ročník XXVI.
6
červen 2016
diecéze českÉ budějovicE
AKTUALITY
Otec biskup Mons. Vlastimil Kročil byl pozván do své rodné farnosti na poutní mši svatou (7. 5. 2016, Brno-Modřice). Foto archiv BCB.
Z homilie otce biskupa Mons. Vlastimila Kročila … obvykle je svatý Gothard zobrazován jako biskup. Dříve však, než se stal biskupem v německém Hildesheimu, byl nejprve benediktinským mnichem a později opatem, který usiloval o obrodu řádu. Bylo to na přelomu tisíciletí, tedy v nelehké době, kterou historikové nazývají jako „saeculum obscurum“ (temný věk). Klášterní reforma, o níž se Gothard snažil, byla úspěšná především díky jeho vlastnímu příkladu. Jak čteme v jeho životopise: „… byl horlivým v práci, přísným k sobě, neúnavným v rozjímání a zbožným na modlitbách“. Není divu, že i přes svůj pokročilý věk (bylo mu tehdy dvaašedesát), byl povolán za biskupa do města, které se utvářelo jako politické a kulturní centrum říše. Ač byl z klidného kláštera „přesazen“ do nové půdy, ujal se svého apoštolského úřadu s mladistvou horlivostí a konal jej věrně po celou dobu. Svolával synody, cestoval po celém území, které jako biskup spravoval, vynikal prostotou a skromností, a ani vážnost jeho úřadu nemohla být na újmu laskavé a veselé povaze, kterou na něm lidé tolik milovali. Ano, choval se jako dobrý pastýř. Kolikrát asi přemýšlel o Ježíšových slovech, která zazněla i dnes: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život.“ Nelze však přeslechnout ani následujících slov Krista Pána: „Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést.“ Snad právě z těchto slov pramenilo Gothardovo misionářské úsilí. Není i toto pro nás, křesťany dnešní doby, výzvou k následování? Nemáme i my, každý na svém místě, usilovat o to, aby i jiné ovce došly k onomu Dobrému pastýři, jímž je Kristus? Křesťanská ikonografie představuje sv. Gotharda jako biskupa; tak je rovněž zobrazen ve zdejším modřickém kostele, kde po staletí byl vzýván jako patron vinařů. Avšak velmi častým jeho atributem je - vedle knihy Písma svatého či Regule sv. Benedikta - i malý model katedrálního chrámu v Hildesheimu, který vybudoval. Koneckonců, tento hildesheimský chrám můžeme vidět i na stropě zdejšího kostela. Co je však důležité, že tento atribut katedrálního chrámu není jen připomínkou, co světec dokázal vybudovat za svého života, ale má to i určitý přesah. Jde totiž o duchovní odkaz sv. Gotharda! Je dobře, že jsou i v dnešní době lidé, kteří budují chrámy a starají se o ně – to platí i o tomto chrámu modřickém – opravují, budují a pečují o jeho krásu, ale nemá snad být každý z nás budovatelem onoho chrámu, jímž je církev? Odkaz svatého Gotharda je tak stále živý, stále aktuální. Svatý Gothard, budovatel živého chrámu – církve, se pro nás stává nejen vzorem, Poutní slavnost sv. Gotharda; Brno-Modřice, 7. května 2016 ale je také přímluvcem!
STRANA 3
obsah Z biskupských diářů ....................................................................... 3 Školské sestry de ND v Horažďovicích jsou solí pro celou farnost ..................................................................... 4 Oblátský kříž, který měl být poslední ..................... 4
Pavel Konzbul novým pomocným brněnským biskupem
40 let kněžství Mons. Václava Habarta .................. 5
Diecézní centrum pro rodinu Rodina včera, dnes a zítra ....................................................... 6 DCR připravuje a doporučuje ........................................... 6
Jindřichův Hradec: O Božím milosrdenství ... 7 Sušice-Nepomuk: Vikariátní pouť pro děti i dospělé na Svatou Horu ......................................................... 8 Prachatice: Královské putování s Karlem IV...... 9 České Budějovice: O sv. Anežce České ............. 10
Diecézní charita informuje Poděkování za vynikající realizaci projektu.... 11 FCH Jindřichův Hradec děkuje! ................................... 11
Diecézní centrum mládeže Svatodušní obnova na Ktiši .............................................. 12 Víkend do patnácti ........................................................................ 12 Mládež se chystá do Krakova ...................................... 13 Vimperk ožil mládeží ............................................................... 13
papežská misijní díla Já a misie ................................................................................................... 14 Misijní oslava Dne dětí v CMŠ Lipenská ..... 14 Chudoba a milosrdenství ...................................................... 15 Den dětí na ZŠ Jistebnice ................................................... 15 PMDD oslavilo 173 let trvání ........................................ 15 Slavnostní den na Klokotech .......................................... 15
poštovní schránka Svatotrojiční ......................................................................................... 16 Neděle plná svátostí .................................................................... 16 Personalia ................................................................................................. 17 Kněžské svěcení v českobudějovické diecézi .... .................................................................................................................................. 17 Karmelitánské nakladatelství ......................................... 17 Radio Proglas ...................................................................................... 18 Paulínky ...................................................................................................... 18
Příští číslo
vyjde 18. 7. 2016. Uzávěrka je 8. 7. 2016.
Měsíčník AKTUALITY - SETKÁNÍ Vydává z pověření českobudějovického biskupství Spolek sv. Jana Neumanna v Č. Budějovicích. Kontakt: Kanovnická 10, 370 01 České Budějovice, tel.: 380 420 334, e-mail:
[email protected] Redakce: Mgr. Petra Lísková Tisk: Protisk, České Budějovice Evidenční číslo MK ČR E 6603 ISSN 1212-8074 Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů a nezodpovídá za obsah inzerce.
Mons. Vlastimil Kročil 29. 6. Brno – Svěcení pomocného biskupa brněnského (14.00) 5. 7. Velehrad – Poutní mše sv. (10.30) Mikulčice – Hlavní celebrant mše sv. (16.30) 6.-7. 7. Velehrad – Vlastní zasedání ČBK 16. 7. České Budějovice: katedrála sv. Mikuláše – Jáhenské svěcení (10.00)
Mons. Pavel Posád
Diecézní katechetické středisko
Vzpomínka na kard. G. Coppu ..................................... 11
z biskupských diářů
Foto: Vít Kobza
V sobotu 21. května 2016 jmenoval Svatý otec František novým brněnským pomocným biskupem dosavadního faráře u katedrály sv. Petra a Pavla Mons. Ing. Mgr. Pavla Konzbula, Dr. Pavel Konzbul se narodil 17. října 1965 v Brně-Juliánově. Po maturitě na gymnáziu pokračoval ve studiu na elektrotechnické fakultě VUT Brno (obor elektrotechnologie), které absolvoval v roce 1989. Po vykonání roční základní vojenské služby nastoupil jako odborný a později vědecký pracovník do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně. Tam se věnoval vývoji a realizaci korekčních cívek magnetických polí pro tomografii nukleární magnetické rezonance. Publikoval v řadě zahraničních odborných časopisů. Externě vyučoval na elektrotechnické fakultě VUT v Brně, kde také obhájil doktorskou práci v oboru teorie elektromagnetického pole. V r. 1995 vstoupil do Laického sdružení sv. Dominika, kde byl několik let zástupcem národní provinční představené v Praze. V témže roce zahájil studium na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, které dokončil v r. 2000. Od téhož roku je také členem Společnosti pro církevní právo. V r. 2003 přijal v katedrále sv. Petra a Pavla kněžské svěcení z rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho. Poté působil jako farní vikář v Boskovicích a Svitávce, v Hustopečích u Brna, Starovičkách a excrurrendo administrátorem ve Starovicích. V r. 2005 byl ustanoven spirituálem Biskupského gymnázia v Brně a v r. 2013 jmenován farářem ve farnosti u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a členem Kněžské rady brněnské diecéze.
12.-18. 6. Poličany – Exercicie pro kněze a jáhny před vysvěcením 18. 6. Havířov – Biřmování (17.30) 23. 6. České Budějovice: Biskupství – Formační setkání se zasvěcenými vdovami (10.30) 25. 6. České Budějovice: katedrála sv. Mikuláše – Kněžské svěcení (10.00) 26. 6. Sušice – Kázání při primiční mši sv. (10.00) Vlachovo Březí – Kázání při primiční mši sv. (14.00) 29. 6. Praha – Zasedání sekce pro mládež ČBK Brno – Biskupské svěcení Mons. Pavla Konzbula (14.00) 30. 6. Jindřichův Hradec – Vikariátní konference (9.00) 1. 7. Nové Hrady – Kázání při primiční mši sv. (15.00) 3. 7. Zašová – Poutní mše sv. (10.00) 4. 7. Velehrad – Koncert lidí dobré vůle 5. 7. Velehrad – Národní pouť 6.-7. 7. Velehrad – 106. zasedání ČBK 11.-17. 7. Benelux – Poutní zájezd 19.-24. 7. Katovice (Polsko) – Světové setkání mládeže - předprogram 25.-31. 7. Krakov (Polsko) – Světové setkání mládeže Údaje jsou podle stavu k 1. 6. 2016, pozdější změny nejsou vyloučeny.
Externě vyučuje na Pedagogické fakultě MU v Brně, obor Křesťanská výchova. Spolupracuje také s brněnským nakladatelstvím Cesta, které dosud vydalo osm jeho publikací, převážně homiletického a pedagogického charakteru. Pavel Konzbul aktivně spolupracuje s Centrem pro rodinu a sociální péči v Brně, je exercitátorem v Duchovním centru sv. Františka z Pauly ve Vranově u Brna a pravidelně při-
spívá na blog Lidových novin. V říjnu 2015 byl brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem jmenován III. sídelním kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. Po domluvě se svým světitelem, diecézním biskupem Vojtěchem Cikrlem, přijme Pavel Konzbul biskupské svěcení v den slavnosti diecézních patronů sv. Petra a Pavla, tj. 29. června 2016 ve 14 hod. -mj-
STRANA 4
Školské sestry de Notre Dame v Horažďovicích jsou solí pro celou farnost Místní komunita školských sester čítá pouhé tři sestry – představenou S. M. Ancillu, S. M. Immaculatu a S. M. Janu. Hlavní poslání kongregace – obětovat vše pro růst Božího království v srdcích dětí a mládeže – naplňují naše sestry zcela. Je obdivuhodné, co všechno dokážou zvládnout. Pracují ve školách v Horažďovicích, S. M. Ancilla v Křesťanské mateřské škole a S. M. Jana, nejmladší ze sester, je obklopena dětmi asi nejvíce. Vyučuje náboženství na obou zdejších základních školách a navíc ještě dojíždí na hodiny náboženství do nedalekých Žichovic a Zavlekova. Ve školním roce pořádají sestry pro děti ještě 5-6 víkendů přímo v klášteře, tzv. „víkendovky“. Duchovní program je v režii S. M. Jany; ta přesně zná každého účastníka z hodin náboženství a děti se od pátku do neděle opravdu nenudí. Díky bohatým zážitkům z víkendovek, o které se děti podělí s kamarády a spolužáky ve škole, se každého dalšího setkání u sester účastní
Sestry s dětmi
Oblátský kříž, který měl být poslední
S. M. Jana a S. M. Ancilla při bohoslužbě slova v kapli Domu s pečovatelskou službou
i děti, které aktivně nenavštěvují bohoslužby či náboženství. Dobrá a obětavá práce sester je odměněna účastí dětí u 1. sv. přijímání a následně biřmování. Při těchto slavnostech se farníci radují spolu se sestrami a naplněni odcházejí do svých domovů s vědomím, že naše farnost je stále živé společenství - a to díky sestrám. O prázdninách se většina dětí sejde se sestrami na táboře v Kardašově Řečici. Starší děti a mládež se v červenci vydají se S. M. Janou na Světové setkání mládeže do polského Krakova. Sestry organizují také programy pro farníky, naposledy S. M. Jana zaujala přednáškou s komentovanou videoprojekcí o pouti do Svaté země.
Nedílnou součástí činnosti sester je duchovní péče o seniory a nemocné v místní nemocnici a penzionu. Tato služba spočívá v návštěvě nemocných, přípravě na přijetí svátosti nemocných, podávání svatého přijímání a není výjimkou ani příprava na svaté přijímání po letech. Svaté přijímání donáší sestry také přímo nemocným a nechodícím pacientům domů. V kapli Domu s pečovatelskou službou každý čtvrtek S. M. Jana hudebně doprovází mši sv. V případech, kdy nemůže být sloužena mše sv., vede S. M. Jana bohoslužbu slova. U nás v Horažďovicích si už každý - věřící i nevěřící - nedovede představit život ve městě i v celém farním obvodu bez Školských sester. Jana Kotrbová
Když v lednu 1970 umíral P. Jan Straka, OMI, poslední misionář oblát žijící v tehdejším Československu, nikdo nemohl tušit, co se stane s jeho oblátským křížem, který – jako každý jiný oblát – obdržel v den svých věčných slibů. Obláti byli tehdy u nás přinuceni vymřít. Misijní kříž, který nosíme na hábitu za pasem, my, obláti, dědíme. I pro nás je tento kříž především znamením největší Lásky, která po tomto světě chodila, kterou je milován každý člověk; navíc symbolizuje počátek našeho života a díla, protože připomíná setkání našeho zakladatele sv. Evžena de Mazenod s milosrdnou láskou ukřižovaného Ježíše na Velký pátek r. 1807. Tento misijní kříž je pro nás ještě něčím navíc: je v něm ukryt život spolubratří, kteří ho nosili před námi... A právě tento kříž P. Jana Straky našel 1. května 2016 další ramena. V Římě totiž složil věčné sliby náš Karel Mec, nový „oblát napořád“. Spolu s ním řekli své definitivní „ano“ Bohu a jeho lidu Antonio z Guatemaly a Simeon z Koreje. Bůh totiž nepřestává ani dnes „svádět“ mladé muže a ženy svou láskou, nabídkou plnosti života v sebedarování, radostí ze služby lidem a z důvěrného přátelství se sebou samým. Bohu díky! P. Vlastimil Kadlec, OMI
STRANA 5
40 let kněžství Mons. Václava Habarta Otce Václava Habarta jsem poznal ještě jako chlapec, když v roce 1976 začal působit v naší farnosti Boršov nad Vltavou, tehdy jako kaplan Mons. Josefa Kavaleho. Pamatuji si z té doby už jen střípky vzpomínek utvářené onou dobou. Tehdy například otec Habart pořádal „tajné“ ministrantské výlety do okolí. Bylo domluveno - z důvodu utajení osoby otce Habarta - používat oslovení „strýčku“. Došlo tak k řadě komických situací, kdy některý z ministrantů na smluvené oslovení zapomněl. Návštěvníci zříceniny hradu Dívčí kámen tak mohli jednoho dne uslyšet podivné oslovení „pane faráři – teda strýčku…“ Pokud mne někdy uviděl stát samotného na zastávce školního autobusu, zastavil a svezl mne domů cestou na svou faru v Boršově nad Vltavou. Jeho cesta ke kněžství jistě nebyla lehká a nerodila se snadno. Prošel životní školou dělníka v továrně, která mu umožnila vidět reálný život obyčejných lidí té doby bez příkras. To je také důvod, proč jeho kněžství získalo neokázalý, lidsky otevřený a vřelý charakter. Ve své pastoraci zpravidla nepoužívá mnoho učených slov, ale snaží se vyjádřit myšlenku způsobem přístupným každému člověku. Odtud pramení i jeho obliba mezi venkovskými i městskými věřícími. Čtyřicet let kněžství, které si v těchto dnech připomíná, je myslím v prvé řadě spo-
Mons. Václav HABART Farář u kostela sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích a Boršově nad Vltavou; někdejší generální vikář českobudějovické diecéze, emeritní kanovník Katedrální kapituly u sv. Mikuláše a probošt jindřichohradecký, oslaví 26. června 2016 čtyřicáté výročí kněžského svěcení. Za jeho kněžskou službu, ochotu pomoci a vyslechnout, za moudrý nadhled a humor, s kterým překonává starosti své i naše, děkují jeho přátelé, spolupracovníci, současní i bývalí farníci. Přejeme otci Václavovi Boží požehnání, pomoc Panny Marie a sv. Václava, pevné zdraví a pro něj tak typický pokoj a radost - aby je měl stále na rozdávání.
jeno s díkuvzdáním Bohu za dary, které z jeho milosti přijal. V mozaice prožitých let kněžství jistě vyvstanou okamžiky těžké i radostné, o kterých sám rád hovoří. V těchto chvílích, zdánlivě obyčejných, se náhle projeví síla Toho, který jej povolal… Vzpomínám si na jeho příběh, který se odehrál v budějovické nemocnici, kam byl zavolán k udělení svátosti pomazání nemocných. Setkává se tu s pacientem plným hněvu a nenávisti vůči personálu, který jej ošetřuje. Po přijetí svátosti nastává proměna jeho chování, kterou si lze stěží lidsky vysvětlit. U nemocného náhle převládne klid, usmíření a vyrovnání. Páterovi se dostává velikého ocenění od ošetřujících sester. Jsou plny úžasu nad proměnou, která se tu odehrála. Jen on sám ví, kdo je strůjcem této proměny… V takových chvílích je milost Boží jakoby hmatatelně přítomna. Po návratu z Jindřichova Hradce zpět do farnosti sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích na svou farnost v Boršově nad Vltavou nezapomněl. U oltáře už však stojí synové jeho původních ministrantů. I oni oceňují jeho dobrosrdečnost, shovívavost a humor. Otci Václavu Habartovi přejeme do dalších let potřebné zdraví, sílu a pomoc Boží, radost ze služby u oltáře i z těch, které svým příkladem ovlivnil. Jsme moc rádi, že ho v Boršově máme. Farníci z Boršova nad Vltavou
Modlitební triduum Modliteb matek na Klokotech Zveme všechny, kdo se chtějí s námi modlit za své děti, a za všechny děti, které to potřebují, za naše rodiny a naše farnosti, k účasti na „Modlitebním triduu Modliteb matek“, ve kterém se spojujeme s matkami z celého světa.
* v pátek 24. 6. v 15.45 v Emauzích – odprošujeme Pána za naše vlastní hříchy; po mši sv. se můžeme připojit k tiché adoraci nebo venkovní křížové cestě; * v sobotu 25. 6. v 15.45 v Emauzích – modlíme se za ty, kteří ubližují nám a našim dětem, po mši sv. krátká adorace;
V sobotu 28. května 2016 zahájil českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil lázeňskou sezonu v Třeboni. V doprovodu generálního vikáře Mons. Davida Henzla (vlevo) a třeboňského duchovního správce R. D. Martina Bětuňáka posvětil slatinu. Foto: Marie Košinová
* v neděli 26. 6. v 15.00 v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Klokotech – budeme chválit Pána a děkovat mu za vše, co udělal v životě našem i v životě našich dětí.
STRANA 6
Diecézní centrum pro rodinu
Rodina včera, dnes a zítra Na mnoha místech v celé republice probíhal od 8. do 15. května Týden pro rodinu. Ani České Budějovice nebyly výjimkou. Hned v začátku týdne organizovalo Diecézní centrum pro rodinu povzbudivou přednášku na rodinné téma. Byla tu možnost dozvědět se, mnohé promyslet, možná rekapitulovat, ale hlavně dostat povzbuzení pro život v rodině. Je třeba neztrácet hodnotu rodiny a vztahů v ní jako jednu z nejdůležitějších priorit života. Tam totiž život i láska začínají, ale nekončí. A aby zpráva byla autentická, přinášíme jako obvykle několik řádek jedné z posluchaček (v hojném počtu se kupodivu dostavili tentokrát i posluchači). V kostele Svaté Rodiny se ve velice slunný den - 9. května 2016 - konala přednáška Mons. Aleše Opatrného v rámci Týdne pro rodinu. Dozvědět se nebo jen popřemýšlet nad tématem Rodina včera, dnes a zítra přišlo kolem 40 posluchačů různých věkových kategorií. Přednáška nabídla pohled na rodinu do minulosti (např. zemědělská rodina), v přítomnosti – rodina dnešní „zážitkové generace“, soužití bez manželství – a dostalo se také na budoucnost. Nevíme sice, jak budou rodiny kolem nás vypadat, z jakých členů se budou skládat, ale co se ukazuje jako důležité, je umění vstoupit v životě do nové etapy – manželství. Slavností (svatbou) začíná něco nového a my, křesťané, máme mezi sebou někoho navíc – Boha, který je stále připravený nám pomoci. Přednáška byla uzavřena slovy: „život je hezký a napínavý“. A tak jsem odcházela domů s tím, že pro křesťana není někdy lehké prosadit se ve společnosti, a navíc jeden nikdy neví, co ho zítra čeká. Zato však jako věřící máme jistotu, že je na naší straně nad námi Ten, kdo to ví. o-ka
DCR připravuje a doporučuje… Kurzy přípravy na manželství DCR pořádá kurzy přípravy manželství (civilní i církevní) s 6 setkáními, v kterých se zaměříme na následující témata: biblické pojetí manželství, komunikace, konflikty a jejich řešení, sexualita a rodičovství, duchovní rozměr manželství, manželský slib). Koná se v kanceláři DCR v Široké ul. 27 v Českých Budějovicích. Pokud máte zájem, kontaktujte nás prosím telefonicky 731 402 981.
Týdenní duchovně relaxační pobyt ro-
din v domě sv. Josefa na Grúni v Beskydech v termínu 14.-20. 8. 2016. Programem provází P. Petr Hruška z Chebu. Dobrou zprávou je, že jsme získali dotaci na dětský program (i ubytování dětí) od Magistrátu města České Budějovice. Přesnější informace včetně přihlášky najdete na www. dcr.bcb.cz. Neváhejte, máme ještě volná místa. V případě dotazů a nejasností volejte na 380 420 342, 731 402 980-1
Diecézní pouť „Aby byla srdce milá“ pro všechny věkové kategorie v sobotu 1. 10. 2016 na Nových Hradech, v letošním roce Božího milosrdenství tedy nejen pro děti. Akci připravujeme společně s dalšími pasto-
račními centry (DCM a DKS). Rezervujte si volný den již dnes. Budete moci vybírat z bohatého programu, na závěr poutě budeme slavit mši sv. s naším biskupem Vlastimilem Kročilem. Víkend Setkání manželů 50+ v termínu 21.-23. 10. 2016 pro rodiče, kterým odcházejí nebo už odešly děti z domova a kteří se ocitají uprostřed další proměny svého života. Pobyt má přispět k tomu, aby se proměna k dobrému v jejich životě dařila a aby i manželský vztah dále zrál jako dobré víno. Na programu budou přednášky, společné sdílení, modlitba, čas jen pro manželský -dcrpár. Místo ještě upřesníme.
Více informací o našich akcích a ohlasech na ně naleznete na webových stránkách www.dcr.bcb.cz nebo na tel. 731 402 981.
STRANA 7
Diecézní katechetické středisko
DIECÉZNÍ KATECHETICKÉ STŘEDISKO
Jindřichův Hradec: „O Božím milosrdenství“ Letošní dětská pouť jindřichohradeckého vikariátu byla v duchu skutků milosrdenství. V sobotu 21. května ji zahájil vikář P. Ivo Valášek v kostele sv. Petra a Pavla v Nové Bystřici, kam děti přišel krátce pozdravit starosta města pan Vladimír Bláha a písničkou uvítala všechny účastníky Mgr. Eva Hejdová. Na cestu dostaly děti kněžské požehnání poutníkům a do ruky poutní koláček… Pán daroval nádherné počasí, cesta pouti vedla krásnou krajinou „České Kanady“, kde každý kříž byl pozváním k modlitbě. P. Jiří Kalaš ji trpělivě a radostně vedl. Mši sv. celebrovali ve starobylém paulánském kostele Nejsvětější Trojice v obci Klášter naši kněží a homilii pronesl Mons. David Henzl, letos již ve službě generálního vikáře. Dotkl se dvou skutků duchovního milosrdenství – poučovat nevědomé, radit pochybujícím. Iva Hojková nás hned po mši sv. poučila, proč a kdo postavil místní klášter. Ostatní skutky milosrdenství byly námětem dalších stanovišť. Hned první bylo v kryptě kostela – pochovávat zemřelé a modlit se za živé i zemřelé. Katechezí dětem dobře vysvětlil P. Jiří Špiřík důvody a způsoby pohřbívání a k modlitbě byly děti vybídnuty v temné kryptě za svitu svící bratry Hejdovými. Nakonec každý svoje světýlko vložil do velkého srdce, aby vynikla krása společné modlitby… „Mně se nejvíc na pouti nejvíc líbilo v té kryptě, tam to bylo takové tajemné, trochu strašidelné. Ale nebála jsem se, protože tam ti mrtví nebyli….“ řekla malá Maruška. O skutcích tělesného milosrdenství - sytit hladové, dávat pít žíznivým, oblékat nahé slyšely děti od paní Jitky, která spolupracuje s PMD. Na stolku kromě obrázků z misií uviděly autolékárničku, košík brýlí a hromádku dopisů a známek. Malá Eliška z 1. třídy hned po pouti zalarmovala celou svou rodinu, aby spolu s ní začali tyto věci shromažďovat. Tak mohou pomoci lidem na misiích a na podzimní pouti v Nových Hradech bude velký box, kam rodiny z celé diecéze takto přispějí na pomoc misionářům. K nasycení poutníků došlo při grilování, kdy se každý „olizoval“, protože klobásky, co přivezl pan vikář, byly vynikající! A sladkých teček po obědě byla spousta v podobě krabic dobrot od maminek. Bohu díky za ně! O skutcích „napomínat hříšníky a těšit zarmoucené“ vedla s dětmi Martina Fürstová duchovní miniobnovu pod památeční lípou. Děti roztřídily nejdříve kartičky ctností a neřestí na dvě hromádky a stručně, výstižně a pravdivě slyšely o každé z nich. Pět prstů jedné ruky může sloužit také jako pomůcka k přípravě na svátost smíření: zpytování, lítost, předsevzetí, vyznání, pokání. A Bůh Otec je tak velkorysý, že po každé zpovědi nás zahrne milosrdenstvím a radostí! 5 bonbónů od Mar-
Mše sv.
P. Martin Bětuňák
tiny pro každého! Trpělivě snášet obtíže, obtížné lidi a odpouštět urážky- super stanoviště manželů Hejdových korunované náramkem přátelství. I někteří dospělí si je mezi sebou dávali… U studánky sv. Františka z Pauly s úsměvem čekal P. Martin a měl v ruce „tahák“ - kartičku milosrdných skutků, každý ji dostal na památku domů a na cestu požehnání. A co naši poutníci? * Po návratu domů se zeptal maminky Jaroušek, který byl na pouti poprvé: „Mami, taky jsi jezdila na dětské poutě, když jsi byla malá?“ Maminka: „Za nás takové poutě bohužel nebývaly...“ „Tak to je teda, mami, škoda, protože to všechno bylo moc prima!“ * „Prosím vás, můžete nám poslat mailem to,
co říkala katechetka Iva o kostele? Bylo to moc zajímavé.“ (Anička K.) * Dvě ženy se v neděli setkaly v kostele a při pohledu na svůj náramek přátelství se zaradovaly jako malé holky z upevněného přátelství… * Jedna maminka přišla katechetce po hodině náboženství poděkovat: „Chtěla bych poděkovat za všechno, co jste připravili pro děti, jak sportoviště rodiny Rosenkrancových, tak skutky milosrdenství na všech stanovištích, no a moc jsme byli potěšeni, že přijel otec David, kázal při mši sv. a ještě jsme s ním mohli mluvit!“ (Eva V.) * Hudba při mši sv., kterou doprovázely ‚Petrovy klíče, byla krásná, a když na závěr Míša zpívala hymnu pro SDM v Krakově, celý chrám se chvěl vděčností za milosrdenství! Bohumila Ettlerová, foto Marie Košinová
STRANA 8 DIECÉZNÍ KATECHETICKÉ STŘEDISKO
Diecézní katechetické středisko
Sušice-Nepomuk: Vikariátní pouť pro děti i dospělé na Svatou Horu Do sluncem prozářeného sobotního rána 21. května vyjelo z různých míst našeho vikariátu Sušice-Nepomuk pět autobusů a několik aut směrem na Svatou Horu. Všichni jsme se sešli na náměstí v Příbrami. Celkem nás zde bylo na tři stovky, z toho téměř sto dětí. Z náměstí jsme procesím v čele s korouhví našeho vikariátu vyrazili vzhůru po Svatohorských schodech, které jsme rozezněli mohutným Ave, ave, ave Maria. Cestou jsme vyslechli příběh o milostné sošce Panny Marie Svatohorské, kterou měl v kapli svého hradu v Příbrami přítel a rádce Karla IV. arcibiskup Arnošt z Pardubic. Děti zkoušely obejmout mohutný svatováclavský dub, který roste na místě, kde byl kdysi zachráněn rytíř Malovec před loupežníky. Z vděčnosti zde nechal vystavět kapličku Panně Marii. Ukázali jsme si i Mariánskou studnu vyhloubenou pro žíznivé poutníky Janem Procházkou, kterého sem za třicetileté války jako slepého dovedl osmiletý vnuk a který zde byl zázračně uzdraven. Bylo krásné, že mezi našimi poutníky byly děti se svými rodiči a prarodiči, mnohdy celé rodiny. Vždyť věkové rozpětí poutníků bylo asi od dvou do osmdesáti let. Na konci našeho putování jsme stanuli na náměstí Svaté Hory u mariánského sloupu, kde jsme byli slavnostně uvítáni. Protože Svatá brána se zde slavnostně otevřela až 5. června, vytvořili jsme s dětmi, ke kterým se spontánně připojili i dospělí, „živou svatou bránu“ od mariánského sloupu až ke vchodu do Svaté Hory, kterou postupně každý z nás prošel. Vždyť na základě křtu má každý z nás otevřenou bránu do nebe nejen pro sebe, ale má být zároveň takovou branou do nebe i pro druhé. A Panna Maria, Matka milosrdenství a Brána nebeská, za kterou jsme sem v tak hojném počtu připutovali, je nám v tom dokonalým vzorem. Pak už nastal čas vyhrazený svátosti smíření a přesně v poledne vrchol naší pouti - mše svatá. Tu jsme ve zcela zaplněné bazilice slavili s naším otcem vikářem Slávkem Holým a dalšími kněžími našeho vikariátu. Po občerstvení a nezbytných nákupech v poutních krámcích pozval otec vikář všechny rodiny na prohlídku nově vybudovaného Svatohorského poutního muzea, kde děti i za pomoci dospělých vyhledávaly zajímavosti a zapisovaly je do pracovních listů. Při prohlídce ambitů jsme pak viděli řadu zázraků, které se udály na přímluvu Panny Marie. Při tom mohl každý z poutníků vyzdobit šatičky pro Pannu Marii, kterou připravila S. Jana z Horažďovic, a napsat svůj dík nebo prosbu Panně Marii. Na závěr pouti jsme se opět sešli v bazilice, kde jsme dostali požehnání. Bylo krásné zažít, jak za zpěvu svatohorského Zdrávasu všichni velcí i malí, mladí i staří poutníci s velkou úctou a láskou uctili milostnou sošku Panny Marie Svatohorské. Vojtěch a Šárka Šmídlovi
STRANA 9
Diecézní katechetické středisko
DIECÉZNÍ KATECHETICKÉ STŘEDISKO
Prachatice: „Královské putování s Karlem IV.“ Letošní dětská vikariátní pouť a pouť rodin prachatického vikariátu se nesla v duchu Karla IV. Napadlo nás oslavit 700. narozeniny tohoto velkého krále a císaře na nejvýše položeném královském hradě v Čechách, který Karel IV. r. 1356 založil - na Kašperku. Občas zapomínáme, že Karel IV. nebyl jen vzdělaným panovníkem, obratným politikem a diplomatem, velkým milovníkem umění a zakladatelem mnoha staveb a institucí, ale že byl také křesťanem. Velmi ctil světce, sbíral jejich ostatky a snažil se brát si z jejich života příklad pro ten svůj. V sobotu 28. 5. jsme se seznámili se čtyřmi osobnostmi, které pocházely z rodiny Karla IV., z rodu Přemyslovců, a zasloužily se o mnoho dobrého v Českém království. Po cestě na Kašperk měli poutníci za úkol poznat knížete Václava a seznámit se s královskou korunou, kterou Karel IV. sv. Václavovi zasvětil. Dále jsme mohli potkat nepříliš známou bl. Mladu, která se zasloužila o zřízení pražského biskupství a kláštera u sv. Jiří. Spolu s ní jsme poznávali významné stavby, které byly spjaty s životem Karla IV. Od sv. Ludmily jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí z rodinného života nejen jejího, ale i Karlova. Dále jsme měli za úkol poznat sv. Anežku a seznámit se s jejími atributy. Anežka poutníkům ukázala i atributy jiných světců na obrazech mistra Theodorika z kaple Sv. Kříže na Karlštejně. Postupně všichni prošli prohlídkovým okruhem hradu Kašperk. Menší děti navštívily prohlídku „Staň se rytířem nebo princeznou“, starší děti a dospělí se prošli „Životem na hradě“. Kolem oběda nás bohužel zaskočil silný déšť a bouřka, proto ne všichni stihli poznat uvedené přemyslovské osobnosti. Naštěstí nás čekala mše sv. pod střechou kostela sv. Mikuláše v Kašperských Horách, kterou sloužil P. Pavel Liška. Poté pro 130 poutníků připravila místní rodina Markových horký čaj a nechyběl ani tradiční koláček z prachatické pekárny. A tak ani ti úplně promočení dlouho nemrzli a všem se zlepšila nálada. Během občerstvení nám poutavě vyprávěla paní Pekárková historii kostela sv. Mikuláše. Potom jsme se s ní přesunuli do kostela sv. Markéty, kde jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o historii Kašperských Hor a výzdobě kostela. Pouť jsme zakončili na radnici, kde jsme prošli sklepní prostory a prohlédli si krásný skříňový betlém. Někteří vyslechli i neplánovaný, ale o to krásnější, klavírní koncert Cyrila Fürsta (12 let). A když nakonec přece jen vysvitlo sluníčko, ani se nám nechtělo domů. Doufáme, že se všem, i přes nějaké to nepohodlí, s námi líbilo a budeme se těšit na shledanou při příštím putování. Chtěli bychom poděkovat místní farnosti a všem, kteří se na přípravě poutě podíleli, především rodině Markových, paní Heleně Pekárkové a paní Veronice Rosecké. Děkujeme za krásný čas v Kašperských Horách. Lenka Hanžlová a Markéta Grillová
Také rádi putujete? Přijměte od nás pozvání do vikariátu Prachatice na tradiční
Oslavy sv. Jana N. Neumanna v pátek 17. června a na poutní mši v Prachaticích
v sobotu 18. června. Oslavy letos obohatí koncert Pavla Helana. Program naleznete v tomto Setkání a na www.farnostprachatice.cz. Možnost přespání je na faře z pátku na sobotu (karimatku a spacák s sebou). Bližší informace na mob. 603 859 190. Lenka Hanžlová a Markéta Grillová
STRANA 10
DIECÉZNÍ KATECHETICKÉ STŘEDISKO
Diecézní katechetické středisko
České Budějovice: „O sv. Anežce České“
Poslední májovou sobotu se v Týně nad Vltavou sešli malí i velcí poutníci z obou českobudějovických vikariátů k oslavě sv. Anežky České. Anežka byla princeznou, která prokazovala svým bližním milosrdenství. Pouť se tedy nesla v duchu skutků milosrdenství. Po mši svaté nasytilo vltavotýnské farní společenství nás, hladové, dobrotami od maminek a babiček z farnosti. Mohli jsme se podívat do věže a něco utratit v obchůdku, ve kterém se prodávaly výrobky z chráněné dílny Domova sv. Anežky. Pak jsme putovali podél řeky Vltavy do Domova svaté Anežky. Děti cestou plnily úkoly, týkající se milosrdných skutků. Jedním z úkolů bylo vymyslet básničku. Vzniklo několik říkanek a básniček – podělíme se s vámi o některé. V cíli našeho putování jsme z ovčí vlny vyrobili ovečky a nesli jsme je ukázat do kaple, kde na nás čekala Anežka, věrohodně ztvárněná kolegyní katechetkou Ivou Hojkovou. Hlavně pro děti to bylo velmi příjemné setkání. Pro děti bylo k dispozici také sportovní stanoviště a k prohlédnutí celý statek. Z časových důvodů jsme se již nevypravili na benefiční koncert na otáčivém hledišti, což jsme ještě měli v plánu. Třeba zase příště. Myslím, že se pouť vydařila a že ti, kteří se -lts námi vydali na cestu, nelitovali. Tyto verše vymyslely děti jednotlivě: Musíme dávat pít, abysme mohli žít víc a víc. Dávám píti lidem chudým, skoro všude, kudy chodím. Modlíme se každý den, doma, i když jdeme ven. Dobří lidé odpouští zde i třeba na poušti. Tuto básničku vymyslela celá skupina společně: Péťa sytí Kubíka a obléká Toníka. Navštěvuje kamarády, ať nás anděl zlého chrání. Radit, chránit, napomínat - to je dobré připomínat. Trpělivě snášet školu, nebo radši píti kolu? Pomůžeme, poradíme, taky úsměv naladíme. Odpouštět, milovat a ctít - s hlavou vzhůru dá se jít...
V pátek 24. června 2016 v 16 hod. se bude konat obvyklá
Mše sv. pro děti v kostele sv. Prokopa v Českých Budějovicích.
STRANA 11
diecézní charita informuje
Zleva: Michaela Marksová-Tominová, Olga Medlínová, Milena Černá. Foto: archiv OCHS.
Poděkování za vynikající realizaci projektu Ředitelka Oblastní charity Strakonice Olga Medlínová obdržela v pondělí 23. května 2016 od Výboru dobré vůle Olgy Havlové poděkování za vynikající realizaci projektu. Předání se uskutečnilo v rámci slavnostního udílení Ceny Olgy Havlové v Galerii Mánes v Praze. Poděkování jí předala předsedkyně správní rady nadace MUDr. Milena Černá. Přítomna byla též ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová-Tominová. Slavnostní večer moderovala Eva Holubová. „S nadací spolupracujeme od r. 2002. Díky ní se podařilo zahájit výstavbu Domu klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích. Od té doby nám již mnohokrát přispěla, a to nejen na domov, ale i na terénní služby. Tohoto ocenění si velice vážím,“ uvedla Olga Medlínová. Letošní udílení Ceny Olgy Havlové bylo spjato se vzpomínkou na 20. výročí úmrtí Olgy Havlové a na nedožité 80. narozeniny Václava Havla. Partnerem Ceny se stala Knihovna Václava Havla -chv čele s Michaelem Žantovským, který byl také na slavnosti přítomen.
Farní charita Jindřichův Hradec děkuje „Člověk je zrozen k vzájemné pomoci.“ (Seneca)
Farní charita Jindřichův Hradec děkuje všem koledníkům a dárcům za jejich pomoc a podporu při Tříkrálové sbírce 2016! Díky vám všem se vybralo 74.285,- Kč, přičemž z 65% těchto peněz budou financovány služby a aktivity Farní charity Jindřichův Hradec. Ze zbytku peněz se financuje režie sbírky, celonárodní projekty Charity Česká republika, projekty diecézních charit a humanitární pomoc v zahraničí. Farní charita Jindřichův Hradec je poskytovatel 3 sociálních služeb: * Noclehárna * Odborné sociální poradenství * Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Dále se Farní charita Jindřichův Hradec podí-
lí na potravinové a materiální pomoci pro lidi v nouzi, na sociálních projektech, osvětě, apod. Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat! Za FCH J. Hradec Matěj Chmel a Alice Veselá
Tabulka výtěžků podle obcí Stráž nad Nežárkou Lásenice Strmilov Suchdol Kunžak, Člunek Kunžak Kunžak, Mosty Nová Bystřice Blažejov Jindřichův Hradec
1.164 Kč 3.323 Kč 8.294 Kč 4.354 Kč 3.355 Kč 5.453 Kč 2.520 Kč 5.702 Kč 1.505 Kč 38.615 Kč
Celkem
74.285 Kč
Vzpomínka na kardinála Giovaniho Coppu Dovolte mi, abych se s vámi podělil o vzpomínku na nedávno zesnulého kardinála Giovaniho Coppu. V den, kdy zemřel - bylo to na svátek sv. Jana Nepomuckého -, jsem jel autem z Českých Budějovic do Jindřichova Hradce. Nepustil jsem si rádio ani CD a mimo obvyklého a rutinního soustředění na řízení jsem nic jiného nedělal. Najednou jsem si velmi intenzivně vzpomněl na pana kardinála Coppu. Říkal jsem si, zdali ho ještě někdy uvidím nebo dokonce i nepotkám. Mám na něj totiž krásnou vzpomínku, vlastně několik. Byl jsem u toho, když poprvé přišel do katedrály sv. Víta pozdravit naši církev, už ani nevím, co to bylo za slavnostní mši sv., ale jeho i naše radost je nezapomenutelná. Několikrát jsem jej potkal také na různých poutích. To pondělí jsem si však připomněl, jak jsem jej spolu se skupinkou dalších poutníků z Budějovic náhodou potkal na svatopetrském náměstí v milostivém roce 2000. Byť nikoho z nás neznal osobě a nikdo jsme neuměli italsky, osmělili jsme se, pozdravili jej česky a řekli mu, že na něj rádi vzpomínáme. On se úplně rozzářil a srozumitelnou češtinou nám velmi radostně sdělil, jak na naši zemi rád vzpomíná. Celé setkání netrvalo ani pět minut, ale nám se hluboce vrylo do paměti. A zrovna v to pondělí, kdy zemřel, se mi pan kardinál skoro až hmatatelně připomněl, jakoby byl v tu chvíli blízko mne. Myslím, že se v tu chvíli loučil s celou českou zemí. Určitě to nebylo se mnou, vždyť jsme se ani neznali. Jen jsem měl to štěstí, že jsem byl „vypnut“ od okolního světa a „naladěn“ na příjem jiných vln. Jistě to zaznamenalo více lidí, ale nedělám si iluze, že by jejich počet byl veliký. Bylo to v pondělí, dvě hodiny odpoledne, to každý něco dělá, něco poslouchá nebo se na něco dívá, někam telefonuje nebo někomu něco povídá. To je stav, který je pro většinu lidí trvalý od doby, kdy vstanou, až po dobu, kdy ulehnou. Nemají šanci potkat se tak s Bohem, svatými nebo nám blízkými. Až zemřou, tak se budou ptát: „Ježíši, proč jsi se mi neukázal?“ A on odpoví: „Mluvil jsem k tobě, ale ty jsi neposlouchal, měl jsi puštěnou televizi, rádio, CD přehrávač a MP3. Ťukal jsem na tvé srdce, ale ty jsi něco pořád povídal jiným nebo oni tobě, nebo jsi měl pořád v ruce mobil a tak jsi to necítil. Byl jsem blízko tebe v jemném vánku v přírodě, ale ty jsi měl na uších sluchátka nebo puštěnou sekačku na trávu. Čekal jsem, až vezmeš do ruky Písmo nebo dobrou knihu a přečteš si mé slovo, ale ty jsi byl jen na počítači, na Facebooku, internetu, chatu a emailu. Čekal jsem na tebe v tichu kostela, ale ty jsi jezdil autem jen tisíckrát okolo a nikdy jsi se nezastavil. Jak jsem se ti měl ukázat? Dal jsem ti svobodu; ty jsi měl svobodu a takto jsi se svým životem naložil. V nebi nemáme žádnou z těch věcí, co jsi užíval celý život, 24 hodin denně. Myslíš, že sem patříš...?“ Miroslav Šimek, České Budějovice
STRANA 12
Diecézní centrum mládeže
Svatodušní duchovní obnova na Ktiši Stejně jako apoštolové jsme se sjeli z různých částí diecéze a pod vlivem Ducha svatého prožívali duchovní obnovu vedenou P. Řehořem Žáčkem, OPraem. z milevského kláštera. Do tématu jsme se pustili hned v pátek při modlitbě objevením darů Ducha svatého a prosbou o jejich vylití. V sobotu jsme vyslechli několik přednášek nejen o Duchu svatém, ale také o našem povolání do života, života v konkrétní podobě, a nechali se inspirovat lidmi z Písma. Sobota nebyla jen o přednáškách, ale pomohli jsme na faře se dřevem, zahráli hry uvnitř i venku a potkávali se s novými lidmi. Večer zakončila slavnostní vigilie, kterou zahájilo žehnání ohně, při níž jsme obnovili naše křestní, biřmovací závazky. Nedělní ráno začalo tradičně slavením mše svaté, po které byla poslední přednáška o plodech Ducha svatého a rozmanitosti darů každého z nás. Vyzdvižen byl prvek církve jako jednotného společenství, do něhož každý přináší svou jedinečnost. Kateřina Machulová a Jana Kurková
Víkend do patnácti V pátek po dojezdu všech účastníků mohlo vše začít. Hry, modlitba a spousta zábavy. Sobotní ráno jsme začali slavením mše svaté s větším počtem kléru než jiné víkendy tohoto typu. Sloužil ji P. Pavel Němec za asistence „katedrálního“ jáhna Jendy Kulhánka. Poté jsme společně došli k závěru, že centrum života mládeže by se mohlo profilovat v mnoha směrech také jako fitcentrum – posilováním lýtkového svalu při pletí stromků; svaly na rukou, zádech a celém těle při přípravě dřeva, bourání kaple či odpoledním rytířském turnaji a přehazované. Večer byl zakončen opékáním buřtů a modlitbou růžence u ohně. Neděle patřila nejen slavení mše svaté, ale také tématu „o tom, co (ne)chceme slyšet“. Kluci i holky dali dohromady své desatero věcí, které jsou důležité pro jejich život, a následně jsme probírali, co mají společného a v čem se naopak rozcházejí. Výsledky byly někdy úsměvné, ale mnohdy poučné, oboha-
cující. Dozvěděli jsme se, že pro kluky je důležité nejen jídlo a pití, ale také uznání jejich výhry, naopak nemají rádi hodnocení jejich vzhledu. U holek je důležitá pochvala, chtějí slyšet, že v tom nejsou samy. Důležitá jsou pro ně slova: děkuji, prosím, omlouvám se. Naopak nechtějí slyšet, že se s nimi nepočítá, že jsou navíc, za nic nestojí. U obou skupin, jak u holek, tak chlapců, by se dalo pokračovat s jednotlivými body - co je a není pro ně důležité v tom, co právě prožívají, avšak to by bylo na delší psaní. Možná důležitější je to, aby si to jednou za čas dokázali uvědomovat, mluvit o tom a také to žít ve vztahu k druhým. Jana Kurková
STRANA 13
Diecézní centrum mládeže
Mládež českobudějovické diecéze se chystá za papežem do Krakova
Koncem července se uskuteční Světové dny mládeže v polském Krakově. Z České republiky se tam chystá početná výprava mladých lidí. I z naší diecéze pojede několik autobusů. Většina, tj. 150 mladých poutníků v doprovodu kněží, pojede už 20. července na Dny do diecézí. Strávíme je v polské diecézi Katowice, konkrétně ve farnosti Chełm Śląski. Tam už se na nás velmi těší a chystají nám program i ubytování v místních rodinách. Čeká nás pestrý program - setkání s lidmi z různých zemí a národů, modlitba ve společenství, spousta zábavy a zavítáme i na nějaké poutní místo. V pondělí 25. července se pak přesuneme přímo do Krakova. Přijedeme do farnosti Mogila, kde bude naše české národní centrum a kde se setkáme se všemi ostatními Čechy. V této farnosti budeme bydlet v rodinách i ve školách a bude zde probíhat po celou dobu český program (katecheze našich biskupů, společné modlitby a doprovodné programy). Zároveň bude možné vycestovat i do dalších částí Krakova na „Festival mládeže“ – různé doprovodné programy připravené jednotlivými národy. Vyvrcholením naší pouti bude sobotní vigilie a závěrečná nedělní mše se Svatým otcem. Jsme rádi, že se tolik mladých lidí z naší diecéze setkání zúčastní. Mnozí z nich mohou jet i díky vaší finanční podpoře. Stále je možné přihlásit se na část setkání od 25. července v Krakově. Děkujeme všem, kdo na mladé lidi myslíte a podporujete je. A prosíme, abyste nás na této pouti provázeli svými modlitbami.
Vimperk ožil mládeží
Poslední květnový víkend jsme s animátory zakončili první rok jejich kurzu. Sešli jsme se v pátek ve Vimperku na Večeru mladých prachatického vikariátu, který skvěle zorganizovaly týmačky z Ktiše ve spolupráci s kaplanem pro mládež Martinem Bráchou. Hostem byl P. Jan Böhm, který nás interaktivně vtáhl do tématu Milosrdenství v každodenním životě. Po zahajovací mši sv. jsme se ve skupinách rozprchli do města, kde bylo asi 15 zastavení s živými obrazy vyjadřujícími situace, v nichž můžeme projevovat milosrdenství. Bylo možné spatřit např. invalidu na vozíku, bezdomovce, těhotnou holku, neúspěšného sportovce, paní na „kapačkách“, nadšenou houslistku a mnohé další postavy se zajímavými životními příběhy a osudy, které ztvárnili naši animátoři. Pak jsme diskutovali, jak bychom se v daném případě zachovali. Nakonec jsme se sešli v Kulturním domě, kde navázal P. Böhm svými zkušenostmi s projevováním milosrdenství. Poté jsme se přesunuli do kostela, kde jsme zakončili večer
modlitbou s kapelou Elaion. S animátory jsme se pak přesunuli na Ktiš. Stěžejním tématem byla Komunikace, kterou jsme si v sobotu pomocí zajímavých aktivit náležitě procvičili. Navštívil nás generální vikář Mons. David Henzl a slavili jsme spolu mši sv. Krásné počasí nám umožnilo zpříjemnit si večer grilováním a sportem na našem hřišti; na dobrou noc jsme ještě shlédli film ze Světového dne mládeže v Madridu, abychom se připravili na naši společnou cestu za papežem do Krakova. Neděli jsme začali spolu s ktišskými farníky mší sv. Zbytek dopoledního programu se nesl ve znamení reflexe a vzpomínání. Pomocí hry jsme si zkusili, jak se po roce vzájemně známe a jak dokážeme být jako skupina empatičtí. Na závěr jsme si pustili video s fotografiemi ze setkání uplynulého roku. Bylo toho hodně, co jsme spolu prožili, co jsme se naučili, a těšíme se, že na podzim budeme zase pokračovat. Terezie Beránková
Zveme: * Světové dny mládeže: 25.-31. 7. 2016, Krakov * ENTERcamp: Letní křesťanský tábor pro mladé (15-23 let), 15.-21. 8. 2016 na DCŽM Ktiš. Stále máme volná místa. Více informací na webu www.dcm.bcb.cz
První květnovou sobotu nás na Klokotech navštívil novokněz P. Ing. Pavel Němec, spirituál českobudějovického Biskupského gymnázia. Ve své promluvě nás nabádal, abychom hledali dary milosrdenství v sobě, ve svém nitru, a připomněl i slavnost Panny Marie, Prostřednice všech milostí. Po mši jsme se ptali P. Pavla na jeho působení na gymnáziu a církevní základní škole v Českých Budějovicích. Jeho práce je náročná a bez Božího milosrdenství a pomoci Panny Marie by každá jeho snaha byl marná. Anna Jablonická
STRANA 14
Papežská misijní díla
Já a misie Děti z pelhřimovského Misijního klubka prožily společný víkend z pátku 29. dubna do neděle 1. května na faře v Nové Cerekvi a mottem jejich setkání bylo Já a misie. Od pátečního večera se neslo zamýšlení se a ztvárnění scénkami, jak mohu být misionářem sama sebe, misionářem v rodině, mezi kamarády, ve škole, své zemi a ve světě. Na programu ale nechyběla ani mše, výlet, fotbal a táborák. Host z PMD se společně s dětmi před (výborným) obědem zamýšlel, jakým jazykem se můžeme všude na světě dorozumět. Odpolední velký výlet a hra vtáhly děti do světa pohádek upravených na misijní tematiku. Podkrovní místnost fary po setmění posloužila k zahrání si městečka Nová Cerekev a den zakončila večerní modlitba se stanovišti jednotlivých kontinentů. K setkání je nutné dodat, že se odehrálo pod vedením P. Vojty Vágaie a čerstvých animátorů, kteří nejenže po tři roky sbírali zážitky na animátorském kurzu, ale po celou dobu je také při setkáních Misijního klubka uvádí v praxi. Velká poklona! -hk-
Misijní oslava svátku Dne dětí v CMŠ Lipenská Dne 27. května se v Církevním mateřské škole v Českých Budějovicích uskutečnila misijní oslava svátku Dne dětí. Rády bychom se s vámi podělily o několik zážitků. „Máte rádi špagety, rýži, brambory, ementál, vánočku a další dobroty? Víte, z kterých světadílů k nám tyto potraviny přišly?“ To vše se děti dozvěděly na stanovištích, která pro ně připravily paní učitelky za vydatné pomoci nás, starších dětí z misijního klubka. Celkem se sešlo asi 150 dětí, navíc ještě jejich rodiče, prarodiče a další hosté.
Po divadelních představeních, která pro rodiče nacvičily děti z mateřské školy, začalo plnění soutěžních disciplín na zahradě. V Evropě děti rozvážely na tříkolkách pizzu, navíjely špagety, prolézaly ementálem, putovaly hlemýždím bludištěm a pletly vánočky. V Asii hledaly v rýži mořské živočichy a poznávaly čaje podle vůně. V Africe navlékaly náramky z písmenek „z polévky“. V Americe objevily brambory a posílaly je rovnou do hrnce. (Austrálii a Oceánii se minulý školní rok věnovala všechna stanoviště, proto jsme ji letos vynechaly).
Na tuto oslavu jsme také napekly „misijní koláče“, které se prodávaly za dobrovolný příspěvek. Nezapomněly jsme ani na misijní jarmark s materiály z PMD. Měly jsme plné ruce práce, ale stálo to za to. Děti i jejich rodiče odcházeli spokojení a my také. Kromě služby na svém stanovišti jsme stačily splnit i ty ostatní. Doufáme, že tento den ve všech zažehl alespoň jiskřičku lásky k misiím. Těšíme se už na další naši akci a tou bude noční klubko v červnu. Určitě vám zase napíšeme. Děti z misijního klubka č. 114
STRANA 15
Papežská misijní díla Chudoba a milosrdenství
Foto: Mazur/catholicnews.org.uk. TS ČBK
Kolikrát jen mnozí lidé dělají, že nevidí chudé! Chudí pro ně neexistují... Boží milosrdenství vůči nám se váže k našemu milosrdenství vůči bližnímu. Když chybí to druhé, pak ani to první v našem srdci nenajde prostor, nebude moci vstoupit. Pokud neotevřu dokořán bránu svého srdce chudému, pak zůstane zavřena také Bohu. A toto je strašné. Nemáme očekávat zázraky, abychom se obrátili, nýbrž otevřít srdce Božímu Slovu, které nás vybízí milovat Boha i bližního. Boží Slovo může oživit vyprahlé srdce a uzdravit jej ze slepoty... Žádný posel a žádné poselství nemohou nahradit chudé, které cestou potkáváme, protože v nich nám jde vstříc sám Ježíš: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25,40), praví Ježíš. Drazí bratři a sestry, když nasloucháme tomuto evangeliu (podobenství o boháčovi a chudém Lazarovi), můžeme my všichni společně s chudými této země zpívat spolu s Marií: „Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou“ (Lk 1,52-53).“ Katecheze papeže Františka na generální audienci, 18. 5. 2016. (Plný text je k dispozici na webu radia Vatikán.)
Den dětí na ZŠ Jistebnice 1. červen 2016 oslavili žáci naší školy jako svůj svátek. Mohli se rozhodnout, jak ho chtějí prožít. Pro mladší byly připravené různé hry, soutěže, vědomostní kvízy. Jejich starší spolužáci z druhého stupně absolvovali besedu o Filipínách. Cestu po této exotické zemi nám zprostředkovala paní Mgr. Hana Koukalová, která Filipíny sama navštívila. Během dvouhodinové besedy žáci vyplňovali pracovní list, aktivně se zapojovali do besedy a mnohé si určitě zapamatovali. Druhou část středečního dopoledne strávili se svými třídními učiteli tak, jak se sami rozhodli. Sladkou odměnou jim byla návštěva jistebnické pekárny, kde si každý pochutnal na výborné zmrzlině. Den dětí se i letos vydařil. Mgr. M. Kumžáková
Papežské misijní dílo dětí oslavilo 173 let svého trvání! Papež František říká o dětech, které jsou zapojeny v Papežském misijním díle dětí, že „svými modlitbami a oběťmi pomáhají potřebným vrstevníkům, a tak se stávají misionáři a svědky bratrství a sdílení.“ A dodává: „pro církev je misionářství výrazem samotné její podstaty, neboť je Bohem osvěcována a odráží Jeho světlo. V tom spočívá její služba. Není jiné cesty. Misie jsou jejím povoláním. Odrážet Kristovo světlo – to je služba církve. Kolik lidí od nás očekává toto misionářské nasazení, protože potřebují Krista, potřebují poznat Otcovu tvář.“ Vznik Misijního díla dětí se datuje k 19. květnu 1843 a jeho zakladatelem se stal misionář biskup z Nancy Mons. Charles August Marie De Forbin-Janson. Jeho touhou bylo vytvořit hnutí křesťanských dětí, jež pomůže nevěřícím dětem hledat Pána. Dílo nalezlo oblibu u jednotlivců i institucí a začalo se šířit po Evropě a v Severní Americe. Těšilo se podpoře církve a přízni pa-
peže Lva XIII., jenž je 3. 12. 1880 podpořil encyklikou Sancta Dei Civitas. 3. května 1922 mu Pius XI. udělil titul „papežské“ (PMDD). PMDD je oficiální organizací katolické církve a řídí se heslem „Děti pomáhají dětem“. Povzbuzuje děti a mládež k starosti o misie - modlitbou, vzdělávacími aktivitami, finančně a stáváním se misionáři druhých. PMDD podporuje duchovní i hmotné potřeby dětí a je dnes přítomno v cca 130 zemích světa. Jsou do něho zapojeny i děti z chudých misijních zemí. Každé dítě se zavazuje a je povzbuzováno k denní modlitbě za misie a šetření týdenního misijního bonbónku. Projekty, které PMDD podporují, zahrnují školy a mimoškolní asistenci nejchudším rodinám, katechetickou a komunitní pomoc v odlehlých oblastech, základní zdravotnickou pomoc atd. PMDD pečuje o nejzákladnější potřeby dětí, chrání jejich práva a důstojnost a vychovává je, aby se v dospělosti uměly o sebe postarat. -hk-
Slavnostní den na Klokotech Každým rokem se o květnové sobotě, která je nejblíže datu 21. května, setkává oblátská rodina a připomíná si den narození pro nebe zakladatele oblátů sv. Evžena de Mazenod. Letos nám to vyšlo úplně přesně, protože 21. květen připadl právě na sobotu. Od samého rána se na nás usmívalo sluníčko a radost byla vidět na tvářích oblátů, asociovaných a všech příznivců, kteří se sešli v krásném klokotském kostele. Někteří asociovaní si připomínali i svůj první vstup do oblátské rodiny před pěti lety. Slavnostní mši zahájil P. Martin Sedloň a spolu s ním ji celebrovali naši obláti – P. Jiří, P. Karl, P. Günther a P. Mariusz. Spojeni v modlitbě jsme byli nejen s „mladými“ a P. Vlastíkem, kteří svátek prožívali v německém Hünfeldu, ale i s těmi, které zasáhlo oblátské charizma v různých koutech světa. V promluvě se prolínal odkaz života sv. Evžena a jeho příklad pro nás s úryvky z knížky o. Martina o tom, co je pro nás důležité v dnešní době. Slova během bohoslužby byla provázena hudebním doprovodem scholy a podtrhla slavnostní atmosféru. V přátelském duchu probíhal i další program v Emauzích. Všichni byli pozváni na občerstvení, za které patří velký dík těm, kteří ho připravili, a o. Mariuszovi za to, že o nás bylo postaráno a nic nám nechybělo. Posilněni na duchu i těle jsme se mohli zapojit do diskuze na téma Strach a naděje Evropy. Svým názorem a osobní zkušeností nás obohatil o. Günther Ecklbauer, který byl díky svému pobytu v muslimském světě nejpovolanější reagovat na dotazy a připomínky přítomných. Naše „symposion“ ukončil P. Martin pozváním k závěrečné modlitbě. Té se před kostelem ujal P. Jiří a slavnostní den jsme společně ukončili projitím Brány milosrdenství na Klokotech. Krásný den, radost ze setkání, čas strávený spolu. Ať z dálky či z blízka, každý z nás odcházel či Olga Loučková odjížděl o něco bohatší. Díky, svatý Evžene, díky, obláti.
STRANA 16
poštovní schránka
Svatotrojická Dříve než slavíme svátek Božího Těla, přináší liturgie slavnost Nejsvětější Trojice. Nutno poukázat, že ve Starém zákoně tento pojem nikde nenajdeme, stejně tak v novozákonních textech. Nicméně, již z pouhé náboženské výuky dobře známe tři Božské osoby - Otce, Syna a Ducha svatého, a v jejich jménu se také žehnáme při znamení kříže. S názvem „Svatotrojická“ se v běžném životě setkáváme na různých místech. Například v jihočeské metropoli máme Svatotrojický kostelík, či odvozeně od tohoto místa Svatotrojickou ulici. I když z důvodů politicko-ideologických se to „svaté“ z názvů v uplynulém století mnohdy zcela vytratilo. V parafrázi: „Nic už nám není svaté“. Nacházíme se v době, kdy také za mnohými pamětihodnostmi vyrážíme do zahraničí, aniž bychom dobře věděli, co máme za vlastními humny. Jednu takovou lokalitu můžeme najít na konci údolí Brložského potoka v zalesněném hřebenu Kluka, oddělujícím Budějovickou pánev od Českokrumlovska. Bude na vlastní vůli, kudy se vydat, zda z Chmelné nebo Jankova. Právě na vrcholu nad Jankovem najdeme místo zvané Svatá Trojice. Podle místní pověsti náleželo původně ďáblu, který sem přilétal v podobě trojhlavého kohouta. Posléze byl jedním mládencem sestřelen a více se neobjevil. No vidíte, další důkaz stručného novodobého výkladu. V knize Karla Pince „Kytička pověstí jihočeských“ najdeme popis, jak ohnivý kohout zle pokloval lidi, kteří se ubírali přes kopec. Se
strachem vždy utekli. Jednou se proti němu vypravilo pět nejudatnějších mužů, ozbrojených kosami a vidlemi. Čím byli kopci blíže, tím v nich bylo méně odvahy. Tři z nich se strachu nepoddali a v kopci se uschovali do hromady chvojí. O půlnoci schovaní hrdinové slyšeli třepot kohoutích křídel a uviděli oslepující záři. Nevyčkali ani jeho příchodu a dali se na útěk. Kohout se za nimi pustil a zle je pokloval. Byli samá modřina a každý z nich měl na zádech červenou kohoutí hlavu… Dlouhé roky měl kohout pokoj od odvážlivců. Až jednou se zase
Svatá Trojice v lesním zátiší.
na kopec vypravil odvážný mladík. Počíhal si na kohouta a sestřelil ho ve chvíli, když se na něj sápal. Kohout padl k zemi. Než dopadl, byl z něho čert, který hrůzostrašně řval. Když dopadl, zem se pod ním otevřela a on zmizel v jejích temnotách… Lidé se toho místa báli. Vyhýbali se mu a na ochranu, jíž si vyprošovali, pověsili na starou borovici obraz Svaté Trojice. Od té doby se tu říká na „Svaté Trojici“. Ještě několik let po 2. světové válce sem chodívali zbožní lidé z Jankova a Chmelné procesím pomodlit se na zemřelé, za úrodu, mír a pokoj v tomto kraji. Jde o lokalitu velice pozitivní. Je zde větší kámen se soškou panny Marie s Ježíškem a s dalšími tvoří symbol Trojice. Na velkém kameni je nápis: „Viditelné patří času, neviditelné věčnosti“. Jak příznačné... Na protilehlé straně je zarámovaný obrázek se siluetou trojhlavého ohnivého kohouta a připojena slova z Janova evangelia – Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“. Poutník František (redakčně zkráceno)
ČERVENCOVÁ SOBOTA NA KLOKOTECH s P. Janem Doležalem okrskovým vikářem v Písku
2. července 2016
Neděle plná svátostí V neděli 22. května 2016 navštívil Klokoty náš pomocný biskup Mons. Pavel Posád, který zde sloužil mši sv. Jako „bonus“ se pak ještě před oltářem shromáždilo 16 biřmovanců, kteří se stali dospělými křesťany. Posilněni Duchem svatým, milosrdenstvím a Boží přítomností vykročili čelit dnešnímu světu. Hostinou pokračovala oslava do odpoledních hodin. Bylo to velmi milé setkání. Za biřmovance Tereza Chvála Tobě, Pane!
16.00 modlitba Klokotských zpívaných hodinek 16.30 růženec a svátost smíření 17.00 mše svatá Svátostné požehnání Posezení v Emauzích
STRANA 17
Karmelitánské NAKLADATELSTVÍ
personalia Pověření R. D. Prof. ThLic. PaedDr. Martin Weis, Th.D. od 27. 5. 2016 obdržel od Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pověření členem oborové rady doktorského studijního programu - studijního oboru Husitské teologie.
Elias Vella - Maria, matka Ježíšova Autor vidí Pannu Marii jako jeden z největších darů, jaký lidstvo od Boha dostalo. Chce ukázat čtenářům, jak se nechat vést Marií v učednictví a lásce k jejímu Synu, k němuž nás doprovází a směruje. brož., 184 s., 249 Kč
Životní jubilea Vojenský děkan Siegfried Weber, čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Č. Budějovicích, oslaví 11. 7. 2016 své padesáté páté narozeniny. K tomuto životnímu jubileu upřímně blahopřejeme.
Výročí kněžského svěcení R. D. Mgr. Jan Turek oslaví 24. 6. 2016 desáté výročí kněžského svěcení. P. Ing. Mgr. Řehoř Jiří Žáček, OPraem. oslaví 28. 6. 2016 desáté výročí kněžského svěcení. R. D. Mgr. Jan Doležal oslaví 30. 6. 2016 patnácté výročí kněžského svěcení. R. D. MVDr. Mgr. Jan Janoušek oslaví 30. 6. 2016 patnácté výročí kněžského svěcení. R. D. Mgr. Tomasz Krzysztof Piechnik oslaví 30. 6. 2016 patnácté výročí kněžského svěcení. R. D. Mgr. Miroslav Šašek oslaví 30. 6. 2016 patnácté výročí kněžského svěcení. R. D. Mgr. Edward Emil Maka oslaví 21. 6. 2016 třicáté výročí kněžského svěcení. R. D. Zdeněk Prokeš oslaví 28. 6. 2016 třicáté páté výročí kněžského svěcení. Mons. Václav Habart oslaví 26. 6. 2016 čtyřicáté výročí kněžského svěcení. R. D. Karel Vrba oslaví 27. 6. 2016 čtyřicáté páté výročí kněžského svěcení. K výročí kněžského svěcení upřímně blahopřeje-acebbme.
Irma Zaleski - Obrácení srdce Římskokatolická farnost Prachatice ve spolupráci s městem Prachatice vás srdečně zvou na
Oslavy sv. Jana N. Neumanna 17. června - 18. června 2016 v Prachaticích Pátek 17. června, areál na Parkáně 17:00 Baletní pohádka v podání baletního studia ZUŠ Prachatice 17:45 Elaion - hudební vystoupení prachatické skupiny 19:00 Pavel Helan - „vlídný písničkář“ www.pavelhelan.cz V případě deště program v kostele sv. Jakuba
Sobota 18. června 10:00 Slavnostní poutní mše v kostele sv. Jakuba Prachatické muzeum - stálá expozice „Životní pouť sv. Jana N. Neumanna“
aktuální informace na www.farnostprachatice.cz
Kněžské svěcení v českobudějovické diecézi v sobotu 25. června 2016 v 10 hod. přijmou níže uvedení jáhni - kandidáti kněžského svěcení v českobudějovické katedrále sv. Mikuláše z rukou diecézního biskupa Mons. Vlastimila Kročila kněžské svěcení. Jedná se o tyto kandidáty: Martin Brácha (jáhenská služba ve farnosti Prachatice), primiční mši sv. bude sloužit 1. 7. 2016 v 15.00 v kostele sv. Petra a Pavla v Nových Hradech. Dominik Ettler (jáhenská služba ve farnosti Tábor), primiční mši sv. bude sloužit v neděli 26. 6. 2016 ve 14.30 v děkanském kostele Panny Marie Královny a sv. Jiljí v Třeboni. Karel Falář (jáhenská služba ve farnosti Volary), primiční mši sv. bude sloužit 3. 7. 2016 ve 14.00 v kostele sv. Kateřiny ve Volarech. Jan Kulhánek (jáhenská služba u katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích), primiční mši sv. bude sloužit 29. 6. 2016 v 15.30 v kostele Povýšení sv. Kříže v Sezimově Ústí. Šimon Stančík (jáhenská služba ve Vlachově Březí), primiční mši sv. bude sloužit 26. 6. 2016 ve 14.00 v kostele Zvěstování Páně
ve Vlachově Březí a 3. 7. 2016 v 11.00 v kostele sv. Šimona a Judy v Námestove na Slovensku. Jiří Voráček (jáhenská služba ve farnosti Sušice), primiční mši sv. bude sloužit 26. 6. 2016 v 10.00 v kostele sv. Václava v Sušici. František Žák (jáhenská služba v Českém Krumlově), primiční mši sv. bude sloužit 2. 7. 2016 ve 14.00 v kostele sv. Mikuláše v Štěkni. V pozdějším termínu, a to 6. srpna 2016 v 10 hod. v klášterním kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích, přijme z rukou světícího biskupa Mons. Pavla Posáda kněžské svěcení Rudolf Hušek. Primiční mši sv. bude sloužit 7. srpna 2016 v 15.00 v kostele sv. Michaela Archanděla v Záhoří u Písku.
Kristovu výzvu k obrácení autorka chápe jako základní povolání křesťanů k zápasu se zlem v našich srdcích a životech, jako výzvu učit se milovat sami sebe i druhé. Kniha se zaobírá obrácením a pokáním, které bývá podle autorky často a chybně vnímáno jako cesta viny a sebeobvibrož., 84 s., 99 Kč ňování.
Angelo Scarano - Modlitba s Biblí v ruce Autor nabízí způsoby, jak přistupovat k četbě Božího slova, jak se s ním modlit a nechat ho promlouvat do života. V 1. části vysvětluje podstatu Božího slova; v 2. praktické části zazní podněty pro četbu a modlitbu s Biblí v ruce; 3. část probírá desatero nejčastějších problémů, které mohou vyvstat na cestě s Božím slovem. brož., 96 s., 119 Kč
Jean-Romain Frisch - Světlo do temných dní Přepis duchovních promluv nad Božím slovem, které zaznívaly v jednom pařížském kostele při pravidelných večerech modliteb za trpící a nemocné. Boží slovo vneslo světlo a útěchu do srdcí přítomných, někteří prožili i uzdravení fyzické nebo vzpomínek. brož., 144 s., 199 Kč
DOTISKY
Hélene Monginová - Rodiče Terezie z Lisieux (2. vydání) Životopis rodičů sv. Terezie z Lisieux, kteří byli v r. 2008 zapsáni na seznam blahoslavených, představuje hlavní linie jejich křesťanského a rodinného života, který byl příkladem nejen současníkům, ale je vzorem i pro dnešní sekularizovanou společnost. brož., 143 s., 179 Kč
Cristiana Pacciniová, Simone Troisi Smrt nemá poslední slovo Chiara Corbellová Petrillová zemřela v 28 letech. Nevyléčitelný nádor lékaři objevili v pátém měsíci těhotenství, kdy se těšila na narození syna Francesca. Pro ni a manžela Enrica to bylo třetí dítě, které čekali, ale první, které přežilo a narodilo se zdravé. Kniha vypráví příběh, kde nedojde k zázraku uzdravení, ale oba manželé zažijí pokoj shůry, radost z Boží blízkosti, která rozšiřuje srdce a dodává naději uprostřed bouře. brož., 128 s., 219 Kč
www.ikarmel.cz
STRANA 18
Radio Proglas vysílá na území jižních Čech na frekvencích 88,7 FM v Táboře, 89,5 FM v Písku, 92,3 FM v Českých Budějovicích a 107,5 FM z Nových Hradů. Podrobný týdenní program najdete v Katolickém týdeníku nebo na internetové stránce www.proglas.cz. Máte-li zájem o podrobný rozpis vysílacího schématu, můžete o něj požádat na adrese
[email protected]. K místům a farnostem, z nichž Radio Proglas pravidelně přenáší bohoslužby, patří také České Budějovice, konkrétně salesiánská farnost sv. Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech. Mši sv. odtud přenášíme vždy v pátek od 18 hod. (kromě prvního pátku v měsíci a prázdnin) * K Modlitbě rodin se můžete připojit každou neděli v 18.00 (mimo školní prázdniny). Můžete se jí však zúčastnit i aktivně přímo u nás ve studiu. Vítáme každou rodinu, která by se chtěla do této služby zapojit a bydlí v dosahu českobudějovického studia Jan Neumann, odkud tuto modlitbu v přímém přenosu nově vysíláme. Bližší informace získáte na e-mailu
[email protected] nebo na telefonním čísle 511 118 881. Těšíme se na spolupráci! * Každý pátek v 15.05 se můžete připojit k modlitbě Korunky k Božímu milosrdenství. * Na řadu zajímavých míst v různých částech naší země vás zveme každé úterý a čtvrtek ve 22 hodin. Ze sudetského sudu beze studu – tak nazvala svůj pořad Vlasta Klekerová z Litoměřic. Cílem pořadu je postupně otevřít širokou tematiku obsaženou ve slově Sudety. Od historického pohledu na pokojné osídlení vylidněných vesnic německými dělníky se dostaneme k příkladům ze života německy hovořícího obyvatelstva, které v různých dobách trpělo a dokázalo bojovat za kvalitu života, svobodu a záchranu českých spoluobyvatel. Vysíláme v úterý 14. června ve 22 hodin. * P. Mariana Kuffu budete určitě znát. Je to slovenský katolický kněz pracující s lidmi na okraji společnosti. Svůj život se jim rozhodl věnovat ve chvíli, kdy ve Vysokých Tatrách přežil pád z dvaceti metrů při výstupu na Gerlachovský štít. Nyní se v malé obci Žakovce věnuje bezdomovcům, násilníkům, vrahům a prostitutkám. Co mu dává sílu k práci? Litoval někdy, že dal Bohu takový slib? Poslechněte si Mezi slovy v sobotu 18. června ve 22.10. * Začíná léto a s ním i šňůra hudebních festivalů – na řadu z nich vás budeme zvát v pořadu Jak se vám líbí. V týdnu od 20. června tak například uslyšíte o programu Festivalu pro židovskou čtvrť Boskovice, Hradeckém slunovratu, kde bude naše proglasová hitparáda slavit své 1000. kolo, pozveme vás na festival Ibérica nebo na Folkové prázdniny. Laďte vždy večer v 19.15. * Ke konci se pomalu chýlí i náš vzdělávací cyklus Laudato si‘, který rozebírá a komentuje encykliku papeže Františka. V pondělí 20. června uslyšíte o environmentální výchově a ekologické konverzi a o týden později se zaměříme na křesťanskou spiritualitu, která může být východiskem pro změnu našeho
spotřebního životního stylu. Naším hostem je P. Mgr. Marek Orko Vácha, PhD., naladíte vždy ve 22 hodin. * Na počátku středověku se ocitnete na přelomu června a července v seriálu Svaté královny. Dozvíte se o osudu královny Klotyldy, svaté Jenovéfy, české kněžny svaté Ludmily a dalších žen z rodu Přemyslovců. Hovořit budeme i o příběhu Kassyldy, dcery německého emíra. Cyklus Svaté královny vysíláme každé pondělí v 16.00. * V závěru našich tipů bychom vás rádi pozvali ke sledování živých studií, která pro vás v prázdninovém čase nabízíme. Naši redaktoři se vám pokusí zprostředkovat atmosféru z Hradeckého slunovratu, Katolické charismatické konference či Dnů lidí dobré vůle. Přejeme požehnaný a příjemně prožitý letní -tbčas!
Římskokatolická farnost Milevsko srdečně zve na
Koncert u příležitosti 150 let kostela Sv. Bartoloměje v pátek 24. června od 18 hod. Účinkuje Duo Semplice (harfa, flétna), vstupné dobrovolné.
NAKLADATELSTVÍ PAULÍNKY Jungmannovo nám. 18, 110 00 Praha 1 Tel.: 224 818 757 On-line knihkupectví: www.paulinky.cz
[email protected] Liturgický kalendář na rok 2017 Praktické vydání na cesty nebo k vložení do velkých pracovních diářů či Vašich Biblí. Každá stránka obsahuje jeden týden. Dny jsou barevně odlišeny podle liturgického období. Obsahuje popis metody lectio divina. Nechybí ani další informace, na které jste zvyklí z předešlých diářů. Brož., 64 str., 48 Kč
Stormie Omartianová - Síla manželovy modlitby Jedná se o další povzbuzení k modlitbě ve vztazích, tentokrát zaměřené na manželovu modlitbu za svou ženu. Po přečtení knihy si uvědomíte, že když do svého manželství pozvete Boha, i ta nejbezradnější situace se může změnit k lepšímu. Brož., 216 str., 199 Kč, vyjde do konce června
Nové e-knihy do čteček na dovolené Dostupné na www.kosmas.cz a www. palmknihy.cz nebo přes webovou stránku www.paulinky.cz ve formátech PDF, ePub a Mobi.
Jo Croissant - Žena neboli kněžství srdce Autorka adresuje knihu všem ženám bez rozdílu věku, vzdělání či životního stavu. Její slova jsou určena ženám, které touží objevit krásu a jedinečnost své ženské identity. Kniha je určena i mužům, aby jim poodhalila tajemství těch, které žijí po jejich boku. 85 Kč
Jan Dobraczyński - Boží přítelkyně „Pramen živé vody tryská z Božího srdce, tam je zdroj našeho občerstvení.“ Chroboly Srdečně vás zveme na
Malou lesní pouť, kterou budeme slavit
v sobotu 9. července 2016 v kapli Panny Marie Lurdské v Chrobolech na Prachaticku. Slavnostní mši sv. ve 14 hod. bude celebrovat P. Pavel Šimák z Kaplice.
Román o životě Terezie z Ávily, o její cestě ke svatosti, která nebyla vůbec snadná. Čtenář se dozví nejen o jejím zakladatelském díle – reformě karmelitánského řádu a založení množství nových klášteru –, ale také o její rodině, charakteru a lidech, kteří jí byli blízcí, včetně sv. Jana od Kříže. 145 Kč
Christopher West - Dobrá zpráva o sexu a manželství Průvodce pro ty, kdo se chtějí dozvědět, jak v současné době katolická církev chápe lidskou tělesnost, sexualitu, manželství a křesťanské panenství a celibát. 105 Kč
www.paulinky.cz
Pouť katechetů do Krakova Již na podzim minulého roku byla katechetům nabídnuta pouť do Krakova. Já sama jsem si dlouho myslela, že nepojedu; nakonec jsem jela a dobře jsem udělala. Vyjeli jsme v pátek 13. května a byli s námi samozřejmě i ti, kteří náboženství neučí. Vyráželi jsme brzy z Českých Budějovic a zastavovali jsme se ještě v Táboře, v Kameni a v Pelhřimově. Už v autobuse jsme se seznámili s naším duchovním průvodcem P. Mariuszem Piwowarczykem, OMI. Obdivovali jsme jeho aktivitu, neúnavnost a pohotový úsměv na tváři. Zatímco my jsme poklimbávali (a podle toho vypadala i společná modlitba růžence), otec Mariusz byl pořád ve střehu. Prvním bodem našeho programu v Polsku měla být Wieliczka se solnými doly. Na návrh otce Mariusze jsme se však již páteční odpoledne zastavili v Lagiewnikách, ve Světovém centru Božího milosrdenství, abychom si tam mohli nakoupit nějaké svaté obrázky i v češtině a jiné dárečky pro své blízké. V neděli totiž v obchodě sestřičky nejsou. A tak jsme hned zpočátku mohli uctít ostatky sv. Faustyny. V kapli Umučení Krista jsme měli mši sv.
Lagiewniky
Svatá brána v Centru Božího milosrdenství Lagiewniky
Navečer jsme s obdivem procházeli solné doly, uváděla nás v úžas všechna ta práce přírody i lidí – solné sochy, kaple, krápníky či ukázka práce při těžbě. (Jednu chvíli povídala paní průvodkyně - Polka mluvící česky, že dětem vypráví, když budou zticha, uvidí permoníky při práci; nám, dospělým, nic takového říkat nebude. Jedna poutnice k tomu uvedla, že je spíš s podivem, že to dílo permoníků není.) Na sklonku dne jsme byli dovezeni do hotelu. Po první noci a po vydatné snídani jsme šli do blízkého kostela sv. Josefa na mši sv. a pak hurá za poznáváním Krakova. S průvodkyní a českým překladem otce Mariusze jsme poznali Wawel – krakowský hrad, katedrálu, kryptu s uloženými ostatky králů, ale také prezidenta Kaczynského a jeho choti, kteří zemřeli při letecné nehodě ve Smolensku, a také kostel Nanebevzetí Panny Marie, univerzitu a další. Mohli jsme se pak libovolně procházet Krakowem, ale jen tolik, abychom se pak zase našli. Nemohli jsme opomenout čokoládu Wawel nebo Wedel, jiní zas chtěli ochutnat polské jídlo bigos. Někteří pak ještě měli duchovní zážitek noční adorace a mše sv. v kostele sv. Josefa. Neděle plně patřila Božímu milosrdenství, i když po ránu byla ještě trocha historie, v místní židovské čtvrti. Do jedné synagogy jsme nahlédli a prohlédli jsme si i hřbitov. Na židovských hrobech nenajdeme živé květiny, ale kamínky z různých cest jako připomínku na putování Izraele pouští a toho, že národ byl často ve vyhnanství a tedy na cestách. Cílem naší pouti byly tedy Lagiewniky. V jedné z kaplí pod bazilikou Božího milosrdenství jsme měli mši sv. Bylo zajímavé pozoro-
vat, jak v několika kaplích kolem probíhalo více mší sv. současně (samozřejmě až poté, co jsme prožili tu svoji). Potom jsme měli více času prohlédnout si celý prostor a vyjet či vyjít nahoru na vyhlídkovou věž a vidět Krakow jako na dlani. Také se jistě našla chvilička na ztišení a na modlitby. Nakoukli jsme i do cely, kde sestra Faustyna žila. Po poledni jsme přejeli do Centra sv. Jana Pavla II. „Nebojte se“. Na Světové dny mládeže se Sv. otcem v létě se zde staví most, Pokračování na další straně.
Centrum sv. Jana Pavla II.
Pouť katechetů do Krakova
Spodní kostel v Centru sv. Jana Pavla II. Před židovským hřbitovem u synagogy v Krakově. Pokračování z 3. strany obálky.
aby se mohlo přecházet, my jsme zatím museli jet autobusem. Tam na nás čekaly jiné duchovní zážitky: dolní kostel s velikými obrazy zachycujícími důležité události z života Jana Pavla II. a s náhrobní deskou, která byla do blahořečení Jana Pavla II. na jeho hrobě v kryptě svatopetrské baziliky. Na desce je replika misálu, který je zachycen tak, jak byl otevřený při jeho pohřbu, a dovnitř jsou vložené ostatky Jana Pavla II. (ampulka jeho krve). V horním kostele s freskami otce Marka Rupnika jsme stihli litanie k sv. Janu Pavlu II. V kapli svatyně jsou vystaveny různé předměty, které polský papež používal, například papežský kříž, ornát a mitra, kříž z jeho soukromé kaple, u kterého se modlil při své poslední křížové cestě z Kolosea v roce 2005. Je zde vystavena také zkrvavená klerika s dírou od kulky, kterou měl Jan Pavel II. na sobě při atentátu 13. května 1981. Dveře do kostela jsou z bronzu a znázorňují Jana Pavla II. v doprovodu svatých a blahoslavených, jež kanonizoval a blahořečil právě on.
Společná fotografie před odjezdem z Lagiewniku do Wadovic.
Centrum se začalo stavět na místě, kde papež, ještě jako mladý Karol Wojtyla, pracoval v chemickém závodě Solvay. Za tím je také postaveno muzeum a rozhledna. V budoucnu se plánuje konferenční centrum, poutnický dům, rehabilitační dům a hotel. Bylo toho dost na přemýšlení a já sama to vstřebávám ještě teď. Po cestě z Krakowa jsme se stavili ve Wadowicích, v rodném městě sv. Jana Pavla II. V kostele zrovna končily křtiny, tak jsme se pomodlili ju křtitelnice, v níž byl jako malý pokřtěn, nebo ve vedlejší kapli s jeho ostatky. Na náměstí před kostelem se konaly oslavy výročí Jana Pavla II. (výročí atentátu a narozenin, které by oslavil 18. května). A pak už následoval návrat - s několika zastávkami byla naším cílem naše krásná česká zem a ještě krásnější jižní Čechy. Za všechny poutníky děkuji Martině a Olze z Diecézního katechetického střediska a otci Mariuszovi. Bylo to moc pěkné. Také děkuji Bohu za všechny milosti, kterých se nám dostalo a které jsme mohli vyprosit. Určitě jich nebylo málo, vždyť jsme prošli pěti branami milosrdenství (v bazilice Božího milosrdenství, v bazilice sv. Jana Pavla II. v krakowské katedrále, v kostele NanebeIva Hojková vzetí Panny Marie a ve Wadowicích).
