I. ÚVOD Statutární město Jihlava (49 637 obyvatel) je správním centrem Kraje Vysočina. Příznivými podmínkami pro bydlení, svou bohatou historií, kulturními a hospodářskými tradicemi je atraktivním místem pro obyvatele města i kraje, pro turisty, obchodníky a podnikatele. Městská památková rezervace je dána mírně rozšířeným rozsahem historického hrazeného města. Přilehlé širší území vymezeného rozsahu je ochranným pásmem MPR. Jihlavou protéká řeka, Jihlava s přítokem Jihlávkou, vymezujícím severovýchodní část hranice MPR. Nadmořská výška MPR se pohybuje přibližně v rozmezí 480 – 526 m n.m. Podnebí je dáno polohou města v mírně teplé klimatické oblasti s vlhkým vrchovinným klimatem. Tzv. „velká Jihlava“ zahrnuje území o rozloze cca 8830 ha, t.j. 18 katastrálních území: Jihlava, Antonínův Důl, Bedřichov, Helenín, Henčov, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Kosov, Pančava, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná. Vlastní kompaktní město se rozkládá na části 9 katastrů: Jihlava, Bedřichov, Helenín, Horní Kosov, Hruškové Dvory, Pančava, Pávov, Sasov, Staré Hory. Historické jádro je součástí městského útvaru, který se mohl začít intenzivněji vyvíjet za hradbami původního opevněného města podle potřeb a možností terénního uspořádání okolního území, v době, kdy již nebyla nezbytnost další existence rozsáhlých pevnostních staveb, které na přechodné období vytvořily z Jihlavy jedno ze tří moravských pevnostních měst. Vnější fortifikace počala být odstraňována od r. 1783. V 19. století se město rozrostlo o svá předměstí. Postupně byly uvedeny do užíváni moderní prvky dopravy (železnice) a technické infrastruktury. Dostupnost centra z okolních čtvrtí obsloužila městská doprava. Historické jádro se tak přirozeně stalo kulturním, obchodním a správním centrem Jihlavy. Tyto vztahy jsou nyní nejvíce narušovány dopravou. Průjezdná doprava je naplánována k vymístění do vhodných ploch, vně mimo intenzivní obytnou zástavbu. Dalším problémem je, při zatím narůstajícím stupni motorizace, velké zatížení centra zejména dopravou v klidu, která tak musí být saturována rovněž i na kontaktních územích vně MPR. Cesty obyvatel po městě jsou významně usnadněny existencí fungující sítě MHD, která projíždí centrem. Významným prvkem je atraktivnost Jihlavy pro zdejší i zahraniční turisty, pro něž je potřeba vytvářet podmínky v ubytování, stravování, v trasách cyklostezek. Současně s celoměstským, regionálním a nadregionálním významem je prvořadou funkcí bydlení jako předpoklad životaschopnosti historického jádra. 1
II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2.1. Vyhlášení MPR v Jihlavě Historické jádro Jihlavy bylo vyhlášeno památkovou rezervací výnosem ministerstva kultury č.j. 7292/82-II/2 ze dne 29. 3.1982 pod r. č. 4877 v rozsahu historického jádra města Jihlavy.
2.2. Vyhlášení ochranného pásma MPR Okresní národní výbor v Jihlavě odbor kultury určil, pod.č.j.:Kult 41/1935, vymezení ochranného pásma MPR dne 28.března 1985.
2.3. Důvody pro pořízení městského programu regenerace MPR v Jihlavě Město Jihlava má, s ohledem na ustanovení vládního usnesení České republiky č. 209 ze dne 25. března 1992, plné právo se účastnit tohoto státního programu a zpracovávat vlastní Městský program regenerace a jeho aktualizace.
2.4. Usnesení vlády ČR č. 209 z roku 1992 V roce 1992 bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. V souladu s uvedeným usnesením vlády ČR se městská samospráva v Jihlavě rozhodla zpracovat pro období od roku 2007 do roku 2015 aktualizovaný program regenerace městské památkové rezervace v závislosti na konkrétních podmínkách a možnostech jeho realizace. Původní Program regenerace byl schválen dne 25.10.1994. Aktualizace následovaly v letech 1997 a 2002. Program regenerace městské památkové rezervace má spolu s funkčním územním plánem města významnou politickou funkci v tom, že stanoví s ohledem na individuální, soukromé, všeobecné i veřejné zájmy hlavní směr, kterým by se mělo město dále vyvíjet tak, aby plnilo všechny své základní funkce, bylo příjemné pro život obyvatel a aby byly zachráněny a obnoveny jeho výjimečné kulturní, památkové, urbanistické a architektonické hodnoty, pro které bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Úspěšnost přípravy, zpracování a realizace programu regenerace městské památkové rezervace v Jihlavě dnes závisí nejen na orgánech státní správy a městské samosprávy, ale i na všech občanech, kteří v tomto území trvale bydlí a pracují, na vlastnících a nájemcích nemovitostí a firmách, které zde mají své sídlo.
2
2.5. Podklady pro zpracování programu regenerace MPR v Jihlavě Hlavním podklady pro zpracování programu regenerace MPR Jihlavě: 1. Údaje a podklady Magistrátu, průběžně získávané během pracovních jednání a pochůzek územím MPR, spolu se zpracováním aktuální fotografické dokumentace stavu budov. Úřad územního plánování pí.Jolana Pavlíková. Informace a podklady o aktuálním stavu chráněné urbanistické
struktury
města, o aktuálních záměrech v MPR a v širším území, údaje o finanční náročnosti uskutečněných regeneračních akcí. 2. V digitální podobě byly k dispozici: Technická mapa Katastrální mapa Orto–foto snímek města Regulační Plán MPR Jihlava - koncept Seznam nemovitých památkových objektů Program regenerace včetně aktualizací 3. Při vlastním průzkumu území byly zpracovatelem digitálně fotograficky zdokumentovány památkové objekty i některé z dalších objektů památkového potenciálu. V dokumentu jsou z nich uplatněny výtisky fotografií památkových objektů v MPR a v okolí.
III. HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA JIHLAVY Historické jádro Na trase významné obchodní komunikace, v místech brodu přes řeku Jihlavu vznikla osada (první zmínka k roku 1226) na levém břehu, v blízkosti farního kostelíka sv. Jana Křtitele původní osada. V souvislosti s rozvojem těžby stříbrných rud se význam této osady přesunul na pravý břeh Jihlavy, kde bylo založeno roku 1240 již v dnešní poloze královské horní město Jihlava. Centrem města bylo rozsáhlé tržiště, síť ulic byla přibližně pravoúhlá s pěti hlavními ulicemi k branám doplněná sítí užších ulic a pěších průchodů – soutek mezi domy v blocích.
3
Po polovině 13. století měla Jihlava tři raně gotické chrámy s dvěma kláštery. Kostel sv. Jakuba s areálem, kostel Nanebevzetí Panny Marie s minoritským klášterem při bráně Matky Boží a kostel sv. Kříže s dominikánským klášterem na severovýchodním okraji města. Do konce 13. století bylo asi 50 kamenných domů kolem náměstí (dnes např. Masarykovo nám.1, 4, 7, 31, 39, 66, 67), ostatní byly patrně dřevěné. Od r. 1270 byla výstavba regulována podle nejstaršího stavebního řádu, který byl posléze rozšířen po celé střední Evropě. Byly zbudovány městské hradby. Z roku 1258 je zmínka o špitálu ve městě, 1288 je připomínána škola, mincovna 1275. Ve 14. století těžba stříbra postupně upadala a bohatství města plynulo spíše z rozvinutého obchodu a řemesel, z nichž nejvýznamnější bylo soukenictví, jehož nejstarší jihlavská cechovní statuta pocházejí z r. 1349. Z příkazu moravského markraběte Karla z r. 1345 vznikla židovská osada kolem, Židovská ulice, kde stála i synagoga. Po r. 1353, kdy postihl město obrovský požár, se změnil vzhled zástavby. Nově stavěné domy byly patrové s vysokými gotickými štíty. Kostely sv. Jakuba i sv. Kříže byly vybaveny novými klenbami, chrám Panny Marie byl rozšířen o dvě kaple a byl vybaven osmibokou věží. R.1389 je zmínka o vodovodu. Během 14 stol. získávali postupně moc ve městě bohatí patriciové, majitelé bankovních a kupeckých domů nebo sladovníci. Téměř veškerá správa města přešla do kompetence městské rady. Koncem 14. stol. stála radnice v místech dnešního domu Masarykovo nám.48. Koncem 14. století měla Jihlava 5000 obyvatel, nejmenší mezi královskými městy, za Brnem, Olomoucí a Znojmem. Z té doby se dochoval tzv. Přemyslovský kříž a Pieta v chrámu sv. Ignáce. V chrámu sv. Jakuba jsou z té doby plastika sv. Kateřiny, madony s dítětem a Pieta. Do konce 15. století byla zástavba kamenných dvoupodlažních domů podél všech stávajících ulic. Dvojitá městská hradba byla již postavena v přibližně dnešním rozsahu a osvědčila se svou nedobytností v době husitských válek, kdy bylo město na straně Zikmunda. Vrcholným obdobím v historii bylo 16. století a počátek 17. století, kdy proběhly renesanční přestavby. Zároveň bylo město postiženo i řadou katastrof, kterými byly morové epidemie v letech 1507, 1520, 1541, 1574, 1597 a katastrofální požár r. 1523. Při zásadních přestavbách zničených staveb se začalo uplatňovat renesanční výtvarné pojetí.
4
Při celkové přestavbě města po požárech, týkající se všech domů se uplatnilo nové dispoziční uspořádání s dolním mázhausem a horní klenutou síní ve vyšších, třípodlažních domech. V té době se předpokládá výstavba druhého podzemního patra. Průčelí domů byla opatřena vysokými lombardskými štíty (Znojemská 10), atikami (Brána Matky Boží), portály (Masarykovo nám. 21, 24, 40, 58, Komenského 10, Husova 12). Fasády byly pokryty bohatým freskovým dekorem (Masarykovo nám. 4, 31, 40, Znojemská 2, Mrštíkova 2). Výzdoba se projevila i v interierech dekorem (Masarykovo nám. 40, 41, 58, 66, 67, Komenského 10), novým mobiliářem křtitelnice z r. 1599 v kostele sv. Jakuba, tamtéž r. 1563 nový druhý největší zvon na Moravě. Zvláštností té doby jsou tzv. jihlavské kryté dvory, tehdy budované pro kontrolu a nabídku soukenického zboží. Střediskem vzdělání se stalo latinsko-protestantské gymnázium, které zde bylo založeno, jako první na Moravě roku 1561. Koncem 16. století se Jihlava stala největším střediskem soukenictví ve střední Evropě. Koncem 16.století také začal nový rozkvět stříbrného dolování. Třicetiletá válka a Švédská okupace v létech 1645-1647 přerušily hospodářský vývoj města. Během okupace bylo zesíleno opevnění, před hradbami byl vybudován systém deseti malých bastionů s příkopem a krytou cestou, údolí Koželužského potoka před jižní branou bylo zaplaveno vodou. Pravděpodobně v té době byly propojeny sklepy do rozsáhlého podzemního labyrintu. Po skončení okupace bylo město značně zničené, poničená byla i předměstí. Po válce byla Jihlava budována jako jedno ze tří moravských pevnostních měst, vedle Brna a Olomouce. Místo švédského bastionového systému byl zbudován pás osmi větších bastionů propojených kurtinami. Koncem 17. století výstavba kostela sv. Ignáce, 1681-89 kostelní věže, 172327, 1699-1713 rozšíření barokní budovy jezuitské koleje se sminářem až do Křížové ulice. Výstavba jezuitského gymnázia přistavěného k presbytáři kostela sv. Ignáce. Ve 2. polovině 17. století a v 1. pol. 18. stol., rozvoj dominikánského a minoritského řádu. Dostavba nových budov kolem středověké kvadratury dominikánského kláštera a přístavba lorety k presbytáři kostela. Minoritský klášter byl opraven v letech 1684-85, r. 1738 zvýšen o druhé patro. R. 1753 bylo postaveno severní průčelí kostela. Ke kostelu sv. Jakuba byla přistavěna barokní kaple Bolestné Panny Marie r. 1702. U profánních staveb barokní sloh převážil po polovině 17. století. Zvýšení některých domů o jedno patro, nové zdobné fasády (Masarykovo
5
nám. 14, 25, Matky Boží 20). Malované záklopové stropy v interierech (Masarykovo nám. 51, Benešova 26, Komenského 10). Strop s malovanými výjevy (Židovská 22). R. 1727 se radnice rozšířila o sousední, jižně položený dům. Soukenické řemeslo zaznamenalo nové období rozkvětu koncem 17. a počátkem 18. stol. V 18. století byla snaha obnovit těžbu stříbra, která však skončila v r. 1783 a Jihlava se nadále stala městem soukeníků. R. 1742 obsadili Jihlavu Sasové, prokázána byla zbytečnost držet nadále opevněné město a vnější fortifikace počala být odstraňována od r. 1783. V roce 1760 byla dokončena císařská silnice Praha – Jihlava – Vídeň, roku 1785 silnice Jihlava – Brno přes Velké Meziříčí. Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 přestala působit Jezuitská kolej. Severní budovy byly přeměněny na kasárna, gymnázium bylo postátněno. R. 1784 byl zrušen i řád dominikánů. Klášter včetně odsvěceného kostela převzala vojenská zásobovací komise. Nevhodným užíváním byl poničen kostel i loreta. Spojením budov po obou klášterech vznikla Velká kasárna. Po zrušení řádu kapucínů r. 1787 zůstal jako jediný ve městě řád minoritů. R. 1786 proběhly velké stavební úpravy radnice. Celý komplex zvýšený o jedno podlaží byl zakryt mansardovou střechou s věžičkou s hodinami, fasáda byla klasicistně sjednocena. Kromě růstu města na předměstích v 1. polovině 19. století probíhaly stavební úpravy domů, aby mohly být užívány jako nájemní. Byly zvyšovány o patro, z protipožárních důvodů dle stavebního řádu byly krovy orientovány hřebenem rovnoběžně s průčelím a navzájem oddělovány v podkroví požárními zdmi a byly opatřovány pevnou krytinou. Od konce 18. století uplatňování klasicistního slohu (Masarykovo nám. 21, Palackého 5, Komenského 27-29). Roku 1809 bylo provedeno první osvětlení na náměstí a ve dvou ulicích. Roku 1824 první chodník před radnicí a kostelem sv. Ignáce, 1828 dlažba na náměstí. Stržením hřbitovní zdi 1819 vzniklo Jakubské náměstí. V letech 1832-62 se zlepšily komunikační podmínky odstraněním obranných staveb před hradbami a poté i bran, dodnes zůstala zachována jako jediná Brána Matky Boží. Vylepšování komunikačních podmínek probíhalo proražením hradeb v Husově ulici r. 1868, v Palackého ulici r. 1891. R. 1896 byl zpracován územní plán, aby byla regulována výstavba předměstí.
6
Počátkem 2. poloviny 19. stol započala výstavba významných veřejných budov ve městě. Někdejší bývalý kapucínský kostel byl přestavěn na divadlo. Roku 1878 byl otevřen evangelický kostel sv. Pavla. Roku 1871 bylo zprovozněno plynové osvětlení. Do historického jádra byly provedeny zásahy výstavbou úředních budov na náměstí, roku 1912 poštovní úřad, 1913 městská spořitelna, 1904-1905 secesní Grandhotel na nároží ul. Husovy a Komenského, v místech nynější tržnice vznikla 1862-63 synagoga. V období Československé republiky docházelo v historickém jádru k přestavbám - 1934 Baťův dům v místě staré rychty, 1938 budova kavárny Slavie na Komenského ulici. Roku 1949 se Jihlava stala krajským městem, z toho důvodu zde sídlilo také mnoho správních institucí i řada nových hospodářských podniků a kulturních institucí a škol. Rozhodujícím odvětvím se stalo strojírenství (Motorpal, Jihlavan), byla zastoupena elektrotechnika (Tesla), textil (Modeta), dřevařský kombinát a od 70. let komplex na výrobu dřevotřísky. Od roku 1945 je Jihlava sídlem Horáckého divadla. R. 1955 vyčleněním z muzea vznikla Oblastní galerie Vysočiny. Od roku 1954 probíhala výstavba prvního socialistického sídliště u Domu zdraví. Největší jihlavské sídliště Březinovy sady bylo dokončeno r. 1986. Roku 1953 Znojemský most a 1956 Brněnský most. Roku 1948 byly nahrazeny tramvaje trolejbusy. Nové autobusové nádraží z roku 1967. Po roce 1960 přestala být Jihlava krajským městem. Po roce 2000 se jím stala opět. Historický ráz náměstí byl porušen zbouráním bloku pozdně gotických domů na náměstí, tzv. Kreclu 1974-76 a následná výstavba obchodního domu. Značným zásahem bylo také zbourání částí bloků za západní stranou náměstí. Roku 1982 byla vyhlášena městská památková rezervace. Po roce 1989 byla reformována státní správa. Město Jihlava se přihlásilo ke státnímu Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Má zpracovaný vlastní program regenerace. Po téměř patnácti letech jsou viditelné výsledky v regeneraci jádra. Dnes je krajské město Jihlava významným kulturním a historickým centrem oblasti. Významné objekty jsou Horácké divadlo, Muzeum Vysočiny, Oblastní galerie Vysočiny, zoologická zahrada a jiné. Jihlava je východiskem značených turistických a cykloturistických tras. 7
IV. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ 4.1. Městská památková rezervace v Jihlavě Účelem prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jako významnému souboru památek architektury z období rané i pozdní gotiky a renesance i jako urbanistickému útvaru bývalého horního města s významným středověkým půdorysem a vynikajícím prostorem náměstí, které dokládají vyspělou úroveň našeho urbanismu. Historické jádro města Jihlavy zahrnuje ve své bohaté prostorové skladbě soubory monumentální architektury, městských domů i opevnění a svým významem i polohou je i nadále určeno k funkci společenského, kulturního a obchodního centra celého města a sídelní regionální aglomerace. Za účelem trvalého zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra při rozvoji celého města a při vytváření optimálního životního prostředí musí být regulovány základní funkce v tomto území i investorská, stavební a technicko-hospodářská činnost. Hranice památkové rezervace vede ulicemi Hradební, Dvořákovou, Jana Masaryka, Komenského, dále podél jihozápadní fronty náměstí Svobody, odtud pokračuje krátkým úsekem Křížové ulice do ulice Březinovy Sady, kterou vede až k hranici pozemku Malého Heulosu č.p. 987/2, který kolmo překříží a na východě vede tokem řeky Jihlávky až k cestě parc.č. 6085, po které vede k hranicí pozemku p.č.1005, podle kterého pokračuje dále podle pozemků p.č.1000 a p.č. 999 na ulici Brněnskou, kterou je vedena k cestě p.č.6046 na Brněnskou ul.(novou), po které vede zpět až k Hradební ulici, kde se okruh hranice uzavírá.
4.2. Ochranné pásmo MPR Jihlava Hranice OP je vymezena hranicí vedoucí na severu území - při počátku u autobusového nádraží - směrem východním ulicí Fritzovou (k.ú.Jihlava, p.p.č. 5861, 5878, 5896), k severu Havlíčkovou (5894), Pražskou přes Pražský most, dále východně ulicí Královský vršek (4885/108, 4885/l, 4885/14) až k železniční trati (6219), kterou přechází a pokračuje cestou za kostelem sv. J.Křtitele (6129, 6124), ulicí Polenskou (6119), po hranicích pozemků (421/2), po pravém břehu řeky Jihlavy (6177/1) a říčky Jihlávky (6178/1) až k mostu, vede ulicí Okružní (939/2) a pokračuje lesní cestou na pomezí Březinových sadů a sídliště (6081), pokračuje ulicí Brněnskou (6078/4), obtáčí areál psychiatrické léčebny (1065, 1066, 1090, 1088, 1086, 1084, 1083, 1082, 1078, 1080, 1077/1), míří dále k západu ulicí Kosovskou (6074), Na vrchu (6071, 1131/1) a Křižíkovou (6060/1), přechází most (1662, 1345/90, 5477/40, 6020/2), Brtnickou (6005), Škroupovou (6015), Znojemskou 8
(5994/1), odbočuje směrem severozápadním a vede po hranicích pozemků a polních cestách (5592/22), (5600/3, 5592/3, 5991, 5602/1, 5987, 5618, 5981, 5628, 5977, 5975) až k ulici Telečské (5958/1) a pokračuje ulicemi Ke Skalce (5965/1, 5961, 5964), Žižkovou (5812), 17. listopadu, včetně Štefánkova náměstí (5825, 4269, 5821, 5827, 5828) a Jiráskovou (5783) zpět k rohu ulice Fritzovy, čímž se obvod ochranného pásma uzavírá.
4.3. Krajinné prvky v MPR a v OP JIHLAVA Městské parky Památný strom u kostela sv.Jakuba Prvky zeleně v centru Jihlavy jsou vyznačeny na výkresu č.5b
V. HLAVNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ MPR 5.1. Charakteristika území regenerace Řešené území, sleduje s přesahem průběh, zachovaného středověkého opevnění, vyjma severních úseků. Nachází se v centrální části Jihlavy, nad soutokem říčky Jihlávky a Koželužského potoka. Jihlava patří k vrcholným dílům středověkého urbanismu. Je dochována urbanistická struktura historického jádra města v hradbách s jedinou zachovanou branou se zástavbou na původních historických parcelách v blocích a pásech podél hradeb. Systém městských ulic a rozsáhlého náměstí je v některých případech narušen destrukcí částí bloků a a plochostřechými dostavbami. Původní skupinu domů v ploše rozsáhlého náměstí v minulém století nahradil mohutný monoblok obchodního domu. Pod úrovní zástavby a často i pod veřejnými prostranstvími se rozkládá podzemní systém, tvořený úrovní sklepů a dalšími níže položenými patry podzemí. V minulém století navíc byly zbudovány další tři níže situované horizonty kolektoru. Různorodé geologické podloží, nefunkční nebo nečerpané studny a stav tech. infrastruktury bývají zdrojem poruch domů. Převážně mírně svažité území blokové zástavby původního hrazeného města přechází na východní straně strmějším svahem zalesněného území parku podél meandru řeky Jihlávky. 9
Městská památková rezervace, historické jádro města, představuje jedinečně utvářený celek nepravidelně uspořádáné zástavby na mírně svažitém území v hradbách. Ústředním prostorem je náměstí s nepravidelným podélným půdorysem. Působivý prostor náměstí umocněný dominantami radnice a kostela sv. Ignáce je narušen novodobou budovou obchodního domu, situovaného v místě původní skupiny domů špalíčku. Dosud se dochovala převážná část hradebního systému. Jen v několika případech byly některé části využity jako součásti svislých nosných konstrukcí pozdějších staveb, sledujících původní průběh opevnění. Jižní a jihozápadní obrys jádra sledují frekventované komunikace I.a II.třídy. Nástupy do jádra pro pěší jsou omezovány jen nutností obcházení hradebních úseků. Trolejbusová a autobusová MHD projíždí MPR a je vedena trasou přes náměstí, kde má zastávky. Pro ostatní motorovou dopravu je území MPR napříč neprůjezdné. Součástí řešeného území jsou plochy zeleně - zahrady a parky. Cílem regulačního plánu MPR bude vytvořit podmínky pro jejich kultivování, zejména systému parku Malý Heulos, na který navazuje na druhé straně přes řeku Jihlávku plošně rozsáhlejší území Velkého Heulosu. Rovněž bude potřebné stanovit podmínky pro uplatnění zeleně v souvislosti s úpravou, případně zpřístupněním další části historického opevnění. Převážná část hradeb je zpřístupněna chodníky vedenými v pásech původních parkánových území. Ve vlastní blokové zástavbě MPR je jen málo příležitostí pro uplatnění zeleně. Výraznou plochou zeleně v pásu vně podél městských hradeb je park Smetanovy sady. Veřejná zeleň vně hradeb podél Hradební ulice je pravidelně udržována, je vytvořena koncepce na rozšíření okruhu v hradbách, probíhá regenerace parkového území Heulos. Specifickou součástí MPR je existence systému historického podzemí. Jeho rozsah je dán existencí historického podzemí ve třech úrovních, spolu s převážně historickými studnami a novodobými podzemními kolektory. Dohled nad podzemím má odbor správy realit magistrátu města Jihlavy se sídlem v Čajkovského ul. Přehledný zákres rozsahu historického podzemí, studní a kolektorů ve vztahu k půdorysu domovní zástavby je zaznamenán na výkresu č.7a Historické podzemí a kolektory.
10
5.2. Charakteristika stavu řešeného území a jeho funkčních složek, vymezení základních údajů Proces regenerace MPR od roku 1990 intenzivně probíhá díky iniciativě soukromých vlastníků domů a pozemků a jejich nájemců a statutárního města Jihlavy. Stavebně technický stav objektů v MPR se postupujícími opravami, rekonstrukcemi a modernizacemi výrazně zlepšil. Většinu objektů v MPR, s výjimkou větších profánních staveb a kostelů tvoří obytné domy se z velké části zachovanými historickými dispozicemi, fasádami a střechami. Využití těchto objektů je většinou smíšené. V přízemí jsou obchody a provozovny služeb, zejména podél obchodních ulic a náměstí, a v patrech byty. Proces rozšiřování nebytových aktivit v 90.letech 20.stol., znamenající vyloučení bytové funkce z některých domů a nahrazení komerčními aktivitami různého druhu, by již neměl pokračovat, aby postupně nedošlo k umrtvení historického jádra ve večerních hodinách. Měšt'anské a ostatní obytné domy jsou postupně rekonstruovány a modernizovány podle potřeb jejich majitelů a uživatelů na jejich vlastní náklady. Většina domů a pozemků v MPR je v soukromém vlastnictví právnických nebo fyzických osob. V historickém jádru jsou však dosud ještě některé domy ve špatném stavebním stavu se substandardními byty vyžadujícími rekonstrukci a modernizaci. Využití možnosti funkčně kvalitních vestaveb, nástaveb a přístaveb jsou v MPR omezené. Architektonické a stavebně technické řešení, jimiž je možno bytový fond v MPR rozšířit a zkvalitnit, musí být v případě MPR v souladu s pokyny památkové péče. V historickém jádru jsou, kromě obytné zástavby s přilehlými pozemky, také objekty občanského vybavení městského významu. Základní vybavenost je na odpovídající úrovni. Některé pozemky jsou méně vhodně využity pro parkování a pomocné provozy. Zachování a obnova estetických hodnot historického, památkově chráněného obrazu MPR vyžaduje také určité architektonické korektury rušivě působící zástavby. Výhledovému narušení historického městského půdorysu a obrazu MPR mají bránit regulační zásady, které tvoří součást dokumentace Regulačního plánu MPR (koncept) a budou obsaženy po projednání i v jeho konečné podobě. Vybavení MPR obchody a službami se po roce 1989 díky privatizaci výrazně zlepšilo. Rozšířil se jejich sortiment, zvětšila se jejich kapacita a zvýšila se i jejich kvalita a to i z hlediska estetického působení jejich interiéru a výkladů v celkovém obrazu vnitřního města. V současnosti jsou již více stabilizována místa jednotlivých aktivit. Rozsah, sortiment a kvalita vybudované infrastruktura pro cestovní ruch, který je i jedním z perspektivních ekonomických potenciálů, se během uplynulých 15 let 11
podstatně zlepšily. Dostatečná nabídka a propagace, kterou je i kvalita udržovaného prostředí MPR, pomáhá zvyšovat prosperitu města a počet pracovních příležitostí. Komunikační systém města a dopravní obsluha. Uvnitř MPR jsou některé komunikace a hlavní, Masarykovo náměstí dopravně zklidněné, sloužící jen místní účelové dopravě obyvatel, zásobování nebo službám. Železniční Hlavní nádraží je vůči Masarykovu nám. vzdušnou čarou přibližně 2000m, želez.stanice Jihlava - město 1000m a autobusové nádraží přibližně 750m. V městské hromadné dopravě jsou využívány autobusové a trolejbusové linky. Antropogenní vlivy prostředí. Specifický podíl na tvorbě životního prostředí v Jihlavě znamená péče o kulturní stavební památky i důsledná ochrana urbanistické struktury a architektonického charakteru města. Významný je z tohoto hlediska statut Městské památkové rezervace pro historické jádro. Pro MPR Jihlava je štěstím, že invaze zástavby panelovými domy v minulého období nepokračovala až do centra. K těžkému poškození urbanistické struktury a historického obrazu města, však došlo neuváženými demolicemi „Kreclu“ na náměstí a částí bloků při ulici Mštíkově, Palackého a dostavbou novodobého obchodního domu na Masarykově náměstí, dostavbou Věžní ulice a dostavbami dvorních traktů ve vnitrobloku Mrštíkova, Židovská, Masarykovo náměstí, Matky Boží.
5.3. Širší urbanistické vztahy MPR, doprava. Jižní a jihozápadní obrys jádra sledují frekventované komunikace I.a II.třídy. Nástupy do jádra pro pěší jsou omezovány jen nutností obcházení hradebních úseků. Trolejbusová a autobusová MHD projíždí MPR a je vedena trasou přes náměstí, kde má zastávky. Pro ostatní motorovou dopravu je území MPR napříč neprůjezdné. Na systém parku Malého Heulosu navazuje na druhé straně přes řeku Jihlávku plošně rozsáhlejší území Velkého Heulosu. Výraznou plochou Smetanovy sady.
zeleně v pásu vně podél městských hradeb je park
Současná dopravní regulace v MPR svým zásadním uspořádáním znamená zlepšení podmínek, zejména na náměstí, které nezatěžuje průjezdná doprava. Průjezdné je pouze městskou hromadnou dopravu. Na náměstí jsou autobusové a
12
trolejbusové zastávky v rozvržení, které poskytuje dobré docházkové vzdálenosti pro obyvatele MPR na MHD. V části Masarykova náměstí a v ulicích přilehlého území je pěší zóna se systémem omezení vjezdů a časovým rozvržením zásobování. Usměrněním a regulací doprava uvnitř MPR nyní působí celkově zklidněným dojmem, odpadají kolizní situace pro pěší, jsou dány lepší podmínky pro nemotorovou dopravu, ale velkým problémem zůstává parkování rezidentů, zaměstnanců i návštěv jádra. Nejsou vyloučeny nové úpravy náměstí s novým uspořádáním i s patřičným řešením mobiliáře a osvětlení, které dotvoří ústřední prostor MPR. V současné době probíhají bezbarierové úpravy komunikací. V každém případě by měla na náměstí existovat zeleň, nejméně v současném rozsahu, případně i v ploše středního náměstí (byla zde i v historii).
5.4. Potenciál území MPR z hlediska vlastnických vztahů. Pro urbanistickou koncepci a návrh programu regenerace MPR je dnes rozhodující otázka vlastnických vztahů k pozemkům a nemovitostem, neboť jakákoliv navrhovaná změna současné urbanistické struktury se bezprostředně dotýká zájmu vlastníků pozemků, budov a staveb a jejich vlastnických práv. Vlastnictví nemovitých kulturních památek je vyznačeno na výkresu č.9.
5.5. Potenciál bydlení - bytový a domovní fond. Území v MPR Jihlava bylo v konceptu regulačního plánu MPR z roku 2005 rozčleněno na 38 bloků č.1 - č.52, v nichž byly jednotlivé objekty pro bydlení identifikovány podle čísel popisných, čísel parcel a názvů ulic. Podle evidence nemovitostí města Jihlava je zde celkem 529 objektů pro bydlení. Podle skutečného užívání však domů pro bydlení je méně (v údajích z katastru jsou např. školní budovy evidovány jako domy pro bydlení). V řešeném území je po korekci údajů katastru situováno 473 domů pro bydlení v následujících blocích.(viz tab. Regulačního plánu MPR) Z tohoto počtu je 167 památkově chráněných objektů. Jako doplňková funkce je bydlení zastoupeno také v některých nebytových domech. Z celkového počtu 473 objektů pro bydlení je ve vlastnictví města Jihlavy 159 domů.
13
Forma bydlení v MPR je typu hromadného bydlení v bytových domech městského typu v blocích. Jen v několika případech se jedná o charakter rodinného domu, nebo vily. V souhrnu lze říci, že stav obyvatelstva by se do budoucna v MPR neměl snižovat, naopak je možno, vzhledem k uvedeným číslům, charakterizujícím současnou zabydlenost a vzhledem k několika žádoucím dostavbám v prolukách, počítat i s mírným nárůstem obyvatel. Tato rezerva v domech pro bydlení by však v žádném případě neměla být využita pro nebytové účely. Hygiena bydlení se postupně zlepšuje během současného regeneračního procesu města, kdy se odstraňují dosavadní nedostatky dosud neopravených objektů, zlepšuje se kvalita jejich vybavení, odstraňují se stavební závady, které mohou být zdrojem vnitřní vlhkosti a nepohody. S dalším nadměrným zahušt'ováním zástavby ani dělením bytů za účelem dosažení větších hustot obyvatelstva se neuvažuje.
5.6. Občanské vybavení v území MPR. Školy: základní škola, církevní škola, jazyková škola, soukromá vyšší odborná škola, vyšší zdravotnická škola, střední zdravotnická škola, základní umělecká škola, Církevní a kulturní zařízení: - Kostel Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží. - Kostel sv.Jakuba Většího, Jakubské náměstí, (přístup na věž pro veřejnost). - Kostel Povýšení sv.Kříže, Československá církev husitská. Křížová ulice. - Kostel sv.Karla Boromejského. Březinovy sady. - Evangelický kostel apoštola Pavla, Husova ulice. - Pravoslavná církev v českých zemích Masarykovo nám. - Horácké divadlo - od září 1995 v nově rozšířené budově. - Městská knihovna Jihlava a vstup do historického podzemí včetně expozice Hluboká ul. 1 (bývalé jezuitské gymnázium). - Hotel Gustav Mahler (bývalý dominikánský klášter) společenský sál a další společenské prostory (křížová chodba, refektář). - Hradební parkán - jižní část mezi ulicemi Znojemská a Čajkovského a prostor mezi bránou Matky Boží a bývalým minoritským klášterem (je využíván celoročně pro kulturní akce). - Oblastní galerie Vysočiny, Masarykovo nám. - Muzeum Vysočiny, Masarykovo nám. 14
- Expozice mladý Gustav Mahler a Jihlava, Kosmákova. - Brána Matky Boží ( přilehlým objektem Věžní 1 je přístupný vnitřní prostor věže a na vyhlídkový ochoz). - Podzemní chodby od roku 1994 byla veřejnosti zpřístupněna další část pod MPR tzv. okruh Alfa, jehož celková délka je cca 3 500 m. - Dům Gustava Mahlera (Znojemská ul.) s expozicí a kavárnou. - Kino Dukla v parku při ulici Jana Masaryka. - Divadelní studio De Facto Mimo, Brněnská ul. Zdravotnictví: V MPR jsou příležitosti pro ordinace soukromých lékařů, ostatní zdravotní péče ve městě se nachází mimo MPR. V MPR jsou tři lékárny, veterinární lékárna, oční optika. Správní objekty (nekomerční administrativa a služby): Magistrát města Jihlavy sídlí v komplexu objektů v bloku Masarykovo nám., Hluboká ul., zahrnujících i historickou budovu radnice a dále v objektu v Čajkovského ul. Komerční aktivity: Komerční aktivity jsou ve velké míře soustředěny právě do historického jádra. Přehled o jejich rozmístění je patrný z grafické a tabulkové části konceptu regulačního plánu MPR.
Zvláštní zájmy – AČR: Vojenská správa sídlí v ulici u Mincovny.
Sport: Přímo v MPR není prostor pro veřejně přístupné sportovní plochy a zařízení, která jsou zastoupena dostatečně na ostatním území města s dobrou dostupností MHD. U SZŠ v Husově ul. je menší školní hřiště. V Hluboké ulici u Magistrátu je tělocvična.
15
Rekreace a relaxace: V MPR je zastoupena především městská veřejná zeleň přístupná zejména na území Malého Heulosu. V severní části při okraji MPR se nachází park Smetanovy sady. Dochované veřejně přístupné úseky hradebního opevnění jsou vybaveny parkovou úpravou. V MPR je také zeleň v ploše Jakubského náměstí s památným stromem. Cestovní ruch: Město Jihlava jako významné politicko ekonomické a obslužné centrum oblasti a s urbanisticko architektonickými kvalitami kulturně historických památek je atraktivní pro návštěvníky. Turisté odtud mohou pokračovat v cestách po Českomoravské Vysočině nebo jet dále poznávat památkově význačná města jako Telč, Dačice, Slavonice, Pelhřimov apod. Denní návštěvnost Jihlavy se odhaduje na 3000 návštěvníků, z toho 200 cizinců. Jihlava má výhodné dopravní napojení silniční i železniční, rozvíjí se síť cyklotras. Pro cyklisty zatím neexistují vhodné záchytné body pro odkládání kol. Turistické informační centrum Sdružení regionu Vysočina je na Masarykově nám. Účastníci cestovního ruchu jsou obsluhováni především stravovacími zařízeními a maloobchodem. Mělo by být více příležitostí pro sezonní otevřené zahradní restaurace, které by mohly být provozovány i ve vnitroblocích a pod. Pro ubytování v MPR slouží: - Hotel GRAND , kategorie **, Husova ul. - Hotel Gustav Mahler, kategorie **, Křížová - Penzion U svatého Jakuba, Jakubské nám. - Penzion Horácká rychta,Komenského - Penzionek KRAHULÍK, Masarykovo nám. - Penzion Gustav Mahler Brněnská - a další možnosti v privátech. Pošty: Česká pošta a.s. na Masarykově nám.
16
5.7. Činnost spolků, sdružení a místních uměleckých souborů v Jihlavě Campanula - sborový zpěv, pořádání koncertů De facto mimo - zájmová umělecká činnost, především divadelního a dramatického charakteru Divadelní soubor NaKop Tyjátr - divadelní představení Dům Gustava Mahlera - podpora setkávání Čechů a usídlených a vyhnaných Němců a Židů a udržování vzpomínky na Gustava Mahlera a jeho působení v Jihlavě Horácké folklórní sdružení - soubory lidového umění horáckého regionu Horácký soubor písní a tanců Vysočan - lidové umění, člen Horáckého folklórního sdružení Jihlavská brána – Jihlavská astronomická společnost – společenské vzdělávací akce na Bráně Matky Boží Jihlavský havířský průvod - obnova tradice jihlavského havířského průvodu Jihlavský netopýr - prohlídky jihlavského podzemí pro veřejnost, průzkum a údržba podzemních chodeb Klub přátel staré Jihlavy - seznamování veřejnosti s historií města Skupina historické dělostřelby a šermu Společenství svobodných pánů seznamování veřejnosti s historií v dobových reáliích Skupina historického šermu Vyděděnci - seznamování veřejnosti se způsobem života a historickými souvislostmi minulých dob formou komponovaných pořadů Založení konzervatoře Gustava Mahlera v Jihlavě - cílem je založení hudební a pěvecké konzervatoře v Jihlavě 5.8. Akce, využívající a rozvíjející místní tradice Jihlavský havířský průvod - obnovení tradice jihlavského havířského průvodu Horácký jarmark - trhy na Masarykově náměstí 1x měsíčně Dny Gustava Mahlera - koncerty a jiné kulturní akce věnované vzpomínce na působení Gustava Mahlera v Jihlavě Oslavy výročí založení města - vystoupení různých souborů a skupin souvisejících s historií města Dny evropského dědictví - zpřístupnění památek pro veřejnost (většinou s odborným výkladem) a další kulturní akce Jihlavské kulturní léto - různé akce na hradebním parkánu, na náměstí
17
VI. DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI Město se zapojilo do Programu regenerace MPR a MPZ v roce 1994, kdy byla účast města v programu schválena zastupitelstvem města. Úvodní Program regenerace z r.1994 byl postupně aktualizován v letech 1997, 2002 a nyní 2007. Během aplikace PR se výrazně posílil kladný přístup k ochraně a obnově památkových hodnot ve městě, nejen ze strany magistrátu města, ale především ze strany vlastníků jednotlivých objektů, za což hovoří, mimo jiné, v posledních letech trvalý zájem o zařazení do Programu regenerace. Rozbor stavu je přehledně graficky znázorněn na výkresu č.8. Regenerační procesy a doplněn tabulkovým přehledem vztaženým k jednotlivým domům – nemovitým kulturním památkám v MPR, v ochranném pásmu MPR a na ostatním území města Jihlavy. Objekty jsou značeny podle stavu, s předpokladem údržby nebo vyžadované rekonstrukce nebo probíhající rekonstrukce. Jsou vyznačena místa dostaveb, zejména domovních bloků při Mrštíkově ulici, pro které bude nutná studijní a projektová příprava, stejně jako i pro žádoucí transformaci (přestavbu, novostavbu…) obchodního domu na Masarykově náměstí. V ojedinělých případech lze v prolukách uliční zástavby počítat s dostavbou nebo nástavbou. To co v daném měřítku výkres nepostihuje je žádoucí úpravnost vnitrobloků, které nemají být jen převážně vyštěrkovanými plochami pro parkování, měly by to být také plochy s uplatněním aspoň minimální zeleně pro oddech apod. Závisí to na záměrech jednotlivých vlastníků, kteří mohou být motivováni např. dobrými příklady úprav soukromých nebo i veřejných ploch. Parkové území Heulos, které je charakteristickou oddechovou součástí MPR a jejího ochranného pásma, je již postupně regenerováno, je komunikačně připojeno novými mosty a lávkami, jsou nově upraveny parkové plochy a hřiště, ZOO, parkoviště. V rámci připravovaných dostaveb vně MPR je nutné vždy hledat příležitosti pro další možnosti hromadného garážování. Ke zklidnění současného dopravního zatížení parkováním by měla přispět nová zástavba při Brněnské ulici.
CÍLE REGENERACE V OBDOBÍ OD ROKU 1994 Uskutečněné etapy předešlých let se týkaly postupných prací na komplexní regeneraci městské památkové rezervace, zahrnující zlepšování vlastního 18
technického a komunikačního vybavení a také příslušných prostorových, funkčních i technických návazností vůči celému městu. Regenerace území MPR byla řešena s důrazem na: •
obnovu domů podle finančních možností majitelů s využitím volných prostor a zhodnocení současného využití domů,
•
opravu inženýrských sítí,
•
vyčištění a údržbu systému historického podzemí a kolektorů, včetně hydrogeologického posudku území MPR
•
řešení dopravního systému,
•
předláždění povrchů většiny ulic a obvodových ploch náměstí kamennými dlažbami,
•
řešení veřejných prostranství a prvků městské architektury,
•
vybudování orientačního systému a vytypování vyhlídkových tras,
•
restaurování kašen a sousoší,
•
řešení zeleně - rekonstrukci parků,
•
rekonstrukci hradeb
•
současně probíhjící záchranný archeologický výzkum v dotčených místech. Jednalo se o regeneraci MPR ve všech jejích složkách, tedy o obnovu
stavební podstaty domů, revitalizaci jejich funkcí, zhodnocení a restaurování památkových prvků, modernizaci technického vybavení domů, zajištění dlouhodobé životnosti podzemních inženýrských sítí jejich rekonstrukcí či výměnou, vytvoření optimálního architektonického výrazu veřejných prostranství náměstí a ulic jejich vhodnou výdlažbou, veřejným a slavnostním osvětlením, zelení včetně ostatních výtvarných a funkčních doplňků. Byly opraveny objekty v havarijním stavu, nevyužívané nebo využívané nevhodně. Stanovení nového využití bylo určováno se snahou o soulad s veřejnými zájmy a návratnost vynaložených prostředků. Program regenerace byl chápán jako účinný nástroj pro revitalizaci historického jádra. V posledních letech je namístě cílená regenerace veřejných prostor – ulic, náměstí a parků tak, aby jejich důstojnou úpravou byly podporovány městotvorné funkce jak z hlediska urbanistických předpokladů, tak z hlediska jejich naplňování denního života města, jeho obyvatel a návštěvníků. Plošné rozložení akcí je patrné z výkresů č.10 a 11. - Realizované akce programu regenerace v letech 1997 – 2007. 19
VII. SWOT ANALÝZA K ROZVOJI A OBNOVĚ MĚSTA A MPR SILNÉ STRÁNKY • •
• •
• • • • •
•
Památková rezervace, historické centrum. Zachovalá urbanistická historická struktura MPR, její vysoká kulturně historická a výtvarně estetická hodnota a velká četnost architektonických a ostatních nemovitých památek, představujících kulturní bohatství města nevyčíslitelné ceny. Jedinečný charakter historického jádra, daný specifickou kompozicí nejdůležitějších památkových objektů a prostorů původně hrazeného města. Specifický charakter jednotlivých městských prostorů – genius loci jednotlivých ulic, uliček a zákoutí v kontrastu s ústřední dominantní plochou náměstí. Výškové dominanty – kostelní věže. Historické podzemí. Vodní prvky Jihlava, Jihlávka. Místní specifika historie rudných dolů. Rozmanitost historického obrazu města a jeho architektonická krása. MPR a kulturní památky jsou cíle pro domácí i zahraniční cestovní ruch jako příspěvek k ekonomickému rozvoji MPR a města Jihlavy jako celku a předpoklad rozšíření počtu pracovních míst v infrastruktuře pro cestovní ruch. Možnost kvalitního bydlení v MPR v atraktivním historickém prostředí a v památkově chráněných obytných domech.
SLABÉ STRÁNKY •
• •
• •
Neuspokojivý stavebně technický stav některých památkově chráněných a jiných objektů v MPR a v její blízkosti, které mají urbanistický význam a které vyžadují z tohoto důvodu rekonstrukci a modernizaci. Nedostatečné využívání některých objektů kulturních památek. Neuspokojivý stavebně technický stav parteru některých veřejných městských prostorů – náměstí, ulic a volných prostranství v ochranném pásmu MPR, vyžadujících z tohoto důvodu rekonstrukci a úpravy (veřejné osvětlení, dláždění ulic a náměstí, zlepšení vzhledu, designu a funkčního využití městského nábytku, parteru ulic a náměstí). Nevyužívání nebo extenzívní využívání některých ploch, které by mohly sloužit jako veřejné parky a oddechové prostory. Dosud nižší úroveň bydlení ve srovnání s obdobnými městy v zemích Evropské unie.
20
•
•
Neuspokojivý systém dopravy – příliš velké zatížení území přilehlých k MPR automobilovou dopravou, nedostatek garáží a parkovacích míst pro obyvatele a návštěvníky MPR. Znečištění ovzduší z automobilové dopravy přetrvává. (Stav ovzduší v MPR – snížením znečistění z výroby v sídelním útvaru, z lokálního a ústředního vytápění budov na tuhá paliva se již výrazně zlepšil).
PŘÍLEŽITOSTI • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Význam MPR a výjimečnost některých památek. Posílení úlohy Jihlavy jako kulturního, církevního a vzdělávacího centra Vysočiny. Oživování a regenerace prostorů v MPR. Možnost obohacení struktury a nabídky obchodu – celkový počet, regionální speciality. Atraktivita prostředí pro bydlení a podnikání. Atraktivnost okolí. Možnost obohacení struktury a nabídky stravovacích zařízení – kavárny, regionální speciality. Využití uměleckého a řemeslného potenciálu města a regionu. Zvýšení kulturně vzdělávacího využití kulturního dědictví jako cíle cestovního ruchu, rozvoj zejména kongresové a kulturní pobytové turistiky. Využití cestovního ruchu jako zdroje pro údržbu kulturního dědictví. Zlepšení informačního systému o městě pro veřejnost. Dobudování náměstí s transformací obchodního domu do pohlednějších forem. Akce ve vnějších kontaktních územích MPR spolu s kapacitními garážemi. Rozvoj mezinárodních vazeb a výměn. Zapojení veřejnosti do péče o kulturní dědictví, využití dobrovolných průvodců. Předpoklady pro budoucí zachování kulturních tradic prostřednictvím vyššího vzdělání, osvěty a výchovy v rodině, město je sídlem krajského úřadu. Předpoklady pro zachování tradiční rodiny, rodinného soužití a rodinného bydlení. Rozvinutá síť obchodů a služeb soukromého sektoru jako předpoklad ekonomického rozvoje MPR a města Jihlavy jako celku. Koncentrace státních, regionálních a městských úřadů a jiných veřejných institucí posilujících význam MPR jako městského centra. Dobrá dopravní dostupnost. Síť městských cyklistických stezek je napojena na síť greenways. 21
HROZBY • • • • • • • • • •
•
Obnova kulturních památek se ztrátou jejich autenticity. Obnova prostředí MPR se ztrátou jeho charakteru. Růst cen a zvyšování tlaku na přestavby a rozšiřování využitelných ploch pro ekonomické využívání objektů v MPR. Předimenzované tržní využívání veřejných prostorů v MPR (prodejní stánky, neúměrně vybavené restaurační předzahrádky vytvářející bariery) Intenzifikace snah o průnik velkoplošné reklamy do prostoru MPR. Pokračování úbytku bytového fondu v MPR vlivem růstu nebytových funkcí včetně nadměrného umisťování úřadů. Stagnace kvality bytového fondu v MPR. Spekulace s nemovitostmi v MPR. Neúnosná konkurence nadnárodních obchodních a jiných společností v docházkové vzdálenosti vůči malým a středním podnikům v MPR. Nepříznivé vlivy cestovního ruchu na opotřebení památek, v rozšiřování turistické komerce na úkor obchodů pro obyvatele a ve zhoršování obytných kvalit prostředí a prostupnosti hlavních tras. Částečný návrat k lokálnímu vytápění pevnými palivy vlivem zvyšování cen energií pro obyvatele.
VIII. VIZE – CÍLE ROZVOJE A OCHRANY MĚSTA A MPR Samospráva a občanská společnost • Podpora dobrovolných občanských sdružení, spolků, nadací, profesních sdružení a obecně prospěšných společností, a to v oblasti organizační, technické i finanční. Hospodářský rozvoj a zaměstnanost bude postaven na vytvoření příznivého podnikatelského prostředí pro vznik nových pracovních míst a příliv nových investic. Podmínky pro rozvoj stávajících podniků ve městě. • Kontaktní místo pro podnikatele, které bude střediskem informací a hlavní komunikační bránou mezi úřadem a podnikateli. • Podnikatelský inkubátor pro začínající podnikatele. • Systém technické asistence a poradenského servisu pro podnikatele
22
Podmínky pro příliv nových vnějších investic do města • Realizace informačního systému pro investory včetně databáze pozemků a objektů pro podnikání, informací o pracovní síle atd. • Inventarizace pozemků vhodných pro investory na území města – Registr průmyslových ploch a aktualizovaný katalog investičních příležitostí. • Trvale udržovaná zásoba zainvestovaných průmyslových pozemků vhodných pro přímé investice. • Příprava projektů, případně integrovaného plánu rozvoje města, k možnosti čerpání strukturálních fondů Evropské unie. Majetek a finance • Preference prorůstových výdajů rozpočtu. • Dlouhodobý plán investičních akcí - Registr investičních akcí města. Bydlení • Zamezení úbytku bytového fondu převáděním bytů na nebytové prostory. • Seznam bytového fondu, který zůstane v majetku města. • Podpora výstavby rodinných a jiných obytných domů zajištěním nabídky vhodných stavebních pozemků. • Preference použití nájemného na správu údržbu, opravy, rekonstrukce a rozvoj bydlení. • Rozšíření poradenské činnosti v oblasti úspor tepla a ekologického poradenství. Bezpečnost • Rozšíření programů pro využití volného času mládeže. • Rekonstrukce a doplnění veřejného osvětlení. • Kamerový systém. Veřejná prostranství • Realizace dětských hřišť, sportovišť pro mládež a odpočinkových míst pro seniory na vhodných plochách. • Urbanistické dořešení veřejných prostor historického jádra a navazujících lokalit. Životní prostředí • Regulace rozvoje velkoplošného maloobchodního prodeje v zájmu minimalizace negativních dopadů na životní prostředí. • Formulace a postupná realizace koncepce hospodaření s odpady. • Postupné doplnění veřejné zeleně, dokončování procesu obnovy městských parků. 23
•
Rehabilitace a revitalizace vodních toků.
Doprava Doprava je oblastí kritickou a tedy prioritní, neboť stav dopravní dostupnosti města, vnitřní dopravy, využívání veřejné hromadné dopravy, ale i dopravy v klidu nevyhovuje vzrůstajícím požadavkům účastníků dopravního systému ve městě. • Doprava do města i ve městě bude splňovat ve všech svých druzích evropský standard kvality, bezpečnosti a rychlosti v návaznosti na evropskou dopravní síť. • Zvýšení atraktivity ekologicky příznivých druhů dopravy za účelem zvýšení jejího podílu na celkovém objemu dopravy ve městě. • Integrovaný dopravní systém v Jihlavě. • Systém cyklistické dopravy v Jihlavě. • Koordinovaná preference hromadné dopravy včetně možnosti dynamického řízení průjezdnosti hromadné dopravy městem. • Informační systém veřejné hromadné dopravy – marketing, propagace a výchova. • Zkvalitnění, usnadnění pohybu pěších ve městě. • Zlepšení dopravní dostupnosti Jihlavy a zajištění dopravního propojení jednotlivých funkčních celků. • Rekonstrukce železničního uzlu, posílení významu městského nádraží. • Vytvoření a dodržování realizačního plánu těch dopravních staveb, které zajišťují propojení jednotlivých funkčních celků ve městě. • Trvalý systém plánování a organizováni vnitřní dopravy ve městě. Památková péče a cestovní ruch • Řešení situace chátrajících památkově chráněných objektů v majetku města v rámci Programu regenerace MPR. • Úsilí o obnovu chátrajících památek soukromých vlastníků. • Dopracování generelu osvětlení a městského mobiliáře v historickém jádru. • Zpracování generelu předzahrádek restauračních provozů. • Propagace i organizace kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí v rámci programu oživení cestovního ruchu. • Rozšíření spektra prezentace města, mj. o pořádání informativních seminářů v oblasti cestovního ruchu a prezentací pro média včetně zahraničních. • Průběžné vydávání komplexních informačních materiálů o památkách, zajímavostech, kulturních akcích a službách v regionu, včetně dostatečné prezentace těchto informací na internetových stránkách. • Pokračování realizace orientačního a informačního systému. • Zřízení turistických stezek na území města v návaznosti na jeho okolí. 24
Školství • Zvýraznění podílu akademické obce a dalších odborných institucí na řešení problémů města. Sociální oblast • Vytvoření sítě dostupných, dostatečných a kvalifikovaných sociálních služeb na území města. • Výstavba domů s pečovatelskou službou. • Zvýšení počtu bezbariérových bytů. • Usilovat o realizaci Sociálního programu města. • Odstraňování všech bariér, které znemožňují rovnocenné soužití občanů s handicapem s ostatními občany. Kultura, sport a volný čas • Úsilí o udržení role tradičního kulturního centra Vysočiny. • Zpracování kulturní koncepce města. • Podpora aktivit studentů a mladých v oblasti kultury a sportu. • Zpřístupnění sportovních areálů škol pro veřejnost. • Vyčlenění prostředků na tradiční a osvědčené akce divadelní, hudební, taneční, výstavní. Ostatní akce budou podporovány formou grantové soutěže, která bude mít za úkol především zvýšit pestrost nabídky, podpořit tvůrčí svobodu a umožnit start nových zajímavých aktivit. • Zapojení města do systému spolupráce s ostatními obcemi u nás i v zahraničí na poli kultury, zejména v oblasti výměn (např. výstavy, přednášky, vystoupení divadelních souborů apod.). Vnější vztahy • • • • • • •
Jihlava se stane průsečíkem a ohniskem vnějších vztahů, centrem i partnerem. Vytvoření a realizace společné strategie komplexní a trvalé spolupráce města se zahraničními partnery. Zmapování a vyhodnocení současných zahraničních vztahů a vazeb jihlavských institucí. Vybudování Evropského domu – institucionálního a fyzického zázemí vnějších vztahů. Společná propagační strategie. Vytvoření produktu pro návštěvníky a turisty s cílem prodloužení jejich pobytu ve městě a regionu. Marketingová strategie. 25
• • •
Koordinace zpracování, pravidelná aktualizace a efektivní distribuce informací o kulturních, sportovních a společenských akcích pořádaných v Jihlavě. Standardy kvality služeb v cestovním ruchu. Motivace a podpora podnikatelů v přípravě a zavádění programů a produktů přispívajících k realizaci společné marketingové strategie města v oblasti cestovního ruchu.
Lidské zdroje •
• •
•
•
• • • • • • • •
Nabídka bydlení a zajištění dalších parametrů „občanského komfortu“ – školství, zdravotnictví, bezpečnosti, sociální oblastí a příležitostmi pro rekreaci a atraktivní trávení volného času. Široká nabídka škol a vzdělávacích zařízení, kulturních a sportovních příležitostí. Fyzický vzhled města, jeho kulturní a rekreační možnosti, existence kvalitního a dostupného bydlení, stav životního prostředí - to vše vytváří rámec, ve kterém je formován a také využíván lidský potenciál Jihlavy. Možnosti participace občanů na přípravě a realizaci koncepcí rozvoje města a tím zlepšení mezilidských vztahů, občanské angažovanosti a identifikace občanů s městem. Rizikem je vývoj sídlištních „subkultur", relativně nízká poptávka po kultuře s výjimkou masové zábavy, z toho plynoucí nízká žánrová pestrost a zejména slabé vnímání vzdělání jako nosné hodnoty. Nepříznivý demografický vývoj. Nedostupnost bydlení, především pro mladé rodiny. Centrála aktivit volného času. Koncepce rozvoje bydlení. Realizace projektů prevence kriminality. Posílení mezigeneračních vztahů v rodině. Prostory pro spolkovou činnost Dostupné formy vzdělávání obyvatel na všech úrovních
Vzájemné vztahy a spolupráce města • • •
S vysokou školou Rekvalifikační programy – spolupráce města, úřadu práce a podniků Podpora aktivit celoživotního vzdělávání s důrazem na výuku jazyků.
Pozitivní vztah občanů k městu • Expozice historie Jihlavy a Vysočiny (Muzeum Vysočiny). • Posilování identifikace občanů s městem. 26
• • •
Vlastivědné prohlídkové trasy. Využívání informací a názorech občanů ke správě města. Podpora soužití minorit s místní komunitou, popřípadě vedoucí k integraci.
Nástroje a prostředky regenerace MPR • dle zásad regulačního plánu v rámci studií a projektů řešit porušenou strukturu zástavby bloků kvalitní dostavbou respektující okolní historické prostředí; • zamezení úbytku městotvorné funkce – bydlení; • zpřístupnění památkových objektů, prezentace kulturně historických hodnot; • v městském interiéru instalovat veřejné a slavnostní osvětlení, uliční mobiliář a udržet a doplňovat zádlažbu původního historického charakteru; • zřídit stezku (stezky) např. v návaznosti na existující průvodce po MPR, značenou např. informačními tabulkami na objektech, stručně uvádějícími do historických a architektonických zvláštností vývoje městského jádra; • informační střediska a expozice muzeí, mohou být centrem informací a údajů o regeneraci území, výchozím bodem a součástí naučných pochůzek po městě; • respektování zásady partnerství zapojením dalších institucí a veřejnosti při řešení otázek týkajících se městské památkové rezervace a pro spolufinancování při regeneraci MPR; • u objektů a souborů soustavně prohlubovat a shromažďovat podstatné informace stavebně historického, architektonického, umělecko-řemeslného, archeologického, stavebně technického charakteru, využít možností GIS města pro zkvalitnění databáze informace o MPR jako podkladu pro rozhodovací proces samosprávy města i státní správy; • regulování kolizní reklamní aktivity - stojky, transparenty, prapory, včetně akustické a světelné produkce na veřejných prostranstvích; • vyčlenění každoročně, v rámci rozpočtu města, finančních prostředků v dostatečné výši na obnovu památek na území města a dále pro podporu společenských, osvětových, podnikatelských aktivit zvyšujících atraktivitu města a podněcující obyvatele k vstřícnému podílu na regeneraci; • poskytování garance města v rámci projektů na podporu rozvoje cestovního ruchu a programů na podporu rozvoje malého a středního podnikání v historických jádrech; • formulace zásad příspěvkové politiky města nad rámec Programu regenerace MPR Ministerstva kultury ČR;
27
•
využití sdružování různých forem podpory pro opravy památek, pro podnikání či bydlení v historických jádrech z městských, státních zdrojů a fondů Evropské unie.
IX. STRATEGICKÝ POSTUP REGENERACE Strategický postup regenerace obsahuje činnosti směřující k dosažení výše uvedených cílů s využitím silných stránek a příležitostí a s oslabením vlivu slabých stránek a hrozeb, a také s odhadem mimořádných událostí, které mohou podstatným způsobem regeneraci v plánovaném období ovlivnit.
USKUTEČNĚNÉ ETAPY SE TÝKALY: - soustředění pozornosti na odstraňování nejhorších stavů. - zvýšené pozornosti nejvýznamnějším prostorům ve městě, přístupovým ulicím, parteru. - řešení naléhavých akcí podle potřeb města, památkové péče a vlastníků. - dokončování akcí v nejvýznamnějších prostorech. - průzkumu, projektové přípravy a realizace rekonstrukce hradeb. - průzkumu a sanace podzemí. - regenerace parků. - akcí souvisejících s rekonstrukcemi památkových objektů na ostatním území města.
SOUČASNOST A NÁSLEDNÉ ETAPY ZNAMENAJÍ: - postupnou a soustavnou obnovu zbývajících zanedbaných objektů na celém území města. - přípravu a následně realizace nezbytných urbanistických a dopravních korektur. - přesun pozornosti na podporu intenzívní údržby a oprav ve zkráceném cyklu četnými malými nebo dlouhodobými podporami. Přesné rozvržení nákladů v čase na rekonstrukce bude ovšem odvislé od konkrétních plánů a možností vlastníků.
28
Operační programy 2007 - 2013 Město Jihlava může zakotvit svoje potřeby obnovy a regenerace do Regionálního operačního programu Jihovýchod nebo Integrovaného operačního programu, které jsou financované z Evropského fondu regionálního rozvoje na období 2007 – 2013. Město může předkládat jednotlivé projekty nebo zpracovat jednotlivé projekty nebo integrované projekty nebo zpracovat tzv. Integrovaný plán nebo více integrovaných plánů rozvoje města pro deprivovanou nebo rozvojovou zónu, a to smíšenou nebo obytnou.
X. NÁVRH OPATŘENÍ 10.1. Hlavní úkoly programu regenerace 1. Věcná územně plánovací, projekční a stavebně technická opatření, tj. stanovení konkrétních územně plánovacích projekčních a stavebních úkolů regenerace daného území. Pro komplexní připravenost města Jihlavy je zapotřebí, aby byl k dispozici, kromě zpracovaného plánu ochrany památkových hodnot i funkční, veřejně projednaný regulační plán MPR, který je nyní zatím ve fázi konceptu. Tj. materiál, který postihuje prostorové a funkční uspořádání území včetně závazných regulativů regenerace MPR tak, aby bylo možno program regenerace realizovat v náležitých právních vztazích. 2. Organizační opatření, tj. konkrétní úkoly organizace a řízení - cílového usměrňování věcných úkolů regenerace ze strany státní správy a samosprávy obce, popřípadě dalších subjektů procesu regenerace. 3. Rekonstrukce památkových objektů (budov, staveb a jejich komplexů), jejichž financování je ve vybraných případech zčásti zajišt'ováno ze státních podpůrných prostředků podle usnesení vlády ČR č. 209 k Programu regenerace městských památkových rezervací a památkových zón, zčásti z finančních prostředků kraje Vysočina. 4. Ostatní stavební úkoly, na jejichž realizaci se tyto podpora nevztahují (např. dostavby poškozených prostorů, technická infrastruktura, veřejné osvětlení, dopravní stavby a zařízení, úpravy komunikací a zádlažba náměstí a pěších zón, městská zeleň atd.), ačkoli jde o součást území MPR a jeho urbanistické struktury.
10.2. Věcné stavební regenerační úkoly Jsou patrné z tabulkového přehledu a z výkresové části. 29
10.3. Urbanistické řešení regenerace Urbanistické řešení respektuje zásadní hodnoty, pro které je území chráněno ve vlastním území MPR. Tzn. dodržení systému typické domovní zástavby bloků domů, s dále nezmenšovaným podílem bydlení, v převážné části dochovaných hradbách s ústředním náměstím. Dostavby a přestavby jsou zde žádoucí, zejména jako doplněk poškozených prostorů, Masarykova náměstí a domovních bloků při Mrštíkově ulici. Zvláštním případem jsou půdní vestavby, které nelze aplikovat všude, především s ohledem na jejich vnější působení, které může nevhodným uplatněním střešních oken nebo vikýřů poškodit celkový výraz střešní krajiny a musí být pečlivě případ od případu zvažováno.
10.4. Regenerační procesy Úkoly regenerace památkově chráněných objektů jsou zřejmé ze seznamu památkových objektů, které jsou tabulkově sestaveny a seřazeny podle ulic a čísel pro možnosti doplňování a konkretizování. Jejich situování je zřejmé z grafických příloh programu regenerace.
10.5. Zdroje financování Programu regenerace Zdroje
Finanční podíly podle druhu vlastnictví Město FO, PO Církev
Prostředky vlastníků nebo uživatelů, případně jiné neveřejné zdroje Rozpočet města
minimálně 50% 0
Prostředky státu
maximálně 50%
minimálně 40% minimálně 10% maximálně 50%
minimálně 10% minimálně 20% maximálně 70%
10.6. Veřejně prospěšné stavby Seznam VPS vyplyne z projednaného Regulačního plánu MPR
XI. REGULATIVY A LIMITY 11.1. MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE V JIHLAVĚ 1. Předmětem státní památkové péče v rezervaci jsou : a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotná skladba, městské interiéry včetně povrchu komunikací, plochy zvýšené ochrany, ostatní chráněné plochy a podzemní prostory 30
b) hlavní městské dominanty v dálkových a blízkých pohledech, c) vybrané nemovité kulturní památky uvedené v příloze A výnosu o prohlášení MPR a vyznačené v plánu rezervace modře, d) nemovité kulturní památky uvedené v příloze B výnosu o prohlášení MPR a vyznačené v plánu rezervace tmavě zeleně, e) ostatní objekty dotvářející prostředí rezervace, u kterých z hlediska zájmu památkové pece lze závažné, podstatně měnící úpravy provádět pouze po dohodě s orgány státní památkové péče, f) veřejná zeleň Obvod rezervace a všechny chráněné památkové objekty v rezervaci jsou vyznačeny v příslušných územně plánovacích podkladech a základní územně plánovací dokumentaci. Oproti výnosu bylo v současnosti provedeno přečíslování památek a zrušena kategorizace nemovitých kulturních památek. 2. Pro stavební činnost v rezervaci se stanoví tyto další podmínky : a) veškeré úpravy nemovitých kulturních památek i jejich souborů musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty, k jejich přiměřenému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí, b) úpravy terénní i sadové, stavby dopravní, vodohospodářské, energetické i podzemní a Inženýrské sítě musí být prováděny s ohledem na památkovou hodnotu objektů a území, c) při nové výstavbě a při vnějších úpravách nechráněných objektů je třeba dbát architektonických vztahů ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby, d) všechny úpravy městských interiérů, zejména úpravy fasád, povrchu komunikaci, veřejné osvětlení i reklamní zařízení, musí být v souladu s historickým prostředím rezervace, e) stavebně technické práce musí směřovat k obnově a funkčnímu zhodnocení hlavních historických prostorů památkových souborů a objektů, zároveň s odstraňováním nevhodné vnitroblokové zástavby, f) při stavebně udržovacích pracích musí být soustředěna pozornost především na zabezpečení technického stavu památkových objektů tak, a by byly uchráněny před dalším chátráním do doby, než bude přikročeno k jejich obnově, g) hlášení o veškerých výkopových pracích na území rezervace musí být doručeno 31
na Archeologický ústav v Brně nejméně tři dny před jejich zahájením., h) při plánování údržby a investic na obnovu města musí být ve smyslu zákona o kulturních památkách věnována prvořadá pozornost ochraně památkových objektů v rezervaci, dbáno, aby nedocházelo ke zvyšování nákladů a kulturním i ekonomickým ztrátám zanedbáváním jejich řádné údržby Činnost uvedená v odstavci 1 pod písmeny a) až f) může být prováděna jen po vyjádření Úřadu územního plánování Magistrátu Jihlava jako orgánu státní památkové péče.
11.2. OCHRANNÉ PÁSMO MPR JIHLAVA Podmínky ochrany Na území ochranného pásma MPR Jihlava je třeba dodržovat tyto podmínky: 1) V ochranném pásmu není dovoleno provádět takové stavební a jiné zásahy, které by narušily nebo ohrozily hodnoty městské pam. rezervace. 2) Při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků v území ochranného pásma oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, měřítko a silueta městské památkové rezervace. 3) V ochranném pásmu nelze umísťovat zařízení a stavby, které by svými důsledky narušovaly životní prostředí a stavební fondy městské pam. rezervace (zejména znečišťování ovzduší a vod únikem škodlivých látek, hlukem, vibracemi, veškerými druhy záření, hromaděním odpadu apod.). 4) Při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních souborů a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledové uplatňují ve vztahu k městské památkové rezervaci.
32
11.3. Koncept regulativů městského mobiliáře v MPR Jihlava: vhodné úpravy: • Umísťování kvalitně umělecky a řemeslně ztvárněných užitkových prvků mobiliáře, nekonkurujících charakteru prostorů ani architektonickému výrazu objektů v MPR a podporujících jejich důstojnou prezentaci. • Menší letní restaurační „zahrádky“ sestávající ze skupin stolků se židlemi a slunečníky, případně dalšími vizuálně nerušivými prvky nevytvářejícími ve svém celku pohledové bariéry a konkurenční dominanty v historickému prostředí. podmíněně vhodné úpravy: • Umísťování nezbytně nutných utilitárních prvků mobiliáře (dopravní značky, veřejné osvětlení, reflektory, bezpečnostní kamery, anténní nosiče, paraboly, sirény…) na objektech, fasádách a nezastavěných plochách v celé MPR. Podmínkou je minimalizace jejich počtu a velikosti zaměřená k jejich vizuálnímu potlačení, kvalitní technické a výtvarné provedení, případně i souhlas příslušných orgánů památkové péče s jejich umístěním. • Umísťování nového trolejbusového vedení v provedení a s řešením systému závěsů odsouhlasených památkovou péčí. • Vytváření nových trvalých dominant městského parteru situováním uměleckých děl na veřejných prostranstvích pod podmínkou souhlasu památkových orgánů. • Situování rozlehlejších sezónních letních posezení na veřejných prostranstvích v souladu s koncepční dokumentací odsouhlasenou památkovými orgány. • Budování přístřešků zastávek MHD včetně možné integrace dalších prvků mobiliáře (prodejní stánky…) v místech řešených koncepčními studiemi v souladu se stanoviskem památkových orgánů. • Umisťování mobilních stánků a prodejních pultů k celoročnímu, sezónnímu nebo jednorázovému pouličnímu prodeji na nezastavěných plochách. • Dočasné umisťování propagace firem na lešení rekonstruovaných budov v MPR. Plošný limit (0,6 m2) lze překročit. Podmínkou je přímý vztah k firmě
•
•
podílející se na obnově objektu a odstranění reklamy bezprostředně po ukončení stavby. Užití forem krátkodobé propagace, propagačních zařízení, objektů nebo pódií pro kulturní a společenské akce konané v prostoru MPR. Podmínkou je souhlas příslušných památkových orgánů a respektování koncepcí vyplývajících z případných schválených studií mobiliáře. Umísťování maloplošných (max.0,6 m2) mobilních propagačních a informačních zařízení na chodnících a veřejných prostranstvích před objekty a 33
•
•
na objektech. Podmínkou je stanovení limitního počtu na objekt, každodenní odklízení a souhlas památkových orgánů. Umisťování trvalých informačních zařízení na budovách a nezastavěných plochách v MPR (městské informační systémy). Podmínkou je kvalitní design a souhlas památkových orgánů. Instalace atypických mobilních informačních zařízení, jejichž kultivované provedení není v rozporu s prostředím historického centra. Podmínkou je kvalitní design a souhlas památkových orgánů.
nevhodné úpravy: • •
•
•
• •
Samoúčelné a nefunkční vizuální zvýrazňování užitkových prvků mobiliáře na objektech, jejich fasádách a na nezastavěných plochách v MPR. Umísťování nových vzdušných vedení, kromě trolejbusového vedení v patřičně projednané trase a cizorodého funkčně nesouvisejícího mobiliáře na objektech a v celém prostoru MPR. Znehodnocení specifického a neopakovatelného charakteru MPR nahodilou a nekoncepční výstavbou trvalých či sezónních objektů na nezastavěných plochách vně bloků, necitlivými dostavbami uvnitř bloků, stejně jako zabudováním nových dočasných či trvalých objektů mobiliáře, zejména trvalých prodejních stánků. Umísťování velkoplošných reklam a reklamních zařízení (nad 0,6 m2), stejně jako reklam splňujících uvedený plošný limit, avšak bez vztahu ke konkrétním objektům a prostorům v MPR. Záměrné kombinování velkoplošné reklamy s jinými užitkovými prvky mobiliáře včetně informačních systémů. Neregulovaná, nekoncepční výstavba sezónních, celoplošně zastřešených pódiových restauračních zařízení doplněných servisními objekty, barovými pulty a masivním ohrazením včetně mobilní zeleně, vytvářejících nevhodně pohledově exponovaná dominantní uskupení, konkurující okolní architektuře a historickému mobiliáři.
11.4. Koncept regulativů doplňkových prvků reklamních a propagačních zařízení v MPR V MPR je možné : - označení budov podle zvláštních předpisů V MPR jsou podmíněně vhodné : - výkladce a vývěsní štíty - markýzy 34
- látkové transparenty - plakátovací plochy - přenosná zařízení - reklamní zařízení v dlažbě - sváteční výzdoba města V MPR jsou nevhodné: - velkoplošné malby na fasádách - umístění reklamních zařízení na střechách domů - bilboardy - city lighty - panely v prostoru - reklamní zařízení na sloupech VO a trolejového vedení Označení budov podle zvláštních předpisů vhodné úpravy: - Umístění desky o maximálních rozměrech do 0,6 m2 na fasádě domu s označením firmy. S ohledem na charakter fasády, zejména u kulturních památek je vhodnější volit menší rozměry, než maximální. - Provedení ze dřeva, kovu, keramiky, skla, kamene, proutí, kůže a spoužitím tradiční písmomalířské práce. podmíněně vhodné: - Označení písmomalířsky na fasádu, na sklo výlohy, případně na krámské dveřnice a okenice. Výkladce a vývěsní štíty - Umísťování výkladců a vývěsních štítů v souvislosti s označením budov a provozoven. - Provedení ze dřeva, kovu, keramiky, skla, kamene, proutí, kůže a spoužitím tradiční písmomalířské práce. podmíněně vhodné: - Umísťování většího počtu reklamních a firemních na jednom místě s podmínkou zajištění jejich vzájemného souladu nevhodné úpravy: - Použití prvků, které by zakrývaly portály, okenní a dveřní otvory více než z 25%. 35
- Řešení prvků takové, které by rušilo celkový vzhled interiéru města svou formou, nesouladem měřítek, barev, intenzity světla a překážející provozu a pohybu pěších - Použití neonů, kmitajícího světla a mobilních laserů - Umístění na nemovitých kulturních památkách a ani v jejich bezprostředním kontaktu - Uvádění a prezentace jiných údajů, nevztahujících se k prodávanému sortimentu, ani k nabízeným službám
Markýzy podmíněně vhodné úpravy: - Prvky v provedení která: - nenaruší vzhled a atmosféru interiéru města - nebudou překážet provozu a pohybu pěších - budou provedena z tradičních přírodních materiálů nevhodné úpravy: - Umístění na nemovitých kulturních památkách a ani v jejich bezprostředním kontaktu Látkové transparenty podmíněně vhodné použití a úpravy: Použití jen při zvláštních příležitostech (oznámení kulturní akce, otevření nové provozovny...) na dobu maximálně 14 dnů. Provedení nenarušující vzhled budovy. Plakátovací plochy podmíněně vhodné použití a úpravy: Propagační pevné zařízení určené pro zveřejňování plakátů. Vylepování je možné pouze prostřednictvím plakátovací služby. Provedení musí být typově vhodné k ostatním prvkům městského mobiliáře. Reklamní zařízení v dlažbě podmíněně vhodné použití a úpravy: Jen za předpokladu výtvarně citlivého a kvalitního zpracování pro danou plochu v daném prostředí.
36
Sváteční výzdoba města podmíněně vhodné použití a úpravy: sváteční výzdoba se povoluje při příležitostech: - vánoční svátky - státní svátky - městské slavnosti - církevní svátky Výzdobu smí provádět jen firma pověřená Statutárním městem Jihlava.
XII. PŘEHLED ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ OCHRANY KULTURNÍCH HODNOT NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE JIHLAVA (1) Městská památková rezervace Jihlava je chráněna výnosem Ministerstva kultury č.j. 7292/82-II/2 ze dne 29. 3.1982 pod r. č. 4877, dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a dle opatření obecné povahy k územnímu plánu města. (2) Nemovité kulturní památky jsou zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ve Státním ústavu památkové péče a jsou chráněné dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. (3) Archeologické památky jsou chráněny dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. (4) Ochrana ostatních nemovitostí na území MPR je zajištěna dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. (5) Škodlivé zásahy do významného krajinného prvku jsou postižitelné dle zák.č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
37
XIII. NÁSTROJE REALIZACE POVINNOSTI VLASTNÍKŮ Vlastník je povinen podle stavebního zákona pečovat o nemovitosti v jeho vlastnictví a podle zákona památkového pečovat o kulturní památky v jeho vlastnictví na vlastní náklady. ÚLOHA MĚSTA Město dozírá na stav nemovitostí na svém území na základě stavebního zákona a na to, jak vlastníci kulturních památek plní povinnosti podle památkového zákona. Zachování MPR je úlohou města. K uskutečňování těchto povinností město používá především územního plánování a rozpočtu města, ale může si vytvářet vlastní pobídkovou politiku a využívat prostředky státního rozpočtu nebo evropské fondy. POBÍDKOVÁ POLITIKA MĚSTA Návrhy jsou zacíleny k dosahování co nejvyšších efektů při stejném objemu veřejných výdajů. PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY PAMÁTEK Opatření k zajištění preventivních prohlídek, oprav a údržby památkových objektů s cílem snížení počtu a rozsahu nutných rekonstrukcí, a tím snížení celkových veřejných výdajů na obnovu. Je možné vlastníkům zpracovávat harmonogram nutných budoucích výdajů, aby mohl své výdaje racionálně plánovat a efektivně vynakládat – aby věděl předem, kdy budou nutné a kdy je jejich vynaložení nejefektivnější. MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ INFORMAČNÍ A DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO Přínosné by bylo založení a postupné budování střediska soustřeďujícího dosavadní programy regenerace MPR, územně plánovací dokumentaci, stavebně historické průzkumy, zaměření objektů, projekty a studie, publikace a archivní dokumenty nebo jejich kopie o kulturních hodnotách a regeneraci území MPR a města Jihlavy a propojení s vědeckou knihovnou. Středisko by se v budoucnu mohlo stát základnou získávání a šíření fundovaných odborných informací o historii a kulturních hodnotách Jihlavy - školení, poskytování informačních služeb, naplňování webových stránek internetu, vlastního výzkumu, kongresové činnosti a průvodcovských služeb. Středisko může využívat internetu a specifických databází. OBČANSKÁ INICIATIVA Podněcování účasti veřejnosti ze strany města ke zlepšování parteru veřejných prostranství ve městě a postupně k vyhledávání akcí regenerace. Participace se požaduje v procesu přípravy, projednávání a schvalování územně 38
plánovací dokumentace, rozvojových projektů nebo změn využití objektů a při posuzování vlivů těchto projektů na životní prostředí. Součástí tohoto posuzování má být i posuzování vlivů na kulturní památky a městskou památkovou rezervaci.
XIV. ÚLOHA STÁTU A KRAJE Stát a kraj má zabezpečovat veřejné zájmy pouze v těch případech, kdy k tomu nižší úroveň nestačí. V oblasti komplexní regenerace zakotvené v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky podle usnesení vlády č. 209/1992 působí zejména tyto orgány státní správy: Ministerstvo kultury • zachování a společenské uplatnění kulturních památek • dohled nad obnovou a využíváním kulturních památek • kompenzační náhrady za prokazatelnou újmu práv vlastníka • stimulační příspěvky na obnovu kulturních památek podle různých titulů zejména ze státní finanční podpory Programu regenerace MPR a MPZ • ostatní podpory: - program záchrany architektonického dědictví - program podpory záchranných archeologických výzkumů - podpora umělecké, výstavní a muzejní činnosti - odborná pomoc a podpora památkových ústavů, ústavů archeologické památkové péče, muzeí a Archeologického ústavu Akademie věd ČR vlastníkům. Ministerstvo pro místní rozvoj • územní plánování a stavební řád, • dohled nad novou výstavbou, obnovou a využitím staveb, • podpora bydlení a obnovy bytového fondu, • podpora cestovního ruchu, • programy podpory malého a středního podnikání ve spolupráci s MPO, • podpora regionálního rozvoje, • odborná pomoc Ústavu územního rozvoje v Brně, • Integrovaný operační program. Ministerstvo životního prostředí • kompenzace škod na životním prostředí • podpora uchování přírodních hodnot, čistoty půdy, vody a ovzduší • podpora úspor primárních zdrojů a přechodu na obnovitelné zdroje energie 39
• • •
poskytování podpor ze Státního fondu životního prostředí odborná pomoc Českého ekologického ústavu Operační program životní prostředí.
Kraj Vysočina • Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování dotací na obnovu kulturních památek kraje Vysočina. NUTS 2 Jihovýchod • Regionální operační program jihovýchod.
XV. MONITORING REGENERACE Pro zlepšení řízení regenerace, zvýšení efektivnosti vynaložených prostředků a pro opatřování důkazů o postupu regenerace pro orgány státní správy je vhodné zavést provádění monitoringu a hodnocení výsledků regenerace na úrovni města. Cíli monitoringu jsou: • Sledování naplňování vize - cílů města a regionu. • Sledování průběhu a efektivnosti realizace akcí regenerace v jednotlivých etapách. • Sledování a koordinace akcí ke komplexnímu dokončování a minimalizaci zatěžování prostředí. • Sledování využívání silných stránek a příležitostí. • Sledování zmírňování vlivů slabých stránek a odstraňování hrozeb. • Sledování přírůstků a úbytků počtů bytů, stavu bytového fondu a účinnosti bytové politiky města. • Sledování spravedlivého rozdělení břemen a podpor mezi vlastníky nemovitostí. • Sledování a vytvoření nástrojů spravedlivého rozdělení nákladů a výnosů objektů mezi vlastníky kulturních památek a zařízení služeb cestovního ruchu.
MONITORING AKCÍ Cíle: Efektivnost akce
Indikátory: Poměr nákladů a výnosů Jednotková cena na m3 / m2 Cyklus obnovy, zhodnocení 40
Ekonomické výsledky Společenské výsledky Výsledky v životním prostředí
Výsledky v kulturním dědictví
Doba návratnosti vložených prostředků. Počet nových pracovních míst - při obnově - při provozu. 3 2 Počet m / m obnovených objemů/ploch podle druhů % recyklace stavebního odpadu, % úspory vody, energií, primárních surovin. Objem obnovené památky v m3 Památka / část zpřístupněná veřejnosti v m2.
POSTUP PRÁCE Monitoring akcí se provádí zpravidla: • sběrem údajů z projektu • v průběhu realizace akcí výkazem na konci každého roku • po skončení akcí na základě údajů získaných z projektu ve srovnání se skutečnými výsledky dosaženými po dokončení akce. Údaje budou poskytované vlastníkem městu pro celkový monitoring regenerace MPR. Vhodná forma využití výsledků - publicita přehledů údajů, informace pro vlastníky a uživatele - posílení povědomí občanů o souvislostech péče o kulturní dědictví a sounáležitosti s městem.
CELKOVÝ MONITORING REGENERACE MPR Cíle: Indikátory: Ekonomické výsledky Daňová výtěžnost města Vývoj cen nemovitostí v MPR. Společenské výsledky Bydlení - přírůstek počtu bytů Služby - přírůstek m2 podle druhů Pracovní příležitosti - přírůstek počtu míst - při obnově - při provozu Zdravotnictví - dosažitelnost Péče o děti - přírůstek míst v jeslích a MŠ Péče o staré lidi - přírůstek míst v domovech důchodců a domech s pečovatelskou službou Školství - přírůstek počtu míst žáků Přístup ke kulturnímu bohatství - počty zařízení/počty akcí/počty návštěvníků Možnosti využití volného času - druhy a počty zařízení Mobilita - doba dostupnosti důležitých 41
Výsledky v životním prostředí
Výsledky v kulturním dědictví
Soustavnost péče
zařízení - nádraží, nemocnice Dostupnost informací. Modernizace bytového fondu - počty obnovených bytů Počty obnovených domů Zlepšení vnějšího prostředí - výměra v ha % recyklace stavebního odpadu % snížení spotřeby vody, energie, primárních surovin. Počty zpřístupněných památek Počty obnovených památek Vlivy obnovy na autenticitu kulturních památek - popis Vlivy investičních akcí, úprav parteru a zeleně na charakter, identitu prostředí MPR a na působení kulturních památek - popis. Poměr objemu rekonstrukcí a oprav s údržbou (přednost má soustavná údržba a opravy před rekonstrukcí, čím menší je výsledné číslo, tím lépe).
POSTUP PRÁCE Celkový monitoring regenerace MPR se provádí sledováním údajů podle indikátorů na konci každého roku a programu regenerace jako celku popř. na konci volebního období, zpracováním souhrnné monitorovací zprávy na základě souhrnných výsledků z projektů akcí v porovnání se skutečností a ve vztahu k nákladům. Závěry z monitoringu slouží jako zpětná vazba pro tvorbu politiky města, ke zlepšení orientace nebo kvality regenerace, a jako podklad pro příští program regenerace.
42
XVI. ZÁVĚR Snahou a pojetím PROGRAMU REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE V JIHLAVĚ je stanovení cílů a opatření k regeneraci MPR, se zřetelem ke specifické povaze MPR a ke specifickým rysům činností a funkcí v MPR i v jejím vztahu k městu jako celku a k regionu. Program regenerace má být "živým" materiálem, který je potřeba dále ošetřovat a precizovat podle námětů a názorů obyvatel městské památkové rezervace i celého města, podle aktuálních závěrů plynoucích z práce komise pro regeneraci města. Technická správnost a proveditelnost programových záměrů, po stránkách kulturně společenských, vzdělávacích, sociálních, osvětových, stavebně technických a investičních je garantována prací příslušných odborů Magistrátu města.
PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE JIHLAVA V říjnu 2007 Statutární město Jihlava Magistrát města Jihlavy, úřad územního plánování ve spolupráci s Ing. arch. T. Matouškem
43
