Informace o projektu

Říjen 2014 8. vlna

Informace o projektu

Základní informace Zadavatel výzkumu

Česká televize

Realizátor výzkumu

TNS Aisa

Termín sběru dat

25.10. až 31.10. 2014

Způsob sběru dat

CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek.

Počet respondentů

1200

Vážení

Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno

minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Statistická chyba volebního modelu

xxx

u jednotlivých stran v rozmezí ± 1,1 % až ± 3,2 %

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví

Věk

Vzdělání

Velikost místa bydliště

Kraj

4

Muži Ženy 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

48,7 % 51,3 % 18,5 28,8 23,9 28,8

% % % %

52,3 % 32,7 % 15,0 %

Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Praha

17,0 21,6 18,1 18,6 12,5 12,2

% % % % % %

Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj

12,2 12,1 2,8 5,5 6,0 7,8 4,9 4,1 5,3 11,2 11,6 4,8 5,6 6,1

% % % % % % % % % % % % % %

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků Hnutí ANO i nadále posiluje na prvním místě Říjnový volební model potvrdil silnou pozici hnutí ANO, které od posledního měření posílilo na 35 %. Vzhledem k tomu, že ČSSD zaznamenala mírný pokles preferencí a aktuálně dosahuje 18 %, náskok hnutí ANO se opět zvýšil. O něco více příznivců má v současné době také KDU-ČSL. Na straně opozice došlo ke změně pořadí, kdy se před nadále oslabující KSČM dostala TOP09, která si proti zářijovému volebnímu modelu zachovala 9,5 % příznivců. Do Poslanecké sněmovny by se podle modelu dostala ještě ODS. Naopak Úsvit, Piráti i Zelení by se do PS již nedostaly, i když Piráti jako jediní z těchto tří stran zaznamenaly nárůst příznivců. Do jaké míry pak do těchto preferencí zasáhly proběhnuvší komunální a senátní volby ukáží následující vlny. Ochota jít k volbám se stabilizovala Deklarovaná ochota jít k volbám zůstala na 64 % jako v předchozím období. Zdá se, že ani komunální nebo senátní volby, které se konaly krátce před aktuální vlnou (pozn. V2 v grafu) ochotu jít k parlamentním volbám nezvýšily. Hodnocení politické situace i důvěra ve vládu je stabilní Oproti poslednímu měření došlo k mírnému poklesu v celkovém hodnocení politické situace. V současné době hodnotí aktuální politickou situaci 28 % občanů. Ze statistického hlediska se ale nejedná o významnou změnu, a tak až následné šetření odhalí, zda se jedná o zvrat v rostoucí tendenci z posledních měření. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě setrval na hladině 45 %, tedy nad dlouhodobým průměrem. Lidé si důvěřují stále stejně V rámci výzkumu sledujeme vývoj důvěry v ostatní lidi. Zatím se však neprokázal potenciál k většímu nárůstu této důvěry. Předchozí nepatrně kladný vývoj není ze statistického hlediska nijak významný. Z říjnového měření tedy vyplývá, že „jen“ jedna třetina obyvatel se v současné době domnívá, že je lépe ostatním lidem důvěřovat. Akceptace úplatků je ve společnosti stabilní Oproti posledním dvěma měřením nedošlo k žádným výrazným změnám pokud jde o míru akceptace úplatků. Zhruba desetina obyvatel by připouštěla možnost řešit složitou osobní situaci předáním úplatku. Přestože se zdá, že podíl občanů, kteří připouští řešení složité situace předáním úplatku má klesající tendenci, nelze tento trend ze statistického hlediska zatím potvrdit. Desetina obyvatel se také setkala za poslední rok s tím, že by od nich někdo úplatek požadoval. Tento podíl je dlouhodobě neměnný. Z hlediska občanů si Vláda ČR vede nejlépe v podpoře vzdělání a zdravotnictví Podporu veřejného vzdělání vnímá 3/5 občanů. Více než polovina pak vyzdvihuje podporu veřejného zdravotnictví, celkový hospodářský růst a infrastrukturu (dopravu). Na druhou stranu jen 2/5 občanů vnímá podporu Vlády v transparentním hospodaření státu a v tvorbě pracovních míst. Intervence ČNB z listopadu 2013 nemá odezvu u občanů ČR Většina občanů nevidí jednoznačný přínos v oslabení koruny na českou ekonomiku. Pouze 44 % občanů souhlasilo s tím, že intervence podpořila vývoz do zahraničí, 2/5 posoudilo krok ČNB jako kladný vzhledem k záchraně některých pracovních míst a necelá třetina pak vyzdvihla záchranu některých firem před ukončením činnosti, nebo celkový hospodářský růst. 12 % občanů pak deklarovalo, že jim tento krok ČNB pomohl zlepšit osobní finanční situaci. Češi preferují spíše silnou českou měnu Při zvážení možných výhod i rizik se 51 % přiklonilo k preferenci silné koruny, zatímco slabou korunu by preferovaly 2/5. Zbylých 9 % se nedokázalo přiklonit ani k jedné straně. Tento postoj tak opět ukazuje, že intervenci ČNB česká veřejnost ani rok po jejím provedení nepřijala příliš kladně. 6

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření Aktuální volební model z října 2014 potvrzuje silnou pozici hnutí ANO, které v tomto modelu dosáhlo 35 % preferenčních hlasů, což představuje opětovné posílení. Oproti výsledku z voleb v roce 2013 tak již za poslední rok posílilo o 16,5 p.b. Naopak ČSSD zaznamenala oproti poslednímu měření velmi mírný pokles a na svém druhém místě za Hnutí Ano s 18 % preferencí významně ztrácí. Na své pozici ztrácí také KSČM, kterou nyní preferuje 8 % voličů, čímž se posouvá až na čtvrté místo za TOP 09, která si i nadále zachovává přízeň 9,5 % voličů. Další v pořadí, KDU-ČSL, jako jedna z mála stran zaznamenala nárůst preferencí, a to na 7,5 %. ODS i Úsvit pak ve srovnání s minulým volebním modelem oslabily, stejně tak jako Zelení. Třetí stranou, která indukuje nárůst preferencí jsou Piráti. Poslední tři zmíněné strany by se ale do PS podle výsledků tohoto modelu již nedostaly.

Posun v pořadí

ANO

35,0%

ČSSD

18,0%

TOP 09

9,5%

KSČM

8,0%

KDU-ČSL ODS Úsvit Piráti Zelení ostatní

7,5% 6,0% 4,5% 3,5% 2,5%

5,5%

Rozdíl proti Září 2014

Rozdíl proti volbám



+4,5

+16,5



-1,0

-2,5



0,0

-2,5



-2,0

-7,0



+2,0

+0,5



-3,0

-1,5



-1,5

-2,5



+1,5

+1,0



-1,0

-0,5

+2,5

-1,5

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vstupuje do volebního modelu 829 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,1 % až ±3,2 %. 8

Volební model /vývoj Z dlouhodobého měření je jasně patrná posilující pozice hnutí ANO. Data z posledního měření ukazují vyšší podporu ve věkové skupině 30-44 let a indikativně mezi lidmi se základním vzděláním, vyučenými, s maturitou a také mezi zaměstnanci. ČSSD je z hlediska preferencí voličů spíše stabilní s velmi mírně klesající tendencí. Příčinu posledního nárůstu preferencí u KDU-ČSL lze hledat zejména ve vyšší podpoře mezi ženami, lidmi staršími nebo u středoškoláku s maturitou. Naopak pokles u KSČM je dán stejně jako v předchozím měření především nižší podporou mezi muži, lidmi staršími, těmi se základním vzděláním nebo vyučenými a ekonomicky neaktivními. To, do jaké míry do těchto preferencí zasáhly konané komunální a senátní volby (pozn. V2 v grafu) ukáží následující vlny.

V1

40%

V2 ANO 35,0%

35% 30% 25% 20%

ČSSD 18,0%

15% TOP09 9,5% KSČM 8,0% KDU-ČSL 7,5% ODS 6,0% Úsvit 4,5% Piráti 3,5% Zelení 2,5%

10% 5%

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14 (trendový odhad)

Červen /Červenec’14

Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vstupuje v poslední vlně do volebního modelu 816 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu za měsíc srpen 2014 se u jednotlivých stran pohybuje v rozmezí ±1,1 % až ±3,2 %. V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014; V2 – Krajské volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10.2014, 2. kolo senátních v.17.-18.10.2014 9

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Polovina současných podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí ve volbách do PS v roce 2013. Zhruba čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran (27 %), čtvrtina se voleb nezúčastnila. Poměr skupin zůstává mezi voliči tohoto hnutí stabilní. Relativně nejméně stálých voličů mají menší strany jako Piráti* a Zelení*. Poslední měření sice u Zelených ukazuje nárůst původních voličů, tedy těch, kteří je volili i v roce 2013, a to na úkor voličů jiných stran nebo nových voličů, nicméně poměry skupin jsou u této strany v čase velmi proměnlivé. Zbylé strany, tedy tradiční velké strany, mají naopak svou voličskou základnu relativně stabilní, tedy mají dlouhodobě nejvíce stálých voličů. KDU-ČSL ale v posledním měření (a to vůbec poprvé od začátku tohoto výzkumu v únoru) zaznamenala nižší poměr stálých příznivců. To však může být způsobeno právě zmíněným nárůstem voličské základny této strany, se kterým získala část voličů jiných stran, které ještě nejsou KDU-ČSL pevně ukotveni a až další měření ukážou, jestli se jejich preference ustálí, nebo ne. Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013 volil stranu

Aktuální volební preference

ANO

volil někoho jiného 44

nevolil, neví 27

ČSSD

29

69

9

TOP 09

72

KSČM

71

KDU-ČSL

55

ODS

11

10

11

47

Zelení*

21

41 0%

20%

22

35 16

56

Piráti*

17

7

58

Úsvit

22

26 33 32

32 40%

60%

27 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vstupuje v poslední vlně do volebního modelu 829 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

10

Ochota jít k volbám 42 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 22 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

určitě ano

spíše ano

24% 42%

spíše ne

12%

22% určitě ne

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

11

Ochota jít k volbám / vývoj Z trendového měření je vidět, že deklarovaná ochota jít k volbám, která je v našem případě definována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, zaznamenala shodný výsledek jako při předchozím měření, tedy 64 %. Zdá se, že ani komunální nebo senátní volby, které se konaly krátce před aktuální vlnou (pozn. V2 v grafu) ochotu jít k parlamentním volbám nezvýšily.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano V1

V2

62

65

60%

63

64

64

Říjen’14

65%

66

Září’14

67

70%

Srpen’14

75%

59

55% 50% Červenec’14 (trendový odhad)


Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

45%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014; V2 – Krajské volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10.2014, 2. kolo senátních v.17.-18.10.2014

12

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám do PS dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších (zejména pokud jde o možnost „určitě ano“). Minulé měření indikovalo nárůst ochoty mezi lidmi se základním vzděláním, vyučenými a mezi generací 30-44 let, zejména pokud jde o možnost „určitě ano“. Aktuální data však ukazují opětovný pokles na původní hodnoty. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano

spíše ano

spíše ne

Ekonomický status

Vzdělání

Věková kategorie

Pohlaví

Total

určitě ne

42

muž

22

47

žena

38

18 - 29 let

38

30 - 44 let

základní, vyučen maturita

30 7 33

20

13 22

41

podnikatel(ka)

22 50

ekonomicky neaktivní

20%

15 21

42 0%

25

13

64

zaměstnanec(kyně)

21

10 19

51

vysokoškolské

19

17

21

23

24 14

21

31

23

15

29

49

24

9

23

39

60 a více let

12 21

41

45 - 59 let

neví/bez odpovědi

22 40%

4

10

22 8

21

9 60%

16

26 80%

1 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. 13

Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak největší ochotu jít k volbám, stejně tak jako v rámci předchozích vln, deklarují voliči TOP09, KDU-ČSL, ČSSD a ANO. Oproti předchozímu měření významně vzrostla ochota jít k volbám u voličů Zelených. Indikativně pak poklesla celková ochota mezi voliči Úsvitu.

Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než na celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano Total

spíše ano

spíše ne

42

ANO

určitě ne

neví/bez odpovědi

22

12

57

ČSSD

24

31

54

12

32

TOP 09

14

80

KSČM

16

53

KDU-ČSL

30 61

ODS

20%

28

45 58

0%

21

13

46

Zelení *

8

22

59

Piráti *

17 31

57

Úsvit

4

9 33

40%

60%

9 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

14

Pevnost přesvědčení o volbě O svém deklarovaném výběru strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je nyní pevně rozhodnuto 42 % voličů, dalších 34 % by pak své rozhodnutí pravděpodobně neměnilo. Zbylá čtvrtina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní a přechází zejména mezi voličskými základnami novějších nebo menších stran a hnutí (ANO, Úsvit, Piráti a Zelení; viz graf na straně 10 poukazující na výrazné přelivy u těchto uskupení).

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

3% 21% 42%

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

34%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vybralo politický subjekt 851 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

15

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě dlouhodobě velmi konzistentní, poměry jednotlivých odpovědí se v čase nijak zásadně nemění. Poslední měření sice ukazuje nárůst v rámci skupiny voličů, kteří by daný subjekt „pravděpodobně volilo“, a to na úkor skupiny voličů, kteří své rozhodnutí „pravděpodobně změní“. Ale tento výkyv může být dán již zmíněnými komunálními a senátními volbami, kdy se voliči momentálně více kloní k vybranému politickému subjektu, ale je možné, že v dalším měření se hodnoty spíše přiblíží dlouhodobému průměru.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 6

5

5

5

5

4

6

80%

23

24

25

23

20

23

25

23

60%

28

30

30

31

32

30

29

29

34

44

39

41

41

43

43

42

42

42

Březen’14

Duben’14

Květen’14



Srpen’14

Září’14

Říjen’14

3

5

Únor’14

100%

21

40% 20% 0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 851 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.

16

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska lze konstatovat, že pevnost přesvědčení kopíruje věk a vzdělání, vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti mají poměrně stabilní preference). Celkově vyšší podíl skupiny „pravděpodobně volil(a) tuto stranu/hnutí“ oproti minulému měření je pak tvořen především nárůstem mezi ženami, lidmi staršími, se základním vzděláním nebo vyučenými, případně středoškoláky, nebo ekonomicky neaktivními. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi

Pohlaví

Total

42

muž

46

žena

Věková kategorie

41

základní, vyučen

38

maturita vysokoškolské

34

33

39

zaměstnanec(kyně)

40

podnikatel(ka)

41


36

20%

32 40%

60%

2

20

3 2

24

1

21

2

20 80%

3

21

26 35

44 0%

15

32

43

4 21

29

45

2

3

23

53

3

3

30 36

60 a více let Vzdělání

23

34

37

45 - 59 let

20

36

33

30 - 44 let

21

32

38

18 - 29 let

Ekonomický status

34

4 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 851 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. 17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně vykazují stabilně voliči KSČM s téměř 3/4 zcela nebo spíše rozhodnutých voličů. I když proti poslednímu měření se podíl zcela rozhodnutých voličů snížil na úkor těch spíše rozhodnutých. Stejné snížení zcela rozhodnutých voličů zaznamenala aktuálně také KDU-ČSL (což může být dáno přílivem nových voličů jako v uvažovaném případě na straně 10). I tak ale spolu s ČSSD a ANO patří mezi ty subjekty, které mají pevněji rozhodnuté voliče. Z hlediska vývoje preferencí KSČM je v této souvislosti patrné, že možná příčina je v pozvolně klesající míře přesvědčení. Méně přesvědčení voliči také zřejmě patří mezi ty více fluktuující a částečně odešli k jiným stranám. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total

42

ANO

45

ČSSD TOP 09

Úsvit

Zelení *

29

32 27

20 28

35

2

30

38

21

1

12

25

54

4 20

57

32

1

22

53

45

3

18

31

26

KDU-ČSL

Piráti *

21

36

43

KSČM

ODS

34

10 18

47 32

6

0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 851 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 18

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / mezilidská důvěra / korupce

Politické trendy Z posledního měření trendů vyplývá mírné snížení podílu občanů kladně hodnotících současnou politickou situaci. Nicméně ze statistického hlediska se nejedná o významnou změnu. Až následné šetření tak odhalí, zda se jedná o zvrat v rostoucí tendenci z posledních měření. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě setrval na hladině 45 %, tedy nad dlouhodobým průměrem.

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci velmi dobrá + spíše dobrá 40% 35% 22

22

Květen’14

20%

25

Duben’14

30% 25%

31

29

31

28

22

15% Říjen’14

Září’14

Srpen’14



Březen’14

Únor’14

10%

/Podíl občanů důvěřujících vládě 50% 40

Květen’14

42

40

Duben’14

40%

44

41

Březen’14

45%

rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete 45 45 41

35%

30% 25% Říjen’14

Září’14

Srpen’14



Únor’14

20%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 20

Politická situace Poslední měření ukázalo mírný pokles v kladném postoji k politické situaci, a tak i nadále platí, že většina občanů České republiky zůstává s politickou situací nespokojená. V detailnějším pohledu je vidět, že necelá čtvrtina hodnotí současnou politickou situaci jako velmi špatnou, dalších 46 % pak jako spíše špatnou.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá 1% 4%

spíše dobrá

27%

22% spíše špatná

velmi špatná 46% neví/bez odpovědi


21

Politická situace / třídění dle sociodemografií Negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak nejméně nespokojeni jsou nejstarší občané a vysokoškolsky vzdělaní. Toto hodnocení zůstává v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá

spíše dobrá

Ekonomický status

Vzdělání

Věková kategorie Pohlaví

Total 1

spíše špatná

27

muž 2 žena 1 18 - 29 let 1 30 - 44 let 2 45 - 59 let 1

46 33

maturita 1 vysokoškolské 1 zaměstnanec(kyně) 1 podnikatel(ka) 2

ekonomicky neaktivní 2 0%

39

22

neví/bez odpovědi

22

4

22

4

52

20

22

51

22 27

5

26

36

43 44

15

33

19 51

14

48

29

20

45

27

22

44 40%

23 60%

80%

4 5

47

27

2

26

31

20%

4

24

44

23

3

24

47

60 a více let 2 základní, vyučen 2

velmi špatná

2 1 4 2 4 100%


Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že nejspokojenější jsou voliči dvou vládních stran, tedy ANO a ČSSD. Zajímavý posun nastal u voličů KDU-ČSL, kteří jsou oproti poslednímu šetření mnohem méně spokojení. Tento pokles spokojenosti může opět souviset s nárůstem voličů této strany. Noví voliči, kteří se „přelili“ částečně i z voličů nevládních stran, ještě nejsou pevně rozhodnuti tuto stranu volit a jsou obecně více skeptičtí, což se projevuje i v tomto hodnocení. Mezi nejméně spokojené s politickou situací se pak dlouhodobě řadí podporovatelé Pirátů* a Úsvitu (u tohoto hnutí došlo ke značnému posunu k negativnímu hodnocení); vysoký počet negativních hodnocení jsme zaznamenali i u voličů KSČM. U všech posledně jmenovaných není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že je, ač v různých podobách, součástí politické identity těchto stran i jejich opoziční role. Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá

spíše dobrá

Total 1

27

6

3

KDU-ČSL

2

40

Piráti *

25

0%

15

23

64 38 64

20%

18 34

40%

3

15

53

36

1

25

47

17

1 6

43

18 2

12

57

9

4

48

29

4

Úsvit

Zelení *

41

27

KSČM

neví/bez odpovědi 22

45

TOP 09

ODS

velmi špatná 46

ANO 1 ČSSD

spíše špatná

25 60%

80%

3 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 23

Důvěra v současnou vládu Důvěra, resp. nedůvěra ve vládu setrvává dlouhodobě na stejné úrovni, rovněž poslední měření ukazuje, že více než polovina občanů vyjadřuje vládě svou nedůvěru, z toho 16 % jí vůbec nedůvěřuje a 37 % spíše nedůvěřuje.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

16%

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete

2% 2%

43%

37%

neví/bez odpovědi


24

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Dlouhodobé sledování rovněž potvrzuje, že hodnocení v rámci sociodemografických skupin zůstává v podstatě stabilní. Vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu také narůstá s věkem i vzděláním. Tento trend odpovídá celkovému hodnocení politické situace.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

rozhodně důvěřujete



neví/bez odpovědi

Ekonomický status

Vzdělání


Total 2 muž

43

3 39

44

zaměstnanec(kyně) 2 podnikatel(ka) 2 3 0%

34

2

19

20

49

36

48

36 38

44

36

44

36 40%

1 9

38

42

1

4

32

38

20%

16

15

53

4

2

23 40

maturita 2

16

15

45

5

základní, vyučen 2


43

40

45 - 59 let 2

vysokoškolské

31

31

30 - 44 let 1

60 a více let

37

48

žena 2 18 - 29 let 1


60%

2 12

1

10

2

16

2

15

3

16 80%

1

1 100%


Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Již bylo zmíněno, že důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace, vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Dlouhodobě je hodnocení výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Přičemž stejně jako v předchozím případě, tak i zde lze sledovat značný pokles v hodnocení mezi příznivci KDU-ČSL.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete



neví/bez odpovědi

Total

ANO

2

43

4

ČSSD

37

8

62 38

KSČM 1

ODS

12

7 1 26 9

68 37 20%

8 14

34 40%

1

23

59

18

0%

2

37

24

4

28

43

37

Piráti *

3

40 49

2

27

49

36

KDU-ČSL

Úsvit

16

66

TOP 09

Zelení *


60%

20 80%

5 100%


26

Vývoj důvěry v ostatní lidi Dlouhodobější sledování důvěry v ostatní lidi zatím neprokázalo potenciál k většímu nárůstu. Což se projevilo i mírným poklesem důvěry v říjnovém měření, ve srovnání s předchozím mírně pozitivním trendem zjištěným v počátku měření. Ze statistického hlediska jsou ale tyto změny nevýznamné. Lze tedy konstatovat, že „jen“ třetina obyvatel se v současné době domnívá, že je lépe ostatním lidem důvěřovat.

Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? důvěřuje 50% 45% 40% 30%

34

34

32

35%

32

30

25% Říjen’14

Září’14 (trendový odhad)

Srpen’14


Červen /Červenec’14 (trendový odhad)

Květen’14

Duben’14 (trendový odhad)

Březen’14

Únor’14

20%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.

27

Mezilidská důvěra Z pohledu mezilidské důvěry se obyvatelé České republiky zdají být spíše opatrní a dlouhodobě se ke svému okolí staví s nedůvěrou. Jen třetina z nich volí cestu životem s tím, že budou ostatním důvěřovat.

Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat?

důvěřovat 5% 32% nedůvěřovat

63% neví/bez odpovědi


28

Mezilidská důvěra / třídění dle sociodemografií Delší časový úsek měření zatím i nadále potvrzuje, že muži jsou v tomto pohledu důvěřivější než ženy. Důvěra v ostatní také roste s věkem a vzděláním. Odvahu důvěřovat ostatním tak mají nejčastěji vysokoškoláci (43 %) a starší věkové kategorie.


důvěřovat

nedůvěřovat

Ekonomický status

Vzdělání


Total

neví/bez odpovědi

32

muž

63

37

žena

59

27

18 - 29 let

6

76

30 - 44 let

30

45 - 59 let

30

60 a více let

4 64

6

66 42

4 52

25

maturita

4

67

20

základní, vyučen

5

6

69

6

37

vysokoškolské

59

43

4

52

5

zaměstnanec(kyně)

31

podnikatel(ka)

32

63

5


32

63

5

0%

20%

63

40%

60%

6

80%

100%


Mezilidská důvěra / třídění dle volebních preferencí Po předchozím nárůstu důvěry mezi příznivci ANO došlo opět k poklesu na předchozí hladinu (aktuálně jen 35 % lidí důvěřuje ostatním). I nadále pak platí, že nejnižší důvěru v ostatní mají příznivci KSČM a Úsvitu. Mezi voliči KDU-ČSL, TOP09 a ČSSD je naopak největší podíl těch, kteří ostatním důvěřují, proměny v podílu těchto skupin v čase nejsou statisticky významné.


důvěřovat

nedůvěřovat

Total

neví/bez odpovědi

32

ANO

63

35

ČSSD

5

63

38

TOP 09

58 48

KSČM

2 4

41

30

68

KDU-ČSL

2

53

ODS

39

28

Úsvit

20%

8 59

43 0%

6

70 38

Zelení *

8

66

22

Piráti *

11

3

55 40%

60%

2 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 30

Akceptace úplatků společností /vývoj Oproti posledním dvěma měřením nedošlo k žádným výrazným změnám. Přestože se zdá, že podíl občanů, kteří připouští řešení složité situace předáním úplatku má klesající tendenci, pro interpretaci tohoto trendu je potřeba počkat na ověření v rámci dalších měření.

/Podíl občanů řešící složitou osobní situaci předáním úplatku v případě žádosti o něj 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Velmi pravděpodobné + Spíše pravděpodobné

Říjen’14


Srpen’14 (trendový odhad)

8



Květen’14 (trendový odhad)

9


Březen’14

Únor’14 (nedotaz.)

12

/Podíl občanů od kterých byl očekáván úplatek

Byl očekáván úplatek


Srpen’14 (trendový odhad)


Květen’14 (trendový odhad)

Říjen’14

10

10


Březen’14

Únor’14 (nedotaz.)

10


30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 31

Pravděpodobnost předání úplatku V případě těžké osobní situace by 8 % Čechů, Moravanů a Slezanů bylo schopných jít cestou předání úplatku. Při detailním pohledu je oproti předchozímu zjištění vidět přeskupení od volby „zcela nepravděpodobné“ do „spíše nepravděpodobné“, tím se pouze vrátil poměr těchto skupin na hladinu z března 2014. Jak už bylo zmíněno v rámci minulých měření, náchylnost občanů ČR k úplatkům se pohybuje nad evropským průměrem, což vychází z výzkumu Eurobarometr* z loňského roku, kdy jsme se ptali na ochotu uplácet v oblasti veřejné správy. Podle těchto dat je 19 % Čechů nakloněno možnosti uplácet, přičemž evropský průměr je 15 %. Na srovnatelné úrovni s tou českou se nachází také například Maďarsko, Rumunsko, ale i VB, ještě více jsou pak úplatkům nakloněni Řekové (24 %), ale i Slováci (29 %). Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by Vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" velmi pravděpodobné 1% 2% 7%

spíše pravděpodobné

spíše nepravděpodobné

zcela nepravděpodobné

30% 60%

neví/bez odpovědi

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Výsledky se vztahují k vlně Eurobarometr 397, která probíhala v únoru-březnu 2013. TNS Aisa se na výzkumu dlouhodobě podílí. Celá zpráva je volně dostupná online na : http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_397_en.pdf 32

Pravděpodobnost předání úplatku / třídění dle sociodemografií Možnosti předat úplatek jsou více nakloněni muži, lidé do 44 let a podnikatelé(ky). Data z aktuálního měření naznačují, že pokles podílu těch, kteří jsou ochotni řešit danou situaci předáním úplatku, je proti posledním měřením dán poklesem zejména v rámci následujících sociodemografických skupin: ženy, lidé do 29 let, lidé se základní školou nebo vyučení. Rozdíl mezi názory mužů a žen může být způsobený tím, že muži činí častěji rozhodnutí, a tedy se častěji dostávají do situací, kde přijetí úplatku přichází v úvahu. To samé platí i pro skupinu podnikatelů(ek) oproti zaměstnancům či ekonomicky neaktivním.

Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by Vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" velmi pravděpodobné



neví/bez odpovědi

Ekonomick ý status Vzdělání

Věková kategorie

Pohlaví

Total 1 7 muž 1

žena

30 - 44 let

4

32

3

66

26

1

3 53

33

2

57

32

1

55 37

3 46

26 20%

2

64 34

13

0%

4

70

9

5

1

48

25

vysokoškolské 1 8

Podnikatel(ka) 1

52

33

maturita 1 10

Zaměstnanec(kyně) 1

3

35

28

3

2

65

12

5

2

54

28

základní, vyučen 1 6

Ekonomicky neaktivní

60

12

45 - 59 let 60 a více let

30

11

18 - 29 let


3

68 40%

60%

1 80%

100%


33

Pravděpodobnost předání úplatku / třídění dle volebních preferencí Nejvíce otevření k možnosti předat úplatek jsou voliči TOP09 a ODS, naopak nejvíce jej odmítají sympatizanti KDU-ČSL.

Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by Vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?"

velmi pravděpodobné



neví/bez odpovědi

Total 1 7

ANO 1 ČSSD

60

55

21 34

Úsvit

29

7

Piráti * 1 5 7

6 59 8

68 28

20%

2

56

23 6

1 7

70

ODS 1 4

0%

45

32

3

1

57 45

6

Zelení *

54

33

9

KSČM

2

31

8

TOP 09

KDU-ČSL

30

13

2


3 59

40%

60%

80%

100%


34

Očekávání úplatku Pouhých 10 % obyvatel České republiky mělo v posledním roce pocit, že je od nich očekáván úplatek. Tento podíl je dlouhodobě neměnný. S ohledem na názory občanů na úplatky v České republice to svědčí o tom, že běžný občan se do situace, kdy by byl vyžadován úplatek, na každodenní bázi nedostává a vnímání zkorumpovanosti se tak spíše odvíjí od mediálních zpráv z vrcholného byznysu a politiky.

Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek?

10% ano

ne 90%


35

Očekávání úplatku / třídění dle sociodemografií Se situací, kdy by byl vyžadován úplatek se více potkávají podnikatelé(ky) a spíše muži. Proti šetření z června/července 2014 došlo k nárůstu podílu mezi nejmladšími občany.

Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? ano

ne

Pohlaví

Total

10

muž žena

Věková kategorie

86

6

88

30 - 44 let

10

90

45 - 59 let

10

89

7

1

93

základní, vyučen

10

90

maturita

11

89

vysokoškolské

7

zaměstnanec(kyně)

93

9

podnikatel(ka)

91 21


79

8 0%

1

94 12

60 a více let Vzdělání

90

13

18 - 29 let

Ekonomický status

neví/bez odpovědi

92 20%

40%

60%

80%

100%


Očekávání úplatku / třídění dle volebních preferencí V rámci politických preferencí se nejméně setkali se situací, ve které byl očekáván úplatek, voliči KDU-ČSL a ČSSD. Podíly v rámci jednotlivých politických subjektů se zdají být stabilní.

Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek?

ano

ne

neví/bez odpovědi

Total

10

90

ANO

10

90

ČSSD

6

94

TOP 09

10

90

KSČM

10

90

KDU-ČSL

6

ODS

18

Úsvit

82

7

Piráti * Zelení *

94

87 12

88

2 0%

6

98 20%

40%

60%

80%

100%


37

Detailní výsledky: aktuální témata / vnímání činnosti Vlády ČR / vliv opatření ČNB na ekonomiku / preference síly české měny

Vnímání činnosti Vlády ČR V další části tohoto výzkumu nás zajímalo detailní hodnocení činnosti Vlády ČR, co se týče podpory vybraných oblastí. Více než 3/5 občanů si myslí, že Vláda podporuje veřejné vzdělávání. Více než polovina pak vyzdvihuje podporu veřejného zdravotnictví, celkový hospodářský růst a infrastrukturu (dopravu). Na druhou stranu jen 2/5 občanů vnímá podporu Vlády v transparentním hospodaření státu a v tvorbě pracovních míst.

Otázka. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Vláda ČR podporuje…

kvalitní veřejné vzdělávání

62%

kvalitní veřejné zdravotnictví

57%

hospodářský růst

56%

infrastrukturu, zejména dopravu

54%

konkurenceschopnost České republiky boj proti korupci

49% 46%

tvorbu pracovních míst

41%

transparentní hospodaření státu

41%

Pozn. Graf zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 25.10. až 31.10. 2014 prostřednictvím technologie CATI. 39

Vnímání činnosti Vlády ČR / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska je nejvíce diferencující pohled muži vs. ženy a lidé do 44 let vs. lidé nad 60 let. Zatímco muži hodnotí kladně většinu oblastí, ženy jsou zdrženlivější a častěji také volí možnost „neví“. Z hlediska věku lze pozorovat nárůst kladných hodnocení od nejmladších po nejstarší s výjimkou generace 30-44 let, která je v hodnocení konání vlády v oblasti vzdělávání a zdravotnictví ještě daleko kritičtější než ti nejmladší.


Muž

Žena

18-29

30-44

45-59

60+

Věkové kategorie

Obecná populace

Pohlaví


62

61

62

66

61

58

64


57

60

53

56

51

54

65


56

59

54

47

51

56

68


54

57

51

55

56

46

57

konkurenceschopnost České republiky

49

53

45

39

42

51

60

boj proti korupci

46

49

43

36

38

50

59


41

46

37

37

39

40

48


41

46

36

35

34

43

51

Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte) Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení

Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení


Vnímání činnosti Vlády ČR / třídění dle sociodemografií Vzdělání, jak je vidět z tabulky níže, není v tomto případě příliš diferencující charakteristikou. Jen o něco lépe diferencuje ekonomický status, i když spíše jen ve vybraných oblastech jako je zdravotnictví, korupce a transparentní hospodaření. Ve všech těchto parametrech Vládu hodnotí kladněji lidé ekonomicky neaktivní.


maturita

VŠ

zaměst.

podnikatel (ka)

ek. neaktivní

Ekonomický status

ZŠ, vyučen

Obecná populace

Vzdělání


62

65

59

56

61

58

64


57

59

53

56

52

57

62


56

55

57

61

54

55

59


54

54

55

51

56

54

52


49

48

51

48

46

52

51

boj proti korupci

46

51

42

38

42

48

50


41

42

42

40

42

42

41


41

43

38

39

36

46

44




Vnímání činnosti Vlády ČR / třídění dle volebních preferencí Při pohledu přes jednotlivé politické subjekty není překvapující, že Vládu hodnotí pozitivněji sympatizanti dvou hlavních vládních stran, tedy ANO a ČSSD. Ostatní strany a hnutí hodnotí Vládu většinou průměrně. Oblastí s nejvíce diferencujícím názorem je korupce, zatímco příznivci ANO a ČSSD hodnotí kroky vlády kladně, podporovatelé opozice, tedy TOP09, KSČM a Úsvit hodnotí vládu negativně.


Obecná populace

ANO

ČSSD

TOP09

KSČM

KDU-ČSL

ODS

Úsvit

Piráti*

Zelení*

Volební preference


62

67

79

52

52

52

65

58

60

61


57

61

75

50

42

65

56

47

55

66


56

68

74

45

54

65

49

62

54

55


54

59

65

47

52

57

51

46

64

75


49

61

68

41

64

44

47

29

43

52

boj proti korupci

46

59

66

28

34

45

34

27

36

49


41

48

57

51

36

44

40

45

27

55


41

56

54

33

51

36

53

29

32

38




Vliv opatření ČNB na ekonomiku V závěru dotazníku jsme se věnovali tématu intervencí ČNB za účelem podpory ekonomiky, zejména pak oslabení koruny, které proběhlo koncem minulého roku. Zajímal nás názor na to, v jakém směru byl tento krok podle občanů pro ekonomiku prospěšný. 2/5 se kloní k názoru, že oslabení koruny podpořilo vývoz a pomohlo firmám udržet některé zaměstnance. Necelá třetina vidí přínos k hospodářskému růstu a také v záchraně firem před koncem činnosti. Jen 12 % občanů deklaruje, že pocítilo nějaké zlepšení vlastní finanční situace. Jak je vidět, tak ani jedna z dotazovaných oblastí nebyla kladně hodnocena více jak polovinou respondentů, což lze fakticky hodnotit tak, že občané nevnímají krok ČNB jako účinný v žádné z dotazovaných oblastí. Nutno ale poznamenat, že deklarace respondentů nemusí odrážet vývoj na základě makroekonomických dat. Otázka. Česká národní banka má jako hlavní cíl péči o stabilní ceny, což by mělo mít za následek hospodářský růst. Významným zásahem ČNB v poslední době bylo oslabení koruny na konci roku 2013, které mělo za cíl podpořit ekonomiku. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte, že toto opatření ČNB…

podpořilo vývoz zboží do zahraničí

44%

pomohlo firmám udržet některé pracovníky zaměstnané

40%

přispělo k hospodářskému růstu

30%

pomohlo firmám vyhnout se ukončení jejich činnosti

30%

zlepšilo Vaší osobní finanční situaci

12%

Pozn. Graf zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte)


Vliv opatření ČNB na ekonomiku / třídění dle sociodemografií Velmi dobře diferencujícím pohledem v rámci sociodemografických charakteristik je pohlaví. Muži oproti ženám hodnotí všechny kroky kladněji. Ženy se nicméně často přiklánějí i k možnosti „neví“.

Otázka. Česká národní banka má jako hlavní cíl péči o stabilní ceny, což by mělo mít za následek hospodářský růst. Významným zásahem ČNB v poslední době bylo oslabení koruny na konci roku 2013, které mělo za cíl podpořit ekonomiku. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte, že toto opatření ČNB…

Muž

Žena

18-29

30-44

45-59

60+

Věkové kategorie

Obecná populace

Pohlaví


44

49

39

42

44

48

41


40

43

37

43

38

42

40


30

35

26

29

31

33

28


30

34

26

35

30

31

26


12

15

9

9

18

11

9




Vliv opatření ČNB na ekonomiku / třídění dle sociodemografií Na to, zda měla či neměla intervence ČNB vliv na vývoz zboží mají jednotlivé sociodemografické skupiny nejvíce rozdílné názory. K tomu, že ČNB oslabením měny podpořila vývoz se nejvíce kloní lidé vysokoškolsky vzdělaní a také podnikatelé(ky). U těchto skupin je pravděpodobné, že se jich vývoz nějakým způsobem týká. Negativně se k tomuto kroku staví lidé ekonomicky neaktivní. Lidé se základním vzděláním nebo vyučení častěji vyzdvihují pomoc firmám, ať už záchranou pracovních pozic nebo firmy jako takové.


maturita

VŠ

zaměst.

podnikatel (ka)

ek. neaktivní

Ekonomický status

ZŠ, vyučen

Obecná populace

Vzdělání


44

44

39

50

46

55

39


40

43

37

39

41

36

40


30

29

30

34

32

28

29


30

33

27

26

31

29

29


12

13

10

13

15

10

10




Vliv opatření ČNB na ekonomiku / třídění dle volebních preferencí Názory na kroky ČNB nejsou při pohledu přes příznivce jednotlivých politických subjektů výrazně diferencující. Dopad intervence na podporu vývozu zboží do zahraničí vnímají více příznivci ANO a TOP09, druzí jmenovaní pak také více vyzdvihují pozitivní dopad na udržení některých pracovních míst.


Obecná populace

ANO

ČSSD

TOP09

KSČM

KDU-ČSL

ODS

Úsvit

Piráti*

Zelení*

Volební preference

44

50

44

57

33

56

54

27

45

61

40

41

44

54

46

42

42

30

16

41

30

35

29

40

32

24

41

20

26

29


30

33

30

29

35

35

24

52

20

29


12

16

12

16

7

10

12

6

7

27

podpořilo vývoz zboží do zahraničí pomohlo firmám udržet některé pracovníky zaměstnané přispělo k hospodářskému růstu




Preference síly české měny Na úplný závěr jsme zjišťovali, zda občané České republiky preferují silnou, nebo slabou korunu při udání možných výhod i rizik. Silnou korunu preferuje většina občanů (51 %), zatímco slabou 2/5. Zbylých 9 % se nedokázalo přiklonit ani k jedné straně. Tento postoj tak opět ukazuje, že intervenci ČNB česká veřejnost ani rok po jejím provedení nepřijala příliš kladně.

Otázka. Který z následujících výroků o české měně je Vám bližší?

Preferujete silnou korunu, protože zboží zakoupené v zahraničí nebo dovážené zboží a suroviny jsou levnější, stejně jako zahraniční dovolená. A to i přesto, že silná koruna snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, což může mít vliv na pracovní místa. Preferujete slabou korunu, protože to pomáhá vývozcům prosadit se na zahraničním trhu a mohou se tvořit pracovní místa. A to i přesto, že se tím zdraží dovážené zboží a suroviny, zboží zakoupené v zahraničí nebo zahraniční dovolená.

9%

51% 40%

neví, neumí posoudit


47

Preference síly české měny / třídění dle sociodemografií Pohled na sociodemografické skupiny ukazuje preferenci silné koruny mezi muži, lidmi do 29 let a indikativně také podnikateli(kami). U žen pak může být důvodem volby slabší koruny obava o pracovní místo.

Otázka. Který z následujících výroků o české měně je Vám bližší? Preferujete silnou korunu, protože zboží zakoupené v zahraničí nebo dovážené zboží a suroviny jsou levnější, stejně jako zahraniční dovolená. A to i přesto, že silná koruna snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, což může mít vliv na pracovní místa. Preferujete slabou korunu, protože to pomáhá vývozcům prosadit se na zahraničním trhu a mohou se tvořit pracovní místa. A to i přesto, že se tím zdraží dovážené zboží a suroviny, zboží zakoupené v zahraničí nebo zahraniční dovolená. neví, neumí posoudit

Pohlaví

Total

51

muž

žena

56

Věková kategorie Ekonomický status Vzdělání

9

37

47

7

44

18 - 29 let 30 - 44 let

40

9

63

35

47

42

45 - 59 let

50

60 a více let

49

základní, vyučen maturita

11

43

7

39

51

12

38

53

2

11 42

5

vysokoškolské

49

44

7

zaměstnanec(kyně)

49

43

8

podnikatel(ka)

57

ekonomicky neaktivní 0%

36

52 20%

39 40%

60%

7 9

80%

100%


Preference síly české měny / třídění dle volebních preferencí Pohled na příznivce jednotlivých subjektů nepřináší žádné statisticky významné rozdíly. Indikativně lze označit voliče ANO, ČSSD a Úsvitu jako preferující silnější korunu.

Otázka. Který z následujících výroků o české měně je Vám bližší? Preferujete silnou korunu, protože zboží zakoupené v zahraničí nebo dovážené zboží a suroviny jsou levnější, stejně jako zahraniční dovolená. A to i přesto, že silná koruna snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, což může mít vliv na pracovní místa. Preferujete slabou korunu, protože to pomáhá vývozcům prosadit se na zahraničním trhu a mohou se tvořit pracovní místa. A to i přesto, že se tím zdraží dovážené zboží a suroviny, zboží zakoupené v zahraničí nebo zahraniční dovolená. neví, neumí posoudit Total

51

40

ANO

50

43

9

7

ČSSD

54

41

5

TOP 09

54

42

4

KSČM

46

KDU-ČSL ODS

52

0%

6 32

57

8

43

43 20%

5

45 60

Piráti *

9 43

49

Úsvit

Zelení *

45

43 40%

60%

14 80%

100%


Přílohy

Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa

Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Eva Králová, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek

51

Organizační informace Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech: Únor’14

……………………………………………

18.2. – 24.2. 2014

Březen’14

……………………………………………

24.3. – 30.3. 2014

Duben’14

……………………………………………

22.4. – 27.4. 2014

Květen’14

……………………………………………

17.5. – 23.5. 2014

Červen/Červenec’14

……………………………………………

28.6. – 4.7. 2014

Srpen’14

……………………………………………

25.8. – 31.8.2014

Září’14

……………………………………………

22.9. – 28.9.2014

Říjen’14

……………………………………………

25.10. – 31.10.2014

Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctuonline/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran. 52

Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: 

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),



uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)



a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.

53

Dotazník Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... 1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 3. Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... 1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku

54

Dotazník Otázka 6. Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... 1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; odmítá odpovědět, neví Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda?

1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 8. Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)? Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete; odmítá odpovědět, neví

55

Dotazník Otázka 10. Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? 1 - důvěřovat, 2 - nedůvěřovat; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 11. Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by vám nabídl, že za úplatek Váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" 1 - velmi pravděpodobné, 2 - spíše pravděpodobné, 3 - spíše nepravděpodobné, 4 - zcela nepravděpodobné; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 12. Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? 1 - ano, 2 - ne; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 13. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujícího výroku?

Vláda ČR podporuje…  konkurenceschopnost České republiky  tvorbu pracovních míst  infrastrukturu, zejména dopravu  transparentní hospodaření státu  hospodářský růst  boj proti korupci  kvalitní veřejné zdravotnictví  kvalitní veřejné vzdělávání 1 - zcela souhlasíte, 2 - spíše souhlasíte, 3 - spíše nesouhlasíte , 4 - zcela nesouhlasíte; Odmítá odpovědět, Neví

56

Dotazník Otázka 14. Česká národní banka má jako hlavní cíl péči o stabilní ceny, což by mělo mít za následek hospodářský růst. Významným zásahem ČNB v poslední době bylo oslabení koruny na konci roku 2013, které mělo za cíl podpořit ekonomiku. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte, že toto opatření ČNB…  podpořilo vývoz zboží do zahraničí  pomohlo firmám udržet některé pracovníky zaměstnané  přispělo k hospodářskému růstu  pomohlo firmám vyhnout se ukončení jejich činnosti  zlepšilo Vaší osobní finanční situaci 1 - zcela souhlasíte, 2 - spíše souhlasíte, 3 - spíše nesouhlasíte , 4 - zcela nesouhlasíte; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 15. Který z následujících výroků o české měně je Vám bližší? 1 - Preferuji silnou korunu, protože zboží zakoupené v zahraničí nebo dovážené zboží a suroviny jsou levnější, stejně jako zahraniční dovolená. A to i přesto, že silná koruna snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, což může mít vliv na pracovní místa, 2 - Preferuji slabou korunu, protože to pomáhá vývozcům prosadit se na zahraničním trhu a mohou se tvořit pracovní místa. A to i přesto, že se tím zdraží dovážené zboží a suroviny, zboží zakoupené v zahraničí nebo zahraniční dovolená; Odmítá odpovědět, Neví

57

Dotazník Seznam zobrazovaných stran a hnutí Aktiv nezávislých občanů ANO Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století Občané 2011 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO - Strana práv občanů Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Volte Pravý Blok - www.cibulka.net politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví

58

Slovníček základních pojmů CATI

Volební model

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu www.esomar.org. SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.

Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur.

Volební potenciál Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje. Volební preference Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu „nevím“ nebo „voleb bych se nezúčastnil(a)“. Součet odpovědí je v tomto případě roven 100%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení.

Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba

To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).

59

Informace o projektu

Recommend Documents