říjen 2016 AKTUALITY Foto: Pavel Ambrož, Člověk a víra

ročník XXVI.

10

říjen 2016

diecéze českÉ budějovicE

AKTUALITY

Foto: Pavel Ambrož, Člověk a víra

Ohlédnutí za diecézní poutí v Nových Hradech (1. 10. 2016) Foto: Pavel Ambrož, Michal Klečka, Marie Košinová (Člověk a víra)

Doc. Tomáš Machula (vlevo) a Mons. Aleš Opatrný.



STRANA 3

obsah Z biskupských diářů ....................................................................... 3 Ohlédnutí za diecézní poutí v Nových Hradech ..................................................................................................................... 4 Novohradské setkání ..................................................................... 5 Nebe plné srdcí ..................................................................................... 5 Budějovický biskup u zrodu české římské koleje ........................................................................................................................ 6 Odhalena pamětní deska statečnému knězi ..... 7 Katowický arcibiskup navštívil českobudějovickou diecézi ......................................................................................... 7 Kard. Duka a Mons. Kročil navštívili vojenský útvar na Klokotech ........................................................................... 8 Seminář Dobrého pastýře ........................................................ 8 Doudlebská farnost oslavila svátek Narození Panny Marie .............................................................................................. 8 Pouť k sv. Veronice ........................................................................... 9 Kříž smíření - Zhůři 2016 ....................................................... 9

Diecézní centrum pro rodinu Víkend pro manžele s odrostlými dětmi ........... 10 Kukátko z pouti do srdcí milých ............................... 10 DCR připravuje a doporučuje ....................................... 10

Diecézní charita informuje Pomáhejte s námi ............................................................................ 12 Charita Kaplice na městských slavnostech ...... 13 Koncert Boni pueri v Milevsku .................................... 13 Sportovní hry pro seniory .................................................... 14 Humanitární pomoc v Rumunsku ............................. 14

diecézní centrum mládeže Odstartovali jsme 2. ročník animátorského kurzu ................................................................................................................ 15 Studijně-formační kurz .......................................................... 15 Pietní vzpomínka ............................................................................ 15

poštovní schránka Kardinál v MIrovicích ............................................................. 16 Mirovickou farnost navštívil kardinál ................. 16 Personalia ................................................................................................. 17 Karmelitánské nakladatelství ......................................... 17 Radio Proglas ...................................................................................... 18 Paulínky ...................................................................................................... 18

Příští číslo

vyjde 14. 11. 2016. Uzávěrka je 4. 11. 2016.

Měsíčník AKTUALITY - SETKÁNÍ Vydává z pověření českobudějovického biskupství Spolek sv. Jana Neumanna v Č. Budějovicích. Kontakt: Kanovnická 10, 370 01 České Budějovice, tel.: 380 420 334, e-mail: [email protected] Redakce: Mgr. Petra Lísková Tisk: Protisk, České Budějovice Evidenční číslo MK ČR E 6603 ISSN 1212-8074 Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů a nezodpovídá za obsah inzerce.

Misijní církev z biskupských diářů jako svědek milosrdenství Mons. Vlastimil Kročil (...) Při letošním Dni misií jsme totiž všichni vyzýváni, abychom „vycházeli ven“ jako učedníci misionáři a  aby každý z  nás dával do  služby své talenty, svou kreativitu, svou moudrost a zkušenost pro přinášení poselství o  Boží něze a  slitovnosti celé lidské rodině. Díky svému misijnímu poslání se církev stará o ty, kdo neznají evangelium, protože si přeje, aby všichni byli spaseni a dospěli k tomu, že budou zakoušet Pánovu lásku. (...) Výmluvným znamením mateřské Boží lásky ve světě misií je značná a rostoucí přítomnost žen vedle mužů. Laičky i zasvěcené ženy a dnes i nemálo rodin v různých formách uskutečňují své misijní povolání – od přímého hlásání evangelia až po charitativní službu. Vedle evangelizačního a  svátostného konání misionářů jsou ženy a rodiny těmi, kdo mnohdy vhodněji chápou problémy lidí a dokážou jim čelit náležitým a  často nevídaným způsobem: péčí o  život, mimořádnou pozorností zaměřenou spíše na  lidi než na  struktury a  využíváním všech lidských a  duchovních zdrojů při budování harmonie, vztahů, míru, solidarity, dialogu, spolupráce a  bratrství, ať už v oblasti osobní, nebo na širším poli společenského a kulturního života a zvláště v péči o chudé. (...) Církev lze označit jako „matku“ i pro ty, kdo mohou zítra dospět k víře v Krista. Toužebně si přeji, aby se svatý Boží lid cvičil v mateřské službě milosrdenství, jež tolik napomáhá k tomu, aby se s Pánem setkaly a zamilovaly si ho i národy, které ho dosud neznají. Víra je totiž Božím darem a nikoli plodem prozelytismu; avšak roste díky víře a  lásce evangelizátorů, kteří jsou Kristovými svědky. Kráčet po  cestách tohoto světa znamená pro Ježíšovy učedníky mít lásku, jež neměří, ale spíše se snaží mít ke všem míru lásky Pánovy. Hlásáme ten největší a nejkrásnější dar, který nám On dal – jeho život a jeho lásku. Každý národ a  každá kultura má právo přijmout poselství o spáse, která je Božím darem pro všechny. Když vezmeme v  úvahu tolik nespravedlností, válek a humanitárních krizí, jež dnes čekají na své řešení, je to tím potřebnější. Misionáři vědí ze své zkušenosti, že evangelium odpuštění a  milosrdenství může přinášet radost a smíření, spravedlnost a mír. Příkaz evangelia „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,1920) není vyčerpán, ale naopak nás všechny zavazuje, abychom za současné situace a při všech dnešních výzvách cítili své povolání nově „vyjít ven“ jako misionáři, jak jsem naznačil i  v  apoštolské exhortaci Evangelii gaudium: „Každý křesťan a  každé společenství budou rozlišovat, jakou cestu od nich Pán žádá, nicméně všichni jsme pozváni přijmout toto povolání – vykročit z  vlastního pohodlí a mít odvahu vydat se do všech periferií, které

17.-19. 10. ČBK: Vranov u Brna – Plenární zasedání 20. 10. České Budějovice: Biskupství – Liturgická komise (10.00) 31. 10. ČBK: Praha – Rada pro Hnutí v ČR (14.30) 1. 11. České Budějovice: Katedrála – Mše sv. - Slavnost Všech svatých (17.00) 2. 11. České Budějovice: Kostel Sv. Otýlie – Mše sv. - Vzpomínka na  všechny věrné zemřelé (15.00) 5. 11. České Budějovice: Katedrála – Svatohubertská mše sv. (17.00)

Mons. Pavel Posád 17.-19. 10. Vranov u  Brna – 107. zasedání ČBK 21. 10. České Budějovice – Mše sv. do rádia Proglas (18.00) 22. 10. Písek – Mše sv. s udělením služby akolytátu (10.00) Strakonice – Biřmování (16.00) 23. 10. Kdousov u  Jemnice – Poutní mše sv. (10.00) 25. 10. Protivín – Vikariátní konference 30. 10. Prachatice – Biřmování (9.30) 31. 10. Praha – Koncert Charity 4.-6. 11. Olomouc – Rekolekce 6. 11. Olomouc – Mše sv. s  udělením kandidatury 8. 11. České Budějovice – Formace kněží do 10 let od vysvěcení (9.30) 10. 11. České Budějovice – Formační setkání se zasvěcenými vdovami (10.30) 11. 11. České Budějovice – Zahájení konference o Charitě České Budějovice – Mše sv. do rádia Proglas (18.00) Údaje jsou podle stavu k 7. 10. 2016, pozdější změny nejsou vyloučeny.

potřebují světlo evangelia“. Právě na letošní svatý rok připadá 90. výročí Světového dne misií vyhlášeného Papežským dílem pro šíření víry a  schváleného papežem Piem XI. v  roce 1926. Proto považuji za  vhodné připomenout moudrá doporučení svých předchůdců, kteří stanovili, aby ve prospěch tohoto Díla byly věnovány všechny sbírky, které budou shromážděny po  celém světě každou diecézí, farností, řeholní komunitou, církevním sdružením a hnutím pro podporu křesťanských společenství, jež potřebují pomoc, aby se dodala síla hlásání evangelia až do  posledních končin země. Ani dnes se neobejdeme bez tohoto gesta církevního společenství pro misie. Neuzavírejme si srdce svými částečnými starostmi, ale rozšiřme ho na horizonty celého lidstva. (...) Z Poselství Svatého otce Františka k Světovému dni misií 2016 (http://pmd.bcb.cz)

STRANA 4

Ohlédnutí za diecézní poutí v Nových Hradech Vážení čtenáři, vážení poutníci, především přijměte srdečné poděkování, že jste se společně s námi zúčastnili celodiecézní poutě „Aby byla srdce milá“ v Nových Hradech nebo jste tuto pouť provázeli svými modlitbami. Pouť byla velmi požehnaná. Nejen krásným, pravděpodobně posledním dnem babího léta, ale také velkou účastí poutníků ze všech koutů naší diecéze a  v  neposlední řadě krásnou rodinnou atmosférou, která se nesla mezi poutníky po celý den. Už v předvečer poutě se sjelo do Nových Hradů cca 160 mladých lidí, aby společně prožili koncert hudební skupiny Memento ze Sušice. Koncert byl na náměstí a mohli se ho tak zúčastnit i  obyvatelé Nových Hradů a  blízkého okolí. Pak se mladí přesunuli do  kláštera Božího milosrdenství, kde pokračoval jejich program. Večer zakončili v  kostele sv. Petra a Pavla, kde pro ně připravila skupina mládeže z  Pelhřimova krásný program „stavění mostu“ a vše zakončila mše sv. s biskupem Mons. Pavlem Posádem. Díky výborné spolupráci s  městem Nové Hrady mohli mladí poutníci „složit hlavu“ do sportovní haly. Ráno po snídani opět v klášteře se již mladí postupně přesouvali do prostoru zámku, kde jich více než 100 pomáhalo na  stanovištích pro děti nebo jako průvodci dětských skupin při dopoledním programu. Všem mladým patří veliký dík za jejich nasazení a spolupráci s pastoračními centry, protože práce na stanovištích při tak velkém počtu dětských účastníků nebyla vůbec jednoduchá. Naštěstí vše šlo hladce a žádný z malých poutníků se neztratil... A  co dospělí poutníci? Ti měli bohatý výběr z nabídek programu. Tak například mohli vyslechnout přednášku podle vlastního výběru buď v zámku nebo v klášteře. Vzhledem k velmi vhodné volbě přednášejících a ke krásným tématům se brzy ukázalo, že je o  přednášky tak veliký zájem. Naštěstí přednášející Mons. Aleš Opatrný, doc. Tomáš Machula i P. Tomas van Zavrel byli tak laskaví, že přednášky bě-

hem dopoledne ještě jednou zopakovali. Ti, kteří se rozhodli, že si raději prohlédnou město Nové Hrady nebo klášter Božího milosrdenství měli širokou nabídku programů, které zajišťovalo město Nové Hrady. V  koželužně, v  muzeu, v  kovárně atd. na  poutníky čekal program. I místní vyhlášená cukrárna Kousek byla na nápor poutníku připravena a mnozí ji rádi navštívili. A  co zatím dělaly děti? Ty „pracovaly“. Na  startu dětských stanovišť byla „živá brána milosrdenství“. Tam se děti dozvěděly příběh první světice z  Afriky, sv. Bakhity. Protože jako malá byla unesena ze své vesnice a prodána do otroctví, prožila ve svém životě velké utrpení. Nakonec byla vykoupena a  vstoupila do řádu kanosiánek v Itálii. Dětští poutníci se dozvěděli, že ve světě (často právě na africkém kontinentě), existuje ještě v dnešní době nelegální otroctví a tvrdá dětská práce. Protože naši poutníci v  Nových Hradech nebyli otroci, mohli na  10 stanovištích „pracovat“ a za svou námahu dostali tzv. „zlaťáky“. Ty na  konci programu mohli vyměnit buď za  lízátko, nebo je věnovat na  vykoupení otroků v Ugandě. Vybralo se přes 2000 zlaťáků,

což stačilo na vykoupení dvou otroků. Při mši sv. P. Jan Böhm pochválil děti za jejich námahu i ochotu pomoci chudým rodinám v Ugandě a předal box se zlaťáky PMDD. Pak požádal dospělé, aby při sbírce darovali peníze tak, aby se tyto „zlaťáky“ mohly vyměnit za opravdové koruny a poslat do Ugandy, kde působí misionáři a pomáhají místním rodinám v boji proti chudobě a zotročování dětí. Vybralo se tolik, že to poslouží na vykoupení desítek otroků. Velké Pán Bůh zaplať všem, kteří touto cestou pomohli. Z  bohaté nabídky programu to ještě nebylo všechno. Nejmenší poutníci se mohli „vyřádit“ na  dvou skákacích hradech a  jiných atrakcích nebo si poslechnout čtené pohádky a odpočívat na karimatkách (což využilo i několik tatínků, kteří to velmi ocenili). Další doprovodný program zajistili jak místní hasiči, tak Hasičský záchranný sbor z Českých Budějovic, Diecézní charita a Pedagogická fakulta JU. Všem pomocníkům velmi děkujeme. Po  celou dobu poutě mohli všichni navštívit nejrůznější stánky, kde byla nejen prezentace různých organizací a spolků, ale také možnost si něco drobného koupit a pomoci tak např. neziskovým organizacím. Po obědě byl čas na pohádku Teátru Víti Marčíka o  Sněhurce a  sedmi trpaslících, při níž se jako vždy smáli malí i  velcí. Následovala pohybová píseň k Roku milosrdenství, kterou pod vedením rodiny Hejdových nacvičila převážně děvčata, ale když ji pak tančila a vyzvala všechny ke  spolupráci, přidalo se i  hodně chlapců a dospělých. Po Korunce Božího milosrdenství následovala mše sv. Hlavním celebrantem byl biskup Mons. Vlastimil Kročil a  doprovázena byla krásným zpěvem Borovanského chrámového sboru a  žesťového kvintetu pod vedením regenschori Karla Ochozky. Byla to chvíle, kdy se všichni poutníci spojili v jednu velkou rodinu kolem svých biskupů a společně chválili a děkovali za Boží milosrdenství. Pokračování na 5. straně.

STRANA 5 Pokračování ze 4. strany.

Na  závěr jsme společně vypustili 100 srdcí naplněných héliem, aby se symbolicky milosrdná srdce šířila do světa. Na  úplný závěr bychom chtěli poděkovat všem, kteří jakoukoli měrou přispěli k  organizaci této pouti - od  řeholních společenství, přes pracovníky města Nové Hrady, pracovníky zámku až po desítky dobrovolníků. Bylo nám v  Nových Hradech moc dobře a  už se těšíme na 23. září 2017, kdy se na Klokotech u Tábora opět sejdeme na další diecézní pouti. 

DKS, foto na této dvojstraně Pavel Ambrož, Člověk a víra

poučení, i  dotek něčeho nebo někoho, který obrací ke smyslu. Páteční předvečer poutního setkání byl zasvěcený mladým a byl pojat jako setkání v klášteře, které vyvrcholilo společnou modlitbou – poděkováním a přímluvou – večerními chválami s  pelhřimovskou kapelou a  společnou mší svatou, naplněnou Duchem sv. a  nadějí ve Světlo pro tento zmatený svět. Sobotní dopoledne přivedlo do Nových Hradů stovky poutníků. Skupiny farníků doprovázené svými kněžími, rodiny s dětmi i prarodiči, přátele na  cestě nebo turisty, kteří náhodou putovali tím nádherným, podzimem vonícím a jasnými barvami probarveným, prosluněným dnem. Pro každého se něco našlo. Soutěže pro děti, setkání s řeholními řády, čtení pohádkové babičky i poučení na přednáškách nebo prezentaci pomáhajících profesí. Pro tolik podnětů bylo sobotní dopoledne příliš krátké. Každý potřebuje spočinout a tak se poutníci pozastavili při divadelním představení Víti Marčíka. Možná i  trochu unavení, ale jistě naplnění Duchem svatým, se na  samý závěr sešli k společnému slavení mše sv. v zámecké zahradě. Posíleni eucharistií i požehnáním na cestu poslali pak společný vzkaz světu v podobě balonků stoupajících k nebi. Přeji vám všem požehnaný čas a hojnost Boží milosti na další cestě životem a nesetkáme-li se dříve, tak na shledanou 23. září 2017 na „Hoře Tábor“, neboť příští diecézní pouť bude hostit právě město na břehu rybníka Jordánu. Alena Bernardová

P. Jan Böhm

Novohradské setkání Putování je člověku vlastní od nepaměti. Touhu obracet se k  cíli, kráčet po  cestách a  naplňovat své povolání má ve  své podstatě už od  svého stvoření. Touha zahlédnout neviditelné a  tento prožitek sdílet ve  společenství zakládá víru a je samotnou podstatou církve. Současný svět je velmi hektický, a přestože se vzdálenosti zkracují, jsou si často i blízcí lidé vzdálenější než kdy předtím. Poutníci na cestách jsou tak často osamělí jedinci, kteří pociťují svou samotu a odůvodnění izolovanosti nacházejí ve  své individuální výjimečnosti. Když člověk dlouho putuje sám, ztrácí část svého já, které roste jen ve společenství. Když Svatý otec vyhlásil již téměř uplynulý rok rokem Božího milosrdenství, měl zajisté na mysli i na srdci také tento fakt osamělosti uvnitř společenství. Těžko tedy hledat plodnější zakončení takového roku, než je diecézní pouť. Kde hledat více lásky než v srdci Matky Boží? A tak cíl poutě nasměroval poutníky do Nových Hradů, místa zasvěceného řádu servitů a  nedalekých jihočeských Lurd - Dobré Vody u Nových Hradů. Připravit takové setkání je také putováním, které trvá celý rok. Připravit zázemí, celodenní program, nabídnout zábavu, odpočinek,

P. Tomas van Zavrel

Nebe plné srdcí Červené srdcové balónky stoupají k blankytně modré obloze, aby jako poselství symbolicky nesly naši lásku do  světa. Tak byla ukončena diecezní pouť v Nových Hradech určená letos všem věkovým skupinám. Mnoho poutníků přijelo, auta nespočítaná, autobusů asi 22. Velká zahradní slavnost věřících... Předchozí večer určený mladým přinesl hudební zážitek na náměstí. Memento ze Sušice zahrálo nejenom klasický folk ale i  rokovější

muziku a skvěle nás rozradostilo. Následovalo vyprávění o světovém setkání v Krakově, které mnozí z účastníků sami absolvovali. Pak ještě seznamovací pohybové aktivity v  servitském klášteře Božího milosrdenství, který velkoryse poskytl zázemí po  celou dobu pouti. Poté jsme chváli Pána v  přilehlém kostele, spolu s tělesem mladých z Pelhřimova, a nakonec se účastnili se mše sv. s otcem biskupem Pavlem Posádem. Ted měl z účasti mladých velkou radost, ale také připomněl, že v porovnání s celkovým počtem českých mládežníků jsou takovou kapkou v  moři... Doslova uprostřed noci jsme se ubytovali ve sportovní hale a následovala spacáková noc. Ráno byla vydatná snídaně opět v klášteře a poté přesun do zámku, který patří Jihočeské univerzitě. Mladí dobrovolníci dostali instrukce, jak pomáhat na stanovištích. Diecézní katechetické středisko pod vedením Martiny Fürstové připravilo deset aktivit, při kterých dostávaly děti zlaťáky. Ty však nesloužily jako odměna, nýbrž byly vyměněny za koruny a pomohou misijnímu projektu v Ugandě, takže poputují pořádně daleko. Ochranu nad poutí tak pomyslně držela také sv. Bakhita a  děti se mohly seznámit s  pojmem „dětská práce.“ Sv. Bakhita byla část svého života africkou otrokyní a je i mou oblíbenou světicí... Vítek Marčík to jako vždycky rozjel a Sněhurka jakoby každému promlouvala do duše. Mezitím vším mohli dospělí vyslechnout v  zámku přednášky - doc.  Machuly o  aktuálnosti Božího milosrdenství, Mons. Opatrného pro seniory o seniorech, mezi které se prý sám už rád počítá, a  také jednoho z  organizátorů pouti, P. Tomase van Zavrela. Celý program vyvrcholil společnou mší sv. pod vedením otce biskupa Mons.Vlastimila Kročila, který však promluvu velkoryse přenechal dětem a panu faráři, který vedl dobrodružné lodičkové stanoviště. Mnohé děti jistě pluly na lodičce i po jezírku poprvé. Milé bylo, že během promluvy mohly děti přiběhnout dopředu a  na  vyzvání pak zamávat rodičům. Mnoho ministrantů, kněží a také biskup Posád tak viděli svítící dětské oči celkem zblízka. Po mši sv. jako bonbónek odletěly vstříc světu signifikantní balónky... A mně v nitru zní hymna k roku Božího milosrdenství, programu na celý život katolíka. Jiřina Panušková

STRANA 6

Budějovický biskup u zrodu české římské koleje Počátky historie české koleje v Římě jsou nerozlučně spjaty s postavou největšího z papežů XIX. století a jedné z velkých postav světové a církevní historie vůbec, Lva XIII., který proslul jako stoupenec co nejaktivnějšího působení katolíků v politickém životě. Jeho encykliku „Rerum novarum“ vydanou 15. května 1891 považujeme dodnes za  významný mezník v  sociálním učení církve, za  jeden z  počátků nové, moderní sociální politiky. Založení České koleje, původně zamýšlené jako kolej pro bohoslovce ze zemí České koruny bez rozdílu národností, souviselo s jiným, pro české - a vůbec katolické - věřící ze slovanských národů důležitým činem, totiž s  ustanovením každoročních oslav památky slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje ve formě tzv. většího svátku. Encyklikou „Grande mundus“ z 30. září 1880 nařídil Lev XIII. slavit památku sv. Cyrila a Metoděje zvláštní mší sv. každoročně 5. července po celé církvi. Následující pouť věřících slovanských národů do  Říma vyvrcholila 5. července 1881 slavnostní audiencí ve Vatikánu, při které tehdejší vicerektor pražského semináře František de Paula Schönborn během rozhovoru s papežem otevřel otázku samostatné římské koleje pro studenty z Čech, Moravy a Slezska. Tento záměr se setkal u Lva XIII. s kladnou odezvou. A  tak již na  podzim toho roku, při návštěvě pražského arcibiskupa kardinála Bedřicha Schwarzenberga v  Římě, bylo ujednáno, že do Říma budou vysláni první tři čeští bohoslovci, aby pokračovali ve studiu na „Collegiu de Propaganda Fide“. Výběrem studentů byl pověřen Schönborn, který se stal mezitím rektorem pražského semináře. Odbočme trochu od tématu a podívejme se blíže, kdo to byl František de Paula Schönborn. Narodil se 24. ledna 1844 v Praze do hraběcí rodiny Schönbornů, původem z Porýní. Po absolvování gymnázia vystudoval v Praze práva. Ve  válce prusko-rakouské, kdy sloužil jako důstojník, byl v  roce 1866 těžce raněn v  bitvě u Náchoda a obdržel vysoké vyznamenání za statečnost. Snad právě tyto okolnosti přispěly k tomu, že po uzdravení začal studovat teologii - nejprve v Innsbrucku a později v Římě. V roce 1873 byl vysvěcen na kněze a po kaplanské praxi a doktorátu teologie byl ustanoven v roce 1879 vicerektorem pražského semináře. V roce 1882 se stal pak jeho rektorem. 22. srpna 1883 byl jmenován českobudějovickým biskupem a o dva roky později, po smrti kardinála Schwarzenberga, usedl 21. května 1885 na stolec pražských arcibiskupů. Kardinálem byl jmenován 24. května 1889. Zemřel při vizitační cestě v Sokolově 25. června 1899. Protože studenti vyslaní do  Říma na  podzim roku 1882 se osvědčili, přibyli k  nim o  rok později čtyři další. František Schönborn, který byl mezitím jmenován českobudějovickým biskupem, doporučil při své první biskupské návštěvě u Svatého stolce otevření samostatné

na z fondu Náboženské matice ještě roční příspěvek 230 zlatých. Ovšem uvedené finanční prostředky zdaleka nedostačovaly a  zabezpečení koleje tak především z  počátku záviselo na  příspěvcích dobrovolných dárců, iniciativě českých biskupů a představených koleje. Trvale nemohla zabezpečit chod koleje ani sbírka, kterou opět organizoval František de Paula Schönborn, který se stal mezitím pražským arcibiskupem. Šel dokonce tak daleko, že koleji věnoval zbytek svého podílu na rodovém jmění ve výši 20 tisíc zlatých.

České koleje. Lev XIII., který tuto věc velmi podporoval, nařídil, aby se čeští biskupové o  této záležitosti poradili a  navrhli konkrétní řešení. A  tak se 28. března 1884 uskutečnila ve  Vatikánu zvláštní porada, na  které ředitel německé koleje S. Maria dell‘Anima v Římě, Msgre. Karel Jaenig (mimochodem rodák z  českobudějovické diecéze), navrhl umístit českou kolej v  posledním patře „Animy“. Po stavebních úpravách byla s papežovým souhlasem Česká kolej otevřena 4. listopadu 1884. Stalo se tak na svátek sv. Karla Boromejského, prvního zakladatele novodobých kněžských seminářů a také patrona Msgre. Karla Jaeniga. Kdo jiný mohl Českou kolej otevřít slavnostním požehnáním jejích prostor, než ten, kdo měl o  ní zásluhy největší? Českobudějovický biskup František de Paula Schönborn, který také přivezl z Čech dalších 12 studentů. Ještě před zahájením provozu nové koleje jmenoval papež jejím rektorem mladého a mezi studenty oblíbeného profesora scholastické filosofie Msgre. Benedikta Lorenzelliho a  vicerektorem ThDr. Františka Zapletala, jednoho ze tří prvních českých studentů, kteří do Říma přišli před dvěma roky. Samotného zahájení provozu se vedle biskupa Schönborna, který zastupoval český episkopát, zúčastnili i  oba velvyslanci rakousko-uherského mocnářství v Římě, akreditovaní u  Svatého stolce a  u  italského krále. V diplomatickém žargonu se říkalo a vlastně se říká dosud „u Vatikánu a u Quirinálu“. Po pravdě je třeba poznamenat, že přes všechnu slávu finanční zabezpečení koleje a  jejích alumnů – chovanců nebylo nijak oslnivé. České koleji bylo sice přiznáno vlastnictví starého českého poutního domu v  Římě, založeného ještě Karlem IV., který v  té době fungoval jako klasický činžovní dům. Kromě výtěžku z nájemného byl z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. poukazován koleji na každého alum-

Pro kolej byl kritický zejména druhý rok jejího trvání. A zde opět pomohl Lev XIII. Svým rozhodnutím z 21. března 1886 určil, aby celý obnos, který vynese každoročně tzv. „petrský halíř“ z českých diecézí, byl určen pro Českou kolej, pokud její příjmy nebude možné zajistit jinou cestou. A  přišlo opět kritické období. V  roce 1887 správní rada „Animy“ rozhodla vypovědět Českou kolej z  nájmu. Prozatímní řešení se díky podpoře Lva XIII. sice poměrně záhy našlo - přestěhování do prostor bývalé lombardské koleje u kostela S. Carlo al Corso. Uplynul rok a papež Lev XIII. slavil zlaté kněžské jubileum. Z celého světa se sjeli gratulanti a mezi nimi i  biskupové z  českých zemí. 18. ledna 1888 přijal papež ve zvláštní audienci pražského arcibiskupa Schönborna. A  logicky přišla na pořad otázka České koleje. O tři dny později pak slyšeli oficiální zástupci Rakousko-Uherska, za  přítomnosti arcibiskupa Schönborna, z úst nejvyššího velekněze jeho výslovné přání, aby Česká kolej měla co nejdříve vlastní objekt. Stal se jím záhy bývalý klášter trinitářů na Via Sistina, ve velmi atraktivní části Říma, kam se kolej přestěhovala 3. listopadu 1888. Otevření nové budovy České koleje bylo tím slavnostnější, že její věrný příznivec a budovatel, bývalý českobudějovický biskup a pražský arcibiskup František de Paula Schönborn, byl krátce poté, 24. května 1889, jmenován kardinálem. Papežským breve „Vicarium potestatem“, vydaným 1. ledna 1890, byla České koleji udělena veškerá práva papežských kolejí v Římě. Osudy České koleje v  Římě byly od  počátků dramatické. Přesto - nebo právě proto - zde vystupuje do  popředí osobnost Františka de Paula Schönborna, který zejména v době, kdy usedl na  českobudějovický biskupský stolec, měl o  její založení a  „uvedení do  provozu“ zásluhy největší. Ač německé národnosti, byl neochvějným českým zemským vlastencem, obhájcem českých národních zájmů. Založení České koleje v Římě, dnešního Nepomucena, se v průběhu let ukázalo jako navýsost opodstatněné. Kromě toho, že z ní vyšla celá řada významných osobností našeho církevního života, zejména v  době útisku obou totalit, se stala pevným přístavem pro ty, kdo odcházeli z porobeného domova v touze sloužit Kristově církvi.  Jan Kotous

STRANA 7

Odhalena pamětní deska statečnému knězi V  neděli 9. října dopoledne byla na  budově vodňanské fary slavnostně odhalena pamětní deska ke  cti Mons. Tomáše Beránka. Žil a působil zde dvacet let, v letech 1930-1950. Připomenuli jsme si jeho pohnutý osud, kdy byl tento náš kněz 8. února 1950 na vodňanské faře zatčen příslušníky Státní bezpečnosti a  uvězněn. Tento účastník odboje, který se za  nacistické okupace postavil např. proti odstraňování křížů ze škol, odebrání zvonů nacisty z  vodňanského kostela nebo vyjadřoval vlastenecké postoje ve  svých kázáních (dvakrát vyšetřován gestapem), byl obviněn z organizování protistátní činnosti, rozšiřování protistátních letáků a peticí, tj. pastýřských listů, exkomunikačního dekretu komunistů, z kontaktů s osobami, jež převáděly lidi ohrožené zatčením za hranice, aj. Po  týrání v  lágrech Leopoldov a  Mírov zemřel na následky mučení 3. 12. 1954. Pohřeb ve  Vodňanech nebyl tehdy komunistickými orgány povolen, proto byl Mons. Beránek pohřben do společné šachty a následně do vě-

zeňského hrobu č. 1357 v Brně. Teprve v roce 1968 byly jeho ostatky exhumovány a uloženy na vodňanském hřbitově. Aktu se zúčastnilo na sedm desítek spoluobčanů. Pamětní desku požehnal současný duchovní správce římskokatolické farnosti - shodou okolností jmenovec Mons. Beránka - P. Tomáš Hajda.

Odhalení pamětní desky bylo zakončeno společným zpěvem písně Bože, chválíme Tebe (Te Deum Laudamus). Proč? Dne 3. 2. 1951, po vynesení rozsudku Státním soudem na 11 let žaláře, dle svědectví pamětníků pan vikář v soudní síni vstal a tento hymnus začal nahlas zpívat. Ostatní odsouzení se k němu v té chvíli přidali...  PhDr. Robert Huneš

Katowický arcibiskup Mons. Wiktor Skworc navštívil českobudějovickou diecézi Naši diecézi navštívil ve dnech 5.-6. 9. 2016 arcibiskup katowické diecéze Mons. Wiktor Skworc. Jako dobrý pastýř a  starostlivý otec se přijel podívat, jak se daří jeho diecézním kněžím, kteří působí v naší republice. Je jich celkem 15, pět z nich je v naší českobudějovické diecézi. Vrcholem jeho návštěvy bylo setkání s  českobudějovickým diecézním biskupem Mons. Vlastimilem Kročilem. Dalším důležitým momentem byla mše sv. v kostele sv. Václava v Lišově za účasti světícího biskupa Mons. Pavla Posáda. Za místním duchovním správcem P.  Marcinem Chmielewskim přijeli s farníky i další „Marcinové“

S biskupem Pavlem Posádem při mši sv. v Lišově.

– P. Želazny a  P.  Piasecki, dále P.  Jaroslaw Zygmunt, P.  Marek Donnerstag a  jáhen Ing. Václav Boháč. Pan arcibiskup nás laskavě povzbuzoval, abychom vytrvali ve  večeřadle na  modlitbách a  lidem kolem sebe přinášeli světlo víry. Netajil svou spokojenost, úsměv i  dojetí. Příjemně ho překvapil stav kostelů v naší zemi i zájem věřících o ně. Ujistil nás, že nám kněze nepřijel vzít, ale spíše požehnat jejich dalšímu působení. Dá se říci, že v Lišově proběhla další dějinná událost. Tam je totiž obraz malovaný na dřevě, který je potažený plátnem. Pochází z  2. poloviny 17. století. Jedná se o  typ Hodegetrie a  je zřejmě kopií polského milostného obra-

zu v  Golině v  diecézi Gniezdno. Přivezl ho polský kněz Stanislav Gajecius, který působil v Lišově v letech 1662-67. Byly zde zaznamenány i zázraky uzdravení několika osob. Když P. Marcin Chmielewski přijímal od tehdejšího biskupa Jiřího Paďoura jmenovací dekret do lišovské farnosti, pan biskup mu kladl na srdce, aby znovuobnovil úctu k tomuto obrazu. Návštěva Wiktora Skworce byla novým impulzem této úctě. I  ty milý čtenáři, přijmi pozvání do  lišovského kostela. Každý z  nás má Pannu Marii oč prosit nebo jí za  mnohé děkovat. My, lišovští farníci, jsme Pánu Bohu vděční za tuto milou návštěvu pana arcibiskuIvana Václavovská pa. 

Mons. Wiktor Skworc (4. zprava) u Mons. Vlastimila Kročila.

STRANA 8

Kardinál Dominik Duka a Mons. Vlastimil Kročil navštívili vojenský útvar na Klokotech

27. září 2016 navštívili kard. Dominik Duka a českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil táborský 42. mechanizovaný prapor. Pluku, který získal od prezidenta Václava Havla v r. 2000 přízvisko „svatováclavský“, předal kard. Duka relikvii sv. Václava, která bude umístěna ve svatováclavské kapli kasáren. Kardinála Dominika Duku a Mons. Vlastimila Kročila na jejich návštěvě doprovázel mj. náčelník Generálního štábu Armády České republiky, armádní (Foto: archiv BCB) generál Ing. Josef Bečvář. 

Doudlebská farnost oslavila svátek Narození Panny Marie I když historické datum narození Panny Marie není známo, termín 8. září se prvně objevuje v  5. století v  Jeruzalémě. Šlo o  výroční den posvěcení baziliky postavené na  místě, kde se podle tradice Matka Boží narodila. V  naší farnosti Doudleby se tento svátek začal slavit jako pouť právě před 300 lety. Šlo o  generální slavnost zdejšího zbožného bratrstva svaté Boží rodiny, kterou ustanovil v r. 1716 písemnou listinou papež Klement XI. (viz článek F. Růžičky v  dubnovém Setkání). I  když reformy z doby císaře Josefa II. způsobily úpadek doudlebského poutního místa a ve 2. polovině 20. století zmizely i stánky a pouťové atrakce pro děti, v duchovním měřítku si ji u nás připomínáme stále. Bylo proto pro farnost velkou poctou, že letošní jubilejní poutní mši sv. k nám v neděli 11. září za krásného, slunného počasí přijel celebrovat biskup Mons. Pavel Posád. Koncelebrovali „náš“ doudlebský duchovní správce P. Tomasz Piechnik a  Mons. Václav Habart, který naši farnost spravoval v letech 1989-93. Otec biskup v kázání promluvil nejen o významu mariánského svátku, ale připomněl i právě probíhající rok milosrdenství a  nutnost všech lidí i  národů odpouštět si navzájem. Mši sv. uzavřela krátká slavnostní adorace před Nejsvětější Svátostí. Kromě řady jiných písní, jež společně nacvičili zpěváci z doudlebské a římovské farnosti pod vedením naší varhanice Jiřiny Čurnové, nechyběla ani ta k obrazu Panny Marie Doudlebské. V  posledních letech k  místním poutím neod-

myslitelně patří a proto bych o ní také rád napsal pár slov. Píseň Maria, skvoste náš, ochraňuj vždy domov náš si prý kdysi dávno sami složili doudlebští zpěváci. Dobře vystihuje hluboký vztah, který ke kostelu naši předkové měli. Zpívá se v ní i o ochraně domova a úctě

Seminář Dobrého pastýře

České Budějovice, 16.-8. 9. 2016 Sestry Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích uspořádaly v září již poněkolikáté kurz pro katechety, kněze, učitele a rodiče se zvláštní pozorností na ty, kteří si kladou otázky: Jak mluvit o Bohu a o mši sv.? Jak číst s dítětem Bibli? Témata byla rozvržena do  3 hlavních okruhů: „Dobrý pastýř“, „Mše sv.“ a  „Podobenství“. Polští přednášející Dr.  Barbara Surma a P. ThDr. Krysztof Biel, SJ se frekventantům kurzu plně věnovali. Měli připravené obohacující přednášky s praktickými ukázkami výuky i materiálu metodou Marie Montessori. Dr. Barbara Surma působí jako odborná asistentka v Institutu pedagogických věd Univerzity Ignatianum v  Krakově, je to pedagožka, učitelka (Montessori) a katechetka. Během své katechetické praxe získala mnoho impulzů pro práci s dětmi při studijním pobytu v Itálii, kde spolupracovala s  Dr.  Sofií Cavalletti. Během semináře její navazující metodu rozebírala a vysvětlovala. P. Dr. Krysztof Biel, SJ - přednášející na Academii Ignatianum v Krakově - vkládal do praktických katechetických přednášek teologické body, kterými podrobně rozebíral dané části Písma svatého. Všichni účastníci semináře byli povzbuzeni k nové evangelizaci novým způsobem. Děkujeme řeholním sestrám kongregace Nejsvětější Svátosti a  jejich matce představené za  poskytnuté zázemí i  ubytování. Zvláštní poděkování patří S. M. Serafíně, ředitelce Církevní mateřské školy. Velmi kladný ohlas měla návštěva a  prohlídka tříd, kde se touto metodou vyučuje. Díky za  živý příklad horlivosti B. Ettlerová Dobrého pastýře!

Pokračování na 9. straně.

Před sakristií doudlebského kostela. Zleva: asistent Štěpán Hadač, otec biskup Mons. Pavel Posád, doudlebský farář P. Tomasz Piechnik, doudlebští ministranti Šimon a Ondra (Foto Jiří Mohaupt)

STRANA 9

Pouť k sv. Veronice 30. září byl v Českých Budějovicích slavnostně otevřen nový Domácí hospic sv. Veroniky. To nejdůležitější se však odehrálo druhou zářijovou sobotu. Svěřili jsme veškeré naše konání a  budoucnost sv. Veronice, kterou jsme si vybrali jako patronku a  vtělili její jméno i  do  názvu hospice. Symbolika Veroničiny roušky a  pomoci trpícímu Pánu nesoucímu kříž je zřejmá. S překvapením jsme zjistili, že v  České republice se nenachází žádný kostel zasvěcený sv. Veronice. Kaple pak pouze jedna - v Babicích na Třebíčsku. Tam se tedy vypravil téměř celý náš malý tým. Zdravotní sestry, ošetřovatelka, psycholožka, vedoucí domácího hospice a  moje maličkost. Jako duchovní nás doprovázel novokněz P. Dominik Ettler. Ten již za studií absolvoval stáže v prachatickém hospici (který je zřizovatelem domácího hospice) a prostředí a téma tak nejen znal, ale i prožil. Za krásného počasí jsme před malou kaplí slavili mši sv. Byla obětována za požehnání hospici a zdar jeho péči. Po skončení bohoslužby jsme každý jednotlivě dostali od P. Dominika novokněžské požehnání. Rovněž jsme se napili ze sousední Veroničiny studánky. Zde se zázračně uzdravil slepý napoleonský voják vracející se z bitvy u Slavkova a na poděkování Bohu nechal zbudovat tuto kapli. My také děkujeme Bohu, že můžeme k  jeho cti a slávě sloužit těžce nemocným a doufáme v  jeho požehnání. Kéž tento dům postavený na skále ustojí všechna protivenství a nepřízeň, se kterou se jistě také setkáme… Domácí hospic sv. Veroniky působí na  úzePokračování z 8. strany.

k obrazu Doudlebské madony: „Tebe ctili otec, matka má, nad dědinou bděla ruka Tvá, prostý lid Tě povždy v úctě měl, k slávě Tvé chrám vystavěl... V  neštěstí v  dobách, bylas matkou ubohých, věky dávné, ve  svém chrámě, věrně s námi dlíš.“ Ano, právě tomuto obrazu, který je vysoce ceněn i po umělecké stránce, prostí věřící z okolí připisovali uzdravení z četných nemocí, šťastný návrat z  vojenských tažení či ochranu při nešťastných pádech z výšky. To dokládají nejen staré zápisy z kroniky a modlitební knížky doudlebského bratrstva (některé z  nich bylo možné shlédnout na  malé výstavě v  kostele), ale i  některá tradovaná vyprávění o  zvláštní ochraně, kterou Matka Boží projevovala ctitelům doudlebského obrazu. Jsme rádi, že do našeho krásného kostela na mši alespoň občas přicházejí také věřící z  širšího okolí, protože těch místních rok od roku ubývá. Kéž by se i  jim proto vyplnila závěrečná prosba druhé sloky výše uvedené písně, kterou v neděli 11. září zpíval celý doudlebský kostel: „Před obrazem Tvým zde prosbu lkám, žehnej, otcům, matkám, rodinám; národ můj i rodnou obec chraň, Tvoje svatá mocná dlaň!“ Za farnost Doudleby Jan Šimánek

mí Českých Budějovic a  v  dojezdovém okolí 25 km. Jedná se o specializovaný typ péče, jejížm cílem je, aby i těžce nemocný mohl prožít konec života doma, mezi svými blízkými. Aby mohl zemřít bez bolesti na těle i na duši a s vděčností za život, jež mu byl dán. Domácí hospic je integrovaná forma zdravotní, sociální, psychologické a  duchovní péče, poskytovaná nemocným všech indikačních, diagnostických i věkových skupin v jejich do-

mácnosti, u nichž je předpokládaná prognóza délky života na základě rozumného lékařského posouzení kratší než šest měsíců. K  tomu bude napomáhat zapůjčování speciálních přístrojů pacientům domů, jako jsou např. koncentrátory kyslíku, automatické dávkovače analgetik, infuzní pumpa či odsávačka. Zabezpečení fyzického rozměru péče je v domácím hospici podmínkou nutnou, nikoli však postačující. Proto je v týmu také sociální pracovník, psycholog, duchovní a dobrovolníci. Budeme vděčni, vážení čtenáři, za vaši pomoc, zejména za vaše modlitby. Věříme, že i s vaší pomocí a  podporou přinese DH sv. Veroniky účinnou pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují - nejslabším z nejslabších, umírajícím. Ukáže, že volání po eutanázii je ve skutečnosti voláním o pomoc, po lepší péči. Že každý lidský život má svou hodnotu až do přirozeného konce. Že život při dobré péči může být delší a hezčí, než čekáme. Koneckonců, možná to děláme pro sebe. Snažíme-li se totiž pomáhat umírajícím skrze hospicovou péči, zvyšujeme i svoji vlastní naději, že jednou z  tohoto světa nebudeme odcházet v osamění a trápení. PhDr. Robert Huneš, ředitel o.p.s. Domácí hospic sv. Veroniky - Husova tř. 636/33b, České Budějovice Tel.: 731 648 328, www.hospicveronika.cz, č. ú. 171 157 619 / 0600, var. s. 202

Kříž smíření - Zhůří 2016 Opět po roce se na svátek Povýšení sv. Kříže konala mše sv. u  kapličky na  Zhůří nedaleko Keplí. Důvodem k oslavě byl opodál vybudovaný kříž smíření, jehož iniciátorem je ing. Kamil Kosturik z Horažďovic, který k tomuto počinu dodává: Kříž smíření stojí na území bývalé obce zničené minulým režimem, mezi pomníkem padlých amerických vojáků a  kapličkou vybudovanou vystěhovalými obyvateli. Vlastní stavba kříže vychází ze středověkého pojetí tzv. „smírčích křížů“ stavěných v místech neštastných událostí. Je koncipován jako štít s křížem umístěným v centru. Postaven je z kamenných kvádrů s volným prostorem ve tvaru kříže. Do kvádrů jsou ze zadní strany na přání donátorů vkládány artefakty. Letos byl vložen kamínek z hrobu 12 židovských žen z pochodu smrti, které byly místními obyvately pochovány nedaleko Hartmanic. Vložena je také např. vzpomínka na Mons. Karla Flossmanna, který sloužil poslední mši v kostele před jeho zbořením, ale také artefakt z pouti do Norimberka, kterou letos k výročí narození Karla IV. vykonala sušická farnost a kterou vedl Mons. Adolf Pintíř. Ten také letošní bohoslužbu celebroval. Poukázal na  prostor uprostřed kříže, který je jen zdánlivě prázdný. Spolu s Mons. Pintířem mši sv. sloužil velhartický kněz P.  Vendelín Zboroň, který farnost Zhůří spravuje. Hojný počet šumavských příznivců z  nejrůz-

nějších koutů přivítal také poslance Vilímce a Pospíšila. Poté jsme se přesunuli k pomníčku, kde řečníci pronesli pár slov a položili květiny nebo artefakty. Velhartické dudácké duo mladých sourozenců Volfových zahrálo pro odlehčení šumavské písně. Nádherné babí léto, slunce zalilo celé udolí a často až do samé blízkosti se přišlo podívat stádo krav. Jakési tiché spočinutí uprostřed místa, které prošlo takovým pohnutým vývojem. Tak díky Bohu za to! Za všechny obdarované Jiřina Panušková

STRANA 10

Diecézní centrum pro rodinu

Víkend pro manžele s odrostlými dětmi „50+“ Proč právě „50+“? Je-li člověku kolem 50 let nebo i více, má už leccos za sebou. Na druhé straně ale zároveň leccos před sebou. Někdy se toto období v manželství označuje pojmem prázdné hnízdo. Tehdy totiž rodinu postupně opouštějí odrostlé děti, které už žijí ekonomicky a fyzicky nezávisle, často zakládají vlastní rodinu. Rodiče se tak ocitají po  letech velké zátěže sami a tato změna není pro nikoho jednoduchá. Období prázdného hnízda je velmi důležité a je škoda ho dobře neprožít. Udělat si na  sebe čas, nezavalit se aktivitami všeho druhu. Děti dostaly od  rodičů do  života mnohé; úkolem rodičů je teď ale více stát v  pozadí, čímž před nimi jako partnery stojí důležité životní období. Dostali sebe navzájem do  života v  manželství, vybrali si sebe. Spojilo je za  dobu manželství mnohé krásné, a  - jak to v životě bývá - i těžké. I nadále jsou za sebe a za svůj vztah zodpovědní. Zodpovědní za to, aby i tímto dalším obdobím prošli dobře. Stává se ale, že právě v tomto období procházejí manželství krizemi a  mnohá manželství se po letech trvání rozpadají. Manželství rozhodně není jen instituce, která by poskytovala prostor pro výchovu dětí; přináší mnohá pozitiva pro stabilní a spokojený život člověka. Popisované období není úplně jednoduchá záležitost, je dobře v něm manželům poskytnout pomocnou ruku. Proto nabízíme víkendový pobyt, kde se budeme věnovat duchovním a  psychologickým aspektům tohoto období. Manželé dostanou prostor pro vzájemné sdílení v páru i sdělování vlastních životních zkušeností mezi manželskými páry. V tomto životním období je třeba vyjít od sebe sama proto, abychom se jako manželé k sobě navzájem vrátili, abychom si sdělili, co kdo potřebuje. Jen tak může společný život muže a  ženy najít vztah nový rozměr, prohloubit svou duchovní dimenzi a pokračovat v růstu.

Kukátko z pouti do srdcí milých… Byla by škoda nepodělit se se čtenáři Setkání o  bezprostřední reakce účastníků poutě. Příspěvky přišly na mailovou adresu i na facebook Diecézního centra pro rodinu a dorazily i od návštěvníků ze sousední diecéze. Všem, kteří odpověděli na naši výzvu k reakci, mnohokrát děkujeme a  těšíme se, že otisštěné postřehy budou inspirací pro další, kteří mají a chtějí k pouti co říct a napíšou ([email protected]). Potřebujeme vás! Užijte si nyní mozaiku pohledů účastníků různého věku, stavu i bydliště…

Víkend tohoto typu pořádáme už popáté, tentokrát v termínu 4.-6. 11. 2016 na Dobré Vodě u  Hartmanic. Máte už své rodinné hnízdo prázdné? Některé z  vašich ratolestí jsou už ve světě nebo vás tato změna právě čeká? Jak obstát v  této nové životní etapě? Začínáme v pátek v 18 hod., končíme v neděli ve 13 hod. Cenu pobytu upřesníme podle počtu přihlášených. Jak tento víkend prožili účastníci před dvěma roky, se lze dočíst na našich stránkách v ohlasech: http://www.dcr.bcb.cz/clanky/Plusy-setkani-50. html a  podívat se i  na  fotogalerii http://dcr.bcb. cz/Fotogalerie/fg/Plusy-50-v-obrazech http://dcr.bcb.cz/Fotogalerie/fg/Prazdne-hnizdo

Je možné přihlásit se přímo na http://dcr.bcb. cz nebo telefonicky na  čísle 380  420  341, popř. 731 402 981. -ap-

…v  Nových Hradech jsem se zúčastnil nádherného setkání věřících s hlubokým duchovním dojmem, zvláště při pátečním pořadu, a to jak na  koncertě na  náměstí, tak hlavně večer v kostele. Bylo to něco krásného a duchovně obohacujícího, nádherně zakončeného bohoslužbou s  biskupem Pavlem. Sice jsem si tam připadal nesvůj, poněvadž jsem tam byl asi jediný sedmdesátník mezi lidmi mladšími nejméně o 20 let. Ale bylo mi tam dobře a obdivoval jsem mládež, jak se dokáže odreagovat JK, Prachatice a spojit se s Bohem.  ….celá rodinka byla moc nadšená. Příprava byla asi mazec, pro tolik lidí. Všem pořádajícím veliké díky. Také chci pochválit to, co se jindy moc nepovedlo - zvučení divadla, při mši... Abych jen nechválil - trocha chaosu při registraci… Všem díky a  pochvala za  zvládnutí takového přívalu lidí, všem kazatelům, účinkujícím, pořadatelům i zúčastněným hodDH, Prachaticko ně Božího požehnání.  …na pouti jsme byli a moc jsme si ji užili, každý podle svého. Dvouletý synek si nejvíce užíval toi toi budky, které byly pro něj fascinující novinkou, a měla jsem co dělat, aby do té své Pokračování na 11. straně.

DCR připravuje a doporučuje… Kurzy přípravy na manželství DCR pořádá kurzy přípravy manželství (civilní i  církevní) s  6 setkáními, v  kterých se zaměřujeme na témata: biblické pojetí manželství, komunikace, konflikty a  jejich řešení, sexualita a rodičovství, duchovní rozměr manželství, manželský slib) Koná se v kanceláři DCR v Široké ul. 27 v Českých Budějovicích. Pokud máte zájem, kontaktujte nás prosím telefonicky 731 402 981.

POZOR! Došlo ke  změně termínu! Víkend „Setkání manželů 50+“ nově v termínu 4.-6. 11. na  Dobré Vodě u  Hartmanic pro rodiče, kterým odcházejí nebo už odešly děti z  domova a  kteří se ocitají

uprostřed další proměny svého života. Pobyt má přispět k tomu, aby se proměna k dobrému v jejich životě dařila a aby i manželský vztah dále zrál jako dobré víno. Na programu jsou přednášky, společné sdílení, modlitba, čas jen pro manželský pár. Přihlásit se lze na  webových stránkách již dnes, popř. telefonicky na t.č. 731 402 981.

Jak se nám spolu světem šlape - setkání pro „služebně“ mladé manželské páry, které měly svatbu v  roce 2015. Bude se konat v sobotu 12. 11. 2016. Zveme mladé manželské páry, které se připravovali na sňatek nejen v DCR, ale i ve farnostech. Přihlásit se můžete již dnes na http://dcr.bcb.

cz/udalosti Akci chystáme poprvé, do programu můžete přispět svým přáním, které event. poznamenejte do přihlášky. Již 10. adventní víkendové setkání rodin v  klášteře na  Nových Hradech.  Dodržíme obvyklé schéma - dopolední přednášky zvlášť pro rodiče (během ní je zajištěno hlídání dětí), odpoledne bude následovat program pro všechny účastníky včetně dětí. Čeká vás ticho a  zastavení v  prostorách kláštera, ale i program pro celou rodinu šitý na míru adventnímu času. Přihlásit se můžete již dnes na http://dcr.bcb. cz/udalosti  -dcr-

Více informací o  našich akcích a ohlasech na ně naleznete na webových stránkách www.dcr.bcb.cz nebo na tel. 731 402 981.

STRANA 11

Diecézní centrum pro rodinu Pokračování z 10. strany.

oblíbené pustil i někoho jiného. Pětiletý synek a sedmiletá dcera už měli dojmy i bohatší - hasiče, kteří jim půjčili stříkačku, sestřičky s jejich úžasnými buchtami a hlavně Borovanský sbor, ke  kterému se mohly postavit a  být při mši sv. v centru dění - „protože víš, maminko, u oltáře je to vždycky lepší než v lavici“. A já děkuju třeba za ty dvě židličky neustále obsazené obětavými zpovědníky, nebo vyčerpané, ale usměvavé a vstřícné servírky v Mexickém baru u náměstí. A hlavně děkuji otci biskupovi Vlastimilovi za  ten nápad a  laskavé pozvání. Dá-li Bůh těšíme se už do Klokot. M-ovi ….dojmy z Diecézní pouti v Nových Hradech jsou vesměs dobré. Moc se nám na  pouti líbilo! Děti se nenudily a i pro dospělé byl dostatečný program. Trochu mě mrzí, že jsem se těšil na přednášky, ale kvůli nedostatku místa jsem se na ně nedostal. Prý měly být opakované, ale to už jsem měl jinou činnost. Takže to neberte až tak jako výtku, ale spíš jako povzdech. Myslím si, že program pro děti, společně se zajištěním vedoucích jejich skupinek, byl pěkný. Pohádka v podání Víti Marčíka a jeho syna byla bezkonkurenční. Mše sv. jsem se zúčastnil coby člen Borovanského chrámového sboru a  i  z  této pozice jsem s  poutí moc spokojený. Potkal jsem mnoho známých, které jsem neviděl řadu let, a v tom bych viděl pro mě osobně největší přínos, ze kterého budu dlouho čerpat. Takže moc děkuji, že jsem se mohl zúčastnit! Ještě bych rád vyzdvihl zajištění jídla, které bylo díky tomu, co poutníci přivezli. I zmrzlinu děti velmi ocenily... Takže na závěr na nás: palec nahoru :-).  LM Borovany

….program pro děti byl bohatý - díky za něj i všem mládežníkům, kteří obětavě o děti pečovali! Nestíhali jsme všechno projít, protože se na  některých stanovištích trochu čekalo... V  autobuse   z  několika míst pak zaznělo, že ještě na tak velké bohoslužbě nebyli...a že vše bylo dobře zorganizované. Deo gratias! Bohu díky a vám všem za vše, co jste organizovali!

... potěšilo mě, že nás biskup pozval všechny nejen děti, jak to bylo v minulých letech. Pak mě potěšil důraz na rodinu - nemusel být, pouť rodin bývá ve Žďáře. To pozvání pro všechny bylo moc hezky podané a oslovilo nás tak, že jsme si přeskládali víkendový program a s chutí jeli. Taky mě těší ten zájem o rodiny - konečně, protože výstižná hláška místního kněze „ani já jsem ze švestky nespadl“ mluví za  všechno. Navíc rodinu vnímám teď jako ohroženou instituci - se všemi volnými a homo svazky už jsme pomalu za exoty. Mše byla super... Skvělá byla muzika, ocenili jsme výběr, provedení (klobouk dolů před tak kvalitním sborem z  Borovan) i  to, jak citlivě reagoval dirigent na dění u oltáře a natahoval a zkracoval, jak bylo třeba. Kluci byli nadšení z ministrování, z nácviku - to bylo taky výborné, že to bylo uvedené už v  programu, takže jsme věděli, že si mají vzít oblečení a kdy se shromáždit - že se jim někdo věnoval. No a přiznám se, že mě osobně moc oslovily ty balónky na konci, i když to mělo být hlavně pro děti - pořád vidím před očima, jak se má od nás šířit milosrdenství do celého světa... Celkově tedy výborný nápad na  konci Roku milosrdenství, dobré téma a celý den byl tematicky výborně zaměřený. Místo bezvadné, Nové Hrady jsou srdeční záležitost, a konečně jsem se podívala i dovnitř zámečku.  PK, Žirovnice A ještě o něco kratší reakce z Facebooku: Pěkná přednáška T. Machuly, zajímavý program pro děti, dobří lidé, pěkné počasí, prima VM, Chýnov divadlo... Bylo to naprosto úžasné. Děkujeme. Levovi, Rokycansko

Bylo to moc pěkné, spousta milých lidí, výborné koláčky, dobře objednané počasí a  dětem se líbilo tancování - to prý bylo nejvíc super. Děkujeme za přípravu a za společnou mši. BP, Prachatice

Vydařená diecézní pouť... i počasí skvělé. Jsme rádi, že jsme ji mohli prožít... Ženíškovi, Plzeň -vybrali, upravili a sestavili v DCR-

BE, Třeboň

…„dobře“ - ba ne, co víc - výborně... Pouť jsem si vychutnal. Možná proto, že jsem na diecézní pouti několik let  nebyl. Zde byla jistě atmosféra příjemná. Nenucenost a přitom přívětivost se dala vnímat po  celou dobu pouti. Setkání s  mnoha známými podtrhnul i  jeden z  kněží při konci setkání, když pronesl myšlenku, že celá naše diecéze je v podstatě jedna větší rodina, v níž jsme si všichni blízcí a víme o  sobě. Počasí, které nám dalo asi poslední den krásného léta, nám pomohlo vnímat krásné prostředí místa, které bylo vybráno. Díky všem, kteří se na pouti podíleli a všem, kteří se nenechali odradit a zúčastnili se, aby povzbudili i mne  v mém  vnímání naší - budějovické - církve.  TK, Žirovnice

Česká křesťanská akademie Tábor srdečně zve na přednášku P. Michala Pulce s ukázkami hudby na téma

„Duchovní inspirace ve  vážné hudbě“. Přednáška se koná ve středu 19. října v 18.00 v poutním domě Emauzy (Staroklokotská 2, Tábor-Klokoty), za podpory fondu kultury Města Tábor.

Diecézní katechetické středisko Biskupství českobudějovického vás zve na

ADVENTNÍ REKOLEKCI Mariino Fiat Rekolekci povede

otec Tomas van Zavrel

25-27. 11. 2016 Penzion Panský dům*** Rožmitál pod Třemšínem

Doporučená celková cena: 1200 Kč (2-lůžkové pokoje, snídaně a program) Katecheté Biskupství českobudějovického mají přednost (třílůžkové pokoje za dotovanou celkovou cenu 400 Kč) penzion – www.panskydumrozmital.cz program – www.kc.bcb.cz Přihlášky: Bc. Ludmila Lacinová, [email protected]

Svatý misionář z Prachatic Dne 19. června 2017 uplyne 40 let od svatořečení sv. Jana Nepomuka Neumanna papežem Pavlem VI. Proto prachatická farnost ve spolupráci s městem Prachatice vyhlašuje pro tento školní rok výtvarný a literární projekt „Světec Jan N. Neumann a jeho životní pouť“. Zapojte se i vy a poznejte tohoto misionáře více. Na www.farnostprachatice.cz najdete potřebné informace k projektu.

STRANA 12

diecézní charita informuje

Pomáhejte s námi! Diecézní charita České Budějovice provozuje širokou škálu činností, které účinně pomáhají lidem obtížných životních situacích. Pomozte nám pomáhat i vy! Ne každý má dost času a  prostoru, aby se mohl angažovat přímo. Samozřejmě - můžete se stát dobrovolníkem a věnovat kousek svého času a nadání ve prospěch těch, kteří jsou teď v  nelehkém období. Seznam potřebných činností je uveden na webových stránkách www. dobrovolnicicb.cz. Můžete si také domluvit informační nezávaznou schůzku v Dobrovolnickém centru (B. Němcové 53, Č. Budějovice, tel. 731 604 163, [email protected]. cz). Jak ale pomoci jinak, pokud čas nemáte?

Přispějte jednorázově finančním darem Vyberte si projekt, kde chcete, aby Vaše peníze pomohly, a darujte. Rádi Vám zašleme potvrzení o  daru nebo darovací smlouvu. Číslo našeho účtu je 10 000 399 38/5500, variabilní symbol 30. Děkujeme za  všechny poskytnuté příspěvky (např. 50 Kč, 100 Kč, 500 Kč, 20.000 Kč, 100.000 Kč atd.)!

Na co například můžete přispět: 100 Kč je měsíční příspěvek na pomůcky pro práci dobrovolníků s dětmi (vstupné do hvězdárny, muzea, dětské knížky apod.). 130 Kč se měsíčně vydává za potraviny do kuchyňky v  klubovně Dobrovolnického centra, kde se učí vařit starší děti za  pomoci dobrovolníků. 250 Kč je hodnota sady stolních her, kterou s sebou nosí dobrovolníci do nemocnice, aby pomohli pacientům zkrátit dlouhý čas uzdravování. 350 Kč zhruba stojí jedna kniha pro dobrovolníky, kteří podporují lidi se zdravotním a mentálním postižením, a ze které čerpají inspiraci pro aktivity s nimi. 400 Kč se platí za roční pojištění jednoho dobrovolníka (povinné ze zákona). 500 Kč za  rok se hradí za  předplatné křížovkářského časopisu. Společné luštění křížovek je jednou z aktivit, které dělají dobrovolníci se seniory, za  kterými docházejí domů (kromě procházek, povídání atd.). 1.700 Kč stojí roční jízdenky Městskou hromadnou dopravou v  Českých Budějovicích pro jednoho dobrovolníka a  dítě ze sociálně znevýhodněného prostředí, kterému dobrovolník pomáhá s  doučováním a  trávením volného času (v klubovně Dobrovolnického centra ve městě). 3.600 Kč se ročně vydává za výtvarné potřeby na Výtvarný kroužek pro děti ze sociálně slabých rodin. 9.600 Kč je roční platba za  poštovní známky a  obálky na  písemný kontakt dobrovolníků s lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody (průběžné motivování vězněného člověka k aktivní práci na  sobě samém, aby se zvýšila jeho šance znovu se integrovat do společnosti).

15.000 Kč stojí tonery do  tiskárny a  papíry (tisk letáčků na  získávání nových dobrovolníků, tisk podkladů pro školení dobrovolníků a dalších materiálů).

Přispívejte pravidelně Podpořit pomoc lidem s  různými znevýhodněními můžete např. měsíčním příspěvkem 100 Kč (či více) na účet 10 000 399 38/5500, variabilní symbol 30.

Jak si odečíst dar z Vašich daní? Finanční dar, který je u fyzických osob vyšší

než 1.000 Kč, si můžete odečíst od daňového základu. Dary právnických osob lze odečíst od  daňového základu, pokud jsou vyšší než 2.000 Kč za rok. Rádi Vám zašleme potvrzení o  výši Vašeho daru a vystavíme darovací smlouvu. Při zadání příkazu platby prosím napište do poznámky jméno a příjmení a pošlete nám žádost o vystavení potvrzení o Vašem daru na e-mail [email protected]). Za Vaši podporu a důvěru děkujeme! Věrka Michalicová

Svátek sv. Vincence z Pauly (27. září) oslavila Diecézní charita České Budějovice spolu s veřejností. Ve všech projektech a službách byly tento den dveře otevřené. V parku Na Sadech se lidé v průběhu celého dne zastavovali ve stánku, kde byly k mání informace a letáčky o charitních službách a výstava fotografií z naší činnosti. Svou návštěvou nás poctil generální vikář českobudějovické diecéze Mons. ThLic. David Henzl. Bylo nám radostí, že jsme se mohli s  vámi podělit o to, co děláme!

STRANA 13

diecézní charita informuje Na zářijových Kaplických slavnostech se prezentovala místní Charita prodejem výrobků klientů Již tradičně jsme se zúčastnili akce Kaplické slavnosti, která se konala 3.-4. září. Postavili jsme stánek v  hezkém prostředí kaplického parku a aktivně se zapojili do dění. Akce se zúčastnilo velké množství místních, nemálo „přespolních“, včetně obyvatel nedalekého Rakouska. Návštěvníci akce si mohli v průběhu dvou dnů zakoupit výrobky klientů Sociální rehabilitace Tolerance. Pracovníci v  rolích prodejců využili této možnosti také k  předání informací o  sociálních službách Charity Kaplice. Jsme rádi, že můžeme činnost sociálních služeb prezentovat na veřejných akcích; dochází tak k  důležitému  propojení činnosti organizace s  veřejností a  máme příležitost oslovit co nejvíce lidí. Výtěžek z prodeje použijeme ke zkvalitnění našich služeb. Velice si vážíme postoje Města Kaplice, které nám opět bezplatně poskytlo prostor pro prodejní a  prezentační stánek, vnímáme to jako ocenění naší práce. V  týdnu 3.-7. října jsme se aktivně zapojili do celostátní kampaně Den charity. Před „Dušičkami“ budeme prodávat výrobky a prezentovat své služby na náměstí před ředitelstvím

Charity Kaplice. Dále nás najdete na  prodejních trzích o adventních víkendech v Kaplici a ve Velešíně. Velmi se na setkání s vámi, kteří navštívíte náš Petr Šípek stánek, těšíme.

V  úterý 20. září 2016 se konala slavnostní bohoslužba za  Charitu při příležitosti změny ředitele Diecézní charity Č. Budějovice. Děkujeme všem, kteří jste s námi poděkovali za službu Mgr. Michaely Čermákové a přivítali nového ředitele Mag. Jiřího Kohouta. Foto: Pavel Ambrož, Člověk a víra

Koncert BONI PUERI v Milevsku předčil všechna očekávání V  neděli 11. září 2016 se konal v  klášterní bazilice Navštívení Panny Marie v  Milevsku koncert světoznámého chlapeckého sboru z  Hradce Králové „Boni pueri“. Doprovázel jej ředitel a dlouholetý sbormistr Pavel Horák, současný sbormistr Jaroslav Šlais, který 16 let sám ve sboru účinkoval, a na klavír excelentně doprovázel Robert Fuchs. Koncert byl letošní největší akcí ke Dni cha-

rity, jehož oslavy probíhají vždy v září (okolo svátku sv. Vincence z Pauly – zakladatele charitního díla). Malí i  velcí chlapci se vyhrnuli z  autobusu, ukázněně se přesunuli do Latinské školy, kde měli šatnu i  připravené občerstvení. Ale nejprve byla zkouška, umístění laviček a klavíru v bazilice. Asi po hodině nácviku se účinkující občerstvili a v 16 hodin začal koncert.

Už samotný nástup byl originální a v podobném duchu se neslo celé vystoupení. V první části zazněla díla evropských klasiků. V  druhé části koncertu pak představili Boni pueri českou lidovou tvorbu i část repertoáru, který sbor připravil pro své letní turné po Číně. Chlapci přecházeli v písních z jednoho jazyka do druhého (latina, čeština, angličtina, ruština, němčina…). Většina skladeb byla v geniálním aranžmá skladatele Vladimíra Popelky, diváci byli nadšeni vtipnou choreografií i výkony sólistů a celého sboru. Sbor navštívil již tři kontinenty, nyní se chystá na turné do Japonska a navštíví i Jižní Koreu. Posluchači odměnili sbor dlouhotrvajícím potleskem ve stoje! Benefiční akce přinesla výtěžek ve  výši 30.540 Kč, který bude použit na dofinancování sociálních služeb prevence, které poskytuje Farní charita Milevsko. Koncert byl finančně podpořen z  Grantu na  kulturu města Milevsko, Jihočeským krajem, firmou KV2Audio Internacional, (která zdarma provedla i ozvučení akce), Pavlem Eybertem a Stanislavem Kázeckým ml. Tyto prostředky byly použity na  úhradu cestovného, na  honorář externího klavíristy, občerstvení, květiny a propagaci koncertu. Děkujeme všem, kteří si nenechali ujít jedinečný kulturní zážitek a  zároveň podpořili dobrou věc! Alena Růžičková

STRANA 14

diecézní charita informuje Sportovní hry 2016 v Domově pro seniory ve Strakonicích

Humanitární pomoc v Rumunsku a Bulharsku

Obyvatelé Domu klidného stáří sv. Anny se přesvědčili o  tom, že třináctka může být i  šťastné číslo. V  úterý 13. září 2016 se totiž zúčastnili Sportovních her v Domově pro seniory Rybniční ve Strakonicích. Hry byly tentokrát pořádány ve stylu country a byly spojeny s  oslavami 15. výročí otevření domova a  5. výročí zahájení činnosti domova se zvláštním režimem. Atmosféra byla fantastická. Hry byly zahájeny country tancem, při kterém část účinkujících tančila na vozíčcích. A pak se to rozjelo. Sportovci ze Sousedovic nasadili soutěžní tempo a  vložili všechny své síly do  plnění jednotlivých disciplín. Smích a  hlasité povzbuzování dávaly tušit, u  které disciplíny právě jsou. Nakonec získali krásné třetí místo, obdrželi obrovský dort a pamětní pohár. Před pořadateli smekáme ve stylu country svůj westernový klobouk. Olga Medlínová 27. září se konal Den otevřených dveří ve Farní charitě Jindřichův Hradec. „Děkujeme všem, kteří přišli. I letos jsme mohli seznámit návštěvníky s naší činností a posláním. Farní charita Jindřichův Hradec poskytuje sociálněaktivizační služby pro rodiny s dětmi, odborné sociální poradenství prostřednictvím poradny pro lidi v  nouzi a  provozuje Noclehárnu sv. Antonína. Poskytuje také charitní šatník a potravinovou pomoc a  organizuje Tříkrálovou sbírku a další charitní akce,“ říká Alena Gregorová z Farní charity Jindřichův Hradec.

V  Domě sv. Františka – chráněném bydlení, které ve Veselí nad Lužnicí provozuje Diecézní charita České Budějovice, se sešlo na šedesát věřících, aby společně oslavili svátek patrona tohoto domu, kterému je zasvěcena také místní kaple. Slavnostní bohoslužbě předsedal světící biskup Mons. Pavel Posád, který je zároveň prezidentem Charity ČR.

Diecézní charita uskutečnila ve  dnech 6.-12. září 2016 humanitární pomoc spojenou s kontrolou projektů v rumunském Tileagdu a Caransebesi a bulharské Staré Zagoře. Do  Rumunska charita dovezla pro podporovanou pečovatelskou službu volně prodejné léky a  zdravotní materiál v  hodnotě 30.000,Kč, který je potřebný pro staré a nemocné lidi, včetně franzouských holí. Léky a  zdravotní materiál byl rozdán v oblasti Banátu a Oradeje, kde stále žijí naši krajané, kteří hovoří krásnou češtinou. Tato pomoc byla nemocnými seniory velice vítaná. V tamních podmínkách jsou léčiva a  zdravotní materiál velmi drahý a pro většinu starých lidí finančně nedostupný.

V Caransebesi jsme předali také potravinovou pomoc, která bude použita na obědy pro děti ze sociálně slabých rodin. Podle ředitele Charity v Caransebesi je školní oběd pro některé děti jediným jídlem za celý den. V Bulharsku jsme finančně podpořili výstavbu Centra pro děti a  mládež, které bude malým dvouletým učilištěm pro mladé ze sociálně slabých rodin, kteří se - buď mentální nebo finanční situací rodiny - nedostanou do odborných učňovských škol. Vzkaz od  našich krajanů z  Rumunska je poděkování dárcům Tříkrálové sbírky; bez jejich finančních darů by tato humanitární pomoc nemohla být uskutečněna.  Roman Tlapák

STRANA 15

Diecézní centrum mládeže

Odstartovali jsme druhý ročník animátorského kurzu S novým školním rokem nám do diářů přibyly i nové termíny animátorského kurzu. Úplně ten první se konal 23.-25. září jako tradičně na  Ktiši. Nicméně zcela netradičně tentokrát s novým zázemím, než na jaké jsme doposud byli zvyklí. A tak nás místo Jožky Gumenického přivítal otec Vojtěch Vágai spolu s dobrovolníky, kteří přijeli na víkend pomoci. Někteří se viděli úplně poprvé, a  tak se (ale nejen pro ně) skvěle hodila hned první hra, kterou jsme začali celý víkend. Naším úkolem bylo domluvit si s ostatními v místnosti schůzi, následně se sejít a 2 minuty strávit povídáním s  dotyčným třeba o  našich prázdninách, duchovním životě nebo snech do budoucna. Následovala hra poněkud stmelovací, kde jsme se také mohli jeden o druhém dozvědět plno zajímavých věcí, třeba jestli je biřmovaný, jestli má hromadu sourozenců anebo poetického ducha. Takže co se týče seznamování, rozhodně jsme nic neošidili a tím pádem mohla přijít na řadu první přednáška o vyznání víry od Vojty Vágaie. A pak už jen modlitba a honem spát. Sobota se nesla v  duchu společenství. Ať už díky přednášce Marušky Němcové, která nás čekala dopoledne, nebo společně vykonávaným službám. Nebo prostě jen díky všem těm společným chvílím.

Dopolední program ovšem nezahrnoval jen téma společenství, ale také evangelizaci. Mohli jsme si dokonce vyzkoušet, jak sami mluvit o Bohu a jak správně připravit svědectví. Po poledním klidu jsme si užívali babího léta a posledního sluníčka při práci, takže někteří sekali dřevo a jiní třeba sbírali posvatební papírová srdíčka před ktišským kostelem. Troufnu si tvrdit, že i to jsme si užili, protože kdo může říct, že uklízel v kostele, na místech, která snad dosud neuklízel nikdy nikdo...? Odpoledne nás čekaly diskuzní skupinky, v nichž jsme mluvili o našich společenstvích, zkušenostech s nimi a taky jsme pomocí testu zjistili, jaká je naše role ve společenství. Tu jsme tak trochu mohli uplatnit hned večer ve hře. Byli jsme rozděleni do týmů, lítali po Ktiši jak blázni, počítali rovnici, plnili nesplnitelné úkoly a vyráběli máslo. A abych nezapomněla, taky jsme se dost nasmáli. Ale dokonce ani to nás neunavilo, to až modlitba a zpívání s kytarou a ostatními. A neděle? Budíček po osmé, modlitba, trochu práce a mše sv. A pak už jen oběd a spousty a spousty objetí. A úsměvů. A mávajících paží. Myslím, že nejsem jediná, kdo odjížděl sice s  hlavou plnou úkolů, ale hlavně krásných vzpomínek na náš další víkend animátorského kurzu! Natali Hoffmannová

Opět se můžete přihlásit na Studijně-formační kurz o pastoraci mládeže Kurz slouží k  prohloubení odbornosti v  diecézní pastoraci mládeže. Je určen  především kněžím a  laikům zapojeným do  pastorace mládeže, kaplanům zodpovědným za  mládež  v  děkanátu/vikariátu, animátorům děkanátů/vikariátů, zástupcům řeholí a  hnutí, absolventům diecézních kurzů pro animátory a  těm, kteří se na  službu mladým připravují. První pobyt dvouletého programu proběhl již v říjnu 2016. Kurz trvá dva roky. Během roku proběhnou celkem tři týdenní pobyty a jeden týden exercicií. Důležitou součástí kurzu je společná modlitba a diskuse ve skupinách. S účastníky kurzu přijíždějí diskutovat biskupové. Je pa-

matováno i na odpočinek. Veškeré informace najdete na  webu  https:// sfk.signaly.cz/. Při vedení kurzu spolupracuje Sekce pro mládež ČBK s  domácími i  zahraničními odborníky, s teologickými fakultami a s Papežskou radou pro laiky. Po  úspěšném zakončení dostávají absolventi kurzu osvědčení o  absolvování od  předsedy ČBK. Termíny 2015/16: 10.-14. 10. 2016: Češkovice u Blanska 7.-11. 11. 2016: Erlebachova Bouda 9.-13. 1. 2017: Exercicie na Svatém Hostýně 24.-28. 4. 2017: Erlebachova Bouda

Přihlásit se můžete na adrese: [email protected] nebo 220 181 753, Sekce pro mládež ČBK, Thákurova 3, 160 00 Praha 6.

Římskokatolická farnost Zalužany zve věřící na

pouť ke cti sv. Karla Boromejského, patrona místního kostela která se bude konat

v neděli 6. listopadu 2016 v 11 hod. Poutní mši sv. bude sloužit Mons. Karel Herbst, pomocný biskup pražský.

Pietní vzpomínka Poslední loňské číslo Setkání přineslo smutnou zprávu o úmrtí kanovníka R. D. Františka Lály, emeritního děkana Katedrální kapituly u  sv. Mikuláše v  Českých Budějovicích. Stalo se tak 7. 11. 2015 v  jeho 99 letech. V  letošním roce by se dožil stovky, kterou mu všichni jeho známí a věřící tolik přáli. Po zádušní mši sv., která byla sloužena 13. 11. v katedrále, byl uložen do kněžského hrobu na hřbitově sv. Otýlie. Při vzpomínce jeho úmrtí i té nedožité stovky mezi blízkými přáteli ke  mně připutoval text podepsaný iniciálami „AFK“. Nedalo příliš námahy dopátrat se autora A. F. Kratochvíla. Jistě by se nezlobil, že v krátkosti použiji jím již dříve napsané řádky... P.  František Lála se narodil 18. 10. 1916 v  Opařanech, na  kněze byl vysvěcen 5. 12. 1943, snad přímo symbolicky v  předvečer svátku patrona českobudějovické diecéze a  katedrálního chrámu. Do  Budějovic přišel v listopadu 1971 z Veselí n. Lužnicí a současně se stal městským vikářem. Příchod P.  Lály byl projevem velké důvěry tehdejšího diecézního biskupa ThDr.  Josefa Hloucha, kterému orgány totalitní státní moci kladly velké překážky při přemisťování či jmenování vhodných kněží do  různých funkcí. Jedno z  nejexponovanějších míst bylo právě českobudějovické děkanství. Kněží byli sledováni slídivou lupou a mnohdy dokázali jen s největším vypětím, za velkého šikanování, setrvat v  duchovní správě, věrni Pánu i svému stádci. Právě těmto kněžím vděčíme za mnoho, neboť oni nesli horko a břímě dne (Mat 20,12). Oni navzdory mnohé záludnosti naplnili Kristova slova o službě bližním: „…kdo chce být mezi vámi veliký, nechť je vaším služebníkem“ (Mat 20, 27). Je třeba vyzdvihnout duchovní úsilí pana děkana Lály při hlásání slova Božího, kdy se nebál říkat nepohodlnou pravdu. Nabádal, aby křesťané nepodléhali konzumismu a  materialistickému chápání morálních hodnot. Láskyplná a trpělivá byla jeho služba ve zpovědnici, byl vyhledávaným zpovědníkem. Často pak v usebrání se modlil v téměř prázdné katedrále. Nelze opomenout jeho zásluhu o  zvelebení církevních staveb. Venkovní fasády, střešní krytiny či vnitřní úpravy v klášterním kostele, u  sv. Prokopa, sv. Václava, kapli na  hřbitově v  Mladém, v  Hodějovicích, u  Panny  Marie Růžencové i v  samotné katedrále. Připomeňme i  velkorysou finanční pomoc, kterou pravidelně poskytoval po  založení diecézního časopisu Setkání. A nezapomeňme na tradiční májové podvečery na Starém Městě. Připojuji se k  těmto řádkům vyznání, neboť na řadě z uvedených míst jsem manuálně vypomáhal. R. I. P. František Růžička, Č. Budějovice (Příspěvek byl redakčně zkrácen.)

STRANA 16

poštovní schránka

Kardinál v Mirovicích

Prostřednictvím městského zpravodaje „Mirovicko“ byli občané informováni, že v neděli 18. září bude v chrámu sv. Klimenta celebrovat mši sv. kard. Miloslav Vlk. Rozhodně to byla událost významná nejen pro věřící a  město, ale i přilehlé okolí, neboť to byl první kardinál v  historii, který tato místa navštívil a  sloužil zde bohoslužbu… Netřeba se ale divit, vždyť pochází z  nedalekého Sepekova, jistou dobu působil a zejména kázal v Rožmitále, což mu způsobilo značné šrámy v „kádrových materiálech“ za minulého režimu. Jak zaznělo v  krátké improvizované besedě bezprostředně po  příjezdu, v  Mirovicích také sloužil svou druhou primici a byl zde jako sekretář diecézního biskupa ThDr. Josefa Hloucha při nezapomenutelném udílení svátosti biřmování 27. října 1968. Sám jsem tehdy stál mezi biřmovanci. A jak dodal, své první kázání v kněžské službě měl v kostele sv. Karla Boromejského v Zalužanech, které byly již v minulosti přifařeny pod Mirovice, v té době pod administrací P. Vlad. Zborovského. Slavnostního uvítání se panu kardinálovi dostalo před oltářem od  místního duchovního správce Mariuse Klimczuka, který zde působí teprve od poloviny srpna, a od místostarostky Ing. Marie Hrdinové. (Shodou okolností se oba jmenovaní narodili právě v roce 1968.) „Ejhle, oltář Hospodinův září, přesvatá nám oběť nastává, kterou po tisíc let s jasnou tváří otčina den ze dne konává…“ Po zaznění první části této velebné písně a  oficiálním přivítání pozdravil pan kardinál všechny přítomné a poděkoval za pozvání. Zavzpomínal na všechny, se kterými se zde a v širokém okolí setkával. Právě za ně, ale i ty nemocné, kteří museli zůstat doma, a  všechny, kdož již odešli na  věčnost, bude obětovat Eucharistii. Při bohoslužbě slova pak při prvním čtení zazněla výzva proroka Ámose „Slyšte to vy, kdo bažíte po ubožákovi…“ (Am 8,4n); žalm „Buď veleben Hospodin nyní i na věky“, a druhé čte-

ní z  1. listu apoštola Pavla Timoteovi (1 Tm, 2,1n), aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a díkůvzdání za všechny lidi… Nakonec slova evangelia sv. Lukáše s  podobenstvím o nepoctivém správci (Lk 16,1n). Na obsah těchto čtení v podstatě volně navázal pan kardinál svou promluvou, když se zamyslel nad slavením mše sv. s čtením Písma jako přípravou na uctívání Eucharistie. Liturgie slova nám sděluje, že Bůh je pánem světa i pánem všeho dění. Jemu náleží veškerý náš čas. Je přítomný v Kristu Ježíši uprostřed každého našeho společenství, i každého z nás. Bůh je mezi námi, vždyť - jak praví Písmo - „Já jsem Bůh blízký…“ V  návaznosti na  evangelium s  hodnocením dobrého správce vyzval ke konání milosrdenství a dobrých skutků. On sám nyní již v  důchodovém věku spolupracuje s  hospicovým hnutím. Velice často se tak setkává s otázkou: „Je něco po smrti?“ Právě umírajícím je potřebné dát nadějnou odpověď – „Život jde dál“. Nelze však vytrhávat pouze jedinou větu

z  daného čtení. Bohužel, nehledáme pravdu a neumíme ji hledat. Pravda není ve zprávách novin či televize, je potřeba ji hledat při čtení Starého i Nového zákona, vždyť to na sebe úzce navazuje. Na  závěr připomněl slova ze Zjevení sv. Jana (J 3,20): „Stojím u  vašich dveří…“ Radost z Hospodina ať je i vaší silou, tu neste do  svých domovů a  k  tomu přispějme společnou hlubokou účastí při této oslavě. Služme Bohu, a  pokud jde o  majetkové hodnoty, užívejme jich s  rozvahou ku prospěchu svému i těch, kteří to potřebují… Před pozdravením pokoje pan kardinál připomněl, že se nejedná o zdvořilostní podání ruky návštěvě, ale o  úkon upřímného odpuštění a smíření. V závěru slavnostní bohoslužby zazněla krásná část skladby z  opery Nabuko a  nakonec bylo možné s otcem kardinálem ještě volně pohovořit a zavzpomínat.  František Růžička (Příspěvek byl redakčně zkrácen.)

J. Em. Miloslav kardinál Vlk přebírá kytici od místostarostky města Mirovice Marie Hrdinové.

Mirovickou farnost navštívil poprvé v historii kardinál

V neděli 18. září zavítal do mirovické farnosti vzácný host. Mši sv. v zaplněném kostele sv. Klimenta celebroval J. Em. Miloslav kardinál Vlk, který se tak vrátil na místo své „druhé“ primice na počátku léta 1968. Využil tehdy nabídky místního faráře a svého dobrého přítele P. Zborovského a zahájil svoji duchovní službu nejen v Chyškách, ale i v Mirovicích. Po necelých padesáti letech využil společného pozvání farnosti a města Mirovice a pomyslně se vrátil do svého mládí. Přivítání jménem města se ujala místostarostka města Marie Hrdinová. Po předání kytice v kostele následovalo pozvání na slavnostní oběd, kterého se zúčastnili zástupci všech generací z farnosti. „Jsem mile překvapen aktivitami zde v Mirovicích, živě se mi vracejí vzpomínky na dobu před 48 lety. Máte úžasný chrámový sbor, i přes různé menší obtíže si vedete opravdu skvěle. Vidím zde i mládež, které předáváte své zkušenosti. Přeji vám mnoho úspěchů a Boží požehnání v dalším konání,“ komentoval své nové mirovické zážitky čtyřiaosmdesátiletý kardinál Vlk. Poděkování za přípravu liturgické části dne patří nejen mirovickému faráři P. Mariuszovi Klimczukovi, ale i Josefu Košatkovi, který je ustanoven k jáhenské službě. O slavnostní ráz mše sv. se skvostně postaral chrámový sbor pod vedením Marie Filipové a varhaník Adolf Vondrášek. Všem patří poděkování. A nakonec upřímné díky všem dalším dobrovolníkům, kteří se podíleli na přípravě této mirovické slavnosti. Text a foto Jan Hrdina

STRANA 17

personalia Ustanovení R. D. Dr. Zdeněk Mareš, Th.D. byl od 12. 9. 2016 jmenován členem ekonomické rady diecéze českobudějovické. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti. R. D. Mgr.  Ivo Prokop byl k  28. 9. 2016 odvolán z úřadu excurrendo administrátora farností Číměř, Hůrky, Klášter, Roseč a  Staré Město p.  Landštejnem, administrátora in spiritualibus farnosti Nová Bystřice a od 29. 9. 2016 byl ustanoven administrátorem in spiritualibus farnosti Roseč, vše vikariát Jindřichův Hradec. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti. R. D. PhDr.  Mgr.  Jozef Gumenický byl k  3. 10. 2016 odvolán z úřadu farního vikáře farností Nová Bystřice, Číměř, Hůrky, Klášter a Staré Město pod Landštejnem, vše vikariát Jindřichův Hradec. Všechna ostatní ustanovení zůstávají v platnosti. Mgr. Tomasz Maciej Zbucki, jáhen, byl k 28. 9. 2016 odvolán z úřadu administrátora in materialibus farnosti Nová Bystřice, vikariát Jindřichův Hradec, a od 29. 9. 2016 byl ustanoven administrátorem in materialibus farnosti Roseč, vikariát Jindřichův Hradec. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti. P.  PhDr.  ThLic.  Jindřich František Holeček, OM byl od  29. 9. 2016 ustanoven administrátorem farnosti Nová Bystřice a  excurrendo administrátorem farností Číměř, Klášter, a  Staré Město p.  Landštejnem, vše vikariát Jindřichův Hradec. R. D. JCLic. Mgr. Rudolf Hušek byl kardinálem Dominikem Dukou, OP od 1. 9. 2016 jmenován advokátem Metropolitního církevního soudu v  Praze. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti. R. D. JCLic. Mag. theol. Stanislav Brožka byl kardinálem Dominikem Dukou, OP od  1. 9. 2016 jmenován advokátem Metropolitního církevního soudu v  Praze. Všechna dosavadní ustanovení zůstávají v platnosti.

Životní jubilea P. Mgr. Petr Maxmilián Koutský, CFSsS oslaví 22. 10. 2016 své čtyřicáté narozeniny. R. D. Mgr. Josef Staněk oslaví 11. 11. 2016 své padesáté narozeniny. R. D. Ing. Jiří Špiřík, Th.D. oslaví 13. 11. 2016 své padesáté narozeniny. R. D. František Halaš oslaví 30. 10. 2016 své sedmdesáté narozeniny. R. D. Mgr.  Jan Wirth oslaví 1. 11. 2016 své padesáté páté narozeniny. P. Zdeněk Metod Kozubík, OPraem. oslaví 1. 11. 2016 své šedesáté páté narozeniny. Všem jubilantům upřímně blahopřejeme.

Výročí kněžského svěcení R. D. Jan Löffelmann, JC.D. oslaví 12. 10. 2016 dvacáté páté výročí kněžského svěcení. Prel. Mgr. Václav Pícha, JC.D. oslaví 12. 10. 2016 dvacáté páté výročí kněžského svěcení. R. D. Mgr. Josef Sláčík oslaví 12. 10. 2016 dvacáté páté výročí kněžského svěcení. K výročí kněžského svěcení upřímně blahopřejeme.  -acebb-

Biskupství českobudějovické přijme

STAVEBNÍHO TECHNIKA/TECHNIČKU PRO VIKARIÁT ČESKÉ BUDĚJOVICE Požadavky: * VŠ event. SŠ vzdělání - stavební obor * min. 5 let praxe ve stavebním oboru * znalost práce na PC (Word, Excel, Outlook, Internet) * ŘP - skupina B * znalost německého jazyka a  orientace v církevním prostředí výhodou Předpokládaný nástup: leden 2017 nebo dle dohody. Místo výkonu práce: okres České Budějovice. Strukturovaný životopis posílejte do 31. 10. 2016 na adresu: Biskupství českobudějovické, Biskupská 4, 370 21 České Budějovice nebo na e-mail: [email protected] Zasláním životopisu uchazeč uděluje souhlas se zpracováním poskytnutých osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, pro účely příslušného výběrového řízení. Biskupství českobudějovické si vyhrazuje právo prodloužit výběrové řízení, případně neobsadit pracovní pozici, pokud uchazeči nenaplní očekávání organizace.

Česká křesťanská akademie prachatice srdečně zve na přednášku Michaela Sekyrky

„Jerzy Popieluszko - neobyčejný život novodobého mučedníka pro pravdu“. Přednáška se koná ve čtvrtek 20. října v 17.00 v budově SPŠ Prachatice.

Svatohubertská troubená mše svatá se bude konat

v kostele Všech svatých v Kamenici nad Lipou v sobotu 29. října ve 14.00. Při mši svaté zahraje Lovecké trio Praha, Třeboňští trubači a žáci ZUŠ Kamenice nad Lipou.

Karmelitánské NAKLADATELSTVÍ Stefan Kiechle - Umět se rozhodnout Rozhodovat se musíme neustále, v malých i velkých věcech; jak se ale rozhodovat správně? Existují nějaké metody nebo „techniky“ rozhodování? Jak hledat kritéria pro moudré rozhodování? Souvisí nějak dobré rozhodování a duchovní život člověka? brož., 70 s., 119 Kč

Naeem Fazal - Byl jsem muslimem Naeem Fazal byl zbožný muslim, který v mládí prožil obrácení ke  Kristu. Jeho příběh je navzdory neporozumění, které jeho obrácení ke  křesťanství vyvolalo, příběhem naděje. Naděje v to, že se nepřátelé stanou přáteli a uvědomí si, že jsou bratři. brož., 176 s., 259 Kč Jean Vanier - Krása lidskosti V roce 2015 probleskla tiskem zpráva, že Templetonovu cenu získal Jean Vanier, zakladatel komunity Archa. V  knize předkládáme jeho životopisný portrét, spolu s  výběrem těch nejlepších textů z jeho knih.  brož., 220 s., 299 Kč

Oldřich Selucký - Bratr Dominik Píše se rok 1213. V  jihofrancouzském Languedoku zvoní meče křižáků a padají věže hradů. V  boji proti katarské sektě však platí udatnost ducha, a tou vyniká jediný rytíř – bratr Dominik. váz., 400 s., 399 Kč Terezie z Lisieux - Příběh jedné duše. Autobiografické spisy Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873-1897), které vydáváme v  novém překladu pod názvem Příběh jedné duše, nás učí krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia.  váz., 356 s., 390 Kč Anselm Grün, Guiliano Ferri - Svatý František Anselm Grün vypráví o  životě Františka z Asissi: jak byl v mládí rozpustilý, jak se rozhodl vzdát života v  bohatství a  vést prostý život, jak mluvil s  ptáky, jak zkrotil vlka v Gubbiu nebo jak složil známý Chvalozpěv stvoření.  váz., 32 s., 199 Kč

www.ikarmel.cz

STRANA 18

Radio Proglas vysílá na území jižních Čech na frekvencích 88,7 FM v Táboře, 89,5 FM v  Písku, 92,3 FM v  Českých Budějovicích a  107,5 FM z Nových Hradů. Podrobný týdenní program najdete v Katolickém týdeníku nebo na  internetové stránce www.proglas.cz. Máte-li zájem o  podrobný rozpis vysílacího schématu, můžete o něj požádat na adrese [email protected]. K místům a farnostem, z nichž Radio Proglas pravidelně přenáší bohoslužby, patří také České Budějovice, konkrétně salesiánská farnost sv. Vojtěcha ve  Čtyřech Dvorech. Mši sv. odtud přenášíme vždy v pátek od 18 hod. (kromě prvního pátku v měsíci a prázdnin) * K  Modlitbě rodin se můžete připojit každou neděli v 18.00 (mimo školní prázdniny). Můžete se jí však zúčastnit i  aktivně přímo u  nás ve  studiu. Vítáme každou rodinu, která by se chtěla do této služby zapojit a bydlí v dosahu českobudějovického studia Jan Neumann, odkud tuto modlitbu v přímém přenosu vysíláme. Bližší informace získáte na  e-mailu [email protected] nebo na  telefonním čísle 511 118 881. Těšíme se na spolupráci! * Každý pátek v 15.05 (mimo první pá v měsíci) se můžete připojit k  modlitbě Korunky k Božímu milosrdenství.

* V  úterý 8. listopadu v  22.00 uslyšíte Jak Severní Čechy byly v  dějinách ekvivalentem Mariiny rajské zahrady. Z ní proudily zdejším obyvatelům prameny Božích vod. Postupně se daří obnovovat přeživší svědky, zázračné studánky. Prameny vody živé s  Mgr.  Janem Kvapilem, Ph. D. z  katedry germanistiky -smna UJEPu v Ústí nad Labem.

Pozvánka na adventní TAMMÍM 2016

* Mimořádný přenos mše sv. vysíláme ve  čtvrtek 20. října v  17.30 z  katedrály sv. Petra a  Pavla v  Brně - ke  cti blahoslaveného Karla Habsburského.

* Umělecký fotograf Roman Franc se vydal mezi severoamerické indiány, aby zdokumentoval jejich každodenní život. Tyto obrázky a  zkušenosti se nám pokusí přenést i  mezi slova. Fotograf mezi indiány v pořadu Mezi slovy v sobotu 22. října ve 22.10. * V  Barvínku se seznámíme s  Martou, která pomáhá s  výcvikem vodících psů. Zjistíme, jaký musí být pes, který později vodí nevidomé a na co musí jeho cvičitel dávat pozor. Jak se vodí vodící pes v  úterý 1. listopadu v 16.00.

Jungmannovo nám. 18, 110 00 Praha 1 Tel.: 224 818 757 On-line knihkupectví: www.paulinky.cz

[email protected] Evangelium na každý den 2017 Průvodce pro ty, kdo touží číst a rozjímat evangelium v rytmu liturgie církve. Evangelní úryvek příslušného dne je doprovázen krátkým komentářem. Autory jsou čeští kněží, jáhni, zasvěcené osoby, manželé. Evangelium příslušného dne je uvedeno v plném znění. Nechybí odkaz na ostatní liturgická čtení a informace o slavnosti, svátku či památce daného dne. Brož., 479 str., 99 Kč

Anna Penna FSP - Moje první přijímání Knížečka je určena dětem, které přistupují poprvé k  svatému přijímání. Může být použita jako drobná pomůcka k  prožití jedinečné události  jejich života a v dalších dnech jim tento okamžik připomenout a  prohloubit ho.  Brož., 16 str., 25 Kč

Maria Grace Dateno FSP - Setkání s pastýři 1. díl příběhů pro děti ve věku 6-9 let. V 6 dílech budou tři děti zažívat dobrodružství pokaždé, když budou řešit nějaký „problém“ a dostanou se do Ježíšovy doby. Cesta v čase a zkušenosti, které nasbírají, jim pomohou v realitě řešit otázky tak, jak učí evangelium. 1. díl propojí svět sourozenců a  jejich kamaráda s  pastýři z  Betléma, kteří jim přijdou na pomoc, když se poprvé dostanou do „jiných časů“. Brož., 84 str., 99 Kč

* V  pondělí 17. října ve  22.30 zveme k  poslechu Noční linky na téma: „Všechno zkoumejte, co je dobré, toho se držte.“ Hostem Antonína Žolnerčíka bude diecézní exorcista P. Bogdan Stepień, představený kláštera paulánů při farnosti Ostrava-Přívoz. * Každé pondělí v 16.00 pokračujeme ve vysílání duchovního vzdělávacího pořadu 1950+ s prof. PhDr. Janou Burešovou v dalších dílech tentokrát o Iráku, Sýrii a Afgánistánu. Irák leží na území starověké Mezopotámie. Ve 20. stol. patřil do Osmanské říše a po jejím rozpadu se dostal mezi země ovlivňované britským mandátem. R. 1958 převzala v zemi moc strana Baas v  čele se Sadámem Husajnem. Ten zůstal u moci do začátku 3. tisíciletí, kdy byl na základě obvinění z držení zbraní hromadného ničení, vojenskou intervencí především USA a UK sesazen a odsouzen. Irák byl takto osvobozen od diktátora, ale jako stát se zcela zhroutil; následky mezinárodního rozsahu přetrvávají dodnes. Uslyšíte již 17. října v 16.00.

NAKLADATELSTVÍ PAULÍNKY

Tvůj křest

Milí čtenáři, seminaristé Arcibiskupského semináře v  Praze pořádají duchovní víkend, na  který srdečně zvou mladé muže ve věku 15-30 let. Tato duchovní obnova se koná dvakrát ročn pod jménem TAMMÍM. Tentokrát se zaměříme na Pannu Marii. Účastníkům se naskýtá jedinečná příležitost opustit každodenní ruch, vypnout mobily, zaklapnout notebooky a ponořit se do modlitby a ticha. V programu bude prostor pro rozhovory o  hledání a  prožívání víry, a  to jak mezi sebou, tak i  s  bohoslovci a představenými semináře. Cílem je tedy prohloubení víry a hledání další životní cesty. Nedílnou součástí Tammímu jsou i  různé workshopy, rekreační odpoledne a  zajímavý host. TAMMÍM se bude konat ve dnech 25.27.11. 2016. Podrobné informace naleznete na našich internetových stránkách www.arcs. cuni.cz, dotazy rádi zodpovíme na e-mailové adrese [email protected]. Těšíme se na vás! Za realizační tým Pavel Kasal

Dárková kniha přehledně shrnuje liturgii svátosti křtu. Lze do ní zaznamenat datum a místo křtu, jméno křtícího kněze i přítomných členů rodiny a nalepit fotografii. Křest tak může i o několik let později ožít jako důležitá událost života, kterou rodiče (prarodiče, kmotři) pečlivě zaznamenali. Dotisk, váz., 48 str., barevné obrázky, 149 Kč

Milosrdní dojdou milosrdenství - Světový den mládeže Krakov 2016 Co přiměje téměř dva miliony mladých, aby našetřili dost peněz, zabalili krosny, opustili domovy a  vydali se na  cestu, mnohdy tisíce kilometrů dlouhou? Odpověď nabízí kniha vzpomínek na  neopakovatelné zážitky ze Světového dne mládeže v Krakově. Brož., 191 str., 160 Kč

Zuzana Holasová - Popoupo aneb Podivuhodná pouť pouští Čtyři děti se dostanou do příběhu hry, kterou si samy vymyslely. Pravidla, která stanovily, se najednou mění ve  skutečnost a  děti okamžitě pocítí následky svých dobrých či špatných rozhodnutí. To jim i čtenáři postupně otevírá oči i srdce. E-kniha: 125 Kč, tištěná kniha: 249 Kč Audiokniha na pevném nosiči: 229 Kč, audiokniha ke stažení z portálu 119 Kč

www.paulinky.cz

Ohlédnutí za diecézní poutí v Nových Hradech (1. 10. 2016) Foto: Pavel Ambrož, Michal Klečka, Marie Košinová (Člověk a víra)

Misijní neděle Říjen  je měsíc, ve  kterém slavíme  Světový den misií, u nás známý pod názvem Misijní neděle. Tento den slavíme vždy předposlední neděli v říjnu a je spojen s finanční sbírkou na  podporu projektů Papežského misijního díla šíření víry. Letos slavíme Misijní neděli 23. října. Během října se intenzivněji modlíme za lidi v misiích, za misionáře a za všechny, kteří v jakýchkoli podmínkách šíří Kristovu lásku svým chováním a svou činností a hledáním dobra pro druhého. Papež František ve svém Poselství ke Světovému dni misií  píše:  Na  mnoha místech začíná evangelizace výchovnou činností, jíž misijní dílo věnuje své úsilí a čas jako milosrdný vinař z evangelia (srov. Lk 13,7-9; Jan 15,1) a trpělivě očekává plody po  letech pomalé formace; tak se utvářejí lidé schopní evangelizovat a přinášet evangelium tam, kde by se uskutečnění něčeho takového nečekalo. Církev lze označit jako „matku“ i pro ty, kdo mohou zítra dospět k víře v Krista. Toužebně si přeji, aby se svatý Boží lid cvičil v mateřské službě milosrdenství, jež tolik napomáhá k tomu, aby se s Pánem setkaly a zamilovaly si ho i národy, které ho dosud neznají. Víra je totiž Božím darem a nikoli plodem prozelytismu; avšak roste díky víře a lásce evangelizátorů, kteří jsou Kristovými svědky. Kráčet po cestách tohoto světa znamená pro Ježíšovy učedníky mít lásku, jež neměří, ale spíše se snaží mít ke všem míru lásky Pánovy. Hlásáme ten největší a nejkrásnější dar, který nám On dal – jeho život a jeho lásku. 

Den misií v českobudějovické diecézi.

Příprav a prožití se mohou účastnit celé rodiny s dětmi. Přinášíme krátké zprávy a  nápady, jak se lze do  oslav Misijní neděle zapojit. Již tradičně se po celém světě věřící mohou spojit v Misijním mostu modlitby: V  předvečer Misijní neděle jsme u  nás ve  farnosti připravili noční putování k Horákově kapli, což je malá kaple v lese za vsí vzdálená asi dva kilometry. Vyšli jsme o půl osmé, děti měly lucerničky a  cestou jsme se modlili růženec světla, přičemž každý desátek byl věnován na konkrétní úmysl za misie. Během cesty jsme i zpívali a zpěvem jsme také modlitbu zakončili v kapličce. Kateřina Rýznarová

Misijní růženec je specifický barvami zrnek jednotlivých desátků. Ty mají připomínat jednotlivé kontinenty, které potřebují naši modlitbu. Na začátku nebo na konci mše svaté může zaznít Hymna Papežského misijního díla dětí Pošli mě, půjdu já. (Je možné najít ve zpěvníku Hosana i naposlouchat na webu missio.cz.)

Bohoslužbu je možné zpestřit obětním průvodem, v němž půjdou děti v oblečení typickém pro jednotlivé světadíly nebo v tričkách. Děti se rády zapojují i  do  obětního průvodu, v  němž nesou dary – plody nebo předměty tradičně spojované s danými částmi světa – a celý průvod je provázen přímluvami za svět. (Ke stažení na webu Katechetického centra nebo www.missio.cz)

Pokud chtějí přiložit ruku k dílu i senioři, je možné napéct sladké i slané dobroty a za výtěžek pro misie nabídnout po mši svaté. Misijní štrúdlování® nebo Misijní jarmark® se mohou stát příjemným místem setkání farnosti a navíc pro dobrou věc. Misijní neděle se pak může stát místem setkání a společenství, a tak má neděle vypadat.