IEE Project BiogasIN

IEE Project ‘BiogasIN’ Územně analytické podklady výroby a využití bioplynu

WP2: D.2.6.3.

Jan Štambaský, CzBA

Na základě D.2.5.

Únor, 2011

This Project (Contract No IEE/09/848/SI2.558364) is supported by:

D.2.6 Regional positioning papers for Czech Republic regions.

Obsah: 1.

Úvod .......................................................................................................................... 3

2.

Vybrané regiony v České republice ..................................................................... 5

Annex I: Bioplynové územně analytické podklady pro Českou republiku ................................................................................................................ 11 Podklady pro Jihočeský kraj......................................................................................... 12 Podklady pro Jihomoravský Kraj ................................................................................. 13 Podklady pro Středočeský Kraj .................................................................................... 15 Podklady pro Moravskoslezský Kraj ........................................................................... 17

Výhradní odpovědnost za obsah tohoto dokumentu nesou autoři. Nemusí to nutně odrážet názor EU a Evropská komise není zodpovědná za jakékoli užití obsažených informací a použití v jiných dokumentech.

2


1.

Úvod

Tento dokument je zaloţen na informacích z vybraných regionů Bulharska, Chorvatska, České republiky, Řecka, Litvy, Rumunska a Slovinska.1 Tato publikace obsahuje detaily týkající se České republiky. Celá zpráva je dostupná na webových stránkách projektu: www.biogasIN.org. Hlavním cílem tohoto dokumentu je poskytnutí veškerých informací o výrobě a vyuţití bioplynu v České republice všem zaiteresovaným stranám v následujících regionech: Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Středočeský kraj a Moravskoslezský kraj. Tyto kraje jsou vybrány mezi 28 cílových regionů ze 7 zemí Střední a Východní Evropy se podílet a podporovat aktivity projektu IEE (Inteligentní Energie pro Evropu) BiogasIN v rozvoji udrţitelného rozvoje odvětví výroby a vyuţití bioplynu, prostřednictvím zefektivnění povolovacích řízení a financování. Kaţdá ze zúčastněných zemí vybrala 4 cílové regiony, které mají největší potenciál pro rozvoj výroby a vyuţití bioplynu a zároveň největší předpoklad k úspěšným projektům. Celkem byly v 28 vybraných regionech hodnoceny podmínky podpory výroby a vyuţití bioplynu a dodrţování národního plánu pro obnovitelné zdroje energie společně s úspory v produkci emisí skleníkových plynů. Tento dokument poskytuje informace a fakta pro investory v jednotlivých regionech, kteří podávají ţádost o podpory pro výrobu bioplynu z národních programů. Mezi další hodnocené výhody vyuţití bioplynu se vztahují k sociálně-ekonomickým otázkám v regionech. Zde nalezneme především optimalizaci vyuţití statkových hnojiv, výrobu organických hnojiv a rozvoj lokálních ekonomických aktivit přinášejících pracovní příleţitosti a investice. Hlavní cílem této práce bylo vytvořit podklady pro regionální a místní správu, která je velmi důleţitou součástí rozvoje výroby a vyuţití bioplynu v jednotlivých krajích. Tento dokument obsahuje příspěvky pro čtyři vybrané kraje České Republiky, kde je moţné předpokládat největší potenciál rozvoje výroby a vyuţití bioplynu. Tento dokument si klade za cíl usnadnit budování kapacit mezi orgány státní správy na různých úrovních tím, ţe zdůrazňuje výhody a externality z realizace zemědělských bioplynových stanic. Data byla poskytnuta partnery v cílových zemích (v ČR je to Česká bioplynová asociace, CzBA). Metodika pouţitá pro zvýraznění potenciálních výhod bioplynu v daných regionech, byla vyvinuta organizacemi EIHP, EKODOMA, CzBA a RA Sinergija s podporou CRES a EBA. Vypracovaná metodika je k dispozici na oficiálních webových stránkách projektu www.biogasIN.org. Bioplyn je nosičem energie, která můţe být vyuţita v různých podobách, např. k výrobě elektřiny, produkci tepla, v kombinované výrobě tepla a elektřiny, jako pohonná hmota, nebo i jako plně obnovitelná náhrada zemního plynu. Vyuţívání bioplynu je jiţ dobře známo v zemích, jako je Německo, Rakousko a Dánsko, ale jen málo zemědělských bioplynových stanic je ve střední a východní Evropě. V dnešní době, je zřejmé, ţe bioplyn můţe ovlivnit řadu sektorů, jako je: Ţivotní prostředí (změna klimatu) (EIHP) Energie (zabezpečení dodávek energie, místní zdroje) (EKODOMA) Zemědělství (trvale udrţitelná zemědělská výroba) (CzBA) Společnosti (zlepšení zaměstnanosti a dlouhodobý rozvoj venkova) (RA Sinergija) V současnosti je v ČR vybudováno 235 bioplynových elektráren s celkovým instalovaným výkonem 120,12 MW (cca 60% jsou zemědělské BPS). Celková produkce těchto bioplynových stanic v roce

1

Veškerá užitá data v této publikaci jsou z výstupů Českého statistického úřadu k datu 31.12.2008.

3


2010 dosáhla hodnot více neţ 500 GWh elektřiny. Podíl bioplynu na obnovitelných zdrojích energie (OZE) činil 9%. Cílový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné hrubé spotřebě v roce 2020 byl Národním Akčním Plánem pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen Akční plán) určen na 13,5%. Podle ustanovení Akčního plánu je zapotřebí do roku 2020 vybudovat 417 MW instalovaného výkonu bioplynových elektráren s celkovou roční výrobou 2 871 GWh elektrické energie.

4


2.

Vybrané regiony v České republice

Obrázek1 Mapa České Republiky s vybranými regiony pro BiogasIN Jihočeský Kraj je situován do jihozápadní části České republiky. Zabírá rozlohu 10 057 km2 s 636 000 obyvateli, z nichţ 35% ţije na venkově. Tato oblast je známa především chovem ryb a zemědělstvím. Hejtman Jihočeského kraje je, pan. Jiří Zimola Jihomoravský Kraj je situován v jihovýchodní části České republiky, zaujímá rozlohu o velikosti 7 195 km2, kde ţije1 147 000 obyvatel. Zemědělská půda pokrývá více neţ 60% celkové plochy regionu, z čehoţ je téměř 83% orná půda. Hejtman Jihomoravského kraje je, pan. Michal Hašek Středočeský Kraj je umístěn západní části České republiky, rozprostírá se na 11 015 km2. Kde ţije téměř 1 230 000 obyvatel. Úzké vztahy s hlavním městem v geografickém centru regionu charakterizuje jeho sociálně-ekonomickou strukturu. Většina obyvatel pracuje ve zpracovatelském průmyslu a zemědělství. Hejtman Středočeského kraje je, pan. David Rath Moravskoslezský Kraj leţí v severovýchodní části České republiky. Zabírá rozlohu 5 427 km2 s více jak 50% zemědělsky vyuţívané půdy. Moravskoslezský kraj je nejvíce obydlená oblast V České Republice s více neţ 1 250 000 obyvateli. Hejtman Moravskoslezského kraje je, pan. Jaroslav Palas

5


Úspora emisí skleníkových plynů: EU jako celek se zavázala sníţit své emise o 8% v průběhu let 2008-2012 ve srovnání s úrovní v roce 1990. Tento cíl je rozdělen mezi členské státy v rámci právně závazné tzv. „dohody o sdílení břemene“, která stanoví jednotlivé emisní cíle, pro kaţdý členský stát. Deset nově příchozích členských státu, které přistoupily do EU v květnu 2004, rovněţ ratifikovali Kjótský Protokol, ale s vlastním cílem Kjótského Protokolu, který se pohybuje mezi 6% a 8% sníţení emisí. Všechny cílové země projektu BiogasIN musí sníţit své emise o 8% k emisím v základním roce. Kromě Chorvatska, které má 5% redukci a Řecka, které má povoleno navýšit emise aţ o 25%. Podle nejnovějšího souhrnu Evropské Unie o emisích skleníkových plynů (GHG) a inventarizační zprávy z roku 2010 se celkově sníţili emise skleníkových plynů v EU-27 o 11,3% mezi roky 1990 a 2008, coţ představuje 627 milionů tun ekvivalentu CO2. Emise se sníţili o 2% (– 99 milionů tun ekvivalentu CO2)mezi roky 2007 a 2008. Emise v roce 2008 pro EU-27 byly o 12,3% niţší neţ v základním roce. Celkové emise skleníkových plynů vyjádřeno ekvivalentem CO2(excl. LULUCF – Vyuţívání a změny vyuţívání půd a lesnictví) v roce 2008 činily 4 939,7 milionů tun. Všechny cílové země a regiony mají významnou úsporu emisí skleníkových plynů. Podle hodnocení v projektu BiogasIN je to 4 543,14 kt ekvivalentu CO2, které byly uspořeny. coţ představuje úsporu 0.8% z celkového mnoţství skleníkových emisí v cílových zemích Biogas IN v roce 2008. Česká republika ratifikovala Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) 15. Listopadu 2001 (vstoupila v platnost 16. února 2005). Cílem pro Českou Republiku je sníţení o 8% v porovnání se základním rokem. Z emisí skleníkových plynů za rok 2008 vyplynulo, ţe celkové emise představovaly 141,4 milionu tun ekvivalentního CO2, který představoval 27,2% sníţení oproti základnímu roku s rokem 2008. Podíl zemědělství na emisích skleníkových plynů v roce 2008 byl 5,9% a podíl výroby energie 47,7%. Čtyři regiony v České republice mohou přispět ke sníţení emisí skleníkových plynu v celé republice celkovým ročním ekvivalentem 1 300,55 ktCO2-eq, coţ odpovídá 0,92% emisí pro rok 2008 (podle Evropské zprávy z roku 2010 činil CO2-eq v roce 2008 – 141 400 kt). V roce 2008 připadalo v České Republice na jednoho obyvatele 13,6 tCO2-eq emisí skleníkového plynu. Podle projektu BiogasIN a provedených výpočtů, je potencionální úspora emisí na obyvatele (tCO2-eq na osobu) ve vybraných regionech v důsledku pouţívání bioplynu jsou následující: Jihočeský kraj 0,75, Středočeský region 0,33, Jihomoravský kraj 0,20 a Moravskoslezský region 0,15. Výpočet potencionální úspory emisí skleníkových plynů z rozvoje bioplynového trhu ve 4 krajích České republiky:

Česká Republika

Potencionální úspora emisí: 1 300,55 ktCO2-eq za rok

Skleníkové plyny CO2-equiv (excl. LULUCF), 2008 141 400 ktCO2-eq

Všechny zúčastněné země vykazují značné úspory emisí skleníkového plynu. Na druhou stranu podle posledního NIR (Národní inventarizační zpráva) pouze Slovinsko a Chorvatsko mají problémy dosáhnout Kjótských cílů, protoţe měli v roce 2008 vyšší emise, neţ měli stanoveny limity.

6


Pozitivní vliv při realizaci nejlepší dostupné zemědělské praxe Digestát je lepší, účinnější hnojivo ve srovnání se statkovými hnojivy. Hnojivá účinnost digestátu je zajištěna především díky homogenitě a vyšší dostupnosti ţivin pro rostliny. Vyuţití digestátu, jako hnojiva, kde nahradí pouţívání průmyslových hnojiv má pozitivní dopad nejen na zemědělství, ale i na ekonomickou a ekologickou stránku zemědělské výroby. Nitrátová směrnice (Nařízení 91/676/ER) vyžaduje řadu opatření k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Jedno z hlavních opatření je celkové množství dusíku (N) v organických hnojivech aplikovaných na půdu a množství dusíku vyprodukovaného samotnými zvířaty, přičemž limit na jedno hospodářství je 170 kg N/ha/rok. V 28 vybraných regionech s implementací nejlepší dostupné zemědělské praxe v kejdovém hospodářství (Nitrátová Směrnice) je výsledkem úspora 135 721 t/rok průmyslových hnojiv. Ve srovnání s vyuţitím směsí na bázi močovina – dusičnan amonný (UAN)to představuje úsporu v hodnotě 39,3 Mil.€/rok. Účinky nahrazení průmyslových hnojiv digestátem (výroba pouze ze statkových hnojiv): Úspora průmyslových hnojiv Ekonomická úspora UAN (30% N) 37 976 tun 10 985 796 € Následný výpočet ukazuje možné úspory průmyslových hnojiv v závislosti na anaerobní digesci statkových hnojiv (potencionální produkce bioplynu z biologického odpadu je vyčleněna z této studie). Některá další hodnocení byla provedena na základě anaerobní digesce energetických plodin, kdekoliv to bylo možné. Bylo vypočteno, že ve 4 vybraných regionech je možné pěstovat energetické plodiny, aniž by došlo k nerovnováze mezi energetickými plodinami a plodinami určenými k zajištění potravinové bezpečnosti. Výsledky pěstování a využití energetických plodin ve výrobě bioplynu jsou uvedeny níže: Půda potřebná pro energetické plodiny

Celková spotřeba energetických plodin

Potenciální instalovaný výkon

Potenciální produkce

93 935 ha

2,32 mil.t

116,3 MW

930 GWh

Úspory průmyslových hnojiv UAN (30% N)

Úspory UAN, využitím energetických plodin

Celkové úspory průmyslových hnojiv

Celkové investice spojené s digescí energetických plodin

49 429 t

14,3 mil.€

25,3 mil. €

365,2 mil.€

Ve čtyřech vybraných regionech v České republice by vyuţitím nejlepší dostupné zemědělské praxe v nakládání se statkovými hnojivy (nitrátová směrnice) znamenalo úsporu průmyslových hnojiv 38 tis. t/rok (UAN) v celkové hodnotě téměř 11 mil. Euro/rok. Kromě toho je zde 93 935 ha zemědělské půdy dostupné pro pěstování energetických plodin s produkcí, která odpovídá produkci 930 GWh energie ročně. Takové vyuţití energetických plodin by také znamenalo produkci 2 324 tis. t/rok organického hnojiva, které odpovídá 50 tis. t/rok průmyslových hnojiv s celkovou hodnotou převyšující 14 mil. Euro/rok. Celková úspora z průmyslových hnojiv by tak přesahovala 7


25 mil. Euro/rok. Výroba a vyuţití bioplynu ze statkových hnojiv a energetických plodin by současně znamenalo více neţ 365 mil. Euro dlouhodobých investic v uvedených regionech.

8


Energetická produkce Evropská Unie stanovila řadu náročných energetických a klimatických cílů, které musí být splněny do roku 2020, známá téţ jako cíle "20-20-20". Tyto cíle představují: Sníţení emisí skleníkových plynů v EU nejméně o 20% ve srovnání s úrovní v roce 1990 20% celkové spotřeby energie v EU musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie Sníţení spotřeby primární energie o 20% ve srovnání s předpokládanou hodnotou, které má být dosaţeno prostřednictvím zlepšení energetické účinnosti V lednu 2008 Evropská komise navrhla závazné právní předpisy k provedení závazků 20-20-20. Závazné národní cíle pro obnovitelné zdroje energie, jejichţ cílem je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v průměru v celé EU na více neţ na dvojnásobek oproti roku 2006 (20% do roku 2010 namísto 9,2% v roce 2006). Vnitrostátní cíle v rozsahu od 10% podílu obnovitelných zdrojů na Maltě až po 49% ve Švédsku. Opatření přispějí ke snížení závislosti EU na dovozu energie a snížení emisí skleníkových plynů. Bioplyn je jeden z obnovitelných zdrojů, které budou hrát klíčovou roli ve splnění závazných cílů pro rok 2020. V roce 2009 se v EU vyrobilo 8,3 Mtoe primární energie z bioplynu a 25,2 TWh elektrické energie. V 28 cílových regionech se vyrobilo 0,883 Mtoe energie z bioplynu. Teoretický potenciál výroby elektrické energie z bioplynu (s vyuţitím 100% dostupných statkových hnojiv a při vyuţití bioplynu vyrobeného v kogeneraci) by činil 2 389 GWh coţ odpovídá 9,5% celkové výroby elektrické energie v EU za rok 2008. Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie v České republice navrhl cíl 13,5% podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné hrubé spotřebě energie a splnění cíle 10,8% podílu z obnovitelných zdrojů v dopravě na konečné hrubé spotřebě energie. Příspěvek (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny) očekávaný z pouţití bioplynu v České republice k dosaţení závazných cílů pro rok 2020 se odhaduje na 417 MW, které odpovídají 2 781 GWh (247 ktoe), navíc odhadovaný přínos 167 ktoe (konečná spotřeba energie) z bioplynu pro vytápění-chlazení v roce 2020. V České republice je teoretický potenciál bioplynu při vyuţití 100% statkových hnojiv v cílových regionech (základní výpočet) je od 317 GWh aţ 810 GWh energie na region. Tato energie se dá pouţít na pokrytí spotřeby energie od 20 305 aţ 51 833 domácností v v jednotlivých regionech. Všech 201 464 domácností můţe být zásobováno elektrickou energií z bioplynu z kogeneračních jednotek. Kaţdý region můţe přispět 0,9-2,3% do národního plánu pro obnovitelnou energii pro rok 2020 a 9,9-25,4% do plánu pro cíle výroby a vyuţití bioplynu. Výpočet energie z bioplynu je zaloţen na potenciální anaerobní digesci výhradně statkových hnojiv, zatímco potenciál společné digesce s energetickými plodinami by mohl být přidán z předchozí části. Potenciál bioplynu při vyuţití statkových hnojiv v mono-digesci Potenciál pro výrobu elektřiny (jen produkce elektřiny) Potenciál pro výrobu tepla (jen produkce tepla) Potenciál pro výrobu elektřiny (kogenerací) Potenciál pro výrobu tepla (v kogeneraci) Potenciál pro výrobu energie z bioplynu v hrubé konečné spotřebě Podíl energie z bioplyn v národních cílech pro OZE v r. 2020 Podíl energie z bioplynu vzhledem k národnímu cíly pro bioplyn v r. 2020 Počet domácností s dodávkou elektřiny (vyrobené v kogeneraci) Počet domácností s dodávkou veškeré energie

2177 GWh 871 GWh 2068 GWh 686 GWh 1 273 GWh 0,8% 6,3% 68,2% 201 464 139 310 9


Sociálně-ekonomické otázky Projekty výroby a vyuţití bioplynu stále potřebují vysoké investiční náklady. Příjmy jsou pak tvořeny z tarifních cen pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Celková instalovaná kapacita byla vypočtena ve výši přes 320 MW s investičními náklady více neţ 1 000 mil €. V případě malých zemědělských hospodářství přináší částečný pracovní poměr různé výhody a současně moţnost nového příjmu. Realizace bioplynových stanic můţe přímo či nepřímo zvýšit počet pracovních míst v průběhu všech fází trvání projektu a jeho celé ţivotnosti. Bylo zjištěno, ţe asi 640 malých bioplynových stanic (kaţdá do 0,5 MW) mohou poskytnout 1 000-6 100 pracovních míst ve vybraných regionech. V Německu dosáhla např. zaměstnanost v odvětví výroby a vyuţití bioplynu v roce 2008 aţ 7 300 pracovních moţností (z toho 4 000 v operačním a údrţbovém sektoru a 3 400 míst pro rozvoj a vývoj bioplynových stanic.2 Dnes je v Německu v provozu více neţ 5 000 bioplynových stanic. Odhad sociálně-ekonomických přínosů z rozvoje výroby a vyuţití bioplynu ve 4 krajích České republiky jsou shrnuty v tabulce uvedené níţe. Vzhledem k tomu, ţe výroba bioplynu z monodigesce se poţívá jen zřídka, jsou výsledky s ohledem na potencionál pěstování energeticky náročných plodin uváděny samostatně. Výroba bioplynu, využití v kogeneraci Potenciál pro výrobu elektřiny, GWh Instalovaný výkon, MW Počet bioplynových stanic, 0,5 MW/ 1 BPS Počet zaměstnaných lidí Investiční náklady mil. €

Mono-digesce statkových hnojiv 686 92,1

Statková hnojiva a energetické plodiny 1 616 217,0

184

434

288-1 750 289,3

679-4 124 681,5

Celkový instalovaný výkon byl vypočten na 92,1 MW, s investičními náklady cca 290 mil. € Asi 184 nových malých bioplynových stanic (0,5 MW) můţe vytvořit 288 aţ 1 750 nových pracovních míst.

2

Zdroj: Ministerstvo ţivotního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti Německé spolkové Republiky.

10


Annex I: Územně analytické podklady výroby a využití bioplynu v České republice

11


Podklady pro Jihočeský kraj Cílový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné hrubé spotřebě je v roce 2020 určen na 13,5% a 8% do roku 2012 (Kjótský protokol), jak je uvedeno ve směrnici 2009/28/ES "o podpoře a užívání energie z obnovitelných zdrojů”, a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Jsou-li tyto podíly převedeny na reálná čísla, bude muset Česká republika vyrobit 4,38 Mtoe3 elektrické energie v konečné hrubé spotřebě energie v roce 2020 a tak ušetřit 2 830 ktCO2eq do roku 2012. Podle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie, bude příspěvek biomasy 2,52 Mtoe4/ročně a 0,41 Mtoe5/rok bioplynu do celkového součtu obnovitelné energie. Bioplyn je obnovitelný zdroj energie pocházející z biomasy, biomasa je vše vhodné k anaerobní digesci (AD), coţ je rozklad organické hmoty bez přístupu kyslíku. Vhodnými surovinami pro AD jsou např. hnůj, organické odpady ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, jako jsou jateční odpady, syrovátka, slupky, mastnoty, staré pečivo, ječmen z pivovarů, kuchyňský odpad–zbytky z restaurací a hotelů, zemědělské plodiny, organický podíl komunálního odpadu. Hlavní výhody bioplynu jsou shrnuty ve třech bodech:

1

Bioplyn má dva důleţité produkty k vyuţívání – je obnovitelný zdroj energie a chová se jako přírodní hnojivo (digestát). Výroba bioplynu neprodukuje odpady

2

Bioplyn je velmi dobrý univerzální nosič energie, kterou můţe poskytnout v různých uţitečných formách, jako je elektřina, teplo a mechanická energie (biopalivo)

3

Výroba a vyuţití bioplynu je těsně provázáno s místní komunitou a je téţ nástrojem pro sníţení produkce hnoje a emisí skleníkových plynů. Výroba bioplynu je vţdy spojená s výrobou digestátu-organická hmota, vzniklá při výrobě bioplynu, která můţe být náhradou za průmyslová hnojiva. Vzhledem ke svému charakteru má výroba a vyuţití bioplynu tendenci udrţovat a vytvářet mnoho venkovských aktivit a pracovních příleţitostí.

Jihočeský kraj je situován do jihozápadní části České republiky. Zabírá rozlohu 10 057 km2 s 636 000 obyvateli z nichţ 35% ţije na venkově. Tato oblast je známa především chovem ryb a zemědělstvím. Kapacita Jihočeského kraje představuje 25,4% z národního bioplynového potenciálu, ke kterému můţe přispět 2,3% k dosaţení tohoto národního cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2020. Jestliţe se energie přemění na elektřinu, pak je to 320 GWh/rok a přeměna na teplo, 770 GWh/rok, coţ by mohla být energie, která je dostatečná k zásobování cca. 75 000 domácností. Nejčastějším způsobem vyuţití energie z bioplynu je v kogeneračních jednotkách se souběţnou výrobou tepla a elektřiny. V takovém případě je moţné vyrobit alespoň o 255 GWh/rok elektrické

3

4,38 Mtoe se rovná 183,4 PJ nebo 50 939 GWh Poznámka: Partneři mohou používat měřicí přístroje v textu v souladu s běžnou praxí ve svých zemích, ale měly by poskytnout další jednotky, aby bylo možné porovnat výsledky. 4 Příspěvky biomasy k cílové OZE s 2,52 Mtoe rovná se 105,5 PJ nebo 29 308 GWh 5 Příspěvky biomasy k celkové OZE s 0,41 Mtoe rovná se 17,2 PJ nebo 4 768 GWh

12


energie více a přibliţně 474 GWh/rok tepla, coţ je dostačující pro asi 52 000 domácností dodávkou elektřiny a tepla z bioplynových kogeneračních jednotek. Produkce Jihočeského kraje představuje asi 1,5% z národního cíle pro biomasu a bioplyn. Při přeměně energie na elektřinu je hodnota 810 GWh/rok. Jestliže přepočítáme získanou energii na ekvivalent biopaliva, tak se dostáváme k energetickému potenciálu 68 milionů litrů nafty. Podíl OZE pro rok 2020 je 13,5 % za celou Českou republiku a Jihočeský kraj může přispět 0,75% k dosažení tohoto národního cíle. Další výhody udrţitelného bioplynového trhu se budou v Jihočeském kraji odráţet v oblastech, které jsou níţe uvedeny: 1

Podnik, který zavede nejlepší zemědělskou praxi v kejdovém hospodářství (nitrátová směrnice) můţe dosáhnout úspory průmyslových hnojiv aţ 13 000 t/rok (UAN) v celkové hodnotě 3 780 00 Euro/rok.

2

13 254 ha v kraji je k dispozici k pěstování potencionální energii v hodnotě asi 129 GWh.

3

Náhrada energetickými plodinami představuje 323 000 t/rok organických hnojiv, které jsou ekvivalentem 7 000 t/rok průmyslových hnojiv (UAN) v celkové hodnotě 1 988 000 Euro/rok.

4

Celkové úspory na průmyslových hnojivech mohou dosáhnout 5 768 000 Euro/rok.

5

Je zde moţnost získat aţ 50 767 000 € na investice spojené s bioplynem.

energetických

plodin,

coţ

představuje

Jihočeský kraj se nachází na jihu země a pokrývá 10 057 km2, z toho je 493 000 hektarů zemědělské půdy s 211 000 kusů skotu, 218 000 kusů prasat a 3 636 000 kusů drůbeţe. Celkový počet obyvatel kraje je 636 000 obyvatel, z nichţ 35% ţije ve venkovských oblastech. Míra nezaměstnanosti činila 8,5%. Hlavním hospodářským odvětvím je zemědělství, chov ryb a související potravinářský průmysl. Podpora na rozvoj udrţitelného bioplynového trhu, zlepšení povolovacích a finančních postupů pro výrobu a realizaci bioplynových projektů v Jihočeském kraji by mohlo významně přispět ke zlepšení výše popsaných přínosů pro tento Jihočeský kraj.

Podklady pro Jihomoravský Kraj Cílový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné hrubé spotřebě je v roce 2020 určen na 13,5% a 8% do roku 2012 (Kjótský protokol), jak je uvedeno ve směrnici 2009/28/ES "o podpoře a užívání energie z obnovitelných zdrojů”, a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Jsou-li tyto podíly převedeny na reálná čísla, bude muset Česká Republika vyrobit 4,38 Mtoe6 elektrické energie v konečné hrubé spotřebě energie v roce 2020 a tak ušetřit 2 830 ktCO2eq do

6

4,38 Mtoe se rovná 183,4 PJ nebo 50 939 GWh Poznámka: Partneři mohou používat měřicí přístroje v textu v souladu s běžnou praxí ve svých zemích, ale měly by poskytnout další jednotky, aby bylo možné porovnat výsledky.

13


roku 2012. Podle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie, bude příspěvek biomasy 2,52 Mtoe7/ročně a 0,41 Mtoe8/rok bioplynu do celkového součtu obnovitelné energie. Bioplyn je obnovitelný zdroj energie pocházející z biomasy, biomasa je vše vhodné k anaerobní digesci (AD), coţ je rozklad organické hmoty bez přístupu kyslíku. Vhodnými surovinami pro AD jsou např. hnůj, organické odpady ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, jako jsou jateční odpady, syrovátka, slupky, mastnoty, staré pečivo, ječmen z pivovarů, kuchyňský odpad–zbytky z restaurací a hotelů, zemědělské plodiny, organický podíl komunálního odpadu. Hlavní výhody bioplynu jsou shrnuty ve třech bodech:

1


2


3


Jihomoravský kraj je situován do jihovýchodní části České republiky. Zabírá rozlohu 7 195 km2 s1 147 000 obyvateli. Zemědělská půda pokrývá více neţ 60% celkové plochy regionu, z čehoţ je téměř 83% orná půda. Kapacita Jihomoravského kraje představuje 11,7% z národního bioplynového potenciálu, kterému můţe přispět 1,1% k dosaţení národního cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2020. Jestliţe se energie přemění na elektřinu, pak je to 149 GWh/rok a přeměna na teplo, 355 GWh/rok, coţ by mohla být energie, která je dostatečná k zásobování cca. 35 000 domácností. Nejčastějším způsobem vyuţití energie z bioplynu je v kogeneračních jednotkách se souběţnou výrobou tepla a elektřiny. V takovém případě je moţné vyrobit alespoň o 118 GWh/rok elektrické energie více a přibliţně 219 GWh/rok tepla, coţ je dostačující pro asi 24 000 domácností dodávkou elektřiny a tepla z bioplynových kogeneračních jednotek. Produkce Jihomoravského kraje představuje asi 0,7% z národního cíle pro biomasu a bioplyn. Při přeměně energie na elektřinu je hodnota 374 GWh/rok. Jestliže přepočítáme získanou energii na ekvivalent biopaliva, tak se dostáváme k energetickému potenciálu 31,50 milionů litrů nafty. Podíl OZE pro rok 2020 je 13,5 % za celou Českou republiku a Jihomoravský kraj může přispět 0,2% k dosažení tohoto národního cíle. Další výhody udrţitelného bioplynového trhu se budou v Jihomoravském kraji odráţet v oblastech, které jsou níţe uvedeny: 1

7 8


Příspěvky biomasy k cílové OZE s 2,52 Mtoe rovná se 105,5 PJ nebo 29 308 GWh Příspěvky biomasy k celkové OZE s 0,41 Mtoe rovná se 17,2 PJ nebo 4 768 GWh

14


2


energetických

plodin,

coţ

představuje

3


4


5


Jihomoravský kraj se nachází na jihovýchodě země a pokrývá 7 195 km2, z toho je 429 200 hektarů zemědělské půdy s 66 000 kusů skotu, 264 000 kusů prasat a 4 403 000 kusů drůbeţe. Celkový počet obyvatel kraje je 1 147 000 obyvatel, z nichţ 37,9% ţije ve venkovských oblastech. Míra nezaměstnanosti činila 10,9%. Hlavním hospodářským odvětvím je zemědělství a související potravinářský průmysl. Podpora na rozvoj udrţitelného bioplynového trhu, zlepšení povolovacích a finančních postupů pro výrobu a realizaci bioplynových projektů v Jihomoravském kraji by mohlo významně přispět ke zlepšení výše popsaných přínosů pro tento Jihomoravský kraj.

Podklady pro Středočeský Kraj Cílový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné hrubé spotřebě je v roce 2020 určen na 13,5% a 8% do roku 2012 (Kjótský protokol), jak je uvedeno ve směrnici 2009/28/ES "o podpoře a užívání energie z obnovitelných zdrojů”, a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Jsou-li tyto podíly převedeny na reálná čísla, bude muset Česká Republika vyrobit 4,38 Mtoe9 elektrické energie v konečné hrubé spotřebě energie v roce 2020 a tak ušetřit 2 830 ktCO2eq do roku 2012. Podle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie, bude příspěvek biomasy 2,52 Mtoe10/ročně a 0,41 Mtoe11/rok bioplynu do celkového součtu obnovitelné energie. Bioplyn je obnovitelný zdroj energie pocházející z biomasy, biomasa je vše vhodné k anaerobní digesci (AD), coţ je rozklad organické hmoty bez přístupu kyslíku. Vhodnými surovinami pro AD jsou např. hnůj, organické odpady ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, jako jsou jateční odpady, syrovátka, slupky, mastnoty, staré pečivo, ječmen z pivovarů, kuchyňský odpad–zbytky z restaurací a hotelů, zemědělské plodiny, organický podíl komunálního odpadu. Hlavní výhody bioplynu jsou shrnuty ve třech bodech:

1


9


15


2


3


Středočeský kraj je umístěn do středozápadní části České republiky. Zabírá rozlohu 11 015 km2 s1 231 000 obyvateli. Úzké vztahy s hlavním městem v geografickém centru regionu charakterizuje jeho sociálně-ekonomickou strukturu. Většina obyvatel pracuje ve zpracovatelském průmyslu a zemědělství. Kapacita Středočeského kraje představuje 21,2% z národního bioplynového potenciálu, ke kterému můţe přispět 2% k dosaţení tohoto národního cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2020. Jestliţe se energie přemění na elektřinu, pak je to 270 GWh/rok a přeměna na teplo, 640 GWh/rok, coţ by mohla být energie, která je dostatečná k zásobování cca. 62 000 domácností. Nejčastějším způsobem vyuţití energie z bioplynu je v kogeneračních jednotkách se souběţnou výrobou tepla a elektřiny. V takovém případě je moţné vyrobit alespoň o 213 GWh/rok elektrické energie více a přibliţně 395 GWh/rok tepla, coţ je dostačující pro asi 43 000 domácností dodávkou elektřiny a tepla z bioplynových kogeneračních jednotek. Produkce Středočeského kraje představuje asi 1,3% z národního cíle pro biomasu a bioplyn. Při přeměně energie na elektřinu je hodnota 676 GWh/rok. Jestliže přepočítáme získanou energii na ekvivalent biopaliva, tak se dostáváme k energetickému potenciálu 57 milionů litrů nafty. Podíl OZE pro rok 2020 je 13,5 % za celou Českou republiku a Středočeský kraj může přispět 0,33% k dosažení tohoto národního cíle. Další výhody udrţitelného bioplynového trhu se budou v Jihomoravském kraji odráţet v oblastech, které jsou níţe uvedeny: 1


2


3


4


5


energetických

plodin,

coţ

představuje

Středočeský kraj se nachází ve středozápadní části země a pokrývá 11 015 km2, z toho je 664 800 hektarů zemědělské půdy s 145 000 kusů skotu, 306 000 kusů prasat a 6 102 000 kusů drůbeţe. Celkový počet obyvatel kraje je 1 230 000 obyvatel, z nichţ 46% ţije ve venkovských 16


oblastech. Míra nezaměstnanosti činila 7,7%. Hlavním hospodářským odvětvím je zemědělství, chov ryb a související potravinářský průmysl. Podpora na rozvoj udrţitelného bioplynového trhu, zlepšení povolovacích a finančních postupů pro výrobu a realizaci bioplynových projektů v Středočeském kraji by mohlo významně přispět ke zlepšení výše popsaných přínosů pro tento Středočeský kraj.

Podklady pro Moravskoslezský Kraj Cílový podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné hrubé spotřebě je v roce 2020 určen na 13,5% a 8% do roku 2012 (Kjótský protokol), jak je uvedeno ve směrnici 2009/28/ES "o podpoře a užívání energie z obnovitelných zdrojů”, a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Jsou-li tyto podíly převedeny na reálná čísla, bude muset Česká Republika vyrobit 4,38 Mtoe12 elektrické energie v konečné hrubé spotřebě energie v roce 2020 a tak ušetřit 2 830 ktCO2eq do roku 2012. Podle Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie, bude příspěvek biomasy 2,52 Mtoe13/ročně a 0,41 Mtoe14/rok bioplynu do celkového součtu obnovitelné energie. Bioplyn je obnovitelný zdroj energie pocházející z biomasy, biomasa je vše vhodné k anaerobní digesci (AD), coţ je rozklad organické hmoty bez přístupu kyslíku. Vhodnými surovinami pro AD jsou např. hnůj, organické odpady ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, jako jsou jateční odpady, syrovátka, slupky, mastnoty, staré pečivo, ječmen z pivovarů, kuchyňský odpad–zbytky z restaurací a hotelů, zemědělské plodiny, organický podíl komunálního odpadu. Hlavní výhody bioplynu jsou shrnuty ve třech bodech:

1


2


3


Moravskosleský kraj leţí v severovýchodní části České republiky. Zabírá rozlohu 5 427 km2 s více jak 50% zemědělsky vyuţívané půdy. Moravskoslezský kraj je nejvíce obydlená oblast V České republice s více neţ 1 250 000 obyvateli.

12


17


Kapacita Moravskoslezského kraje představuje 9,9% z národního bioplynového potenciálu, kterému můţe přispět 0,9% k dosaţení národního cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2020. Jestliţe se energie přemění na elektřinu, pak je to 127 GWh/rok a přeměna na teplo odpovídá 301 GWh/rok, coţ by mohla být energie, která je dostatečná k zásobování cca. 29 000 domácností. Nejčastějším způsobem vyuţití energie z bioplynu je v kogeneračních jednotkách se souběţnou výrobou tepla a elektřiny. V takovém případě je moţné vyrobit alespoň o 213 GWh/rok elektrické energie více a přibliţně 395 GWh/rok tepla, coţ je dostačující pro asi 43 000 domácností dodávkou elektřiny a tepla z bioplynových kogeneračních jednotek. Produkce Moravskoslezského kraje představuje asi 0,6% z národního cíle pro biomasu a bioplyn. Při přeměně energie na elektřinu je to hodnota 317 GWh/rok. Jestliže přepočítáme získanou energii na ekvivalent biopaliva, tak se dostáváme k energetickému potenciálu 26,73 milionů litrů nafty. Podíl OZE pro rok 2020 je 13,5 % za celou Českou republiku a Moravskoslezský kraj může přispět 0,15% k dosažení tohoto národního cíle. Další výhody udrţitelného bioplynového trhu se budou v Moravskoslezském kraji odráţet v oblastech, které jsou níţe uvedeny: 1


2

6 483 ha v kraji je k dispozici k pěstování energetických plodin, coţ představuje potencionální energii v hodnotě asi 63 GWh.

3

Náhrada energetickými plodinami představuje 156 000 t/rok organických hnojiv, které jsou ekvivalentem 3 000 t/rok průmyslových hnojiv (UAN) v celkové hodnotě 961 000 Euro/rok.

4


5


Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodě země a pokrývá 5 426 km2, z toho je 276 140 hektarů zemědělské půdy s 79 000 kusů skotu, 78 000 kusů prasat a 1 801 000 kusů drůbeţe. Celkový počet obyvatel kraje je 1 250 000 obyvatel, z nichţ 46% ţije ve venkovských oblastech. Míra nezaměstnanosti činila 12,36%. Hlavním hospodářským odvětvím je zemědělství a související potravinářský průmysl. Podpora na rozvoj udrţitelného bioplynového trhu, zlepšení povolovacích a finančních postupů pro výrobu a realizaci bioplynových projektů v Moravskoslezském kraji by mohlo významně přispět ke zlepšení výše popsaných přínosů pro tento Moravskoslezský kraj.

18

IEE Project BiogasIN

Recommend Documents