Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení Evropy k hospodářskému oživení je třeba kolektivního a koordinovaného úsilí na evropské úrovni.
Jaká je stávající situace v oblasti investic? Nejnovější ekonomické prognózy Evropské komise ukázaly, že nedostatečné investice vedly ke křehkému oživení po hospodářské krizi v EU, tím spíše platí totéž v eurozóně. Zatímco hrubý domácí produkt (HDP) a soukromá spotřeba v EU byly ve druhém čtvrtletí roku 2014 přibližně na stejné úrovni jako v roce 2007, celkové investice zaostaly přibližně o 15 % za čísly pro rok 2007. V některých členských státech je pokles v oblasti investic dokonce ještě dramatičtější.
Reálná tvorba hrubého fixního kapitálu na členský stát Index 2007 = 100 Členské státy s největším poklesem investic Například Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko
Ostatní vybrané členské státy Například Belgie, Finsko, Německo, Nizozemsko, Spojené království
Mělčí recese s dvojitým dnem (kromě Spojeného království)
Přetrvávající hluboký pokles
Oproti vrcholu v roce 2007 investice poklesly o přibližně 430 miliard EUR. Pět členských států (Francie, Spojené království, Řecko, Itálie a Španělsko) představuje přibližně 75 % poklesu v důsledku rozměru jejich ekonomiky nebo obrovského rozsahu poklesu investic nebo obojího.
V roce 2013 investice představovaly 19,3 % HDP, čili byly přibližně 2 procentní body pod dlouhodobým průměrem (kromě let konjunkturálních výkyvů). To znamená, že stávající úrovně investic v EU jsou 230 až 370 miliard EUR pod historickou normou. Reálná tvorba hrubého fixního kapitálu – Vypozorovaný trend vs. „udržitelná“ úroveň EU-28, v cenách z roku 2013, v miliardách eur Odstup za rok 2013 oproti udržitelné míře „Udržitelná“ úroveň tvorby hrubého fixního kapitálu za předpokládaného
Proč je nedostatek investic problémem? V krátkodobém horizontu nedostatečné investice zpomalují hospodářské oživení. Zdá se, že oživení EU stagnuje ve srovnání s ostatními velkými ekonomikami i s oživením po předchozí recesi v Evropě (mezi roky 1993 a 1997).
Reálný HDP na obyvatele – Evropská unie vs. USA Index 2007 = 100 Eurozóna (13 zemí) Oživení po předchozí recesi z let 1993–97* USA EU–28 eurozóna (18 zemí) Kumulativní ztráta ve výši cca 1 700 EUR v příjmech/HDP
Největší podíl v propadu HDP mezi lety 2007 a 2013 připadá na pokles investic. V zájmu udržení kroku s tempem investic v USA by EU bývala měla investovat dalších 540 miliard EUR v letech 2012–2013. V dlouhodobějším horizontu má nedostatek investic nepříznivé dopady na růst a konkurenceschopnost. Nedostatečné investice v eurozóně mají značný dopad na kapitál, což brzdí růstový potenciál Evropy, produktivitu, úroveň zaměstnanosti a vytváření pracovních míst.
Proč se investice nezvedají? Hlavním důvodem pro přetrvávající nedostatečné investice je nízká důvěra investorů. Tato nejistota pramení z nízkých očekávání ohledně poptávky po zboží a službách, roztříštěnosti finančních trhů a z nedostatku dostatku kapacity snášet riziko, která je nutná pro katalyzaci investic. Vzhledem k nejistotě co do hospodářského a politického vývoje a přetrvávajícím vysokým mírám zadluženosti v ekonomice EU a jejich dopadu na úvěrové riziko byl v členských státech, které byly krizí zasaženy nejvíce, obtížný přístup k financování, zejména pro rizikovější projekty s dlouhodobým financováním, společnosti se střední tržní kapitalizací a malé a střední podniky. Schopnost systému nést riziko je snížena omezeným fiskálním manévrovacím prostorem a omezením bankovního financování. V této souvislosti je nejlepším využitím veřejných peněz posilování schopnosti nést riziko v zájmu znovuspuštění soukromých investic.
Proč prostě nezvýšit rozpočet EU? Poskytnout více peněz z rozpočtu EU není zázračným řešením. Opomíjí také politickou realitu relativně malé velikosti rozpočtu EU (180 miliard EU ročně, tj. přibližně 1 % HND EU), což je výsledkem velmi složitých jednání mezi orgány EU. Rozpočet EU má v rámci svých stávajících rozpětí/limitů hrát významnou úlohu jako katalyzátor pro soukromé investice, to však musí být doplněno dalšími zdroji financování a regulačními změnami, které pomohou vytvořit správné investiční klima.
„Tištěním peněz“ ani novým zadlužením se tento problém nevyřeší. Ve skutečnosti je v současné době ve finančních institucích i podnicích dostatek likvidity (na rozdíl od roku 2011), avšak problém spočívá v tom, že veškerá tato likvidita není produktivně využívána. Právě toto má investiční plán napravit a to vyžaduje současná opatření na několika frontách.
Jaké je řešení? Odpovídající úrovně zdrojů jsou dostupné a je třeba mobilizovat je v celé EU na podporu investic. Neexistuje žádná jednotná, jednoduchá odpověď, žádné „tlačítko pro růst“, které by bylo možno použít, ani univerzální řešení použitelné pro všechny případy. Komise stanoví přístup založený na třech pilířích: strukturální reformy, aby se Evropa vydala na novou cestu růstu; fiskální odpovědnost, aby se ozdravily veřejné finance a upevnila finanční stabilita; a investice k nastartování růstu a k jeho udržení. Priority hospodářské politiky: Tři pilíře
Investiční plán pro Evropu je založen na třech prvcích, které se vzájemně posilují. Zaprvé mobilizovat zdroje pro financování investic tak, aby se dodalo minimálně 315 miliard EUR na dodatečné investice v následujících třech letech a lépe se využily veřejné peníze k přilákání soukromých investorů. Zadruhé zajistit, aby tyto finance navíc přispívaly k růstu způsoby, které odpovídají každému odvětví a zeměpisné situaci. A za třetí přijmout opatření na zlepšení investičního prostředí v Evropě, a tím vyvolat dominový efekt.
Investiční plán pro Evropu: Tři prvky
Investiční plán pro Evropu má tři cíle: poskytnout další palivo hospodářskému oživení EU a zvrátit pokles investic; učinit rozhodující krok směrem ke splnění dlouhodobých potřeb naší ekonomiky zvýšením konkurenceschopnosti ve strategických oblastech a posílit evropský rozměr naší znalosti, našeho lidského kapitálu a fyzické infrastruktury a propojení, která jsou zásadní pro náš jednotný trh. Podle odhadů Evropské komise má investiční plán potenciál přidat 330 až 410 miliard EUR k HDP EU a vytvořit 1 až 1,3 milionu nových pracovních míst v nadcházejících třech letech.
