Šifra mistra Leonarda

Střední škola KNIH, o.p.s

Šifra mistra Leonarda Byla Marie Magdaléna skutečně tou, za kterou je běžně pokládána?

Autor práce: Zuzana Landlová Vedoucí práce: Mgr. Richard Jurečka, Ph.D.

Školní rok: 2011/2012

2011-12 Maturitní práce

Prohlášení „Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracoval/a samostatně a že jsem v ní použil/a pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedl/a v seznamu použitých informačních zdrojů. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.“

………………………………………………… Datum a podpis


Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................................... 2 2. Šifra mistra Leonarda .......................................................................................................................... 3 2.1. O autorovi..................................................................................................................................... 3 2.2. O knize ......................................................................................................................................... 3 2.3. Kniha versus film ......................................................................................................................... 4 3. Marie Magdaléna ................................................................................................................................ 5 3.1. Kdo to byla Marie Magdaléna? .................................................................................................... 5 3.2. Původ Marie Magdalény .............................................................................................................. 7 3.3. Marie Magdaléna a Ježíš Kristus ................................................................................................. 7 3.3.1. Manželský vztah a potomci ................................................................................................... 7 3.3.2. Mezilidské vztahy ................................................................................................................. 9 3.4. Život Marie Magdalény po ukřižování Ježíše Krista ................................................................... 9 4. Moje teze ........................................................................................................................................... 11 5. Závěr ................................................................................................................................................. 13 6. Anotace ............................................................................................................................................. 14 6.1. V češtině ..................................................................................................................................... 14 6.2. V angličtině ................................................................................................................................ 14 7. Zdroje ................................................................................................................................................ 15 7.1. Primární ...................................................................................................................................... 15 7.2. Sekundární.................................................................................................................................. 15

1


1. Úvod Svoji maturitní práci bych si dovolila začít takovým krátkým citátem Michela de Montaigne, který je podle mě v dnešní době více než pravdivý a do značné míry se vztahuje i k tématu mé práce: „Člověk dobrých mravů může mít názory falešné a člověk špatný může hlásat pravdu, ba může ji hlásat i ten, kdo v ní nevěří.“1 Jak je známo, dějiny píší vítězové. A ti si také mohou události upravit podle sebe. Možná by vše bylo jinak, kdyby vyhrála ta druhá strana. Bohužel, to se už nikdy nedozvíme. Co se týče historie, jsme odkázáni pouze na dochované materiály, které sepsali různí lidé. Někteří byli skoupí na slovo, jiní si situaci trochu přibarvili. Už jen proto jsem nedůvěřivá vůči historii. Nevíme, jestli je zdroj stoprocentně důvěryhodný. Takovým hezkým příkladem je Bible, konkrétně novozákonní evangelia. Jsou čtyři a vesměs přináší stejné informace. Ale přece jen se v některých liší. To znamená, že někdo si musel něco ubrat nebo přidat. Úměrně s odlišnostmi ubývá i důvěryhodnosti a přibývá více alternativních výkladů minulosti. Nejhůře jsou na tom v dnešní době ty události nebo postavy z historie, o kterých se toho ví jen velmi málo. Jako například Marie Magdaléna. Jedná se o jednu z postav novozákonní Bible. O ženu, která byla přítomna u Ježíšova ukřižování, pohřbu a zmrtvýchvstání. Stala se také obětí církve, když jí byl vypálen cejch prostitutky. Až roku 1969 církev uznala, že obraz Marie Magdalény jakožto prostitutky nemá oporu v Bibli. Naneštěstí to proběhlo více méně v tichosti, takže ještě do dnešních dnů zůstává Marie Magdaléna v mysli mnoha lidí jako napravená prostitutka. A právě Marie Magdaléna je mým tématem maturitní práce. Vybrala jsem si ji z důvodu její důležitosti v knize Šifra mistra Leonarda od Dana Browna. Ona a její příběh tvoří kostru celé knihy. Díky tomu, že se toho o Marii Magdaléně ví jen velmi málo, je velmi oblíbeným tématem smyšlených teorií na poli teologie. Její popularita vzrostla ve druhé polovině minulého století, kdy přišla do hledáčku feministického hnutí. Od té doby se stal její život terčem různých teorií. Jednu takovou podporuje i již výše zmíněná kniha. Podle Dana Browna byla Marie Magdaléna ženou Ježíše Krista a měla s ním dítě. Škoda jen, že Brown nebyl originální a toto tvrzení převzal z knihy Svatá krev a Svatý grál od pánů Michaela Baigenta, Richarda Leigha a Henryho Lincolna. Proto bych se ve své práci ráda zaměřila na různé smyšlené teorie ohledně Marie Magdalény a pokusila se je uvést na pravou míru. Primárním zdrojem je mi především kniha Šifra mistra Leonarda a Bible: Nový zákon Jsem si vědoma toho, že toto téma je velmi ošemetné a musí se postupovat jen velmi opatrně, nicméně si myslím, že moje nedůvěra v minulost bude velmi znát. Abych to uvedla na pravou míru, nemyslím si, že se určité věci nestaly, jen mi to přijde nemožné, až absurdní. Vždy jsem byla zastáncem toho, že víra v Boha je jistým výmyslem lidské společnosti. Lidé mají odnepaměti potřebu něčemu věřit. Někteří v ní hledají pochopení a řešení svých problémů. Také si nemyslím, že samotná víra by byla něco špatného, jen mi vadí fakt, jakým stylem se víra v Boha v minulosti prosazovala, a jakým způsobem byla vnímána. Vlastně celé křesťanství mi přijde trochu přitažené za vlasy, o islámském vyznání ani nemluvím. Ale na druhou stranu přiznávám fakt, že bohoslužby mají něco do sebe. Je to hezká podívaná a člověk se při tom vnitřně smíří. Má to pozitivní účinek na lidskou mysl. Ale to je asi tak celé. Proto mě překvapilo zjištění, že Michel de Montaigne v podstatě řekl něco podobného. Na to jsem přišla právě při tvorbě mé maturitní práce. Podle něj je každé náboženství lidskou zvyklostí a vzniklo za účelem upevnění lidské společnosti. A já s tímto výrokem plně souhlasím. Nicméně co se týče mé maturitní práce, tak se snažím být objektivní a přistupovat k dochovaným pramenům, jako by byly pravdivé.

1

PLACHETKA, J. Velká encyklopedie citátů a přísloví. Praha: Academia, 1999. str. 296.

2


2. Šifra mistra Leonarda 2.1. O autorovi Dan Brown se narodil jako nejstarší ze tří dětí 22. června 1964 v Exeteru (New Hampshire, USA). Dokonce ve stejné ulici, ve které žil John Irving2. Jeho první kroky vedly na Phillips Exeter Academy (jeho otec zde vyučoval matematiku), kde v roce 1982 absolvoval. Brownova matka byla profesionální hudebnice. Život na exeterském univerzitním kampusu, kde žil se svojí rodinou, a částečně křesťanská výchova, jej velmi ovlivnily. Roku 1986 absolvoval na vysoké škole Amherst College. Následných pár let se snažil prosadit jako pianista a skladatel. Odjel do Los Angeles, kde na Beverly Hills Preparatory School vyučoval španělštinu. Na tomto místě se také seznámil se svojí pozdější manželkou, Blythe Newlon. V roce 1993 se vrátil zpět do New Hampshire a začal zde učit angličtinu a tvůrčí psaní. Jeho prvotina byla příručka 187 Men to Avoid: A Guide for the Romantically Frustrated Woman, kterou napsal se svojí ženou. Vyšla v roce 1995 pod pseudonymem Danielle Brown. Inspiraci pro první román nalezl v rozhovoru americké tajné služby se studentem, který napsal email, ve kterém si dělal srandu ze zabití prezidenta. Brown se začal zajímat o tajné služby a roku 1998 vyšla jeho první kniha Digitální pevnost. Avšak celkově jej k psaní motivovala kniha nalezená na dovolené na Tahiti v roce 1994. Po přečtení zmíněné knihy řekl: „‘I finished the book and thought, 'Hey, I could do that.‘“3 Po Digitální pevnosti následovaly knihy Andělé a démoni (2000), kde představil symbologa Roberta Langdona, a Anatomie lži (2001). V roce 2003 vyšel jeho bestseller Šifra mistra Leonarda. O 6 let později zatím jeho poslední kniha Ztracený symbol. Roku 2004 daroval Dan Brown spolu se svými sourozenci 2,2 milionu dolarů Phillips Exeter Academy.

2.2. O knize Dalo by se říci, že kniha Šifra mistra Leonarda (Da Vinciho kód) Dana Browna proslavila. Vždyť jen první den prodeje se prodalo přes 6000 kopií. Největší zásluhu na tom má rozruch, který způsobila u církve. Normálním čtenářům to možná ani nepřijde pobuřující, oni jsou jen konzumenti dalšího, senzačního díla. Ale pozornějším čtenářům musí být jasné, že narážky na křesťanskou víru, hlavně na katolickou církev, nemohou nechat církevní představitele chladnými. Je také bez debat, že vydání knihy způsobilo šok u čtenářů, kteří neholdují historii. Jsou dvě možnosti, jak je to zasáhlo: v prvním případě příběhu knihy uvěřili a ve druhém případě byli nedůvěřiví a snažili se vyhledat si více informací. Ta druhá možnost způsobila, že mnoho lidí chtělo uvést informace z knihy na pravou míru, a začali psát knihy buď obhajující Šifru mistra Leonarda, nebo knihy urážející. Výsledkem je neuvěřitelný mišmaš knih, které člověka ještě více matou. Bylo by dobré uvést, že ne všechny knihy napsané na toto téma pocházejí z pera profesionálních badatelů a znalců křesťanské historie. Ona i sama kniha Šifra mistra Leonarda není bez chyb, avšak autor si precizně pohrál s manipulací některých faktů. Ale čím vlastně kniha způsobila tak velký rozruch? Velmi napínavý příběh této knihy nás zavede až na samý počátek křesťanské víry, kdy nám představuje možnou alternativu jeho výkladu. Románem nás provází symbolog Robert Langdon a kryptoložka Sophie Neveuová. Ti společně pátrají po tajemství, které se jim snažil sdělit Jacques Sauniere, Sophiin dědeček, těsně před svou smrtí. Vše se komplikuje pronásledováním Langdona policií, protože je podezřelým číslo jedna ze zabití Sauniera. Celý 2 3

Autor řady knih, například Pravidla moštárny. Překlad: „Dočetl jsem knihu a pomyslel si, 'Hej, to bych mohl udělat'“.

3


příběh se točí kolem Svatého grálu, což je ve skutečnosti alegorie na Máří Magdalénu a její lůno, ze kterého vzešli Ježíšovi potomci. Velmi významnou roli zde hraje Převorství sionské, které grál ochraňuje. Avšak církev se snaží fakt o Ježíši ututlat, takže hlavní hrdinové mnohdy jen o vlásek uniknou smrti. Naopak sir Leigh Teabing je přesvědčený, že svět musí znát pravdu o vztahu Máří Magdalény a Ježíše. A jak už to bývá, postava, která se z počátku tváří jako kladně, je ve skutečnosti nejvíce záporná osoba knihy. Celý příběh končí zjištěním, že Sophie je potomkem Ježíše a Máří Magdalény. A také nalezením místa, kde je uložen Svatý grál.

2.3. Kniha versus film Jak to někdy bývá, tak i tato kniha se dočkala svého filmového zpracování. Nejprve něco málo k technické stránce. Film přišel do českých a slovenských kin 18.05.2006 a na DVD se objevil o půl roku později. Režie se ujal Ron Howard, podle ČSFD4 osmdesátý nejoblíbenější režisér. Ve filmu hrají Tom Hanks jako Robert Langdon, Audrey Tautou jako Sophie Neveuová a nesmíme zapomenout na kapitána policejní stanice Bezu Fache, kterého si zahrál Jean Reno. Film má hodnocení 66%. Filmoví kritici jej odepsali, ale fanoušci s nadšením přijali. Můj celkový dojem z filmu je jedno velké zklamání. Pokud se na knihu budeme dívat jako na smyšlený příběh, pak je zpracovaná na chvalitebnou, zatímco film za ní znatelně pokulhává. Mnoho pasáží z knihy se ve filmu neobjevuje. Přijde mi to podobné jako v případě filmů o Harry Potterovi. Ten, kdo nikdy nečetl knihu a viděl pouze filmy, je značně ochuzen, ztrácí nit událostí navazujících na sebe. Pouze s přečtenou knihou lze dosáhnout blaženého uspokojení z filmu. To stejné mi přijde i u Šifry mistra Leonarda. Myslím si, že ten, kdo nečetl knihu, ale viděl jen film, je do velké míry ochuzen o mnoho věcí. Některé okolnosti děje také nemusí pochopit. Celkově to na mě celé působí ve smyslu já o koze, on o voze.

4

Česko-Slovenská filmová databáze; www.csfd.cz [online].

4


3. Marie Magdaléna Klíčovou myšlenkou knihy Šifra mistra Leonarda je postava Marie Magdalény (též Máří Magdalény, Marie Magdalské nebo Marie z Magdaly). O této ženě se toho ví jen velmi málo, proto je dobrým zdrojem různých teorií, které se snaží zkonstruovat její život. Jednou z nich je teorie, že měla poměr s Ježíšem, kterému zplodila dítě, a které bylo prapředkem Merovejské dynastie ve Francii. Je nutné podotknout, že Dan Brown není první, kdo s touto myšlenkou přišel. Jeho primární literaturou byla kniha Svatá krev a svatý grál od Michaela Baigneta, Richarda Leigha, Henryho Lincolna. Ale to nejsou jediní autoři zabývající se Marií Magdalénou. Mohu jmenovat také autora knihy Poslední pokušení Nikose Kazantzakise, který jako první přišel s teorií sňatku Marie Magdalény a Ježíše Krista. Anebo Williama E. Phippse a jeho knihu Was Jezus Married? Tohle jsou jen některé knihy zabývající se různými teoriemi života Marie Magdalény. Avšak bezesporu největší rozruch vyvolala právě Brownova kniha. Nemusím připomínat, že zvedla vlnu nevole hlavně u činitelů katolické církve, kterým pořádně hnula žlučí. Ostatně, koho z představitelů církve by nepobouřila jeho kritika katolické církve jakožto těch nejšpatnějších lidí na zemi. Ale abychom se vrátili k Marii Magdaléně. Níže uvedená témata jsou obsahem hlavní statě maturitní práce: 1. Kdo to byla Marie Magdaléna? 2. Původ Marie Magdalény. 3. Marie Magdaléna a Ježíš Kristus. 4. Život Marie Magdalény po ukřižování Ježíše Krista.

3.1. Kdo to byla Marie Magdaléna? Podle Bible se jedná o ženu, která byla přítomna u Ježíšova ukřižování, pohřbu a zmrtvýchvstání. Také se o ní mluví jako o bohaté (L 8,3), nezávislé ženě, ze které bylo vyhnáno sedm démonů (L 8,2). Nezávislou můžeme doložit faktem, že se o ní nikde nepíše jako o něčí sestře nebo družce. O jejím životě po ukřižování Ježíše Krista není nikde zmínka, i když koluje několik legend, zejména ve Francii. Díky svému cejchu napravené prostitutky se Marie Magdaléna dostala do podvědomí mnoha lidí. Až s příchodem knihy Šifra mistra Leonarda byla Marie Magdaléna pro mnohé z lidí očištěna: „‚To, má drahá,‘ odpověděl Teabing, ‚je Máří Magdalena.‘ Sophie se otočila. ‚Ta prostitutka?‘ Teabing se nadechl, jako kdyby ho to slovo osobně urazilo. ‚Magdalena nebyla žádná prostitutka. Toto nešťastné nedorozumění je výsledkem pomlouvačné kampaně rané církve.‘“5 Podle sira Teabinga byla Marie Magdaléna nazvána prostitutkou proto, aby se skryl její královský původ a celkově se znehodnotila její důležitá role. Za tohle očernění může údajně Papež Řehoř I., který spojil vícero osob jménem Marie v jednu. Konkrétně Marii Magdalénu, Marii z Betanie a neznámou hříšnici z Lukášova evangelia (L 7,37). Je důležité podotknout, že ortodoxní církev a protestantismus spojení Marií neuznávali a i nadále je rozlišovali. Zde je výrok z homilie 33 papeže Řehoře I. z roku 591:

5

BROWN, D. Šifra mistra Leonarda. Praha: Metafora, 2003. str. 275.

5


„‚Tu, jež Lukáš nazývá ženou hříšnicí, jež Jan nazývá Marií, považujeme za tu Marii, ze které bylo dle Marka vyhnáno sedm démonů. A co těchto sedm démonů značilo, ne-li všechny nectnosti? … Je nepochybné, bratři, že tato žena předtím ony oleje používala k navonění svého těla při zakázaných skutcích.‘“6 Dle slov Lisy McLaughlinové je několik možných důvodů, proč to udělal:  Na vině může být mizogynie (chorobná nenávist k ženám)  Snaha o zredukování počtu Marií. Stejně se dělo například u jména Jan.  Jedna zjevně významná postava postrádala minulost. Na Řehořovu obhajobu vystupuje Katherine Ludwig Jansenová. Podle ní byla tehdejší doba plná zmatků, lidé hledali odpovědi na různé otázky, měli chaos mezi jednotlivými Mariemi a Řehoř jim pomocí zredukování Marií dal jasnou odpověď. Tímto byla Marie Magdaléna předurčena stát se světicí, čehož měla dosáhnout pomocí pokání. Další možností, proč byla Marie Magdaléna považována za prostitutku je, že ji církev nebyla schopna akceptovat jako jednoho z hlavních Ježíšových učedníků. Církev v tehdejší době byla svým způsobem zaujatá proti ženám. Již Evina sexualita byla považována za prvotní hřích. Nehledě na to, že hříchy ženy byly nevyhnutelně chápány jako sexuální hříchy. Jednou z hypotéz může být také to, že Marie byla žena, ze které bylo vyhnáno sedm démonů. A někteří si mohli její posedlost zaměnit za hříšnost. Avšak oněch sedm démonů nemuselo nutně znamenat nějakou posedlost, nýbrž nemoc psychologického rázu, například šílenství. Jiná teorie se přiklání k tomu, že Marie Magdaléna byla vyznavačkou nějakého pohanského kultu, což mohlo být zaměněno za prostituci. Pokud bychom brali v potaz spojení Marie Magdaleny s Marií z Betanie, byla by reálná možnost považovat za další teorii posvátný obřad známý jako hieros gamos7. K obřadu hieros gamos patří jakási příprava, jejíž součástí je i pomazání muže. Zmíněný obřad nazývali viktoriánští historikové „chrámovou prostitucí. Dle slov Lynn Picknettové to může být důvodem, proč byla Marie Magdaléna nazývána prostitutkou. Nicméně roli nevěstky nenahrává fakt, že nikde v Bibli není zmíněno, že by Marie Magdaléna byla skutečně prostitutkou. Pravděpodobně jedním z nejpravděpodobnějších důvodů, proč byla Marie Magdaléna nazývána nevěstkou, pramení z jejího místa původu. Město Magdala mělo pověst hříšného města. Nejspíše k tomu vedla špatná ekonomická situace, což nebylo dříve nic neobvyklého. A rodiny, aby mohly splatit své dluhy, velmi často prodávaly svoje děti. Možná Marii stihnul takovýto osud a musela se zaprodávat. „A tak byla přeměna Marie Magdaleny dokonána. Z evangelické postavy s aktivní rolí hlasatele Nového života - apoštola apoštolů - se stala napravenou děvkou a křesťanským vzorem pokání, vzorem ovladatelné, kontrolované osoby, účinné zbraně a propagandistického nástroje proti svému vlastnímu pohlaví.“8

6

BURSTEIN, D. Tajemství Da Vinciho kódu: Průvodce románem Dana Browna. Brno: Alman, 2006. str. 43. Posvátný sňatek (řecky Hieros gamos) je rituál sahající až k nejstarší lidské civilizaci, Sumerům. Jedná se o spojení boha a bohyně, které zaručovalo plodnost a blahobyt. Toto spojení přebírali v zastoupení lidé, často nejvyšší vládce a kněžka, s cílem zajistit přízeň bohů a prožít mystické sjednocení mužského a ženského principu (Hieros gamos, posvátný sňatek. In: Mýty a skutečnost [online]. 10.4.2008 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2008040001). 8 BURSTEIN, Dan. Tajemství Da Vinciho kódu: Průvodce románem Dana Browna. Brno: Alman, 2006. str. 58. 7

6


3.2. Původ Marie Magdalény Obecně se říká, že Marie pocházela z města Magdala v Galileji, ležícího na západním břehu Galilejského jezera, kousek od města Tiberias. Jednalo se o rybářské město, které dnes již neexistuje, ale zhruba v jeho místech leží nynější město Migdal, které svým jménem navazuje na město Magdala. Faktem je, že v Bibli není o Mariině původu ani zmínka, čili se předpokládalo, že Marie z Magdaly bude souviset s městem Magdala. Podle Lynn Pickettové existují mnohem lepší důkazy o Mariině původu. Nevyvrací ani fakt, že by mohla být exotickou cizinkou. Uvádí ještě dvě další, alternativní místa původu. Jedním z míst je Magdolum v Egyptě. Podle Lynn Marie mohla pocházet právě odtud. V té době žilo v Egyptě mnoho Židů. Její původ odvozuje od toho, že na Marii bylo pohlíženo skrze prsty, jelikož byla považována za cizinku. Jako druhé místo uvádí Lynn město Magdala v Etiopii. Mohlo by se dokonce jednat o Magdalénin domov. Odtud by také mohla plynout nenávist vůči její osobě. Pokud by byla černošského původu a bohatá, jak se uvádí, plynul by z toho pro ostatní strach z její osoby jakožto z někoho cizího.

3.3. Marie Magdaléna a Ježíš Kristus 3.3.1. Manželský vztah a potomci Někdo si myslí, že Marie Magdaléna nebyla slavná pro to, co udělala, nýbrž proto, že se nebála dát najevo svoji lásku k Ježíšovi, a to i navzdory kritice. Už velmi dlouho se vedou dohady o možném manželském svazku Ježíše a Marie Magdalény. I Martin Luther věřil v jejich manželský svazek. Bezesporu mezi ní a Ježíšem panoval významný vztah a mnoho autorů se snaží vymyslet co nejúžasnější příběh na toto téma. Samozřejmě podle nich pravdivý. Některé znějí docela reálně, jiné až pohádkově. Někdy se můžeme dozvědět opravdu kuriózní verze příběhu o Ježíšovi a Marii Magdaléně. Jedním z takových příběhů je manželský vztah mezi Marií Magdalénou a Ježíšem. Obecně se k tomuto tématu nedá moc vymyslet. Maximálně doplnit nějaké detaily. Podle knihy Šifra mistra Leonarda byli Marie Magdaléna a Ježíš Kristus manželé. V apokryfních evangeliích, konkrétně ve Filipově evangeliu, se o Marii Magdaléně píše jako o Ježíšově družce. „Tři chodily stále s Pánem: Marie, jeho matka, její sestra a Magdaléna, ta, kterou nazývali jeho družkou.“9 Slovo „družka“ má několik významů. Vědci se domnívají, že uvedené slovo bylo v pramenných textech použito ve významu „manželka“. Další z důkazů, které předkládá René Chandelle, je, že v Bibli nalezneme odkaz na Ježíšovu svatbu, a to svatbu v Káni Galilejské. „Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván též Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo víno, řekla Ježíšovi jeho matka: ‚Už nemají víno.‘ Ježíš jí řekl: ‚Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.‘ Matka řekla služebníkům: ‚Udělejte, cokoli vám nařídí.‘ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: ‚Naplňte ty nádoby vodou!‘ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: ‚Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!‘ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno nevěděl, odkud je, ale služebníci kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: 9

POKORNÝ, P. a DUS, J. A. Neznámá evangelia: Novozákonní apokryfy. Praha: Vyšehrad, 2001. str. 213.

7


‚Každý člověk podává nejprve dobré víno a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.‘ Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.“10 René se domnívá, že se jedná o Ježíšovu svatbu, což dokládá několika důkazy, které jsou obsaženy v citované pasáži. První je přítomnost Ježíšovi matky. Druhým je žádost o doplnění vína. Třetím důkazem jsou poslední slova, která pronesl správce hostiny. Údajně byla směrována na Ježíše. Podle Reného byli mnozí Ježíšovi učedníci ženatí a celibát byl v tehdejší době něčím nezvyklým. Svoboda v té době byla pro muže znamením hanby (ale neplatilo to pro všechny, poněvadž existovala jistá náboženská skupina esénců, jejíž členové žili celibátu). René uvádí, že Ježíš nekázal celibát a tudíž byl ženatý. Navíc žil v souladu s tím, co kázal. Kdyby byl svobodný, vzbudilo by to vlnu údivu a o tom by jistě byla zmínka v evangeliích. „‚A kromě toho, Ježíš jako ženatý muž dává daleko větší smysl než obvyklá biblická představa Ježíše coby starého mládence.‘ ‚Proč?‘ zeptala se Sophie. ‚Protože Ježíš byl Žid,‘ promluvil Langdon, zatímco Teabing stále hledal tu správnou knihu, ‚a společenské zvyklosti té doby mu vlastně zakazovaly být svobodný. Podle židovského zvyku byl celibát zavrženíhodný a povinností každého židovského otce bylo nalézt svému synovi vhodnou manželku. Pokud by Ježíš nebyl ženatý, biblická evangelia by se o tomto faktu určitě zmínila a nějakým způsobem by se tento nepřirozený stav snažila vysvětlit.‘“11 Jako hlavní důkaz používají lidé zabývající se myšlenkou manželského svazku Ježíše a Marie Magdalény následující úryvek z Filipova evangelia: „[Pán ji milov]al víc než všechny učedníky a líbal ji na její [ústa] … často. Zbytek učedníků … mu řekli: ‚Proč ji miluješ víc než nás všechny?‘“12 Tato pasáž je důkazem, že Ježíš Marii Magdalénu skutečně miloval a byla mu velmi blízká. Esther de Boreová má však jiný názor. Základem je pochopení významu „líbání“ jakožto duchovního aktu, a ne sexuálního. Jedná se o jakési znovunarození. Duchovní pocit. To je ovšem zcela zastíněno jiným tvrzením, podle něhož by byl jejich údajný sňatek výhodný z politického hlediska. Ježíš je z Davidova rodu a Marie z Benjamínova. To znamená, že oba byli královské krve a spojením by si mohli nárokovat trůn. Mnoho odborníků také uvádí souvislost s tím, že Ježíš byl rabín. U rabínů se předpokládalo, že budou mít manželku a děti. S dětmi souvisí i další teze o Marii Magdaléně a Ježíšovi. Na základě toho, že byli manželé, je logické, aby měli děti. V Šifře mistra Leonarda bylo jejich dítě prapředkem Merovejské dynastie. Ale můžeme se setkat i s tvrzením, že měli tři děti, jako si to myslí Dr. Barbara Thieringová. Podle ní přežil Ježíš svoje ukřižování o třicet let, měl s Marií Magdalénou tři děti, ale ona jej poté opustila a on se znovu oženil. Další, za vlasy přitaženou, domněnku představil William E. Phipps. Myslí si, že Marie Magdaléna dokonce Ježíše podvedla, ale ten jí z velké lásky k ní odpustil.

10

Evangelium podle Jana; 2,1-11. BROWN, D. Šifra mistra Leonarda. Praha: Metafora, 2003. str. 277. 12 POKORNÝ, P. a DUS, J. A. Neznámá evangelia: Novozákonní apokryfy. Praha: Vyšehrad, 2001. str. 213. 11

8


3.3.2. Mezilidské vztahy „‚Ta žena, o které mluví,‘ vysvětloval Teabing, ‚je Máří Magdalena. Petr na ni žárlí.‘ ‚Protože ji Ježíš miloval?‘ ‚Nejen kvůli tomu. V sázce bylo víc než pouhé city. Na tomto místě textu vyjadřuje Ježíš obavy, že bude brzy polapen a ukřižován. Proto dává Máří Magdaleně instrukce, jak má pokračovat v jeho díle, až on sám bude pryč. Výsledkem je Petrova nespokojenost nad tím, že by měl hrát druhé housle nějaké ženě. Řekl bych, že Petr byl tak trochu sexista.‘ Sophie se snažila sledovat Teabingovy myšlenky. ‚Ale to je přece svatý Petr. Skála, na níž Ježíš vybudoval svou církev.‘“13 Jak jsem již uvedla výše, Marie Magdaléna byla jednou z žen, které podporovaly Ježíše a jeho učedníky na cestách. Byla to silná a odvážná žena, která se jen tak něčeho nezlekla. A zatímco Ježíšovi učedníci se po jeho smrti rozprchli, Marie Magdaléna se nebála a provázela Ježíše i po jeho smrti. Z apokryfních evangelií můžeme vyčíst, že Marie měla privilegované postavení a přednost před ostatními apoštoly. Ježíš jí důvěřoval a svěřoval mnohá tajemství. Také byla zřejmě chápavější než ostatní učedníci. Mariino evangelium popisuje Marii Magdalénu jako chytrou ženu, která v mnohém předčila i Petra. Někteří odborníci předpokládají, že mohla být jedním z apoštolů, dokonce apoštolem apoštolů, což ovšem církev neuznává. Nehledě na to, že Ježíš je známý jako provokatér, který boří zažitá pravidla a také se snaží změnit společenské zvyklosti. Podle Ježíše neexistuje důvod, proč by žena nemohla chápat jeho učení stejně jako muž, a proč by je nemohla předávat jiným. Není tajemstvím, že někteří apoštolové na Marii kvůli jejímu dominantnímu postavení žárlili. Zejména pak Petr, o kterém je známo, že trpěl jistou averzí vůči ženskému pohlaví. Petr odpověděl a mluvil podobně. Otázal se jich ohledně spasitele: „Cožpak mluvil se ženou tajně bez nás (a) ne veřejně? Máme se sami obrátit a všichni poslouchat ji? Vybral si ji spíše než nás?“ (…) Lévi odpověděl a řekl Petrovi: „Petře, tys věčně rozzlobený. Nyní tě vidím, kterak se přeš se ženou na způsob protivníků. Jestliže ji Spasitel učinil (toho) hodnou, kdo jsi pak ty, abys ji odmítl? Zajisté ji spasitel spolehlivě znal. Proto ji miloval více než nás.“14

3.4. Život Marie Magdalény po ukřižování Ježíše Krista „‚Podle Převorství,‘ pokračoval Teabing, ‚byla Máří Magdalena v čase ukřižování Ježíše Krista těhotná. Kvůli bezpečnosti dosud nenarozeného dítěte nemohla udělat nic jiného než uprchnout ze Svaté země. S pomocí Ježíšova důvěryhodného strýce Josefa Arimatejského tajně odcestovala do Francie. Zde nalezla bezpečné útočiště v místní židovské komunitě. A zde ve Francii také porodila dceru. Její jméno bylo Sára.‘“15 Tuhle tezi považuje za pravdu mnoho lidí zabývajících se životem Marie Magdalény. Marie po ukřižování odplula do Francie, kde žila až do svojí smrti. Zde také kázala. Historky z tohoto období se poněkud liší v detailech, ale Marie musela zřejmě z Palestiny uprchnout z důvodu špatných podmínek v zemi. Některé legendy také vypráví, že Marie nějakou dobu

13

BROWN, D. Šifra mistra Leonarda. Praha: Metafora, 2003. str. 279-280. POKORNÝ, P. DUS, J. A. Neznámá evangelia: Novozákonní apokryfy. Praha: Vyšehrad, 2001. str. 241-242. 15 BROWN, Dan. Šifra mistra Leonarda. Praha: Metafora, 2003. str. 287-288. 14

9


pobývala v Anglii. Podobných verzí je mnoho. Ve Francii je kult Marie dodnes známý, zejména na jihu koluje mnoho pověstí o Marii Magdaléně.

10


4. Moje teze Studium života Marie Magdalény bylo pro mě velmi přínosné. Především jsem se dostala k literatuře, kterou bych asi jinak nečetla, a také jsem se dozvěděla mnoho nových informací o počátcích křesťanství. Myslím si, že Marie Magdaléna byla výjimečnou, oddanou ženou. A také velmi chytrou. Její vyhnání sedmi démonů může symbolizovat cokoliv. Zřejmě trpěla nějakou duševní nemocí, kterou lidé neznali, nedokázali pochopit, a proto si to vykládali jako něco špatného. Dříve bylo na vše neznámé pohlíženo s nedůvěrou. Ale rozhodně si Marie nezaslouží takovou pověst, jaká o ní koluje. Když chcete pomluvit nějakou ženu, je nejjednodušší říct, že je lehkých mravů. Navíc pomluvy mají tu tendenci se velmi rychle šířit. Proč byla trnem v oku církvi, si můžeme domýšlet. Jsem toho názoru, že se církvi nelíbilo její postavení po boku Ježíše. Tím by mu dala jistý nádech lidskosti a už by nebyl tak nedotknutelný. Ježíš přece patří všem. K jeho možnému, manželskému svazku s Marií Magdalénou jsem skeptická. Mnoho citací bylo vytrženo z kontextu, aby se hodily do smyšlené teorie. Domnívám se, že Ježíš nebyl ženatý. V Bibli se přece praví toto: „Učedníci mu řekli: ‚Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit.‘ On jim odpověděl: ‚Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je to dáno. Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.‘“16 Ježíš se manželství zřekl pro království nebeské, jelikož se považoval za Božího syna a evangelijní poselství bylo jeho hlavní prioritou, jeho náplní života. Lidé dnešní doby mají ve zvyku hledat v jasně daných věcech něco, co tam vůbec není. Slovíčkaří, ždímají, překrucují, vytrhávají z kontextu, a tím kolikrát přetvoří celou myšlenku. Vezměme si třeba úryvek ze svatby v Galileji, který mám citovaný na straně 7-8. Autor bez jakéhokoliv opodstatnění vydedukoval, že je to svatba Ježíšova. Jeho tvrzení absolutně nemá oporu v daném textu. Právě tohle považuji za největší slabinu všech smyšlených teorií. Stejně tak vyznívá výrok o líbání „na ústa“. Slovo „ústa“ je tam doplněné jako údajně nejvíce pravděpodobné slovo. V originálním textu se místo bohužel nedochovalo, poněvadž bylo zničeno mravenci. Nevíme, kam Ježíš Marii líbal. Mohl ji líbat třeba na čelo nebo na tvář. Jenže mnozí autoři to naprosto vytrhnou z kontextu, celé to odcitují jako by žádné slovo nechybělo a hned z toho mají jasný důkaz sexuálního vztahu mezi Ježíšem a Marií. A přitom následující slova mění obsah celého doposud řečeného: „Moudrost, které říkají ‚neplodná‘ je matkou andělů a družkou … Marie Magdaléna. [Pán ji milov]al víc než všechny učedníky a líbal ji na její [ústa] … často. Zbytek učedníků … mu řekli: ‚Proč ji miluješ víc než nás všechny?‘ Spasitel odpověděl a řekl jim: ‚Proč vás nemiluji jako ji? Jsou-li slepý s vidoucím ve tmě, neliší se jeden od druhého. Když přijde světlo, vidoucí světlo uvidí, ale slepý zůstane ve tmě.‘17 Hodně dlouho jsem intenzivně přemýšlela nad tím, co měl autor originálního textu na mysli. Nevím, je to jen moje domněnka, ale myslím si, že ti slepí jsou učedníci a vidoucí je Ježíš. Něco jim povídá a oni jej poslouchají, ale jakmile má přijít na lámání chleba, jsou z toho celí jaloví a neví, o co jde. Proto Ježíš miluje více Marii. Ona není slepá. Chápe jeho slova, 16 17

Evangelium podle Matouše; 19,10-12. POKORNÝ, P. DUS, J. A. Neznámá evangelia: Novozákonní apokryfy. Praha: Vyšehrad, 2001. str. 213.

11


přemýšlí nad nimi a není jen ovečkou ve stádu. A milovat zde není použito ve smyslu sexuální přitažlivosti. S ohledem na kontext se jedná spíše o výraz obdivu, vděku, pochopení. Otázkou ovšem je, nakolik se dá gnostickým evangeliím věřit. A nakolik se dá věřit samotné Bibli? Po mnoho let byla jen ústně tradována. Zkuste si zahrát tichou poštu s několika stovkami lidí. Ještě nám tu vyvstává otázka, zdali měli Ježíš a Marie Magdaléna dítě. Z výše uvedeného vyvozuji, že neměli. Ač jsem nevěřící, tak Ježíše chápu jako velmi moudrou bytost. Měl svůj vlastní názor a nebál se ho prezentovat. Byl zcela oddán Bohu, žil v jeho jménu. Právě proto byl nedosažitelný, nepolapitelný. O Mariině původu a jejím dalším působení po Ježíšově smrti nemáme žádné informace. Historky z Francie mohou vypovídat o jiné Marii, ne o Marii Magdaléně. Závěrem bych ráda na základě dosavadních vývodů vyslovila domněnku, že Marie Magdaléna byla vnímavá žena, která si zasloužila Ježíšovu pozornost díky své chytrosti a bystrosti. Byla apoštolkou apoštolů, šiřitelkou víry, oddanou služebnicí. Avšak v myzogynní společnosti ji stihl posmrtně „osud“ v podobě legendy o napravené prostitutce. Po mnoho století sloužila tato legenda jako mravoučný obraz o ženě, která byla díky pokání vykoupena ze svých hříchů.

12


5. Závěr Ve své práci jsem se snažila představit jednu z významných postav křesťanských dějin. Nemyslím si, že jsem svého cíle dosáhla na sto procent. Ale snad přečtení této práce donutí člověka alespoň trochu se zamyslet nad osudem Marie Magdalény. A celkově nad počátkem křesťanství. Při psaní maturitní práce jsem přišla na mnoho zajímavých věcí. Tato „kauza“ místy nadzvedla mandle i mně. Osobní příběh této ženy i její posmrtná „literární“ historie“ mě donutily o věci přemýšlet, podívat se na ně z jiného úhlu. Je zajímavé, jak se lidé dokážou rozvášnit nad tématem Marie Magdalény. Mluví za to samy diskuze na internetu. Každý si hájí tu svoji pravdu, což je ovšem lepší, než být „ovečkou ve stádu“ bez názoru, popřípadě s názorem někoho jiného. Popřípadě s názorem někoho jiného. O Marii Magdaléně se již nikdy nedozvíme pravdu. Proto nám zbývá jen náš vlastní rozum a kusé informace, které máme k dispozici. Bohužel, dnešní svět, skrz na skrz prolezlý červi teorií, nám kazí vlastní úsudek. Spisovatelé si mnou kapsy nad lidmi, kteří jsou hladoví po nových senzacích. Na druhou stranu, Danu Brownovi se podařilo napsat strhující a napínavý příběh, který mi vyrazil dech. Přiznávám, po prvním přečtení jsem byla ovečkou ve stádě, která uvěřila povídačkám. Až téma mé maturitní práce mě donutilo otevřít oči. A tímto se s vámi dělím o svoje vědomosti. Napsala jsem něco o autorovi, o jeho díle. Největší část mé práce pojednává o Marii Magdaléně, jejím možném i nemožném životě. V předposlední kapitole jsem představila svoje myšlenky a odhalila své nitro. Doufám, že moje práce přiměla jejího čtenáře se zamyslet a udělat si vlastní názor. A co můj názor na obraz Poslední večeře od Leonarda da Vinciho, který jsem v práci nezmiňovala? Takže ve zkratce: jde o to, že na obraze má být údajně namalována vedle Ježíše Marie Magdaléna jako jeho manželka. Můj názor? Učedník sedící po Ježíšově levici má jemnější rysy tváře, což není nic výjimečného ani v dnešní době. Tudíž někteří chlapci vypadají trochu žensky. Dlouhé vlasy nebyly v tehdejší době ničím výjimečným. Právě tvrzení o poslední večeři je krásnou ukázkou toho, jak lidé dokážou vidět to, co chtějí i tam, kde to není.

13


6. Anotace 6.1. V češtině Předložená maturitní práce se zabývá historickým obdobím na počátku našeho letopočtu. Jejím tématem je život Marie Magdalény. Jedná se o velmi tajuplnou ženu, na kterou odkazují pouze krátké zmínky v Bibli nebo v apokryfních evangeliích. Jediné, co víme, že byla přítomna u ukřižování, pohřbu a zmrtvýchvstání Ježíše Krista a také, že z ní bylo vyhnáno sedm démonů. Někteří ji možná znají jako napravenou prostitutku. Pokud jste četli knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna, víte, že byla manželkou Ježíše Krista a měla s ním dítě. Předložená maturitní práce odpovídá na otázky z Magdalénina života. Věnovala se Marie Magdaléna prostituci? Byla opravdu provdaná za Ježíše Krista a měla s ním dítě? Jaký byl její původ a následný život po smrti Ježíše? Autorka práce vychází především z knih Šifra mistra Leonarda, Neznámá evangelia a z Bible. Téma života Marie Magdalény tvoří hlavní stať práce. Mimoto si můžete přečíst životopis Dana Browna, obsah knihy, porovnání knižní a filmové verze, anebo autorčin vlastní názor na teorie o Marii Magdaléně.

6.2. V angličtině This school-leaving work leads you into the beginning of Christian calendar. The main theme is Mary Magdalene’s life. She has been considered a mysterious woman, to whom short mentions in the Bible or apocryphal gospels are applied . The only thing we know is that she was present at the crucifixion, funeral, resurrection of Jesus Christ and seven demons were driven out of her body. Some people are likely to know her as a reformed prostitute. However, you might have read Dan Brown’s book called The Da Vinci Code and you know she was Jesus Christ’s wife and gave birth to his child. In the work you may find answers to several questions about her life. Was Mary Magdalene a prostitute? Did she marry Jesus Christ and had a baby with him? What was her origin and life after Jesus Christ’s death? Above all, I was inspired by the already mentioned book above The Da Vinci Code, Apocryphal Gospels and the Bible. The main part of the work describes Mary Magdalene’s life. Moreover, you can read facts about Dan Brown’s life. The content of the book is given too,as well as a comparison of a film adapatation and book version or my own opinion of the theories on Mary Magdalene.

14


7. Zdroje 7.1. Primární 1. BROWN, Dan. Šifra mistra Leonarda. 1. vyd. Praha: Metafora, 2003. 511 s. ISBN 8086518-62-0. 2. Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona. Praha: Biblická společnost, 1990. Podle ekumenického vydání z r. 1985. 3. POKORNÝ, Petr a Jan A. DUS. Neznámá evangelia: Novozákonní apokryfy. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2001. 464 s. ISBN 80-7021-406-6.

7.2. Sekundární 1. BURSTEIN, Dan. Tajemství Da Vinciho kódu: Průvodce románem Dana Browna. 1. vyd. Brno: Alman, 2006. 614 s. ISBN 80-86766-19-5. 2. CHANDELLE, René. Poselství Da Vinciho kódu. 1. vyd. Brno: Jota, 2005. 192 s. ISBN 80-7217-331-6. 3. Reflex: Causa Marie Magdaléna. Praha: Ringier Axel Springer CZ, 2005, roč. 16, č. 43. ISSN 1213-8991. 4. Dan Brown: Biography. Bio.: true story [online]. © 1994-2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: ttp://www.biography.com/people/dan-brown-507279. 5. Dan Brown: Biography. Age of the sage [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.age-of-the-sage.org/da_vinci_code/dan_brown_biography.html. 6. (TV seriál) BBC. Tajemství Bible: Skutečná Máří Magdaléna. 2003.

V Rozstání dne 14.03.2012 15

Šifra mistra Leonarda

Recommend Documents