní a pořádkové zabezpečení dodávek potravin, s cílem zamezení neoprávněným odběrům, krádeţím a rabování. KÚ v součinnosti s ORP a obcemi monitoruje průběh nouzového zásobování pohonnými hmotami a deleguje pravomoci na niţší správní nebo jiné úřady a při dlouhodobém nouzovém zásobování potravinami můţe krajský úřad v případě potřeby poţádat o vydání pohotovostních zásob cestou Ministerstva zemědělství a SSHR nebo přímo Ústřední krizový štáb. Krajský úřad zároveň průběţně monitoruje činnosti obcí v podmínkách nouzového přeţití obyvatelstva KÚ si můţe vyţádat prostředky Armády České republiky nebo jiných organizací k zásobování nepřístupných míst výdeje potravinami. Zvýšené náklady by pocítil hlavně stát, jako zdroj finančních prostředků Armády ČR. Při vzniku plošného nedostatku základních potravin můţe KÚ řešit situaci vyhlášením regulačních opatření, případně i poţádáním SSHR o poskytnutí zásob humanitární pomoci nebo vydání hmotných rezerv. Při poskytnutí humanitární pomoci 38
ze zásob SSHR, odpovídá hejtman kraje za jejich adresné přidělení. Humanitární zásoby neuhrazují ani nevracejí (§ 12, zákona č. 241/2000 Sb.).
39
5. Identifikace problémových míst a návrhy řešení 5.1 Zajištění bezpečnosti Zajištění bezpečnosti a zamezení krádeţí a rabování v okolí výdejních míst pohonných hmot, kolem přepravních tras, na ţelezničních překladištích, ve skladech apod. je jedním z nejpalčivějších problémů, protoţe zvýšená kriminalita zatěţuje bezpečnostní systém státu, především Policii ČR, která je nucena vynakládat cenné prostředky na potírání kriminality. V tomto ohledu by bylo vhodné lépe obyvatelstvo „vychovávat“ a všeobecně netolerovat nezákonné jednání, čemuţ jsme částečně navykli, ba dokonce není ojedinělé, ţe určitému jedinci, vykazujícímu znaky nezákonného chování, bývá někdy v médiích věnována pozornost hodna hrdiny. 5.2 Informovanost veřejnosti a podoba Krizového plánu Dalším, jiţ snáze, řešitelným problémem je nedostatečná průběţná informovanost občanů o důleţitých souvislostech, týkajících se krizového plánování, o informacích, povinnostech a moţnostech, jak pomoci sobě, ale i ostatním. Následkem neznalosti bývá nedisciplinovanost, strach, nesamostatnost a neschopnost. Základem by mohlo být zveřejnění (jinak neveřejného) zestručnělého Krizového plánu KÚ JMK, oproštěného o utajované skutečnosti a srozumitelného pro běţného občana. Ideální by bylo, kdyby Krizový plán měl jednotnou podobu, včetně postupu při narušení dodávek ropy a ropných produktů, na všech krajských úřadech v ČR. Jednotná podoba Krizových plánů by usnadnila orientaci široké veřejnosti i odborníkům. Tato podoba Krizových plánů a spolupráce na jejich tvorbě by byla jedním z vhodných cílů a výstupů z případných společně pořádaných cvičení, prověřujících připravenost krajských úřadů na stav ropné nouze. Určité nevyuţité rezervy v informovanosti shledávám téţ ve vzdělávání. Absence krizové gramotnosti dětí, mládeţe, ale i dospělé populace by se naplno projevila aţ v případě krizové události. Vhodné by bylo začlenit do vzdělávacích osnov 2. stupně základních škol více informací o této problematice. Ekonomické náklady vzniklé v této souvislosti (zapracování do učebních osnov, proškolení učitelů,..) by byly jednorázové, ale s dlouhodobým pozitivním účinkem, spočívajícím v prevenci případných budoucích škod. 40
S informováním veřejnosti je úzce spojena osoba tiskového mluvčího, které jsme se věnovali v kapitole č. 4. Při stavu ropné nouze by s vysokou pravděpodobností nastalo zahlcení úředníků kraje ţádostmi, dotazy a osobními návštěvami za účelem konzultování a řešení různých problémů vzniklých v této souvislosti. Důsledkem by bylo celkové zvýšení administrativy. Dotčení pracovníci by byli nuceni věnovat se přednostně těmto záleţitostem před svými běţnými pracovními povinnostmi, coţ by znamenalo buď práci přesčas stávajících úředníků, nebo přijmutí posil, s následkem zvýšení mzdových nákladů. Zvýšila by se taktéţ spotřeba materiálu (papír, obálky, tonery,…) a sluţeb (poštovné). Jsem přesvědčena, ţe náklady vynaloţené na zřízení, fungování a průběţné vzdělávání tiskového mluvčího by byly z hlediska krajského úřadu dobrá investice a ekonomický přínos by se projevil vţdy, kdyţ bude krajský úřad potřebovat fundovaného zástupce úřadu pro styk s médii i s veřejností, tedy nejenom při stavu ropné nouze. Nefinanční přínos pro krajský úřad spočívá i ve zvýšení jeho prestiţe v očích veřejnosti, která bude vidět snahu krajského úřadu vyvstalé problémy řešit. 5.3 Typový plán Sloţitost, protichůdnost či dvojkolejnost mechanismu postupu řešení ropné nouze uţ ve fázi Typového plánu pro krizovou situaci v dodávkách ropy a ropných produktů zpracovaného SSHR (viz. obrázek č. 1) je dalším místem, které si zaslouţí pozornost. Určité zjednodušení a zpruţnění tohoto mechanizmu by mohlo přinést jedno centrální místo a zároveň úloţiště dat, které by slouţilo komplexně, čímţ by se eliminovalo kolování informací v systému a zdlouhavé předávání informací mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty. Kaţdý zainteresovaný-oprávněný subjekt, v našem případě KÚ JMK, by si „vytáhnul“ z tohoto úloţiště potřebná data k dalšímu zpracování a prognózám. Dalším bílým místem je pruţnost, rychlost a účelnost celého mechanismu při vyhlášení stavu ropné nouze, např. proces přídělového systému. Přídělový systém výdeje nouzových zásob je sice povaţován SSHR za nejúčinnější regulační opatření, s čímţ by se dalo souhlasit, ale s výjimkou toho, ţe principy regulačních opatření (k výdeji dokladů na odběr PH, stanovení přídělů apod.) budou po vyhlášení přídělového systému oznámeny prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a uvedeny na webových stránkách SSHR. Není mi znám důvod, proč by tyto principy měly být zveřejňovány aţ po vyhlášení přídělového systému. 41
Z tohoto důvodu by mohlo pomoci začlenění těchto informací do krizového plánu JMK určeného pro veřejnost. 5.4 Kontrola regulačních opatření Prostor pro korupční jednání V kapitole č. 2 jsme v souvislosti s kontrolou regulačních opatření vyhlášených krajským úřadem odhalili případný prostor pro korupční jednání. Hrozí totiţ nebezpečí, ţe úředníci kraje, ať uţ z vlastních zjištných důvodů nebo z pokynů nadřízených, záměrně nebudou některé firmy kontrolovat a naopak některé firmy budou kontrolovat i opakovaně, za účelem finančního příjmu do pokladny kraje. Pokud by příjmy z takto vybraných pokut byly příjmem státu, výrazně by se tím, dle mého názoru, zamezilo případným účelovým kontrolám, vedoucím pouze k jednomu kýţenému výsledku – pokutě. Riziko plýtvání s prostředky Pokud by mělo docházet ke kontrolám dodrţování regulačních opatření na území celého kraje, musíme si uvědomit, ţe bez pouţití motorových vozidel, by to nebylo moţné. Vzhledem k dané situaci – nedostatku pohonných hmot se mi nejeví úplně správné pouţívat motorová vozidla k jiným neţ nezbytným účelům. Berme téţ v úvahu administrativu spojenou s kontrolami, např. s navýšením vynakládaných prostředků na mzdy úředníků vykonávajících práci nad rámec svých běţných pracovních povinností, nebo jiţ zmíněné pouţívání motorových vozidel, kde se při stavu ropné nouze dá očekávat citelné navýšení cen pohonných hmot. 5.5. Využití alternativního pohonu Moţnost vyuţití alternativního pohonu - elektromobilů nebo elektrokol by mohlo být přínosem nejen v nouzových situacích, ale mohla by být pouţitelná i v kaţdodenním chodu úřadu, ovšem s předností vyuţití pro stav ropné nouze a jiné nouzové stavy. Na závěr této kapitoly bych ráda uvedla několik všeobecných doporučení, která sice nejsou legislativně podloţená, ale mohou být prospěšná a úsporná nejen při stavu ropné nouze, ale i 42
v běţném ţivotě. Prvotně je vhodné vţdy zváţit, zda je nutné pouţít k přepravě motorové vozidlo. Pokud ano, tak vyuţívat vozidlo k přepravě více osob, kontrolovat správné nahuštění pneumatik a vyuţívat správnou techniku jízdy. Alternativou je vyuţití městské hromadné dopravy či jízdních kol. K propagaci informací a doporučení vedoucích ke sníţení spotřeby pohonných hmot by byla vhodná plošná mediální kampaň. Při úvahách a snaze o úsporu ropy a ropných produktů, docházíme dříve či později na globální problém přepravy zboţí všeho druhu na velké vzdálenosti, stovky, někdy i tisíce kilometrů. Těmto moţnostem jsme rychle uvykli, jsme zhýčkaní a neochotní slevovat ze svého ţivotního standardu a pohodlí. Určitým pokrokem v této oblasti by mohla být snaha vedení kraje začleňovat do své koncepce rozvoje více prvků směřujících k alespoň částečné soběstačnosti v rámci kraje (např. více ochraňovat a obdělávat zemědělskou půdu).
Téměř všechna tato výše uvedená navrhovaná opatření mají jedno společné. Směřují nejen ke zkvalitnění činnosti krajského úřadu i ostatních správních orgánů a k rozšíření informovanosti veřejnosti, ale především mají příznivé dopady na ekonomiku kraje
43
ZÁVĚR Česká republika, stejně jako ostatní vyspělé státy závislé na dovozu ropy a ropných produktů, je nucena být připravena na případný nedostatek této významné suroviny. Celá vyspělá civilizace se jiţ dostala do stádia, kdy bez ropy a ropných produktů prakticky nemůţe ţít běţným způsobem ţivota. I malé, třeba jen několikadenní, výpadky dodávek ropy do České republiky okamţitě vyvolávají všeobecné obavy a spouští obranný mechanizmus od příslušných Ústředních správních úřadů k ostatním správním úřadům a dotčeným subjektům, tedy i ke krajskému úřadu. V této práci byly identifikovány tyto moţnosti řešení krajského úřadu při stavu ropné nouze. Hejtman kraje můţe, po vyhlášení regulačních opatření za stavu nebezpečí uloţit povinnost právnické nebo podnikající fyzické osobě dodávat výrobky v přiměřeném mnoţství, kde bylo navrţeno vyjmutí z formulace zákona slova „sídla“ podniku navrţení upřesnění formulace „přiměřené mnoţství“. Další doporučení bylo, po vzoru Slovenska, doplnění české legislativy, a to zákona č. 241/2000 Sb. o ustanovení, eliminující prostor pro předraţování ţivotně důleţitého zboţí. Po odhalení nevhodného postupu při určování mnoţství vydávaných přídělových PH, bylo navrţeno rozlišovat fyzické a právnické osoby a právnické osoby závislé při své činnosti na dopravě a jejichţ předmětem podnikání by byl stanovený okruh činností. Zároveň bylo doporučeno změnit provázanost přídělového systému z evidence vozidel na registr obyvatel. Na základě údajů ČSÚ o počtech motorových vozidel na území JMK, dle jednotlivých okresů, bylo doporučeno přednostně dodávat výdejové karty do ORP v okresech Brno-město a Brno-venkov, protoţe na těchto ORP lze očekávat největší nápor ze strany fyzických i právnických osob. Další z moţností krajského úřadu je zváţit a přehodnotit všechny naplánované akce a ty, které snesou odklad, přesunout na později. A to za účelem redukce chodu krajského úřadu na minimum a úspory finančních prostředků (energií, pohonných hmot,..). Z důvodu rovnějšího přístupu obyvatel kraje k regulovaným PH, bylo navrţeno pouţití mobilních čerpacích stanic. 44
Bylo navrţeno regulační opatření v podobě stanovení minimálního počtu přepravovaných osob a vytíţenost nákladních automobilů z ekonomicky úsporných důvodů. Bylo doporučeno zajištění fundovaného tiskového mluvčího kraje, který by v konečném důsledku byl ekonomickým přínosem. Pro lepší zajištění bezpečnosti bylo navrţeno lépe obyvatelstvo „vychovávat“ a netolerovat nezákonné jednání. Z důvodu nedostatečné průběţné informovanosti občanů týkající se krizového plánování bylo navrţeno zveřejnění krizového plánu. S tím souvisí i podoba krizového plánu. Bylo navrţeno zlepšení ve formě jednotného krizového plánu pro všechny krajské úřady, s cílem snadnější orientace. Bakalářská práce byla rozčleněna do pěti kapitol, z nichţ kaţdá pojednává o určitých částech problematiky ropné nouze ve vztahu ke krajskému úřadu. První kapitola si kladla za cíl osvětlit počátky těţby a zpracování ropy, růst spotřeby, vznik závislosti na ropě a ropných produktech, systém zásobování České republiky. Uvést příčiny, vedoucí k nutnosti vytvářet si rezervy pro případ nedostatku a některé snahy státní správy redukovat spotřebu ropy a ropných produktů z různých důvodů jiţ v minulosti. Jednalo se například o zavedení letního času, s cílem úspory energií. První kapitola se téţ věnovala současné produkci a spotřebě ropy v České republice a objasnila systém ropné bezpečnosti v České republice ve vztahu ke krajskému úřadu. Kapitola druhá je teoretický vstupem do problematiky a jejím cílem bylo identifikovat okruh činností krajského úřadu vycházejících jednak ze Zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních a o změně některých souvisejících zákonů a taktéţ ze Zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů. Cílem třetí kapitoly bylo vymezit činnost krajského úřadu a krizových orgánů kraje. Byly identifikovány dopady různých variant řešení činností krajského úřadu a byla navrţena opatření, vedoucí k lepšímu fungování krajského úřadu a ke zlepšení ekonomické situace v kraji. Jednalo se o některé nevhodné formulace Zákona č. 241/2000 Sb., jeho porovnání se adekvátní současnou slovenskou legislativou a byla navrţena úprava tohoto zákona. Byl 45
vysvětlen postup příjmu a výdeje výdejových karet a přídělových lístků krajským úřadem a opět byl nalezen prostor pro zlepšení činnosti krajského úřadu a bylo navrţeno opatření. Jednalo se o mobilní čerpací stanice, rozlišení potencionálních odběratelů PH dle potřebnosti, o nepříliš vhodnou vazbu odběru PH na registr motorových vozidel a jiné. Čtvrtá kapitola měla za cíl prozkoumat Krizový plán Jihomoravského kraje, identifikovat problémová místa, navrhnout řešení a rozebrat předpokládané dopady ropné nouze v kraji. Jako narušení základních funkcí kraje a kritické infrastruktury, narušení ekonomických vazeb a celkový hospodářský útlum kraje, vede k poklesu příjmů podniků i domácností a naopak ke zvýšeným výdajům krajského úřadu a celkově státu. Cílem páté kapitoly bylo identifikovat problémová místa činnosti krajského úřadu a navrhnout jejich řešení. Byly rozebírány moţnosti zajištění bezpečnosti, vyzdvihuje důleţitost informování veřejnosti, nachází nedostatky v typovém plánu, odhaluje prostor pro korupční jednání v souvislosti s ukládání sankcí při nedodrţení regulačních opatření, upozorňuje na moţné plýtvání s prostředky a nabízí vyuţití alternativního pohonu vozidel při stavu ropné nouze. U všech výše uvedených problémových míst byly navrţeny moţnosti řešení. Cílem práce bylo identifikování moţností řešení krajského úřadu při stavu ropné nouze, se zaměřením na problémy při činnosti krajského úřadu v této oblasti a navrhnout případná doporučení pro zlepšení této situace a zlepšení výkonů veřejné správy a hospodaření krajského úřadu a na základě výše uvedených skutečností byl cíl práce naplněn.
46
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ: Tištěné zdroje: REKTOŘÍK, J. a kol.: Krizový management ve veřejné správě. Teorie a praxe. Praha: Ekopress, s.r.o., 2004. 81-104 s. ISBN 8086119-83-1.
Internetové zdroje: Český statistický úřad. Krajské srovnání v roce 2010. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1409-11 Český statistický úřad: Výroba, spotřeba a ceny energetických zdrojů. [on-line]. [cit. 2012-0327]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cka070809.doc Český statistický úřad: Výroba, spotřeba a ceny energetických zdrojů. [on-line]. [cit. 2012-0327]. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/evidovana_vozidla_a_dopravni_nehodovost_v_jihomora vskem_kraji EenergyWeb. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.energyweb.cz/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=2.4.2 Gotiskova kronika. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://gotiskovo.webnode.cz/news/okres-litovel-v-letech-1850-1960/ Krizport. Portál krizového řízení pro JMK HOPKS, regulační opatření, metodika SSHR. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://krizport.firebrno.cz/file/131 Krizport. Portál krizového řízení pro JMK. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://krizport.firebrno.cz/file/285 Krizport. Portál krizového řízení pro JMK. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://krizport.firebrno.cz/file/312 MERO ČR, a.s. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné na: http://www.mero.cz/provoz/ctr-nelahozeves/
47
Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky. Vykonávacie předpisy k zákonu č. 179/2011 Z. z. o hospodárskej mobilizácii. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.economy.gov.sk/vykonavacie-predpisy-k-zakonu-c-179-2011-z-z-o-hospodarskejmobilizacii/127313s Ministerstvo vnitra české republiky. Kdo je kdo - orgány odpovědné v ČR za vnitřní bezpečnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné na: http://www.mvcr.cz/clanek/kdo-je-kdo-organy-odpovedne-v-cr-za-vnitrni-bezpecnosti.aspx mvr.cz: Sbírka zákonů. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1979/sb05-79.pdf Petroleum.cz. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.petroleum.cz/ropa/pocatky-novodobe-tezby-ropy.aspx Společná česko-slovenská parlamentní knihovna. [on-line]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné na: http://www.psp.cz/eknih/1981fs/tisky/t0038_04.htm Správa státních hmotných rezerv. Harmonogram činností podle typového plánu. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/odrb/p_1_harmonogram.pdf Správa státních hmotných rezerv. Metodické pokyny. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_08032011_metodika_regop.pdf Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_10092010_metodika_ku_orp.pdf Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_08032011_metodika_regop.pdf Správa státních hmotných rezerv. Obecné schéma ropné bezpečnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/odrb/p_3_Obecne_schema_RB_2010.pdf
Správa státních hmotných rezerv. Typový plán. Str. 14. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/odrb/TP_2010.pdf
48
Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_08032011_metodika_regop.pdf Správa státních hmotných rezerv. Metodika činnosti. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/odrb/p_6_Nadvorni_CS.pdf SSHR. Informační web systému ARGIS. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.argis.cz/stranky/default.aspx
Právní předpisy: Zákon č. 241/2000 Sb., ze dne 29. června 2000 o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. Praha, 2000. Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky. Vykonávacie předpisy k zákonu č. 179/2011 Z. z. o hospodárskej mobilizácii. [on-line]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné na: http://www.economy.gov.sk/vykonavacie-predpisy-k-zakonu-c-179-2011-z-z-o-hospodarskejmobilizacii/127313s Zákon č. 97/1993 Sb., ze dne 25. února 1993 o působnosti Státních hmotných rezerv. In Sbírka zákonů České republiky. Praha, 1993. Zákon č. 189/1999 Sb., ze dne 29. července 1999 o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy). In Sbírka zákonů České republiky. Praha, 1999. Zákon č. 240/2000 Sb., ze dne 28.6.2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). In Sbírka zákonů České republiky. Praha, 2000. HZS ČR. Usnesení Rady bezpečnosti státu ze 14. května 2002 č. 295 k Harmonogramu přípravy a zpracování krizových plánů. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/hasici/aktualit/2003/hpzkp.html
49
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ: Tabulka č. 1: Schéma ropné bezpečnosti Obrázek č. 1: Postup příjmu a výdeje výdejových karet a přídělových lístků KÚ
50
SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č. 1: Vzor rozhodnutí o vyhlášení regulačních opatření
51
PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Vzor rozhodnutí o vyhlášení regulačních opatření
Hejtman ……………..kraje Ing. Josef Malíř
ROZHODNUTÍ O VYHLÁŠENÍ REGULAČNÍCH OPATŘENÍ V …………… dne ……. Č.j.: Výtisk č. Počet listů: 1. Varianta: V návaznosti na své rozhodnutí č. … ze dne …. o vyhlášení stavu nebezpečí pro území ………………………..………… a v souladu s ustanovením § 21 odst. 2) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) vyhlašuji na celém území kraje (příp. jen na území s vyhlášeným stavem nebezpečí = konkretizovat dle skutečné situace a potřeby regulace) tato 2. Varianta: V návaznosti na rozhodnutí vlády ČR č. … ze dne …. o vyhlášení nouzového stavu pro území ………………………..………… a v souladu s ustanovením § 21 odst. 2) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních“) vyhlašuji na celém území kraje tato r e g u l a č n í o p a t ř e n í 1. regulaci prodávaného zboží v obchodní síti v tomto rozsahu: a) …………………………………………………………..…………….………. (popis způsobu, jakým bude regulováno mnoţství zboţí prodávané spotřebiteli) b) …………………………………………………………………..…………….. (popis maximálního mnoţství zboţí, na něţ vznikne spotřebiteli nárok) c) …………………………………………………………………..…………….. (popis okruhu spotřebitelů, kterým budou vybrané poloţky zboţí dodány přednostně) 2. regulaci způsobu řízení a organizace dopravy, a to v tomto rozsahu: ……………………………............................... (popis regulačních opatření, která budou realizována) Regulační opatření nabývají účinnosti okamţikem vyhlášení tohoto rozhodnutí (lépe však uvést konkrétní den a hodinu z důvodu jednoznačnosti) a budou účinná po celou dobu trvání stavu nebezpečí (nouzového stavu). Regulační opatření vyhlašuji z důvodu zajištění nedostatkových surovin, výrobků a energií (konkretizovat dle skutečnosti) na území postiţeném krizovou situací (příp. na celém území kraje – upravit dle skutečnosti), kdy zásobování obyvatelstva a poskytování základních ţivotních potřeb nelze zajistit běţným způsobem. Poučení: Pramen: Správa státních hmotných rezerv. Metodické pokyny. [on-line]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné na: http://www.sshr.cz/cinnosti/dokumenty_okk/hopks_08032011_metodika_regop.pdf 52