Teorie ke kursu sociální ekologie (sylabus přednášek)
ZS 2003/2004
________________________________________________________________________________________________
Sociální ekologie (ekologie člověka)- základní pojmy Ekologie - Ernst Haeckel 1866: věda, zkoumá: "vztahy organismů k okolí a k tvorům, s nimiž žijí pohromadě" další významy od 60. let: problémy životního prostředí i řešení těchto problémů (ekologické: chránící přírodu, týkající se ochrany přírody a životního prostředí ), ekologové : někdy míněni vědci, jindy aktivisté - výsledkem často zmatení pojmů krajinná ekologie - nauka o zákonitostech ekologických pochodů v krajině aplikovaná ekologie -krajinné plánování, čistírenské technologie, ochrana přírody ... vědy o životním prostředí (environmental sciences) - ekologie, geologie, geochemie, některé části geografie a biologie (ekologie) apod. ochrana životního prostředí - činnosti, jimiž předcházíme n. zmírňujeme poškozování ŽP, práv. termín ochrana přírody a krajiny - péče o přírodu (v užším smyslu - lesy, druh. rozmanitost...), právní termín životní prostředí(environment - angl., franc...), environmentální: "životně-prostřední" (x indické pojetí "rodiny Země" - vzájemná příbuznost , životnost) James Lovelock: představa, že živá je celá Země (úzké propojení org. a anorg.) ( genetická příbuznost) ekologická (environmentální) výchova - výchova dětí a mládeže k ochraně přírody sociální ekologie, humanitní environmentalistika, ekologie člověka...zhruba totéž, zkoumají ekologické problémy z humanitní nebo z humanitní i přírodovědné perspektivy, problém: psychologie, ekonomie, sociologie : většinou nezahrnují přírodu důležitou součástí sociální ekologie je hledání "trvale udržitelného rozvoje" (ekopolitický pojem) (Zpráva Brundtlandové, 1987 - komise OSN: Naše společná budoucnost) (analogie s Irokézy) další ekopolitické pojmy: princip předběžné opatrnosti (pokud si nejsem jistý důsledky dané činnosti, raději ji nepovolím, ekologická (environmentální) bezpečnost (environmentální problémy mohou stát ohrozit zevnitř tak, jako ozbrojená agrese zvenčí) Pojmy z oboru ekologie (biologické vědy): nosná kapacita prostředí - schopnost daného prostředí udržet určitý počet individuí jednoho či více druhů společenstvo - všechny živé organismy, obyvající určitý prostor (rostlinné s.,vodní s. apod.) .S. je tvořeno populacemi jednotlivých druhů (např. populace zajíců) ekosystém - systém, v němž jsou ve vzájemných vztazích všechna společenstva organismů a jejich prostředí, je schopný autoregulace, sebeobnovování a evoluce. Různý rozměr. nika - role ("zaměstnání" a "bydlení") jedince v ekosystému, nika může být časová, prostorová, potravní. diverzita - rozmanitost druhů ve společenstvu. Diverzita je tím vyšší, čím je větší počet druhů, vet společenstvu zastoupených, a tím vyšší, čim jsou zastoupeny rovnoměrněji. (např. společenstvo, kde je mnoho druhů, ale 99% jedinců patří k jednomu druhu, bude mít nízkou diverzitu) konkurence x spolupráce v přírodě - co převládá záleží na našem pohledu - interpretaci ekoton - přechodná zóna mezi mezi dvěma ekosystémy, bohatá na druhy (okraj lesa, okraj rybníka) 1
Pojmy z oblasti teorie systémů: zpětná vazba - v systému prvek 1 ovlivňuje prvek 2 a sám je jím zpětně ovlivňován. záporná z.v. - př.- termostat (při vyšší teplotě sepne relé a topení se vypne, takže se sníží teplota), řada záporných zpětných vazeb existuje v organismech a v ekosystémech. Záporná zpět. vazba stabilizuje. kladná (posilující) zpětná vazba - př. finanční systém: snížení cen akcií vede k snaze je co nejrychleji prodat, což vede k dalšímu snížení jejich ceny, což vede k ještě intenzivnější snaze je prodat , apod. Kladná zpětná vazba destabilizuje. Pozn. pro studium: Tady se obávám, že se budete muset naučit všechno. Věnujte zvláštní pozornost pojmům_záporná a kladná (posilující) zpětná vazba a vymyslete vlastní příklady. _______________________________________________________________________________
Globální problémy (a někt. pozitiva) (přednáška 30.9.,1.10.03- část) (zdroje: Worldwatch Institute,1999, Bedřich Moldan, 1994 David Korten, 1996)
Globální problémy jsou mnohočetné, propojené, často lze obtížně oddělit sociální od ekologických. Příznaky lze často kvantitativně změřit, ale příčiny bývají komplexní a názory různých lidí (i odborníků) na řešení se mohou lišit v závislosti na jejich hodnotovém systému. Následuje několik problémů, resp. trendů, které slouží jako ilustrace skutečnosti, že naše planeta je ve fázi rychlých změn, z nichž řada je alarmujících. Je obtížné, ale důležité před nimi nezavírat oči. ____________________________________________________________________________ V USA nosí 100 000 dětí do školy střelnou zbraň, 40 je jich v průměru denně zraněno n. zabito. __ Od roku 1950 vzrostla spotřeba papíru ve světě více než šestinásobně, ztrojnásobila se spotřeba obilí a vody, spotřeba oceli a fosilních paliv vzrostla čtyřnásobně. Ve Třetím světě poklesla kojenecká úmrtnost a úmrtnost dětí do 5 let o polovinu. Od roku 1945 zemřelo v ozbrojených konfliktech více než 20 milionů lidí, většinou v občanských válkách. 90% obětí ozbrojených konfliktů na konci 20 století jsou civilisté. Od roku 1950 se počet lidí více než zdvojnásobil (Z 2,5 miliard v r. 1950 na 6 miliard v r. 1999.). Stejně tak se zdvojnásobil počet lidí žijících v absolutní chudobě Zhruba čtvrtině všech druhů savců a 13% rostlin hrozí vyhynutí. Množství nadnárodních společností vzrostlo ze 7 000 v roce 1970 na 53 000 v roce 1998. V posledních 100 letech stoupl obsah CO2 v atmosféře o 25 %. V l. 1950 - 1998 vzrostla svět. ekonomika šestinásobně, vývozy ve stejném období stouply 17x. Každým rokem zmizí 6 miliard hektarů produktivní půdy pod příkrovem pouště. Dvě a půl miliardy lidí trpí nemocemi způsobenými nedostatkem kvalitní vody a hygieny. Lékaři zdolali černé neštovice a obrnu. Ve Třetím světě vzrostla průměrná délka života více než o třetinu v posledních 30 letech. Téměř 14 milionů hektarů tropických pralesů mizí každým rokem. Padesát procent veškerého zlata, které se vytěží v nejbližších dvaceti letech, bude pravděpodobně těženo na území přírodních národů ("původní obyvatelé" - lovci a sběrači, kmenová společenství). Chlor. organické látky PCB a DDT byly nalezeny v tělech Inuitů (eskymáků) a polárních medvědů. 2
Denně přejde přes někt. mezinár.hranici thruba 2 miliony lidí - v r. 1950 to bylo pouhých 69 000. Japonsko dováží 70% své kukuřice, pšenice, a žita, 95% své sóji a víc než 50% svého dřeva, z toho velkou část z rychle mizejících lesů Bornea (údaj z r. 1996). Mez lety 1961 a 1998 vzrostl počet mezinárodních uprchlíků, kterým poskytuje pomoc OSN, šestnáctkrát - z 1,4 milionu na 22,4 milionu. Celkový počet uprchlíků je dnes vyšší než 56 milionů. 5% ozonové vrstvy nad S. Amerikou, a pravděpodobně globálně, zmizelo mezi lety 1980 a 1990. Velká část obilovin - vývozu Třetího světa se v průmyslových zemích spotřebuje jako krmivo pro dobytek. V Thajsku, Šrí Lance a na Filipínách je celkem zhruba 500 tisíc dětských prostitutek. V USA klesla důvěra v 12 hlavních institucí oproti hodnotě z r. 1966 (100%) na 39% v r. 1994. Více než polovina dětí v USA vyrůstá v rodině, kde je jenom jeden rodič. Rychle rostou nůžky (rozdíly) mezi bohatými a chudými zeměmi i jednotlivými lidmi. Miliarda lidí má příjem 1 dolar denně. Pozn. pro studium: Přečtěte a promyslete celý text, dejte do souvislosti s vlastní zkušeností. Doplňte o vlastní znalosti. Vyberte a zapamatujte si pět údajů, které považujete za negativní, a jeden pozitivní. Jsou nějaké, u nichž nevíte, kam je zařadit? ________________________________________________________________________________
Ovzduší - ozonová díra a změny klimatu
Literatura: Oozonová díra: Děti Země: V zájmu života ochraňujme ozonovou vrstvu, Brno 1992. Lippert, E.,(ed.): Ozonová vrstva země, Vesmír, 1995. Klimatické změny: Poslední generace 11/97, Hnutí Duha. Houghton,J.: Globálnní oteplování, Academia, 1995. Sedmá generace 8/99, 10/2000. Nemešová, I., J.Pretel: Skleníkový efekt a životní prostředí. MŽP a ČHMÚ, 1998. Ozonová díra Princip: Od roku 1930 vyráběny halogenované uhlovodíky ((freony) (chladící média, hnací medium v aerosolech, nadouvadla, čisticí prostředky) V roce 1974 vyslovena hypotéza (později potvrzena) že freony pronikají do stratosféry (10-50 km nad Zemí) kde se z nich odštěpují molekuly chlóru a bromu a katalyticky rozkládají ozon. Snižují tak obsah ozonu ve stratosféře. Ozonová vrstva ve stratosféře absorbuje část ultrafialového záření (280-320 nm), které má nepříznivé účinky na život na Zemi (halony - obsahují i brom - hodně agresivní) Ozonová díra (pokles ozonu ve stratosféře): Poprové pozorována začátkem 80. let nad Antarktidou. V r. 1985 zde v září a v říjnu poklesla koncentrace ozonu na polovinu dlouhodobého průměru. Později naměřen kolísavý úbytek stratosf. ozonu nad Jižní Amerikou a Austrálií a později nad severní hemisférou. Rekordní snížení 1992-3, dlouhodobé snižování nad hustě obydlenými oblastmi cca 0,5% za rok. Důsledky: U lidí a zvířat poškození zraku, rakovina kůže, snížení imunity. U rostlin včetně mořského fytoplanktonu snížený růst a snížená odolnost vůči škůdcům. Řešení: Zastavení výroby, dovozu, vývozu freonů (náhrada ve výrobě jinými látkami), sběr a recyklace freonů dosud v oběhu. Legislativa: 1987 Montrealský protokol - dohoda o snížení a ukončení výroby. Signatářské země nebudou obchodovat (s freony) se zeměmi, které nepodepsaly. Vytvořen fond na pomoc rozvoj. zemím. Dodatky 1990,92,95,97 - zpřísňují původní dohodu. 3
ČR - první zákon v r. 1993 (nevyhovující), nový zákon v r. 1995. Kladná role ekologických organizací (Hnutí Duha, Děti Země, STUŽ) Současný stav: Průmyslové země ukončily výrobu freonů v r. 1996 (EU již 1994). Náhrady: propan-butan, amoniak, voda, kys. citronová. Rozvojové zzemě by měly ukončit produkci do r. 2010. V letech 1986 - 94 vzrostla jejich produkce o třetinu. Problémy: - pašování ( v r. 1995 až pětina freonů pašovaná) - prodej starých technologií ve třetím světě - dlouhověkost freonů - stovky let ve stratosféře (návrat do pův. st. až v polovině 21. století) některé "měkké" látky poškozující ozon. vrstvu (freony HCFC, pesticid metylbromid) se dosud smějí vyrábět - freony jako skleníkové plyny (včetně HCFC) Změny klimatu ("skleníkový efekt", globální oteplování) Princip: Skleníkový efekt je přirozený jev, kdy vodní pára, oxid uhličitý a další plyny v atmosféře zachycují část energie slunce ve formě infračerveného (tepelného) záření, čímž dochází k ohřívání zemského povrchu. Emise produkované lidskou činností významně zvyšují koncentraci plynů, způsobujících skleníkový efekt. Důsledky: Podle zpráv IPCC se předpokládá zvýšování průměrné globální teploty (o 1,5 až 6 a půl stupně C v nejbližších 100 letech), nerovnoměrně (hlavně mírné pásmo a póly). Očekává se zvyšování hladin oceánů (až o 1 metr v roce 2100) z důvodů teplotní expanze vody a tání ledovců. Nižší srážky v Indii, S Africe, JV Asii. Nárůst pouští. Extrémnější počasí (větrné bouře, tornáda). Nepravidelný nástup ročních období. Změna rozložení pásem lesa, tundry, stepi na Zemi. Zvýšený výskyt parazitárních onemocnění (migrace parazitů do mír. pásma). Skleníkové plyny: Patří sem zejména oxid uhličitý (vznik spalováním fosilních paliv a odlesňováním), freony (zdroje viz Ozonová díra), metan (rýžová pole, trávcí pochody -dobytek), oxid dusný N2O (spalování biomasy, fosilních paliv, um. hnojiva). Nejvýznamější s. p. je oxid uhličitý (dnes v atmosf. 0,036%). Spalováním fos. paliv do atmosféry ho ročně přichází 6 miliard tun, z toho lesy a oceány polovinu absorbují. Mezinárodní instituce a dohody: Zprávy IPCC ( Intergovernmental Panel on Climate Change Mezinárodní panel pro klimatické změny, ustanovený OSN) v r. 1992,1995, 2001. V r. 1992 na konferenci v Riu podepsána Rámcová dohoda o klim. změnách. Tato dohoda není konkrétní. Konkretizace: V Kjótu (Japonsko) 1997: průmyslové země slíbily snížit emise do let 2008-2012 alespoň o 5,2% oproti roku 1990. ČR: snížení o 8%. Kjótský protokol zatím nevstoupil v platnost, chybí ratifikace 33 zemí. V listopadu 2000- konference v Haagu, snažila se schválit prováděcí pravidla, skončila nezdarem. Řešení: - odstranění dotací těžby a spotř. fosilních paliv (dosud celosv. 200 miliard dol./rok) - odstranění dotací na stavbu silnic (USA 121 miliard dol. ročně) - změna daňové politiky - zdanění fosilní energie (omezení jiných daní) - minimální kritéria efektivnosti pro auta aj. spotřebiče - skromnější živ. styl - změny měst. plánování (kompaktnější města, podp. veřejné dopravy apod.) - obnovitelné zdroje energie: podpora výzkumu, daňové úlevy, výhodné půjčky, garance přístupu do rozvodných sítí, dotace cen obn. energie) - vše, co souvisí se zalesňováním a omezením kácení. - emisní obchodování (boh. země zaplatí tech. opatření chudým) ATD. Problémy: - nejistota předpovědi (komplexnost systému, zpětné vazby) 4
- odpor průmyslové lobby (země exportující ropu, doly, elektrárny, energetické, silničářské, automobilové lobby.) - přesun energeticky náročnějších výrob do třetího světa Aktuální stav: Ohřívání planety: Od roku 1860 se průměrné teploty atmosféry zvýšily o 0,6% Šest nejteplejších let připadá na 90. léta. Rok 1998 nejteplejší za celé období Polární tání: Kry Severního led. oceánu se od 50. let ztenčily o 42 %. Grónský pevninský ledovec ztrácí 51 km3 ročně. Jeho úplné roztání by vedlo ke zvýšení hladiny moře o 7 metrů. Vysoký přísun sladké vody do oceánu by mohl vést k rychlému ochlazení severoatlantické oblasti. Pozn. pro studium: Pokuste se vybrat, co považujete za podstatné. Projděte znovu globální problémy a hledejte souvislosti s problémy ovzduší. ________________________________________________________________________________
Mizející lesy a pralesy
(přednáška 7.10., 8. 10.03)
Literatura: Porrit, J.: Zachraňme Zemi, Gordonová,A.Suzuki,D.: Jde o přežití Problém: Na naší planetě velmi rychle mizí lesy. Pevniny jsou pokryty lesem z 25% (oproti 32% v r. 1950), z toho pouze polovina jsou původní lesní ekosystémy-pralesy. Nejrychleji jsou ničeny tropické pralesy. Od poloviny 20. století jsme přišli o zhruba polovinu všech tropických pralesů na Zemi. Většina pralesů Afriky je vykácena, v 9O.l.je obrovským tempem ničen prales Malajsie. V Asii zmizela mezi l. 1960-90 třetina tropických lesů. V r.1975 byla Amazonie prakticky nedotčena, dnes je jí vypáleno 15%. Rychlost odlesňování se během 80. let zdvojnásobila - dnes jsou pralesy mýceny tempem 160 000 km2 za rok. Silně ohroženy i poslední pralesy mírného a subpolárního pásma - sibiřská tajga a lesy Kanady např.známý případ Clayquot Sound - a severozápadních USA. V průmyslových zemích navíc l. ohroženy tzv. kyselými dešti a přízemním ozonem- důsledek spalování fosilních paliv. Tyto lesy jsou často monokulturní (nepůvodní druhy), což zvyšuje jejich zranitelnost. Důsledky: - Větrná a vodní půdní eroze, povodně, zanášení údolních nádrží, sesuvy půdy. (např. podhůří Himalájí) - Pokles srážek, sucha, ztráta možnosti místních lidí používat les jako zdroj dřeva, plodin, píce apod (třetí svět) - Rychlá ztráta úrodnosti pralesní půdy (např. Amazonie) - Mizející genofond (pralesy jsou domovem 70-90% všech druhů) - Mizí zároveň možná léčiva a planí příbuzní zem. plodin. - Genocida domorodých obyvatel, mizení jejich kultur (Amazonie, Malajsie, Afrika apod.) - Zvyšování globálního oteplování, možný další negativní vliv na světové klima (změna větrného proudění a srážkového režimu) Příčiny: - těžba dřeva - vlády dotují - proměna pralesa v ornou půdu nebo pastviny (Brazilie - splácení zahraničního dluhu vývozem soji nebo hovězího masa) -projekty silnic či velkých údolních nádrží v pralese. Silnice často umožní vstup do pralesa chudým bezzemkům (Brazilie-Rondonie) Po několika letech půda ztrácí úrodnost a kolonizátoři pronikají hlouběji do pralesa. Údolní nádrže: zaplavení, otevř. osídlení, zadlužení vlád) -těžba surovin (ropa v Ekvádoru, kovy v Západní Papui) -putující zemědělství. Rolnící vytlačeni ze svých pozemků nebo bezzemci klučí prales, pronikají hloub, když vyklučená část ztratí úrodnost. Řešení: -majetková práva -právo využívat les by měli mít místní lidé, kteří jsou na něm existenčně závislí.( V 3. světě přešlo během 150 let 80% trop. lesů do rukou vlád. úředníků) -cena dřeva -dřevěné výrobky jsou příliš levné. Je třeba přestat dotovat těžbu dřeva, nasadit daně na pralesní dřevo. -zamezení srůstu těžařských firem a vládních struktur (Borneo) -pozemková reforma (Brazilie) -mapování, demarkace domor. území 5
-bojkot výrobků z trop. dřeva na Západě -odpuštění dluhů zemím třetího světa atd. Pozn. pro studium: Pokuste se vybrat, co považujete za podstatné. Projděte znovu globální problémy a hledejte souvislosti s problémy lesů. ________________________________________________________________________________
Oceány Lit.: Zpracováno podle Weber, P.: Abandoned seas, Worldwatch Institute, 1993,French, H.: Vanishing Borders, 2000
Oceán - podobnost pralesům : 1. vysoká diverzita druhů 2. vliv na globální klima: - tlumí sezonní výkyvy - mořské proudy - oteplují nebo ochlazují pevninu (např. Golfský proud Z Evropu - ohrožen glob. oteplováním) - tzv. biologická pumpa - cca 10% fytoplanktonu klesá ke dnu nerozloženo - zachycení části uhlíku z atmosf. - v oceánech vázáno 20x víc C než v pevninských ekosystémech Hlavní problémy: 1. Znečištění: živiny - z kanaliz. splašků, zemědělství, z atmosféry - spal. fosil. paliv (N,P) důsledek: tzv. vodní květ - nadměrný rozvoj moř. řas (rozklad - vyčerpání kyslíku hubí ostatní moř. organismy) půdní částice - půdní eroze těžbou, bagrování, lesnictví, zemědělství důsledek: kalí vodu, brání fotosyntéze v hloubce, dusí ryby, nositeli toxických látek a živin toxiny- PCB, DDT, těžké kovy - zdrojem jsou herbicidy, pesticidy, průsak ze skládek důsledek: kontaminace potravy, mohou se hromadit v tucích, v potrav. řetězci, dlouhodobé působení ropa - cca polovina z automobilů, průmyslu, strojů na pevnině, cca třetina z běžného provozu cisternových lodí, pouze 13% z havárií cistern. lodí plasty - rybář.sítě, odpad z lodí, odpad z pevniny důsledek: zraňují moř. živočichy (zamotají se nebo považují za potravu), dlouhodobé působení (pomalý rozklad) další znečištění: cizí druhy organismů ( šíření v balastu lodí), patogenní mikroorganismy, radioaktivní izotopy, tepelné a hlukové znečištění Za cca tři čtvrtiny znečištění je odpovědná lidská činnost na pevnině 2. Poškození pobřeží: Pobřežní zóny - nejcennější (hojnost potravy, místo rozmnožování moř. živočichů) a nejvíce ohrožené. Na pobřeží migrují ročně desítky milionů lidí z vnitrozemí, více než polovina svět. populace žije do 100 km od moře. Města - stavební činnnost a znečištění, venkov rybí a garnátové farmy. Likvidace mangrovových mokřadů, korálů, ústí řek, pobřež. lagun, slaných mokřadů. Polovina znečištění pobřežních zón pochází z vnitrozemí. 3. Problém rybolovu a vel. savců Průmyslový rybolov - 1900 - úlovek 5 milionů tun ryb (dotace vlád) 1990 - více než 80 milionů tun ryb Důsledky - vyhynutí někt. druhů (atlant. šedá velryba), v 90. letech krach úlovku několika druhů ryb (treska a další). Masová nezaměstnanost rybářů (Kanada), přesun flotil EU k africkému pobřeží. Konflikt místních tradičních rybářů (převl. místní spotřeba) a půmysl. flotil - na vývoz. Rybolov ohrožuje savce (sítě berou vše) - želvy, delfíny. Velká část ulovených ryb - potrava ryb v rybích farmách (lososi) a potrava zvířecích miláčků (granule). Problém mezinárodních obchodních dohod (WTO) - mohou zpochybnit zákony zemí na ochranu přírody (např. zákon v USA zakazující dovoz tuňáků, jejichž lov zahrnoval zabíjení delfínů, byl v rámci mezinárodních dohod GATT prohlášen za nelegální) 4. Dopad globálního oteplování Ohrožení života korálových útesů (pokles biodiverzity, dopad na zaměstnanost, ohrožení pobřeží, které útesy chránily), ohroženy mořské proudy, ovlivňující klima. 6
Řešení: Mezinár. smlouvy (velryby, driftové sítě, výsostné vody - 370 km od břehu). Přestat s dotacemi vlád na průmysl. rybolov (90. léta - vlády hradí 43% nákladů daň. úlevami apod.). Decentralizace vlastnictví na pobřeží (Filipíny - osvědčilo se). Celk. změna živ. stylu, přechod na obnovitelné zdroje, zalesňování, přechod na biozemědělství...změna majetk. poměrů ve 3. světě... Situace u nás (řeky): V 90. letech se snížilo znečištění řek (stavba čistíren), ale trvá. Problém eutrofizace (znečištění živinami - N ze zemědělství, P z měst. splašků a prac. prášků). Dusičnany z polí ve studních. Dva pohl. na povodně: "technokratický" (hráze a regulace) a "ekologický" ( zvýšení přiroz.schopnosti krajiny zadržet vodu) Pozn. pro studium: Pokuste se vybrat, co považujete za podstatné. Projděte znovu globální problémy. Najdete nějakou, třeba skrytou souvislost s touto kapitolou? ________________________________________________________________________________
Kolonialismus a přírodní národy
(přednáška 14.10., 15.10.03)
Pozadí současného rozporu průmyslové země/země třetího světa historické jednání koloniálních mocností: 1. Vyvlastňování občin ( pastviny, lesy, i orná půda), nahrazováno plantážemi na export, těžbou surovin a dřeva) Občina – pozemky nejsou ve státním ani soukromém vlastnictví, o jejich využití rozhoduje společenství na základě tradice a aktuálních potřeb. Trvalá udržitelnost a spravedlnost. Rovnováha moci. Podmínkou je existenční závislost členů na společenství a ekosystému. 2. Násilná likvidace místní výroby (zákaz výroby lnu v Irsku, ochromení indické výroby bavlny). Odbyt pro zboží průmyslových zemí. 3. Zavedení daní ( (Súdán – daň z domácnosti, zvířat, úrody) – nutnost prodeje plodin nebo muži si musí hledat placenou práci mimo společenství - důsledky: pro průmyslové země domorodá prac. síla a odbyt pro výrobky. Pro místní: rozpad občiny (založená na samozásobitelství) a tradičních společenských vazeb, pokles prestiže žen (nepřímo vede ke zvyšování porodnosti) 4. Problematická role křesťanské církve a morálky - rozpad tradičních metod regulace porodnosti Přírodní národy - lovci a sběrači (tzv. čtvrtý svět) Příběh Indiánů Anupiak z Arktidy Přírodní - lovci a sběrači (x tradiční zemědělci) Primitivní??? (pojem přírodní národy - Josef Čapek) Náboženství - Zemi oživuje posvátná síla, vše na Zemi je projevem této síly (Matka Země) - Není androcentrické (příběh Anupiaků) (člověk není středem a vrcholem) - Není oddělené od života (náboženství = "způsob, jakým žijeme") - Chybí ostrá hranice mezi lidmi a zvířaty - duše zvířat - nutnost úcty (Čevongové z Malajsie - zákaz posměchu!) - Chybí představa pokroku - naopak cykličnost vývoje (Čevongové - Země 7) Technika, věda, vztah ke světu - Přiměřená (vhodná) technologie (kožený kajak) - Znalosti i moudrost se přenáší příběhy a klade důraz na odpovědnost (Austrálie - červ. klokan) (x naše věda - bez hodnot) - Přesné znalosti přírody (Kungové-Kalahari-zvířata) Společenské uspořádání - Konsensus, demokracie (více náčelníků - podle oboru) 7
(Velký závazný zákon Irokézské konfederace podklad pro Ústavu USA. Role žen) - Různé formy tradiční antikoncepce Ekonomické uspořádání - Samozásobitelství, výměna darů (peníze nehrají důležitou roli), občiny - Mechanismy přerozdělování (Kungové, SZ Amerika) - Vynalézavé a promyšlené využívání místních "zdrojů" (Kajapó - lesní zahrady) Historicky vztah euroamerické civilizace a přír. národů: genocida, "kulturní genocida" (internátní výchova dětí), nezáměrná genocida - nakažlivé nemoci Současná situace - př. národy většinou nemají svůj stát - integrace x problémy (analogie: Romové) - nálepka primitivismu - nebezpečí turistiky - využívání zdrojů nadnárodními společnostmi - genocida pokračuje - souvislost s ničením zdrojů (např. těžba ropy v ekvádorské Amazonii) - přírodní národy se brání, snaží se proniknout do legislativy, do médií. Někdy úspěchy demarkace indiánských území v Brazílii a dalších jihoamerických zemí. Pomoc některých západních organizací, např. Survival v Británii a další. Zajímavá literatura čj: M. Cravenová: Slyšel jsem sovu zavolat své jméno. F. Carter: Škola malého stromu, Odvedu vás do Sierra Madre. M. Shostaková: Nisa, dcera !Kungů. McLuhanová,T.C.: Dotknout se Země _______________________________________________________________________________
Třetí svět: Dva pohledy na rozvoj
(přednáška 14.10., 15.10. 03)
Situace: Prohlubující se rozpor: Tzv. Vyspělé státy (OECD mimo Turecko a Mexiko) - země Severu Tzv. Rozvojové země (G 77 a Čína), asi 130 zemí - země Jihu Rozdíly: země Severu: ukončena migrace do měst (dnes 76%ve městech), vyšší konzum (Evropan zkonzumuje 20x víc zdrojů, než Afričan), stabilizovaná populace, bohatství, vysoké emise země Jihu: probíhá migrace do měst ( 1960 22%, 2000 40%), nižší konzum, v části zemí vysoký populační růst (Etiopie, Pákistán, Nigérie), chudoba, nízké, ale rostoucí emise. Rozdíl bohatství x chudoba se prohlubuje (18. stol. příjmy v Indii 2x tak vysoké, jako v Evropě, 1965 - bohaté země 15x bohatší, než chudé, 1990 – bohaté země 33x bohatší) Řešení: Dva odlišné pohledy (názvy obou pohledů nejsou běžně používané, jde o zjednodušení v zájmu názornosti, ve skutečnosti mohou existovat různé přechody mezi oběma pohledy) 1. Teorie mnohem většího koláče: 1987 – Komise pro životní prostředí a rozvoj (OSN) vydala zprávu Naše společná budoucnost (Zpráva Brundtlandové - zde mj. prvně použit pojem trvale udržitelný rozvoj) . Chudobu chápe jako hlavní příčinu ekologických problémů. Řešení vidí v ekonomickém růstu, v 5x až 10x zvýšení průmyslové výroby. Tím by zmizela chudoba a s ní ekologické problémy. Tento přístup často upřednostňuje technologická řešení. Ad populace: teorie demografického přechodu: Nejprve byla vysoká porodnost a vysoká úmrtnost, s poklesem úmrtnosti vlivem léků a lepší výživy klesá úmrtnost a je stále vysoká porodnost, porodnost poklesne se zvýšením životní úrovně chudých zemí na úroveň zemí bohatých. Hlad a chudoba jsou důsledkem přelidnění. Nutnost dostupnosti antikoncepce. 8
Lit. U nás: např. Bedřich Moldan: Příroda a civilizace (a další) Zahr. publikace organizace Worldwatch 2. Teorie přerozdělení koláče a snížení přejídání: Argumenty proti předchozímu:: 5 – 10x zvýšení průmyslové výroby země nesnese (film Naše společná budoucnost?) . Existují dva druhy chudoby: skromnost , schopnost vyuužít místní zdroje v tradičním společenství – ta přírodě neškodí. Druhý druh chudoby (bída) je způsoben rovojem – vyvlastňováním, koncentrací půdy ve stále méně rukou.. Migrace do měst je způsobována tímto jevem – ekonomické a politické příčiny. Rozvrat tradičních společenství (občiny) a s nimi trvale udržitelných vzorců chování. Ad populace: Přelidnění je gumový pojem (např. Evropské společenství – 6x víc obyvatel, než Sahel v Africe). Populační růst je způsoben vykořeněním z tradičních společenství a tím zánikem dřívějších forem kontroly porodnosti (celibát, mnohomužství, dlouhé období kojení, apod.). Hlavní příčinu ekol. problémů vidí v nadměrném konzumu Severu a zbídačení Jihu, který způsobuje. Ŕešení vidí ve změně systému hodnot Severu, (skromnost), v podpoře místní výroby pro místní spotřebu, v politicko-ekonomických změnách (pozemk. reformy, změny daňového systému, podpora místního hospodaření) apod. Lit. Helena Norberg-Hodge: Dávné budoucnosti Zahr . kol: Whose Common Future – Čí společná budoucnost? _______________________________________________________________________________
Ekologie a ekonomie (přednáška 4.11. a 5.11. 03) Ekonomie - má velký podíl na vzniku ekologické krize Je kritizována za: l. příliš vysokou abstraktnost: abstraktní model člověka: homo economicus abstraktní model přírody: půda, případně zdroje 2. matematizaci , jednotkou jsou peníze . To, co nelze změřit, neexistuje 3. věří v nevyčerpatelnost zdrojů, zdroje jsou zadarmo 4. teorie je zastaralá, např. - již neexistuje volný trh, v podmínkách mobility kapitálu neplatí teorie komparativní výhody (zdůvodnění volného trhu) Problém vztahu ekonomie a ekologie se snaží řešit environmentální ekonomie (= ekonomie životního prostředí) - snaží se vyčíslit hodnotu přírody, snaha o tzv. vyčíslování negativních externalit (x problémy - lze vyčíslit hodnotu lidského života?) metoda: ochota platit, ochota strpět (Kolik jste ochoten zaplatit, abyste strpěl ve svém městě spalovnu? Kolik jste ochotna zaplatit, aby byl zachován deštný prales? Od 3 c na 1 dolar na metr!) 70. léta - prosazuje se tzv. nová nebo ekologické ekonomie - je radikálnější: "ne vše lze vyčíslit, je třeba ekonomii změnit od základů", ale jde spíše o komentář, než o ucelenou novou teorii Ekologický ekonom E.F. Schumacher - kniha Malé je milé (vyšlo původně 1972, v ČR v r. 2000) kritizuje do hloubky ekonomickou teorii, vychází z buddhismu i křesťanských a etických hodnot. Navazuje na myšlenky Johna Ruskina, M. Gándhího, Karla Polanyi. "stálé rozšiřování potřeb je opakem moudrosti, protože vede k existenciální úzkosti (závislost na vzdálených zdrojích) a k válečným konfliktům (o zdroje)" "je třeba vnést do našeho konání nenásilí vůči lidem i přírodě (buddhistická hodnota), čerpání neobnovitelných zdrojů je násilím vůči přírodě" "práce není nutné zlo, prací člověk překonává egocentrismus, rozvíjí schopnosti, proto je nadměrná specializace pracovních úkonů i nezaměstnanost" - doporučuje místní výrobu a spotřebu - je to šetrnější přístup k přírodě a vede k nezávislosti lidí
9
Velký problém současnosti- ekologický, ekonomický i sociální: Většinu peněz tvoří banky když půjčují peníze na úrok (do středověku bylo zakázáno jako lichva) To vede ke stále většímu množství peněz v oběhu. To opět vede k: l. Nutnosti vyrábět stále více zboží a služeb a tedy růstu hrubého domácího produktu - HDP. Tento růst je z hlediska životního prostředí problematický - měníme přírodu v produkty a ty pak vyhazujeme. HDP je jako indikátor blahobytu problematický: zahrnuje např. i náklady na likvidaci ekologických havárií, léčení alergií, policii, věznice, nebo nahrazování přirozených zdrojů (voda) umělými ("Dobrá voda"). Zharnuje i likvidaci přírodního kapitálu (lesy, ner. bohatství, půda) 2. Spekulaci na burzách - to vede k nestabilitě světových finančních systémů a k odrtženosti peněz od skutečných potřeb (pouze 5% finančních transakcí v londýnské City zahrnuje zboží) 3. Tlak velkých firem na nové investice (dálnice, zábavní parky, spalovny...). 4. 4. Kapitál proudí do bohatších oblastí, kde jsou větší úroky - marginalizace ostatních. toto platí i mezinárodně - kapitál proudí tam, kde je větší zisk, t.j .menší náklady sociální a ekologické! Tzv. závod ke dnu. Alternativní ekonomické modely a návrhy řešení změnou systému: Model ekonomiky jako třípatrového dortu: dolní patro - služby přírody, střední: tzv. neformální ekonomika: neplacená práce (péče o děti, o staré lidi, zahradu, sousedská výpomoc apod.) , samozásobitelství, horní : (nejmenší, stojí na ostatních: peněžní ekonomika). Rozpad dolních pater vede ke zvýšení HND, ale snížení kvality života. Některé možné změny systému: l. změna daňového zatížení: (přechod z kapitálově a energeticky náročné ekonomiky na ekonomiku náročnou na práci). To může znamenat: snížení daně z přidané hodnoty, daně ze mzdy, daně ze zisku zvýšení nebo zavedení: daně ze spotřeby fosilní energie, z vlastnictví půdy, z výroby a vlastnictví automobilů. Lze uvažovat o zdanění reklamy (podporuje konzum), pesticidů ( škodí živ. prostředí) apod. Odstranění dotací (včetně skrytých dotací) likvidace přírodního kapitálu (internalizace externalit) 2. právní kontrola nadnárodních firem 3. podpora místního podnikání, bezúročných systémů půjček, přechod na nerůstovou ekonomiku 4. změna hodnocení ekonomik formou HND 5. zdanění převodu peněz z jedné měny do druhé 6. změna ekonomické teorie atd. _______________________________________________________________________________
Otázka moci - politika, ekonomie a životní prostředí (přednáška 4.11. a 5.11.03) ekonomická moc x politická moc, srůst politické a ekonomické moci Země průmyslové: Evropský kulatý stůl průmyslníků ERT (sdružení nadnárodních společností- viz dále) - vliv na politiku EU. Podpora voleb. kampaní politiků firmami a následné ústupky. Třetí svět: korupce. Často chybí demokratická kontrola využití prostředků. Příklad z Filipin: diktátor Marcos 1965-86:ekonomická podpora přátel výměnou za politickou podporu. Jaderná elektrárna v Bataanu: zakázku dostala firma Westinghouse výměnou za provizi. V seismické zoně, nefunguje, Filipíny splácí dluhy. nadnárodní společnosti velké společnosti, registrované v jedné zemi, ale působí ve více zemích. Obtížně legislativně ovlivintelné. Př. McDonalds, Westinghouse, Nestlé, Procter a Gamble. Příjmy těchto zemí jsou
10
srovnatelné s HND jednotlivých zemí. (Např. firma Cargill - 60% svět. obchodu s obilím, obrat v r. 1990 = HND Pákistánu) ovlivňují politické rozhodování prostřednictvím osob. kontaktů a tím, že kontrolují trhy. př. agrochemický průmysl, solární x jaderná energie (solární je svou podstatou decentralisovaná) přispívají k likvidaci drobných podnikatelů př. supermarkety těží suroviny v zemích s levnější prac. sílou a dalšími náklady př. těžba vápence firmou Heidelberger Zement v Čechách, 1989 - 92 stoupl vývoz cementu z ČR 23x poškození místních trvale udržitelných výrobních procesů př. nahrazení vratných lahví obaly Tetra Pak (švýcarská nn firma) ve V. Evropě. vývoz odpadů vývoz podřadných technologií Př. spalovny v ČR začátkem devadesátých let, výbuch metylkyanidu v továrně na pesticidy v indickém Bhopálu, 1984, USA firma Union Carbide, tisíce mrtvých, desítky tisíc trvale postižených. Často orientace na chudé a málo osídlené oblasti. Světová banka a Mezinárodní měnový fond Založeny v r. 1944 na mezinárodní konferenci v Bretton Woods (USA). Půjčky zemím třetího světa Obě instituce jsou kritizovány za: nedemokratické rozhodování Banka není odpovědná OSN, vládám, ani míst. společenstvím. Systém: "jeden dolar, jeden hlas" zaručuje větší slovo rozvinutým zemím (1994 - USA 17%, Japonsko 7%, Německo 5%) nevhodné projekty Banka půjčuje peníze na rozvoj energetické a dopravní infrastruktury (velké vodní a tepelné elektrárny, stavba silnic) Příklady: Dálnice přes brazilský stát Rondonia (půl miliardy dolarů) počátkem 80. let vedl k destrukci pralesa a místních kultur kolonizátory. Série údolních nádrží v údolí indické řeky Narmada a jejích 41 přítoků. Protesty proti stavbě nádrže Sardar Sarovar (stát Gujarat) vedla banku k ustoupení od projektu (1993).Indická vláda však pokračovala ve stavbě. Projekt tzv.Ekologickho obhospodařování slovenských lesů (1994) počítal s půjčkou 90 milionů dolarů na počítače, silnice, aut a motorové pily s katalyzátory. Podařilo se zastavit. Příčiny: prospěch nn firmám ( a tím i západním vládám) - banka pod tlakem půjčit co nejvíc peněz proto velké projekty. Navíc snadnější papírování a preferují i zákazníci - elity třetího světa (provize) zadlužení třetího světa a strukturální úpravy Historie: dluhy 3. světa rostly v 70. letech, v roce 1982 nastala dlužní krize. Svět. banka a Mezinár. měn. fond začaly zemím 3. světa půjčovat s cílem pomoci spácet dluhy komerčním bankám. Tím se prohlubuje dluh třetího světa, protože složený úrok roste exponenciálně. Zároveň: požadavky strukturálních úprav: (cíl:vyrovnaný rozpočet, ekon. oživení, vyjít z dluhů) - devalvace měny, snížení soc. výdajů, odstraň dotací, privatizace, tržní vztahy Důsledky ekonomické: - dluhy rostou: 1982-90 čistý tok peněz z J na S 418 miliard dolarů ekvivalent 6 Marshallových plánů - oživení ekonomiky většinou neproběhlo Důsledky sociální: -zvýšení bídy, hladu, podvýživy, k oj. úmrtnost, epidemie (cholera - Peru, mor - Indie) Důsledky ekologické: - vlády exploatací svého přír. bohatství splácí úroky z dluhů (vede k vyvlastňování obyvatel - sociální důsledky) Světová obchodní organizace (WTO) vznik 1995, po osmi letech rozhovorů (předchůdce: GATT - všeobecné dohody o tarifech a obchodu). 135 čl. zemí. Sleduje doodržování mezinár. obchodních dohod, ale obviňována z nedemokratičnosti (v případě sporů rozhodují 3 osoby za zavřenými dveřmi). Snaha odstranit bariéry mezinár. obchodu problematická z hlediska ekologického (doprava, balení zboží). Za bariéry může být považována i sociální a ekologická legislativa čl. států (např. zákon na ochr. ohrožených druhů v USA - snaha zabránit dovozu 11
rybích konzerv, pokud rybolov ohrožoval delfíny. WTO odmítla legitimnost zákona.). Masové protesty začínají koncem 90. let: Seattle, USA - 40 000 lidí, 2000 nevl. organizací (1999) _______________________________________________________________________________
Technika a životní prostředí - některé souvislosti (přednáška zčásti 2.12., 3.12.03) Bezproblémový náhled na techniku: člověk se osvobozuje od namáhavé fyzické práce zvyšuje se produktivita práce využívá výsledky vědeckého bádání ve prospěch lidstva Bezproblémový náhled na techniku postupně zpochybňován: fyzická práce může být chápána i jako pozitivní problém nezaměstnanosti (Panžáb, Záp. Evropa), spotřeba fosilních paliv blahobyt není pro všechny, na úkor přírody a 3. světa _________________________________________________________________ Automobil - některé negativní důsledky pro přírodu: emise (NOX, uhlovodíky, CO,CO2, druhotně ozón) těžba, doprava, skladování a rafinace ropy, doprava a skladování benzinu výroba automobilů - spotř. energie a surovin stavba infrastruktury (silnice, parkoviště, garáže atd.) : zábor plochy, ničení přiroz. stanovišť - některé negativní důsledky pro člověka: zdravotní: důsledky emisí a hluku, nehodovost sociální: zřeďování osídlení, destrukce místních vazeb, zločinnost psychologické:omezení dětských her, větší náročnost výchovy dětí, stres chodců politické: závislost na ropě (válka USA x Irák 91) __________________________________________________________________ Člověk a technika dnes Helena Norberg-Hodge: čím víc technických vymožeností, tím méně času (paradox) Jerry Mander: technika není hodnotově a politicky neutrální: př. nukleární technika vyžaduje kontrolu centralizovanými vojenskými, vládními, finanč. systémy. (x solární zdroje - decentralizace) "Ekologická technika": Řešení "na konci trubky" (odlučovače, čistírny) problematické Lepší: čistá produkce (žádné odpady při výrobě) Ekologické značky, ekologické výrobky: problém recyklovatelnosti. Analýzy "od kolébky do hrobu" Jestli je výrobek ekologický, záleží na kontextu (je v místě čistírna? Pak míň vadí fosfor v pracích prášcích. Když na skládce není přísun vzduchu, rozložitelná hmota se nerozkládá) Přiměřená technika (sociální i environmentální hledisko - E.F.Schumacher, 1973): -malá měřítka -srozumitelnost, snadná sestavitelnost a obsluha -nezávislost na centrálních, vzdálených, neobnovitelných zdrojích energie B. Moldan: technika příznivá životnímu prostředí: - podstatně menší spotřeba energie - snižování materiálové náročnosti - trvanlivost a opravitelnost Faktor trvalé udržitelnosti: využívání místních zdrojů (vede k omezení dopravy) (Zprac. dle J. Mander, H. Norberg-Hodge, E.F.Schumacher, B.Moldan, viz též Keller,J.: Naše cesta do prvohor - sociologické aj. aspekty automobilismu )
12
_______________________________________________________________________________
Právo a životní prostředí
Ústava, listina základních práv a svobod - hodnotová a polit. východiska celého práv. řádu. Např: Jednotlivec smí vše, co se nezakazuje, státní organy mohou vykonávat moc jen v mezích zákona "Zelené" články listiny: Lidská práva související s životním prostředím. Např. "Každý má právo na příznivé živ. prostředí" Konkretizace dalšími právními normami , jinak pouze prokalamce - fráze. Ostatní zákony Při přípravě a schvalování - tlak veřejnosti (zákon o ozonové vrstvě), tlak firem (zákon o odpadech, snahy nahradit právní normu tzv. dobrovolnou dohodou - problematické ) Zákony vycházejí ve sbírce zákonů (plus existují komentovaná vydání zákonů a soubory) Soukromé x veřejné právo právo se dělí na dvě oblasti předmět soukromého práva - soukromé zájmy (např. vlastnické právo k věcem) - vztah mezi dvěma rovnoprávnými subjekty - domáhat se může jen ten, jehož právo bylo porušeno, podáním žaloby (ale nemusí -záleží na něm) - spadá sem např. občanský zákoník předmět veřejného práva - veřejné statky (např. životní prostředí), hájí veřejný zájem - existuje nadřazený subjekt - stát, zastoupený orgány státní správy (např. soud, Česká inspekce živ. prostředí, obce pověřené výkonem státní správy) - správní řízení zahajují orgány státní správy (jsou povinny) - spadá sem oblast správního práva Něco může být předmětem veřejného i soukromého práva: Např. soused znečistil odpadními látkami můj pozemek --- soukromoprávní vztah x jeho odpadní látky přesahují limity, povolené veřejnoprávní normou - musí zasáhnout orgán státní správy (zahájí správní řízení) ---zde již veřejné právo Do správního práva spadají např.tzv.zákony složkové - upravují ochranu různých složek prostředí. Např. zákon o vodách (73), lesní zákon (95), o ochraně zemědělského půd. fondu (92)., o ochraně přírody a krajiny (114/92) plus řada dalších a zákony horizontální (průřezové): zákon 123/ 1998 Sb. O právu na informace o životním prostředí (stanoví, které informace o ŽP jsou org. státní správy povinny poskytovat občanům, do kdy, apod.), Zákon o posuzování vlivů na živ. prostředí (EIA), zákony související se stavbami a územním plánováním. Hmotné x procesní právo každé právní odvětví (např. občanské právo, soukromé právo) se dělí na dvě oblasti právo hmotné (upravuje konkrétní pravidla chování) právo procesní - upravuje způsob uplatňování práv a povinností, vyplývající z hmotného práva (např. který orgán odpovídá, jaké sankce, kdo může být účastník řízení. - důležitý je správní řád ale procesní právo i v jednotlivých hmotných zákonech - jinak jsou bezzubé (chybí sankce) Jak může občan hájit pomocí legislativy životní prostředí? Sám jako občan nebo prostřednictvím občanského sdružení : 1. žaloba - soukromoprávní vztah (jen mezi občany) 2. podnět - k zahájení správního řízení 3. stížnost (vyhl. 150/58) může podat občan správnímu orgánu, ten musí odpovědět. 4. petice (zákon 85/90) podává občan nebo petiční výbor ve veřejném zájmu 13
5. vstup do správního řízení podle zákona 114/92 o ochraně přírody (obč. sdružení) 6. účast na procesu EIA - posuzování vlivů na živ. prostředí anglicky environmental impact assessment - větší stavba, koncepce apod. ( např. spalovna) musí být zhodonocena (dokumentace a posudek) z hlediska vlivu na ŽP. Vyjadřuje se i veřejnost. Občanské sdružení, které se vyjádří, se stává automaticky členem řízení, tj. zvou ho na jednání, jeho připomínky se zapisují apod. 7. trestní oznámení (v případě, že jde o třestní čin - např. podezření z činu obecního ohrožení) 8. ústavní stížnost - pokud jsem byl zkrácen ve svých právech - např. odmítnut jako účastník řízení a další. ( plus:Mimoprávní: demonstrace, dopisy redakcím, politikům, bulletiny, letáky, brožury atd.) (Zprac. dle: Černý P. a kol. : Budeme je žalovat? Vydal Ekologický právní servis, Brno, 1998
Kužvart, P.: Právo na
informace o životním prostředí - koment. zákon 123/98, EPS1998
________________________________________________________________________________ Role slaďování s legislativou EU- evropské standardy jsou většinou lepší (čistota vzduchu, regulace chem. látek, čistota řek.) Není ale jasné, nakolik přísnější hygienické normy postihnou lokální producenty a obchody, letní dětské tábory apod. Poradenství vě věci ekologických kauz: Ekologický právní servis: Kostnická 1324, 39001 Tábor, tel. 381254886, e-mail:
[email protected] (Též Calla, kontakt viz úvodní text pro studenty) Poznámka ke studiu: není třeba se učit čísla právních norem, zákony včetně čísel se mění. Zkuste pochopit zejména hlavní rozlišení v rámci typů zákonů, přemýšlejte o tom, jaké má občan konkrétní možnosti při hájení přírody a nevynechte určitě pojem EIA - posuzování vlivů na životní prostředí. _______________________________________________________________________________
Ekologické hnutí - permakultura -ekologická výchova - ekologicko-ekonomické alternativy (přednášky 25.11., 26.11. a 2.12. a 3.12.03) ____________________________________________________________________
Ekologické hnutí ve světě hlavní znak: rozmanitost USA: rozmach hnutí od 70. let. V roce 1970 první Den Země (každoroční oslava Země - 22.4) "právo vědět", hnutí protí jaderným elektrárnám (zvítězilo - "internalizace externalit"), místní (tzv. grassroots - kořínky trávy) skupiny proti skládkám toxických odpadů. Ekofeminismus. Propojení se sociální oblastí (boj x Světová obch. organizace, Svět. banka apod. - spojení s obránci demokracie a s odbory- strach o pracovní místa a sociální standarty) Evropa: Nejdále jsou severské země, Holandsko, Dánsko. Holandsko - obava ze záplav v případě glob. oteplování. Británie v 90. letech - masívní hnutí proti dálnicím- ovlivnilo politiku vlády. Na západě - vznik velkých ekologických organizací - např. Greenpeace, Přátelé Země mezinárodní dosah, partneři při mezinárodních jednáních. Odbočky i u nás - Hnutí Duha je součást Přátel Země. Třetí svět: Hnutí vychází z vlastních kořenů - víra (např. Indie hinduismus, džinismus - nenásilí i vůči přírodě, "rodina Země"). Často polarizace: místní lidé x vláda n. nadnárodní společnosti. V Indii hnutí Čipko - proti kácení zbytků lesů v podhůří Himalájí - sesuvy půdy a ohrožení samozásobitelství. Odpor proti stavbám údolních nádrží. Přírodní národy - odpor x "rozvoj". Např. pralesní Indiáni v Amazonii (Ašuárové v Ekvádoru - odpor x těžba ropy v pralese). ________________________________________________________________________________ Ekologické hnutí u nás 1. Historie 1968-1978 Tis - Svaz pro ochranu přírody a krajiny 1979- dnešek Český svaz ochránců přírody (ČSOP) (plus ilegální, resp. "nepovolená" hnutí - Zpráva Charty 77, Ekologický bulletin) 2. Od roku 1989 - svoboda: vzniká nový typ organizace -tzv. nevládní nezisková organizace NNO (nebo NGO: non-government organisation). Neziskový princip: organizace by měla splňovat dvě podmínky - a/ pracovat v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, charity, ž.. prostředí apod. , b/ získané prostředky investovat zpět do činnosti organizace - rozdíl od principu podnikatelského. Zisk pro vlastní potřebu není cílem činnosti organizace. Cílem je činnost, konkretizovaná ve stanovách
14
- dělí se na: občanská sdružení (demokratický princip rozhodování o vedení, dobrovolný princip, např. ČSOP), obecně prospěšné společnosti (profesionální organizace, např. Rosa v Českých Budějovicích) , nadace (poskytují prostředky na činnost). nevládní neziskové organizace - synonyma: 1. třetí sektor (další dva sektory: vládní organizace např. okresní úřad, a ziskové organizace - např. obch. společnosti), 2. občanská společnost. Ekologické NNO - velmi rozmanitá činnost - poradny - osvěta, ekologická výchova, lobbying (snaha změnit právní normy ve prospěch ochrany přírody), ekologická výchova a další. Ekologicko-ekonomické systémy Alternativní ekonomické systémy a přístupy: 1. obcházejí světový obchodní systém, který je ekologicky neudržitelný (příliš velký objem dopravy, balení zboží, reklama, skladování apod.), snaží se obejít bez velkých nadnárodních společností 2. podporují místní výrobu a místní spotřebu -využívání místních zdrojů, včetně práce místních lidí, boj proti nezaměstnanosti 3. snaží se vrátit morální hledisko do tržní ekonomiky 4. často vznikají spontánně, sdola, mívají zcela neformální strukturu 5. vznik převážně v průmyslových zemích 6. vedle ekologického (podpora místní ekonomiky) mívají i význam sociální (tvorba společnství) a ekonomický. Příklady: Systémy místní měny - LETS. Princip: Skupina lidí vytvoří vlastní "měnu" (nazve ji např. "žaludy") a za ni si směňuje své vlastní služby a výrobky. Dlužníci neplatí úroky. Skupina má většinou několik desítek až stovek lidí, kteří se přitom nepřestávají podílet n využívání státní měny. Biokluby neboli prodej ze dvora (angl. CSA - Community supported agriculture). Princip: farmář (nejčastěji pěstitel zeleniny) dodává plodiny přímo stabilní skupině předplatitelů. Někdy farmu vlastní skupina, která podporuje farmáře a odebírá jeho výrobky. "Alternativní banky" - banky JAK v Dánsku - půjčují bez úroku, banka Grameen v Bangladéši drobné půjčky chudým, vzájemné ručení ve skupinkách po pětí. Etické investování - fondy, zajišťují, že peníze investovány eticky z hlediska přírody i člověka 3d Permakultura Ucelený myšlenkový a praktický systém přístupu k přírodě, vznikl v r. 1978 v Austrálii. Snaha o trvalou udržitelnost. Aplikace zejména na zahradu a bydlení. Inspirace přírodními zákonitostmi a procesy, lidovou tradicí a tradicí přírodních národů. Vyzužívá i vhodnou moderní technologii, např. solární.
Některé principy permakultury: 1. Začít u sebe a v nejbližším okolí: Namísto negativního přístupu (kritizování) začít, byť v malém měřítku, něco dělat pro trvalou udržitelnost. V zahradě začít nejblíž domu a postupně postupovat dále. 2. Maximalizace okrajového efektu: V přírodě jsou rozhraní dvou ekosystémů vždy rozmanitější a produktivnější, než ekosytémy samotné. Snažít se toto aplikovat v zahradě - více rozhraní, keře, menší a rozmanitější záhony, smíšené kultury. 3. Princip uzavřeného cyklu: V přírodě je většina cyklů (živiny, prvky) uzavřená a mnoho z nich je místních. V permakultuře snaha o uzavřené cykly (místní čištění a znovuvyužívání tzv. šedé vody, kompostovací záchody - zdokonalená verze tzv. kadibudky) 4. Princip niky: V přírodě koexistuje mnoho druhů díky tomu, že využívají totéž prostředí v jinou dobu, jiným způsobem, v jiném patře vegetace. Permakultura se snaží pozemek rozčlenit prostorově (stromy, byliny, keře pro maximální využití prostoru a světla) a využívat ho po celý rok. 5. Princip minimálního zasahování: Permakultura se snaží vyhnout spirále zasahování - situaci, kdy jeden zásah do systému vede k nutnosti dalších. Optimum - nezasahovat vůbec. Pak v pořadí žádoucnosti: biologický, mechanický, chemický (chemický - nejhorší) 6. Diverzita prvků: Snaha obejít se bez monokultur - příznivé pro přírodu i menší šance pro tzv. škůdce. Souvisí s bodem 2. 7. Vícečetnost funkcí: Snaha, aby každý z prvků měl v systému více funkcí. Např. živý plot zároveň větrolam, jedlé plody, kachny: vejce, peří, vyzobávání škůdců - plžů. 3e Ekologická (environmentální) výchova Používá se většinou k označení vzdělávání a výchovy dětí (na rozdíl od osvěty, poradenství - pro dospělé). Více definic - neujasněný pojem. V nejširším smyslu jde o výchovu k celistvosti, integrované osobnosti (jen taková dokáže ocenit, pochopit, vážit si přírody). Diskuse, zda pojmout úzce (např. jako samostatný předmět - "ekologie", "ekologická výchova") nebo mezioborově (prolíná všemi předměty) . Nosné předměty u nás: občanská výchova, přírodověda, zeměpis. 15
Ekologická výchova často využívá netradiční formy, které kompenzují jednostrannost školní výuky simulační hry: zaměřené na pochopení určitého rozhodovacího procesu, děti se účastní aktivně v rolích. Podporuje vcítění, schopnost diskuse a kompromisu. tvořivá dramatika,, dramatická výchova: děti si hrají na situaci a vžívají se i do různých složek přírody. Podporuje sebevyjádření, obraznost, možnost vyjádřit své pocity. smyslové vnímíní přírody: nesoutěživé hry v přírodě, zaměřené na vnímání a procítění přírody. globální výchova: využívá některé z předchozích, cílem je umožnit pochopit globální vztahy (důraz na čtyři dimenze: čas, prostor, problémová dimenze a vnitřní dimenze - pochopení sebe sama, ujasnění a kultivace vlastních názoru a pocitů). Autoři: Aleš Máchal, Graham Pike, Selby, Reinhard Witt, Joseph Cornell, Eva Machková, atd. Centra ekologické výchovy: speciální druh NNO, orientují se na práci s dětmi - nabízejí výukové programy pro školy (třída přijde do centra a mí zajištěný program), kursy pro učitele apod. U nás např. Dům ekologické výchovy v Brně - Lipka, Dřípatka v Prachaticích, Alcedo ve Vsetíně, Toulcův Dvůr v Praze a další. Aktuální postoj ministerstva školství: V metodickém pokynu z prosince 2001 doporučuje, aby každá škola vypracovala komplexní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, který by odrážel místní podmínky a který by zahrnoval spolupráci s dalšími subjekty (obec, centra ekologické výchovy). Pozn. ke studiu: Zde se opět pokuste vybrat to podstatné, určitě nevynechte typy neziskových organizací u nás. Doporučená literatura k dalšímu studiu a přemýšlení Carter, Forest: Škola Malého stromu. Kalich, Praha, 1993. Román amerického autora z r. 1973, který mohou číst děti i dospělí, popisuje svět lidí a přírody, jak ho vidí chlapec Malý strom, jeho indiánská babička a skotský děda v Apalačských horách v prvních desetiletích dvacátého století. Gordonová Anita, David Suzuki: Jde o přežití. Baroko a Fox, 1993. Čtivě psaná kniha kanadských autorů popisuje globální problémy a shrnuje jejich sociální a ekonomický kontext. Keller, Jan. Všechny knihy od tohoto moravského sociologia stojí za to, ovšem pozor: Naše cesta do provohor o vztahu společnosti k automobilům je navzdory atraktivnímu tématu asi nejslabší, Až na dno blahobytu popisuje problémy, ale nikoliv řešení a působí proto silně depresívně. Autorův polemický vyhrocený (ironický) styl každému nevyhovuje. Kniha Šok z ekologie dává problémy životního prostředí do vztahu s politikou (socialismus, liberalismus, konzervatismus), Hodnoty pro budoucnost je o sociologickém výzkumu, který hledá příčiny, proč lidi nedokáží dostatečně pružně reagovat na ekologickou krizi. Kohák Erazim: Zelená svatozář, Slon, Praha,1998 (nove vydání 2000). Kapitoly z ekologické etiky, přehled nových směrů ekologického myšlení, úvahy o vztahu ke zvířatům a vegetariánství, o vztahu církve a živ. prostředí. kol.: Téma pro 21. století - Kulturní krajina aneb proč ji chránit? MŽP, Praha, 2000. Populárně psaný sborník na téma české krajiny z řady hledisek: přírodovědného, legislativního, kulturního, historického, ekonomického... kol.: Závod s časem - texty z morální ekologie, MŽP, Praha, 1996. Výňatky z díla předních zahraničních myslitelů v oblasti sociální nenbo morální ekologie (Schweitzer, Naess, Kohák, Skolimowski, Carsonová a další.) Librová, Hana : Pestří a zelení. Veronica, 1994. Alternativní proudy myšlení o turistice, automobilismu, náboženství jako jeden z kořenů ekologické krize a výsledky sociologické sondy do života lidí žijících dobrovolně skromným životem. Lovelock James: Gaia - živoucí planeta. Mladá fronta, Praha, 1994. Překlad knihy anglického geochemika, která populární formou popisuje mechanismy autoregulace Země, která sama "usiluje" o zlepšení podmínek života. Odborně náročnější čtení, vhodné spíš pro přírodovědce. Máchal Aleš: Špetka dobromysli.Ekocentrum Brno, 1995. Čtivá a mile psaná knižka o ekologické výchově - práci s dětmi v teorii i praxi, ve škole i mimo školu. Autor je ředitel Domu ekologické výchovy Lipka v Brně. Srovnatelné a přímo pro pedagogcké studenty určený je i Průvodce praktickou ekologickou výchovou od stejného autora. Mělo by být v knihovně Pedagogociké fakulty. Máchal, Aleš a kol.: Desatero domácí ekologie. Rezekvítek, Brno, 2000, rozšířené vydání. Praktická, informativní a střízlivá kniha zkušených autorů o tom, jak postupovat na cestě ke skromnému životu. Zajímavé pro ty, kteřé uvažují, jak mohu na planete žít šetrněji a jaké mají jejich vlastní aktivity globální důsledkdy. Mander, Jerry: Čtyři důvody pro zrušení televize. Doplněk, Brno, 2000. Klasická kniha amerického autora z r. 1973, která podrobně rozebírá vliv televize na naši psychiku, společnost a ekonomiku. Hodně buřičský přístup! Papoušek, Jiří: Hovory o ekologii - Cesty k trvale udržitelnému Česku. Portál, Praha, 2000. Aktuální rozhovory s osobnostmi - M.Bursík, J. Jílková, J.Keller, H. Librová, V.Mezřický, B.Moldan, J.Patočka .
16
Postman, Neil: Ubavit se k smrti. 1999. Český překlad čtivé knihy amerického autora z r. 1985, která v historickém kontextu rozebírá vliv televize na veřejnou diskusi v USA a dochází k pozoruhodným závěrům. Pro ty, koho zajímají média a je ochoten o nich netradičně přemýšlet. Pohnerová, Marta: Duchovní a smyslová výchova, I. díl. Fantisk, Polička, 1992. Pozoruhodně graficky pojatá kniha propojuje výtvarnou výchovu s výchovou k vnímání přírody - něco mezi poezií, metafyzikou a prakt. metodikou. Schumacher, E.F.: Malé je milé. Doplněk, Brno, 2000. Kniha britského ekonoma původně vyšla v r. 1972 a je považována za "bibli" ekologické ekonomie. Ukazuje, že klasická ekonomie vychází z nesprávných hodnot. Seymour, John, Herbert Girardet: Zelená planeta. Ekologický program pro každého. Mladá fronta, Praha, 1993. Podobně jako Desatero domácí ekologie nabízí i tato kniha cesty, jak šetřit přírodu i vlastní zdraví v běžném životě. Storch, David, Stanislav Mihulka, S: Úvod do současné ekologie. Portál, Praha, 2000. Spíše než o ekologii jde o vývojovou biogeografii - proč jsou na světe rozšířené rostlinné a živočišné druhy tak, a ne jinak, jak je to s konkurencí a spoluprácí v přírodě, jak se druhy adaptují na změněné podmínky a jak vznikají druhy nové. Čtivá knížka s mnoha konkrétními příklady. Thoreau, H.D.: Walden aneb život v lesích. Odeon, 1991. Kniha známého amerického filosofa z poloviny 19. století, v níž popisuje dva roky strávené ve vlastnoručně postasveném srubu v americké divočině. Whitefield Patrick: Permakultura v kostce. Synergie, Praha, 1996. První přiblížení permakultury-myšlenkového směru, který hledá cesty, jak chránit přírodu v běžném životě - doma, na zahradě, v malých společenstvích. Worldwatch Institute: Stav světa na přelomu tisíciletí. Hynek, Praha, 2000. Deset kapitol, mapujících stav světa v oblasti energetiky, lesů, oceánů, biodiverzity, konfliktů apod. od renomované americké neziskové organizace.
17
18
19
