Informaãní ãtvrtletník. âeské rafinérské. Obsah. OBSAH Table of Content

Obsah

Magazín

Informaãní ãtvr tletník âeské rafinérské âíslo: 3/2002

OBSAH Table of Content EKONOMIKA 3 Dal‰í krok na cestû k pfiepracovací rafinérii Another step on the way to a reprocessing refinery 8 Zajímavá ãísla Interesting figures

FOKUS str. 3

str. 4

4 Kralupy uÏ nebyly nad Vltavou Kralupy no longer was „upon” the Vltava 6 âeskou rafinérskou povodnû zasáhly jen ãásteãnû âeská rafinérská was only partly affected by the floods

PETROLEUM

str. 6

str. 10

9 Automobilové benzíny Automotive gasoline 10 Nበportrét: Our Portrait: MERO âR, a.s. Podzemní dálnice do Evropy Underground highway to Europe 12 Rapsodie na ãtyfiech kolech Rhapsody on four wheels 14 Kaleidoskop Kaleidoscope

FORUM

str. 12

str. 16

15 Pyramida znalostí Knowledge pyramid 16 Karel IV. si zahrát nepfii‰el Charles IV. did not show up for a game 18 ConocoPhillips – fúze rovn˘ch ConocoPhillips – Merger of Equals Lucie Bílá zpívala v Kralupech Lucie Bílá sang in Kralupy Ze severních âech pfies Alpy aÏ k mofii From Northern Bohemia to the Alps to the sea 19 „Ropná skvrna” “Oil spot”

Impressum: MAGAZÍN * Informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s. Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. ZáluÏí 2, 436 01 Litvínov VII

Fotografie: Miroslav ProkÛpek, ZdeÀka Petroviãová, Petr Rampír a archiv Titul: Antonín Votroubek Grafika: Václav Holub Tisk: JPM Tisk, s.r.o.

¤ídí redakãní rada Pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc.. Vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností Redakce: A agency, s.r.o. Dukelsk˘ch hrdinÛ 18, 170 00 Praha 7 Tel./fax 220 876 749-50

2

Uzávûrka: 12. 10. 2002 Magazín je distribuován zdarma. Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR – 8103

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Ekonomika

Dal‰í krok

na cestě k přepracovací rafinérii Dne 27. záfií 2002 se uskuteãnila mimofiádná valná hromada akcionáfiÛ, jejíÏ závûry posunuly zámûr pfiemûnit âeskou rafinérskou na tzv. pfiepracovací rafinérii o krok blíÏe koneãnému cíli. V období od pfiedchozí valné hromady v srpnu

platek pokr˘vající jejich roãní podíl na fixních ná-

t.r., kde byl podepsán dokument stvrzující spo-

kladech. Poplatek za variabilní náklady bude

leãnou vÛli akcionáfiÛ ke zmûnû zpÛsobu provo-

úmûrn˘ objemu pfiepracované suroviny. Tyto po-

zování âeské rafinérské, zaãal pÛsobit fiídící t˘m

platky budou prÛbûÏnû hrazeny vlastníky tak,

a nûkolik subt˘mÛ k jednotliv˘m oblastem kon-

aby âeská rafinérská mohla prÛbûÏnû pokr˘vat

verze spoleãného podniku. ¤ídící t˘m vypracoval

své bûÏné náklady. Bude vûcí âeské rafinérské,

a pfiedloÏil valné hromadû dokument charakte-ri-

jak efektivnû bude schopna vyrábût koneãné pro-

zující principy budoucího uspofiádání âeské rafi-

dukty, aby její pfiepracovací poplatek byl konku-

nérské jako pfiepracovací rafinérie a principy

renceschopn˘. ProtoÏe v tomto reÏimu nebude

vztahÛ jejích vlastníkÛ mezi sebou, k ní a k tfietím

âeská rafinérská generovat zisk a stane se ná-

stranám. ZároveÀ byl zpracován harmonogram

kladov˘m stfiediskem, její investiãní rozvoj bude

krokÛ a opatfiení, které budou pfiedcházet zahá-

spoleãnou investicí jejích vlastníkÛ. Akcionáfii se

jení pfiemûny, a postup krokÛ bûhem tzv. pfie-

27. záfií t.r. dohodli, Ïe pfiípravy na zahájení kon-

chodného období.

verze mají b˘t hotovy do konce tohoto roku, aby

Z pfiijat˘ch dokumentÛ vypl˘vá, Ïe âeská rafi-

od 1.1.2003 (nejpozdûji v‰ak od konce prvního

nérská zÛstane vlastníkem základních pro-

ãtvrtletí 2003) pfiecházely jednotlivé nev˘robní

stfiedkÛ v obou lokalitách, kde pÛsobí, bude sub-

ãinnosti âeské rafinérské pod správu akcionáfiÛ

jektem vÛãi státu a tfietím stranám z hlediska své

a jejich tuzemsk˘ch spoleãností. Tento proces by

podnikatelské ãinnosti, bude zamûstnavatelem

mûl b˘t dokonãen do konce roku 2003. Pfiedpo-

pracovních sil. Ve‰keré suroviny, meziprodukty

kládá se, Ïe v pfií‰tím roce bude je‰tû odbyt pro-

a koneãné produkty budou proporãnû vlastnûny

duktÛ pro své zákazníky uskuteãÀovat âeská ra-

jejími vlastníky podle velikosti jejich akcio-

finérská.

náfisk˘ch podílÛ. Vlastníci budou mít k dispozici

Centrální fiídící t˘m a podpÛrné t˘my v dal‰ím

takov˘ podíl na zpracovatelské kapacitû rafinérie

období rozpracují schválené principy do konkrét-

a na jejích jednotliv˘ch v˘robních souborech, kte-

ních dokumentÛ tak, aby mohly b˘t schváleny na

r˘ jim pfiíslu‰í podle mnoÏství jejich akcií. Za tuto

dal‰í valné hromadû, která je plánována na

disponibilitu budou âeské rafinérské hradit po-

13.12.2002. Na této valné hromadû by mûly b˘t

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

uzavfieny smlouvy mezi akcionáfii, smlouvy akcionáfiÛ s âeskou rafinérskou, pfiípadnû s tfietími stranami o pÛsobení âeské rafinérské v pfiechodném období a po jeho ukonãení. Vûfiíme, Ïe i v relativnû krátké dobû, kterou mají vyjednávaãi a experti k dispozici, bude dosaÏeno takového konsenzu v‰ech zúãastnûn˘ch stran, kter˘ umoÏní zahájit transformaãní období, ale zároveÀ umoÏní realizovat standardní provoz rafinérií a obchodní ãinnosti pro na‰e zákazníky. Pfiedstavenstvo âeské rafinérské

Another step on the way to a reprocessing refinery The extraordinary General Meeting decided on September 27, 2002 that the preparations for commencing the transformation of âeská rafinérská into a reprocessing refinery should be completed before the end of the year. Thus, âeská rafinérská’s individual non-production activities should be transferred under the responsibility of the shareholders and their domestic companies by January 1, 2003, but no later than the end of the first quarter of 2003. The process should be completed before the end of 2003. âeská rafinérská will remain the owner of the principal facilities. It will be a legal entity regarding its business in relation to the government and third parties, and it will be an employer. Its shareholders will own all raw materials, unfinished products and finished products on a proportional basis. The owners will also have available the aliquot interests in the refinery’s processing capacities and its individual production facilities. Agreements between shareholders and âeská rafinérská, and possibly agreements with third parties about âeská fainérská’s activities in the transition and post-transition periods, should be concluded on the next General Meeting which is scheduled for December 13, 2002.

3

Fokus

KRALUPY Kralupy nad Vltavou jsou odedávna spojeny s osudy fieky, na jejíchÏ bfiezích leÏí jiÏ od pfielomu prvního a druhého tisíciletí. A to v dobrém i zlém. To zlé fieka ukázala v srpnu leto‰ního roku, kdy podobnû jako rozvodnûné toky v jin˘ch místech jiÏních, stfiedních a severních âech napáchala ‰kody, které nepamatují nejen nejstar‰í pamûtníci, ale ani historické anály. Vltava ukázala svoji „bezbfiehou” sílu. Jindy klidn˘ tok vytvofiil obrovskou vodní lagunu a dostal se do míst, kde je‰tû nikdy v historii nebyl.

Kralupy patfií k místÛm, které byly srpnov˘mi povodnûmi v âechách zasaÏeny nejvíce. Voda

né Základní ‰kole J. A. Komenského, která byla

n˘ch kralupsk˘ch ‰kolách. Tûlocviãna, tfiídy

zatopena do v˘‰e tfiech metrÛ.

a druÏina se nyní vysou‰ejí. Jakmile to bude

po‰kodila celkem 339 domÛ, z toho 15 tak, Ïe

„Voda po sobû zanechala totální spou‰È, nej-

muselo b˘t rozhodnuto o jejich demolici. Zatope-

hor‰í bylo bahno ve sklepech a v suterénu, kde je

na byla nemocnice, kralupsk˘ kostel, ‰koly, hotel,

jídelna, ‰atna a tûlocviãna. V pfiízemí po‰kodila

„V souãasnosti probíhá druhá etapa pomoci

Mûstsk˘ úfiad, DÛm dûtí a mládeÏe, dokonce

tfiídy prvního stupnû a druÏinu do v˘‰ky 2 metrÛ.

‰kole. Kolegové z práce vûnovali do druÏiny kníÏ-

i plaveck˘ bazén a sportovní hala.

moÏné, nastoupí odborníci a dûti se mohou tû‰it na nové zázemí.

Kdo to nevidûl, neumí si pfiedstavit, co velká vo-

ky a hraãky, ze kter˘ch jiÏ jejich dûti „vyrostly”. Ji-

První odhady celkov˘ch ‰kod dosáhly v˘‰e té-

da dokáÏe,” fiíká Tereza Vörösová, která ve ‰ko-

ní pfiispûli do sbírky na zniãené sportovní potfieby,

mûfi 1 mld. Kã. Stfied mûsta na levém bfiehu

le koordinovala pomoc z âeské rafinérské. Za-

které byly ‰kole pfiedány koncem záfií,” doplÀuje

Vltavy se cel˘ ocitl pod vodou, jejíÏ hladina vy-

mûstnanci spoleãnosti pomáhali s nejnároã-

v˘ãet pomoci Tereza Vörösová.

stoupala dokonce o 120 cm v˘‰e, neÏ kam uka-

nûj‰ími pracemi po cel˘ t˘den, nûktefií uvolnûní

Na rekonstrukci ‰aten pro Ïáky prvního stupnû

zují pamûtní rysky z minulé velké povodnû v roce

z práce, jiní po pracovní dobû. „MuÏi mimo jiné

bude vûnována sbírka, kterou na pomoc mûstu

1890. Pfii kulminaci 14. srpna voda sahala aÏ

vyváÏeli bahno ze sklepÛ, vytrhávali dfievûné

vyhlásilo vedení spoleãnosti a odborová organi-

k v˘vûsním ‰títÛm obchodÛ.

podlahy a lopatami vybírali vrstvy ‰tûrku ze tfiíd

zace. Zamûstnanci mohli pfiispût jak jednorázo-

Pomohla i âeská rafinérská

na pásov˘ dopravník. Îeny se ujaly strhávání

vou ãástkou, tak mûsíãními pfiíspûvky. V dobû

Likvidace následkÛ se aktivnû úãastnili stovky

omítky, mytí um˘váren a oken, skládání cihel

uzávûrky listu bylo na kontû pfies 200 tisíc korun.

dobrovolníkÛ, mezi nimi i zamûstnanci kralup-

z rozbofiené zdi,” popisuje hlavní práce Tereza

Jak pfiipomíná Ing. Ale‰ Soukup, CSc.,

sk˘ch podnikÛ. Desítky zamûstnancÛ âeské rafi-

Vörösová a dodává: „Po prvním t˘dnu se ‰kola

vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností, âeská

nérské z v˘roby i z administrativy zareagovaly ih-

dostala z nejhor‰ího a následnû byl stanoven

rafinérská pomáhala postiÏenému mûstu také

ned po opadnutí vody a jiÏ od 16. srpna pomáha-

hlavní cíl: zaãít s vyuãováním 16. záfií.”

materiálnû. ·lo o technickou pomoc a dodávky

ly kaÏd˘ den vãetnû víkendÛ. Následky velké

Tento cíl se podafiilo splnit. Ve ‰kole se opût

zafiízení a materiálu, které místní orgány nutnû

vody odstraÀovaly zejména v tragicky po‰koze-

uãí, v jídelnû vafií. Jen prvÀáãci usedli do lavic v ji-

potfiebovaly, jako jsou nákladní automobily s kon-

4

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Fokus

tejnery, kalová ãerpadla, mobilní elektrocentrály, zafiízení na mytí tlakovou vodou, ale i ko‰Èata, ‰krabky, holinky, rou‰ky atd. Materiál byl vydáván ze skladu, zapÛjãován od partnersk˘ch organizací, anebo nakupován v obchodní síti. Vedení spoleãnosti schválilo i opatfiení pro pomoc spolupracovníkÛm, jejichÏ domy a byty byly po‰kozeny povodní, kromû jiného poskytnutí

finanãní v˘pomoci a bezúroãn˘ch pÛjãek na bytové potfieby. I pfies leto‰ní nepfiíznivé hospodáfiské v˘sledky se âeská rafinérská navíc rozhodla vûnovat postiÏen˘m mûstÛm okamÏitou finanãní v˘pomoc. KralupÛm a sousedním obcím Veltrusy, Chvatûruby a do postiÏeného ústeckého kraje poskytla témûfi ãtyfii milióny korun. Jaroslav RÛÏek

uÏ nebyly nad Vltavou Kralupy no longer was “upon” the Vltava

Finanãní dar âeské rafinérské mûstu Kralupy nad Vltavou ve v˘‰i 1,5 mil. Kã pfiedává starostovi Mgr. Pavlu Ryntovi Ing. Miroslav Debnár, fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti âeské rafinérské.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Barry Kummins, prezident spoleãnosti Conoco pro stfiední a v˘chodní Evropu (uprostfied) pfiedává starostovi Kralup nad Vltavou Mgr. Pavlu Ryntovi 11 v˘konn˘ch vysou‰eãÛ pro obãany zasaÏené povodní. Pfiedání byl pfiítomen i Kenneth Hilas, zástupce velvyslance USA v âeské republice. Spoleãnost Conoco je jedním z akcionáfiÛ âeské rafinérské.

Kralupy was one of the towns that were most grievously affected by the August floods in the Czech Republic. The high water damaged 339 houses, and it has been decided that 15 of them will be demolished. The first estimates of damages reached CZK 1 billion. The Vltava river’s level rose 1.2m higher than the high water marks from the last great flooding of 1890. âeská rafinérská’s employees participated actively in the works during the flood’s aftermath. âeská rafinérská also provided the town with technology, equipment and materials such as container trucks, sludge pumps, mobile power units and pressurized water washing equipment, as well as brooms, scrapers, rubber boots, mouth screens etc. Immediate financial aid of almost CZK 4 million went to Kralupy and the surrounding communities of Veltrusy and Chvatûruby, and the Ústí region.

5

Fokus

âeskou rafinérskou

POVODNù zasáhly jen ã „âeská rafinérská zvládla povodÀové ohroÏení se ctí a nezpÛsobila svému okolí Ïádné ‰kody, naopak pÛsobila jako stabilizující prvek”, tak zhodnotil práci zamûstnancÛ spoleãnosti v krizovém období její generální fieditel Ing. Ivan Ottis. Pfii vzpomínce na srpnové drama, snad nejtûωí chvíle, které Kralupy ve své historii proÏily, se takovéto struãné, vûcné zhodnocení mÛÏe zdát neadekvátní. Zdaleka ne v‰ichni fieditelé firem, jichÏ se povodeÀ dotkla, v‰ak mohli podobnou prostou vûtu vyslovit.

dobu.”

PfiipomeÀme si dny, kdy jindy klidná Vltava ni-

storu rafinérie. Souãasnû byl odstaven centrální

ãila majetek obãanÛ, mûsta, zdej‰ích firem, ohro-

systém dodávky poÏární vody. ProtoÏe vût‰ina pra-

Pfied pÛlnocí ze 14. na 15. srpna Vltava v Kra-

Ïovala Ïivoty lidí, kdy bezprostfiední nebezpeãí

covníkÛ Hasiãského záchranného sboru Kauãuku

lupech kulminovala. Zatímco tzv. stoletá voda

hrozilo i âeské rafinérské.

pomáhala ve mûstû, a nebyly tak splnûny základní

v roce 1890 zvedla hladinu Vltavy ve mûstû o 6

„Ve dnech 13. a 14. srpna dosáhla hladina fie-

podmínky poÏární bezpeãnosti, rozhodl generální

m, srpnová povodeÀ o témûfi 8 metrÛ. Vodohos-

ky více neÏ stoleté vody a pfiibliÏovala se do bez-

fieditel Ing. Ivan Ottis doãasnû zastavit v˘robu

podáfii tak hovofiili o vodû 500–1000leté. V âes-

prostfiední blízkosti rafinérie”, vzpomíná Ing. Jo-

v kralupské rafinérii. Odstavena byla i hydroskim-

ké rafinérské bylo zasaÏeno území mezi ochran-

sef Krch, vedoucí kralupské rafinérie. „V dÛ-

mingová ãást rafinérie. ZároveÀ vydal pokyn zv˘‰it

n˘m plotem a nádrÏov˘mi dvory v západní ãásti

sledku

zpracování ropy v litvínovské rafinérii.

areálu. „Samozfiejmû jsme tehdy nevûdûli, Ïe vo-

vody

byla

n

a

Z Kralup byly nadále expedovány pohonné

da uÏ v˘‰ stoupat nebude,” fiíká Ing. Krch a pfii-

energetika Kauãuku a my jsme byli nuceni od-

hmoty autocisternami zákazníkÛm aÏ do vyãer-

bliÏuje dal‰í pfiijatá opatfiení: „Jako ochrana pfied

stavit jednotku fluidního katalytického krakování

pání zásob. Expedice ze silniãního distribuãního

dal‰ím moÏn˘m zvy‰ováním hladiny fieky byly

– FCC.

terminálu, kter˘ je v severní ãásti na v˘‰e polo-

v areálu v úzké koordinaci s pracovníky Kauãuku

Ve stfiedu 14. srpna zaãala pfied druhou hodinou

Ïeném místû a ústí na silnici smûfiující z Veltrus

vybudovány ochranné zdi, které mûly zabránit

odpoledne zátopová voda pronikat kanály do pro-

na Prahu, byla v provozu bez pfieru‰ení po celou

zejména proniknutí zátopové vody do areálu ãis-

o

6

d

zatopení s

vodárny t

a

fiíãní v

e

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Fokus

tiãky odpadních vod. PovodeÀ tak do ãistiãky nepronikla a âeská rafinérská mohla bez pfieru‰ení zpracovávat odpadní vody z celého areálu. Díky zaveden˘m systémÛm ochrany prostfiedí a pfiijat˘m operativním opatfiením nedo‰lo v okolí âeské rafinérské ke kontaminaci ropn˘mi látkami. V prÛbûhu celého období povodÀového ohroÏení byla v provozu litvínovská rafinérie a zpraco-

vávala zv˘‰ené objemy ropy pro zaji‰tûní plynulého zásobování zákazníkÛ doma i v zahraniãí. Do Litvínova byla operativnû pfiesunuta také administrace expedice pohonn˘ch hmot. Prioritu v zásobování mûlo tryskové palivo pro mezinárodní leti‰tû Praha-Ruzynû a motorová nafta pro âeské dráhy.” Obnovení dodávek fiíãní vody pro energetiku

Kauãuku a stabilizace dal‰ích podpÛrn˘ch systémÛ umoÏnily âeské rafinérské zaãít uvádût rafinérii opût do provozu v sobotu 24. srpna ráno, pfiiãemÏ nejprve bylo zahájeno najíÏdûní FCC, pozdûji pak hydroskimmingová ãást rafinérie. Îivot v âeské rafinérské se tak zaãal vracet do normálních kolejí. (jm)

n ãásteãnû

 Dopis generálního fieditele zamûstnancÛm

VáÏen˘ pane (paní), v minul˘ch dnech proÏily Kralupy nad Vltavou, a v této souvislosti i na‰e rafinérie, povodnû, které pfiesáhly v‰e, co jsme od fieky protékající na‰ím mûstem dokázali oãekávat. Tato situace si vyÏádala mimofiádná opatfiení jak v organizaci v˘robní a obchodní ãinnosti, tak i pÛsobení na‰ich pracovníkÛ mimo podnik. Chtûl bych vyuÏít této pfiíleÏitosti a upfiímnû podûkovat za odpovûdn˘ pfiístup pfii zabezpeãení rafinérie pfied povodní a provádûní ãinností pfii kulminaci povodnû s cílem minimalizovat ‰kody, které by velká voda mohla zpÛsobit âeské rafinérské. Mimofiádné ocenûní si zaslouÏí ti z Vás, ktefií bûhem obou víkendÛ a v pracovních dnech minulého t˘dne (19.–23. 8. 2002) nastoupili k likvidaci následkÛ niãivé povodnû ve mûstû Kralupy nad Vltavou. Byl jsem potû‰en zprávou, Ïe jsme v˘znamnû pomáhali ‰kole J. A. Komenského, která byla zatopena do v˘‰e více neÏ 3 m. Na‰e intenzivní úsilí umoÏní rychl˘ nástup stavebních firem, aby vyuãování ve ‰kole mohlo zaãít co nejdfiíve. Bûhem povodÀov˘ch dnÛ a mimofiádné situace jsem si byl vÏdy jist, Ïe se mohu spolehnout na iniciativu a obûtavost pracovníkÛ âeské rafinérské. ProÏité dny a získané zku‰enosti budou pro nás posilou do budoucnosti, abychom do jin˘ch krizí nastupovali pfiipravenûj‰í a jistûj‰í sv˘mi schopnostmi jim spoleãnû ãelit. Dûkuji Vám za v‰echno to, co jste bûhem povodní 2002 udûlal(a). Ing. Ivan Ottis, generální fieditel âeské rafinérské, a.s.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

âeská rafinérská was only partly affected by the floods “âeská rafinérská managed the flood danger very well and caused no damage to its vicinity – quite contrary, it was a stabilizing element,” said the Chief Executive Officer, Ivan Ottis, about the company’s employees’ performance during the crisis. Production was temporarily stopped in the Kralupy refinery on Wednesday, August 14. Shipments from the road terminal continued without interruption. Thanks to the implemented environmental protection systems, and measures adopted ad hoc, there was no contamination by oil substances near âeská rafinérská. The Litvínov refinery processed increased volumes of crude oil during the entire flood period in order to secure supplies to domestic and foreign customers. Operations in Kralupy gradually started to resume on Saturday, August 24.

7

Ekonomika

ZAJÍMAVÁ âÍSLA

INTERESTING FIGURES

V prvním pololetí roku 2002 bylo na ãesk˘ trh dodáno pfies 2,862 mil. tun ropn˘ch produktÛ. V porovnání se stejn˘m obdobím roku 2001 je to o 1,2 % více. Nejvût‰í ãást z tohoto objemu podle statistik âeské asociace petrolejáfiského prÛmyslu a obchodu zaujímá motorová nafta, které se v prvním pololetí leto‰ního roku prodalo témûfi 1,34 mil. tun. Následují automobilové benzíny s 880 tisíci prodan˘mi tunami, topné oleje s 233 tisíci tunami a s odstupem pak dal‰í produkty – asfalty, kapalné plyny, letecké pohonné hmoty a mazací oleje. V meziroãním porovnání se obrátil pomûr dodávek z tuzemska a z dovozu. Zatímco v prvním pololetí 2001 ãinil podíl domácích dodávek 47 % a 53 % v˘robkÛ bylo z dovozu, v leto‰ních prvních ‰esti mûsících pfiesáhl podíl v˘robkÛ z ãesk˘ch rafinérií 54 %. Z jednotliv˘ch produktÛ pfievaÏují domácí dodávky napfi. u automobilov˘ch benzínÛ (podíl 51,3 %), motorové nafty (55,9 %), leteck˘ch pohonn˘ch hmot (78,3 %) a asfaltÛ (90,3 %). Rozdíln˘ v˘voj byl zaznamenán u dvou hlavních druhÛ pohonn˘ch hmot – automobilov˘ch benzínÛ a motorové nafty. Objem prodeje benzínÛ meziroãnû klesl o 4,2 %, u nafty dodávky naopak meziroãnû vzrostly o 7,8 %.

Over 2.862 billion ton of oil products were supplied to the Czech market in the first six months of 2002. This is 1.2% more compared to the same period of 2001. According to the Czech Association of Petroleum Industry and Trade statistics, diesel oil accounts for the greatest portion of this volume – its volume sold amounted to almost 1.34 million ton in the first six months of this year. The next on the chart is automotive gasoline (880 thousand ton sold) and heating oils (233 thousand ton), followed distantly by other products – asphalt, liquefied gases, aircraft fuels and lubrication oils. On a year-on-year basis, the domestic/import supplies ratio reversed this year. Whereas in the first six months of 2001, domestic supplies accounted for 47% and imported products accounted for 53%, the share of products from Czech refineries exceeded 54% in the first six months of this year. In terms of specific products, domestic supplies of automotive gasoline (51.3%), diesel oil (55.9%), aircraft fuels (78.3%) and asphalt (90.3%) have prevailed. Different developments were recorded with two principal fuel types – automotive gasoline and diesel oil. The volume of gasoline sales dropped 4.2% year-on-year, whereas the volume of diesel oil grew 7.8%.

ropné produkty celkem (tuny) automobilové benzíny (tuny) motorová nafta (tuny)

I.–VI. 2002

I.–VI. 2001

2 862 000 880 500 1 338 100

2 827 000 919 100 1 241 300

Podíl jednotliv˘ch druhÛ automobilov˘ch benzínÛ prodan˘ch v prvním pololetí 2002

Statistics – supplies to the Czech markets

Special 91 – 11,8 %

Natural 95 – 83,1 %

2000

2001

Zdroj / Source: âAPPO

V˘voj prodeje automobilov˘ch benzínÛ Development of automotive gasoline sales

1999

2,827,000 919,100 1,241,300

Natural 91 – 3,8 %

●

●

1998

2,862,000 880,500 1,338,100

Natural 98 – 1,3 %

●

1997

I.–VI. 2001

Oil products – total (ton) Automotive gasoline (ton) Diesel oil (ton)

●

Share of individual automotive gasoline types sold in the first six months of 2002

I.–VI. 2002

1937,2

1782,4

V˘voj prodeje motorové nafty Development of diesel oil sales

1997

1998

1999

1972,3

2000

1917,8

Zdroj / Source: âAPPO

Statistika dodávek na trh âR:

2239,6

2285,4

2232,1

2393,1

2001

1974,4

2668,4

tis. tun / thousand ton

8

tis. tun / thousand ton

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Petroleum

P

odle ãasto pouÏívané definice je automobilov˘ benzin smûsí pfieváÏnû ropn˘ch uhlovodíkÛ vroucí v rozmezí zhruba 30 aÏ 210 °C se 3 aÏ 12 atomy uhlíku v molekule. K tomu, aby tuto smûs bylo moÏné pouÏít jako motorové palivo pro záÏehové motory, v‰ak uvedená cha-

stupnû rostly a ustálily se na souãasné úrovni v polovinû sedmdesát˘ch let. Osmdesátá léta mÛÏeme charakterizovat jako období razantního sniÏování obsahu olova, na jehoÏ bázi byla nejpouÏívanûj‰í antidetonaãní pfiísada v automobilov˘ch benzinech. Z pÛvodních

a omezování celkové tûkavosti autobenzinu. Automobilov˘ benzin z âeské rafinérské má trvale vysokou kvalitu a odpovídá ve v‰ech parametrech poÏadavkÛm legislativy. O jeho kvalitû svûdãí i export v˘znamné ãásti produkce napfi. do SRN a Rakouska. Ing. Václav PraÏák

Pfiedstavujeme produkty âeské rafinérské Automobilov˘ benzin se stejnû jako vût‰ina ostatních motorov˘ch paliv skládá hlavnû z uhlíku a vodíku. Pfii jejich spalování s kyslíkem se uvolÀuje tepelná energie, která se následnû, s vût‰í ãi men‰í úãinností, pfiemûÀuje na energii mechanickou. Spalování kapaln˘ch paliv je v˘hodné zejména proto, Ïe rychle hofií, pomûrnû snadno se skladují a provoz je bezpeãn˘.

Automobilové benziny rakteristika nestaãí. Palivo musí vyhovovat je‰tû

hodnot dosahujících aÏ témûfi 1 gram olova na li-

mnoha dal‰ím kvalitativním parametrÛm.

tr byl u nás jeho obsah postupnû sniÏován aÏ na

Benzin se zaãal pouÏívat jako motorové palivo

0,15 g Pb/l v roce 1987, coÏ je tempo, srovnatel-

koncem 19. století. ·lo o produkt získan˘ prostou

né s nejvyspûlej‰ími státy Evropy. Pfied námi by-

destilací ropy, jehoÏ vlastnosti byly dány náhod-

la snad pouze SRN a skandinávské státy. Dosa-

nou skladbou uhlovodíkÛ v závislosti na pÛvodu

Ïení poÏadovaného oktanového ãísla bez pouÏití

zpracovávané ropy. S postupn˘m v˘vojem a zdo-

antidetonaãních

konalováním benzinového motoru konstruktéfii

umoÏnil rozvoj rafinérského prÛmyslu.

aditiv,

zejména

olovnat˘ch,

zji‰Èovali, Ïe rÛzné benziny mají na v˘kon moto-

V roce 1985 byla u nás zavedena v˘roba bez-

ru rÛzn˘ vliv, a to pfiedev‰ím ve vztahu k prÛbûhu

olovnatého benzinu BA-91, zpoãátku pfiedev‰ím

hofiení komprimované smûsi benzinov˘ch par se

pro v˘voz. Koncem 80. let se z bezolovnatého

vzduchem ve válci motoru, coÏ se projevovalo

benzinu s oktanov˘m ãíslem 91 pfie‰lo na tzv. Eu-

vût‰ím ãi men‰ím sklonem k pfiedãasn˘m de-to-

rosuper s oktanov˘m ãíslem 95. Podíl bez-

nacím, tzv. „klepání” motoru.

olovnat˘ch benzinÛ u nás rychle rostl, zejména

Jako mûfiítko tohoto jevu bylo zavedeno okta-

v souvislosti se zavedením katalyzátorÛ v˘fuko-

nové ãíslo. A právû jeho zvy‰ování se ukázalo ja-

v˘ch plynÛ, na které olovo pÛsobí jako ka-talytic-

ko nejv˘znamnûj‰í pfiedpoklad dosaÏení vy‰‰ího

k˘ jed. Od 1. 1. 2001 je pouÏívání olovnat˘ch au-

v˘konu záÏehového spalovacího motoru. Cesty

tomobilov˘ch benzinÛ na území âR zcela zaká-

k tomu jsou v podstatû dvû: úprava sloÏení auto-

záno, stejnû jako v ostatních zemích EU.

mobilového benzinu a pouÏití vhodn˘ch pfiísad.

V souãasné dobû je zdaleka nejroz‰ífienûj‰ím

V˘voj kvality automobilov˘ch benzinÛ aÏ dodnes

pouÏívan˘m typem autobenzinu u nás Natural 95

pfiedstavuje vlastnû rÛzné variace a kombinace

Super – jeho spotfieba pfiedstavuje zhruba ãtyfii

tûchto variant doplnûné neustále rostoucími po-

pûtiny celkového mnoÏství.

Ïadavky na sniÏování plynn˘ch emisí a ochranu

NejdÛleÏitûj‰ím faktorem ovlivÀujícím kvalitu au-

Ïivotního prostfiedí. V souvislosti se zdoko-nalují-

tomobilov˘ch benzinÛ jsou v souãasnosti rostoucí

cí se konstrukcí spalovacích motorÛ a rostoucím

poÏadavky na ochranu Ïivotního prostfiedí. To se

kompresním

na

projevuje zejména ve sniÏování obsahu aromatic-

antidetonaãní vlastnosti, tj. oktanová ãísla, po-

k˘ch uhlovodíkÛ a zejména benzenu, obsahu síry

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

pomûrem

Magazín 3/2002

poÏadavky

Pro motoristy se star‰ími typy motorÛ, které pro svÛj provoz vyÏadovaly olovnatá aditiva také z dÛvodu mazání a ochrany ventilov˘ch sedel, byl od roku 2001 na ãerpacích stanicích zaveden místo olovnatého bezolovnat˘ automobilov˘ benzin Speciál. Ten obsahuje místo olova speciální pfiísadu na bázi draselné soli organické kyseliny, má stejnou barvu a tankuje se ze stejné pistole jako dfiíve. Motoristé si také mohou poÏadovan˘ benzin umoÏÀující provoz star‰ích typÛ motorÛ pfiipravit sami tak, Ïe si pfied tankováním bezolovnatého benzinu zakoupí aditivum na ochranu ventilov˘ch sedel na ãerpací stanici a pfii tankování postupují podle návodu na zakoupené lahviãce. Automotive gasoline Automotive gasoline started to be used as a motor fuel at the end of the 19th century. Designers gradually found out that various types of gasoline had various effects on an engine’s output power. It was discovered that the most important prerequisite for achieving higher output power is increasing the level of octane, which can be achieved through specific gasoline composition and the use of suitable antidetonation additives, primarily lead. The development of the refining industry enabled the desired octane level to be achieved without using anti-detonation additives (primarily leaded ones). The 1980’s saw a significant decrease in the lead content of gasoline, and using leaded automotive gasoline has been forbidden in the Czech Republic and EU countries since January 1, 2001. Automotive gasoline from âeská rafinérská has continuously been high quality and meets statutory requirements in all parameters.

9

Petroleum

Nበportrét

MERO âR, a.s. Ropovod DruÏba Ropovod IKL

âeská republika nepatfií mezi státy opl˘vající nerostn˘m bohatstvím. Vût‰inu surovin musíme ve vût‰í ãi men‰í mífie dováÏet ze zahraniãí. Témûfi stoprocentnû to pak platí o ropû. Starají se o to dva ropovody – DruÏba a IKL – jimiÏ dohromady protéká v souãasné dobû zhruba 6 miliónÛ tun této suroviny, coÏ zdaleka nevyãerpává jejich pfiepravní moÏnosti; kaÏd˘ z nich je totiÏ projektován na roãní kapacitu 10 miliónÛ tun. Devadesát procent z pfiepraveného mnoÏství konãí v âeské rafinérské.

Podzemn Ropovod DruÏba funguje jiÏ od poloviny ‰edesát˘ch let a jeho trasa zaãíná na rusk˘ch ropn˘ch vrtech. Hlavní linie na na‰em území mûfií 358,6 km, zdvojení a rÛzné odboãky ji pak prodluÏují na celkov˘ch 574 km. Historie ropovodu IKL je podstatnû krat‰í. Do provozu byl uveden v roce 1996 a vede z nûmeckého Vohburgu an der Donau do Centrálního tankovi‰tû ropy Nelahozeves. Jeho celková délka je 349 km, z nichÏ na na‰i republiku pfiipadá prakticky polovina – 169,9 km. Vlastníkem a provozovatelem obou ropovodÛ, pfiesnûji fieãeno jejich tuzemsk˘ch vûtví, je akciová spoleãnost MERO âR, která na domácím trhu figuruje od roku 1994. Z tohoto titulu vystupuje jako jedin˘ pfiepravce ropy prostfiednictvím ropovodÛ a zároveÀ jako nejv˘znamnûj‰í subjekt, kter˘ má na starosti zaji‰tûní a ochranu dlouhodob˘ch strategick˘ch zásob ropy pro Správu státních hmotn˘ch rezerv. Bezpeãnost – priorita priorit V˘luãné postavení znamená i mimofiádnou odpovûdnost. To platí dvojnásobnû, jestliÏe je pfiedmûtem ãinnosti obor, v nûmÏ má hlavní roli ropa. Nejen proto, Ïe jde o veledÛleÏitou surovinu, která v podstatû ovlivÀuje chod celého národního hospodáfiství a nese oznaãení strategická, ale také proto, Ïe je to látka, která dokáÏe nadûlat v Ïivotním prostfiedí pûknou paseku. Jen pro ilustraci: pouh˘ jeden litr ropy znehodnotí milión litrÛ vody. „Bezpeãnost a spolehlivost v kaÏdém okamÏiku a na v‰ech úsecích ãinnosti, stejnû jako snaha o maximální ‰etrnost a ohleduplnost k Ïivotnímu prostfiedí jsou pro nás nejen samozfiejmostí, ale stálou prioritou priorit,” fiíká Ing. Václav Franc, pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel MERO âR, a. s. „Na to dbáme od samého poãátku. Proto jsme bûhem posledních ãtyfi let investovali pfies 1,2 miliardy Kã do modernizace a rehabilitace ropovodu DruÏba, kter˘ vznikl v jiné dobû a po

10

technické, provozní i bezpeãnostní stránce byl z hlediska dne‰ních poÏadavkÛ zastaral˘. V˘raznû jsme zv˘‰ili technickou úroveÀ zafiízení na pfieãerpávacích a koncov˘ch stanicích, postupnû jsme nahradili ‰edesát trasov˘ch uzavíracích armatur nov˘mi kulov˘mi ventily ovládan˘mi a kontrolovan˘mi z velínu CTR Nelahozeves, instalovali jsme moderní fiídící a komunikaãní systémy vãetnû kamerového. Tyto práce dále pokraãují. S jejich ukonãením poãítáme v roce 2003, kdy budou v‰echny parametry ropovodu plnû srovnatelné s ropovodem IKL. Ten se fiadí mezi nejmodernûj‰í a nejbezpeãnûj‰í na svûtû.” Miliardová investice Slova Ing. Václava France jsou v tomto pfiípadû nûãím víc neÏ obvykl˘m, zákonit˘m a logick˘m uji‰Èováním generální fieditele, Ïe v „jeho firmû je, kdyÏ ne úplnû v‰echno, tak urãitû skoro v‰echno, v pofiádku”. NeÏ v fiíjnu 1998 stanul v ãele MERO âR, a. s., pÛsobil dva roky jako v˘konn˘ fieditel a jednatel MERO Pipeline, GmbH (stoprocentní dcefiiná spoleãnost MERO âR, a. s.) ve Vohburgu an der Donau a je‰tû pfiedtím fiídil jako finanãní fieditel matefiské spoleãnosti závûreãnou etapu financování v˘stavby ropovodu IKL a stál v ãele vyjednávacího t˘mu MERO pfii pfiípravû patnáctileté smlouvy s âeskou rafinérskou o pfiepravû ropy obûma ropovody. Byl tedy takfiíkajíc u v‰eho a od samého poãátku. Zná detailnû historii prÛbûhu v˘stavby, peripetie a pro-blémy, které ji, jako kaÏdou velkou investici, provázely, stejnû jako zpÛsoby jejich pfiekonání a testy, kter˘mi se v‰e provûfiovalo. Jedním slovem ví, o ãem mluví. Vybudování ropovodu IKL vy‰lo na 12,3 miliardy korun. V souvislosti s tím, Ïe v loÀském roce jím protekly pfies 2 milióny tun ropy – coÏ je o nûco málo více neÏ pûtina projektované kapacity – by se moÏná na první pohled mohlo zdát, Ïe z hlediska efektivnosti se tato investice dá ztûÏí

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Petroleum

oznaãit za vzorovou. JenÏe to, co se z ryze ekonomického úhlu pohledu zdá b˘t jasné, vypadá docela jinak v ‰ir‰ích souvislostech. Ropovod IKL byl postaven pfiedev‰ím ze strategick˘ch dÛvodÛ. V pfieneseném slova smyslu pÛsobí jako podzemní dálnice do Evropy. Jeho existence, díky diverzifikaci zdrojÛ ropy, zvy‰uje ekonomickou bezpeãnost na‰í republiky, uvolÀuje rafinériím ruce pfii jednání o cenách za ropu a o tranzitních poplatcích, a koneãnû Ïádn˘ západní investor by nevloÏil peníze do modernizace a technického upgrade rafinérie, pro níÏ by jedin˘ zdroj dodávek pfiedstavoval ropovod DruÏba. A na‰e rafinérie tyto zahraniãní investice nutnû potfiebovaly, aby se mohly dostat na tu úro-

technologie míchání a ãi‰tûní nádrÏí na ropu Jet Mixery, kterou MERO zavedlo jako první v Evropû. Do této kategorie patfií i zavedení videokonference, umoÏÀující on-line spojení nejen s Mero Pipeline v Nûmecku, ale s k˘mkoliv na svûtû, kdo je vybaven kompatibilním zafiízením. Navíc se v souãasné dobû pfiipravuje zavedení a patentování unikátního pfiístroje pro kontrolu úãinnosti katodické ochrany ropovodu, vyvinutého zamûstnancem spoleãnosti.

v takovémto oboru nezbytností. V loÀském roce byla v MERO âR uzavfiena implementace systému environmentálního fiízení a spoleãnost získala certifikát podle kritérií normy ISO 14001. Letos pak byl certifikován integrovan˘ systém fiízení, jehoÏ souãástí jsou – vedle jiÏ zmínûné certifikace podle norem ISO 14001 – také systém managementu jakosti ISO 9001:2000 a systém fiízení bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci podle normy OHSAS 18001.

Náhody nelze vylouãit Ani sebedokonalej‰í bezpeãnostní opatfiení a technické vymoÏenosti v‰ak nedokáÏí a nemohou vylouãit havárii zpÛsobenou ne‰Èastnou náhodou. Hlavní nebezpeãí hrozí zvenãí. K po‰-

Petr Rampír

mní dálnice do Evropy veÀ, kde jsou dnes. Tanky v Nelahozevsi Koncov˘m místem obou ropovodÛ je Centrální tankovi‰tû ropy Nelahozeves. Areál, jehoÏ základ tvofií deset obrovit˘ch nádrÏí pro uskladnûní 800 tisíc m3 ropy. V roce 2005 k nim pfiibudou dal‰í ãtyfii, kaÏdá o kapacitû 125 tisíc m3 (první bude pfiipravena k naskladnûní ropy uÏ pfií‰tí rok). Tím budou vytvofieny podmínky pro zaji‰tûní devadesátidenních zásob ropy a ropn˘ch produktÛ, jak to vyÏaduje zákon o nouzov˘ch zásobách ropy a smûrnice Evropské unie. Rozpoãtové náklady této investice pfiesahují 2 miliardy korun, coÏ samo o sobû vypovídá o jejím rozsahu a sloÏitosti. Samotn˘ tank má v prÛmûru 84 m a na v˘‰ku mûfií 24 m. Je vybaven dvojit˘m vakuov˘m dnem s plechy o síle 39 mm a opatfien plovoucí stfiechou. Celá nádrÏ je umístûna v ocelové jímce o prÛmûru 90 m a se stejn˘m objemem, jak˘ má vlastní tank. JenÏe to je jen zaãátek. Bez rozsáhlého technického a ochranného zázemí, bez precizních fiídících systémÛ by tyto nádrÏe byly vlastnû jen nûãím na zpÛsob pfierostl˘ch hrncÛ. Teprve ve spojení s tûmito systémy mohou plnit svÛj úãel. A v tomto smûru dosahuje toto Centrální tankovi‰tû ropy svûtové úrovnû. K zaji‰tûní provozu a k zabezpeãení proti haváriím a mimofiádn˘m událostem slouÏí moderní fiídící a kontrolní systém doplnûn˘ soustavou dálkovû ovládan˘ch kamer, schopn˘ch otáãet se o 360 stupÀÛ a podle potfieby pfiibliÏovat obraz. ·piãkové parametry má i hasicí zafiízení. Jen pro ilustraci: k hasicímu systému patfií i dvû supermoderní mobilní vodní dûla, tzv. monitory Ambassador, které dokáÏí pfii tlaku sedmi barÛ chrlit 23 m3 za minutu do v˘‰ky 67 m a do vzdálenosti aÏ 120 m. Tato dûla, dovezená z USA, jsou jedin˘mi svého druhu u nás a v pfiípadû nutnosti je lze nasadit kdekoliv v republice. K technick˘m novinkám patfií i kanadská

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Z v˘stavby centrálního tankovi‰tû ropy v Nelahozevsi

kození ropovodu mÛÏe nejsnadnûji dojít pfii v˘stavbû silnic, telekomunikací apod. Jen na okraj: k poslední havárii ve spoleãnosti do‰lo v roce 1995 u obce Ole‰ná na Havlíãkobrodsku, kdy následkem pfietlakování uniklo z ropovodu vlasovou trhlinou 8 t ropy. Následoval bleskov˘ zásah spojen˘ s asanaãními pracemi, takÏe po necel˘ch dvaceti ãtyfiech hodinách byl ropovod opût zprovoznûn a za ‰est t˘dnÛ se do bûÏného uÏívání vrátil i zasaÏen˘ pozemek. Jak uvedl Ing. Václav Franc, pro v‰echny subsystémy provozu ropovodÛ i Centrální tankovi‰tû ropy jsou zpracovány podrobné havarijní plány, které se prÛbûÏnû aktualizují. Souãasnû s tím a ve spolupráci s nejrÛznûj‰ími sloÏkami integrovaného záchranného systému se provûfiuje spolehlivost a funkãnost havarijního informaãního systému, modelují se moÏné typy havárií a ovûfiuje zpÛsob jejich fie‰ení. B˘t co nejlépe pfiipraven na neãekané je dnes ve spoleãnosti ãinné

Underground highway to Europe The Druzba and IKL pipelines currently transport roughly 6 million ton of crude oil, 90% of which ends up in âeská rafinérská. The owner and operator of both pipelines (designed for a capacity of 10 million ton per year) is MERO âR, a public limited company limited which has been operating in the Czech market since 1994. Mr. Václav Franc, Chairman of the Board of Directors and Chief Executive Officer of the company, says that over the last four years MERO has invested over CZK 1.2 billion in updating the obsolete Druzba pipeline. When all works are completed in 2003, the pipeline will be fully comparable to the IKL in all parameters. IKL is one of the most modern and safest pipelines in the world. It was built for CZK 12.3 billion for mostly strategic reasons. This “underground highway to Europe” enables the diversification of crude oil sources, increases the country’s economic security and gives the refineries a greater freedom when negotiating crude oil prices and transit charges. The pipelines’ terminal point is the Central Tank Site in Nelahozeves. So far, there are 10 large tanks which enable the storage of 800,000 m3 of crude oil. Four more tanks will be added in 2005, each with a capacity of 125,000 m3. Budgetary costs of this investment exceed CZK 2 billion.

11

Petroleum

Na náv‰tûvû v Ústavu pro v

RAPSODIE

na čtyřech kolech

Po povrchu této planety se pohybuje uÏ pfies

600 miliónÛ automobilÛ v‰ech druhÛ a kategorií. Automobil dává ãlovûku urãit˘ pocit svobody

a sobûstaãnosti, roz‰ifiuje hranice jeho pÛsobnosti, je v˘razem Ïivotního stylu. JenÏe vedle tohoto pfiíjemného „A” je tu je‰tû ponûkud ménû pfiíjemné

„B”. ·est set miliónÛ vozidel spotfiebuje roãnû víc kyslíku neÏ celé lidstvo dohromady, a naopak do

atmosféry pravidelnû dodává miliardy tun oxidÛ uhlíku a dusíku, ale také pevn˘ch ãástic a dal‰ích zpravidla více neÏ ménû nebezpeãn˘ch a ‰kodliv˘ch zplodin. To ostatnû pfiesvûdãivû dokumentuje fakt,

Stovky autobusÛ s dieselov˘m motorem musely v Praze po povodních nahradit zatopené metro

Ïe bezmála 80 % kysliãníku uhelnatého v ovzdu‰í pochází z automobilov˘ch v˘fukÛ. Pfiíroda se s tímto stále narÛstajícím mnoÏstvím emisí zatím dokázala

Ing. Ladislav Kröbl, CSc.

vypofiádat, ale jak se v poslední dobû ukazuje, dá jí to ãím dál tím vût‰í práci.

Nástup vznûtov˘ch motorÛ Nikdo si pfiitom neumí ani pfiedstavit, Ïe by najednou „odnûkud shÛry” pfii‰el pfiíkaz omezující ãi regulující rozvoj automobilového prÛmyslu a udávající dejme tomu maximální poãet aut na osobu, rodinu, mûsto ãi stát. To zkrátka dost dobfie nejde. A tak zatím jediné, ãím se ãlovûk dokáÏe bránit proti zneãi‰Èování ovzdu‰í, jsou normy, urãující nejvy‰‰í pfiípustné hodnoty emisí ‰kodlivin. Situaci navíc komplikuje fakt, Ïe se v posledních létech dostávají stále v˘raznûji „do flóru” vozy se vznûtov˘mi motory pohánûn˘mi motorovou naftou. Ta je nejbûÏnûj‰ím palivem vyuÏívan˘m nákladními vozy, auto-

12

busy, stavební ãi zemûdûlskou technikou pfiirozenû jiÏ dlouhá desetiletí. Dnes ale na tento pohon jezdí u nás uÏ témûfi 15 % osobních automobilÛ a ve svûtû je tento podíl je‰tû vy‰‰í. Logicky – vznûtov˘ motor má uÏ z principu své konstrukce niωí spotfiebu paliva, a tím i relativnû vy‰‰í úãinnost, a jeho provoz je tudíÏ ekonomiãtûj‰í. Naproti tomu je s ním více starostí s ohledem na zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí. Problémy dûlají studené starty, likvidace emisí ãástic ve v˘fukovém systému a s tím související parametry paliva, jako jsou hustota, cetanové ãíslo ãi obsah síry. To v‰echno je rukavice hozená pfiedev‰ím konstruktérÛm a chemikÛm; na nich zÛstává, aby sestrojili motorové jednotky s úãinnûj‰ím a dokonalej‰ím spalováním na jedné stranû a u‰lechtilej‰í pohonné hmoty na stranû druhé.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Petroleum

o v˘zkum motorov˘ch vozidel

Padesátiletá zku‰enost „Upfiímnû fieãeno, jen úpravami spalovacího procesu se uÏ pfiedpokládané limity pro emise ‰kodlivin nesplní. To vypl˘vá z podstaty konstrukce motoru. A tak se soustfieìujeme na vylep‰ování pfiídavn˘ch zafiízení, které se t˘kají elektronického fiízení vstfiikování, regulaci pfiedvstfiiku a turbodmychadla, dále pak na v˘voj zafiízení, která sniÏují obsah ‰kodlivin ve v˘fukov˘ch plynech - zachycovaãÛ ãástic. Pozornost vûnujeme také katalyzátorÛm a recirkulaci v˘fukov˘ch plynÛ. Problém spoãívá v tom, Ïe pro takovéto vûci potfiebují konstruktéfii znát vlastnosti nafty. Nûkteré úpravy pÛsobí protichÛdnû. Zjednodu‰enû fieãeno, sniÏte tfieba obsah síry pod urãitou hranici a ztratíte mazavost, coÏ mÛÏe ohrozit motor. Pak jsou zde pevné ãástice, které na sebe váÏí rÛzné skupiny uhlolovodíkÛ, jeÏ mohou mít karcinogenní úãinky. Úpravy smûfiující ke sníÏení emisí ãástic ãasto vedou ke zv˘‰ení emisí oxidÛ dusíku, a jejich emise se také mûní podle zastoupení obsahu rÛzn˘ch prvkÛ v palivu. Sladit tyto proti sobû pÛsobící faktory není jednoduché.” Tato slova Ing. Ladislava Kröbla, CSc., vedoucího divize motorÛ Ústavu pro v˘zkum motorov˘ch vozidel pfiedstavují vlastnû jen jakousi ouverturu problémÛ, pfied nimiÏ stojí jak dne‰ní konstruktéfii motorÛ, tak chemici z rafinérií. Najednou uÏ není podstatné, Ïe Ústav pro v˘zkum motorov˘ch vozidel má padesátiletou tradici, Ïe zde pracují zku‰ení odborníci a Ïe napfiíklad polygon pro destruktivní zku‰ebnictví reprezentuje ‰piãkové pracovi‰tû, které snese i ta nejpfiísnûj‰í kritéria. Jen na okraj – ve zku‰ebnû motorÛ se v souãasné dobû uvádí do provozu stanovi‰tû vybavené motorov˘mi brzdami pracujícími v rozmezí 30–400 kW, na nûmÏ, coÏ je dÛleÏité, se dá provádût mûfiení v dynamick˘ch reÏimech. To znamená získání pfiesnûj‰ích a pravdivûj‰ích v˘sledkÛ, protoÏe se na nûm kopírují dûje odehrávající se v motoru pfii skuteãné jízdû. V hlavní roli ekologie JenÏe problémy, o nichÏ je fieã, které se vztahují k ochranû Ïivotního prostfiedí, musí fie‰it spoleãnû a ruku v ruce s konstruktéry i chemici. Navíc v nich hraje podstatnou roli také ekonomické hledisko. „Rámcovû se v‰ak dá fiíci,” konstatuje Ing. Kröbl, „Ïe technické fie‰ení moderního vznûtového motoru se vyznaãuje zlep‰ením pfiímého vstfiiku paliva, pfieplÀováním a chlazením plnicího vzduchu, zvy‰ováním poãtu sacích a v˘-

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

fukov˘ch ventilÛ na válec, nov˘m konstrukãním fie‰ením vstfiikovací jednotky, víceparametrov˘m elektronick˘m fiízením prÛbûhu pracovního cyklu a zavedením oxidaãního katalytického systému. Tím se vlastnû dostal efektivní v˘kon vznûtového motoru na úroveÀ motorÛ záÏehov˘ch, a to se zpûtnû odrazilo v rostoucí popularitû automobilÛ vybaven˘ch tûmito motory.” Za tûchto okolností se dá pfiepokládat, Ïe poãty automobilÛ s dieselov˘mi motory budou dále stoupat a stejnû tak se budou zvy‰ovat poÏadavky na dodrÏování zejména ekologick˘ch norem. Legislativa, která má v zemích Evropské unie platit pravdûpodobnû od roku 2005 je v tomto smûru neúprosná. Splnûní tûchto poÏadavkÛ ov‰em pfiedpokládá dosaÏení odpovídající úrovnû motorové nafty. âím dále tím ãastûji se proto hovofií o moÏnostech celoroãního zavedení „zimní” nafty, protoÏe zejména v pfiípadû osobních vozidel hrozí jisté potenciální nebezpeãí, Ïe v pfiechodovém období s „letní” naftou v nádrÏi nevyjedou. Jinou kapitolu pfiedstavují podle Ing. Kröbla aditiva pro sníÏení ‰kodlivin pfii studeném startu a prohfievu motoru. Existují systémy s elektronicky fiízen˘m dávkováním paliva sniÏující produkci ‰kodliv˘ch látek, ale jak se ukazuje, to samo o sobû nestaãí. Navíc tyto systémy mají pouze nové typy vozidel. Pomoci by mohla speciální aditiva, zÛstává ov‰em otázkou, zda je jejich v˘voj technicky moÏn˘ a ekonomicky únosn˘. Urãit˘m problémem je i likvidace pevn˘ch ãástic tvofien˘ch pfieváÏnû sazemi. Jejich zápalná teplota se pohybuje mezi 550–600 stupni Celsia a ve v˘fukov˘ch plynech vznûtov˘ch motorÛ se objevuje jen sporadicky a ve velmi krátk˘ch ãasov˘ch intervalech. Její dosaÏení je nutné fie‰it sloÏit˘mi systémy ohfievu. Je to ov‰em, jak fiíká Ing. Kröbl, fie‰ení drahé a navíc s omezenou spolehlivostí. Pfiísady sniÏující zápalnou teplotu ãástic uÏ existují, ov‰em zatím se pouÏívají takfiíkajíc jednorázovû. Dnes to staãí, za nûkolik let mÛÏe b˘t v‰echno jinak. Nemluvû o tom, Ïe uÏ dnes existuje zpracovaná prognóza, podle níÏ by do roku 2020 mûlo v zemích Evropské unie jezdit zhruba 20 % automobilÛ na stlaãen˘ zemní plyn. Petr Rampír

Prosadí se diesely i v USA? Zatímco v Evropû má dieselov˘ motor zhruba tfietina ze v‰ech prodávan˘ch lehk˘ch uÏitkov˘ch automobilÛ, v USA je to ani ne jedno procento. Jedinou automobilkou, která tu prodává osobní vozy s dieselov˘m motorem je Volkswagen. Loni jich prodal 24 tisíc, coÏ je zhruba 8 % z celkové produkce pro americk˘ trh. Kromû populárního golfu jde o modely Jetta a New Beetle. Úspûchy Volkswagenu a rÛst cen benzínu (nafta je v USA zhruba o ãtvrtinu levnûj‰í neÏ benzín) pfiimûly americké automobilky k vût‰ímu tlaku na zmûnu zákonÛ, které pouÏívání dieselov˘ch motorÛ v osobních automobilech v Americe omezují. Na pfiesné podobû novely se stále je‰tû pracuje, ale prodej dieselov˘ch osobních automobilÛ by mûla podpofiit spí‰e nepfiímo, a to hlavnû daÀov˘mi úlevami pro ropné firmy, jeÏ budou vyrábût naftu s nízk˘m obsahem síry. Obhájci zmûny zákona argumentují nízkou spotfiebou a tím, Ïe diesely mají nyní mnohem lep‰í kvalitu spalování neÏ v 70. letech, kdy byly pfiijaty pfiísné zákony limitující prÛmûr emisí. Proti zmûnû zákona v‰ak rozhodnû protestují ochránci Ïivotního prostfiedí.

Rhapsody on four wheels The compression ignition engine has, due to its design, lower fuel consumption and thus relatively higher efficiency, i.e. its operation is more economical. But there are more concerns about environmental pollution. Problems include cold start-ups and the elimination of emission particles in the exhaust system which depend on specific parameters of the fuel, such as density, cetane number and sulfur content. These all are challenges for designers and chemistry experts. It is up to them to design engines with more efficient and better combustion and to develop better-refined fuels, respectively. Mr. Ladislav Kröbl, head of the Engine Department of the Motor Vehicle Research Institute, says that the solutions for modern diesel engines include improved direct fuel injection, supercharging, supercharged air cooling, increasing the number of suction and exhaust valves per cylinder, new solutions for the injection units, multiple parameter electronic control of the working cycle, and use of the oxidation catalytic conversion system. This would give the diesel engine the efficient output power of the gasoline engine, which would lead to a higher popularity of vehicles equipped with diesel engines.

13

Petroleum

Produkce ropy OPEC vzrostla podle agentury Reuters v záfií proti srpnu o 500 tisíc barelÛ na 25,99 mil. barelÛ dennû, pfiedev‰ím kvÛli Iráku. Bez zahrnutí Iráku, kter˘ není vázán kvótami, se tûÏba kartelu OPEC zv˘‰ila o 180 tisíc barelÛ na 24,03 mil. barelÛ dennû. Pfiitom stanoven˘ limit tûÏby je 21,7 mil. barelÛ dennû. Jedinou zemí, která svoji kvótu nepfiekroãila, je Indonésie. Spojené státy americké se intenzívnû rozhlíÏejí po nov˘ch, nearabsk˘ch vlastnících ropn˘ch polí, v poslední dobû v Africe. Do pfií‰tího roku by mûly americké koncerny investovat do tûÏby ropy v Africe asi 10 mld. dolarÛ. K nejdÛleÏitûj‰ím projektÛm patfií otevfiení nov˘ch ropn˘ch polí v âadu a stavba ropovodu k atlantickému pobfieÏí Kamerunu. Podle zvefiejnûné prognózy americk˘ch tajn˘ch sluÏeb by mûla uÏ v roce 2015 od Guinejského zálivu pfiicházet ãtvrtina ropy spotfiebovávané v USA. British Petroleum, která jiÏ do ruského ropného prÛmyslu investovala necelé 2 mld. dolarÛ, má zájem o dal‰í investice v Rusku. V dubnu t. r. zaplatila 375 mil. dolarÛ za podíl v ruské olejáfiské firmû Sidanco a vlastní rovnûÏ 33% podíl v síti moskevsk˘ch ãerpacích stanic Russia Petroleum. V poãáteãním stadiu jsou nyní jednání zástupcÛ spoleãnosti s akcionáfii Tjumen Oil Co a Jukos. TûÏba ropy v Rusku vystoupila v záfií na 7,84 mil. barelÛ dennû, coÏ je nejvíce od pádu Sovûtského svazu. Zvy‰uje se i objem v˘vozu. Vláda v leto‰ním roce poãítá s celkov˘m v˘vozem 177 mil. tun ropy proti loÀsk˘m 162 mil. tun. Do roku 2005 by Rusko chtûlo zv˘‰it export ropy alespoÀ o pûtinu na 215 mil. tun. âínskému producentu ropy Petrochina klesl ãist˘ zisk v prvním pololetí t. r. meziroãnû o 28 % na 2,36 mld. dolarÛ. TrÏby spoleãnosti se sníÏily o 11,6 %. DÛvodem jsou pfiedev‰ím niωí ceny ropy a stagnace tûÏby. Agip Praha koupil 22 ãerpadel firmy Tamoil Praha vãetnû její poboãky na Slovensku. Transakce podléhá schválení ãeského a slovenského antimonopolního úfiadu. Touto akvizicí se italská ropná spoleãnost Agip po-

14

sune z hlediska velikosti sítû v âR na 6. místo a bude mít celkovû jiÏ 70 stanic. Pod znaãku Agip chce firma pfiebudovat ãerpadla nejpozdûji do konce leto‰ního roku.

stejnû jako v Polsku a Rakousku. Podle ‰éfa British Petroleum pro stfiední a v˘chodní Evropu Jonathana Wooda chce spoleãnost svÛj podíl na ãeském trhu zvy‰ovat.

Poãet pirátsk˘ch pfiepadÛ dopravních lodí stále roste. Nejvíce se piráti zajímají o lodû pfiepravující cukr, ocel, zemní plyn a ropu. Jen v leto‰ním prvním pololetí bylo pfiepadeno 171 lodí, tj. o 3,6 % více neÏ loni. Mezinárodní námofiní úfiad (IMB) proto do sledování unesen˘ch plavidel nasadil nejmodernûj‰í techniku – druÏicov˘ systém ShipLoc. Tato sluÏba nabízí loìafiÛm 24hodinové sledování pohybu jejich plavidel a pokud se odch˘lí od daného smûru a posádka se neoz˘vá, neprodlenû uvûdomí nejbliωí bezpeãnostní orgány.

Rafineria Gdaƒska je pfiedmûtem zájmu nûkolika ropn˘ch koncernÛ. Pfietahují se o ni ruské spoleãnosti Lukoil a Jukos a polská rafinérie PKN Orlen. O koupi 75% podílu v gdaÀské rafinérii, coÏ vãetnû velkorys˘ch investiãních plánÛ pfiedstavuje asi 1 mld. dolarÛ, se zajímá i britská Rotch Energy. PÛvodnû chtûla jít do tendru spoleãnû s Lukoilem, podle posledních informací v‰ak z tohoto zámûru se‰lo.

Lukoil, nejvût‰í ruská ropná spoleãnost, kter˘ si za poslední tfii roky pfii‰el na 6,5 mld. dolarÛ ãistého zisku, zvefiejnil své akcionáfie. Nejvût‰ím

EAPC – vítanou náhradou. Ventspils nafta, nejvût‰í loty‰sk˘ ropn˘ terminál má roãní propustnost 16 mil. tun ropy a 12 mil. tun ropn˘ch produktÛ. Zatímco loni vyexpedoval 14–15 mil. tun ropy, letos to bude sotva 9 mil. tun. Hlavními akcionáfii jsou Latvijas Naftas Tranzits, sdruÏující spediãní a dopravní firmy (47,87 %) a loty‰ská vláda (42,68 %). Nyní se rozhodli je‰tû do konce roku prodat 51 % akcií terminálu a vylep‰it tak finanãní situaci firmy. Za pravdûpodobného majitele vût‰inového balíku je povaÏována jedna ze tfií velk˘ch rusk˘ch ropn˘ch firem – Jukos, Lukoil

Williams International Company (WIC), která je na pokraji bankrotu, nabídla ruské ropné dvojce Jukos moÏnost koupit její aktiva ve zpracovatelském prÛmyslu. Dva závody – v Memphisu a na Alja‰ce – nabídla tato americká ropná spoleãnost ke kou-

a TransnûfÈ. MSA Dolní Bene‰ov, v˘robce prÛmyslov˘ch

armatur,

podepsal

smlouvy na dodávky kohoutÛ pro v˘stavbu 460 km dlouhé turecké ãásti nového ropovodu, kter˘ bude pfiepravovat kaspickou ropu z Baku pfies Tbilisi do tureckého stfiedomofiského

KALEIDOSKOP KALEIDOSKOP

pfiístavu Ceyhan. Hodnota dodávek pfiesáhne jen v pfií‰tím roce 4 mil. dolarÛ. Konsorcium ropn˘ch spoleãností, mezi nimi jsou mj. norsk˘ Statoil a italská ENI, investuje do projektu zhruba 3 mld. dolarÛ. Ropovod Baku-

soukrom˘m akcionáfiem je finanãník Nikolaj Cvetkov s 12 %, státu patfií 13 %, témûfi 11 % americkému fondu Capital Group, necel˘ch 5 % drÏí viceprezident Lukoilu Leonid Fedun a Vagit Alekperov vlastní 10,4 %. Roãní mzda prezidenta Lukoilu i s bonusy loni ãinila 2,2 mil. dolarÛ, ale procenta plynoucí z firmy z nûj dûlají miliardáfie. V soutûÏi o privatizaci chorvatské spoleãnosti INA zÛstali tfii zájemci – rakouská OMV, maìarská MOL a ruská RossnûfÈ. Rusk˘ Lukoil ze soutûÏe o ãtvrtinov˘ podíl v této státní spoleãnosti odstoupil. Vítûz bude muset investovat do rozvoje spoleãnosti aÏ 360 mil. dolarÛ. Po dobu tfií let bude muset b˘t rovnûÏ zachováno souãasn˘ch 17 tisíc pracovních míst. SíÈ ãerpacích stanic Aral v âeské republice není na prodej. British Petroleum, která prodává Aral na Slovensku, v Maìarsku a Nûmecku se rozhodla, Ïe síÈ u nás si ponechá,

pi jiÏ poãátkem léta s tím, Ïe za nû hodlá utrÏit pfies miliardu dolarÛ. Memphiská rafinérie je ‰piãkovû vybavená, má instalovan˘ v˘kon 190 tisíc barelÛ dennû a je schopna zpracovávat ruskou ropu typu Urals. Závod na Alja‰ce mÛÏe zpracovávat dennû aÏ 220 tisíc barelÛ a je na prodej spolu se dvûma ropn˘mi terminály v námofiním pfiístavu Anchorage, leti‰tûm ve Fairbanksu, tfiemi desítkami benzínov˘ch stanic a 3% podílem na Transalja‰ském ropovodu. Ropovod spojující stfiedomofisk˘ pfiístav A‰kelon s mûstem Ejlát na pobfieÏí Rudého mofie mÛÏe pfiepravit 60 mil. tun ropy roãnû. JiÏ v polovinû pfií‰tího roku jím má téci i ropa z Ruska. Ropovod je z 50 % ve vlastnictví íránské Národní ropné spoleãnosti, vybudován byl je‰tû za vlády prozápadnû orientovaného íránského ‰áha Rézy Páhlavího. Ropa z arabsk˘ch zemí tudy nyní proudí jen minimálnû, proto ropa z Ruska mÛÏe b˘t pro jeho provozovatele – spoleãnost

Ceyhan, kter˘ mine ruské území, bude dlouh˘ 1760 km s kapacitou 50 mil. tun suroviny roãnû. Rakouská ropná a plynárenská spoleãnost OMV zaznamenala v leto‰ním prvním pololetí pokles provozního zisku o 46 % na 195 mil. eur z loÀsk˘ch srovnateln˘ch 364 mil. eur. âist˘ zisk se v pololetí propadl meziroãnû o 47 %, trÏby byly niωí o 15 %. Energetick˘ koncern RWE se dohodl s britsko-nizozemsk˘m Royal Dutch Shell, Ïe mu prodá 50% podíl ve spoleãném podniku Shell and Dea Oil, a to za 1,35 mld. dolarÛ. Prodej probûhne zpûtnû od 1. ãervence. RWE se chtûla zbavit petrochemick˘ch aktivit uÏ od jara 2001, ãekala v‰ak na v˘hodnûj‰í zdanûní, které nastalo nyní, poté, co Nûmecko zru‰ilo velk˘m firmám daÀ z kapitálov˘ch ziskÛ.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Forum

KaÏd˘ podnik je tak dobr˘, jak kvalitní, vzdûlané, fundované, iniciativní a na v˘sledcích zainteresované pracovníky zamûstnává, jak je k tûmto vlastnostem a dovednostem dokáÏe motivovat. Moderní a v˘konná technologie, pfiístup ke v‰em potfiebn˘m informacím prostfiednictvím internetu nebo intranetu je jedna vûc, schopnost aktivnû tyto moÏnosti vyuÏívat, vûc druhá. A zdaleka ne vÏdy jsou tyto dvû

bfiezen a duben a jíÏ se zúãastnilo 341 z 363 operátorÛ a smûnov˘ch manaÏerÛ âeské rafinérské, ■ praktickou, která zaãala v kvûtnu a soustfiedila se na problematiku bezpeãnosti práce, na vybraná témata z oblasti údrÏby, na otázky skladování tûÏk˘ch frakcí ãi metody a zpÛsoby kontroly provozních zafiízení, v neposlední fiadû i na pfiedlékafiskou první pomoc. „Projekt Pyramida tematicky volnû navazoval na pfiedchozí systém Operátor 2000,” fiíká Miroslav Havel, ‰éf ‰kolicího stfiediska âeské rafinérské a vedoucí celého projektu. „Jeho základním cílem bylo

covi‰ti, a klíãov˘m leitmotivem úspûchu spoleãnosti je t˘mov˘ duch a spolupráce. Vûdût jak Stejnû dÛleÏité jako vlastní stanovení cílÛ je i nalezení zpÛsobÛ a prostfiedkÛ, jak jich dosáhnout. TûÏi‰tûm teoretické ãásti byl v tomto smûru soubor pfiedná‰ek, s nimiÏ odborníci z âeské rafinérské i externí lektofii pfiedstupovali pfied frekventanty projektu. Ty pak byly doplÀovány ukázkami postupÛ pfii fie‰ení modelov˘ch situací, praktick˘mi úkoly, rÛzn˘mi testy a soutûÏemi. Snahou bylo vytvofiit a udrÏet uvolnûnou, tvÛrãí atmosféru.

strany jedné mince v rovnováze.

Pyramida ZNALOSTÍ

K tomu, aby mohl ãlovûk bezchybnû a plnohodnotnû zastávat odpovûdné místo, k nûmuÏ vedle odborn˘ch znalostí patfií i urãitá manaÏerská zpÛsobilost, uÏ dnes nestaãí pouze vûdomosti, které si pfiinesl ze ‰koly, ani zku‰enosti a návyky vypûstované praxí. Znalosti je tfieba osvûÏovat, doplÀovat a implementovat na konkrétní podmínky. V chemick˘ch provozech, kde se vyskytují nebezpeãné látky, kde kaÏdá chyba ãi opomenutí mÛÏe vyústit v havárii s váÏn˘mi ekologick˘mi následky pro celé okolí, pak toto pravidlo platí dvojnásob. A to je také dÛvod, proã v âeské rafinérské bûÏí pravidelnû projekty, zamûfiené na urãité skupiny pracovníkÛ, jejichÏ smyslem je v nûkter˘ch pfiípadech získávání, v jin˘ch ovûfiování profesních kompetencí na tom kterém funkãním zafiazení. Teorie i praxe Poslední z tûchto projektÛ, kter˘ probíhal v leto‰ním roce od bfiezna do ãervence, se naz˘val Pyramida a byl rozdûlen na dvû ãásti: ■ teoretickou, pro niÏ byly vyhrazeny mûsíce

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

doplnit a oÏivit znalosti operátorÛ a smûnov˘ch manaÏerÛ z kompetencí, ovûfiit vûdomosti o základních cílech spoleãnosti v otázkách Ïivotního prostfiedí, bezpeãnosti práce, poÏární ochrany a systému fiízení jakosti v˘robku a vedle toho také na praktick˘ch ukázkách demonstrovat konkrétní dÛsledky kaÏdodenních ãinností operátorÛ na ekonomiku spoleãnosti.” Témat, které v teoretické ãásti postupnû pfiicházely takfiíkajíc na pofiad dne, bylo více neÏ dost. Probíraly se postupnû technologické procesy, inÏen˘ring a údrÏba zafiízení, laboratorní postupy, fie‰ení moÏn˘ch mimofiádn˘ch situací ve v˘robû, ale na programu byly i body zasahující ‰ir‰í oblast, jako napfiíklad zámûry spoleãnosti v ochranû Ïivotního prostfiedí ãi rafinérské minimum, popfiípadû tzv. Score Card 2002, tedy technické divize. Problematika, která se na první pohled operátorÛ nebo smûnov˘ch manaÏerÛ pracujících na konkrétních úkolech bezprostfiednû net˘ká. Ale jen do okamÏiku, neÏ si uvûdomíme, Ïe cel˘m projektem prolíná a vévodí mu motto: Operátor je ve skuteãnosti ekonomem na pra-

DÛleÏitou souãástí programu, a zároveÀ jeho zpûtnou vazbou, byla dotazníková akce, která mûla zjistit spokojenost úãastníkÛ. Dotazník obsahoval osm otázek a hodnotící stupnice byla vymezena známkami od 1 - nevyhovující, do 5 - vynikající. Nejvy‰‰í ocenûní dostaly odpovûdi lektorÛ na konkrétní dotazy, z pfiedná‰ek pak „Îivotní prostfiední, bezpeãnost práce ISO a jakost”. Praktické ãásti dominovalo téma Pfiedlékafiská první pomoc. Vyhodnocení celého projektu, po jehoÏ absolvování získali v‰ichni frekventanti certifikát o absolvování, ukázalo, Ïe vût‰ina z nich je pro jeho pokraãování v pfií‰tím roce. A jak poznamenává Miroslav Havel, na pfiípravû nového projektu se jiÏ pracuje. Jako nosná témata by se v nûm mûla objevit práce s informacemi na intranetu a e-learning, neboli ‰kolení a vzdûlávání pomocí poãítaãe. (rip)

Knowledge pyramid âeská rafinérská regularly organizes educational projects focused on specific segments of their staff. The Pyramida project, which ran from March to July, and involved 341 out of 363 operators and shift managers, consisted of both theoretical and practical subjects. Mr. Miroslav Havel, head of âeská rafinérská’s training center, and head of the entire project, says that the primary objective was to complement and refresh operators’ and shift managers’ knowledge of their competencies, to verify their knowledge of the company’s principal objectives related to the environment, work safety, fire safety and quality management systems, and to practically demonstrate specific impacts of the operators’ everyday work on the company’s economics.

15

Forum

G

olfov˘ den âeské rafinérské Golf získává v posledních letech i v âeské republice stále více pfiíznivcÛ a stává se nejen sportovním, ale i spoleãensk˘m fenoménem. Spojuje totiÏ sportovní aktivitu, vhodnou pro v‰echny vûkové kategorie bez rozdílu pohlaví, s pobytem v pfiírodû a spoleãensk˘mi kontakty mezi hráãi pfii hfie a pfii neformálních setkáních na pofiádan˘ch akcích. Kdo by se nechtûl v dne‰ní hektické dobû projít pûknou pfiírodou a pohovofiit s lidmi, se kter˘mi se st˘ká jen pracovnû?

Karel IV.

âeská rafinérská se proto rozhodla vyuÏít toho, co golf a atmosféra kolem nûj nabízí, k upevnûní vztahÛ se sv˘mi souãasn˘mi i potenciálními obchodními partnery. Pro rok 2002 se stala jedním z hlavních partnerÛ 1. roãníku série amatérsk˘ch golfov˘ch turnajÛ ALEXproGolf Tour. A tak se v sobotu 3. srpna, v prostorách Golf Resortu Karl‰tejn, konal Golfov˘ den âeské rafinérské. Registrovaní hráãi golfu soutûÏili v turnaji amatérÛ s mezinárodní úãastí o Pohár âeské rafinérské. Mimo soutûÏ si s nimi zahrál i znám˘ skotsk˘ herec Sean Connery. Pro ostatní náv‰tûvníky byl pfiipraven bohat˘ sportovnû spoleãensk˘ program. Dominovaly v nûm golfová akademie pro zaãáteãníky, puttovací soutûÏ, soutûÏ v lukostfielbû a stfielba z ku‰e, v‰e samozfiejmû pod dohledem odborn˘ch instruktorÛ. Své pfiíznivce si na‰ly i projíÏìky na koních, dûti se zabavily v pfiipraveném dûtském koutku, plnû vytíÏen byl i kosmetick˘ salón pro Ïeny. Po ukonãení golfového turnaje a soutûÏí následovalo slavnostní vyhlá‰ení v˘sledkÛ. Vítûzové pfievzali z rukou Golf Course Managera Michala TÛmy krásné poháry, vûcnou cenu za celkové vítûzství – velk˘ zelen˘ talífi z v˘tvarné dílny sklárny Rückl – pfiedal Ing. Miroslav Debnár, fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti âeské rafinérské Igoru âajkovi. Pro hráãe i dal‰í hosty bylo v prÛbûhu pfiíjemnû proÏitého odpoledne plného sportovního zápolení pfiichystáno k doplnûní sil barbecue. A jak se golfov˘ den Ing. Debnárovi líbil? „Krásné poãasí, pobyt v nádherné pfiírodû pod siluetou Karl‰tejna, pohoda a dobrá nálada, pfiíjemné setkání s lidmi „z branÏe”, navázání nov˘ch kontaktÛ, pro mnohé dokonce úspûch v soutûÏích... Myslím, si, Ïe s podobn˘mi dojmy odjíÏdûli v‰ichni hosté. Co víc si pfiát! Urãitû by se tu líbilo i Karlu IV.” (jm)

16

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

Forum

si zahrát nepfii‰el âeská rafinérská cup 2002 Kategorie 0 – 18,0 1. Martin Kincl 2. Josef Strejc 3. Jaroslav Koke‰ 4. Petr Holubec 5. Karel Dvofiák Kategorie 18,1 – 36,0

Vítûzové v lukostfielbû

1. Petr Spáãil 2. Petr Knebl 3. Zdenûk Ka‰par 4. Radim Synek 5. Karel Bárta Kategorie green card 1. Zdenûk Jehliãka 2. Pavel Jirou‰ek 3. Hynek Pinda 4. Martina Spáãilová 5. Ale‰ Reisskup

Nejlep‰í v I. kategorii O–22

Z rukou Ing. Debnára pfievzal cenu za celkové vítûzství Igor âajka Charles IV. did not show up for a game âeská rafinérská Golf Day took place at the Golf Resort Karl‰tejn on Saturday, August 3, 2002. Registered golfers, including international players, competed for the âeská rafinérská Cup in this amateur tournament. Famous Scottish actor, Sean Connery, played a round as well, but was not involved in the contest. Other visitors could try the golf academy for beginners, a putting competition, a contest in archery and crossbow shooting, and horse riding. The weather was lovely and everybody enjoyed the event under the Karl‰tejn castle.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 2/2002

17

Forum

Z E Î I V O TA âESKÉ RAFINÉRSKÉ

ConocoPhillips – fúze rovn˘ch V srpnu t.r. zavr‰ila Conoco Inc., matefiská firma jednoho z akcionáfiÛ âeské rafinérské, proces fúze s podobnû orientovanou americkou spoleãností Phillips Petroleum. Slouãením obdobnû velk˘ch spoleãností vznikl velmi siln˘ celek v celosvûtovém mûfiítku. ConocoPhillips je dnes mezinárodní komplexní energetickou spoleãností, pÛsobící ve 49 zemích svûta. Podle trÏní kapitalizace, objemu disponibilních zásob ropy a zemního plynu a jejich aktuální tûÏby je tfietí nejvût‰í spoleãností v USA. Z celosvûtového pohledu je pak ‰estou nejvût‰í vefiejnû obchodovatelnou spoleãností (podle zásob ropy a zemního plynu) a pát˘m nejvût‰ím zpracovatelem ropy. Své sídlo má spoleãnost v texaském Houstonu. Zamûstnává pfiibliÏnû 56 tisíc lidí a hospodafií se základními prostfiedky v hodnotû 75 mld. dolarÛ. ConocoPhillips je kotována na newyorské burze pod symbolem COP. Pfiedmûtem ãinnosti spoleãnosti bude tûÏba ropy, rafinérské zpracování

Lucie Bílá zpívala v Kralupech Îe Lucie Bílá pochází z Otvovic a Ïe do základní ‰koly chodila v Kralupech nad Vltavou, je známo. Nepfiekvapí tedy, Ïe slavná zpûvaãka pomáhala Kralupsk˘m bûhem povodní a Ïe se rozhodla uspofiádat koncert, jehoÏ v˘tûÏek bude vûnován obûtem povodní. PÛvodnû mûl b˘t uspofiádán v kralupském kostele, ale protoÏe to nebylo z technick˘ch dÛvodÛ moÏné, pfiesunul se do spoleãenského sálu kulturního domu Vltava. V sobotu 5. fiíjna se uskuteãnil hned ve dvou „vydáních”. ProtoÏe Lucie Bílá dosud nikdy v Kralupech nevystupovala, odbyla si tak vlastnû premiéru pfied sv˘m publikem. V‰ak to také hned pfii zahájení pfiipomnûla. „Pfiipadám si, jako kdyÏ zpívám u maminky v ob˘váku.” Spoleãnû s chlapeck˘m sborem Boni Pueri stfiídala písnû svého muzikálového reportoáru s klasick˘mi áriemi a moderními písnûmi. Hledi‰tû bylo její a odmûnilo svou rodaãku nekoneãn˘m potleskem. Pro úplnost se slu‰í dodat, Ïe zpûvaãka zpívala bez nároku na honoráfi, Ïe charitativní akci finanãnû podpofiila âeská rafinérská, která poskytla vstupenky tûm sv˘m zamûstnancÛm, ktefií projevili mimofiádnou aktivitu bûhem povodní na pracovi‰ti i mimo nûj, a Ïe celkov˘ v˘tûÏek z obou koncertÛ ãinil 360 tisíc Kã. Ale‰ Soukup

Lucie Bílá sang in Kralupy Two concerts took place in the Vltava culture center in Kralupy nad Vltavou on October 5, 2002. The proceeds of the event were donated to the flood charity. Popular singer Lucie Bílá, who comes from Otvovice, and used to go to school in Kralupy, performed for no compensation along with the Boni Pueri boy choir. The audience rewarded her performance with an endless applause. âeská rafinérská sponsored this charity event.

18

ropy, pfieprava a distribuce ropn˘ch produktÛ vãetnû marketingu, dále tûÏba zemního plynu, jeho skladování, distribuce a prodej a v neposlední fiadû v˘roba, distribuce a prodej chemikálií a plastÛ. Pokud jde o tûÏbu zemního plynu, vyuÏije ConocoPhillips své podíly ve spoleãnosti Duke Energy Field Service, v oboru prodeje plastÛ pak podíly v Chevron Phillips Chemical Company. Neoãekává se, Ïe fúze bude mít jak˘koliv vliv na dosavadní úzké obchodní vztahy âeské rafinérské s Conocem. Sv˘mi zhruba 20 tisíci ãerpacími stanicemi a rafinérskou kapacitou 132 mil. tun roãnû získá ConocoPhillips podstatnû silnûj‰í pozici na trhu s ropou a ropn˘mi produkty. Eric Anderson ConocoPhillips – Merger of Equals Recently the parent company of one of our shareholders, Conoco Inc. completed a merger with another U.S. based integrated energy company, Phillips Petroleum. This merger of equals has created a much stronger global competitor. Headquartered in Houston, Texas, ConocoPhillips operates in 49 countries. This merger is not expected to effect the relationship âeská rafinérská has enjoyed with Conoco.

Ze severních âech pfies Alpy aÏ k mofii „Dûti jsou pfiizpÛsobivé. I kdyÏ nám nepfiálo poãasí, bylo doslova depresivní – slunce svítilo vlastnû jen dva dny, a i kdyÏ nûkteré sluÏby nefungovaly zdaleka tak, jak mûly, dûti byly spokojené. Jídlo bûhem celého pobytu oznaãily za „super” s nûkolika vykfiiãníky.” Tak zhodnotila letní rekreaci dûtí zamûstnancÛ âeské rafinérské Alena Vaníãková, pracovnice Chemopetrolu, která jako vedoucí skupiny spolu s dal‰ími ãtyfimi vedoucími oddílÛ strávila s dûtmi 14 dní. Celkem se rekreace ve ·v˘carsku a v Itálii ve dnech od 19. srpna do 1. záfií zúãastnilo 38 dûtí. Cestovaly autobusem, nejprve do ·v˘carska. Tady, v horském mûsteãku Adelboden, které leÏí 1300 metrÛ nad mofiem, strávily ãtyfii dny. Líbil se jim v˘let lanovkou k vodopádu na Engstlingenalp, pû‰í vycházka k vodopádÛm ve skalní rozsedlinû i náv‰tûva mûsta Interlaken. Zaujalo je nepfieberné mnoÏství perfektnû znaãen˘ch turistick˘ch tras, navíc s délkou trasy uvádûnou v minutách/hodinách. Skvûlá podle nich byla ochutnávka ãokolád, bílá ãokoláda jako dárek i cenovû zv˘hodnûné balíãky, které pro dûti pfiipravili v âokoládovnû Alprose v Luganu. Prohlídkou Lugana byl pobyt ve ·v˘carsku ukonãen. A opût autobus, smûr Itálie, pfiímofiské letovisko Torrete di Fano. I tady se program pfiizpÛsoboval poãasí. Nejvût‰í úspûch mûla u dûtí náv‰tûva aquaparku AQUAFAN a samozfiejmû i delfinária v Riccione. Teprve poslední dva dny, kdy koneãnû pfiestalo pr‰et, si dûti mohly vychutnat mofie a pláÏ. (jm) From Northern Bohemia to the Alps to the sea 38 children of âeská rafinérská’s employees spent 14 days in August on their summer holiday in Switzerland and Italy. The children traveled by bus and stayed in the mountain town of Adelboden in Switzerland. They also visited Lugano. In Italy, they stayed in the sea resort of Torrete di Fano. And although most of the holiday was rainy – the children could only sunbathe for two days – they left satisfied.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

Forum

Kresba: Václav Holub

Fejeton „Ropná skvrna“ Babiãka mého pfiítele mûla statek. Se v‰ím, co k tomu patfií. Její chloubou ale byly konû. Milovala je a h˘ãkala. Ráda se vozila v koãáfie, jako doma se v‰ak cítila i v sedle. A pfiíprava na nedûlní projíÏìku – to byl hotov˘ rituál. Zato na nabl˘skan˘ „zázrak” tehdej‰í techniky, na automobily, se dívala skrz prsty; tvrdila, Ïe jsou ‰eredné, hluãné a Ïe smrdí. Ve skuteãnosti se jich bála. Její dcera brala konû jako souãást hospodáfiství. Jezdit umûla, ale shlédla se v autech. Zejména v tûch rychl˘ch. Aerodynamické kfiivky, tiché pfiedení motoru pod kapotou spojené s obãasn˘m zabubláním na znamení utajené síly ji pfiivádûlo k vytrÏení. Do letadla byste ji ov‰em nedostali ani za v‰echny poklady svûta. Pro tfietí generaci v rodinné posloupnosti, babiããinu vnuãku, uÏ automobil pfiedstavoval, a vlastnû pofiád znamená, pfiedev‰ím dopravní prostfiedek. Pohodln˘, spolehliv˘ a ...v‰ední. Uãarovalo jí v‰ak létání. Udûlala si pilotní zkou‰ky na vûtronû a absolvovala desítky seskokÛ padákem. Panickou hrÛzu má – z koní! Pouhé tfii generace staãily, aby v‰echno bylo jinak. Je‰tû pfied necel˘m stoletím o zemích OPEC nemûl nikdo ani ponûtí. Zato v‰ichni vûdûli, Ïe ãlovûk a kÛÀ patfií k sobû. K tomu, Ïe se tato vûkovitá spoleãná cesta rozdûlila, pfiispûla ropa. Samozfiejmû nejen ona. ¤íká se tomu pokrok, a ten, jako kaÏdá zmûna, za to, Ïe dává nûco nového, si kus nûãeho jiného bere. Auta zmûnila zpÛsob cestování, dálnice tváfi krajiny. Letadla zmen‰ila planetu na velikost fotbalového míãe. Informaãní technologie z ní dûlají tenisák. Dnes by pravdûpodobnû nikdo nevymûnil dvouhodinovou cestu z Prahy do Brna za nûkolikadenní trmácení koãárem, o „cestû kolem svû-

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Magazín 3/2002

ta za osmdesát dní” ani nemluvû. A ti, kdo pfii nedávn˘ch povodních zÛstali nucenû bez elektfiiny a plynu, vûdí, Ïe veãery pfii svíãkách nebo petrolejce ztrácejí nádech romantiky aÏ nebezpeãnû rychle. To je ale jen ãást promûn, na nichÏ nese ropa svÛj podíl. âlovûk je s ropou spojen od okamÏiku, kdy ji objevil. Îe mÛÏe b˘t uÏiteãná a Ïe se k lecãemus hodí, vûdûli uÏ v dávném Babylonu ãi starém ¤ímû. Postupem ãasu se ale tato vazba zmûnila takfika na pupeãní ‰ÀÛru; ropa dnes ovlivÀuje - pfiímo i nepfiímo - nejen Ïivotní standard, ale i styl. NejrÛznûj‰í konstrukce a zafiízení, je‰tû nedávno nemyslitelná bez tradiãních materiálÛ, jako jsou kovy nebo dfievo, nahradily plastické hmoty. Ropné produkty a sloÏky se vyskytují i v tak napohled vzdálen˘ch oborech, jako jsou farmaceutick˘ prÛmysl ãi kosmetika. Ropa se zkrátka stala jednou z klíãov˘ch strategick˘ch surovin, na níÏ „plave” valná ãást na‰í civilizace. Ropa tu zkrátka je, a dokud tu je, je zde i proto, aby se vyuÏívala. Otázkou zÛstává „jak”. KoneckoncÛ jako u v‰eho, s ãím nakládá ãlovûk. Nejde jen o ekologické katastrofy, rÛzné havárie, ropné skvrny niãící na mofiích i pobfieÏí v‰e Ïivé, ãi zanefiádûné ovzdu‰í. Pod tím v‰ím je‰tû vfie lidská chamtivost a závist produkující teror, strach a násilí. A tahleta „ropná skvrna” otravuje svût mnohem víc a je proti snahám o odstranûní neskonale odolnûj‰í neÏ jakákoliv z tûch skuteãn˘ch. Ropa znamená bohatství a moc. A to je stra‰livé poku‰ení.

Petr Rampír exkluzívnû pro Magazín âeské rafinérské

19