Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail:
[email protected]
7. Inflace a nezaměstnanost Inflace a nezaměstnanost představují dva projevy makroekonomické nerovnováhy.
7.1 Inflace Inflace = růst cenové hladiny v ekonomice. x Deflace = pokles cenové hladiny v ekonomice, opak inflace.
7.1.1 Měření inflace Míra inflace je definována jako tempo růstu cenové hladiny. Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v určitém období. Míra inflace(rok t) =
Cenová hladina (rok t) − Cenová hladina (rok (t − 1)) · 100% Cenová hladina (rok (t − 1))
Rozlišujeme:
akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace,
dezinflace = snižování míry inflace.
Nejčastěji se k vyjádření cenové hladiny používá: 1) Index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index) - cenová hladina je vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru spotřebních výrobků a služeb spotřebovaných průměrnou domácností (energie, doprava, potraviny), tzv. spotřebního koše. Bližší aktuální informace o složení a struktuře spotřebitelského koše lze nalézt na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Současná míra vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku v ČR za období září 2013 – září 2014 činí 0,7 %. 2) Indexy cen výrobců (PPI – Producer’s Price Index) - cenová hladina je vyjádřena jako průměrná úroveň cen průmyslových výrobců (suroviny, polotovary). 1
Vykazuje se zvlášť za jednotlivá odvětví ekonomiky (dále uvedené indexy jsou za období září 2013 – září 2014): průmysl (-0,3 %), stavebních prací (0,6 %), zemědělství -2,7 %) a tržní služby (0,8 %). 3) Deflátor HDP (HNP) - v tomto případě jsou brány v potaz všechny statky (výrobky a služby) vyprodukované v dané ekonomice během jednoho roku a změna jejich cenové hladiny. Deflátor =
Nominální HDP Reálný HDP
7.1.2 Dělení inflace Podle příčiny vzniku rozlišujeme: 1. Inflace tažená poptávkou (poptávková inflace): Je způsobena pozitivními poptávkovými šoky, pokud se současně odpovídajícím tempem nezvyšuje potencionální reálný produkt nebo neklesají ceny vstupů. Růst poptávky je v tomto případě větší než růst nabídky.
2
Některé příčiny vniku poptávkové inflace: 1) nadměrné investiční výdaje (+ účinek investičního multiplikátoru), 2) rychlý růst nominálních mezd, 3) úvěrová expanze, 4) snížení daní, 5) zvýšení státních výdajů. 2. Inflace tlačená náklady (nákladová inflace, nabídková inflace): K impulsu dojde na straně nabídky. Důvodem je zvýšení nákladů, které se projeví jako posun křivky agregátní nabídky nahoru.
Některé příčiny vzniku nákladové inflace: 1) nedokonalá konkurence - firmy mají vliv na tržní ceny (monopol, oligopol), 2) růst mezd - odbory prosazují zvyšování mezd, to se odráží v celkových nákladech, 3) politické vlivy - mohou vyvolat zdražení některých dovážených surovin, 4) růst cen surovin (např. ropy). Oba typy inflace se často doplňují, čímž vzniká tzv. setrvačná inflace (růst cen surovin vyvolá zdražení, lidé poté vyžadují vyšší mzdy, aby měli "za co nakupovat", …)
3
Další typy dělení inflace: Podle tempa růstu: 1. Mírná inflace (plíživá) - míra inflace je řádově jednociferná. 2. Pádivá inflace (cválající) - ceny rostou dvou či trojcifernými tempy (20, 100, 200 %). Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, vznikají vážné hospodářské poruchy. 3. Hyperinflace - extrémní případ, tempo růstu cen je obrovské (např. v Německu 19201923). Peníze přestávají plnit roli platidla a lidé se vrací k barterovým obchodům. Podle očekávání: 1. Anticipovaná inflace = očekávaná, nepůsobí velké komplikace. 2. Neanticipovaná inflace = neočekávaná inflace, komplikuje situaci ekonomických subjektů, např. firmám klesají výnosy z investic. Podle projevu v ekonomice: 1. Otevřená inflace – zjevná, můžeme ji měřit. 2. Skrytá inflace – nezachycená měřením, možné důvody: o změna spotřebního koše, např. rychle rostou ceny nezbytných věcí, lidé omezují nákup luxusních surovin (jejich ceny ale rostou pomalu), o snižuje se kvalita statků v koši při neměnné ceně, o v koši nejsou zahrnuty nové statky. 3. Potlačená inflace – není patrná na první pohled, např. jsou zmražené ceny, projevuje se ale jinak – nedostatek zboží na trhu -> černý trh, kde je cena mnohem vyšší než oficiální.
7.1.3 Důsledky inflace Negativně se projevuje zejména vysoká inflace, popř. neočekávaná inflace. Možné negativní důsledky:
znehodnocení úspor (aktiva v hotovosti jsou znehodnocena),
přerozdělování bohatství v ekonomice (inflace je výhodná pro dlužníky),
utlumení ekonomické aktivity.
Pro ekonomiku však není dobrá ani stagnace cenové hladiny či deflace – i ty totiž tlumí ekonomickou aktivitu. Jako ideál se uvádí mírná stabilní inflace kolem 2 %, která stimuluje subjekty k ekonomické aktivitě (nevyplatí se nechat ležet peníze ladem).
4
7.1.4 Možnosti protiinflační politiky Proti inflaci lze bojovat např. následujícími způsoby: 1) Regulace cen - cenový růst povolen, jen pokud je prokazatelně dán růst nákladů. 2) Omezení růstu nominálních mzdových sazeb (je-li jejich růst vyšší než růst produktivity práce).
7.2 Nezaměstnanost V ekonomice se vyskytují tři druhy osob: 1) Zaměstnaní = obyvatelstvo, které má placené zaměstnání a sebezaměstnání. 2) Nezaměstnaní (U) = nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Jde o osoby starší 15ti let schopné a ochotné pracovat. 3) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo = ti, kteří nesplňují podmínky předchozích skupin, např. studenti, penzisté, rentiéři, ženy v domácnosti. 1) + 2) = Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (L), tj. pracovní síla dané země. Míra nezaměstnanosti:
u=
U L
(·100 %)
7.2.1 Měření nezaměstnanosti Základní zákonnou normou, která v ČR vymezuje pojmy v oblasti trhu práce, je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Některé pojmy jsou však také vymezeny podle metodik Mezinárodní organizace práce (ILO) – viz dále. V ČR existují dva ukazatele nezaměstnanosti: 1. míra registrované nezaměstnanosti, resp. podíl nezaměstnaných osob – vykazuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), 2. míra obecné nezaměstnanosti – vykazuje Český statistický úřad (ČSÚ). Ad 1. Míru registrované nezaměstnanosti vykazovalo MPSV do října 2012. Vycházelo ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádělo ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují. Míra nezaměstnanosti pak byla podílem takových to osob na disponibilní pracovní síle (zahrnuje všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku + zmíněné registrované nezaměstnané), tj.:
5
Od 4. čtvrtletí roku 2012 přešlo MPSV na místo míry registrované nezaměstnanosti na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem podíl nezaměstnaných osob. Nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel ve věku 15–64 let (tedy nejen k ekonomicky aktivním osobám):
Hodnoty nového ukazatele jsou aktuálně řádově o cca 2 procentní body nižší. Jako důvod pro tuto změnu se udává skutečnost, že jeho hodnoty budou obdobné jako hodnoty Obecné míry nezaměstnanosti publikované ČSÚ (viz dále). 2. Míru obecné nezaměstnanosti vykazuje ČSÚ. Každé čtvrtletí provádí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti:
Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, jež:
v referenčním období neměly žádné zaměstnání,
neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a
aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.
Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasifikováni ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si aktivně práci. Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Formou aktivního hledání práce se rozumí:
hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce,
hledání práce přímo v podnicích,
využívání inzerce,
podnikání kroků k založení vlastní firmy,
podání žádosti o pracovní povolení a licence,
hledání zaměstnání jiným způsobem.
VŠPS není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale věnuje se ekonomické aktivitě obyvatel v mnoha aspektech. Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností. Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Pro možnost srovnání je na následujícím grafu znázorněn vývoj obou měr nezaměstnanosti vykazovaných do roku 2012. Změna metodiky u Míry registrované nezaměstnanosti v roce 2004 souvisela se vstupem ČR do EU (do disponibilní pracovní síly se začali počítat také zaměstnaní z jiných členských zemí EU na našem území. 6
Podíl nezaměstnaných osob v ČR je v současnosti (k 30. 9. 2014) 7,3 %. Obecná míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí 2014 činila 6,0 %. Registrovaná nezaměstnanost činila v roce 2012 průměrně 8,6 %. Pro popis nezaměstnanosti se využívají i tzv. kartogramy, které např. popisují míru nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. Na následujícím obrázku (zdroj ČSÚ) je znázorněna průměrná Obecná míra nezaměstnanosti v ČR za rok 2013.
7
7.2.2 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Keynesiánský přístup tvrdí, že mzdy v ekonomice nejsou pružné, lze tedy rozlišit 2 druhy nezaměstnanosti: 1) Dobrovolná nezaměstnanost je způsobená ukončením jednoho zaměstnání a způsobená prodlevou nástupu do jiného nebo tím, že daná osoba práci nehledá. 2) Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, pokud si daný člověk nemůže najít práci, ač se o to snaží. Neoklasikové předpokládají, že mzdy jsou pružné, a neuznávají existenci nedobrovolné nezaměstnanosti jako výsledek tržního procesu. Tvrdí, že nedobrovolná nezaměstnanost existuje jen z důvodu vládních zásahů do trhu práce.
Neoklasický přístup
Keynesiánský přístup
7.2.3 Druhy nezaměstnanosti 1) Frikční nezaměstnanost:
Vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu.
I kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace - lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce poté, co měly děti, …
Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé, nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně".
2) Strukturální nezaměstnanost:
Objevuje se tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících.
Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle.
8
Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají.
Příklad - těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná.
3) Cyklická nezaměstnanost:
Vzniká v důsledku ekonomických cyklů.
Je-li fáze kontrakce, celkové výdaje a produkt se snižují a celková poptávka po práci klesá, nezaměstnanost se tak zvyšuje (obvykle ve všech odvětvích).
4) Sezónní nezaměstnanost:
Vzniká v důsledku sezónní povahy některých zaměstnání.
Příklad - ve stavebnictví propouštění lidí na zimu.
7.2.4 Ekonomický dopad nezaměstnanosti Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože ekonomika produkuje pod hranicí svých produkčních schopností. To kvantifikuje tzv. Okunův zákon: Na každá 2 %, o něž HDP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. Cílem vlády je proto dosáhnout tzv. plné zaměstnanosti: Plná zaměstnanost = stav, kdy je v ekonomice pouze frikční nezaměstnanost. Neznamená to tedy, že všichni jsou zaměstnaní, v ekonomice ale existuje jen tzv. přirozená míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu Y*. Je ale třeba vzít v potaz i sociální dopad nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé nedobrovolné. Z ní vyplývající ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následkem může být zhoršování fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres, extrémně i smrt. Politika snižování nezaměstnanosti: Jsou používány vládní zásahy dvojího typu:
pasivní - zmírňuje se dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti,
aktivní - snaha snížit nezaměstnanost, např. pomocí rekvalifikačních kurzů, podporou migrace, podpora zaměstnávání určitých skupin osob (absolventi, tělesně postižení,…), veřejně prospěšné práce, atp.
Aktivní politika zaměstnanosti je v podmínkách ČR prováděna na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
9
7.3 Vztah mezi inflací a nezaměstnaností - Phillipsova křivka Phillipsova křivka ukazuje vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti v dané ekonomice. Ukazuje se, že v krátkém období existuje závislost mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti v dané ekonomice. Klesne-li míra inflace, zvýší se nezaměstnanost a naopak.
Posun krátkodobé Phillipsovy křivky: 1) V bodě A je míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni. Skutečná i setrvačná míra inflace jsou stabilní. 2) Expanzivní politikou snížíme míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru za cenu zvýšení míry skutečné inflace. Posune se tedy po krátkodobé křivce z A do B. 3) Zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace. Dojde k posunu křivky vzhůru. 4) Pokud by stát udržoval nezaměstnanosti pod přirozenou mírou, křivka by se neustále posunovala vzhůru a inflace by se zrychlovala. 5) Po určité době musí vláda přejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší inflaci z C do D. Závěry Phillipsovy křivky: a) Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolá zrychlující se inflaci. b) Zrychlující se inflace nakonec donutí vládu rezignovat na tento cíl a nezaměstnanost vrátí na přirozenou míru, avšak při vyšší míře inflace. c) Snížit setrvačnou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. Nejlepší stabilizační politikou vlády je tedy udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni setrvačné inflace. Na následujících grafech je ilustrována závislost mezi obecnou mírou nezaměstnanosti a mírou inflace v ČR. 10
11
