Informace o projektu

Duben 2014 3. vlna

Informace o projektu

Základní informace Zadavatel výzkumu

Česká televize

Realizátor výzkumu

TNS Aisa

Termín sběru dat

22.4. – 27.4. 2014

Způsob sběru dat

CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek.

Počet respondentů

1200

Vážení

Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé

volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Statistická chyba volebního modelu

u jednotlivých stran v rozmezí ± 1,0 % až ± 3,1 %

3

Struktura váženého datového souboru Pohlaví

Věk

Vzdělání

Velikost místa bydliště

Kraj

4

Muži Ženy

48,7 % 51,3 %

18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+

18,5 % 28,8 % 23,9 % 28,8 %

Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

52,3 % 32,7 % 15,0 %

Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Praha

17,0 % 21,6 % 18,1 % 18,6 % 12,5 % 12,2 %

Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj

12,2 % 12,1 % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4,1 % 5,3 % 11,2 % 11,6 % 4,8 % 5,6 % 6,1 %

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků ANO si udržuje náskok před ČSSD hlavně díky Andreji Babišovi V aktuálním volebním modelu nedošlo oproti minulému měsíci k žádnému výraznějšímu vývoji, a tak se i nadále těší největší přízni ANO, následované ČSSD a KSČM. U hnutí ANO lze sledovat pokračující pozvolný růst voličské základny. Z našeho pohledu za touto rostoucí oblibou stojí zejména osobnost Andreje Babiše, který se například v březnovém výzkumu STEM stal nejpozitivněji hodnoceným politikem. Nespokojenost s politickou situací se odráží v průměrném hodnocení vlády Třetina české společnosti hodnotí celkovou současnou politickou situaci jako velmi špatnou a dalších 46 % jako spíše špatnou. 57 % pak celkově vládě nedůvěřuje. Pokud by pak měli Češi hodnotit vládu z hlediska plnění vybraných bodů programového prohlášení jako ve škole, dostala by známku 3-. Celková nálada ve společnosti je jen lehce pozitivní Nálada ve společnosti se za poslední dva měsíce nijak výrazně nezměnila. Stále převažuje mírná spokojenost, přičemž nejvíce nespokojení jsou lidé v předdůchodovém věku. Z trendových závěrů studie TNS Aisa o životním stylu Čechů vyplývá, že právě tito lidé trpí největší nejistotou a strachem ze ztráty zaměstnání a z nízké možnosti sebeuplatnění na trhu práce. Většina Čechů vítá nižší DPH i třetí sazbu zejména s vidinou ulehčení vlastnímu rozpočtu Většina Čechů (75 %) by uvítala zavedení třetí nejnižší daňové sazby, přestože by to znamenalo snížení příjmů státní pokladny o 16 miliard korun (dle odhadu Ministerstva financí). Za změnou nastavení sazeb DPH vidí lidé primárně úsporu vlastních prostředků, proto se také nejvíce zamlouvá starším a ekonomicky neaktivním občanům. Se vznikem třetí sazby zcela nebo spíše nesouhlasí 22 % Čechů, 15 % ji považuje za nepotřebnou. Patří mezi ně zejména vysokoškoláci a podnikatelé, kteří si nejspíš častěji uvědomují dopad nižšího příjmu do státní poklady a případně i to, že taková úprava dělá celý daňový systém složitějším. 1/3 Čechů má osobní zkušenost s nedostatkem léků v lékárnách

Přibližně třetina občanů má osobní zkušenost s nedostupností důležitých léků, 6 % pak označilo tento problém za celkem běžný. Častěji se s tímto problémem setkaly ženy a starší občané.

6

Detailní výsledky / volební model / volební účast / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření V současném volebním modelu nedošlo oproti poslední vlně k žádnému vývoji, který by bylo možné označit za statisticky významný. I v tomto měsíci se těší největší přízni ANO, následované ČSSD a KSČM. Lze nicméně vysledovat pokračující pozvolný růst voličské základny ANO. Z našeho pohledu za touto rostoucí oblibou stojí zejména osobnost Andreje Babiše, který se například v březnovém výzkumu STEM* stal nejpozitivněji hodnoceným politikem. Andrej Babiš je v médiích často vidět (v posledních dnech krom médií i na plakátech po celé ČR v souvislosti s kampaní do Evropského parlamentu), umí komunikačně vytěžit témata, která řeší (např. audity na ministerstvech, kauza okolo Jana Mládka a financování OKD, propouštění úředníků apod.), ale umí se také obklopit významnými osobnostmi, které jsou nezanedbatelnou částí občanů vnímány pozitivně (např. Pavel Telička, lídr pro voleb do EP, nebo Jan Kasl, lídr pro podzimní volby na pražský magistrát). Preference ostatních stran jsou oproti poslednímu měsíci stabilní, u KDU-ČSL a Úsvitu se vrátily zpět na únorovou úroveň (na interpretaci trendu je však zapotřebí počkat na delší časový horizont), KSČM pak zaznamenala mírný pokles, který je však statisticky nesignifikantní. Rozdíl proti březnu 2014 ANO

28,5%

ČSSD

18,5%

KSČM

11,5%

TOP 09

9,5%

Rozdíl proti volbám

+1,5

+10,0

-1,0

-2,0

-0,5

-3,5

-0,5

-2,5

KDU-ČSL

7,0%

+2,5

0,0

Úsvit

6,5%

-2,5

-0,5

-0,5

-1,5

+1,0

+1,0

0,0

0,0

+0,5

-0,5

-2,0

-3,0

ODS Piráti SZ Svobodní ostatní

6,0% 3,5% 3,0% 2,0% 4,0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 834 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 22.4. až 27.4. 2014 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: zobrazeny jsou strany se ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. * Výzkum je dostupný on-line na adrese http://www.stem.cz/clanek/2920 8

Volební model /vývoj

30%

28,5

ANO ČSSD

27,0 25% 22,5

KSČM TOP 09

20%

20,5

19,5

13,5

12,0

18,5

Úsvit 15% ODS KDU-ČSL

10%

SZ

Piráti

5%

9,5 7,5 7,5 7,0

5,0

10,0 9,0 6,5 4,5 2,5 3,0

2,0

Svobodní 0%

1,5 1. vlna (18.2.-24.2.2014)

1,5 2. vlna (24.3.-30.3.2014)

11,5 9,5 7,0 6,5 6 3,5 3,0 2 3. vlna (22.4.-27.4.2014)

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 834 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 22.4. až 27.4. 2014 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. 9

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Jen polovina současných podporovatelů hnutí ANO volila hnutí ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013. Přes čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran (28 %), čtvrtina u voleb nebyla. Nelze však říci, že by základna ANO byla nestabilní, hnutí výrazně vzrostly preference a prozatím má schopnost získat na svou stranu příznivce původně jiných uskupení. Relativně nejméně stabilní základnu voličů tak má Strana zelených a Úsvit. Jejich preference jsou v porovnání s výsledky voleb poměrně stabilní, ale jejich elektoráty se výrazně mění. Naopak zbylé strany mají v současné chvíli svou voličskou základnu relativně stabilní; přibližně sedm z deseti jejích aktuálních podporovatelů je volilo i minulý rok. Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013 volil stranu

Aktuální volební preference

ANO

volil někoho jiného

49

28

ČSSD

24

74

KSČM

2

68

TOP 09

9 9

66

Úsvit

55

ODS

6

27 6

33

20 29

18 71

46

24

24

72

KDU-ČSL

SZ*

nevolil, neví

23 21

0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 834 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 22.4. až 27.4. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

Pevnost přesvědčení o volbě O výběru strany při případné volbě do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 41 % voličů, dalších 30 % by pak své rozhodnutí pravděpodobně neměnilo. Zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní a přechází zejména mezi voličskými základnami novějších a menších stran a hnutí (ANO, Úsvit přímé demokracie a Zelení, viz graf na předchozí straně poukazující na výrazné přelivy u těchto uskupení). Ze sociodemografického hlediska kopíruje pevnost přesvědčení, stejně jako v posledních vlnách, věk a vzdělání. Tedy čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U mladých je naopak významně pravděpodobnější, že budou více otevření změně preferované strany, budou více hledat. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní. Pevněji jsou o své volbě přesvědčeni muži než ženy. Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně vykazují voliči KSČM, s více než polovinou zcela rozhodnutých voličů. Následují voliči KDU-ČSL, ČSSD a ANO. Nejméně pevně jsou o volbě své strany přesvědčení voliči SZ a také ODS, TOP 09 a Úsvitu (pouze kolem 30 % pevně rozhodnutých voličů). Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

4% 25% 41%

30%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 877 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 22.4. až 27.4. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

10

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

Věková kategorie

Pohlaví

Total

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi 41

muž

44

žena 18 - 29 let

39

34

45 - 59 let

31

21

45

maturita

26

39

vysokoškolské

31

32 0%

20%

6 0

29

4 5

32

51

36 40%

17

5

22

5 1

23

6 0

26

4

27 60%

40

27

31

47

60 a více let

40

23

30

28

30 - 44 let

25 29

37

základní, vyučen Vzdělání

30

80%

41 100%


Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total

41

ANO

42

ČSSD

30

33

47

KSČM

25

21

23 12

30

KDU-ČSL Úsvit

24

ODS

26

SZ*

27 0%

24 19

2

23

27

36 38

40%

1 8

34 48

20%

5 1 17

39 45

31

24

70

TOP 09

4

11 25

60%

5

80%

10 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 877 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 22.4. až 27.4. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů

Volební účast Necelá polovina respondentů (46 %) tvrdí, že by se určitě zúčastnila voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly příští týden. Pětina by se spíše zúčastnila. Celkem tedy 66 % voličů aktuálně deklaruje ochotu jít k volbám. Vyšší deklarovanou volební účast jsme zjistili u mužů než u žen, nejvyšší pak mezi vysokoškolsky vzdělanými.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

určitě ano 1%

21%

spíše ano

46%

spíše ne 12% určitě ne

20% neví/bez odpovědi


11

Volební účast / třídění dle sociodemografií Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

spíše ano

spíše ne

Věková kategorie

Pohlaví

Total

určitě ano

46

muž žena

19

43

18 - 29 let

neví/bez odpovědi

21

49 22

38

12

21

1

10

21

1

21

0

14

25

14

23

30 - 44 let

47

20

13

19

0

45 - 59 let

48

20

12

20

1

60 a více let

48

18


určitě ne

37

maturita

21 52

vysokoškolské

11 15 19

65 0%

20%

21 26

60%

1

11 20

40%

2

18 6

80%

0 9 100%


Volební účast / třídění dle volebních preferencí Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

určitě ano

spíše ano

Total

spíše ne

46

určitě ne

21

neví/bez odpovědi

12

21

1

ANO

61

24

14

1

ČSSD

61

25

14

1

KSČM

67

TOP 09

65

KDU-ČSL

20 25

58

Úsvit

28

41

ODS

20%

12 24

40%

60%

1

17 30

65 0%

9 13

42 58

SZ*

13

80%

7

5 100%


Detailní výsledky / hodnocení politické situace / celkové hodnocení vlády po 100 dnech / důvěra v současnou vládu / detailní hodnocení vlády

Politické trendy Trendy měření ukazují, že z hlediska statistiky je vnímání politické situace neměnné. Současnou politickou situaci označuje jako dobrou mezi 22 % a 25 % populace. Ani v důvěře ve vládu nedochází k výrazným změnám. Vládě stabilně důvěřují dvě pětiny občanů. Je to dáno především tím, že v rámci sledovaného období nedošlo k žádným významným událostem, které by měly na hodnocení vliv.

/Podíl občanů hodnotících politickou situaci kladně 40%

velmi dobrá + spíše dobrá

35% 30%

25

22

25% 20%

22

15% 10% 1. vlna (18.2.-24.2.2014)

2. vlna (24.3.-30.3.2014)

3. vlna (22.4.-27.4.2014)

/Podíl občanů důvěřujících vládě 50%

rozhodně důvěřuje + spíše důvěřuje

45% 40%

42

41

40

2. vlna (24.3.-30.3.2014)

3. vlna (22.4.-27.4.2014)

35% 30% 25% 20% 1. vlna (18.2.-24.2.2014)

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 22.4. až 27.4. 2014 prostřednictvím technologie CATI. 22

Politická situace Podrobnější pohled ukazuje, že třetina občanů hodnotí současnou politickou situaci jako velmi špatnou, dalších 46 % pak jako spíše špatnou. Negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, dále pak lidé mladší 30 let a občané s nižším dosaženým vzdělání. Mezi příznivci jednotlivých politických uskupení jsou k politické situaci nejkritičtější podporovatelé Úsvitu a KSČM. Významně pozitivněji naladěni jsou příznivci koaličních stra (ČSSD, ANO a KDU-ČSL).

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá

3%

1%

21%

spíše dobrá 29% spíše špatná

velmi špatná 46% neví/bez odpovědi


13

Politická situace / třídění dle sociodemografií Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

Věková kategorie

Pohlaví

Total

velmi dobrá

spíše dobrá 1

18 - 29 let 1 30 - 44 let 45 - 59 let

28

27

3

31

3

15

49

32

3

44

21

32

44

18

3

34 48

3 27

46 40%

4 24

44

20%

2

29 46

34 0%

3

50

22

vysokoškolské

29 41

27

maturita

neví/bez odpovědi

16

60 a více let základní, vyučen 1

Vzdělání

46

22 2

velmi špatná

21

muž 1 žena

spíše špatná

60%

3 17

80%

3 100%


14

Politická situace / třídění dle volebních preferencí Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá

spíše dobrá

Total 1

21

ANO

velmi špatná

29

46

35

KSČM 2

16

TOP 09

38

2

SZ*

1

47

13

62

7

40%

1 17

46 20%

2

39

19 19

3

20

48

0%

21

55

12

3

43

33

Úsvit

3

17

40

23

KDU-ČSL

neví/bez odpovědi

46

34

ČSSD 1

ODS

spíše špatná

30 60%

80%

5 100%


15

Důvěra v současnou vládu Současné vládě vyjadřuje svou nedůvěru více než polovina občanů, z toho 17 % jí vůbec nedůvěřuje a 40 % spíše nedůvěřuje. Vůbec nejvíce je vláda nedůvěryhodná pro voliče KSČM. Pochopitelně i zde, stejně jako u obecného hodnocení politické situace, se projevuje výrazně lepší hodnocení u sympatizantů stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Důvěra ve vládu postupně narůstá s věkem a také se vzděláním.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

3% 2% rozhodně důvěřujete

17%

spíše důvěřujete 38% spíše nedůvěřujete vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

40%


19

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Otázka: Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

Vzdělání

Věková kategorie

Pohlaví

Total

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete 2

muž

34

33

46

26

45 - 59 let

2

60 a více let

3

základní, vyučen

2

maturita 1

52 36 41

36 45

36

35

43

3

17

3

19

2

19

2 5

60%

3 15

39 40%

18

20

48 20%

3

11

40

39

17

22 42

vysokoškolské 1 0%

neví/bez odpovědi

40

43

žena 1

30 - 44 let 1

vůbec nedůvěřujete

38

2

18 - 29 let

spíše nedůvěřujete

2 11

80%

1 100%


20

Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Otázka: Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

rozhodně důvěřujete Total

spíše důvěřujete

2

spíše nedůvěřujete

38

KSČM

7

TOP 09

62 26

7 38

30

12 55

20%

60%

7 7

43 40%

2 3 3

56

44 0%

1

68

25

SZ*

23

31

55

3

21

26 39

KDU-ČSL 1

ODS

3

30

23

Úsvit

17

66

3

neví/bez odpovědi

40

ANO 1 ČSSD

vůbec nedůvěřujete

5 13

80%

100%


21

Hodnocení plnění předvolebních slibů stran vládní koalice po 100 dnech ve funkci 42 % voličů zastává názor, že strany vládní koalice plní sliby, které daly voličům před volbami. Vláda je tedy z jejich pohledu po 100 dnech vládnutí na celkem správné cestě. Na druhou stranu celá polovina hodnotí strany vládní koalice v tomto ohledu negativně. Nejpozitivněji hodnotí situaci starší a ekonomicky neaktivní občané. Nikoliv překvapivě vyjadřují významně vyšší spokojenost s plněním předvolebních slibů ti, kteří by volili strany vládní koalice, voliče KDU-ČSL nevyjímaje. Ti přitom byli zpočátku k účasti své strany v koalici a možnému prosazení vlastního programu spíše skeptičtí. Nyní, po třech měsících vládnutí, však hodnotí plnění předvolebních slibů stejně pozitivně jako voliči ANO. Ještě o něco více spokojeni s tím, jak strany své sliby plní, jsou voliči ČSSD. Na opačné straně spektra jsou voliči pravicových stran společně s KSČM a Stranou zelených.

Otázka: Vláda bude mít za sebou začátkem května prvních 100 dní ve funkci. Domníváte se, že se stranám zastoupeným v koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, daří plnit sliby, které daly před volbami svým voličům?

8%

rozhodně ano

2%

11% spíše ano 40% spíše ne rozhodně ne 39% neví/bez odpovědi


16

Hodnocení plnění předvolebních slibů stran vládní koalice po 100 dnech ve funkci / třídění dle sociodemografií Otázka: Vláda bude mít za sebou začátkem května prvních 100 dní ve funkci. Domníváte se, že se stranám zastoupeným v koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, daří plnit sliby, které daly před volbami svým voličům? spíše ano

Ekonomický status

Vzdělání

Věková kategorie

Pohlaví

Tota l

rozhodně ano

spíše ne

rozhodně ne

neví/bez odpovědi

2

40

39

11

8

muž 2

42

36

13

8

10

10

žena 2 18 - 29 let

38 25

30 - 44 let 1

43

60 a více let

3

základní, vyučen

3

maturita

14

39

46 39

38

0%

16

42

6

12

6

12

12

42

20%

14 37

40%

8

37

40

42

4

8

39

34 3

12

35

42

podnikatel(ka)

9

38

40

zaměstnanec(kyně) 1

12

45

vysokoškolské

18

40

45 - 59 let 2

ekonomicky neaktivní

41

60%

9 10

9 80%

6

9 100%


17

Hodnocení plnění předvolebních slibů stran vládní koalice po 100 dnech ve funkci / třídění dle volebních preferencí Otázka: Vláda bude mít za sebou začátkem května prvních 100 dní ve funkci. Domníváte se, že se stranám zastoupeným v koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, daří plnit sliby, které daly před volbami svým voličům? rozhodně ano

spíše ano

Total 2

KSČM

neví/bez odpovědi

39

11

63 6

27

27

45

22

Úsvit

0%

21

6

21

20%

7 51

40%

9

15

47 29

8

5

44

30 4

3 3

9

64 32

ODS

22

61

KDU-ČSL 2

8

2 6

66

2

TOP 09

SZ*

rozhodně ne

40

ANO 2 ČSSD

spíše ne

60%

16 4

80%

9

13 100%


18

Detailní hodnocení vlády z hlediska plnění slibů Kdyby měla vláda dostat ze své vládnutí po prvním čtvrtletí známku jako ve škole, pak by jí čeští občané jako celek dali 3-. Tato známka odpovídá dlouhodobě obecně špatnému vnímání politické situace a důvěře, resp. převládající nedůvěře, ve vládu. Nabízí se také vysvětlení, že občané nevnímají, že by se nové vládě podařilo provést něco zlomového, ať už v negativním, nebo v pozitivním slova smyslu. Relativně nejlepší hodnocení, i když stále vyjádřené průměrnou známkou 3, vystavili občané vládě v oblasti prosazování zájmů ČR v EU a NATO a v oblasti rozvoje veřejných služeb.

Otázka: Současná vláda si na začátku svého působení stanovila několik programových oblastí jako priority. Jak byste ohodnotil(a) práci současné vlády v následujících oblastech? Ohodnoťte, prosím, známkami 1 až 5 jako ve škole, následující oblasti... 1 Prosazování zájmů České republiky v Evropské unii a NATO

2

3

4

4

20

Celkový rozvoj veřejných služeb jako je školství, 2 zdravotnictví, doprava a bezpečnost

21

Boj proti korupci a hospodářské kriminalitě

3

19

30

Pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi

3

16

35

neví/bez odpovědi

39

18

45

Zajišťování ekonomické prosperity země 2 14 35 20%

23 23

60%

10 9 3

21

4

17

6

21 28

40%

10 20

46

Hospodárné nakládání s veřejnými prostředky 1 11 0%

5

12 20 80%

6 5 100%


23

Detailní hodnocení vlády z hlediska plnění slibů v jednotlivých vybraných oblastech I/II Název hodnocené oblasti % pozitivních hodnocení Prosazování zájmů České republiky v Evropské unii a NATO

Některé v médiích prezentované události z posledních 100 dní působení současné vlády, které mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopad na hodnocení dané položky respondenty o Proevropský přístup: vláda schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU (ceskatelevize.cz). o Premiér Sobotka se setkal v Praze s generálním tajemníkem NATO Rassmussenem (vláda.cz).

24 % Celkový rozvoj veřejných služeb jako je školství, zdravotnictví, doprava a bezpečnost

o Ústavní soud zrušil poplatek za hospitalizaci (lidovky.cz), vláda nemocnicím jednorázově dá finanční kompenzaci (aktuálně.cz). o Problematika vedení ŘSD (viz níže). o Odvolání ředitele NP Šumava (ceskatelevize.cz). o Postoj vlády ke krizi na Ukrajině, strach ze sankcí (idnes.cz).

23 % Boj proti korupci a hospodářské kriminalitě

22 % Pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi

19 %

24

o Audity jednotlivých ministerstev, např. audit MPSV odhalil vyplýtvanou miliardu v oblasti informačních technologií (tyden.cz). o Změna obsazení majetkové komise D47 (aktualne.cz) o Audit v SÚKL. o Probíhá personální audit na ŘSD pro výběr nového vedení (idnes.cz), původní ředitel odvolán kvůli možné korupci, nový ředitel propustil většinu vedení (ihned.cz). o Zrušení návrhu novely zákona o hmotné nouzi Rusnokovy vlády, ohlášení práce na vlastním řešení (hasim.cz). o Záměr zvyšování životního minima + souvisejících dávek (ceskatelevize.cz). o Schválený návrh MPSV obnovit valorizaci důchodů a vzniklý propad částečně zpětně nahradit (aktualne.cz).

Detailní hodnocení vlády z hlediska plnění slibů v jednotlivých vybraných oblastech II/II Název hodnocené oblasti % pozitivních hodnocení Zajišťování ekonomické prosperity země

16 % Hospodárné nakládání s veřejnými prostředky

12 %

Některé v médiích prezentované události z posledních 100 dní působení současné vlády, které mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopad na hodnocení dané položky respondenty o Prohlášení o změně DPH, snížení prvních dvou sazeb o 1 % a zavedení třetí nejnižší sazby 10 %. o Polemika ministra financí s exministrem Kalouskem: zatímco ministr Babiš tvrdí, že strukturální deficit bude klesat, exministr Kalousek tvrdí, že vládní kroky strukturální deficit zvyšují (ceskatelevize.cz). o Zvyšování životního minima. o Sobotkovo prohlášení, že vláda nebude podporovat ČEZ formou garantovaných výkupních cen (aktualne.cz) .Tendr na dostavbu Temelína byl nakonec zrušen. o Plán na zprůhlednění financování zdravotnictví zahrnuje i větší úspory jednotlivých pojišťoven (idnes.cz) .

25

Detailní výsledky: aktuální témata / zavedení 3. sazby a úprava DPH / dostupnost léků v lékárnách

Zavedení 3. sazby DPH Kontext události Vládní záměry týkající se veřejných financí oznámil ministr Andrej Babiš v dubnovém dokumentu nazvaném Konvergenční program, který je určen primárně pro Evropskou unii. V něm se mluví o snížení stávajících dvou sazeb a zavedení třetí sazby (20, 14, 10 %). Do nejnižší sazby DPH by spadaly léky, zdravotnické potřeby, knihy a další tiskoviny. Tato změna by podle odhadu Ministerstva financí znamenala snížení daňových příjmů státu o 16 mld. Kč. Ve středu 16. 4. 2014 oznámil premiér Sobotka záměr zavést třetí sazbu DPH ve výši 10 % na léky, knihy, a navíc oproti Babišovu dokumentu i dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu. Tento záměr potvrzuje ANO i KDUČSL. ČSSD navíc původně chtěla, aby tato třetí sazba byla pouze 5 % (10 % byl návrh ministra financí Babiše). Podle Sobotky navíc ČSSD nesouhlasí se snížením současných sazeb o procento, jak navrhuje Babiš, považuje naopak za správné jejich zachování ve stávající výši.

Nová desetiprocentní sazba DPH by měla podle plánů vlády platit už od ledna příštího roku. Momentálně však stále platí zákon, podle nějž má být v lednu 2016 zavedena jednotná DPH na úrovni 17,5 %. Tento zákon chce vláda změnit (idnes.cz). Proti koaliční daňové úpravě vystupují zástupci opozičních stran, například za ODS Jan Skopeček (Parlamentnilisty.cz), za TOP 09 M. Kalousek (top09.cz) nebo za KSČM J. Dolejš (halonoviny.cz). Ozývají se i zamítavé názory odborné veřejnosti, upozorňující zejména na to, že vláda jde tímto návrhem proti trendu přesunu daňové zátěže na nepřímé daně, nebo že taková úprava dělá daňový systém složitějším a náchylnějším k daňovým únikům (lidovky.cz). Navíc je takové rozhodnutí v rozporu s daňovou politikou EU, podle níž mají existovat dvě sazby, pokud si tedy státy při vstupu do EU nevyjednaly příslušnou výjimku (e15) .

27

Zavedení 3. sazby DPH Většina Čechů (75 %) by uvítala zavedení třetí nejnižší daňové sazby, přestože by to znamenalo snížení příjmů státní pokladny o 16 miliard korun (dle odhadu Ministerstva financí). Za změnou nastavení sazeb DPH vidí lidé primárně úsporu vlastních prostředků, proto se také nejvíce zamlouvá starším a ekonomicky neaktivním občanům. S úpravou DPH podle vládního plánu nesouhlasí celkem 22 % Čechů, patří mezi ně zejména vysokoškoláci (32 %), kteří si nejspíš častěji uvědomují dopad nižšího příjmu do státní poklady, ale také podnikatelé (29 %), jichž se případné zavedení třetí sazby dotkne především z hlediska zvýšených nároků na administrativu. Významně pro zavedení 3. sazby DPH jsou voliči ANO, ČSSD, SZ a KSČM, přestože mezi voliči KSČM je i významný podíl ostrého nesouhlasu. Na druhé straně stojí sympatizanti pravice, především TOP 09 a ODS.

Otázka: Vláda plánuje mírné snížení stávajících sazeb daně z přidané hodnoty a zavedení nejnižší třetí sazby DPH ve výši 10 % pro léky, tiskoviny a dětské pleny. Ministerstvo financí uvádí, že výběr daní do státní pokladny se tímto krokem sníží o přibližně 16 miliard korun ročně. Souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, aby byly sazby DPH změněny tak, jak vláda navrhuje?

rozhodně souhlasíte 7% 3%

spíše souhlasíte

34%

15% spíše nesouhlasíte

rozhodně nesouhlasíte 41% neví/bez odpovědi


28

Zavedení 3. sazby DPH /třídění dle sociodemografií

Ekonomický status

Vzdělání

Věková kategorie

Pohlaví

Tota l

Otázka: Vláda plánuje mírné snížení stávajících sazeb daně z přidané hodnoty a zavedení nejnižší třetí sazby DPH ve výši 10 % pro léky, tiskoviny a dětské pleny. Ministerstvo financí uvádí, že výběr daní do státní pokladny se tímto krokem sníží o přibližně 16 miliard korun ročně. Souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, aby byly sazby DPH změněny tak, jak vláda navrhuje? rozhodně souhlasíte spíše souhlasíte spíše nesouhlasíte rozhodně nesouhlasíte neví/bez odpovědi 34

41

muž

34

39

žena

33

18 - 29 let

15 15

48

30 - 44 let

34

38

17

45 - 59 let

35

38

14

60 a více let

35

základní, vyučen

37

maturita

27

zaměstnanec(kyně)

33

podnikatel(ka)

20%

10

16

60%

15

3 4

12

5 3 7 2 2

8 13 13

80%

2 3

12

45 40%

8

18

36

35 0%

7 1

20 39

31


15

19

39

3 5 3

43 41

3

16

44

32

vysokoškolské

9

44

29

7

2 5

4 3 100%


29

Zavedení 3. sazby DPH / třídění dle volebních preferencí Otázka: Vláda plánuje mírné snížení stávajících sazeb daně z přidané hodnoty a zavedení nejnižší třetí sazby DPH ve výši 10 % pro léky, tiskoviny a dětské pleny. Ministerstvo financí uvádí, že výběr daní do státní pokladny se tímto krokem sníží o přibližně 16 miliard korun ročně. Souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, aby byly sazby DPH změněny tak, jak vláda navrhuje?

rozhodně souhlasíte

spíše souhlasíte

Total

spíše nesouhlasíte

34

ANO

rozhodně nesouhlasíte 41

37

ČSSD

15

44

42

KSČM 13

KDU-ČSL

34

51

26

34

27

47 0%

20%

60%

3 11

12

14

2 1

13

5 2

10

5 2 10

37 40%

3

20

54

32

SZ*

6 25

26

ODS

16

41

Úsvit

7

44

44

TOP 09

neví/bez odpovědi

12 80%

3 5 100%


30

Úprava sazeb DPH Pouze 15 % Čechů považuje úpravu DPH v tuto chvíli za nepotřebnou. Opět se jedná nejčastěji o vysokoškolsky vzdělané a podnikatele, kteří si nejspíš častěji uvědomují množné negativní dopady na státní pokladnu a administrativu spojenou se systém výběru daní. 61 % Čechů s úpravou DPH souhlasí, ale mají pocit, že úprava sazeb DPH by nemusela být tak častá. Bezvýhradně změnu vítá pětina populace.

Otázka: Vláda se po dvou letech chystá upravit sazby daně z přidané hodnoty, tedy DPH. Co si o této úpravě myslíte?

souhlasíte, že je potřeba daň upravovat, i když je to po tak krátké době

4% 20%

15% souhlasíte, že je potřeba daň upravovat, ale úprava by neměla být tak častá

nesouhlasíte, není potřeba

neví/bez odpovědi

61%


31

Úprava sazeb DPH / třídění dle sociodemografií Otázka: Vláda se po dvou letech chystá upravit sazby daně z přidané hodnoty, tedy DPH. Co si o této úpravě myslíte?

Ekonomický status

Vzdělání

Věková kategorie

Pohlaví

Tota l

souhlasíte, že je potřeba daň upravovat, i když je to po tak krátké době souhlasíte, že je potřeba daň upravovat, ale úprava by neměla být tak častá nesouhlasíte, není potřeba neví/bez odpovědi 20 muž

61

19

žena

60

21

18 - 29 let

15 17

62

19

4 5

13

66

4

14

2

30 - 44 let

22

57

18

3

45 - 59 let

21

61

15

4

60 a více let

19

základní, vyučen

21

62

13

5

maturita

22

61

14

4

vysokoškolské

62

16

zaměstnanec(kyně)

58 21

podnikatel(ka)

22

21 64

20%

40%

4 17

55

20 0%

8

59

17


11

2 11

60%

80%

1 100%


32

Úprava sazeb DPH / třídění dle volebních preferencí Otázka: Vláda se po dvou letech chystá upravit sazby daně z přidané hodnoty, tedy DPH. Co si o této úpravě myslíte? souhlasíte, že je potřeba daň upravovat, i když je to po tak krátké době souhlasíte, že je potřeba daň upravovat, ale úprava by neměla být tak častá nesouhlasíte, není potřeba neví/bez odpovědi Total

20

ANO

21

ČSSD

23

KSČM

24

TOP 09

61

62

63

20 40%

5

20 16

61 20%

7 2

15

68

0%

1

29 59

10

SZ*

10

57

17

ODS

3 10

58

21

Úsvit

4

14 66

12

KDU-ČSL

15

14 60%

80%

6 6 100%


33

Dostupnost léků v lékárnách Kontext události V únoru odvolal nový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček dosavadního ředitele SÚKL Pavla Březovského a nahradil jej novým ředitelem, Zdeňkem Blahutou. Deklarovaným důvodem pro změnu bylo špatné řízení: nakládání s veřejnými penězi, cenové a úhradové regulace léčiv. Podle ministra by měl být úřad pod větším dohledem státu a fungovat pružněji (aktualne.cz, týden.cz, novinky.cz). Zdeněk Blahuta chce podle svých slov v první řadě zintenzivnit aktivitu SÚKL v dozorčí a regulační činnosti (snižovat ceny léků, např. novým využitím elektronických aukcí) a vyřešit problémy vzniklé za minulé vlády. Domnívá se, že jeho předchůdce nedostatečně řešil problematiku reexportů, tedy dražšího paralelního přeprodeje léků v zahraničí za účelem snížení místní ceny. Podle Blahuty totiž ve dvou případech docházelo k reexportu léků, u nichž byl zapovězen z důvodu jejich nedostatku v ČR. Toto jednání mohlo vést i k nedostupnosti některých důležitých léků v českých lékárnách, na což se zaměřila naše otázka položená respondentům. Na konci února pozastavil Zdeněk Blahuta tendry dohromady za skoro půl miliardy korun kvůli podezření z tunelování (ceskatelevize.cz). Problematickými oblastmi jsou mimo jiné IT, vybavení kanceláří nebo vozový park (eurozpravy.cz, ceskatelevize.cz). Momentální situace (duben 2014) je taková, že audit odhalil chyby, sporné zakázky i špatně vedená výběrová řízení (mzcr.cz). Obě strany zvažují trestní oznámení, SÚKL za zjištěná pochybení, Březovský na ochranu své osobnosti.

34

Dostupnost léků v lékárnách Většina občanů České republiky nemá zkušenost s tím, že by v lékárně chyběl pro ně důležitý lék. 60 % se s tímto problémem nikdy nesetkalo, 12 % pak jen zcela výjimečně. Přibližně třetina občanů nicméně má alespoň nějakou osobní zkušenost s nedostupností důležitých léků v českých lékárnách, 6 % pak označilo tento problém za celkem běžný. Častěji se s tímto problémem setkaly ženy a starší občané, pravděpodobně z toho důvodu, že právě tyto skupiny také častěji lékárny navštěvují.

Otázka: Máte Vy osobně zkušenost s tím, že by byl některý z důležitých léků v nějaké lékárně nedostupný?

ano, celkem běžně 7%

15%

ano, občas

ano, ale jen výjimečně

ne, nikdy

6%

12%

60%

neví/bez odpovědi


35

Dostupnost léků v lékárnách / třídění dle sociodemografií Otázka: Máte Vy osobně zkušenost s tím, že by byl některý z důležitých léků v nějaké lékárně nedostupný?

ano, občas

Věková kategorie

Pohlaví

Total

ano, celkem běžně

6

Vzdělání

15

muž

6

žena

6

18 - 29 let

6

14

30 - 44 let

7

12

45 - 59 let

7

60 a více let

5

základní, vyučen

5

vysokoškolské

4 0%

10 59

5

60

3

16 12

18

60 12

16

7

62 12

8 58

13

7

61

12 20%

9 56

11

14

7

61 13

15

neví/bez odpovědi

60

12

17

11

ne, nikdy

12

12

8

maturita


6

63 40%

60%

10 80%

100%


36

Dostupnost léků v lékárnách / třídění dle volebních preferencí Otázka: Máte Vy osobně zkušenost s tím, že by byl některý z důležitých léků v nějaké lékárně nedostupný?

ano, celkem běžně

Total

6

ANO

4

ČSSD

3

KSČM TOP 09

15

17 21 11

4

KDU-ČSL

16 11

16 4

SZ* 0%

ne, nikdy

60

7

11

63

6

56

9

12

72

1 52

18

20%

7

62

20

10

6

58

13 5

neví/bez odpovědi

12

12

9 13


14

14

Úsvit ODS

ano, občas

8

61 16

8 56

40%

60%

6 80%

100%


37

Detailní výsledky: společenská témata / nálada ve společnosti / důvěra v lidi

Společenské trendy Z trendového měření je vidět, že podíl spokojených občanů ve společnosti je stabilní, o něco málo více než polovina Čechů je se svou situací spokojena.

/Podíl občanů spokojených se svou situací 70%

Velmi spokojený/á + Spíše spokojený/á

65% 57

60% 55%

56

50% 45%

Nedotazováno (trendový odhad)

40% 1. vlna (18.2.-24.2.2014)

2. vlna (24.3.-30.3.2014)

3. vlna (22.4.-27.4.2014)

/Míra vzájemné důvěry ve společnosti 40%

důvěřuje 32

35% 30%

30

25% 20% 15% Nedotazováno

10% 1. vlna (18.2.-24.2.2014)

2. vlna (24.3.-30.3.2014)

3. vlna (22.4.-27.4.2014)


Nálada ve společnosti Nálada ve společnosti se za poslední dva měsíce nijak výrazně nezměnila. Situace jistě není ideální, ale převažuje mírná spokojenost. Mezi nejvíce nespokojené občany patří ti ve věku 45-59 let, tedy v předdůchodovém věku. Jak vyplývá i z jiných výzkumů TNS Aisa, jedná se o věkovou skupinu, která trpí největší nejistotou a strachem ze ztráty zaměstnání a z nízké možnosti uplatnění se na trhu práce. Důvodem strachu je pocit, že jsou při výběru na jednotlivé pracovní pozice upřednostňovány mladší ročníky a že schopnost práce s počítačem a dobrá znalost angličtiny, které jim nejsou zcela vlastní, jsou klíčem k mnoha pracovním pozicím.

Voliči TOP 09, KDU–ČSL, ANO, ODS a ČSSD jsou v poslední době obecně spokojenější než je průměr, zatímco voliči Úsvitu a KSČM patří mezi ty nejméně spokojené. Otázka: Celkově vzato, cítil(a) jste se poslední dobou...

velmi spokojený(á) 12%

2% 8%

převážně spokojený(á)

převážně nespokojený(á) 29% velmi nespokojený(á)

49%

neví/bez odpovědi


39

Nálada ve společnosti / třídění dle sociodemografie Otázka: Celkově vzato, cítil(a) jste se poslední dobou...

Věková kategorie

Pohlaví

Total

velmi spokojený(á) velmi nespokojený(á)

převážně nespokojený(á)

8

49

29

12

2

muž

8

50

28

12

2

žena

9

48

30

12

2

18 - 29 let

15

30 - 44 let

47

10

45 - 59 let

6

60 a více let

4


převážně spokojený(á) neví/bez odpovědi

48

vysokoškolské 0%

40%

60%

2 8

26 80%

1

3

17 24

60 20%

11

33 57

2

12

28

41

10

14

34

53

9

11

27

47

7

maturita

28

2 3 100%


40

Nálada ve společnosti / třídění dle volebních preferencí Otázka: Celkově vzato, cítil(a) jste se poslední dobou...

velmi spokojený(á) velmi nespokojený(á) Total

8

ANO

8

ČSSD

7

29

32

54

4 7

SZ*

7 0%

62

24

1

19

31

51

16

67

21

51 20%

35 40%

2

31

63

29

ODS

10

31

15

2

6

26

12

KDU-ČSL

12

54

38

TOP 09

převážně nespokojený(á)

49

KSČM

Úsvit

převážně spokojený(á) neví/bez odpovědi

60%

1 4 6

80%

100%


41

Přílohy

Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvalitu odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa

Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Eva Králová, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek

44

Organizační informace Termín realizace Sběr dat byl realizován ve dnech 22.4. – 27.4. 2014. Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavacidatabaze/pridelena-cisla-a-kody.html, do generování byly zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

45

Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: 

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),



uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)



a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující dvoustrana.

46

Dotazník Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... 1 - Velmi dobrá, 2 - Spíše dobrá, 3 - Spíše špatná, 4 - Velmi špatná; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? 1 - Určitě ano, 2 - Spíše ano, 3 - Spíše ne, 4 - Určitě ne; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 3. Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a) a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... 1 - Ano, 2 - Ne, 3 - Neznáte tuto stranu nebo hnutí; Odmítá odpovědět, Neví Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... .Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku

47

Dotazník Otázka 6. Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň kteří v otázce 3 uvedou konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň kteří v otázce 5 uvede konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... 1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; Odmítá odpovědět, Neví

Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda? 1 - Ano, 2 - Ne; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 8. Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)? Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? 1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete; Odmítá odpovědět, Neví

48

Dotazník Otázka 10. Celkově vzato, cítil(a) jste se poslední dobou... 1 - velmi spokojený(á), 2 - převážně spokojený(á), 3 - převážně nespokojený(á), 4 - velmi nespokojený(á) ; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 11. Vláda bude mít za sebou začátkem května prvních 100 dní ve funkci. Domníváte se, že se stranám zastoupeným v koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, daří plnit sliby, které daly před volbami svým voličům? 1 - rozhodně ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - rozhodně ne ; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 12. Současná vláda si na začátku svého působení stanovila několik programových oblastí jako priority. Jak byste ohodnotil(a) práci současné vlády v následujících oblastech? Ohodnoťte, prosím, známkami 1 až 5 jako ve škole, následující oblasti... Zajišťování ekonomické prosperity země Pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi Hospodárné nakládání s veřejnými prostředky Boj proti korupci a hospodářské kriminalitě Celkový rozvoj veřejných služeb jako je školství, zdravotnictví, doprava a bezpečnost Prosazování zájmů České republiky v Evropské unii a NATO 1 až 5; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 13. Vláda plánuje mírné snížení stávajících sazeb daně z přidané hodnoty a zavedení nejnižší třetí sazby DPH ve výši 10 % pro léky, tiskoviny a dětské pleny. Ministerstvo financí uvádí, že výběr daní do státní pokladny se tímto krokem sníží o přibližně 16 miliard korun ročně. Souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, aby byly sazby DPH změněny tak, jak vláda navrhuje? 1 - rozhodně souhlasíte, 2 - spíše souhlasíte, 3 - spíše nesouhlasíte, 4 - rozhodně nesouhlasíte ; Odmítá odpovědět, Neví

49

Dotazník Otázka 14. Vláda se po 2 letech chystá upravit sazby daně z přidané hodnoty, tedy DPH. Co si o této úpravě myslíte? 1 - souhlasíte, že je potřeba daň upravovat, i když je to po tak krátké době , 2 - souhlasíte, že je potřeba daň upravovat, ale úprava by neměla být tak častá, 3 - nesouhlasíte, není potřeba ; Odmítá odpovědět, Neví Otázka 15. Máte vy osobně zkušenost s tím, že by byl některý z důležitých léků v nějaké lékárně nedostupný? 1 - ano, celkem běžně, 2 - ano, občas , 3 - ano, ale jen výjimečně, 4 - ne, nikdy; Odmítá odpovědět, Neví

50

Dotazník Seznam zobrazovaných stran Aktiv nezávislých občanů ANO Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století Občané 2011 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO - Strana práv občanů Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Volte Pravý Blok - www.cibulka.net politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE }

{ NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví

51

Slovníček základních pojmů CATI

Volební model

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu - www.esomar.org. SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994. Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur. Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.). 52

Volební potenciál

Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje. Volební preference Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu „nevím“ nebo „voleb bych se nezúčastnil(a)“. Součet odpovědí je v tomto případě roven 100%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení.

Informace o projektu

Recommend Documents