INECO průmyslová ekologie s.r.o

INECO průmyslová ekologie s.r.o. náměstí Republiky 2996, Dvůr Králové nad Labem, PSČ 544 01 IČO 27487270

DIČ CZ27487270

Oznámení záměru, uvedeného v příloze č.1 kategorie II zák.č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, pro účely zjišťovacího řízení

TREVOS Košťálov s.r.o. Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže Košťálov č.p. 145

Dvůr Králové nad Labem, květen 2016

INECO průmyslová ekologie s.r.o. E-mail:[email protected] náměstí Republiky 2996, Dvůr Králové nad Labem, PSČ 544 01 http//:www.ineco.cz Tel./fax: 499 622 255, 499 692 653 Tel.:499 692 652, 499 692 654 Bankovní spojení: Česká spořitelna, a.s., pobočka Trutnov, č. ú. 3792937339/0800

EPOS – AZ, s.r.o.

Oznámení záměru ke zjišťovacímu řízení TREVOS Košťálov s.r.o. - Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 5 ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI ........................................................................ 7 ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU....................................................................................... 8 B.I.Základní údaje .................................................................................................................. 8 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 .................................................... 8 B.I.2. Kapacita záměru ....................................................................................................... 8 B.I.3. Umístění záměru ...................................................................................................... 8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry......................................... 8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění ........................................................... 9 B.I.6.Stručný popis technického a technologického řešení: ............................................... 9 Současný stav .................................................................................................................... 9 Navrhované řešení ........................................................................................................... 13 Údaje o výrobním zařízení .............................................................................................. 14 Výrobní program .............................................................................................................. 14 Kapacita ............................................................................................................................ 15 Rozsah stavby................................................................................................................... 15 Směnnost, počet pracovníků ............................................................................................ 16 B.I.7.Předpokládaný termín zahájení, dokončení ............................................................ 16 B.I.8.Výčet dotčených územně samosprávných celků ..................................................... 17 B.I.9.Výčet navazujících rozhodnutí ................................................................................ 17 B.II. Údaje o vstupech .......................................................................................................... 17 B. II.1. Půda a horninové prostředí .................................................................................. 17 Zábory půdy .................................................................................................................... 17 Zemní práce ..................................................................................................................... 17 Chráněná území ............................................................................................................... 17 Ochranná pásma .............................................................................................................. 17 B. II.2. Voda ..................................................................................................................... 18 Zdroj pitné vody .............................................................................................................. 18 Potřeba pitné vody ........................................................................................................... 18 Zdroj technologické vody................................................................................................ 18 Kanalizace ....................................................................................................................... 18 B. II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje .............................................................. 19 Zásobování teplem .......................................................................................................... 20 B. II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu........................................................... 20 B.III. Údaje o výstupech ...................................................................................................... 21 B III.1. Ovzduší ................................................................................................................ 21 Hlavní stacionární zdroje znečišťování ovzduší ............................................................. 21 Hlavní plošné zdroje znečišťování ovzduší..................................................................... 26 Hlavní liniové zdroje znečišťování ovzduší .................................................................... 26 B. III.2. Odpadní vody ..................................................................................................... 26 Splaškové odpadní vody.................................................................................................. 26 Technologické odpadní vody .......................................................................................... 27 Dešťové odpadní vody .................................................................................................... 27 B. III.3. Odpady................................................................................................................ 27 B.III.4. Ostatní .................................................................................................................. 30 Hluk a vibrace ................................................................................................................. 30 Radioaktivní a ostatní záření ........................................................................................... 32 B.III.5.Rizika havárií ........................................................................................................ 32

2

EPOS – AZ, s.r.o.


Možnost vzniku havárií ................................................................................................... 32 Dopady na okolí .............................................................................................................. 34 Preventivní opatření ........................................................................................................ 34 Následná opatření ............................................................................................................ 35 ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.. 36 C.1.Výčet Nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území .................. 36 C.2.Stručná Charakteristika současného stavu složek životního prostředí .......................... 39 C.2.1.Ovzduší ................................................................................................................... 39 Klimatologická data ........................................................................................................ 39 C.2.2. Voda ………………………………………………………………………….....41 Povrchové vody ............................................................................................................... 41 Podzemní vody ................................................................................................................ 41 Pramenné oblasti ............................................................................................................. 41 C.2.3.Půda ........................................................................................................................ 42 C.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................... 42 Geomorfologické podmínky ........................................................................................... 42 Geologické podmínky ..................................................................................................... 42 Radonová zátěž ............................................................................................................... 42 Přírodní zdroje ................................................................................................................. 42 C.2.5.Fauna a flora, krajinný ráz ...................................................................................... 43 C.2.6.Ekosystémy............................................................................................................. 44 Územní systém ekologické stability ................................................................................ 44 Zvláště chráněná území ................................................................................................... 45 C.2.7.Územně plánovací dokumentace ............................................................................ 45 C.3. Celkové zhodnocení kvality ŽP z hlediska únosného zatížení ..................................... 45 Část D – ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................ 46 D.I. Charakteristika možných vlivů na veřejné zdraví a ŽP ............................................... 46 D. I. 1. Vlivy na veřejné zdraví, včetně sociálně ekonomických vlivů ........................... 46 Zdravotní rizika .............................................................................................................. 46 Sociální a ekonomické důsledky ..................................................................................... 57 Narušení faktoru pohody ................................................................................................. 57 Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby ..................................................................... 58 D. I. 2. Vlivy na ovzduší a klima ..................................................................................... 58 Množství emisí a jejich vliv na ovzduší .......................................................................... 58 Jiné vlivy na ovzduší a klima .......................................................................................... 58 D. I. 3. Vlivy na hlukovou situaci a jiné fyzikální a biologické charakteristiky .............. 59 Vliv hluku a záření .......................................................................................................... 59 Ostatní fyzikální a biologické charakteristiky ................................................................. 59 Biologické vlivy .............................................................................................................. 59 Jiné ekologické vlivy ....................................................................................................... 59 D. I. 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ................................................................. 60 Vliv na charakter odvodnění oblasti................................................................................ 60 Změny hydrogeologických charakteristik ....................................................................... 60 Vliv na jakost vod ........................................................................................................... 60 D. I. 5. Vlivy na půdu ....................................................................................................... 61 Vliv na rozsah a způsob užívání půdy............................................................................. 61 Znečištění půdy ............................................................................................................... 61 Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy ................................................. 62 D. I. 6. Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje ...................................................... 62

3

EPOS – AZ, s.r.o.


D. I. 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ..................................................................... 63 Vlivy na faunu ................................................................................................................ 63 Vlivy na floru .................................................................................................................. 63 Vlivy na územní systémy ekologické stability ................................................................ 63 D. I. 8. Vlivy na krajinu .................................................................................................. 64 Vlivy na významné krajinné prvky a krajinný ráz .......................................................... 64 D. I. 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ...................................................... 64 Vliv na budovy a architektonické památky ................................................................... 64 Vliv na kulturní památky................................................................................................. 64 Vlivy na archeologické památky a jiné lidské výtvory ................................................... 64 Vlivy na geologické a paleontologické památky .......................................................... 65 Vliv na dopravu ............................................................................................................. 65 Vliv navazujících souvisejících staveb a činností .......................................................... 65 Rozvoj navazující infrastruktury ..................................................................................... 65 D. II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci .......................................... 66 D.II.1.Vhodnost lokalizace jednotlivých variant z hlediska ekologické únosnosti území .......................................................................................................................................... 66 D.II.2.Současný a potenciální výsledný stav ekologické zátěže území ........................... 66 D.II.3.Velkoplošné vlivy v krajině ................................................................................... 66 D.III.Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranici ........................ 67 D. IV. opatření k prevenci, vyloučení, snížení popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na ŽP ......................................................................................................................................... 67 Obecná pravidla................................................................................................................ 67 Technická opatření ........................................................................................................... 67 Kompenzační opatření...................................................................................................... 68 D. V. Charakteristika použitých metod prognozování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů .................................................................................................................... 68 D. VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů ................................................................................................................... 70 ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ............................................ 71 ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ................................................................................... 71 ČÁST G – SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ...................................... 72 ZÁVĚR............................................................................................................................ 73

4

EPOS – AZ, s.r.o.


ÚVOD Oznámení změny záměru ke zjišťovacímu řízení dle § 6 zák.č. 100/2001 Sb. v platném znění na akci „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ je zpracováno na základě zadání investora, kterým je firma TREVOS Košťálov s.r.o., IČ 47473291, sídlem 512 02 Košťálov č.p. 145. Oznámení bylo v průběhu rozpracovanosti konzultováno s investorem, dotčenými orgány státní správy a odbornými organizacemi. S ohledem na rozvojovou a obchodní strategii podniku a výhledové změny v sortimentu a kapacitě výroby provozovatel rozšiřuje počet technologických zařízení na výrobu polypropylenové střiže ze čtyř na pět výrobních linek. V souvislosti s navýšením počtu výrobních linek se stávající kapacita zpracování polymerů zvýší z 16.000 t/rok na 20.000 t/rok. Připravovaná změna záměru spadá do působnosti zák.č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Dle bodu 7.1. přílohy 1, KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízeni) se jedná o změnu záměru na výrobu a zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výrobu a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou vyšší, než 100 t/rok. Toto oznámení je podáno příslušnému orgánu ve smyslu zákona č.100/2001 Sb., v platném znění – Ministerstvu životního prostředí České republiky. Oznámení o změně záměru pro zjišťovací řízení je zpracováno v souladu se zákonem č . 100/2001 Sb., v platném znění, přílohou č.3. Umístění změny záměru je znázorněno na následujícím obrázku.

5

EPOS – AZ, s.r.o.


6

EPOS – AZ, s.r.o.


ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma:

IČ:

TREVOS Košťálov s.r.o. 512 02 Košťálov č.p. 145 Výpis z obchodního rejstříku, vedeného krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 3191 47473291

Oprávněný zástupce:

7

EPOS – AZ, s.r.o.


Zpracovatel: Sídlo:

INECO průmyslová ekologie s.r.o. náměstí Republiky 2996 544 01 Dvůr králové nad Labem

IČ:

27487270

ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I.ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru : „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže” Zařazení záměru: Připravovaná změna záměru spadá do působnosti zák.č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Dle bodu 7.1. přílohy 1, KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízeni) se jedná o změnu záměru na výrobu a zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výrobu a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou vyšší, než 100 t/rok. B.I.2. Kapacita záměru Stávající kapacita činí 16.000 t/rok zpracovaných polymerů, realizací akce se zvýší na 20.000 t/rok. B.I.3. Umístění záměru Umístění záměru:

Liberecký Košťálov 670936 Košťálov st.p.č. 263

Kraj: Obec: Kat.území: Parc. číslo:

Záměr bude realizován ve stávajícím areálu TREVOS Košťálov s.r.o. Umístění záměru je v souladu s platným územním plánem obce Košťálov – viz příloha. B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru: Ve výrobní hale je instalováno technologické zařízení, které slouží ke zpracování polypropylenového granulátu – čtyři shodné kontinuální extruzní linky (extruze, zvlákňování

8

EPOS – AZ, s.r.o.


a sušení střiže), dále je v areálu umístěna plynová kotelna, osazená dvěma parními kotli o instalovaném tepelném příkonu 1,628 MW každý. Záměrem investora a náplní akce „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ je ve stávající výrobní hale instalovat další, pátou, technologickou linku shodných parametrů. Možnost kumulace s jinými záměry: Dle dostupných informací se v lokalitě nepřipravuje další záměr na zpracování polymerů.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Důvod umístění záměru: Záměrem investora a náplní akce „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ je v uvedené stávající výrobní hale s ohledem na rozvojovou a obchodní strategii podniku rozšířit počet instalovaných technologických linek ze čtyř na pět. S ohledem na jednoznačnost umístění posuzovaného záměru investorem v jediné již před zahájením projektových prací vybrané územní variantě, vyplývající ze situování na daných a předem určených plochách stávající výrobní haly, byla od počátku záměru investorem a na základě jeho zadání i zpracovatelem Oznámení sledována jediná územní varianta v podobě, jak je prezentována a hodnocena tímto oznámením. B.I.6.Stručný popis technického a technologického řešení: SOUČASNÝ STAV

Společnost TREVOS Košťálov s.r.o. vznikla v roce 1993 během privatizace přeměnou části státního podniku zabývajícího se výrobou a prodejem textilií. Během posledních let se firma TREVOS Košťálov s.r.o. stala důležitým producentem polypropylenové střiže nejen v České republice, ale i v rámci Evropy. Tato střiž je dodávaná pod obchodním názvem TREVON. Výroba polypropylenové střiže sestává ze čtyř linek interně označovaných linka č. POP 1 – 4, jmenovitý výkon každé linky je 455 kg granulátu/hodinu. Linky jsou provozovány v nepřetržitém provozu – FPD 8760 hodin/rok. Každá linka je vybavena extrudérem, kde dochází k natavení polypropylénu. Polypropylén je do každé linky dopravován pneudopravou ze zásobních nádob. Tavenina je vytlačována přes extruzní desku, kde je 22 000 – 42 000 otvorů – trysek. Těmito otvory je tavenina protlačována, ochlazena proudem vzduchu, při čemž dochází ke zvláknění a výrobě jednotlivých vláken. Vlákna jsou dále dopravena do sekce povrchové úpravy. Zde dochází k máčení vláken v potřebné aviváži či obdobných přípravcích, které dávají vláknům další potřebné chemické a technické vlastnosti. Vlákna jsou dále pomocí pásového dopravníku tažena přes dloužící válce a vstupují do sušárny. Sušárny jsou vyhřívány technologickou párou. Zde dochází k fixaci a ustálení vláken. Na konci linky jsou vlákna řezána na požadované rozměry a opět pomocí pneudopravy dopravována do prostoru expedice. Zde jsou umístěny zásobní (přepravní

9

EPOS – AZ, s.r.o.


obaly). V nich jsou vlákna shromažďována a lisována. Konečné balíky s vlákny jsou již expedovány zákazníkům k dalšímu zpracování. Ve výrobních halách jsou instalovány čtyři totožné kontinuální linky, které slouží k výrobě POP střiže Trevon. Jedná se o zpracování polymerů – extruzi polypropylenu a následnou výrobu vláken. Kontinuální linky se skládají z extruderu – zvlákňovacího zařízení firmy RIETER, následného zpracování na strojních zařízeních převážně od firmy FLEISSNER a poloautomatického balícího lisu firmy AUTEFA. Linky jsou počítačově řízeny a veškeré parametry – teplota, tlak, odtahové rychlosti jsou zadávány. Technologické zařízení je umístěno v přetlakové hale, kde se udržují konstantní optimální podmínky (teplota vzduchu 23 °C a relativní vlhkost vzduchu 65 %). Jednotlivé části linky tvoří dávkovací zařízení granulovaného přípravku Mosten NB 218 (polypropylen), extruder (kde dochází k natavení granulátu), zvlákňovací stěna, dloužící galety (válce), topný kanál, zařízení k dodatečné aplikaci aviváže (LERTISAN HE 40 1, LERTISAN NF 22, Stantex S6137 VPS 6031, Stantex S6527), zařízení na svádění kabelů, crimper, sušička a řezací stroj. Avivážní přípravek je umístěn ve zvlákňovací stěně a v crimperu. Linky slouží k výrobě vláken, která se dále používají k výrobě POP střiže Trevon, která je využívána jako surovina k dalšímu zpracování v textilním, automobilovém a strojním průmyslu.

10

EPOS – AZ, s.r.o.


Polypropylenovou střiž lze vyrábět klasickým dvoustupňovým procesem nebo jednostupňovým kompaktním zvlákňováním. Firma TREVOS Košťálov s.r.o. používá pro výrobu polypropylenové střiže jednostupňová kontinuální zařízení od renomované německé firmy Fleissner GmbH & Co. (subdodavatelem zvlákňovacích jednotek je firma Rieter GmbH a balicích lisů firma AUTEFA GmbH). Jednostupňový proces se na rozdíl od dvoustupňového uplatňuje při výrobě vláken na linkách s nižší produkcí (řádově v tisících tun ročně) a vyznačuje se rychlostmi zvlákňování zhruba 10-20krát nižšími než proces konvenční. Jednostupňový proces je však méně náročný z ekonomického hlediska (pořizovací a provozní náklady), má nižší nároky na místo, nižší strojové zařízení a zároveň je asi 10krát pružnější pokud jde o změnu výrobní šarže (ekonomicky přijatelná šarže činí u tohoto procesu několik málo tun a změna vyráběného typu řádově hodiny). Polypropylenový granulát je automaticky dávkován do šnekového extruderu, kde se polypropylen za určité teploty roztaví a zhomogenizuje. Tavenina je potom dopravena potrubím na přádní trám, kde je pomocí přádních pump protlačována tryskami. Přádní trám může obsahovat několik tryskových bloků, z nichž v každém může být až několik desítek tisíc trysek. Vlákna jsou od trysek odtahována určitou rychlostí, která je určující pro délkovou hmotnost (jemnost) vláken, pomocí poháněného smáčecího válce je na ně nanášena aviváž (která má za úkol zlepšit následnou zpracovatelnost vláken snížením elektrostatického nabíjení, omezením soudržnosti filamentů, zušlechtěním povrchu). Následně jsou jednotlivé filamenty svedeny do pramenů a ty poté do jednoho či více svazků (kabelů). Odtah vláken je zajišťován tzv. prvním odtahovým (či průtahovým) ústrojím, kde svazek vláken prochází přes systém zpravidla 7 horizontálních válců, tzv. galet. V úseku mezi prvním a druhým průtahovým ústrojím je třeba vlákenný svazek prodloužit, tzn. co nejvíce zorientovat molekulové řetězce polymeru ve směru osy dloužení a tím vláknům dodat potřebné mechanické vlastnosti. To je realizováno tím, že galety druhého průtahového ústrojí se pohybují až několikanásobně vyšší rychlostí než galety prvního ústrojí. V prostoru mezi oběma ústrojími navíc pramen prochází parním kanálem, kde na vlákno působí vysoká teplota, umožňující dloužící proces. Po odpovídajícím vydloužení vlákna směřuje svazek vláken do pěchovacího zařízení (crimper), kde je odmačkávána přebytečná aviváž z vláken, ale kde se především vtlačením svazku vláken do pěchovací komory dosahuje jeho zkadeření. Poslední částí procesu rozhodující o vlastnostech vláken je tepelná fixace, která zabraňuje nežádoucím změnám (vlivem uvolnění napětí ve vláknech ochlazením) již dosažených parametrů. Na závěr je potom vlákenný pramen v řezacím stroji nařezán na jednotlivá vlákna o stanovené délce a následuje doprava již hotové střiže do lisu, kde je provedeno zkompaktnění do formy balíku o daných rozměrech s hmotnosti. Technické údaje extruderu a zvlákňovací stěny linky č.1: Výrobce: Rieter Typ: C17310-EXT Výrobní číslo: 596397G1 Rok výroby: 1996 Max. provozní teplota: 320 °C Odsávání: přímé, výduch č. 101 Technické údaje sušárny linky č.1:

11

EPOS – AZ, s.r.o.


Výrobce: Fleissner Maschinenfabrik Egelsbach Typ: F 957 Výrobní číslo: 30 Rok výroby: 1996 Ohřev: parní Odsávání: přímé, výduch č. 102, 103 Technické údaje extruderu a zvlákňovací stěny linky č.2: Výrobce: Rieter Typ: C17310-EXT Výrobní číslo: 613776G1 Rok výroby: 1999 Max. provozní teplota: 320 °C Odsávání: přímé, výduch č. 104 Technické údaje sušárny linky č.2: Výrobce: Fleissner Maschinenfabrik Egelsbach Typ: F 1041 Výrobní číslo: nezjištěno Rok výroby: 2000 Ohřev: parní Odsávání: přímé, výduch č. 105 Technické údaje extruderu a zvlákňovací stěny linky č.3: Výrobce: SRK Engineering GmbH, Dieselstrasse 15, D-63762 Grossostheim Typ: BSK 6/700/640 Výrobní číslo:SKP 10206.1 Rok výroby: 05. 2005 Max. provozní teplota: 320 °C Technické údaje sušárny linky č.3: Výrobce: SRK Engineering GmbH, Dieselstrasse 15, D-63762 Grossostheim Typ:3-1/3000-150 Výrobní číslo:SKP 10206.1 Rok výroby:05. 2005 Ohřev: parní Technické údaje extruderu a zvlákňovací stěny linky č.4: Výrobce: SRK Engineering GmbH, Dieselstrasse 15, D-63762 Grossostheim Typ: DIPHYL-BSK 6/700/640 Výrobní číslo: 1175-1018452; SKP 10608 Rok výroby: 2011/04-08 Max. provozní teplota: 320 °C Odsávání: přímé, výduch č. 108 Technické údaje sušárny linky č.4: Výrobce: SRK Engineering GmbH, Dieselstrasse 15, D-63762 Grossostheim Typ: 3+1/3000-150 Výrobní číslo: SKP 10608 Rok výroby: 08/2011

12

EPOS – AZ, s.r.o.


Ohřev: parní Odsávání: přímé, výduch č. 109 Trysky extruderů jsou po zneprůchodnění čištěny od zbytkových polymerů ve vypalovací peci Rieter Solvo výpalem po dobu 11 hodin při teplotě 435 °C. Pec je vyhřívána elektrickým proudem. Pec má instalováno přímé odsávání. Odpadní plyn kontinuálních extruzních linek je odsáván a vyfukován do volné atmosféry jednotlivými výduchy. Jedním vzduchovodem je odsáván vždy extrudér spolu se zvlákňovací stěnou. Druhým výduchem je odsávána vždy sušárna. Pouze linka č. 1 má vyvedeny z prostoru sušárny dva výduchy. Technologické linky pro výrobu POP střiže Trevon jsou vytápěny vyjmenovaným stacionárním spalovacím zdrojem znečišťování ovzduší, dvěma středotlakými parními kotli na zemní plyn. Tyto jsou umístěny v podnikové kotelně. Dle přílohy č. 2 k zák. č. 201/2012 Sb. se jedná o zdroj kód 1.1. o celkovém instalovaném jmenovitém tepelném příkonu 3,256 MW. Připravovaná změna záměru „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ nemá vliv na instalovanou technologii stávající kotelny, instalovaný tepelný příkon je dostačující i pro instalaci páté technologické linky. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ

S ohledem na rozvojovou a obchodní strategii podniku provozovatel v rámci provozovny hodlá rozšířit počet technologických linek ze čtyř na pět. Pátá linka bude mít shodné technické a technologické parametry, jako stávající čtyři linky. Kapacita výroby – 455 kg/hod granulátu, nepřetržitý provoz.

13

EPOS – AZ, s.r.o.


V souvislosti s navýšením počtu výrobních linek se stávající kapacita zpracování polypropylénu zvýší z 16.000 t/rok na 20.000 t/rok. Připravované změny se nedotýkají technologie dalších stacionárních zdrojů – kotelna. ÚDAJE O VÝROBNÍM ZAŘÍZENÍ

Pátá linka bude mít shodné technické a technologické parametry, jako stávající čtyři linky. Kapacita výroby – 455 kg/hod granulátu, nepřetržitý provoz. Výrobní program Nedochází ke změně výrobního programu. Vstupní surovinou pro výrobu POP střiže je polypropylenový granulát určený ke zvlákňování. Základní a nejčastěji používané produkty jsou : UNIPETROL - MOSTEN NB 218 , MOSTEN NB 112, MOSTEN GB 005 SLOVNAFT - HT 18 10 , HG 10 07 LUK OIL - BUPLEN 6431, BUPLEN 6531 LONGFIELD - INEOS PPHP TOTAL - LUMICENE MR 2001 BOREALIS , TOTAL, MOPLEN a další Aviváž Pro zlepšení zpracovatelských vlastností POP střiže je během zvlákňování na vlákno nanášena aviváž. Nejčastěji používané produkty: ZSCHIMMER & SCHWARZ LERTISAN NF 22 LERTISAN HE 40/1 LERTISAN 3167 COGNIS STANTEX S 6527 STANTEX VPS 6031 BEZEMA DURON OF 2810 PROCHIMICA NOVAFIL G/80 New ENASPOL AREXOL UNI-S SCHILL + SEILACHER a další Podle účelu použití POP střiže se dávkuje procentní roztok aviváže tak, aby POP střiž obsahovala 0,3 - 0,8% aktivní složky aviváže na vlákně. Kvalita aviváže závisí na jakosti vody. Ta je upravována nainstalovaným zařízením na úpravu vody. Přísady UV stabilizátor se používá do vlákna určeného pro finální výrobek se zvýšenou odolností slunečnímu záření a povětrnostním vlivům. Retardér hoření se používá do vlákna za účelem snížení hořlavosti finálního výrobku. Pomocí různých barevných koncentrátů (masterbatchů) se dosahuje zákazníkem požadovaného barevného odstínu vláken.

14

EPOS – AZ, s.r.o.


Ostatní přísady se aplikují za účelem dosažení požadovaných úprav finálních výrobků (antibakteriální, mikrobiální, hydrofóbní a další úpravy). Jednotlivé přísady jsou aplikovány v první fázi výroby, přimíchávají se ke granulátu a spolu s ním se mění na taveninu.        

Polypropylenová střiž je základní surovinou pro: výrobky hygienického charakteru (dámské vložky, dětské kalhotky, roušky atd.) geotextílie materiály v automobilovém průmyslu filtry (pro potravinářské a nepotravinářské účely) vliessy pro spřádání výrobu umělé kůže přísada do betonových, maltových směsí atd.

Polypropylénovou střiž je možné rozdělit: a) z hlediska geometrických vlastností a vzhledu  dle jemnosti vlákna 1,0 - 11,0 dtex  dle délky střihu 4, 8, 12, 30, 40, 50, 60, 75, 90, 120 mm  dle počtu obloučků 3 - 12 obl./cm Tyto parametry je možné různě kombinovat a tím získat vlákno požadované jemnosti, délky a počtu obloučků. b) z hlediska mechanických vlastností vláken, dalšího zpracování a účelu použití  TPS - tepelně pojivé POP vlákno pro zpracování technologií thermobond, s možností použití pro výrobu hygienických výrobků  Geo - POP vlákno s vysokou pevností a nízkou roztažností, vhodné pro výrobu geotextilií s vyšší plošnou měrnou hmotností  Ba - POP vlákno s vlastnostmi podobnými bavlněnému vláknu vhodné pro spřádání přízí a také pro výrobu geotextilií s nižší plošnou měrnou hmotností  PKH - vysokosrážlivé POP vlákno, které se v dalším zpracování při působení horkého vzduchu 150°C, 10 min. sráží o 30-40% své délky.  STAVON – POP vlákno krátkého střihu, které se používá především ve stavebnictví (přísada do betonových a maltových směsí) atd.

Kapacita Stávající kapacita činí 16.000 t/rok zpracovaných polymerů, realizací akce se zvýší na 20.000 t/rok. Rozsah stavby Instalace další technologické linky proběhne ve stávající výrobní hale. Realizace akce nevyžaduje stavební úpravy, dle potřeby budou upraveny základy k jednotlivým strojům.

15

EPOS – AZ, s.r.o.


Parcelní čísla a druhy stavebního pozemku Záměr bude realizován ve stávajícím areálu firmy TREVOS Košťálov s.r.o.

Skladování surovin a jejich bilance Stávající systém skladování surovin se nemění. Materiál pro výrobu střiže (polypropylenový granulát) je dopravován v pytlích na paletách do skladu, plněn do zásobníků jednotlivých linek, ze zásobníků pak pneumatickou dopravou k extruderům. POP střiž je expedována v cca. 220 kg balících, které jsou chráněny polyetylenovou (kašírovanou) plachetkou a zpevněny vázacími dráty. Balíky POP střiže jsou skladovány v suchém, větraném, zastřešeném skladu, jehož prostory jsou chráněny před přímými účinky slunečního záření. Doprava se zabezpečuje za pomocí spediční firmy nebo firemními vozy v závislosti na dodávaném množství a na základě dohody s odběratelem. Při přepravě materiálu po železnici a po komunikacích platí příslušné provozní a bezpečnostní předpisy ministerstva dopravy ČR. Ke každé dodávce se přikládá dodací list a certifikát kvality (tabulka průměrných hodnot naměřených veličin a jejich odchylek), příp. zkušební protokol,. Každý balík je označen údaji: název výrobce, číslo balíku, jemnost, délka, druh střiže, datum výroby, brutto hmotnost. Polypropylenová střiž se dodává v netto hmotnosti. Tolerance netto hmotnosti je 1%. Netto hmotnost je obchodní hmotnost.

Stávající kapacita činí 16.000 t/rok zpracovaných polymerů, realizací akce se zvýší na 20.000 t/rok. Směnnost, počet pracovníků Stávající i budoucí směnnost: nepřetržitý provoz všech linek. Doprava: po – pá 6:00 – 16:00 Zvýšení počtu linek s sebou nese i zvýšení počtu pracovníků – ze stávajících 79 na 87 osob.

B.I.7.Předpokládaný termín zahájení, dokončení Předpokládá se co nejkratší termín zahájení i dokončení akce.

16

EPOS – AZ, s.r.o.


B.I.8.Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Obec:

Liberecký Košťálov

B.I.9.Výčet navazujících rozhodnutí 1. závěr zjišťovacího řízení – MŽP 2. závazné stanovisko ke změně stavby dle zák.č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší – KÚ Libereckého kraje

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B. II.1. Půda a horninové prostředí ZÁBORY PŮDY

Změna záměru bude realizována ve stávajícím areálu firmy TREVOS Košťálov s.r.o., ve stávající výrobní hale, konkrétně st.p. č. 263, k.ú. Košťálov. Pozemek není evidován jako ZPF, pozemek je bez BPEJ. Realizace akce nevyžaduje zábor půdy. ZEMNÍ PRÁCE

Realizace akce nevyžaduje stavební úpravy, dle potřeby budou upraveny základy k jednotlivým částem páté výrobní linky. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Do zájmového území řešené stavby nezasahují žádná chráněná území ve smyslu zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, ani území chráněná ve smyslu vodohospodářském (chráněná oblast přirozené akumulace vod) podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Navrhovaný záměr nezasahuje do chráněného území ve smyslu zákona č. 44/1998 Sb., o ochraně nerostného bohatství v platném znění. (chráněné ložiskové území). Lokalita není vedena dle legislativy Evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody (směrnice 79/409/EHS, směrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/ES) v Evropsky významných lokalitách (Natura 2000) – viz příloha, vyjádření orgánu ochrany přírody. OCHRANNÁ PÁSMA

Připravovaný záměr bude realizován ve stávajícím průmyslovém areálu, nenalézá se v oblasti, do které by zasahovala ochranná pásma ve smyslu dikce zákona č. 254/2001 Sb. o

17

EPOS – AZ, s.r.o.


vodách v platném znění (novela 150/2010 Sb.), tj. ochranná pásma vodních zdrojů nebo zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) v platném znění – tj. ochranná pásma minerálních vod. Navržená výstavba se nenachází na pozemcích v aktivní zóně záplavového území pro Q100. Za ochranná pásma je nutno dle příslušných předpisů považovat i ochranu liniových staveb a inženýrských sítí, které přes dotčené pozemky vedou nebo se nalézají v dosahu vlivu staveniště. Sítě a zařízení pro energetiku jsou chráněny ochrannými pásmy dle zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Na ostatní inženýrské sítě se vztahují ochranná pásma, stanovená dle obecných norem nebo předpisů správců sítí. Pozemek není zasažen limity ochrany přírody a krajiny ani ochranným pásmem vodního zdroje či záplavovým územím, vyjma ochranných pásem nepřírodního limitu technické infrastruktury stávajících a navrhovaných inženýrských sítí a komunikací, které jsou již v rámci stávající výstavby respektovány. Stavba také nezasahuje do ochranného pásma památkového chráněného území. Realizace záměru neovlivní stávající ochranná pásma.

B. II.2. Voda ZDROJ PITNÉ VODY

Zásobování pitnou vodou zůstává beze změn – z veřejné distribuční sítě. POTŘEBA PITNÉ VODY

Stávající potřeba pitné vody činí cca 2.600 m3/rok, nepředpokládají se významnější změny ve spotřebě. ZDROJ TECHNOLOGICKÉ VODY

Je/bude využívána voda z vlastního vodního zdroje – studny na p.p.č. 1786, k.ú. Košťálov – viz povolení k odběru podzemních vod, Městský úřad Semily, č.j. ŽP/2383/07/VH-231/2 R365 ze dne 27.9.2007, kterým je povolen odběr v celkové výši 5.750 m3/rok. Stávající odběr činí cca 1.150 m3/rok/technologická linka, pro instalaci 5. technologické linky je povolený odběr postačující. KANALIZACE

Realizace akce proběhne ve stávající výrobní hale, splašková i dešťová kanalizace zůstávají beze změn.

18

EPOS – AZ, s.r.o.


B. II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Vstupní surovinou pro výrobu POP střiže je polypropylenový granulát určený ke zvlákňování. Základní a nejčastěji používané produkty jsou : UNIPETROL - MOSTEN NB 218 , MOSTEN NB 112, MOSTEN GB 005 SLOVNAFT - HT 18 10 , HG 10 07 LUK OIL - BUPLEN 6431, BUPLEN 6531 LONGFIELD - INEOS PPHP TOTAL - LUMICENE MR 2001 BOREALIS , TOTAL, MOPLEN a další Aviváž Pro zlepšení zpracovatelských vlastností POP střiže je během zvlákňování na vlákno nanášena aviváž. Nejčastěji používané produkty: ZSCHIMMER & SCHWARZ LERTISAN NF 22 LERTISAN HE 40/1 LERTISAN 3167 COGNIS STANTEX S 6527 STANTEX VPS 6031 BEZEMA DURON OF 2810 PROCHIMICA NOVAFIL G/80 New ENASPOL AREXOL UNI-S SCHILL + SEILACHER a další Podle účelu použití POP střiže se dávkuje procentní roztok aviváže tak, aby POP střiž obsahovala 0,3 - 0,8% aktivní složky aviváže na vlákně. Kvalita aviváže závisí na jakosti vody. Ta je upravována nainstalovaným zařízením na úpravu vody. Přísady UV stabilizátor se používá do vlákna určeného pro finální výrobek se zvýšenou odolností slunečnímu záření a povětrnostním vlivům. Retardér hoření se používá do vlákna za účelem snížení hořlavosti finálního výrobku. Pomocí různých barevných koncentrátů (masterbatchů) se dosahuje zákazníkem požadovaného barevného odstínu vláken. Ostatní přísady se aplikují za účelem dosažení požadovaných úprav finálních výrobků (antibakteriální, mikrobiální, hydrofóbní a další úpravy). Jednotlivé přísady jsou aplikovány v první fázi výroby, přimíchávají se ke granulátu a spolu s ním se mění na taveninu. Instalované příkony : Spotřeba elektrické energie na 1 technologickou linku činí max. 260 kW. Napěťová soustava : 3 NPE ~50 Hz,400 V / TN-C-S Stupeň důležitosti dodávky el.energie dle ČSN 341610 : - dodávka 3. stupně Měření spotřeby el. energie přímé, umístěné v trafostanici Ochrana proti přetížení a zkratu pojistkami a jističi v rozváděčích. Ochrana před úrazem el. proudem samočinným odpojením od zdroje.

19

EPOS – AZ, s.r.o.


ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Technologické linky pro výrobu POP střiže Trevon jsou vytápěny vyjmenovaným stacionárním spalovacím zdrojem znečišťování ovzduší, dvěma středotlakými parními kotli na zemní plyn. Tyto jsou umístěny v podnikové kotelně. Dle přílohy č. 2 k zák. č. 201/2012 Sb. se jedná o zdroj kód 1.1. o celkovém instalovaném jmenovitém tepelném příkonu 3,256 MW. Připravovaná změna záměru „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ nemá vliv na technologii stávající kotelny, instalovaný tepelný příkon je dostačující i pro instalaci páté technologické linky.

B. II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu DOPRAVNÍ NÁROKY

Realizace akce nevyžaduje změny stávající dopravní situace. Záměr bude napojen na stávající vnitrozávodní a stávající veřejnou dopravní infrastrukturu. Areál TREVOS Košťálov s.r.o. leží při komunikaci II/286 Lomnice nad Popelkou Jilemnice. Údaje o stávající dopravní zátěži v území z výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2010: - komunikace II/283 a II/286

20

EPOS – AZ, s.r.o.


Stávající doprava: po – pá 6:00 – 16:00

LNA 3 LNA/týden TNA návoz 12 TNA/týden expedice 14 TNA/týden TNA jsou prakticky 100% vytěžovány obousměrně, celkem tedy 28 pohybů/týden. Doprava po realizaci záměru: po – pá 6:00 – 16:00 LNA 3 LNA/týden TNA návoz 15 TNA/týden expedice 18 TNA/týden Expedice probíhá převážně ve směru Bořkov – Turnov (cca 45%) a Libštát – Nová Paka – Hradec Králové (cca 40%) s napojením na vyšší silniční síť. Zvýšení dopravní zátěže užší i širší lokality záměru po jeho realizaci je zcela nevýznamné, pod hranicí statistické chyby sčítání. INFRASTRUKTURA

V rámci akce bude nová technologická linka napojena na stávající inženýrské sítě, nevzniká potřeba budování další nové infrastruktury. SADOVÉ ÚPRAVY

Realizace akce nevyvolává potřebu změn stávajících sadových úprav.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B III.1. Ovzduší HLAVNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ  OBDOBÍ VÝSTAVBY

V rámci přípravy záměru nedojde ke vzniku bodového zdroje znečišťování ovzduší. Návoz nové technologie nepředstavuje vznik liniového zdroje znečišťování.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Zpracování plastů (výroba polypropylenové střiže) je stacionárním zdrojem, uvedeným v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, bod 6.5. Vytápění technologických linek výroby střiže o celkovém instalovaném tepelném příkonu od 0,3 do 5 MW jsou stacionárním zdrojem, vyjmenovaným v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., bod 1.1.

21

EPOS – AZ, s.r.o.


Příloha č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. Vyjmenované stacionární zdroje Vysvětlivky k tabulce: Sloupec A - je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 9 Sloupec B - jsou vyžadována kompenzační opatření podle § 11 odst. 5 Sloupec C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) kód ENERGETIKA - SPALOVÁNÍ PALIV Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném 1.1. příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně *) nevztahuje se na spalování zemního plynu

A

B

x

x*)

kód A CHEMICKÝ PRŮMYSL Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů 6.5. a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných x jinde

B

C

C

x

Připravovaná změna záměru „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ nemá vliv na technologii stávající kotelny, instalovaný tepelný příkon je dostačující i pro instalaci páté technologické linky. Dle § 4 zák.č. 201/2012 Sb., Přípustná úroveň znečišťování (1) Přípustná úroveň znečišťování je určena emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí kouře. (2) Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Emisní limity se dělí na a) obecné emisní limity stanovené prováděcím právním předpisem pro znečišťující látky a jejich skupiny a b) specifické emisní limity stanovené prováděcím právním předpisem nebo v povolení podle § 11 odst. 2 písm. d) pro stacionární zdroj. (3) Pokud je pro stacionární zdroj stanoven jeden nebo více specifických emisních limitů nebo jeden nebo více emisních stropů, nevztahují se na něj obecné emisní limity. Specifický emisní limit stanovený v povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) nesmí být stejný nebo vyšší než specifický emisní limit stanovený prováděcím právním předpisem pro daný stacionární zdroj. Obecné emisní limity, specifické emisní limity, způsob výpočtu emisních stropů a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů a způsob vyhodnocování jejich plnění stanovuje vyhl.č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. PODMÍNKY PROVOZU PRO OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE

22

EPOS – AZ, s.r.o.


Část II Specifické emisní limity a technické podmínky provozu 5. CHEMICKÝ PRŮMYSL 5.1.4. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde (kód 6.5. dle přílohy č. 2 zákona) Emisní limity1) [mg/m3]

Vztažné

TOC

NH3

podmínky

852)

504)

C

3)

50 Vysvětlivky:

1) Platí od 1. ledna 2016. Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby budov). 2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy. 3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem (např. pentan). 4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových, močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic.

Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016: Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termického spalování. Jak je zřejmé z výše uvedeného: Do 31.12.2015 nebyly stanoveny specifické emisní limity Stanovení specifických emisních limitů po tomto datu se netýká zpracování plastů (polypropylenu) extruzí či zvlákňováním. V těchto případech se tedy uplatňují obecné emisní limity dle přílohy č. 9 k vyhl.č. 415/2012 Sb. příloha č. 9 k vyhl.č. 415/2012 Sb. OBECNÉ EMISNÍ LIMITY Název znečišťující látky

Hmotnostní tok [g/h]

tuhé znečišťující látky

Hmotnostní koncentrace [mg/m3]

≤ 2500

200

> 2500

150

oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý

> 20000

2500

oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý

> 10000

500

oxid uhelnatý

> 5000

500

23

EPOS – AZ, s.r.o.


organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)

> 3000

150

amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak

> 500

50

Sulfan

> 100

10

Sirouhlík

> 100

20

chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HCl

> 500

50

fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF

> 100

10

S ohledem na předložený protokol AME (odhadovaný hodinový hmotnostní tok VOC z provozu stávajících čtyř linek na úrovni do 500 g/hod) nelze očekávat hmotnostní tok VOC v úrovni > 3000 g/hod, obecný emisní limit 150 mg/m3 se neuplatní. Tuto skutečnost lze ověřit jednorázovým měřením. Provozovatel předložil protokoly o autorizovaném měření výduchů linky č. 4 linky výroby střiže – INECO průmyslová ekologie s.r.o. Linka č. 4 – výduch extruze a zvlákňování č. 108 Čas měření od - do

Hmotnostní koncentrace těkavých organických sloučenin (VOC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) cN (mg.m-3)

Objemová koncentrace těkavých organických sloučenin (VOC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) c ( ppm )

19,5 20,7 20,0 19,7 19,6 20,5 19,2 19,2 18,8 17,1 16,5 16,3 18,9 10 0,078

12,1 12,9 12,4 12,2 12,2 12,8 11,9 11,9 11,7 10,6 10,2 10,1 11,8

(hod.) 8:01 8:30 8:31 9:00 9:01 9:30 9:31 10:00 10:01 10:30 10:31 11:00 11:01 11:30 11:31 12:00 12:01 12:30 12:31 13:00 13:01 13:30 13:31 14:00 Průměr Nejistota měření U(k=2) % Hmotnostní tok M (kg.h-1)

Teplota vzdušiny

ts o ( C) 57,2 57,1 57,8 58,4 57,8 59,1 59,5 60,3 60,9 48,9 59,2 59,8 58,0

Linka č. 4 – výduch sušárny č. 109 Čas měření od - do

Hmotnostní koncentrace těkavých organických sloučenin (VOC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)

24

Objemová koncentrace těkavých organických sloučenin (VOC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)

Teplota vzdušiny

EPOS – AZ, s.r.o.


(hod.)

cN (mg.m-3)

c ( ppm )

8:01 8:30 8:31 9:00 9:01 9:30 9:31 10:00 10:01 10:30 10:31 11:00 11:01 11:30 11:31 12:00 12:01 12:30 12:31 13:00 13:01 13:30 13:31 14:00 Průměr Nejistota měření U(k=2) % Hmotnostní tok M (kg.h-1)

15,2 15,8 14,9 14,3 14,6 14,9 15,3 15,3 16,0 13,8 14,7 14,9 15,0 11 0,039

9,4 9,9 9,2 8,9 9,1 9,3 9,5 9,5 9,9 8,6 9,1 9,3 9,3

ts ( oC ) 44,6 46,4 46,6 47,0 47,5 48,0 48,4 48,8 49,0 48,4 49,8 50,1 47,9

Celkové emise znečišťujících látek odpovídají souhrnné provozní evidenci (SPE) v integrovaném systému ohlašovacích povinností (ISPOP). Data dle hlášení za rok 2015. Zdroj 101 – linky POP: Vzhledem k tomu, že se jedná o čtyři totožné linky se stejným jmenovitým výkonem, se shodným taktem v nepřetržitém provozu, dají se dle provedeného autorizovaného měření emisí předpokládat následující celkové stávající emise: VOC : 3,280 t/rok (extruze) + 2,050 t/rok (sušárny) = 5,33 t/rok. Jedná se o teoretický výpočet, který vychází z nepřetržitého provozu linek a předpokladu totožných emisí ostatních linek včetně objemových průtoků jako u linky POP č. 4. Emisní hodnoty budou ověřeny autorizovaným měřením emisí na všech výduších jednotlivých linek. Do celkové emise nejsou započteny emise z vypalovací pece, které je nutné také ověřit aut. měřením emisí. Celkový odhad emisí VOC z výroby polypropylenové střiže po realizaci záměru lze odhadnout na cca 7 t/rok VOC, tj. cca 6 t/rok TOC, což představuje hmotnostní tok v úrovni do 0,7 kg/hod TOC při hmotnostní koncentraci cca 10% obecného emisního limitu TOC. Pro výduchy technologických linek bude platit technická podmínka provozu: Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016: Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termického spalování. Bude provedena technická příprava pro možné svedení emisí VOC na jednotku jejich omezování. Je třeba podotknout, že za dobu dosavadního provozu výroby polypropylenové střiže není zaznamenán výskyt pachových látek v emisích, není z tohoto pohledu evidována jediná stížnost na jejich produkci. Lze oprávněně očekávat, že nedojde ke zhoršení stávající situace.

25

EPOS – AZ, s.r.o.


V souvislosti s provozem 5. linky na zpracování polypropylenové střiže se zvýší výkon stávající kotelny a tedy i emise z jejího provozu. Stávající emise dle hlášení ISPOP a autorizovaného měření emisí činí: Zdroj č. 001: Kotel č. 1: CO = 0 t/rok, NOx = 0,235 t/rok, provozní hodiny: 8682 hodin/rok, účinnost kotle: 90 % . Kotel č. 2: CO = 0 t/rok, NOx = 0,243 t/rok, provozní hodiny: 8562 hodin/rok, účinnost kotle: 90 % . Po realizaci záměru dojde k jejich navýšení o cca 25%. HLAVNÍ PLOŠNÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ OBDOBÍ VÝSTAVBY

Nebudou probíhat stavební práce, které by se mohly stát plošným zdrojem znečišťování. PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Realizací záměru nevznikne plošný zdroj znečišťování ovzduší. HLAVNÍ LINIOVÉ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší bývá ve většině případů automobilová doprava. Při přípravě akce dojde k neznatelnému zvýšení pohybu dopravní techniky - nákladní automobily při instalaci technologie. Provoz záměru nevyžaduje změny stávající dopravní situace. Záměr bude napojen na stávající vnitrozávodní a veřejnou dopravní infrastrukturu. Zvýšení kapacity výroby polypropylenové střiže ze 16.000 t/rok na 20.000 t/rok představuje při dopravě TNA cca 7 TNA/týden (po – pá), max 2 TNA/den, nárůst dopravní zátěže je zanedbatelný.

B. III.2. Odpadní vody SPLAŠKOVÉ ODPADNÍ VODY  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Nebudou prováděny stavební práce většího rozsahu, jedná se o instalaci nové technologické linky do stávajícího objektu. V rámci výstavby bude využíváno stávající sociální zázemí, nárůst splaškových odpadních vod je zanedbatelný.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

26

EPOS – AZ, s.r.o.


Realizace záměru představuje nárůst pracovních sil, dojde k odpovídajícímu nárůstu objemu splaškových odpadních vod. Obsluha bude využívat stávající sociální zařízení. TECHNOLOGICKÉ ODPADNÍ VODY 

OBDOBÍ VÝSTAVBY

V tomto období nebudou vznikat technologické odpadní vody.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Technologické odpadní vody vznikají v jednotlivých lázních technologické linky (dloužící válce, aplikace aviváže). Vzhledem k vysokému obsahu BSK technologické odpadní vody nejsou likvidovány na vlastní ČOV (ta slouží pro čištění splaškových OV), ale jsou předávány oprávněné osobě k likvidaci. Odpadní vody z 5. technologické linky budou mít shodné složení, předpokládá se i shodný způsob nakládání s nimi. DEŠŤOVÉ ODPADNÍ VODY

Instalací nové technologické linky v rámci stávající výrobní haly nedojde ke změnám v bilanci ani způsobu odtoku dešťových vod. Bude využit stávající kanalizační systém s odvodem vod do Kundratického potoka – viz Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami, Městský úřad Semily, č.j. ŽP/1672/10/VH-231/2-R 155 ze dne 30.6.2010.

B. III.3. Odpady Kategorizace odpadů Při nakládání s odpady musí být respektovány zásady zákon č.185 ze dne 15. května 2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (novela 223/2015 Sb.) a návazných prováděcích vyhlášek Ministerstva životního prostředí, zejména vyhl. č. 381/2001 Sb. ze dne 17. října 2001, kterou se stanoví Katalog odpadů a vyhl. č.383/2001 Sb o podrobnostech nakládání s odpady. Základní všeobecnou povinností podle tohoto zákona je předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností. V případě, že nelze vzniku odpadů zabránit, musí být tyto přednostně využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Podle tohoto zákona původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vydalo shora uvedeným prováděcím právním předpisem. Původce odpadů je povinen a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6, b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11,

27

EPOS – AZ, s.r.o.


c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování zařízení a látek s obsahem PCB vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3. Za dopravu odpadů odpovídá dopravce. Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady od původce, přecházejí povinnosti původce, s výjimkou povinností uvedených v odstavci 1 písm. i) a j). Ministerstvo životního prostředí stanovilo vyhláškou rovněž náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Za zásadní je možno považovat i ustanovení § 9a zák.č. 223/2015 Sb. Hierarchie způsobů nakládání s odpady (1) V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku odpadů, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace odpadů, d) jiné využití odpadů, například energetické využití, e) odstranění odpadů. (2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to podle posouzení celkových dopadů životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního prostředí. (3) Při uplatňování hierarchie se zohlední a) celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví, b) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost, c) ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví a hospodářské a sociální dopady.  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Nebudou prováděny stavební práce významnějšího rozsahu, v rámci instalace nové technologické linky se předpokládá vznik malého množství odpadů.

28

EPOS – AZ, s.r.o.


Kód Název odpadu Kategorie 15 01 01 Papírové obaly O 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 03 Dřevěné obaly O 15 01 06 Směsné obaly O 17 04 11 Kabely (bez nebezpečných látek) O A1 – využití /recyklace, palivo a pod. / A2 – likvidace /skládkování, předání oprávněné organizaci/

Nakládání A1 A1 A1 A1 A1

 PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Vnitřně je režim nakládání s odpady upraven interní směrnicí pro tuto oblast. Pro odpady, které mají nebezpečné vlastnosti jsou vyčleněna shromaždiště a shromažďovací prostředky (kontejnery a speciální nádoby na nebezpečný odpad), které vyhovují požadavkům platné legislativy (v současné době § 5, vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady). Areál je vybaven dostatečným počtem dobře přístupných nádob na tříděný sběr komunálního odpadu. Vznikající odpady budou přednostně využívány. Původce odpadů je povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a pokud produkuje více než 100 kg nebezpečných odpadů, nebo více než 100 tun ostatních odpadů za kalendářní rok, podávat také pravidelně hlášení o produkci a způsobu nakládání s odpady. S ohledem na charakter provozu budou hlavní odpady představovat odpady, vznikající v rámci údržby a oprav zařízení. Kód 07 02 13 13 01 13

Název odpadu Kategorie Plastový odpad O Jiné hydraulické odpadní oleje N Jiné motorové, převodové a mazací 13 02 08 N odpadní oleje 14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel N 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 06 Směsné obaly O 15 02 02 Absorpční činidla, čistící tkaniny a N ochranné oděvy znečištěné NL 20 01 21 Zářivka N 20 03 01 Směsný komunální odpad O A1 – využití /recyklace, palivo a pod. / A2 – likvidace /skládkování, předání oprávněné organizaci/

Nakládání A1 A2 A2 A2 A1 A1 A1,A2 A2 A1,A2

Při nakládání s odpady musí organizace zejména: - při své činnosti předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, dále musí přednostně odpady využívat - plnit povinnost přednostně materiálové využití odpadů před jiným využitím odpadů např. energetické teprve potom se uvažuje o jejich odstranění - při posuzování způsobu odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který je šetrnější k životnímu prostředí. Odstraňování uložením na skládku je možné jen v tom případě, že jiný způsob není dostupný nebo by přinášel riziko ohrožení životního prostředí - k převzetí odpadu je oprávněna pouze právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem zařízení k využití nebo odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu.

29

EPOS – AZ, s.r.o.


Balení a značení nebezpečných odpadů se řídí předpisy o chemických látkách (157/98 Sb.). Nebezpečné odpady musí být označeny grafickým symbolem (H1, H2, H3, H6, H8, H9, H14) a ostatní “nebezpečný odpad” a v místě musí být dostupný identifikační list nebezpečného odpadu. Při nakládání s nebezpečnými odpady je třeba dodržet následující zásady: -shromažďovací prostředky musí být odlišné od jiných nádob používaných ke skladování nebo shromažďování ostatních odpadů -musí být zabezpečeny před atmosférickými vlivy -na shromažďovacím prostředku musí být název odpadu, katalogové číslo a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku Ve stávajícím areálu je zaveden systém shromažďování a třídění odpadů, včetně způsobů nakládání s nebezpečnými odpady. Veškeré odpady jsou předávány oprávněným osobám na základě platných smluv a v souladu se zák.č. 185/2001 Sb., v platném znění.  ODPADY VZNIKLÉ PO DOŽITÍ ZÁMĚRU

V případě likvidace stavby a jejího provozu, která přichází v úvahu prakticky po ukončení fyzické životnosti stavby by investor postupoval podle zásad platného stavebního zákona a zákona o odpadech. O množstvích a druzích odpadů, které by v takovém případě vznikly, lze pouze spekulovat, proto nejsou dále specifikovány. Charakter stavby i provozu však nepředpokládá vznik dalších nebezpečných odpadů či odpadů, jejichž likvidace by byla problematická.

B.III.4. Ostatní HLUK A VIBRACE  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Hlavním zdrojem hluku bude montážní činnost uvnitř stávajících výrobních hal. Dle NV č. 272/2011 Sb. smí hluk v okolí staveniště dosahovat max. 65 dB(A) v denní době od 07 do 21 hod. Pro montáž technologie nebudou používána zařízení se zvýšenou hlučností, práce budou probíhat převážně v objektu haly, výhradně v denní době.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Pro posouzení hlukové situace byla INECO průmyslová ekologie s. r.o. zpracována akustická studie (viz samostatná příloha). Stávající areál provozovny TREVOS je umístěn na východním okraji obce Košťálov, podél Kundratického potoka, ve zvlněné krajině. Podél západní hranice areálu vede silnice II. třídy č. 286 Lomnice nad Popelkou – Jilemnice. Z této komunikace je také v jižní části areálu vjezd nákladních automobilů dopravní obsluhy provozovny. Vjezd osobních automobilů a jejich parkování je situováno ve střední části areálu. Naproti přes silnici je obecně využívaná parkovací a skladová plocha.

30

EPOS – AZ, s.r.o.


Dispozice výrobních linek : V jižním objektu provozovny jsou v 1.nadzemním podlaží umístěny výrobní linky č. 3 a 4, v 2. n.p. pak linky č. 1 a 2. Záměr nové linky č. 5. je umístěn do severní části 1. n.p. objektu. Hluk z běžného provozu areálu TREVOS byl v době noční zjištěn měřením a je zřejmé, že je v nejbližším chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb (pro bydlení) v době noční těsně pod hygienickým limitem. Proto nesmí rozšíření výroby znamenat zvýšení současné hlukové zátěže, resp. překročení legislativně stanovených limitů hluku. Nová výrobní linka ( č. 5 ) je umístěna v 1.np. výrobní budovy a má stejný akustický výkon jako 4 linky stávající. Vzhledem k místu jejího umístění, masivním stavebním konstrukcím obvodového pláště výrobní budovy a zavřeným oknům se příspěvek hluku z jejího provozu projeví pouze vnějšími souvisejícími zdroji, tj. ventilátory a VZT výduchy u severovýchodní části obvodového pláště výrobní budovy. Předkládaná hluková studie obsahuje stanovení a posouzení hluku v souvislosti se změnou – rozšířením provozu ve výrobní hale TREVOS Košťálov s.r.o., Košťálov čp.145. Rozšíření provozu spočívá v instalaci páté linky na výrobu střiže Trevon do hlavní výrobní budovy, prvého nadzemního podlaží. Tato pátá linka je i z hlediska jejího akustického výkonu totožná se čtyřmi linkami původními. Z hlediska posuzování hluku se jedná o jeho příspěvek z nového provozu do okolí vůči chráněnému venkovnímu prostoru a venkovnímu prostoru staveb. V předmětném případě se jedná o obytné domy jihozápadně a severozápadně od předmětné výrobní haly TREVOS tj. u čp. 133 ( kú.Košťálov ) a 205 ( kú. Libštát ). Tato místa jsou v předkládané studii posuzována jako chráněný venkovní prostor a venkovní prostor staveb v souladu s platnou legislativou. Ve zmíněných místech bylo také již dříve provedeno měření hluku – původní hlukové zátěže z provozovny TREVOS. Při dodržení výchozích podmínek zadání, tj. umístění nové linky a realizaci protihlukových opatření lze předpokládat, že příspěvek hluku, způsobený rozšířením provozu v areálu TREVOS Košťálov s.r.o. ( stacionární a dopravní zdroje hluku ) nezpůsobí zvýšení současné hlukové zátěže v okolním chráněném venkovním prostoru a venkovním prostoru staveb, a nezpůsobí svým příspěvkem součtově překročení legislativně stanovených hygienických limitů hluku v době denní ani noční. Při uskutečňování záměru bude z hlediska hluku třeba realizovat následující protihluková opatření : -

-

Nákladní dopravu realizovat pouze v době denní (v současnosti i dále je od 6,00 do 16,00 hod.) Dodržet maximální hodnoty hladiny akustického výkonu zdrojů hluku LWA = 75 dB a max. hodnotu akustického tlaku LA1m = 60 dB u jednotlivých zdrojů Repasovat a těsnit okna hlučných provozů Systém větrání hlučných provozů pouze nucený (vzduchotechnika s tlumiči hluku), organizačním nebo technickým opatřením zabránit možnosti otevírání oken ( zejména v době noční )

31

EPOS – AZ, s.r.o.


Vibrace Posuzovaný záměr nebude obsahovat zařízení, které by způsobovalo vibrace o hodnotách a frekvencích, překračujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objektů. RADIOAKTIVNÍ A OSTATNÍ ZÁŘENÍ  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Při přípravě záměru elektromagnetického záření.

nebude

docházet

k produkci

radioaktivního

ani

 PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Provozem záměru nebude docházet k produkci radioaktivního ani elektromagnetického záření. S radioaktivními odpady nebude v areálu nakládáno.

B.III.5.Rizika havárií MOŽNOST VZNIKU HAVÁRIÍ

Havarijní situace ohrožující životní prostředí je možno, vzhledem k charakteru činnosti předpokládat pouze výjimečně. Zcela vyloučeno je skladování a nakládání se zvláště nebezpečnými vybranými chemickými látkami podle zák.č.350/2011 Sb., zák.č. 59/2006 Sb. či přílohy č. 1 k zák.č. 254/2001 Sb.     

Možnost vzniku havárií souvisí s: přerušením dodávek energií poruchami zařízení úniky látek selháním lidského faktoru požárem

Rizika poruch zařízení, úniků látek nebezpečných povrchovým a podzemním vodám i rizika požáru lze minimalizovat běžnými opatřeními a dodržováním obecně závazných předpisů, normativů a manipulačních a havarijních řádů. Speciální preventivní nebo bezpečnostní opatření (varovné systémy ap.) nejsou nutná. Vzhledem k pozici vůči obytné zástavbě obce a počtu obyvatel je riziko ohrožení okolního obyvatelstva nízké a to i v případě mimořádné události. Za běžných okolností lze riziko ohrožení zdraví obyvatel (včetně zaměstnanců) označit za velmi nízké. Možná rizika havárií jsou v počtu pravděpodobnosti obvyklá v objektech obdobného charakteru, nevyžadují proto speciální preventivní opatření, kromě obvyklých (zpracování provozních a manipulačních řádů, havarijních řádů, požární prevence). Následky eventuálních havárií by měly pouze lokální charakter, většinou omezený na vlastní areál a jeho bezprostřední okolí. Riziko ohrožení obyvatelstva je poměrně nízké a lze je uvažovat pouze v případě mimořádné události. Markantní dopady na obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby nebo ohrožení některé ze složek životního prostředí rozsáhlejšího charakteru lze i v případě dále popsaných potencionálních typů havárií vyloučit.

32

EPOS – AZ, s.r.o.


Jejich předpokládané poměrně malé následky jsou likvidovatelné běžnými prostředky, lokálně dostupnými, respektováním požadavků platných předpisů a normativů při výstavbě a provozu. Riziko rozsáhlejšího poškození složek životního prostředí nastává prakticky pouze v případě mimořádné události zejména požáru či havárie dopravního prostředku. Za největší riziko lze v tomto případě označit možnost emisí škodlivin do ovzduší či kontaminaci povrchových vod, případně zdrojů podzemních vod únikem látek škodlivých vodám. V případě havarijních situací menšího rozsahu je míra rizika přijatelná, neboť existuje možnost účinného sanačního zásahu. Přerušení dodávek energií Přerušení dodávky elektrické energie

Stupeň důležitosti dodávky el. energie dle ČSN 34 16 10 : nouzové osvětlení, evakuační spotřebiče - stupeň č.1, připojeno na SÍŤ / UPS / náhradní zdroj ostatní rozvody - stupeň č.3, připojeno na SÍŤ Přerušení dodávky elektrické energie znamená zastavení výrobních linek. Přerušení dodávky ZP

Technologické linky jsou vytápěny parou z parní kotelny. Přerušení dodávky ZP znamená zastavení výroby. Přerušení dodávky vody

Výrobní technologie používá pro lázně úpravy vlákna, delší přerušení dodávky vody znamená zastavení výrobních linek. Poruchy zařízení Pracoviště výroby polypropylenové střiže není zařízením, které v případě poruchy jednotlivých součástí (výrobního zařízení, manipulačních prostředků) může nevratně ohrozit životní prostředí, při poruše jakékoliv části zařízení je vyloučeno nastartování nekontrolovatelných reakcí. Podrobný popis možných havárií a postupů při nich bude součástí aktualizovaného havarijního plánu, zpracovaného dle ustanovení § 2 vyhlášky č. 450/2005 Sb. „o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků“ Opravy manipulačních prostředků jsou zajišťovány prostřednictvím servisní organizace mimo areál, nemohou tudíž být zdrojem znečištění prostředí. Úniky látek Předpokládat lze pouze úniky olejů a hydraulických kapalin (extrudéry), případně úniky ropných látek z dopravních prostředků. Případné úniky je nutno okamžitě eliminovat využitím sorpčních materiálů, případně zajistit sanaci horninového prostředí postižené lokality. Postižená lokalita musí být v co nejkratším časovém horizontu uvedena do původního stavu. Selhání lidského faktoru

33

EPOS – AZ, s.r.o.


Riziko ohrožení kvality životního prostředí vlivem selhání lidského faktoru je vzhledem k charakteru činnosti a zabezpečení areálu minimální. Požár Požární bezpečnost pracovišť je řešena v rámci celkové koncepce požární bezpečnosti areálu podle principů ČSN 73 0804 (Požární bezpečnost staveb - výrobní objekty). V objektu nejsou a nebudou skladovány látky a materiály uvedené v části 1 ČSN 73 0845, pro které tato norma neplatí (např. radioaktivní látky, technické plyny, hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny, tuhá paliva, kyseliny, žíraviny, jedy, karbid vápníku, chemické látky, výbušiny, hořčík, sodík, draslík apod.). Příjezd požárních vozidel do prostoru záměru bude možný odbočením ze stávajících komunikací. Vnitro areálová komunikace dále umožní příjezd požární techniky až ke vstupu do objektu. Stávající místní komunikace vyhovují požadavkům ČSN 73 0804. Vnitřní zásahové cesty se v hale nepožadují (čl. 13.5.1 ČSN 73 0804).

DOPADY NA OKOLÍ

Při vzniku požáru Zahoření znamená vždy vývin nebezpečných zplodin s obsahem toxických látek poškozujících zdraví. Charakter pracoviště a protipožárních opatření vylučuje vysoké riziko šíření zplodin nebezpečných látek na okolní zástavbu. Postup při vzniku požáru bude uveden v havarijním plánu a požárním řádu. Při úniku nebezpečného odpadu K úniku nebezpečného odpadu může dojít na výrobním pracovišti, komunikaci či manipulační ploše areálu. V případě havárie je nutné použít sorpční materiál k zachycení nepolárních uhlovodíků. V případě havárie většího rozsahu ve spolupráci s HZS, případně odbornou firmou. Podrobný popis možných havárií a postupů při nich bude součástí aktualizovaného havarijního plánu, zpracovaného dle ustanovení § 2 vyhlášky č. 450/2005 Sb. „o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků“. Při úniku nebezpečného odpadu z dopravního prostředku Při úniku ropných látek z dopravního prostředku na vozovku bude havárie odstraněna běžnými prostředky pro likvidaci následků havárie tohoto typu. PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

Před uvedením jednotlivých technologických zařízení do provozu bude dle požadavků stávající legislativy zpracován provozní řád a havarijní plán. V těchto dokumentech bude podrobný popis opatření pro případ krizových situací jako je havárie při úniku ropných látek nebo jiného možného ohrožení kvality životního prostředí, zejména kvality povrchových a podzemních vod. Dále bude zpracováno posouzení požárního nebezpečí a požární řád.

34

EPOS – AZ, s.r.o.


Před zahájením provozu budou všichni pracovníci seznámeni s bezpečnostními a protipožárními předpisy a systémem opatření pro případ havárií. Pro případ havarijního zhoršení jakosti vod bude vypracován plán havarijního opatření (havarijní plán) dle ustanovení § 2 vyhlášky č. 450/2005 Sb. „o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků“, který bude předložen ke schválení příslušnému vodohospodářskému orgánu. Pro případ havarijního zhoršení jakosti vod budou připraveny technické prostředky pro likvidaci případných následků úniku závadných látek, a to zejména sanační prostředky se sorpční schopností pohlcovat látky nepolárního charakteru (vapex, perlit apod.). Pro případ zahoření bude k dispozici odpovídající počet ručních hasících přístrojů pro lokalizaci požáru menšího rozsahu. Areál se nenachází v zátopové oblasti, povodňový plán není zpracován.

NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ

V případě úniku látek škodlivých vodám je nutno urychleně všemi dostupnými prostředky na pracovišti zamezit jejich dalšímu úniku, v nejvyšší možné míře je zachytit a shromáždit a zajistit jejich odpovídající odstranění. Provedení následných sanačních opatření bude odpovídat charakteru a rozsahu potenciální havárie.

35

EPOS – AZ, s.r.o.


ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1.VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIROMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Dosavadní využití areálu TREVOS Košťálov s.r.o. se nemění. Nejsou navrhovány nové stavby, záměr bude realizován ve stávajících výrobních halách areálu. Záměrem investora a náplní akce „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ je ve stávající výrobní hale instalovat další, pátou, technologickou linku výroby polypropylenové střiže shodných technických a technologických parametrů. Umístění záměru je v souladu s platným územním plánem obce – viz příloha, vyjádření Městského úřadu Lázně Bělohrad. Areál firmy není v kontaktu se zvláště chráněným územím ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Areál firmy není v kontaktu s lokalitou soustavy NATURA 2000 – evropsky významné lokality jsou v dostatečné vzdálenosti. Konkrétní území není prostorem s historickým, kulturním či archeologickým významem. V předchozím textu je konstatováno, že vzhledem k charakteru záměru budou bezprostřední přímé vlivy jeho provozu působit ve velmi omezené míře a pouze v lokalitě záměru a v nejbližším okolí objektů v areálu. Priority trvale udržitelného využívání území - vyplývají např. z meziodvětvových a odvětvových koncepcí, územně plánovacích dokumentací nebo strategií regionálního rozvoje. Zpracovatelům oznámení ke zjišťovacímu řízení není známo, že by se vlastního území záměru týkala nějaká meziodvětvová a odvětvová koncepce nebo strategie regionálního rozvoje. Priority využívání tohoto území určuje územní plán obce, území areálu je s tímto plánem v souladu. Územní systém ekologické stability Navržená stavba není v kolizi ani v blízkosti žádné součásti územního systému ekologické stability. Územní systém ekologické stability tak, jak jej vymezuje ustanovení § 3 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Tyto systémy jsou tvořeny ekologicky významnými segmenty krajiny, biocentry a dále biokoridory, které umožňují migraci organismů a biocentra navzájem propojují. ÚSES jsou nadále upřesňovány a specifikovány ve stávající síti do územních plánů obcí. Místy a v územích dotčených stavbami je ÚSES rozpracován na úroveň projektu ÚSES (do katastrálních map území). V širším okolí záměru se vyskytují skladebné prvky ÚSES všech úrovní. Biokoridory využívají především vodní toky, nivy a navazující porosty na svazích údolí, tyto prvky reprezentují především zamokřené a mokré hydrické řady. Prvky reprezentující normální hydrické řady využívají drobné lesíky a remízky, zbytky mezí, bylinná lada a doprovodné porosty polních cest.

36

EPOS – AZ, s.r.o.


Z územního plánu a systému ÚSES řešené lokality plyne, že uvažovaný záměr není v kolizi s prvky ÚSES.

V lokalitě záměru se nenachází žádné skupiny či druhy nerostných surovin, nejsou zde žádné dobývací prostory ani ložiska vedená v Bilanci zásob nerostných surovin nebo mimo tuto bilanci. Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Vlastním územím protéká Kundratický potok, levostranný přítok řeky Olešky, nenachází se na něm žádná vodní plocha, pramen či mokřad. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru. Plocha záměru se nenachází v území památkové rezervace. Krajinný ráz Hlavními prvky krajinného rázu jsou konfigurace terénu (reliéf), vegetační a antropogenní textury. Zájmové území se vyznačuje málo členitým reliéfem, je v podstatě rovinaté. Podíl vzrostlé zeleně je malý, v zájmovém území se vyskytují enklávy nekvalitních mladých náletových dřevin. Vzhledem k těmto skutečnostem krajina nepůsobí výrazným dojmem, její estetická hodnota je malá. V pracích Míchala (1997) je uvedena základní typologie krajin použitelná při hodnocení krajinného rázu. Byly definovány tři účelové krajinné typy: Typ A krajina silně pozměněná civilizačními zásahy („plně antropogenizovaná“), dominantní až výlučný výskyt sídelních a industriálních nebo agroindustriálních prvků. Zaujímá cca 30 % území ČR. Typ B krajina s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem („harmonická“), masový výskyt přírodních a agrárních prvků, plošně omezený výskyt sídelních prvků a ojedinělý výskyt industriálních prvků. Zhruba 60 % rozlohy ČR. Typ C krajina s nevýraznými civilizačními zásahy („relativně přírodní“), dominantní výskyt přírodních prvků, minimum sídelních a absence industriálních prvků. Zaujímá cca 10 % rozlohy ČR.

37

EPOS – AZ, s.r.o.


Každá z těchto kategorií je dále dělena na tři podkategorie:  (+) zvýšená hodnota  (0) základní hodnota  (-) snížená hodnota Kombinací potom vzniká celkem 9 typů. Ve smyslu uvedeného členění lze nejbližší zájmové území zařadit rámcově do typu (A 0) . Zvláště chráněná území Ve vlastním zájmovém území záměru se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody ve smyslu § 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zájmové území je dostatečně vzdálené od území CHKO a PP. V dotčeném území záměru se nevyskytuje žádné z definovaných ZCHÚ. Nejblíže lokalizovaným zvláště chráněným územím je CHKO Český ráj, jehož hranice probíhá v nejbližším bodě cca 6 km jihovýchodně od předmětného území. Situace hranice CHKO Český ráj

Území přírodních parků Nevyskytují se a nejsou polohou oznamovaného záměru dotčena. Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Realizací záměru nebudou dotčeny žádné významné krajinné prvky.

38

EPOS – AZ, s.r.o.


V zájmovém území výstavby se nenachází prvky VKP. Na zájmové ploše ani v jejím bezprostředním okolí nerostou žádné vyhlášené památné stromy. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Vlastní záměr se nenachází v území historického, kulturního nebo archeologického významu. Území hustě zalidněné Vlastní lokalita záměru – jedná se o průmyslový areál.

C.2.STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ C.2.1.Ovzduší KLIMATOLOGICKÁ DATA

Podle Atlasu podnebí ČR je předmětná oblast součástí mírně teplé klimatické oblasti - klimatický okrsek B8, jenž je charakterizován jako vlhký a vrchovinný s mírnou zimou a maximálně 50 letními dny. V tabulce jsou uvedeny průměrné měsíční teploty vzduchu (°C) a měsíční úhrny srážek (mm) (Klimatický atlas a tabulky ČR - klimatická a srážkoměrná stanice Libštát nadmořská výška 450 m - poslední statisticky sledované období v letech 1931-1960). Průměrné měsíční teploty a úhrny srážek

Teplota (°C) Srážky (mm)

01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

-3,7 57

-2,5 53

1,3 38

6,3 11,4 14,8 16,4 15,9 12,6 46 59 67 84 77 54

7,3 55

2,5 57

Odborný odhad větrné růžice pro zájmovou lokalitu je uveden v následující tabulce.

Grafická prezentace větrné růžice

39

12 Ø/Σ -1,4 53

6,7 700

EPOS – AZ, s.r.o.


Území ČR je v ročenkách vydávaných ČHMÚ tříděno do pěti tříd kvality ovzduší označených I. – V. I. – čisté, téměř čisté ovzduší II. – mírně znečištěné ovzduší III. – znečištěné ovzduší IV. – ovzduší silně znečištěné, imisní limit jedné látky je překročen V. - ovzduší velmi silně znečištěné, imisní limit více než jedné látky je překročen Dle tohoto členění lze kvalitu ovzduší v lokalitě záměru hodnotit stupněm II. Jelikož není v zájmové oblasti umístěna žádná reprezentativní stanice, pro stanovení imisního pozadí v zájmové oblasti jsou použity hodnoty pětiletých průměrů ročních imisních koncentrací, které jsou publikovány na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Na základě dostupných informací můžeme odhadnout stav imisního pozadí v oblasti řešeného záměru následovně: - oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace: 70 - 90 μg/m3 - oxid dusičitý (NO2) – 19. hodnota maximální koncentrace: 50 - 70 μg/m3 - oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace: 10 - 15 μg/m3 - oxid uhelnatý (CO) – maximální osmihodinová koncentrace: 800 - 1000 μg/m3 - částice PM10 - 36. hodnota nejvyšší denní koncentrace: 35 - 40 μg/m3 - částice PM10 – průměrná roční koncentrace : 18 - 22 μg/m3 - částice PM2,5 – průměrná roční koncentrace : 14 - 16 μg/m3 - benzen (BZN) – průměrná roční koncentrace: 0,8 – 1,2 μg/m3 - benzo(a)pyren (BaP) – průměrná roční koncentrace: 0,5 – 0,7 ng/m3

40

EPOS – AZ, s.r.o.


C.2.2.Voda POVRCHOVÉ VODY

Lokalita se nachází v povodí toku Jizery s číslem 1-05-01-035 hydrologického pořadí. Je odvodňována Kundratickým potokem, který ústí do říčky Olešky. PODZEMNÍ VODY

Realizace záměru nebude mít vliv na podzemní vody. Poloha záměru nezasahuje do žádného PHO. V okolí záměru se nevyskytují pramenné oblasti. V jílovitých pískovcích a lupcích střední červené jaloviny jsou polohy zvodnělých jílovitých pískovců, arkózových pískovců a slepenců, které vytvářejí horizonty především puklinové a méně již průlinové podzemní vody. Jejich infiltrační povodí je však v důsledku častých nepropustných jílovců, které znesnadňují cirkulaci podzemních vod, menší. Pukliny permských hornin jsou v důsledku tahového napětí rozevřenější než v krystaliniku. Je zřejmé, že puklinová porózita výrazně převažuje nad intergranulární, přičemž dominuje propustnost v pásmu přípovrchového rozpojení puklin do hloubek kolem 40m. Hydrogeologický resp. hydrologický význam melafyrových proudů, příkrovů a intruzí je jen lokální. Podzemní vody svrchní části podkrkonošské pánevní výplně náleží z hlediska chemismu převážně typu CCa. Celková mineralizace kolísá mezi 0,2 - 0,6 g . l-1. Litologický faktor se při tvorbě chemismu podzemních vod uplatňuje např. v rudnickém obzoru, kde se díky zvýšenému obsahu sirníků, rozptýlených v bituminozních slínovcích, tvoří síranové vody. Kvartérní pokryvné horizonty svahovin - deluvií jsou tvořeny dominujícími aleuriticko- pelitickými uloženinami, které do značné míry brání infiltraci srážkových vod a mají tudíž nepříznivý vliv pro zvodnění puklinově mírně propustného skalního podkladu i průlinově propustných písčitých poloh na bázi kvartéru. Svahové suti se projevují jakožto propustné. SEIZMICITA Z hlediska seismicity náleží zájmová oblast, budovaná horninami krkonoškého krystalinika a permokarbonskými sedimenty, podle ČSN 73 0036 Seismická zatížení staveb a její přílohy č. 1, podobně jako většina území ČR, k oblastem s intenzitou do 6° M.C.S., v nichž není nutné při návrhu stavebních konstrukcí uvažovat účinek zemětřesení. Hodnocené území není vzhledem ke své geologické stavbě, geomorfologickému utváření a modelaci terénu, charakteru kvartérních pokryvů a také v důsledku jeho průmyslového využívání náchylné ke vzniku výrazných erozních a sesuvných jevů.

PRAMENNÉ OBLASTI

Záměr se nenachází v pramenné oblasti.

41

EPOS – AZ, s.r.o.


C.2.3.Půda Záměr bude umístěn ve stávající výrobní hale, na pozemcích, vyňatých z ZPF, bez BPEJ.

C.2.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje GEOMORFOLOGICKÉ PODMÍNKY

Zájmová oblast z hlediska geomorfologie náleží do Krkonošské oblasti, celku Krkonošské podhůří, podcelku Železnobrodská vrchovina a okrsku Lomnická vrchovina, jež je západní částí podkrkonošské pahorkatiny. Jedná se o plochou kernou vrchovinu tvořenou prachovci, jílovci, pískovci, arkózami a slepenci permské červené jaloviny i produkty permského vulkanismu - melafyry i pyroklastiky. Je charakterizovaná strukturně denudačním reliéfem destruovaných kuest, nesouměrných hřbetů a suků na melafyrových příkrovech, intruzích a ložních žílách, místy se uplatňuje plochý reliéf ukloněných svahů a plošinných zarovnaných povrchů. Na jílovitých horninách probíhají intenzívní recentní procesy (půdní eroze, sesuvy), které jsou však většinou z hlediska relativně krátkého období markantní v údolích erodujících toků. Lokálně v údolích vodotečí se vyskytují aluviální naplaveniny proměnlivých mocností. GEOLOGICKÉ PODMÍNKY

V dotčeném území se nevyskytují žádná poddolovaná území ani sesuvná území. Na zájmové lokalitě jsou v předkvarterním podloží dokumentovány melafyry, které jsou těženy např. na nedalekém ložisku Košťálov. Melafyry jsou součástí struktury, vystupující při lužické poruše a táhnoucí se od Ještědského hřebene přes Kozákovský hřbet, až po oblast Hořického hřbetu. Z hlediska výskytu přírodních zdrojů jsou v širším okolí posuzovaného území těženy a zpracovávány melafyry na drcené kamenivo různých frakcí, vesměs používané ve stavebnictví. Jiné přírodní zdroje se v území nevyskytují. Těžené melafyry patří k neobnovitelným (neregenerovatelným) přírodním zdrojům. RADONOVÁ ZÁTĚŽ

Na akumulaci a výskyt radonu jsou náchylná území s pestrým vývojem kvartérních sedimentů a rovněž materiály říčních teras s vysokým podílem valounů granitoidů. Rovněž tektonické poruchy mají vliv na výskyt radonu. Na základě dostupných dat lze považovat umístění záměru za lokalitu s nižším radonovým rizikem. Vzhledem k technickým požadavkům na únosnost podlahy haly záměru z hlediska zátěže při provozu má podlaha (včetně použitých těsnících fólií) parametry, které minimalizují radonové riziko. PŘÍRODNÍ ZDROJE

Na základě excerpce údajů z databází ČGS - Geofondu ČR bylo zjištěno, že v místě záměru nejsou evidována ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území ani dobývací

42

EPOS – AZ, s.r.o.


prostory. Na předmětném území se nevyskytuje žádné z ložisek vyhrazeného či nevyhrazeného nerostu. Z hlediska surovinových zdrojů se proto tento prostor nevyznačuje ve smyslu - zákona České národní rady č. 439/1992 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství ( horní zákon) ve znění zákona č. 44/1988 Sb., se změnami a doplňky provedenými zákonem ČNR č. 541/1991 Sb. vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 364/1992 Sb. O ochraně chráněných ložiskových územích, žádným stupněm ložiskové ochrany.

C.2.5.Fauna a flora, krajinný ráz Zájmové území náleží do Železnobrodského bioregionu (1.36). Bioregion je typicky hercynský zahrnuje biocenózy 3. dubobukového až 5. jedlo-bukového vegetačního stupně. Bioregion má vyvážené zastoupení lesů, mezofilních pastvin i polí. Flóra bioregionu je poměrně chudá, reprezentovaná především středoevropskou mezofilní lesní flórou, v níž dominují zejména hercynské typy, často suboceanického ladění. V zalesněných roklích kolem řek se objevují submontánní druhy. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Labe a Úpa převážně do lipanového pásma. Z významných druhů se v tomto bioregionu nacházejí: ježek západní, j. východní, netopýr pobřežní, n. severní, lejsek malý, moudiváček lužní, mlok skvrnitý, vřetenatka mnohozubá, závornatka malá, v čistých tocích i rak kamenáč. Vzhledem k tomu, že lokalita je průmyslově využívána a je neustále rušena provozem výrobního areálu, není zde možno očekávat výskyt vzácných nebo chráněných druhů rostlin a živočichů. Na lokalitě lze očekávat běžné druhy fauny, vázané na okolní zemědělsky obdělávané pozemky, jako např. hraboš polní, zajíc polní, krtek obecný atd. Z ptáků se na lokalitě může objevovat např. bažant obecný, kos černý, vrabec polní, havran polní, strnad obecný, sýkora koňadra atd. Zastoupení chráněných nebo ohrožených druhů rostlin dle přílohy č. II, Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. nebylo v území zjištěno ani doloženo. KRAJINNÝ RÁZ

Ve vlastním zájmovém území se nenachází žádné hodnotné přírodní, kulturní a historické dominanty. Naopak je již narušen existujícími stavbami. Zájmové území má sníženou hodnotou krajinného rázu. Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje

43

EPOS – AZ, s.r.o.


získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Dle podkladů je KES oblasti záměru 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků.

C.2.6.Ekosystémy ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Záměr bude realizován uvnitř výrobní haly stávajícího průmyslového areálu. Podle územního systému ekologické stability touto oblastí neprochází žádný, tedy ani lokální biokoridor. Nelze tedy uvažovat v klasickém slova smyslu o ekosystému v dané lokalitě. Realizace záměru nebude mít vliv na žádný z prvků ÚSES. Plocha záměru neleží v žádném zvláště chráněném území, v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Není součástí přírodního parku. V posuzovaném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Realizací záměru není dotčen žádný významný krajinný prvek. Lze říci, že realizace posuzovaného záměru v dané lokalitě není v kolizi s žádným prvkem ÚSES, je pro toto území akceptovatelná a nepředstavuje riziko případného zhoršení stávajícího životního prostředí v dané lokalitě. V širším okolí záměru se vyskytují skladebné prvky ÚSES všech úrovní. Biokoridory využívají především vodní toky, nivy a navazující porosty na svazích údolí, tyto prvky

44

EPOS – AZ, s.r.o.


reprezentují především zamokřené a mokré hydrické řady. Prvky reprezentující normální hydrické řady využívají drobné lesíky a remízky, zbytky mezí, bylinná lada a doprovodné porosty polních cest. Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Vlastním územím neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, pramen či mokřad. Dotčené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru. Plocha záměru se nenachází v území městské památkové rezervace. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Posuzovaný záměr není v přímém kontaktu s chráněným územím. V přímém dosahu záměru a jeho možných přímých vlivů se nenachází žádné zvláště chráněné území (národní park, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, chráněná krajinná oblast, přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní park, přechodně chráněná plocha) ve smyslu zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny v platném znění, ani území, chráněná ve smyslu vodohospodářském (chráněná oblast přirozené akumulace vod) podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Areál nezasahuje ani do chráněného území ve smyslu zákona č. 44/1998 Sb., o ochraně nerostného bohatství v platném znění. (chráněné ložiskové území). Lokalita není vedena dle legislativy Evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody (směrnice 79/409/EHS, směrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/ES) v Evropsky významných lokalitách (Natura 2000). Zájmové území záměru není v kontaktu s žádnou zařazenou (evidovanou) evropsky významnou lokalitou národního seznamu soustavy NATURA 2000, ve smyslu vymezení dle §§ 45a až 45d zák. č. 218/2004 Sb., jak je patrné z přílohy předkládaného oznámení.

C.2.7.Územně plánovací dokumentace Realizovaný záměr je v souladu s územním plánem – viz samostatná příloha. Připravovaný záměr je v souladu se schváleným funkčním využitím území.

C.3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽP Z HLEDISKA ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Jak je uvedeno výše, v bližším zájmovém území záměru se nevyskytují chráněné přírodní prvky. Vlastní území záměru jako takové nemá v současné době charakter přírodního prostředí, jedná se o stávající výrobní plochy. Jak vyplývá z provedených vyhodnocení vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí, nevnese záměr do území další významnou ekologickou zátěž, která by zhoršila stávající stav.

45

EPOS – AZ, s.r.o.


ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽP D. I. 1. Vlivy na veřejné zdraví, včetně sociálně ekonomických vlivů ZDRAVOTNÍ RIZIKA

Provozem vlastního záměru nedojde k významnému nárůstu stávající zátěže území emisemi škodlivin do ovzduší, porovnáním se stávajícím provozem se shodnou technologií lze odhadnout celkové emise VOC po realizaci záměru v úrovni do 700 g/hod, hmotnostní koncentraci pak v úrovni do 20 mg/m3. Záměr svým provozem neohrožuje čistotu půdy a vody, vyvolaná a navazující doprava je minimální a také nebude představovat zhoršení kvality ŽP dané lokality. Z hlediska zdravotních rizik je pozornost věnována možnému vlivu emisí a hluku.

Identifikace nebezpečnosti emisí Těkavé organické látky Těkavé organické láky (VOCs) jsou významnou skupinou polutantů ovzduší, které byly nalezeny v nižších vrstvách atmosféry všech velkých měst a průmyslových center. Kategorie VOCs zahrnuje mnoho set různých sloučenin označovaných mnohdy podle zástupců také jako uhlovodíky (HCs), reaktivní organické plyny (ROGs), nemechanické uhlovodíky z přírodních zdrojů (NMHOC) a nemetanické těkavé organické sloučeniny (NMVOCs). Definice VOCs: - UN ECE: všechny organické sloučeniny antropogenního původu jiné než methan, které jsou schopny vytvářet fotochemické oxidanty reakcí s NOx v přítomnosti slunečního záření - US EPA: látky, jejichž tenze nasycených par při 20oC je rovna nebo větší než 0,13 kPa - VOCs-UK: organické sloučeniny, které jsou v atmosféře ve formě plynu, ale za podmínek nižší teploty a nižšího tlaku než je normální stav jsou kapalné nebo pevné – tedy takové organické látky, jejichž tenze nasycených par při 20 oC je menší než 760 torr(101,3 kPa) a větší než 1 torr (0,13 kPa) Základní chemické a fyzikální vlastnosti VOCs Základním společným rysem jsou snadné atmosférické reakce s NOx . Hodnocení reaktivity se provádí na základě reakce s radikálem OH. Základem stupnice je reaktivita nejméně reaktivního uhlovodíku methanu braná jako 1. Méně reaktivní sloučeniny zůstávají v atmosféře delší dobu a pronikají do větších vzdáleností od zdrojů. Tabulka: Relativní reaktivita uhlovodíků s *CO a *OH radikálem Třída reaktivity

Rozsah reaktivity

Přibližný poločas života v Sloučeniny dle rostoucí reaktivity atmosféře

46

EPOS – AZ, s.r.o.


I II III

< 10 > 10dnů 10 - 100 24 h – 10 dní 100 - 1 2,4 – 24 h 000

IV

1000 10000

V

> 10 000

methan CO, ethan Benzen, propan, n-butan, izopentan, methylethylketon, 2-methylpentan, toluen, n-propylbenzen, izopropylbenzen, ethen, n-hexan, 3methylpentan, ethylbenzen p-xylen, p-ethyltoluen, o-ethyltoluen, o-xylen, methylizobuthylketon, methyltoluen, m-xylen, 1,2,3trimethylbenzen, cis-2-buten, βpinen, izopren 2-methyl-2-buten, 2,4-dimethylbuten, d-limonen

– 15 min – 2,4 h

< 15 min

Doby života vybraných VOCs závisí na typech reakcí a přítomných radikálech v ovzduší. Tabulka: Vypočtené doby života vybraných VOCs v důsledku uvedených reakcí VOCs n-butan 2-methylbutan n-oktan ethan propen izopren limonem benzen toluen m-xylen formaldehyd acetaldehyd aceton 2-butanon methanol ethanol methyl-t-butyl ether ethyl-t-butyl ether methylglyoxal

Doba života v důsledku reakce s: *OH *NO3 5,7 dne 2,8 roku 3,7 dne 290 dní 1,7 dne 250 dní 1,7 dne 250 dní 6,6 hod 4,9 dne 1,7 hod 0,8 hod 1 hod 3 min 12 dní > 4 roky 2,4 dne 1,9 roku 7,4 hod 200 dní 1,5 dne 80 dní 11 hod 17 dní 66 dní 13 dní 15 dní > 77 dní 4,4 dne > 50 dní 4,9 dne -

O3 > 4 500 let > 4 500 let > 4 500 let 10 dní 1,6 dne 1,3 dne 2 hod > 4,5 roku > 4,5 roku > 4,5 roku > 4,5 roku > 4,5 roku > 4,5 roku > 4,5 roku -

1,6 dne

-

-

10 hod

-

> 4,5 roku

hν

4 hod 6 dní 60 dní

2 hod

Doba života většina VOCs pokud jde o reakci s *OH radikály a s O3 je v rozmezí cca 1 hod až 10 let. Díky tomu vykazují VOCs různou reaktivitu, pokud jde o tvorbu ozonu. Z tohoto důvodu byla zavedena jejich klasifikace podle fotochemického potenciálu tvorby ozonu (POCP). Hodnota POCP pro ethen byla konvencí stanovena = 100.

47

EPOS – AZ, s.r.o.


Tabulka: Klasifikace VOCs podle POCP (dle významu tvorby ozonu) Význam Velký Střední Menší Malý

Sloučeniny ethen, propen, xyleny, isopren alkany > C6 ,ostatní alkeny, aldehydy s výjimkou formaldehydu a benzaldehydu alkany C3 – C6, formaldehyd ethanol, většina ketonů a esterů methan, ethan, acetylen, benzen, benzaldehyd, aceton, methanol

POCP > 100 50 - 99 25 - 49 < 25

Po vstupu do organismu VOC díky své lipofilitě pronikají snadno do nervového systému, důsledkem mohou být různě intenzivní narkotické účinky, deprese nebo naopak excitace centrálního nervového systému. Narkotický účinek stoupá s molekulovou váhou, ale současně klesá těkavost. U nižších členů alifatických řad je narkotický účinek nepatrný a tyto látky lze považovat za toxikologicky inertní. Dalším všeobecným účinkem uhlovodíků je účinek dráždivý (oči, dýchací cesty až plíce, kůže). Také tento účinek stoupá ve všech řadách se stoupající molekulovou vahou. Maximum těchto účinků se projevuje u středních členů řad (C6 – C10), vyšší členy se stávají opětně až biologicky inertními. Při chronickém působení se udávají u některých uhlovodíků (např. u toluenu a xylenů) bolesti hlavy, únava, podrážděnost, nechutenství, zažívací obtíže a nausea. Za všeobecný účinek uhlovodíků lze považovat i poškození některých orgánů, zejména jater, ledvin, myokardu a cév. Tento účinek se vyskytuje ve všech řadách, u nižších i vyšších členů. Všechny uvedené účinky se projevují až při relativně vysokých koncentracích, se kterými se v životním prostředí nesetkáváme. Zdravotně významná imisní hodnota (roční či krátkodobá) pro sumu VOC není stanovena, resp. doporučována. Dřívější práce – modelování vlivů zpracování plastů na imisní situace dotčených lokalit (extruze, vstřikolisové tvarování) při obdobných hmotnostních tocích a koncentracích emisí vyčíslily nejvyšší hodnoty příspěvku těchto záměrů v okolí lokality řádově na 0,0X μg/m3 (roční průměr).

Vzhledem k nejasnostem o složení emisí a absenci doporučené hodnoty pro sumu VOC je možné pouze orientační řádové porovnání s hodnotami pro organické látky dle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) – viz Referenční koncentrace vydané SZÚ Praha v r. 2003 podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění. Doporučené hodnoty se v tomto podkladovém dokumentu pohybují řádově ve stovkách μg/m3 v týdenním nebo ročním průměru. Vypočtená modelová zátěž obyvatel při expozici organickým látkám nepředstavuje významné riziko - příspěvky zjištěné v citovaných rozptylových studiích jsou minimální, cca o 4 řády nižší než orientační doporučené zdravotně významné hodnoty, takže nebudou mít vliv na obyvatele. Údaje o imisním pozadí VOC v lokalitě nejsou známy. Ovzduší - Vliv imisí škodlivin na obyvatelstvo: Vyhodnocení příspěvků těkavých organických látek VOC k imisní zátěži zájmového území

48

EPOS – AZ, s.r.o.


Pro těkavé organické látky VOC není stávající platnou legislativou stanoven imisní limit. Vliv posuzovaného záměru na zdravotní stav obyvatelstva z hlediska imisního zatížení Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné Vliv posuzovaného záměru neznamená zhoršení kvality venkovního ovzduší v posuzovaném území. Z hlediska ochrany ovzduší (z hlediska imisní zátěže) lze vyhodnotit tento záměr jako nevýznamný. Zvýšení kapacity zpracování plastů z 16.000 t/rok na 20.000 t/rok představuje při dopravě suroviny a výrobků pomocí TNA max. 3 TNA/den, nárůst dopravní zátěže je zanedbatelný. Lze konstatovat, že realizace záměru nemá žádný vliv na stávající dopravní situaci, nedojde ke zvýšení emisí z liniových zdrojů znečišťování. Vliv hluku na zdravotní stav obyvatelstva: Obecné vlivy hluku na zdravotní stav obyvatelstva Jako hluk označujeme nežádoucí, obtěžující až škodlivé zvuky. Fyzikálně vzniká hluk chvěním sloupce plynu (vzduchu), kapaliny nebo chvěním různých částí pevných těles. Vyzářením do vzdušného prostředí se toto chvění mění ve zvukové vlny, což jsou v podstatě tlakové změny šířící se do prostředí. U lidmi slyšitelných zvuků mají tyto vlny frekvenci v rozsahu přibližně od 16 do 16 000 kmitů. Frekvenční rozsah slyšení je u lidí různý, zmenšuje se zpravidla s věkem, především v oblasti vysokých tónů. Tlakové změny o vyšší nebo nižší frekvenční charakteristice, než je slyšení lidského ucha označujeme jako infrazvuk či ultrazvuk. Základnímu veličinami určujícími zvuk jsou jeho intenzita a frekvence. Intenzita zvuku je energie zvukové vlny, která projde jednotkou plochy kolmou na směr šíření zvuku. Při technických měřeních se zjišťuje hladina akustického tlaku, což je logaritmický vztah mezi okamžitou hodnotou akustického tlaku a hodnotou referenční, která je mezinárodně standardizována jako tlak 2.10-5Nm-2. Jednotkou hladiny akustického tlaku je jeden decibel označovaný dB. Pro hygienické účely je měřena hladina zvuku (hluku) v dB(A) tj. decibelech při použití kmitočtových elektroakustických filtrů mezinárodně normalizovaného průběhu, které se pro a charakteristiku vyznačují zkreslením napodobujícím vlastnosti lidského sluchu. Zkreslení se týká především potlačení významu nízkých frekvencí ve spektru zvuku. Druhou základní charakteristikou zvuku je jeho frekvence vyjadřovaná v herzech – Hz, tj. počtu tlakových změn za sekundu. Frekvenční složení zvuku se měří v kmitočtových pásmech vymezených akustickými filtry buďto na celé oktávy nebo na 1/3 či 1/2 oktávy. Ze souboru měření v pásmu je získáno spektrum zvuku. Spojité spektrum má plynule zastoupen široký rozsah kmitočtů (hluk ventilátoru), čárové pouze úzký (zvuk píšťaly). Podle časového průběhu rozeznáváme zvuk ustálený (nekolísá v čase), či proměnný (pravidelně nebo nepravidelně přerušovaný). Zvláštním druhem zvuku je impulzní hluk. Proměnný hluk vyjadřujeme pomocí tzv. ekvivalentních hladin hluku - Leq, které představují energetický průměr z okamžitých hladin za dobu měření.

49

EPOS – AZ, s.r.o.


Zvuky jsou přirozenou a neoddělitelnou součástí prostředí člověka, jsou základem komunikace a příjmu informací. Příliš silné a časté zvuky či zvuky působící v nevhodné situaci mohou působit nepříznivě. Obecně se tyto zvuky, které jsou nechtěné, obtěžující či škodlivé, označují jako hluk, a to bez ohledu na jejich intenzitu. Z tohoto pohledu je hluk chápán jako bezprahově působící činitel. Hluková zátěž prostředí je proto chápána jako významný rizikový faktor, kterému je vystaveno významné procento populace. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně chápány ve svých důsledcích jako morfologické nebo funkční změny orgánů, které vedou ke zhoršení jeho funkcí a promítají se v celkové nižší akceschopnosti imunitního systému exponovaného člověka. Při zjednodušeném pohledu můžeme dlouhodobé působení hluku rozdělit na účinky specifické, projevující se poruchami činnosti sluchového analyzátoru (85 – 90 dB) a nespecifické, kdy dochází obecně k ovlivnění fyziologických funkcí organizmu. Nespecifické systémové účinky hluku se projevují prakticky v celém rozsahu jejich intenzit. Jejich součástí je stresová reakce, zahrnují ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace biologických funkcí. V komplexní podobě se potom manifestují jako poruchy emocionální rovnováhy, sociálních interakcí i ovlivnění frekvence výskytu civilizačních chorob. Dostatečně prokázaným je v současné době nepříznivé působení hluku na kardiovaskulární a imunitní systém a na průběh spánku. Omezené důkazy existují u vlivu hluku na hormonální systém, základní biochemické funkce, případně na vývoj plodu a další biochemické funkce lidského organismu. Nepříznivé působení hluku se dále promítá i v oblasti socioekonomické vzhledem ke komplikaci komunikace, pocitů nespokojenosti a rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí. Poškození sluchového aparátu je signifikantně prokázáno u pracovní expozice hluku, je nalezena závislost mezi poškozením, výší ekvivalentní hladiny hluku a trvání expozice. Podobná závislost existuje i pro hluk v mimopracovním prostředí. Fyziologickou podstatou uvedených problémů jsou funkční a morfologické změny nervových buněk sluchového orgánu. Epidemiologické studie ukazují, že u více než 95% exponované populace nedochází k trvalému poškození sluchového aparátu při celoživotní expozici hluku v životním prostředí do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku LAeq, 24 h = 70 dB(A). Zjištěná fakta však nevylučují možnost malých sluchových poškození u citlivých populačních skupin (děti, dalšími faktory prostředí exponované osoby). Řadou nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů mezi lidmi má i zhoršení komunikace řečí, nejcitlivější skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a malé děti v období osvojování řeči. Pro komplexní vnímání složitějších informací či zpráv by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané řeči měl činit minimálně 15 dB, a to minimálně v 85% komunikační doby. Při průměrné hlasitosti 50 dB by nemělo hlukové pozadí v místnosti převyšovat 35 dB (A). Pro senzitivní skupiny populace by pozadí mělo být ještě nižší.

Procento srozumitelnos ti

Obrázek: Srozumitelnost řeči jako funkce pozadí hluku v místnosti 100 80 60 40 20 0 45

53

Úroveň hluku (dB) 50

64

75

EPOS – AZ, s.r.o.


Nepříznivý účinek hluku na kvalitu spánku se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. V rušení spánku se promítají jak fyziologické tak psychologické aspekty působení hluku. Senzitivní skupinou populace zde jsou starší lidé, lidé s funkčními a mentálními poruchami, směnující zaměstnanci a obecně osoby s potížemi se spaním. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk. Objektivní příznaky narušení spánku se v interiérech při ustáleném hluku objevují od hodnoty LAeq=30 dB (A). Subjektivní kvalita spánku nebyla při experimentech zhoršena při venkovním hluku pod ekvivalentní hladinu 40 dB(A). U zdravých osob v normální psychické kondici nebyla během dne ovlivněna nálada a výkonnost při hodnotách venkovního hluku do 60 dB(A). Podle doporučení WHO by noční ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domů přesáhnout 45 dB(A) za předpokladu poklesu hladiny hluku o 15 dB při přenosu venkovního hluku do místnosti částečně otevřeným oknem. Maximální hodnoty hlukových událostí by uvnitř místností neměly přesáhnout LAmax= 45 db(A) resp. 60 dB(A), počet mimořádných hlukových událostí by během noci neměl přesáhnout počet 10 – 15. Podle zkušeností nedochází k adaptaci narušení spánku v hlučných lokalitách ani po několika letech. Řada epidemiologických studií prokázala účinek hluku na kardiovaskulární systém a psychofyziologické pochody v lidském organizmu. Tento se může projevit zvýšením krevního tlaku, tepu, vasokonstrikcí, v trvalé formě pak jako hypertenze a ischemická choroba srdeční. Na hypertenzi se pravděpodobně podílí i nedostatek hořčíku, který je vlivem hluku uvolňován z buněk, vylučován z organizmu a není dostatečně saturován příjmem z potravy. Epidemiologické studie ukazují, že kardiovaskulární účinky hluku jsou spojeny s dlouhodobou expozicí na ekvivalentní hladině LAeq,24h v rozmezí 65 – 70 dB(A) a více. Další účinky hlukové expozice (změna hladiny stresových hormonů, změny imunitního systému, změny motility gastrointestinálního traktu) nejsou doloženy dostatečně průkazným způsobem. Tabulka: Relativní riziko zvýšení výskytu infarktu myokardu mužů 30 – 70 let v závislosti na zátěži dopravním hlukem Hluková (dB) 61 - 65 66 - 70 71 - 75 > 75

zátěž RR median (ninimum, maximum) 1,1 (- ; 1,3) 1,1 (- ; 1,3) 1,1 (- ; 1,4) 1,7 (1,4 ; 2,1)

Jednoznačně nevyznívají ani výsledky studií zaměřených na vztah hlukové expozice a projevů poruch duševního zdraví. Nepředpokládá se, že hluk by mohl být přímou příčinou duševních nemocí, ale patrně se podílí na zhoršení jejich symptomů, případně urychluje rozvoj latentních duševních poruch. Nepříznivý vliv hluku na ovlivnění výkonnosti byl prozatím studován pouze v laboratorních podmínkách u dobrovolníků. Zvýšenou hlučností je negativně ovlivněna především činnost spojená s nároky na paměť, vyžadující trvalou soustředěnost a pozornost a analytická činnost. Nejobecnější reakce populace na hluk se odehrává na úrovni tzv. obtěžování hlukem. zde se promítá emoční složka vnímání, složka rušení hlukem při činnostech širokého záběru. Obtěžování vyvolává celou řadu negativních emočních stavů včetně pocitů rozmrzelosti, špatných nálad, deprese, pocitů beznaděje nebo vyčerpání. Stupeň senzitivity či tolerance vůči

51

EPOS – AZ, s.r.o.


hluku je u člověka individuálně rozdílný, jedná se o významně osobnostně fixovanou vlastnost. Předpokládá se, že v normální populaci existuje 10 – 20% vysoce senzitivních, stejně jako velmi tolerantních osob, u zbytku populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže. Kromě fyzikální podstaty hluku a senzitivity exponovaných osob se zde významně uplatňuje řada neakustických faktorů sociální, psychologické a ekonomické povahy. Proto můžeme u řady studií nalézt u stejných hladin hluku různého původu rozdílný efekt u exponované populace a naopak rozdílné výsledky při stejných zdrojích i hladinách hluku na různých lokalitách v různých zemích. Na míře obtěžování hlukem se mj. podílí komfort bydlení, vztah ke zdroji hluku - tzn. do jaké míry jej člověk může ovlivnit, či zda pro něj má nějaký ekonomický význam. Méně významně působí hluk, pokud je předem známo, že bude působit pouze omezenou dobu, příznivě působí i možnost úniku z dosahu hluku. Rovněž existuje souvislost mezi nepříznivým prožíváním hluku a délkou pobytu v hlučném prostředí. Rozmrzelost se jako projev expozice hluku může projevit i po určité době latence, významně může být ovlivněna zdravotním stavem exponovaného. Obtěžování hlukem vede i k projevům nepřímo negativně ovlivňujícím životní styl člověka – zavírání oken, nedostatečné větrání, nevyužívání balkonů, stěhování, nesnášenlivost. Vysoké hladiny hluku vedou k nepříznivým projevům v sociálním chování, příčinou je většinou zhoršená řečová komunikace a snížená ochota ke slovní pomoci. U všech typů dopravního hluku se procento osob se silnými negativními emocemi začíná zvyšovat při působení hluku od ekvivalentní hladiny Ldn = 42 dB(A). Procento mírně nespokojených roste od Ldn = 37 dB(A). Podle doporučení WHO je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB(A) nebo mírně obtěžováno ekvivalentní hladinou hluku pod 50 dB(A). Při projektech nového rozvoje území proto většina evropských zemí užívá limitující ekvivalentní hladinu hluku 40 dB(A). Během večera by ekvivalentní hladina hluku měla být o 5 – 10 dB nižší než ve dne. Celá řada epidemiologických studií zjistila u souborů obyvatel neprofesionálně exponovaných hluku zvýšení celkové nemocnosti. Nejpravděpodobnější vysvětlení skutečnosti se nabízí jako důsledek působení chronického stresu. Nejčastěji se jedná o některá onemocnění zažívacího traktu, poruchy krevního tlaku, ateriosklerózu, nižší odolnost vůči infekci, spastické stavy a prediabetické stavy. K rozdílům v nemocnosti dochází až po delší době strávené v hlučném prostředí, u nervových onemocnění po 8 – 10 letech, u cévních onemocnění po 11 – 15 letech. Tabulka: Prokázané nepříznivé účinky hlukové zátěže – den (LAeq 6 – 22 hod.) Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže – denní doba (LAeq, 6-22 h ) Nepříznivý účinek [dB] 50-55 55-60 60-65 65-70  50 Sluchové postižení ¤ Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování ¤ přímá expozice hluku v interiéru Tabulka: Prokázané nepříznivé účinky hlukové zátěže – noc (LAeq 22 –6 hod) 52

70+

EPOS – AZ, s.r.o.


Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – noční doba (LAeq, 22-6 h) Nepříznivý účinek [dB] 35-40 40-45 45-50 50-55 55-60 Zhoršená nálada a výkonnost následující den Subjektivně vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Obtěžování hlukem

60+

Další tabulka v možném rozsahu kvantifikuje míru zdravotního rizika hlukové zátěže vyjádřené předpokládaným celkovým výskytem vybraných civilizačních chorob v populaci v podobě procenta postižených osob. Tabulka: Účinky dlouhodobé expozice venkovnímu hluku Účinky dlouhodobé expozice venkovnímu hluku – noc (LAeq22-6 h) Nepříznivý účinek dB(A) 35-40 40-45 45-50 50-55 Procento osob s infarktem do 3,7 3,7-4,3 4,1-4,5 4,5-4,9 myokardu Procento osob obtěžovaných do 27 27-33 33-41 41-49 hlukem Procento osob s narušeným do 11 11-12,5 12,5-13,8 13,8-15 spánkem Procento osob užívajících do 3,5 3,5-4 4-4,5 4,5-5 denně sedativa

55-60 4,9-5,4

60-65 5,4-6

49-60

60-70

15-16,5

16,518,5 5,7-6,5

5-5,7

Na základě vztahu mezi noční hlukovou expozicí a celkovou sumou výskytu civilizačních chorob (hypertenze, infarkt myokardu, vředová choroba dvanácterníku a žaludku, diabetes mellitus, nádorová onemocnění, katary horních cest dýchacích, cholelithiasa a urolithiasa) byla v rámci „Monitoringu“ zpracována metoda odhadu zdravotního rizika způsobeného venkovním hlukem. Míra pravděpodobnosti zdravotního postižení pro jednotlivá dvoudecibelová pásma je uvedena v následující tabulce. Tabulka: Odhad relativního rizika poškození zdraví hlukem Odhad relativního rizika poškození zdraví hlukem (LAeq22-6 h) dB LAeq Pravděpodobn Pravděpodobn ost rizika dB LAeq ost rizika dB LAeq postižení postižení hlukem (%) hlukem (%) < 40 50-52 4,0 62-64 40-42 0,4 52-54 4,7 64-66 42-44 1,1 54-56 5,4 66-68 44-46 1,8 56-58 6,2 68-70 46-48 2,5 58-60 6,9 70-72 48-50 3,3 60-62 7,6

53

Pravděpodobn ost rizika postižení hlukem (%) 8,3 9,1 9,8 10,5 11,2

EPOS – AZ, s.r.o.


Nejvyšší přípustné hodnoty hluku Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve chráněném venkovním prostoru jsou určeny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu. Tabulka: Korekce podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 11. pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Způsob využití území

Korekce [dB] 1) 2) lůžkových - 5 0

Chráněný venkovní prostor staveb zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových 0 zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a 0 chráněný ostatní venkovní prostor Poznámka: korekce uvedené v tabulce se nesčítají

3) +5

4) + 15

0

+5

+ 15

+5

+ 10

+ 20

1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnici III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB.

54

EPOS – AZ, s.r.o.


Stavbami pro bydlení jsou stavby, které slouží byť i jen z části pro bydlení. Chráněným venkovním prostorem stavby se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m od objektu pro bydlení, chráněným venkovním prostorem je podle zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění je prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, zájmové a jiné činnosti. Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a, v chráněném venkovním prostru jsou uvedeny v nařízení vlády a to jako nejvyšší přípustné hodnoty hluku. Hodnoty se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h) a v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, a drahách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Pro hluky z jiných než dopravních zdrojů zůstává denní ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru na úrovni 50 dB (A) pro denní dobu a 40 dB(A) pro noční dobu. V případě prokázání tónové složky pak 45 dB (A) pro denní dobu a 35 dB(a) pro noční dobu. Hodnocení expozice hluku a posouzení vlivu hluku spojeného s provozem záměru na veřejné zdraví Hluková studie vychází při stanovení provozního hluku z měření v současném provozu. Pro výpočet byly vzaty předpokládané nejvyšší provozní hladiny akustického tlaku pro směnu LAeq8h. Záměr nepředpokládá navýšení obslužné dopravy na úroveň, která by se definovatelným způsobem promítla do výpočtu hlukové zátěže. Hodnocení vlivu hlukové expozice na veřejné zdraví Vzhledem k výsledkům výpočtů uvedených v hlukové studii a navrhovaným protihlukovým opatřením je na hranici nejbližší obytné zástavby nárůst hlukové zátěže spojené s provozem záměru málo významný, tudíž kvantifikace tohoto vlivu na veřejné zdraví je nereálná (exaktnější výstupy lze očekávat při expozicích nad 40 - 45 dB). Expozice hluku se bude odehrávat především na úrovni obtěžování. U obtěžování hlukem se jedná o nejobecnější reakci exponovaných osob na hlukovou zátěž. Vede k negativním emočním stavům (rozmrzelost, nespokojenost, deprese …). Tolerance vůči rušivým účinkům hluku je výrazně individuálním faktorem. Běžná populace obsahuje cca 20% vysoce vnímavých a zhruba stejné procento vysoce tolerantních osob. Kromě výše uvedeného se zde uplatňuje řada faktorů nemajících vztah k akustickému vnímání (podstata sociální, ekonomická či psychologická). Výsledkem je stav, kdy osoby exponované stejnými hladinami akustického tlaku vykazují různý stupeň obtěžování hlukem. Analýza nejistot . Nejistoty odhadu zdravotního rizika expozice hluku vycházejí obecně z charakteru posouzení hlukové situace. Modelování je pro odhad dlouhodobé expozice většinou vhodné, podmínkou je však, aby vycházelo ze správných podkladů, např. pokud jde o intenzitu a skladbu dopravního proudu na komunikacích. Většinou však dostatečně nepostihuje stávající hlukové pozadí z jiných zdrojů, které nejsou posuzovány. Proto bývá vhodné ověření měřením ve vybraných referenčních bodech. Užitou úměru mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem nelze považovat za absolutně platnou za všech podmínek, především vzhledem k socioekonomické podmíněnosti vnímavosti hluku a rozdílům v této vnímavosti a citlivosti u exponované populace, u konkrétního řešeného záměru je tento faktor velmi významný.

55

EPOS – AZ, s.r.o.


Fyzikální parametry hluku, které máme k dispozici, nejsou schopny jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpečnost hlukové události, vyplývají ze skutečnosti, že účinek hluku je variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně a historicky. Z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností představují tyto atypické reakce 5–30 % celého souboru. Popisované a použité vztahy mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem proto nelze považovat za absolutně platné za všech podmínek. Vždy je nutné počítat s výrazným vlivem konkrétních místních podmínek a rozdílným stupněm vnímavosti a citlivosti exponované populace. Hluková expozice byla posouzena pouze jako příspěvek hluku z provozu záměru, který bude pravděpodobně významnou měrou překryt stávajícím hlukovým pozadím. Vliv posuzované záměru na zdravotní stav obyvatelstva z hlediska hluku  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Hlavním zdrojem hluku bude autodoprava a montážní činnost. Dle NV č. 272/2011 Sb. smí hluk v okolí staveniště dosahovat max. 65 dB(A) v denní době od 07 do 21 hod. Pro montáž technologie nebudou používána zařízení se zvýšenou hlučností, práce budou probíhat výlučně ve stávajících objektech výrobních hal, v denní době.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu až mírně negativní Riziko ireverzibility: žádné Předkládaná hluková studie obsahuje stanovení a posouzení hluku v souvislosti se změnou – rozšířením provozu ve výrobní hale TREVOS Košťálov s.r.o., Košťálov čp.145. Rozšíření provozu spočívá v instalaci páté linky na výrobu střiže Trevon do hlavní výrobní budovy, prvého nadzemního podlaží. Tato pátá linka je i z hlediska jejího akustického výkonu totožná se čtyřmi linkami původními. Z hlediska posuzování hluku se jedná o jeho příspěvek z nového provozu do okolí vůči chráněnému venkovnímu prostoru a venkovnímu prostoru staveb. V předmětném případě se jedná o obytné domy jihozápadně a severozápadně od předmětné výrobní haly TREVOS tj. u čp. 133 ( kú.Košťálov ) a 205 ( kú. Libštát ). Tato místa jsou v předkládané studii posuzována jako chráněný venkovní prostor a venkovní prostor staveb v souladu s platnou legislativou. Ve zmíněných místech bylo také již dříve provedeno měření hluku – původní hlukové zátěže z provozovny TREVOS. Při dodržení výchozích podmínek zadání, tj. umístění nové linky a realizaci protihlukových opatření lze předpokládat, že příspěvek hluku, způsobený rozšířením provozu v areálu TREVOS Košťálov s.r.o. ( stacionární a dopravní zdroje hluku ) nezpůsobí zvýšení současné hlukové zátěže v okolním chráněném venkovním prostoru a venkovním prostoru

56

EPOS – AZ, s.r.o.


staveb, a nezpůsobí svým příspěvkem součtově překročení legislativně stanovených hygienických limitů hluku v době denní ani noční. Při uskutečňování záměru bude z hlediska hluku třeba realizovat následující protihluková opatření : Nákladní dopravu realizovat pouze v době denní (v současnosti i dále je od 6,00 do 16,00 hod.) Dodržet maximální hodnoty hladiny akustického výkonu zdrojů hluku LWA = 75 dB a max. hodnotu akustického tlaku LA1m = 60 dB u jednotlivých zdrojů Repasovat a těsnit okna hlučných provozů Systém větrání hlučných provozů pouze nucený (vzduchotechnika s tlumiči hluku), organizačním nebo technickým opatřením zabránit možnosti otevírání oken ( zejména v době noční )

-

-

Bližší údaje jsou uvedeny v kap. B.III.4 a akustické studii. SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DŮSLEDKY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: pozitivní Riziko ireverzibility: žádné  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Vlastní realizace záměru nebude mít vliv na tvorbu nových pracovních příležitostí.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

V souvislosti s realizací záměru se předpokládá nárůst počtu pracovních sil – pozitivní vliv. NARUŠENÍ FAKTORU POHODY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné Na narušení faktoru pohody se závažně podílí především hluková situace a vyvolaná doprava a její vlivy na obyvatelstvo v blízkosti komunikací. Psychická zátěž a vyvolaný stres jsou individuálními reakcemi organismu na faktory prostředí a psychická odezva tedy nemusí být v přímé závislosti na intenzitě podnětu. Objektivizací těchto subjektivních hodnocení jsou údaje o hodnocení hluku a emisí na zdravotní stav obyvatel, uvedené výše. 

OBDOBÍ VÝSTAVBY

S ohledem na velikost záměru, rozsah přípravných a absenci stavebních prací nebude mít příprava záměru významný vliv na danou lokalitu. Veškeré práce budou prováděny výhradně v denní době, uvnitř stávajících výrobních hal.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

57

EPOS – AZ, s.r.o.


Během provozu záměru nedojde k narušení faktoru pohody u obyvatel nejbližší obytné zástavby. S ohledem na velikost a charakter záměru nebude realizace záměru ovlivňovat jiné složky ŽP. POČET OBYVATEL OVLIVNĚNÝCH ÚČINKY STAVBY

Účinky přípravy a provozu Záměru bude ovlivněno pouze nejbližší okolí bez staveb k bydlení, nedojde k překračování limitních úrovní imisního a hlukového zatížení. K negativnímu ovlivňování obyvatelstva realizací záměru nebude docházet.

D. I. 2. Vlivy na ovzduší a klima MNOŽSTVÍ EMISÍ A JEJICH VLIV NA OVZDUŠÍ

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: mírně negativní Riziko ireverzibility: žádné 

OBDOBÍ VÝSTAVBY

Realizace záměru nebude zdrojem emisí, který by negativně ovlivňoval lokalitu záměru. 

PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Celkový odhad emisí VOC z výroby polypropylenové střiže po realizaci záměru lze odhadnout na cca 7 t/rok VOC, tj. cca 6 t/rok TOC, což představuje hmotnostní tok v úrovni do 0,7 kg/hod TOC při hmotnostní koncentraci cca 10% obecného emisního limitu TOC. Projektované parametry budou ověřeny autorizovaným měřením emisí. Připravované změny se nedotýkají technologie dalších stacionárních zdrojů v provozovně – plynová kotelna. V souvislosti s provozem 5. linky na zpracování polypropylenové střiže se však zvýší výkon stávající kotelny a tedy i emise z jejího provozu ze stávajících celkových 0,478 t/rok NOx na cca 0,6 t/rok NOx. Dle protokolu o autorizovaném měření emisí CO byly emise této znečišťující látky pod mezí detekce měřícího přístroje, jsou vykazovány jako nulové. Z výše uvedeného je zřejmé, že imisní zatížení lokality záměru VOC bude nevýznamné. JINÉ VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA

Vlivy na klima nepřipadají v tomto lokálním měřítku v úvahu. Jiné vlivy nejsou známy.

58

EPOS – AZ, s.r.o.


D. I. 3. Vlivy na hlukovou situaci a jiné fyzikální a biologické charakteristiky VLIV HLUKU A ZÁŘENÍ

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: mírně negativní Riziko ireverzibility: žádné  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Realizace záměru nebude zdrojem hluku, který by negativně ovlivňoval lokalitu záměru.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Hluková situace po uvedení záměru do provozu byla modelována hlukovou studií – viz příloha a kap.B.III.4. Ostatní Hluk a vibrace. Provoz záměru nebude mít významný negativní vliv na hlukovou situaci nejbližší obytné zástavby. Při dodržení výchozích podmínek zadání, tj. umístění nové linky a realizaci protihlukových opatření lze předpokládat, že příspěvek hluku, způsobený rozšířením provozu v areálu TREVOS Košťálov s.r.o. ( stacionární a dopravní zdroje hluku ) nezpůsobí zvýšení současné hlukové zátěže v okolním chráněném venkovním prostoru a venkovním prostoru staveb, a nezpůsobí svým příspěvkem součtově překročení legislativně stanovených hygienických limitů hluku v době denní ani noční. OSTATNÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY BIOLOGICKÉ VLIVY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné Vzhledem k charakteru záměru a charakteru lokality se nepředpokládají jeho negativní biologické vlivy na okolní prostředí. JINÉ EKOLOGICKÉ VLIVY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné Vzhledem k charakteru záměru se nepředpokládají další negativní ekologické vlivy na okolí. Vliv hluku a emisí je popsán v předcházejících kapitolách. Jiné ekologické vlivy nejsou známy.

59

EPOS – AZ, s.r.o.


D. I. 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody VLIV NA CHARAKTER ODVODNĚNÍ OBLASTI

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné 

OBDOBÍ VÝSTAVBY

Během přípravy záměru se nepředpokládá, že by nastal vliv na změnu charakteru odvodnění oblasti. 


Je/bude využívána voda z vlastního vodního zdroje – studny na p.p.č. 1786, k.ú. Košťálov – viz povolení k odběru podzemních vod, Městský úřad Semily, č.j. ŽP/2383/07/VH-231/2 R365 ze dne 27.9.2007, kterým je povolen odběr v celkové výši 5.750 m3/rok. Stávající odběr činí cca 1.150 m3/rok/technologická linka, pro instalaci 5. Technologické linky je povolený odběr postačující. Pitná voda pro sociální účely bude dodávána stávajícími rozvody z veřejného vodovodního řadu, bude využito stávající sociální zázemí. Splaškové odpadní vody jsou běžného složení, jejich množství odpovídá spotřebě pitné vody pro sociální účely. Záměr bude realizován ve stávající výrobní hale. Dešťové odpadní vody budou i nadále svedeny do stávající dešťové kanalizace. Podrobný popis je uveden v kapitole B.II.2. Voda. ZMĚNY HYDROGEOLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné 

OBDOBÍ VÝSTAVBY

Během přípravy Záměru se nepředpokládá změna hydrogeologických charakteristik. 


Záměr bude realizován ve stávající výrobní hale. Režim podzemních vod, tj. směr proudění, propustnost kolektoru ani vydatnost nebudou provozem Záměru ovlivněny. VLIV NA JAKOST VOD

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné  OBDOBÍ VÝSTAVBY

60

EPOS – AZ, s.r.o.


Odpadní vody jako takové v průběhu přípravy záměru vznikat nebudou, možnost vzniku kontaminace vod souvisí s dopravou technologie v prostoru záměru. Rizika znečištění vod lze rozdělit na rizika: - provozního charakteru - havarijního charakteru Provozní charakter potenciální kontaminace vod spočívá především ve znečištění dešťových vod. Povrchovými vodami jsou splachovány úkapy ropných látek, pocházející z netěsností motorů, převodových a rozvodových skříní dopravních prostředků, strojů a zařízení. Kontaminace havarijního charakteru spočívá ve znečištění vod v důsledku havárie některého z dopravních prostředků, případně technologického stroje či zařízení. Preventivními kontrolami technického stavu vozidel lze ve většině případů možné kontaminaci vody předejít, případně výrazně snížit jejich pravděpodobnost.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Technologické odpadní vody vznikají v jednotlivých lázních technologické linky (dloužící válce, aplikace aviváže). Vzhledem k vysokému obsahu BSK technologické odpadní vody nejsou likvidovány na vlastní ČOV (ta slouží pro čištění splaškových OV), ale jsou předávány oprávněné osobě k likvidaci. Odpadní vody z 5. technologické linky budou mít shodné složení, předpokládá se i shodný způsob nakládání s nimi. Splaškové odpadní vody jsou běžného složení, jejich množství odpovídá spotřebě pitné vody pro sociální účely. Dešťové odpadní vody budou i nadále svedeny do stávající dešťové kanalizace s odvodem vod do Kundratického potoka – viz Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami, Městský úřad Semily, č.j. ŽP/1672/10/VH-231/2-R 155 ze dne 30.6.2010. Podrobný popis je uveden v kapitole B.II.2. Voda. D. I. 5. Vlivy na půdu VLIV NA ROZSAH A ZPŮSOB UŽÍVÁNÍ PŮDY


Záměr bude realizován ve stávajícím areálu firmy TREVOS Košťálov s.r.o., parcela je bez BPEJ. Realizace akce nevyžaduje vynětí ze ZPF.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Po uvedení záměru do provozu bude tento zcela bez dalšího vlivu na rozsah a způsob užívání půdy. ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY

61

EPOS – AZ, s.r.o.



Znečištění půdy během přípravy akce může být způsobeno především havarijním únikem ropných látek z dopravních mechanismů. V plánu organizace výstavby musí být stanoven způsob řešení těchto situací tak, aby nedošlo ke znečištění půdy ani horninového prostředí.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Provozní objekt a výrobní technologie jsou upraveny tak, že nedojde k průniku nebezpečných závadných látek do povrchových a podzemních vod. ZMĚNA MÍSTNÍ TOPOGRAFIE, VLIV NA STABILITU A EROZI PŮDY

Významnost vlivů spojených s přípravou a provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Záměr bude realizován ve stávajícím průmyslovém areálu, v již provozované výrobní hale. Nedojde k žádným negativním změnám místní topografie, záměr nemá vliv na stabilitu či erozi půdy.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Při provozu Záměru nebudou vznikat žádné další negativní projevy, které by měly vliv na místní topografii, stabilitu a erozi půdy.

D. I. 6. Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné  OBDOBÍ VÝSTAVBY

Záměr nebude mít vliv na ložiska nerostných surovin ani poddolovaná území, neboť se v areálu nenacházejí.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

V období provozu záměru se nepředpokládají nároky na přírodní zdroje ve smyslu přímé spotřeby surovin. Realizací záměru dojde ke zvýšení množství zpracovávaných polymerů z 16.000 na 20.000 t/rok.

62

EPOS – AZ, s.r.o.


D. I. 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy VLIVY NA FAUNU


S ohledem na umístění ve stávajícím průmyslovém areálu, nízkou diverzitu společenstev v lokalitě záměru, prostoru antropogenně silně ovlivněného, bude zásah zcela nevýznamný.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Po uvedení záměru do provozu nebude vliv na faunu žádný. VLIVY NA FLORU


S ohledem na umístění ve stávajícím průmyslovém areálu, nízkou diverzitu společenstev v lokalitě záměru, prostoru antropogenně silně ovlivněného, bude zásah zcela nevýznamný.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Po uvedení záměru do provozu nelze jiné negativní vlivy na flóru očekávat. VLIVY NA ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY


Vzhledem k absenci prvků ÚSES v ploše připravovaného záměru nedojde k poškození ani narušení funkce u žádného biokoridoru či biocentra.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Po uvedení záměru do provozu se ve vlastním území nepředpokládá ovlivnění ekosystému. Ve vlastní lokalitě záměru se nevyskytují žádné ekosystémy, podléhající zvláštní ochraně. Provoz záměru díky svým parametrům neovlivní prvky ÚSES, nacházející se ve větší vzdálenosti.

63

EPOS – AZ, s.r.o.


D. I. 8. Vlivy na krajinu VLIVY NA VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY A KRAJINNÝ RÁZ


V rámci přípravy záměru nebude zasahováno do významných krajinných prvků dle zákona č. 114/92 Sb. Lokalita záměru je v územním plánu zahrnuta jako území průmyslové výroby, využití zůstává beze změny.  PO UVEDENÍ ZÁMĚRU DO PROVOZU

Po uvedení záměru do provozu nebude tento do významných krajinných prvků zasahovat. Platí zde totéž, co v předchozích kapitolách.

D. I. 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Záměr nevyžaduje zvláštní infrastrukturu nebo vyvolané investice, které by mohly ovlivnit charakter krajiny, stav ekosystémů či způsob využití území s ohledem na využití bezprostředního okolí (významné průmyslové a dopravní stavby, obytné soubory). VLIV NA BUDOVY A ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné V zájmovém území ani v jeho bezprostředním okolí se nenacházejí památkově chráněné objekty ani zde nejsou registrovány archeologicky významné lokality. S ohledem na umístění záměru nedojde k ovlivnění architektonických památek. VLIV NA KULTURNÍ PAMÁTKY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné Nepředpokládá se negativní vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy a místní tradice. VLIVY NA ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY A JINÉ LIDSKÉ VÝTVORY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné

64

EPOS – AZ, s.r.o.


Nepředpokládá se negativní vliv na archeologické památky a jiné lidské výtvory. VLIVY NA GEOLOGICKÉ A PALEONTOLOGICKÉ PAMÁTKY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné V zájmovém území ani jeho bezprostředním okolí se nenacházejí geologické a paleontologické památky. Nepředpokládá se tedy poškození ani ztráta geologických či paleontologických památek. VLIV NA DOPRAVU


Během přípravy nebude záměr působit znatelným zvýšením pojezdů na přilehlých komunikacích. Navezení technologie představuje dopravní zátěž v řádu jednotek TNA/den.  PO UVEDENÍ DO PROVOZU

Doprava surovin a hotových výrobků do/z areálu bude i po realizaci záměru probíhat stejným způsobem, nedochází k významnému nárůstu dopravního zatížení lokality záměru (zvýšení dopravní zátěže o max 3 TNA/den). Zvýšení dopravní zátěže užší i širší lokality záměru po jeho realizaci je zcela nevýznamné, pod hranicí statistické chyby sčítání. Lze tedy konstatovat, že realizace záměru nemá žádný vliv na stávající dopravní situaci, nedojde ke zvýšení emisí z liniových zdrojů znečišťování. VLIV NAVAZUJÍCÍCH SOUVISEJÍCÍCH STAVEB A ČINNOSTÍ

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné V souvislosti s výstavbou Záměru nedojde k budování dalších souvisejících staveb. ROZVOJ NAVAZUJÍCÍ INFRASTRUKTURY

Významnost vlivů spojených s provozem Záměru je hodnocena stupněm: bez vlivu Riziko ireverzibility: žádné Realizace záměru nemá žádné nároky na budování navazující infrastruktury.

65

EPOS – AZ, s.r.o.


D. II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI D.II.1.Vhodnost lokalizace jednotlivých variant z hlediska ekologické únosnosti území S ohledem na jednoznačnost umístění posuzovaného záměru investorem v jediné již před zahájením projektových prací vybrané územní variantě, vyplývající ze situování na daných a předem určených plochách, byla od počátku záměru investorem a na základě jeho zadání i zpracovatelem Oznámení sledována jediná územní varianta v podobě, jak je prezentována a hodnocena tímto oznámením. Z hlediska ekologické únosnosti území je předkládaný záměr, tato lokalita a její umístění do krajiny akceptovatelné. Využívá specifikované území, určené pro výrobu a skladování, využívá technologii s minimálním negativním dopadem na ŽP.

D.II.2.Současný a potenciální výsledný stav ekologické zátěže území Předkládaný záměr je v daném území posouzen ze všech podstatných hledisek. Z hlediska charakteru předloženého záměru je patrné, že se jedná o aktivitu navrhovanou ve stávajícím areálu, zóně určené pro obdobné záměry. Z této skutečnosti se také odvíjí komplexní vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na životní prostředí. Z hlediska posuzovaných vlivů hodnocených dle kapitoly D.I. je patrné, že záměr nebude mít negativní vlivy v oblasti emisí a akustické situace lokality, záměr nebude mít negativní vliv na celkovou úroveň jednotlivých složek životního prostředí lokality záměru. S ohledem na výstupy předchozí části lze konstatovat, že vlivy záměru jsou nevýznamné, není překročeno lokální měřítko významnosti vlivů na vody, přírodu a krajinu, spojených s navrhovaným záměrem. Z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí, které jsou komentované v příslušných pasážích textu, lze záměr označit z hlediska velikosti vlivů za malý až nulový, hlediska významnosti vlivů za málo významný až nevýznamný.

D.II.3.Velkoplošné vlivy v krajině Realizace záměru ve stávajícím průmyslovém areálu ani provozované činnosti nebudou negativně ovlivňovat širší okolní krajinu a nebudou se projevovat v rámci velkoplošných dopadů na její ráz. Realizace záměru je v souladu s územním plánem, který obdobné využití dané lokality předpokládá.

66

EPOS – AZ, s.r.o.


D.III.ÚDAJE O MOŽNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICI S ohledem na rozsah a předpokládaný dosah činností, vyvolaných provozem Záměru lze vyloučit nepříznivé vlivy přesahující státní hranice.

D. IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘ. KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽP Obecná pravidla Záměr bude prováděn tak, aby bylo minimalizováno možné narušení životního prostředí. Pro provoz Záměru bude zpracován provozní řád a havarijní plán a bude prováděna jeho pravidelná aktualizace. Všichni pracovníci budou prokazatelně poučeni o obecných a konkrétních způsobech postupu, aby nedocházelo k poškozování ŽP. Provozovaná zařízení budou udržována v dobrém technickém stavu (pravidelná údržba a revize, minimalizace úniků provozních kapalin, hlučnosti apod.) Technická opatření Opatření ke snížení emisí

Nejsou navrhována. Dle protokolů o autorizovaném měření emisí obdobných či shodných technologií lze očekávat hmotnostní koncentrace VOC (jako TOC) na výduších nové technologické linky v úrovni do 20 mg/m3, což odpovídá hmotnostnímu toku cca 100 g/hod a celkové roční emisi v úrovni 1200 kg/rok TOC. Technická podmínka provozu platná od 1. ledna 2016: Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termického spalování. Bude provedena technická příprava pro možné svedení emisí VOC na jednotku jejich omezování. Je třeba podotknout, že za dobu dosavadního provozu výroby polypropylenové střiže není zaznamenán výskyt pachových látek v emisích, není z tohoto pohledu evidována jediná stížnost na jejich produkci. Lze oprávněně očekávat, že nedojde ke zhoršení stávající situace. Opatření k ochraně vod

Technologické odpadní vody vznikají v jednotlivých lázních technologické linky (dloužící válce, aplikace aviváže). Vzhledem k vysokému obsahu BSK technologické odpadní vody nejsou likvidovány na vlastní ČOV (ta slouží pro čištění splaškových OV), ale jsou předávány oprávněné osobě k likvidaci.

67

EPOS – AZ, s.r.o.


Odpadní vody z 5. technologické linky budou mít shodné složení, předpokládá se i shodný způsob nakládání s nimi. Stavební a technické řešení záměru prakticky vylučuje možnost úniku závadných látek do okolního prostředí. Nakládání se splaškovými a dešťovými odpadními vodami zůstává beze změn. Nakládání s odpady, jejich využití nebo zneškodnění

Odpady produkované v rámci výroby, údržby či oprav technologických zařízení záměru budou shromažďovány, využívány a odstraňovány v souladu se zákonem č.185/2001 Sb. a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu a zároveň bude systém nakládání s odpady upraven provozním řádem. Smluvně je zajištěno odstranění odpadů subjekty oprávněnými k této činnosti. Bude zabezpečeno, že v rámci provozu objektu (areálu) nebezpečné odpady budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství. Opatření ke snížení účinků hluku a vibrací

V rámci zkušebního provozu zajistit kontrolní měření hluku. V případě překročení limitních hodnot hluku zajistit po projednání s orgánem ochrany veřejného zdraví návrh a realizaci dostatečných protihlukových opatření. Opatření z hlediska vlivů na půdu a horninové prostředí

Nejsou navrhována Opatření z hlediska vlivů na floru, faunu, ekosystémy a krajinu

Nejsou navrhována Kompenzační opatření

Nejsou navrhována

D. V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNOZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Pro účely prognózování byly využity následující postupy: 1) získání základních informací o záměru 2) orientační návštěvy stávající lokality 3) sběr existujících údajů o navrhovaných technologiích a lokalitě 4) porovnání investičního záměru s obdobnými, již realizovanými, záměry 5) identifikace chybějících znalostí a následné doplnění 6) konzultace se specialisty 7) detailní terénní průzkum 8) kompletace údajů o investičním záměru (ve spolupráci s projektantem a provozovatelem) 9) kompletace údajů o lokalitě

68

EPOS – AZ, s.r.o.


10) analýza možných vlivů včetně jejich významnosti (porovnání s legislativou) 11) kompletace dokumentace Použitá základní legislativa a literatura Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o posuzování vlivů na životní prostředí ), v platném znění Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Vyhl.č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2001 Sb o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů Zákon 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů ( zákon o obalech ) Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů ( lesní zákon ) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 260/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb. o hospodárném využívání výhradních ložisek, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových zemích Zákon 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ( zákon o integrované prevenci ), v platném znění Zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška 327/98 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb. o stanovení pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů ( katalog odpadů ). Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č.115/2002 Sb., o podrobnostech nakládání s obaly Nařízení č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

69

EPOS – AZ, s.r.o.


Nařízení vlády č. 342/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Metodický pokyn odboru pro ekologické škody M.P ČR z 31.7.1996 - kritéria znečištění zemin a podzemní vody. Tam, kde legislativa limity nestanovuje, byla významnost vlivu okomentována či porovnána s literárními údaji týkajícími se obdobných záměrů. Vstupní data byla získána jak vlastním průzkumem, tak z publikovaných zdrojů. ČHMÚ (1994–2014): Znečištění ovzduší na území České republiky v roce ... – Air Pollution in the Czech Republic in ... Ročenky za léta 1994–2014. ČHMÚ, Praha. EC (2004): Directive 2004/107/EC of the European Parliament and of the Council of 15December 2004, relating to arsenic, cadmium, mercury, nickel and polycyclic aromatic hydrocarbons in the ambient air. Official Journal of the European Union, No. L 23, pp. 3–16. Fiala, J. et al. (2003): Integrované hodnocení a řízení kvality ovzduší v návaznosti na dceřiné směrnice týkající se TK, PAHs, PM10 a benzenu. Projekt VaV/740/3/02. ČHMÚ, Praha. ČHMÚ (2015): Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2014 – Air Pollution and Atmospheric Deposition in Data, the Czech Republic 2012, ČHMÚ, Praha. Čapek, R., Mikšovský, M., Mucha, L. (1992): Geografická kartografie. [Geographical cartography.] Praha. Výpočet hlukového zatížení - norma ČSN 01 1604. Mapy dopravní zátěže, údaje celostátního sčítání dopravy 2010 – Ředitelství silnic a dálnic V průběhu zpracování byly prováděny konzultace s investorem záměru, projektantem, Českým geologickým úřadem, Českým hydrometeorologickým ústavem, Českým svazem ochránců přírody, Českou zemědělskou universitou, Geofondem, Českou inspekcí životního prostředí, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Českým ekologickým ústavem a Povodím Labe, s.p.

D. VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Úroveň oznámení dle přílohy č.3 zákona č.100/2001 Sb. v platném znění závisí vždy na hodnověrnosti a kvalitě podkladů získaných od oznamovatele, případně na kvalitě podkladů, které může dále zpracovatel získat nebo sám zpracovat. Nebyly shledány výrazné nedostatky, které by zpochybňovaly hodnověrnost podkladových materiálů, použitých při zpracování tohoto oznámení. Zpracovatel oznámení vycházel ze znalostí procesů, ovlivňujících současný stav životního prostředí a působení jednotlivých činností na složky a subsystémy životního prostředí. Vzhledem k rozsahu a typu záměru lze konstatovat, že se při zpracování tohoto oznámení nevyskytly žádné zásadní nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by

70

EPOS – AZ, s.r.o.


mohly negativně ovlivnit rozsah a obsah posouzení navrhovaného záměru či které by znemožňovaly zpracování oznámení. Celkově lze materiály, využité pro zpracování oznámení, ať již informace, poskytnuté provozovatelem a projektantem, odborné studie nebo dostupné informační databáze, hodnotit jako plně dostačující pro zpracování oznámení.

ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S ohledem na jednoznačnost umístění posuzovaného záměru investorem v jediné již před zahájením projektových prací vybrané územní variantě, vyplývající ze situování na daných a předem určených plochách, byla od počátku záměru investorem a na základě jeho zadání i zpracovatelem Oznámení sledována jediná územní varianta v podobě, jak je prezentována a hodnocena tímto oznámením. Z hlediska ekologické únosnosti území je předkládaný záměr, tato lokalita a její umístění do krajiny akceptovatelné. Využívá specifikované území, určené pro průmyslovou výrobu a využívá technologii s minimálním negativním dopadem na ŽP. Tato varianta přináší akceptovatelné zvýšení imisní a hlukové zátěže, při dodržování legislativních limitů obou těchto složek ŽP.

ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Základním materiálem pro hodnocení záměru byly informace předané zpracovatelům oznámení objednatelem, dále pak specializované studie, místní šetření a konzultace, poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem, Českým svazem ochránců přírody, Českou zemědělskou universitou, Geofondem, Českou inspekcí životního prostředí, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Českým ekologickým ústavem a Povodím Labe s.p., literární a mapové podklady. Veškeré podstatné informace, které byly v době zpracování oznámení známy, jsou v předkládaném materiálu uvedeny.

71

EPOS – AZ, s.r.o.


ČÁST G – SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Popis záměru

Oznámení změny záměru ke zjišťovacímu řízení dle § 6 zák.č. 100/2001 Sb. v platném znění na akci „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ je zpracováno na základě zadání investora, kterým je firma TREVOS Košťálov s.r.o., IČ 47473291, sídlem Košťálov č.p. 145. Oznámení bylo v průběhu rozpracovanosti konzultováno s investorem, dotčenými orgány státní správy a odbornými organizacemi. S ohledem na rozvojovou a obchodní strategii podniku a výhledové změny v sortimentu a kapacitě výroby provozovatel rozšiřuje počet technologických zařízení na výrobu polypropylenové střiže ze čtyř na pět výrobních linek. V souvislosti s navýšením počtu výrobních linek se stávající kapacita zpracování polymerů zvýší z 16.000 t/rok na 20.000 t/rok. Do zájmového území řešené stavby nezasahují žádná chráněná území ve smyslu zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, ani území chráněná ve smyslu vodohospodářském (chráněná oblast přirozené akumulace vod) podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Navrhovaný záměr nezasahuje do chráněného území ve smyslu zákona č. 44/1998 Sb., o ochraně nerostného bohatství v platném znění. (chráněné ložiskové území). Lokalita není vedena dle legislativy Evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody (směrnice 79/409/EHS, směrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/ES) v Evropsky významných lokalitách (Natura 2000) – viz příloha, vyjádření orgánu ochrany přírody. Vlivy záměru na vybrané složky životního prostředí: Ovzduší

Provozovatel rozšiřuje počet technologických zařízení na výrobu polypropylenové střiže ze čtyř na pět výrobních linek. Vliv posuzovaného záměru z hlediska ochrany ovzduší (z hlediska imisní zátěže) nezpůsobí zhoršení kvality ovzduší v posuzované lokality. Voda

Technologie využívá vody z vlastního vodního zdroje – studny, povolený odběr je postačující i pro 5. technologickou linku. Odpadní vody splaškové i dešťové budou odváděny stávající kanalizací. Hluk

Při dodržení výchozích podmínek zadání, tj. umístění nové linky a realizaci protihlukových opatření lze předpokládat, že příspěvek hluku, způsobený rozšířením provozu v areálu TREVOS Košťálov s.r.o. ( stacionární a dopravní zdroje hluku ) nezpůsobí zvýšení současné hlukové zátěže v okolním chráněném venkovním prostoru a venkovním prostoru staveb, a nezpůsobí svým příspěvkem součtově překročení legislativně stanovených hygienických limitů hluku v době denní ani noční.

72

EPOS – AZ, s.r.o.


Ostatní

Na ostatní složky životního prostředí nejsou očekávány žádné negativní vlivy. Havarijní situace ohrožující životní prostředí je možno, vzhledem k charakteru činnosti předpokládat pouze výjimečně. Zcela vyloučeno je skladování a nakládání se zvláště nebezpečnými vybranými chemickými látkami podle zák.č.59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami a chemickými přípravky. Celkové shrnutí

Provoz záměru sám o sobě není pro životní prostředí rizikový, jediným rizikovějším faktorem je manipulace s ropnými látkami (hydraulické a mazací oleje), proto jsou již v rámci oznámení navržena opatření k minimalizaci rizik. Vlivy provozu záměru se projeví nevýznamným a akceptovatelným zvýšením imisní a hlukové zátěže z provozu nové technologické linky výroby polypropylenové střiže. S ohledem na lokalitu záměru a stávající situaci nejbližší obytné zástavby lze vyloučit zhoršení imisního zatížení v obydlené části okolí zájmového území. Stejně jako emise škodlivin do ovzduší lze charakterizovat impakt hluku. Vliv realizace záměru na životní prostředí bude minimální a akceptovatelný.

ZÁVĚR Z hlediska životního prostředí nebyly v souvislosti s přípravou a provozem posuzovaného záměru zjištěny skutečnosti, které by bránily jeho realizaci. Celkově lze z hlediska vlivu záměru na životní prostředí vyhodnotit záměr akce „Rozšíření kapacity výroby polypropylenové střiže“ TREVOS Košťálov s.r.o., IČ 47473291, sídlem Košťálov č.p. 145 jako únosný z hlediska vlivů na složky životního prostředí.

73

EPOS – AZ, s.r.o.


Přílohy v listinné podobě:  stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zák.č. 114/1992 Sb. k ovlivnění evropsky významných lokalit  stanovisko Městského úřadu Semily k souladu záměru s územním plánem  akustická studie Přílohy v elektronické podobě:  stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zák.č. 114/1992 Sb. k ovlivnění evropsky významných lokalit  stanovisko Městského úřadu Semily k souladu záměru s územním plánem  akustická studie Datum zpracování Oznámení: 25.5.2016 Zpracovatel Oznámení: Aleš Portych, 544 01 Nemojov, Starobucké Debrné 228, tel. 603 330 294, mail [email protected] Akustická studie: Ing. Martin Šíl, ing. Jaroslav Pazderka, ing. Eva Pazderková, 544 01 Dvůr Králové n.L. náměstí Republiky 2996, tel. 499 622 255 e-mail: [email protected] Podpis zpracovatele Oznámení:

74

Městský úřad Semily Husova 82, 513 13 Semily Obvodní stavební úřad Váš dopis zn.: Ze dne: Naše č. j.:

27.04.2016 SÚ/1463/16

EPOS–AZ, s. r. o. Lipanská 835/3 130 00 Praha 3

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail:

Bc. Eliška Procházková +420 481 629 276 +420 481 629 209 [email protected]

Zasláno do datové schránky: kfcpu3m

Datum:

02.05.2016

Vyjádření k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Vážení, Městský úřad Semily, obvodní stavební úřad jako příslušný úřad územního plánování podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů obdržel dne 28.04.2016 Vaši žádost o vyjádření k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. Městský úřad Semily sděluje, že z předmětu žádosti, jejího obsahu ani obsahu příloh není zřejmé, jaký konkrétních pozemků se záměr má týkat, rovněž z obsahu žádosti nevyplývá, o jaký konkrétní záměr se má jednat a v jakém rozsahu má být. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že areál společnosti TREVOS se nachází na území dvou obcí, sdělujeme Vám níže uvedené obecné vyjádření o způsobu využití ploch, o kterých předpokládáme, že by mohly být areálem společnosti TREVOS dotčeny. Z hlediska Územního plánu Košťálov jsou pozemky zařazeny do plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL) a do plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (NV). Územní plán pro uvedené plochy stanovuje následující podmínky využití: Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL) Hlavní využití: - plochy výroby a skladování, jejíž negativní vliv nad mez pro sousední plochy přípustnou nepřekračuje hranici vymezené plochy. Přípustné využití: - stavby pro skladování, autodopravu, výrobu a opravárenské služby, - stavby související technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury a místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného využití, chodníky apod.), - stavby pro administrativu a provoz, - plochy odstavných a parkovacích stání pro stavby hlavního využití, - zeleň. Podmíněně přípustné využití: - liniové stavby veřejné technické infrastruktury přímo nesouvisející s hlavním využitím, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného využití, IČ 00276111 DIČ CZ00276111 www.semily.cz ID datové schránky: d36bywp

Městský úřad Semily, obvodní stavební úřad, územní plánování; č. j. SÚ/1463/16; dne 02.05.2016 Vyjádření k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

- stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Podmínky prostorového uspořádání: - míra využití (zastavění) – max. 70 %, - míra využití (ozelenění) – min. 20 %, - výšková hladina zástavby – zachovat současnou hladinu staveb, - nové stavby nebudou umístěny ve vzdálenosti menší než 30 m od hranice lesních pozemků. Další podmínky využití: - negativní vlivy provozu s vazbou na dodržení nezávadných životních podmínek nesmí přesáhnout hranici plochy pro výrobu a skladování, - u staveb pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb uvedených v hlavním využití musí být před povolením umístění těchto staveb prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, přičemž budou zachovány požadavky na pohodu bydlení. Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (NV) Hlavní využití: - pozemky vodních ploch a koryt vodních toků (vodní nádrže s retenční funkcí, řeky, potoky, další bezejmenné vodoteče povrchových vod tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku), - protipovodňová a protierozní ochrana území. Přípustné využití: - stavby a opatření určené pro vodohospodářské využití, - stavby dopravní infrastruktury (např. mosty, lávky, opěrné zdi), - související vodohospodářské stavby (např. hráze, jezy a zdrže), - liniové stavby veřejné technické infrastruktury, - prvky územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné využití: - není stanoveno. Nepřípustné využití: - stavby, zařízení a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Podmínky prostorového uspořádání: - nejsou stanoveny. Další podmínky využití: - při povolování staveb musí být maximálně zohledněn územní systém ekologické stability. Stavby zařazené do podmíněně přípustného využití lze umisťovat jen se souhlasem zastupitelstva obce. Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové stavby. U těchto staveb nemohou být použity zjednodušené postupy dle stavebního zákona.

- 2. ze 4 stran -


Z hlediska Územního plánu Libštát jsou pozemky zařazeny do plochy výroby a skladování – výroba a sklady (VS) a do plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy (WT). Územní plán pro uvedené plochy stanovuje následující podmínky využití: Plochy výroby a skladování – výroba a sklady (VS) Hlavní využití: - plochy výroby a skladování. Přípustné využití: - stavby a zařízení pro skladování, autodopravu, výrobu a opravárenské služby, - stavby související technické a dopravní infrastruktury, - stavby pro administrativu a provoz související s hlavním využitím, - stavby, zařízení a jiná opatření pro výrobu elektrické energie nebo získávání tepelné energie ze solárních zdrojů umístěných na střechách staveb, tepelných čerpadel a kotlů pro spalování biomasy umístěných v rámci staveb hlavního využití, - plochy odstavných a parkovacích stání, - založení prvků územního systému ekologické stability. Podmíněně přípustné využití: - liniové stavby veřejné technické infrastruktury přímo nesouvisející s hlavním využitím, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného využití, - čerpací stanice pohonných hmot, - stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené v hlavním a přípustném využití a zároveň s nimi nesouvisející, - stavby, zařízení a jiná opatření pro výrobu elektrické energie nebo získávání tepelné energie z větrných, solárních, vodních a geotermálních zdrojů nebo biomasy, vyjma těch uvedených v přípustném nebo podmíněně přípustném využití. Podmínky prostorového uspořádání: - intenzita využití pozemků – koeficient zastavění – maximálně 0,50, - intenzita využití pozemků – koeficient zeleně – minimálně 0,25, - nové stavby nebudou umístěny ve vzdálenosti menší než 30 m od hranice lesních pozemků. Další podmínky využití: - před povolením umístění staveb musí být prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, přičemž budou zachovány požadavky na pohodu bydlení, - negativní vlivy provozu s vazbou na dodržení zdravých životních podmínek nesmí přesáhnout hranici plochy pro výrobu a skladování. Plochy vodní a vodohospodářské – vodní toky a plochy (WT) Hlavní využití: - pozemky vodních ploch a koryt vodních toků (vodní nádrže s retenční funkcí řeky, potoky, další bezejmenné vodoteče povrchových vod tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku).

- 3. ze 4 stran -


Přípustné využití: - stavby a opatření určené pro vodohospodářské využití, - stavby dopravní infrastruktury (např. mosty, lávky, opěrné zdi), - související vodohospodářské stavby (např. hráze, jezy a zdrže), - liniové stavby veřejné technické infrastruktury, - výústní objekty kanalizace, pro vypouštění dešťových a přečištěných odpadních vod, - založení prvků územního systému ekologické stability, - stavby, zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, - stavby, zařízení a jiná opatření pro snižování nebezpeční ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, - technická opatření a stavby, které zlepší podmínky pro využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, obdobného charakteru jako cyklistické stezky, hygienická zařízení, informační zařízení. Nepřípustné využití: - objekty, stavby a činnosti neuvedené v hlavním, přípustném, popř. podmíněně přípustném využití a zároveň s nimi nesouvisející, - stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství včetně oplocení, - stavby, zařízení a jiná opatření pro lesnictví včetně oplocení, - stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů, - stavby, zařízení a jiná opatření pro výrobu elektrické energie nebo získávání tepelné energie z větrných, solárních, vodních a geotermálních zdrojů nebo biomasy. Další podmínky využití: - při povolování staveb musí být maximálně zohledněn územní systém ekologické stability.

Stavby zařazené do podmíněně přípustného využití lze umísťovat jen se souhlasem zastupitelstva obce. Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové stavby. U těchto staveb nemohou být použity zjednodušující postupy dle stavebního zákona. Na daném pozemku není územním plánem vymezena žádná veřejně prospěšná stavba, veřejně prospěšné opatření ani asanace. V případě potřeby lze do dokumentací Územních plánů Košťálov a Libštát nahlédnout v elektronické podobě na internetových stránkách města Semily www.semily.cz pod odkazem Radnice a městský úřad – Územní plánování – Územní plány obcí – Košťálov a Libštát. V tištěné podobě jsou pak dokumentace k dispozici na Obecním úřadě Košťálov nebo na Úřadu městyse Libštát, na Městském úřadě Semily, obvodním stavebním úřadě, nebo na Krajském úřadě Libereckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu. S pozdravem

Ing. Ota Petrák vedoucí stavebního úřadu

- 4. ze 4 stran -

Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství EPOZ-AZ, s.r.o. Lipanská 3/835 130 00 PRAHA 3 VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE

NAŠE ZNAČKA

VYŘIZUJE/LINKA/E-MAIL

LIBEREC

Praha /28.4. 2016

KULK 35988/2016

Ing. Špiklová/393

4.5. 2016

[email protected]

Stanovisko ochrany přírody a krajiny k záměru „Rozšíření stávající výroby polypropylenové střiže, firmy TREVOS Košťálov s.r.o., IČ 47473291 se sídlem Košťálov 145“ Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany přírody, příslušný podle ust. § 77a, odst. 4, písm. n) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), pro posouzení výše uvedeného záměru, sděluje, že u uvedeného záměru lze vyloučit vliv na soustavu Natura 2000 a na její soudržnost. Odůvodnění: Záměrem je instalace páté linky na výrobu střiže v areálu TREVOS Košťálov. Z předložené žádosti vyplývá, že dojde k instalaci další výrobní linky ve stávajících výrobních prostorech firmy tzn. nedojde k plošnému zvýšení zastavění pozemků. Dle žádosti dojde „pouze“ ke zvýšení emise těkavých organických látek (dále jen VOC) z výroby a zpracování syntetických polymerů. Tyto emise vzrostou při nepřetržitém provozu ze stávajících 4,5 t/rok celkového organického uhlíku (dále jen TOC) na cca. 5,63 t/rok TOC, což přestavuje hmotnostní tok cca 0,64 kg/hod TOC. Kapacita zpracování polymerů se zvýší ze stávajících 16.000 t/rok na 20.000 t/rok. Záměr nezasahuje do území soustavy Natura 2000. Nejblíže záměru se nachází Evropsky významná lokalita Údolí Jizery a Kamenice, vzdálená cca 4,3 km. Záměr pro svůj charakter a kapacitu však nemůže mít výrazný negativní vliv na předměty ochrany tohoto prvku soustavy Natura 2000 (vranku obecnou) ani nemůže ohrozit soudržnost soustavy jako celku. Z výše uvedených důvodů byl významný vliv záměru na tuto EVL vyloučen. Upozorňujeme, že toto stanovisko nenahrazuje povinnosti žadatele vyplývající z § 6 zákona č.100/2001 Sb. zákon o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a ostatní platné legislativy (např. zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů). S pozdravem Otisk úředního razítka Ing. Radka Vlčková vedoucí oddělení zemědělství a ochrany přírody Na vědomí: KÚLK, OŽPZ – oddělení ovzduší a odpadů + EIA - osobně Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a • 461 80 Liberec 2 • tel.: + 420 485 226 111 • fax: + 420 485 226 444 e-mail: [email protected] • www.kraj-lbc.cz • IČ: 70891508 • DIČ: CZ70891508 • Datová schránka: c5kbvkw

INECO průmyslová ekologie s.r.o. náměstí Republiky 2996, Dvůr Králové nad Labem, PSČ 544 01 IČO 27487270

DIČ CZ27487270

Jedn. zn. 49397

HLUKOVÁ STUDIE hluk z technologických zdrojů - provozovny v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb Zákazník:

TREVOS Košťálov s.r.o. č.p. 145, 512 02 Košťálov IČ: 474 73 291

Předmět studie:

Rozšíření provozu o pátou kontinuální linku na výrobu POP střiže Trevon

Vypracoval:

Ing. Jaroslav Pazderka

Jednatel společnosti:

Ing. Martin Šíl

Počet listů: Z toho počet příloh: Počet výtisků: Výtisk číslo:

20 4 8 1

Rozdělovník:

7 x Zákazník 1 x INECO Dvůr Králové n. L.

Datum: 22. 05. 2016

INECO průmyslová ekologie s.r.o. náměstí Republiky 2996, Dvůr Králové nad Labem, PSČ 544 01 Tel./fax: 499 622 255, 499 692 653 Tel.:499 692 652, 499 692 654 Bankovní spojení: Česká spořitelna, a.s., pobočka Trutnov, č. ú. 3792937339/0800

E-mail:[email protected] http//:www.ineco.cz

OBSAH :

str

1. ÚVOD

3

2. POUŽITÉ PODKLADY 2.1. literatura, legislativa 2.2. ostatní podklady

3

3. SITUACE, ZDROJE HLUKU 3.1. situace dotčené lokality, popis a umístění nové části provozu 3.2. stávající hluk z provozovny a nový příspěvek

4

4. CHRÁNĚNÁ MÍSTA – POŽADAVKY

9

5. PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ

10

6. VÝPOČTOVÁ ČÁST S POSOUZENÍM 6.1. zadání, situační schema pro výpočet 6.2. výpočet pro dobu denní, posouzení 6.3. výpočet pro dobu noční, posouzení

10 13 15

7. HODNOCENÍ, ZÁVĚR

16

8. PŘÍLOHA 8.1. Hluk+ … dílčí výpočtové vstupy a výstupy 8.2. foto okolí provozovny

17

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------Jedn.zn. 49397 TREVOS Košťálov - rozšíření výroby – HLUKOVÁ STUDIE 2

1. ÚVOD Hluková studie obsahuje stanovení a posouzení hluku v souvislosti s uvažovanou změnou – rozšířením provozu TREVOS Košťálov s.r.o. čp. 145 k.ú. Košťálov. Rozšíření provozu se má týkat jižní výrobní haly areálu, kde dochází ke zvýšení počtu kontinuálních linek na výrobu střiže ze čtyř na pět. Z hlediska posuzování hluku se jedná o jeho příspěvek do okolí vůči chráněnému venkovnímu prostoru a venkovnímu prostoru staveb dle [ 1 ]. V předmětném případě se jedná o rodinné a bytové domy jihozápadně a severozápadně od předmětné výrobní haly TREVOS. Příspěvek hluku vlivem rozšíření provozu je posouzen s ohledem na stávající hlukovou zátěž okolí provozovny. Vzhledem k současné hlukové zátěži dotčené lokality nesmí příspěvek hluku z nového provozu znamenat její navýšení, resp. v součtu překročení legislativně stanovených hygienických limitů hluku – zejména v době noční. Účelem Studie je informace o kritických bodech a rizicích v oblasti hluku - pro investora, projektanta orgán ochrany veřejného zdraví, pro účely oznámení ke zjišťovacímu řízení, procesu E.I.A.

2. POUŽITÉ PODKLADY 2.1. Literatura, legislativa, normy : - Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 272 / 2011 Sb dle platné verze zákona č.258 / 2000 Sb ( nově Z.č.267/2015Sb ) [ 1 ] - Podklady pro navrhování a posuzování průmyslových staveb, díl 3 – stavební akustika VÚPS Praha 1985 [2] - Hluk +, výpočet hluku ve venkovním prostředí, verze 10.22 Profi. [ 3 ] - ČSN 73 05 32 : Akustika – ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – požadavky… 02/2010 vč. Změn Z1, Z2 [4] - Nový : Hluk a otřesy 1995, ČVUT 1995 [ 5 ] - ČSN EN 12354 – 4 Stavební akustika – přenos zvuku z budovy do venk.prostoru [ 6 ] - ČSN ISO 9613-2 Akustika – útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru [ 7 ]

2.2. Ostatní podklady : -

[8] Zkušební protokol o měření hluku v okolí provozovny TREVOS Košťálov … archiv INECO [ 9 ] Katastrální mapa, mapy cz a Google, fotodokumentace, další podklady a konzultace


3. SITUACE, ZDROJE HLUKU 3.1. Situace dotčené lokality, popis a umístění nové části provozu :

byt.domy

AREÁL TREVOS

nová provoz.linka v 1.N.P.

zem.usedlost

Stávající areál provozovny TREVOS je umístěn na východním okraji obce Košťálov, podél Kundratického potoka, ve zvlněné krajině. Podél západní hranice areálu vede silnice II.třídy č. 286 Lomnice nad Popelkou – Jilemnice. Z této komunikace je také v jižní části areálu vjezd nákladních automobilů dopravní obsluhy provozovny. Vjezd osobních automobilů a jejich parkování je situováno ve střední části areálu. Naproti přes silnici je obecně využívaná parkovací a skladová plocha. Dispozice výrobních linek : V jižním objektu provozovny jsou v 1.nadzemním podlaží umístěny výrobní linky č. 3 a 4, v 2. n.p. pak linky č. 1 a 2. Záměr nové linky č. 5. je umístěn do severní části 1. n.p. objektu. Linky slouží k výrobě POP střiže Trevon. Jedná se o zpracování polymerů – extruzi polypropylenu a následné výrobě vláken. Provoz na linkách je nepřetržitý. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------Jedn.zn. 49397 TREVOS Košťálov - rozšíření výroby – HLUKOVÁ STUDIE 4

Výtah z [ 8 ] : Kontinuální linky slouží k výrobě POP střiže Trevon. Jedná se o zpracování polymerů – extruzi polypropylenu a následné výrobě vláken.


Současná hluková zátěž lokality z provozovny TREVOS : Dle [ 9 ] byla z celkového provozu TREVOS vč. čtyř současně provozovaných linek zjištěna hluková zátěž – hladina akustického tlaku LAeq,T v době noční : u čp. 133 ( k.ú.Košťálov ) .. 36,7 dB u čp. 205 ( k.ú.Libštát ) … nelze hodnotit pro vysoký hluk pozadí 51,6 dB ( potok ) situace lokality s vyznačením vzdáleností k nejbližšímu chráněnému venkovnímu prostoru a č.p. nejbližších chráněných staveb – viz. následující strany č. 7 a 8. Provozně se předpokládá i nadále vícesměnný provoz, tj. vč. doby noční ( rozhodující pro posouzení hlukové zátěže v chráněném venkovním prostoru a venkovním prostoru staveb ) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------Jedn.zn. 49397 TREVOS Košťálov - rozšíření výroby – HLUKOVÁ STUDIE 6

Dopravní obsluha současná a nová : statistika provozu na silnici II/286 úsek 5 – 2390 Košťálov – Lomnice n.Popelkou ŘSD 2010 : N.A. 267, O.A. 1156, M. 31, celkem 24h … 1454 vozidel V souvislosti s provozem TREVOS … současný stav 28 pohybů TNA / týden ( závoz,expedice ) … nový stav 35 pohybů TNA / týden ( + 7 pohybů ) Při nakládce i vykládce se přesun materiálu a výrobků dílče uskutečňuje i s pomocí vysokozdvižných vozíků vně výrobní haly s přírůstkem max. počtu 20 pohybů/ 8h krátké trasy přes mostek potoku. Nákladní doprava je provozována pouze v době denní. U osobních automobilů se jedná o zvýšení počtu pohybů o 5 v době denní a o 5 v době noční situace s vyznačením míst nových zdrojů hluku a vzdáleností k hranicím chráněných prostorů :

Silnice II/286

85m 110m prostor s novou linkou č.5 v 1np

135m

vjezd NA


Katastrální situace s vyznačením čp. posuzovaných staveb pro bydlení : čp.133 obj.k bydlení bez č.p.

areál TREVOS

zem.usedlost č.p.205 Libštát

3.2. Stávající hluk z provozovny a nový příspěvek : Hluk z běžného provozu areálu TREVOS byl v době noční zjištěn ( viz část 3.1. str. 6 ) a je zřejmé, že je v nejbližším chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb ( pro bydlení ) v době noční těsně pod hygienickým limitem. Proto nesmí rozšíření výroby znamenat zvýšení současné hlukové zátěže, resp. překročení legislativně stanovených limitů hluku. Nová výrobní linka ( č. 5 ) je umístěna v 1.np. výrobní budovy a má stejný akustický výkon jako 4 linky ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------Jedn.zn. 49397 TREVOS Košťálov - rozšíření výroby – HLUKOVÁ STUDIE 8

stávající. Vzhledem k místu jejího umístění, masivním stavebním konstrukcím obvodového pláště výrobní budovy a zavřeným oknům se příspěvek hluku z jejího provozu projeví pouze vnějšími souvisejícími zdroji, tj. ventilátory a VZT výduchy u severovýchodní části obvodového pláště výrobní budovy. Jedná se o zdroje č. 111, 112, 113, 114 dle profesní dokumentace vzduchotechnika a č. P1 – P4 ve výpočtové části předkládané studie. Hluk, těmito zdroji emitovaný, je stanoven požadavkově tak, aby neznamenal zvýšení současné hlukové zátěže chráněného okolí provozovny. K výše popsaným novým stacionárním zdrojům hluku je výpočtově přiřazen i hluk z přírůstku vnitroareálové nákladní a osobní dopravy s tím, že pro nákladní dopravu to platí pouze pro dobu denní. - nový stav 35 pohybů TNA / týden ( počítán příspěvek z + 7 pohybů ) - u OA se jedná o zvýšení počtu pohybů o 5 v době denní a o 5 v době noční Přírůstek dopravy se na veřejné pozemní komunikaci II/286 hlukově neprojeví.

4. CHRÁNĚNÁ MÍSTA, POŽADAVKY Jedná se zejména o chráněný venkovní prostor a venkovní prostor staveb vně areálu závodu, tj. u rodinných a bytových domů čp. 133 ( kú.Košťálov ) a 205 ( kú. Libštát ). Pro hluk ze stacionárních zdrojů a hluk z vnitroareálové dopravy provozovny : Ekvivalentní hladina akustického tlaku A ( dB ) 2 m před fasádami ( pro posouzení zejména okna obytných místností vyšších podlaží ) domů a na jejich pozemcích dle [ 1 ], § 12, nesmí překročit max přípustnou hodnotu ve dne ( 8 souvislých nejhlučnějších hodin ) a v noci ( 1 nejhlučnější hodina ) hygienický limit hluku : 22,00 – 6,00 h

základní hladina hluku korekce na denní dobu

6,00 – 22,00 h

LAeqT = 50 -10

50 0

LAeqT = 40 dB

50 dB

Jedná se vždy o součtovou výslednou hodnotu všech imisních příspěvků, v případě tónového charakteru hluku je nutno počítat s hodnotou o 5 dB nižší – v konkrétním posuzovaném případě není u současné a nové hlukové zátěže měřením zjištěno a ani předpokládáno – jinak nutno odstranit. K posuzované lokalitě : Hluková zátěž chráněného venkovního prostoru a venkovního prostoru dotčených staveb nesmí být ( vzhledem k současné hlukové situaci ) příspěvkem z rozšíření provozu dále zvýšena, resp. nesmí součtově znamenat překročení hygienických limitů hluku. V daném případě je pro posouzení rozhodující doba noční. Poznámka : Orgán státního zdravotního dohledu (hygienické služby) může stanovit i jiná kriteria a hodnocení. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------Jedn.zn. 49397 TREVOS Košťálov - rozšíření výroby – HLUKOVÁ STUDIE 9

5. PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ Při uskutečňování záměru bude z hlediska hluku třeba :

-

Nákladní dopravu realizovat pouze v době denní ( v současnosti i dále je od 6,00 do 16,00 hod.)

-

Dodržet maximální hodnoty hladiny akustického výkonu zdrojů hluku P1 – P4 ( výpočtově ) tj. 111 – 114 ( dle projektu ) : LWA = 75 dB a max. hodnotu akustického tlaku LA1m = 60 dB u jednotlivých zdrojů

-

Repasovat a těsnit okna hlučných provozů

-

Systém větrání hlučných provozů pouze nucený ( vzduchotechnika s tlumiči hluku ), organizačním nebo technickým opatřením zabránit možnosti otevírání oken ( zejména v době noční )

6. VÝPOČTOVÁ ČÁST S POSOUZENÍM 6.1. -

Zadání, situační schema pro výpočet ( pomocí [ 3 ], se zahrnutím [ 6 ] a [ 7 ] ) : terén zvukově odrazivý i pohltivý základní rovina – terén uprostřed areálu TREVOS počet pohybů nákladních automobilů 1 / hod počet pohybů vysokozviž. vozíků 2 / hod ( převedeno modelově na NA ) počet pohybů osobních automobilů ( OA ) 1 / hod. pro dobu denní ( hodnocení 8mi hodin ) počet pohybů OA 5 / hod. pro dobu noční ( hodnocení 1 hodiny )

3D schema ( od jihu ) :


situační schema pro výpočet :

pohyb OA

nová provozní část v 1.np

pohyb NA

výp.body

Poznámky k výsledkům výpočtu : -

výsledné hodnoty hluku jsou vč. zápočtu složky hluku od fasád budov odražené ( bezpečnost výpočtu )

-

zátěž od vnitroareálové dopravy a stacionárních zdrojů zvlášť - viz část 8.1. Příloha příspěvek od dílčích zdrojů hluku v bodě č. 1 … viz část 8.1. Příloha


6.2.

Výpočet pro dobu denní, posouzení ( nové stacionární zdroje + přírůstek dopravy ) :

Zdroje hluku ( nově uvažované pro rozšíření provozu ) :

rozmístění nových zdrojů hluku :

nové zdroje hluku


Doprava : - jen příspěvek hluku po rozšíření provozu ( z nárůstu počtu nákladních automobilů ) - současné a nové počty nákladních automobilů … viz. část 3.1. na str.7 K1 … NA – trasa vnitroareálového pohybu pro přírůstek dopravy ( 1 pohyb / hod v době denní ) K2 … pohyb vysokozdvižných vozíků pro přírůstek dopravy ( model s NA .. 2/hod v době denní ) K3 … pohyb OA pro rozšíření provozu ( 1 / hod v době denní, 5 / hod v době noční ) K4 … vnitřní parkoviště OA pro rozšíření provozu ( 1 / hod v době denní, 5 / hod v době noční )

Hluk ve venkovním chráněném prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb v době denní : zadání stacionárních a dopravních zdrojů hluku v areálu závodu, souvisejících s novou linkou ... viz. části 5, 6.1. a 8.1.1. předkládané studie

číslo bodu výpočtu

1 2 3 4 5 6

č.p. 205 205 205 133 133 bez

LAeq8h výška posouzení nový příspěvek m dle požad. dB části 4. 4,5 40,0 vyhovuje 1,5 32,8 vyhovuje 1,5 34,8 vyhovuje 6,0 16,0 vyhovuje 6,0 16,5 vyhovuje 6,0 13,8 vyhovuje

pásma hluku, doba denní, v = 4m :


6.3.

Výpočet pro dobu noční, posouzení ( pro posouzení rozhodující ) : ( jen nové stacionární zdroje a doprava O.A. )

Stacionární zdroje hluku – viz. tab. a schema průmyslových zdrojů v části 6.2. str.12 a 13 Doprava - viz str.7 a 13


Hluk ve venkovním chráněném prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb v době noční : ( u některých bodů výpočtu je využita hodnota hluku, zjištěná pro stav před rozšířením a přidán příspěvek z nově uvažovaného provozu + uvedena celková hodnota s vyčíslením rozdílu )

číslo bodu výpočtu

1⃰

*

č.p.

LAeq1h LAeq1h LAeq1h posouzení výška rozdíl stávající nový příspěvek celkem dle požad. m + dB dB* dB dB části 4.

205

4,5

51,6

27,6

51,6

0

vyhovuje pro nový provoz 2 205 1,5 8,4 vyhovuje 3 205 1,5 13,1 vyhovuje 4⃰ 133 6,0 36,7 9,7 36,7 0 vyhovuje 5 133 6,0 9,5 vyhovuje 6 bez 6,0 7,9 vyhovuje body měření ( stav před rozšířením ), v bodě č. 1 hluk pozadí bez provozovny TREVOS

pásma hluku pro dobu noční, v = 4m :


7. HODNOCENÍ, ZÁVĚR Předkládaná hluková studie obsahuje stanovení a posouzení hluku v souvislosti se změnou – rozšířením provozu ve výrobní hale TREVOS Košťálov s.r.o., Košťálov čp.145. Rozšíření provozu spočívá v instalaci páté linky na výrobu střiže Trevon do hlavní výrobní budovy, prvého nadzemního podlaží. Tato pátá linka je i z hlediska jejího akustického výkonu totožná se čtyřmi linkami původními. Z hlediska posuzování hluku se jedná o jeho příspěvek z nového provozu do okolí vůči chráněnému venkovnímu prostoru a venkovnímu prostoru staveb dle [ 1 ], § 12. V předmětném případě se jedná o obytné domy jihozápadně a severozápadně od předmětné výrobní haly TREVOS tj. u čp. 133 ( kú.Košťálov ) a 205 ( kú. Libštát ). Tato místa jsou v předkládané studii posuzována jako chráněný venkovní prostor a venkovní prostor staveb v souladu s platnou legislativou. Ve zmíněných místech bylo také již dříve provedeno měření hluku – původní hlukové zátěže z provozovny TREVOS. Při dodržení výchozích podmínek zadání, tj. umístění nové linky a realizaci protihlukových opatření dle části 5 předkládané studie lze předpokládat, že příspěvek hluku, způsobený rozšířením provozu v areálu TREVOS Košťálov s.r.o. ( stacionární a dopravní zdroje hluku ) nezpůsobí zvýšení současné hlukové zátěže v okolním chráněném venkovním prostoru a venkovním prostoru staveb, a nezpůsobí svým příspěvkem součtově překročení legislativně stanovených hygienických limitů hluku v době denní ani noční. 22.5.2016

8. PŘÍLOHA 8.1. Hluk+ … dílčí výpočtové vstupy a výstupy 8.2. Foto okolí provozovny


8.1. Příloha : 8.1.1. Pro dobu denní : zdroje hluku :


příspěvky zdrojů hluku pro výp.bod č. 1 :

8.1.2. pro dobu noční :


příspěvky zdrojů hluku pro výp.bod č. 1 :


8.2. Příloha :

pohled na provozovnu od jihozápadu - od čp. 205 ( k.ú. Libštát )

foto od provozovny jihozápadně - ze silnice na čp. 205

foto ze silnice na sever - vpravo objekt provozovny, vlevo vzadu byt.dům ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------Jedn.zn. 49397 TREVOS Košťálov - rozšíření výroby – HLUKOVÁ STUDIE 20

INECO průmyslová ekologie s.r.o

Recommend Documents