Činnost banky v extrémních situacích Loupeţná přepadení

Bankovní institut Vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Činnost banky v extrémních situacích Loupeţná přepadení Bakalářská práce

Autor:

Kateřina Drobilová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

Duben, 2009

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Karlových Varech dne 15. 4. 2009

Kateřina Drobilová

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat paní JUDr. Květoslavě Novákové, státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech a PhDr. Zdeňce Papeţové, mluvčí PČR v Karlových Varech, za pomoc při tvorbě této bakalářské práce. Zvláštní poděkování patří vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Marcele Soldánové, bez jejíţ vstřícnosti, pomoci a trpělivosti bych se při psaní této práce zcela jistě neobešla.

Anotace

Tato práce si klade za cíl podat ucelený přehled o problematice mimořádných událostí. V této oblasti se zaměřuji zejména na loupeţná přepadení, na jejich zvládání a prevenci. Dále pak popisuji práci pokladníka a navazuji na jeho činnost související s opatřením proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, jejíţ základní principy pomáhají při identifikování potenciálních pachatelů trestných činů. Závěrečná část je pak věnována péči o oběti trestných činů.

Klíčová slova

Mimořádná událost, loupeţné přepadení, bankovní přepadení, legalizace výnosů z trestné činnosti, praní špinavých peněz, podezřelý obchod, riziková země, rizikový faktor, oběť trestného činu, pachatel trestného činu.

Annotation

This work is written with an ambition to give a survey about the problems of the extreme situations. I target the dacoities and its managing and prevention. Then I describe work of the cashier and his work connection with anti-money laundering which basic principles assist with the identification of potential perpetrators for criminal acts. The end part is applied to the care of the victims of the crimes.

Key words

Extreme situation, dacoity, bank robbery, anti-money laundering, money laundering, suspicious trade, risk country, risk factor, victim, perpetrator.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 8 1.

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI ....................................................................................... 9 1.1

Základní členění mimořádných událostí ................................................................. 9

1.2

Legislativní rámec mimořádných událostí ............................................................ 10

1.2.1

Definice základních pojmů .............................................................................. 11

1.2.2

Rozdíl mezi mimořádnou událostí a krizovým stavem ................................... 12

1.3

2.

3.

4.

Popis a postupy vybraných mimořádných situací ................................................. 13

1.3.1

Poţár jako mimořádná událost v bance ........................................................... 13

1.3.2

Záplavy a povodně jako mimořádná událost ................................................... 16

1.3.3

Násilné kriminální delikty a teroristická činnost ............................................. 18

1.3.4

Technologické pohromy .................................................................................. 19

LOUPEŢNÁ PŘEPADENÍ ....................................................................................... 22 2.1

Definice loupeţného přepadení............................................................................. 22

2.2

Vývoj bankovních přepadení ................................................................................ 22

2.3

Reakce bank na výskyt loupeţných přepadení ..................................................... 23

2.4

Doporučený postup při bankovním přepadení ...................................................... 25

2.5

Výhrůţka bombou................................................................................................. 26

2.5.1

Přijetí oznámení ............................................................................................... 26

2.5.2

Po přijetí oznámení .......................................................................................... 28

ČINNOST POKLADNÍKA ....................................................................................... 29 3.1

Standardy pokladních míst v bance ...................................................................... 29

3.2

Bezpečnost při práci s hotovostí ........................................................................... 31

LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI ............................................. 33 4.1

Základní definice pojmů ....................................................................................... 33

4.2

Poznej svého klienta ............................................................................................. 34

4.3

Identifikace klienta................................................................................................ 35

4.4

Rizikové faktory a rizikové země ......................................................................... 36

4.5

Varovné signály praní špinavých peněz ............................................................... 37

4.6

Neuskutečnění obchodu ........................................................................................ 37

4.7

Základní povinnosti zaměstnanců ......................................................................... 38 6

4.8 5.

Trestní odpovědnost, sankce ................................................................................. 38

PÉČE O OBĚTI TRESTNÝCH ČINŮ .................................................................... 40 5.1

Základní definice pojmů ....................................................................................... 40

5.2

Jak účinně pomoci obětem trestných činů ............................................................ 42

5.3

Kde hledat pomoc ................................................................................................. 45

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 49 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................. 51 Bibliografie ...................................................................................................................... 51 Internetové stránky .......................................................................................................... 51 Osobní konzultace............................................................................................................ 53 PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 54

7

ÚVOD V dnešní době je téměř nemoţné setkat se s člověkem, který nezaţil mimořádnou událost. Denně vidíme a slyšíme v médiích neúprosné statistiky dopravních nehod, ničivých poţárů, kriminálních deliktů. Málo kdo z nás si v tu chvíli uvědomuje, ţe i on sám se můţe stát součástí této situace. Zde nastává otázka, zda bychom věděli jak správně postupovat například při takovém poţáru, jak najít únikový východ, jak poskytnout první pomoc. Do chvíle neţ jsem se i já stala účastníkem loupeţného přepadení, jsem si neuvědomovala, jak moc je důleţité vědět, co v takové situaci dělat. Ţe všechna školení, která absolvujeme v zaměstnání, jsou právě pro naši bezpečnost. V ţivotě přece není nic důleţitějšího neţ náš ţivot a zdraví. Proto mě zaujalo téma extrémních situací v bance. Na základě zkušeností, které jsem v této oblasti načerpala, na základě zdrojů, které jsem prostudovala, na základě zkušeností osob, s kterými jsem měla moţnost o tomto tématu hovořit, zde chci zmapovat tuto problematiku. Cílem mé práce je podat ucelený přehled o mimořádných událostech, zvláště pak o loupeţných přepadeních, se zaměřením na zvládání těchto situací, prevenci, péči o oběti trestných činů a činnosti pokladníka v této oblasti. Proto má práce začíná definicí mimořádné události, dále pak popisem, s jakými typy se můţeme setkat. Následně uvádím některé postupy, kterými se řídit, kdyţ mimořádná situace nastane. S problematikou mimořádných událostí, je i úzce spojena oblast prevence. Proto je jedna z částí věnována činnosti pokladníka, jako nejohroţenější skupině osob v bance, která je přímo vystavena útočníkovi loupeţného přepadení. Dále se zabývám prevencí legalizace výnosů z trestné činnosti jako důleţitou oblastí při identifikaci potencionálního pachatele trestného činu. V neposlední řadě se věnuji péči o oběti trestných činů. Výsledkem je práce, která podá informace pro kteréhokoli člověka, ale bude mít co říci i bankovnímu pracovníkovi. Napomůţe k tomu, abychom nezapomínali, ţe vţdy kdyţ vstupujeme do banky, na poštu, do jakékoli finanční instituce, můţeme se stát nedobrovolně součástí mimořádné události jakou je loupeţné přepadení. Tím, ţe budeme na tuto eventualitu připraveni, můţeme tak přispět k hladkému zvládnutí této situace a dokonce i zachránit lidský ţivot. A to nejen ţivot svůj, ale i ostatních účastníků. 8

1.

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

Jak jsem jiţ zmínila v úvodu této práce, mimořádné události jsou nebo se mohou stát kaţdodenní součástí našeho ţivota. Proto je důleţité vědět, co mimořádnou událostí rozumíme, jakým zákonem se řídí, jak při ní postupovat. Důleţité je to zejména z důvodu ochrany našeho ţivota, zdraví a majetku. Vzhledem k tématu mé práce, loupeţná přepadení, která jsou jednou z mimořádných událostí, této problematice věnuji úvodní část mé bakalářské práce. Definuji zde mimořádnou událost a rozděluji je na jednotlivé typy dle jejich vzniku, uvádím dvě základní právní normy, které se touto problematikou zabývají, a vysvětluji základní termíny, s kterými se můţeme nejčastěji setkat a to včetně vysvětlení rozdílu mezi mimořádnou událostí a krizových stavem.

1.1

Základní členění mimořádných událostí

Mimořádnou událostí rozumíme škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohroţují ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací1. Jiţ z této definice vyplývá, ţe můţeme rozlišit tři typy mimořádných událostí: a) jevy vyvolané činností člověka, b) jevy vyvolané přírodními vlivy, c) havárie. Mezi jevy vyvolané činností člověka můţeme zařadit například: násilné sociální konflikty, teroristickou činnost, násilné kriminální delikty (přepadení), emigrační vlny, mezistátní konflikty, různé druhy dopravních nehod (automobilové, vlakové, letecké). 1

§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

9

Jevy vyvolané přírodními vlivy jsou zejména: poţáry, bouře a vichřice, záplavy a povodně, krupobití a přívalové deště, zemětřesení, tornáda. Havárie: exploze, úniky plynů, úniky ropných produktů, mechanické poruchy, havárie v chemických objektech, chemizace v zemědělství. Z členění různých typů mimořádných události je patrné, ţe některé druhy se prolínají. Například dopravní nehoda můţe být chápána jako mimořádná událost, která spadá do skupiny havárií, ale můţe být stejně tak způsobena lidským činitelem. Tím pádem jí zařadíme do skupiny mimořádných událostí způsobených na základě lidské činnosti. Proto berme toto členění jen jako orientační. Pro účely, které má tato práce splnit, to není podstatné. Podstatným aspektem je, co jednotlivou událostí rozumíme a jak se při ní máme správně chovat, abychom eliminovali moţná zranění osob, které jsou přímými účastníky a také abychom dokázali ochránit náš majetek nebo majetek nám svěřený.

1.2

Legislativní rámec mimořádných událostí

Oblast mimořádných událostí je zakotvena v celé řadě legislativních norem. Jsou rozdílné zejména z pohledu, jakou konkrétní mimořádnou událost řeší tj. zdali se jedná o poţár, povodeň, teroristický čin atd. Za pilíř, který nám obecně definuje pojmy této oblasti, však povaţujeme: 10

a) zákon číslo 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, b) zákon číslo 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Zákon číslo 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v § 1 vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví sloţky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, působnosti a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohroţení státu a válečného stavu. Zákon číslo 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, v § 1 stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a při jejich řešení.

1.2.1

Definice základních pojmů

Pro pochopení, čím přesně se výše zmíněné zákony zabývají a v čem nám mohou pomoci, je zde nezbytné definovat si některé základní pojmy a to zejména: a) integrovaný záchranný systém - jeho sloţky působí při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací2, b) sloţky integrovaného záchranného systému - základními sloţkami integrovaného záchranného systému jsou:

2

-

Hasičský záchranný sbor České republiky,

-

jednotky poţární ochrany,

-

zdravotnická záchranná sluţba,

-

Policie České republiky,

-

vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,

-

ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,

-

ostatní záchranné sbory,

-

orgány ochrany veřejného zdraví,

-

havarijní, pohotovostní, odborné a jiné sluţby,

-

zařízení civilní ochrany,

§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

11

-

neziskové organizace a sdruţení občanů, která lze vyuţít k záchranným a likvidačním pracím,

-

odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu3.

c) mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohroţují ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací4, d) krizová situace - je jí mimořádná událost, při níţ je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohroţení státu5, e) stav nebezpečí - tento stav vyhlašuje hejtman kraje (v hlavním městě primátor) a to na dobu maximálně 30 dnů a to při závaţné a rozsáhlé mimořádné události, kterou nelze řešit běţně dostupnými silami a prostředky a není moţné odvrátit ohroţení běţnou činností správních úřadů a sloţek integrovaného záchranného systému6, f) nouzový stav - vyhlašuje jej vláda České republiky a to nejdéle na dobu 30 dnů a to při mimořádné události, která ve značném rozsahu ohroţuje ţivoty, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní bezpečnost, g) stav ohroţení státu - můţe ho vyhlásit Parlament České republiky a to při ohroţení svrchovanosti státu, územní celistvosti nebo demokratických základů státu, h) válečný stav - vyhlašuje jej Parlament České republiky při napadení agresorem nebo v případě společné obrany proti napadení v rámci plnění mezinárodních smluvních závazků7.

1.2.2

Rozdíl mezi mimořádnou událostí a krizovým stavem

Úskalím v této problematice bývá pochopení rozdílu mezi mimořádnou událostí a krizových stavem. Zjednodušeně lze říci, ţe rozdíl mezi mimořádnou událostí a krizovou situací je, ţe krizová situace na základě mimořádné události vzniká. Při vzniku mimořádné události mohou nastat dvě situace. Při té první můţeme situaci zvládnout standardními opatřeními státu např. vyčleněnými výkonnými sloţkami, zdroji a prostředky v souladu s platnými právními předpisy, v praxi to znamená s vyuţitím sil a prostředků integrovaného 3

§ 4 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. 5 § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. 6 § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. 7 Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České Republiky a čl. 2 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 4

12

záchranného systému. Za této situace není vyhlášen ţádný z krizových stavů. Druhá situace je charakterizována tím, ţe mimořádná událost vyvolala takovou situaci, kdy bylo nutné vyhlásit jeden z krizových stavů a bylo třeba vyuţít nadstandardních opatření státu tj. omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva zaručená Listinou základních práv a svobod a pouţít nadstandardní zdroje, síly a prostředky, k řešení vzniklé situace. Právě takováto situace je povaţována za krizovou.

1.3

Popis a postupy vybraných mimořádných situací

V této části bych se ráda zaměřila na popis vybraných mimořádných událostí, se kterými se můţeme nejčastěji setkat v kaţdodenním ţivotě. Spolu s jednotlivými popisy mimořádných událostí zde s pomocí odborné literatury uvádím metodiku chování v těchto situacích, kterou jsem čerpala z různých materiálů, zejména ale z takzvaného balíčku bezpečnostních předpisů: a) zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, b) zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, c) zákon č. 238/2000 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky, d) zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Pro ilustraci a pochopení váţnosti daných situací také uvádím praktické příklady.

1.3.1

Poţár jako mimořádná událost v bance

Bezesporu jednou z nejčastějších mimořádných událostí, se kterou se můţeme setkat, je poţár. Poţár můţe vzniknout rukou člověka, stejně tak na základě působení přírodních vlivů, i jako důsledek havárie. Za poţár se povaţuje kaţdé neţádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat, anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za poţár se povaţuje i neţádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo ţivotní prostředí bezprostředně ohroţeny8. Na rozdíl od povodní, vichřic, bouřek nebo zemětřesení, poţáry vnikají ve většině případů z nedbalosti, neopatrnosti nebo z úmyslu člověka. Poţár je často i druhotným účinkem některých dalších mimořádných

8

§ 51 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o poţární ochraně.

13

událostí, nehod, technických poruch nebo havárií. Na základě těchto skutečností, můţeme poţáry rozdělit na: a) poţáry úmyslně zaloţené, b) poţáry způsobené z nedbalosti, c) poţáry od topidel, d) poţáry v důsledku technických závad, e) poţáry samovznícením, f) poţáry v důsledku výbuchů, g) poţáry v důsledku manipulace s hořlavými látkami, h) poţáry v důsledku mimořádných příčin, i) jiné. Postup jak se chovat při poţáru můţe být různý a to zejména s ohledem na místo, kde poţár vznikne. Zcela jistě budeme postupovat jinak při poţáru v továrně na výrobu chemických prostředků, při poţáru výškové budovy nebo při poţáru lesa. A tak i bankovní instituce mají svůj specifický postup jak se při poţáru chovat. Osoby, které zpozorují poţár, jsou povinny řídit se předem stanoveným evakuačním plánem. U bankovních institucí můţe vypadat následovně: a) vyveďte do shromaţďovacího prostoru všechny osoby, přednostně osoby zraněné, b) zkontrolujte, zda ohroţený prostor opustily všechny osoby, zaměstnanci i klienti, c) dle potřeby poskytněte první pomoc, d) zahajte hašení, vyhlaste poţár rozhlasem, pokud je instalován nebo voláním hoří, e) v případě, ţe se poţár nedá uhasit vlastními silami, přivolejte hasiče (univerzální tísňová linka 112 nebo hasiči linka 150), f) proveďte zakódování zabezpečovacího systému trezorové a serverové místnosti, to pouze v případě, ţe nebude ohroţen ţivot a zdraví osob, g) v případě nutnosti povolejte bezpečnostní agenturu, h) informujte experta bankovní bezpečnosti, i) nikdy nevynášejte peníze z trezoru banky. 14

Poslední bod doporučeného postupu, jak se chovat při poţáru v bance, je právě ten, v kterém se můţe skrývat úskalí. Vedoucí zaměstnanec příslušné instituce popřípadě zaměstnanec, který má na starosti hotovost, můţe být ovlivněn obavou o jemu svěřené hodnoty. Motivem můţe být strach, ţe peníze shoří a ţe je bude muset uhradit. A proto místo toho, aby ochránil ţivot svůj a ostatních zúčastněných, můţe se snaţit peníze zachránit tím, ţe je začne vynášet z banky, coţ je samozřejmě absolutně nepřijatelné. Hotovost i vybavení jednotlivých poboček banky jsou téměř vţdy před těmito typy mimořádných událostí pojištěny. Proto jediné co musí vedoucí pracovník popřípadě bankovní úředník ve vztahu k hotovosti v bance udělat je, ţe provede zakódování zabezpečovacího systému trezorové a serverové místnosti. Toto provede jen případě, pokud nebude ohroţen ţivot a zdraví zúčastněných osob9. Další postup pak bývá standardní jako u poţáru vně obytných budov. To, ţe se poţáry nevyhýbají ani bankovním institucím, dokazuje i nedávno uveřejněný článek „Poţár Komerční banky v Kolíně“10. Dne 4. 2. 2009 v ranních hodinách převzalo operační středisko v Kolíně zprávu z pultu centrální ochrany o poţáru Komerční banky v Kolíně. Na místo okamţitě vyjela jednotka z Kolína s technikou. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, ţe se jednalo o zahoření v úklidové místnosti. Před příjezdem první jednotky byl poţár částečně lokalizován členem ostrahy za pomocí hasicího přístroje. Jednotka provedla rozebrání hořícího balíku papíru ze skartovacího stroje a jeho dohašení v umyvadle umístěném v této místnosti. Poţár vznikl v místnosti pro úklidovou četu. Byly zde umístěny čisticí prostředky a několik balíků toaletního papíru. Pro silné zahoření zasahovali hasiči v dýchací technice. Díky včasné detekci poţáru vznikla jen minimální škoda a poţár se nestihl rozšířit. Příčina poţáru je v šetření, ale je zde podezření na nedbalost při kouření. V tomto případě díky kvalifikovanému zásahu ostrahy banky naštěstí nedošlo k ţádné újmě na zdraví ani na ţivotě. To však nemusí být pravidlem.

9

Toto samozřejmě nemusí platit u všech bankovních institucí, kaţdá z nich má své předpisy, se kterými jsou jednotliví pracovníci seznámeni, a jimiţ se musí řídit. 10 Zdroj: [6.2.2009 12:12].

15

1.3.2

Záplavy a povodně jako mimořádná událost

Povodeň je jednou z nejčastěji se vyskytujících přírodních katastrof v Evropě. Vyskytuje se zejména ve dvou podobách: a) pomalu narůstající povodeň, b) náhlá povodeň. Pomalu narůstající povodeň vzniká v důsledku abnormálního zvýšení stavu vody ve vodních tocích následkem deště, tajícího sněhu nebo ledu, její velikost můţeme odhadovat Náhlá povodeň vznikne z důvodu přívalového deště nebo v důsledku jiné katastrofy jako je například zemětřesení nebo protrţení přehrady. Záplavy a povodně jsou charakterizovány zvýšením hladiny vody. V případě, ţe se následkem bouřek, za silného deště není voda schopna absorbovat do půdy, vegetace, atmosféry nebo ji uţ nemohou pojmout člověkem vyrobená zařízení, rozlije se pak po zemském povrchu a dochází k povodním. Ochrana před záplavami a povodněmi je zakotvena v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, tzv. vodní zákon. Tento zákon obsahuje zejména opatření k předcházení a zamezení škod při povodních a to zvláště na ţivotech, majetku a na ţivotním prostředí. Tato ochrana spočívá především v systematické prevenci a ovlivňováním průběhu povodní dle povodňových plánů. V následující části jsou popsány postupy jak se chovat v průběhu povodně, před ní a následně po jejím odeznění. a) Stav před povodní: informujte se na obecním úřadě, jak a kam se máte evakuovat v případě, ţe budete ohroţeni povodní, naplňte pytle pískem, připravte si těsnící fólii a další materiál na utěsnění dveří a oken, zajistěte si ucpávky kanalizace a odtoku z WC, sbalte si své léky, osobní dokumenty, ošacení vhodné do vody, vodu a potraviny zhruba na 2 aţ 3 dny, osobní automobil připravte k pouţití k okamţité evakuaci,

16

připravte si evakuační zavazadlo, cenné věci a nebezpečné látky přemístěte do vyšších pater, upevněte věci, které by mohla odnést voda, připravte na evakuaci zvířata. b) Při povodni: na základě pokynů povodňových orgánů obce, policie a záchranářů opusťte ohroţený prostor, v případě nedostatku času, se okamţitě přesuňte na určené místo, které není zatopeno vodou. c) Po povodni: dříve neţ se rozhodnete vrátit do svého obydlí, nechte si zkontrolovat jeho stav a to hlavně statiku, rozvody energií, stav kanalizace a rozvodů vody, zlikvidujte uhynulé zvířectvo, potraviny a polní plodiny, které byly zasaţeny vodou, nejlépe je postupovat dle doporučení hygienika, v případě potřeby vyhledejte humanitární pomoc, poţádejte o pomoc finanční, o pitnou vodu, potraviny, oblečení, hygienické prostředky, nářadí pro likvidaci povodňových škod, v případě, ţe jste pojištěni, kontaktujte příslušnou pojišťovnu ohledně náhrady škod (nahlášení pojistné události, vyhotovení soupisu škod)11. Bezesporu největším zastupitelem tohoto typu mimořádné události v České republice jsou povodně z roku 2002. Jednalo se o doposud největší přírodní katastrofu v naší novodobé historii. Záplavy, které v některých místech dosáhly úrovně pětisetleté vody, škodily na více neţ třetině území. Vyţádaly si 17 lidských obětí, desetitisíce obyvatel musely být evakuovány. Velká voda způsobila škody za více neţ 73 miliard korun. Ţivot v mnoha postiţených místech se postupem času sice vrací k normálu, ale v řadě lokalit se následky stále ještě likvidují12.

11 12

Zdroj: 8.2.2009 16:35 . Zdroj: 8. 2. 2009 16:35 .

17

Záplavy v roce 2002 měly vliv i na některé pobočky komerčních bank, které byly z hlediska hrozícího zaplavení uzavřeny13. Banky se však staly nejen obětí, ale i důleţitým pomocníkem. Byla zřízena celá řada bankovních kont na odstraňování následků povodní14, komerční banky začaly nabízet úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami, s moţností odkladu splátek, byla značně zjednodušena administrativa, která je vţdy s poskytnutím úvěru spojena15.

1.3.3

Násilné kriminální delikty a teroristická činnost

Slovním spojením kriminální delikt chápeme vlastně trestný čin. Trestným činem rozumíme překročení jakékoli právní normy. Překročení zákonné normy můţe mít různé motivy. Za jeden z nich lze označit vnitřní stav jedince, jehoţ některá z potřeb není uspokojena a tímto je jeho stav proţíván jako nelibý. Tyto potřeby mohou být pudové, instinktivní, biologické nebo můţeme hovořit o motivech získaných, jako jsou například vlastnictví a prestiţ. V těchto situacích dochází k agresi, hněvu, vzteku, a pokud jedinec situaci neovládne, můţe dojít aţ ke spáchání trestného činu, který můţe mít různé podoby. Vzhledem k tomu, ţe v této oblasti můţe nastat celá řada různorodých situací, ţádný konkrétní postup, jak je zvládat, zde neuvádím, podrobně jej rozebírám aţ v samostatné kapitole loupeţných přepadení, která do této oblasti zcela jistě patří. Teroristickou činnost můţeme charakterizovat jako předem připravené, promyšlené pouţití násilí nebo hrozby násilím s cílem vyvolat strach, jehoţ prostřednictvím mají být dosaţeny náboţenské, politické, ideologické, finanční nebo ekonomické poţadavky. Mezi nejpouţívanější metody teroristů můţeme zařadit únosy osob a letadel, bombové útoky, chemické útoky, střelbu, vydírání a hrozby násilím. Dá se říci, ţe terorismus má kořeny zejména v mezinárodním organizovaném zločinu. Navazuje například na ilegální obchod se zbraněmi, drogami, lidmi, na korupci a praní špinavých peněz. V celém světě tak existují rozsáhlé teroristické skupiny, které se vyznačují perfektní organizací a mnohdy i napojením na státní, policejní a podnikatelské skupiny, z jejichţ prostředků jsou financovány. Pokud půjdeme bohatou historií teroristických útoků, dojdeme k závěru, ţe

13

Zdroj: [15. 3. 2009 17:57 . 14 Zdroj: [15. 3. 2009 17:57 . 15 Zdroj:< http://www.mesec.cz/clanky/desetnik-povodne-kdo-vam-pomuze/> 15. 3. 2009 20:30 .

18

s postupující globalizací se zvyšuje jejich brutalita. Dochází k přechodu pouţívání klasických zbraní na zbraně hromadného ničení16. I zde, vzhledem k různorodosti teroristických činů, neuvádím ţádné konkrétní postupy, jak je zvládat. K části spojené s praním špinavých peněz a financováním terorismu se vracím v samostatné kapitole číslo 4, kde podrobně uvádím jednotlivé znaky podezřelých obchodů, které by k financování terorismu mohly vést.

1.3.4

Technologické pohromy

Jedná se zejména o nehody a havárie v těţebním, chemickém a jiném průmyslu, radiační havárie, velká znečištění ţivotního prostředí způsobená například při dopravě silniční, ţelezniční, letecké, ale i lodní. Do tohoto typu mimořádných situací můţeme zařadit i havárie silniční, ţelezniční a letecké. Zástupcem, který v České republice s převahou nad jinými technologickými pohromami zcela jistě vede, jsou silniční havárie. Silniční havárie je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo sráţka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níţ dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v provozu. Dopravní nehodou je tedy například pád cyklisty, dojde-li k sebemenšímu zranění nebo hmotné škodě nebo i zranění přepravované osoby vlivem jízdy vozidla. V České republice přispívá k nepříznivé bilanci silničních dopravních nehod ten fakt, ţe máme jednu z nejhustějších silničních sítí v Evropě, avšak stav našich komunikací je velmi neuspokojivý. Technický stav vozidel je mnohdy na špatné úrovni, roste počet mladých řidičů bez dostatečných zkušeností a vzájemná bezohlednost. K tomu všemu ještě přispívá nárůst kamionové přepravy a tím i počet usmrcených a raněných osob na silnicích. Příkladem za všechny je katastrofální situace na dálnici D1, kde v roce 2008 došlo k 332 dopravním nehodám17. Celkem v České republice za rok 2008 došlo k 160 376 dopravním nehodám, při nichţ zemřelo 992 lidí18.

16

Zdroj: [8. 2. 2008 18:35]. Zdroj: [8. 2. 2009 18:10]. 18 Zdroj: [8. 2. 2008 18:30]. 17

19

Pokud se staneme účastníkem dopravní nehody, vyplývá nám z toho několik základních povinností, které stanovuje zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. a) Řidiči jsou povinni: neprodleně zastavit své vozidlo, zdrţet se po nehodě poţití alkoholického nápoje a jiných návykových látek a to do té doby, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy poţil alkoholický nápoj nebo návykovou látku, učinit opatření, které zabrání vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody, spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. b) Účastníci dopravní nehody jsou povinni: učinit taková vhodná opatření, aby nebyla ohroţena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a to v místě dopravní nehody; v případě, ţe to vyţadují okolnosti, jsou oprávněni zastavovat i jiná vozidla, učinit oznámení nehody policii, a to v případech stanovených tímto zákonem; došlo-li ke zranění, poskytnout dle svých schopností první pomoc a k zraněnému přivolat zdravotnickou záchrannou sluţbu, označit vhodným způsobem místo dopravní nehody, umoţnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob, pokud při popravní nehodě došlo k poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo ţivotního prostředí, ohlásit tuto skutečnost neprodleně policii, prokázat si navzájem svou totoţnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, v případech, kdy nevzniká povinnost oznámit nehodu policii, sepsat záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat specifikaci místa, času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběh a následky. 20

Nově je od ledna 2009 v zákoně o silničním provozu zakotveno, ţe pokud dojde při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni: okamţitě ohlásit dopravní nehodu policii, nepřemísťovat vozidla; v případě, ţe musí vzniklou dopravní nehodou změnit, například z důvodu vyproštění osob, je povinen vyznačit situaci a stopy, zůstat na místě dopravní nehody do příchodu policisty nebo se na toto místo vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody19.

19

§ 47 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu.

21

2.

LOUPEŢNÁ PŘEPADENÍ

Jako pracovník banky bych ráda věnovala samostatnou kapitolu mimořádné situaci, kterou řadíme do skupiny násilných kriminálních deliktů, loupeţnému přepadení na poli bankovním.

2.1

Definice loupeţného přepadení

Loupeţ neboli loupeţné přepadení definuje trestní zákoník. Ten kdo proti jinému člověku pouţije násilí nebo pohrůţky násilí s úmyslem zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě aţ deset let. Odnětím svobody na pět aţ dvanáct let bude potrestán téţ ten, který takto učiní jako člen organizované skupiny nebo způsobí-li tímto svým činem těţkou újmu na zdraví nebo začnou škodu. Odnětím svobody na deset aţ patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li svým činem škodu velkého rozsahu nebo smrt20. Jak vyplývá z trestního zákona, úmysl pachatele je zmocnit se násilím věci z cizího majetku, v této situaci z majetku banky, a to s pouţitím fyzické síly popř. za pouţití zbraně. Pro výklad tohoto zákona také postačí, kdyţ pachatel ihned přikročí ke hrozbě bezprostředního pouţití násilí a není ani podmínkou, aby se oběť bránila. Pokud se budeme zaobírat trestní odpovědností pachatele, nezáleţí na hodnotě věci, které se pachatel hodlal zmocnit, protoţe trestné je samo jeho jednání. Oběť u sebe ani nic cenného nemusí mít nebo hodnota věci můţe být zcela nepatrná. Proto, aby se jednalo o trestný čin, není dokonce ani podstatné, zdali se podařilo pachateli věci zmocnit. Co se týká zbraně ve smyslu trestního práva, za ní můţeme označit všechno, co umoţní útok proti člověku účinnějším (např. kámen, nůţ, trubka, nádoba aj.).

2.2

Vývoj bankovních přepadení

V grafech, které jsem umístila do přílohy č. 1, 2 a 3 této práce, ukazuji vývoj bankovních přepadení za poslední tři roky v celé České republice a porovnávám výskyt loupeţných přepadení a bankovních přepadení v karlovarském kraji rovněţ za poslední tři roky. Tato

20

§ 234 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

22

statistika má ukázat, ţe bankovní přepadení nejsou zcela jistě zanedbatelná část trestné činnosti, která je páchána v našem státě. Musíme pamatovat na to, ţe banky hospodaří s velkou sumou hotovosti, coţ bývá téměř vţdy podnětem pro její přepadení. V těchto případech bývá ohroţen zejména pokladník banky. Je to osoba, která by měla pravidelně absolvovat školení, praktická cvičení, která ji teoreticky i prakticky připraví na to, jak se v dané situaci chovat. V současné době, kdy celý svět postihla globální finanční krize, která bude mít bezesporu dopad na hlavní makroekonomické ukazatele, jako jsou zaměstnanost, inflace a hrubý domácí produkt, můţeme očekávat nárůst loupeţí různého charakteru. Současně s tímto aspektem je třeba počítat s narůstající agresivitou pachatelů, kteří mohou být v mnohých situacích bezradní, a loupeţ bude z jejich pohledu jediným východiskem. Příkladem za všechny je doposud nejbrutálnější přepadení banky v historii kriminalistiky České republiky, který se odehrál 14. prosince 2007 v Chomutově v pobočce Raiffeisenbank. Před koncem pracovní doby, tam vtrhli tři maskovaní a ozbrojení muţi. V pobočce výše uvedené banky byli v té době přítomni tři zaměstnanci, bezpečnostní pracovník a tři zákazníci. Při tomto loupeţném přepadení, pachatelé zranili několik osob, zajali rukojmí a odcizili 7,3 milionu Kč21.

2.3

Reakce bank na výskyt loupeţných přepadení

Banky reagují na riziko moţnosti přepadení různým způsobem. Ten je ovlivněn například velikostí a dispozicí dané pobočky, četnosti přepadení v jednotlivých lokalitách, výší finančního rozpočtu v oblasti bezpečnosti aj. Pro příklad uvádím nejuţívanější způsoby prevence v bankách: a) umístění pracovníka ostrahy, b) instalace bezpečnostních kamer, c) instalace elektronického zabezpečovacího systému, který je napojen na pult centralizované ochrany, d) systematické školení pracovníků.

21

Zdroj: [8. 2. 2009 23:28].

23

Ačkoliv bezpečností kamery, systém elektronického zabezpečovacího systému a školení bývá v kaţdé bance standardem, ostrahu poboček v některých bankách nenajdeme. Zda-li je přítomnost bezpečnostního pracovníka pro banku přínosem či nikoli, je otázka názoru kaţdého z nás. Dle mých zkušeností, pokud je tento pracovník dostatečně zkušený a své činnosti vykonává svědomitě, můţe v mnohých situacích odvrátit úmysl pachatele. Pro příklad, zde uvádím výčet některých činností, které pracovník ostrahy v bance vykonává: vizuálně sleduje pohyb osob, které se nachází v prostorách banky, podílí se na zabránění vzniku případných incidentů, zasahuje při poškozování nebo ničení majetku, operativně zajišťuje kontrolu prostoru pokladny, zejména ve večerních hodinách, nebo pokud je v bance méně pracovníků, při sluţbě se soustředí především na prostor manipulace s hotovostí a osoby stojící v jejich těsné blízkosti, vizuálně navazuje kontakt s příchozími klienty, zdraví se s nimi, sleduje zejména klienty, kteří jsou oblečeni tak, ţe je ztíţená jejich identifikace (brýle, čepice apod.), mají rukavice nebo se jeví jinak neobvykle, při příchodu osoby, jejíţ identifikace by byla ztíţena v důsledku i jen částečného zamaskování (čepice, kapuce, šála, tmavé brýle apod.), k této osobě přistoupí a poţádá ji s odůvodněním na bezpečnostní aspekty o odmaskování, monitoruje situaci v okolí pobočky, všímá si osob prodlévajících v blízkosti pobočky, k těmto osobám pak přistupuje s dotazem, jestli jim nějak můţe pomoci, při sledování klienta u pokladny se zaměří zejména na to, zda postup probíhá obvyklým způsobem, dbá, aby klienti u jednotlivých přepáţek dodrţovali diskrétní zónu zejména před prostorem pokladny, případně je na dodrţování diskrétní zóny taktně upozorní, dohlíţí na dodrţování zákazu filmování a fotografování prostor banky bez povolení. Dle mého názoru je pracovník ostrahy jedním z nejdůleţitějších prvků, který můţe zabránit nebo předejít loupeţnému přepadení. Viditelný kamerový systém je dalším ze způsobů, který můţe odradit pachatele od trestného činu. Pokud však bude pachatel dostatečně 24

maskován, například sportovní čepicí s kšiltem, a nikdo ho nevyzve k odmaskování, můţe přejít nerušen k provedení svého záměru. Vţdy je nutný lidský faktor, který vyhodnotí moţný úmysl a předejde mu tím, ţe vhodným způsobem zakročí.

2.4

Doporučený postup při bankovním přepadení

Dá se říci, ţe neexistuje ţádná oficiální příručka chování účastníka bankovního přepadení. Většinou si tyto informace banky přísně střeţí, neboť jejich zveřejňováním by napomohly pachateli určit, kde má banka slabé a silné stránky. Určitá pravidla jsou ale zřejmá a obecně platná. Doporučuje je policie České republiky na svých webových stránkách a banky v komunikaci s veřejností přes své bankovní experty. Obecná pravidla při loupeţném přepadení: vţdy ochránit ţivoty a zdraví jak zaměstnanců banky, tak jejich klientů, zachovat rozvahu a klid, nijak se emocionálně neprojevovat, neopouštět místo, neutíkat, nenavazovat s pachatelem oční kontakt, řídit se pokyny útočníka, neklást odpor, nevyjednávat, netelefonovat, nedělat prudké pohyby, neblokovat cestu pachatele k získání kořisti, soustředit se na chování pachatele a jeho vzhled, pohlaví, výšku, váhu, pleť, pokrývku hlavy, maskování, oděv, zavazadlo, zbraň, jiné markanty (šperky, zranění, pihy, mateřská znaménka) směr a způsob opuštění prostoru, při zranění účastníků poskytnout první pomoc, zavolat linku 155,112, po odchodu pachatele, okamţitě kontaktovat linku 158 popř. aktivovat tísňovou signalizaci, zajistit prostor v okolí výskytu pachatele (ochrana otisků, pachových stop),

25

zamezit kontaktu mezi účastníky, při komunikaci můţe dojít ke zkreslení popisu pachatele, zabezpečit, aby zaměstnanci a klienti neopustili prostor banky a vyčkali do příjezdu policie ČR, pokud musí odejít, vzít si kontaktní informace (tel. číslo, adresu). Banky v těchto situacích mají připraven pro své zaměstnance a účastníky takového přepadení tzv. list pozorování, který můţe napomoci Policii České republiky a orgánům činným v trestním řízení, k odhalení pachatele. Jeden z těchto listů si můţete prohlédnout v příloze č. 4. Shrnuje základní charakteristiku útočníka, jeho vzhled, oblečení, chování a jeho další specifické znaky. Většinou je vypracován bankovním expertem dané finanční instituce ve spolupráci právě s policií ČR.

2.5

Výhrůţka bombou

Tímto termínem rozumíme vědomě nepravdivé oznámení o umístění výbušné náloţe na určitém místě učiněné právnické nebo fyzické osobě provozující podnikatelskou činnost podle zvláštního zákona, státnímu podniku nebo jinému podniku, organizaci, policejnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci anebo hromadnému informačnímu prostředku nebo bezprostřednímu orgánu, neznámou osobou v úmyslu vyvolat nebezpečí váţného znepokojení skupiny obyvatel.22

2.5.1

Přijetí oznámení

Výhrůţka bombou je v této práci zmíněna záměrně, protoţe můţe být součástí přípravy loupeţného přepadení. Jsou známy i případy, kdy si pachatel přišel do finanční instituce pro peníze nejen ozbrojen, ale i s příručním granátem, který vyuţil k zastrašení personálu. Druhá moţnost je, ţe pachatel nejprve oznámí, ţe v určitém místě je uloţena bomba a chaotickou situaci pak vyuţije ve svůj prospěch při snaze odcizit hotovost. Následující část je tedy doporučeným postupem, jak se při oznámení uloţení bomby chovat, s přihlédnutím k faktu, ţe tento čin můţe vést k započetí loupeţného přepadení. V případě, ţe jste vyrozuměni o umístění náloţe, bomby apod., doporučuje se následující:

22

§ 199 odst. 1 a 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

26

a) pokud vás o této skutečnosti informuje jiný uţivatel objektu nebo Policie, ověřte si tuto zprávu zpětným telefonickým dotazem, b) bez přerušení vyslechněte pachatele, c) pokuste se hovor co nejvíce prodlouţit a získejte maximum informací: kde je bomba, jak vypadá, kdy má vybuchnout, proč právě naše instituce, co pachatel poţaduje, d) pokud můţete, zapište si (případně si zapamatujte): obsah projevu (pokud moţno doslovný), pohlaví, věk, způsob řeči, markanty, slyšitelné zvuky v pozadí, telefonní číslo, z něhoţ bylo voláno, e) neprodleně informujte policii: jméno a identifikaci pracoviště, čas a obsah telefonátu, číslo telefonu, na které bylo voláno, f) zůstaňte u aparátu z důvodu zpětného dotazu Policie, g) vypněte radiopřijímače a zařízení s radiovým signálem, h) za ţádných okolností se nedotýkejte podezřelých předmětů – o místě takových předmětů informujte Policii, i) přerušte provoz, uzavřete vstupy, sdělte událost přítomným klientům a poţádejte, aby opustili prostor.

27

2.5.2

Po přijetí oznámení

Po oznámení skutečnosti, ţe v prostoru je náloţ, bomba apod. postupujte následovně: a) uzamkněte hotovost do úschovných objektů, b) opusťte prostor dle evakuačního plánu, c) prostor uzamkněte a vyčkejte příjezdu Policie, d) oznamte důvod uzavření objektu směrem k veřejnosti (např. informace na dveřích), e) při opouštění objektu sledujte okolí (podezřelé předměty, osoby) – informace předejte Policii, f) na poţádání Policie umoţněte přístup do objektu, g) v případě souhlasu Policie obnovte provoz objektu23.

23

Zdroj: vlastní zpracování ve spolupráci s oddělením bezpečnosti Raiffeisenbank a.s..

28

3.

ČINNOST POKLADNÍKA

Pokladníkem je, pokud hovoříme o zpracování hotovosti v bance, zaměstnanec banky, který je speciálně školen na příjímání a vydávání hotovosti, směnu valut klientům, odvody a dotace směrem k České národní bance. Kaţdá banka je však specifickou institucí a můţe si definovat pracovní náplň svých zaměstnanců různorodě. Proto se dnes setkáme s pokladníky, kteří se nezabývají jen zpracováním hotovosti, ale přijímají i cestovní a bankovní šeky, vyplácejí je, evidují vydané bankovní směnky, dotují bankomaty, operují s platebními kartami, provádějí zadávání příkazů, vystavují potvrzení o jejich realizaci apod. Všechny tyto činnosti jim umoţňují bezprostřední styk s klientem a moţnost jejich důkladného poznání. Nezřídka kdy proto bývají stěţejní postavou v oblasti detekce podezřelých obchodů v rámci boje proti legalizaci výnosů trestné činnosti. Pro tuto činnost jsou také svými bankami náleţitě školeni. Vraťme se však k hlavní pracovní náplni pokladníka, kterou bezesporu je přijímání a vydávání hotovosti. Vzhledem k náročnosti této činnosti nemůţe být pokladníkem jakákoli osoba, naopak poţadavky na ní jsou přesně dané: a) věk minimálně 18 let, b) čistý trestní rejstřík, c) právně způsobilý, d) proškolen v oblastech operací s hotovostí, e) prokazatelně seznámen s předpisy a normami týkající se zpracování hotovosti, f) nesmí být v příbuzenském poměru k přímo nadřízenému pracovníkovi. V případě, ţe je jedna z těchto náleţitostí porušena, zaměstnanec nemůţe vykonávat funkci pokladníka.

3.1

Standardy pokladních míst v bance

K tomu, aby mohl pokladník bezchybně zpracovat jemu svěřenou hotovost, potřebuje nejenom speciální prostor, ale i vybavení. Speciálním prostorem rozumíme pokladnu.

29

Pokladna je místo v bance, kde pokladník přijímá, vydává finanční prostředky a zpracovává hotovost pro odvod nebo příjem z České národní banky. Mohou mít různou podobu: a) uzavřená pokladní místnost - jedná se o místnost vybavenou jednou nebo více pokladními kójemi a většinou i trezorovou místností, která umoţňuje bezpečné zpracování dotací a odvodů z České národní banky, b) peněţní automat obsluhovaný pokladníkem v otevřeném prostoru - pracoviště pokladníka v otevřeném veřejně přístupném prostoru klientského centra banky, zpravidla má podobu multifunkční pokladny, která je pevně připevněná k zemi, c) peněţní automat obsluhovaný pouze klienty neboli ATM - peněţní automat slouţící k výdeji hotovosti drţitelům platebních karet smluví karetní asociace, tento přístroj můţe slouţit také ke směně hotovostních peněz, ale i k jiným sluţbám např. dobití telefonní karty, zaplacení faktury apod. Co se týče bezpečnosti zpracování hotovosti a pokladníka, nejvhodnějším místem bude vţdy uzavřená místnost, kde je pracovník nejlépe chráněn ještě sklem. V případě, ţe pachatel plánuje trestný čin, bude si pravděpodobně vybírat pobočku banky, která tímto způsobem vybavena není a kde se vydává hotovost v otevřeném prostoru. Pachateli se můţe zdát kořist dostupnější a pokladník zranitelnější. I pokladník se bude cítit bezpečněji v uzavřeném prostoru, kde je mezi ním a pachatelem nějaká překáţka. V dnešních dnech banky spíše přecházejí k modelu otevřených pokladen. Důvodem můţe být ušetření prostoru v bance, bliţší kontakt s klientem a tím pádem i variabilita činnosti pokladníka. To vše však bohuţel jde proti zásadám bezpečnosti zpracování hotovosti. Pokladník často přepočítává finanční prostředky bezprostředně před klientem, za jehoţ zády stojí jiţ klient další. V případě, ţe by byl v této chvíli napaden, nemá prakticky ţádný prostor proto, aby chránil sebe ani svěřenou hotovost. Pokladník potřebuje ke zpracování hotovosti nejen určité pracovní místo, ale i specifické vybavení, které mu pomáhá, aby mohl svěřenou hotovost zpracovat co nejpřesněji a nejkvalitněji s dodrţením všech zásad a kontroly pravosti bankovek a mincí. Za nejzákladnější vybavení můţeme označit: a) pokladní box - prostor, který pokladník vyuţívá na odkládání hotovosti během své pracovní doby, ve většině případů bývá přenosný, 30

b) doplňkový box - prostor, který bývá umístněn v pevném trezoru, kam pokladník odkládá hotovost po skončení pracovní doby, c) počítačka bankovek a mincí, d) PC, monitor a tiskárna, e) kartotéka platidel, f) UV lampa, g) pásky na bankovky, h) sáčky na mince, i) obaly a pečetě pro přepravu hotovosti.

3.2

Bezpečnost při práci s hotovostí

Před započetím své činnosti kaţdý pracovník, kterému banka svěřila určitou hotovost, uzavírá s bankou hmotnou odpovědnost. Je uzavírána písemně na dobu neurčitou a většinou bez omezení maximální částkou. Proto je v nejvyšším zájmu pokladníka, aby svěřenou hotovost opatroval co nejlépe a dodrţoval následující zákonitosti: a) k hotovosti má přístup pouze pokladník, jemuţ je svěřena, b) hotovost nesmí být uloţena jinde neţ v pokladní kóji nebo v uzavřeném prostoru pokladny, c) vţdy kdyţ opouští svěřené hodnoty, musí být peníze bezpečně uloţeny a uzamčeny v místě, které je tomu určené (pokladní kóje, box, schránka), d) při práci s hotovostí nesmí být v uzavřené místnosti pokladny přítomna ţádná jiná osoba neţ samotný pokladník24, e) v prostoru pokladny nesmí být jiná hotovost neţ ta, která mu byla svěřena nebo ta, kterou přijal během své směny,

24

Výjimečné případy jsou komisionální zpracování hotovosti nebo člen inventarizační komise, který provádí pravidelnou nebo mimořádnou kontrolu.

31

f) při práci s hotovostí pokladník postupuje tak, aby neoprávněné osoby neměly moţnost zjistit stav jemu svěřených hodnot, g) pokladník pracuje jen s tou hotovostí, která je přijímána nebo vydávána klientovi, h) v případě, ţe pokladník překročí bezpečnostní limit hotovosti, kterým je omezen, musí při nejbliţší příleţitosti hotovost převést do hlavní pokladny pobočky banky, i) s ohledem na bezpečnost pokladník udrţuje hotovost, s kterou operuje, co nejniţší, j) po ukončení směny musí být hotovost bezpečně uloţena do pobočkového trezoru, kde je uzamčena a chráněna elektronickým zabezpečovacím systémem, k) pokud pracuje v uzavřené místnosti, musí v ní být vţdy uzamčen. Ze shora uvedeného vyplývá ţe, bezpečnostní zásady při pracování s hotovostí, jsou velice přísné. Pokladník je osoba, která má velkou zodpovědnost a nesmí nikdy udělat chybu. V případě, ţe jí udělá, je za tuto skutečnost sankcionován. Tímto však povinnosti pokladníka nekončí. Jeho další povinnosti souvisí s oblastí boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které jsou patrny z následující kapitoly.

32

4.

LEGALIZACE

VÝNOSŮ

Z TRESTNÉ

ČINNOSTI Při prevenci legalizace výnosů z trestné činnosti hrají bankovní instituce velmi důleţitou roli. Nejčastěji je tento soubor kontrolních činností v bankách realizován speciálními monitorovacími systémy nebo přes jednotlivé pracovníky banky. Zaměstnanci pokladny, kteří přijdou do styku s největším mnoţstvím konkrétních hotovostních, a v některých případech i bezhotovostních operací, jsou pro tuto činnost základním pilířem. Tím, ţe je u hotovostní operace téměř vţdy přítomna osoba, která ji realizuje, mohou pokladníci ihned vyhodnotit závaţnost situace a pachatele podezřelého obchodu identifikovat. Celá tato problematika se opírá o zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu. Tento zákon ukládá bance povinnosti v celé řadě oblastí. Níţe se věnuji některým z nich.

4.1

Základní definice pojmů

Legalizace výnosů z trestné činnosti je jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoli ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, ţe jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem. Není přitom rozhodující, zda k takovému jednání nebo ke spáchání trestného činu došlo nebo má dojít zcela nebo zčásti na území České republiky nebo v cizině. Uvedené jednání spočívá například: a) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, ţe pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, ţe tento majetek pochází z trestné činnosti,

33

c) v nabytí, drţení, pouţití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, ţe pochází z trestné činnosti, nebo ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného výše25. Financováním terorismu rozumíme: a) shromaţďování nebo poskytnutí peněţních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, ţe bude, byť i jen z části, pouţit ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umoţnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob, připravujících se ke spáchání takového trestného činu, b) jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umoţnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo osoby pachateli blízké ve smyslu trestního zákona, nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění.26

4.2

Poznej svého klienta

Základním principem, který nám pomůţe odhalit podezřelý obchod je princip, poznej svého klienta. Jedná se o soubor informací, který je nezbytný pro vyhodnocení rizika moţného zneuţití banky k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tyto informace zjišťujeme při dvou základních příleţitostech. Při započetí nového obchodního vztahu nebo u klienta stávajícího, který provádí hotovostní či bezhotovostní transakci. a) Při započetí nového obchodního vztahu zjišťujeme: účel a zamýšlenou povahu obchodního vztahu, rozhodující zdroj finančních prostředků, rozsah sluţeb, které bude klient vyuţívat, hlavní předmět podnikatelské činnosti, hlavní obchodní partnery, skutečného majitele, 25

§ 3 odst. 1) písm. a), b), c) zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 26 § 3 odst. 2) písm. a), b) zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

34

zda klient hodlá uzavřít obchod ve svůj prospěch nebo ve prospěch třetí osoby, rizikové faktory. b) U stávajícího klienta provádějícího hotovostí či bezhotovostní transakci se zaměřujeme zejména na výši prováděné transakce, pokud vybočuje z klientem běţně prováděných hotovostních transakcí, poţádáme klienta o doloţení zdroje hotovosti, jímţ můţe být například písemné vyjádření klienta27, doklad o výběru hotovosti z jiné banky, faktura, kupní smlouva apod.

4.3

Identifikace klienta

Další zásadní oblastí povinností uloţené tímto zákonem je identifikace klienta, kterou banky musí provádět vţdy při uzavírání nového obchodního vztahu (zaloţení účtu, nájem bezpečnostní schránky apod.), při obchodu, jehoţ částka převyšuje 1000 EUR, a při podezřelém obchodu28. Tato identifikace se dá rozdělit do tří oblastí, dle toho jaký subjekt identifikujeme: a) Identifikační údaje fyzické osoby: všechna jména a příjmení, rodné číslo (pokud nebylo přiděleno datum narození), místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt, státní občanství. b) Identifikační údaje právnické osoby: sídlo společnosti, identifikační číslo, název společnosti,

27 28

Viz příloha č. 3. Podezřelý obchod je vţdy obchod, pokud se klient odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.

35

c) Identifikace statutárního orgánu společnosti: všechna jména a příjmení, rodné číslo (pokud nebylo přiděleno datum narození), místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt, státní občanství. Samozřejmě existují i výjimky kdy banka identifikovat klienta nemusí, blíţe viz zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

4.4

Rizikové faktory a rizikové země

V průběhu navazování vtahu s klientem musí kaţdý pracovník neustále vyhodnocovat celou řadu rizikových faktorů, je nezbytné se zaměřit zejména na tyto: a) zdali země původu klienta, vlastníka nebo jeho obchodních partnerů je uvedena na seznamu rizikových zemí29, b) neprůhledná vlastnická struktura, c) nejasný původ finančních prostředků, d) klient nebo jeho obchodní partner je na seznamu sankcionovaných osob, e) klient zastírá, ţe plní pokyn třetí osoby, f) neobvyklý způsob provedení obchodu, g) klient je obviněn z trestného činu, h) klient je uveden na interním black listu30, i) klient je politicky exponovanou osobou31.

29

Seznam rizikových zemí je uveden v příloze číslo 6. Seznam delikventních klientů banky. 31 Veřejně činná osoba a její příbuzní. Jedná se pouze o zahraniční osobu nebo o domácí, která vykonává funkci v zahraničí. Povinnosti banky tkví v její detekci a kontrole. 30

36

4.5

Varovné signály praní špinavých peněz

Mezi varovné signály praní špinavých peněz tj. zneuţití finanční instituce k legalizaci finančních prostředků, které byly nabyty nelegálních způsobem, patří zejména tyto: a) klient poskytuje pouze základní identifikační údaje, b) odmítá komunikovat s bankou, c) uvádí informace o své podnikatelské činnosti, které jsou ve zřejmém rozporu s prováděnými transakcemi, d) není schopen přesně definovat svou podnikatelskou činnost, e) odmítá sdělit původ finančních prostředků, f) klade neobvyklé dotazy ohledně prováděných kontrol, g) jeho chování vybočuje z běţné praxe (přehnaně přátelský, arogantní, apod.), h) sám o své vůli poskytuje informace, které banka nepoţaduje32. Kaţdé výše uvedené odmítnutí provedení obchodu příslušný zaměstnanec zaznamená do interní databáze banky, která jej předá k dalšímu šetření příslušným orgánům.

4.6

Neuskutečnění obchodu

Odpovědný zaměstnanec odmítne uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu v následujících případech: a) klient se odmítne podrobit identifikaci, b) jako zmocněnec odmítne předloţit plnou moc, c) neposkytne potřebnou součinnost při kontrole, d) z jiných důvodů nelze provést identifikaci nebo kontrolu klienta, e) odpovědný pracovník má pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předloţených dokladů, f) obchod s politicky exponovanou osobou, pokud odpovědnému zaměstnanci není znám původ majetku a tato osoba odmítne tuto skutečnost sdělit, 32

Více konkrétních příkladů viz příloha č. 7.

37

g) odpovědný zaměstnanec získá podezření, ţe se jedná o tzv. „bílého koně“, h) účet je otevírán nerezidentem pouze za účelem legalizace pobytu na území ČR, i) jedná o sankcionovanou osobu, j) obchodem by mohlo být poškozeno dobré jméno banky, k) odpovědný zaměstnanec má podezření, ţe finanční prostředky klienta pocházejí z trestné činnosti. Odmítnutí uskutečnění obchodu je velice citlivý akt. Vţdy je nutné přesně vyhodnotit situaci, aby nedošlo k poškození klienta. Pokud si zaměstnanec není jistý identifikací podezřelého obchodu, vţdy můţe konzultovat vzniklou situaci se svými kolegy, nadřízeným popř. s útvarem bezpečnosti, který má v této oblasti největší praktické zkušenosti.

4.7

Základní povinnosti zaměstnanců

Kaţdý zaměstnanec má povinnost v těchto oblastech: a) absolvovat školení - nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců, b) zachovávat mlčenlivost o nahlášených klientech, c) hlásit podezřelé obchody, d) spolupracovat při kontrole klienta. Tyto povinnosti vyplývají nejen ze zákona, ale jsou i v zájmu kaţdé finanční instituce. Jen při dodrţování těchto zásad, můţe celý princip prevence legalizace výnosů z trestné činnosti fungovat a plnit své základní funkce.

4.8

Trestní odpovědnost, sankce

V případě, ţe banka nesplní povinnost identifikace a kontroly klienta, dopustí se tak správního deliktu a můţe jí být uloţena pokuta aţ do výše 1 000 000 Kč. Jestliţe by tímto jednáním bylo znemoţněno nebo ztíţeno zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umoţněno financování terorismu, uloţí se pokuta do 50 000 000 Kč. V situaci, kdy banka neoznámí ministerstvu podezřelý obchod, bude jí uloţena pokuta do 5 000 000 Kč. I v tomto případě bude uloţena pokuta do výše 50 000 000 Kč, jestliţe bylo znemoţněno 38

nebo ztíţeno zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umoţněno financování terorismu33. Povinnosti vyplývající ze zákona o prevenci legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nám dávají jedinečnou příleţitost, jak zaměstnance banky naučit způsobům, jak poznat svého klienta natolik, aby dokázali rozeznat a předejít těmto a dalším typům trestných činů.

33

§ 44 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 4 zákon č. 253/2008 Sb., o opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu.

39

5.

PÉČE O OBĚTI TRESTNÝCH ČINŮ

Oblast péče o oběti trestných činů je nedílnou součástí kaţdé takto charakterizované události. Je nesmírně důleţité, aby náš zájem nesklouzl pouze na pachatele trestného činu, ale abychom se bezprostředně po takové události zaměřili i na oběť, popřípadě oběti. Celou touto oblastí nás můţe provést nauka o obětech trestných činů, katastrof a jiných neštěstí zvaná viktimologie.

5.1

Základní definice pojmů

Viktimologie vznikla v druhé polovině dvacátého století jako nauka o obětech, a to zejména z toho důvodu, ţe do té doby se viktimologickým problémům věnovali odborníci v oblasti kriminologie, jejíţ je součástí, jen velice málo. Zabývá se širokým spektrem otázek. Za hlavní z nich můţeme označit: a) práva obětí v trestním řízení (ochrana soukromí, kompenzace škod poškozenému), b) práva obětí mimo trestní řízení (úcta novinářů k oběti trestného činu), c) průzkumy výskytu viktimizace ve společnosti (formou telefonické ankety zjišťujeme, zda-li se dotazovaní stali oběťmi trestných činů, tento průzkum je velmi důleţitý zvláště pro zjištění míry neoznámené kriminality), d) psychologie obětí (snaţí se odhalit míru traumatizace, zkoumá jak oběť čin proţívala a jak se s ním vyrovnává, mapuje dopady trestného činu na oběť, zjišťuje co oběti pomáhá a co naopak blokuje její návrat do běţného ţivota), e) ochrana občanů před viktimizací. Další z pojmů, se kterými se v této oblasti setkáváme je viktimizace. Viktimizací rozumíme poškozování a zraňování jedince, který se stal obětí trestného činu, a to zejména ze strany médií, orgánů činných v trestním řízení, v zaměstnání, ale i samotnou rodinou a přáteli. Necitlivé chování, pouţívání nevhodného způsobu komunikace s oběťmi způsobuje jen další prohlubování bolesti, se kterou se poškozený musí vyrovnat. Můţeme tedy říci, ţe proces viktimizace začíná vlastním útokem na oběť, ale zcela jistě jím nekončí. Z psychologického hlediska je újma způsobená trestným činem úvodní částí, na kterou navazují další zraňující události, které mohou samotné trauma z trestného činu 40

ještě prohloubit. Proto je důleţité, aby všechny zúčastněné sloţky tohoto procesu přistupovali k oběti s pochopením a patřičnou úctou34. Vzhledem k tomu, ţe kaţdá oběť proţívá samotný útok jinak, neexistuje ani přesný postup, jak se k tomuto jedinci chovat. Zejména média, která mají obrovský vliv na společnost a její následný postoj k oběti, by měla dodrţovat určitá pravidla. Mezi nejdůleţitější z nich řadíme především tyto: a) respektujme soukromí obětí (nezveřejňujme informace, které vedou k identifikaci oběti, pokud oběť nebo pozůstalí nevyjádří svůj souhlas), b) nenuťme oběť, aby nám poskytla informace, pokud sama nechce, c) empaticky naslouchejme a pečlivě volme slova, d) neočerňujme oběť, neshazujme její lidskou důstojnost, e) nepodporujme líčením detailů zločinu obecnou fascinaci násilím, f) mluvme srozumitelně, pomalejším tempem a ověřme si, ţe nám oběť rozumí, g) nezpochybňujme to, co oběť říká, h) nedodávejme oběti falešné naděje, i) k oběti přistupujme velice vnímavě, sledujme její reakce, j) nemluvme o oběti familiérním způsobem. Pokud shrneme všechna doporučení, která jsou uvedena výše, a budeme k obětem trestných činů přistupovat s úctou a respektem, napomůţeme jim zcela jistě k navrácení zpět do běţného ţivota35. Pokud se vrátíme k pojmu viktimazace, musíme zde zdůraznit, ţe z hlediska svého vývoje má dvě fáze a to viktimizaci primární a viktimizaci sekundární. Viktimizací primární rozumíme stav bezprostředně spjatý s trestným činem tj. primární újma, která vzniká oběti bezprostředně po trestném činu. Jsou to takzvané primární rány, které jsou trojího druhu: a) emocionální újma (těţko definovatelné z důvodu individuality kaţdého jedince), 34

ČÍRTKOVÁ, Ludmila; VITOUŠOVÁ, Petra a kol. Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů, příručka pro pomáhající profese. 1. vyd. 2007. ISBN 978-80-247-2014-2, str. 11 – 22. 35 VYMĚTAL, Štěpán; VYTOUŠOVÁ, Petra a kol. Novináři a oběti trestných činů. 1. vyd. 2008. ISBN 807312-052-6, str. 11 – 24.

41

b) fyzická újma tj. fyzické zranění (lehčí i těţší zranění, usmrcení), c) finanční ztráta (poškození či ztráta majetku, ušlý zisk v důsledku hospitalizace). Sekundární viktimizace je spjata s druhotným zraňováním oběti, kterou způsobují například média svým někdy necitelným zveřejňováním podrobností o oběti a samotném průběhu trestného činu. Ke zvládání vyrovnání se s touto mimořádnou událostí také nepřispívají orgány činné v trestním řízení popřípadě znalci, kteří oběť podrobují znaleckému zkoumání, aby získali důkazy potřebné k vyšetření daného trestného činu, coţ je bohuţel pro vyšetření trestného činu nezbytné. Mnohdy jsou oběti tímto faktem tak stresovány, ţe se raději rozhodnou samotný čin neoznámit, neţ aby museli o celé situaci mluvit a znovu jí tím proţívat. Dalším důleţitým pojmem v oblasti péče o oběti trestných činů je oběť. V širším slova smyslu se pojem oběti vztahuje k problematice mimořádných událostí, a proto je můţeme rozdělit na: a) oběti trestných činů, b) oběti přírodních katastrof (povodně, poţáry, zemětřesení, hurikány), c) oběti velkých neštěstí (automobilové, letecké, ţelezniční, lodní havárie), d) oběti teroristických útoků. V souvislosti s kriminalitou rozlišujeme oběti na dva druhy: a) přímé (primární) oběti, b) nepřímé (sekundární) oběti. Za přímou oběť trestného činu můţeme označit osobu, která byla poškozena emocionálně, fyzicky či materiálně. Za nepřímou oběť jsou označovány osoby blízké poškozenému, jako je rodina, přátelé, spolupracovníci. Proto je důleţité, aby byla dostatečná péče věnována i tomuto typu obětí.

5.2

Jak účinně pomoci obětem trestných činů

To, ţe se lidský jedinec stane obětí trestného činu, je v dnešní době více neţ obvyklé. Bohuţel, kdyţ tato situace nastane, málo kdo z našeho okolí na ní umí adekvátně reagovat.

42

Protoţe nevíme jak se k oběti chovat, ve většině případů fakt, ţe se náš blízký stal obětí trestného činu, ignorujeme. Komunikujeme potom tím způsobem, jako by se nic závaţného nestalo. Snaţíme se hovor stočit na jiné téma, nereagujeme na signály, které k nám oběť vysílá, a tím jí dáváme najevo, ţe její problém nechceme slyšet, ţe vlastně není důleţitý. Tímto blokujeme proces uzdravování a dokonce můţeme způsobit zesílení negativního dopadu trestného činu na oběť. V zásadě existují dvě hlavní mylné úvahy vztahující se k chování směrem k oběti a to: a) pro oběť je nejlepší na vše co nejrychleji zapomenout, a proto je dobré o vzniklé situaci nemluvit, b) oběť je vlastně nemocný člověk, kterému nejvíce mohou léky a odpočinek. Dá se říci, ţe opak je pravdou. Oběť nikdy úplně nezapomene na újmu, kterou jí pachatel způsobil, a proto nemůţe čekat na návrat do běţného ţivota. Čím déle se bude uzavírat před okolím, vyhýbat se komunikaci o tom, co se stalo, tím delší proces uzdravování jí čeká. Proto je nesmírně důleţitá pomoc rodiny a blízkých, kteří budou podporou zvláště při komunikaci a vhodné podpoře při vyrovnávání se s traumatem. Následující doporučení jsou návodem pro rodinu a blízké oběti, aby dokázali vhodným způsobem pomoci na cestě k jejímu uzdravování: a) zpracování pocitu viny, b) normalizace následků viktimizace, c) obnova pocitu bezpečí a schopnosti důvěřovat, d) obnova víry ve vlastní schopnosti (obnova iluze kontroly), e) podpora při řešení hlavních problémů oběti, f) podpora vyjadřování emocí. Zpracování pocitu viny – téměř kaţdá oběť se zabývá otázkou, proč se právě jí trestný čin přihodil. Snaţí se znovu a znovu nalézt rozumné vysvětlení události, která uspokojivé a logické zdůvodnění ani nemusí mít. Oběť pak sahá k různým obranným mechanismům. Jeden z nich můţe být sebeobviňování. V tomto případě je vhodné oběť vyslechnout a nabídnout různé pohledy na věc. Rodina oběti a její blízcí by měly dát oběti vhodným a citlivým způsobem najevo, ţe ona nic špatného nespáchala. Kdyţ jasně a srozumitelně 43

oběti sdělíme, ţe za to, co stalo, není zodpovědná ona, ale pachatel, můţe jí to pomoci při nalézání nové sebejistoty. Normalizace následků viktimizace – proces viktimizace můţe u oběti započít nejrůznější poruchy v jejím chování a proţívání jako jsou: pocity viny, sebeobviňování, pocity studu, pocity bezmocnosti, bolest (psychická i fyzická), úzkost, strach a smutek, ztráta ţivotního optimismu, vyhýbavé chování, potíţe se spánkem, poruchy příjmu potravy, ztráta pocitu bezpečí, ztráta víry ve spravedlnost, ztráty víry v druhé lidi, vtíravé vzpomínky a myšlenky na událost, pocit osamocení, izolace, podráţděnost a velká únava. Je důleţité si uvědomit, ţe ten kdo se nestal sám obětí trestného činu, nemůţe se plně vcítit do pocitů oběti. Podstatné však je, ţe všechny tyto pocity jsou normální reakcí na proţití takto traumatizující události. Je-li oběť znepokojena nebo dokonce vyděšena tím, co se v ní děje, je na místě jí vhodným způsobem uklidnit. Mnohdy stačí jen ujištění rodiny a přátel o tom, ţe tyto potíţe jsou normální reakcí na takovýto otřesný záţitek. Pokud je situace váţnější je vhodné vyuţít patřičnou odbornou literaturu anebo informace z internetu. Existuje celá řada webových stránek organizací, které pomáhajících obětem trestných činů, nabízí pomoc a velice cenné informace. 44

Postupem času uvedené reakce slábnou a časem mizí. Pokud tomu tak není, měla by oběť nebo rodina oběti vyhledat odbornou pomoc psychologa. Obnova pocitu bezpečí a schopnosti důvěřovat – po kaţdém proţití trestného činu jako je například přepadení, oběť ztrácí důvěru ve své okolí. Straní se lidem, známým, rodiny, přestává chodit na veřejná místa, někdy i do zaměstnání. Jeho pocit důvěry k okolnímu světu je ochromen. V této fázi je nesmírně důleţité, aby oběť nezůstávala sama, aby opět po malých krůčcích začala pronikat do běhu ţivota. K tomu jí můţe velmi napomoci rodina a přátele, s nimiţ se bude cítit opět v bezpečí. Obnova víry ve vlastní schopnosti (obnova iluze kontroly) – násilným útokem jedinec přichází zpravidla o pocit, ţe můţe ovládat a regulovat svůj vlastní osud. Dosavadní náhled na sebe samého a na okolí se mění. Oběť je nucena své iluze a pohledy na svět přehodnotit. V tomto jí můţe výrazně pomoci rodina a blízcí. V bezpečí rodiny můţe projít fázemi vyrovnávání se s proţitým traumatem. Pomoci můţe ukládání menších úkolů a podpora aktivit, které oběť chce sama dělat. Podpora při řešení hlavních problémů oběti – v tomto případě se jedná o podporu rodiny a blízkých například formou doprovodu na policii při nahlášení trestného činu, výslechu, asistence u právníka, notáře, zařizování různých úkonů, které mohou být pro samotnou oběť nezvladatelné. Zároveň můţe pomoci i vyhledávání potřebných informací o sociálních, psychologických a jiných sluţbách. Podpora vyjadřování emocí – v této fázi se jedná zejména o ventilaci negativních pocitů, které se na tento traumatizující záţitek váţou. Tím, ţe oběť o svých záţitcích začne hovořit, dojde k uvolnění nahromaděných negativních emocí a špatné vzpomínky začnou slábnout a po čase zcela zmizí. Ventilace těchto emocí je tedy základní podmínkou pro vyrovnání se s dopady trestného činu. K tomu, aby mohla oběť tímto procesem projít, potřebuje blízkou osobu, která jí pomůţe. V této fázi nastupuje opět rodina a blízcí oběti 36.

5.3

Kde hledat pomoc

Doposud jsem se věnovala pomoci obětem trestných činů zejména z pohledu jejich rodiny a blízkých. Někdy je jejich pomoc dostačující, mnohdy však ne. Můţe nastat situace, kdy

36

ČÍRTKOVÁ, Ludmila; VITOUŠOVÁ, Petra a kol. Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů, příručka pro pomáhající profese. 1. vyd. 2007. ISBN 978-80-247-2014-2, str. 126 – 152.

45

rodina a blízcí prostě pomoci nedokáţí nebo jedinec rodinu a blízké, kteří by mu poskytli adekvátní pomoc, nemá. V tomto případě je vhodné hledat pomoc u odborníků. V České republice existují celé řady organizací, nadací a jiných formací, které pracují s takto zasaţenými lidmi a pomáhají jim navrátit se do běţného ţivota. První, a nejvýznamnější organizací v této oblasti, je Bílý kruh bezpečí. Vznikl jiţ v roce 1991 jako občanské sdruţení dle zákona č. 83/1990 Sb. Ve svých deseti poradnách pomáhá zejména obětem trestných činů a to v následujících oblastech: a) pomoc obětem trestné činnosti bezprostřední, bezplatnou, odbornou a diskrétní pomocí obětem v síti poraden formou morální, psychologickou a právní, b) zlepšení právního postavení poškozených v trestním řízení a ve společnosti, c) zpracováním a předkládáním podnětů k zákonodárným iniciativám, spolupráce při tvorbě zákonů, d) zvýšení informovanosti občanů i veřejné správy o problémech obětí trestné činnosti, e) formou přednášek, seminářů, kongresů a jiných akcí, publikační činností a vystupováním v médiích zaměřeným na zvýšení právní výchovy a informovanosti, f) zvýšení informovanosti o moţnostech a prostředcích prevence kriminality, zejména o zásadách chování, které sniţují riziko stát se obětí trestného činu a to vlastní publikační činností, formou letáků, broţur, samolepek a různých projektů, g) spolupráce s národními institucemi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se pomocí obětem trestné činnosti a prevencí kriminality, jedná se např. o Evropské fórum sluţeb obětem, Alianci proti domácímu násilí, spolupráci s nestátními organizacemi, s místní samosprávou České republiky, h) zaloţení a správa nadace na pomoc obětem trestné činnosti, zlepšení materiálního postavení oběti trestné činnosti a to podporou při získávání peněţité pomoci od státu, zprostředkováním finanční pomoci z Nadačního fondu Filipa Venclíka, podporou konkrétních oprávněných zájmů oběti trestné činnosti. Základní principy pomoci Bílého kruhu bezpečí jsou bezplatnost, nestrannost, nezávislost a diskrétnost. Bezplatnost v tomto případě znamená, ţe za poradenskou činnost klienti tohoto občanského sdruţení neplatí. 46

Nestrannost znamená, ţe tuto poradnu můţe vyuţít kaţdá oběť trestného činu a to bez rozdílu rodu, pohlaví, etnického či rasového původu, sociálního postavení, náboţenského vyznání, politického příslušenství, věku či tělesného hendikepu. Poskytnutá rada je vţdy nestranná, bez subjektivního hodnocení, není nikdy ovlivněna osobními názory poradců. Nezávislost značí, ţe poskytnutá sluţba je nezávislá na ekonomických, politických či náboţenských vlivech, na státní správě a místní samosprávě. Diskrétností se rozumí zachování důvěrnosti sdělených informací, klient má právo zachovat anonymitu. Všichni pracovníci poradny jsou vázáni mlčenlivostí, výjimkou je situace, kdy zjistí podezření ze spáchání trestného činu, klient je však na tuto skutečnost včas upozorněn37. Další organizací nabízející pomoc formou poradenství zejména dětem, mládeţi a rodinám s dětmi je obecně prospěšná společnost SPONDEA PŘI ČČK BRNO, o.p.s. Tato organizace vznikla v roce 1998, jako poskytovatel sociálních sluţeb jakou jsou krizová pomoc, telefonická krizová pomoc, sociálně aktivizační sluţba pro rodiny s dětmi, intervenční centrum, sociálně-právní ochrana dětí a také ambulantní psychiatrická péče. Cíle této organizace jsou zejména: a) podpora, zklidnění a orientace klienta v naléhavé situaci, b) překonání krizového stavu, c) zvládnutí krizového stavu v rodině, d) směřování klienta k zajištění vlastního bezpečí, e) zmobilizování vlastní aktivity klienta tak, aby byl schopen ţít ţivot bez násilí. Své sluţby nabízí organizace bezplatně na krizové telefonické lince, prostřednictvím internetové linky důvěry, prostřednictvím chatu a osobním poradenstvím 38. Další organizace, která je zaměřena na specifickou poradní činnost, a to na pomoc účastníkům dopravních nehod a jejich pozůstalým, je České sdruţení obětí dopravních nehod, o.s. Hlavní náplní tohoto sdruţení je poskytnou praktickou pomoc s problémy, které musí osoba, která je zasaţená touto mimořádnou událostí, řešit. Proto poskytuje rady 37

Zdroj:„Copyright Bílý

kruh bezpečí, o.s.“, [14. 11. 2008 18:45]. 38

Zdroj: [14. 11 .2008 21:48].

47

v oblastech zajištění odborné lékařské péče, sociální péče, zajištění pohřbu, jednání na úřadech, pomoc při soudních jednáních, pomoc při řešení finančních problémů39. Není jen na občanských sdruţeních a obecně prospěšných organizacích, aby pomáhaly obětem trestných činů. V České republice plní tuto funkci v rozsahu své působnosti i Policie České republiky. Ta zasahuje v případě, ţe dojde k protiprávnímu jednání vůči zájmům, které jsou chráněny zákonem, coţ jsou zejména zdraví a ţivot občanů, jejich práva a majetek. Další institucí, na kterou se můţeme obrátit, je Městská policie. Ta zajišťuje místní záleţitosti týkající se veřejného pořádku. Stráţníci Městské policie přispívají k ochraně bezpečnosti občanů a jejich majetku. Provádějí dohled nad dodrţováním pravidel občanského souţití. V neposlední řadě je třeba zde zmínit přestupková oddělení a přestupkové komise obecních a městských úřadů. Přestupkem rozumíme zavinění jednání, které porušuje nebo ohroţuje zájem společnosti, je výslovně za přestupek označeno a nejde o trestný čin. Tyto komise a oddělení neprovádějí pouze šetření jednotlivých případů, ale občané se na ně mohou obracet i s radou o pomoc, jak v jednotlivých případech postupovat. Dalšími odborníky, kteří nám mohou v těchto situacích pomoci, jsou lékaři. V tomto případě praktiční, kteří léčí rány fyzické a psychologové, kteří nám pomohou odstranit rány psychického charakteru. Pomoci psychologů a psychiatrů nebo celých lékařských komplexů vyuţívají i banky při léčbě zaměstnanců, kteří se stali účastníky loupeţných přepadení. Lékař v tomto případě většinou dojede do zaměstnání za patřičným pracovníkem a provede analýzu jeho zdravotního stavu. V případě, ţe shledá nutnost dlouhodobější péče, zaměstnavatel poskytne bezplatně a v rámci pracovní doby zaměstnanci veškerou potřebnou lékařskou péči.

39

Zdroj: [14. 11. 2008 22:17].

48

ZÁVĚR Cílem této práce je zmapovat téma extrémních situací, které se mohou vyskytnout v bance nebo

které

ji

mohou

bezprostředně

ohrozit.

Zvláštní

kapitola

je

věnována

nejnebezpečnějším z nich, jímţ jsou loupeţná přepadení. Protoţe toto téma vyţaduje seznámení čtenáře s tím, co vlastně extrémní situací rozumíme, do jaké kategorie jí řadíme, o jaký legislativní rámec se opírá a jak je dělíme, je první část mé práce věnována mimořádným událostem. Toto je všeobecná část této problematiky. V následující části přecházím k definici jednotlivých vybraných mimořádných situací a uvádím doporučené postupy, jak se při nich chovat, coţ je praktická část této problematiky. Konec této části navazuje na další kapitolu, jíţ je samotné loupeţné přepadení, které je nosným pilířem této bakalářské práce. Zde jsem těţila ze svých vlastních poznatků a zkušeností, které jsem měla moţnost získat. Uvádím, dle mého mínění, nejlepší způsob, jak se v těchto situacích chovat, tak aby nebyl ohroţen ţivot nikoho ze zúčastněných, byl ochráněn majetek banky a bylo dosaţeno co nejlepšího zachování důkazů pro následné šetření, které můţe vést k zabránění dalších takovýchto událostí. Pro podtrţení závaţnosti tohoto tématu, uvádím v příloze i statistiku těchto kriminálních deliktů. Protoţe bezprostředně ohroţeným je ve většině případů pracovník pokladny banky, věnuji mu další kapitolu, která má čtenáře seznámit s tím, co tato pozice v bance zastává, jakým rizikům je vystavena, co je důleţité pro vykonávání jeho práce a jak můţe pomoci při odhalování různorodých podvodů a jiných trestných činů, jímţ jsou bankovní instituce vţdy vystaveny. Předposlední část této práce se zabývá oblastí prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tato specifická oblast, která se velice úzce dotýká práce jednotlivých zaměstnanců banky, je zde zařazena z důvodu jejího napojení na moţnost detekce případných pachatelů trestné činnosti. Opět je zde velmi důleţitá práce pokladníka, který se setkává s velkým mnoţstvím hotovostních a někdy i bezhotovostních transakcí, při nichţ můţe odhalit úmysl spáchání trestného činu, který je v tomto zákoně přesně definován, a tím předejít páchání dalších nezákonných činností, které jsou s touto oblastí spojeny.

49

Celou svou práci bych nepovaţovala za úplnou, pokud bych se zde nezmínila o obětech trestných činů. Na to, ţe se za kaţdou takovouto událostí skrývá i oběť, někdy zapomínáme. Přitom pro oběť je to teprve začátek dlouhé cesty uzdravování. Proto je nutné, aby kaţdá oběť věděla, na koho se můţe v tomto procesu obrátit, kdo jí pomůţe. Je i nezbytné, aby okolí vědělo, jak s obětí komunikovat, aby zbytečně nejitřilo rány, které utrpěla. To je poselství, které jsem se snaţila vloţit do poslední kapitoly. Při vytváření této práce jsem si uvědomila, ţe pokud budeme znát postupy, jak jednotlivé extrémní situace zvládat, můţeme mnohdy tyto těţké chvíle přečkat bez fyzické újmy. Psychická újma zde bude ve většině případů vţdy, ale pokud nám bude poskytnuta profesionální pomoc odborníků a někdy bude postačovat dobře informovaný člen rodiny nebo jiný blízký člověk, můţeme tyto těţké ţivotní situace přestát. Některé mimořádné situace jako poţár, povodeň, vichřice, zde jsou jiţ od nepaměti a těţko s jejich příčinami budeme bojovat. Ty, které vytvářejí sami lidé z motivu nezákonného obohacení, ale můţeme alespoň z části ovlivnit. To však jen v případě, ţe budeme znát znaky podezřelého chování těchto jedinců, způsoby jejich komunikace, budeme o nich vést záznamy a jinými dalšími prostředky mařit jejich nezákonné chování.

50

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Bibliografie ČÍRTKOVÁ, Ludmila; VITOUŠOVÁ, Petra a kol.: Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů, příručka pro pomáhající profese. 1. vydání. 2007, ISBN 978-80-2472014-2. NOVÝ, Ivan; SURYNEK, Alois a kol.: Sociologie pro ekonomy a manažery. 2.vydání, 2006. ISBN 80-247-1705-0. PAUKNERTOVÁ, Daniela a kol.: Psychologie pro ekonomy a manažery. 2. vydání, 2006, ISBN 80-247-1706-9. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela.: Platební styk. 3. vydání, 2005, ISBN 80-7265-072-6. VYMĚTAL, Štěpán; VYTOUŠOVÁ, Petra a kol.: Novináři a oběti trestných činů. 1. vydání, 2008, ISBN 80-7312-052-6.

Internetové stránky BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ.CZ: [online]. Listopad 2008 2008-11-14 . Dostupný z WWW: „Copyright Bílý kruh bezpečí, o. s.“ CITYPLAN PRAHA: [online]. Únor 2008 2008-02-08 .

Dostupný z WWW:

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA PRAHA: [online]. Březen 2009 2009-03-15 . Dostupný z WWW: ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA PRAHA: [online]. Březen 2009 2009-03-15 . Dostupný z WWW: ČESKÉ SDRUŢENÍ OPRAVNÍCH NEHOD: [online]. Listopad 2008 2000-11-14 . Dostupný z WWW: ČESKÝ ROZHLAS 7 - RÁDIO PRAHA: [online]. Únor 2009 [2009-02-08]. Dostupný z WWW: HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE: [online]. Únor 2009 [2009-02-08]. Dostupný z WWW: 51

i-VYSOČINA.CZ: [online]. Únor 2009 2009-02-8 . Dostupný z WWW: iDNES.CZ: [online]. Únor 2008 2008-02-08 . Dostupný z WWW: KRIZOVÉ CENTRUM PRO DĚTI A MLÁDEŢ, POMOC OBĚTEM DOMÁCÍHO NÁSILÝ - SPONDEA.CZ: [online]. Listopad 2008 2008-11-14 . Dostupný z WWW: MĚŠEC.CZ: [online]. Březen 2009 2009-03-15 . Dostupný

z

WWW:

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY: [online]. Září 2008 [2008-0913]. Dostupný z WWW: PORTÁL VEŘENÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY: [online]. Září 2008 [2008-0913]. Dostupný z WWW: PORTÁL VEŘENÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY: [online]. Září 2008 [2008-0913]. Dostupný z WWW: PORTÁL VEŘENÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY: [online]. Září 2008 [2008-0913]. Dostupný z WWW: PORTÁL VEŘENÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY: [online]. Září 2008 [2008-0913]. Dostupný z WWW: PORTÁL VEŘENÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY: [online]. Září 2008 [2008-0913]. Dostupný z WWW: PORTÁL VEŘENÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY: [online]. Září 2008 [2008-0913]. Dostupný z WWW: PORTÁL VEŘENÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY: [online]. Září 2008 [2008-0913]. Dostupný z WWW: TRIPOS – OBČANSKÉ sdruţení: [online]. Únor 2009 [2009-02-06]. Dostupný z WWW: 52

VLTAVA-LABE-PRESS a.s. – LITOMĚŘICKÝ DENÍK.CZ: [online]. Únor 2009 2009-02-08 . Dostupný z WWW:

Osobní konzultace Osobní konzultace s vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marcelou Soldánovou, dále pak s JUDr. Květoslavou Novákovou, státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech, která mi pomáhala při tvorbě mé práce. Dál jsem konzultovala moji práci s paní PhDr. Zdeňkou Papeţovou, mluvčí PČR v Karlových Varech.

53

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1

Graf č. 1 - Výskyt bankovních loupeţí v České republice

Počet přepadení

Bankovní loupeže v ČR 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

182

188 170

76

2005

2006

2007

1.1.-30.6.2008

Jednotlivé roky

Zdroj: [14. 11. 2008], Policie České republiky – okresní ředitelství Karlovy Vary.

54

Příloha č. 2 List č. 1

Graf č. 2 - Výskyt loupeţných přepadení v Karlovarském kraji Loupežná přepadeníKarlovarský karlovarskýkraj kraj Loupeţná přepadení 80

71

Počet přepadení

70 60

64

65

2007

1.1.-30.6.2008

47

50 40 30 20 10 0 2005

2006 Jednotlivé roky

Zdroj: [ 14. 11. 2008], Policie České republiky – okresní ředitelství Karlovy Vary.

55

Příloha č. 3 List č. 1

Graf č. 3 - Výskyt loupeţných přepadení finančních institucí v Karlovarském kraji Loupežná přepadení finančních Loupeţná přepadení finančníchinstitucí institucí v vkarlovarském kraji Karlovarském kraji 7

Počet přepadení

6

6

5 4 3 2

1

1

0

0 2005

0

2006

2007

1.1.-30.6.2008

Jednotlivé roky

Zdroj: [14. 11. 2008], Policie České republiky – okresní ředitelství Karlovy Vary.

56

Příloha č. 4 List č. 1

List pozorování Zaznamenal: Popis jednání pachatele: pachatel věk výška postava obličej

oči brýle

muţ ţena počet: 15 - 20 20 - 25 25 - 30 30 - 35 150-160 160-165 165-170 170-175 185-190 190-195 více vychrtlá štíhlá sportovní barva: protáhlý oválný čistý opálený zarostlý pihovatý jizvy, jejich umístění: vousy, typ: barva: typ obočí: mohutné ano ne typ, obroučky a barva brýlí:

35 - 40 175-180

45 - 50 180-185

robustní kulatý uhrovitý

tlustá trojúhelníkový neudrţovaný

úzké

srostlé

více

jiné :

Dále k osobě: odlišnosti od normálu, zvláštní markanty zuby: rty: ústa: nos: drţení těla: způsob chůze: hlas: řeč: Popis oblečení: pokrývka hlavy: maskování obličeje: vrchní část oděvu: spodní část oděvu: boty: oblečení (čistota, typ apod.): rukavice: ano ne

jaké:

Zbraň (typ, velikost, barva): Chování pachatele:

váhavý velitelský

razantní

ustrašený jiný:

organizovaný

klidný

Zavazadlo (taška, kufr, igelitová taška apod.) - barva, velikost: Jiné markanty: (pihy, mateřská znamínka, zranění, chybějící části těla, hodinky, náušnice, řetízky, prstýnky apod.)

Doplňující postřehy (směr útěku, pěšky, taxi apod.) Zdroj: vlastní zpracování společně s divizí Security Raiffeisen banka a.s..

57

Příloha č. 5 List č. 1

Zdůvodnění/doloţení zdroje hotovosti Váţený kliente, Za účelem posílení vzájemné důvěry a současně ke splnění poţadavků kladených na finanční instituce v uplatňování pravidel řádné péče Vás ţádáme o bliţší specifikaci zdroje hotovosti vkládané na Váš účet. pravidelné vklady z vlastní obchodní činnosti nepravidelné vklady z vlastní obchodní činnosti Jednorázový vklad uskutečněný dne……………. z vlastních prostředků vybraných u jiné banky z vlastních uspořených prostředků z prodeje majetku z úvěru poskytnutého jinou bankou z úvěru poskytnutého třetí osobou z přijatého daru z výhry v loterii nebo jiného druhu sázení z dědictví jiný zdroj – uveďte

V …………………………. dne ………………………

………………………………. podpis

Zdroj: vlastní zpracování ve spolupráci s oddělením Complience Raiffeisenbank a.s..

58

Příloha č. 6 List č. 1

Seznam rizikových zemí: Rizikové země Afghanistan Alderney Americké panenské ostrovy Andorra Anguilla Anonymous customerś country Antigua and Barbuda Bahamas Barbados Belarus Neloze Bermudas British Virţin Islands Cayman Islands Congo Cook Islands Costa Rica Cote d´Ivoire Cuba Cypru Delaware Dominica Dutch Antilles (Aruba, Bonaire, Curacao) Gibraltar Grenadines Guatemala Guernsey China Iran Iraq Isle of Man Izrael Persey Labuan

důvod zařazení UN Embargo off shore off shore off shore off shore ostatní rizika off shore off shore off shore USA Embargo off shore off shore off shore off shore EU arms embargo Off shore off shore EU arms and diamonds/USA Embargo USA Embargo off shore off shore off shore off shore off shore off shore off shore off shore EU Arms embargo EU Arms embargo/USA Embargo EU Arms embargo off shore off shore off shore off shore

59

List č. 2 Libanon Liberia Liechtenstein Macedonia Madagaskar Madeira Marshall Islands Mauritius Menší odlehlé ostrovy USA Monaco Monte Negro Montserrat Myanmar Nauru Nevada Niue North Korea Palau Panama Panama Philippines Rwanda Sark Serbia Seychelles

off shore off shore,USA Embargo off shore USA Embargo off shore off shore off shore off shore ostatní rizika off shore USA Embargo off shore off shore, EU/USA Embargo off shore off shore off shore EU/USA Embargo off shore off shore off shore off shore UN arms embargo off shore USA Embargo off shore EU embargo arms, petrol, travel, diamonds EU arms embargo off shore off shore off shore EU/USA Embargo USA Embargo off shore off shore ostatní rizika off shore, ostatní rizika EU arms embargo off shore ostatní rizika off shore EU/USA Embargo

Sierra Leone Somalia St. Kitts and Newis St. Lucia St. Vincent Sudan Syria Tonga Turks and Caicos Unknown USA Uzbekistán Vanutu Vietnam Western Samoa Zimbabwe

Zdroj: vlastní zpracování ve spolupráci s oddělením Complience Raiffeisenbank a.s..

60

Příloha č. 7 List č. 1 Příklady a charakteristické znaky podezřelého obchodu: a) Obecné znaky: při navazování obchodního vztahu je klientem cizozemec a účel otevření účtu nebo klientem udané obchodní aktivity – (předmět podnikání) nejsou věrohodné, při identifikaci klienta se vyskytují problémy, klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totoţnosti nebo zastření totoţnosti skutečného majitele, vyskytnou se pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi, klient bance nabízí neobvyklé podmínky, klient se pokusí přemluvit pracovníka banky k porušení jeho povinností, klient naléhá na pracovníka banky k uzavření obchodu rychle a bez zbytečné byrokracie, aniţ je zřejmý důvod pro takový spěch, klient předloţí nepravdivé, zavádějící nebo protichůdné informace/dokumenty, klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná, klientem nebo skutečným majitelem je osoba, vůči níţ Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, předmětem obchodu je nebo má být zboţí nebo sluţby, vůči nimţ Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, prostředky, s nimiţ klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, účet je vyuţíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen,

61

List č. 2 klientem zamýšlený avšak neprovedený obchod - klient oznámí očekávanou příchozí platbu, přičemţ se později zjistí, ţe na uvedený účet nebyla připsána nebo byla pouţita k jinému neţ klientem udanému účelu, klient se vyhýbá osobnímu kontaktu s bankou, pouţívá pouze komunikaci na dálku nebo pouţívá pro styk s bankou prostředníky, operace velkého rozsahu u nového klienta (bez předchozího kontaktu), transakce je pro daného klienta netypická, klient je z neznámých důvodů nervózní, klient je doprovázen a při transakci sledován jinou osobou (zřejmě jedná jako prostředník nebo tzv. “bílý kůň” nebo je patrné, ţe jedná proti své vůli), klient nechce označit svou předchozí banku, klient si nepřeje zasílat výpisy a vyzvedává si je jednou, dvakrát do roka nebo vůbec, pro danou transakci není zřejmý důvod nebo rozeznatelný vztah k běţným obchodním aktivitám klienta, významná změna v zůstatku na účtu klienta (např. po půl roce se na účtu, kde nebyly prováděny ţádné transakce nebo jen v řádově desetitisícových a menších částkách vyskytne např. několikamilionová platba), klient zavírá účet a otvírá nové účty, buď osobně, nebo pomocí svých příbuzných, klient předloţí neobvyklé nebo neúplné dokumenty, klient pouţívá názvy proslulé společnosti nebo značky, klient pouţívá nejasné odborné termíny nebo podmínky, předkládá reference ve formě četných vizitek zaměstnanců různých renomovaných bank nebo ve formě dopisů, které jsou těmto zaměstnancům adresovány (běţné dopisy bez závazného obsahu), předkládá fotokopii nebo faxem zaslaný návrh smlouvy, jejíţ znění není v souladu s mezinárodně uznávanou bankovní ani právní praxí, je často nelogické, protichůdné, 62

List č. 3 byl předmětem zájmu médií v souvislosti s podezřením z trestného činu (podání ţaloby nebo i neověřené informace). b) Hotovostní transakce: směnárenské operace převyšující částku 15 000 euro nebo jiný ekvivalent (valuty i šeky), opakované operace pod hranicí 15 000 euro nebo jiný ekvivalent s pravděpodobným úmyslem zabránit oznámení transakce nebo identifikaci, denominace nebo balení bankovek jsou pro daného klienta nezvyklé, opakované vklady osobou, která není majitelem účtu, pozoruhodný počet hotovostních transakcí, velký počet vkladů malých částek a malý počet hotovostních výběrů velkých částek, klient přinese hotovost, která není předem spočítána, vysoký vklad hotovosti a její následný převod do zahraničí v krátkém čase, došlá bezhotovostní platba z tuzemska i zahraničí je bezprostředně po připsání vybírána hotově, transakce zahrnující vysoké částky hotovosti, prováděné obvykle v zájmu třetí strany, vklady vysokých částek v bankovkách malých denominací, časté směnárenské operace větších částek bez zaúčtování na klientův účet, inkaso nebo proplácení cestovních šeků vysokých částek, výběr hotovosti nebo převod na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech. c) Bezhotovostní transakce: převod do zahraničí bez prokazatelného nebo věrohodného důvodu, opakované převody do zahraničí s instrukcí „vyplatit příjemci hotově“, převod částky nad 15000 euro nebo jiný ekvivalent do/ze zámořské oblasti, 63

List č. 4 časté převody vyšších částek do/ze zemí, v nichţ se pěstují drogy, transakce do/ze zemí tzv. off-shore neboli daňového ráje, klient poţaduje provést určité platby nikoli přes svůj účet, ale přes nostro nebo vnitřní účet banky, šek k inkasu, kde není zřejmý vztah mezi předkládající osobou a plátcem, účel úhrady není věrohodný, vystavení bankovního šeku nad 15 000 euro nebo jiný ekvivalent po sloţení částky v hotovosti, tzv. pyramidová hra – četné převody menších částek od různých osob na určitý účet, klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, opakované převody vysokých částek mezi účty různých společností bez zjevného ekonomického důvodu typu „sněhová koule“, klient uskuteční během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících nápadně více peněţních operací, neţ je pro jeho činnost obvyklé, účet slouţí pouze jako prostředník (příchozí platby jsou bezprostředně přeposílány na další účty), náhlá změna v obratu na účtu bez zjevného důvodu, spící účet je klientem náhle aktivován bez zjevného důvodu, jako důvod nebo účel příchozí transakce je uváděno „credit facility“, „loan“ nebo „advance“, přičemţ odesílatelem platby je p.o.box společnost, jeţ nemá ke klientovi zřejmý vztah, jako důvod odchozí transakce klient uvádí „credit repayment“, „loan repayment“, „instalment“ bance dosud neznámému příjemci, místo odesílatele transakce je uvedeno "one of our customers".

Zdroj: vlastní zpracování ve spolupráci s oddělením Complience Raiffeisenbank a.s..

64