Cenné papíry v pasivech banky

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Cenné papíry v pasivech banky

Bakalářská práce

Autor:

Ondřej Svejkovský Bankovní management

Vedoucí práce:

Ing. Ludmila Jůzová, CSc.

Praha

Duben, 2010

1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou, práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 25.4 2012

Ondřej Svejkovský

2

Poděkování Děkuji paní Ing. Ludmile Jůzové, CSc. za odborné vedení a cenné rady, které mi při zpracování poskytla. Dále bych chtěl také poděkovat členům knihovny Národní banky, za půjčené materiály, které jsou zdrojem mých informací.

3

Anotace Bakalářská práce pojednává o cenných papírech vystupujících v pasivech banky. Cílem této práce je rozebrat cenné papíry v pasivech bank, jejich funkce a jejich dopad na hospodaření bank. V první kapitole se práce zaměřuje na popis obchodních bank a jejich činnost. V následující části práce je rozdělení cenných papírů v pasivech, tak i v aktivech a také jejich obchodovatelnost na příslušných trzích. Dále se v práci nachází kapitola věnována pasivum bank a účtování cenných papírů. V závěrečné části bakalářské práci naleznete porovnání rozvah tří různých bank a jejich cenných papírů. Klíčová slova Cenné papíry, bakalářská, práce, pasiva, banka Annotation The thesis deals with securities act in bank liabilities. The aim of this thesis is toanalyze securities in banks' liabilities, their functions and their impact on themanagement of banks. The first chapter focuses on the description of commercial banks and their activities. The following work is a distribution of securities in liabilitiesand in assets as well as their marketability in the respective markets. Further work isin the chapter devoted to deficit accounting for banks and securities. In the final part of the thesis can be found comparing the three different sheets of banks and theirsecurities. Key words Securities, bachelor’s, labor, liabilities, bank

4

Obsah Zvolené metody zpracování

7

Úvod

7

1. Banka a její činnosti

7

1.1 Bankovní soustava

8

1.2 Česká národní banka

8

1.3 Obchodní banky

10

1.4 Struktura obchodních bank

11

1.5 Cíle a zásady obchodních bank

11

2. Charakteristika cenných papírů

13

2.1 Dělení cenných papírů

14

2.2 Obchody s cennými papíry

15

2.3 Druhy cenných papírů

15

2.3.1 Akcie

16

2.3.2 Podílové listy

16

2.3.3 Dluhopisy

17

2.3.4 Hypoteční zástavní listy

18

2.3.5 Pokladniční poukázky

18

2.3.6 Šeky

19

2.3.7 Směnky

19

2.4 Oceňování cenných papírů

21

2.5 Portfolio cenných papírů a jeho regulace

21

3. Burzovní obchody bank

22

3.1 Druhy trhů

23

3.2 Mimo burzovní veřejný trh

24

3.3 RM systém

24

3.4 Obchodování s cennými papíry na vlastní účet

25

3.5 Fondy

26

3.5.1 Uzavřené podílové fondy

26

3.5.2 Otevřené podílové fondy

26

4. Kapitál banky

28

4.1 Rozvaha banky

29

4.2 Pasiva v rozvaze banky

31

4.2.1 Fiktivní, ale proporcionální ukázka rozvahy banky 4.3 Podrozvahové položky

32 33

5. Účtování cenných papírů

33

5

5.1 Emitované krátkodobé a dlouhodobé dluhopisy

34

5.2 Emitované akcie

37

5.3 Příklad účtování dluhových vlastních akcií

38

5.4 Navýšení základního kapitálu

39

6. Aplikace obsahu předchozích kapitol ve vzorku tří obchodních bank

41

6.1 GE Money bank

42

6.2 Raiffeisen bank

42

6.3 UniCredit bank

43

6.4 Analýza vybraných položek aktiv a pasiv

43

6.5 Úroveň vlivu depozit a cenných papírů na zisk banky

44

6.6 Zdroje krytí aktiv u velkých a malých bank

45

7. Závěr

46

Seznam použité literatury

49

Seznam internetových zdrojů

49

6

Zvolené metody zpracování Metodu a postup zpracování jsem zvolil jako souhrn informací z dostupné literatury a zejména z konkrétních konzultací na centrále Raiffeisen bank. Přednosti takto pojaté metody spatřuji zejména v aktualizovaných poznatcích, které sice omezeně, ale přesto v existujících drobnostech literatura/současná metodika mohly částečně zkreslit konečný výstup poznání. Tím nechci v žádném případě použitou literaturu zpochybnit, ale pouze s ohledem k jejím poznatkům z časového hlediska (5-10 let) mohla současná praxe změnit některé pohledy na stávající metodiku. Hlavní výhoda zvoleného postupu při zpracování bakalářské práce podle mého názoru spočívá v získání teoretických poznatků z dostupné literatury a jejich ověření se současně platnou metodikou v bankovním sektoru.

Úvod Název práce „Cenné papíry v pasivech banky“ je zúžený pojem z hlediska celkové činnosti banky, rovněž tak jejich přínos do zisku, eventuálně ztráty je minoritní, vezmeme-li v úvahu jejich podíl na finanční činnosti v rozsahu cca 4-8 %. I když cenné papíry v pasivech banky se nepodílí rozhodující mírou na zisku z finanční a kapitálové činnosti, nelze pominout jejich prioritu pro akciovou společnost, kde tvoří hlavní zdroj jejího základního kapitálu. V této práci jsem rovněž dal na přední místo z hlediska důležitosti řízení bankovních aktiv a pasiv managementem. V neposlední řadě nešlo ani vynechat legislativu v oblasti bankovní činnosti, národní banku a její dohled, burzovní obchody a konečně ani účtování cenných papírů v pasivech banky.1

1.

Banka a její činnost

Fungování bank je jednoznačně podmíněno existencí peněz. Když pomineme jejich historický vývoj, pracují banky v současně době s bankovkami a mincemi a to v hotovostní a bezhotovostní měně. Hotovostí peníze emituje do ekonomiky Česká národní banka, bezhotovostní peníze se do ekonomiky dostávají prostřednictvím obchodních bank. 1

POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-

4.

7

Například Česká národní banka emituje hotovostní peníze (1000). Jejich majitel si je uloží u obchodní banky, která vytvoří tzv. PMR (povinné minimální rezervy například 1 % k regulaci tvorby bezhotovostních peněz - 10). Zbývajících 990 obchodní banka půjčí klientovi, který zaplatí například za zboží. Ten, který je získal, si je uloží u obchodní banky, jež může opět půjčit jinému klientovi, ale nikoliv 990 nýbrž 980,1 což je opět snížení o vytvořené povinné minimální rezervy. Takto pokračující proces nazýváme znásobením depozit vypočteným podle vzorce

1

M=

R

E

M= množství peněz v ekonomice R= míra povinných minimálních rezerv v % E= přebytek peněz nad rezervami2

1.1 Bankovní soustava V české republice existuje dvoustupňový bankovní systém. V prvé řadě jde o Českou národní banku, která vznikla 1.1 1993, ve druhém případě existují obchodní banky ve smyslu zákona o bankách č. 21./1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Česká národní banka Vedle již zmíněné emise hotovostních peněz do ekonomiky zajišťuje centrální banka následující činnosti: Určuje pravidla a řídí měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je dosažení cenové stability. Pro tuto činnost je Česká národní banka vybavena základní podmínkou, kterou je její absolutní nezávislost na politické a výkonné moci, což je zakotveno v ústavě a veškeré zasahování do její činnost lze provádět pouze zákonem. Je bankou bank, takže vede účty obchodních bank, přijímá od nich vklady, poskytuje jim úvěry, vede jejich zdroje prostřednictvím povinných minimálních rezerv a v neposlední řadě je pro banky zúčtovacím centrem, čímž zabraňuje šíření platební neschopnosti z jedné banky do druhé.

2


4.

8

Spravuje devizové rezervy ve formě cizích měn a zlata. Navíc s těmito měnovými rezervami obchoduje za účelem ovlivnění kurzu domácí měny Vede účty státu a dalších institucí jako soudů a finančních úřadů. Tuto činnost by mohli zajišťovat i obchodní banky. Z hlediska narušení konkurenční schopnosti některé z obchodních bank, byla tato možnost zamítnuta. Jako samostatná činnost v rámci České národní banky je bankovní dohled, zabývající se bankovní regulací v souladu se zákonem o bankách. Patří sem: 

Určuje podmínky pro udělení licence (například základní bankovní kapitál a. s. musí být vyšší jak 500 milionu Kč, nebo jde o podrobné prověření způsobilosti konkrétních osob, které by budoucí banku měly řídit.)



Vydává obezřetnostní pravidla jako je úvěrové, tržní a operační riziko, kapitálová přiměřenost a řízení likvidity.



Kontroluje dodržování bankovního tajemství, což je ochrana všech údajů o klientovi s výjimkou veřejného zájmu, kdy banky i za nesouhlasu klienta mohou údaje poskytnout orgánům činným v trestním řízení, soudům, notářům, finančním a celním orgánům.



Provádí bankovní dohled na dálku a na místě prostřednictvím různých výkazů či fyzických kontrol. Zjištěné závady jsou dle jejich hloubky řešeny pokutou, zavedením nucené správy, nebo dokonce odnětím bankovní licence. 3

K tomuto poslednímu bodu bych chtěl uvést osobní poznatek naší rodiny. V něm se neztotožňuji (a nejsem sám) s názorem bezzávadové činnosti bankovního dohledu vůči Union bance, a. s. V roce 2002 měla zájem jmenovanou banku koupit jedna italská banka. Česká národní banka jí nevyhověla a požádala o doplnění dalšími údaji. Tyto údaje byly poskytnuty ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 a současně udělena licence. Za necelých pět měsíců Česká národní banka odebrala licenci Union bance, a.s. a usnesením krajského soudu v Ostravě 29.5 2003 byl vyhlášen konkurz na majetek dlužníka. Tímto aktem přišlo 130 tisíc klientů o 17 miliard korun (v době konkurzu činilo pojištění vkladů pouze 25 tisíc EUR).

3


4. HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN 80-7179-681-6.

9

Do dnešního dne není celá kauza pro soudní spory dořešena, jak majetkově tak z hlediska obvinění konkrétních osob. Bankovní dohled odmítl jakýkoliv podíl na této situaci. Podle mého posouzení nechápu toto odmítnutí, když ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 byla udělena licence italské bance a v pátém měsíci následujícího roku byl vyhlášen na banku konkurz se současným odebráním licence. Obdobné pochybení České národní banky lze spatřovat i v kauze KEY Ínvestemnts versus Praha 6, která pravděpodobně přijde o stamiliony, které svěřila ve formě dluhopisů zmíněné firmě. Česká národní banka sice zasáhla, ale neadekvátně, když KEY Ínvestments uložila čtyři pokuty ve výši 50 tisíc, 75 tisíc, 200 tisíc a 2,5 milionu Kč, přitom měla, respektive měla mít informace o činnosti KEY Ínvestments z oblasti kapitálového trhu, který průběžně reguluje. Nejdůležitější funkcí České národní banky je řízení množství peněz v ekonomice. Čím více peněz v ekonomice tím větší hospodářský růst, menší nezaměstnanost, vyšší inflace a větší poptávka po zboží. Nižší alokace zdrojů do ekonomiky přináší opačné efekty. Česká národní banka ovlivňuje množství peněz v ekonomice zejména prostřednictvím: 

Zvýšením či snížením povinných minimálních rezerv



Diskontní sazbou za úvěry pro obchodní banky



repo nebo lombardní sazbou



přímým nákupem či prodejem cenných papírů



prodejem cenných papírů se zpětným odkupem4

1.3 Obchodní banky Obchodní banky jsou soukromé instituce, které fungují jako finanční zprostředkovatelé. Přijímají vklady od těch, kdo spoří a poskytují půjčky těm, kteří mají investiční příležitosti. Moderní banky se v podstatě vyvinuly v Anglii ze zlatnických bank, které se zabývaly úschovou zlata. Princip spočíval v úschově zlatých mincí, za které v totožné hodnotě byly vydány bankovky. Tím se množství peněz nezměnilo, neboť v úschově byly zlaté mince jako rezerva. Zlom nastal v okamžiku, kdy banky zjistily, že je zbytečné držet stoprocentní rezervu ke krytí vkladů. Jejich majitelé si je nevybírali najednou, nehledě k tomu, že jiní si peníze ukládali. Tento proces bankám umožnil držet jen částečné rezervy a zbytek zapůjčit za 4

HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN 80-7179-681-6.

POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-462-7.

10

odpovídající úrok. Při nákupu peněz se banka dostává do pozice dlužníka. Proto tyto obchody označujeme jako pasivní. Zakoupené peníze prodává banka jiným klientům, čímž se dostává do aktivní pozice.

1.4 Struktura obchodních bank Hlavní skupinu tvoří tzv. univerzální obchodní banky, které obhospodařují široký sortiment služeb. Patří sem zejména: 

poskytování úvěrů a záruk v české a zahraniční měně



přijímání vkladů v české a zahraniční měně



poskytování bankovních služeb



vedení běžných a termínovaných účtů v české a zahraniční měně



devizové operace na mezinárodním peněžním trhu



bankovní služby v zahraničním obchodě



investiční služby

Vedle těchto základních činností je možné namátkově jmenovat finanční pronájem, vydávání hypotečních zástavních listů, a jiných dluhových cenných papírů, výkon funkce depozitáře, obchodování na vlastní účet nebo účet klienta s cennými papíry, poskytování záruk, pronajímaní bezpečnostních schránek apod. Vedle plnohodnotných univerzálních bank existují ještě banky specializované (například hypoteční banky, stavební spořitelny) a banky se speciálními funkcemi jako je záruční a úvěrová banka, exportní banka a zejména konsolidační banka s jejími nespornými zásluhami o převzetí problémových aktiv po roce 1991 a pozdější sanaci úvěrů bank při jejich privatizaci koncem devadesátých let. V současné době se konsolidační banka přeměnila na konsolidační agenturu, která již není bankovním ústavem. 5

1.5 Cíle a zásady bankovního podnikání Ve srovnání s podnikovou sférou je bankovní vlastní kapitál velmi malý. V průměru je tvořen z cca 10 % a 90 % patří vkladatelům a různým věřitelům. S ohledem k této skutečnosti 5

POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN

80-7179-462-7.

11

si každá obchodní banka velice zodpovědně hlídá zásady a v návaznosti na tyto zásady i cíle svého podnikání, kterými jsou bankovní rentabilita, solventnost banky a zejména bankovní likvidita. bankovní rentabilita jde o takové hospodaření, kde výnosy převyšují náklady a banka vykazuje zisk. Základními položkami zisku a ztrát jsou výnosové úroky, výnosové poplatky a provize, ostatní výnosy (například kurzové rozdíly), náklady na provoz a tvorba rezerv a oprávek. Rozhodujícím ukazatelem při měření úrovně zisku je tzv. míra zisku, což je objem celkových aktiv dělený vlastním kapitálem. Vše co zvyšuje čitatele a zmenšuje jmenovatele, zvyšuje míru zisku. Rozhodovací podíl na růstu míry zisku má čistý úrokový výnos. Proto banka věnuje hlavní pozornost struktuře úvěrů a depozit solventnost banky jde o schopnost banky dostát svých závazků, a to i v případech, kdy pracuje se ztrátou například z důvodů odpisů špatných úvěrů. Tato schopnost je odvozená od investování části vlastního kapitálu do rychle mobilizovatelných aktiv, kterými by z výnosů z prodeje uhradily případně splatné závazky. Pravidlo, které banky nemohou v žádném případě porušit je řešení nesolventnosti na vrub vkladů svých klientů. Z těchto důvodů předcházení platební nesolventnosti se řídí 

zásadou zkoumání každého žadatele o poskytnutí úvěru



zásadou rozdělení rizika (různá velikost úvěrů do odvětví, konsorciální úvěry velkých hodnot)



zásadou zajištění úvěrů (vklady, nemovitosti, třetí osobou, postoupením pohledávky)

bankovní likvidita Zvláštností podnikání banky je, že neobchoduje s vlastním zbožím. Ona nakupuje depozita od vkladatelů a na dohodnutý čas je prodává dlužníkům. Obchoduje tedy s penězi, které ji nepatří a jejich majitelé je mohou požadovat kdykoliv vrátit. Likviditou proto rozumíme schopnost banky dostát svým závazkům a kdykoliv vrátit v odpovídající výši klientům jejich vklady. V zájmu vkladatelů ale i samotných bank přistoupil stát (v návaznosti na Basilejský výbor pro bankovní dohled) k vydání likvidních pravidel. Například půjčka bank či 12

kapitálové investice nesmí převýšit stanovený násobek jejich kapitálu (8 % kapitálu na rizikově vážených aktivech), rovněž tak musí být dlouhodobé úvěry a kapitálové investice kryty pouze dlouhodobými zdroji. Každý nelikvidní stav oslabuje banku z hlediska konkurence, ale především v její samotné existenci. Přestože stabilita českých bank, na rozdíl od některých zahraničních, je vysoká (například kapitálová přiměřenost v průběhu roku 2011 dosahovala 15,5 procenta), museli české banky držet své úvěrové a depozitní pozice v rovnováze, jakož i mít část svých aktiv v nejlikvidnější formě, tj. v hotovosti. Určitá obava, že zahraniční matky tuzemských bank v důsledku svých ztrát z odpisů půjček, zejména Řecku, budou trvat na odsávání kapitálu ze svých dcer, byla lichá. Zejména známější české banky, jsou totiž samostatnými subjekty a fungují podle českého práva a podléhají dohledu České národní banky. Rovněž tak ochrana českých klientů se neopírá jen o dozor České národní banky, ale i o pojištění jejich vkladů do výše až 100 tisíc EUR. Novela bankovního zákona pak zkrátila i lhůtu pro výplatu náhrad za pojištěné vklady na 20 pracovních dnů vůči předchozím třem měsícům. Pokud banka drží vyšší objem hotovostí, respektive velice likvidních cenných papírů, je míra likvidity vysoká. Na druhé straně se tento stav promítne negativně do výše výnosů a tím i do zisku. Snaha po maximální rentabilitě vede některé banky až k rizikovým obchodům. Tím se dostává do rozporu likvidita s rentabilitou. Úloha řízení aktiv a pasiv managementem banky proto znamená co nejracionálněji sladit peněžní zdroje s jejich využitím. Nesmí se proto například stát, aby banky své krátkodobé úvěry s nízkou úrokovou sazbou financovaly dlouhodobými depozity, které jsou naopak úročeny nejvyšší úrokovou sazbou. 6

2.

Charakteristika cenných papírů

Podnikání v oblasti nákupu a prodeje cenných papírů je v legislativě upraveno v zákoně o bankách č 21/1992 Sb. ve smyslu jeho dalších dodatků, v zákoně o cenných papírech č. 591/1992 Sb. a konečně i v obchodním zákoníku č. 513/1991 Sb., jehož druhá část se týká akciových společností, kterými nesporně jsou i jednotlivé banky. 6

HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN 80-7179-681-6.

13

Cenné papíry reprezentují peněžní pohledávky či majetkové nároky jejich vlastníků vůči těm, kteří je vydali. Vznik cenného papíru, jeho existence, plnění i zánik jsou vázány na samotný cenný papír, který tak je kapitálem, s kterým lze obchodovat.

2.1 Dělení cenných papírů Finančním trhem označujeme místo, kde se setkává nabídka s poptávkou. Samotný finanční trh je pak možné dělit na: Trh peněžní, který vedle poskytování a čerpání krátkodobých úvěrů se splatností do 1 roku probíhá ve formě cenných papírů. Zde jako krátkodobé cenné papíry jsou umístěny směnky, pokladniční poukázky, komerční papíry jako jsou například konosamenty (potvrzení přepravce o převzetí zboží k dopravě), waranty (skladní listy veřejného skladiště), vydací listy, (příkaz majitele zboží k jeho vydání po splnění platebních podmínek odběratelem). Trh kapitálový zahrnující střednědobé a dlouhodobé úvěry, respektive cenné papíry se splatností delší jak 1 rok (obligace, akcie, podílové listy, apod.). Cenné papíry kapitálového trhu je pak možné dále členit z několika různých pohledů: Podle způsobu obchodovatelnosti (obchodovatelné cenné papíry rychle mění majitele). Vedle toho existuje rozlišení i podle veřejného obchodování (na burze, nebo obdobném organizovaném trhu) a neveřejném obchodování Podle podoby (cenné papíry listinné a zaknihované - dematerializované) Podle práva rozlišujeme dlužní úpisy (šeky, obligace) a účastnické listy (akcie, podílové listy) Podle převoditelnosti cenné papíry na doručitele, na jméno uvedené na cenném papíře a na řad (označuje se oprávněná osoba jménem s doložkou na řad) Podle devizového práva (cenné papíry v domácí měně, cenné papíry v domácí měně emitované v zahraniční, zahraniční cenné papíry emitované zahraničními subjekty) 7 Vedle komerčních bank je významným účastníkem peněžního trhu i Česká národní banka, a to prostřednictvím repo obchodů (poskytuje bankám několika týdenní úvěry zajištěné

7

LIŠKA, V. et al. Kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 195 s. ISBN 80-7265-014-9.

JÍLEK, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2005. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2005. 588 s. ISBN 80-247-1237-7.

14

převodem cenných papírů a účtuje jim v rámci těchto obchodů tzv. repo sazbu). Vedle toho si obchodní banky v České národní bance ukládají přes noc vklady za diskontní sazbu (dolní mez krátkodobých úrokových měr na peněžním trhu) a za půjčku přes noc platí naopak centrální bance lombardní sazbu (horní mez krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu).8

2.2 Obchody s cennými papíry Investiční bankovnictví je součástí aktivit většiny bank. Zahrnuje emisi a obchodování s finančními dokumenty, investování do cenných papírů na vlastní i cizí účet a poradenství spojené s investováním. Je méně závislé na výši a pohybu úrokových sazeb a úrokové marže než bankovnictví komerční. Je ale daleko rizikovější a proto je v daleko větší míře regulováno. Obchody s cennými papíry probíhají na primárním a sekundárním trhu, který není administrativně oddělen. Na primárním trhu jsou vydávány cenné papíry, které jsou zde umisťovány poprvé. Jejich úpis se uskutečňuje tendrem, aukcí a neveřejným prodejem předem vytipovaným zájemcům. Ti si takto získané cenné papíry nemusí z různých důvodů ponechat (nenadálá potřeba zdrojů, umístění prostředků do jiných titulů apod.). Mohou je naopak prodat na sekundárním trhu a revidovat tak své prvotní rozhodnutí. Tímto aktem se cenným papírům propůjčuje silná likvidita (prodejnost, obchodovatelnost), což je jejich významná přednost. Primární a sekundární obchody se uskutečňují i přímo. Zde si prodávající i kupující sjednávají a uskutečňují obchod pouze mezi sebou. Tyto obchody se realizují zejména tam, kdy je zájem na snížení nákladů na transakci nebo potřeba si dojednat individuální nákupní a prodejní podmínky. Kde je zájem o nákup cenného papíru okamžitě proti peněžní úhradě, jde o tzv. promptní obchody. Tento postup volí investoři, kteří chtějí vložit volný kapitál a úspory do cenných papírů, nebo se chtějí cenného papíru zbavit nebo jej naopak získat.

2.3 Druhy cenných papírů V souladu se zákonem o cenných papírech lze do jejich portfolia zahrnout: 8



15

2.3.1

Akcie Jde o cenný papír vydaný akciovou společností. Majitel akcie má právo se podílet na řízení akciové společnosti (hlasovat na valné hromadě), podílet se na zisku (dividenda), podílet se na eventuálním likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Akcie dobře hospodařících společností nesou vysokou dividendu a růst kurzu. Na straně druhé při špatném hospodaření může akcionář přijít o veškerý investovaný kapitál. Vedle vydaných kmenových akcií mohou být vydány tzv. prioritní akcie s přednostním právem na výplatu dividendy před výplatou dividendy pro majitele kmenových akcií (je možné až vyšší procento dividendy), při současném omezení hlasovacích práv na valné hromadě. Souhrn hodnot těchto akcií nesmí překročit polovinu základního kapitálu. U akcií rozlišujeme nominální hodnotu, která je na akcii uvedena a jejichž součet tvoří základní jmění. Dále tržní hodnotu, za kterou se akcie kupuje či prodává, emisní kurz, který vůči hodnotě vydané akcie nemůže být nižší než nominální hodnota a emisní ážio, což je kladný rozdíl mezi emisním kurzem a nominální hodnotou akcie. Umisťování nových akcií na primárním trhu probíhá prostřednictvím veřejné nabídky (zájemci mohou zaslat objednávku na libovolné množství akcií), aukcí (zde se draží určité množství akcií tzv. loty, kde na jeden lot připadá například 500 akcií), tendrem (přednost mají ti zájemci, kteří nabídli nejlepší podmínky) a neveřejným prodejem předem vytipovaným investorům. 9

2.3.2

Podílové listy Jde o cenné papíry, které vydávají investiční společnosti za účelem vytvoření podílových fondů. Souvisejí s kolektivním investováním, přičemž investiční společnosti získané prostředky vkládají do různých nástrojů peněžního a kapitálového trhu.

9



16

Podílový list vyjadřuje podíl na majetku podílového fondu, přitom jeho hodnota roste podle úspěšnosti investování do konkrétních derivátů. Majitelům podílových listů se zhodnocení majetku ročně vyplácí, nebo se přírůstek majetku znovu reinvestuje. 10 2.3.3

Dluhopisy (obligace) Zákon 530/1990 Sb. o dluhopisech vymezuje dluhopis jako cenný papír, který dlužník emituje za účelem opatřit si většinou dlouhodobé zdroje a je povinen platit předem vyhlášené úroky a v určitém termínu dluhopisy zaplatit. Dluhopisy se emitují prostřednictvím kapitálového trhu do anonymních věřitelů a jen v malé míře do předem známého klienta. Z formálního hlediska se listinné dluhopisy skládají z pláště (obsahuje základní údaje o dluhopisu) a kupónového archu s talónem, který obsahuje kupóny na výplatu úroků a poukázku na výdej nového kupónového archu. Výhody dluhopisů pro emitenty: dá se opatřit značně množství peněz půjčka bývá většinou rozdělena na větší počet emitovaných dluhopisů větší množství dluhopisů u většího poštu věřitelů znamená pro dlužníka výhodu – věřitelé se tak mohou při rozmělnění půjčky zavázat na delší návratnost. Podle stanovení výnosů jsou dluhopisy rozděleny na dluhopisy s pevnou sazbou po celou dobu platnosti dluhopisu, s pohyblivou sazbou navazující na aktuální sazby na kapitálovém trhu a neúročené dluhopisy, jejichž emisní kurz je nižší než jmenovitá hodnota. Rozdíl se označuje jako tzv. disážio Další členění dluhopisů z reálného nebo pouze teoretického hlediska je následující: Indexované dluhopisy (emitent chrání věřitele zvyšováním nominální hodnoty dluhopisu v návaznosti na inflaci). Výměnné dluhopisy (mohou být vyměněny za akcie).

10



17

Odběrní dluhopisy (tyto dluhopisy kupují zejména banky, aby si zajistily právo na odběr akcií). Prioritní dluhopisy (při zániku vydávajícího subjektu mají majitelé dluhopisu přednostní nárok na zbývající majetek). Nulové dluhopisy, u kterých se úrok nevyplácí průběžně, vydávají se v kurzu nižším jak nominální hodnota dluhopisu; při splátce obdrží vlastník rozdíl mezi tržní hodnotou a nižší nominální hodnotou čímž si pokryje úroky a úroky z úroků. Při emisi půjčky má zásadní význam prospekt. Ten obsahuje vedle výše půjčky, úroků, splatnosti i celkovou hospodářskou situaci dlužníka. 11 2.3.4

Hypoteční zástavní listy podle zákona 530/1990 Sb. Hypoteční zástavní listy, které emitují hypoteční banky, mají obdobný charakter jako dluhopisy. Ty si prostřednictvím jejich emise opatřují zdroje ke krytí poskytnutých stavebních úvěrů. Jištěny jsou konkrétní nemovitostí, přitom hodnota hypotečních zástavních listů je tvořena cca z 60 % z cen zastavených nemovitostí. Zástavní právo vzniká vkladem do registru nemovitostí, takže lze hovořit o jednom z nejbezpečnějších cenných papírů. Určité pochybností však mohou vznikat v případě zásadního poklesu cen nemovitostí. Tak tomu bylo v USA v roce 2008, kde došlo ke krachu banky Lehman Brothers, následné finanční krizí, která pouze u této banky vyvolala ztrátu 613 miliard EUR a v celé světové ekonomice odhadovaných 13 bilionů eur. Následný efekt pak dopadl i na trh realit, kde se ceny konkrétních nemovitostí propadly dokonce pod úroveň poskytnutých hypotečních úvěrů, čímž ztratily svůj jistící efekt s přímým dopadem do zisku hypotečních bank.

2.3.5

Pokladniční poukázky Na rozdíl od dříve uvedených cenných papírů kapitálového trhu patří pokladniční poukázky (včetně šeků a směnek) do trhu peněžního. Vydává je stát ke krytí krátkodobého schodku státního rozpočtu. Na trh je uvádí Česká národní

11



18

banka zpravidla aukčním způsobem se splatností od několika týdnů do několika měsíců. Kupují je většinou obchodní banky a investiční společnosti (například Spořitelní investiční společnost spravuje otevřený podílový fond peněžního trhu Sporoinvest, jehož zdroje získané prodejem podílových listů zhodnocuje a rozšiřuje nákupem pokladničních poukázek). 12 2.3.6

Šeky Jde o listinu napsanou stanoveným způsobem. Jeho výstavce dává příkaz bance, aby osobě uvedené na šeku nebo jeho doručiteli zaplatila hotovost, která na šeku je uvedena. Používání šeku je upraveno směnečním a šekovním zákonem. Šeky většinou slouží k výběru hotovostí (šeky pokladní) nebo bezhotovostní platbě za zboží či služby (šeky k zúčtování). Podle způsobu vystavení existují šeky bez záruční karty (příjemce provede autorizaci za účelem zjištění, že je šek krytý) a se záruční kartou (plátce před jeho příjemcem podepíše, ten ověří podpis podle záruční karty předložené se šekem). Vedle šeků bankovních a soukromých existují ještě šeky cestovní (vydávají je renomované cestovní kanceláře a klientům je prodávají banky při cestách do zahraniční za domácí měnu v bankách a směnárnách) a eurošeky (vydávají je banky majitelům běžných korunových nebo devizových účtů). Šeky mohou být dále kryté a nekryté (podle zdrojů na účtu), nebo i zaručené. V tomto případě banka přijímá šek jako hotovost a připíše jí na účet příjemce, přitom až následně inkasuje šek u banky výstavce šeku.

2.3.7

Směnky Jsou to cenné papíry, které obsahují bezpodmínečný závazek (u směnky vlastní), nebo bezpodmínečný příkaz (u směnky cizí) zaplatit osobě na směnce uvedené směnečnou částku. Směnka je i listinou, která má zákonem předepsané náležitosti jako je například označení, že jde o směnku, bezpodmínečný příkaz nebo slib zaplacení směnky, jméno toho kdo má platit (u cizí směnky), splatnost,

12

POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, 1999. 450 s. ISBN 80-86119-

11-4. POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-462-7.

19

místo kde se má platit, jméno toho komu se má platit, datum a místo vystavení směnky, podpis výstavce. Směnky mohou být obchodní (na základě prodeje zboží), finanční (podnik ručí bance za úvěr), podle charakteru činnosti výstavce (stavební, vývozní, dovozní apod.) Nejčastěji jsou směnky splatné (demicilované) u banky v místě směnečního dlužníka. Kvalitu směnky je pak možné zvyšovat tzv. avalem, což je zárukou například banky. Směnečný věřitel může na rozdíl od směnečného dlužníka udělat několik dalších transakcí: může směnku vyinkasovat před splatností jí převede na další osobu, které je dlužen (tzv. indosamentem na rubu směnky) před splatností jí nabídne k eskontu (odkoupení bance, která mu poskytne úvěr) 13 Jestliže směnečník, nebo výstavce vlastní směnky nezaplatí, je směnka protestována (protest sepíše notář a soud rozhoduje prostřednictvím platebního rozkazu zaplatit do 3 dnů). Ten kdo má platit má naopak právo podat námitku, a to v takových případech kdy směnka byla již zaplacena, nebo byla zfalšována, došlo k prologaci směnky, nebo věřitel nepředložil směnku v termínu. Nejdůležitějším členěním směnek je jejich rozlišení na směnky: směnky vlastní (jsou zde 2 osoby-výstavce směnky jako dlužník a majitel směnky jako věřitel) majitel – Vlk

výstavce – Kolář

směnka cizí (jsou zde 3 osoby – výstavce směnky dává příkaz třetí osobě tzv. směnečníkovi, aby zaplatil majiteli směnky – zde je ale

13



20

podmínka aby směnečník směnku přijal – ten tak může učinit doložkou „PŘIJAL“ na líci směnky) akceptant - Kolář

na řad majitele směnky výstavce- Vlk

směnka na vlastní řad (má formu cizí směnky, ale jsou zde 2 osoby – věřitel a výstavce je jedna osoba) 14 na řad můj vlastní akceptant – Kolář

výstavce – Vlk

2.4 Oceňování cenných papírů Cenné papíry se oceňují reálnou nebo naběhlou hodnotou. Akcie, které mají rozhodující vliv, se oceňují cenou pořizovací, respektive tzv. ekvivalencí. Reálná cena se v souladu s §27 zákona o účetnictví stanoví jako tržní hodnota. Tržní cena je zveřejněna organizátorem trhu, přitom se musí prokázat, že cenný papír je možné za tuto cenu prodat (důkaz – prodej se v posledních měsících již uskutečnil) Naběhlá hodnota se rovná pořizovací ceně zvýšené o naběhlé úroky a naopak snížené o opravné položky. Pořizovací cena se rovná hodnotě cenného papíru, za který byl pořízen a zvýšená o poplatky spojené právě s pořízením cenného papíru (provize makléřům, poplatky burzám apod.) Ekvivalence je oceňování majetkové účasti pořizovací cenou, která je následně upravena na hodnotu odpovídající rozsahu účasti hospodářské jednotky na vlastním kapitálu společnosti ve které má majetkovou účast.

2.5 Portfolio cenných papírů a jeho regulace Banka provádí obchodování s cennými papíry, které lze členit na cenné papíry úvěrové a majetkové. Představitelem úvěrových cenných papírů jsou zejména obligace. Ty nepodléhají

14



21

velkým kurzovým změnám, a proto pro banku nejsou ani nástrojem spekulace. Banka u nich získává spíše pravidelný jistý úrok. U cenných papírů majetkových, jejichž představiteli jsou akcie, podílové listy popřípadě kapitálové účasti, banka participuje na majetku konkrétních společností, přitom od jejího hospodaření se odvíjí kurz cenného papíru, který je mnohdy silně kolísavý s přímým dopadem do vlastního zisku. Banky nákupem cenných papírů vytváří jejich zásobu, z které prodávají cenné papíry jiným klientům. Účelným obchodováním zásobu a strukturu cenných papírů vhodně obměňují a přizpůsobují svým potřebám a výnosovým kritériím. Zásoba cenných papírů je do určité míry přímo regulována. Například banka nemůže nakupovat obligace v nekontrolovatelném rozsahu, neboť by musela omezovat poskytování svých úvěrů, které jsou zásadním zdrojem zisku bank. Ještě přísnější je regulace u finančních investic jakými jsou akcie a cenné papíry reprezentující majetkové podíly. Ty musí banky kryt v plném rozsahu vlastním kapitálem. Pokud by tedy banky investovaly neúměrný podíl vlastního kapitálu do akcií, popřípadě jiných majetkových cenných papírů, dostaly by se do konfliktu se zásadou likvidity a také s předepsanou přiměřeností vlastního kapitálu. Banka velmi často participuje svým kapitálem také v dceřiných společnostech v rámci holdingu. Tím je její prostor pro investování do dalších majetkových cenných papírů velmi omezený. Kromě obchodů na vlastní účet realizuje banka obchody s cennými papíry na účet svých zákazníků. To provádí buď ze svého portfolia, nebo na veřejném trhu. 15

3. Burzovní obchody bank Cenné papíry se obchodují zejména na veřejném organizovaném trhu. Ten je právně upraven a státem je i dozorován. Právní úprava spočívá ve vytvoření finančních institucí, které mohou obchodování organizovat a zároveň stát určuje pravidla jejich chování. Dozor byl svěřen „Komisi pro cenné papíry“, tedy orgánu pro tento účel vytvořenému. Na organizovaném trhu s cennými papíry se kromě bank a investičních společností podílí burza

15



22

cenných papírů a. s. Na její činnost dohlíží vedle komise pro cenné papíry i burzovní komisař, kterého jmenuje ministerstvo financí. 16

3.1 Druhy trhů Cenné papíry se na burze obchodují na hlavním, vedlejším a volném trhu v závislosti na jejich kvalitě, výši základního kapitálu emitenta a objemu obchodů. O přijetí cenných papíru k obchodování na burze rozhoduje výbor pro kótaci (hlavní a vedlejší trh), případně generální tajemník burzy (volný prodej). Z tohoto rozdělení vyplývá, že největší požadavky jsou kladeny na emitenty působící na hlavních a vedlejším trhu, kdy veřejnosti musí být podávány informace o hospodaření emitenta, výsledcích valných hromad, dividendách apod. Z organizačního hlediska je nejvyšším orgánem burzy valná hromada tvořená členy burzy, dále pětičlenná dozorčí rada a burzovní komora, která má maximálně 24 členů. Ta řídí burzu v období mezi konáním valných hromad. Na burze se obchoduje prostřednictvím automatizovaného obchodního systému, kdy makléři (obchodníci) mohou zadávat objednávky nákupu a prodeje cenných papírů buď přímo na burze (parketu), nebo pomocí terminálu ze svého pracoviště. Základním typem obchodování je denní obchodování při pevné ceně (tzv. fixing). Znamená to, že každý den do určité hodiny obchodníci s cennými papíry zadávají do systému objednávky nákupu a prodeje jednotlivých druhů cenných papírů. V určitou hodinu se systém uzavře. Na základě objednávek nákupu a prodeje systém vypočítá a oznámí uzavřené obchody a vypočítává kurz, který zveřejní v kurzovním lístku (majetkové obchody se vypořádají do 4 dnů). U každé akcie uveřejněné v kurzovním lístku jsou uvedeny tzv. burzovní kódy cenných papírů, které vyjadřují vztah mezi nabídkou a poptávkou (celkem 8 – například dokonalá rovnováha, lokální převis nabídky, nebo poptávky, totální převis nabídky a poptávky apod.) Vývoj cen na burze cenných papírů je měřen indexem PX50, což je 50 emisí, kde počáteční hodnota indexu zahrnovala 1000 bodů. Přestože burza vznikla v roce 1993, množství akcií zde obchodovaných je nedostatečné. Vedle největších hráčů jako je ČEZ, KB, ORCO, Unipetrol, Telefonica a Pegas zde stále

16


11-4. HARTLOVÁ, V. et al. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 199 s. ISBN 80-7168-900-9.

23

chybí řada investorů zejména z oblasti bank jako je ČSOB, Česká spořitelna a další. Na druhé straně je i pravda, že ve světě probíhá přes burzu 20 – 30% primárních obchodů. 17

3.2 Mimo burzovní veřejný trh I tento trh s cennými papíry probíhá na určeném místě a ve stanovenou dobu mezi obchodníky s cennými papíry. Jde o trh institucionalizovaný, kde obchody probíhají prostřednictvím organizátora. Obchodníci na tomto trhu jsou propojeni telekomunikačními linkami, jsou neustále informováni o nabídce a poptávce cenných papírů určitého emitenta a burzovních kurzech, které svými obchody ovlivňují. Jelikož banky disponují rozsáhlým portfoliem cenných papírů, uskutečňuje se výrazná část obchodů mezi bankami, investičními, makléřskými a jinými společnostmi než na vlastní burze. Pro majitele cenných papírů je proto nejbezpečnější obchodovat s cennými papíry prostřednictvím obchodníků s cennými papíry. Ti musí splňovat náročné vstupní podmínky a naplňovat podmínky dohledu ze strany státu. Obchody provádějí jménem obchodníka: Brokeři (obchody zprostředkovávají a obchodují na cizí účet; pro klienta nejsou druhou stranou) Dealeři (obchodují na vlastní účet a při vykonávání objednávek jsou pro klienta druhou stranou) Brokeři-dealeři (kombinují dvě předchozí funkce) Významné pravidlo při mimoburzovních obchodech je, že nejsou jištěny garančním fondem burzy a nemají žádné omezení.

3.3 RM systém RM systém byl založen jako akciová společnost. Je organizátorem druhého veřejného mimoburzovního trhu. Zde může obchodovat každý, kdo splní podmínky tzv. „Tržního řádu RM systému“. Investoři, kteří chtějí nakoupit cenné papíry na trhu RM systému, podávají své pokyny ke koupi prostřednictvím tzv. obchodních listů. Mezi charakteristické znaky tohoto trhu patří: 17



24

nižší objemy obchodů než na burze cenných papírů ceny cenných papírů se mohou v RM-systému měnit jen uvnitř předem stanovených cenových pásem cenné papíry zde přijaté k obchodování nemusí splňovat tak přísná kritéria jako je tomu na burze cenných papírů příkazy k nákupům či prodeji cenných papírů mohou udělovat osobně jednotliví majitelé z celkové poptávky a nabídky určitých cenných papírů se utváří kurz cenného papíru, který se liší od kurzu cenných papírů na burze18

3.4 Obchody s cennými papíry na vlastní účet členové burzy mohou na burze obchodovat na cizí účet (například banka kupuje a prodává cenné papíry za provizi pro právnickou či fyzickou osobu na základě smlouvy o zprostředkování) na vlastní účet (banka jako člen burzy kupuje a prodává cenné papíry pro sebe) Při obchodování na vlastní účet přinášejí jmenné cenné papíry výnosy ve formě úroků, podílu na zisku (dividenda), respektive kurzové rozdíly. Na kapitálovém trhu se obchoduje s cennými papíry úvěrovými a majetkovými. Úvěrové cenné papíry jsou reprezentované obligacemi, které nevykazují velké kurzové změny a jsou pro banku jistotou pravidelného úrokového výnosu. Majetkové cenné papíry naopak banka nakupuje se záměrem pravidelného výnosu z podnikání, a aby se podílela na majetku emitenta a tím i na zhodnocení investovaného kapitálu. Patří sem zejména akcie, podílové listy a kapitálové účasti. Akcie se vyznačují kolísavým kurzem, který je závislý od hospodářských výsledků emitenta. Tato vlastnost je využívána ke spekulativnímu obchodování s akciemi. Kurzy akcí se zvyšují při růstu dividendy, anebo také při růstu vnitřní hodnoty akcie, kde dividenda není vyplacena a celý zisk je reinvestován do zvýšení hodnoty majetku.

18



25

3.5 Fondy Na finančním trhu se vedle bank, pojišťoven a jiných společností realizují investiční fondy s licencí od komise cenných papírů a ve formě akciové společnosti. Ty vydávají akcie, z jejichž prodeje získávají prostředky na koupi cenných papírů. Vedle toho existují investiční společnosti, které vydávají podílové listy, které svojí cenou odpovídají podílu na majetku ve fondu. 19 3.5.1

Uzavřené podílové fondy Zde investiční společnost vydává pevný počet podílových listů, které neodkupuje zpět. Kdo chce svůj podíl prodat, musí tak učinit prostřednictvím burzy, kde dosahovaná cena je většinou nižší než hodnota majetku připadající na podílový list.

3.5.2

Otevřené podílové fondy Ty se vydělily z fondů uzavřených a obchody se uskutečňují přímo. Každý investor se nákupem podílových listů podílí na celkovém majetku fondu včetně jeho výnosu. Výhody otevřených investičních fondů: jednoduchost (nakoupit nebo prodat podílový list fondu je jednoduché jako bankovní převod) individuální přístup (každý investor si může v určité kapitálové společnosti vybrat otevřený fond, který má svojí investiční politiku více či méně rizikovou, více či méně ziskovou) rozložení rizika (tým odborníku fondu sleduje vývoj na finančním trhu a prostředky investorů rozloží do několika cenných papírů) variabilita (investor se může rozhodnout, jestli investuje jednorázově, nebo opakovaně určitou částku) bezpečnost (hlavním úkolem fondu je růst hodnoty majetku, výnosy fondu a potažmo všech investorů jsou reinvestovány)

19


HARTLOVÁ, V. et al. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 199 s. ISBN 80-7168-900-9.

26

likvidita (kdo chce investované prostředky vrátit, musí fond investované prostředky odkoupit) Rizikovost fondu a jeho výnosnost spolu úzce souvisí. Z tohoto pohledu je nejméně rizikovým ale i nejméně výnosným například fond IKS peněžní trh KB jeho forma

listinný na jméno

nominální hodnota

1 000 Kč

minimální výše prvé investice

15 000 Kč

další investice

1 500 Kč

použití výnosu

reinvestice

nákupní poplatek

0,8 % z hodnoty pořízení listu

poplatek při odkupu

0 Kč

Investiční politika fondu umožňuje investice do pokladničních poukázek a jiných krátkodobých dluhopisů emitovaných spolehlivými klienty. Skladba fondu vylučuje akcie, na druhou stranu fond může přijímat krátkodobé úvěry, které nesmí přesáhnout 10 % majetku fondu, peněžní prostředky musí být uloženy u špičkových bank, průměrná doba splatnosti portfolia cenných papírů a vkladů nesmí přesáhnout 12 měsíců. 20 IKS Dluhopisový KB Stejné podmínky jako IKS peněžní trh ale dluhopisy mohou dosáhnout 100 % a poplatek za odkup činí 1% IKS Balancový Poplatky při nákupu jsou 1,5 %, při prodeji 2,5 %; akcie mohou být přijímány se zárukou bank, majetek v akciích 70 %, v dluhopisech 70 %, nástroje peněžního trhu až 90 % IKS Eurobondový KB Počáteční investice

20

30 000 Kč


Komercni banka [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva KB. Dostupné z WWW: http://kb.cz/file/cs/obance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2010-vyrocni-zprava.pdf?4cb0a8b0e6f12ecefd4e7d52352577b9

27

Další investice

3 000 Kč

Prodejní poplatek

1,5 %

Investice do cenných papírů na cizí měnu

max 70 %

Podle toho zda je investor konzervativní nebo agresivní (vyšší výnosy při větším riziku) lze graficky vyjádřit následovně: 21

Konzervativní portfolio Dluhopisový 30% Peněžní trh 65%

Eurobonový 5%

Agresivní portfolio Dluhopisový 40% Peněžní trh 10%

Balancový 40% Eurobonový 10%

Výhodnost otevřených podílových fondů spočívá ve vyšších výnosech: jestliže terminované vklady například na 1 rok a ve výši 500 tisíc Kč dosahují v průměru 1 % (KB 1%, česká spořitelna 0,8%), tak výnos podílových fondů v roce 2012 činil v PF Alianz 3%, PF české spořitelny 2.34%, komerční banky 2,23 %. V současné době nastupující ekonomický pokles však tyto rozdíly částečně smazává.

4. Kapitál banky Vlastní kapitál banky je pouze tou menší součástí pasiv banky. Je vykazován a sledován v rozvaze banky k určitému rozvahovému dni, přitom jeho výše není stanovena libovolně, ale jednoznačně souvisí s velikostí aktiv. Ty můžeme klasifikovat z hlediska likvidity na aktiva primární (ihned použitelná) a sekundární aktiva na podporu primárních aktiv (opatřování rychle návratných peněz jako jsou pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, šeky).

21

Komercni banka [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva KB. Dostupné z WWW: http://kb.cz/file/cs/o-

bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2010-vyrocni-zprava.pdf?4cb0a8b0e6f12ecefd4e7d52352577b9

28

Kvantitativně má vlastní kapitál jako finanční zdroj pro banky malý význam. Ten je však jednoznačně vysoký kvalitativně, neboť základní kapitál je hodnocen jako záruka solventnosti banky, ochrana proti ztrátám a záruka ochrany klientů. Orgány bankovního dohledu a regulace mají zájem na nejvyšším základním kapitálu. Akcionáři naopak dosahují vyššího výnosu ze své investice do banky, pokud je základní kapitál menší. Při rozšíření aktiv banky dochází k navýšení základního kapitálu emisí akcií. Jsou zde v podstatě dva zdroje příjmu z této emise: příjmy z prodeje investorům nerozdělený zisk Nerozdělný zisk přeměnit na vyšší základní kapitál je cesta zdlouhavá, přitom může narazit na zájmy akcionářů, kteří nebudou ochotní snížit své dividendy. Prodej běžných akcií si většinou mohou dovolit jen velké banky, jejichž akcie jsou aktivně obchodovány na finančních trzích. Tržní hodnota těchto akcií je také významná pro určení, zda je žádoucí takto základní kapitál získat z hlediska nákladů. 22

4.1 Rozvaha banky Zachycuje aktiva a pasiva. Rozhodující položkou aktiv jsou poskytované úvěry. Další větší položkou jsou cenné papíry do splatnosti vydávané vládními institucemi a ostatními subjekty. Aktiva jsou potřeby banky, pasiva jsou jejich zdroje. Strana aktiv a pasiv je v rozvaze vždy vyrovnána. Bankovní pasiva dělíme na cizí zdroje, vlastní kapitál a dodatkový kapitál: cizí zdroje Závazky vůči klientům (depozita) jsou zásadní položkou bankovních pasiv. V České republice představují v průměru cca 65 % pasiv, přitom zhruba polovina této hodnoty připadá na vklady na požádání. Přestože význam depozit na požádání jako finančního zdroje ke krytí aktiv klesá, představují na druhé straně pro banky významnou položku při tvorbě zisku. Toto zjištění spočívá jednak v minimální úrokové sazbě, přitom určitá pracnost s tímto pasivem je vyvážená růstem poplatků

22



29

za služby klientům. Například podíl poplatků v devadesátých letech dosahoval u většiny bank 15 – 20 %, v současné době se v průměru zvýšil až na 25 – 30 %. Mimo vkladů na požádání dávají banky svým klientům možnost spořit ve formě termínovaných depozit (závazek klienta, že po určitou dobu nebude tento vklad vybrán; podle výše úložky a času uložení získává klient odpovídající úrok), depozit s předem sjednanou výpovědní lhůtou, úsporných vkladů (vklady na vkladních knížkách, stavební spoření) či depozitních certifikátů. Do cizích zdrojů jsou dále zahrnovány dluhopisy, úvěry od bank (poskytují je banky s přebytkem zdrojů těm, kterým zdroje chybí, například Česká spořitelna již historicky měla vyšší zdroje než potřeby) a úvěry od České národní banky. 23 vlastní kapitál Jeho zásadní položkou je tzv. akciový kapitál, což jsou plně zaplacené akcie banky v nominální hodnotě (cena nominálu x počet emitovaných akcií). Druhou zásadní položkou jsou rezervní fondy tvořené povinně ze zisku v souladu s obchodním zákoníkem. Další rezervní fondy si banky zřizují na základě stanov. Jde konkrétně o účelové rezervy na plánované zvýšení nominální hodnoty akcií, ážiové fondy vznikajíc z rozdílu mezi nominální hodnotou akcie a tržní cenou určenou trhem. dodatkový kapitál Sem se zahrnují tiché rezervy za účelem rovnoměrného vykazování zisku a vyplácení dividend, účet přeceněni majetku účetní ceny na cenu aktuální a zejména oprávky a rizikové fondy k odpisu špatných úvěrů. Tato položka je pro banku velmi důležitá, zejména v době, kdy dochází k ohrožení návratnosti poskytnutých úvěrů. V české republice je klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby rezerv a opravných položek k těmto pohledávkám stanovena opatřením České národní banky č.6, ze dne 15. září 2004. Banky pohledávky zařazují podle jejich rizikovosti do pěti kategorií a v souladu s tím jsou povinné je krýt úhrnem rezerv a opravných položek, které tvoří na vrub zisku. 23


80-7179-462-7.

30

Například u Komerční banky v době před její privatizací v roce 2001 došlo až k bizardní situaci, kdy byl zisk vykázán v červených číslech právě v návaznosti na vysokou tvorbu opravných položek. Tento stav neměl návaznost na ztrátu banky, neboť vytvořený zisk nebyl spotřebován, on se pouze přelil do jiné kategorie ukazatelů. V dalších letech po odpisu ztrátových úvěrů prostřednictvím konsolidační banky, byly oprávky částečně opět rozpuštěny do zisku. Dodatkový kapitál není považován za plně hodnotný kapitál. Důvodem je skutečnost, že tento kapitál může být průběžně spotřebován (například odpisem silně toxického úvěrového portfolia nebo poklesem hodnoty majetku apod.) 24

4.2 Pasiva v rozvaze banky Přestože v pasivech banky tvoří depozita rozhodující podíl krytí aktiv (viz fiktivní bilance 63,3 %), připadá nezastupitelná úloha na vlastní kapitál, který sehrává svojí roli při pořizování budov a vybavení, při krytí ztrát z podnikání (jde o jakýsi nárazník mezi špatným řízením banky a klientem), plní funkci důvěry ale i brzdy (násobek kapitálu dává bance množstevní rámec pro poskytování úvěrů). Při posuzování finanční situace banky byl a dosud je používán podíl kapitálu na aktivech. Kapitálová přiměřenost se většinou vypočítává jako podíl kapitál : aktiva a podíl kapitál : riziková aktiva. Obecně je podle Basel II pravidel (Basel II přináší oproti Basel I výhodu v tom, že umožňuje diferencovat rizikovost bankami poskytovaných úvěrů. To znamená, že k úvěru, poskytnutému společnosti s menší rizikovou váhou, bude muset banka navýšit kapitál v menší míře než k tomu, jejž poskytne rizikovějšímu podniku. Tato vlastnost Baselu II je bezesporu pozitivní ve srovnání s rigidním přiřazováním rizikových vah k úvěrům bank v systému Basel I.) akceptován podíl na rizikově vážených aktivech ve výši 8 %. Mezi rizikově váženými aktivy jsou rozhodující pohledávky, které jsou klasifikovány v pěti kategoriích. V České republice je vymezení kapitálové přiměřenosti upraveno vyhláškou České národní banky č. 333 ze dne 3.7 2002. V zátěžových testech, které Česká národní banka provedla k 30. září 2011, vykazují české banky výraznou stabilitu, pokud jde o kapitálovou přiměřenost (neklesá po 8 %, ale ani pod 24


11-4. POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN

31

11 %). Přesto by se v zátěžovém scénáři dostalo několik bank do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti, což by znamenalo navýšení kapitálu o 13,6 miliard Kč. S ohledem k celkovému rozsahu vlastního kapitálu bankovního sektoru se jedná o nijak významnou hodnotu. Rozšíření aktivit bank je podmíněno navýšením základního kapitálu emisí akcií, nebo s použitím nerozděleného zisku. Platí zásada, že největší zisky každá banka dosahuje prostřednictvím úvěrů. Jestliže tedy nedojde k rozšíření kapitálu, nedojde ani k nárůstu úvěrů, zisku a potažmo i k navýšení dividendy. 25 4.2.1

Fiktivní, ale proporcionální ukázka rozvahy banky:

Aktiva hotovost, pohledávky vůči ČNB a poštovním úřadům pohledávky za bankami

22 4

pokladniční poukázky

31

úvěry a vklady u jiných bank

42

úvěry klientům

240

cenné papíry s proměnlivým výnosem

4

cenné papíry s pevným výnosem

53

majetkové účasti

2

hmotný a nehmotný majetek

15

ostatní aktiva

3

náklady a příjmy příštích období

4

Aktiva celkem

420

Pasiva základní jmění

18

rezervy a fondy

12

Závazky vůči bankám 25

6

Komercni banka [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva KB. Dostupné z WWW:

http://kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2010-vyrocnizprava.pdf?4cb0a8b0e6f12ecefd4e7d52352577b9 Raiffeisen bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva RB. Dostupné z WWW: http://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-10-cz.pdf

32

vklady bank a fin. institucí

65

vklady klientů (podíl 63,3 % na aktivech)

266

dluhopisy

28

ostatní pasiva

8

rezervy, výdaje a výnosy příštích období

6

rezervy na všeobecná rizika

11

Pasiva celkem

420

4.3 Podrozvahové položky V podstatě jde o činnosti, které banka provádí bez ovlivnění její rozvahy. Na druhou stranu tato činnost rozvahu ovlivní ale až od určitého okamžiku. Takovým typickým příkladem jsou přísliby úvěrů, které banka promítne do podrozvahy, přitom podrozvahu snižuje o částky v čase, ve kterém klient skutečně čerpá úvěr. Vedle příslibu úvěrů se do podrozvahy zahrnují poskytnuté záruky a ručení (přijaté nebo vystavené) zástavy za poskytnuté úvěry, dokumentární akreditivy do doby jejich čerpání. Největší položky připadají na sjednané koupě cenných papírů a cizí měny, které nebyly dosud vypořádané. Platí zásada, že při sjednání obchodů nedochází k peněžním tokům ani převodům cenných papírů. 26

5. Účtování cenných papírů Zákonem 563/1991 se řídí vedení účetnictví všech účetních jednotek v České republice. Banky a další finanční instituce se dále řídí: vyhláškou ministerstva financí č. 501/2002 Sb. českými účetními standardy Vlastní účetnictví poskytuje informace o hospodaření banky a informace jak jí řídit, slouží jako důkazní prostředek při vedení sporů a v neposlední řadě poskytuje bance informace pro účely daňové. Pro účely vedení účetnictví cenných papírů v pasivech banky existuje devět účtových skupin. Patří sem: 26

JANASOVÁ, M. Účetnictví bank v ČR. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2006. 113 s. ISBN 80-248-

1148-0.

33

17 závazky z cenných papírů 26 emitované krátkodobé cenné papíry 37 zúčtování s trhem cenných papírů, s příkazci, závazky z cenných papírů klientů svěřených do dispozice banky a závazky z emitovaných dluhopisů 52 emitované dlouhodobé cenné papíry 53 podřízené emitované dluhopisy 56 základní kapitál Při účtování cenných papírů v pasivech se mimo tyto specifické skupiny vyskytují další, jako je pokladna, zúčtování se stáním rozpočtem, účty peněžních rezerv v České národní bance, emitované kupónové dluhopisy, náklady na úroky z cenných papírů apod. 27

5.1 Emitované krátkodobé a dlouhodobé dluhopisy Účtují se ve skupině 26, 52 a 53. Prodejem vlastních cenných papírů si banka opatřuje zdroje ke krytí krátkodobých a dlouhodobých úvěrů. Profity do zisku jsou z těchto cenných papírů záporné, neboť banka musí za jejich prodej zaplatit odměnu ve formě úroku, přitom po uplynutí sjednané doby kupujícímu proplatit dříve prodaný cenný papír. Z čeho tedy plyne rentabilita prodeje vlastních cenných papírů. Jednoznačně z tzv. čisté úrokové marže, kde výše úroků z úvěrů značně převyšuje úroky z půjček, jako jsou nejen depozita, ale i prodeje cenných papírů. 1. Příklad: Účtování vlastních krátkodobých dluhopisů s diskontní sazbou: 1) prodej dluhopisů v hotovosti za 1 milion Kč. MD – 11 – Pokladna DAL - 26 – Ostatní dluhopisy 2) vyúčtování diskontu v hodnotě 100 tisíc Kč do nominální hodnoty dluhopisu 1100 tisíc Kč MD – 26- Analytický účet pro úrok DAL – 26 - Ostatní dluhopisy 3) závazek z daně z úroků (15 % - tj. 15 tisíc Kč) MD – 11 – Pokladna

27


1148-0. JÍLEK, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2005. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2005. 588 s. ISBN 80-247-1237-7.

34

DAL – 34 – zúčtování se státním rozpočtem 4) zúčtování nákladového úroku (100 tisíc Kč) MD – 61 Náklady na úroky DAL – 26 – analytický účet pro úrok 5) Úhrada nominální ceny dluhopisu klientovi snížená o daň z úroků MD – 26 – Ostatní dluhopisy DAL – 11 – Pokladna 6) Odvod daně finančnímu úřadu MD – 34 – zúčtování se státním rozpočtem DAL – 12 – účty peněžních rezerv u ČNB28 11 Pokladna 1)

1 000 000 5)

3)

15 000

26 Ostatní dluhopisy

1 100 000

12 Účty peněžních rezerv u ČNB 6)

2)

100 000 1)

1 000 000

5)

1 100 000 2)

100 000

4)

100 000

34 Zúčtování se státním rozpočtem

15 000

6)

15 000 3)

15 000

61 Náklady na úroky z cen. papírů 4)

100 000

2. Příklad: Účtování vlastních krátkodobých dluhopisů s úrokovou sazbou: 1) prodej dluhopisů v hotovosti za 1 milion Kč. MD – 11 – Pokladna Dal – 26 – Ostatní dluhopisy 2) naběhlý úrokový výnos v hodnotě 100 tisíc Kč. MD – 61 – Náklady na úrok Dal – 26 – Analytický účet pro úrok 28

JÍLEK, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2005. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2005. 588 s. ISBN 80-247-

1237-7.

35

3) závazek z daně z úroků (15 % - tj. 15 tisíc Kč) MD – 26 – Analytický účet pro úrok Dal – 34 – Zúčtování se státním rozpočtem 4) výplata splatných úroků snížena o daň z příjmů MD – 26 – Analytický účet pro úrok Dal – 11 – Pokladna 5) úhrada nominální hodnoty dluhopisu klientovi MD – 26 – Ostatní dluhopisy Dal – 11 – Pokladna 6) odvod daně finančnímu úřadu MD – 34 – Zúčtování se stáním rozpočtem Dal – 12 – Účty peněžních rezerv u ČNB29 11 Pokladna 1)

26 Ostatní dluhopisy

1 000 000 4)

85 000

5)

1 100 000

5)

12 Účty peněžních rezerv u ČNB 6)

2)

1 000 000


15 000

61 Náklady na úroky z cen. papírů

1 000 000 1)

6)

15 000 3)

15 000

26 Ostatní dluhopisy (analytický účet pro úrok)

100 000

3)

15 000

4)

85 000

2)

100 000

3. Příklad: Účtování dlouhodobých cenných papírů 1) vydání kuponových dluhopisů se splatností na 3 roky v nominální hodnotě 2 miliony Kč – kupon8 %, splatný ročně MD – 12 – Peněžní rezervy u ČNB Dal – 52 – Emitované kuponové dluhopisy 29


1237-7.

36

2) úrok z dluhopisu za 1 rok 160 tisíc Kč MD – 61 – Náklady na úroky Dal – 52 – Analytický účet pro kupony 3) daň z úroků (15 % - 24 tisíc Kč) MD – 52 – Analytický účet pro kupony Dal – 34 – Zúčtování se státním rozpočtem 4) výplata kuponů snížená o daň (24 tisíc) MD – 52 – Analytický účet pro kupony Dal – 12 – Peněžní rezervy v ČNB 5) odvod daně finančnímu úřadu (24 tisíc Kč) MD – 34 – Zúčtování se státním rozpočtem Dal – 12 – Účty peněžních rezerv v ČNB30 12 Účty peněžních rezerv u ČNB 1)

2 000 000 4)

136 000

5)

24 000

52 Emitované kupónové dluhopisy 1)

2 000 000

52 Emit. kup. dluhopisy (analytický účet pro kupony)


3)

5)

24 000 2)

4)

160 000

24 000 3)

24 000

136 000

61 Náklady na úroky z cen. papírů 2)

160 000

5.2 Emitované akcie Slouží zejména k zajištění základního kapitálu, majitel akcie disponuje právem podílet se na řízení akciové společnosti, právem zúčastnit se valné hromady a zejména právem na majetek.

30


1237-7.

37

Proměnit akcie na peníze může akcionář pouze na sekundárním trhu, v žádném případě nemůže akcionář od akciové společnosti požadovat vrácení podílu. Jak již bylo dříve zmíněno, burza cenných papírů je v České republice poznamenaná nízkou účastí akcionářů. Jedním z největších obchodníků je Komerční banka. I tak její akcie doznaly velké turbulence, kdy například rok 2008 byl uzavřen na ceně 2970 Kč za akcii a výnos prostřednictvím dividendy činil 180 Kč na akcii. V současné době dosahuje hodnota akcie +4000 Kč, dividenda je upravena s ohledem k potřebě navýšení kapitálu k nižším hodnotám. 31

5.3 Příklad účtování dluhových vlastních akcií Prodej akcie za 200 v rozvaze MD – 37 – Zúčtování s trhem cenných papírů Dal – 36 – Realizovatelné akcie Zahrnutí oceňovacích rozdílů z přecenění akcie - 20 do nákladů MD – 61 – Ztráty z operací s cennými papíry Dal – 56 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Zahrnutí poplatků z prodeje akcie 20 do nákladů MD – 61 – Náklady na poplatky a provize Dal – 37 – Zúčtování s trhem cenných papírů Vypořádání peněžních prostředků 200 v rozvaze MD – 13 – Běžné účty Dal – 37 – Zúčtování s trhem cenných papírů Vypořádání poplatků 10 za dané období MD – 37 – Zúčtování s trhem cenných papírů D – 13 – Běžné účty 13 Běžné účty 4)

31

200 5)

37 Zúčtování s trhem cenných papírů 10

1)

200

3)

20

5)

10

4)

200



38

56 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku 36 Realizovatelné akcie 1)

a závazků

200

2)

20

61 Ztráty z operací s cennými papíry

61 Náklady na poplatky a provize

2)

3)

20

20

5.4 Navýšení základního kapitálu O základním kapitálu i emisním ážiu banky se účtuje v účtové skupině 56 od okamžiku zapsání základního kapitálu do obchodního rejstříku. Do té doby banky vykazují závazky vůči akcionářům a účtují je v účtové skupině 37. 32 1. Úpis akcií s ážiem MD – 37 – Pohledávky za akcionáři Dal – 37 – Závazky vůči akcionářům 2. Splacení upsaných akcií s ážiem MD – 12 – Účty peněžních rezerv u centrální banky 13 – Běžné účty Dal – 37 – Pohledávky za akcionáři 3. Zapsání zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku MD – 37 – Závazky vůči akcionářům Dal – 56 – Základní kapitál Dal – 56 – Emisní ážio 13 Běžné účty,12 Účty peněžních rez. u CNB 2)

32

37 Závazky vůči akcionářům

130

3)

130

1)

130



39

37 Pohledávky za akcionáři 1)

130

2)

130

3)

30

56 Základní kapitál 3)

100

56 Emisní ážio

Dividenda připadající na vlastní akcii je přímo zachycena proti kapitálu. Rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vlastních akcií a pořizovací cenou při snížení základního kapitálu se zúčtuje jako zvýšení či snížení emisního ážia. Stejně tak při prodeji vlastních akcií se rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou účtuje k okamžiku sjednání prodeje jako zvýšení nebo snížení emisního ážia nebo snížení rezervního fondu. Při bezhotovostním předání vlastních akcií se pořizovací cena zúčtuje jako snížení emisního ážia nebo rezervního fondu. V případě, že banka nevykazuje emisní ážio, vytváří rezervní fond k zúčtování eventuální ztráty z operací s vlastními akciemi. Pokud banka zvyšuje počet svých akcií, dochází automaticky ke snížení tohoto majetku na jednu akcii. To platí i o zisku a dividendě. Akcionáři se mohou tomuto stavu vyhnout prostřednictvím emisního ážia, které představuje rozdíl mezi nominální hodnotou akcie a její emisní hodnotou. 33 Příklad: Základní kapitál (1 tisíc akcií v nominální hodnotě 2 tisíce Kč)

2 mil. Kč

nerozdělený zisk

1 mil. Kč

další emise akcií (500 kusů akcií á 2 tisíce Kč)

1 mil. Kč

Celkem (1500 kusů akcií + nerozdělený zisk)

4 mil. Kč

4 mil. Kč : 1500 akcií = 2 666 Kč Akcionáři by tak ztratily na jedné akci 334 Korun. Pro nového akcionáře by však šlo o výnos ve výši 666 Kč, neboť by hodnota jedné akcie byla stanovena na nominální hodnotě dvou tisíc korun. 33



40

Jestliže by dosavadní akcionáři při stanovení hodnoty akcie použili emisní ážio, získal by nový akcionář za jeden milion korun pouze 333 akcií. Banka by měla využít zájmu investora a prodat mu akcie v emisní hodnotě tří tisíc Kč. Emisní ážio by tak činilo 1 tis. Kč na nově vydanou akcii.

6. Aplikace obsahu předchozích kapitol ve vzorku tří obchodních bank Posuzovat vlastní cenné papíry v pasivech banky jako samostatný produkt nemá valnou vypovídací schopnost. Pouze v provázanosti s dalšími produkty lze získat dostatečně transparentní pohled na hospodaření banky a řízení aktiv a pasiv managementem. Jako zjednodušení jsem si zvolil vztah mezi úvěry v aktivech a depozity s cennými papíry v pasivech. Z takto provedené prezentace vychází, že poslední dvě skupiny produktů mají negativní vliv na tvorbu zisku. Toto negativum jednoznačně vychází z povinnosti dlužníka platit za tyto zdroje úroky, naopak z pohledu věřitele jde o cenu přijatou za dočasně poskytnutý kapitál, který po uplynutí sjednaného času musí být vrácen. Na druhé straně výše poskytnutých úvěrů a jejich struktura, determinovaná časovým hlediskem, je rozhodující položkou, která zisk vytváří. Aby banka mohla úvěry poskytovat a stále je zvyšovat, potřebuje zdrojové krytí, s největším podílem vkladů a již zmiňovaných emitovaných cenných papírů ve formě akcií, podílových listů, dluhopisů apod. Cena těchto pasiv je vždy nižší než úrok inkasovaný za poskytnuté úvěry a přímo souvisí s poptávkou a nabídkou peněz na trhu. 34 K ozřejmění jednotlivých výše uvedených souvislostí jsem použil výsledky tří obchodních bank k 31.12 2010, které z hlediska svých aktiv a pasiv, vlastního a cizího kapitálu, zisku, počtu pracovníků a prodejních míst jsou částečně srovnatelné. Nesrovnatelné jsou naopak stavy cenných papírů do splatnosti a dluhových cenných papírů, které se u všech tří bank výrazně rozcházejí.

34

Raiffeisen bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva RB. Dostupné z WWW:

http://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-10-cz.pdf GE money bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva GE výroční zprava. Dostupné z WWW:http://www.gemoney.cz/documents/cz/press/GE_VZ_CJ_2010_14.pdf

41

6.1 GE Money bank Akcionáři banky GE Capital international holding corporation se 100 % podílem kapitálu ve výši 510 milionu Kč (510 akcií za 1 milion Kč) počet pracovníků

3396

počet obchodních míst

246

kapitálová přiměřenost

14,7 %

úvěry celkem

118,8 miliard Kč

vklady celkem

110,2 miliard Kč

poměr úvěry/vklady

107,8 %

dluhové cenné papíry (P)

0,751 miliard Kč

cenné papíry do splatnosti (A)

11,093 miliard Kč

základní kapitál

0,510 miliard Kč

emisní ážio

4,702 miliard Kč

nerozdělený zisk

17,362 miliard Kč

zisk za účetní období

3,212 miliard Kč35

6.2 Raiffeisen bank akcionáři banky Raiffeisenlandes bank wien AG (157 536 akcií v nominální hodnotě 10 tisíc Kč)

24 %

RB Prag beteiligungs GMBH (164 100 akcií v nominální hodnotě 10 tisíc Kč)

25 %

Raiffeisen Bank international AG

35

(334 764 akcií v nominální hodnotě 10 tisíc Kč)

51 %

počet pracovníků

2836


105


10,49 %

úvěry celkem

152,6 miliard Kč

GE money bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva GE výroční zprava. Dostupné z

WWW:http://www.gemoney.cz/documents/cz/press/GE_VZ_CJ_2010_14.pdf

42

vklady celkem

146,6 miliard Kč


104,1 %

cenné papíry držené do splatnosti (A)

14,665 miliard Kč

emitované dluhové cenné papíry (P)

15,671 miliard Kč

základní kapitál

6,564 miliard Kč

nerozdělený zisk

5,003 miliard Kč


1,822 miliard Kč

36

6.3 UniCredit bank akcionáři banky UniCredit bank Austria AG, Vídeň se 100 % podílem kapitálu ve výši 7,325 milionu Kč a s emisním ážiem 3,481 miliard Kč (akcie po 16 320 00 Kč – 100, po 13 325 00 Kč – 200, po 10 000 Kč – 294 000, po 7 771 600 kč - 10) počet pracovníků

1682


63


14,12 %

úvěry celkem

172,1 miliard Kč

vklady celkem

174,4 miliard Kč


98,7 %

cenné papíry držené do splatnosti (A)

42,5 miliard Kč

emitované dluhové cenné papíry (P)

24,5 miliard Kč

základní kapitál

7,325 miliard Kč

nerozdělený zisk

3,481 miliard Kč


3,002 miliard Kč

6.4 Analýza vybraných položek aktiv a pasiv Cílem každé hospodářské organizace je co nejkvalitnější uspokojování potřeb svých klientů a završení této činnosti v souhrnném ukazateli efektivity zisku. V bankovním sektoru 36

Raiffeisen bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva RB. Dostupné z WWW:

http://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-10-cz.pdf UniCredit bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva UCB výroční zprava. Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/download/vyrocni-zpravy/VZ_UCB-2010.pdf

43

je zisk odvislý zejména od výše poskytnutých úvěrů a samozřejmě jejich časové struktury. Z tohoto pohledu vychází poměr zisk/úvěry 2,7 % nejlépe v G.M.B a nejhůře v Raiffeisen bank 1,45 %. Rovněž tak poměr úvěrů vůči vkladům je vysoký u G.M.B 107,8 % a Raiffeisen bank 104,1 %. U UniCredit bank je opačná situace, neboť poměr úvěry/vklady dosahuje 98,7 %, přesto takto vysoký stav depozit nedokázal pokrýt souhrnnou položku úvěry + cenné papíry držené do splatnosti (42,5 mld. Kč) Určitou disproporci v krytí aktiv proto banka vyrovnává m.j. dluhovými cennými papíry s podílem 12,5 %. Ve struktuře připadá největší část dluhových cenných papírů na: hypoteční zástavní listy

18 992 milionu Kč

dluhopisy

3 104 milionu Kč

bezkupónové dluhopisy

2 219 milionu Kč

jiné emitované dluhové C.P.

142 milionu Kč

U G.M.B je třeba si povšimnout nízkého podílu minoritních cenných papírů v pasivech. Podíváme-li se na poměr úvěry/vklady, který je u této banky nejvyšší, je patrné, že nízký podíl cenných papírů z hlediska zdrojů je nahrazen nerozděleným ziskem ve výši 17,4 mld. Kč. Při samotném srovnání roku 2010/2009 dochází u všech tří bank k odklonu od emitovaných cenných papírů ve prospěch depozit v důsledku zpomalení ekonomického růstu a následné nedůvěry klientů v cenné papíry. 37 Při zkoumání některých dalších ukazatelů je třeba vyzvednout velice dobré výsledky v kapitálové přiměřenosti, pohybující se u G.M.B na 14,7 %, u UniCredit bank na 14,1 % a stále ještě vyhovujících 10,5 % u Raiffeisen bank. Jako zajímavost je možné uvést, že všechny tři banky, které se z hlediska velikost řadí do prvé osmičky bank s největším klientským a produktovým potencionálem, neobchodují se svými akciemi na veřejném trhu.

37


80-7179-462-7. Raiffeisen bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva RB. Dostupné z WWW: http://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-10-cz.pdf

44

6.5 Úroveň vlivu depozit a cenných papírů na zisk banky Úkolem managementu bank není jenom řídit strukturu úvěrů z hlediska jejich výnosovosti a návratnosti, ale i řídit a ovlivňovat nakupované zdroje aby ve vztahu k úvěrům se stabilizovaly. Nejdříve banky pasivně čekaly na komitenty, kteří jím svěřili své vklady. Rovněž banky s přebytkem zdrojů je ukládaly u druhých bank. V současné době se banky obracejí na finanční trhy s širokou nabídkou při umisťování volných peněž, takže iniciativa přešla od komitentů na nakupující, tj. banky. Metody této změny spočívají v široké diferenciaci nabízeného sortimentu, tak v jeho různorodém úročení. Už nejde jen o nákup vkladu depozit, ale o nakupování půjček ve formě cenných papírů jako jsou dluhopisy, depozitní certifikáty, bankovní směnky vlastní apod. Banky za odkup těchto produktů vyplácí vyšší úrok než je současná úroková sazba u úsporných vkladů nebo u vkladů s výpovědní lhůtou. Tento trend vychází zejména z vyšší stability zdrojů, které jsou nevypověditelné před termínem splatnosti. U termínovaných depozit tato úplná stabilita chybí, neboť vklad může být při současném trestním úroku v předstihu vyplacen. Nejméně vhodné krytí úvěrů představují vklady na požádání. I zde je však možné využít jejich potencionál. Tyto vklady zachovávají u každé banky trvalý konstantní stav, který vychází z pravidelných výběrů a úložek, takže jde o tzv. stálé pasivum. Výhoda stability cenných papírů v pasivech je do značné míry negována jejich nízkým přínosem do zisku. Čistá úroková marže je nižší právě v důsledku pro komitenta příznivějších úrokových sazeb vůči vkladům. Například komerční banka preferuje získávání zdrojů formou depozit před emitovanými cennými papíry. Jejich podíl na závazcích vůči klientům a bankám dosáhl v roce 2010 pouze 3,23 % a v roce 2009 dokonce 3,18 %.38 Na druhé straně s akciemi komerční banky, jako jediné české banky se obchoduje na burze. Zisk připadající akcionářům na jednu akcii dosáhl v roce 2009 289,6 Kč. Valná hromada schválila výplatu dividend za tentýž rok 170,0 Kč před zdaněním, což při ceně akcie cca 4 tisíce Kč neslo pro majitele úrok 4,25% (úrok z depozit na 1 rok se v průměru pohyboval na 1 – 1,5%) 38



45

6.6 Zdroje krytí aktiv u velkých a malých bank Emisí cenných papírů se zabývají zejména velké banky. Přestože v průběhu roku 2011 došlo k určité degresi v jejich umisťování na kapitálovém trhu, představují stále patrný zdroj krytí (zejména hypoteční zástavní listy) poskytnutých úvěrů. Tento zdroj se však částečně zužuje v důsledku určité nedůvěry klientů v cenné papíry a jejich odklony k termínovaným vkladům. Zanedbatelným vlivem zřejmě není ani emise státních dluhopisů, které zaštítěné státem dávají záruku jejich splacení (stát může například zvýšit daně, z kterých splatí své závazky). Odklon na spořící a terminované vklady se nejvíce projevuje u malých bank. Tento trend jednoznačně vychází z výše úrokových sazeb, které jsou o řad vyšší než ve velkých bankách. Například Equa Bank nabízí vklad na 6 měsíců za 3 % ročně a na 1 rok za 3,25 %. Odezva na tuto nabídku byla opravdu velká a klienti díky ní na termínovaných vkladech během několika měsíců uložili miliardu korun. Určité varování pro vkladatele je však sankce ve výši 2 % z jistiny při předčasném výběru. Obdobnou nabídku vysokých úrokových sazeb dává i banka Zuno (3 % za roční vklad) Wüstenrot (2,8 %) a J&T Banka dokonce 3,1 % a u dvouletého vkladu 3,8 %. Tady je však podmínka minimální úložka 500 000 Kč. Ve všech případech je možné termínovaný vklad ovládat s pomocí internetového bankovnictví nebo osobně s využitím další poradenské služby přímo na pobočce banky. Pro klienty z hlediska jejich jistoty, související s návratností vkladu, je i pojištění vkladu do výše 100 tis. EUR z vložené částky. S obdobnými úrokovými sazbami je možné se setkat i u družstevních spořitelen (například spořitelna Kreditas poskytuje úrok 4,3 % na 4letou úložku). Zde bych ale uplatnil určitou obavu s vývojem klasifikovaných úvěrů, které jsou o polovinu horší než u bank. 39

7. Závěr Cenné papíry v pasivech se primárně nepodílí na tvorbě zisku, ale až zprostředkované přes jimi vytvořené zdroje použité zejména ke krytí poskytnutých úvěrů. Držitelé těchto cenných 39



46

papírů českých bank si mohou být jisti, že s ohledem k úrovni kapitálu a celkové likviditě bankovního sektoru, návratností uložené investice navýšené o sjednaný úrok či jinou odměnu. Je pravda, že výnosy pro klientelu mají v poslední době určitou sestupnou tendenci, která přímo souvisí s probíhající finanční krizí v Eurozóně. Tento stav se však neodráží jen v odměně za odkup dluhopisu, depozitního certifikátu, směnky, hypotečních zástavních listů, ale i v úrovni sazeb z depozit, repo sazbě České národní banky, úvěrů a hypotečních úvěrů s přímým dopadem na klesající zisky bank. Rovněž dříve nejziskovější otevřené podílové fondy zaznamenaly výraznou ziskovou degresi a vyvolaly odklon investorů k termínovaným a úsporným vkladům, a to i s ohledem k větší jistotě návratnosti investice. Český bankovní sektor je však stabilní. V návaznosti na provedené zátěžové testy České národní banky v září 2011 by vybavenost celého odvětví zůstala nad 8 % regulatorním minimem. Přitom Česká národní banka vycházela z negativního vývoje domácí a zahraniční ekonomiky a úplného odpisu dluhů vůči pěti problematickým zemím Evropské unie. Kapitálová přiměřenost se pohybuje nad zmíněnými 8 %, a neklesá ani pod 11 %. Některé banky by však musely svůj kapitál doplnit, aby splnily kriterium kapitálové přiměřenosti. Podle výpočtů České národní banky by se jednalo o několik bank a navýšení kapitálu by představovalo 13,6 miliard Kč, což je z hlediska celého bankovního sektoru zanedbatelná částka. Rakouské banky budou podle jejich centrální banky nuceny posílit vlastní kapitál až na nejméně 9 % od ledna 2013. Týkat se to bude Erste bank, která je majitelem České spořitelny, dále Raiffeisen bank international a bank Austria z italské skupiny UniCredit bank. Všechny tři dcery těchto bank, sídlící v České republice, se s tímto záměrem již v roce 2010 plně vyrovnaly. Odliv peněz z českých bank do mateřských zahraničních bankovních společností, které jsou v současné době nejvíce postižené krizí v Eurozóně (například matce KB, Societe Générale, již ve třetím čtvrtletí 2011 klesl zisk v meziročním srovnání o 30,6 % - 15,6 miliard Kč, neboť byla nucena odepsat 60 % hodnoty řeckých dluhopisů), nehrozí. Podíl investičního portfolia tuzemských bank vůči jejich matkám činí 13 až 14 % a je dlouhodobě pod 25 % limitem. Česká národní banka, která tento ukazatel nejen sleduje, ale kontroluje i úroveň výplat dividend. Celkově je možné vyjádřit uspokojení nad úrovní českého finančního trhu, zejména pak bankovního sektoru.

47

Ten je relativně zdravý, ziskový, dobře kapitálově vybavený a disponuje tradičně vysokou likviditou. Většinu angažovanosti bank tvoří vklady. Na samý závěr lze vyslovit přesvědčení, že i kdyby mateřské banky největších tuzemských bank (SG, AB.KBC), kterými jsou KB, Česká spořitelna a Obchodní banka, zkrachovaly, čeští klienti by to prakticky ani nepocítili. Tento optimismus jednoznačně vychází ze skutečnosti, že fungování a majetek tuzemských bank je přísně oddělen od fungování a majetku zahraničních mateřských bank, nehledě k tomu, že jsou plně samostatnými dcerami zahraničních bankovních skupin a fungují podle českého práva.

48

Seznam použité literatury: HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN 80-7179-681-6. POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-4. LIŠKA, V. et al. Kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 195 s. ISBN 80-7265-014-9. HARTLOVÁ, V. et al. Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 199 s. ISBN 80-7168-900-9. JANASOVÁ, M. Účetnictví bank v ČR. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2006. 113 s. ISBN 80-248-1148-0. POLOUČEK, S. a kol. Bankovnictví. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006. xvii, 716 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-462-7. JÍLEK, J. Účetnictví bank a finančních institucí 2005. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2005. 588 s. ISBN 80-247-1237-7.

Seznam internetových zdrojů: Komercni banka [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva KB. Dostupné z WWW: http://kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2010-vyrocnizprava.pdf?4cb0a8b0e6f12ecefd4e7d52352577b9 Raiffeisen bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva RB. Dostupné z WWW: http://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-10-cz.pdf GE money bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva GE výroční zprava. Dostupné z WWW:http://www.gemoney.cz/documents/cz/press/GE_VZ_CJ_2010_14.pdf UniCredit bank [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Výroční zpráva UCB výroční zprava. Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/download/vyrocni-zpravy/VZ_UCB-2010.pdf

49

Cenné papíry v pasivech banky

Recommend Documents