Únor 2016 21. vlna
Informace o projektu
Základní informace Zadavatel výzkumu
Česká televize
Realizátor výzkumu
TNS Aisa
Termín sběru dat
20. 2. až 26. 2. 2016
Způsob sběru dat
CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek.
Počet respondentů
1200
Vážení
Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či
preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Statistická chyba
± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných xxx ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných ± 2,8 p.b. v případě, že názor zastává 50 % dotázaných ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 75 % dotázaných ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 95 % dotázaných
Statistická chyba volebního modelu
u jednotlivých stran v rozmezí ± 1,0 p.b. až ± 3,0 p.b.
3
Struktura váženého datového souboru
Pohlaví
Věk
Vzdělání
Velikost místa bydliště
Kraj
4
Muži Ženy 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola
48,6 % 51,4 % 17,4 28,9 23,5 30,2
% % % %
46,5 % 34,9 % 18,6 %
Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Hlavní město Praha
17,0 21,8 18,3 18,2 12,5 12,2
% % % % % %
Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj
12,2 12,2 2,8 5,5 6,0 7,7 4,9 4,2 5,2 11,2 11,6 4,8 5,6 6,1
% % % % % % % % % % % % % %
Shrnutí výsledků
Shrnutí výsledků Mezi nejsilnější politické subjekty patří dlouhodobě ANO a ČSSD. I přes pokles svých preferencí zůstává, podle únorového volebního modelu roku 2016, hnutí ANO se ziskem 27 % na prvním místě v pořadí stran. Druhé místo s odstupem 10 p.b. obsadila tradičně ČSSD. Oproti lednu si však také pohoršila. Na třetí pozici se vrátila KSČM, která si naopak oproti poslednímu měření připsala 2,5 p.b. a přeskočila tak ODS, která část preferencí ztratila. Poslední 2 strany, které by se v současné době dostaly do PS PČR jsou TOP 09 a KDU-ČSL. Únorový volební model s sebou přinesl posílení především menších stran jako je Úsvit nebo Zelení. Ochota jít k volbám se pohybuje na svém dlouhodobém průměru. Aktuální ochota jít k volbám dosahuje 68 %, což je srovnatelný výsledek s lednovým zjištěním. Rostoucí trend, který byl patrný od dubna 2015 se zřejmě již zastavil.
Podle únorového šetření je méně lidí spokojeno jak s vládou, tak s celkovou politickou situací. S politickou situací je nyní spokojeno 31 % občanů ČR, což je významný pokles spokojenosti o 5 p.b. oproti situaci ze začátku tohoto roku. I přes tento pokles se z dlouhodobého pohledu zdá, že podíl občanů spokojených s politickou situací, byť s drobnými výkyvy, pozvolna stoupá. To, zda aktuálně zaznamenaný pokles předznamenává nový trend, nebo zda se jedná jen o další výkyv se ukáže v následujících měřeních. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě je v dlouhodobém pohledu spíše stabilní. Avšak i zde odhaluje únorové šetření významný pokles. Aktuálně naměřená hodnota 39 % se pohybuje mírně pod dlouhodobým průměrem. Nejvíce se občané ČR zajímají o uprchlíky a Islámský stát. Studie Trendy Česka v únoru zjišťovala, o jaká z nabízených témat se občané ČR zajímají. Ukázalo se, že až 4/5 dotázaných se zajímá o uprchlíky nebo Islámský stát. 62 % se pak zajímalo o dění na Ukrajině nebo o možný odchod Velké Británie z EU. V souvislosti s děním na Ukrajině nás dále zajímalo, zda občané vnímají zlepšení, nebo zhoršení tamější situace v porovnání s tou před rokem. O tom, že je situace lepší je přesvědčeno 40 % dotázaných. Jako horší vnímá současnou situaci 31 % respondentů. Detailněji jsme se také věnovali tomu, odkud lidé čerpají informace o situaci uprchlíků. Pro 45 % občanů je zde hlavním zdrojem informací televize, pro dalších 31 % pak zpravodajství na internetu. Další zdroje jsou zastoupeny jen minoritně. O tom, že informace, které se k nim dostávají jsou objektivní, je obecně přesvědčeno 46 % populace. Přičemž platí, že lidé považují za objektivnější zdroj televizi, než internetové zpravodajství (80 % těch, co využívají televizi jako hlavní zdroj, hodnotí informace, které se k nim dostávají jako objektivní; v případě internetového zpravodajství je to pouze 33 %). V rámci šetření nás také zajímalo, kdo by měl vzniklou situaci řešit. Nejvíce dotázaných, konkrétně 40 %, se přiklání k nalezení řešení na celosvětové úrovni. Dalších 29 % by preferovalo řešení na úrovni EU. Mnohem méně občanů by se tak přiklánělo k tomu, že by situaci měly řešit státy, ze kterých uprchlíci přicházejí (17 %), nebo naopak státy, kam přicházejí (10 %). Posledním tématem únorové vlny Trendů Česka byl pravicový extremismus. Ten je podle 18 % občanů v ČR velmi rozšířený. Jen asi 5 % se pak domnívá, že naopak není vůbec rozšířený. O tom, že pravicový extremismus s sebou přináší nebezpečí je přesvědčeno až 2/5 respondentů. 45 % jej pak považuje za trochu nebezpečný. Jen necelá desetina dotázaných jej nepovažuje za nebezpečný. Analýza dále ukazuje, že míra nebezpečnosti pravicového extremismu přirozeně souvisí s názorem na míru jeho rozšířenosti. Jinými slovy, čím více se občané domnívají, že je pravicový extremismus rozšířený, tím více jej následně vnímají jako nebezpečný.
6
Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě
Volební model /aktuální měření Únorový volební model s sebou přináší několik významných změn v preferencích jednotlivých politických stran a hnutí. I přesto by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 z nich. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. První dvě příčky zaujímá ANO a ČSSD a to i přesto, že aktuální model ukazuje významný pokles jejich příznivců, shodně o 3 p.b. Významnou ztrátu preferencí si připsala také ODS, která tak opět přepustila třetí pozici KSČM. Ta si ze všech stran a hnutí, které v únorovém modelu překračují hranici 5 %, jako jediná polepšila v počtu svých příznivců, a to konkrétně o 2,5 p.b. Situace je zcela odlišná u menších stran, které se pohybují těsně pod zmíněnou 5% hranicí. Všechny tyto menší strany nebo hnutí zaznamenaly oproti lednu 2016 nárůst preferencí. Nejvíce si polepšily Úsvit-NK a Zelení, a to shodně o 1,5 p.b. Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně. Posun Rozdíl proti Rozdíl proti v pořadí lednu 2016 volbám ANO
27,0 %
ČSSD
17,0 %
KSČM
12,0 %
-3,0
+8,5
-3,0
-3,5
+2,5
-3,0
ODS
8,5 %
-2,0
+1,0
TOP 09
8,5 %
-0,5
-3,5
+0,0
-1,5
KDU-ČSL
5,5 %
Úsvit**
4,5 %
+1,5
-2,5
SPD*
4,0 %
+0,5
-*
Zelení
4,0 %
+1,5
+1,0
+0,5
+0,5
+0,5
-0,5
Piráti Svobodní Ostatní
3,0 % 2,0 % 4,0 %
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 838 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %. * SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5. 2015, předseda Tomio Okamura. ** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie 8
Volební model /vývoj Podíváme-li se na vývoj preferencí, pak z únorového volebního modelu roku 2016 je patrný významný pokles preferencí u tří v současné době parlamentních stran; ANO, ČSSD a ODS. Tento pokles je zajímavý i tím, že v předchozích několika volebních modelech si zmíněné strany spíše připisovaly nárůst svých příznivců. Naopak KSČM zaznamenává zcela opačný vývoj. Aktuální volební model ukazuje příklon voličů k menším stranám a hnutím, které se dlouhodobě v našich modelech pohybují těsně pod hranicí 5 %. Všechny tyto strany si ve svých preferencích polepšily. 40 % V1
35 %
V2 ANO 27,0 %
30 % 25 %
ČSSD 17,0 %
20 % 15 % 10 %
5%
Únor’16
Leden’16
Prosinec’15*
Říjen’15
Listopad’15
Září’15
Srpen’15
Červenec’15*
Květen’15
Červen’15
Duben’15
Březen’15
Únor’15
Leden’15
Prosinec’14*
Říjen’14
Listopad’14
Září’14
Srpen’14
Červenec’14*
Květen’14
Červen’14
Duben’14
Březen’14
Únor’14
0%
KSČM 12,0 % ODS 8,5 % TOP 09 8,5 % KDU-ČSL 5,5 % Úsvit*** 4,5 % SPD** 4,0 % Zelení 4,0 % Piráti 3,0 % Svobodní 2,0 %
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 838 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %. * Trendový odhad (nedotazováno) ** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5. 5. 2015, předseda Tomio Okamura. *** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 9
Volební model /vývoj pravice vs. levice Změny preferencí se také odráží v pohledu na politickou scénu a její hlavní hráče z hlediska pravo-levého rozdělení politického spektra. I přes drobné výkyvy je patrná dlouhodobě stabilní pozice KDU-ČSL. Od září 2015 lze sledovat také stabilní pozici na straně levice. Zde jsou výkyvy v preferencích obou stran vzájemně kompenzovány. K největším výkyvům tak dochází na straně pravice, což je v posledních měřeních dáno zejména změnami preferencí ODS. V tomto výzkumu zahrnujeme pod pravici strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně. 40 %
V1
V2
35 %
Levice 29,0 % (ČSSD, KSČM)
30 %
ANO 27,0 %
25 % 20 %
Pravice 17,0 % (TOP 09, ODS)
15 % 10 %
KDU-ČSL 5,5 %
5%
Únor’16
Leden’16
Prosinec’15*
Říjen’15
Listopad’15
Září’15
Srpen’15
Červenec’15*
Květen’15
Červen’15
Duben’15
Březen’15
Únor’15
Leden’15
Prosinec’14*
Říjen’14
Listopad’14
Září’14
Srpen’14
Červen’14
Červenec’14*
Duben’14
Květen’14
Březen’14
Únor’14
0%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 838 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %. * Trendový odhad (nedotazováno) V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 10
Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že jen asi polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, zbylá čtvrtina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09). U KDU-ČSL pozorujeme pokračující pozvolný nárůst podílu jejího voličského jádra (tedy těch, kteří stranu volili ve volbách v roce 2013), od prudkého poklesu v září 2015 vzrostl tento podíl již o 16 p.b. Nyní tedy podíl dosahuje vyšší hodnoty než v srpnu 2015. Podobný trend se objevuje také u TOP 09. Podíl voličského jádra u menších stran je značně proměnlivý.
Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013 volil někoho jiného nevolil, neví
volil stranu ANO
48
Aktuální volební preference
ČSSD
25 58
KSČM
27 18
65
ODS
9
51
TOP 09
26
15
34
70
KDU-ČSL
24
10
20
74
Úsvit
29
Zelení
28
16
Piráti*
15
22 0%
43
17
67
41
Svobodní *
23
36
32 20%
11
40%
46 60%
80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 838 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 11
Ochota jít k volbám 49 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 19 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti. Oproti poslednímu měření v lednu 2016 nedošlo k významné změně celkové ochoty zúčastnit se voleb (součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“). Nicméně zaznamenali jsme opětovné přeskupení mezi odpověďmi „určitě ano“ a „spíše ano“. Podíl respondentů, kteří by se „určitě“ zúčastnili voleb vzrostl z 45 % na 49 %, zatímco podíl těch, kteří by se voleb zúčastnili jen „spíše“ poklesl z 23 % na 19 %.
Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?
určitě ano
1% spíše ano
18%
spíše ne
49%
13%
určitě ne 19% neví/bez odpovědi
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 12
Ochota jít k volbám / vývoj Ukazuje se, že deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je dlouhodobě poměrně stabilní. Od dubna do listopadu 2015 jsme sice zaznamenávali její pozvolný nárůst, nicméně začátkem roku 2016 došlo k poklesu ochoty jít k volbám o 3 p.b., čímž se hodnota opět více přiblížila svému dlouhodobému průměru. Ani únorové měření z tohoto průměru nijak nevybočuje. Deklarovaná ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR je prezentována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“.
Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano V1
V2
75 % 70 %
65
67 66 62
65 % 60 %
63 64 64 62
59
67 66 68
66 65 65 64 64 63
70
67 68
55 % 50 %
Únor’16
Leden’16
Prosinec’15*
Listopad’15
Říjen’15
Září’15
Srpen’15
Červenec’15*
Červen’15
Květen’15
Duben’15
Březen’15
Únor’15
Leden’15
Prosinec’14*
Listopad’14
Říjen’14
Září’14
Srpen’14
Červenec’14*
Červen’14
Květen’14
Duben’14
Březen’14
Únor’14
45 %
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: * Trendový odhad (nedotazováno) V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014
13
Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky, nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. Oproti poslednímu měření jsme nezaznamenali žádné statisticky významné změny v ochotě jít volit. Indikativně ale poklesla ochota mezi nejmladší věkovou skupinou 18 – 24 let, naopak nárůst je patrný u věkové skupiny 45 – 59 let a také mezi podnikateli.
Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano
spíše ano
spíše ne
Pohlaví
Total
49
muž žena
Věková kategorie
19
21
41 46
45 - 59 let
47 57
15
zaměstnanec(kyně)
21
54
ekonomicky neaktivní
16
48 0%
20%
11
18 40%
60%
2
16
1
25 11 17
48
podnikatel(ka)
19
20 64
1
18
16
55
vysokoškolské
1
22
9
19
maturita
17
17
23
39
1
19
15
19
18
11 15
22
30 - 44 let
základní, vyučen
13 17
44
60 a více let Vzdělání
neví/bez odpovědi
54
18 - 29 let
Ekonomický status
určitě ne
1 14
9
9
13
17
10
20
14
19 80%
1 1
1 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 14
Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran a hnutí, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL a v posledních měřeních také podporovatelé TOP 09. Oproti minulému měření nedošlo ke statisticky významným změnám u žádné ze stran a hnutí. Opětovný nárůst ochoty mezi příznivci ODS je zatím pod hranicí statistické významnosti. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.
Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?
určitě ano
spíše ano
Total
spíše ne
určitě ne
49
ANO
neví/bez odpovědi
19
13
60
ČSSD
28
63
KSČM TOP 09
16
20
62
15
26
12
71
KDU-ČSL
24
73
Úsvit
29
39
Piráti*
7 32 21
67 0%
20%
6 40%
4 11
29
69
Svobodní*
32 14
82
Zelení
5
22
53
SPD
1 12
21
65
ODS
18
60%
10 27
80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 15
Pevnost přesvědčení o volbě O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 40 % voličů, dalších 29 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Přibližně zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 10).
Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...
jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí
je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí
je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi
5%
26%
40%
29%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 884 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 16
Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že voliči jsou ve svých rozhodnutích o volbě dlouhodobě poměrně konzistentní. Drobné výkyvy se pohybují pod hranicí statistické významnosti.
Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...
100% 80% 60%
neví/bez odpovědi je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 1 1 1 1 1 4 6 3 4 5 6 4 5 5 5 4 5 5 7 5 6 7 6 5 5 5 21 24 23 24 25 23 20 25 23 23 28 24 25 24 23 25 24 24 28 25 26 28 30 30 31 32
29 29 34 30
31 25 32 31 27 28
32 31 31 28
33 29
44 39 41 41 43
42 42 42 42
41 42 39 39 41 44
37 38 39 38
36 40
40% 20%
Únor’16
Leden’16
Prosinec’15*
Listopad’15
Říjen’15
Září’15
Srpen’15
Červenec’15*
Červen’15
Květen’15
Duben’15
Březen’15
Únor’15
Leden’15
Prosinec’14*
Listopad’14
Říjen’14
Září’14
Srpen’14
Červenec’14*
Červen'14
Květen’14
Duben’14
Březen’14
Únor’14
0%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 884 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno)
17
Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Podíl nejpevněji přesvědčených voličů mezi lidmi se základním vzděláním/vyučením a mezi lidmi ve věku 30 – 44 let se po svém poklesu v lednu 2016 opětovně navýšil, čímž se jeho hodnota opět přiblížila svému dlouhodobému průměru.
Pohlaví
Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total 40 29 26 5 muž
40
žena
39
Ekonomický status
Vzdělání
Věková kategorie
18 - 29 let
31 27
28
30 - 44 let 45 - 59 let
28
49
základní, vyučen
48
24
27 40%
60%
5 4
4
29
6
38
44
4
7
28
29
20%
20
28
39
39
0%
26
29
36
ekonomicky neaktivní
6
24
29
podnikatel(ka)
30
26
36
zaměstnanec(kyně)
7
32
60 a více let
5 5
32
38
vysokoškolské
29
33 36
maturita
24
19 25 80%
31 4 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 884 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 18
Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD, k nimž se v posledních dvou měřeních přidala KDU-ČSL. Aktuální měření ukazuje přesun pravděpodobně rozhodnutých voličů hnutí ANO k pevně rozhodnutým, což je opačný trend oproti zjištění v předchozím lednovém měření. Tím se podíly navrátily k hodnotám blízkým dlouhodobému průměru. U dalších stran a hnutí nedošlo k žádným statisticky významným změnám.
Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní Total 40 29 26 5
ANO
44
ČSSD
29
35
23
30
KSČM
29
70
ODS
29
TOP 09
28
SPD
30 21
20
Piráti*
16
Svobodní*
15 0%
6
18
7
24
26
3 8
5
52
30
2
46 41
20%
21 39
63
Zelení
8
45 37
11
34
45
Úsvit
5 1
19
29
KDU-ČSL
4
40%
8 44
60%
80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 884 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.
19
Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu
Politické trendy S politickou situací je nyní spokojeno 31 % občanů ČR, což je významný pokles spokojenosti o 5 p.b. oproti situaci ze začátku tohoto roku. I přes tento pokles se z dlouhodobého pohledu zdá, že podíl občanů spokojených s politickou situací, byť s drobnými výkyvy, pozvolna stoupá. To, zda aktuálně zaznamenaný pokles předznamenává nový trend, nebo zda se jedná jen o další výkyv se ukáže v následujících měřeních. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě je v dlouhodobém pohledu spíše stabilní. Avšak i zde odhaluje únorové šetření významný pokles. Aktuálně naměřená hodnota 39 % se pohybuje mírně pod dlouhodobým průměrem.
/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci velmi dobrá + spíše dobrá 31 31
29
35 30
28 28
33
30
35
36
30 29
31
Únor’16
Leden’16
Prosinec’15*
Listopad’15
Říjen’15
Září’15
Srpen’15
Červenec’15*
Červen’15
Květen’15
Duben’15
Březen’15
Únor’15
Leden’15
Prosinec’14*
Listopad’14
Říjen’14
Září’14
Srpen’14
Červenec’14*
22
Červen’14
Květen’14
32
28
22 22
Duben’14
25
Březen’14
% % % % 22 % % % Únor’14
40 35 30 25 20 15 10
/Podíl občanů důvěřujících vládě rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete 44
43 42
Září’15
Srpen’15
Červenec’15*
Červen’15
Květen’15
Duben’15
Březen’15
Únor’15
Leden’15
Prosinec’14*
Listopad’14
Říjen’14
Září’14
Srpen’14
Červenec’14*
36
45
44
39
38
Únor’16
46
Leden’16
44 43 42
Prosinec’15*
46
45 45
Listopad’15
41
Říjen’15
44
Červen’14
Květen’14
Duben’14
41 40 40
Březen’14
% % 42 % % % % % Únor’14
55 50 45 40 35 30 25
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno) 21
Politická situace Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 29 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako „spíše“ dobrou, další 2 % pak jako „velmi“ dobrou. Zároveň je nutno dodat, že 65 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše“ špatnou. Zmíněný pokles v celkovém hodnocení oproti minulému měření je daný poklesem odpovědi „spíše dobrá“. Zároveň došlo k nárůstu odpovědi „velmi špatná“.
Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?
velmi dobrá 2% 4%
spíše dobrá 21%
29%
spíše špatná
velmi špatná 44% neví/bez odpovědi
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 22
Politická situace / třídění dle sociodemografií Z demografického hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Oproti minulému měření jsme zaznamenali významný pokles v hodnocení mezi ženami, lidmi ve věku 30 – 59 let a mezi zaměstnanci.
Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?
velmi dobrá
spíše dobrá
spíše špatná
Pohlaví
Total 2
Věková kategorie
18 - 29 let 1
30 - 44 let 2 45 - 59 let 2
Vzdělání Ekonomický status
maturita 1
podnikatel(ka)
3
ekonomicky neaktivní 2 0%
21 38
23 29
21
42
24
37
4
22 42
28
15
41
27
26
49 37
19 43
26
13
48
29
21
32
34 20%
7
25
48
30 42
40%
3 5
21
45
26
4
21
50
vysokoškolské 1 zaměstnanec(kyně) 1
44
36
60 a více let 2 základní, vyučen 2
neví/bez odpovědi
29
muž 2 žena 1
velmi špatná
60%
4 3 4 6 4 6
19 80%
2
3 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 23
Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Oproti minulému měření jsme zaznamenali významný pokles spokojenosti u příznivců KSČM. Nicméně v předchozím měření byla zjištěná hodnota vysoko nad průměrem za poslední rok. Současná hodnota se tak vrátila na svou průměrnou hodnotu. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Úsvit nebo SPD. U těchto subjektů není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.
Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?
velmi dobrá
Total
spíše dobrá
2
2
KSČM
3
ODS
SPD
21
50
Zelení
42 22 32
20%
5 4 4
41 50
21 43
40 0%
5
51
37
Svobodní*
11 50
22
Piráti*
2 14
39 23
3
29 54
27
1
11
50 42
4
14
34
16
3
4
44
27
Úsvit
neví/bez odpovědi
44 40
TOP 09 KDU-ČSL
velmi špatná
29
ANO 1 ČSSD
spíše špatná
16
42 40%
60%
7 15
80%
4 3 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 24
Důvěra v současnou vládu Detailnější pohled na důvěru občanů ČR ve vládu odhaluje, že více než polovina z nich vyjadřuje vládě nedůvěru. Konkrétně 42 % občanů vládě „spíše“ nedůvěřuje a 17 % jí „vůbec“ nedůvěřuje. Naopak pouze 39 % občanů ČR „rozhodně“ nebo „spíše“ současné vládě důvěřuje. Dříve popsaný pokles celkové důvěry ve srovnání s lednem 2016 je dán významným přesunem od odpovědi „spíše důvěřuje“ k odpovědi „spíše nedůvěřuje“.
Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?
rozhodně důvěřujete
spíše důvěřujete
2% 3% 17%
36%
spíše nedůvěřujete
vůbec nedůvěřujete 42%
neví/bez odpovědi
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 25
Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Analýza sociodemografických charakteristik ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu pak roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě. Zjištěný pokles důvěry ve vládu je ve srovnání s lednovým měřením roku 2016 patrný napříč téměř všemi sociodemografickými skupinami. Nejvíce pak mezi muži, lidmi ve věku 45 – 59 let, lidmi s maturitou a mezi zaměstnanci.
Pohlaví
Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?
rozhodně důvěřujete
spíše důvěřujete
vůbec nedůvěřujete
neví/bez odpovědi
Total
3
muž
4
Věková kategorie Vzdělání Ekonomický status
36
30 - 44 let 1
45 - 59 let
4
60 a více let
4
základní, vyučen
3
maturita
3
vysokoškolské
3
zaměstnanec(kyně) 2 podnikatel(ka) 2 ekonomicky neaktivní
4 0%
42
38
žena 2 18 - 29 let 2
spíše nedůvěřujete 17
36
35
20
47
27
23
43
33
37 20 43
43
39
34
43
31
2
15
1
13
2 1
33
40
44 60%
2
20
29
40%
1 9
42
20%
2
18
48
38
2 2
21
44
33
2
14
46
33
2
5 10
80%
2 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 26
Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Mezi příznivci ČSSD jsme však oproti měření z ledna 2016 zaznamenali významný pokles důvěry ve vládu. Současná hodnota je tak na nejnižší úrovni od srpna loňského roku. Významný pokles důvěry ve vládu je patrný také u dalších dvou stran - ODS, KSČM, přičemž u posledně jmenované poklesla hodnota pod svůj dlouhodobý průměr.
Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?
rozhodně důvěřujete
spíše důvěřujete
vůbec nedůvěřujete
neví/bez odpovědi
Total
3
ANO
4
ČSSD KSČM
36
9 3
24
51 39
2 5
45
4
55 41
15
38
21 0%
21
65 20%
5
35
42
Piráti*
6 9
51
5
1
18 56
30
Svobodní*
16
51
Zelení
41
56
14 4
6
27
24
3
2
30
30
Úsvit
17
59
TOP 09
SPD
42 60
ODS 1 KDU-ČSL
spíše nedůvěřujete
40%
11 60%
80%
3 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 27
Detailní výsledky / zájem o aktuální témata / hodnocení situace na Ukrajině / hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků / objektivita informací o situaci uprchlíků / postoj k řešení situace uprchlíků / míra rozšířenosti pravicového extremismu v ČR / míra nebezpečnosti pravicového extremismu v ČR
Zájem o aktuální témata V této vlně Trendů Česka jsme také zjišťovali, o jaká aktuální témata se občané České republiky zajímají. O každé z dotazovaných témat se zajímala více než polovina respondentů. Nejvíce však občany zajímá situace okolo uprchlíků a Islámského státu. O tato dvě témata projevilo zájem více než 4/5 dotázaných.
Otázka: Do jaké míry se Vy osobně zajímáte o každé z následujících aktuálně diskutovaných témat?
velmi se zajímáte
jen trochu se zajímáte
vůbec se nezajímáte
neví/bez odpovědi uprchlíci uprchlíci
spíše se nezajímáte
51
islámskýstát stát Islámský
39
43
děnínanaUkrajině Ukrajině dění
37
20
možný Británie z možný odchod Velkéodchod BritánieVelké z Evropské unie Evropské unie
42
26
pravicový extremismus a nacionalismus řešení ekonomických potíží Řecka v České republice
13
34
22
možné zrušení sankcí Evropské unie možné zrušení sankcí Evropské unie vůči vůči Rusku Rusku
20
32
22
20%
40%
19
25
19
60%
10 17
18
pravicový extremismus a nacionalismus v řešení ekonomických potíží Řecka České republice
0%
10 21
36
40
5 5
1
22 25 24 80%
2 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. Seřazeno podle součtu odpovědí „velmi“ a „jen trochu se zajímáte“. 29
Zájem o aktuální témata / třídění dle sociodemografií Zajímavé zjištění přináší pohled do jednotlivých sociodemografických skupin. Z nich je patrné, že se o různá témata zajímají spíše muži nebo lidé starší 45 let.
Otázka: Do jaké míry se Vy osobně zajímáte o každé z následujících aktuálně diskutovaných témat?
Muž
Žena
18-29
30-44
45-59
60+
Věkové kategorie
Obecná populace
Pohlaví
uprchlíci
90
90
89
88
86
92
92
Islámský stát
80
82
77
74
77
82
84
dění na Ukrajině
62
65
59
48
56
65
73
možný odchod Velké Británie z Evropské unie
62
65
59
43
51
68
78
53
56
50
29
45
62
66
pravicový extremismus a nacionalismus v České republice
53
58
47
37
44
58
65
možné zrušení sankcí Evropské unie vůči Rusku
52
61
44
36
41
56
69
řešení ekonomických potíží Řecka
Pozn. Tabulka zobrazuje míru zájmu (součet odpovědí „velmi“ a „jen trochu“ se zajímá). Seřazeno. Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení
Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 30
Zájem o aktuální témata / třídění dle volebních preferencí Zájem o různá témata také častěji projevují lidé s vyšším vzděláním.
Otázka: Do jaké míry se Vy osobně zajímáte o každé z následujících aktuálně diskutovaných témat?
ZŠ, vyučen
maturita
VŠ
Zaměst.
Podnika tel(ka)
Ek. neaktiv ní
Ekonomický status
Obecná populace
Vzdělání
uprchlíci
90
87
92
93
90
90
89
Islámský stát
80
73
83
90
81
83
78
dění na Ukrajině
62
56
64
71
60
62
64
možný odchod Velké Británie z Evropské unie
62
52
66
78
57
72
65
řešení ekonomických potíží Řecka
53
46
58
58
53
45
54
pravicový extremismus a nacionalismus v České republice
53
50
52
59
49
56
55
možné zrušení sankcí Evropské unie vůči Rusku
52
47
54
62
49
56
56
Pozn. Tabulka zobrazuje míru zájmu (součet odpovědí „velmi“ a „jen trochu“ se zajímá). Seřazeno. Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení
Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 31
Zájem o aktuální témata / třídění dle volebních preferencí O témata se častěji zajímají voliči TOP 09 a také vládní koalice, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Hnutí Úsvit se dlouhodobě vymezuje vůči Islámskému státu a tak není překvapením, že všichni jeho příznivci se o toto téma zajímají.
Otázka: Do jaké míry se Vy osobně zajímáte o každé z následujících aktuálně diskutovaných témat? Obecná populace
ANO
ČSSD
KSČM
ODS
TOP09
KDUČSL
Úsvit
SPD
Zelení
Piráti*
Svobod -ní*
Volební preference
uprchlíci
90
96
93
86
89
96
99
93
95
88
92
86
Islámský stát
80
85
86
77
88
87
90
100
91
71
89
83
dění na Ukrajině
62
63
74
61
70
76
82
69
66
51
76
65
možný odchod Velké Británie z Evropské unie
62
73
75
48
64
75
78
61
51
47
57
78
řešení ekonomických potíží Řecka
53
60
65
53
57
67
55
59
32
56
50
63
pravicový extremismus a nacionalismus v České republice
53
61
67
59
52
58
59
67
68
48
44
44
možné zrušení sankcí Evropské unie vůči Rusku
52
58
62
54
61
60
63
72
67
35
40
64
Pozn. Tabulka zobrazuje míru zájmu (součet odpovědí „velmi“ a „jen trochu“ se zajímá). Seřazeno. Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení
Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 32
Hodnocení situace na Ukrajině Situaci na Ukrajině jsme se věnovali detailněji. Konkrétně nás zajímalo, zda se podle občanů zlepšila, nebo zhoršila ve srovnání se situací před rokem. Více občanů se přiklání k tomu, že se situace zlepšila, konkrétně 40 % dotázaných hodnotí situaci jako spíše lepší a další 2 % ji vidí jako rozhodně lepší. Naopak 31 % zastává názor, že se situace spíše zhoršila a 6 % se přiklání k tomu, že je situace rozhodně horší, než byla před rokem. Asi pětina dotázaných nedokázala situaci ohodnotit.
Otázka: Myslíte si, že je nyní situace na Ukrajině ve srovnání se situací před rokem ….?
rozhodně lepší 2% spíše lepší
spíše horší
21%
40%
6%
rozhodně horší 31% neví/bez odpovědi
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 33
Hodnocení situace na Ukrajině / třídění dle sociodemografií O tom, že je situace na Ukrajině lepší, jsou přesvědčeni častěji muži, lidé do 59 let, lidé s vyšším vzděláním nebo zaměstnanci. Pozitivněji hodnotí situaci hlavně ti, kteří se o téma zajímají.
Otázka: Myslíte si, že je nyní situace na Ukrajině ve srovnání se situací před rokem ….? rozhodně lepší
spíše lepší
spíše horší
Pohlaví
Total 2 muž
40
3
žena 1
Věková kategorie
31
30 - 44 let
3
45 - 59 let
3
35
34
maturita 1
21 6
27
43
24 5
36
40
31
36
17
5
26
31
33
17
6 31
39
základní, vyučen 2
6 29
47
60 a více let 2 Ekonomický status Vzdělání
neví/bez odpovědi
45
18 - 29 let
Téma
rozhodně horší
34
5
18
8
21
5
22
9
20
vysokoškolské 1
46
28
6
19
zaměstnanec(kyně) 2
45
27
6
20
podnikatel(ka)
3
ekonomicky neaktivní 1
39 34
má zájem o dění na Ukrajině 2
nemá zájem o dění na Ukrajině 2 0%
31 36
46 29 20%
34 27 40%
6 60%
5
22
7
22 6
12
36 80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 34
Hodnocení situace na Ukrajině / třídění dle volebních preferencí Mezi voliči jednotlivých stran a hnutí nenalezneme, pokud jde o toto téma, žádné statisticky významné odlišnosti v názorech. V případě větších stran najdeme relativně nejvíce zastánců lepší situace na Ukrajině mezi příznivci ČSSD a ODS.
Otázka: Myslíte si, že je nyní situace na Ukrajině ve srovnání se situací před rokem ….? rozhodně lepší
spíše lepší
spíše horší
rozhodně horší
Total
2
40
31
ANO
2
40
31
ČSSD 1 KSČM
5
ODS 1 TOP 09 KDU-ČSL
2
Úsvit
29
40
37
48
29
46
14
20%
16
3
13
33 12
16 9
40
5 27
40%
9
18
6
1
60 0%
4
47 35
Svobodní*
18 9
22
30
8
4
43
50
Piráti*
19
34
6
5
21
8
39
SPD Zelení
6
48
44
neví/bez odpovědi
60%
9 12 10
80%
3 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 35
Hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků Druhým aktuálním tématem, kterému jsme se v rámci této vlny Trendů Česka věnovali podrobněji, je situace uprchlíků. Nejprve nás zajímalo, odkud občané ČR čerpají informace o uprchlících nejčastěji. Ukazuje se, že jako hlavní informační zdroj slouží televize, poté následuje zpravodajství na internetu. Ostatní zdroje hrají pouze minoritní roli.
Otázka: Jaký je pro vás hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků v Evropě?
televize
45
zpravodajství na internetu
31
sociální sítě a diskusní fóra na internetu
8
rádio
5
noviny, denní tisk
4
rodina, přátelé časopisy, magazíny neví/bez odpovědi 0%
2 1 4 20%
40%
60%
80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 36
Hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků / třídění dle sociodemografií Míra využívání dvou hlavních zdrojů informací o situaci uprchlíků, televize a internetu, se poměrně výrazně liší u jednotlivých sociodemografických skupin. Muži čerpají informace častěji ze zpravodajství na internetu, případně z jiných zdrojů. Naproti tomu pro ženy je nejdůležitějším médiem televize. Důležitost televize také roste s věkem a naopak klesá se vzděláním. Platí přitom, že těch skupin, kde důležitost televize klesá, nahrazuje její místo internet. Právě zpravodajství na internetu je tedy důležitější pro mladší respondenty, a to zejména pak ty mezi 18 - 29 lety a pro lidi s vyšším vzděláním.
Otázka: Jaký je pro vás hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků v Evropě? televize sociální sítě a diskusní fóra na internetu neví/bez odpovědi
zpravodajství na internetu jiné
Pohlaví
Total muž
Věková kategorie Vzdělání Ekonom. status
8
36
39
38
60 a více let základní, vyučen
14
59
11
4
7
11
4
3
20
40
32
22
53
10 2
8 31
64
5
10 3
19
47
maturita
8
48
4
14
26
21
45 - 59 let
12
8
53
30 - 44 let
vysokoškolské
31
37
žena 18 - 29 let
Téma
45
14 7
5
10
4
10
14
4
8
13
4
zaměstnanec(kyně)
36
39
10
12
3
podnikatel(ka)
38
36
11
11
4
6
12
4
8
12
3
ekonomicky neaktivní
58
má zájem o dění na Ukrajině
45
nemá zájem o dění na Ukrajině
45
0%
20%
20 32 22 40%
60%
7
14 80%
12 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. **rádio, noviny a denní tisk, rodina a přátelé, časopisy a magazíny 37
Hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků / třídění dle volebních preferencí Zajímavé rozdíly jsou patrné také při pohledu na voliče jednotlivých stran. Význam televize je patrný především mezi příznivci ČSSD. Naopak nízkou preferenci televize nalezneme mezi voliči TOP 09 nebo menších stran jako jsou Zelení, Piráti nebo Svobodní, kteří využívají častěji zpravodajství na internetu. Mezi podporovateli Úsvitu a SPD nalezneme častěji ty, kteří čerpají informace z internetu, a to jak ze zpravodajství, tak ze sociálních sítí.
Otázka: Jaký je pro vás hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků v Evropě? televize sociální sítě a diskusní fóra na internetu neví/bez odpovědi Total
45
ANO
31
52
ČSSD
8
31
66
KSČM
54
ODS
53
TOP 09
10
SPD
11
25
33
Piráti*
33
23
7
3
26
30
2 2
22 16
65
7
31 9
35
6 1
22
24
32
2 6
6
10
57
28
4
13
34
1
4
7
6 2
47
Zelení
6
25
37
Úsvit
12
19
27
KDU-ČSL
Svobodní*
zpravodajství na internetu jiné
4 9
3
7
9
0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. **rádio, noviny a denní tisk, rodina a přátelé, časopisy a magazíny 38
Objektivita informací o situaci uprchlíků Pokud jde o objektivitu poskytovaných informací o situaci uprchlíků v médiích, jsou občané České republiky spíše skeptičtí. Polovina z nich se domnívá, že informace o tomto tématu nejsou objektivní, přičemž 16 % volilo odpověď „určitě ne“ a dalších 34 % pak odpověď „spíše ne“. Opačný názor přitom zastává jen 46 % respondentů. V detailním pohledu zjistíme, že jen pro 5 % jsou poskytované informace určitě objektivní. 41 % pak pokládá informace za spíše objektivní.
Otázka: Jsou podle Vašeho názoru informace o situaci uprchlíků v Evropě, které se k vám z médií dostávají, objektivní?
určitě ano
spíše ano
4% 5% 16%
spíše ne 41%
určitě ne
34%
neví/bez odpovědi
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 39
Objektivita informací o situaci uprchlíků / třídění dle sociodemografií Objektivitu poskytovaných informací hodnotí lépe ženy, míra vnímané objektivity také roste s věkem a klesá se vzděláním. Významné odlišnosti v názoru na objektivitu můžeme nalézt také při srovnání těch, kteří se o téma zajímají s těmi, kteří se o něj nezajímají. Ti kteří se nezajímají jsou daleko více skeptičtí. Z podrobné analýzy však vyplynulo, že objektivita je ponejvíce vztažena vždy k danému médiu. Televizi občané stále vnímají poměrně dobře, pokud jde o objektivitu, zatímco internet označuje za objektivní jen třetina dotázaných, což je téměř 2x méně než v případě zmíněné televize. Detailní pohled přes jednotlivé typy médií je zobrazen na následujících stranách.
Ekonom. Věk. Médium Téma status Vzdělání kategorie Pohl.
Otázka: Jsou podle Vašeho názoru informace o situaci uprchlíků v Evropě, které se k vám z médií dostávají, objektivní? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total muž žena 18 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 a více let
5 6 5
41 38 44
3 4 8 7
základní, vyučen 6 maturita 6 vysokoškolské 4 zaměstnanec(kyně) 4 podnikatel(ka) 7 ekonomicky neaktivní 7 má zájem o situaci uprchlíků 6 nemá zájem o situaci uprchlíků 1 televize 8 zpravodajství na internetu 3 sociální sítě a disk. fóra 5 0%
34 34 33
35 40
40 31
19
6 13 3 11 6
35 31
44 41
32 33
35
14 16 19
39
42 34 42 43
34 33 34 32
34 28
52 30 30
41 37 40%
60%
4 4 3
17 3 17 7 14 4 14 3
35
23
4 3 5
22
41 45
20%
16 19 13
10 7 5 23 3 25 3
80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 40
Objektivita informací o situaci uprchlíků / třídění dle sociodemografií / televize jako hlavní médium Respondenti, kteří považují televizi za svůj hlavní informační zdroj, obecně považují informace, které se k nim o daném tématu dostávají, za objektivní. V rámci sociodemografických podskupin pak nalezneme jen nepatrné rozdíly. Objektivitu v tomto případě hodnotí nejlépe ti nejmladší a také lidé s vysokoškolským vzděláním.
Otázka: Jsou podle Vašeho názoru informace o situaci uprchlíků v Evropě, které se k vám z médií dostávají, objektivní?
Věková kategorie
Pohlaví
určitě ano
spíše ano
určitě ne
Televize celkem
8
52
muž
8
53
žena
8
52
18 - 29 let
7
30 - 44 let
11
vysokoškolské
53
10
48
7
podnikatel(ka)
6
0%
9
5 8 1
26
6
29 25
7
7
5
8
5 6
24 34
49 60%
4
8 8
30 40%
5 6
28
40
20%
4
35
59
9
11
27
60
zaměstnanec(kyně)
5
5
25
7
7
30
52
5
ekonomicky neaktivní
24
45
9
maturita
28
57
45 - 59 let
základní, vyučen
neví/bez odpovědi
60
4
60 a více let Ekonomický status Vzdělání
spíše ne
12 7
80%
2
5 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, z reprezentativní vzorku 1200 respondentů využívá televizi jako hlavní médium pro zjištění situace o uprchlících 544 dotázaných. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 41
Objektivita informací o situaci uprchlíků / třídění dle sociodemografií / internetové zpravodajství jako hlavní médium Zcela odlišný postoj mají ti, kteří využívají jako hlavní zdroj informací zpravodajství na internetu. Ti jsou s hodnocení objektivity zpráv, které se k nim dostávají, obezřetnější. Jinými slovy lze říci, že celkově vnímaná objektivita zpravodajství na internetu je u jeho uživatelů nižší než vnímaná objektivita televize u jejích sledovatelů. Internetové zpravodajství je častěji objektivnější pro lidi ve věku 30 – 59 let, občany s maturitou nebo podnikatele.
Otázka: Jsou podle Vašeho názoru informace o situaci uprchlíků v Evropě, které se k vám z médií dostávají, objektivní?
Pohlaví
určitě ano
spíše ano
internetové zpravodajství celkem
3
30
muž
5
24
žena 2 18 - 29 let
Věková kategorie
spíše ne
Vzdělání Ekonomický status
44
maturita 2
zaměstnanec(kyně) 2
29
podnikatel(ka)
11
ekonomicky neaktivní 2 0%
19
44 34
25
3
24 41
31
41 40%
14
80%
2 4
24 60%
4 4
19
41
1
23
47
31
20%
17
47
36
3
6
38
23
29
3
23
37
3
24
29 37
29 6
3
21
47
7
23
37
32
60 a více let 1
vysokoškolské
41
21
30 - 44 let 2
základní, vyučen
neví/bez odpovědi
37
3
45 - 59 let
určitě ne
3 2 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, z reprezentativní vzorku 1200 respondentů využívá internetové zpravodajství jako hlavní médium pro zjištění situace o uprchlících 367 dotázaných. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 42
Objektivita informací o situaci uprchlíků / třídění dle volebních preferencí Informace o situaci uprchlíků obecně za nejvíce objektivní považují voliči ANO a ČSSD. To je dáno především tím, že voliči těchto dvou stran častěji než ostatní volí jako hlavní médium pro získání informací televizi (viz strana 38), která je obecně hodnocena jako objektivnější.
Otázka: Jsou podle Vašeho názoru informace o situaci uprchlíků v Evropě, které se k vám z médií dostávají, objektivní? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total
5
ANO ČSSD
34
7
46
5
KSČM ODS
41
KDU-ČSL
6
43 48
2
Piráti*
2
Svobodní* 0%
23
61
60%
6 8
43 40%
9
29 16
25
6
5
23
27
20%
8
2
31
53
16
2 7
48
26
Zelení
16
38
32
SPD
4
43
41
Úsvit
4
10
32
44
4
13 29
42
4 7
30
52
8
TOP 09
16
2
16 80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 43
Postoj k řešení situace uprchlíků Mezi dotázanými převládá názor, že by se situace ohledně uprchlíků měla řešit spíše na nadnárodní úrovni. K tomuto způsobu řešení se přiklání až 69 % z nich. Nejrozšířenějším názorem, který zastává 2/5 občanů přitom je, že by se vzniklá situace měla řešit na celosvětové úrovni. 29 % občanů se ještě domnívá, že by se situace měla řešit v rámci Evropské unie. 17 % se dále přiklání k tomu, že by se situace měla řešit ve státech, odkud uprchlíci pocházejí. 10 % pak podporují nalezení řešení na úrovni států, kam uprchlíci přicházejí.
Otázka: Kdo by podle Vás měl současnou situaci ohledně uprchlíků v Evropě hlavně řešit?
státy, ze kterých uprchlíci pocházejí 4%
jednotlivé státy, kam uprchlíci přicházejí
17%
Evropská unie jako celek
10%
40%
mělo by se to řešit na celosvětové úrovni 29% neví/bez odpovědi
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 44
Postoj k řešení situace uprchlíků / třídění dle sociodemografií Určité odlišnosti v postoji k řešení situace najdeme mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami. Zatímco muži, mladí lidé ve věku 18 – 29 let nebo lidé s vysokoškolským vzděláním se přiklání k řešení situace v rámci celé EU, tak ženy a lidé s maturitou by častěji preferovali řešení situace na celosvětové úrovni. Z dat je dále patrné, že ženy, stejně jako lidé se základním vzděláním, si také myslí, že by situaci měly řešit státy, odkud uprchlíci přicházejí. Důležité je také to, zda se respondenti o téma zajímají, či nikoliv. Ty, které téma zajímá by prosazovali řešení na celosvětové úrovni. Naopak ti, jež téma příliš nebo vůbec nezajímá jsou v největší míře pro řešení na úrovni států, odkud uprchlíci přicházejí.
Otázka: Kdo by podle Vás měl současnou situaci ohledně uprchlíků v Evropě hlavně řešit?
Pohlaví
státy, ze kterých uprchlíci pocházejí Evropská unie jako celek nikdo/neví/bez odpovědi Total
17
muž
15
žena
Ekonomický status Vzdělání
Věková kategorie
18 - 29 let
Téma
jednotlivé státy, kam uprchlíci přicházejí mělo by se to řešit na celosvětové úrovni
11
45 - 59 let
18
60 a více let
17
9
24 27
8
21 10
vysokoškolské
15
10
18
27
8
má zájem o situaci uprchlíků
16
10 31
40
3
31 26 27 29 8
3 5 4
45 35
14
17
5
39
28
ekonomicky neaktivní
35
43
11
13
4
43
27 9
4
45
13
14
nemá zájem o situaci uprchlíků
22
9
4
35
42
maturita
podnikatel(ka)
40
35
7 20
zaměstnanec(kyně)
29
11
20
30 - 44 let
základní, vyučen
10
3
37
3
38
2
42
5
43
5
42 24
26
3 11
0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 45
Postoj k řešení situace uprchlíků / třídění dle volebních preferencí Mezi voliči jednotlivých stran a hnutí nenajdeme příliš statisticky významných rozdílů v názorech na řešení situace. Nejvíce vyhraněné názory mají voliči TOP 09, kteří častěji preferují hledání řešení na úrovni EU. Na opačné straně stojí příznivci Úsvitu, kteří by vyřešení situace přenechali státům, odkud uprchlíci přicházejí.
Otázka: Kdo by podle Vás měl současnou situaci ohledně uprchlíků v Evropě hlavně řešit? státy, ze kterých uprchlíci pocházejí
jednotlivé státy, kam uprchlíci přicházejí
Evropská unie jako celek
mělo by se to řešit na celosvětové úrovni
nikdo/neví/bez odpovědi Total
17
ANO
16
ČSSD
19
KSČM
18
ODS TOP 09
7
Piráti* Svobodní* 0%
31
9
40
10
5 31
38 13
9
12
30
12
4
18
3
43
29
41
2 14
3
49 54 21
11 20%
4
34
30 12
2
45
35
22
1
37
25
15
4
45
11
16
40
28
5
Úsvit
Zelení
29
10
15
KDU-ČSL
SPD
10
45
32 40%
39 60%
80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 46
Míra rozšířenosti pravicového extremismu v České republice Posledním tématem, kterému jsme se podrobně věnovali, je pravicový extremismus/nacionalismus v ČR. 18 % občanů shledává pravicový extremismus velmi rozšířeným v České republice. Opačný názor, tedy že pravicový extremismus není v ČR vůbec rozšířen, zastává 5 % dotázaných. Asi desetina nedokázala situaci posoudit. O tom, že je extremismus do jisté míry v ČR přítomen je tak přesvědčeno 66 % dotázaných.
Otázka: Do jaké míry se domníváte, že je v tuto chvíli v české společnosti rozšířen pravicový extremismus/nacionalismus?
velmi rozšířený
11% trochu rozšířený
18%
5%
vůbec není rozšířený
66%
neví/bez odpovědi
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 47
Míra rozšířenosti pravicového extremismu v České republice / třídění dle sociodemografií Za rozšířený považují pravicový extremismus více ženy než muži. Zdá se také, že pocit rozšířenosti extremismu roste s věkem a naopak klesá se vzděláním. Zjištěné rozdíly se ale pohybují na hranici statistické významnosti. Statisticky významný rozdíl tak najdeme pouze při pohledu na ty, kteří se o dění okolo extremismu zajímají.
Téma
Ekonomický status
Vzdělání
Věková kategorie
Pohlaví
Otázka: Do jaké míry se domníváte, že je v tuto chvíli v české společnosti rozšířen pravicový extremismus/nacionalismus? velmi rozšířený trochu rozšířený vůbec není rozšířený neví/bez odpovědi Total
18
muž
17
žena
15
30 - 44 let
16
20
61
maturita
18
67
12 7
60
14
5
17
podnikatel(ka)
15
4
15 6
70 61
24
5 68
12
64 20%
40%
9 6 4
69
20
7 13
76
zaměstnanec(kyně)
0%
6
67
základní, vyučen
nemá zájem o dění okolo extremismu
16 3 11
66
19
má zájem o dění okolo extremismu
4
71
22
ekonomicky neaktivní
11 6 6
60
60 a více let
vysokoškolské
5
71
20
18 - 29 let
45 - 59 let
66
9
6
9 14 4 4
6 60%
5
80%
18 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 48
Míra rozšířenosti pravicového extremismu v České republice / třídění dle volebních preferencí Při pohledu na příznivce jednotlivých stran a hnutí nenalezneme významnější rozdíly v postojích. Výjimku tvoří pouze voliči Zelených, kteří se mnohem více než voliči jiných stran domnívají, že je pravicový extremismus v ČR velmi rozšířen.
Otázka: Do jaké míry se domníváte, že je v tuto chvíli v české společnosti rozšířen pravicový extremismus/nacionalismus? velmi rozšířený
trochu rozšířený
Total
18
ANO
17
vůbec není rozšířený 66
5
19
67
KSČM
19
66
ODS
20
TOP 09
19
Piráti* Svobodní*
10 50
0%
40%
7
4
6
4
12 3
69 20%
9
11 2
87
4
7
7
63
10
12 5
77
36
11
3
72
16
Zelení
3
65
13
SPD
5 3
68
17
Úsvit
11
75
ČSSD
KDU-ČSL
neví/bez odpovědi
21 60%
80%
6 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 49
Míra nebezpečnosti pravicového extremismu v České republice Co se týče vnímané míry nebezpečí pravicového extremismu, za velmi nebezpečný jej považuje 41 % občanů. Dalších 45 % jej pak vnímá jako trochu nebezpečný. Pro 8 % dotázaných pak není vůbec nebezpečný. Analýza dále ukazuje, že míra nebezpečnosti pravicového extremismu přirozeně souvisí s názorem na míru jeho rozšířenosti. Jinými slovy, čím více se občané domnívají, že je pravicový extremismus rozšířený, tím více jej následně vnímají jako nebezpečný.
Otázka: Do jaké míry je podle Vás nebezpečný pravicový extremismus/nacionalismus pro společnost v České republice?
velmi nebezpečný
6% 8% trochu nebezpečný 41%
vůbec není nebezpečný 45%
neví/bez odpovědi
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 50
Míra nebezpečnosti pravicového extremismu v České republice / třídění dle sociodemografií Za více nebezpečný považují pravicový extremismus ženy, lidé ekonomicky neaktivní a také ti, kteří se o dění okolo extremismu zajímají. Vnímaná míra nebezpečnosti také roste s věkem.
Pohlaví
Otázka: Do jaké míry je podle Vás nebezpečný pravicový extremismus/nacionalismus pro společnost v České republice? velmi nebezpečný trochu nebezpečný vůbec není nebezpečný neví/bez odpovědi Total
41
muž
39
žena
Věková kategorie
18 - 29 let 30 - 44 let
45 45
44 47
35
46
Vzdělání Ekonomický status Téma
43
vysokoškolské
41
44
zaměstnanec(kyně)
39
49
nemá zájem o dění okolo extremismu 0%
7
44
27
20%
8 8 2
52 60%
8 6
39
40%
3
7 5
39
30
6
12
18
51
8
7
47 47
5
5 6
45
maturita
7
8 36
40
má zájem o dění okolo extremismu
6
7
53
ekonomicky neaktivní
4
3 8
51
60 a více let
podnikatel(ka)
12
15
41
základní, vyučen
6
45
32
45 - 59 let
8
8 80%
10 100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 51
Míra nebezpečnosti pravicového extremismu v České republice / třídění dle volebních preferencí Jako nejvíce nebezpečný vnímají pravicový extremismus voliči vládní ČSSD a opoziční TOP 09. Příznivci hnutí Úsvit pravicový extremismus často považují za nebezpečný, ovšem ne v té nejvyšší míře, neboli nejčastěji o tomto druhu extremismu mluví jako o „trochu nebezpečném“, ale zároveň nejméně často ho považují za „velmi nebezpečný“. Nejnižší míru vnímané nebezpečnosti, tedy součet odpovědí „velmi“ a „trochu“ nalezneme mezi příznivci SPD.
Otázka: Do jaké míry je podle Vás nebezpečný pravicový extremismus/nacionalismus pro společnost v České republice? velmi nebezpečný trochu nebezpečný vůbec není nebezpečný neví/bez odpovědi Total
41
ANO
45
44
ČSSD
57
SPD
7 5
6
33
28
56
Piráti*
25
Svobodní*
26
34
10 20
48 40%
4
14
55
20%
4 13
78 25
4
46
12
Zelení
0%
7
34
50
4
5
49
TOP 09
Úsvit
7
38
40
KDU-ČSL
6 2
36
50
ODS
6
48 53
KSČM
8
26 60%
80%
100%
Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 52
Přílohy
Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa
Česká televize
Vedoucí týmu TNS Aisa Bronislav Kvasnička
Vedoucí týmu ČT Renata Týmová
Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník
Analytik ČT Martin Převrátil
Sběr dat Daniel Horna
Analytik ČT Jiří Kubíček
Zpracování dat Petr Bucek
54
Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech: 21. vlna / únor’16
………………………………………………………
20. 2. – 26. 2. 2015
20. vlna / leden’16
………………………………………………………
23. 1. – 29. 1. 2015
19. vlna / listopad’15
………………………………………………………
21. 11. – 27. 11. 2015
18. vlna / říjen’15
………………………………………………………
17. 10. – 23. 10. 2015
17. vlna / září’15
………………………………………………………
19. 9. – 25. 9. 2015
16. vlna / srpen’15
………………………………………………………
24. 8. – 30. 8. 2015
15. vlna / červen’15
………………………………………………………
20. 6. – 26. 6. 2015
14. vlna / květen’15
………………………………………………………
25. 5. – 31. 5. 2015
13. vlna / duben’15
………………………………………………………
20. 4. – 26. 4. 2015
12. vlna / březen’15
………………………………………………………
28. 3. – 3. 4. 2015
11. vlna / únor’15
………………………………………………………
16. 2. – 22. 2. 2015
10. vlna / leden’15
………………………………………………………
19. 1. – 25. 1. 2015
9. vlna /
listopad’14
………………………………………………………
22. 11. – 28. 11. 2014
8. vlna /
říjen’14
………………………………………………………
25. 10. – 31. 10. 2014
7. vlna /
září’14
………………………………………………………
22. 9. – 28. 9. 2014
6. vlna /
srpen’14
………………………………………………………
25. 8. – 31. 8. 2014
5. vlna /
červen/červenec’14
………………………………………………………
28. 6. – 4. 7. 2014
4. vlna /
květen’14
………………………………………………………
17. 5. – 23. 5. 2014
3. vlna /
duben’14
………………………………………………………
22. 4. – 27. 4. 2014
2. vlna /
březen’14
………………………………………………………
24. 3. – 30. 3. 2014
1. vlna /
únor’14
………………………………………………………
18. 2. – 24. 2. 2014
55
Organizační informace Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctuonline/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.
56
Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří:
nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),
uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)
a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)
Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.
57
Dotazník Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... 1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 3. Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... 1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku
58
Dotazník Otázka 6. Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... 1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; odmítá odpovědět, neví Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda? 1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 8. Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku
Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? 1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete; odmítá odpovědět, neví
59
Dotazník Nyní se budeme věnovat jinému aktuálnímu tématu. Otázka 10. Do jaké míry se Vy osobně zajímáte o každé z následujících aktuálně diskutovaných témat? A: dění na Ukrajině B: Islámský stát C: uprchlíci D: pravicový extremismus a nacionalismus v ČR E: možný odchod Velké Británie z EU F: možné zrušení sankcí EU vůči Rusku G: vyřešení ekonomických potíží Řecka 1 - velmi se zajímáte, 2 - jen trochu se zajímáte, 3 - spíše se nezajímáte, 4 - vůbec se nezajímáte; odmítá odpovědět, neví Otázka 11. Myslíte si, že je nyní situace na Ukrajině ve srovnání se situací před rokem ….? 1 - rozhodně lepší, 2 - spíše lepší, 3 - spíše horší, 4 - rozhodně horší; odmítá odpovědět, neví
Otázka 12. Jaký je pro vás hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků v Evropě? 1 - televize 2 - rádio 3 - noviny, denní tisk 4 - časopisy, magazíny 5 - zpravodajství na internetu 6 - sociální sítě a diskusní fóra na internetu 7 - rodina, přátelé odmítá odpovědět, neví Otázka 13. Jsou podle Vašeho názoru informace o situaci uprchlíků v Evropě, které se k vám z médií dostávají, objektivní? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví
60
Dotazník Otázka 14. Kdo by podle Vás měl současnou situaci ohledně uprchlíků v Evropě hlavně řešit? 1 - státy ze kterých uprchlíci pocházejí 2 - jednotlivé státy, kam uprchlíci přicházejí 3 - evropská unie jako celek 4 - mělo by se to řešit na celosvětové úrovni 5 – nikdo odmítá odpovědět, neví Otázka 15. Do jaké míry se domníváte, že je v tuto chvíli v české společnosti rozšířen pravicový extremismus/nacionalismus? 1 - velmi rozšířený, 2 - trochu rozšířený, 3 - vůbec není rozšířený; odmítá odpovědět, neví Otázka 16. Do jaké míry je podle Vás nebezpečný pravicový extremismus/nacionalismus pro společnost v České republice? 1 - velmi nebezpečný, 2 - trochu nebezpečný, 3 - vůbec není nebezpečný; odmítá odpovědět, neví
61
Dotazník Seznam zobrazovaných stran a hnutí – pro otázky 3, 4, 5, 8. Aktiv nezávislých občanů ANO Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století Občané 2011 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO - Strana práv občanů Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svoboda a přímá demokracie1 Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit – Národní koalice 2 3 4 Volte Pravý Blok - www.cibulka.net politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví
Nedotazováno v otázce č.8, strana založena v květnu 2015. V otázce č.8 dotazován původní název „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“. 3 Do června 2015 (vlna 15) dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie. 4 Do listopadu 2016 (vlna 19) dotazováno pod názvem Úsvit – Národní koalice (dříve Úsvit přímé demokracie) 1 2
62
Slovníček základních pojmů CATI
Volební model
Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.
Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.
ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu www.esomar.org. SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.
Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur.
Volební potenciál Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje. Volební preference Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu „nevím“ nebo „voleb bych se nezúčastnil(a)“. Součet odpovědí je v tomto případě roven 100%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení.
Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba
To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).
63