I

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

DODATEK D – INFORMACE A VÝKLADOVÉ MATERIÁLY PRO APLIKACI STANDARDŮ A DOPORUČENÝCH POSTUPŮ GNSS

1.

Definice

Duo-binarita (Bi-binary) Duo-binarita je známa jako „kódování typu Manchester―. Někdy je vztaţena k „diferenciálnímu kódu typu Manchester―. Při pouţití tohoto systému přechod hrany určuje bit. Selektivní dostupnost (SA) (Selective availability) Soubor postupů pro odmítnutí plné přesnosti a výběr úrovně určování polohy, rychlosti a přesnosti času GPS, dostupné pro uţivatele signálu Standardní sluţby určování polohy (SPS). Poznámka: Vysílání GPS SA bylo ukončeno o půlnoci 1. 5. 2000.

navigační systém nemusí vyhovovat všem poţadavkům souvisejícím s přesným přiblíţením. Tyto operace v sobě spojují stranový výkon odpovídající kurzovému ukazateli ILS kategorie I s různými úrovněmi vertikálního navádění. Jak APV-I, tak APV-II poskytují výhody přístupu srovnatelné s přiblíţením na přistání bez radiolokačních prostředků a sluţby, které jsou poskytovány, závisí na provozních poţadavcích a infrastruktuře SBAS. APV-I a APV-II překračují poţadavky (vertikální i stranové) na stávající RNAV postupy vyuţívající měření barometrické výšky, a příslušné vybavení na palubě je proto vhodné pro provedení nepřesných (bez radiolokačních prostředků) přiblíţení VNAV APV a RNAV s měřením barometrické výšky. 3.2

Zlatý kód (Gold code) Třída jedinečných kódů pouţívaných v současnosti v GPS, které vykazují omezené hodnoty vzájemné korelace a mimošpičkové autokorelace. Znak (Chip) Samostatný digitální bit na výstupu pseudonáhodné bitové posloupnosti. 2.

Všeobecná ustanovení

2.1 Standardy a doporučené postupy pro GNSS obsahují opatření pro prvky určené v ust. 3.7.2.2 Hlavy 3. Další poradenský materiál pro implementaci je uveden v příručce Global Navigation Satellite System (GNSS) Manual (Doc 9849). Poznámka: Není-li uvedeno poradenský materiál GBAS pro GRAS.

jinak,

3. Požadavky systému

navigačního

3.1

na

výkonnost

platí

Úvod

3.1.1 Poţadavky na výkonnost jsou definovány v Příručce pro navigaci zaloţenou na výkonnosti (Doc 9613 – Performance-based Navigation Manual) pro jednotlivá letadla a pro celkový systém, který zahrnuje signál v prostoru, letištní zařízení a schopnost letounu letět po poţadované trajektorii. Tyto celkové poţadavky na systém byly pouţity jako výchozí k odvození poţadavků na charakteristiky GNSS signálu v prostoru. V případě GNSS musí být uvaţováno, ţe degradované konfigurace mají vliv na více letadel. Proto jsou jisté poţadavky na charakteristiky signálu v prostoru přísnější, z důvodu uvaţování pouţití systému vícerými letadly. 3.1.2 Dva typy nepřesného přiblíţení s vertikálním vedením APV-I a APV-II pouţívají vertikální vedení vztaţené k sestupové dráze, ale vybavení nebo

Přesnost

3.2.1 Chyba polohy GNSS je rozdílem mezi vypočítanou polohou a aktuální polohou. Pro jakoukoli vypočítanou polohu v určitém místě by pravděpodobnost, ţe chyba polohy je v mezích poţadavků na přesnost, měla být nejméně 95 procent. 3.2.2 Stacionární, pozemní systém, jako je VOR a ILS, mají relativně reprodukovatelné chybové charakteristiky, takţe výkonnost můţe být měřena v krátké době (například během inspekčního letu) a předpokládá se, ţe přesnost systému se po ukončení testu nezměnila. Ale chyba GNSS se s časem mění. Chyby polohy vyplývají z oběhu druţic a chybových charakteristik GNSS, které se mohou měnit během hodin. Navíc přesnost samotná (chyba omezená 95procentní pravděpodobností) se mění vinou odlišné geometrie druţic. Protoţe není moţné průběţně měřit přesnost systému, implementace GNSS poţaduje zvýšenou důvěru k analýzám a charakteristikám chyb. Hodnocení zaloţená na měřeních v pohyblivém časovém okně nejsou pro GNSS vhodná. 3.2.3 Chyba se u mnohých architektur GNSS mění v čase pomalu, kvůli filtrování v systémech rozšíření a v přijímačích uţivatelů. Výsledkem je malý počet nezávislých vzorků za dobu několika minut. Tento výsledek je velmi důleţitý pro aplikace přesného přiblíţení, protoţe to znamená 5procentní pravděpodobnost toho, ţe chyba polohy přesáhla poţadovanou přesnost pro celé přiblíţení. Proto je tato pravděpodobnost, kvůli změnám přesnosti popsaným v ust. 3.2.2, mnohem menší. 3.2.4 Poţadavek 95procentní přesnosti je definován pro zaručení akceptování pilotem, protoţe reprezentuje chyby, ke kterým typicky dochází. Poţadavek přesnosti GNSS je splněn pro nejhorší případ geometrie, pro kterou je systém prohlášen za pouţitelný. Statistická nebo pravděpodobnostní důvěryhodnost není určena pro základní

DD - 1

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I pravděpodobnost zvláštní určování vzdálenosti.

DODATEK D geometrie

signálu

pro

3.2.5 Proto je přesnost GNSS specifikována jako pravděpodobnost pro kaţdý ze vzorků, spíše neţ jako procento vzorků v určitém měřícím intervalu. Pro rozsáhlou sadu nezávislých vzorků by mělo nejméně 95 procent vzorků splňovat poţadavky na přesnost, definované v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Data jsou uvedena pro nejhorší případ geometrie, za účelem odstranění variability v přesnosti systému, která je způsobena geometrií obíhajících druţic. 3.2.6 Příklad toho, jakým způsobem můţe být tento koncept aplikován, je pouţití GPS pro nepřesné přiblíţení. Předpokládá se, ţe systém je určen pro nepřesné přiblíţení, kdyţ sníţení horizontální přesnosti (HDOP) je niţší neţ nebo rovno 6. K dokázání této výkonnosti by měly být vzorky odebírány po dlouho dobu (např. 24 hodin). Změřená chyba polohy pro kaţdý vzorek i je označena εi. Tato chyba je upravena pro nejhorší případ geometrie jako 6 x gi / HDOP. 95 procent upravených chyb musí být menších neţ 220 metrů, proto aby systém vyhověl poţadavkům na přesnost nepřesného přiblíţení při nejhorších podmínkách geometrie. Celkový počet shromáţděných vzorků, braných do výpočtu nekorelované doby chyb, musí být dostatečný pro statistickou reprezentativnost výsledku. 3.2.7 Rozsah hodnot vertikální přesnosti je specifikován pro kategorii I operací přesného přiblíţení, které ohraničují pro různé hodnoty, které mohou zajišťovat provoz ekvivalentní ILS. Počet hodnot je odvozen různými skupinami, pouţitím různých interpretací standardů ILS. Nejniţší hodnota z těchto odvození byla přijata jako konzervativní hodnota pro GNSS; toto je minimální hodnota daná pro rozsah. Protoţe tato hodnota je konzervativní a protoţe charakteristiky chyb GNSS jsou odlišné od ILS, je moţné dosáhnout kategorie I přesného přiblíţení, pouţitím větších hodnot přesnosti a limitů výstrahy v tomto rozsahu. Větší hodnoty by měly znamenat zvětšenou dostupnost pro provoz. Maximální hodnota v rozsahu byla navrţena jako vyhovující hodnota podmíněná ověřením. 3.2.8 Chyba určování polohy SPS GPS (ust. 3.7.3.1.1.1 Hlavy 3) odpovídá pouze za příspěvek kosmického a řídicího segmentu k chybám polohy (chyba času a efemerid druţice); nezahrnuje příspěvky chyb modelu ionosférického a troposférického zpoţdění, chyb vlivem vícecestného šíření a chyb měření šumu přijímače (ust. 4.1.2 Dodatku D). Tyto chyby jsou řešeny ve standardech pro přijímače. Chyba určování polohy uţivatele na výstupu zařízení způsobilého pro ABAS je hlavně řízena pouţitým přijímačem GNSS. 3.2.8.1 Pro základní přijímače GNSS vyţadují standardy způsobilosti přijímače prokázání přesnosti určování polohy uţivatele v přítomnosti interference a modelové selektivní dostupnosti (SA) – hodnota musí být méně neţ 100 m (95 procent času) horizontálně a 156 m (95 procent času) vertikálně. Standardy pro přijímače nevyţadují, aby základní přijímač GNSS pouţíval ionosférické korekce popsané v ust. 3.1.2.4 Doplňku B.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Poznámka: Termín „základní přijímač GNSS― označuje avioniku GNSS, která splňuje přinejmenším požadavky na přijímač GPS tak, jak je uvedeno v Předpisu L 10/I a ve specifikacích RTCA/DO-208 v platném znění FAA TSO-C129A nebo EUROCAE ED-72A (nebo rovnocenném dokumentu). 3.2.8.2 Z důvodů nespojitosti SA byla typická přesnost určování polohy uţivatele GPS konzervativně odhadnuta tak, jak je uvedeno v Tabulce D-0. Uvedená čísla předpokládají, ţe nejhorší dvě druţice jmenovitého uspořádání 24 druţic GPS jsou mimo provoz. Navíc se předpokládá model ionosférického zpoţdění 7 m (1 σ), model zbytkového troposférického zpoţdění 0,25 m (1 σ) a šumová chyba přijímače 0,80 m (1 σ). Při nespojitosti SA (Dodatek D, kap. 1) je dominantní chybou pseudovzdálenosti pro uţivatele standardní sluţby určování polohy GPS ionosférická chyba, která zbude po aplikaci ionosférických korekcí. Tato chyba je téţ vysoce variabilní a závisí na podmínkách, jako je geomagnetická šířka uţivatele, úroveň sluneční aktivity (tj. bod solárního cyklu, který platí), úroveň ionosférické aktivity (tj. je-li magnetická bouře nebo ne), úhel elevace měření pseudovzdálenosti, roční období a denní doba. Předpoklad modelu ionosférického zpoţdění zohledněný v Tabulce D-0 je obecně konzervativní. Nicméně lze najít podmínky, za kterých předpokládaná chyba 7 m (1 σ) během maxima solární činnosti bude nepřiměřená. Tab. D-0. Přesnost určování polohy uživatele GPS Přesnost určování polohy uţivatele GPS 95% času, globální průměr Horizontální chyba polohy

33 m (108 ft)

Vertikální chyba polohy

73 m (240 ft)

3.2.9 Přijímače SBAS a GBAS budou přesnější a jejich přesnost je charakterizována v reálném čase přijímačem, který pouţívá standardní chybové modely tak, jak jsou popsány v ust. 3.5 Hlavy 3 pro SBAS a v ust. 3.6 Hlavy 3 pro GBAS. Poznámka 1: Pojem „přijímač SBAS― označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač SBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10/I a specifikacích RTCA/DO-229C, v platném znění FAA TSO-C145A/TSO-C146A (nebo rovnocenném dokumentu). Poznámka 2: Pojem „přijímač GBAS― označuje avioniku GNSS, která splňuje jako minimum požadavky na přijímač GBAS tak, jak jsou popsány v Předpisu L 10/I a specifikacích RTCA/DO-253A v platném znění FAA TSO-C161 a TSO-C162 (nebo rovnocenném dokumentu).

3.3

Integrita a doba do výstrahy

3.3.1 Integrita je měřítkem důvěry v korektnost informací poskytovaných celým systémem. Integrita zahrnuje schopnost systému provádět včasné a odůvodněné varování pro uţivatele (výstrahy) ve chvíli, kdy systém nesmí být pouţit pro určitou činnost (nebo fázi letu).

DD - 2

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 3.3.2 K zajištění akceptovatelné chyby polohy je limit výstrahy definován tak, ţe představuje největší chybu polohy, která má za následek bezpečný provoz. Chyba polohy nedosáhne limitu výstrahy bez toho, ţe by byla oznámena. Tato situace je analogická systému ILS, kde systém můţe degradovat tak, ţe chyba je větší neţ 95procentní, ale v limitu kontrolního přijímače. 3.3.3 Poţadavek na integritu navigačního systému pro jedno letadlo pro zajištění traťového letu, konečného přiblíţení, počátečního přiblíţení, nepřesného přiblíţení a odletu je předpokládán -5 1 – 10 za hodinu. 3.3.4 V druţicových navigačních systémech obsluhuje signál v prostoru prostředí trati velký počet letadel nad rozsáhlou oblastí ve stejném čase, a proto dopad selhání integrity systému na řízení provozu bude větší neţ s klasickými navigačními prostředky. Poţadavky v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 jsou z tohoto důvodu náročné. 3.3.5 Pro APV a přesné přiblíţení jsou poţadavky na integritu GNSS signálu v prostoru v Tab. 3.7.2.4-1 Hlavy 3 shodné s poţadavky na systém ILS. 3.3.6 Limity výstrahy pro typické operace jsou uvedeny v poznámce 2 k tabulce 3.7.2.4-1. Rozsah limitů výstrahy je pro činnosti přesného přiblíţení určen s ohledem na potenciální rozdíly v návrhu systému, které mohou činnost ovlivňovat. V případě ILS jsou prahové hodnoty monitoru klíčových parametrů signálu normované a monitory samy o sobě mají s ohledem na sledovaný parametr velmi nízké hodnoty šumu. U diferenčního GNSS mají některé monitory systému srovnatelně velkou velikost nejistoty šumu, jejíţ vliv musí být při zamýšlené činnosti brán v úvahu. Ve všech případech je výsledným cílem limitu výstrahy omezit geometrii uţivatelů druţic na takovou, kde je výkonnost monitoru (typicky v oblasti pseudovzdálenosti) přijatelná při transformaci pro místo polohy. 3.3.7 Nejmenší hodnota (10 m (33 ft)) pro limit vertikální výstrahy (VAL) přesného přiblíţení byla odvozena na základě výkonnosti monitoru ILS, jelikoţ by to mohlo ovlivnit sestupový úhel ve jmenovité nadmořské výšce rozhodnutí 60 m (200 ft) nad prahem dráhy. Při pouţití tohoto limitu výstrahy můţe být chyba GNSS při poruchovém stavu přímo srovnatelná s chybou ILS při poruchovém stavu tak, ţe chyby GNSS jsou menší nebo rovné chybám ILS. Pro tyto poruchové stavy se srovnatelně velkým šumem monitoru v GNSS to vede k tomu, ţe prahové hodnoty monitoru jsou přísnější neţ pro ILS. 3.3.8 Nejvyšší hodnota (35 m (115 ft)) pro limit vertikální výstrahy přesného přiblíţení byla odvozena tak, aby byla zajištěna bezpečná výška nad překáţkami rovnocenná s ILS při takových poruchových stavech, které lze modelovat jako odchylku během konečného přiblíţení, kdy se bere v úvahu, ţe nadmořská výška rozhodnutí letadla je nezávisle odvozena od barometrického tlaku. Hodnocení bylo provedeno pro nejhorší případ skryté chyby odchylky rovné limitu výstrahy 35 m (115 ft) se závěrem, ţe je poskytována přiměřená ochrana bezpečné výšky nad překáţkami při přiblíţení a nezdařeném přiblíţení (s tím, ţe nadmořská výška

rozhodnutí by byla dosaţena dříve či později, při pouţití nezávislého barometrického výškoměru). Je důleţité poznamenat, ţe toto hodnocení se týká pouze bezpečné výšky nad překáţkami a je omezeno na chybové stavy, které lze modelovat jako chyby odchylky. Analýza prokázala, ţe bez dopadu na bezpečné výšky nad překáţkami ILS mohou být tolerovány podmínky odchylky 35 m (115 ft) nahoru a dolů blíţící se limitům sestupového úhlu pro kategorie rychlosti přiblíţení (kategorie A aţ D) uvedené v Předpisu L 8168 (Provoz letadel – letové postupy). 3.3.9 Protoţe analýza VAL 35 m (115 ft) je rozsahově omezená, měla by být před pouţitím jakékoliv hodnoty větší neţ 10 m (33 ft) pro konkrétní návrh systému provedena analýza bezpečnosti na úrovni systému. Analýza bezpečnosti by měla brát v úvahu kritéria bezpečné výšky nad překáţkami a riziko sráţky z důvodu navigační chyby a riziko nebezpečného přistání z důvodu navigační chyby, dané charakteristiky návrhu systému a provozní prostředí (jako je typ letadel provádějících přiblíţení a vedlejší infrastruktura letiště). S ohledem na riziko sráţky je dostatečné potvrdit, ţe pro pouţití VAL 35 m (115 ft) platí předpoklady určené v ust. 3.3.8. S ohledem na nebezpečné přistání představuje hlavní zmírnění navigační chyby během vizuálního úseku přiblíţení zásah pilota. Omezená provozní zkoušení ve spojení se znalostmi provozu ukazují, ţe navigační chyby menší neţ 15 m (50 ft) stále vedou k přijatelné výkonnosti na prahu dráhy. Při chybách větších neţ 15 m (50 ft) můţe dojít k výraznému zvýšení pracovního zatíţení letové posádky a potencionálně k významnému sníţení bezpečnostní rezervy, zvláště pokud jde o chyby, které posunují bod, v němţ letadlo dosáhne nadmořské výšky rozhodnutí, blíţ k prahu dráhy, kde se posádka můţe pokusit přistát s neobvykle vysokou rychlostí klesání. Toto nebezpečí je, co se týče závaţnosti, významné (viz Safety Management Manual (SMM) (Doc 9859)). Jeden z přijatelných způsobů řízení rizik ve vizuálním úseku představuje pro systém vyhovění následujícím kritériím: a) přesnost v případě bezchybovosti je rovna ILS. To zahrnuje 95procentní vertikální navigační chybu systému (NSE – navigation system error) menší neţ 4 m (13 ft), a bezchybovou vertikální NSE systému překračující 10 m (33 ft) s pravdě-7 podobností menší neţ 10 pro kaţdou polohu, pro niţ má být provoz schválen. Toto hodnocení se provádí pro všechny provozní podmínky a podmínky prostředí, za nichţ má být sluţba dostupná; b) v případě poruchy systému je návrh systému takový, ţe pravděpodobnost chyby větší neţ 15 m -5 (50 ft) je niţší neţ 10 , takţe pravděpodobnost výskytu je malá. Poruchové stavy, které mají být vzaty v úvahu, jsou ty, které ovlivňují buď uvaţované základní konstelace, nebo rozšíření GNSS. Tato pravděpodobnost má být chápána jako kombinace pravděpodobnosti výskytu dané poruchy a pravděpodobnosti odhalení příslušným monitorem (příslušnými monitory). Typicky je pravděpodobnost jednotlivé poruchy dostatečně velká, takţe se pro monitor vyţaduje splnění této podmínky. 3.3.10 Pro GBAS byly technické poţadavky utvořeny tak, aby se limit výstrahy letadlu vysílal.

DD - 3

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Standardy GBAS vyţadují limit výstrahy 10 m (33 ft). Pro SBAS byly technické poţadavky utvořeny tak, aby se určoval limit výstrahy pomocí aktualizovatelné databáze (viz Dodatek C). 3.3.11 Poţadavky na integritu při přiblíţení platí pro kterékoliv jedno přistání a vyţadují návrh bezpečný při poruše (fail-safe). Jestliţe je pro dané přiblíţení známo specifické riziko překračující tento poţadavek, nemělo by být přiblíţení provedeno. Jedním z cílů procesu návrhu je určit specifická rizika, která by mohla vést k chybným informacím, a zmírnit tato rizika prostřednictvím zálohování nebo monitorování, aby tak bylo dosaţeno návrhu bezpečného při poruše. Pozemní systém můţe například potřebovat záloţní korekční procesory a je schopen automaticky se vypnout, pokud by nebyla záloha dostupná v důsledku závady procesoru. 3.3.12 Jedinečnou stránkou GNSS je časově proměnná výkonnost způsobená změnami v geometrii základních druţic. Způsob, jak vzít tyto odchylky v úvahu, je zahrnut v protokolech SBAS a GBAS prostřednictvím rovnic úrovně ochrany, které zajišťují prostředek zabraňující pouţití systému, pokud je specifické riziko integrity příliš vysoké. 3.3.13 Výkonnost GNSS se můţe rovněţ měnit v rámci provozního rozsahu v závislosti na geometrii viditelných druţic základní konstelace. Prostorové odchylky výkonnosti systému se mohou projevit výrazněji, pokud pozemní systém pracuje v degradovaném módu v důsledku poruchy součástí systému, jako monitorovacích stanic nebo komunikačních spojení. Riziko z důvodu prostorových odchylek výkonnosti systému by se mělo odrazit v rovnicích úrovně ochrany, tj. ve vysílaných korekcích. 3.3.14 Rozšíření GNSS rovněţ podléhají několika atmosférickým jevům, zvláště v ionosféře. Prostorové a dočasné změny v ionosféře mohou způsobit místní nebo oblastní ionosférická zpoţdění, která nemohou být korigována v rámci architektur SBAS nebo GBAS v důsledku definice protokolů zpráv. Takovéto události jsou zřídkavé a jejich pravděpodobnost se mění v závislosti na oblasti, ale nejsou povaţovány za zanedbatelné. Výsledná chyba můţe být dostatečně velká, aby vyvolala chybnou informaci, a měla by být v návrhu systému zmírněna tím, ţe ve vysílaných parametrech bude počítáno s jejími vlivy (např. σiono_vert v GBAS), a budou monitorovány extrémní podmínky v případě, ţe vysílané parametry nebudou odpovídající. Pravděpodobnost setkání s těmito jevy by měla být zváţena při vývoji jakéhokoliv monitoru systému. 3.3.15 Další vlivy prostředí, které by měly být vzaty v úvahu při návrhu pozemního systému, jsou chyby v důsledku vícecestného šíření od pozemních referenčních přijímačů, které závisí na fyzickém okolí antén monitorovacích stanic, stejně jako na výšce druţic nad mořem a násobcích dráhy. 3.4

Průchodnost

3.4.1 Průchodnost systému je schopnost systému vykonávat funkci bez neplánovaných přerušení během určeného provozu.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3.4.2

Průchodnost při letu po trati

3.4.2.1 Pro tento provoz se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během určeného provozu za předpokladu, ţe byl pouţitelný při zahájení provozu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje selhání průchodnosti. Protoţe délka tohoto provozu je různá, poţadavek na průchodnost je specifikován jako pravděpodobnost za hodinu provozu. 3.4.2.2 Poţadavek průchodnosti navigačního -4 systému pro jediné letadlo je 1 – 10 za hodinu. Navíc u druţicových systémů můţe signál v prostoru slouţit většímu počtu letadel nad rozsáhlou oblastí. V tomto případě poţadavky na průchodnost, uvedené v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3, představují poţadavky na spolehlivost pro GNSS signál v prostoru, tj. vyplývají z nich poţadavky na střední dobu mezi výpadky (MTBO) pro prvky GNSS. 3.4.2.3 Rozsah hodnot je uveden v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 pro poţadavky na průchodnost signálu v prostoru pro tyto operace. Niţší uvedená hodnota je minimální průchodnost, při které je systém povaţován za pouţitelný. To je vhodné pro oblasti s nízkou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru. V takových oblastech je omezen dopad selhání navigačního systému na malý počet letadel, a proto zde není nutné podstatně zvyšovat poţadavek na průchodnost nad poţadavek průchodnosti pro jediné -4 letadlo (1 – 1x10 za hodinu). Nejvyšší uvedená -8 hodnota (tj. 1 – 1x10 za hodinu) je vhodná pro oblasti s vysokou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru, kde selhání ovlivní velký počet letadel. Tato hodnota je vhodná pro navigační systémy, kde je vysoký stupeň vyuţití systému při navigaci, a eventuálně a podle moţností pro závislé sledování. Uvedená hodnota je dostatečně vysoká, aby byla pravděpodobnost selhání systému během jeho ţivotnosti malá. Střední hodnoty průchodnosti (např. 1 -6 – 10 / h) jsou povaţovány za vhodné pro oblasti s vysokou hustotou provozu a sloţitostí, s vysokým stupněm vyuţití navigačního systému, ale je moţné zmírnění selhání navigačního systému. Takovým zmírněním můţe být pouţití alternativní navigace nebo pouţití sledování ATC a zakročení k udrţení standardů odstupu. Hodnoty charakteristik průchodnosti jsou odvozeny od poţadavků vzdušného prostoru pro zajištění navigace tam, kde GNSS nahradil existující infrastrukturu navigačních prostředků nebo kde tato infrastruktura neexistovala. 3.4.3

Průchodnost při přiblížení a přistání

3.4.3.1 Pro přiblíţení a přistání se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během přiblíţení a přistání, pokud vezmeme v úvahu, ţe byl pouţitelný při zahájení provozu. Zejména to znamená, ţe případy ztráty průchodnosti, které mohou být předpovídány a pro něţ byly vydány zprávy NOTAM, nemusí být při stanovování vyhovění daného návrhu systému poţadavkům SARP na průchodnost vzaty v úvahu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje případ ztráty průchodnosti. V tomto případě je

DD - 4

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D poţadavek na průchodnost uveden pravděpodobnost pro krátkou dobu působení.

jako

3.4.3.2 Poţadavky na průchodnost pro přiblíţení a přistání představují pouze rozvrţení poţadavků mezi letadlový přijímač a neletadlové prvky systému. V tomto případě není nezbytné ţádné zvýšení poţadavků v důsledku pouţití systému více letadly. Hodnota průchodnosti je normálně vztaţena pouze k riziku chybného přiblíţení a kaţdé letadlo je povaţováno za nezávislé. Ale v některých případech můţe být nezbytné zvýšení hodnot průchodnosti, protoţe porucha systému můţe korelovat mezi dvěma dráhami (např. pouţití společného systému pro přiblíţení blízko umístěných paralelních drah). 3.4.3.3 Pro APV a přiblíţení kategorie I zaloţená na GNSS je nezdařené přiblíţení povaţováno za normální, pokud dojde k přerušení kdykoli během klesání letadla aţ do nadmořské výšky rozhodnutí pro přiblíţení a pilot není schopen pokračovat s vizuálním vedením. Poţadavky na průchodnost pro tato přiblíţení platí pro průměrné riziko (po celý čas) ztráty sluţby normalizované na dobu 15 sekund. Proto můţe specifické riziko ztráty průchodnosti pro dané přiblíţení překročit průměrný poţadavek, aniţ by nezbytně ovlivnilo bezpečnost poskytované sluţby či přiblíţení. Hodnocení bezpečnosti provedené na jednom systému došlo k závěru, ţe za podmínek stanovených v hodnocení bylo pokračování v poskytování sluţby bezpečnější neţ její neposkytnutí.

3.5.4

3.5.4.1 Specifické poţadavky na dostupnost pro provozní oblast by měly být zaloţeny na uváţení následujících činitelů: a) hustota provozu; b) alternativní navigační prostředky; c) primární/sekundární pokrytí prostředky pro sledování; d) letový provoz a procedury pilota; e) doba výpadků. 3.5.4.2 Z toho důvodu specifikují Standardy a doporučené postupy pro GNSS rozsah hodnot pro dostupnost. Tyto poţadavky zajišťují základní prostředky provozu GNSS ve vzdušném prostoru s různými úrovněmi provozu a sloţitostí. Dolní okraj rozsahu je dostatečný pouze pro zajištění základních prostředků navigace v jednoduchém vzdušném prostoru a s nízkou hustotou provozu. 3.5.4.3 Rozšíření mohou sníţit závislost GNSS na jakémkoli speciálním základním prvku, nemohou však poskytovat pouţitelnou sluţbu bez základních prvků. Poţadavek dostupnosti speciálního rozšíření v oblasti by také měl počítat s potenciální degradací základních prvků GNSS (minimální předpokládaná konstelace základních prvků – např. počet a různorodost druţic). Provozní procedury by měly být vyvíjeny pro případ, ţe se neobjeví degradující konfigurace. 3.5.5

3.4.3.4 Pro tyto oblasti, kdy návrh systému nesplňuje průměrné riziko průchodnosti určené SARP, je i tak moţné vydat postupy. Nicméně by měla být provedena specifická provozní omezení, aby se vyváţila předpokládaná sníţená průchodnost. Například nesmí být při tak vysokém průměrném riziku průchodnosti autorizováno plánování letu zaloţené výhradně na prostředcích navigace GNSS. 3.5

Dostupnost

3.5.1 Dostupnost GNSS je podíl času, během kterého je systém pouţíván pro navigaci, během které jsou posádce, autopilotu nebo jiným systémům řídícím let letadla poskytovány spolehlivé navigační informace. 3.5.2 Při stanovování poţadavků na dostupnost pro GNSS by měla být uváţena poţadovaná úroveň poskytované sluţby. Pokud má systém nahradit existující infrastrukturu navigačních zařízení pro let po trati, měla by být dostupnost GNSS úměrná dostupnosti poskytované existující infrastrukturou. Mělo by se provést stanovení provozního dopadu degradace sluţby. 3.5.3 Tam, kde má GNSS nízkou dostupnost, je moţné pouţít omezení provozní doby navigace na dobu, kdy je předpokládána dostupnost. Toto je moţné v případě GNSS, protoţe nedostupnost způsobená nedostatečnou druţicovou geometrií je opakovatelná. Při takových omezeních zde zůstává pouze riziko průchodnosti spojené se selháním nezbytných systémových komponentů v době mezi předpovědí a provedením činnosti.

Dostupnost při traťovém letu

Dostupnost při přiblížení

3.5.5.1 Specifické poţadavky pro oblast by měly být zaloţeny na následujících přímých ukazatelích: a) hustota provozu; b) procedury pro uspořádání a řízení přiblíţení na náhradní letiště; c) navigační zařízení pouţité pro náhradní letiště; d) letový provoz a pilotní procedury; e) doba výpadků; a f) geografický rozsah výpadků. 3.5.5.2 Při vývoji provozních procedur pro přibliţovací systémy GNSS by měla být uvaţována doba výpadku a její dopad na náhradní letiště. Mohouli se objevit výpadky GNSS ovlivňující mnoho přiblíţení, sluţba přiblíţení by měla být obnovena bez jakéhokoli zdrţení z důvodu obíhání druţic. 3.5.6

Určení dostupnosti GNSS

Narozdíl od pozemní navigační infrastruktury je dostupnost GNSS komplikována pohybem druţic vzhledem k oblasti pokrytí a potenciálně dlouhé době k opravení druţice v případě poruchy. Přesné měření dostupnosti takového systému můţe trvat několik let, aby bylo moţno poskytnout dobu měření delší neţ MTBF a doby opravy. Dostupnost GNSS by měla být raději odvozena z konstrukce, analýz a modelování, neţ z měření. Model dostupnosti by měl vzít v úvahu modely ionosférické chyby, troposférické chyby a chyby přijímače pouţívané přijímačem pro ověřování integrity (např. výpočty HPL, LPL, VPL). Dostupnost specifikovaná v ust. 3.7.2.4 Hlavy 3 se týká konstrukční dostupnosti.

DD - 5

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Poznámka: Poradenský materiál týkající se spolehlivosti a dostupnosti radiokomunikačních a radionavigačních prostředků je obsažen v Dodatku F.

4.

Základní prvky GNSS

4.1

GPS

Poznámka: Doplňující informace týkající se GPS mohou být nalezeny v dokumentu „Global Positioning System Standard Positioning Service – Performance Standard―, září 2008 a v Interface Specification (IS)GPS-200E. 4.1.1 Standardy výkonnosti jsou zaloţeny na předpokladu, ţe se pouţívá reprezentativní standardní přijímač SPS. Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky: a) je navrţen v souladu s IS-GPS-200E; o b) pouţívá 5 úhel masky; c) provádí výpočty polohy druţice a geometrické vzdálenosti s pomocí aktuální verze souřadnicového systému ECEF (geocentrický zemský souřadnicový systém) Světového geodetického systému 1984 (WGS-84); d) stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných ze všech druţic v zorném poli; e) kompenzuje vliv dynamického Dopplerova posuvu na fázi nosné nominálního SPS signálu (pro měření vzdálenosti a kódu C/A); f) při zjišťování polohy vylučuje marginální a nezpůsobilé druţice; g) pouţívá aktuální a interně konzistentní časové údaje a údaje o efemeridách všech druţic, které vyuţívá pro stanovení polohy; a h) ztrácí funkčnost v případě, ţe GPS druţice přestane vysílat sledovatelný signál. Přesnost doby přenosu se týká dat ve vysílané navigační zprávě, která dává do souvislosti čas GPS SPS s UTC zajišťovaným observatoří United States Naval Observatory. Poţadavky uvedené v ust. 3.7.3.1.1.1 a 3.7.3.1.2 plní dvanáctikanálový příjímač, přijímač schopný sledovat pouze 4 druţice (ust. 3.1.3.1.2 Doplňku B) nedosahuje potřebné přesnosti a dostupnosti. Poznámka: Předpoklady naznačující, že je družice „způsobilá―, „marginální― nebo „nezpůsobilá― je možné nalézt v ust. 2.3.2 dokumentu Ministerstva obrany USA „Global Positioning System – Standard Positioning Service – Performance Standard―, 4. vydání, září 2008. 4.1.2 Přesnost oblasti polohy. Přesnost oblasti polohy je měřena reprezentativním přijímačem a 24hodinovým měřicím intervalem pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření. 4.1.3 Přesnost oblasti měření vzdálenosti. Úroveň přesnosti oblasti měření vzdálenosti platí pro normální provoz, který automaticky předpokládá, ţe

13.11.2014 Změna č. 89

vzestupným spojem jsou druţicím pravidelně posílána aktualizovaná navigační data. Přesnost oblasti měření vzdálenosti je podmíněna indikací stavu druţice a vysíláním kódu C/A a nepočítá s poruchami druţic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku druţic nebo při anomáliích během přenášení dat do druţice. Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny druţice udrţovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, ţe u všech druţic je RMS SIS chyby v určení vzdálenosti uţivatele (URE) 4 metry. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment. 4.1.4 Dostupnost. Úroveň dostupnosti platí pro normální provoz, který automaticky předpokládá, ţe vzestupným spojem jsou druţicím pravidelně posílána aktualizovaná navigační data. Dostupnost je definována jako procento času v rámci 24hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95 % času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) niţší neţ její práh, a to pro kaţdý bod oblasti pokrytí. Je zaloţena na předpokladu, ţe 95 % času je horizontální chyba 17 m a vertikální chyba 37 m, předpokládá vyuţití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24hodinového intervalu. Dostupnost sluţby předpokládá uskupení splňující kritéria stanovená v ust. 4.1.4.2. 4.1.4.1 Vztah k možnosti rozšíření (zlepšení). Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GBAS definované v ust. 3.7.3.1.2 Hlavy 3. Státy a provozovatelé musí vyhodnotit dostupnost rozšířeného systému porovnáním zvýšeného výkonu s poţadavky. Analýza dostupnosti je zaloţena na předpokládaném uskupení druţic a pravděpodobnosti, ţe daný počet druţic bude k dispozici. 4.1.4.2 Dostupnost družice/uskupení. Na oběţné dráze bude zajištěno dvacet čtyři provozuschopných druţic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je druţice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data a nemusí přitom nezbytně vysílat pouţitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 druţic v nominálním 24slotovém rozmístění musí být způsobilých a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (normalizováno ročně). Minimálně 20 druţic v nominálním 24slotovém rozmístění musí být způsobilých a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,99999 (normalizováno ročně). 4.1.5 Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako procento času v rámci určeného časového intervalu, v němţ je pro všechny funkční druţice GPS udrţována okamţitá SPS SIS URE v rámci limitů chyby vzdálenosti, a to v jakémkoliv bodě oblasti pokrytí. Standard spolehlivosti je zaloţen na jednoročním intervalu měření a průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Nejhorší průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, ţe na tento

DD - 6

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D bod připadá celková doba selhání hlavní sluţby v délce 18 hodin (3 výpadky, kaţdý po 6 hodinách). 4.1.6 Selhání hlavní služby. Selhání hlavní sluţby je definováno jako stav, během něhoţ chyba určování vzdálenosti způsobilého satelitu GPS (vyjma chyby přijímače a atmosférické chyby) překročuje limity chyby určování vzdálenosti o 4,42násobek horní hranice přesnosti určování vzdálenosti u uţivatele (URA) vysílanou druţicí po dobu delší, neţ je povolená doba do výstrahy (10 sekund). -5 Pravděpodobnost 1x10 uvedená v ust. 3.7.3.1.4 Hlavy 3 odpovídá 3 závaţným selháním v celém uskupení druţic za rok, za předpokladu maximálního uskupení 32 druţic. 4.1.7 Průchodnost. Průchodnost je u způsobilé druţice GPS pravděpodobnost, ţe SPS SIS bude i nadále způsobilé a bez neplánovaného přerušení po určené časové období. Plánovaná přerušení oznámená minimálně 48 hodin předem se na ztrátě průchodnosti nepodílejí. 4.1.8 Pokrytí. SPS podporuje oblasti pokrytí na Zemi, která se rozkládá od zemského povrchu aţ do výšky 3 000 km. 4.2

GLONASS

Poznámka: Doplňující informace týkající se GLONASS je možné nalézt v dokumentu „GLONASS Interface Control Document―, který vydala organizace Scientific Coordination Information Center, Ruská federace, Ministerstvo obrany, Moskva. 4.2.1 Předpoklady. Standard výkonnosti je zaloţen na předpokladu, ţe se pouţívá reprezentativní přijímač kanálu standardní přesnosti (CSA). Reprezentativní přijímač má následující charakteristiky: je navrţen v souladu s GLONASS ICD; pouţívá 5° úhel masky; provádí výpočty polohy druţice a geometrické vzdálenosti s pomocí aktuální verze souřadnicového systému PZ-90 a pouţívá parametry transformace mezi systémy PZ-90 a WGS-84 uvedené v ust. 3.2.5.2 Doplňku B; stanovuje polohu a čas na základě dat vysílaných ze všech druţic v zorném poli; kompenzuje vliv dynamického Dopplerovského posunu na fázi nosné nominálního CSA signálu pro měření vzdálenosti a měření signálu standardní přesnosti; při zjišťování polohy vylučuje nefunkční druţice GLONASS; pouţívá aktuální a interně konzistentní časové údaje a údaje o efemeridách všech druţic, které vyuţívá pro stanovení polohy; ztrácí funkčnost v případě, ţe druţice GLONASS přestane vysílat kód standardní přesnosti. Přesnost doby přenosu se týká stacionárního přijímače pracujícího v pozorované lokalitě. 4.2.2 Přesnost. Přesnost je měřena reprezentativním přijímačem a s 24hodinovým intervalem měření pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Přesnost určování polohy a času se týká pouze signálu v prostoru (SIS) a nezahrnuje takové zdroje chyb, jako je ionosféra, troposféra, interference, šumy přijímače nebo vícecestné šíření. Přesnost se odvozuje na základě vyřazení dvou nejhorších druţic z uskupení 24 druţic a chyby v určení vzdálenosti uţivatele (URE) pro uskupení RMS SIS v řádu 6 m.

4.2.3 Přesnost měření vzdálenosti. Rozsahy oblastí přesnosti jsou podmíněny indikací stavu druţice a vysíláním kódu standardní přesnosti a nenesou odpovědnost za poruchy druţic mimo normální charakteristiky provozu. Limity přesnosti měření vzdálenosti mohu být překročeny během výpadku druţic nebo při anomáliích během přenášení dat do druţice. Překročení limitu pro chyby měření vzdálenosti jsou povaţovány za významnou poruchu funkce, jak je popsáno v ust. 4.2.6. Limit chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu v rámci oblasti pokrytí. Limit chyby v určení zrychlení změny vzdálenosti je maximální hodnota pro jakoukoliv druţici naměřená v jakémkoliv třísekundovém intervalu z jakéhokoliv bodu oblasti pokrytí. Efektivní (střední kvadratická) hodnota chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti je průměrem RMS URE všech druţic za 24hodinový interval pro jakýkoliv bod v oblasti pokrytí. Ve jmenovitých podmínkách jsou všechny druţice udrţovány na stejné úrovni, lze proto pro účely modelování předpokládat, ţe u všech druţic je RMS SIS URE 6 metrů. Standard je omezen na rozsah oblastí chyb rozdělených na kosmický a řídící segment. 4.2.4 Dostupnost. Dostupnost je definována jako procento času v rámci 24hodinového intervalu, kdy je předpovídaná chyba polohy v 95 % času (vzniklá vinou chyb řídícího a kosmického segmentu) niţší neţ její práh, a to pro kaţdý bod oblasti pokrytí. Je zaloţena na předpokladu, ţe 95 % času je horizontální chyba 12 m (40 ft) a vertikální chyba 25 m (80 ft), předpokládá vyuţití reprezentativního přijímače a provoz v oblasti pokrytí po dobu jakékoliv 24hodinového intervalu. Dostupnost sluţby předpokládá, ţe kombinace dvou nejhorších druţic bude vyřazena. 4.2.4.1 Vztah k možnosti rozšíření. Dostupnost ABAS, GBAS a SBAS nezávisí přímo na dostupnosti GLONASS definované v ust. 3.7.3.2.2 Hlavy 3. Analýza dostupnosti je zaloţena na předpokládaném uskupení druţic a pravděpodobnosti, ţe daný počet druţic bude k dispozici. Na oběţné dráze je k dispozici dvacet čtyři provozuschopných druţic s pravděpodobností 0,95 (průměr kteréhokoliv dne), kde je druţice definována jako provozuschopná, pokud je schopná přenášet data, ale nemusí přitom nezbytně vysílat pouţitelný signál pro stanovení vzdálenosti. Minimálně 21 druţic z 24 musí být plně funkčních a musí vysílat navigační signál s pravděpodobností 0,98 (roční průměr). 4.2.5 Spolehlivost. Spolehlivost je definována jako procento času v rámci stanoveného časového intervalu, v němţ je okamţitá CSA SIS URE udrţována v rámci limitů chyby měření vzdálenosti, a to v jakémkoliv daném bodě oblasti pokrytí a pro všechny způsobilé druţice GLONASS. Standard spolehlivosti je zaloţen na jednoročním intervalu měření a na průměru denních hodnot z oblasti pokrytí. Průměrná spolehlivost jednoho bodu předpokládá, ţe na tento daný bod připadá celková doba selhání sluţby v délce 18 hodin (3 výpadky – kaţdý po 6 hodinách).

DD - 7

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D Snížení přesnosti

4.2.6 Selhání hlavní služby. Selhání hlavní sluţby je definováno jako stav po dobu časového intervalu, během kterého chyba signálu pro určování vzdálenosti způsobilé druţice GLONASS (vyjma atmosférických chyb a chyb přijímače) překračuje limit chyby měření vzdálenosti 18 m (60 ft) (jak je definován v ust. 3.7.3.2.1.3 a) Hlavy 3) a/nebo se vyskytnou poruchy charakteristik rádiového kmitočtu signálu pro určování vzdálenosti CSA, struktury navigační zprávy nebo obsahu navigační zprávy, které sniţují příjem signálu pro určování vzdálenosti CSA přijímačem nebo moţnosti zpracování.

4.3

4.2.7 Pokrytí. CSA GLONASS podporuje oblast pokrytí na Zemi sahající od zemského povrchu aţ po nadmořskou výšku 2 000 km.

4.4.1 Selhání způsobené přijímačem mohou mít dva následky na výkonnost navigačního systému: buď přerušení informací poskytovaných uţivateli, nebo vytváření matoucích informací. Se ţádným z těchto dvou případů se neuvaţuje v poţadavku SIS.

4.2.8 Čas GLONASS. Generování času GLONASS je zaloţeno na Centrální synchronizační jednotce času. Denní nestabilita vodíkových hodin Centrální -14 synchronizační jednotky není horší neţ 5 x 10 . Rozdíl mezi časem GLONASS a National Time Refference Service UTC(SU) je v rozsahu 1 ms. Navigační zpráva obsahuje potřebná data ke vztaţení času GLONASS k UTC(SU) v rozsahu 0,7 μs. 4.2.8.1 Převod aktuálních datových informací GLONASS-M do běžné podoby. Navigační zpráva druţice obsahuje aktuální datové informace v parametru NT, které je moţné za pouţití níţe uvedeného algoritmu převést do běţné podoby: a) Aktuální číslo roku J ve čtyřletém intervalu se vypočítá: Pokud 1 ≤ NT ≤ 366 J=1 Pokud 367 ≤ NT ≤ 731; J=2 Pokud 732 ≤ NT ≤ 1096; J=3 Pokud 1097 ≤ NT ≤ 1461; J=4. b) Aktuální rok v běţné podobě se vypočítá za pomoci této rovnice: Y =1996 + 4 (N4 – 1) + (J – 1) c) Aktuální den a měsíc (dd/mm) lze získat z tabulky uloţené na ROM uţivatelského vybavení. V tabulkách jsou uvedeny převody NT parametrů na běţné formy datace. 4.2.9 Souřadnicový systém GLONASS. Souřadnicovým systémem GLONASS je PZ-90 (parametry obecného pozemního elipsoidu a gravitačního pole Země 1990), jak je popsáno v Parametry Země, 1990 (PZ-90), publikováno Topografickou sluţbou, Ministerstva obrany Ruské federace, Moskva, 1998. 4.2.9.1 Parametry PZ-90 zahrnují základní geodetické konstanty, rozměry obecného pozemního elipsoidu, charakteristiky gravitačního pole Země a elementy orientace elipsoidu Krakovského (souřadnicový systém 1942) vůči obecnému pozemnímu elipsoidu. 4.2.9.2 Podle definice je souřadnicový systém PZ-90 geocentrický kartézský prostorový systém, jehoţ počátek je ve středu Země. Osa z je orientována ke konvenčnímu zemskému pólu, jak je doporučeno International Earth Rotation Service (IERS). Osa x je orientována k bodu průniku roviny rovníku Země a nulového poledníku zavedeného BIH (Bureau International de ľHerue). Osa y doplňuje souřadnicový systém pravostrannou osou.

13.11.2014 Změna č. 89

Činitel sníţení přesnosti (DOP) vyjadřuje, jak je přesnost určení vzdálenosti odstupňována efektem geometrie k získání přesnosti polohy. Optimální geometrie (tj. nejniţší hodnoty DOP) čtyř druţic je dosaţeno, kdyţ jsou tři druţice rovnoměrně rozloţeny na horizontu, při minimálním elevačním úhlu a jedna druţice je přímo nahoře. Dá se říct, ţe geometrie můţe „sníţit― rozsah přesnosti v oblasti činitelem DOP. 4.4

Přijímač GNSS

4.4.2 Nominální chyba letadlového prvku GNSS je dána šumem přijímače, interferencí, zbytkovými chybami modelu vícecestného šíření a troposféry. Specifické poţadavky na šum přijímače jsou ustanoveny pro letadlové přijímače SBAS a GBAS. Tyto čísla zahrnují efekt jakékoli interference pod hranicí ochranné masky specifikované v ust 3.7 Doplňku B. Poţadovaná výkonnost byla dokázána přijímačem, který aplikuje úzký odstup korelátoru nebo techniky vyhlazování kódu. 5.

Systém s palubním rozšířením (ABAS)

5.1 ABAS rozšiřuje a/nebo integruje informace získané z prvků GNSS s informacemi dostupnými na palubě letadla za účelem zajištění provozu v souladu s hodnotami specifikovanými v ust. 3.7.2.4 Hlavy 3. 5.2 ABAS obsahuje schémata zpracování, které poskytují: a) monitorování integrity určení polohy pouţitím přebytečných informací (např. vícenásobné měření vzdálenosti). Schéma monitorování obecně zahrnuje dvě funkce: detekce chyby a vyloučení chyby (FDE). Cílem detekce chyby je zjištění přítomnosti chyby v určování polohy. Po detekci chyby dojde k určení a vyloučení zdroje chyby (bez nezbytné identifikace samotného zdroje problému), coţ dovoluje pokračovat bez přerušení v navigaci pomocí GNSS. Obecně existují dva druhy monitorování integrity: autonomní monitorování integrity přijímačem (RAIM – Receiver Autonomous Integrity Monitoring), které pouţívá výlučně informace GNSS, a autonomní monitorování integrity letadlem (AAIM – Aircraft Autonomous Integrity Monitoring), které pouţívá informace z dalších palubních senzorů (např. barometrického výškoměru, hodin a inerciálního navigačního systému (INS)); b) podporu spojitosti pro řešení polohy pouţitím informací z alternativních zdrojů, jako je INS, barometrické určování výšky a externí hodiny; c) podporu dostupnosti pro řešení polohy (analogické podpoře spojitosti); a d) podporu přesnosti pomocí výpočtu zbývajících chyb v určené vzdálenosti.

DD - 8

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 5.3 Informace získané z jiného zdroje neţ GNSS mohou být kombinovány s informacemi z GNSS dvěma moţnými způsoby: a) integrací do algoritmu řešení GNSS (příkladem je modelování dat pro měření výšky jako měření doplňkové druţice umístěné ve středu Země); a b) externě k základnímu výpočtu polohy GNSS (příkladem je porovnání dat o výšce s řešením vertikální polohy GNSS se značkou výšky, kdykoli porovnání selţe). 5.4 Kaţdé schéma zpracování má své specifické výhody a nevýhody, proto není moţné uvést všeobecný popis všech potenciálních voleb integrace s určením specifických numerických hodnot. Stejný důvod se vztahuje i na situaci, kdy je kombinováno několik prvků GNSS (např. GPS a GLONASS).

6.

Systém s družicovým rozšířením (SBAS)

6.1 SBAS je tvořen třemi odlišnými prvky: a) pozemní infrastrukturou; b) druţicemi SBAS; a c) palubním přijímačem SBAS. 6.1.1 Pozemní infrastruktura zahrnuje stanice na monitorování a zpracování, které přijímají data z navigačních druţic a počítají integritu, korekce a data pro určování vzdálenosti, která vytváří SBAS signál v prostoru (SIS; signal-in-space). Druţice SBAS vysílají SIS z pozemní infrastruktury do palubních přijímačů SBAS, které určují polohu a čas z druţic GPS, GLONASS a SBAS. Palubní přijímače SBAS získávají vzdálenostní a korekční data a pouţívají tyto data k určení integrity a zvýšení přesnosti odvozené polohy. 6.1.2 Pozemní systém SBAS měří pseudovzdálenost mezi zdrojem pro určování vzdálenosti a přijímačem SBAS ve známých místech a poskytuje samostatné korekce pro chyby efemerid zdroje určování vzdálenosti, chyby časové základny a ionosférické chyby. Uţivatel pouţívá model troposférického zpoţdění. 6.1.3 Chyba efemeridy zdroje určování vzdálenosti a pomalu se měnící chyba času jsou primárním základem pro dlouhodobé korekce. Chyba časové základny zdroje určování vzdálenosti je přizpůsobena dlouhodobým korekcím a troposférické chybě a je východiskem pro rychlé korekce. Ionosférické chyby z více zdrojů pro určování vzdálenosti jsou sloučeny do vertikální ionosférické chyby v předem daných bodech ionosférické sítě (IGP). Tyto chyby jsou východiskem pro ionosférické korekce. 6.2

Pokrytí a obsluhovaná oblast SBAS

6.2.1 Je důleţité rozlišovat mezi oblastí pokrytí a obsluhovanou oblastí pro SBAS. V jedné oblasti pokrytí bude jedna nebo více obsluhovaných oblastí schopných podporovat operace zaloţené na některých nebo všech funkcích SBAS, definovaných v ust. 3.7.3.4.2 Hlavy 3. Tyto funkce mohou být vztaţeny k podporovaným následujícím operacím:

a) určování vzdálenosti: SBAS poskytuje zdroj pro určování vzdálenosti pro pouţití s dalšími rozšířeními (ABAS, GBAS nebo ostatní SBAS); b) status družice, základní diferenční korekce: SBAS poskytuje sluţbu pro let po trati, konečné a nepřesné přiblíţení. V různých oblastech mohou být podporovány různé operace (např. provoz s navigací zaloţenou na výkonnosti); c) přesné diferenční korekce: SBAS zabezpečuje přesné přiblíţení a sluţbu APV. V různých oblastech mohou být podporovány různé operace (přesné přiblíţení, APV-I a APV-II). 6.2.2 Sluţby s druţicovým rozšířením jsou poskytovány Wide Area Augmentation System (WAAS) (Severní Amerika), European Geo-stationary Navigation Overlay Service (EGNOS) (Evropa a Afrika) a Multifunction Transport Satellite (MTSAT) Satellite-based Augmentation System (MSAS) (Japonsko). K poskytování těchto sluţeb jsou rovněţ vyvíjeny GPS-aided Geo-augmented Navigation (GAGAN) (Indie) a System of Differential Correction and Monitoring (SDCM) (Rusko). 6.2.3 Mimo obsluhované oblasti, které jsou definovány poskytovatelem sluţby, poskytuje SBAS stále přesnou a spolehlivou sluţbu. Rozsahový status druţice a funkce základních diferenčních korekcí jsou pouţitelné všude v oblasti pokrytí. Výkonnost těchto sluţeb můţe být technicky adekvátní podpoře traťového, konečného a nepřesného přiblíţení při zabezpečení monitorování a integrity dat základního uskupení druţic SBAS. Jediný moţný kompromis integrity můţe být, pouze pokud se vyskytne chyba efemerid druţice, která nemůţe být zaznamenána pozemní sítí SBAS, ale způsobí nepřípustnou chybu mimo oblast pokrytí poskytovatele sluţby. Pro limity výstrahy 0,3 NM (NPA) a větší je to velmi nepravděpodobné. 6.2.4 Kaţdý stát je odpovědný za definování obsluhovaných oblastí SBAS a schvalování operací zaloţených na SBAS ve svém vzdušném prostoru. V některých případech vymezí státy pole pozemní infrastruktury SBAS spojitě s existující SBAS. To by se poţadovalo k dosaţení APV nebo přesného přiblíţení. V jiných případech mohou státy jednoduše schválit obsluhované oblasti a operace zaloţené na SBAS pouţitím dostupných signálů SBAS. V kaţdém případě je kaţdý stát odpovědný za ujištění, ţe SBAS splňuje poţadavky ust. 3.7.2.4 Hlavy 3 ve svém vzdušném prostoru a ţe je pro svůj vzdušný prostor poskytován vhodný operační status zpráv a NOTAM. 6.2.5 Před schválením provozu zaloţeném na SBAS musí stát stanovit, ţe navrţený provoz je dostatečně podporován jedním nebo více SBAS. Toto stanovení by se mělo zaměřit na praktické pouţívání signálů SBAS a vzít v úvahu vzájemné umístění pozemní infrastruktury SBAS. Toto se můţe týkat spolupráce se státem (státy) nebo organizací (organizacemi) odpovědnými za provozování těchto SBAS. Pro vzdušný prostor, který je relativně daleko od pozemní sítě SBAS, můţe být sníţen počet viditelných druţic, které určují SBAS stav a základní korekce. Protoţe přijímače SBAS jsou schopné pouţít data ze dvou SBAS současně a v případě potřeby pouţít autonomní detekci chyb a výluky, dostupnost

DD - 9

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

můţe být stále dostačující k podpoře schválených operací. 6.2.6 Před zveřejněním postupů zaloţených na signálech SBAS se předpokládá, ţe stát poskytne stav monitorování systému a NOTAM. Pro stanovení vlivu chyby části systému na provoz pouţije stát matematický model (rozsah sluţby). Stát také můţe získat model od provozovatele SBAS nebo vyvinout vlastní model. Komplexnost těchto modelů a potřeba zajistit, ţe model přesně odráţí stávající sluţby, naznačuje, ţe předešlý by byl lepší. Pouţitím současného a předpokládaného stavu součástí základního systému a místa, kde stát schválil provoz, by model určil vzdušný prostor a letiště, kde je předpokládaný výpadek sluţby, a můţe být pouţit k vytvoření NOTAM. Data o stavech elementů systému (současné a předpovězené) poţadované pro model by mohly být získány cestou bilaterálních dohod s poskytovatelem sluţby SBAS nebo cestou napojení na vysílání dat v reálném čase, pokud si poskytovatel sluţby SBAS zvolí poskytování dat touto cestou. 6.2.7 Zúčastněné státy nebo regiony budou koordinovat přes ICAO zajištění poskytnutí globálního pokrytí bez mezer v místech styku, berouce v úvahu, ţe letadlo vybavené pro pouţití signálu můţe dostat omezení provozu v případě, ţe stát nebo region neschválí pouţití jednoho nebo více signálů SBAS v jeho vzdušném prostoru. Protoţe vybavení letadla nemusí dovolit zrušit volbu SBAS nebo určitého poskytovatele sluţby SBAS, pilot musí zrušit volbu GNSS úplně. 6.2.8 Rozhraní mezi systémy s družicovým rozšířením. Při přesahu pokrytí (stop) SBAS GEO druţicemi, musí být mezi zdroji SBAS rozhraní. Palubní přijímače SBAS musí být minimálně schopny provozu při pokrytí jakýmkoli SBAS. Poskytovatel sluţby SBAS můţe monitorovat a posílat korekční data a data o integritě druţicím GEO patřícím jinému poskytovateli. Tím dojde ke zlepšení dostupnosti přidáním zdrojů pro určování vzdálenosti. Toto zlepšení nevyţaduje jakékoli vzájemné propojení mezi systémy SBAS a mělo by být provedeno oběma poskytovateli sluţby SBAS. 6.2.9 Další úrovně integrace mohou být realizovány pouţitím zvláštního spojení mezi sítěmi SBAS (např. separace druţicové komunikace). V tomto případě mohou SBAS získat buď hrubá měření z jedné nebo více referenčních stanic, nebo zpracovaná data (korekce nebo data o integritě) z jejich hlavních stanic. Tato informace můţe být pouţita ke zvýšení robustnosti systému a přesnosti prostřednictvím průměrování dat nebo integrity pomocí vzájemného kontrolního mechanismu. Dostupnost bude rovněţ zlepšena v obsluhované oblasti a technická výkonnost bude vyhovovat předpisům SARP v celém rozsahu pokrytí (tj. monitorování efemerid druţic bude zlepšeno). Konečně, pro účely operací systému můţe být ke zlepšení udrţování sytému zabezpečeno předávání dat řízení SBAS a o stavu.

13.11.2014 Změna č. 89

6.3

Integrita

6.3.1 Opatření pro integritu jsou komplexní, jako jsou některé prvky stanoveny bez pozemního systému SBAS a přenášeny v SIS, jsou jiné prvky stanoveny pro palubní zařízení SBAS. Pro funkce stavu druţice a základní funkce korekce je pozemním systémem SBAS určena neurčitost chyby pro korekce časové základny a efemeridy. Tato neurčitost je modelována pomocí odchylky normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje uţivatelovy diferenční chyby vzdálenosti (UDRE) pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci rychlých a dlouhodobých korekcí a vyloučení atmosférických efektů a chyb přijímače. 6.3.2 Pro přesné diferenční funkce je určena neurčitost chyby pro ionosférickou korekci. Tato neurčitost je modelována směrodatnou odchylkou normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou, která ohraničuje L1 zbytkovou ionosférickou chybu uţivatele (UIRE) pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti po aplikaci ionosférických korekcí. Tato směrodatná odchylka je odvozena od ionosférického modelu, pouţitím vysílané vertikální chyby ionosférických bodů sítě (GIVE). 6.3.3 Existuje konečná pravděpodobnost, ţe přijímač SBAS nepřijme zprávu SBAS. Za účelem pokračování v navigaci v tomto případě vysílá SBAS degradační parametry v SIS. Tyto parametry jsou pouţity v mnoha matematických modelech, které charakterizují další zbytkové chyby ze základních a přesných diferenciálních korekcí, způsobených pouţitím starých, ale aktivních dat. Tyto modely jsou pouţity jako vhodná modifikace směrodatné odchylky UDRE a směrodatné odchylky UIRE. 6.3.4 Individuální neurčitosti chyby popsané výše jsou pouţity přijímačem k výpočtu chybového modelu řešení navigace. Toto je provedeno promítáním chyb pseudovzdálenosti do oblasti polohy. Horizontální úroveň ochrany (HPL) zajišťuje hranici horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z poţadavku na integritu. Podobně VPL zajišťuje hranici vertikální polohy. Pokud vypočítané HPL přesáhne pro určitý provoz limit horizontální výstrahy (HAL – horizontal alert limit), integrita SBAS není adekvátní pro zajištění této operace. Pro přesné přiblíţení a operace APV platí obdobné, pokud VPL přesáhne limit vertikální výstrahy (VAL). 6.3.5 Jedním z nejnáročnějších úkolů pro poskytovatele SBAS je určení odchylek UDRE a GIVE tak, aby byly splněny poţadavky úrovně ochrany integrity a aby neměly vliv na dostupnost. Výkonnost jednotlivých SBAS závisí na konfiguraci sítě, geografické rozloze a hustotě, typu a kvalitě pouţitého měření a na algoritmech pouţitých pro zpracování dat. Obecné metody k určení modelové varianty jsou popsány v kapitole 14 níţe. 6.3.6 Zbytková časová chyba a chyba efemeridy (σUDRE). Zbytková časová chyba je dobře charakterizována nulovou střední hodnotou, normálním rozdělením, protoţe existuje spousta přijímačů, které k této chybě přispívají. Zbytková chyba efemeridy závisí na umístění uţivatele. Pro přesnou diferenciální funkci se poskytovatel SBAS ujistí, ţe se zbytková chyba pro všechny uţivatele

DD - 10

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D v definované obsluhované oblasti odráţí v σUDRE. Pro základní diferenciální funkci by měla být zbytková chyba efemeridy vyhodnocena a můţe být určena.

zdrojů RNSS a jiných neţ RNSS. Pokud výsledek této analýzy ukáţe, ţe úroveň interference je pro provoz přiměřená, potom můţe být provoz schválen.

6.3.7 Vertikální ionosférická chyba (σGIVE). Zbytková ionosférická chyba je dobře reprezentována nulovou střední hodnotou, normálním rozdělením, protoţe existuje spousta přijímačů, které k tomuto odhadu přispívají. Chyby pocházejí z šumu měření, ionosférického modelu a prostorové dekorelace ionosféry. Chyba umístění způsobená ionosférickou chybou je zmírněná pozitivní korelací samotné ionosféry. Navíc má rozdělení zbytkové ionosférické chyby komolé doznívání, ionosféra nemůţe vytvořit negativní zpoţdění a má maximální zpoţdění.

6.4.2 Síťový čas SBAS. Síťový čas SBAS je časová reference udrţovaná SBAS za účelem definice korekcí. Při pouţití korekcí je uţivatelovo řešení v čase vztaţeno spíše k síťovému času SBAS neţ k systémovému času základního uskupení druţic. Pokud nejsou korekce aplikovány, pak bude řešení polohy brát ohled na smíšený síťový čas základního uskupení druţic /SBAS, závisející na pouţitých druţicích, a výsledná přesnost bude postiţena rozdílem mezi nimi.

6.3.8 Chyby letadla. Kombinované vícecestné rozmístění a rozmístění přijímače je omezeno, jak je popsáno v kapitole 14. Tato chyba můţe být rozdělena do vícecestného rozmístění a rozmístění přijímače, jak je definováno v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B, a můţe být pouţit standardní model pro vícecestné šíření. Příspěvek přijímače můţe být vzat z poţadavků na přesnost (ust. 3.5.8.2 a 3.5.8.4.1 Doplňku B) a extrapolován k typickým podmínkám signálu. 2 2 Můţeme předpokládat, ţe letadlo má σ air = σ přijímač + 2 2 σ vícecesta, kde se předpokládá, ţe σ přijímač je definováno RMSpr_air specifikovaným pro GBAS 2 zařízení A k určení letadlové přesnosti a σ vícecesta je definována v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B. Příspěvek letadla k vícecestnému šíření zahrnuje účinky odrazů od samotného letadla. Vícecestné chyby způsobené odrazy od jiných předmětů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenosti naznačují, ţe tyto chyby nejsou zanedbatelné, potom musí být vysvětleny provozně. 6.3.9 Troposférická chyba. Přijímač musí pouţívat model korekce pro troposférické účinky. Zbytková chyba modelu je vynucena maximálním odkloněním a variantou definovanou v ust. 3.5.8.4.2 a 3.5.8.4.3 Doplňku B. Účinky těchto prostředků musí být sečteny pozemním systémem. Letecký uţivatel pouţije specifikovaný model pro zbytkovou troposférickou chybu (σtropo). 6.4

VF charakteristiky

6.4.1 Minimální úroveň výkonu signálu GEO. Poţaduje se, aby minimální vybavení letadla (např. RTCA/DO-229D) pracovalo při minimální intenzitě signálu –164 dBW na vstupu přijímače za podmínek interference jiné neţ RNSS (Doplněk B, ust. 3.7) a celkové hustotě šumu –173 dBm/Hz. Za podmínek interference nemohou mít přijímače spolehlivou sledovací výkonnost pro vstupní signál o intenzitě pod –164 dBW (např. s druţicemi GEO umístěnými na oběţnou dráhu před rokem 2014). GEO poskytující výkon signálu pod –164 dBW na výstupu standardní přijímací antény při elevaci 5 stupňů na zemi můţe být pouţit k zajištění sledovacího signálu v prostoru poskytování sluţby obsaţeném v prostoru pokrytí určeném minimálním elevačním úhlem, který je větší neţ 5 stupňů (např. 10 stupňů). V tomto případě je výhodou zisková charakteristika standardní antény, jeţ slouţí jako kompromis mezi výkonem signálu GEO a velikostí prostoru poskytování sluţby, ve kterém je potřeba zajistit sledovatelný signál. Při plánování zavedení nového provozu zaloţeného na SBAS se předpokládá, ţe Státy provedou vyhodnocení úrovně výkonu signálu, jako srovnání s úrovní interference od

6.4.3 Konvoluční kódování SBAS. Informace týkající se konvolučního kódování a dekódování zpráv SBAS můţe být nalezena v RTCA/DO-229C, Appendix A. 6.4.4 Časově řízené zprávy. Uţivatelův konvoluční dekodér bude také zavádět pevné zpoţdění, které závisí na jeho příslušných algoritmech (obvykle 5 omezených délek nebo 35 bitů), které musí kompenzovat při určení síťového času SBAS (SNT) z přijatého signálu. 6.4.5 Charakteristiky signálu SBAS. Rozdíly mezi charakteristikami fázových vztahů a skupinových zpoţdění signálů SBAS, ve srovnání se signály GPS, mohou způsobovat relativní chybu určení diagonální vzdálenosti v algoritmech sledování přijímače. Předpokládá se, ţe poskytovatel sluţby SBAS bere tuto chybu v úvahu, kdyţ ovlivňuje přijímače s charakteristikami sledování v rámci omezení sledování v ust. 8.11 Dodatku D. Pro GEO, jejichţ charakteristiky palubního VF filtru byly uveřejněny v RTCA/DO-229D, Appendix T, se předpokládá, ţe poskytovatelé sluţby SBAS zajistí, ţe UDRE tvoří hranici zbytkových chyb, včetně maximálních chyb určení diagonální vzdálenosti stanovených v RTCA/DO-229D. Pro ostatní GEO se předpokládá, ţe poskytovatelé sluţby SBAS spolupracují s výrobci zařízení, aby se pomocí analýzy určily maximální chyby určení diagonální vzdálenosti, které lze očekávat od stávajících přijímačů, pokud zpracovávají tyto specifické GEO. Tento vliv lze minimalizovat zajištěním toho, ţe GEO mají velkou šířku pásma a malé skupinové zpoţdění napříč celým pásmem propustnosti. 6.4.6 Pseudonáhodné šumové kódy (PRN) SBAS. RTCA/DO-229D, Appendix A stanovuje dvě metody pro generování PRN kódu SBAS. 6.5

Charakteristiky dat SBAS

6.5.1 Zprávy SBAS. Kvůli omezené šířce pásma jsou data SBAS kódována do zpráv, které jsou navrţeny k minimalizaci poţadované propustnosti dat. Detailní specifikaci zpráv SBAS poskytuje dokument RTCA/DO-229D, Appendix A. 6.5.2 Intervaly vysílání dat. Maximální intervaly mezi vysíláním zpráv SBAS jsou specifikované v tabulce B-54 Doplňku B. Tyto intervaly jsou takové, ţe uţivatel vstupující do oblasti vysílání sluţby SBAS získává výstupní data korigované polohy společně s informacemi integrity poskytovanými SBAS v přiměřeném čase. Pro let po trati, konečné přiblíţení

DD - 11

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

a NPA budou všechna potřebná data přijata do 2 minut, zatímco pro přesné přiblíţení je to maximálně 5 minut. Maximální intervaly mezi vysíláním nezaručují určitou úroveň výkonnosti přesnosti, definovanou v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Za účelem zajištění dané výkonnosti přesnosti bude kaţdý poskytovatel sluţby adaptovat nastavení intervalů vysílání, které počítají s různými parametry, jako například s typem konstelace (GPS s SA, GPS bez SA) nebo aktivitou ionosféry. 6.5.3 Doba do výstrahy. Obrázek D-2* vysvětluje přidělení celkové doby do výstrahy, definované v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3. Poţadavky na dobu do výstrahy v ust. 3.5.7.3.1, 3.5.7.4.1 a 3.5.7.5.1 Doplňku B (odpovídající příslušným stavům GNSS druţice, základním diferenciálním korekcím a funkci přesných diferenciálních korekcí) zahrnují jak pozemní, tak vesmírné rozdělení uvedené na obrázku D-2. 6.5.4 Troposférická funkce. Protoţe index lomu troposféry je lokální vlastností, všichni uţivatelé budou počítat jejich vlastní korekce troposférického zpoţdění. Troposférické zpoţdění vypočítané pro přesné přiblíţení je popsáno v RTCA/DO-229C. Mohou být pouţity i jiné modely. 6.5.5 Uvažování vícecestného šíření. Vícecestné šíření způsobuje jeden z největších příspěvků k chybě určování polohy u SBAS. Efekty vícecestného šíření ovlivňují jak pozemní, tak palubní přijímače zavedením chyb při určování polohy. U pozemních systémů SBAS by měl být největší důraz kladen na co největší moţné zredukování nebo zmírnění efektu vícecestného šíření tak, ţe neurčitost SIS bude malá. Bylo studováno mnoho technik zmírnění jak z teoretických, tak experimentálních hledisek. Nejlepší metodou přiblíţení pro implementaci pozemních referenčních stanic SBAS s malými chybami při vícecestném šíření je: a) zajištění výběru dobré antény s charakteristikami sniţujícími vliv vícecestného šíření; b) uvaţovat techniky vyuţití zemského povrchu; c) zajištění umístění antény v místě s nízkým vlivem vícecestného šíření; a d) pouţití hardwaru přijímače redukujícího vícecestné šíření a techniky zpracování.

6.5.6 Vysílání dat GLONASS. Vzhledem k tomu, ţe stávající design GLONASS neposkytuje specificky definovaný identifikátor pro sady dat časové základny a efemerid, pouţívá SBAS specifický mechanismus, jehoţ účelem je zabránit jakékoliv dvojznačnosti v aplikaci vysílaných korekcí. Tento mechanismus je vysvětlen v Obr. D-3. Definice intervalu platnosti a čekací doby spolu se souvisejícími poţadavky na kódování jsou uvedeny v ust. 3.5.4 Doplňku B. Uţivatel můţe pouţít přijaté dlouhodobé korekce pouze v případě, ţe sada dat efemerid a časové základny GLONASS pouţitých na palubě byla přijata v rámci intervalu platnosti. 6.6 Datový blok úseku konečného přiblížení (FAS) SBAS 6.6.1 Datový blok FAS SBAS pro konkrétní přiblíţení je uveden v ust. 3.5.8.4.2.5.1 a tabulce B-57A Doplňku B. Je stejný jako datový blok FAS GBAS definovaný v ust. 3.6.4.5.1 a tabulce B-66 Doplňku B, s následujícími výjimkami. Datový blok FAS SBAS obsahuje také HAL a VAL pro postupy přiblíţení popsané v ust. 6.3.4. Vybavení uţivatele SBAS interpretuje určitá pole odlišně na rozdíl od vybavení uţivatele GBAS. 6.6.2 Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblíţení GBAS jsou uchovávány ve společné palubní databázi podporující jak SBAS, tak GBAS. V této databázi musí být přidělení kanálů pro přiblíţení jedinečné a musí být koordinováno s civilními úřady. Státy odpovídají za poskytnutí FAS dat pro zapracování do databáze. 6.6.3 V tabulce D-1 je uveden příklad kódování datového bloku FAS pro SBAS. Tento příklad ilustruje kódování různých parametrů aplikace, včetně kontroly cyklickým kódem (CRC). Technické hodnoty parametrů zprávy v tabulce uvádějí názorně proces kódování zprávy.

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

* Všechny obrázky se nachází na konci tohoto dodatku.

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 12

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-1. Příklad datového bloku FAS SBAS POUŢITÉ BITY

ROZSAH HODNOT

ROZLIŠENÍ

Typ provozu

4

[0..15]

1

ID poskytovatele SBAS

4

[0..15]

1

ID letiště

32

α1α2α3α4

—

Číslo RWY Písmeno RWY

6 2

[01..36] [0..3]

1 1

Označení výkonnosti při přiblíţení Ukazatel tratě

3

[0..7]

1

5

α

—

Selektor dat referenční dráhy Identifikátor referenční dráhy

8

[0..48]

—

32

α1α2α3α4

—

POPIS OBSAHU DAT

PRAVIDLA KÓDOVÁNÍ (Pozn. 5)

POSKYTOVANÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY POSTUPU

POUŢITÉ HODNOTY FAS DB

BINÁRNÍ DEFINICE

BINÁRNÍ ZNÁZORNĚNÍ (Pozn. 1)

HEXADECIMÁLNÍ ZNÁZORNĚNÍ

Přímé

0

m4..m1

0000

08

EGNOS

1

m8..m5

0001

LFBO

LFBO

m40..m33 m32..m25 m24..m17 m16..m9

F0 40 60 30

14 R

14 1

m46..m41 m48 m47

„L“ 00 001100 „F“ 00 000110 „B“ 00 000010 „O“ 00 001111 (Pozn. 2) 001110 01

0 (defaultní hodnota)

0

m51..m49

000

0B

Z

Z

m56..m52

11010

0 (defaultní hodnota)

0

m64..m57

00000000

00

E14A

E14A

m96..m89 m88..m81 m80..m73 m72..m65

„E“ 00 000101 „1“ 00 110001 „4“ 00 110100 „A“ 00 000001 (Pozn. 2)

80 2C 8C A0

0: Postup přímého přiblíţení 1..15: Rezervní 0: WAAS 1: EGNOS 2: MSAS 3..13: Rezervní 14: Pouze GBAS 15: Jakýkoliv poskytovatel SBAS α1, α2, α3 = [0..9, A..Z] α4 = [<mezera>, 0..9, A..Z] DOUT = ASCII hodnota & 3F

— 0: Ţádné písmeno 1: Pravá (R) 2: Střední (C) 3: Levá (L) SBAS není vyuţíváno

α = [<mezera>, A..Z] α≠Iaα≠O SBAS není vyuţíváno α1 = [E, M, W] α2, α3 = [0..9] α4 = [<mezera>, A, B, D..K, M..Q, S..Z] DOUT = ASCII hodnota & 3F

DD - 13

72

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

POUŢITÉ BITY

ROZSAH HODNOT

ROZLIŠENÍ

PRAVIDLA KÓDOVÁNÍ (Pozn. 5)

POSKYTOVANÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY POSTUPU

POUŢITÉ HODNOTY FAS DB

BINÁRNÍ DEFINICE

BINÁRNÍ ZNÁZORNĚNÍ (Pozn. 1)

HEXADECIMÁLNÍ ZNÁZORNĚNÍ

32

[-90,0°..90,0°]

0,0005 arcsec

DIN = 43°38'38,8103" N

DCONV1 = 43°38'38,8105" N DCONV2 = 157118,8105 sec DOUT = 314237621

m128..m121 m120..m113 m112..m105 m104..m97

00010010 10111010 11100010 10110101

AD 47 5D 48

Zeměpisná délka LTP/FTP

32

[-180,0°..180,0°]

0,0005 arcsec

DIN = 001°20'45,3591" E

DCONV1 = 001°20'45,3590" E DCONV2 = 4845,359 sec DOUT = 9690718

m160..m153 m152..m145 m144..m137 m136..m129

00000000 10010011 11011110 01011110

7A 7B C9 00

Výška LTP/FTP

16

[-512..6041,5]

0,1 m

DIN = 148,74 m

24

[-1,0°..1,0°]

0,0005 arcsec

DCONV = 148,7 DOUT = 6607 DCONV1 = -00°01'37,8975" DCONV2 = -97,8975" DOUT = Two's complement (195795) DOUT = 16581421

m176..m169 m168..m161 m200..m193 m192..m185 m184..m177

00011001 11001111 11111101 00000011 00101101

F3 98

 zeměpisné šířky FPAP

 zeměpisné délky FPAP

24

[-1,0°..1,0°]

0,0005 arcsec

DIN = 0°01'41,9329"

DCONV1 = 0°01'41,9330" DCONV2 = 101.9330" DOUT = 203866

m224..m217 m216..m209 m208..m201

00000011 00011100 01011010

5A 38 C0

Výška přeletu prahu dráhy při přiblíţení (TCH)

15

[0..1638,35 m] [0..3276,7 ft]

0,05 m 0,1 ft

DIN = 15,00 m

DCONV = 15,00 m DOUT = 300

m239..m233 m232..m225

0000001 00101100

34 81

Selektor jednotek TCH pro přiblíţení

1

[0, 1]

—

m

1

m240

1

Úhel sestupové dráhy (GPA)

16

[0..90,00°]

0,01°

DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 N: DOUT S: Dvojkový doplněk (DOUT) DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 E: DOUT W: Dvojkový doplněk (DOUT) DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (DIN + 512) x 10 DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 +: DOUT -: Dvojkový doplněk (DOUT) DCONV1 = DIN -> způsob zaokrouhlování (Pozn. 3) DCONV2 = DCONV1 -> desetinné (sec) DOUT = DCONV2 x 2000 +: DOUT -: Dvojkový doplněk (DOUT) DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) m: DOUT = DIN x 20 ft: DOUT = DIN x 10 0: stopy 1: metry DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = DIN x 100

DIN = 3,00°

DCONV = 3,00° DOUT = 300

m256..m249 m248..m241

00000001 00101100

POPIS OBSAHU DAT

Zeměpisná šířka LTP/FTP

13.11.2014 Změna č. 89

DIN = -0°01'37,8973"

DD - 14

B4 C0 BF

34 80

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

POUŢITÉ BITY

ROZSAH HODNOT

ROZLIŠENÍ

Šířka kurzu

8

[80.00m..143.75m]

0.25m

Posunutí délky 

8

[0..2032m]

8m

Limit horizontální výstrahy (HAL)

8

[0..50.8m]

0.2m

8

[0..50.8m]

0.2m

32

[0..232-1]

POPIS OBSAHU DAT

Limit vertikální výstrahy (VAL)

CRC úseku konečného přiblíţení

PRAVIDLA KÓDOVÁNÍ (Pozn. 5)

DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (DCONV - 80) x 4 DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = (celočíselný podíl DCONV při dělení 8) + 1 DOUT = 255: neposkytovaná hodnota DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = DIN * 5 DCONV = zaokrouhleno (DIN, rozlišení) DOUT = Hodnota * 5 DOUT = 0 : vertikální odchylku nelze pouţít DOUT = zbytek (P(x) / Q(x))

POSKYTOVANÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY POSTUPU

POUŢITÉ HODNOTY FAS DB

BINÁRNÍ DEFINICE

BINÁRNÍ ZNÁZORNĚNÍ (Pozn. 1)

HEXADECIMÁLNÍ ZNÁZORNĚNÍ

DIN = 105,00 m

DCONV = 105,00 m DOUT = 100 DCONV = 288 m DOUT = 36

m264..m257

01100100

26

m272..m265

00100100

24

DCONV = 40,0 m DOUT = 200 DCONV = 50,0 m DOUT = 250

m280..m273

11001000

13

m288..m281

11111010

5F

—

r32..r25 r24..r17 r16..r9 r8..r1

10101110 11000011 01100100 10001111

75 C3 26 F1 (Note 4)

DIN = 284,86 m

DIN = 40,0 m DIN = 50,0 m

—

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB binární hodnoty parametru a je prvním bitem přeneseným na CRC kalkulátor. 2. Dva bity nejvyššího významu každého bytu jsou nastaveny na 0 (viz znaky tučně). 3. Způsob zaokrouhlování je uveden v dokumentu PANS-OPS (Doc 8168), Volume II. 4. Hodnota FAS CRC se zobrazuje v pořadí r25..r32, r17..r24, r9..r16, r1..r8, kde ri je i-tý koeficient zbytku R(x), definovaný v ust. 3.9 Doplňku B. 5. DIN: hrubá hodnota dat, DCONV: transformovaná hodnota dat podle pravidel kódování, DOUT: kódovaná hodnota dat.

DD - 15

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

7. Systém s pozemním rozšířením (GBAS) a systém s pozemním regionálním rozšířením (GRAS) Poznámka: V tomto oddílu, není-li výslovně uvedeno jinak, odkaz na přiblížení s vertikálním vedením (APV) znamená APV-I a APV-II. 7.1

Popis systému

7.1.1 GBAS sestává z pozemních a letadlových prvků. Pozemní podsystém GBAS typicky zahrnuje jeden aktivní vysílač VDB a vysílací anténu, dále jen vysílací stanici, a několik referenčních přijímačů. Pozemní podsystém GBAS můţe obsahovat více vysílačů VDB a antén, které sdílí společnou identifikaci GBAS (GBAS ID) a kmitočet a vysílají stejná data. Jeden pozemní podsystém GBAS můţe v oblasti pokrytí podporovat všechny letadlové podsystémy. Pozemní podsystém poskytuje letadlovému podsystému data přiblíţení, korekce a informace o integritě druţic GNSS v zorném poli. Všechna mezinárodní letadla podporující APV by měla udrţovat data přiblíţení v databázi na palubě letadla. Kdyţ pozemní podsystém zabezpečuje přesná přiblíţení kategorie I, musí být vysílána zpráva typu 4. Zpráva typu 4 musí být také vysílána, kdyţ pozemní podsystém zabezpečuje přiblíţení APV, jestliţe není státem poţadováno, aby data přiblíţení byla uloţena v palubní databázi. Poznámka: Přiřazení požadavků na výkonnost mezi podsystémy GBAS a metodiky přiřazení lze nalézt v RTCA/DO-245, Minimum Aviation System Performance Standards for Global Positioning System/ Local Area Augmentation System (GPS/LAAS). Standardy minimální provozní výkonnosti palubních zařízení GRAS jsou vyvíjeny RTCA. 7.1.2 Pozemní podsystém GBAS poskytuje dvě sluţby: sluţbu přiblíţení a sluţbu určování polohy GBAS. Sluţba přiblíţení poskytuje navádění a odchylky pro FAS, v přesném přiblíţení kategorie I, APV a NPA v rámci oblasti provozního pokrytí. Sluţba určování polohy GBAS poskytuje informace o horizontální poloze pro zajištění operací RNAV v prostoru poskytování sluţeb. Tyto dvě sluţby se rovněţ odlišují různými poţadavky na výkonnost podle konkrétního zabezpečovaného provozu (viz tabulka 3.7.2.4-1) včetně různých poţadavků na integritu, jak je diskutováno v ust. 7.5.1. 7.1.3 Hlavním rozlišovacím rysem pro konfigurace pozemního podsystému GBAS je, zda jsou vysílány přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridy. Toto vysílání je povinné pro sluţby zpřesňování polohy, ale je pouze volitelné pro sluţby přiblíţení. Pokud přídavné parametry chyb způsobených efemeridy nejsou vysílány, je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity dat o efemeridách zdrojů určování vzdálenosti bez toho, ţe by se spoléhal na to, ţe si letadlo vypočítá tyto hranice a pouţije je, jak je uvedeno v ust. 7.5.9. 7.1.4 GBAS. Jsou moţné vícenásobné konfigurace pozemních podsystémů GBAS, které plně splňují standardy GNSS, jako je: a) konfigurace, která podporuje pouze přesné přiblíţení na přistání kategorie I;

13.11.2014 Změna č. 89

b) konfigurace, která podporuje přesné přiblíţení na přistání kategorie I a APV a také vysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami; c) konfigurace, která podporuje přesné přiblíţení kategorie I, APV a sluţbu určování polohy GBAS a kdy jsou vysílány parametry hranice chyb způsobených efemeridami, jak je uváděno v b); a d) konfigurace, která podporuje APV a sluţbu určování polohy GBAS a pouţívá se v rámci GRAS. 7.1.5 Konfigurace GRAS. Z hlediska uţivatele se pozemní podsystém GRAS skládá z jednoho nebo více pozemních podsystémů GBAS (jak je popsáno v ust. 7.1.1 aţ 7.1.4), kaţdý z nich má jedinečnou identifikaci GBAS, poskytuje sluţbu určování polohy a APV tam, kde je to potřeba. Pouţitím více vysílacích stanic GBAS a vysíláním zpráv typu 101 je GRAS schopen zabezpečovat traťový provoz prostřednictvím sluţby určování polohy GBAS při současném zabezpečování konečné fáze, odletu a provozu APV ve větší oblasti pokrytí, neţ které typicky poskytuje GBAS. V některých aplikacích GRAS mohou být korekce vysílané ve zprávě typu 101 vypočteny pomocí dat získaných ze sítě referenčních přijímačů rozmístěných v oblasti pokrytí. Toto umoţňuje detekci a zmírňování chyb měření a chyb přijímače. 7.1.6 Diverzita přenosové cesty VDB. Všechny vysílací stanice pozemního podsystému GBAS vysílají stejná data se stejnou identifikací GBAS na společném kmitočtu. Palubní přijímač nemusí a nemůţe rozlišovat mezi zprávami přijatými od různých vysílacích stanic stejného pozemního podsystému GBAS. Je-li v prostoru pokrytí dvou takových vysílacích stanic, přijímač bude přijímat a zpracovávat duplicitní kopie zpráv v různých časových slotech TDMA. 7.1.7 Vzájemná součinnost pozemních prvků GBAS a letadlových prvků kompatibilních s RTCA/DO253A je popsána v ust. 3.6.8.1 Doplňku B. GBAS přijímače splňující RTCA/DO-253A nebudou kompatibilní s vysíláním zpráv typu 101 pozemních podsystémů GRAS. Nicméně přijímače GRAS a GBAS shodné s RTCA GRAS MOPS budou kompatibilní s pozemními podsystémy GBAS. Přijímače GBAS splňující SARPs nemusí být schopny správně dekódovat FAS data pro APV vysílaná z pozemních podsystémů GBAS. Tyto přijímače budou pouţívat FASLAL a FASVAL tak, jako kdyby prováděly přesné přiblíţení kategorie I. Pro zajištění bezpečnosti provozu musí být přijata příslušná provozní omezení. 7.1.8 Distributivní vysílání dat GBAS na VHF s horizontální nebo eliptickou polarizací (GBAS/H nebo GBAS/E) umoţňuje poskytovateli sluţby přizpůsobit vysílání provozním poţadavkům a uţivateli. 7.1.9 Většina letadel bude vybavena horizontálně polarizovanou VDB přijímací anténou, která můţe být pouţita k příjmu VDB ze zařízení GBAS/H i GBAS/E. Podskupina letadel bude vybavena vertikálně polarizovanou anténou z důvodu omezení při instalaci nebo z ekonomických důvodů. Tato letadla nejsou

DD - 16

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D kompatibilní s vybavením GBAS/H, a jsou proto omezena na provoz GBAS podporovaný GBAS/E. 7.1.10 Poskytovatelé sluţby GBAS musí udat polarizaci signálu (GBAS/H nebo GBAS/E) u kaţdého z jejich prostředků. Typ zařízení bude publikován v letecké informační příručce (AIP). Provozovatelé letadel, která pouţívají vertikálně polarizovanou přijímací anténu, musí počítat s touto informací při plánování letového provozu, zahrnujícího přípravu letového plánu a postupy ve výjimečných situacích. 7.2

VF charakteristiky

7.2.1

Koordinace kmitočtů

7.2.1.1 Faktory výkonu 7.2.1.1.1 Geografický odstup mezi uchazeči o provoz stanic GBAS, uchazeči o provoz VOR a existujícími instalacemi VOR nebo GBAS musí brát v úvahu následující faktory: a) rozsah pokrytí, minimální intenzita pole a efektivní vyzářený výkon (ERP) uchazečů o vysílání dat GBAS, včetně sluţeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Minimální poţadavky na pokrytí a intenzitu pole jsou uvedeny v ust. 3.7.3.5.3 a 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3. ERP je stanoveno z těchto poţadavků; b) rozsah pokrytí, minimální intenzita pole a ERP okolních stanic VOR a GBAS, včetně sluţeb zpřesňování polohy, pokud jsou poskytovány. Poţadavky na pokrytí a intenzitu pole pro VOR jsou uvedeny v ust. 3.3 Hlavy 3, respektive poradenský materiál v Dodatku C; c) výkonnost přijímačů VDB, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu a odolnost vůči sníţení citlivosti a intermodulačním produktům od signálů FM vysílačů. Tyto poţadavky jsou uvedeny v ust. 3.6.8.2.2 Doplňku B; d) výkonnost přijímačů VOR, včetně potlačení stejného a přilehlého kanálu VDB signálů. Protoţe existující přijímače VOR nebyly zvláště konstruovány pro potlačení vysílání VDB, byly poměry signálu ţádoucího k neţádoucímu signálu (D/U) pro stejný kanál a potlačení přilehlého kanálu VDB stanoveny empiricky. Tabulka D-2 shrnuje předpokládané poměry signálů zaloţené na empirické výkonnosti početné skupiny přijímačů VOR určených pro 50kHz kanálový odstup; e) pro oblasti kmitočtového nahromadění můţe být pouţitím vhodných kritérií poţadováno přesné určení separace; f) mezi zástavbami GBAS jsou na daném kmitočtu v rámci rádiového dosahu konkrétního pozemního podsystému GBAS čísla RPDS a RSDS přidělena pouze jednou. Poţadavek je uveden v ust. 3.6.4.3.1 Doplňku B; g) mezi zástavbami GBAS v rádiovém dosahu konkrétního pozemního podsystému GBAS je identifikátor referenční dráhy přidělen tak, aby byl jedinečný. Poţadavek je uveden v ust. 3.6.4.5.1 Doplňku B; a

h) čtyřznakový identifikátor (ID) GBAS pro rozlišení mezi pozemními podsystémy GBAS. ID GBAS je normálně stejný jako indikátor polohy nejbliţšího letiště. Poţadavek je uveden v ust. 3.6.3.4.1 Doplňku B. 7.2.1.1.2 Nominální energetické rozvahy spoje pro VDB jsou znázorněny v tabulce D-3. První příklad v tabulce D-3 předpokládá výšku přijímače uţivatele 3 000 m (10 000 ft) (MSL) a vysílací anténu konstruovanou k potlačení ozáření země za účelem omezení ztrát úniky signálu na maximum 10 dB na hranici pokrytí. V případě zařízení GBAS/E 10 dB také zahrnuje jakékoli účinky ztráty signálu kvůli vzájemnému ovlivňování mezi horizontálními a vertikálními komponentami. Druhý příklad v tabulce D-3 uvádí energetickou rozvahu pro sluţbu určování delší vzdálenosti. Ta je určena pro přijímače uţivatelů, jejichţ výška je dostatečná pro udrţení přímé rádiové viditelnosti a s omezením vícecestného šíření. Rezerva na únik je nulová, protoţe se předpokládá, ţe přijímač pracuje s nízkými elevačními úhly vyzařování a povětšinou bez významných „hluchých― míst při vzdálenostech uvedených v tabulce (větších neţ 50 NM). 7.2.1.2 Odolnost vůči FM 7.2.1.2.1 Jakmile je určena vhodná frekvence, pro kterou je splněno kritérium separace GBAS a VOR, musí být určena kompatibilita s přenosem FM. Toho se můţe dosáhnout pouţitím metodiky aplikované při určení kompatibility FM s VOR. Pokud vysílání FM porušuje toto kritérium, je nutno zváţit jinou moţnou frekvenci. 7.2.1.2.2 Sníţení citlivosti není aplikováno na VKV s kmitočtem nosné vlny vyšším neţ 107,7 MHz a kanály VDB na kmitočtu 108,050 MHz, protoţe součást vnějších kanálů takového vysokoúrovňového vysílání z VKV vysílačů s kmitočtem vyšším neţ 107,7 MHz bude interferovat s výkonem GBAS VDB na kmitočtech 108,025 a 108,050 MHz, proto se tomuto přidělení musí zamezit s výjimkou speciálních přidělení v geografických oblastech, kde je v provozu nízký počet vysílacích stanic FM a je velice nepravděpodobné, ţe by přijímač VDB rušily. 7.2.1.2.3 Poţadavky na odolnost vůči intermodulačnímu zkreslení FM se netýkají kanálů VDB na kmitočtech niţších neţ 108,1 MHz, protoţe přidělení na kmitočty niţší neţ 108,1 MHz se provádí pouze ve speciálních případech v geografických oblastech, kde je počet vysílacích stanic FM nízký a je nepravděpodobné, ţe by tyto stanice byly příčinou intermodulačního zkreslení v přijímači VDB. 7.2.1.3 Metodika geografické separace 7.2.1.3.1 Dále uvedené metodiky mohou být pouţity k určení poţadované geografické separace mezi GBAS navzájem a mezi GBAS a VOR. Počítají se zachováním minimálního poměru mezi ţádoucím a neţádoucím signálem. [D/U]required je definován jako poměr signálů určených k ochraně ţádoucího signálu před interferencí na stejném kanálu nebo přilehlém kanálu, kterou způsobilo neţádoucí vysílání. Hodnoty [D/U]required poţadované pro ochranu přijímače GBAS před neţádoucími signály GBAS nebo VOR jsou

DD - 17

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

definovány v ust. 3.6.8.2.2.5 a 3.6.8.2.2.6 Doplňku B. Hodnoty [D/U]required určené na ochranu VOR přijímače před přenosem GBAS VDB, tak jak jsou uvedeny v tabulce D-2, nejsou definovány v SARPs a představují předpokládané hodnoty vycházející z výsledků zkoušek. 7.2.1.3.2 Geografická separace je zajištěna dodrţením tohoto vztahu na okraji poţadovaného pokrytí, kde je výkon poţadovaného signálu odvozen od poţadavků na minimální intenzitu pole uvedených v Hlavě 3. Tato poţadovaná úroveň signálu, převedená do dBm, je značena jako PD,min. Povolený výkon neţádoucího signálu PU,allowed je:





PU,allowed(dBm)  PD,min (dBm)  D / Urequired dB

Aby bylo zajištěno splnění D/Urequired, Pu ≤ DU,allowed. Poţadavek pro přidělení kanálu pak je:



7.2.1.3.3 Přenosová ztráta můţe být určena pomocí standardního modelu šíření publikovaného v doporučení ITU-R Recommendation P.528-2 nebo z útlumu ve volném prostoru aţ do rádiového horizontu, a potom z konstantního činitele útlumu 0,5 dB/NM. Výsledkem těchto dvou metodik je nepatrně odlišná geografická separace pro stejný kanál a první přilehlé kanály a identická separace, je-li uvaţován druhý přilehlý kanál. Aproximace šíření ve volném prostoru je uvedena ve výše uvedeném dokumentu. 7.2.1.4 GBAS/GBAS

Výkon neţádoucího signálu PU převedeného na dBm je:

PU (dBm)  TxU (dBm)  L dB kde: TxU L

Tabulka D-2. Předpokládané poměry [D/U]

requiered k

= 26 dB (viz ust. 3.6.8.2.2.5.1 Doplňku B);

PD,min = –72 dBm (ekvivalentní 215 ust. 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3); a TxU

μV/m,

viz

= 47 dBm (příklad energetické rozvahy spoje v tabulce D-3);

tedy

L  47  26   72  145 dB .

ochraně zařízení VOR vůči vysílání dat GBAS VDB Poměr [D/U]required (dB) na ochranu přijímačů VOR

Kmitočtová odchylka Stejný kanál

26

fVOR – fVDB = 25 kHz

0

fVOR – fVDB = 50 kHz

–34

fVOR – fVDB = 75 kHz

–46

fVOR – fVDB = 100 kHz

–65

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

13.11.2014 Změna č. 89

Příklad kritéria geografické separace

7.2.1.4.1 Pro přenos GBAS VDB na stejném kanálu, přidělenému stejnému časovému slotu, jsou parametry pro horizontální polarizaci: D/U

je efektivní vyzářený výkon rušícího vysílače; a je tlumení přenosu pro neţádoucí vysílač, zahrnující tlumení ve volném prostoru, vliv atmosféry a země. Toto tlumení závisí na vzdálenosti mezi rušícím vysílačem a hranicí oblasti pokrytí poţadovaným signálem.



L(dB)  D / Urequired(dB)  TxU dBm  PD,min(dBm)

DD - 18

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D Tabulka D-3. Nominální energetická rozvaha VDB

Prvky VDB spoje Pro službu přiblížení

Vertikální složka na hranici pokrytí

Horizontální složka na hranici pokrytí

Poţadovaná citlivost přijímače (dBm)

–87

–87

Maximální ztráty způsobené zástavbou v letadle (dB)

11

15

Úroveň výkonu na anténě letadla (dBm)

–76

–72

3

3

Provozní ochrana (dB) Rezerva na únik (dB)

10

10

Útlum na trase ve volném prostoru (dB) na 43 km (23 NM)

106

106

Nominální efektivní vyzářený výkon (ERP) (dBm)

43

47

Vertikální složka

Horizontální složka

Poţadovaná citlivost přijímače (dBm)

–87

–87

Maximální ztráty způsobené zástavbou v letadle (dB)

11

15

Úroveň výkonu na anténě letadla (dBm)

Pro delší vzdálenosti a nízký úhel vyzařování spojené se službou určování polohy

–76

–72

Provozní ochrana (dB)

3

3

Rezerva na únik (dB)

0

0

Nominální ERP (dBm) Vzdálenost (km (NM))

Útlum ve volném prostoru (dB)

ERP (dBm)

ERP (W)

ERP (dBm)

ERP (W)

93 (50)

113

39,9

10

43,9

25

185 (100)

119

45,9

39

49,9

98

278 (150)

122

49,4

87

53,4

219

390 (200)

125

51,9

155

55,9

389

Poznámka 1: V této tabulce je ERP vztažen k modelu isotropické antény. Poznámka 2: S vhodně umístěnou vysílací anténou VDB s omezením vícecestného šíření s ERP dostatečným pro splnění požadavků na intenzitu pole pro službu přiblížení a s uvážením místních topografických omezení je možné také splnit takové požadavky na intenzitu pole, že může být podporována služba určování vzdálenosti ve vzdálenostech uvedených v tabulce výše. Poznámka 3: Skutečné ztráty způsobené zástavbou v letadle (včetně zisku antény, ztrát nepřizpůsobením, ztrát kabelového vedení atd.) a skutečná citlivost přijímače mohou být vyváženy tak, aby bylo dosaženo předpokládané energetické rozvahy. Například pokud jsou ztráty způsobené zástavbou v letadle pro horizontální složku 19 dB, musí pro splnění nominální energetické rozvahy citlivost přijímače překročit minimální požadavek a dosáhnout –91 dBm.

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DD - 19

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

7.2.1.4.2 Geografická separace pro společný kanál, přidělení stejného slotu GBAS VDB je stanovena určením vzdálenosti, ve které bude přenosový útlum roven 145 dB pro nadmořskou výšku přijímače 3 000 m (10 000 ft) nad anténou vysílače GBAS VDB. Tato vzdálenost je 318 km (172 NM) při pouţití aproximace útlumu ve volném prostoru a za předpokladu, ţe výška antény vysílače je zanedbatelná. Minimální poţadovaná geografická separace můţe být potom určena připojením této vzdálenosti k nominální vzdálenosti 43 km (23 NM), mezi hranicí pokrytí a vysílačem GBAS. Výsledkem je pro stejný kanál a stejný slot vzdálenost 361 km (195 NM). 7.2.1.5 Výklad ke kritériu geografické separace GBAS. Pouţitím metodiky popsané výše můţe být definováno typické kritérium geografické separace pro GBAS-GBAS a GBAS-VOR. Vyplývající minimální kritéria geografické separace GBAS/GBAS jsou shrnuta v tabulce D-4.

Poznámka: Kritéria geografického odstupu mezi vysílači GBAS poskytujícími služby zpřesňování polohy se v současné době připravují. Je možné použít konzervativní hodnotu odpovídající rádiohorizontu jakožto prozatímní hodnotu pro separaci/odstup mezi vysílači sousedících časových slotů vysílajících na sousedním kmitočtu, a zabránit tak případnému přesahu časových slotů. 7.2.1.6 Minimální kritéria geografické separace GBAS/VOR, zaloţená na stejné metodice, jsou shrnuta v tabulce D-5 a nominální rozsahy pokrytí VOR v Dodatku C. Poznámka 1: Při určování geografické separace mezi VOR a GBAS je, jako požadovaný signál, omezujícím případem obecně vzato VOR, kvůli větší ochranné výšce oblasti pokrytí VOR. Poznámka 2: Redukované požadavky na geografickou separaci mohou být získány použitím standardních modelů šíření uvedených v doporučení ITU-R Recommendation P.528-2.

Tabulka D-4. Typická kritéria uspořádání frekvence GBAS/GBAS

Kanál nežádoucího VDB ve stejných časových slotech

Ztráta intenzity (dB)

Minimální požadovaná geografická separace pro TxU=+47 dBm a Pd,min = –72 dBm v km (NM)

Společný kanál

145

361 (195)

1. přilehlý kanál (25 kHz)

101

67 (36)

2. přilehlý kanál (50 kHz)

76

44 (24)

3. přilehlý kanál (75 kHz)

73

Bez omezení

4. přilehlý kanál (100 kHz)

73

Bez omezení

Poznámka: Žádná geografická omezení přenosu se neočekávají mezi stejným kmitočtem a přilehlým časovým slotem. Nežádoucí přenosová anténa VDB by měla být alespoň 200 m od oblastí, kde je požadovaný signál na minimální intenzitě pole.

Tabulka D-5. Minimální požadovaná geografická separace pokrytí VOR s horní hranicí 12 000 m (40 000 ft)

Kanál nežádoucího VDB

Poloměr pokrytí VOR

Ztráta intenzity (dB)

342 km (185 NM)

300 km (162 NM)

167 km (90 NM)

Stejný kanál

152

892 km (481 NM)

850 km (458 NM)

717 km (386 NM)

fŢádoucí – fNeţádoucí = 25 kHz

126

774 km (418 NM)

732 km (395 NM)

599 km (323 NM)

fŢádoucí – fNeţádoucí = 50 kHz

92

351 km (189 NM)

309 km (166 NM)

176 km (94 NM)

fŢádoucí – fNeţádoucí = 75 kHz

80

344 km (186 NM)

302 km (163 NM)

169 km (91 NM)

fŢádoucí – fNeţádoucí = 100 kHz

61

Bez omezení

Bez omezení

Bez omezení

Poznámka: Výpočty jsou založeny na referenčním kmitočtu 112 MHz a předpokládají, že GBAS Txu = 47 dBm a VOR P D,min = –79 dBm.

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 20

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 7.2.2 Kritéria geografické separace pro GBAS/ILS a komunikační zařízení GBAS/VKV jsou zpracovávána.

pole vertikálního a horizontálního signálu v rozsahu pokrytí. 7.3

7.2.3 Kompatibilita s ILS. Dokud nebudou vyvinuta kritéria slučitelnosti pro GBAS VDB a ILS, neměly by pro VDB být přidělovány kanály pod 112,025 MHz. Jeli ILS s vysokým přiděleným kmitočtem na stejném letišti jako VDB s kmitočtem blízko 112 MHz, je nutné brát v úvahu slučitelnost ILS a VDB. Úvahy při přidělování kanálů VDB obsahují separaci kmitočtů mezi ILS a VDB, plošnou separaci mezi oblastí pokrytí ILS a VDB, intenzity pole VDB a ILS a citlivosti VDB a ILS. Pro GBAS vybavené vysílačem o výkonu do 150 W (GBAS/E, 100 W pro horizontální sloţku a 50 W pro vertikální sloţku) nebo 100 W (GBAS/H), 16. kanál (a vyšší) bude pod –106 dBm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače, včetně povoleného +5dB kladného odrazu. Hodnota –106 dBm předpokládá signál kurzového přijímače –86dBm na vstupu přijímače ILS a minimální odstup signálu od šumu 20 dB. 7.2.4 Kompatibilita s VKV spojením. Pro VDB přidělené nad 116,400 MHz je nutné brát v úvahu kompatibilitu VKV spojení a GBAS VDB. Úvahy při přidělování těchto VDB kanálů obsahují separaci kmitočtů mezi VKV spojením a VDB, vzdálenostní separaci mezi vysílači a oblastmi pokrytí, intenzity pole, polarizaci signálu VDB a citlivost VDB a VKV. Mělo by být zváţeno vybavení VKV spojení jak letadla, tak i pozemní stanice. Pro vybavení GBAS/E vysílačem o maximálním výkonu do 150 W (100 W pro horizontální sloţku a 50 W pro vertikální sloţku), 64. kanál (a vyšší) bude pod –120 dBm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače, včetně povoleného +5dB kladného odrazu. Pro vybavení GBAS/H vysílačem o maximálním výkonu 100 W, 32. kanál (a vyšší) bude pod –120 dBm na vzdálenost 200 m od VDB vysílače včetně povoleného +5dB kladného odrazu a polarizační izolací 10 dB. Musí se poznamenat, ţe vzhledem k rozdílům mezi vysílacími charakteristikami VDB a VDL musí být zpracována samostatná analýza k ujištění, ţe VDL neinterferuje s VDB. 7.2.5 Pro pozemní podsystém GBAS, který vysílá pouze horizontálně polarizovaný signál, je přímo splněn poţadavek na dosaţení výkonu sdruţeného s minimální citlivostí prostřednictvím poţadavku na intenzitu signálu. Ideální fázový posun pro pozemní podsystém GBAS, který vysílá elipticky polarizovanou sloţku, mezi signálovými sloţkami HPOL a VPOL je 90 stupňů. Aby byl zajištěn odpovídající přijatý výkon v celém rozsahu pokrytí GBAS během normálních manévrů letadla, mělo by být vysílací vybavení konstruované k vysílání HPOL a VPOL sloţek signálu s VF fázovým posunem o 90 stupňů. Tento fázový posun by měl být stálý v průběhu času a okolních podmínek. Odchylky od nominálních 90 stupňů musí být zjistitelné při návrhu systému a rozvaze spojů, tak ţe ţádné kolísání signálu v důsledku polarizačních ztrát neohrozí minimální citlivost přijímače. Postupy systémové způsobilosti a letové inspekce budou brát v úvahu povolenou odchylku ve fázovém posunutí konzistentní s udrţováním odpovídající úrovně signálu v celém rozsahu pokrytí GBAS. Jedna metoda k zajištění horizontální a vertikální intenzity pole je pouţít samostatnou VDB anténu, která vysílá elipticky polarizovaný signál, a letová kontrola účinné intenzity

Pokrytí

7.3.1 Pokrytí GBAS na podporu sluţeb přiblíţení na přistání je zobrazeno na obrázku D-4. Je-li vysílán přídavný parametr chyb způsobených efemeridami, je pro maximální dosah (Dmax) definovaný ve zprávě typu 2 moţné pouţít pouze diferenciální korekce. Tam, kde je to praktické, je provozně výhodné poskytovat platné navádění podél vizuálního úseku přiblíţení. 7.3.2. Pokrytí poţadované na podporu sluţeb zpřesňování polohy GBAS závisí na specifickém typu operace. Optimální pokrytí pro tuto sluţbu je zamýšleno jako všesměrové, pak můţe podporovat operace vyuţívající zpřesňování polohy GBAS, které jsou prováděny mimo rozsah pokrytí pro přesné přiblíţení. Kaţdý stát je odpovědný za definování oblasti pro poskytování sluţeb určování polohy GBAS a za zajištění splnění poţadavků ust. 3.7.2.4 Hlavy 3. Při provádění tohoto určení by měly být zvaţovány charakteristiky bezporuchového provozu přijímače GNSS, včetně reverzace k integritě na bázi ABAS v případě ztráty sluţby určování polohy GBAS. 7.3.3. Limit na pouţívání informací v rámci systému zpřesňování poloh je dán maximálním dosahem (Dmax), který definuje vzdálenost, v jejímţ rámci je zajištěna poţadovaná integrita a je moţné pouţívat diferenciální korekce jak pro přesné přiblíţení, tak pro zpřesňování polohy. Dmax však nevymezuje oblast pokrytí, v níţ jsou splněny poţadavky na intenzitu pole specifikované v ust. 3.7.3.5.4.4 Hlavy 3, a ani se s touto oblastí neshoduje. Stejně tak operace v rámci sluţby zpřesňování polohy je moţné předpovídat pouze v rámci oblasti (oblastí) pokrytí (kde jsou splněny poţadavky na intenzitu pole) v rámci Dmax. – maximálního dosahu. 7.3.4 Protoţe poţadovaná oblast pokrytí sluţbou určování polohy GBAS můţe být větší neţ ta, kterou lze poskytovat jednou vysílací stanicí GBAS, lze pro poskytování pokrytí pouţívat síť vysílacích stanic GBAS. Tyto stanice mohou vysílat na jediném kmitočtu a mohou pouţívat různé časové sloty (8 dostupných) v nejbliţších stanicích, aby se předešlo interferenci, nebo mohou vysílat na různých kmitočtech. Obrázek D-4A podrobně zobrazuje, jak různé časové sloty umoţní pouţívání jediného kmitočtu bez interference při uváţení ochranné doby uvedené v tabulce B-59. Pro síť zaloţenou na různých VKV kmitočtech je třeba zváţit výkladový materiál v ust. 7.17. 7.4

Struktura dat

Bitový kódovač / dekódovač je zobrazen na Obr. D-5. Poznámka: Další informace týkající se struktury dat vysílaných na VKV jsou uvedeny v RTCA/DO246B, GNSS Based Precision Approach Local Area Augmentation System (LAAS) — Signal-in-Space Interface Control Document (ICD). 7.5

Integrita

7.5.1 Pro činnosti spojené s přesným přiblíţením a zpřesňováním polohy GBAS jsou stanoveny

DD - 21

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

specifické úrovně integrity. Riziko integrity signálu -7 v prostotu pro kategorii I je 2 x 10 na jedno přiblíţení. Pozemní podsystémy GBAS, které mají podporovat rovněţ další činnosti prostřednictvím pouţití systému zpřesňování polohy, musí rovněţ splňovat poţadavky na riziko porušení integrity signálu v prostoru specifikované pro činnosti v koncové oblasti řízení -7 letového provozu, coţ je 1x10 / hod. (Hlava 3, tabulka 3.7.2.4-1). Proto je na podporu těchto přísnějších poţadavků na sluţby zpřesňování polohy nezbytné přijmout dodatečná opatření. Riziko integrity signálu v prostoru se skládá z rizika integrity pozemního podsystému a z rizika integrity úrovně pokrytí. Riziko integrity pozemního podsystému zahrnuje selhání v pozemním podsystému, stejně jako v základním uskupení druţic a selhání SBAS, jako např. špatná kvalita signálu, chybné efemeridy. Úroveň ochrany proti porušení integrity zahrnuje řídká rizika bezchybného výkonu a případ selhání v jednom z referenčních měřících přijímačů. V obou případech úroveň ochrany zajišťuje, ţe vlivy druţicové geometrie pouţívané přijímačem v letadle jsou brány v úvahu. To je popsáno podrobněji v následujících odstavcích. 7.5.2 Pozemní podsystém GBAS definuje nejistotu opravené chyby pseudovzdálenosti pro chybu relativní k referenčnímu bodu GBAS (pr_gnd) a chyby plynoucí z porušení vertikální (tropo) a horizontální (iono) prostorové korelace. Tyto nejistoty jsou modelovány odchylkami od normálního rozdělení se střední nulovou hodnotou, které popisují tyto chyby pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti. 7.5.3 Jednotlivé nejistoty chyb popsané výše jsou pouţity přijímačem pro výpočet chybového modelu navigačního výpočtu. To je uskutečněno návrhem modelů chyb pseudovzdálenosti pro místo polohy. Obecné metody, určující, zda je proměnlivost modelu přiměřená pro zajištění úrovně ochrany rizika integrity, jsou popsány v kapitole 14. Stranová úroveň ochrany (LPL) stanovuje mez horizontální chyby polohy s pravděpodobností odvozenou z poţadavku integrity. Podobně vertikální úroveň ochrany (VPL) stanovuje mez vertikální polohy. Pro přesné přiblíţení kategorie I a APV platí, ţe pokud vypočtené LPL převyšuje limit stranové výstrahy (LAL) nebo VPL převyšuje limit vertikální výstrahy (VAL), pak integrita není dostačující k podpoře provozu. Pro upřesňování polohy nejsou limity výstrahy definovány ve standardech a vyţaduje se výpočet a pouţití horizontální úrovně ochrany a hranice chyb způsobených efemeridami. Limity výstrahy budou určeny na základě prováděných činností. Letadlo pouţije vypočítanou úroveň ochrany a hranice chyb způsobených efemeridami tak, ţe si ověří, ţe jsou niţší neţ limity výstrahy. Jsou definovány dvě úrovně ochrany, jedna pro určení podmínky, kdy jsou všechny referenční přijímače bezchybné (H0 – podmínky normálního měření), a jedna pro určení podmínky, kdy jeden z referenčních přijímačů obsahuje chybná měření (H1 – podmínky chybného měření). Navíc hranice chyb způsobených efemeridami jsou vlastně hranice chyb polohy vzniklých vinou chyb v efemeridách zdrojů určování polohy. Pro přesné přiblíţení kategorie I a APV je definována stranová hranice chyby (lateral error bound – LEB) a vertikální hranice chyby (vertical error bound – VEB). Pro zpřesňování polohy je definována hranice horizontálních chyb způsobených efemeridami (HEB).

13.11.2014 Změna č. 89

7.5.4 Přínos pozemního systému k opravě chyby pseudovzdálenosti (pr_gnd). Zdroje chyby, které přispívají k této chybě, zahrnují šum přijímače, vícecestné šíření a chyby kalibrace fázového středu antény. Šum přijímače má normální chybové rozdělení se střední nulovou hodnotou, zatímco vícecestné šíření a kalibrace fázového středu antény mohou mít chybu menšího významu. 7.5.5 Zbytkové troposférické chyby. Troposférické parametry jsou vysílány ve zprávách typu 2, aby modelovaly vlivy troposféry, kdyţ je letadlo v odlišné výšce neţ referenční bod GBAS. Tato chyba můţe být dobře charakterizována normálním rozdělením s nulovou střední hodnotou. 7.5.6 Zbytkové ionosférické chyby. Ionosférický parametr je vysílán ve zprávách typu 2, aby modeloval vlivy ionosféry mezi referenčním bodem GBAS a letadlem. Tato chyba můţe být dobře charakterizována normálním rozdělením s nulovou střední hodnotou. 7.5.7 Přínos přijímače letadla k opravě chyby pseudovzdálenosti. Přínos přijímače je omezen, jak je popsáno v kapitole 14. Maximální přínos pouţitý pro analýzy dodavatelem GBAS můţe být brán z poţadavků na přesnost, kde se předpokládá, ţe receiver se rovná RMSpr_air palubního vybavení GBAS přesnosti A. 7.5.8 Chyba vícecestného šíření od draku letadla. Příspěvek chyby vícecestného šíření od draku letadla je definován v ust. 3.6.5.5.1 Doplňku B. Chyby vícecestného šíření vyplývající z odrazů od dalších objektů nejsou zahrnuty. Pokud zkušenost ukazuje, ţe tyto chyby nejsou zanedbatelné, pak s nimi musí být počítáno pro provoz nebo naplnění parametrů vysílaných ze země (např. pr_gnd). 7.5.9 Nejistota/nespolehlivost chyby efemerid. Chyby pseudovzdálenosti vzniklé z chyb efemerid (definované jako rozdíl mezi skutečnou polohou druţice a polohou druţice, určenou pomocí vysílaných dat) jsou prostorově dekorelovány, coţ znamená, ţe přijímače v různých místech obdrţí rozdílné údaje. Pokud jsou uţivatelé relativně blízko referenčního bodu GBAS, zbytková diferenciální chyba vzniklá vinou chyby efemerid bude malá a jak korekce, tak parametry nejistoty/nespolehlivosti pr_gnd vysílané pozemních podsystémem budou platné pro opravu prvotních měření a pro výpočet úrovní ochrany. Pro uţivatele dále od referenčního bodu GBAS platí, ţe ochranu proti odchylkám efemerid je moţné zajistit dvěma různými způsoby: a) pozemní podsystém nevysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami. V tomto případě je pozemní podsystém odpovědný za zajištění integrity v případě chybných efemerid druţice, aniţ by se spoléhal na to, ţe letadlo si hranice chyb vypočítá a aplikuje samo. Tím můţe vzniknout omezení vzdálenosti mezi referenčním bodem GBAS a nadmořskou výškou rozhodnutí v závislosti na prostředcích pozemního podsystému k detekci chyb efemerid zdrojů určování polohy. Jedním z prostředků detekce je

DD - 22

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D pouţití informací o integritě druţic vysílaných SBAS; a b) pozemní podsystém vysílá přídavné parametry hranice chyb způsobených efemeridami, coţ umoţňuje palubnímu přijímači vypočítat si hranici chyb. Tyto parametry jsou: koeficienty pouţívané v rovnicích výpočtu hranice chyb způsobených efemeridami (Kmd_e_(), kde index () znamená buď „GPS―, „GLONASS―, „POS, GPS― nebo „POS, GLONASS―), maximální dosah pro diferenciální korekce (Dmax) a parametry dekorelace efemerid (P). Parametr dekorelace efemerid (P) ve zprávě typu 1 nebo typu 101 charakterizuje zbytkovou chybu jako funkci vzdálenosti mezi referenčním bodem GBAS a letadlem. Hodnota P je vyjádřena v m/m. Hodnoty P určuje pozemní podsystém pro kaţdou druţici. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují hodnoty P, je design kontrolního přístroje (monitoru) pozemního podsystému. Kvalita tohoto přístroje je charakterizována nejmenší chybou efemerid (nebo minimální zjistitelnou chybou (MDE), kterou je tento přístroj schopen zjistit. Vztah mezi parametrem P a MDE pro danou druţici můţe mít přibliţně podobu Pi = MDEi/Ri, kde Ri je nejmenší z předpovídaných vzdáleností z antény (antén) referenčního přijímače pozemního podsystému za dobu platnosti Pi. Vzhledem k závislosti na geometrii druţice se hodnoty parametrů P pomalu mění. Nicméně pro pozemní podsystémy není dynamická změna P poţadována. Statické parametry P mohou být odeslány, pokud patřičně zajišťují integritu. V tomto posledně jmenovaném případě by byla dostupnost lehce sníţena. Obecně platí, ţe se sniţující se MDE se zvyšuje celková dostupnost GBAS. 7.5.10 Chyba efemerid/monitorování odchylek. Existuje několik způsobů monitorování za účelem zjišťování chyb/odchylek efemerid. Mezi ně patří: a) Soustava stanic – dlouhá vzdálenost (long baseline). V tomto případě je třeba, aby se k určení chyb efemerid nezjistitelných jedním přijímačem pouţívaly pozemní podsystémy přijímače, mezi nimiţ jsou dlouhé vzdálenosti. Čím delší vzdálenosti, tím lepší výkon MDE; b) SBAS. Protoţe rozšíření SBAS poskytuje monitorování výkonu druţice včetně dat efemerid, je moţné pouţít informace o integritě vysílaných SBAS jako indikaci platnosti efemerid. SBAS pouţívá přijímače pozemního podsystému instalované daleko od sebe (ve velkých vzájemných vzdálenostech), a proto poskytuje při monitorování efemerid optimální výkon a dosahuje tak malých MDE; a c) Monitorování dat efemerid. Při tomto způsobu jsou porovnávány vysílané efemeridy s následnými (sekvenčními) oběţnými drahami druţice. Existuje předpoklad, ţe jediné nebezpečí vzniku chyby vychází z chyby při stahování údajů o efemeridách ze sítě pozemního řízení uskupení druţic

(constellation ground control network). Chyby vzniklé neřízenými/samovolnými manévry/obraty druţic musí být dostatečně nepravděpodobné, aby byla jistota, ţe tento postup zajišťuje poţadovanou integritu. 7.5.10.1 Design kontrolního zařízení (monitoru), např. dosaţeného MDE, musí být zaloţen na poţadavcích rizika integrity a modelu poruch, proti nimţ má monitor chránit. Na základě poţadavků na spolehlivost, uvedených v ust. 3.7.3.1.3 Hlavy 3, je moţné stanovit hranice chybovosti efemerid GPS druţice. Takováto chyba způsobená efemeridami je povaţována za závaţnou chybu poskytované sluţby. 7.5.10.2 Kontrolní úsek GLONASS monitoruje parametry efemerid a času a v případě jakékoliv nenormální situace začíná vkládat nové a správné navigační zprávy. Chyby parametrů efemerid a času nepřekročí 70 m chyby při měření vzdálenosti. Chybovost druţice GLONASS včetně -5 chyb parametrů efemerid/času nepřekračuje 4 x 10 na druţici a hodinu. 7.5.11 Typický pozemní systém GBAS zpracovává měření od 2 aţ 4 referenčních přijímačů instalovaných v těsné blízkosti referenčního bodu. Letadlový přijímač je chráněn proti velkým chybám nebo poruchovému stavu v jednom referenčním přijímači výpočtem a aplikací B parametrů ze zprávy typu 1 nebo typu 101 pro porovnání dat z různých referenčních přijímačů. Architektury alternativních systémů s dostatečným zálohováním v měření referenčního přijímače mohou pouţívat algoritmy zpracování schopné identifikovat velkou chybu nebo poruchu v jednom z přijímačů. Toto můţe platit pro síť GRAS s přijímači rozmístěnými ve velké oblasti a s dostatečnou hustotou bodů ionosférických děr pro odlišení chyb přijímače od ionosférických vlivů. Integrity lze potom dosáhnout pouze pomocí úrovní ochrany pro normální podmínky měření (VPLH0 a LPLH0) s příslušnými hodnotami Kffmd a pr_gnd. Toho lze dosáhnout pouţíváním zprávy typu 101 s vyloučením parametrů B. 7.6

Průchodnost

7.6.1 Indikátor pozemní průchodnosti a integrity. Indikátor pozemní průchodnosti a integrity (GCID) zajišťuje klasifikaci pozemních podsystémů GBAS. Pozemní podsystém splňuje poţadavky kategorie I přesného přiblíţení nebo APV, kdyţ je GCID nastaven na 1. GCID 2, 3 a 4 budou zjišťovat budoucí provoz s přísnějšími poţadavky, neţ jsou poţadavky kategorie I. Předpokládá se, ţe GCID bude indikovat stav pozemního podsystému, kdyţ si letadlo zvolí přiblíţení. Nemyslí se tím nahrazení nebo doplnění současné indikace integrity oznamované ve zprávě typu 1 nebo typu 101. GCID neudává, ţe pozemní podsystém podporuje sluţby zpřesňování polohy GBAS. 7.6.2 Průchodnost pozemního podsystému. Aby mohly podporovat přesné přiblíţení kategorie I a APV, musí pozemní podsystémy GBAS splňovat průchodnost specifikovanou v ust. 3.6.7.1.3 Doplňku B. Pozemní podsystémy, které mají rovněţ podporovat další činnosti prostřednictvím sluţeb zpřesňování polohy GBAS, by měly podporovat minimální průchodnost poţadovanou pro činnosti

DD - 23

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D -4

v koncové fázi řízení, coţ je 1–10 /hod. (Hlava 3, tabulka 3.7.2.4-1). Pokud průchodnost poţadovanou -6 pro přesné přiblíţení nebo APV (1–8 x 10 /15 sekund) přepočítáme na hodinové hodnoty, nesplňuje -4 poţadavek minimální průchodnosti 1–10 /hod. Aby byla splněna průchodnost pro další činnosti, jsou proto potřeba další opatření. Jedním ze způsobů, jak prokázat shodu s výše uvedeným poţadavkem, je předpokládat implementaci v letadle, která pro zálohování pouţívá jak GBAS, tak ABAS. To předpokládá, ţe ABAS je pro tuto činnost dostatečně přesný. 7.7

Výběr kanálu GBAS

7.9 Přidělení RPDS a RSDS poskytovatelem služby Přidělování RPDS a RSDS je třeba kontrolovat, aby se zabránilo duplicitnímu pouţití čísel kanálů pro frekvence vysílání dat v oblasti ochrany. Proto musí poskytovatel sluţby GBAS zajistit, ţe RPDS a RSDS je na dané frekvenci, v radiovém dosahu určitého pozemního podsystému GBAS, přiděleno pouze jednou. Přidělování RPDS a RSDS je třeba řídit společně s přidělováním frekvencí a časových slotů pro vysílání dat na VKV. 7.10

7.7.1 Čísla kanálu jsou pouţita v GBAS pro usnadnění rozhraní mezi zařízením letadla a signálem v prostoru, které je shodné s rozhraním pro ILS a MLS. Zahrnutí kabiny a rozhraní posádky pro GBAS můţe být zaloţeno na zadání pětimístného čísla kanálu. Je také moţné rozhraní zaloţené na výběru přiblíţení pomocí funkce optimalizace letu, tak jak se to v současné době provádí u ILS. Číslo kanálu GBAS můţe být uloţeno v palubní navigační databázi jako část uvedeného přiblíţení. Přiblíţení můţe být vybráno jménem a číslo kanálu můţe být poskytnuto pro zařízení, které vybere příslušná data přiblíţení GBAS z vysílaných dat. Obdobně i pouţití systému zpřesňování polohy GBAS můţe být zaloţeno na výběru pětimístného čísla kanálu. To usnadňuje provádění jiných činností neţ přiblíţení definovaných FAS daty. Pro usnadnění frekvenčního ladění mohou být v přídavném bloku dat 2 ve zprávě typu 2 poskytnuta čísla kanálů GBAS pro sousední pozemní podsystémy GBAS, které zabezpečují sluţbu určování polohy. 7.7.2 Kdyţ jsou data FAS vysílána ve zprávě typu 4, je přiřazeno číslo kanálu v rozsahu od 20 001 do 39 999. Kdyţ jsou data FAS přiřazená k APV získávána z palubní databáze, je přiřazeno číslo kanálu od 40 000 do 99 999. 7.8 Selektor dat referenční dráhy, selektor dat referenční stanice

Identifikace GBAS (ID) je pouţita k jednoznačné identifikaci pozemního podsystému GBAS vysílajícího na dané frekvenci v oblasti pokrytí GBAS. Letadlo bude navigováno s vyuţitím dat vysílaných z jedné nebo více pozemních vysílacích stanic GBAS jednoho pozemního podsystému GBAS (určeného společnou identifikací GBAS). 7.11

13.11.2014 Změna č. 89

Dráha úseku konečného přiblížení (FAS)

7.11.1 Dráha úseku konečného přiblíţení (FAS) je přímka v prostoru definovaná bodem prahu dráhy pro přistání/ fiktivním bodem prahu dráhy (LTP/FTP), bodem podrovnání letové tratě (FPAP), výškou přeletu prahu dráhy (TCH) a úhlem sestupové dráhy (GPA). Tyto parametry jsou určeny z dat poskytovaných v datovém bloku FAS ve zprávě typu 4 nebo v palubní databázi. Vztah mezi těmito parametry a dráhou FAS je vysvětlen na obrázku D-6. 7.11.1.1 Datové bloky FAS pro SBAS a některá přiblíţení GBAS jsou uchovávána ve společné palubní databázi podporující jak SBAS, tak GBAS. Pokud není vysílána zpráva typu 4, státy jsou odpovědné za poskytování dat FAS na podporu postupů APV. Tato data obsahují parametry obsaţené v bloku FAS, RSDS a přidruţený vysílací kmitočet. Blok FAS pro konkrétní postup přiblíţení je popsán v ust. 3.6.4.5.1 Dodatku B a v tabulce B-66. 7.11.2

Schéma mapování zajišťuje jedinečné přiřazení čísla kanálu kaţdému přiblíţení GBAS. Číslo kanálu se skládá z pěti numerických znaků v rozsahu 20 001 aţ 39 999. Číslo kanálu dovoluje palubnímu podsystému GBAS naladit správnou frekvenci a vybrat datový blok úseku konečného přiblíţeni, který definuje poţadované přiblíţení. Správný datový blok FAS je vybrán selektorem dat referenční dráhy (RPDS), který je zahrnut jako část definování dat FAS ve zprávě typu 4. Tabulka D-6 ukazuje příklady vztahů mezi číslem kanálu, frekvencí a RPDS. Stejné schéma mapování se pouţije při výběru sluţby zpřesňování polohy prostřednictvím selektoru dat referenční stanice (RSDS). RSDS se vysílá ve zprávě typu 2 a umoţňuje výběr specifického pozemního podsystému GBAS, který poskytuje zpřesňování polohy. U pozemních podsystémů GBAS, které tuto sluţbu neposkytují a vysílají přídavná data efemerid, je RSDS kódován jako 255. Všechna vysílání RPDS a RSDS uskutečněná pozemním podsystémem musí mít v rámci radiového rozsahu signálu specifický kmitočet. Hodnota RSDS nesmí být totoţná s jakoukoliv jinou vysílanou hodnotou RPDS.

Identifikace GBAS

Definice dráhy FAS

7.11.2.1 Stranová orientace. LTP/FTP je typicky na prahu nebo blízko prahu dráhy. Kvůli zajištění provozních potřeb nebo fyzických omezení nemusí být LTP/FTP na prahu dráhy. FPAP je ve spojení s LTP/FTP pouţit k definování postraní referenční roviny přiblíţení. Pro přímé přiblíţení ve směru přistávací dráhy je FPAP na konci nebo za koncem (ve směru ke prahu) vzletové a přistávací dráhy. FPAP není umisťován před konec (ve směru ke prahu) vzletové a přistávací dráhy. 7.11.2.2 Posunutí délky Δ. Posunutí délky Δ definuje vzdálenost od konce přistávací dráhy k FPAP. Tento parametr umoţňuje zařízení letadla vypočítat vzdálenost ke konci dráhy. Pokud posunutí délky Δ není správně nastaveno pro indikaci příslušné délky přistávací dráhy ve vztahu k FPAP, měl by poskytovatel sluţby zajistit, ţe parametr bude kódován jako „neposkytováno―.

DD - 24

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 7.11.2.3 Vertikální orientace. Lokální vertikála přiblíţení je definována jako normála k elipsoidu WGS-84 v LTP/FTP. Tato normála se můţe výrazně odchylovat od lokálního vektoru gravitace. Lokální vodorovná rovina přiblíţení je definována jako rovina kolmá na lokální vertikálu procházející přes LTP/FTP (tj. tangenta k elipsoidu v LTP/FTP). Výchozí bod přeletu (DCP) je bod ve výšce definované TCH nad LTP/FTP. Dráha FAS je definována jako přímka s úhlem (definovaným GPA) vztahující se k lokální vodorovné rovině procházející přes DCP. GPIP je bod, kde dráha konečného přiblíţení protne lokální vodorovnou rovinu. GPIP můţe být ve skutečnosti nad nebo pod povrchem vzletové a přistávací dráhy, v závislosti na jejím zakřivení. 7.11.3 Výpočet odchylky „vypadající podobně jako ILS―. Pro slučitelnost s existujícím označením letadel je poţadováno, aby letadlové zařízení poskytovalo výstupní informace pro vedení na přistání ve formě odchylek, vztahujících se k poţadované dráze letu definované dráhou FAS. Zpráva typu 4 obsahuje parametry, které podporují výpočet odchylek, které jsou shodné s typickými zástavbami ILS. 7.11.3.1 Definice stranové odchylky. Obrázek D-6 také ilustruje vztah mezi FPAP a počátkem stranových úhlových odchylek. Parametr šířky kurzu a FPAP jsou pouţity k definování počátku a citlivosti stranových odchylek. Nastavením polohy FPAP a hodnoty šířky kurzu můţe být nastavena šířka kurzu a citlivosti GBAS na poţadované hodnoty. Ty mohou být nastaveny tak, aby byly shodné s šířkou kurzu a citlivostí existujícího ILS nebo MLS. To můţe být nezbytné např. pro kompatibilitu s existujícím vizuálním navigačním zařízením. 7.11.3.1.1 Referenční stranová odchylka. Rovina referenční stranové odchylky je rovina, zahrnující LTP/FTP, FPAP a normálový vektor k elipsoidu WGS84 v LTP/FTP. Přímočará boční odchylka je vzdáleností vypočítané polohy letadla od boční roviny referenční odchylky. Úhlová boční odchylka odpovídá úhlovému posunutí vztaţenému k referenčnímu bodu azimutu GBAS (GARP; GBAS azimuth reference point). GARP je definován za FPAP spolu s procedurální střední čárou pevnou hodnotou posunutí 305 m (1 000 ft). 7.11.3.1.2 Citlivost bočního posunutí. Citlivost bočního posunutí je definována letadlovým zařízením z šířky kurzu, poskytované datovým blokem FAS. Poskytovatel sluţby je odpovědný za nastavení parametru šířky kurzu na hodnotu, která vyplývá z příslušného úhlu pro určení měřítka plné odchylky (např. 0,155 RHM nebo 150 μA) při uvaţování všech provozních omezení. 7.11.3.2 Vertikální odchylky. Vertikální odchylky jsou vypočítány zařízením letadla s ohledem na elevační referenční bod GBAS (GERP). GERP můţe být v GPIP nebo stranově posunutý od GPIP o pevnou hodnotu posunutí 150 m. Pouţití posunutí GERP dovoluje stranovým odchylkám vytvářet stejné

hyperbolické efekty, které jsou normálními charakteristikami ILS a MLS (pod 200 ft). Rozhodnutí, zda GERP posunout nebo ne, je provedeno letadlovým zařízením v souladu s poţadavky na kompatibilitu s existujícími letadlovými systémy. Poskytovatelé sluţby by si měli být vědomi, ţe uţivatelé mohou počítat vertikální odchylky pouţitím GERP, který je umístěn v libovolné poloze. Citlivost vertikální odchylky je automaticky nastavena v letadlovém zařízení jako funkce GPA. Specifikovaný vztah mezi GPA a nejvyšší výchylkou (FSD) citlivosti vertikální odchylky je: FSD = 0,25*GPA. Hodnota 0,25 je stejná jako pro MLS (Dodatek G, ust. 7.4.1.2) a mírně se liší od jmenovité hodnoty 0,24 doporučované pro ILS (Hlava 3, ust. 3.1.5.6.2). Avšak specifikovaná hodnota je bez problému v mezích tolerancí doporučovaných pro ILS (0,2 aţ 0,28). Proto je výsledná citlivost ekvivalentní citlivosti posunutí sestupové dráhy poskytované typickým ILS. 7.11.4 Přiblížení neshodující se s osou přistávací dráhy. Některé operace mohou vyţadovat definování dráhy FAS, která se neshoduje s osou dráhy, jak je zobrazeno na Obr. D-7. Pro přiblíţení, která se neshodují s osu dráhy, můţe nebo nemusí leţet LTP/FTP v prodlouţené ose dráhy. Pro tento druh přiblíţení nemá posunutí délky Δ význam, a měl by být nastaven na „neposkytuje se―. 7.11.5 Poskytovatel služby SBAS. Pro datové bloky FAS je u GBAS i SBAS pouţit společný formát. Pole ID poskytovatele identifikuje, který(é) systém(y) SBAS můţe(mohou) být pouţit(y) letadlem, které pouţívá během přiblíţení data FAS. Poskytovatel sluţby GBAS blokuje pouţití dat FAS, které souvisí s libovolnou sluţbou SBAS. Pro přesné přiblíţení zaloţené na GBAS se toto pole nepouţívá a letadlovým zařízením můţe být ignorováno. 7.11.6 Identifikátor přiblížení. Poskytovatel sluţby je zodpovědný za přidělení identifikace přiblíţení přiřazeného kaţdému přiblíţení. Identifikace přiblíţení by měla být jedinečná v rozsáhlé geografické oblasti. Identifikace přiblíţení pro víceré přistávací dráhy na daném letišti by měla být vybrána tak, aby se zmenšila moţnost záměny a nesprávné identifikace. Identifikace přiblíţení by se měla objevit v publikovaných mapách, které popisují přiblíţení. První písmeno identifikátoru přiblíţení je pouţito v ověřovacích protokolech pro GBAS. Pozemní stanice, které podporují ověřovací protokoly musí pro všechna podporovaná přiblíţení zakódovat první znak identifikátoru ze souboru písmen {A X Z J C V P T}, jak je popsáno v ust. 3.6.7.4.1.4 Doplňku B. To umoţňuje palubnímu vybavení (které podporuje ověřovací protokoly) určit, které sloty jsou přiděleny pozemní stanici, a tudíţ následně ignorovat příjem datového vysílání ve slotech nepřiřazených zvolené pozemní stanici. Pozemním stanicím, které nepodporují ověřovací protokoly, můţe být jako první písmeno identifikátoru přiblíţení přidělen jakýkoliv znak s výjimkou těch, které jsou v tomto souboru {A X Z J C V P T}.

DD - 25

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D Tabulka D-6. Příklady přidělení kanálů

Kanál číslo (N)

Kmitočet v MHz (F)

Selektor dat referenční dráhy (RPDS) nebo selektor dat referenční stanice (RSDS)

20 001

108,025

0

20 002

108,05

0

20 003

108,075

0

….

….

….

20 397

117,925

0

20 398

117,95

0

20 412 (Pozn.)

108,025

1

20 413

108,05

1

….

….

….

Poznámka: Kanály mezi 20 398 a 20 412 nemohou být přiděleny, protože algoritmy výběru kanálu je mapují na kmitočtech mimo rozsah 108,025 MHz a 117,950 MHz. Podobná „mezera― v přidělení kanálu se objeví při každém přechodu RPDS.

7.12

Uvážení situování letiště

7.12.1 Instalace pozemního podsystému GBAS zahrnuje zvláštní úvahy o výběru budoucích míst pro antény referenčního přijímače a antény VDB. Při plánování umístění antény musí být dodrţeny poţadavky Předpisu L 14 na omezení překáţkami. 7.12.2 Umístění antén referenčního přijímače. Místo by mělo být vybráno v oblasti bez překáţek, aby mohly být signály z druţice přijaty pod nejmenšími moţnými elevačními úhly. Obecně cokoli, co zakrývá druţice GNSS v elevačních úhlech větších neţ 5 stupňů, bude degradovat dostupnost systému. 7.12.2.1 Antény referenčních přijímačů by měly být konstruovány a umístěny tak, aby byly omezeny interference vícecestných signálů s poţadovaným signálem. Montáţ antén blízko povrchu země sniţuje dlouhé zpoţdění vícecestného signálu vyplývající z odrazů pod anténou. Výška montáţe by měla být dostatečná k tomu, aby se zabránilo pokrytí antény sněhem nebo interferencím s personálem údrţby nebo pozemním provozem. Anténa by měla být umístěna tak, ţe jakékoli kovové konstrukce, jako jsou odvzdušňovací ventily, potrubí, jiné antény apod., jsou mimo blízké pole antény. 7.12.2.2 Kromě velikosti chyby způsobené vícecestným šířením signálu referenčního přijímače musí být uvaţován také stupeň korelace. Antény referenčního přijímače by měly být umístěny v místech, které poskytují nezávislá prostředí při vícecestném šíření. 7.12.2.3 Instalace kaţdé antény by měla mít takové upevnění, aby nedošlo k ohnutí antény ve větru nebo zatíţením ledem. Antény referenčního přijímače by měly být umístěny v místě s kontrolovaným přístupem. Provoz můţe přispívat k chybám vzniklým v důsledku vícecestného šíření a zabraňovat anténám ve viditelnosti druţice.

13.11.2014 Změna č. 89

7.12.3 Umístění antény VDB. Anténa VDB by měla být umístěna tak, aby existovala přímá viditelnost od antény k jakémukoli bodu v rozsahu pokrytí pro kaţdý podporovaný FAS. Měl by být brán také ohled na zajištění minimální separace vysílače od přijímače, a to takové, ţe není překročena maximální intenzita pole. Aby se dosáhlo poţadovaného pokrytí pro více FAS na daném letišti a aby se dosáhla pruţnost při umístění antény VDB, můţe být potřebný aktuální rozsah pokrytí kolem vysílací antény značně větší neţ pro jediný FAS. Schopnost zabezpečení tohoto pokrytí závisí na umístění antény VDB s ohledem na vzletovou a přistávací dráhu a výšku antény VDB. Celkem vzato, zvýšená výška antény můţe být potřebná k poskytnutí adekvátní intenzity pole pro uţivatele v niţších výškách, ale můţe mít také za následek nepřijatelný nulový signál v oblasti poţadovaného pokrytí v důsledku vícecestného šíření signálu. Vhodná výška umístění antény musí být zaloţena na analýzách, aby se zajistilo, ţe bude vyhověno poţadavkům na intenzitu signálu v celém rozsahu. Měl by být brán také zřetel na vliv vlastností terénu a budov v prostředí vícecestného šíření. 7.12.4 Použití vícenásobných přenosových antén pro zlepšení pokrytí VDB. Omezení umístění antény nebo vlastnosti terénu nebo překáţek mohou u některých instalací GBAS způsobit na zemi vícecestné šíření a/nebo signálové blokování, které ztěţuje zajišťování specifikované intenzity pole v celé oblasti pokrytí. Některá pozemní zařízení GBAS mohou vyuţívat jeden nebo více přídavných anténních systémů umístěných tak, aby poskytovaly diverzitu cestě signálu tak, aby společně splnily poţadavky na pokrytí. 7.12.4.1 Kdykoliv při pouţití vícenásobných anténních systémů musí být anténní sekvence a plánování zpráv uspořádány tak, aby bylo poskytováno vysílání ve všech bodech v prostoru pokrytí, které patří ke specifikovaným minimům a maximům rychlostí vysílání dat a hodnot síly pole, aniţ by byla překročena schopnost přijímače přizpůsobit se změně síly pole v daném slotu mezi jednotlivými vysíláními. Aby se zbránilo problémům

DD - 26

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D ztráty nebo duplicity zpráv při zpracování přijímačem, musejí všechna vysílání zprávy typu 1 nebo typu 101 nebo spojeného páru zpráv typu 1 nebo typu 101 pro daný typ měření v jednotlivém rámci mít identický obsah dat. 7.12.4.2 Příklad pouţití vícenásobných antén je zařízení se dvěma anténami instalovanými ve stejném místě ale s rozdílnou výškou nad povrchem země. Výšky antén jsou zvoleny tak, aby diagram jedné antény vyplňoval nulové body v diagramu druhé antény, které jsou následkem odrazů od zemského povrchu. Pozemní podsystém GBAS střídavě vysílá z těchto dvou antén pomocí jednoho nebo dvou přiřazených slotů v kaţdém rámci pro kaţdou anténu. Zprávy typu 1 nebo typu 101 se vysílají po jedné v kaţdém rámci z kaţdé antény. Toto umoţňuje příjem jedné nebo dvou zpráv typu 1 nebo typu 101 během rámce, v závislosti na tom, zda je uţivatel v místě nulového bodu jednoho z anténních diagramů. Zprávy typu 2 a 4 jsou vysílány z první antény v jednom rámci, poté z druhé antény v dalším rámci. Toto umoţňuje přijetí po jedné ze zpráv typu 2 a 4 za jeden nebo dva rámce v závislosti na poloze uţivatele. 7.13 Definice výstrahy

limitů

stranové

a

vertikální

7.13.1 Limity stranové a vertikální výstrahy pro přesné přiblíţení kategorie I se vypočítají z definic v Doplňku B, Tab. B-68 a B-69. Pro tento výpočet je význam parametrů D a H znázorněn v Obr. D-8. 7.13.2 Limit vertikální výstrahy pro přesné přiblíţení kategorie I se měří od výšky 60 m (200 ft) nad LTP/FTP. Pro postup navrţený s výškou rozhodnutí větší neţ 60 m (200 ft), VAL v této výšce rozhodnutí bude větší neţ vysílaný FASVAL. 7.13.3 Limity stranové a vertikální výstrahy pro postupy APV přiřazené s kanálovými čísly 40 001 aţ 99 999 se počítají stejným způsobem jako pro postupy APV pomocí SBAS, jak je uvedeno v ust. 3.2.8 Dodatku D. 7.14

Činnosti monitorování a údržby

7.14.1 Stanovení specifických poţadavků monitorování nebo vnitřních testů (BIT) můţe být nezbytné a mělo by být určeno jednotlivými státy. Od doby, kdy je signál VDB kritický pro provoz vysílací stanice GBAS, jakákoliv chyba úspěšného přenosu pouţitelného signálu VDB v přiřazeném slotu a celé oblasti pokrytí by měla být opravena v nejkratším moţném čase. Proto se doporučuje, aby byly následující podmínky vodítkem pro implementaci sledování VDB: a) Výkon. Závaţný pokles výkonu musí být zjištěn do 3 s. b) Ztráta typu zprávy. Chyba přenosu nějakého(ých) plánovaného(ých) typu(ů) zpráv(y). Toto můţe být zaloţeno na stálé chybě přenosu jediného typu zpráv nebo kombinaci různých typů zpráv. c) Ztráta všech typů zpráv. Chyba přenosu nějakého typu zprávy po dobu rovnou nebo větší neţ 3 s musí být zjištěna.

7.14.2 Při detekci chyby a při absenci záloţního vysílače se můţe uvaţovat o omezení sluţby VDB, pokud nemůţe být signál spolehlivě uţíván v celé oblasti pokrytí tak, ţe by mohl mít podstatný vliv na provoz letadla. Můţe se uvaţovat o alternativních zásazích v provozních postupech pro zmírnění případu, kdy signál není sluţbou poskytován. Toto zahrnuje plánování specialistů údrţby na obsluhu GBAS VDB nebo zvláštní postupy ATC. A nakonec, údrţbové práce by měly probíhat, kdyţ je moţné zabránit ztrátě sluţby GBAS pro všechny BIT poruchy. 7.15

Příklad zpráv VDB

7.15.1 Příklad kódování zpráv VDB je v Tab. D-7 aţ D-10. Příklady znázorňují kódování různých parametrů aplikace, včetně parametrů CRC a FEC a výsledky bitového kódování a symbolového kódování D8PSK. Řídící hodnoty pro parametry zprávy v těchto tabulkách znázorňují proces kódování zprávy, ale nenabývají nutně realistických hodnot. 7.15.2 Tabulka D-7 znázorňuje příklad zprávy VDB typu 1. Pole indikátoru doplňkové zprávy je kódováno tak, ţe indikuje, zda je toto první ze dvou zpráv typu 1 pro vysílání ve stejném rámci. Toto je provedeno pro ilustrační účely; druhá zpráva typu 1 není typicky poţadována, kromě případů, jak umoţnit vysílání více korekcí zdrojů určování vzdálenosti, neţ které lze vloţit do jediné zprávy . 7.15.3 Tabulka D-7A poskytuje příklad zprávy VDB typu 101. Pole indikátoru doplňkové zprávy je zakódováno tak, aby indikovalo, ţe toto je první ze dvou zpráv typu 101, které se budou vysílat ve stejném rámci. Toto je provedeno pro ilustrační účely; druhá zpráva typu 101 obvykle není poţadována, kromě případů, jak umoţnit vysílání více korekcí zdrojů určování vzdálenosti, neţ které lze vloţit do jediné zprávy. 7.15.4 Tabulka D-8 znázorňuje příklad zprávy VDB typu 1 a typu 2 kódovaných v jednom přenosovém bloku (tj. jsou vysílány dvě zprávy v jednom přenosovém slotu). Pole indikátoru doplňkové zprávy typu 1 je kódováno tak, ţe indikuje, jestli druhá ze dvou zpráv typu 1 je vysílána ve stejném rámci. Zpráva typu 2 obsahuje přídavný datový blok 1. Tabulka D-8A uvádí příklad zpráv typu 1 a typu 2 s přídavnými bloky dat 1 a 2. 7.15.4.1 Tabulka D-8B uvádí příklad zpráv typu 2 s přídavnými bloky dat 1 a 4 kódovaných v jednom přenosovém bloku se zprávou typu 3, která je pouţita k vyplnění zbytku časového slotu. 7.15.5 Tabulka D-9 znázorňuje příklad zprávy typu 4 obsahující dva bloky dat FAS. 7.15.6 Tabulka D-10 znázorňuje příklad zprávy typu 5. V tomto příkladě doba dostupnosti zdroje běţná pro všechna přiblíţení je stanovena ze dvou zdrojů určování vzdálenosti. Doba dostupnosti zdroje pro dvě samostatná přiblíţení je odvozována: první přiblíţení má dva zdroje určování vzdálenosti, druhé přiblíţení má jeden zdroj určování vzdálenosti. Zpráva typu 2 obsahuje přídavný datový blok 1.

DD - 27

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-7. Příklad zprávy VDB typu 1

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU Zvýšení výkonu a ustálení

15

000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti

48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice (SSID)

3

—

—

E

100

Délka přenosu (bity)

17

0 aţ 1824 bitů

1 bit

536

000 0000 1000 0110 00

Zkušební sekvence FEC

5

—

—

—

0000 1

Identifikátor bloku zprávy

8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

0000 1000 0101 0011 0000 1100

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 8

1

1

0000 0001

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

61

0011 1101

Modifikované číslo Z

14

0 aţ 1199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000

Indikátor doplňkové zprávy

2

0 aţ 3

1

první z páru

01

Počet měření

5

0 aţ 18

1

4

0 0100

Typ měření

3

0 aţ 7

1

C/A L1

000

Parametr dekorelace efemerid (P)

8

0 aţ 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m

1 x 10-4

0001 0100

CRC efemeridy

16

—

—

—

0000 0000 0000 0000

Doba dostupnosti zdroje

8

0 aţ 2540 s

10 s

Neposkytuje se

1111 1111

ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

2

0000 0010

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

255

1111 1111

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

+1,0 m

0000 0000 0110 0100

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,2 m/s

1111 1111 0011 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

0,98 m

0011 0001

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,10 m

0000 0010

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,15 m

0000 0011

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,25 m

1111 1011

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

4

0000 0100

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

126

0111 1110

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

–1,0 m

1111 1111 1001 1100

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

+0,2 m/s

0000 0000 1100 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

0,34 m

0001 0001

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,20 m

0000 0100

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,30 m

0000 0110

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,50 m

1111 0110

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

12

0000 1100

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

222

1101 1110

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

+1,11 m

0000 0000 0110 1111

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy (Zpráva typu 1) Hlavička bloku zprávy

Zpráva (příklad typu 1)

Blok měření 1

Blok měření 2

Blok měření 3

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 28

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,2 m/s

1111 1111 0011 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

1,02 m

0011 0011

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,10 m

0000 0010

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,25 m

0000 0101

B3

8

±6,35 m

0,05 m

-0,25 m

1111 1011

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

23

0001 0111

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

80

0101 0000

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

–2,41 m

1111 1111 0000 1111

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,96 m/s

1111 1100 0100 0000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

0,16 m

0000 1000

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,20 m

0000 0100

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,30 m

0000 0110

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,50 m

1111 0110

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

CRC bloku zprávy

32

—

—

—

1100 0010 1111 0011 0000 1011 1100 1010

APLIKACE FEC

48

—

—

—

0110 0011 1110 1001 1110 0000 1110 1101 0010 1001 0111 0101

POPIS OBSAHU DAT

Blok měření 4

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

0 46 10 10 55 30 CA 10 80 BC 17 C2 20 28 00 00 FF 40 FF 26 00 1C FF 8C 40 C0 DF 01 20 7E 39 FF 13 00 88 20 60 6F 01 30 7B F6 00 1C FF CC 40 A0 DF 01 E8 0A F0 FF 02 3F 10 20 60 6F 01 53 D0 CF 43 AE 94 B7 07 97 C6

Výstup bitového kódování (Poznámka 3)

0 60 27 98 1F 2F D2 3B 5F 26 C2 1B 12 F4 46 D0 09 81 B6 25 1C 18 D0 7C 2A 7F B9 55 A8 B0 27 17 3A 60 EB 5F 1B 3B A5 FE 0A E1 43 D7 FA D7 B3 7A 65 D8 4E D7 79 D2 E1 AD 95 E6 6D 67 12 B3 EA 4F 1A 51 B6 1C 81 F2 31

Bity výplně Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 4)

0 aţ 2

—

—

0

9

—

—

—

000 000 000

00000035 11204546 31650100 12707716 71645524 74035772 26234621 45311123 22460075 52232477 16617052 04750422 07724363 40733535 05120746 45741125 22545252 73171513 51047466 13171745 10622642 17157064 67345046 36541025 07135576 55745512 222

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce. 2. Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit. 3. V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány. 4. Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DD - 29

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-7A. Příklad zprávy VDB typu 101

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU Zvýšení výkonu a ustálení

15

000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti

48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice (SSID)

3

Délka přenosu (bity)

17

Zkušební sekvence FEC

5

0 aţ 1824 bitů

1 bit

E

100

416

00000000110100000 11011

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy (Zpráva typu 101) Hlavička bloku zprávy Identifikátor bloku zprávy

8

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

ERWN

00010101 00100101 11001110

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 8,101

1

101

0110 0101

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

46

0010 1110

Modifikované číslo Z

14

0 aţ 1199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000

Indikátor doplňkové zprávy

2

0 aţ 3

1

první z páru

01

Počet měření

5

0 aţ 18

1

4

0 0100

Typ měření

3

0 aţ 7

1

C/A L1

000

Parametr dekorelace efemerid (P)

8

0 aţ 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m

0,115 x 10-3 m/m

0001 0111

CRC efemeridy

16

0

0000 0000 0000 0000

Doba dostupnosti zdroje

8

0 aţ 2540 s

10 s

Neposkytuje se

1111 1111

Počet parametrů B

1

0 aţ 1

1

0

0

Rezerva

7

0

000 0000

Zpráva (příklad typu 101)

Blok měření 1 ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

2

0000 0010

Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

255

1111 1111

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

+3,56 m

0000 0001 0110 0100

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,011 m/s

1111 1111 1111 0101

σpr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

9,8 m

0011 0001

8

1 aţ 255

1

4

0000 0100

Blok měření 2 ID zdroje určování vzdálenosti Číslo dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

126

0111 1110

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

–1,0 m

1111 1111 1001 1100

Korekce rychlosti určení vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

+0,002 m/s

0000 0000 0000 0010

σpr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

3,4 m

0001 0001

8

1 aţ 255

1

12

0000 1100

Blok měření 3 ID zdroje určování vzdálenosti Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

222

1101 1110

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

+4,11 m

0000 0001 1001 1011

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,029 m/s

1111 1111 1110 0011

σpr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

10,2 m

0011 0011

8

1 aţ 255

1

23

0001 0111

Blok měření 4 ID zdroje určování vzdálenosti Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

80

0101 0000

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

–2,41 m

1111 1111 0000 1111

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,096 m/s

1111 1111 1010 0000

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 30

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

σpr_gnd

8

0 aţ 50,8 m

0,2 m

1,6 m

0000 1000

CRC bloku zprávy

32

1000 1000 1001 1111 0111 1000 0000 0100

APLIKACE FEC

48

1100 1100 1110 0110 1111 0110 1100 1110 1101 0110 0110 0010

POPIS OBSAHU DAT

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

0 41 60 1B 55 73 A4 A8 A6 74 17 C2 20 E8 00 00 FF 00 40 FF 26 80 AF FF 8C 20 7E 39 FF 40 00 88 30 7B D9 80 C7 FF CC E8 0A F0 FF 05 FF 10 20 1E F9 11 46 6B 73 6F 67 33

Výstup bitového kódování (Poznámka 3)

0 67 57 93 1F 6C BC 83 79 EE C2 1B 12 34 46 D0 09 C1 09 FC 3A 84 80 0F E6 9F 18 6D 77 8E 1E 60 19 1B BA FF BC AB 68 26 7B E7 BC CE FA 0B D3 C4 43 C8 E0 B6 FA 42 84 A1

Bity výplně Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 4)

0 aţ 2

0

9

000 000 000

00000035 11204546 31650105 06345463 57026113 51374661 15123376 12066670 44776307 04225000 02735027 73373152 13230100 04706272 74137202 47724524 12715704 15442724 01101677 44571303 66447212 222

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce. 2. Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit. 3. V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány. 4. Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DD - 31

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-8. Příklad zpráv VDB typu 1 a typu 2 v jednom přenosovém bloku

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU Zvýšení výkonu a ustálení

15

000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti

48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice (SSID)

3

—

—

E

10 0

Délka přenosu (bity)

17

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

544

000 0000 1000 1000 00

Zkušební sekvence FEC

5

—

—

—

0000 0

Identifikátor bloku zprávy

8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

0000 1000 0101 0011 0000 1100

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 8

1

1

0000 0001

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

28

0001 1100

Modifikované číslo Z

14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000

Indikátor doplňkové zprávy

2

0 aţ 3

1

druhý z páru

11

Počet měření

5

0 aţ 18

1

1

0 0001

Typ měření

3

0 aţ 7

1

C/A L1

000

Parametr dekorelace efemerid (P)

8

0 aţ 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m

0 (SBAS)

0000 0000

CRC efemeridy

16

—

—

0

0000 0000 0000 0000

Doba dostupnosti zdroje

8

0 aţ 2 540 s

10 s

Neposkytuje se

1111 1111

8

1 aţ 255

1

122

0111 1010

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy 1 (Zpráva typu 1) Hlavička bloku zprávy

Zpráva (příklad typu 1)

Blok měření 1 ID zdroje určování vzdálenosti Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

2

0000 0010

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

+1,0 m

0000 0000 0110 0100

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,2 m/s

1111 1111 0011 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

1,96 m

0110 0010

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,10 m

0000 0010

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,15 m

0000 0011

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,25 m

1111 1011

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

CRC bloku zprávy 1

32

—

—

—

1011 0101 1101 0000 1011 1100 0101 0010

Identifikátor bloku zprávy

8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

0000 1000 0101 0011 0000 1100

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 8

1

2

0000 0010

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

34

0010 0010

Referenční přijímač GBAS

2

2 aţ 4

1

3

01

Písmenné označení pozemní přesnosti

2

—

—

B

01

Rezerva

1

—

—

0

0

Popis kontinuity / integrity GBAS

3

0 aţ 7

1

1

001

Místní magnetická odchylka

11

±180°

0,25°

58° E

000 1110 1000

Rezerva

5

—

—

0

0000 0

Blok zprávy 2 (Zpráva typu 2) Hlavička bloku zprávy

Zpráva (příklad typu 2)

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 32

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

σvert_iono_gradient

8

Index lomu

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

0 aţ 25,5 x 10–6 m/m

0,1 x 10-6 m/m

0

0000 0000

8

16 aţ 781

3

379

1111 1001

Rozsah výšky

8

0 aţ 25 500 m

100 m

100 m

0000 0001

Nejistota indexu lomu

8

0 aţ 255

1

20

0001 0100

Zeměpisná šířka

32

±90,0°

0,0005 arcsec

45°40’32’’ N

0001 0011 1001 1010 0001 0001 0000 0000

Zeměpisná délka

32

±180,0°

0,0005 arcsec

93°25’13’’W

1101 0111 1110 1000 1000 1010 1011 0000

Výška elipsoidu

24

±83 886,07 m

0,01 m

892,55 m

0000 0001 0101 1100 1010 0111

POPIS OBSAHU DAT

Přídavný blok dat 1 Selektor dat referenční stanice

8

0 aţ 48

1

5

0000 0101

Maximální dosah (Dmax)

8

2 aţ 510 km

2 km

50 km

0001 1001

Kmd_e_POS,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

6

0111 1000

Kmd_e,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

5

0110 0100

Kmd_e_POS,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Kmd_e,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

CRC bloku zprávy 2

32

—

—

—

0101 1101 0111 0110 0010 0011 0001 1110

APLIKACE FEC

48

1110 1000 0100 0101 0011 1011 0011 1011 0100 0001 0101 0010

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

0 41 10 00 55 30 CA 10 80 38 17 C3 80 00 00 00 FF 5E 40 26 00 1C FF 46 40 C0 DF 01 4A 3D 0B AD 55 30 CA 10 40 44 A4 17 00 00 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 78 C4 6E BA 4A 82 DC DC A2 17

Výstup bitového kódování (Poznámka 3)

0 67 27 88 1F 2F D2 3B 5F A2 C2 1A B2 DC 46 D0 09 9F 09 25 1C 18 D0 B6 2A 7F B9 55 C2 F3 15 45 7C 50 A9 6F 3B 10 00 D9 71 17 DC 4B 2D 1B 7B 83 72 D4 F7 CA 62 C8 D9 12 25 5E 13 2E 13 E0 42 44 37 45 68 29 5A B9 55 65

Bity výplně Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 4)

0 aţ 2

—

—

1

0

9

—

—

—

000 000 000

00000035 11204546 31650105 67443352 35201160 30501336 62023576 12066670 74007653 30010255 31031274 26172772 76236442 41177201 35131033 33421734 42751235 60342057 66270254 17431214 03421036 70316613 46567433 66547730 34732201 40607506 014444

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce. 2. Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit. 3. V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány. 4. Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DD - 33

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-8A. Příklad zpráv VDB typu 1 a typu 2 s přídavnými bloky dat 1 a 2

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU Zvýšení výkonu a ustálení

15

000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti

48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice (SSID)

3

Délka přenosu (bity)

17

Zkušební sekvence FEC

5

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

E

100

592

00000001001010000 10110

DATA APLIKACE Blok zprávy 1 (Zpráva typu 1) Hlavička bloku zprávy Identifikátor bloku zprávy

8

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

ERWN

00010101 00100101 11001110

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 8

1

1

0000 0001

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

28

0001 1100

Modifikované číslo Z

14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000

Indikátor doplňkové zprávy

2

0 aţ 3

1

druhý z páru

11

Počet měření

5

0 aţ 18

1

1

0 0001

Typ měření

3

0 aţ 7

1

C/A L1

000

Parametr dekorelace efemerid (P)

8

0 aţ 1,275 x 10-3 m/m

5 x 10-6 m/m

0 (SBAS)

0000 0000

CRC efemeridy

16

0

0000 0000 0000 0000

Doba dostupnosti zdroje

8

0 aţ 2 540 s

10 s

Neposkytuje se

1111 1111

8

1 aţ 255

1

122

0111 1010

Zpráva (příklad typu 1)

Blok měření 1 ID zdroje určování vzdálenosti Zdroj dat (IOD)

8

0 aţ 255

1

2

0000 0010

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

±327,67 m

0,01 m

+2,09 m

0000 0000 1101 0001

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

±32,767 m

0,001 m/s

–0,2 m/s

1111 1111 0011 1000

σpr_gnd

8

0 aţ 5,08 m

0,02 m

1,96 m

0110 0010

B1

8

±6,35 m

0,05 m

+0,10 m

0000 0010

B2

8

±6,35 m

0,05 m

+0,15 m

0000 0011

B3

8

±6,35 m

0,05 m

–0,25 m

1111 1011

B4

8

±6,35 m

0,05 m

Nepouţito

1000 0000

CRC bloku zprávy 1

32

00110010 10100100 11001011 00110000

Blok zprávy 2 (Zpráva typu 2) Hlavička bloku zprávy Identifikátor bloku zprávy

8

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

ERWN

00010101 00100101 11001110

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 8

1

2

0000 0010

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

40

0010 1000

Referenční přijímače GBAS

2

2 aţ 4

1

3

01

Písmenné označení pozemní přesnosti

2

B

01

Rezerva

1

0

0

Popis kontinuity / integrity GBAS

3

0 aţ 7

1

1

001

Místní magnetická odchylka

11

±180°

0,25°

58° E

000 1110 1000

Rezerva

5

0

0000 0

Zpráva (příklad typu 2)

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 34

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

σvert_iono_gradient

8

Index lomu

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

0 aţ 25,5 x 10-6 m/m

0,1x10-6 m/m

0

0000 0000

8

16 aţ 781

3

379

1111 1001

Rozsah výšky

8

0 aţ 25 500 m

100 m

100 m

0000 0001

Nejistota indexu lomu

8

0 aţ 255

1

20

0001 0100

Zeměpisná šířka

32

±90,0°

0,0005 arcsec

45°40’32’’ N

0001 0011 1001 1010 0001 0001 00000000

Zeměpisná délka

32

±180,0°

0,0005 arcsec

93°25’13’’W

1101 0111 1110 1000 1000 1010 10110000

Výška elipsoidu

24

±83 886,07 m

0,01 m

892,55 m

0000 0001 0101 1100 1010 0111

POPIS OBSAHU DAT

Přídavný blok dat 1 Selektor dat referenční stanice

8

0 aţ 48

1

5

0000 0101

Maximální dosah (Dmax)

8

2 aţ 510 km

2 km

50 km

0001 1001

Kmd_e_POS,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

6

0111 1000

Kmd_e,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

5

0110 0100

Kmd_e_POS,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Kmd_e,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Délka přídavného bloku dat

8

2 aţ 255

1

6

0000 0110

Číslo přídavného bloku dat

8

2 aţ 255

1

2

0000 0010

Číslo kanálu

16

20001 aţ 39999

1

25001

0110 0001 1010 1001

Δ zeměpisné délky

8

±25,4°

0,2°

5,2

0001 1010

Δ zeměpisné šířky

8

±25,4°

0,2°

–3,4

CRC bloku zprávy 2

32

11100000 01110010 00011101 00100100

APLIKACE FEC

48

1110 0010 0101 1100 0000 1111 101010110011 0100 0100 0000

Přídavné bloky dat

Přídavný blok dat 2

1110 1111

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

0 42 90 0D 55 73 A4 A8 80 38 17 C3 80 00 00 00 FF 5E 40 8B 00 1C FF 46 40 C0 DF 01 0C D3 25 4C 55 73 A4 A8 40 14 A4 17 00 00 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 60 40 95 86 58 F7 24 B8 4E 07 02 2C D5 F0 3A 47

Výstup bitového kódování (Poznámka 3)

0 64 A7 85 1F 6C BC 83 5F A2 C2 1A B2 DC 46 D0 09 9F 09 88 1C 18 D0 B6 2A 7F B9 55 84 1D 3B A4 7C 13 C7 D7 3B 40 00 D9 71 17 DC 4B 2D 1B 7B 83 72 D4 F7 CA 62 C8 D9 12 25 5E 13 2E 13 E0 5A C0 CC 79 7A 5C A2 DD B9 75 B6 95 64 52 78 3F

Bity výplně

0 aţ 2

Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 4)

1

9

0 000 000 000

00000035 11204546 31650107 56336574 60137224 74145772 26467132 56422234 30443700 05565722 06506741 73647332 27242654 63345227 31575333 33421734 42751235 60342057 66270254 17431214 03421036 70316613 46567433 62077121 37275607 55315167 17135031 34423411 274444

Poznámky: 1.

Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce.

2.

Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit.

3.

V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány.

4.

Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).

DD - 35

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-8B. Příklad zprávy typu 2 obsahující bloky dat 1 a 4

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

Zvýšení výkonu a ustálení

15

—

—

—

000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti

48

—

—

—

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

POPIS OBSAHU DAT

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice

3

—

—

E

100

Délka přenosu

17

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

1704

0 0000 0110 1010 1000

Zkušební sekvence FEC

5

—

—

—

01000

Identifikátor bloku zprávy

8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

000010 000101 001100 001100

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 101

1

2

0000 0010

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

37

0010 0101

Referenční přijímače GBAS

2

2 aţ 4

1

3

01

Písmenné označení pozemní přesnosti

2

—

—

B

01

Rezerva

1

—

—

—

0

Popis kontinuity / integrity GBAS

3

0 aţ 7

1

2

010

Místní magnetická odchylka

11

±180°

0,25°

58,0° E

000 1110 1000

Rezerva

5

—

—

—

0000 0

BLOKY ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy 1 (Zpráva typu 2) Hlavička bloku zprávy

Zpráva (příklad typu 2)

0 aţ 25,5 x 10 m/m

-6

-6

-6

σvert_iono_gradient

8

Index lomu

8

16 aţ 781

3

379

1111 1001

Rozsah výšky

8

0 aţ 25.500 m

100 m

100 m

0000 0001

Nejistota indexu lomu

8

0 aţ 255

1

20

0001 0100

Zeměpisná šířka

32

±90.0°

0.0005 arcsec

45°40’32’’ N (+164432―)

0001 0011 1001 1010 0001 0001 0000 0000

Zeměpisná délka

32

±180.0°

0.0005 arcsec

93°25’13’’ W (–336313―)

1101 0111 1110 1000 1000 1010 1011 0000

Výška elipsoidu

24

±83 886,07 m

0,01 m

892,55 m

0000 0001 0101 1100 1010 0111

0,1 x 10 m/m

4 x 10

0010 1000

Přídavný blok dat 1 Selektor dat referenční stanice

8

0 aţ 48

1

5

0000 0101

Maximální dosah (Dmax)

8

2 aţ 510 km

2 km

50 km

0001 1001

Kmd_e_POS,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

6

0111 1000

Kmd_e,GPS

8

0 aţ 12,75

0,05

5

0110 0100

Kmd_e_POS,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Kmd_e,GLONASS

8

0 aţ 12,75

0,05

0

0000 0000

Délka přídavného bloku dat

8

3

1 byte

3

0000 0011

Číslo přídavného bloku dat

8

4

1

4

0000 0100

Definice skupiny slotů

8

—

—

E

0011 0000

CRC bloku zprávy 1

32

—

—

—

1100 0101 1110 0000 0010 0110 1100 1011

Identifikátor bloku zprávy

8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

BELL

000010 000101 001100 001100

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 101

1

3

0000 0011

Přídavný blok dat 4

Blok zprávy 2 (Zpráva typu 3) Hlavička bloku zprávy

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 36

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POPIS OBSAHU DAT

Délka zprávy

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

8

N/A

1 byte

170

1010 1010

Zpráva (příklad typu 3) Výplň

1280

—

—

—

1010 1010 …... 1010 1010

CRC bloku zprávy 2

32

—

—

—

1001 0000 1110 1100 1101 1001 1011 1010

APLIKACE FEC

48

—

—

—

0000 1000 0010 0011 1100 1011 1101 0000 1101 0110 1011 0101

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

0 45 58 02 55 30 CA 10 40 A4 A2 17 00 14 9F 80 28 00 88 59 C8 0D 51 17 EB E5 3A 80 A0 98 1E 26 00 00 C0 20 0C D3 64 07 A3 55 30 CA 10 C0 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 5D 9B 37 09 AD 6B 0B D3 C4 10

Výstup bitového kódován (Poznámka 3)

0 63 6F 8A 1F 2F D2 3B 9F 3E 77 CE 32 C8 D9 50 DE C1 C1 5A D4 09 7E E7 81 5A 5C D4 28 56 00 CE 29 60 A3 5F 77 87 C0 C9 D2 42 73 01 15 DB A6 8F EF 8C F3 88 DC 78 B6 C7 D0 93 58 5D 46 B5 6F D5 0C AA 77 FE D3 30 A2 27 E1 EC E4 F7 17 2D AD F4 0B 29 82 04 61 96 E4 50 E9 58 FA B8 C0 38 99 C7 BB 6C 3D 09 CA 7B 7E C2 CF 60 8D 18 75 B9 2B C5 FC 94 C8 57 79 52 C5 5F 6A B2 FF DF 33 4D DD 74 B5 28 2A 06 01 91 9B A4 43 E9 63 05 1D 95 B4 54 29 56 05 51 95 5B AA BC 00 36 66 2E EE 0F 0E 72 71 21 25 E5 EB 14 FD A8 CB F8 83 38 62 39 1E 3A 4E 3E 8E 30 71 D9 24 BA 17 C1 AC 9B F7 BC D3 C8 A3 78 1D 39 B5 C4 2B 69 FD 04 CA 68 81 07 9A 64 8F 6B 39 7D 2A 34 D0 6F EA

Bity výplně Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 4)

0 aţ 2

—

—

2

00

9

—

—

—

000 000 000

00000035 11204546 31650102 46331130 13067746 01666461 41203311 42111340 14733657 27302663 40135774 07012022 52546153 57425454 25413051 56622615 23311312 51275055 11132570 45242065 06765616 04756006 16264736 30530735 02426407 42254251 12533720 37475054 44460104 57516674 37230050 35463673 43300570 12353363 77140357 50111005 40736127 14021742 36572477 13042222 2

52605627 77076361 54022547 63665236 53610061 46523401 42715724

35467122 44301001 01622754 04052447 12111501 22503075 03470633

62533573 17175104 12302141 35155017 04147002 25125742 30354042

77100603 35263707 24615265 73303745 72512117 03431633 67720645

75554273 43007132 50476225 61650521 74672621 22607072 27225703

Poznámky: 1.

Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce.

2.

Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit.

3.

V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány.

4.

Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DD - 37

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D Tabulka D-9. Příklad zprávy typu 4

POPIS OBSAHU DAT

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU Zvýšení výkonu a ustálení

15

000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti

48

010 0011 1110 1111 1100 0110 0011 1011 0000 0011 1100 1000 0

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice (SSID)

3

—

—

D

01 1

Délka přenosu (bity)

17

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

784

000 0000 1100 0100 00

Zkušební sekvence FEC

5

—

—

—

0000 0

Identifikátor bloku zprávy

8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

CMJ

0000 1100 1101 0010 1010 0000

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 8

1

4

0000 0100

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

92

0101 1100

8

2 aţ 212

1 bajt

41

0010 1001

Typ provozu

4

0 aţ 15

1

0

0000

Poskytovatel sluţby SBAS

4

0 aţ 15

1

15

1111

Identifikace letiště

32

—

—

LFBO

0000 1100 0000 0110 0000 0010 0000 1111

Číslo RWY

6

1 aţ 36

1

15

00 1111

Písmeno RWY

2

—

—

R

01

Označení výkonnosti pro přiblíţení

3

0 aţ 7

1

CAT 1

001

Ukazatel tratě

5

—

—

C

0001 1

Selektor dat referenční dráhy (RPDS)

8

0 aţ 48

1

3

0000 0011

Identifikátor referenční dráhy

32

—

—

GTBS

0000 0111 0001 0100 0000 0010 0001 0011

Zeměpisná šířka LTP/FTP

32

±90,0°

0,0005 arcsec

43,6441075°N

0001 0010 1011 1010 1110 0010 1000 0110

Zeměpisná délka LTP/FTP

32

±180,0°

0,0005 arcsec

1,345940°E

0000 0000 1001 0011 1101 1110 1001 0000

Výška LTP/FTP

16

–512,0 aţ 6 041,5 m

0,1 m

197,3

0001 1011 1011 0101

∆ zeměpisné šířky FPAP

24

±1°

0,0005 arcsec

-0,025145°

1111 1101 0011 1100 1100 1100

∆ zeměpisné délky FPAP

24

±1°

0,0005 arcsec

0,026175°

0000 0010 1110 0000 0010 1100

Výška přeletu prahu dráhy při přiblíţení (TCH)

15

0 aţ 1 638,35 m (0 aţ 3 276,7 ft)

0,05 m (0,1 ft)

17,05 m

000 0001 0101 0101

Selektor jednotek TCH pro přiblíţení

1

0 = ft; 1 = m

—

metry

1

Úhel sestupové dráhy (GPA)

16

0 aţ 90°

0,01°

3°

0000 0001 0010 1100

Šířka kurzu

8

80,0 aţ

0,25 m

105

0110 0100

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy (Zpráva typu 4) Hlavička bloku zprávy

Zpráva (příklad typu 4) Sada dat FAS 1 Délka sady dat Blok dat FAS 1

143,75 m Posunutí délky ∆

8

0 aţ 2 032 m

8m

0

0000 0000

CRC datového bloku FAS 1

32

—

—

—

1010 0010 1010 0101 1010 1000 0100 1101

FASVAL / Stav přiblížení

8

0 aţ 25,4

0,1 m

10

0110 0100

FASLAL / Stav přiblížení

8

0 aţ 50,8

0,2 m

40

1100 1000

8

2 aţ 212

1 byte

41

0010 1001

Typ provozu

4

0 aţ 15

1

0

0000

Poskytovatel sluţby SBAS

4

0 aţ 15

1

01

0001

Identifikace letiště

32

—

—

LFBO

0000 1100 0000 0110 0000 0010 0000 1111

Sada dat FAS 2 Délka sady dat Blok dat FAS 2

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 38

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

Číslo RWY

6

1 aţ 36

1

33

10 0001

Písmeno RWY

2

—

—

R

01

Označení výkonnosti pro přiblíţení

3

0 aţ 7

1

CAT 1

001

Ukazatel tratě

5

—

—

A

0000 1

Selektor dat referenční dráhy (RPDS)

8

0 aţ 48

1

21

0001 0101

Identifikátor referenční dráhy

32

—

—

GTN

0000 0111 0001 0100 0000 1110 0010 0000

Zeměpisná šířka LTP/FTP

32

±90,0°

0,0005 arcsec

43,6156350°N

0001 0010 1011 0111 1100 0001 1011 1100

Zeměpisná délka LTP/FTP

32

±180,0°

0,0005 arcsec

1,3802350°E

0000 0000 1001 0111 1010 0011 0001 1100

Výška LTP/FTP

16

–512,0 aţ 6 041,5 m

0,1 m

200,2 m

0001 1011 1101 0010

∆ zeměpisné šířky FPAP

24

±1°

0,0005 arcsec

0,02172375°

0000 0010 0110 0010 1111 1011

∆ zeměpisné délky FPAP

24

±1°

0,0005 arcsec

–0,0226050°

1111 1101 1000 0100 0011 1100

Výška přeletu prahu dráhy při přiblíţení (TCH)

15

0 aţ 1 638,35 m (0 aţ 3 276,7 ft)

0,05 m (0,1 ft)

15,25 m

000 0001 0011 0001

Selektor jednotek TCH pro přiblíţení

1

0 = ft; 1 = m

—

metres

1

Úhel sestupové dráhy (GPA)

16

0 aţ 90°

0,01°

3,01°

0000 0001 0010 1101

Šířka kurzu

8

80,0 aţ 143,75 m

0,25 m

105

0110 0100

Posunutí délky ∆

8

0 aţ 2 032 m

8m

0

0000 0000

CRC datového bloku FAS 2

32

—

—

—

1010 1111 0100 1101 1010 0000 1101 0111

FASVAL / Stav přiblížení

8

0 aţ 25,4

0,1 m

10

0110 0100

FASLAL / Stav přiblížení

8

0 aţ 50,8

0,2 m

40

1100 1000

CRC bloku zprávy

32

—

—

—

0101 0111 0000 0011 1111 1110 1001 1011

APLIKACE FEC

48

—

—

—

0001 1011 1001 0001 0010 1010 1011 1100 0010 0101 1000 0101

POPIS OBSAHU DAT

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

1 82 30 00 55 05 4B 30 20 3A 94 0F F0 40 60 30 F2 98 C0 C8 40 28 E0 61 47 5D 48 09 7B C9 00 AD D8 33 3C BF 34 07 40 AA 81 34 80 26 00 B2 15 A5 45 26 13 94 08 F0 40 60 30 86 90 A8 04 70 28 E0 3D 83 ED 48 38 C5 E9 00 4B D8 DF 46 40 3C 21 BF 8C 81 B4 80 26 00 EB 05 B2 F5 26 13 D9 7F C0 EA A1 A4 3D 54 89 D8

Výstup bitového kódování (Poznámka 3)

1 A4 07 88 1F 1A 53 1B FF A0 41 D6 C2 9C 26 E0 04 59 89 CB 5C 2C CF 91 2D E2 2E 5D F3 07 1E 45 F1 53 5F C0 4F 53 E4 64 F0 23 C3 ED 05 A9 E6 7F FF FF B5 49 81 DD A3 F2 B5 40 9D A0 17 90 12 60 64 7C CF E3 BE A0 1E 72 FF 61 6E E4 02 44 D9 1E D2 FD 63 D1 12 C3 5A 00 0E F8 89 FE 4C 12 0C 78 4F 9D 55 08 16 F6

Bity výplně Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 4)

0 aţ 2

—

—

1

0

9

—

—

—

000 000 000

00000035 11204546 31650432 23007716 62170713 05255667 31767243 45377776 15776346 16615705 43615214 57640513 34016775 21423130 44430613 01150266 77434175 56032762 41630527 53654001 52470514 20322575 33346255 54377076 05652760 63144462 43163101 35372225 01207604 07526435 10345771 40777704 15665273 60012232 40074020 31443362 754444

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce. 2. Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit. 3. V tomto příkladu nejsou bity výplně kódovány. 4. Toto pole reprezentuje relativní fázi k fázi prvního symbolu v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).

DD - 39

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-10. Příklad zprávy typu 5

POČET BITŮ

POPIS OBSAHU DAT

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

OBSAH DAT PŘENOSOVÉHO BLOKU Zvýšení výkonu a ustálení

15

000 0000 0000 0000

Synchronizace a rozlišení dvojznačnosti

48

0100 0111 1101 1111 1000 1100 0111 0110 0000 0111 1001 0000

KÓDOVANÁ DATA Identifikátor slotu stanice (SSID)

3

—

—

D

01 1

Délka přenosu (bity)

17

0 aţ 1 824 bitů

1 bit

272

000 0000 0100 0100 00

Zkušební sekvence FEC

5

—

—

—

0001 1

Identifikátor bloku zprávy

8

—

—

Normální

1010 1010

GBAS ID

24

—

—

CMJ

0000 1100 1101 0010 1010 0000

Identifikátor typu zprávy

8

1 aţ 8

1

5

0000 0101

Délka zprávy

8

10 aţ 222 bytů

1 byte

28

0001 1100

Modifikované číslo Z

14

0 aţ 1 199,9 s

0,1 s

100 s

00 0011 1110 1000

Rezerva

2

—

—

—

00

Počet působících zdrojů (N)

8

0 aţ 31

1

2

0000 0010

ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

4

0000 0100

Snímání dostupnosti zdroje

1

—

—

Bude přerušeno

0

Doba dostupnosti zdroje

7

0 aţ 1 270 s

10 s

50 s

0000 101

ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

3

0000 0011

Snímání dostupnosti zdroje

1

—

—

Bude zahájeno

1

Doba dostupnosti zdroje

7

0 aţ 1 270 s

10 s

200 s

0010 100

Počet zablokovaných přiblíţení (A)

8

0 aţ 255

1

2

0000 0010

8

0 aţ 48

1

21

0001 0101

8

1 aţ 31

1

2

0000 0010

BLOK ZPRÁVY DAT APLIKACE Blok zprávy (Zpráva typu 5) Hlavička bloku zprávy

Zpráva (příklad typu 5)

První působící zdroj určování vzdálenosti

Druhý působící zdroj určování vzdálenosti

První zablokované přiblížení Selektor dat referenční dráhy (RPDS) Počet působících zdrojů zablokované přiblíţení (NA)

pro

první

První působící zdroj určování vzdálenosti prvního zablokovaného přiblížení ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

1

12

0000 1100

Snímání dostupnosti zdroje

1

—

—

Bude přerušeno

0

Doba dostupnosti zdroje

7

0 aţ 1 270 s

10 s

250 s

0011 001

1

14

0000 1110

Druhý zatížený zdroj určování vzdálenosti prvního zablokovaného přiblížení ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 aţ 255

Snímání dostupnosti zdroje

1

—

—

Bude přerušeno

0

Doba dostupnosti zdroje

7

0 aţ 1 270 s

10 s

1 000 s

1100 100

8

0 aţ 48

1

14

0000 1110

8

1 aţ 31

1

1

0000 0001

1

12

0000 1100

Druhé zablokované přiblížení Selektor dat referenční dráhy (RPDS) Počet působících zdrojů zablokované přiblíţení (NA)

pro

druhé

První působící zdroj určování vzdálenosti druhého zablokovaného přiblížení ID zdroje určování vzdálenosti

8

Snímání dostupnosti zdroje

1

—

—

Bude přerušeno

0

Doba dostupnosti zdroje

7

0 aţ 1 270 s

10 s

220 s

0010 110

CRC bloku zprávy

32

—

—

—

1101 1011 0010 1111 0001 0010 0000 1001

13.11.2014 Změna č. 89

1 aţ 255

DD - 40

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D POPIS OBSAHU DAT

APLIKACE FEC

POČET BITŮ

EFEKTIVNÍ ROZSAH

ROZLIŠENÍ

HODNOTY

BINÁRNÍ VYJÁDŘENÍ (POZNÁMKA 1)

48

—

—

—

0011 1110 1011 1010 0001 1110 0101 0110 1100 1011 0101 1011

Vstup bitového kódování (Poznámka 2)

1 82 20 18 55 05 4B 30 A0 38 17 C0 40 20 50 C0 94 40 A8 40 30 4C 70 13 70 80 30 34 90 48 F4 DB DA D3 6A 78 5D 7C

Výstup bitového kódování

1 A4 17 90 1F 1A 53 1B 7F A2 C2 19 72 FC 16 10 62 81 E1 43 2C 48 5F E3 1A 3F 56 60 18 86 EA 33 F3 B3 09 07 26 28

Bity výplně Sníţení výkonu Symboly D8PSK (Poznámka 3)

0 aţ 2

—

—

9

0 000 000 000

00000035 11204546 31650432 20566605 51067602 41612447 73634632 20700103 22400660 13321241 66231163 64377711 01731157 43023234 45146644 444

Poznámky: 1. Pravý krajní bit je LSB hodnoty binárního parametru a je prvním bitem přeneseným nebo poslaným do bitového kodéru. Všechna datová pole jsou poslána v pořadí uvedeném v tabulce. 2. Toto pole je kódováno hexadecimálně s prvním bitem, který je poslán do bitového kodéru jako jeho MSB. První znak reprezentuje jediný bit. 3. Symboly jsou reprezentovány diferenciální fází vzhledem k fázi prvního symbolu zprávy v násobcích π/4 (např. hodnota 5 reprezentuje fázi 5 π/4 rad).

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DD - 41

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I 7.16

DODATEK D

Přesnost zaměřování GBAS

Standardy pro přesnost zaměřování pro NAVAID jsou uvedeny v Předpisu L 14 – Letiště. Kromě toho Manual of the World Geodetic System 1984 (WGS-84) (Doc 9674) poskytuje výklad k zaloţení sítě řídicích stanic zaměřování (survey control stations) pro kaţdé letiště a jak tuto síť pouţívat k zavedení souřadnicového systému WGS-84. Dokud nebudou pro GBAS vyvinuty specifické poţadavky, platí i pro GBAS poţadavky na přesnost zaměřování pro NAVAID na letišti uvedené v Předpisu L 14. Doporučení uvedená v ust. 3.6.7.2.3.4 Doplňku B, týkající se přesnosti zaměřování referenčního bodu GBAS, jsou určena k dalšímu sníţení chyb v poloze v rámci WGS-84 vypočítané uţivatelem sluţeb zpřesnění polohy na palubě letadla na hodnotu, která bude menší neţ poţadavky uvedené v ust. 3.6.7.2.4.1 a 3.6.7.2.4.2 Doplňku B, ve standardech GBAS a ke zvýšení přesnosti zaměřování oproti poţadavkům uvedeným v Předpisu L 14. Integrita veškerých leteckých dat pouţívaných pro GBAS musí být shodná s poţadavky na integritu uvedenými v Hlavě 3, tabulce 3.7.2.4-1. 7.17

Přídavné bloky dat zprávy typu 2

7.17.1 Zpráva typu 2 obsahuje data související se zařízením GBAS, jako je poloha referenčního bodu GBAS, indikátor průchodnosti a integrity GBAS (GCID) a jiné relevantní informace o konfiguraci. Metoda přidání nových dat do zprávy typu 2 byla navrţena tak, aby dovolovala GBAS vyvíjet se a podporovat další typy sluţeb. Metoda spočívá v tom, ţe jsou přiloţeny ke zprávě typu 2 prostřednictvím definice nových přídavných bloků dat. V budoucnosti můţe být definováno více přídavných bloků. Bloky dat 2 aţ 255 mají proměnlivou délku a mohou být přiloţeny ke zprávě za přídavným blokem 1 v jakémkoliv pořadí. 7.17.2 Přídavný blok dat 1 zprávy typu 2 obsahuje informace týkající se prostorové dekorelace chyb a informace potřebné k podpoře výběru sluţby určování polohy GBAS (pokud je danou stanicí poskytována). 7.17.3 Data přídavného bloku dat 2 zprávy typu 2 lze pouţít v GRAS pro umoţnění palubnímu podsystému GRAS přepnutí mezi vysílacími stanicemi GBAS, zejména jestliţe vysílací stanice GBAS pouţívají různé kmitočty. Přídavný blok dat 2 identifikuje čísla kanálů a umístění právě přijímané vysílací stanice GBAS a dalších sousedních nebo blízkých vysílacích stanic GBAS. 7.17.4 Přídavný blok dat 3 zprávy typu 2 je vyhrazen pro budoucí pouţití. 7.17.5 Přídavný blok dat (ADB) 4 zprávy typu (MT) 2 obsahuje informace potřebné pro pozemní stanice, které podporují ověřovací protokoly. To zahrnuje jeden parametr označující, které sloty jsou přiděleny pozemní stanici pro přenosy VDB. Palubní vybavení, které podporuje ověřovací protokoly, nebude pouţívat data, pokud nejsou přenášena ve slotech označených polem definice skupiny slotů v MT 2 ADB 4. 7.18

Zpráva typu 101

GRAS. Primární rozdíl v obsahu a pouţití těchto dvou typů zpráv je dvojí: (a) zpráva typu 101 má větší pouţitelný rozsah hodnot pr_gnd; a (b) doba do výstrahy pozemního podsystému je větší pro systém vysílající zprávy typu 101. První dvě podmínky by typicky nastaly v systému, kde vysílací stanice pokrývá větší plochu, takţe by chyby dekorelace zvyšovaly horní mez chyb korekce pseudovzdálenosti. Druhá podmínka můţe být typická pro systémy, kde ústřední hlavní stanice zpracovává data z více přijímačů rozptýlených po velké oblasti.

8.

8.1 Cílem monitoru kvality signálu (SQM) je odhalit anomálie signálu druţice, aby se předešlo pouţití klamných informací (MI) přijímačem letadla. MI je nezjistitelná diferenční chyba pseudovzdálenosti letadla větší neţ maximální chyba (MERR), která můţe být tolerována. Tyto velké chyby pseudovzdálenosti jsou způsobeny deformací korelačních špiček C/A kódu způsobenou chybami uţitečného zatíţení druţice. Jestliţe mají referenční přijímač pouţitý k vytvoření diferenčních korekcí a přijímač letadla rozdílný způsob měření (tj. šířka pásma přijímače a sledování odstupu cyklu korelátoru), deformace signálu má rozdílný vliv. SQM musí chránit přijímač letadla v případě, ţe způsoby měření nejsou podobné. Výkonnost SQM je dále definována pravděpodobností zjištění chyby druţice a pravděpodobností nekorektního oznámení chyby druţice. 8.2 Vlivy signálu, které by mohly vyvolat MI na výstupu GBAS nebo SBAS, mohou být zařazeny do následujících třech rozdílných kategorií podle vlivu na funkci korelace: a) Mrtvé zóny: Pokud korelační funkce ztratí své maximum, pak diskriminátor přijímače bude obsahovat vadnou plochu nebo mrtvou zónu. Jestliţe se referenční přijímač a přijímač letadla ustálí na rozdílných dílech této mrtvé zóny, můţe to mít za následek MI; b) Chybné špičky: Jestliţe se referenční přijímač a přijímač letadla ustálí na rozdílných špičkách, můţe existovat MI; a c) Zkreslení: Pokud je korelační špička zdeformovaná, pak letadlo, které pouţívá jiný odstup korelátoru neţ ten, který pouţívá referenční přijímač, se můţe dočkat MI. 8.3 Model ohroţení navrţený pro pouţití při stanovení SQM má tři části, které mohou vytvořit tři chyby korelační špičky uvedené výše. 8.4 Model ohroţení A sestává z normálního signálu kódu C/A s výjimkou, kdy všechny pozitivní znaky mají klesající intenzitu, která předchází nebo relativně zaostává za správným časovým koncem pro tento znak. Tento model ohroţení je spojen s chybou v datové navigační jednotce (NDU), číslicové jednotky druţice GPS nebo GLONASS.

Zpráva typu 101 je alternativou ke zprávě typu 1, která je vyvinuta pro splnění specifických potřeb systémů

13.11.2014 Změna č. 89

Návrh monitoru kvality signálu (SQM)

DD - 42

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D 8.4.1 Model ohroţení A pro GPS má jeden parametr , který předchází () nebo zaostává (>0) a je vyjádřený v části znaku. Rozsah tohoto parametru je –0,12    0,12. Model ohroţení A pro GLONASS má jeden parametr , který předchází () nebo zaostává (>0) a je vyjádřený v části znaku. Rozsah tohoto parametru je –0,11    0,11. 8.4.2 V tomto rozsahu model ohroţení A generuje mrtvé zóny popsané výše. (Je třeba poznamenat, ţe křivky s předcházením není třeba testovat, protoţe jejich korelační funkce jsou jednoduše odvozeny z korelačních funkcí zaostávání. Proto je ohroţení MI stejné). 8.5 Model ohroţení B představuje modulaci amplitudy a modely degradací v analogové sekci druţice GPS. Přesněji tento model sestává z výstupu druhořadého systému, kdyţ je vstupem nominální C/A kód signálu základního pásma. U modelu ohroţení B se předpokládá, ţe degradovaný podsystém druţice můţe být popsán jako lineární systém ovládaný párem komplexních sdruţených pólů. Tyto póly jsou umístěny 6 v   j2fd, kde  je tlumící faktor v 10 Np/s (neper za 6 sekundu) a fd je rezonanční kmitočet vyjádřený v 10 cyklů za sekundu. 8.5.1 Jednotka kroku odezvy druhořadého systému je dána:

0 t  0    e( t )  1  exp(t )cos  t   sin  t  t  0  d d    d    

–0,11    0,11; 10  fd  20; a 2    8. 8.6.2 V rozsazích těchto parametrů generuje model ohroţení C mrtvé zóny, deformace korelační špičky a chybné špičky. 8.7 Na rozdíl od GPS a GLONASS je signál SBAS poskytován a řízen dodavatelem sluţby. Dodavatel sluţby také monitoruje kvalitu signálu z SBAS. Z tohoto hlediska bude model ohroţení specifikován a šířen dodavatelem sluţby pro kaţdou druţici. SBAS SQM bude navrţen tak, aby chránil veškerou avioniku, která vyhovuje tabulce D-12. Šíření modelu ohroţení je poţadováno pro případy, kdy dodavatel sluţby rozhodne, ţe signál SBAS určování vzdálenosti od sousedního dodavatele sluţby bude pouţit pro přesné přiblíţení pomocí SBAS a GBAS. V těchto případech bude dodavatel sluţby monitorovat signál určování vzdálenosti SBAS sousední druţice. 8.8 Za účelem analýzy výkonnosti návrhu jednotlivého monitoru, musí být definován limit monitoru a měl by být určen k ochraně jednotlivé chyby pseudovzdálenosti druţice v závislosti na úrovni ochrany s uváţením rizika integrity pozemního podsystému. Maximální tolerovaná chyba (označená jako MERR) pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti (i) můţe být definován v GBAS jako: MERR = Kffmdpr_gnd,i a



MERR  K V,PA  i2,UDRE  min  i2,UIRE







kde d = 2fd.

pro SBAS APV a přesné přiblíţení, kde min i2,UIRE

8.5.2 Model ohroţení B pro GPS odpovídající anomáliím druhého řádu pouţívá následující rozsah pro parametry , fd a :

je minimální moţná hodnota pro kaţdého uţivatele. MERR je vyčísleno na výstupu bezchybného přijímače uţivatele a mění se s úhlem elevace druţice a s výkonností pozemního podsystému.

 = 0; 4  fd  17; a 0,8    8,8.

 = 0; 10  fd  20; a 2    8.

8.9 SQM je navrţen pro omezení chyby diferenčního rozsahu uţivatele na hodnoty pod MERR v případě anomálie druţice. Typicky měření SQM mění hodnoty korelační špičky a generuje odstup a metrický poměr, který charakterizuje deformaci korelační špičky. Obrázek D-9 ukazuje typické body na vrcholu bezchybné a nefiltrované korelační špičky.

8.5.3 V tomto rozsahu parametru model ohroţení B generuje deformace korelační špičky, stejně jako chybné špičky.

8.9.1 Korelační pár je pouţit pro sledování. Všechny další korelační hodnoty jsou měřeny s ohledem k tomuto páru sledování.

8.6 Model ohroţení C představuje jak předcházející/zaostávající, tak i amplitudovou modulaci. Přesněji tento model sestává z výstupu druhořadého systému, kdyţ signál kódu C/A na vstupu je v předstihu nebo je zpoţděn. Tento tvar vlny je kombinací dvou vlivů popsaných výše.

8.9.2 Jsou vytvořeny dva typy metriky: metrika včasného záporného zpoţdění (early-minus-late) (D), udávající chyby sledování zaloţené na deformaci špičky, a metrika poměru amplitudy (R), která měří sklon a udává plochost špičky nebo uzavřené vícenásobné špičky.

8.6.1 Model ohroţení C pro GPS parametry , fd a  v následujících mezích:

8.9.3 Je nezbytné, aby přijímač SQM měl předkorelační šířku pásma, která je dostatečně široká pro měření blízkých odstupů tak, aby nedošlo k význačné deformaci špičky a aby se neskryly anomálie způsobené chybami druţice. Typicky musí mít přijímač SQM předkorelační šířku pásma nejméně 16 MHz pro GPS a minimálně 15 MHz pro GLONASS.

Model ohroţení B pro GLONASS odpovídající anomáliím druhého řádu pouţívá následující rozsah pro parametry definované výše:

obsahuje

–0,12    0,12; 7,3  fd  13; a 0,8    8,8. Model ohroţení C pro GLONASS obsahuje parametry , fd a  v následujících mezích:

DD - 43

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

8.9.4 Zkouška metrik je vyhlazena pomocí dolnopropustných digitálních filtrů. Časová konstanta těchto filtrů musí být menší neţ ty, které jsou pouţity společně (a normalizované na 100 s) referenčními přijímači pro odvození diferenčních korekcí a přijímačem letadla pro plynulé měření pseudovzdálenosti (pouţitím vyhlazení nosné vlny). Vyhlazené metriky jsou dále porovnávány s prahem. Pokud je překročen kterýkoliv z prahů, je pro tuto druţici spuštěna výstraha. 8.9.5 Prahy pouţité pro odvození výkonnosti jsou definovány jako minimální zjistitelné chyby (MDE) a minimální zjistitelné poměry (MDR). Pravděpodobnost chybné detekce bezporuchovosti a pravděpodobnost detekce výpadku jsou pouţity pro odvození MDE a MDR. Šum v metrice definovaný výše a označený níţe D,test a R,test převládá u chyb vícecestného šíření. Je třeba poznamenat, ţe zkouška metriky můţe mít také střední hodnotu (test) zaloţenou na deformaci filtru přijímače SQM. Práh testů také musí vyjádřit střední hodnoty. 8.9.6 Hodnoty MDE a MDR pouţité při simulaci výkonnosti SQM jsou vypočteny na základě následujících rovnic:

MDE  K ffd  K md  D,test a

MDR  K ffd  K md R,test kde: Kffd =

typický násobitel detekce bezchybnosti je 5,26 reprezentující pravděpodobnost chybné -7 detekce 1,5 x 10 za test; Kmd = typický násobitel detekce selhání je 3,09 reprezentující pravděpodobnost detekce -3 výpadku 10 za test; D,test = je standardní odchylka měřených hodnot metriky diferenčního testu D; a R,test = je standardní odchylka měřených hodnot metriky testu poměru R. 8.9.7 Pokud jsou vícenásobné nezávislé přijímače SQM pouţity na zjištění chyb, hodnoty sigma mohou být sníţeny na odmocninu z počtu nezávislých monitorů. 8.9.8

Chyba je vyhlášena, jestliţe:

D, test  D,test  MDE nebo

R, test   R,test  MDR pro kaţdý z provedených testů, kde X,test je střední hodnota testu X, která vyjadřuje bezchybnost deformace filtru přijímače SQM, stejně jako deformaci korelační špičky vlastní specifickému C/A kódu PRN. (Ne všechny korelační špičky kódu C/A mají stejný sklon. Při simulaci prostředí však můţe být tato deformace PRN ignorována a můţe být pouţita přesná korelační špička s výjimkou deformace simulovaného filtru.)

13.11.2014 Změna č. 89

8.10 Standardní odchylky statistiky testu D,test a R,test mohou být vyjádřeny pomocí sběru dat na přijímači multikorelátoru v předpokládaném provozním prostředí. Při sběru dat přijímače je pouţit jeden pár sledování korelátorů a další měřící body korelační funkce, které pomáhají páru sledování, jak je uvedeno na Obr. D-9. Data jsou sbírána a vyhlazována ve všech dostupných měřících bodech za účelem výpočtu metrik. Standardní odchylku těchto metrik definuje D,test. Tuto statistiku testu sigma je také moţné vypočítat, pokud je dostupný model vícecestného šíření prostředí instalace. 8.10.1 Výsledný D,test je vysoce závislý na prostředí vícecestného šíření, ve kterém jsou data sbírána. Odchylky způsobené vícecestným šířením mohou být řádově významnější neţ ty, které mohou plynout ze šumu i při minimální úrovni C/No. Toto hledisko ukazuje důleţitost návrhu antény a kritéria umístění, jeţ jsou prvořadé faktory při vyjádření úrovně vícecestného šíření, které budou vstupovat do přijímače. Redukce vícecestného šíření výrazně sníţí výsledné MDE, a tak zlepší schopnost SQM. 8.10.2 Střední hodnoty D,test aR,test na jedné straně jsou vyjádřeny v relativně bezchybném prostředí, jako třeba pouţití signálu simulátoru GPS a GLONASS jako vstupu. Tyto střední hodnoty formují nominální deformaci filtru přijímače SQM autokorelační špičky, včetně vlivů deformace způsobených sousedními menšími autokorelačními špičkami. 8.10.3 Přítomnost nominální vlivů deformace signálu můţe způsobit rozváţení detektorů monitoru tak, ţe nemají nulovou střední hodnotu. Tyto vlivy deformace mohou být sledovány zprůměrováním měření vzatých ze souboru skutečných dat. Poznamenejme, ţe nominální vlivy deformace mohou záviset na elevaci a časem se mírně měnit. 8.11 Aby pozemní monitor bránil uţivatele proti různým modelům ohroţení, popsaným výše, je nutné předpokládat, ţe přijímače letadla mají některé specifické charakteristiky. Kdyby se nepředpokládalo takové omezení, byla by sloţitost pozemního monitoru zbytečně vysoká. Budoucí vývoj technologie můţe vést ke zlepšení schopnosti detekce přijímače letadla a můţe zmírnit současná omezení. 8.11.1 Pro zdvojené delta korelátory letadlové přijímače sledují nejsilnější korelační špičku během celé sekvence kódu pro kaţdý zdroj určování vzdálenosti pouţitý při řešení navigace. 8.11.2 Pro zdvojené delta korelátory se předkorelační filtr posouvá minimálně o 30 dB za oktávu v pásmu přenosu. Poţaduje se, aby byl pro přijímače GBAS výsledný útlum v potlačeném pásmu větší nebo rovný 50 dB (v porovnání se špičkovým ziskem v propustném pásmu). 8.11.3 Pro popis výkonnosti sledování, specifického pro kaţdý typ druţice, jsou pouţity následující parametry: a) okamţitý odstup korelátoru je definovaný jako odstup mezi jednotlivými sadami předchozích a následných vzorků korelační funkce;

DD - 44

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D b) průměrný odstup korelátoru je definovaný jako jednosekundový průměr okamţitého odstupu korelátoru. Průměr působí během kaţdého jednosekundového časového rámce; c) diskriminátor () je zaloţen na průměru předčasných mínus pozdních vzorků s odstupem ve specifickém rozsahu nebo je diskriminátor typu 2d12d1 s d1 a 2d1 ve specifickém rozsahu. Je pouţitý buď spojitý, nebo nespojitý diskriminátor; a d) diferenciální skupinové zpoţdění se aplikuje na celý systém instalace letadla, nejdříve v korelátoru, včetně antény. Diferenciální skupinové zpoţdění je definováno jako:

d fc   d f  d d kde: fc f  

je předkorelační filtr pásma středního kmitočtu; je jakýkoliv kmitočet uvnitř šířky pásma 3dB předkorelačního filtru; a je kombinovaná fáze odpovídající filtru předkorelačního pásma a antény je rovno 2f.

9.1.1 Zhoršení GBAS má obvykle místní vlivy a hlavně působí na operace přiblíţení. Zhoršení systému GBAS by mělo být šířeno jako informace vztahující se k přiblíţení. 9.1.2 Degradace základního uskupení druţic nebo SBAS obvykle nemá jen místní vlivy, ale má další následky pro širokou oblast a má přímý vliv na traťový provoz. Systém degradace těchto elementů můţe být šířen jako informace vztahující se k oblasti. Příkladem je porucha druţice. 9.1.3 Degradace GRAS můţe mít lokální účinky a/nebo účinky v široké oblasti. Proto pokud má degradace jen lokální účinky, je třeba šířit informace o degradaci systému GRAS v souladu s ust. 9.1.1. Má-li degradace účinky v širší oblasti, je třeba šířit informace o degradaci systému GRAS v souladu s ust. 9.1.2. 9.1.4 Informace můţe být šířena, aby indikovala nezpůsobilost GNSS pro podporu definovaných operací. Například GPS/SBAS nemůţe podporovat operace přesného přiblíţení při určitých přiblíţeních. Tato informace můţe být generována automaticky nebo manuálně, vycházejíc z modelů výkonnosti systému.

8.11.4 Pro přijímače letadla, které pouţívají korelátory předstihu-zpoţdění (early-late correlator) a sledování druţic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v Tab. D-11, s výjimkou níţe uvedeného.

9.2

8.11.4.1 Pro palubní vybavení GBAS, které pouţívá korelátory předstihu-zpoţdění (early-late correlator) a sledování druţic GPS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v Tab. D-11 s tou výjimkou, ţe minimální šířka pásma pro region 1 bude navýšena na 4 MHz a průměrný korelační odstup sníţen na průměr 0,21 znaků nebo okamţitá hodnota na 0,235 znaků.

9.3

8.11.5 Pro přijímače letadla, které pouţívají korelátory předstihu-zpoţdění a sledování druţic GLONASS, jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v Tab. D-12. 8.11.6 Pro přijímače letadla pouţívající dvojité delta korelátory a sledování druţic GPS jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v tabulkách D-13A a D-13B. 8.11.7 Pro přijímače letadla pouţívající korelátory předstihu-zpoţdění nebo dvojité delta korelátory a sledování druţic SBAS jsou předkorelační šířka pásma instalace, odstup korelátoru a diferenciální skupinové zpoţdění v rozsazích definovaných v Tab. D-14. 9.

Monitorování stavu a NOTAM

9.1

Stav systému

Informace o typu degradace

Měly by být šířeny následující informace: a) nedostupnost sluţby; b) zhoršení sluţby, je-li to vhodné; c) čas a předpokládané trvání degradace. Načasování ohlášení

Pro plánované události by měl být vydán NOTAM nejméně 72 hodin před událostí. Pro neplánované události by měl být podán NOTAM během 15 minut. Oznámení by mělo být podáno pro události trvající 15 nebo více minut. 10.

Interference

10.1

Možnosti interference

Druţicové radiové navigační systémy GPS nebo GLONASS jsou charakteristické relativně nízkým výkonem přijímaného signálu, coţ znamená, ţe interferenční signál můţe způsobit ztrátu sluţby. Za účelem udrţení sluţby bude nezbytné zajistit, ţe maximální úrovně interference, specifikované v SARP, nebudou překročeny. 10.2 Specifikace prahu vstupních svorkách antény

interference

na

Indikace úrovní interference jsou vztaţeny k vstupním svorkám antény. V této souvislosti znamená termín vstupní svorky antény rozhraní mezi anténou a přijímačem GNSS, kde výkon signálu druţice odpovídá nominálnímu minimálnímu výkonu přijímaného signálu –164,5 dBW pro GPS a –165,5 dBW pro GLONASS. Přijímače GNSS, které jsou pouţity pro letovou fázi přiblíţení, musí mít vyšší práh interference neţ přijímače pouţité pouze pro navigaci

DD - 45

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

při letu po trati, z důvodu redukované vzdálenosti od potenciálních zdrojů interference.

umísťování antény GNSS by měla být brána v úvahu moţnost palubní interference (hlavně SATCOM).

Zdroje vnitropásmové interference

10.5.2 Přijímače GNSS, které jsou pouţity na palubě letadla se SATCOM zařízením, musí mít vyšší práh interference v rozsahu frekvencí mezi 1 610 MHz a 1 625,5 MHz neţ palubní přijímače bez zařízení SATCOM. Proto se ve specifikacích pro práh interference rozlišuje mezi těmito dvěma případy. Poznámka: Limit pro vyzařující SATCOM letadlové pozemské stanice je uveden v ust. 4.2.3.5 Hlavy 4 Části I Předpisu L 10/III.

10.3

Moţným zdrojem škodlivé vnitropásmové interference je provoz pevné sluţby v určitých státech. V určitých státech je mikrovlnným spojům bod-bod pevné sluţby primárně přiděleno frekvenční pásmo pouţívané pro GPS nebo GLONASS. Zdroje mimopásmové interference

10.4

Moţné zdroje mimopásmové interference zahrnují harmonické a rušivé emise leteckých VKV a UKV vysílačů. Mimopásmový šum, diskrétní rušivé produkty a intermodulační produkty z rádiového a TV vysílání mohou také způsobit problémy s interferencí.

10.5.3 Hlavní techniky sníţení palubní interference zahrnují stínění, filtrování, konstrukci přijímače, a zvláště pro velká letadla, fyzické oddělení antén, vysílačů a kabeláţe. Metody sníţení interference u přijímačů zahrnují pouţití adaptivních filtrů a techniky potlačení interference, které zmírňují přímou vnitropásmovou interferenci. Techniky tlumení zahrnují adaptivní řízení nuly antén, které sniţuje zisk antény ve směru zdroje bez sníţení výkonu signálu z druţic.

Zdroje generované letadlem

10.5

10.5.1 Moţnost škodlivé interference pro GPS a GLONASS na letadle závisí na individuálním letadle, jeho velikosti a instalovaném vysílacím zařízení. Při

Tabulka D-11. Omezení sledování GPS pro korelátory zpoždění-předstihu

Oblast

Předkorelační šířka pásma 3 dB, BW

Průměrný korelační odstup (znaky)

Okamžitý korelační odstup (znaky)

Diferenciální skupinové zpoždění

1

2 < BW ≤ 7 MHz

0,045 – 1,1

0,04 – 1,2

≤ 600 ns

2

7 < BW ≤ 16 MHz

0,045 – 0,21

0,04 – 0,235

≤ 150 ns

3

16 < BW ≤ 20 MHz

0,045 – 0,12

0,04 – 0,15

≤ 150 ns

4

20 < BW ≤ 24 MHz

0,08 – 0,12

0,07 – 0,13

≤ 150 ns

Tabulka D-12. Omezení sledování GLONASS pro korelátory předstihu-zpoždění

Oblast

Předkorelační šířka pásma 3 dB, BW

Rozsah průměrného korelačního odstupu (znaky)

Rozsah okamžitého korelačního odstupu (znaky)

Diferenciální skupinové zpoždění

1

7 < BW ≤ 9 MHz

0,05 – 1,0

0,045 – 1,1

≤ 100 ns

2

9 < BW ≤ 15 MHz

0,05 – 0,2

0,045 – 0,22

≤ 100 ns

3

15 < BW ≤ 18 MHz

0,05 – 0,1

0,045 – 0,11

≤ 100 ns

Tabulka D-13A. Omezení sledování GPS pro palubní přijímače GRAS a SBAS s dvojitými delta korelátory Průměrný Okamžitý korelační odstup korelační odstup (X) (znaky) (znaky)

Oblast

Předkorelační šířka pásma 3 dB, BW

1

(–50 x X) + 12 < BW ≤ 7 MHz

0,1 – 0,2

0,09 – 0,22

2 < BW ≤ 7 MHz

0,2 – 0,6

0,18 – 0,65

(–50 x X) + 12 < BW ≤ (40 x X) + 11,2 MHz

0,045 – 0,07

0,04 – 0,077

(–50 x X) + 12 < BW ≤ 14 MHz

0,07 – 0,1

0,062 – 0,11

7 < BW ≤ 14 MHz

0,1 – 0,24

0,09 – 0,26

14 < BW ≤ 16 MHz

0,07 – 0,24

0,06 – 0,26

2

3

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 46

Diferenciální skupinové zpoždění ≤ 600 ns

≤ 150 ns

≤ 150 ns

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Tabulka D-13B. Omezení sledování GPS pro palubní přijímače GBAS s dvojitými delta korelátory Průměrný Okamžitý korelační odstup korelační odstup (X) (znaky) (znaky)

Oblast

Předkorelační šířka pásma 3 dB, BW

1

(-50 x X) + 12 < BW ≤ 7 MHz

0,1 – 0,16

0,09 – 0,18

4 < BW ≤ 7 MHz

0,16 – 0,6

0,14 – 0,65

(-50 x X) + 12 < BW ≤ (133,33 x X) + 2,667 MHz

0,07 – 0,085

0,063 – 0,094

(-50 x X) + 12 < BW ≤ 14 MHz

0,085 – 0,1

0,077 – 0,11

7 < BW ≤ 14 MHz

0,1 – 0,24

0,09 – 0,26

14 < BW ≤ 16 MHz

0,1 – 0,24

0,09 – 0,26

14 < BW ≤ (133,33 x X) + 2,667 MHz

0,085 – 0,1

0,077 – 0,11

2

3

Diferenciální skupinové zpoždění ≤ 600 ns

≤ 150 ns

≤ 150 ns

Tabulka D-14. Omezení funkce sledování určování vzdálenosti SBAS

Oblast

Předkorelační šířka pásma 3 dB, BW

Průměrný korelační odstup (znaky)

Okamžitý korelační odstup (znaky)

Diferenciální skupinové zpoždění

1

2 < BW ≤ 7 MHz

0,045 – 1,1

0,04 – 1,2

≤ 600 ns

2

7 < BW ≤ 20 MHz

0,045 – 1,1

0,04 – 1,2

≤ 150 ns

10.6

Integrita při interferenci

Účelem poţadavku, aby přijímače SBAS a GBAS nevysílaly zavádějící informace při interferenci, je zabránit vysílání zavádějících informací při neúmyslných interferencích, které mohou nastat. Účelem není konkrétně řešit úmyslné interference. Vzhledem k tomu, ţe je nemoţné tento poţadavek kompletně ověřit pomocí testování, je moţné najít přijatelné řešení v dokumentu uvádějícím standardy minimálního provozního výkonu příslušného vysílače (Minimum Operational Performance Standards), vydaném RTCA a EUROCAE. 11.

Záznam parametrů GNSS

11.1 Aby bylo moţné provést vyšetřování po incidentu/nehodě (ust. 2.1.4.2 a 2.1.4.3 Hlavy 2), je nezbytné zaznamenávat pouţité informace GNSS jak pro systém pozemního rozšíření, tak pro příslušný systém základního uskupení druţic. Parametry určené k záznamu závisí na typu činnosti, systému rozšíření a pouţitých základních prvcích. V typických místech obsluhované oblasti by měly být zaznamenány všechny parametry dostupné uţivateli v rámci obsluhované oblasti. 11.2 Cílem není poskytovat nezávislé ujištění, ţe GNSS správně funguje, ani poskytovat další úroveň monitorování systému zaměřeného na anomální výkon nebo poskytovat vstupní data pro zpracování NOTAM. Záznamový systém můţe záviset na sluţbách GNSS a můţe být delegován jiným státům

nebo subjektům. Aby byla moţná budoucí rekonstrukce údajů o poloze, rychlosti a čase, které poskytla specifická konfigurace GNSS, doporučuje se zaznamenávat data průběţně, obecně rychlostí 1 Hz. 11.3 V případě základních systémů GNSS by se měly zaznamenávat následující poloţky, a to pro všechny druţice v dohledu: a) pozorovaný poměr signál nosné/šum (C/No); b) kód prvotní pseudovzdálenosti sledované druţice a měření fáze nosné; c) vysílané navigační zprávy druţice pro všechny druţice v dohledu; a d) relevantní informace o stavu přijímače provádějícího záznam. 11.4 V případě SBAS by se měly vedle poloţek základního systému GNSS uvedených výše zaznamenávat následující poloţky, a to pro všechny geostacionární druţice v dohledu: a) pozorovaný poměr signál nosné/šum (C/No) geostacionární druţice; b) kód prvotní pseudovzdálenosti sledované geostacionární druţice a měření fáze nosné; c) vysílané datové zprávy SBAS ; a d) relevantní informace o stavu přijímače provádějícího záznam. 11.5 V případě GBAS by se měly vedle poloţek základního systému GNSS a SBAS (kde je to vhodné) sledovat následující poloţky: a) úroveň výkonu VDB;

DD - 47

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

b) informace o stavu VDB; a c) vysílané datové zprávy GBAS.

12.

Hodnocení výkonu GNSS

Údaje popsané v kapitole 11 mohou podporovat periodické potvrzení výkonu v oblasti, v níţ se poskytuje sluţba. 13.

rovněţ GNSS

GNSS a databáze

v pseudovzdálenosti pouţit model rozloţení. Modely HPL/LPL a VPL (viz ust. 7.5.3 výše) jsou vytvořeny na základě modelů jednotlivých součástí chyb (v oblasti pseudovzdálenosti), které jsou nezávislé a mají normální rozdělení s nulovou střední hodnotou. Musí být definován vzájemný vztah mezi tímto modelem a rozdělením chyb. 14.2 Jedna metoda k zajištění, aby rizikové poţadavky úrovně bezpečnosti byly splněny, je 2 definování směrodatné odchylky modelu ( ) tak, aby rozdělení celkové chyby odpovídalo podmínkám:

Poznámka: Opatření vztahující se k leteckým datům obsahuje Hlava 2 Předpisu L 11 a Hlava 3 Předpisu L 15.



13.1 Databáze by měla být nejnovější s ohledem na efektivnost oběţníku AIRAC. To obecně znamená, ţe aktuální databáze je nahrána do systému přibliţně kaţdých 28 dní. Je potřeba zabránit provozu se zastaralými daty navigační databáze.

a

13.2 Přesto se v určitých situacích pro bezpečný provoz pouţívá databáze s vypršenou lhůtou platnosti, který můţe být prováděn implementací procesu a/nebo pouţitím postupů k zajištění správnosti poţadovaných dat. Tyto procesy a/nebo postupy vyţadují předchozí schválení státem. 13.2.1 Tyto postupy by měly být zaloţeny na jedné z následujících metod: a) poţadovat, aby posádka před zahájením provozu ověřila kritické informace databáze ve srovnání s nejnověji publikovanými informacemi (Tato metoda zvyšuje pracovní zatíţení a nebude pouţitelná pro všechny aplikace); nebo b) zřeknout se poţadavku pro nejnovější databázi a časté kontroly databázových informací posádkou. Toto zřeknutí se můţe být aplikováno pouze ve velmi specifických případech, kdy jsou letadla provozována ve striktně omezeném geografickém prostoru a kde je prostor řízený jednou regulační kanceláří nebo několika kancelářemi, které koordinují tyto procesy; nebo c) jiná schválená metoda, která zajišťuje ekvivalentní úroveň bezpečnosti.

14.

Modelování zbytkových chyb

14.1 Aplikace poţadavků integrity SBAS a GBAS poţaduje, aby byl k popisu charakteristik chyb

y

 f x dx  Q  

y 0 

pro kaţdé

y 0 

y

y

y

 f xdx  Q  



kde: f(x) =

Qx  

funkce hustoty pravděpodobnosti zbytkové chyby pseudovzdálenosti letadla; a

1 2



e



t2 2

dt

x

14.3 Tato metoda můţe být aplikována přímo, jestliţe chybové sloţky mají nulové střední hodnoty, symetrické a nemodální funkce hustoty pravděpodobnosti. Toto je případ, kdy přijímač přispívá k opravě chyby pseudovzdálenosti, od doby, kdy letadlo není vystaveno nízkofrekvenčním zbytkovým chybám způsobeným vícecestným šířením. 14.4 Tato metoda můţe být rozšířena na zbytkové chyby, které nemají nulovou střední hodnotu, kompenzací odchylky modelu pro moţný vliv střední hodnoty v místě území. 14.5 Při ověření modelů chyb pseudovzdálenosti se musí uvaţovat několik faktorů: a) přirozené vlastnosti sloţek chyby; b) velikost vzorku poţadovaná pro důvěryhodnost datového souboru a určení kaţdého rozdělení; c) korelační doba chyb; a d) citlivost kaţdého rozdělení na geografickou polohu a čas.

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

13.11.2014 Změna č. 89

pro kaţdé

DD - 48

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Obrázek D-1 Vyhrazeno

1)

Obě události jsou povaţovány za současné. Toto není striktně případ z důvodu rozdílu výkonu mezi jednotlivými přijímači. Existuje malý rozdíl vlivem zpracování přijímače mezi okamţikem ovlivnění měření pseudovzdálenosti a zobrazením chybových dat. Z praktických důvodů toto není v obrázku zobrazeno. Obrázek D-2 SBAS – Doba do výstrahy (TTA)

DD - 49

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Obrázek D-3 Čas GLONASS

Půdorys

° ° Dráha koneč ného přiblížení

větší z hodnot 7° nebo 1,75θ

Profil

sestupový úhel

GPIP

– Průsečík sestupové dráhy s přistávací dráhou

LTP

– Bod prahu dráhy pro přistání Obrázek D-4 Minimální pokrytí GBAS

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 50

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Obrázek D-4A Uspořádání sítě GRAS VKV s jedním kmitočtem s využitím vícenásobných časových slotů

Bitová data kódovače / dek ódovače

Vstupní / výstupní data

Obrázek D-5 Bitový kódovač / dekódovač

DD - 51

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

DCP

– Výchozí bod přeletu

FAS

– Úsek konečného přiblíţení

FPAP

– Bod podrovnání letové tratě

FTP

– Fiktivní bod prahu dráhy (viz obrázek D-7)

GARP

– Vztaţný bod azimutu GBAS

GPA

– Úhel sestupové dráhy

GPIP

– Průsečík sestupové dráhy s přistávací dráhou

LTP

– Bod prahu dráhy pro přistání

TCH

– Výška přeletu prahu dráhy Obrázek D-6 Definice dráhy FAS

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 52

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Půdorys

Šířka kurz u RWY

Dr

a áh

šířka kurzu

Plná výchylka

FAS

– Úsek konečného přiblíţení

FPAP

– Bod podrovnání letové tratě

FTP

– Fiktivní bod prahu dráhy

GARP

– Vztaţný bod azimutu GBAS

Obrázek D-7 Definice dráhy FAS pro přiblížení neshodující se s osou RWY

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DD - 53

13.11.2014 Změna č. 89

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Letadlo

Půdorys

Dráha

Letadlo Dráha

Profil

DCP

– Výchozí bod přeletu

FAS

– Úsek konečného přiblíţení

FPAP

– Bod podrovnání letové tratě

FTP Letadlo GARP

– Fiktivní bod prahu dráhy (viz obrázek D-7) – Vztaţný bod azimutu GBAS

GPA

– Úhel sestupové dráhy

GPIP

– Průsečík sestupové dráhy s přistávací dráhou

LTP

– Bod prahu dráhy pro přistání

TCH

– Výška přeletu prahu dráhy Obrázek D-8 Definice parametrů D a H při výpočtu meze výstrahy

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

13.11.2014 Změna č. 89

DD - 54

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Obrázek D-9 Primární korelační špička a měřené hodnoty korelátoru

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO

DD - 55

13.11.2014 Změna č. 89

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO