I

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

HLAVA 3 - SPECIFIKACE RADIONAVIGAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

Poznámka: Specifikace týkající se umístění a konstrukce zařízení a instalací v provozních prostorech, určené ke sníţení nebezpečí pro letadla na minimum, jsou uvedeny v Předpisu L 14, Hlava 8. 3.1 Specifikace systému přibližovacích majáků ILS 3.1.1

přesných

Definice

Bod „A“ systému ILS (ILS Point “A”) Bod, leţící na sestupové čáře ILS, ve vzdálenosti 7,5 km od prahu pojezdové a přistávací dráhy (RWY), podél její prodlouţené osy ve směru přiblíţení. Bod „B“ systému ILS (ILS Point “B”) Bod, leţící na sestupové čáře ILS, ve vzdálenosti 1 050 m od prahu RWY, podél její prodlouţené osy ve směru přiblíţení. Bod „C“ systému ILS (ILS Point “C”) Bod, kterým prochází prodlouţená klesající přímková část jmenovité sestupové čáry ILS ve výšce 30 metrů nad vodorovnou rovinou, proloţenou prahem RWY. Bod „D“ systému ILS (ILS Point “D”) Bod, leţící ve výšce 4 m nad osou RWY a ve vzdálenosti 900 m od prahu ve směru ke kurzovému majáku. Bod „E“ systému ILS (ILS Point “E”) Bod, leţící 4 m nad osou RWY a ve vzdálenosti 600 m od konce ve směru k prahu. Poznámka: Viz Dodatek C, Obr. C-1. Dvoukmitočtový kurzový maják (Two-frequency localizer system) Kurzový maják ILS, u kterého je poţadované krytí dosaţeno dvěma nezávislými vyzařovacími diagramy, vytvořenými na určitém kmitočtovém kanálu kurzového majáku samostatnými nosnými kmitočty. Dvoukmitočtový sestupový maják (Two-frequency glide path system) Sestupový maják ILS, u něhoţ je poţadované krytí dosaţeno dvěma nezávislými vyzařovacími diagramy, vytvořenými na určitém kmitočtovém kanálu sestupového majáku samostatnými nosnými kmitočty. ILS I. kategorie (Facility Performance Category I – ILS) Systém ILS, umoţňující vedení letadla od hranice krytí do průsečíku kurzové a sestupové čáry ILS, leţícímu ve výšce 60 m nebo níţe nad vodorovnou rovinou, proloţenou prahem RWY. Poznámka: Tato definice nevylučuje vyuţití systému ILS I. kategorie pod výškou 60 m s vizuálním vedením v případech, kdy je zajištěna kvalitní informace pro vedení letadla a vyhovující provozní postupy.

ILS II. kategorie (Facility Performance Category II – ILS) Systém ILS, umoţňující vedení letadla od hranice krytí do průsečíku kurzové a sestupové čáry ILS, leţícímu ve výšce 15 m nebo níţe nad vodorovnou rovinou, proloţenou prahem RWY. ILS III. kategorie (Facility Performance Category III – ILS) Systém ILS, doplněný v případě nutnosti dalším zařízením, umoţňující vedení letadla od hranice krytí k povrchu a podél RWY. Integrita systému ILS (ILS integrity) Parametr, vyjadřující předpokládanou správnost informací, poskytovaných zařízením systému. Úroveň integrity ILS LLZ a ILS GP se uvádí jako ukazatel pravděpodobnosti, ţe nebudou vyzařovány falešné naváděcí signály. Kurzová čára (Course line) Geometrické místo bodů o RHM = 0%, leţících nejblíţe k ose příslušné RWY v libovolné vodorovné rovině. Kurzový sektor (Course sector) Sektor ve vodorovné rovině, zahrnující kurzovou čáru, ohraničený spojnicemi bodů o RHM = 15,5%, které leţí nejblíţe kurzové čáry. Polohová citlivost (kurzového majáku) (Displacement sensitivity (localizer)) Poměr měřeného RHM k odpovídající stranové odchylce od příslušné referenční čáry. Poloviční kurzový sektor (Half course sector) Sektor ve vodorovné rovině, proloţené kurzovou čárou ohraničený spojnicemi bodů o RHM = 7,75%, které leţí nejblíţe kurzové čáry. Poloviční sestupový sektor ILS (Half ILS glide path sector) Sektor ve svislé rovině, proloţené sestupovou čárou ohraničený spojnicemi bodů o RHM = 8,75%, které leţí nejblíţe sestupové čáry. Pohotovost činnosti ILS (ILS continuity of service) Vlastnost spojená s řídkými výpadky vyzařování signálu v době libovolného přiblíţení na přistání. Úroveň pohotovosti ILS LLZ nebo ILS GP se uvádí jako pravděpodobnost existence vyzařovaných naváděcích signálů. Přední kurzový sektor (Front course sector) Kurzový sektor leţící ve směru od kurzového majáku k RWY.

3-1

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Referenční výška ILS (bod „T“) (ILS reference datum (Point “T”)) Stanovená výška bodu leţícího na vertikále nad průsečíkem osy RWY a jejího prahu, kterým prochází prodlouţená klesající přímková část sestupové čáry. RHM (DDM – Difference in depth of modulation) Rozdíl hloubek modulací navigačních tónů přesného přibliţovacího majáku, vyjádřený v %. Sestupová čára (ILS glide path) Ta spojnice bodů o RHM = 0%, leţících ve svislé rovině proloţené osou RWY, která je ze všech takových spojnic nejblíţe vodorovné rovině. Sestupový sektor ILS (ILS glide path sector) Sektor ve svislé rovině, proloţené sestupovou čárou ILS ohraničený spojnicemi bodů o RHM = 17,5%, které leţí nejblíţe sestupové čáry. Poznámka: Sestupový sektor ILS leţí ve svislé rovině proloţené osou RWY. Vyzařovanou sestupovou čárou je rozdělen do dvou částí, které jsou označovány jako horní a dolní sektor a odpovídají sektorům nad a pod sestupovou čárou. Sestupový úhel ILS (ILS glide path angle) Úhel sevřený přímkou odpovídající střední sestupové čáře ILS a vodorovnou rovinou. Úhlová polohová citlivost (Angular displacement sensitivity) Poměr měřeného RHM k odpovídající úhlové odchylce od příslušné referenční čáry. Zadní kurzový sektor (Back course sector) Kurzový sektor, leţící ve směru od kurzového majáku na opačnou stranu neţ RWY. 3.1.2

Základní poţadavky

3.1.2.1 části:

Systém ILS zahrnuje tyto základní

a) VKV kurzový maják, příslušný monitorový systém, dálkové ovládání a dálkovou indikaci; b) UKV sestupový maják, příslušný monitorový systém, dálkové ovládání a dálkovou indikaci; c) vhodný prostředek umoţňující ověřovací kontroly sestupové dráhy. Poznámka: Pokyny týkající se provádění ověřovacích kontrol sestupové dráhy poskytuje dokument Procedures for Air Navigation Services – Aircraft Operations (PANS-OPS) (Doc 8168). 3.1.2.1.1 Informace o vzdálenosti od prahu dráhy umoţňující provedení ověřovacích kontrol sestupové dráhy by měla být zajištěna buď VKV rádiovými polohovými návěstidly, nebo měřičem vzdálenosti (DME), spolu s příslušnými monitorovými systémy a dálkovým ovládáním a indikací. 3.1.2.1.2 Pokud je k zajištění informace o vzdálenosti od prahu dráhy pouţit jeden nebo více polohových návěstidel, musí vybavení splňovat specifikace v ust. 3.1.7. Pokud je místo polohových návěstidel pouţit DME, musí vybavení splňovat specifikace v ust. 3.1.7.6.5.

10.11.2016 Změna č. 90

Poznámka: Poradenský materiál týkající se pouţívání DME a/nebo jiných standardních radionavigačních prostředků jako alternativy k polohovému návěstidlu je obsaţen v Dodatku C, ust. 2.11. 3.1.2.1.3 ILS I., II. a III. kategorie musí zajistit indikaci okamţitého provozního stavu všech pozemních částí systému ILS na určených pracovištích, a to následovně: a) pro ILS II. a III. kategorie stanoviště řízení letového provozu, která poskytují sluţby letadlům v konečné fázi přiblíţení na přistání, musí patřit mezi určená stanoviště a dostat informaci o provozním stavu ILS, se zpoţděním odpovídajícím poţadavkům provozních podmínek; b) pro ILS I. kategorie, pokud takovýto ILS poskytuje základní radionavigační sluţbu, stanoviště řízení letového provozu, která poskytují sluţby letadlům v konečné fázi přiblíţení na přistání, musí patřit mezi určená stanoviště a dostat informaci o provozním stavu ILS, se zpoţděním odpovídajícím poţadavkům provozních podmínek. Poznámka 1: Indikace vyţadované tímto standardem mají být nástrojem podporujícím funkce uspořádání letového provozu a podle toho jsou určeny příslušné poţadavky na včasné oznámení (v souladu s ust. 2.3.1). Poţadavky na včasné oznámení příslušné pro funkce sledování integrity ILS, které chrání letadlo před nesprávnou funkcí ILS, jsou určeny v ust. 3.1.3.11.3.1 a 3.1.5.7.3.1. Poznámka 2: Úplný pozemní systém III. kategorie bude pro dosaţení plné provozní způsobilosti pravděpodobně vyţadovat další opatření, např. zajištění stranového a podélného vedení letadla při dojezdu po přistání a pojíţdění a zvýšení integrity a spolehlivosti systému. 3.1.2.2 Systém ILS musí být instalován a seřízen tak, aby indikace přístrojů na palubě letadla v určité vzdálenosti od prahu RWY odpovídaly odchylkám letadla od kurzové nebo sestupové čáry ILS nezávisle na tom, která souprava pozemní instalace je pouţita. 3.1.2.3 Kurzová a sestupová část (viz 3.1.2.1 a), b) systému ILS kategorie I musí odpovídat alespoň ustanovením, uvedeným v ust. 3.1.3 a 3.1.5, s výjimkou ustanovení předepsaných pro systém ILS kategorie II. 3.1.2.4 Kurzová a sestupová část (viz 3.1.2.1a, b) systému ILS kategorie II odpovídá ustanovením pro systém ILS kategorie I, doplněným nebo opraveným o ustanovení uvedená v odstavcích 3.1.3 a 3.1.5, doplněných nebo upravených pro pouţití u systému ILS kategorie II. 3.1.2.5 Části kurzového a sestupového majáku a ostatní pomocná zařízení uvedená v ust. 3.1.2.1.1, která jsou součástí systému ILS III. kategorie, musí s výjimkou dalších ustanovení v odstavci 3.1.3 a 3.1.5, předepsaných pro tuto kategorii provozu, vyhovovat příslušným ustanovením, vztahujícím se k těmto částem v případě systému ILS I. a II. kategorie.

3-2

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.1.2.6 Pro zajištění přiměřené úrovně bezpečnosti musí být systém ILS konstruován a udrţován tak, aby ve shodě s příslušnou provozní kategorií byla dosaţena vysoká pravděpodobnost provozu systému v rozmezí poţadovaných parametrů. Poznámka: Poţadavky na systém kategorie II a III mají za účel dosáhnout co nejvyššího stupně integrity systému, spolehlivosti a stability jeho provozu při většině nepříznivých okolních podmínek, které mohou přicházet v úvahu. Příslušné podklady, týkající se provozu II. a III. kategorie, jsou uvedeny v ust. 2.8 Dodatku C.

3.1.3.1.2 Ze strany přiblíţení letadla k RWY, směrem na kurzový maják, převaţuje vpravo hloubka modulace nosného kmitočtu navigačním tónem 150 Hz, vlevo hloubka modulace nosného kmitočtu navigačním tónem 90 Hz. 3.1.3.1.3 Všechny úhly ve vodorovné rovině, jimiţ je vyznačen vyzařovací diagram kurzového majáku, jsou vztaţeny ke středu jeho anténního systému, pouţitého pro vysílání signálů předního kurzového sektoru. 3.1.3.2

3.1.2.7 V místech, kde na opačných koncích jedné RWY jsou instalovány dva samostatné systémy ILS, musí být zajištěno vzájemné blokování činnosti kurzových majáků tak, aby byl vţdy v provozu pouze maják vysílající pro směr přiblíţení. Výjimku z tohoto ustanovení lze udělit v případě, ţe se jedná o kurzové majáky I. kategorie, a kdy při jejich současné činnosti nedochází k ţádnému, provozně významnému vzájemnému ovlivňování. 3.1.2.7.1 Doporučení. V těch místech, kde dvě instalace ILS slouţí pro opačné směry jedné RWY a kde se ILS kategorie I pouţívá pro automatické přiblíţení a přistání v podmínkách viditelnosti, by mělo být blokováním zajištěno, ţe signály vyzařuje pouze maják zajišťující přistání v pouţívaném směru s podmínkou, ţe druhý maják není současně nutný k provoznímu vyuţití. Poznámka: Pokud se vyzařují signály z obou kurzových majáků, existuje pravděpodobnost poruch v prostoru prahu RWY. Další podkladový materiál je uveden v ust. 2.1.9 a 2.13 Dodatku C. 3.1.2.7.2 V těch místech, kde instalace ILS slouţící pro dva směry téţe RWY nebo dvě RWY na témţ letišti pouţívají stejné páry kmitočtů, musí blokování zajistit, ţe signál vysílá pouze jedna instalace. Při přepnutí z jedné instalace ILS na druhou se po dobu nejméně 20 s nevysílá ţádný signál. Poznámka: Další informace o provozu kurzových majáků, pracujících na stejném kmitočtu, jsou uvedeny v ust. 2.1.9 Dodatku C a v Hlavě 4 Předpisu L 10/V. 3.1.3 VKV kurzový maják a příslušný monitor Poţadavky ust. 3.1.3 se týkají kurzových majáků ILS, zajišťujících pouţitelné informace pro vedení letadel o buď v celém rozsahu azimutu 0 aţ 360 nebo pouze v rozmezí určité části předního kurzového sektoru (viz ust. 3.1.3.7.4). V místech, kdy je instalován kurzový maják ILS, poskytující pouţitelné informace, jsou všeobecně poţadovány další informace od vhodně umístěného navigačního prostředku a příslušné provozní postupy. 3.1.3.1

Všeobecná ustanovení

3.1.3.1.1 Signál vysílaný anténním systémem kurzového majáku vytváří sloţený vyzařovací diagram. Tento diagram obsahuje amplitudově modulované navigační tóny 90 Hz a 150 Hz, které představují kurzový sektor, v němţ převaţuje hloubka modulace jednoho navigačního tónu na jedné, a druhého navigačního tónu na druhé straně od kurzové čáry.

Kmitočty

3.1.3.2.1 Kurzový maják pracuje v kmitočtovém pásmu 108 MHz aţ 111,975 MHz. Při pouţití jednoho nosného kmitočtu musí být dodrţena kmitočtová -5 stabilita lepší neţ 5.10 . Dvoufrekvenční kurzový maják musí mít kmitočtovou stabilitu kaţdého -5 kmitočtu lepší neţ 2.10 . Jmenovité kmitočtové pásmo obsazené nosnými kmitočty musí být vzhledem k přidělenému provoznímu kmitočtu symetrické. Odstup mezi nosnými kmitočty včetně všech kmitočtových tolerancí nesmí být menší neţ 5 kHz a větší neţ 14 kHz. 3.1.3.2.2 Vysílání kurzového majáku musí být polarizováno horizontálně. Vertikálně polarizovaná sloţka vysílání na kurzové čáře nesmí mít větší hodnotu neţ tu, která by při letu letadla na kurzové čáře a náklonu 20° odpovídala chybě indikovaného RHM větší neţ 1,6%. 3.1.3.2.2.1 U kurzových majáků II. kategorie vertikálně polarizovaná sloţka vysílání na kurzové čáře nesmí mít větší hodnotu neţ tu, která by při letu letadla na kurzové čáře a náklonu 20° odpovídala chybě indikovaného RHM větší neţ 0,8%. 3.1.3.2.2.2 U kurzových majáků III. kategorie vertikálně polarizovaná sloţka vysílání v sektoru, ohraničeném RHM = 2% po obou stranách od kurzové čáry, nesmí mít větší hodnotu neţ tu, která by při náklonu 20° odpovídala chybě indikovaného RHM větší neţ 0,5%. 3.1.3.2.3 U kurzových majáků III. kategorie nesmí signály, vyzařované vysílačem, obsahovat ţádné sloţky, které by se projevily ve fluktuacích kurzové čáry o amplitudě větší neţ RHM = 0,5% špička/špička a kmitočtech v rozsahu 0,01 Hz aţ 10 Hz. 3.1.3.3 Pokrytí Poznámka: Poradenský materiál týkající se zóny pokrytí kurzovým majákem je uveden v ust. 2.1.10 a na obrázcích C-7A, C-7B, C-8A a C-8B Dodatku C. 3.1.3.3.1 Kurzový maják musí v sektorech pokrytí kurzového a sestupového majáku zajistit dostatečný signál pro vedení letadla, vybaveného standardní instalací ILS. Sektor pokrytí kurzového majáku se rozšiřuje od středu anténního systému kurzového majáku do vzdálenosti: 46,3 km (25 NM) v rozmezí 10° od kurzové čáry předního kurzového sektoru; 31,5 km (17 NM) mezi 10° a 35° od kurzové čáry předního kurzového sektoru;

3-3

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

18,5 km (10 NM) v ostatních směrech mimo sektor 35° od kurzové čáry předního kurzového sektoru; s výjimkou, ţe pokud to provozní poţadavky dovolí, mohou být v případě nepříznivých terénních podmínek hranice pokrytí sníţeny aţ na 33,3 km (18 NM) v rozmezí 10° a 18,5 km (10 NM) v ostatních částech sektoru pokrytí za předpokladu, ţe pokrytí prostoru středního přiblíţení bude zajištěno náhradním navigačním prostředkem. Signály kurzového majáku musí být moţno přijímat ve stanovených vzdálenostech od výšky 600 m (2 000 ft) nad nadmořskou výškou prahu RWY nebo 300 m (1 000 ft) nad nadmořskou výškou nejvyšší překáţky v prostorech středního a konečného přiblíţení podle toho, která hodnota je větší, s tou výjimkou, kde je potřeba chránit výkonnost ILS a pokud to provozní poţadavky dovolí, musí se spodní hranice pokrytí za úhlem 15 stupňů od kurzové čáry předního kurzového sektoru lineárně zvedat od výšky v 15 stupních na výšku 1 350 m (4 500 ft) nad nadmořskou výškou prahu RWY v 35 stupních od kurzové čáry předního kurzového sektoru. Příjem signálů musí být zajištěn aţ po rovinu rozšiřující se od anténního systému kurzového majáku do stanovených vzdáleností pod úhlem 7° nad vodorovnou rovinou. Poznámka: Kde mezilehlé překáţky pronikají spodní rovinou, není nutné poskytovat vedení ve výškách pod čárou přímé viditelnosti. 3.1.3.3.2 Ve všech částech sektoru pokrytí specifikovaných v ust. 3.1.3.3.1 mimo specifikace v ust. 3.1.3.3.2.1, 3.1.3.3.2.2 a 3.1.3.3.2.3 nesmí být 2 intenzita pole menší neţ 40 V/m (–114 dBW/m ). Poznámka: Tato minimální intenzita pole je poţadována pro moţnost uspokojivého pouţití kurzových zařízení systému ILS. 3.1.3.3.2.1 Pro zařízení ILS I. kategorie nesmí být 2 intenzita pole menší neţ 90 V/m (–107 dBW/m ) v kurzovém sektoru na skluzové rovině ve vzdálenosti od 18,5 km (10 NM) do výšky 60 m (200 ft) nad rovinou proloţenou prahem dráhy. 3.1.3.3.2.2 Pro zařízení ILS II. kategorie nesmí 2 být intenzita pole menší neţ 100 V/m (–106 dBW/m ) v kurzovém sektoru na skluzové rovině ve vzdálenosti 18 km (10 NM) zvětšující se nejméně na 200 V/m 2 (–100 dBW/m ) ve výšce 15 m (50 ft) nad vodorovnou rovinou proloţenou prahem dráhy. 3.1.3.3.2.3 Pro zařízení ILS III. kategorie nesmí 2 být intenzita pole menší neţ 100 V/m (–106 dBW/m ) v kurzovém sektoru na skluzové rovině ve vzdálenosti 18,5 km (10 NM) zvětšující se nejméně na 200 V/m 2 (–100 dBW/m ) ve výšce 6 m (20 ft) nad vodorovnou rovinou proloţenou prahem RWY. Od tohoto bodu do následujícího bodu 4 m (12 ft) nad osou RWY a 300 m (1 000 ft) směrem od prahu ke kurzovému vysílači, a pak ve výšce 4 m (12 ft) nad osou po celé délce RWY směrem ke kurzovému vysílači nesmí být 2 intenzita pole menší neţ 100 V/m (–106 dBW/m ). Poznámka: Intenzity pole uvedené v ust. 3.1.3.3.2.2 a 3.1.3.3.2.3 jsou nutné k zajištění poměru signál/šum, poţadovaného pro integritu systému.

Poznámka 1: Poţadavky ust. 3.1.3.3.1, 3.1.3.3.2.1, 3.1.3.3.2.2 a 3.1.3.3.2.3 vycházejí z předpokladu, ţe letadlo směřuje přímo k zařízení. Poznámka 2: Poradenský materiál k údajům o důleţitých parametrech palubního přijímače, vztahujících se k pokrytí kurzových majáků, je uveden v ust. 2.2.2 a 2.2.4 Dodatku C. 3.1.3.3.4 Pokud je pokrytí dosaţeno dvoukmitočtovým kurzovým majákem, kde jeden nosný kmitočet vytváří vyzařovací diagram v předním kurzovém sektoru a druhý vyzařovací diagram mimo tento sektor, poměr intenzit signálů těchto dvou nosných kmitočtů v předním kurzovém sektoru do hranic pokrytí, stanovených v ust. 3.1.3.3.1, nesmí být menší neţ 10 dB. Poznámka: Poradenský materiál k údajům o dosaţení pokrytí u dvoukmitočtového majáku je uveden v Poznámce k ust. 3.1.3.11.2 a v ust. 2.7 Dodatku C. 3.1.3.3.5 Doporučení. Pro kurzový maják ILS kategorie III by poměr hodnot intenzit dvou nosných signálů v předním kurzovém sektoru neměl být menší neţ 16 dB.

3.1.3.4.1 Průběh kurzové čáry kurzového majáku I. kategorie nemá vykazovat větší amplitudy zvlnění, vyjádřené RHM, neţ tyto hodnoty: Úsek

Od vnější hranice pokrytí do bodu „A“ Od bodu „A“ do bodu „B“

O bodu „B“ do bodu „C“

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %) 3,1 % 3,1 % v bodě „A“, odtud lineárně klesající na hodnotu 1,5 % v bodě „B“ 1,5 %

3.1.3.4.2 Průběh kurzové čáry kurzového majáku II. a III. kategorie nemá vykazovat větší amplitudy zvlnění, vyjádřené RHM, neţ tyto hodnoty: Úsek

Od vnější hranice pokrytí do bodu „A“ Od bodu „A“ do bodu „B“

3-4

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %) 3,1 %

3,1 % v bodě „A“, odtud lineárně klesající na hodnotu 0,5 % v bodě „B“ do 0,5 %

Od bodu „B“ referenční výšky ILS a u kurzového majáku III. kategorie pouze: Od referenční výšky ILS do bodu „D“ Od bodu „D“ do bodu „E“

3.1.3.3.3 Doporučení. Nad rovinou 7° by měly být signály omezeny na co nejniţší hodnotu.

10.11.2016 Změna č. 90

Průběh kurzové čáry

3.1.3.4

0,5 % 0,5 % v bodě „D“, odtud se lineárně zvětšující na 1 % v bodě „E“

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámka 1: Amplitudy, uvedené v ust. 3.1.3.4.1 a 3.1.3.4.2, jsou hodnoty RHM vznikající vlivem zvlnění, které se při správném nastavení projevují na střední kurzové čáře. Poznámka 2: Další údaje o průběhu kurzové čáry a signálech kurzového majáku jsou uvedeny v ust. 2.1.4, 2.1.6 a 2.1.7 Dodatku C. 3.1.3.5

a) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, b) u kurzových majáků III. kategorie 10°,

Modulace nosného kmitočtu

3.1.3.5.1 Jmenovitá hloubka modulace nosného kmitočtu navigačními tóny 90 a 150 Hz podél kurzové čáry je 20 %. 3.1.3.5.2 Hloubka modulace nosného kmitočtu navigačními tóny 90 a 150 Hz se musí pohybovat v mezích 18 aţ 22 %. 3.1.3.5.3 podmínkám:

3.1.3.5.3.4 U dvoukmitočtového kurzového majáku platí ust. 3.1.3.5.3.3 pro kaţdý nosný kmitočet. Kromě toho musí být tón 90 Hz jednoho nosného kmitočtu k tónu 90 Hz druhého nosného kmitočtu fázově synchronizován tak, aby demodulované průběhy tónů procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí:

Navigační tóny musí vyhovovat těmto

a) kmitočty navigačních tónů jsou 90 a 150 Hz, v obou případech s tolerancí 2,5 %, b) u systému ILS II. kategorie jsou kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %, c) u systému ILS III. kategorie jsou kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1 %, d) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 90 Hz nesmí být větší neţ 10%, u kurzových majáků III. kategorie nesmí být obsah druhého harmonického kmitočtu tónu 90 Hz větší neţ 5%. e) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 150 Hz nesmí být větší neţ 10%. 3.1.3.5.3.1 Pokud je to moţné, měly by být u kurzového majáku I. kategorie kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %. 3.1.3.5.3.2 Hloubka amplitudové modulace nosného kmitočtu kurzového majáku III. kategorie základním nebo harmonickými kmitočty napětí napájecího zdroje nebo jinými neţádoucími sloţkami nesmí být větší neţ 0,5%. Úroveň harmonických kmitočtů napětí napájecího zdroje nebo ostatních neţádoucích šumových sloţek, které by s navigačními tóny 90 Hz a 150 Hz nebo s harmonickými kmitočty těchto tónů mohly způsobovat intermodulační zkreslení a vytvářet fluktuace průběhu kurzové čáry, nesmí překročit 0,05 % hloubky modulace nosného kmitočtu. 3.1.3.5.3.3 Navigační tóny musí být fázově synchronizovány tak, aby demodulované průběhy 90 Hz a 150 Hz v polovičním kurzovém sektoru procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, b) u kurzových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 150 Hz, při kaţdé půlperiodě sloţeného průběhu 90 Hz a 150 Hz. Poznámka 1: Definování fázových vztahů tímto způsobem neznamená poţadavek na jejich měření v polovičním kurzovém sektoru. Poznámka 2: Další údaje, týkající se měření fázových vztahů navigačních tónů, jsou uvedeny na Obr. C-6 v Dodatku C.

fáze vzhledem ke sloţce 90 Hz. Podobně musí být fázově synchronizovány tóny 150 Hz obou nosných kmitočtů tak, aby jejich demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: 1) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, 2) u kurzových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 150 Hz. 3.1.3.5.3.5 V provozu mohou být vyuţívány i jiné dvoukmitočtové kurzové majáky, které pracují s fázovými vztahy navigačních tónů odlišnými od podmínek předepsaných v ust. 3.1.3.5.3.4. U těchto systémů musí být fázové vztahy jednotlivých navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz nastaveny na jmenovité hodnoty v rozmezích odpovídajících poţadavkům ust. 3.1.3.5.3.4. Poznámka: Tento poţadavek zajišťuje správnou činnost palubního přijímače v prostorech mimo kurzovou čáru, kde intenzity signálů obou nosných kmitočtů jsou přibliţně stejné. 3.1.3.5.3.6 V poţadovaném prostoru pokrytí by neměla celková hloubka modulace nosného kmitočtu od navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz překročit 60 % nebo být menší neţ 30 %. 3.1.3.5.3.6.1 Pro zařízení prvně instalována po 1. lednu 2000 nesmí být celková hloubka modulace nosného kmitočtu od navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz překročit 60 % nebo být menší neţ 30 % v poţadovaném prostoru. Poznámka 1: Jestliţe celková hloubka modulace je větší neţ 60 % pro kurzový maják ILS kategorie I, potom na omezení hloubky modulace se můţe jmenovitá hodnota polohové citlivosti upravit podle ust. 3.1.3.7.1. Poznámka 2: Pro dvoukmitočtové systémy se standard na maximální součet hloubek modulací neaplikuje v azimutech nebo v blízkosti azimutů, kde amplitudy úrovně nosné kmitočtu kurzového a vykrývacího signálu jsou stejné (tj. v azimutech, kde oba systémy mají značný vliv na celkovou hloubku modulace). Poznámka 3: Standard určující minimální součet hloubek modulací vychází z úrovně signalizace poruchy, která se nastavuje na 30 %, jak je uvedeno v ust. 2.3.3 Dodatku C. 3.1.3.5.3.7 Je-li kurzový vysílač vyuţit pro radiofonní spojení, součet hloubek modulací navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz nesmí překročit 65 % v rozmezí 10° od kurzové čáry a 78 % v ostatních bodech okolí kurzového vysílače. 3.1.3.5.4 Neţádoucí kmitočtová a fázová modulace vysokofrekvenčních nosných kurzového majáku ILS, která můţe nevhodně ovlivnit RHM

3-5

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

v kurzových přijímačích, by se měla co nejvíce potlačit. Poznámka: Odpovídající poradenský materiál je uveden v ust. 2.15 Dodatku C. 3.1.3.6

Přesnost seřízení kurzové čáry

3.1.3.6.1 Střední kurzová čára musí být nastavena a udrţována v mezích odpovídajících těmto odchylkám střední kurzové čáry od osy RWY v místě referenční výšky ILS: a) u kurzového majáku I. kategorie: 10,5 m (35 ft), nebo lineární ekvivalent 0,015 RHM podle toho, co je menší; b) u kurzového majáku II. kategorie: 7,5 m (25 ft); c) u kurzového majáku III. kategorie: 3,0 m (10 ft). 3.1.3.6.2 U kurzového majáku II. kategorie by měla být střední kurzová čára nastavena a udrţována v mezích odpovídajících odchylce střední kurzové čáry od osy RWY v místě referenční výšky ILS o 4,5 m (15 ft). Poznámka 1: Předpokládá se, ţe instalace zařízení II. a III. kategorie budou nastavovány a udrţovány tak, ţe ve většině případů budou poţadavky ust. 3.1.3.6.1 a 3.1.3.6.2 dodrţeny. Dále se předpokládá, ţe konstrukce a provoz úplných pozemních systémů ILS budou vykazovat integritu dostačující pro dosaţení tohoto cíle. Poznámka 2: Předpokládá se, ţe nové instalace kategorie II budou splňovat poţadavky ust. 3.1.3.6.2. Poznámka 3: Údaje o měření seřízení kurzové čáry jsou uvedeny v ust. 2.1.3 Dodatku C. 3.1.3.7

Polohová citlivost

3.1.3.7.1 Jmenovitá hodnota polohové citlivosti uvnitř polovičního kurzového sektoru musí odpovídat 0,00145 RHM/m (0,00044 RHM/ft) v místě referenční výšky ILS. Pro kurzové majáky ILS I. kategorie, kde nemůţe být tato předepsaná citlivost splněna, musí být polohová citlivost nastavena co nejblíţe k poţadované hodnotě. Pro zařízení ILS LLZ kategorie I na drahách kódového označení 1 a 2 musí být jmenovitá polohová citlivost dosaţena v ILS bodě „B“. Úhel kurzového sektoru nesmí být větší neţ 6°. Poznámka: Kódové označení 1 a 2 pro RWY je definováno v Předpisu L 14. 3.1.3.7.2 Stranová polohová citlivost musí být nastavena a udrţována v rozmezí: a) 17 % jmenovité hodnoty u zařízení I. a II. kategorie, b) 10 % jmenovité hodnoty u zařízení III. kategorie. 3.1.3.7.3 Pokud je to moţné, měla by být polohová citlivost zařízení II. kategorie nastavena a udrţována v rozmezí 10 %. Poznámka 1: Hodnoty vyjádřené v ust. 3.1.3.7.1, 3.1.3.7.2 a 3.1.3.7.3 vycházejí ze jmenovité šířky kurzového sektoru 210 m (700 ft) v příslušném bodě, tj. v bodě „B“ pro RWY kódového označení 1 a 2 v místě referenční výšky ILS pro ostatní RWY. Poznámka 2: Údaje o zařízení a polohová citlivost kurzových majáků, pracujících se dvěma nosnými kmitočty, jsou uvedeny v ust. 2.7 Dodatku C.

10.11.2016 Změna č. 90

Poznámka 3: Údaje o měření polohové citlivosti kurzového majáku jsou uvedeny v ust. 2.9 Dodatku C. 3.1.3.7.4 Zvyšování RHM vzhledem k úhlové odchylce od přední kurzové čáry (kde RHM = 0%) musí být téměř lineární po obou stranách přední kurzové čáry aţ do úhlů, kde RHM = 18,0%. Od tohoto úhlu aţ po úhel 10° nesmí být RHM menší neţ 18 %. V sektorech od 10° do 35° nesmí být RHM niţší neţ 15,5 %. Je-li poţadováno pokrytí i mimo sektor 35°, nesmí RHM v prostoru pokrytí, s výjimkou zadního kurzového sektoru, být niţší neţ 15,5 %. Poznámka 1: Lineární závislost změny RHM na úhlové odchylce je důleţitá zejména v okolí kurzové čáry. Poznámka 2: Výše uvedená hodnota RHM v sektoru 10° aţ 35° je uvaţována jako minimální poţadavek pro pouţití ILS jako přistávacího zařízení. Kdekoliv je dosaţitelná vyšší hodnota RHM, např. 18 %, je ţádoucí jako pomoc rychlým letadlům pro zajištění většího úhlu zachycení v provozně poţadovaných vzdálenostech, za podmínky dodrţení mezních úrovní modulace, jak uvádí ust. 3.1.3.5.3.6. Poznámka 3: Pokud je to prakticky moţné, úroveň zachycení kurzového majáku automatickými systémy řízení letu musí být nastavena na 0,175 RHM nebo méně, aby se zabránilo falešným zachycením kurzového majáku. 3.1.3.8

Hovorový signál

3.1.3.8.1 Kurzový maják I. a II. kategorie můţe být současně s vysíláním navigačních a identifikačních signálů pouţit pro radiotelefonní spojení s letadly za předpokladu, ţe tím nebude nijak ovlivněna ţádná z jeho základních funkcí. 3.1.3.8.2 Kurzový maják III. kategorie nemá umoţňovat radiotelefonní spojení, s výjimkou případů, kdy konstrukční uspořádání a provoz zařízení jsou takové, ţe vylučují jakoukoli moţnost ovlivňování základní funkce kurzového majáku – vedení letadel v přibliţovacím prostoru. 3.1.3.8.3 Je-li kanál pro radiotelefonní spojení s letadly pouţit, musí vyhovovat těmto poţadavkům: 3.1.3.8.3.1 Hovorový signál je modulován na nosný kmitočet nebo kmitočty pouţité pro ostatní funkce kurzového majáku. Vysílání hovorového signálu je polarizováno horizontálně. Je-li hovorový signál modulován na dva nosné kmitočty, musí být obě modulace v takovém fázovém vztahu, aby v prostoru pokrytí kurzového majáku nedocházelo ke vzniku „hluchých“ míst. 3.1.3.8.3.2 Maximální hloubka modulace nosného nebo nosných kmitočtů hovorovým signálem není větší neţ 50 % a je nastavena tak, ţe: a) poměr špičkových hloubek modulací hovorového a identifikačního signálu je přibliţně 9 : 1; b) celková hloubka modulace směsi hovorového, identifikačního a navigačních signálů není větší neţ 95 %. 3.1.3.8.3.3 Nízkofrekvenční charakteristika radiotelefonního kanálu v rozsahu kmitočtů 300 Hz aţ

3-6

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3 000 Hz musí být vzhledem k úrovni 1 000 Hz v rozmezí 3 dB. 3.1.3.9

Identifikační signál

3.1.3.9.1 Kurzový maják musí na nosném kmitočtu nebo kmitočtech umoţnit současně s vysíláním signálů základních funkcí vysílání identifikačního signálu, příslušejícího určité RWY a směru přiblíţení. Vysílání identifikačního signálu nesmí v ţádném případě ovlivňovat základní funkce kurzového majáku. 3.1.3.9.2 Identifikační signál je vytvářen modulováním nosného kmitočtu nebo kmitočtů tónem 1 020 50 Hz, druhem vysílání A2A. Hloubka modulace identifikačního signálu musí být v rozmezí 5 % aţ 15 % s výjimkou, ţe při pouţití radiotelefonního kanálu musí být poměr špičkových hloubek modulací hovorového a identifikačního signálu přibliţně 9:1 (viz ust. 3.1.3.8.3.2). Vysílání identifikačního signálu je polarizováno horizontálně. Je-li identifikační signál modulován na dva nosné kmitočty, musí být obě modulace v takovém fázovém vztahu, aby v prostoru pokrytí kurzového majáku nedocházelo ke vzniku „hluchých“ míst. 3.1.3.9.3 Identifikační signál se vysílá mezinárodní Morseovou abecedou. Obsahuje 2 nebo 3 písmena, kterým můţe předcházet písmeno „I“ následované krátkou mezerou pro rozlišení kurzového majáku ILS od ostatních radionavigačních prostředků v blízkém okolí. 3.1.3.9.4 Identifikační signál se vysílá ve formě teček a čárek rychlostí přibliţně 7 slov za minutu, opakovaně ve stejných intervalech nejméně 6krát za minutu, nepřetrţitě po celou dobu provozního vyuţívání kurzového majáku. Není-li vysílání kurzového majáku provozně pouţitelné, např. při údrţbě nebo seřizování, musí být vysílání identifikačního signálu přerušeno. Délka teček je od 0,1 do 0,160 sekundy. Délka čárek je obvykle třikrát delší neţ délka teček. Délka mezery mezi tečkami a/nebo čárkami je stejná jako délka tečky ±10 %. Délka mezery mezi písmeny není menší neţ délka tří teček. 3.1.3.10

Umístění

3.1.3.10.1 Pro zařízení II. a III. kategorie musí být anténní systém kurzového majáku umístěn v prodlouţené ose RWY za jejím koncem ve směru přistání. Zařízení se seřizuje tak, aby kurzová čára procházela svislou rovinou, proloţenou osou příslušné RWY. Výška a umístění antény musí vyhovovat všem poţadavkům na bezpečné výšky nad překáţkami. 3.1.3.10.2 Pro zařízení I. kategorie musí být anténní systém kurzového majáku umístěn a nastaven stejně jako v ust. 3.1.3.10.1, pokud místní omezení nepředurčují, ţe anténa musí být vyosena z osy RWY. 3.1.3.10.2.1 Vyosený systém kurzového majáku musí být umístěn a nastaven v souladu s poţadavky pro vyosené ILS danými v PANS-OPS (Doc 8168), Volume II, a standardy kurzového majáku musí být vztaţeny k souvisejícímu fiktivnímu bodu prahu RWY.

3.1.3.11

Monitorový systém

3.1.3.11.1 Automatický monitorový systém musí při vzniku kterékoli z podmínek uvedených v ust. 3.1.3.11.2 předat výstrahu určeným kontrolním stanovištím a v časových intervalech, stanovených v ust.3.1.3.11.3.1, způsobit: a) přerušení vysílání; b) odstranění navigačních a identifikačních sloţek z nosného kmitočtu. 3.1.3.11.2 Monitorový systém musí být uveden do činnosti při vzniku některého z následujících stavů: a) u kurzových majáků I. kategorie při změně polohy střední kurzové čáry vzhledem k ose RWY, která v místě referenční výšky ILS odpovídá odchylce větší neţ 10,5 m (35 ft) nebo neţ lineární ekvivalent 0,015 RHM podle toho, co je menší; b) u kurzových majáků II. kategorie při změně polohy střední kurzové čáry vzhledem k ose RWY, která v místě referenční výšky ILS odpovídá odchylce větší neţ 7,5 m (25 ft); c) u kurzových majáků III. kategorie při změně polohy střední kurzové čáry vzhledem k ose RWY, která v místě referenční výšky ILS odpovídá odchylce větší neţ 6 m (20 ft); d) u kurzových majáků s jedním nosným kmitočtem při sníţení výstupního výkonu na takovou úroveň, ţe kterékoliv z poţadavků daných v ust. 3.1.3.3, 3.1.3.4 nebo 3.1.3.5 nejsou nadále plněny, nebo na úroveň menší neţ 50 % normální hodnoty (podle toho, co nastane dříve); e) u dvoukmitočtových majáků při sníţení výstupního výkonu kteréhokoli z nich na méně neţ 80 % normální hodnoty. Větší sníţení výstupního výkonu na 80 aţ 50 % normální hodnoty je přípustné pouze za předpokladu, ţe zařízení budou i nadále vyhovovat ust. 3.1.3.3, 3.1.3.4 a 3.1.3.5; Poznámka: Je důleţité zjistit změny kmitočtu, které při překročení odchylek určených v ust. 3.1.3.2.1 mohou vyústit v nebezpečné situace. Význam tohoto problému se zvětšuje u zařízení určených pro provoz II. a III. kategorie. Je-li to nutné, můţe být tento problém vyřešen zvláštním monitorem nebo vysoce spolehlivými obvody. f) u kurzových majáků I. a II. kategorie při změně polohové citlivosti o více neţ 17 % jmenovité hodnoty tohoto činitele pro kurzové zařízení. Poznámka: Při volbě hodnot přípustného sníţení výkonů dvoukmitočtového kurzového majáku, při kterém má podle ust. 3.1.3.11.2 e) být uveden do činnosti monitorový systém, je nutno věnovat pozornost tvarům horizontálního a vertikálního vyzařovacího diagramu kombinovaných anténních systémů (vlivem různé výšky antén nad zemí dochází ke vzniku vertikálních laloků). Velký rozdíl mezi výkony jednotlivých nosných kmitočtů by se mohl projevovat v místech o malém gradientu RHM a v průběhu falešných kurzových čar v prostorech mimo kurzový sektor, a to aţ ke hranicím vertikálního pokrytí, stanovených v ust.3.1.3.3.1.

3-7

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.1.3.11.2.1 Doporučení. V případě dvoukmitočtových kurzových majáků, by měl být v podmínkách pro vyvolání činnosti monitoru předpokládán případ, kdy RHM v poţadovaném sektoru pokrytí za úhlem  10° v přiblíţení se sníţí pod 0,155, s výjimkou sektoru zpětného kurzu. 3.1.3.11.3 Celková doba, včetně doby nulového vysílání, ve které jednotlivé parametry vysílání překročí hodnoty stanovené v bodech a), b), c), d), e) a f) ust. 3.1.3.11.2, musí být co moţno nejkratší. 3.1.3.11.3.1 Celková doba (viz ust. 3.1.3.11.3), včetně doby nulového vysílání, nesmí být za ţádných okolností delší neţ: 10 sekund u kurzového majáku kategorie I, 5 sekund u kurzového majáku kategorie II, 2 sekundy u kurzového majáku kategorie III. Poznámka 1: Uvedená celková časová období nesmí být překročena. Jejich stanovení má za účel zabránit dlouhým nebo opakovaným výpadkům kurzového majáku z provozu ve fázích konečného přiblíţení letadel na přistání. Z tohoto důvodu zahrnují nejen počáteční období provozu mimo stanovené tolerance, která se mohou objevit při obnovování provozu, např. po zásahu monitorového systému a následujícím přepínání souprav nebo částí kurzového majáku, ale rovněţ celkový čas kterékoliv nebo všech období provozu mimo stanovené tolerance, včetně nulového vysílání, a času potřebného k odstranění navigačních a identifikačních sloţek z nosné. Poznámka 2: Účelem je, aby po uvedených časových obdobích nebyly pro vedení letadel vysílány ţádné informace, které by se pohybovaly mimo tolerance monitorového systému, a po následujících 20 sekund nebyl obnovován provoz nesprávně pracující soupravy.

3.1.3.12.3 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, musí být větší neţ: -6 a) 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro kurzový maják kategorie II nebo kurzový maják schválený pro provoz kategorie III A (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). -6 b) 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 30sekundového intervalu pro kurzový maják kategorie III schválený pro provoz plného rozsahu kategorie III (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 4 000 hodin). Poznámka: Kurzový maják dosahující -6 nepřetrţitosti obsluhy 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin) můţe být pouţit pro podporu kategorie III A. 3.1.3.12.4 Doporučení. Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, by měla -6 být větší neţ 1 – 4 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro kurzový maják kategorie I (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Poradenský materiál o integritě a nepřetrţitosti provozu je uveden v ust. 2.8 Dodatku C. 3.1.4 rušení

Odolnost kurzových přijímačů ILS proti

3.1.4.1 Kurzové přijímací systémy ILS musí zabezpečit odpovídající odolnost proti rušení intermodulačními produkty třetího řádu vyvolanými dvojicí signálů VKV FM rozhlasového vysílání. Úrovně signálů odpovídají následujícím vztahům: 2N1 + N2 + 72  0

3.1.3.11.3.2 Doporučení. V případech, kde je to moţné, by neměla celková doba podle ust. 3.1.3.11.3.1 pro kurzové majáky II. kategorie překročit 2 sekundy a pro kurzové III. kategorie 1 sekundu.

pro rozhlasové vysílání FM v pásmu VKV 107,7 aţ 108,0 MHz

3.1.3.11.4 Konstrukce a provoz monitorového systému musí splňovat poţadavek na odstranění navigačních sloţek a identifikačního signálu z vysílání a předání výstraţného signálu určeným kontrolním stanovištím v případě, ţe se vyskytne porucha samotného monitorového systému. Poznámka: Poradenský materiál pro konstrukci a provoz monitorových systémů je uveden v ust. 2.1.7 Dodatku C.

pro rozhlasové vysílání FM v pásmu pod 107,7 MHz,

3.1.3.12 provozu

Poţadavky na integritu a nepřetrţitost

3.1.3.12.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů kurzovým majákem ILS -9 kategorie II a III nesmí být menší neţ 1 – 0,5 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.1.3.12.2 Doporučení. Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů kurzovým majákem ILS kategorie I by neměla být menší neţ -7 1 – 0,5 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání.

10.11.2016 Změna č. 90

2N1 + N2 + 3 (24 – 20 log

f )0 0,4

kde kmitočty dvou VKV rozhlasových vysílačů FM produkují v přijímači ILS intermodulační produkty třetího řádu na ţádaném kmitočtu kurzového majáku ILS. N1 a N2 jsou úrovně (dBm) signálu dvou VKV FM rozhlasových vysílačů na vstupu kurzového přijímače ILS. Ani jedna z úrovní nepřevyšuje kritéria pro sníţení citlivosti, uvedená v ust. 3.1.4.2 f = 108,1 – f1, kde f1 je kmitočet rozhlasového vysílače bliţší ke kmitočtu 108,1 MHz. 3.1.4.2 Kurzový přijímací systém ILS nesmí sníţit citlivost za přítomnosti signálu VKV FM rozhlasového vysílání, který má hodnoty podle následující tabulky:

3-8

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Kmitočet (MHz)

Maximální úroveň neţádaného signálu na vstupu přijímače (dBm)

88–102 104 106 107,9

+15 +10 +5 –10

opsanou sestupovou anténou a dráhou, opsanou nejniţší částí podvozku letadla nad prahem RWY, je maximálně 5,8 m (19 ft). Pro letadla, u nichţ je toto kritérium větší, je zapotřebí buď dodrţet přiměřené převýšení nad prahem RWY, nebo upravit povolená provozní minima. Poznámka 2: Další údaje jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C.

Poznámka 1: Mezi přilehlými body v tabulce je lineární vztah. Poznámka 2: Podkladový materiál týkající se kritérií odolnosti pro vlastnosti uvedené v ust. 3.1.4.1 a 3.1.4.2 je uveden v ust. 2.2.2 Dodatku C. 3.1.5 UKV sestupový maják a příslušný monitor Poznámka: Symbol  je v textu pouţit pro označení jmenovitého úhlu sestupové čáry. 3.1.5.1

Všeobecná ustanovení

3.1.5.1.1 Signál, vysílaný anténním systémem sestupového majáku vytváří sloţený vyzařovací diagram, obsahující amplitudově modulované navigační tóny 90 Hz a 150 Hz. Vysílaný signál vytváří ve svislé rovině, proloţené osou příslušné RWY, přímou, klesající sestupovou čáru, přičemţ hloubka modulace navigačního tónu 150 Hz převaţuje pod a hloubka tónu 90 Hz nad sestupovou čárou do úhlu nejméně 1,75 . 3.1.5.1.2 Provozně nejvýhodnější úhel sestupové čáry ILS je 3°. Úhly nad 3° by měly být pouţity pouze v případech, kdy poţadavky na bezpečné převýšení nad překáţkami nelze zajistit jiným způsobem. 3.1.5.1.2.1 Sestupový úhel musí být nastavitelný a udrţovaný v rozmezí: a) 0,075  u sestupových majáků ILS I. a II. kategorie b) 0,04  u sestupových majáků ILS III. kategorie. Poznámka 1: Další pokyny pro nastavování sestupových úhlů jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C. Poznámka 2: Další údaje o průběhu sestupové čáry ILS, seřízení a umístění sestupového majáku ILS, které se vztahují k volbě referenční výšky ILS, jsou uvedeny v ust. 2.4 a na Obr. C-5 Dodatku C. 3.1.5.1.3 Prodlouţená klesající přímá část sestupové čáry ILS musí procházet referenční výškou ILS tak, aby bylo zajištěno bezpečné vedení letadel nad překáţkami a bezpečné a účinné vyuţití příslušné RWY. 3.1.5.1.4 Referenční výška ILS pro systém ILS II. a III. kategorie musí být 15 m (50 ft). Povolená tolerance je plus 3 m (10 ft). 3.1.5.1.5 Referenční výška ILS pro systém ILS I. kategorie by měla být 15 m (50 ft). Povolená tolerance je plus 3 m (10 ft). Poznámka 1: Referenční výšky ILS byly stanoveny za předpokladu, ţe svislá vzdálenost mezi dráhou,

3.1.5.1.6 Referenční výška ILS pro zařízení kategorie I. pouţitých na RWY s kódovým označením 1 a 2 by měla být 12 m (40 ft). Povolená tolerance je plus 6 m (20 ft). 3.1.5.2

Kmitočty

3.1.5.2.1 Sestupový maják pracuje v kmitočtovém pásmu 328,6 MHz aţ 335,4 MHz. Při pouţití jednoho nosného kmitočtu musí být -5 dodrţena kmitočtová stabilita lepší neţ 5.10 . Dvoukmitočtový sestupový maják musí mít kmitočtovou stabilitu kaţdého kmitočtu lepší neţ -5 2.10 . Jmenovité kmitočtové pásmo obsazené nosnými kmitočty musí být vzhledem k přidělenému provoznímu kmitočtu symetrické. Odstup mezi nosnými kmitočty, včetně všech kmitočtových tolerancí, nesmí být menší neţ 4 kHz a větší neţ 32 kHz. 3.1.5.2.2 Vysílání sestupového majáku musí být polarizováno horizontálně. 3.1.5.2.3 U sestupového majáku III. kategorie nesmí signály vyzařované vysílačem obsahovat ţádné sloţky, které by se projevily ve fluktuacích kurzové čáry o amplitudě větší neţ 2 % RHM špička/špička a kmitočtech v rozsahu 0,01 Hz aţ 10 Hz. 3.1.5.3

Pokrytí

3.1.5.3.1 Sestupový maják musí zajistit dostatečný signál pro vedení letadla, vybaveného standardní instalací ILS v sektorech 8° po obou stranách od sestupové čáry ILS, do vzdálenosti nejméně 18,5 km (10 NM), v rozmezí úhlů 1,75  a 0,45  nad vodorovnou rovinou nebo aţ do úhlu 0,30 , jak je poţadováno k zabezpečení vyhlášených postupů pro sestupový maják. 3.1.5.3.2 Pro poskytnutí řádného pokrytí v sestupové rovině, určeného v ust. 3.1.5.3.1, nesmí být minimální intenzita pole menší neţ 400 V/m 2 (–95 dBW/m ). U sestupového majáku pouţívaného pro I. kategorii musí být toto pole dolů aţ do výšky 30 m (100 ft) nad horizontální rovinou, proloţenou prahem dráhy. U sestupového majáku pouţívaného pro II. a III. kategorii musí být toto pole dolů aţ do výšky 15 m (50 ft) nad horizontální rovinou, proloţenou prahem dráhy. Poznámka 1: Poţadavky tohoto ustanovení vycházejí z předpokladu, ţe letadlo letí přímo k majáku. Poznámka 2: Základní parametry palubního přijímače jsou uvedeny v ust. 2.2.5 Dodatku C. Poznámka 3: Údaje týkající se omezení pokrytí mimo sektory 8° po obou stranách od sestupové čáry ILS jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C.

3-9

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Průběh sestupové čáry ILS

3.1.5.4

3.1.5.4.1 U sestupového majáku ILS I. kategorie nemá amplituda zvlnění sestupové čáry, vyjádřená RHM, být větší neţ tyto hodnoty:

Úsek

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %)

Od vnější hranice pokrytí do bodu „C“

3,5 %

3.1.5.5.3 Modulační tóny musí být fázově synchronizovány tak, aby demodulované průběhy 90 Hz a 150 Hz v polovičním sestupovém sektoru procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí:

3.1.5.4.2 U sestupových majáků ILS II. a III. kategorie nesmí amplituda zvlnění sestupové čáry, vyjádřené RHM, být větší neţ tyto hodnoty:

Úsek

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %)

Od vnější hranice pokrytí 3,5 % do bodu „A“ Od bodu „A“ do bodu „B“ 3,5 % v bodě „A“, lineárně klesající na hodnotu 2,3 % v bodě „B“ systému ILS Od bodu „B“ do referenční 2,3 % výšky ILS Poznámka 1: Amplitudy uvedené v ust. 3.1.5.4.1 a 3.1.5.4.2 jsou hodnoty RHM vznikající vlivem zvlnění, které se projevuje na přesně nastavené střední sestupové čáře ILS. Poznámka 2: Amplitudy zvlnění v přibliţovacích prostorech, ve kterých je křivost sestupové čáry ILS význačná, jsou stanoveny ze středního zakřivení čáry a ne z průběhu klesající prodlouţené přímkové části. Poznámka 3: Další údaje, vztahující se k průběhu sestupové čáry ILS, jsou uvedeny v ust. 2.1.4 Dodatku C. 3.1.5.5

Modulace nosného kmitočtu

3.1.5.5.1 Jmenovitá hloubka modulace nosného kmitočtu kaţdým z navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz na sestupové čáře je 40 %. Skutečná velikost hloubky modulace nesmí překročit rozmezí 37,5 % aţ 42,5 %. 3.1.5.5.2 Kmitočty navigačních vyhovovat těmto podmínkám:

tónů

musí

a) u sestupového majáku I. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 2,5 %; b) u sestupového majáku II. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %; c) u sestupového majáku III. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1 %; d) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 90 Hz nesmí být vyšší neţ 10 %, kromě toho u sestupového majáku III. kategorie nesmí úroveň druhého harmonického kmitočtu tónu 90 Hz překročit 5 %; e) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 150 Hz nesmí být vyšší neţ 10 %. 3.1.5.5.2.1 Pokud je to moţné, měla by být tolerance kmitočtů navigačních tónů u sestupového majáku ILS I. kategorie 1,5 %.

10.11.2016 Změna č. 90

3.1.5.5.2.2 Hloubka amplitudové modulace nosného kmitočtu sestupového majáku III. kategorie základním nebo harmonickými kmitočty napětí napájecího zdroje nebo jinými neţádoucími kmitočty nesmí být větší neţ 1 %.

a) u sestupového majáku ILS I. a II. kategorie 20°, b) u sestupového majáku ILS III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 150 Hz, při kaţdé půlperiodě sloţeného průběhu 90 Hz a 150 Hz. Poznámka 1: Definování fázových vztahů tímto způsobem neznamená poţadavek na jejich měření v polovičním kurzovém sektoru. Poznámka 2: Další údaje, týkající se měření fázových vztahů navigačních tónů, jsou uvedeny na Obr. C-6 v Dodatku C. 3.1.5.5.3.1 U dvoukmitočtového sestupového majáku platí ust. 3.1.5.5.3 pro kaţdý nosný kmitočet. Kromě toho musí být tón 90 Hz jednoho nosného kmitočtu k tónu 90 Hz druhého nosného kmitočtu fázově synchronizován tak, aby demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u sestupových majáků ILS I. a II. kategorie 20°, b) u sestupových majáků ILS III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 90 Hz. Podobně musí být fázově synchronizovány tóny 150 Hz obou nosných kmitočtů tak, aby jejich demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: 1) u sestupových majáků I. a II. kategorie 20°, 2) u sestupových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke sloţce 150 Hz. 3.1.5.5.3.2 V provozu mohou být vyuţívány i jiné systémy dvoukmitočtových sestupových majáků ILS, které pracují s fázovými vztahy navigačních tónů, odlišných od podmínek předepsaných v ust. 3.1.5.5.3.1. U těchto systémů musí být fáze jednotlivých tónů 90 Hz a tónů 150 Hz nastaveny v rozmezích, odpovídajících poţadavkům ust. 3.1.5.5.3.1. Poznámka: Tento poţadavek zajišťuje správnou činnost palubního přijímače v prostorech mimo sestupový sektor, kde intenzity signálů obou nosných kmitočtů jsou přibliţně stejné. 3.1.5.5.4 Neţádoucí kmitočtová a fázová modulace nosných kmitočtů sestupových majáků ILS, která můţe škodlivě ovlivnit hodnotu RHM v palubních přijímačích, by se měla co nejvíce potlačit. Poznámka: Odpovídající podkladový materiál je uveden v odst. 2.15 Dodatku C. 3.1.5.6

Polohová citlivost

3.1.5.6.1 Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS I. kategorie musí při úhlových odchylkách nad a pod sestupovou čárou v rozsahu mezi 0,07  a 0,14  odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %.

3 - 10

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámka: Toto ustanovení nevylučuje systémy sestupových majáků pracující s nesymetrickými sestupovými sektory. 3.1.5.6.2 Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS I. kategorie by měla při úhlové odchylce o 0,12  s tolerancí 0,02  pod sestupovou čáru odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %. Horní a spodní sestupové sektory mají být v rozsahu podle ust. 3.1.5.6.1 co nejvíce symetrické. 3.1.5.6.3 Průběh úhlové polohové citlivosti sestupového majáku ILS II. kategorie musí být co nejvíce symetrický. Jmenovitá úhlová polohová citlivost musí odpovídat hodnotě RHM = 8,75 % při úhlové odchylce o: a) 0,12   0,02  pod sestupovou čáru, b) 0,12  + 0,02  aţ – 0,05  nad sestupovou čáru. 3.1.5.6.4 Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS III. kategorie musí při úhlové odchylce nad a pod sestupovou čáru o 0,12   0,02  odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %. 3.1.5.6.5 RHM pod sestupovou čárou se musí rovnoměrně zvyšovat se sniţujícím se úhlem aţ do hodnoty RHM = 22 %, které musí být dosaţeno při úhlu ne menším neţ 0,3  nad vodorovnou rovinou. Je-li uvedené hodnoty dosaţeno při úhlu větším neţ 0,45 , nesmí RHM klesnout pod hodnotu 22 % aţ do úhlu 0,45  nebo aţ do úhlu 0,10 , jak je poţadováno k zabezpečení vyhlášených postupů pro sestupový maják. Poznámka: Limity nastavení sestupového majáku jsou znázorněny na Obr. C-11 Dodatku C. 3.1.5.6.6 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS I. kategorie musí být nastavena a udrţována v rozmezí 25 % od zvolené jmenovité hodnoty. 3.1.5.6.7 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS II. kategorie musí být nastavena a udrţována v rozmezí 20 % od zvolené jmenovité hodnoty. 3.1.5.6.8 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS III. kategorie musí být nastavena a udrţována v rozmezí 15 % od zvolené jmenovité hodnoty. 3.1.5.7

Monitorování

3.1.5.7.1 Automatický monitorový systém musí v časových intervalech, stanovených v ust. 3.1.5.7.3.1, zajistit předání výstrahy určeným kontrolním stanovištím a přerušit vysílání při vzniku kterékoli z těchto podmínek: a) při změně úhlu střední sestupové čáry ILS o hodnotu větší neţ mínus 0,075  do plus 0,10  od jmenovitého úhlu ; b) u jednokmitočtových sestupových majáků ILS při sníţení výkonů na méně neţ 50 % normální hodnoty, za předpokladu, ţe zařízení i dále vyhovuje ust. 3.1.5.3, 3.1.5.4 a 3.1.5.5; c) u dvoukmitočtových majáků ILS při sníţení výstupního výkonu kteréhokoli nosného kmitočtu

na méně neţ 80 % normální hodnoty. Větší sníţení výstupního výkonu na 80 aţ 50 % normální hodnoty je přípustné pouze za předpokladu, ţe zařízení majáku bude i nadále vyhovovat poţadavkům ust. 3.1.5.3, 3.1.5.4 a 3.1.5.5; Poznámka: Je důleţité zjistit změny kmitočtu, které při překročení odchylek určených v ust. 3.1.5.2.1 mohou vyústit v nebezpečné situace. Význam tohoto problému se zvětšuje u zařízení určených pro provoz II. a III. kategorie. Je-li to nutné, můţe tento problém být vyřešen zvláštním monitorem nebo vysoce spolehlivými obvody. d) u sestupového majáku I. kategorie při změně úhlu mezi sestupovou čárou a čárou ve spodním sestupovém sektoru (kde převaţuje hloubka modulace navigačního tónu 150 Hz), na které je dosaţeno hodnoty RHM = 8,75 %, o více neţ je větší z: i)  0,0375 ; nebo ii) úhel odpovídající změně polohové citlivosti na hodnotu lišící se o 25 % od jmenovité hodnoty; e) u sestupových majáků ILS II. a III. kategorie při změně polohové citlivosti o více neţ 25 % jmenovité hodnoty tohoto činitele; f) sníţení čáry pod sestupovou čárou ILS, na které je dosaţeno hodnoty RHM = 8,75 % k úhlu niţšímu neţ 0,7475  od vodorovné roviny; g) sníţení RHM na méně neţ 17,5 % uvnitř specifikovaného krytí pod sestupovým sektorem. Poznámka 1: Hodnota 0,7475  byla stanovena s ohledem na zajištění dostatečného bezpečného převýšení nad překáţkami. Tato hodnota byla odvozena z ostatních parametrů určených pro sestupovou rovinu a monitor. Dokud není moţno zajistit přesné měření na uvedená čtyři desetinná místa, můţe být jako limitní hodnota monitoru pro tyto účely pouţita hodnota 0,75 . Podkladové materiály týkající se kritérií výšek nad překáţkami jsou uvedeny v PANS-OPS (Doc 8168). Poznámka 2: Odstavec f) a g) nemá za účel zavádět poţadavek na samostatné monitorování odchylky spodní hranice polovičního sestupového sektoru pod úhel 0,7475  nad vodorovnou rovinou. Poznámka 3: U sestupových majáků, kde zvolená jmenovitá úhlová polohová citlivost odpovídá určitému úhlu pod sestupovou čárou ILS, který se blíţí nebo dosahuje maximálních tolerancí, stanovených v ust. 3.1.5.6, můţe být zapotřebí nastavit provozní limity monitorového systému tak, aby nedocházelo k odchylkám (spodního) sestupového sektoru pod úhel 0,7475  nad vodorovnou rovinou. Poznámka 4: Podklady vztahující se k podmínkám popsaným v ust. g) jsou v ust. 2.4.13 Dodatku C. 3.1.5.7.2 V případech, kde to bude z provozních důvodů nutné, by mělo být monitorování charakteristik sestupové čáry ILS prováděno s přísnějšími tolerancemi. 3.1.5.7.3 Celková doba, ve které jednotlivé parametry vysílání překročí mezní hodnoty, stanovené v ust. 3.1.5.7.1, včetně doby nulového vysílání, musí být co moţno nejkratší, odpovídající potřebě vyhnout

3 - 11

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

se výpadku navigační sluţby zajišťované sestupovým majákem ILS.

3.1.6 Dvojice a sestupový maják

3.1.5.7.3.1 Celková doba (viz ust. 3.1.5.7.3) nesmí být za ţádných okolností delší neţ: 6 sekund u sestupového majáku I. kategorie; 2 sekundy u sestupových majáků II. a III. kategorie. Poznámka 1: Uvedená celková časová období nesmí být překročena. Jejich stanovení má za účel zabránit dlouhým nebo opakovaným výpadkům sestupového majáku z provozu ve fázích konečného přiblíţení letadel na přistání. Z tohoto důvodu zahrnují nejen počáteční období provozu mimo stanovené tolerance, ale rovněţ všechna časová období vysílání mimo tyto tolerance, včetně doby nulového vysílání, která se mohou objevit při obnovování provozu, např. po zásahu monitorového systému a následujících přepínaných souprav nebo částí sestupového majáku. Poznámka 2: Účelem je, aby po uvedených časových obdobích nebyly pro vedení letadel vysílány ţádné informace, které by byly mimo tolerance monitorového systému, a po následujících 20 sekund nebyl provoz nesprávně pracující soupravy obnovován.

3.1.6.1 Dvojice kmitočtů pro kurzový a sestupový maják jakéhokoli systému pro přístrojové přistání musí být zvoleny z následující tabulky v souladu s ust. 4.2 Předpisu L 10/V. Kurzový (MHz) 108,1 108,15 108,3 108,35 108,5 108,55 108,7 108,75 108,9 108,95 109,1 109,15 109,3 109,35 109,5 109,55 109,7 109,75 109,9 109,95 110,1 110,15 110,3 110,35 110,5 110,55 110,7 110,75 110,9 110,95 111,1 111,15 111,3 111,35 111,5 111,55 111,7 111,75 111,9 111,95

3.1.5.7.3.2 V případech, kde je to moţné, by neměla celková doba podle ust. 3.1.5.7.3.1 u sestupových majáků ILS II. a III. kategorie překročit 1 sekundu. 3.1.5.7.4 Konstrukce a provoz monitorového systému musí splňovat poţadavek na odstranění navigačních sloţek a identifikačního signálu z vysílání a předání výstraţného signálu určeným kontrolním stanovištím i v případě výskytu poruchy samotného monitorového systému. Poznámka: Poradenský materiál pro konstrukci a provoz monitorových systémů je uveden v ust. 2.1.7 Dodatku C. 3.1.5.8 provozu

Poţadavky na integritu a nepřetrţitost

3.1.5.8.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým majákem ILS -9 kategorie II a III nesmí být menší neţ 1 – 0,5 x10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.1.5.8.2 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým majákem -7 ILS kategorie I by neměla být menší neţ 1 – 0,5 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.1.5.8.3 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, musí být větší neţ 1 – 2 x -6 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupový maják kategorie II a III (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). 3.1.5.8.4 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, by měla být větší neţ 1–4 -6 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupový maják kategorie I (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Poradenský materiál o integritě a nepřetrţitosti provozu je uveden v ust. 2.8 Dodatku C.

10.11.2016 Změna č. 90

kmitočtů

pro

kurzový

Sestupový (MHz) 334,7 334,55 334,1 333,95 329,9 329,75 330,5 330,35 329,3 329,15 331,4 331,25 332,0 331,85 332,6 332,45 333,2 333,05 333,8 333,65 334,4 334,25 335,0 334,85 329,6 329,45 330,2 330,05 330,8 330,65 331,7 331,55 332,3 332,15 332,9 332,75 333,5 333,35 331,1 330,95

3.1.6.1.1 V oblastech, kde poţadavky na kmitočty kurzových a sestupových vysílačů systému pro přístrojové přiblíţení na přistání nepřevyšují 20 párů, mají být podle poţadavků postupně vybrány z následující tabulky:

3 - 12

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Pořadí číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Kurzový (MHz) 110,3 109,9 109,5 110,1 109,7 109,3 109,1 110,9 110,7 110,5 108,1 108,3 108,5 108,7 108,9 111,1 111,3 111,5 111,7 111,9

Pokud jsou polohová návěstidla nahrazena DME, vztahují se na něj poţadavky ust. 3.1.7.6.5. c) Polohová návěstidla musí vytvářet vyzařovací diagramy, které podél sestupové čáry ILS vyznačují předem stanovené vzdálenosti od prahu RWY.

Sestupový (MHz) 335,0 333,8 332,6 334,4 333,2 332,0 331,4 330,8 330,2 329,6 334,7 334,1 329,9 330,5 329,3 331,7 332,3 332,9 333,5 331,1

3.1.7.1.1 Polohová návěstidla pouţívaná v zadním kurzovém sektoru ILS musí splňovat poţadavky ust. 3.1.7. 3.1.7.1.2 Identifikační signály návěstidel pouţitých v zadním sektoru kurzového majáku musí být zřetelně odlišeny od identifikačních signálů polohových návěstidel v předním sektoru, předepsaných v ust. 3.1.7.5.1. 3.1.7.2

3.1.7.2.1 Polohová návěstidla pracují na jednotném kmitočtu 75,0 MHz, který musí být vysílán -5 se stabilitou lepší neţ  5.10 . Vysílání musí být polarizováno horizontálně. 3.1.7.3

3.1.6.2 Kde existují kurzové vysílače ILS podle národních poţadavků, pracující na kmitočtech končících na sudé desetiny MHz, musí být jejich kmitočty co nejdříve změněny v souladu s ust. 3.1.6.1 nebo 3.1.6.1.1. Na dosavadních kmitočtech mohou pracovat pouze do doby, neţ bude moţné změnu uskutečnit. 3.1.6.3 Existujícím kurzovým vysílačům ILS v mezinárodní sluţbě, pracujícím na kmitočtech končících na liché desetiny MHz, nesmí být přidělovány nové kmitočty, vyjádřené na místě desetin MHz lichou číslicí a současně na místě setin MHz číslicí 5. Výjimkou je případ, kdy oblastní dohodou je povoleno všeobecné pouţití libovolných kanálů z tabulky 3.1.6.1 (viz ust. 4.2 Předpisu L 10/V.) 3.1.7 VKV rádiová polohová návěstidla Poznámka: Poţadavky týkající se polohových návěstidel platí pouze pokud je instalováno jedno nebo více polohových návěstidel. 3.1.7.1

Kmitočet

Všeobecně

a) Kaţdá instalace systému ILS musí zahrnovat dvě polohová návěstidla s výjimkou, kdy je dle stanoviska příslušného úřadu povaţováno za dostatečné jediné polohové návěstidlo. Pokud se vyskytnou zvláštní provozní poţadavky, můţe letecký úřad udělit výjimku pro instalaci dalšího, třetího polohového návěstidla. b) Polohová návěstidla musí splňovat poţadavky odstavce 3.1.7. Pokud instalace systému ILS zahrnuje pouze dvě polohová návěstidla, musí být splněny poţadavky vztahující se na střední a vnější polohové návěstidlo. Pokud instalace sestává pouze z jednoho polohového návěstidla, musí být splněny poţadavky vztahující se buď na střední, nebo na vnější polohové návěstidlo.

Krytí

3.1.7.3.1 Polohová návěstidla musí zabezpečit krytí v následujících délkách, měřených na sestupové a kurzové čáře systému ILS: a) vnitřní polohové návěstidlo: 150 ± 50 m (500 ± 160 ft); b) střední polohové návěstidlo: 300 ± 100 m (1 000 ± 325 ft); c) vnější polohové návěstidlo: 600 ± 200 m (2 000 ± 650 ft). 3.1.7.3.2 Intenzita pole, která ohraničuje krytí určené v ust. 3.1.7.3.1, musí být 1,5 mV/m (–82 2 dBW/m ). Dále musí uvnitř oblasti krytí intenzita pole 2 stoupat aţ na 3 mV/m (–76 dBW/m ). Poznámka 1: Při návrhu pozemní antény je vhodné se přesvědčit, ţe přiměřený poměr změny intenzity pole zajišťuje hranice krytí. Je rovněţ vhodné se přesvědčit, ţe letadlo uvnitř kurzového sektoru bude mít vizuální identifikaci. Poznámka 2: Uspokojivá činnost typické palubní instalace přijímače návěstidel se získá, jestliţe citlivost je nastavena tak, aby vizuální identifikace byla zajištěna při intenzitě pole 1,5 mV/m 2 (-82 dBW/m ). 3.1.7.4

Modulace

3.1.7.4.1 Modulační polohových návěstidel jsou:

kmitočty

jednotlivých

a) vnitřní polohové návěstidlo: 3000 Hz; b) střední polohové návěstidlo: 1300 Hz; c) vnější polohové návěstidlo: 400 Hz. Modulační kmitočty musí být dodrţeny s přesností  2,5 %, celkové harmonické zkreslení nesmí být vyšší neţ 15 %. 3.1.7.4.2 Hloubka modulace nosného kmitočtu polohových návěstidel musí být 95  4 %.

3 - 13

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I 3.1.7.5

HLAVA 3

Identifikační signál

3.1.7.5.1 Nosný kmitočet polohového návěstidla nesmí být přerušován. Identifikační signál je vytvořen klíčováním modulačního kmitočtu následujícími způsoby: a) vnitřní polohové návěstidlo: nepřetrţitá série teček vysílaných rychlostí 6 teček za sekundu; b) střední polohové návěstidlo: nepřetrţitá série kombinace tečka-čárka, vysílaná rychlostí 2 čárek nebo 6 teček za sekundu; c) vnější polohové návěstidlo: nepřetrţitá série čárek, vysílaných rychlostí 2 čárek za sekundu. Uvedené rychlosti vysílání identifikačních signálů musí být dodrţeny s přesností  15 %. 3.1.7.6

Umístění

3.1.7.6.1 Vnitřní polohové návěstidlo musí být umístěno tak, aby za sníţené viditelnosti indikovalo blízkost příletu letadla na práh RWY. 3.1.7.6.1.1 Vnitřní polohové návěstidlo se svislým vyzařovacím diagramem by mělo být umístěno ve vzdálenosti mezi 75 m (250 ft) aţ 450 m (1 500 ft) od prahu a nejvíce 30 m (100 ft) stranou od prodlouţené osy RWY. Poznámka 1: Předpokládá se, ţe vyzařovací diagram vnitřního polohového návěstidla zasahuje prodlouţenou klesající přímou část jmenovité sestupové čáry ILS v nejniţší výšce rozhodnutí, která přichází v úvahu za provozu II. kategorie. Poznámka 2: Pozornost je třeba věnovat ochraně proti rušení mezi vnitřním a středním polohovým návěstidlem. Podrobnosti, týkající se umístění vnitřního polohového návěstidla, jsou uvedeny v ust. 2.10 Dodatku C. 3.1.7.6.1.2 Pracuje-li vnitřní polohové návěstidlo s jiným neţ vertikálním vyzařovacím diagramem, mělo by být umístěno tak, aby bylo dosaţeno stejného krytí signálu návěstidla v kurzovém a sestupovém sektoru jako v případě návěstidla odpovídajícího ust. 3.1.7.6.1.1. 3.1.7.6.2 Střední polohové návěstidlo musí být umístěno tak, aby za podmínek sníţené viditelnosti vyznačovalo blízkost místa přechodu z přístrojového na vizuální vedení letadla provádějícího přiblíţení na přistání. 3.1.7.6.2.1 Střední polohové návěstidlo s vertikálním vyzařovacím diagramem by mělo být umístěno ve vzdálenosti 1 050 m (3 500 ft)  150 m (500 ft) od prahu RWY ve směru přistání, max. 75 m (250 ft) stranou od prodlouţené osy této RWY. Poznámka: Umístění vnitřního a středního polohového návěstidla viz ust. 2.10 Dodatku C.

3.1.7.6.3 Vnější polohové návěstidlo musí být umístěno tak, jak je to třeba k ověření správné výšky, vzdálenosti a činnosti zařízení letadla ve fázi středního a konečného přiblíţení na přistání. 3.1.7.6.3.1 Vnější polohové návěstidlo by mělo být umístěno ve vzdálenosti 7,2 km (3,9 NM) od prahu RWY. Pokud z terénních nebo provozních důvodů nelze v této vzdálenosti instalaci vnějšího polohového návěstidla provést, můţe být umístěno ve vzdálenosti mezi 6,5 a 11,1 km (3,5 a 6 NM) od prahu RWY. 3.1.7.6.4 Pracuje-li vnější polohové návěstidlo s vertikálním vyzařovacím diagramem, nemělo by být umístěno ve vzdálenosti větší neţ 75 m (250 ft) stranou od prodlouţené osy RWY. Pracuje-li s jiným neţ vertikálním vyzařovacím diagramem, má být umístěno tak, aby v kurzových a sestupových sektorech bylo dosaţeno podobné krytí signálem návěstidla jako u antény vyzařující vertikální diagram. 3.1.7.6.5 Umístění jednotlivých polohových návěstidel nebo odpovídající vzdálenostní údaj, indikovaný UKV měřičem vzdálenosti (DME) (je-li pouţit jako náhrada části nebo všech polohových návěstidel, tvořících součást systému ILS), musí být zveřejněno v souladu s ustanoveními Předpisu L 15. 3.1.7.6.5.1 V případě výše uvedeného pouţití poskytuje měřič vzdálenosti DME informaci o vzdálenosti, která je pracovně rovnocenná informaci polohových návěstidel. 3.1.7.6.5.2 Při pouţití jako náhrada středního polohového návěstidla musí být DME kmitočtově párován s kurzovým vysílačem ILS a umístěn tak, aby chyba vzdálenosti informace byla minimální. 3.1.7.6.5.3 UKV měřič vzdálenosti (DME), pouţitý podle ust. 3.1.7.6.5, musí být v souladu se specifikací uvedenou v ust. 3.5. 3.1.7.7

3.1.7.7.1 Signály pro činnost automatické kontroly polohového návěstidla jsou dodávány vhodným zařízením. Zařízení musí předat výstrahu kontrolnímu stanovišti při vzniku některého z těchto případů: a) chybné modulaci nebo klíčování; b) poklesu výstupního výkonu na méně neţ 50 % normální hodnoty. 3.1.7.7.2 Pro kaţdé polohové návěstidlo by se mělo zajistit odpovídající kontrolní zařízení, které bude indikovat na odpovídajícím místě sníţení hloubky modulace pod 50 %.

3.1.7.6.2.2 Pracuje-li střední polohové návěstidlo s jiným neţ vertikálním vyzařovacím diagramem, mělo by být umístěno tak, aby bylo dosaţeno stejného krytí signálu návěstidla v kurzovém a sestupovém sektoru jako v případě návěstidla odpovídajícího ust. 3.1.7.6.2.1.

10.11.2016 Změna č. 90

Kontrola činnosti

3 - 14

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.2 Specifikace systému přesného radarového přiblížení Poznámka: V celé kapitole 3.2 jsou pouţívány šikmé vzdálenosti. 3.2.1 Systém přesného přiblíţení obsahuje následující zařízení:

radarového

3.2.1.1

Přesný přibliţovací radar (PAR)

3.2.1.2

Okrskový přehledový radar (SRE)

3.2.2 Pouţívá-li se přesný přibliţovací radar, musí být označen zkratkou PAR nebo názvem „Přesný přibliţovací radar“ a nikoliv výrazem „Systém přesného radarového přiblíţení“. Poznámka: Opatření týkající se záznamu a uchování radarových dat jsou uvedena v Předpisu L 11, Hlava 6. 3.2.3

Přesný přibliţovací radar (PAR)

3.2.3.1

Krytí

3.2.3.1.1 PAR musí být schopen zjistit a určit 2 polohu letadla s odraznou plochou 15 m nebo větší, které je uvnitř prostoru omezeného v horizontální rovině sektorem o šířce 20° a ve vertikální rovině sektorem o šířce 7° do vzdálenosti nejméně 16,7 km (9 NM) od antény radaru. Poznámka: Jako vodítko pro určení odrazných ploch letadel slouţí tato tabulka: 2 malé jednomotorové letadlo: 5 aţ 10 m ; 2 malé dvoumotorové letadlo: 15 m a více; 2 střední dvoumotorové letadlo: 25 m a více; 2 čtyřmotorové letadlo: 50 aţ 100 m . 3.2.3.2

Umístění

3.2.3.2.1 PAR musí být umístěn a nastaven tak, aby pokryl celý prostor, jehoţ vrchol je ve vzdálenosti 150 m (500 ft) od bodu dotyku směrem ke konci RWY a jenţ je omezen v horizontální rovině sektorem o šířce  5° vzhledem k ose RWY a ve vertikální rovině sektorem – 1° aţ + 6°. Poznámka 1: Je-li zařízení nastaveno tak, aby snímalo sektor  10° vzhledem k ose RWY, je moţno splnit ustanovení 3.2.3.2.1 umístěním zařízení za bod dotyku směrem ke konci RWY do vzdálenosti 915 m (3 000 ft) nebo více při vzdálenosti 120 m (400 ft) od její osy, nebo ve vzdálenosti 1 200 m (4 000 ft) nebo více při vzdálenosti 185 m (600 ft) od osy RWY. Je-li zařízení nastaveno tak, aby snímalo sektor 15° na jednu, a 5° na druhou stranu od osy RWY, mohou být minimální vzdálenosti sníţeny na 685 m (2 250 ft) při vzdálenosti 120 m (400 ft) od osy RWY a na 915 m (3 000 ft) při vzdálenosti 185 m (600 ft) od osy RWY. Poznámka 2: Obrázky znázorňující umístění zařízení PAR jsou v Dodatku C (Obr. C-14 aţ C-17). 3.2.3.3

Přesnost

3.2.3.3.1 Přesnost v azimutu Azimutální informace musí být zobrazeny takovým způsobem, aby odchylky vlevo nebo vpravo od osy přiblíţení mohly být lehce pozorovatelné. Maximální přípustná chyba vzhledem k odchylkám od osy

přiblíţení můţe být buď 0,6 % ze vzdálenosti letadla od antény PAR plus 10 % odchylky letadla od osy přiblíţení, nebo 9 m (30 ft) podle toho, která hodnota je větší. Zařízení musí být umístěno tak, aby chyba v bodu dotyku nepřevýšila 9 m (30 ft). Zařízení musí být nastaveno a seřízeno tak, aby chyba zobrazená na indikátoru byla v bodu dotyku minimální, nemá být větší neţ 0,3 % vzdálenosti letadla od antény PAR, nebo 4,5 m (15 ft) podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v azimutu musí být 1,2°. 3.2.3.3.2 Přesnost v elevaci Elevační informace musí být zobrazeny tak, aby odchylky nad nebo pod osou sestupu, na kterou je zařízení nastaveno, mohly být lehce pozorovatelné. Maximální přípustná chyba, vzhledem k odchylkám od osy přiblíţení, můţe být buď 0,4 % ze vzdálenosti letadla od antény PAR plus 10 % lineární odchylky letadla od zvolené sestupové osy, nebo 6 m (20 ft) podle toho, která hodnota je větší. Zařízení musí být umístěno tak, aby chyba v bodu dotyku nepřevýšila 6 m (20 ft). Zařízení musí být nastaveno a seřízeno tak, aby chyba zobrazená na indikátoru byla v bodu dotyku minimální, nemá být větší neţ 0,2 % vzdálenosti letadla od antény PAR nebo 3 m (10 ft) podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v elevaci musí být 0,6 %. 3.2.3.3.3 Přesnost v dálce Chyba v určení vzdálenosti letadla od bodu dotyku nesmí být větší neţ 3 % této vzdálenosti plus 30 m (100 ft). Rozlišovací schopnost v dálce má být 120 m (400 ft). 3.2.3.4 Zobrazení musí být provedeno takovým způsobem, aby dovolilo určit polohu řízeného letadla vzhledem k ostatním letadlům a vzhledem k překáţkám. Zobrazení má rovněţ dovolit odhadnout rychlost letadla vzhledem k zemi a rychlost jeho vzdalování nebo přibliţování k poţadované dráze letu. 3.2.3.5 Úplné zobrazení se musí opakovat nejméně jednou za sekundu. 3.2.4

Okrskový přehledový radar (SRE)

3.2.4.1 Přehledový radar pouţitý jako část SRE ze systému přesného radarového přiblíţení musí splňovat nejméně následující základní poţadavky. 3.2.4.2

Krytí

3.2.4.2.1 SRE musí být schopen zjistit letadlo 2 s odraznou plochou 15 m nebo větší, které je v dohledu jeho antény uvnitř prostoru, vzniklého otáčením dále popsané plochy ve vertikální rovině o 360° kolem antény. Plocha je ohraničena přímkou, vycházející z antény a svírající úhel 1,5° s horizontální rovinou aţ do vzdálenosti 37 km (20 NM), vertikální přímkou od průsečíku s předchozí přímkou aţ do výšky 2 400 m (8 000 ft) nad úrovní antény, přímkou v horizontální rovině od průsečíku s předchozí kolmicí zpět k anténě aţ do průsečíku s přímkou, vycházející z antény a svírající úhel 20° s horizontální rovinou a touto přímkou k anténě.

3 - 15

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.2.4.2.2 V zájmu zvětšení krytí letadla 2 s odraznou plochou 15 m by se měly pouţít v ust. 3.2.4.2.1 tyto hodnoty: - místo 1,5°: 0,5°; - místo 37 km (20 NM): 46,3 km (25 NM); - místo 2 400 m (8 000 ft): 3 000 m (10 000 ft); - místo 20°: 30°. Poznámka: Vertikální krytí SRE je znázorněno na Obr. C-18 v Dodatku C. 3.2.4.3

Přesnost

3.2.4.3.1 Přesnost v azimutu Poloha letadla v azimutu musí být zjištěna s přesností  2°. Rozlišovací schopnost v azimutu musí být 4°. 3.2.4.3.2 Přesnost v dálce Chyba v určení vzdálenosti letadla od antény SRE nesmí převýšit buď 3 % ze skutečné vzdálenosti, nebo 150 m podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v dálce musí být buď 1 % ze skutečné vzdálenosti, nebo 230 m podle toho, která hodnota je větší. 3.2.4.3.2.1 Chybovost indikace vzdáleností by neměla překročit 3 % skutečné vzdálenosti nebo 150 m (bere se větší hodnota). 3.2.4.4 Zařízení musí být schopné nejméně jednou za 4 sekundy opakovat úplné informace o azimutu a vzdálenosti všech letadel, nacházejících se v prostoru jeho krytí. 3.2.4.5 SRE by měly být vybaveny zařízením pro co největší omezení rušení, způsobovaného odrazy od pozemních cílů, oblačností a povětrnostních sráţek. 3.3 Specifikace majáku (VOR) 3.3.1

VKV

všesměrového

Všeobecně

3.3.1.1 VKV všesměrový maják VOR musí pracovat a být nastaven tak, aby přístrojová indikace v letadle odpovídala úhlové odchylce (zaměření) ve stupních od magnetického severu, měřeného od stanoviště majáku. 3.3.1.2 Nosný kmitočet majáku VOR je modulován dvěma samostatnými signály 30 Hz. Jeden z nich (referenční signál) je fázově nezávislý na azimutu místa pozorování. Druhý (proměnný signál) musí mít takový fázový průběh, ţe rozdíl fází proměnného a referenčního signálu odpovídá zaměření místa pozorování vztaţeného ke stanovišti majáku. 3.3.1.3 Rozdíl fáze referenčního a proměnného signálu ve vztaţném magnetickém směru musí být nulový. Poznámka: Referenční a proměnné signály mají nulový rozdíl fází, jestliţe maximální hodnota součtu energií (výkonů) nosného kmitočtu a postranních pásem, vznikajících vlivem proměnného signálu, probíhá ve stejném čase jako nejvyšší okamţitý kmitočet referenčního signálu.

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

3.3.2

Kmitočet

3.3.2.1 Maják VOR musí pracovat v pásmu kmitočtů 111,975 MHz aţ 117,975 MHz. V pásmu 108 aţ 111,975 MHz mohou majáky VOR pracovat pouze tehdy, jsou-li dodrţena ust. 4.2.1 a 4.2.3.1 Hlavy 4 Předpisu L 10/V. Nejvyšší přidělitelný kmitočet je 117,950 MHz, rozteč jednotlivých kanálů aţ do tohoto kmitočtu je 50 kHz, počínaje od nejvyššího přiděleného kmitočtu. V těch prostorech, kde se obvykle pouţívá rozteč kanálů 100 nebo 200 kHz, -5 stabilita nosného kmitočtu se poţaduje  5.10 . 3.3.2.2 U zařízení VOR instalovaných po 23. 5. 1974 musí být stabilita vysílaného nosného -5 kmitočtu alespoň 2.10 v prostorech, kde se pouţívá rozteč 50 kHz. 3.3.2.3 U stávajícího zařízení VOR musí být v první řadě předem zlepšena stabilita vysílacího -5 nosného kmitočtu alespoň na hodnotu 2.10 v případě, ţe ve stejném prostoru bude doplňováno nové zařízení VOR, kterému byl přidělen kmitočet o 50 kHz odlišný od kmitočtu dotčeného stávajícího zařízení VOR. 3.3.3

Polarizace signálu a přesnost

3.3.3.1 Signál majáku VOR je vysílán s horizontální polarizací. Vertikálně polarizovaná sloţka vysílacího signálu musí být co nejmenší. Poznámka: V současné době není moţno stanovit max. přípustnou velikost vertikálně polarizované sloţky. Způsoby zjišťování jejího vlivu na přesnost zaměření majáku VOR jsou uvedeny v publikaci ICAO „Manual on Testing of Radio Navigation Aids“ (Doc 8071). 3.3.3.2 Vliv pozemní stanice na chybu v informaci o zaměření, odvozenou z horizontálně polarizovaného signálu majáku VOR v rozsahu všech elevačních úhlů mezi 0° aţ 40° vztaţených ke středu anténního systému, musí být v mezích  2°. 3.3.4

Krytí

3.3.4.1 Maják VOR musí zajistit dostatečnou úroveň signálu, potřebnou k činnosti standardního palubního vybavení letadla, pohybujícího se v hladinách a vzdálenostech poţadovaných z provozních důvodů, aţ do elevačního úhlu 40°. 3.3.4.2 Intenzita pole nebo hustota výkonu signálu VOR, potřebná k činnosti standardního palubního vybavení letadla, v minimální provozní hladině a maximální provozní vzdálenosti by měla být 2 90 V/m resp. –107 dBW/m . Poznámka: Velikosti ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu (EIRP) pro stanovený dosah jsou uvedeny v ust. 3.1 Dodatku C. Definice EIRP je uvedena v ust. 3.5.1. 3.3.5

Modulace navigačních signálů

3.3.5.1 Nosný kmitočet majáku VOR musí být v kterémkoli místě příjmu amplitudově modulovaný dvěma signály: a) s konstantní amplitudou, kmitočtově modulovanou 30 Hz na subnosném kmitočtu 9 960 Hz:

3 - 16

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 1) U klasického majáku VOR je 30Hz sloţka kmitočtově modulovaného pomocného nosného kmitočtu neměnná, nezávislá na azimutu a je označována jako „referenční signál“ a musí mít činitel kmitočtového zdvihu 16  1 (tj. 15 aţ 17); 2) U Dopplerova majáku VOR se fáze této sloţky mění s azimutem a je označována jako „proměnný signál“ a musí mít činitel kmitočtového zdvihu 16  1 (tj. 15 aţ 17) měřený pod jakýmkoliv elevačním úhlem aţ do 5°, s minimálním kmitočtovým zdvihem rovným 11, je-li elevační úhel větší neţ 5° a menší neţ 40°;. b) amplitudově modulovanou 30Hz sloţkou: 1) U klasického majáku VOR vzniká tato sloţka otáčením vyzařovacího diagramu, její fáze se mění s azimutem a je označována jako „proměnný signál“; 2) U Dopplerova majáku VOR je fáze této sloţky nezávislá na azimutu, má konstantní amplitudu, je vyzařována všesměrově a označuje se jako „referenční signál“. 3.3.5.2 Jmenovitá hloubka modulace nosného kmitočtu signálem 30 Hz nebo pomocným nosným kmitočtem 9 960 Hz musí být v mezích 28 % aţ 32 %. Poznámka: Tento poţadavek platí pro přenášený signál bez přítomnosti odrazů. 3.3.5.3 Hloubka modulace nosného kmitočtu signálem 30 Hz, měřená v místě pod jakýmkoli elevačním úhlem aţ do 5°, musí být v mezích 25 aţ 35 %. Hloubka modulace nosného kmitočtu signálem 9 960 Hz, měřená v místě pod jakýmkoli elevačním úhlem aţ do 5°, musí být v mezích 20 aţ 55 % pro zařízení bez hovorové modulace, a 20 aţ 35 % pro zařízení s hovorovou modulací. Poznámka: Při měření modulace během letových zkoušek pod vlivem silných dynamických podmínek odrazů se předpokládají odchylky získaných procent modulace. Krátkodobé odchylky mimo tyto hodnoty jsou přijatelné. Další informace o tolerancích modulace na palubě jsou obsaţeny v dokumentu Doc 8071. 3.3.5.4 Modulační kmitočty referenčního a proměnného signálu musí být 30 Hz  1%. 3.3.5.5 Střední kmitočet pomocného nosného kmitočtu musí být 9 960 Hz  1%. 3.3.5.6 a) U klasického majáku VOR nesmí být hloubka amplitudové modulace pomocného nosného kmitočtu vyšší neţ 5%. b) U Dopplerova majáku VOR nesmí být hloubka amplitudové modulace pomocného nosného kmitočtu 9 960 Hz vyšší neţ 40%, při měření v bodě vzdáleném nejméně 300 m (1 000 ft) od majáku. 3.3.5.7 Při rozteči kmitočtových kanálů majáku VOR 50 kHz nesmí úroveň postranních pásem harmonických kmitočtů 9 960 Hz ve vysílaném

signálu být vyšší neţ uvedené úrovně, vztaţené k úrovni postranních pásem základního kmitočtu 9 960 Hz: Pomocný nosný kmitočet

Úroveň

9 960 Hz druhý harmonický kmitočet třetí harmonický kmitočet čtvrtý a další harmonické kmitočty

vztaţná úroveň 0 dB – 30 dB – 50 dB – 60 dB

3.3.6 a identifikace

Modulace

hovorovým

signálem

3.3.6.1 Jestliţe má být vysílač majáku VOR pouţit také pro radiotelefonní spojení mezi zemí a letadly, musí být modulace hovorovým signálem vysílána na stejném nosném kmitočtu, jaký je pouţit pro vysílání navigačních signálů. Toto vysílání musí být horizontálně polarizováno. 3.3.6.2 Maximální hloubka modulace nosného kmitočtu hovorovým signálem nesmí být větší neţ 30 %. 3.3.6.3 Nízkofrekvenční charakteristika hovorového kanálu musí v rozsahu kmitočtů 300 aţ 3 000 Hz vzhledem k úrovni 1 000 Hz probíhat v rozmezí 3 dB. 3.3.6.4 Na nosném kmitočtu majáku VOR pouţívaném pro vysílání navigačních signálů musí být umoţněno současné vysílání identifikačního signálu s horizontální polarizací. 3.3.6.5 Identifikační signál se sestavuje ze dvou nebo tří písmen, vysílaných v mezinárodní Morseově abecedě rychlostí přibliţně 7 slov za minutu. Signál musí být opakován nejméně kaţdých 30 sekund, modulační tón identifikačního signálu musí mít kmitočet 1 020  50 Hz. 3.3.6.5.1 Doporučení. Identifikační signál by měl být vysílán nejméně 3x rovnoměrně za sebou kaţdých 30 sekund. Jedno z těchto opakování identifikačního signálu můţe být ve formě hovorové modulace. Poznámka: Při společné instalaci zařízení VOR a DME podle ust. 3.5.2.5 se vysílání identifikačního signálu majáku VOR řídí poţadavky ust.3.5.3.6.4. 3.3.6.6 Hloubka modulace nosného kmitočtu identifikačním signálem se musí co nejvíce blíţit hodnotě 10 % a tuto hodnotu nesmí překročit. Pokud není pouţíván hovorový kanál, je moţno zvýšit hloubku modulace identifikačního signálu na hodnotu max. 20 %. 3.3.6.6.1 Doporučení. Jestliţe maják VOR současně zajišťuje i hovorový kanál pro spojení s letadly, hloubka modulace identifikačního signálu s ohledem na dosaţení vyhovující kvality hovorového signálu by měla být 5  1 %. 3.3.6.7 Pouţívání hovorového kanálu nesmí v ţádném případě ovlivňovat základní navigační funkce nebo potlačovat vysílání identifikačního signálu majáku VOR.

3 - 17

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.3.6.8 Za podmínek příjmu, vyskytujících se ve stanovených hranicích krytí a při způsobech modulace uvedených v ust. 3.3.6.5, 3.3.6.6 a 3.3.6.7, musí příjem (přijímač) majáku VOR umoţnit jednoznačnou identifikaci ţádaného signálu. Monitorování

3.3.7

3.3.7.1 Vhodným zařízením, umístěným ve vyzařovacím poli majáku, jsou získány signály pro činnost automatického monitoru. Monitor musí kontrolnímu stanovišti předat výstrahu a buď přerušit vysílání navigačních sloţek a identifikačního signálu na nosném kmitočtu, nebo úplně přerušit vysílání při vzniku jedné, popř. obou z níţe uvedených odchylek od normálního stavu: a) změně informace o zaměření kontrolní antény monitoru, předávaného majákem VOR, o více neţ 1°; b) poklesu úrovně napětí modulačních sloţek pomocného nosného kmitočtu nebo amplitudově modulovaných 30 Hz sloţek nebo obojích v obvodech monitoru o 15 %. 3.3.7.2 Při poruše vlastního monitoru musí být vyslán kontrolnímu stanovišti výstraţný signál a buď: a) přerušeno vysílání navigačních sloţek a identifikačního signálu na nosném kmitočtu, nebo b) přerušeno vysílání. Poznámka: Poradenský materiál k majákům VOR je uveden v kapitole 3 Dodatku C a v Dodatku E. Odolnost přijímačů VOR proti rušení

3.3.8

3.3.8.1 Přijímací systémy VOR zabezpečí odpovídající odolnost proti rušení intermodulačními produkty třetího řádu způsobenými interferencí dvou signálů FM rozhlasu VKV. Úroveň rušivých signálů je tato: 2N1 + N2 + 72  0 pro VKV rozhlasové vysílání FM v pásmu 107,7 aţ 108 MHz a

2N1+ N2 + 3 ( 24 - 20 log

f )0 0,4

pro VKV pro rozhlasové vysílání FM v pásmu pod 107,7 MHz, kde kmitočty dvou VKV rozhlasových vysílačů FM produkují v přijímači VOR intermodulační sloţky třetího řádu na ţádaném kmitočtu VOR.

Poznámka 1: Závislost mezi sousedními body, určenými danými kmitočty, je lineární. Poznámka 2: Poradenský materiál k pouţití vlastností uvedených v ust. 3.3.8.1 a 3.3.8.2 je uveden v ust. 3.6.5 Dodatku C.

3.4 Specifikace majáku (NDB)

f = 108,1 – f1, kde f1 je kmitočet N1 vysílače VKV rozhlasu bliţší ke 108,1 MHz. 3.3.8.2 Přijímací systémy VOR nesmí sníţit citlivost za přítomnosti VKV rozhlasového FM signálu s úrovněmi podle této tabulky:

19.11.2009 Změna č. 84

nesměrového

radio-

3.4.1 Definice Poznámka: V Dodatku C tohoto Předpisu jsou uvedeny údaje o jmenovitém a účinném krytí a jejich vztahu ke krytí NDB. Oblast jmenovitého krytí (Rated coverage) Prostor obklopující NDB, ve kterém intenzita vertikálního pole přízemní vlny překračuje minimální hodnotu stanovenou pro geografický prostor, ve kterém je NDB umístěn. Poznámka: Cílem této definice je zavést metodu odhadu krytí NDB bez odrazů od ionosféry a ostatních nepravidelností v šíření elektromagnetické energie nebo rušení jinými prostředky v pásmu dlouhých a středních vln a s ohledem na úroveň atmosférických poruch v dané geografické oblasti. Polohový radiomaják (Locator) Je to nesměrový radiomaják NDB, pouţitý jako prostředek pro konečné přiblíţení. Poznámka: Průměrný poloměr oblasti jmenovitého krytí polohového radiomajáku bývá obvykle 18,5 aţ 46,3 km (10 aţ 25 NM). Průměrný poloměr oblasti jmenovitého krytí (Average radius of rated coverage) Poloměr kruhu, který má stejnou plochu jako oblast jmenovitého krytí. Účinné krytí (Effective coverage) Oblast, ve které je umístěn NDB a kde je zajištěna přesnost zaměření, dostačující pro příslušný druh letového provozu. 3.4.2

N1 a N2 jsou úrovně (dBm) signálů dvou VKV rozhlasových FM vysílačů na vstupu přijímače VOR. Ţádná z hodnot přitom nepřekračuje kritéria pro sníţení citlivosti, specifikovaná v ust. 3.3.8.2.

Minimální úroveň neţádoucího signálu na vstupu přijímače + 15 dBm + 10 dBm + 5 dBm – 10 dBm

Kmitočet (MHz) 88 – 102 104 106 107,9

Krytí

3.4.2.1 Doporučení. Minimální intenzita pole na hranici jmenovitého krytí NDB by měla být 70 V/m. Poznámka 1: Další údaje, týkající se intenzity pole na hranici krytí NDB, jsou uvedeny v ust. 6.1 Dodatku C, příslušná ustanovení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) jsou uvedena v Dodatku 12 Radiokomunikačního řádu (edice Ţeneva, 2008). Poznámka 2: Pro získání správných výsledků měření intenzity pole je velmi důleţitý výběr vhodného

3 - 18

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 místa a doby měření. Z provozního hlediska jsou nejvýznamnější prostory letových cest v okolí NDB. 3.4.2.2 Všechny další směrnice a předpisy o provozu a vyuţívání NDB musí vycházet z průměrného poloměru oblasti jmenovitého krytí. Poznámka 1: Při klasifikaci NDB je nutno vzít v úvahu denní a sezónní změny šíření rádiových vln, které ovlivňují krytí. Poznámka 2: Průměrný poloměr oblasti jmenovitého krytí NDB má být v případě velikosti mezi 46,3 aţ 278 km (25 aţ 150 NM) uváděn v nejbliţších násobcích 46,3 km (25 NM), v případě průměrného poloměru většího neţ 278 km (150 NM) v nejbliţších násobcích 92,7 km (50 NM). 3.4.2.3 Tam, kde je jmenovité krytí NDB provozně významně rozdílné v různých sektorech vyzařování, měla by se jeho klasifikace vyjádřit průměrným poloměrem jmenovitého krytí a úhlovými hodnotami kaţdého sektoru takto:

3.4.5

Identifikace

3.4.5.1 Kaţdý nesměrový radiomaják musí být identifikován skupinou dvou nebo tří písmen, vysílaných mezinárodní Morseovou abecedou rychlostí přibliţně 7 slov za minutu. 3.4.5.2 Úplný identifikační signál musí být vysílán nejméně kaţdých 30 sekund. U nesměrových radiomajáků, u kterých je identifikační signál vytvořen přerušováním nosného kmitočtu, má být tento signál vysílán v intervalech 1 minuty nebo kratších, podle provozních poţadavků. 3.4.5.2.1 S výjimkou případů, kdy identifikační signál radiomajáku je vytvářen klíčováním nosného kmitočtu, by měl být tento signál vysílán rovnoměrně nejméně třikrát kaţdých 30 sekund.

Poloměr krytí sektoru nebo úhlových hranic sektoru vyjádřený zaměřením ve směru hodinových ručiček od majáku.

3.4.5.3 Identifikační signál NDB s průměrným poloměrem jmenovitého krytí do 92,7 km (50 NM), vyuţívaných přednostně jako přibliţovacích a vyčkávacích prostředků v blízkosti letiště, musí být vysílán rovnoměrně nejméně třikrát kaţdých 30 sekund.

Tam, kde se vyţaduje klasifikace majáku takovýmto způsobem, se musí udrţet minimální počet sektorů. Nejvhodnější je vyjádřit dva sektory. Poznámka: Průměrný poloměr jmenovitého krytí daného sektoru je roven poloměru odpovídajícího kruhového sektoru téhoţ prostoru.

3.4.5.4 Kmitočet modulačního tónu, pouţitého pro identifikační signál, musí být 1 020 Hz  50 Hz nebo 400 Hz  25 Hz. Poznámka: Pokyny o volbě kmitočtu modulačního tónu jsou uvedeny v ust. 6.5 Dodatku C.

Příklad:

3.4.3

150/210° – 30° 100/30° – 210°. Omezení vyzářeného výkonu

Výkon vyzářený NDB nesmí být o více neţ 2 dB větší neţ výkon potřebný k dosaţení stanoveného jmenovitého krytí. Můţe být zvýšen pouze za předpokladu, ţe nedojde ke škodlivému rušení ostatních rádiových zařízení, pracujících ve stejném kmitočtovém pásmu. 3.4.4

Kmitočty

3.4.4.1 Kmitočty nesměrových radiomajáků musí být určeny z pouţitelných kmitočtů v části spektra mezi 190 kHz aţ 1 750 kHz. 3.4.4.2 Stabilita provozního kmitočtu NDB -4 musí být lepší neţ 1.10 s výjimkou majáků o výkonu přes 200 W a kmitočtu přes 1 606,5 kHz, kde musí být -5 stabilita lepší neţ 5.10 . 3.4.4.3 Pokud jsou dva polohové radiomajáky pouţity jako doplněk systému ILS, rozdíl jejich nosných kmitočtů by neměl být menší neţ 15 kHz pro dosaţení správné činnosti radiokompasu a zejména ne větší neţ 25 kHz pro umoţnění rychlého přeladění u letadel vybavených pouze jedním radiokompasem. 3.4.4.4 Pokud je pro polohové radiomajáky, patřící do systému ILS na opačných koncích téţe RWY, přidělen společný kmitočet, musí být zajištěno, aby radiomaják, který není provozně vyuţíván, nemohl být uveden do činnosti. Poznámka: Další pokyny pro provoz polohových radiomajáků (lokátorů) na společném kmitočtu jsou uvedeny v ust. 3.2.2 Hlavy 3 Předpisu L 10/V.

3.4.6 Charakteristiky vyzařování Poznámka: Následující odstavce nevylučují, kromě specifikovaných druhů modulace, i současné modulování vysílače radiomajáku identifikačním a hovorovým signálem za předpokladu, ţe tato přídavná modulace nebude nepříznivě ovlivňovat provozní vyuţitelnost nesměrových radiomajáků a běţně pouţívaných palubních radiokompasů, a za předpokladu, ţe tím nebude způsobováno škodlivé rušení příjmu ostatních radiomajáků. 3.4.6.1 S výjimkou případů, uvedených v ust. 3.4.6.1.1, musí všechny NDB vysílat nepřerušovaný nosný kmitočet a musí být označeny identifikačním signálem, vytvořeným klíčováním amplitudově modulovaného tónu (N0N/A2A). 3.4.6.1.1 NDB, s výjimkou těch, které jsou pouţívány jako vyčkávací, přibliţovací nebo polohové radiomajáky s průměrným poloměrem jmenovitého krytí menším neţ 92,7 km (50 NM), mohou být označeny identifikačním signálem, vytvořeným klíčováním nemodulovaného nosného kmitočtu N0N/A1A za předpokladu, ţe jsou umístěny v oblasti s velkým počtem radiomajáků, anebo v případě, ţe není moţné dosáhnout poţadovaného jmenovitého krytí z důvodů: a) rušení, způsobovaného provozem ostatních rádiových stanic, b) vysoké úrovně atmosférických poruch, c) místních podmínek. Poznámka: Při volbě druhu modulace bude třeba vzít v úvahu moţnost vzniku omylu při přelaďování palubního radiokompasu z radiomajáku, vysílajícího signál N0N/A2A na radiomaják, vysílající signál N0N/A1A, bez přepnutí radiokompasu z druhu

3 - 19

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

provozu modulovaný nosný na provoz nemodulovaný nosný kmitočet. 3.4.6.2 U NDB, jejichţ identifikační signál je vytvořen přerušováním amplitudově modulovaného tónu, musí být hloubka modulace tohoto tónu na nosném kmitočtu pokud moţno 95%. 3.4.6.3 Charakteristiky vysílání NDB, u nichţ je identifikační signál vytvořen klíčováním modulačního tónu, musí zajistit dostatečné rozlišení identifikačního signálu na hranici jejich jmenovitého krytí. Poznámka 1: Ustanovení tohoto článku poţaduje co největší moţnou hloubku modulace spolu s udrţením přiměřeného vyzářeného výkonu během vysílání identifikačního signálu. Poznámka 2: Za předpokladu šířky pásma radiokompasu  3 kHz bude na hranici jmenovitého krytí NDB vyhovovat shora uvedeným poţadavkům odstup signálu od šumu 6 dB. Poznámka 3: Některé další otázky hloubky modulace jsou obsaţeny v ust. 6.4 Dodatku C. 3.4.6.4 Výkon nosného kmitočtu NDB pracujícího druhem vysílání N0N/A2A by se při vysílání identifikačního signálu neměl měnit. Výjimka je moţná u NDB o jmenovitém krytí větším neţ 92,7 km (50 NM), kdy je přípustný pokles výkonu max. o 1,5 dB. 3.4.6.5 Celková neţádoucí nízkofrekvenční modulace nosného kmitočtu nesmí překročit 5 % jeho amplitudy. Poznámka: Spolehlivá činnost palubního radiokompasu můţe být váţně narušena v případě, kdy signál radiomajáku obsahuje nízkofrekvenční kmitočet, který je shodný nebo se blíţí přepínacímu kmitočtu anténního rámu (nebo jeho druhé harmonické), jeţ u obvykle pouţívaných typů radiokompasů bývá 30 Hz aţ 120 Hz. 3.4.6.6 Šířka pásma vysílaného signálu a úroveň rušivých signálů musí být co nejmenší s ohledem na technickou úroveň zařízení a druh zajišťované sluţby. Poznámka: Článek 3 Radiokomunikačního řádu obsahuje základní ustanovení, týkající se technických charakteristik rádiových zařízení a vyzařování. Radiokomunikační řád ITU obsahuje specifická ustanovení týkající se povolené šířky pásma, kmitočtové stability a rušivého vyzařování (viz Dodatky 1, 2 a 3). 3.4.7

Umístění polohových radiomajáků

3.4.7.1 Pokud jsou polohové radiomajáky pouţívány se systémem přesných přibliţovacích majáků (ILS), měly by být umístěny shodně s vnějším a středním polohovým návěstidlem. V případě pouţití pouze jednoho polohového radiomajáku měla by být provedena jeho instalace v místě vnějšího polohového návěstidla. Pokud polohové radiomajáky představují samostatný prostředek pro zabezpečení konečného přiblíţení, bez pouţití přesného přibliţovacího majáku,

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

měly by být umístěny v ose RWY podobně jako polohové radiomajáky doplňující systém ILS, přičemţ je nutno vzít v úvahu příslušné ustanovení Předpisu L 8168, Provoz letadel – letové postupy. 3.4.7.2 Pokud jsou polohové radiomajáky instalovány v místech obou polohových návěstidel, měly by být pokud moţno umístěny na stejnou stranu od prodlouţené osy RWY, aby spojnice stanovišť obou radiomajáků byla rovnoběţná s osou RWY. 3.4.8

Kontrola činnosti

3.4.8.1 Kaţdý NDB musí být vybaven kontrolním zařízením, které umoţňuje zjistit: a) pokles vyzařovaného výkonu na méně neţ 50 % normální hodnoty, potřebné k dosaţení stanoveného jmenovitého krytí, b) přerušení vysílání identifikačního signálu, c) nesprávnou činnost nebo poruchu kontrolního zařízení. 3.4.8.2 U NDB napájeného ze zdroje, jehoţ napětí má kmitočet blízký přepínacímu kmitočtu anténního rámu palubního radiokompasu, v případě, ţe kmitočet napájecího zdroje by se mohl projevit jako modulace vysílaného signálu, by mělo být kontrolní zařízení schopno zjistit takovouto neţádoucí modulaci, překročí-li hloubku modulace 5 %. 3.4.8.3 U polohových radiomajáků musí být zajištěno kontrolní zařízení podle ust. 3.4.8.1, které má být v činnosti po celou dobu jejich provozu. 3.4.8.4 U ostatních nesměrových radiomajáků by mělo být zajištěno kontrolní zařízení podle ust. 3.4.8.1, které má být v činnosti nepřetrţitě po celou dobu jejich provozu. Poznámka: Pokyny pro kontrolní činnosti nesměrových radiomajáků jsou uvedeny v ust. 6.6 Dodatku C. 3.5 Specifikace UKV měřiče vzdálenosti (DME) Poznámka: V následující kapitole se popisují dva typy zařízení DME: DME/N pro všeobecné pouţití, DME/P v souladu s ust. 3.11.3 níţe. 3.5.1

Definice

Amplituda impulsu (Pulse amplitude) Maximální napětí obálky impulsu, tj. A na Obr. 3-1. Čas klíčování (Key down time) Čas, za který se předá tečka nebo čárka Morseovy abecedy. Čas náběžné hrany impulsu (Pulse rise time) Čas měřený mezi body odpovídajícími 0,1 a 0,9 amplitudy, tj. mezi body a, c na Obr. 3-1.

3 - 20

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Čas potlačení DME (DME dead time) Období následující okamţitě po dekódování platného dotazu, během něhoţ přijetí dotazu nevyvolá odpověď. Poznámka: Čas potlačení DME je určen jako prevence odpovídače proti odpovědím, vyvolávaným vícenásobnými odrazy. Čas trvání závěrné hrany impulsu (Pulse decay time) Čas měřený mezi 0,9 a 0,1 amplitudy na sestupné části obálky impulsu, tj. mezi body e, g na Obr.3-1. DME/N (DME/N) Měřič vzdálenosti prvořadě určený pro navigační zabezpečení letových cest a koncových řízených oblastí. Písmeno „N“ označuje úzké spektrum vyzařovaného signálu. DME/P (DME/P) Dálnoměrná část MLS, písmenem „Pop“ se označuje přesné měření vzdáleností. Spektrum vyzařovaného signálu je analogické jako DME/N. Efektivnost odpovědí (Reply efficiency) Poměr počtu odpovědí vyslaných odpovídačem k počtu skutečně přijatých dotazů. Efektivnost systému (System efficiency) Poměr počtu správných odpovědí zpracovaných dotazovačem k celkovému počtu vlastních dotazů. Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (EIRP) (Equivalent isotropically radiated power) Součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru. Chyba zadání trajektorie (Path following error, PFE) Část chyby naváděcího signálu, která můţe způsobit odchýlení letadla z poţadovaného kurzu nebo sestupu. Kód impulsů (Pulse code) Způsob zajištění rozdílu mezi reţimy W, X, Y, Z a také mezi reţimy FA a IA. Počáteční čas náběhu impulsu (Partial rise time) Čas měřený mezi body odpovídajícími 5 a 30 % amplitudy na náběţné hraně impulsu, tj. mezi body h, i na Obr. 3-1 a Obr. 3-2.

Referenční bod MLS (MLS datum point) Bod na ose RWY nejbliţší středu antény kurzu přiblíţení (viz ust. 3.11). Referenční výška přiblížení MLS (MLS approach reference datum) Bod na minimálním sestupovém úhlu, nacházející se v určené výšce nad prahem RWY (viz ust. 3.11). Režim konečného přiblížení na přistání (Final approach (FA) mode) Podmínky činnosti DME/P, které zabezpečují lety v prostoru konečného přiblíţení na přistání a v prostoru letiště. Režim počátečního přiblížení na přistání (Initial approach (IA) mode) Podmínky činnosti DME/P, které zajišťují lety za hranicemi konečného přiblíţení na přistání, přičemţ se zajišťuje součinnost s DME/N. Režimy W, X, Y, Z (Mode W, X, Y, Z) Způsob kódování vysílání DME změnou času mezi impulsy dvojimpulsu, aby se mohl kaţdý kmitočet vyuţít několikrát. Rychlost vysílání (Transmission rate) Střední počet dvojimpulsů předaný odpovídačem za sekundu.

pozemním

Sledování (Track) Stav činnosti, kdy palubní dotazovač je synchronizován na svoje odpovědi a zabezpečuje nepřetrţité měření vzdálenosti. Šum ovládání (Control motion noise, CMN) Ta část chyby naváděcího signálu, která uvede do pohybu a můţe ovlivnit úhlovou polohu letadla řízeného autopilotem, ale nezpůsobí odchylku od ţádaného kurzu a nebo sestupu (viz ust. 3.11). Trvání impulsu (Pulse duration) Interval času mezi body 50% amplitudy na náběţné a sestupné hraně impulsu. Virtuální počáteční bod (Virtual origin) Bod, ve kterém přímka procházející přes body 30 % a 5 % amplitudy na náběţné hraně impulsu protíná osu x, odpovídající nule amplitudy (viz Obr. 3-2). Vyhledávání (Search) Podmínky činnosti, kdy dotazovač je připraven přijmout odpovědi na své dotazy od určeného odpovídače a synchronizovat se s nimi.

3 - 21

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Obrázek 3-1

Obrázek 3-2

19.11.2009 Změna č. 84

3 - 22

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.5.2

3.5.3.1

Všeobecně

Základní parametry

3.5.2.1 Systém DME je určen pro zajištění nepřetrţité a přesné indikace šikmé vzdálenosti letadla, vybaveného příslušným zařízením, vyhodnocované od referenčního bodu pozemního zařízení.

3.5.3.1.1 Dosah Systém musí zajistit měření šikmé vzdálenosti od letadla ke zvolenému odpovídači do hranice krytí, stanovené pro tento odpovídač podle provozních poţadavků.

3.5.2.2 Systém zahrnuje dvě základní části – zařízení na palubě letadla a zařízení instalované na zemi. Palubní zařízení se nazývá dotazovač, pozemní odpovídač.

3.5.3.1.2

3.5.2.3 Činnost systému DME probíhá tak, ţe dotazovače dotazují odpovídače, tyto vysílají k dotazovačům odpovědi synchronizované s dotazy, tímto způsobem je zajištěno přesné měření vzdálenosti. 3.5.2.4 a FA. 3.5.2.5 MLS pro prostředku:

DME/P má dva reţimy činnosti, IA Je-li DME sdruţeno s ILS, VOR nebo vytvoření jednoho radionavigačního

a) musí pracovat na stanovených dvojicích kmitočtů podle ust. 3.5.3.3.4; b) musí být umístěna v mezích uvedených pro sdruţená zařízení v ust. 3.5.2.6; a c) musí splňovat poţadavky na identifikaci odpovídající ust. 3.5.3.6.4. 3.5.2.6 Omezení pro DME a ILS, MLS nebo VOR

instalaci

sdruţených

3.5.2.6.1 Sdruţená zařízení VOR a DME musí být společně umístěna podle těchto zásad: a) u zařízení pouţívaných v řízených oblastech pro přiblíţení nebo jiné postupy, které vyţadují vysokou přesnost stanovení polohy, nesmí být vzdálenost mezi anténami VOR a DME větší neţ 80 m (260 ft); b) u zařízení pouţívaných pro účely jiné neţ uvedené v odstavci a) nesmí být vzdálenost mezi anténami VOR a DME větší neţ 600 m (2 000 ft). 3.5.2.6.2 Sdruţení DME a ILS Poznámka: Dodatek C, ust. 2.11 uvádí informace o sdruţení DME s ILS. 3.5.2.6.3

Sdruţení DME a MLS

3.5.2.6.3.1 Doporučení. Jestliţe DME/P má být pouţito k zjišťování vzdálenosti, potom by mělo být umístěno co nejblíţe ke kurzovému zařízení MLS. Poznámka: Dodatek G, ust. 5 a Dodatek C, ust. 7.1.6 uvádějí podklady k umístění DME a MLS. V daném materiálu jsou částečně řešeny problémy zabránění různé indikace nulové vzdálenosti v těch případech, kdy stejnou RWY zajišťuje DME/P spolupracující s MLS a DME/N spolupracující s ILS. 3.5.2.7 Standardy v ust. 3.5.3, 3.5.4 a 3.5.5 označené znakem ‡ platí pouze pro zařízení DME poprvé zastavěná po 1. lednu 1989. 3.5.3

Charakteristiky systému

Krytí

3.5.3.1.2.1 Při sdruţení s VOR musí být krytí DME/N v maximální míře nejméně takové, jako má VOR. 3.5.3.1.2.2 Při sdruţení s MLS nebo ILS musí být krytí DME/N nejméně takové, jako je krytí ILS nebo MLS v příslušném kurzovém sektoru. 3.5.3.1.2.3 Krytí DME/P musí být nejméně takové, jako je v kurzovém sektoru MLS. Poznámka: Tímto nejsou stanoveny poţadavky na provozní dosah a krytí, pro které by měl být systém vyuţit; dosah v určitých oblastech můţe být omezen vzdáleností mezi jiţ instalovanými zařízeními. 3.5.3.1.3

Přesnost

3.5.3.1.3.1 Systémová přesnost. Přesnost specifikovaná v ust. 3.5.3.1.4, 3.5.4.5 a 3.5.5.4 vychází z pravděpodobnosti dosaţení 95 %. 3.5.3.1.4 Přesnost DME/P Poznámka 1: Dále jsou uváděny dva standardy přesností 1 a 2 pro DME/P v různých variantách pouţití. Poznámka 2: Podklady k přesnosti jsou uvedeny v ust.7.3.2 Dodatku C. 3.5.3.1.4.1 Sloţky chyby Chyba PFE sestává z těch kmitočtových sloţek DME/P na výstupu dotazovače, které leţí pod 1,5 rad/s. Chyba CMN sestává z těch kmitočtových sloţek na výstupu dotazovače DME/P, které leţí v pásmu od 0,5 do 10 rad/s. Poznámka: Chyby specifikované pro bod mají být aplikovány při letu přes daný bod. Informace o uplatnění a měření těchto chyb v intervalu vhodném pro letovou kontrolu jsou v ust. 7.3.6.1. Dodatku C. 3.5.3.1.4.2 Chyby na prodlouţené ose RWY nesmí převýšit hodnoty dané v tabulce B. 3.5.3.1.4.3 V sektoru přiblíţení mimo prodlouţenou osu RWY se můţe přípustná chyba PFE pro standardy přesnosti 1 a 2 lineárně zvětšovat do úhlu 40°, kde povolená hodnota je 1,5krát větší neţ na ose RWY ve stejné vzdálenosti. Přípustná chyba CMN se nesmí zvyšovat se změnou úhlu. PFE a CMN se nezmenšují v závislosti na sestupovém úhlu. 3.5.3.2 Kmitočty a polarizace Systém pracuje v kmitočtovém pásmu 960,0 MHz aţ 1 215 MHz s vertikální polarizací. Kmitočty pro dotazování a odpovědi jsou stanoveny s roztečí mezi jednotlivými kanály 1 MHz. 3.5.3.3

3 - 23

Kmitočtové kanály

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.5.3.3.1 Provozní kanály pro DME jsou sdruţeny ve dvojice kmitočtů pro dotazy a odpovědi a kódováním impulsů na spárovaných kmitočtech.

Poznámka 2: Předpokládá se, ţe všechny změny opakovacího kmitočtu (PRF) jsou zajištěny automatickým zařízením.

3.5.3.3.2 Kódování impulsů Kanály DME/P mají dva rozdílné dotazovací kódy uvedené v tabulce v ust. 3.5.4.4.1. Jeden se pouţívá pro reţim počátečního přiblíţení (IA) a druhý pro reţim konečného přiblíţení (FA).

3.5.3.5

3.5.3.3.3 Provozní kanály DME jsou vybírány ze 352 kanálů v Tab. A, která stanovuje čísla kanálů, kmitočty a impulsní kódy.

3.5.3.5.2 Doporučení. Kde špičkový provoz převyšuje 100 letadel v prostoru, odpovídač by měl být schopen obslouţit špičkový provoz. Poznámka: Poradenský materiál k počtu obsluhovaných letadel je v ust. 7.1.5 Dodatku C.

3.5.3.3.4 Párování kanálů Kdyţ má být odpovídač DME pouţit společně s jedním VKV navigačním zařízením z pásma 108 – 117,95 MHz a/nebo s úhlovým zařízením MLS z pásma 5 031,0 – 5 090,7 MHz, musí být provozní kanál DME párován s VKV kanálem a/nebo kmitočtem úhlové funkce MLS podle tabulky A. Poznámka: Mohou existovat situace, kdy je kanál DME párován současně s kmitočtem ILS a kanálem MLS (viz ust. 4.3 Hlavy 4 Předpisu L 10/V). 3.5.3.4 Opakovací kmitočet dotazovacích impulsů Poznámka: Pokud dotazovač pracuje na více kanálech v průběhu jedné sekundy, dále uvedené poţadavky se vztahují na součet dotazů na všech kanálech. 3.5.3.4.1 DME/N Průměrný opakovací kmitočet impulsů dotazovače nesmí být vyšší neţ 30 dvojic impulsů za sekundu za předpokladu, ţe nejméně 95 % této doby je vyhrazeno pro vyhodnocování. 3.5.3.4.2 DME/N Pro zkrácení vyhledávání můţe být během této doby opakovací kmitočet zvýšen, ale nejvýše na 150 dvojic impulsů za sekundu. 3.5.3.4.3 DME/N. Doporučení. Po vyslání 15 000 dvojic impulsů, aniţ by byla získána indikace vzdálenosti, by neměl být opakovací kmitočet vyšší neţ 60 dvojic impulsů za sekundu aţ do doby, kdy je provedena změna provozního kanálu nebo úspěšně skončeno vyhledávání. ‡3.5.3.4.4 DME/N Jestliţe po uplynutí 30 s není nastaveno sledování, opakovací kmitočet dvojimpulsů nesmí převyšovat 30 za sekundu. 3.5.3.4.5 DME/P Opakovací kmitočet dotazovače nesmí převyšovat následující počet dvojimpulsů za sekundu. a) b) c) d)

vyhledávání letadlo na zemi reţim IA reţim FA

40 5 16 40

3.5.3.5.1 Kapacita odpovídače v určitém prostoru musí být úměrná špičkovému provozu nebo 100 letadlům podle toho, která hodnota je niţší.

3.5.3.6

Identifikace odpovídače

3.5.3.6.1 Všechny odpovídače musí vysílat identifikační signál v jednom z následujících tvarů tak, jak to poţaduje ust. 3.5.3.6.5: a) „nezávislou“ identifikaci sestavenou z kódovaných (mezinárodní Morseova abeceda) identifikačních impulsů, které mohou být pouţity u všech odpovídačů; b) „sdruţený“ signál, který můţe být pouţit u odpovídačů sdruţených s VKV navigačním nebo MLS úhlovým zařízením, které samo vysílá nějaký identifikační signál. Poznámka: Úhlový systém MLS vytváří identifikaci jako digitální slovo vysílané datovým kanálem do prostorů krytí přiblíţení a nezdařeného přiblíţení specifikovaných v ust. 3.11.4.6.2.1 dále. 3.5.3.6.2 U obou způsobů identifikace jsou pouţity signály, vytvořené určitou dobu trvajícím vysíláním série dvojic impulsů opakovacím kmitočtem 1 350 dvojic impulsů za sekundu. Mají dočasně nahradit všechny impulsy odpovědí, které by byly jinak v dané době vysílány s výjimkou podle ust. 3.5.3.6.2.2. Tyto impulsy mají podobný průběh jako ostatní impulsy signálů odpovědí. ‡3.5.3.6.2.1 DME/N. Odpovídající vysílají mezi dobami klíčování.

impulsy

se

3.5.3.6.2.2 Doporučení. Je-li nutné (pro DME/N) zachovat konstantní funkční cyklus, měly by být po kaţdé identické dvojici impulsů vysílány po dobu 100  10 s vyrovnávací dvojice impulsů, které mají stejný charakter jako identifikační dvojice. 3.5.3.6.2.3 DME/P. Odpovídající vysílají mezi dobami klíčování.

impulsy

se

3.5.3.6.2.4 Pro odpovídač DME/P odpovídací impulsy na reţim dotazů FA se vysílají i v době klíčování a mají před klíčováním přednost. 3.5.3.6.2.5 Odpovídač DME/P nepouţívá vyrovnávací dvojice impulsů podle ust. 3.5.3.6.2.2.

Poznámka 1: Opakovací kmitočet dvojimpulsů (PRF) 5 za sekundu na zemi smí být překročen v případě, ţe letadlo ţádá přesnou informaci o vzdálenosti.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Kapacita systému

3.5.3.6.3 „Nezávislý“ identifikační signál musí mít tyto charakteristiky: a) identifikační signál je sestaven z vysílání kódu odpovídače ve formě teček a čárek (mezinárodní Morseova abeceda) identických impulsů,

3 - 24

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 vysílaných nejméně jednou za kaţdých 40 sekund rychlostí nejméně 6 slov za minutu; a b) charakteristika identifikačního kódu a rychlost vysílání odpovídače DME musí vyhovět následujícím poţadavkům, aby bylo zajištěno, ţe celková doba zaklíčování nepřekročí 5 sekund na jednu identifikační skupinu. Tečky musí trvat 0,1 aţ 0,160 s, čárky mají trvání trojnásobku teček. Mezera mezi tečkami a/nebo čárkami musí být stejná jako jedna tečka  10 %. Mezera mezi písmeny nebo číslicemi nesmí být menší neţ 3 tečky. Celková doba vysílání skupiny identifikačního kódu nesmí překročit 10 s. Poznámka: Tónový identifikační signál je vysílán opakovacím kmitočtem 1 350 impulsů za sekundu. Tento kmitočet můţe být vyuţit přímo v palubním zařízení jako slyšitelný výstupní signál pro posádku letadla nebo mohou být vyuţity i jiné kmitočty (viz ust. 3.5.3.6.2). 3.5.3.6.4 má být:

Charakteristika „sdruţeného“ signálu

a) při sdruţení s VKV zařízením nebo úhlovým zařízením MLS identifikační kód sestává z vysílání kódu ve formě teček a čárek (mezinárodní Morseova abeceda), jak je uvedeno v ust. 3.5.3.6.3, ale synchronizovaných s identifikačním kódem tohoto VKV zařízení, b) kaţdý interval 40 s je rozdělen nejméně do 4 stejných úseků, přičemţ identifikace odpovídače se vysílá pouze během 1 úseku a identifikace sdruţeného VKV nebo MLS zařízení během zbývající doby. c) při sdruţení odpovídače DME a MLS musí mít identifikační kód poslední tři písmena identifikačního kódu MLS, specifikovaného v ust. 3.11.4.6.2.1. 3.5.3.6.5

Pouţívání identifikace

3.5.3.6.5.1 „Nezávislý“ identifikační kód se pouţívá v případě, kdy odpovídač není sdruţen s VKV navigačním zařízením nebo MLS. 3.5.3.6.5.2 „Sdruţená“ identifikace se pouţívá ve všech případech, kdy odpovídač pracuje společně s VKV navigačním zařízením nebo MLS. 3.5.3.6.5.3 „Sdruţený signál“ odpovídače nesmí být potlačován pro vysílání hovorové modulace z VKV navigačního zařízení. 3.5.3.7

Přechod reţimů DME/P

3.5.3.7.1 Dotazovač DME/P pro standard přesnosti 1 má měnit reţim sledování z IA na FA ve vzdálenosti 13 km (7 NM) od odpovídače, nebo jindy ve vzdálenosti do 13 km (7 NM).

Poznámka: Ustanovení 3.5.3.7.1 se neaplikuje, pokud je odpovídač DME/N nebo na odpovídači DME/P je reţim FA mimo provoz. 3.5.3.8 Efektivnost systému Systém DME/P musí dosáhnout přesnost úst. 3.5.3.1.4 s efektivností 50 % nebo více. 3.5.4 Podrobné technické odpovídače a příslušného monitoru. 3.5.4.1

dle

charakteristiky

Vysílač

3.5.4.1.1 Provozní kmitočet Odpovídač musí vysílat na kmitočtu pro odpovědi příslušejícím přidělenému kanálu DME (viz ust. 3.5.3.3.3). 3.5.4.1.2 Stabilita kmitočtu Provozní kmitočet musí být vysílán se stabilitou lepší -5 neţ  2.10 . 3.5.4.1.3 Tvar a spektrum impulsů Všechny vysílané impulsy musí vyhovovat těmto podmínkám: a) 1) náběţná hrana impulsu DME/N nesmí převýšit 3 s. 2) náběţná hrana impulsu DME/P nesmí převýšit 1,6 s. Pro reţim FA musí mít impuls počáteční čas náběhu impulsu 0,25  0,05 s. Pro reţim FA a standard přesnosti 1 sklon se nesmí měnit více neţ ± 20 %. Pro standard přesnosti 2 se sklon nesmí měnit o více neţ ± 10 %. 3) Doporučení. Náběţná hrana impulsu DME/P by neměla převýšit 1,2 s. b) trvání impulsu je 3,5  0,5s, c) jmenovitá doba trvání závěrné hrany impulsů je 2,5 s, skutečná hodnota nesmí překročit 3,5 s, d) okamţitá amplituda impulsu nesmí mezi body 95% maximální amplitudy na náběţné a na závěrné hraně impulsu klesnout pod tuto hodnotu, e) pro DME/N a DME/P musí být kmitočtové spektrum impulsně modulovaného signálu takové, aby v době trvání impulsu EIRP v 0,5 MHz širokých pásmech, jejichţ středy leţí na kmitočtech 0,8 MHz nad a 0,8 MHz pod jmenovitým kmitočtem kanálu, v obou případech nebyl větší neţ 200 mW a EIRP v 0,5 MHz širokých pásmech, jejichţ středy leţí na kmitočtech 2,0 MHz nad a 2,0 MHz pod jmenovitým kmitočtem kanálu, v obou případech nebyl větší neţ 2 mW. EIRP v libovolném pásmu 0,5 MHz se musí monotónně sníţit, přechází-li střed pásma od jmenovitého kmitočtu. Poznámka: Podklady týkající se měření spektra impulsu jsou uvedeny v dokumentu EUROCAE ED-57 (včetně změny č. 1).

3.5.3.7.2 Pro standard přesnosti 1 přechod z reţimu IA na FA můţe být zahájen 14,8 km (8 NM) od odpovídače. Ve vzdálenosti větší neţ 14,8 km (8 NM) dotazovač nesmí vysílat dotazy reţimu FA.

3 - 25

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

f) pro zajištění správného provozu prahové techniky okamţitá velikost impulsu předaného v době před virtuálním počátečním bodem musí být menší neţ 1 % špičkové amplitudy impulsu. Zahájení postupu zpracování nesmí skončit dřív neţ 1 s před virtuálním počátečním bodem. Poznámka 1: Čas v „průběhu impulsu“ je celkový interval od počátku vyslání impulsu do jeho konce. Z praktických důvodů se můţe tento interval měřit mezi body o 5 % amplitudy na náběţné a závěrné hraně impulsu. Poznámka 2: Výkon obsaţený v kmitočtových pásmech specifikovaných v ust. 3.5.4.1.3 e) je střední výkon během impulsu. Střední výkon v daném kmitočtovém pásmu je obsaţený výkon dělený časem vysílání v průběhu impulsu podle Poznámky 1. 3.5.4.1.4

Vzdálenost impulsů

3.5.4.1.4.1 Vzdálenosti mezi jednotlivými impulsy vysílaných dvojic impulsů jsou uvedeny v tabulce v ust. 3.5.4.4.1. 3.5.4.1.4.2 je  0,25 s.

DME/N. Tolerance vzdálenosti impulsů

3.5.4.1.4.3 DME/N. Doporučení. Tolerance vzdálenosti impulsů by měla být  0,10 s. 3.5.4.1.4.4 je  0,10 s.

DME/P. Tolerance vzdálenosti impulsů

3.5.4.1.4.5 Vzdálenost mezi impulsy se měří mezi body polovičního napětí na náběţných hranách impulsů. 3.5.4.1.5

Špičkový výstupní výkon

3.5.4.1.5.1 DME/N. Doporučení. Špičkový EIRP by neměl být niţší neţ výkon potřebný v maximálním stanoveném provozním dosahu a hladině k dosaţení špičkové impulsní hustoty výkonu přibliţně -83 dBW/m. ‡3.5.4.1.5.2 Špičkový ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon nesmí být menší neţ se poţaduje pro zajištění špičkové impulsní hustoty výkonu 2 –89 dBW/m za všech provozních povětrnostních podmínek v libovolném bodě krytí podle ust. 3.5.3.1.2. Poznámka: Ačkoliv ust. 3.5.4.1.5.2 předpokládá zlepšení citlivosti přijímače, předpokládá se hustota výkonu dle ust. 3.5.4.1.5.1 na maximálním specifikovaném dosahu a výšce. 3.5.4.1.5.3 DME/P. Špičkový ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon nesmí být menší neţ se poţaduje pro zajištění následující špičkové impulsní hustoty výkonu za všech povětrnostních provozních podmínek: 2

a) –89 dBW/m v libovolném bodě v prostoru krytí podle specifikace v ust. 3.5.3.1.2 a vzdálenosti větší neţ 13 km (7 NM) od antény odpovídače, 2 b) –75 dBW/m v libovolném bodě v prostoru krytí specifikovaném v ust. 3.5.3.1.2 a vzdálenosti menší neţ 13 km (7 NM) od antény odpovídače,

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

2

c) –70 dBW/m v referenčním bodu přiblíţení na přistání MLS, 2 d) –79 dBW/m ve výšce 2,5 m (8 ft) nad povrchem RWY, v referenčním bodě MLS nebo na nejvzdálenějším bodě na ose RWY, který je na přímé viditelnosti s anténou odpovídače. Poznámka: Další podklady týkající se EIRP je moţné nalézt v ust. 7.2.1 a 7.3.8 Dodatku C. 3.5.4.1.5.4 Špičkové výkony impulsů jednotlivých dvojic nesmí být rozdílné o více neţ 1 dB. 3.5.4.1.5.5 Doporučení. Vysílač by měl mít takovou výkonovou kapacitu, aby odpovídač mohl být v plynulém provozu s rychlostí vysílání 2 700 ± 90 dvojic impulsů za sekundu (má-li s DME pracovat 100 letadel). Poznámka: Podklady ke vztahu mezi počtem letadel a rychlostí vysílání jsou v ust.7.1.5 Dodatku C. 3.5.4.1.5.6 Vysílač musí pracovat v pracovním cyklu, včetně náhodně rozloţených dvojic impulsů a dvojic udávajících vzdálenost, zahrnujícím kromě identifikace nejméně 700 dvojic impulsů za sekundu. Minimální rychlost vysílání musí být co nejblíţe rychlosti 700 dvojimpulsů za sekundu. Pro DME/P nesmí v ţádném případě převýšit 1 200 impulsů za sekundu. Poznámka: Odpovídače DME provozované s klidovou rychlostí vysílání blízkou 700 dvojimpulsům za sekundu minimalizují vliv interference impulsů, zvláště s jinými leteckými sluţbami jako GNSS. 3.5.4.1.6 Neţádoucí vyzařování Během intervalů mezi vysíláním impulsů musí být neţádoucí výkon, přijímaný a měřený přijímačem, který má stejné charakteristiky jako přijímač odpovídače, který je ale laděn na dotazovací nebo odpovídací kmitočet DME, o více neţ 50 dB pod špičkovým impulsním výkonem, přijímaným a měřeným stejným přijímačem, naladěným na odpovídací kmitočet, pouţitý během vysílání poţadovaných impulsů. Toto ustanovení platí pro všechna neţádoucí vyzařování včetně modulačního a elektrického rušení. ‡3.5.4.1.6.1 DME/N. Úroveň parazitního výkonu specifikovaného v ust. 3.5.4.1.6 musí být více neţ 80 dB pod špičkovým impulsním výkonem. 3.5.4.1.6.2 DME/P. Úroveň parazitního výkonu specifikovaného v ust. 3.5.4.1.6 musí být více neţ 80 dB pod špičkovým impulsním výkonem. 3.5.4.1.6.3 Parazitní vyzařování mimo pásmo Na všech kmitočtech od 10 do 1 800 MHz mimo pásma 960 – 1 215 MHz nesmí parazitní vyzařování odpovídače DME překročit –40 dBm na libovolném 1 kHz šířky pásma přijímače. 3.5.4.1.6.4 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon na libovolné harmonické nosného kmitočtu kteréhokoliv kanálu DME nesmí převýšit –10 dBm.

3 - 26

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.5.4.2

Přijímač

3.5.4.2.1 Provozní kmitočet Střední kmitočet přijímače musí být na dotazovacím kmitočtu příslušného přiděleného provozního kanálu DME (viz ust. 3.5.3.3.3). 3.5.4.2.2 Stabilita Střední kmitočet přijímače se nesmí od přiděleného -5 kmitočtu lišit o více neţ 2.10 . 3.5.4.2.3

Citlivost odpovídače

3.5.4.2.3.1 V případě nepřítomnosti všech dotazovacích impulsů, s výjimkou nutných pro měření citlivosti, dotazovací dvojimpulz se správnou vzdáleností mezi impulzy a jmenovitým kmitočtem zajistí činnost odpovídače, pokud je špičková hustota výkonu na anténě odpovídače nejméně: 2

a) – 103 dBW/m pro DME/N s dosahem pokrytí větším neţ 56 km (30 NM); 2 b) – 93 dBW/m pro DME/N s dosahem pokrytí ne větším neţ 56 km (30 NM); 2 c) – 86 dBW/m pro DME/P reţim IA; 2 d) – 75 dBW/m pro DME/P reţim FA. 3.5.4.2.3.2 Minimální hustota výkonu specifikovaná v ust. 3.5.4.2.3.1 vyvolá odpověď odpovídače nejméně s následující efektivností: a) 70% pro DME/N; b) 70% pro DME/P reţim IA; c) 80% pro DME/P reţim FA. ‡3.5.4.2.3.3 Dynamika DME/N. Vlastnosti odpovídače musí být zachovány jestliţe hustota výkonu dotazovacího signálu na anténě odpovídače má libovolnou hodnotu od minima specifikovaného 2 v ust. 3.5.4.2.3.1 do maxima – 22 dBW/m , je-li 2 instalován s ILS nebo MLS, a – 35 dBW/m při instalaci pro jiné účely. 3.5.4.2.3.4 Dynamika DME/P. Vlastnosti odpovídače musí zůstat zachovány, jestliţe hustota výkonu dotazovacího signálu na anténě odpovídače má libovolnou hodnotu od minima specifikovaného 2 v ust. 3.5.4.2.3.1 do maxima – 22 dBW/m . 3.5.4.2.3.5 Citlivost odpovídače nesmí kolísat o více neţ 1 dB v případě, ţe zatíţení odpovídače se pohybuje mezi 0 – 90 % jeho max. rychlosti vysílání. ‡3.5.4.2.3.6 DME/N. Jestliţe vzdálenost mezi dotazovacími impulzy ve dvojimpulzech dotazu se mění aţ o 1 s, citlivost přijímače se nesmí zmenšit o více neţ 1 dB. 3.5.4.2.3.7 DME/P. Jestliţe vzdálenost mezi dotazovacími impulzy ve dvojimpulzech dotazu se mění aţ o 1 s, citlivost přijímače se nesmí zmenšit o více neţ 1 dB. 3.5.4.2.4

Omezení zátěţe

3.5.4.2.4.1 DME/N. Doporučení. Překročí-li zatíţení odpovídače 90 % jeho max. rychlosti vysílání, mělo by automaticky dojít ke sníţení citlivosti přijímače, a tím k omezení odpovědí odpovídače tak,

aby max. rychlost vysílání nebyla překročena. (Citlivost má být moţno sníţit v rozsahu nejméně o 50 dB.) 3.5.4.2.4.2 DME/P. S cílem zabránit přetíţení odpovídače daný odpovídač automaticky omezuje odpovědi, aby zabránil překročení maximální rychlosti přenosu. V případě sníţení citlivosti přijímače, pro splnění uvedeného poţadavku, se toto připouští pouze v reţimu IA a nemá vliv na reţim FA. 3.5.4.2.5 Šum Kdyţ je přijímač dotazován s hustotou výkonu podle ust. 3.5.4.2.3.1 a vysílá s rychlostí rovnou 90 % maxima, šum generovaný dvojimpulzy nesmí převýšit 5 % maximální vysílací rychlosti. 3.5.4.2.6

Šířka pásma

3.5.4.2.6.1 Minimální přípustná šířka pásma přijímače musí být taková, aby v případě, kdy se odchylka kmitočtu přijímače zvětší o odchylku přijímaného signálu o 100 kHz, nedošlo ke sníţení citlivosti dotazovače o více neţ 3 dB. 3.5.4.2.6.2 Šířka pásma přijímače musí rovněţ v případě signálů uvedených v ust. 3.5.5.1.3 být vyhovující pro umoţnění souladu s ust. 3.5.3.1.3. 3.5.4.2.6.3 DME/P – reţim IA Šířka pásma přijímače musí být dostatečná pro zajištění souladu s ust. 3.5.3.1.3, jestliţe vstupní signály odpovídají specifikacím podle ust. 3.5.5.1.3. Šířka pásma pro 12 dB nesmí překročit 2 MHz a 60 dB šířku 10 MHz. 3.5.4.2.6.4 DME/P – reţim FA Šířka pásma přijímače musí být dostatečná pro zajištění souladu s ust. 3.5.3.1.3, jestliţe vstupní signály odpovídají specifikacím podle ust. 3.5.5.1.3. Šířka pásma pro 12 dB nesmí překročit 6 MHz a 60 dB šířku 20 MHz. 3.5.4.2.6.5 Odpovídač nesmí být spouštěn signály, jejichţ kmitočet se liší o více neţ 900 kHz od jmenovitého kmitočtu kanálu a které mají hustotu výkonu aţ do hodnot specifikovaných v ust. 3.5.4.2.3.3 pro DME/N a v ust. 3.5.4.2.3.4 pro DME/P. Signály o mezifrekvenčním kmitočtu musí být potlačeny nejméně o 80 dB. Všechny ostatní neţádoucí průběhy mezi signály v pásmu 960 aţ 1 215 MHz a zrcadlové kmitočty musí být potlačeny nejméně o 75 dB. 3.5.4.2.7 Doba obnovení citlivosti V intervalu 8 s trvání příjmu signálu o velikosti mezi 0 – 60 dB nad minimální citlivostí, musí být poměr minimální citlivosti odpovídače k ţádanému signálu v rozsahu 3 dB od hodnoty získané v klidovém stavu. Tento poţadavek můţe být splněn pouţitím obvodů pro potlačení ozvěn, jestliţe ostatní opatření zůstala neúčinná. Intervaly 8 s jsou měřeny mezi body polovičního napětí na náběţných hranách dvou signálů, jejich průběh odpovídá tvaru uvedenému v ust. 3.5.5.1.3. 3.5.4.2.8 Neţádoucí vyzařování Vyzařování kterékoli části přijímače obvodů musí vyhovovat poţadavkům ust. 3.5.4.1.6.

3 - 27

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Potlačení netlumených kmitů a ozvěn

3.5.4.2.9

Doporučení. Potlačení netlumených kmitů a ozvěn by mělo být přiměřené pro všechna místa, ve kterých můţe být odpovídač poţíván. Poznámka: Pod pojmem ozvěny jsou myšleny neţádoucí signály, způsobené vícecestnými přenosy (odrazy atd.). 3.5.4.2.10

Ochrana proti rušení

Doporučení. Ochrana proti rušení mimo kmitočtové pásmo DME by měla být přiměřená pro všechna místa, ve kterých má být odpovídač pouţíván.

3.5.4.3.1 Odpovídač musí mít dekódovací obvod, který zajistí, ţe odpovídač je spouštěn pouze dvojicemi přijatých impulsů, jejichţ šířka a rozmístění odpovídá signálům dotazovače popsaným v ust. 3.5.5.1.3 a 3.5.5.1.4. 3.5.4.3.2 Dekódovací obvod nesmí reagovat na signály přicházející před, mezi nebo po impulzech tvořících dvojici správně rozmístěných impulsů. ‡3.5.4.3.3 DME/N – odmítnutí dekódování Dotazovací dvojimpulz se vzdáleností impulzů odchýlenou 2 s nebo více od jmenovité hodnoty s úrovní signálu aţ do hodnot podle ust. 3.5.4.2.3.3 musí být odmítnut tak, ţe vysílací rychlost se nemění proti stavu, kdy není ţádný dotaz. 3.5.4.3.4 DME/P – odmítnutí dekódování Dotazovací dvojimpulz se vzdáleností impulzů odchýlenou 2 s nebo více od jmenovité hodnoty s úrovní signálu aţ do hodnot podle ust. 3.5.4.2.3.4 musí být odmítnut tak, ţe vysílací rychlost se nemění proti stavu, kdy není ţádný dotaz. Časové zpoţdění

3.5.4.4

3.5.4.4.1 Kdyţ je DME sdruţeno pouze s VKV zařízením, časové zpoţdění je interval mezi bodem polovičního napětí na náběţné hraně druhého impulsu ve dvojici impulsů dotazu a bodem polovičního napětí na náběţné hraně druhého impulsu ve dvojici impulsů odpovědi. Je-li poţadováno, aby palubní dotazovač indikoval vzdálenost od stanoviště odpovídače DME, je toto zpoţdění v souladu s tabulkou.

Kanál

Reţim

X

DME/N DME/P IA M DME/P FA M DME/N DME/P IA M DME/P FA M DME/N DME/P IA M DME/P FA M DME/N DME/P IA M DME/P FA M

Y

W

Z

19.11.2009 Změna č. 84

W a X jsou multiplexně na témţ Z a Y jsou multiplexně na témţ

3.5.4.4.2 Kdyţ je DME sdruţeno se zařízením MLS, časové zpoţdění je interval mezi bodem polovičního napětí na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojici impulsů dotazu a bodem polovičního napětí na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojici impulsů odpovědi. Je-li poţadováno, aby palubní dotazovač indikoval vzdálenost od stanoviště odpovídače DME, je toto zpoţdění 50 s pro kanály X a 56 s pro kanály Y. 3.5.4.4.2.1 DME/P odpovídač nemá povoleno ţádné nastavitelné časové zpoţdění.

Dekódovací obvod

3.5.4.3

Poznámka 1: kmitočtu. Poznámka 2: kmitočtu.

Vzdálenost Časové zpoţdění impulsů ve (s) dvojimpulsu (s) Dotaz Odpověď 1. impuls 2. impuls 12 12 50 50 12 12 50 18 12 56 36 30 56 50 36 30 56 42 30 62 24 24 50 30 24 56 21 15 56 27 15 62 -

3.5.4.4.3 Doporučení. Pro DME/N časové zpoţdění odpovídače by mělo být nastavitelné na vhodnou hodnotu mezi jmenovitou a 15 s pro umoţnění indikace nulové vzdálenosti letadlům stojícím na specifikovaném místě mimo stanoviště odpovídače. Poznámka: Reţimy, které neumoţňují nastavení zpoţdění v plném rozsahu 15 s mohou být nastaveny pouze do limitů určených obvody odpovídače. ‡3.5.4.4.3.1 DME/N. Časové zpoţdění je interval mezi polovinou amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu a polovinou amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu odpovědi. 3.5.4.4.3.2 DME/P – Reţim IA Časové zpoţdění je interval mezi polovinou amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu a polovinou amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojimpulsu odpovědi. 3.5.4.4.3.3 DME/P – Reţim FA Časové zpoţdění je interval mezi virtuálním počátečním bodem prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu a virtuálním počátečním bodem prvního impulsu ve dvojimpulsu odpovědi. Body měření času příchodu jsou v kaţdém případě v mezích počátečního času náběhu impulsu prvního impulsu ve dvojimpulsu. 3.5.4.4.4 DME/N. Doporučení. Odpovídač DME/N by měl být umístěn pokud moţno co nejblíţe k místu, k němuţ je poţadována indikace nulové vzdálenosti. Poznámka 1: Je ţádoucí, aby poloměr oblasti, v níţ bude udávána nulová vzdálenost, byl co moţno nejmenší proto, aby oblast dvojznačnosti byla co nejmenší. Poznámka 2: Poradenský materiál k umístění DME a MLS je uveden v ust. 7.1.6 Dodatku C a v Hlavě 5, Dodatku G. V daném materiálu jsou částečně řešeny problémy zabránění různé indikace nulové vzdálenosti v těch případech, kdy stejnou RWY zajišťuje DME/P spolupracující s MLS a DME/N spolupracující s ILS. 3.5.4.5

Přesnost

3.5.4.5.1 DME/N. Odpovídač se na celkové chybě systému nesmí podílet sloţkou větší neţ  1 s (150 m (500 ft)).

3 - 28

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.5.4.5.1.1 DME/N. Doporučení. Podíl kombinace chyb odpovídače, chyb souřadnic polohy odpovídače, vlivů prostředí šíření vln a náhodné interference signálů na celkové chybě systému by neměl být větší neţ ± 340 m (0,183 NM) plus 1,25 procent měřené vzdálenosti. Poznámka: Toto omezení sloţky chyby zahrnuje všechny příčiny kromě palubního vybavení, a předpokládá, ţe palubní vybavení měří časové zpoţdění na základě první sloţky impulzu dvojimpulzu. ‡3.5.4.5.1.2 DME/N. Kombinace chyb odpovídače, chyb souřadnic polohy odpovídače, vlivů prostředí šíření vln a náhodné interference signálů se na celkové chybě systému nesmí podílet více neţ ± 185 m (0,1 NM). Poznámka: Toto omezení sloţky chyby zahrnuje všechny příčiny kromě palubního vybavení, a předpokládá, ţe palubní vybavení měří časové zpoţdění na základě první sloţky impulzu dvojimpulzu. ‡3.5.4.5.2 DME/N. Odpovídač sdruţený s přistávacím zařízením nesmí do celkové chyby systému zavádět větší sloţku neţ  0,5 s (75 m (250 ft)). 3.5.4.5.3

DME/P – reţim FA

3.5.4.5.3.1 Standard přesnosti 1 Odpovídač nesmí do celkové chyby systému zavádět větší sloţku neţ  10 m ( 33 ft) PFE a  8 m ( 26 ft) CMN. 3.5.4.5.3.2 Standard přesnosti 2 Odpovídač nesmí do celkové chyby systému zavádět větší sloţku neţ  5m ( 16 ft) PFE a  5 m ( 16 ft) CMN. 3.5.4.5.4 DME/P – reţim IA Odpovídač nesmí do celkové chyby systému zavádět větší sloţku neţ  15 m ( 50 ft) PFE a  10 m ( 33 ft) CMN. 3.5.4.5.5 Doporučení. Při spojení DME s příslušným úhlovým zařízením MLS by měla uvedená přesnost obsahovat chybu vnesenou detekcí prvního impulsu z důvodu tolerance vzdálenosti mezi impulsy. 3.5.4.6

Účinnost

3.5.4.6.1 Účinnost odpovídače musí být při minimální citlivosti stanovené v ust. 3.5.4.2.3.1 a 3.5.4.2.3.5 nejméně 70 % jeho celkové kapacity pro DME/N a DME/P (reţim IA) a 80% pro DME/P (reţim FA) aţ do zatíţení, které odpovídá ust. 3.5.3.5. Poznámka: Při úvahách o činnosti odpovědí odpovídače je nutné počítat s časem potlačení přijímače a moţném zvětšení času potlačení přijímače a časem potlačení a zatíţení vneseném funkcí monitoru. 3.5.4.6.2 Čas potlačení přijímače odpovídače Přijímač odpovídače má být mimo činnost po dobu normálně nepřevyšující 60 s po úspěšném dekódování dotazovacích impulsů. V extrémních případech, kdy na stanovišti vznikají vlivem terénu značné problémy s odrazy, můţe se tato doba

prodlouţit, ale pouze na minimum nutné pro potlačení odrazů pro DME/N a DME/P reţim IA. 3.5.4.6.2.1 U DME/P čas potlačení v reţimu IA nesmí ovlivnit činnost reţimu FA a naopak. 3.5.4.7

Monitorování a ovládání

3.5.4.7.1 Kaţdá pozemní instalace DME musí být vybavena monitorem pro automatickou kontrolu ovládání odpovídače, který je v provozu. 3.5.4.7.2

Činnost monitorování DME/N

3.5.4.7.2.1 V případě, ţe nastane jakákoliv z okolností uvedených v ust. 3.5.4.7.2.2 monitor musí zajistit následující: a) předání vhodné indikace kontrolnímu stanovišti; b) automatické vypnutí soupravy odpovídače, která byla v provozu; a c) automatické uvedení do provozu záloţní soupravy, pokud je zřízena. 3.5.4.7.2.2 Monitor musí zajistit činnost podle ust. 3.5.4.7.2.1, jestliţe: a) zpoţdění odpovídače se liší od přidělené hodnoty o 1 s (nebo 150 m (500 ft)) nebo více; ‡b) v případě DME/N sdruţeného s přistávacím prostředkem se zpoţdění odpovídače liší od přidělené hodnoty o 0,5 s (75 m (250 ft)) nebo více. 3.5.4.7.2.3 Doporučení. Monitor by měl zajistit činnost specifikovanou v ust. 3.5.4.7.2.1, jestliţe mezera mezi impulsy ve dvojimpulsu odpovědi se liší o 1s nebo více od jmenovité hodnoty uvedené v tabulce za ust. 3.5.4.4.1. 3.5.4.7.2.4 Doporučení. Mimo uvedené případy by měl monitor také předat indikaci na kontrolní stanoviště při: a) poklesu výstupního výkonu odpovídače nejméně o 3 dB; b) snížení minimální citlivosti přijímače nejméně o 6 dB (za předpokladu, že tato úroveň není snížena obvody AVC); c) odchylce ve vzdálenosti mezi prvním a druhým impulsem odpovídací dvojice impulsů odpovídače od normální hodnoty, uvedené v ust. 3.5.4.1.4 nejméně o 1 s, d) odchylce kmitočtů přijímače a vysílače odpovídače mimo rozsah obvodů řízení kmitočtů (v případě, že provozní kmitočty nejsou řízeny krystalem). 3.5.4.7.2.5 Mezi vznikem některé z podmínek uvedených v ust. 3.5.4.7.2.2, 3.5.4.7.2.3 a 3.5.4.7.2.4 a počátkem činnosti monitoru musí být zavedeno určité časové zpoţdění. Toto zpoţdění má být co nejniţší, ale nesmí převýšit 10 sekund. Toto zpoţdění je nutné k zamezení přepínání souprav a tím přerušení činnosti odpovídače vlivem přechodových jevů. 3.5.4.7.2.6 Pro monitorování nebo automatické řízení kmitočtu nebo pro obojí nesmí být odpovídač spuštěn více neţ 120krát za sekundu.

3 - 29

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I 3.5.4.7.3

HLAVA 3

Činnost monitoru DME/P

Provozní kmitočet se nesmí měnit o více neţ 100 kHz od stanovené hodnoty.

3.5.4.7.3.1 Monitorový systém musí přerušit vysílání odpovídače a dát výstrahu na určené ovládací místo v případě, ţe kterákoliv z následujících okolností trvá déle neţ určený čas: a) na odpovídači se změní PFE přes limity specifikované v ust. 3.5.4.5.3 nebo 3.5.4.5.4 po více neţ 1 s. Jestliţe jsou překročeny limity reţimu FA, ale limity pro IA jsou dodrţeny, můţe reţim IA zůstat v činnosti; b) sníţí se EIRP na menší hodnotu, neţ je nutná ke splnění poţadavků podle ust. 3.5.4.1.5.3 po dobu více neţ 1 s; c) citlivost odpovídače se sníţí o 3 dB nebo více oproti citlivosti nutné ke splnění poţadavků dle ust. 3.5.4.2.3 po dobu více neţ 5 s (přitom nejde o automatické sníţení citlivosti přijímače); d) mezera mezi prvním a druhým impulsem ve dvojimpulsu odpovědi se liší od hodnot specifikovaných v tabulce za ust. 3.5.4.4.1 o 1 s nebo více po dobu více neţ 1 s. 3.5.4.7.3.2 Doporučení. Monitor by měl dát vhodnou indikaci na příslušná stanoviště, jestliţe dojde ke zvýšení nad 0,3 s nebo sníţení pod 0,2 s počátečního času náběhu impulsu odpovědi a toto trvá déle neţ 1 s. 3.5.4.7.3.3 Doba, po kterou jsou vysílány chybné informace, nesmí překročit časy specifikované v ust. 3.5.4.7.3.1. Odstranění poruchy novým zapnutím hlavní soupravy nebo přepnutím na záloţní soupravu musí být skončeno v této době. Pokud porucha není odstraněna v povoleném čase, musí se vypnout vysílání. Po vypnutí nesmí být zařízení zapnuto dříve neţ po uplynutí 20 s. 3.5.4.7.3.4 Odpovídač nemá být spouštěn pro účely monitorování více neţ 120krát za 1s v reţimu IA a 150krát za 1s v reţimu FA 3.5.4.7.3.5 Porucha monitoru DME/N a DME/P Porucha libovolné části monitoru musí automaticky vyvolat stejnou činnost jako porucha monitorované funkce. 3.5.5 Technické charakteristiky dotazovače Poznámka: V následujících ustanoveních jsou uvedeny pouze ty parametry dotazovače, které musí být definovány k zajištění toho, ţe dotazovač: a) nepříznivě neovlivňuje systém DME, např. abnormálním zvyšováním zatíţení odpovídače; a b) je schopen udávat přesnou indikaci vzdálenosti. 3.5.5.1

Vysílač

3.5.5.1.1 Provozní kmitočet Dotazovač pracuje na kmitočtu příslušejícímu přidělenému kanálu DME (viz ust. 3.5.3.3.3). Poznámka: Toto ustanovení nevylučuje pouţívání dotazovačů, které nemají úplný počet provozních kanálů. 3.5.5.1.2

19.11.2009 Změna č. 84

Stabilita kmitočtu

3.5.5.1.3 Tvar a spektrum impulsů Všechny vysílané impulsy musí vyhovovat těmto podmínkám: a) jmenovitá doba trvání náběţné hrany impulsů: 1) DME/N. Náběhový čas impulsu nesmí převýšit 3 s. 2) DME/P. Náběhový čas impulsu nesmí převýšit 1,6 s. Pro reţim FA má impuls počáteční čas náběhu 0,25 0,05 s. Pro reţim FA a standard přesnosti 1 sklon počátečního času náběhu impulsu se nesmí měnit o více neţ 20 %, pro standard přesnosti 2 o více neţ 10 %. 3) Doporučení. DME/P. Náběhový čas impulsu by neměl překročit 1,2 s. b) šířka impulsu je 3,5  0,5 s. c) jmenovitá doba trvání závěrné hrany impulsu je 2,5 s, skutečná hodnota nesmí překročit 3,5 s. d) okamţitá amplituda impulsu nesmí v ţádném okamţiku mezi body 95 % maximální amplitudy na náběţné a závěrné hraně impulsu klesnout pod tuto hodnotu. e) kmitočtové spektrum impulsně modulovaného signálu musí být takové, aby nejméně 90 % celkové energie kaţdého impulsu bylo vyzářeno v 0,5 MHz širokém pásmu, jehoţ střed leţí na jmenovitém kmitočtu kanálu. f) pro zajištění správného provozu prahové techniky okamţitá velikost impulsu předaného v době před virtuálním počátečním bodem musí být menší neţ 1 % špičkové amplitudy impulsu. Zahájení postupu zpracování se nesmí skončit dříve neţ 1 s před virtuálním počátečním bodem. Poznámka 1: Poţadavky na kmitočtové spektrum podle ust. 3.5.5.1.3 e) zahrnují spodní hranici doby trvání náběţné hrany impulsu – viz ust. 3.5.5.1.3 a) a dobu trvání závěrné hrany – viz ust. 3.5.5.1.3 c). Poznámka 2: Odstavec e) specifikuje prakticky dosaţitelné spektrum, přičemţ je ale ţádoucí, aby bylo dosaţeno kmitočtového spektra s touto charakteristikou: Výkon v pásmech 0,5 MHz širokých, leţících o 0,8 MHz nad a 0,8 MHz pod jmenovitým kmitočtem kanálu, je v kaţdém případě nejméně o 23 dB menší neţ výkon v 0,5 MHz širokém pásmu, jehoţ střed leţí na jmenovitém kmitočtu kanálu. Výkon v pásmech 0,5 MHz širokých, leţících o 2,0 MHz nad a 2,0 MHz pod jmenovitým kmitočtem kanálu, je v kaţdém případě menší alespoň o 38 dB neţ výkon v pásmu 0,5 MHz širokém, jehoţ střed leţí na jmenovitém kmitočtu kanálu. Všechny další části kmitočtového spektra mají amplitudu vţdy niţší neţ sousední část, leţící blíţe ke jmenovitému kmitočtu kanálu. 3.5.5.1.4

Vzdálenost impulsů

3.5.5.1.4.1 Vzdálenost mezi impulsy je uvedena v tabulce v ust. 3.5.4.4.1. 3.5.5.1.4.2 DME/N. impulsy je  0,5 s.

3 - 30

Tolerance

mezery

mezi

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.5.5.1.4.3 Doporučení. DME/N. Tolerance mezery mezi impulsy by měla být  0,25 s. 3.5.5.1.4.4 DME/P. impulsy je  0,25 s.

Tolerance

mezery

mezi

3.5.5.1.4.5 Vzdálenost mezi impulsy je měřena mezi body polovičního napětí na náběţných hranách impulsů. 3.5.5.1.5

Opakovací kmitočet impulsů

3.5.5.1.5.1 Opakovací kmitočet impulsů musí být podle ust. 3.5.3.4. 3.5.5.1.5.2 Změny vzdálenosti mezi následujícími dvojicemi dotazovacích impulsů musí být dostatečné k tomu, aby nedošlo k falešnému „zachycení“ dotazovače. 3.5.5.1.5.3 DME/P. Za účelem dosaţení přesnosti systému, specifikované v ust. 3.5.3.1.4, změna času mezi následujícími dvojimpulsy dotazů musí být dostatečná pro vyhovující odstranění korelace chyb od mnohonásobných vysokofrekvenčních odrazů. Poznámka: Podklady k mnohonásobným odrazům DME/P jsou v ust. 7.3.7 Dodatku C. 3.5.5.1.6 Neţádoucí vyzařování Neţádoucí impulsní výkon, vyzařovaný v intervalech mezi jednotlivými impulsy, přijatý a měřený přijímačem, jehoţ parametry jsou shodné s parametry přijímače odpovídače DME a který je naladěn na některý kmitočet pro dotazy nebo odpovědi, musí být nejméně o 50 dB pod špičkovým impulsním výkonem přijatým a měřeným stejným přijímačem, naladěným na dotazovací kmitočet pouţitý při vysílání měřených impulsů. Tento poţadavek se vztahuje na všechna neţádoucí impulsní vysílání. Výkon neţádoucího nemodulovaného nosného kmitočtu, vyzařovaného dotazovačem na některém z kmitočtů DME pro dotazy nebo odpovědi, nesmí být větší neţ –47 dBW (20 W). Poznámka: Ačkoli je neţádoucí vyzařování modulovaného nosného kmitočtu v intervalech mezi impulsy omezeno na úroveň niţší neţ –47 dBW, při společném provozu dotazovače DME a odpovídače SSR v tomtéţ letadle, můţe být zapotřebí zajistit ochranu palubního zařízení SSR v kmitočtovém pásmu 1 015 MHz aţ 1 045 MHz. Dostatečnou ochranou můţe být omezení neţádoucího vyzařování nemodulovaného nosného kmitočtu na úroveň řádu -77 dBW. Pokud nelze tuto úroveň dosáhnout, můţe být poţadovaný stupeň ochrany zajištěn vhodným umístěním anténních systémů DME a SSR na letadle. Je třeba poznamenat, ţe v kmitočtových plánech pro zařízení VKV a DME je vyuţíváno pouze několik kmitočtů spadajících do uvedeného kmitočtového pásma. 3.5.5.1.7 Doporučení. Neţádoucí impulsní výkon, přijímaný a měřený za podmínek podle ust. 3.5.5.1.6, by měl být o 80 dB menší neţ plánovaný přijímaný impulsní výkon. Poznámka: Viz ust. 3.5.5.1.6 a 3.5.5.1.7 – přestoţe je doporučeno omezit neţádoucí vyzařované nemodulované nosné vlny mezi impulsy na úroveň niţší neţ 80 dB pod špičkovým výkonem přijímaných impulsů, je třeba upozornit, ţe při pouţívání palubních

odpovídačů sekundárního radaru na tomtéţ letadle můţe být nutné přímé omezení vyzařovaného nemodulovaného signálu v pásmu kmitočtů 1 015 aţ 1 045 MHz na maximální hodnotu 0,02 W. V plánu sdruţených VKV/DME kmitočtů je pouţito pouze několik z těchto kmitočtů. 3.5.5.1.8 DME/P. Špičkový EIRP nesmí být menší, neţ je poţadováno pro zjištění hustoty výkonu podle ust. 3.5.4.2.3.1 za všech povětrnostních provozních podmínek. 3.5.5.2

Časové zpoţdění

3.5.5.2.1 Časové zpoţdění musí být v souladu s tabulkou v ust. 3.5.4.4.1. 3.5.5.2.2 DME/N. Časové zpoţdění musí být interval mezi body polovičního napětí náběţné hrany druhého dotazovacího impulsu a dobou, v níţ obvody pro měření dosáhnou stavu odpovídajícího indikaci nulové vzdálenosti. ‡3.5.5.2.3 DME/N. Časové zpoţdění je od poloviny amplitudy na náběţné hraně impulsu ve dvojimpulsu do času, kdy obvody vzdálenosti mají podmínky odpovídající nulové vzdálenosti.

interval prvního měřené indikaci

3.5.5.2.4 DME/P – reţim IA. Časové zpoţdění je interval od poloviny amplitudy na náběţné hraně prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu do času, kdy obvody měřené vzdálenosti mají podmínky odpovídající indikaci nulové vzdálenosti. 3.5.5.2.5 DME/P – reţim FA. Časové zpoţdění je interval mezi virtuálním počátečním bodem náběţné hrany prvního impulsu ve dvojimpulsu dotazu a časem, kdy obvody měřené vzdálenosti mají podmínky odpovídající indikaci nulové vzdálenosti. Čas příchodu musí být měřen v mezích počátečního času náběhu impulsu. 3.5.5.3

Přijímač

3.5.5.3.1 Pracovní kmitočet. Střední kmitočet přijímače musí být kmitočet odpovídače příslušný přidělenému provoznímu kanálu DME (viz ust. 3.5.3.3.3). 3.5.5.3.2

Citlivost přijímače

‡3.5.5.3.2.1 DME/N. Citlivost palubního přijímače musí být dostatečná, aby zajistil vyhovující získání informace o vzdálenosti s přesností podle ust. 3.5.5.4 při hustotě výkonu signálu podle ust. 3.5.4.1.5.2. Poznámka: Ačkoliv ust. ‡3.5.5.3.2.1 se vztahuje na dotazovač DME/N, citlivost přijímače je lepší, neţ je nutná pro činnost s hustotou výkonu odpovídačů DME/N v ust. 3.5.4.1.5.1 pro zajištění moţnosti pracovat rovněţ s odpovídači DME/P v reţimu IA. 3.5.5.3.2.2. DME/P. Citlivost palubního přijímače musí být dostatečná pro získání a vyhodnocení informace o vzdálenosti s přesností podle ust. 3.5.5.4.2 a 3.5.5.4.3 při hustotě výkonu signálu podle ust. 3.5.4.1.5.3.

3 - 31

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

‡3.5.5.3.2.3 DME/N. Vlastnosti dotazovače musí být zachovány, jestliţe hustota výkonu signálu odpovídače na anténě dotazovače se mění od minima 2 dle ust. 3.5.4.1.5 do maxima –18 dBW/m . 3.5.5.3.2.4 DME/P. Vlastnosti dotazovače musí být zachovány, jestliţe výkonová hustota signálu odpovídače na anténě dotazovače se mění od minima 2 dle ust. 3.5.4.1.5 do maxima –18 dBW/m . 3.5.5.3.3

Šířka pásma

3.5.5.3.3.1 Šířka pásma přijímače musí být vyhovující pro umoţnění souladu s ust. 3.5.3.1.3, kdyţ vstupní signály jsou podle specifikace v ust. 3.5.4.1.3. 3.5.5.3.3.2 DME/P – reţim IA. Šířka pásma přijímače musí být vyhovující pro umoţnění souladu s ust. 3.5.3.1.3, jestliţe vstupní signály jsou podle specifikace v ust.3.5.4.1.3. Šířka pásma pro 12 dB nesmí převýšit 2 MHz a pro 60 dB šířku 10 MHz. 3.5.5.3.3.3 DME/P – reţim FA. Šířka pásma přijímače musí být vyhovující pro umoţnění souladu s ust. 3.5.3.1.3, jestliţe vstupní signály jsou podle specifikace v ust. 3.5.5.1.3. Šířka pásma pro 12 dB nesmí převýšit 6 MHz a pro 60 dB šířku 20 MHz. 3.5.5.3.4

Potlačení interference

3.5.5.3.4.1 Pokud je na vstupu palubního přijímače poměr ţádaného k neţádoucímu signálu zařízení DME pracujících na stejném kmitočtovém kanálu alespoň 8 dB, musí dotazovač vyhodnotit informaci o vzdálenosti a jednoznačně rozlišit silnější signál. Poznámka: Stejný kanál znamená signály odpovědi, které pouţívají stejný kmitočet a stejnou vzdálenost mezi impulsy dvojimpulsu. ‡3.5.5.3.4.2 DME/N. Signály DME vzdálené více neţ 900 kHz od jmenovitého kmitočtu ţádaného kanálu s amplitudou aţ do 42 dB nad prahovou citlivost musí být odmítnuty. 3.5.5.3.4.3 DME/P. Signály DME vzdálené více neţ 900 kHz od jmenovitého kmitočtu ţádaného kanálu s amplitudou aţ do 42 dB nad prahovou citlivost musí být odmítnuty. 3.5.5.3.5

Dekódování

3.5.5.3.5.1 Dotazovač musí obsahovat dekódovací obvody takové, ţe přijímač bude spouštěn pouze přijatými dvojimpulsy, které mají trvání impulsů a vzdálenosti mezi impulsy v souladu se specifikací pro signál příslušného odpovídače podle ust. 3.5.4.1.4. ‡3.5.5.3.5.2 DME/N – odmítnutí dekódování Odpovídací dvojimpulsy se vzdáleností impulsů  2s nebo více od jmenovité hodnoty a úrovní signálu do 42 dB nad citlivost přijímače se potlačují. 3.5.5.3.5.3 DME/P – odmítnutí dekódování Odpovídací dvojimpulsy se vzdáleností impulsů  2 s nebo více od jmenovité hodnoty a s úrovni signálu do 42 dB nad citlivost přijímače se odmítají.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

3.5.5.4

Přesnost

‡3.5.5.4.1 DME/N. Dotazovač nesmí mít na celkové chybě systému větší podíl neţ  315 m (0,17 NM), nebo 0,25 % indikované vzdálenosti podle toho, která hodnota je větší. 3.5.5.4.2 DME/P – reţim IA. Dotazovač nesmí v celkové chybě systému působit větší podíl neţ 30 m (100 ft) PFE a ne více neţ 15 m (50 ft) CMN. 3.5.5.4.3

DME/P – reţim FA

3.5.5.4.3.1 Standard přesnosti 1. Dotazovač nesmí v celkové chybě systému působit větší podíl neţ 15 m (50 ft) pro PFE a 10 m (30 ft) CMN. 3.5.5.4.3.2 Standard přesnosti 2. Dotazovač nesmí v celkové chybě systému působit větší podíl neţ 7 m (23 ft) pro PFE a 7 m (23 ft) CMN. Poznámka: Podkladové materiály pro filtry pomáhající dosaţení této přesnosti jsou v ust. 7.3.4 Dodatku C. 3.5.5.4.4 DME/P. Dotazovač musí dosáhnout přesnost podle ust. 3.5.3.1.4 se systémovou efektivností 50 % nebo více. Poznámka: Podkladový materiál o systémové efektivnosti je uveden v ust. 7.1.1 Dodatku C. 3.6 Specifikace VKV rádiových návěstidel (75 MHz) 3.6.1

traťových

Zařízení

3.6.1.1 Kmitočet. Všechna traťová návěstidla pracují na kmitočtu 75 MHz 0,005 %. 3.6.1.2

Charakteristiky vysílání

3.6.1.2.1 Traťové návěstidlo vysílá nepřerušovaný modulovaný nosný kmitočet s hloubkou modulace min. 95 % a max. 100 %. Celkový obsah harmonických kmitočtů v modulaci nesmí být vyšší neţ 15 %. 3.6.1.2.2  75 Hz.

Kmitočet modulačního tónu je 3 000

3.6.1.2.3 Vysílání polarizováno.

musí

být

horizontálně

3.6.1.2.4 Identifikace Je-li u traťového návěstidla poţadována kódová identifikace, musí být modulační tón klíčován tak, ţe jsou vysílány tečky nebo čárky nebo obojí v příslušném pořadí. Klíčování má být provedeno takovým způsobem, aby bylo zajištěno trvání teček a čárek spolu s oddělovacími mezerami, odpovídající rychlosti vysílání přibliţně 6 aţ 10 slov za minutu. Během identifikace nesmí být nosný kmitočet přerušován. 3.6.1.2.5 Krytí a vyzařovací diagram Poznámka: Krytí a vyzařovací diagram traťového návěstidla se obvykle volí podle provozních

3 - 32

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 poţadavků, přičemţ se berou v úvahu příslušná mezinárodní doporučení. Nejţádanější by byl vyzařovací diagram, který by: a) v případě vějířového návěstidla uvedl do činnosti indikační zařízení pouze v tom případě, kdy se letadlo nachází uvnitř pravoúhlého rovnoběţnostěnu, symetrického kolem svislé přímky, procházející návěstidlem, jehoţ velká a malá osa by byly poloţeny v souhlasu s danou letovou cestou, b) v případě Z – návěstidla uvedl do činnosti indikační zařízení pouze v tom případě, kdy se letadlo nachází uvnitř válce, jehoţ osa by byla svislá přímka procházející návěstidlem. V praxi ovšem není vytvoření takového vyzařovacího diagramu moţné a je nutné nalézt kompromisní řešení. Běţně pouţívaný a prakticky ověřený anténní systém je uveden v Dodatku C. Takové a nové konstrukce anténních systémů, které se budou co nejvíce přibliţovat ţádanému vyzařovacímu diagramu, uvedenému dříve, budou obvykle vyhovovat provozním poţadavkům. 3.6.1.2.6 Krytí Hranice krytí traťového návěstidla musí být určeny na základě intenzity pole, uvedené v ust. 3.1.7.3.2. 3.6.1.2.7 Doporučení. Vyzařovací diagram Vyzařovací diagram traťového návěstidla by měl být obvykle takový, aby polární osa diagramu byla svislá a intenzita pole uvnitř diagramu byla symetricky rozloţena kolem polární osy v rovině nebo v rovinách, kterými procházejí letové cesty, pro které je návěstidlo určeno. Poznámka: Obtíţe při umístění některých traťových návěstidel mohou vést k pouţití jiné polární osy neţ svislé. 3.6.1.3 Doporučení. Kontrola činnosti Kaţdé traťové návěstidlo by mělo být doplněno kontrolním zařízením, které bude příslušnému stanovišti indikovat: a) pokles výkonu vyzařovaného nosného kmitočtu pod 50 % normální hodnoty, b) sníţení hloubky modulace pod 70%, c) nesprávné klíčování. 3.7 Specifikace globálního družicového navigačního systému (GNSS) 3.7.1

Definice

Axiální poměr (Axial ratio) Poměr, vyjádřený v decibelech, mezi maximálním výstupním výkonem a minimálním výstupním výkonem antény při dopadající lineárně polarizované vlně, kdyţ se orientace polarizace mění do všech směrů kolmých ke směru šíření. Čas do výstrahy (Time-to-alert) Maximální přípustný čas, který uplyne od počátku chyby v určování polohy do doby, kdy zařízení vyhlásí výstrahu.

Globální družicový navigační systém (GNSS) (Global navigation satellite system) Celosvětový systém pro určování polohy a času, který zahrnuje konstelaci jedné nebo více druţic, letadlových přijímačů a monitorování integrity systému, rozšířený, je-li to nezbytné, k podpoře poţadované navigační výkonnosti pro určitý provoz. Globální navigační systém (GPS) (Global positioning system) Druţicový navigační systém provozovaný Spojenými státy. GLONASS (GLObal NAvigation Satellite System) Druţicový navigační systém provozovaný Ruskou federací. Chyba polohy GNSS (GNSS position error) Rozdíl mezi skutečnou polohou a polohou určenou přijímačem GNSS. Integrita (Integrity) Míra důvěry, ţe informace poskytovaná celým systémem můţe být brána jako korektní. Integrita zahrnuje schopnost systému poskytovat včasné a správné varování pro uţivatele (výstrahy). Kanál standardní přesnosti (CSA) (Channel of standard accuracy) Specifikovaná úroveň přesnosti určování polohy, rychlosti a měření času, která je dosaţitelná pro jakéhokoli uţivatele GLONASS na celosvětové bázi. Limit výstrahy (Alert limit) Chybová tolerance pro určitý měřený parametr, která nesmí být překročena bez vydání výstrahy. Pseudovzdálenost (Pseudo-range) Rozdíl mezi časem vyslání signálu druţicí a přijetím signálu uţivatelem, násobená rychlostí světla ve vakuu, zahrnující odklon způsobený rozdílem mezi časovou základnou uţivatele a druţice. Služba standardního určování polohy (SPS) (Standard positioning service) Specifikovaná úroveň přesnosti určování polohy, rychlosti a měření času dostupná pro jakéhokoli uţivatele GPS na celosvětové bázi. Svorky antény (Antenna port) Bod, kde je určován výkon přijímaného signálu. U aktivní antény to je fiktivní bod mezi prvky antény a anténním předzesilovačem. U pasivní antény je to výstup samotné antény. Systém s družicovým rozšířením (SBAS) (Satellitebased augmentation system) Rozšířený systém s rozsáhlým pokrytím, v kterém uţivatel přijímá informace z druţicového vysílače. Systém s palubním rozšířením (ABAS) (Aircraftbased augmentation system) Rozšířený systém, který rozšiřuje a/nebo integruje informace získané z různých částí GNSS s informací, která je k dispozici na palubě letadla. Systém s pozemním rozšířením (GBAS) (Groundbased augmentation system) Rozšířený systém, v kterém uţivatel přijímá rozšiřující informace přímo z pozemského vysílače.

3 - 33

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Systém s regionálním pozemním rozšířením (GRAS) (Ground-based regional augmentation system) Rozšířený systém, v kterém uţivatel přijímá rozšiřující informace přímo z jednoho nebo ze skupiny pozemských vysílačů pokrývajících region. Výstraha (Alert) Údaj poskytnutý jiným letadlovým systémům nebo oznámení pilotovi, ţe provozní parametr navigačního systému je mimo toleranci. Základní uskupení družic (Core satellite constellation(s)) Základními uskupeními druţic jsou GPS a GLONASS. 3.7.2

Všeobecná ustanovení

3.7.2.1

Funkce

3.7.2.1.1 GNSS poskytuje letadlům data o poloze a čase. Poznámka: Tato data jsou odvozena od měření pseudovzdálenosti mezi letadlem vybaveným GNSS přijímačem a různými zdroji signálů na druţicích nebo na zemi. 3.7.2.2

Prvky GNSS

3.7.2.2.1 Navigační sluţba GNSS je poskytována pouţitím různých kombinací následujících prvků instalovaných na zemi, na druţicích nebo na letadlech: a) Globální polohový systém (GPS), který poskytuje sluţbu standardního určování polohy (SPS), jak je definováno v ust. 3.7.3.1; b) GLONASS, který poskytuje kanál standardní přesnosti (CSA) navigačního signálu, jak je definováno v ust. 3.7.3.2; c) systém s palubním rozšířením (ABAS), jak je definováno v ust. 3.7.3.3;

d) systém s druţicovým rozšířením (SBAS), jak je definováno v ust. 3.7.3.4; e) systém s pozemním rozšířením (GBAS), jak je definováno v ust. 3.7.3.5; f) systém s regionálním pozemním rozšířením (GRAS), jak je definováno v ust. 3.7.3.5; a g) palubní GNSS přijímač, jak je definováno v ust. 3.7.3.6. 3.7.2.3

Prostorová a časová reference

3.7.2.3.1 Prostorová reference. Informace o poloze poskytované uţivateli z GNSS jsou vyjádřeny v souřadnicích World Geodetic System – 1984 (WGS84). Poznámka 1: Standardy a doporučené postupy (SARPs) pro WGS-84 obsahuje Hlava 2 Předpisu L 4, Hlava 2 Předpisu L 11, Hlava 2 Předpisů L 14 a L 14 H, a Hlava 3 Předpisu L 15. Poznámka 2: Jestliţe jednotlivé prvky GNSS pouţívají jiné souřadnice neţ WGS-84, jsou aplikovány příslušné konverze parametrů. 3.7.2.3.2 Časová reference. Informace o čase poskytované uţivateli z GNSS jsou vyjádřeny v časovém měřítku, které bere UTC (Universal Time Coordinated) jako referenční čas. 3.7.2.4

Výkonnost signálu v prostoru

3.7.2.4.1 Kombinace prvků GNSS a bezporuchového uţivatelského přijímače GNSS musí vyhovovat poţadavkům na výkonnost signálu v prostoru definovaných v tabulce 3.7.2.4-1. Poznámka: Koncepce bezporuchového uţivatelského přijímače je pouţita pouze jako prostředek pro definování výkonnosti různých kombinací jednotlivých prvků GNSS. Bezporuchový přijímač je předpokládán jako přijímač s nominální přesností a výkonností času do výstrahy. Za bezporuchový přijímač se povaţuje přijímač, který nemá poruchy ovlivňující integritu, dostupnost a průchodnost.

Tabulka 3.7.2.4-1. Požadavky na výkonnost signálu v prostoru Typická operace

Let po trati Let po trati, konečná fáze Počáteční přiblíţení, střední přiblíţení, nepřesné přístrojové přiblíţení (NPA), odlety Přístrojové přiblíţení s vertikálním vedením (APV-I) Přístrojové přiblíţení s vertikálním vedením (APV-II) Přesné přiblíţení kategorie I (7)

10.11.2016 Změna č. 90

Horizont. přesnost 95% (1)(3) 3,7 km (2,0 NM) 0,74 km (0,4 NM) 220 m (720 ft)

Vertikální přesnost 95% (1)(3) nepouţito

1 – 10-7/h

Čas do výstrahy (3) 5 min

nepouţito

1 – 10-7/h

15 s

nepouţito

1 – 10-7/h

10 s

16,0 m (52 ft).

20 m (66 ft)

16,0 m (52 ft)

8,0 m (26 ft)

16,0 m (52 ft)

6,0 m aţ 4,0 m (20 ft aţ 13 ft) (6)

1 – 2x10-7 na kaţdé přiblíţení 1 – 2x10-7 na kaţdé přiblíţení 1 – 2x10-7 na kaţdé přiblíţení

Integrita (2)

3 - 34

Průchodnost (4)

Dostupnost (5)

1 – 10-4/h aţ 1 – 10-8/h 1 – 10-4/h aţ 1 – 10-8/h 1 – 10-4/h aţ 1 – 10-8/h

0,99 aţ 0,99999

10 s

1 – 8x10-6 na 15 s

0,99 aţ 0,99999

6s

1 – 8x10-6 na 15 s

0,99 aţ 0,99999

6s

1 – 8x10-6 na 15 s

0,99 aţ 0,99999

0,99 aţ 0,99999 0,99 aţ 0,99999

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámky: 1.

2.

95procentní hodnoty chyb polohy GNSS jsou poţadovány pro provoz zamýšlený v nejniţší výšce nad prahem dráhy (HAT – height above treshold), jsou li poţadovány. Detailní poţadavky jsou specifikovány v Doplňku B, podkladové materiály jsou uvedeny v ust. 3.2 Dodatku D. Definice poţadavku integrity zahrnuje limit výstrahy, pro který můţe být poţadavek hodnocen. Pro přesné přiblíţení kategorie I můţe být pro určitý návrh systému pouţit limit vertikální výstrahy (VAL) větší neţ 10 m, pouze pokud jiţ byla provedena analýza bezpečnosti konkrétního systému. Další materiál týkající se limitů výstrahy je uveden v Dodatku D, ust. 3.3.6 aţ 3.3.10. Tyto limity výstrahy jsou:

Typická operace Let po trati (oceánská/kontinentální s nízkou hustotou) Let po trati (kontinentální) Let po trati, konečná fáze NPA APV-I APV-II Přesné přiblíţení kategorie I

3. 4.

5.

6. 7. 8.

Limit horizontální výstrahy

Limit vertikální výstrahy

7,4 km (4 NM)

Nepouţito

3,7 km (2 NM) 1,85 km (1 NM) 556 m (0,3 NM) 40 m (130 ft) 40,0 m (130 ft) 40,0 m (130 ft)

Nepouţito Nepouţito Nepouţito 50 m (164 ft) 20,0 m (66 ft) 35,0 m aţ 10,0 m (115 ft aţ 33 ft)

Poţadavky přesnosti a času do výstrahy zahrnují nominální výkonnost bezporuchového přijímače. Rozsahy hodnot jsou stanoveny pro jednotlivé poţadavky pro traťový let, konečné a počáteční přiblíţení, NPA a odletový provoz, které závisí na několika faktorech zahrnujících hustotu provozu, sloţitost vzdušného prostoru a pouţitelnost jiných navigačních prostředků. Niţší hodnota minimálních poţadavků je stanovena pro prostory s nízkou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru. Vyšší hodnota odpovídá prostorům s vysokou hustotou provozu a sloţitostí vzdušného prostoru (viz ust. 3.4.2 Dodatku D). Poţadavky na průchodnost pro přiblíţení APV a kategorie I platí pro průměrné riziko (po celý čas) ztráty sluţby normalizované na dobu 15 sekund (viz ust. 3.4.3 Dodatku D). Rozmezí hodnot je stanoveno pro dosaţitelné poţadavky, tyto poţadavky závisí na provozních potřebách, které vychází z několika faktorů zahrnujících frekvenci činností, převaţující počasí, rozsáhlost a hustotu výpadků, dostupnost jiných navigačních prostředků, radarové pokrytí, hustotu provozu a reverzních provozních postupů. Stanovené niţší hodnoty jsou pouţitelné jako minimální pro systémy, kde jsou povaţovány za prakticky pouţitelné, ale nejsou adekvátní náhradou jiných navigačních zařízení (jiné neţ GNSS). Pro traťovou navigaci prováděnou v dané oblasti pouze pomocí GNSS jsou stanoveny vyšší hodnoty. Pro přiblíţení a odlety jsou stanoveny vyšší hodnoty na základě poţadavků dosaţitelných pro letiště s rozsáhlým provozem, u nichţ se předpokládá provoz na nebo z několika vzletových a přistávacích drah, ale reverzní provozní postupy zajišťují provozní bezpečnost (viz ust. 3.5 Dodatku D). Rozpětí hodnot je specifikováno pro kategorii I přesného přiblíţení. Poţadavek 4,0 m (13 ft) je zaloţen na specifikaci systému ILS a představuje konzervativní odvození z těchto specifikací (viz ust. 3.2.7 Dodatku D). Poţadavky výkonnosti GNSS pro kategorii II a III přesného přiblíţení jsou posuzovány a budou zahrnuty do standardů později. Termíny APV-I a APV II se vztahují na dvě úrovně přiblíţení a přistání s vertikálním vedením pomocí GNSS a nejsou určeny pro provozní vyuţití.

3.7.3

Specifikace jednotlivých prvků GNSS

3.7.3.1 GPS (L1)

Standardní určování polohy (SPS)

3.7.3.1.1 segmentu

Přesnost kosmického a kontrolního

Poznámka: Následující standardy přesnosti nezahrnují atmosférické chyby ani chyby přijímače, jak je uvedeno v ust. 4.1.2 Dodatku D. Platí za podmínek stanovených v ust. 3.1.3.1.1 Doplňku B.

3.7.3.1.1.1 Přesnost určení polohy. Chyba určení polohy sluţby standardního určování polohy GPS (SPS) nemá přesáhnout následující limity:

Chyba horizontální polohy Chyba vertikální polohy

3 - 35

Celosvětový průměr 95 % času 9 m (30 ft)

Nejhorší místo 95 % času 17 m (56 ft)

15 m (49 ft)

37 m (121 ft)

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.7.3.1.1.2 Přesnost přenosu času. Chyby přenosu času sluţby standardního určování polohy GPS (SPS) nepřesáhnou 40 nanosekund během 95 % času. 3.7.3.1.1.3 Přesnost měření vzdálenosti. Chyba přesnosti v prostoru působnosti nesmí dosáhnout následujících limitů: a) chyba měření vzdálenosti kterékoli druţice – 30 m (100 ft) při spolehlivosti stanovené v ust. 3.7.3.1.3; b) 95. percentil chyby v určení rychlosti změny vzdálenosti – 0,006 m/s (0,02 ft/s) (celkový průměr); c) 95. percentil chyby v určení zrychlení změny 2 vzdálenosti kterékoli druţice – 0,002 m/s 2 (0,006 ft/s ) (celkový průměr);a d) 95. percentil chyby měření vzdálenosti pro jakoukoliv druţici po celou dobu rozdílů mezi časem vygenerování dat a časem pouţití dat – 7,8 m (26 ft) (celkový průměr). 3.7.3.1.2 Dostupnost. Dostupnost GPS SPS sluţby musí být následující: ≥ 99% dostupnost v horizontální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 17 m; ≥ 99% dostupnost ve vertikální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 37 m; ≥ 90% dostupnost v horizontální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 17 m; ≥ 90% dostupnost ve vertikální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 37 m. 3.7.3.1.3 Spolehlivost. Spolehlivost GPS SPS musí být v následujících limitech: a) spolehlivost – nejméně 99,94 % (celkový průměr); a b) spolehlivost – nejméně 99,79 % (nejhorší průměr jednoho bodu). 3.7.3.1.4 Pravděpodobnost závaţného selhání (selhání hlavní sluţby). Pravděpodobnost, ţe chyba v určení vzdálenosti uţivatele (URE) kterékoliv druţice překročí 4,42krát horní hranici přesnosti určování vzdálenosti u uţivatele (URA) vysílanou danou druţicí, aniţ by během 10 sekund uţivatel na přijímací -5 anténě obdrţel výstrahu, nesmí překročit 1×10 za hodinu. Poznámka: Různé indikace výstrah jsou popsány v ust. 2.3.4 dokumentu Ministerstva obrany USA „Global Positioning System – Standard Positioning Service – Performance Standard“, 4. vydání, září 2008. 3.7.3.1.5 Průchodnost. Pravděpodobnost ztráty dostupnosti GPS SPS signálu v prostoru ve slotu nominální 24slotové konstelace v důsledku -4 neplánovaného přerušení nesmí překročit 2×10 za hodinu.

10.11.2016 Změna č. 90

3.7.3.1.6 Pokrytí. GPS SPS pokrývá celý povrch Země aţ do výšky 3 000 km. Poznámka: Výkladový materiál k přesnosti, dostupnosti, spolehlivosti a pokrytí GPS je uveden v ust. 4.1 Dodatku D. 3.7.3.1.7 Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky Poznámka: Detailní VF charakteristiky jsou specifikovány v ust. 3.1.1.1 Doplňku B. 3.7.3.1.7.1 Nosný kmitočet. Kaţdá GPS druţice má vysílat SPS signál na nosném kmitočtu 1 575,42 MHz (GPS L1), pouţitím vícenásobného přístupu s kódovým dělením (CDMA). Poznámka: Druţicím GPS bude přidělen nový civilní kmitočet, který bude nabídnut Spojenými státy pro kritické záchranné aplikace. SARPs pro tento signál budou rozpracovány později. 3.7.3.1.7.2 Spektrum signálu. Výkon signálu GPS SPS je vysílán v pásmu ±12 MHz (1536,42–1587,42 MHz) od středu kmitočtového pásma L1. 3.7.3.1.7.3 Polarizace. Vysílaný VF signál je pravotočivě kruhově polarizován (ve směru hodinových ručiček). 3.7.3.1.7.4 Výkonová úroveň signálu. Kaţdá GPS druţice vysílá SPS navigační signály s dostatečným výkonem, takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována v elevačním úhlu 5 a více stupňů, je úroveň přijímaného VF signálu na svorkách lineárně polarizované antény se ziskem 3 dB v rozsahu od – 158,5 dBW do –153 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. 3.7.3.1.7.5 Modulace. SPS signál frekvence L1 je modulován s binárním fázovým klíčováním (BPSK) a pseudonáhodným šumem (PRN) 1,023 MHz kódu pro hrubé měření (C/A). C/A kódová posloupnost je opakována kaţdou milisekundu. Přenášená PRN kódová posloupnost je součtem Modulo-2 navigační zprávy o rychlosti 50 bitů za sekundu a C/A kódu. 3.7.3.1.8 (USNO).

Čas GPS. Referenční čas GPS je UTC

3.7.3.1.9 Souřadnicový systém. Souřadnicový systém GPS je WGS-84. 3.7.3.1.10 Navigační informace. Navigační data vysílaná druţicemi obsahují informace nezbytné k určení: a) b) c) d) e) f) g)

3 - 36

druţicového času vysílání; polohy druţice; stavu druţice; korekce času druţice; zpoţdění při šíření signálu; převodu času do UTC; a stavu konstelace druţic.

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámka: Struktura a obsah dat jsou specifikovány v ust. 3.1.1.2 a ust. 3.1.1.3 Doplňku B.

Poznámka: Výkladový materiál týkající se přesnosti, dostupnosti, spolehlivosti a pokrytí systému GLONASS je uveden v ust. 4.2 Dodatku D.

3.7.3.2 Kanál standardní přesnosti (CSA) GLONASS (L1) Poznámka: V tomto oddíle se termín GLONASS týká všech druţic v uskupení. Standardy týkající se pouze druţic GLONASS-M jsou příslušně označeny.

3.7.3.2.5 Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky Poznámka: Detailní VF charakteristiky jsou specifikovány v ust. 3.2.1.1 Doplňku B.

3.7.3.2.1 Přesnost kosmického a kontrolního segmentu Poznámka: Následující standardy přesnosti nezahrnují atmosférické chyby ani chyby přijímače, jak je uvedeno v ust. 4.2.2 Dodatku D. 3.7.3.2.1.1 Přesnost určení polohy. Chyby určení polohy CSA sytému GLONASS nesmí překročit následující limity: Chyba horizontální polohy Chyba vertikální polohy

Celosvětový průměr 95 % času 5 m (17 ft)

Nejhorší místo 95 % času 12 m (40 ft)

9 m (29 ft)

25 m (97 ft)

3.7.3.2.1.2 Přesnost přenosu času. Chyby přenosu času CSA systému GLONASS nesmí přesáhnout 700 nanosekund po 95 % času. 3.7.3.2.1.3 Přesnost měření vzdálenosti. Chyba přesnosti v prostoru působnosti nesmí dosáhnout následujících limitů: a) chyba měření vzdálenosti kterékoli druţice – 18 m (59,7 ft); b) chyba v určení rychlosti změny vzdálenosti – 0,02 m/s (0,07 ft/s); c) chyba v určení zrychlení změny vzdálenosti 2 2 kterékoli druţice – 0,007 m/s (0,023 ft/s ); d) efektivní (střední kvadratická) hodnota chyby měření vzdálenosti u všech druţic – 6 m (19,9 ft). 3.7.3.2.2 Dostupnost. Dostupnost CSA sluţby musí být následující:

GLONASS

a) ≥ 99% dostupnost v horizontální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 12 m; b) ≥ 99% dostupnost ve vertikální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 25 m); c) ≥ 90% dostupnost v horizontální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 12 m; d) ≥ 90% dostupnost ve vertikální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 25 m.

3.7.3.2.5.1 Nosný kmitočet. Kaţdá druţice systému GLONASS vysílá CSA signál na vlastním nosném kmitočtu v pásmu L1 (1,6 GHz) s pouţitím vícenásobného přístupu s kmitočtovým dělením (FDMA). Poznámka 1: Druţice systému GLONASS mají stejný nosný kmitočet, ale v tomto případě jsou umístěny na protipólových úsecích oběţné dráhy. Poznámka 2: Druţice sytému GLONASS-M budou vysílat přídavný kód určení polohy na nosných kmitočtech v pásmu L2 (1,2GHz pásmo) s pouţitím vícenásobného přístupu s kmitočtovým dělením (FDMA). 3.7.3.2.5.2 Spektrum signálu. Výkon signálu GLONASS CSA musí být v pásmu ±5,75 MHz od středu kmitočtového pásma kaţdého nosného kmitočtu GLONASS. 3.7.3.2.5.3 Polarizace. Vysílaný VF signál musí být pravotočivě kruhově polarizován. 3.7.3.2.5.4 Výkonová úroveň signálu. Kaţdá druţice systému GLONASS musí vysílat CSA navigační signály s dostatečným výkonem, takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, je úroveň přijímaného VF signálu na svorkách lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi v rozsahu od -161 dBW do –155,2 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. Poznámka 1: Výkonnostní limit 155,2 dBW vychází ze zadaných charakteristik antény uţivatele, atmosférických ztrát 0,5 dB a chyby úhlové polohy druţice, která nedosáhne víc neţ jeden stupeň (ve směru způsobujícím zvýšení úrovně signálu). Poznámka 2: Druţice systému GLONASS-M budou také vysílat kód pro určení vzdálenosti na frekvenci L2 s dostatečným výkonem, takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, není úroveň přijímaného VF signálu na svorkách lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi niţší neţ –167 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. 3.7.3.2.5.5

Modulace

a) frekvence závaţných selhání – ne více jak tři za rok pro danou konstelaci (celkový průměr); a b) spolehlivost – nejméně 99,7 % (celkový průměr).

3.7.3.2.5.5.1 Kaţdá druţice systému GLONASS musí vysílat navigační VF signál na vlastním nosném kmitočtu modulovaného binární řadou uţitím binárního klíčování fáze (BPSK). Klíčování fáze nosné vlny je provedeno v -radiánech s maximální chybou ±0,2 radiánu. Pseudonáhodná kódová posloupnost je opakována kaţdou milisekundu.

3.7.3.2.4 Pokrytí. CSA GLONASS musí pokrývat celý povrch Země aţ do nadmořské výšky 2 000 km.

3.7.3.2.5.5.2 Modulovaný navigační signál generován součtem modulo-2 následujících binárních signálů:

3.7.3.2.3 Spolehlivost. Spolehlivost GLONASS musí být v následujících limitech:

CSA

3 - 37

je tří

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

a) kódu určení vzdálenosti, přenášeného rychlostí 511 kbit/s; b) navigační zprávy, přenášené rychlostí 50 bit/s; a c) 100Hz pomocná meandrová posloupnost. 3.7.3.2.6 Čas systému GLONASS. Čas sytému GLONASS je vztaţen k UTC (SU). 3.7.3.2.7 Souřadnicový sytém. Souřadnicovým systémem GLONASS je PZ-90. Poznámka: Převod ze souřadnicového systému PZ-90 pouţívaného systémem GLONASS na WGS-84 je definován v ust. 3.2.5.2 Doplňku B. 3.7.3.2.8 Navigační informace. Navigační data vysílaná druţicemi obsahují informace nezbytné k určení: a) b) c) d) e) f)

druţicového času vysílání; polohy druţice; stavu druţice; korekce času druţice; převodu času do UTC; a stavu konstelace druţic.

Systém s palubním rozšířením (ABAS)

3.7.3.3.1 Výkonnost. ABAS kombinovaný s jedním nebo více jinými prvky GNSS a dále s bezporuchovým GNSS přijímačem a s bezporuchovým letadlovým systémem musí vyhovovat poţadavkům na přesnost, integritu, průchodnost a dostupnost, jak je uvedeno v ust. 3.7.2.4. 3.7.3.4 (SBAS)

Systém

s druţicovým

rozšířením

3.7.3.4.1 Výkonnost. SBAS kombinovaný s jedním nebo více jinými prvky GNSS a dále s bezporuchovým přijímačem musí vyhovovat poţadavkům na přesnost, integritu, průchodnost a dostupnost pro zamýšlený provoz, jak je uvedeno v ust. 3.7.2.4. Poznámka: SBAS doplňuje základní konstelaci druţic GPS nebo GLONASS zvýšením přesnosti, integrity, průchodnosti a dostupnosti navigace v provozním prostoru, typicky zahrnujícím několik letišť. 3.7.3.4.2 Funkce. SBAS plní jednu nebo více následujících funkcí: a) určení vzdálenosti: poskytnutí doplňkového pseudovzdálenostního signálu s indikátorem přesnosti z SBAS druţice (ust. 3.7.3.4.2.1 a Doplněk B, ust. 3.5.7.2); b) stav GNSS druţice: určení a přenos informace o stavu GNSS druţice (health status) (Doplněk B, ust.3.5.7.3); c) základní diferenční korekce: poskytnutí efemeridových a časových korekcí GNSS aplikovaných na měření pseudovzálenosti od druţice (Doplněk B, ust. 3.5.7.4); a

10.11.2016 Změna č. 90

3.7.3.4.2.1

Měření vzdálenosti

3.7.3.4.2.1.1 Chyba určení vzdálenosti, s výjimkou atmosférických vlivů, pro signál určení vzdálenosti SBAS druţic, nesmí přesáhnout 25 m (82 ft) (s pravděpodobností 95 %). 3.7.3.4.2.1.2 Pravděpodobnost, ţe chyba určení vzdálenosti přesáhne v libovolnou hodinu 150 m -5 (490 ft), nesmí přesáhnout 10 .

Poznámka: Struktura a obsah dat jsou specifikovány v ust. 3.2.1.2 a 3.2.1.3 Doplňku B. 3.7.3.3

d) přesné diferenční korekce: určení a přenos ionosférických korekcí (Doplněk B, ust. 3.5.7.5). Poznámka: Pokud jsou poskytovány všechny informace, můţe SBAS v kombinaci se základní konstelací druţic zajišťovat vzlety, traťové lety a konečné přiblíţení včetně kategorie I přesného přiblíţení. Úroveň výkonnosti, která můţe být dosaţena, závisí na infrastruktuře přičleněné SBAS a na ionosférických podmínkách v geografickém prostoru zájmu.

3.7.3.4.2.1.3 Pravděpodobnost, ţe dojde k neplánovanému výpadku určení vzdálenosti od druţic -3 SBAS v libovolnou hodinu, nesmí přesáhnout 10 . 3.7.3.4.2.1.4 Chyba v určení rychlosti vzdálenosti nesmí přesáhnou 2 m/s.

změny

3.7.3.4.2.1.5 Chyba v určení zrychlení 2 vzdálenosti nesmí přesáhnout 0,019 m/s .

změny

3.7.3.4.3 Provozní oblast. Provozní oblast systému SBAS je oblast dostačující k zajištění uvaţovaného provozu. Poznámka 1: Oblast pokrytí je ta oblast, ve které vysílání SBAS můţe být přijímáno (např. pokrytí zemského povrchu geostacionární druţicí). Poznámka 2: Oblast pokrytí SBAS a provozní oblasti jsou popsány v ust. 6.2 Dodatku D. 3.7.3.4.4 Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky Poznámka: Podrobné VF charakteristiky jsou popsány v ust.3.5.2 Doplňku B. 3.7.3.4.4.1 Nosný kmitočet. Nosný kmitočet je 1 575,42 MHz. Poznámka: Po roce 2005, kdy budou uvolněny horní kmitočty systému GLONASS, můţe být uveden jiný typ SBAS, který bude tyto kmitočty vyuţívat. 3.7.3.4.4.2 Spektrum signálu. Nejméně 95 procent vysílacího výkonu je vysíláno v pásmu ± 12 MHz od středu kmitočtového pásma L1. Šířka pásma signálu vysílaného SBAS je nejméně 2,2 MHz. 3.7.3.4.4.3 SBAS

Výkonová úroveň druţicového signálu

3.7.3.4.4.3.1 Kaţdá druţice systému SBAS umístěná na oběţné dráze před 1. lednem 2014 musí vysílat navigační signály s dostatečným výkonem takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, je úroveň přijímaného VF signálu na svorkách lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi v rozsahu od –161 dBW do –153 dBW

3 - 38

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. 3.7.3.4.4.3.2 Kaţdá druţice systému SBAS umístěná na oběţné dráze po 31. prosinci 2013 musí splňovat následující poţadavky: a) Druţice musí vysílat navigační signály s dostatečným výkonem takovým, ţe ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je druţice pozorována s minimálním elevačním úhlem nebo vyšším, pro který je potřeba poskytovat sledovatelný signál GEO, je úroveň přijímaného VF signálu na svorkách antény určené v tabulce B-88 Doplňku B nejméně –164,0 dBW. b) Minimální elevační úhel pouţívaný ke zjištění pokrytí GEO nesmí být pro uţivatele blízko země menší neţ 5 stupňů. c) Úroveň přijímaného VF signálu SBAS na svorkách antény se ziskem 0 dBic umístěné blízko země nesmí překročit –152,5 dBW. d) Elipticita vysílaného signálu nesmí být horší neţ 2 dB pro úhlový rozsah ±9,1° od bodu zamíření osy antény vůči povrchu Země. 3.7.3.4.4.4 Polarizace. Vysílaný pravotočivě kruhově polarizován.

signál

je

3.7.3.4.4.5 Modulace. Vysílaná posloupnost je součtem modulo-2 navigační zprávy o rychlosti 500 znaků za sekundu a 1023bitového pseoudonáhodného šumového kódu. Pak je modulována binárním klíčováním fáze (BPSK) na nosnou vlnu rychlostí 1,023 megabitů za sekundu. 3.7.3.4.5 Síťový čas SBAS (SNT). Rozdíl mezi časem SNT a GPS nesmí přesáhnout 50 nanosekund. 3.7.3.4.6 Navigační informace. Navigační data vysílaná druţicemi obsahují informace nezbytné k určení: a) SBAS druţicového času vysílání; b) polohy druţice SBAS; c) opraveného druţicového času pro všechny druţice; d) opravené pozice druţice pro všechny druţice; e) vlivu ionosférického zpoţdění při šíření signálu; f) integrity polohy uţivatele; g) převodu času do UTC; a h) statusu úrovně sluţby. Poznámka: Struktura a obsah dat jsou specifikovány v ust. 3.5.3 a 3.5.4 Doplňku B. 3.7.3.5 Systém s regionálním rozšířením (GBAS) a systém s regionálním pozemním rozšířením (GRAS) Poznámka 1: Kromě případů, kde je to specificky vyznačeno, platí pro GBAS a GRAS standardy a doporučené postupy GBAS. Poznámka 2: Kromě případů, kde je to specificky vyznačeno, odkaz na přiblíţení s vertikálním vedením (APV) znamená APV-I a APV-II. 3.7.3.5.1 Výkonnost. GBAS kombinovaný s jedním nebo více jinými GNSS prvky a bezporuchovým přijímačem musí vyhovovat poţadavkům na přesnost, integritu, průchodnost

a dostupnost pro zamýšlený provoz, jak je uvedeno v ust. 3.7.2.4. Poznámka: GBAS bude zajišťovat všechny typy přiblíţení, přistání, odletů a pozemního provozu a můţe zajišťovat traťové lety a konečné fáze. GRAS bude zajišťovat traťové lety, konečné fáze, přístrojová přiblíţení, odlety a přiblíţení s vertikálním vedením. Následující SARPs jsou vytvořeny k zajištění přesného přiblíţení kategorie I, přiblíţení s vertikálním vedením a k zajištění sluţeb určování polohy pomocí GBAS. Za účelem dosaţení stykové provozuschopnosti a moţnosti účinného vyuţití spektra se předpokládá, ţe vysílání dat je stejné pro všechny druhy provozu. 3.7.3.5.2

Funkce. GBAS plní následující funkce:

a) poskytnutí patřičných korekcí pseudovzálenosti v daném místě; b) poskytnutí GBAS dat; c) poskytnutí dat pro konečné přiblíţení při podpoře přesného přiblíţení; d) zabezpečení dat a dostupnosti předpokládaných zdrojů určování vzdálenosti; a e) zabezpečení monitorování integrity zdrojů určování vzdálenosti; 3.7.3.5.3

Pokrytí

3.7.3.5.3.1 Přesné přiblíţení kategorie I a přiblíţení s vertikálním vedením. S výjimkou míst, kde to neumoţňují topografické charakteristiky a provozní poţadavky, musí být pokrytí GBAS k zajištění kaţdého přesného přiblíţení kategorie I nebo přiblíţení s vertikálním vedením následující: a) stranově: začátek 140 m (450 ft) na kaţdou stranu od bodu prahu dráhy pro přistání (landing threshold point) / fiktivního bodu prahu dráhy (fictitious threshold point) (LTP/FTP) a vybíhající do ± 35 stupňů na kaţdou stranu od tratě konečného přiblíţení do vzdálenosti 28 km (15 NM) a ± 10 stupňů na kaţdou stranu od tratě konečného přiblíţení do vzdálenosti 37 km (20 NM); a b) vertikálně: v oblasti stranového pokrytí, vzhůru do 7 stupňů nebo 1,75násobku vyhlášeného úhlu sestupové dráhy (glide path angle) (GPA) nad horizontálou s počátkem v průsečíku sestupové dráhy s přistávací dráhou (glide path interception point) (GPIP) a 0,45 GPA nad horizontálou nebo k takovému menšímu úhlu, dolů do 0,30 GPA, jak je poţadováno k zabezpečení vyhlášených postupů pro nezdařené přiblíţení. Toto pokrytí je aplikováno mezi 30 m (100 ft) a 3 000 m (10 000 ft) výšky nad prahem dráhy (HAT). Poznámka: LTP/FTP a GPIP jsou popsány v ust.3.6.4.5.1 Doplňku B. 3.7.3.5.3.1.1 Pro přesné přiblíţení kategorie I by mělo být vysílání dat, jak je stanoveno v ust. 3.7.3.5.4, prodlouţeno dolů do 3,7 m (12 ft) nad povrch dráhy. 3.7.3.5.3.1.2 Vysílání dat by mělo být všesměrové, je-li to poţadováno k zajištění zamýšlených aplikací. Poznámka: Výkladový materiál týkající se oblastí pokrytí signálem pro přesné přiblíţení kategorie I a APV je uveden v ust. 7.3 Dodatku D.

3 - 39

10.11.2016 Změna č. 90

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.7.3.5.3.2 Sluţba určování polohy GBAS. Oblast sluţby určování polohy GBAS musí být taková oblast, kde vysílaná data lze přijímat a kde sluţba určování polohy splňuje poţadavky ust. 3.7.2.4 a zajišťuje odpovídající schválený provoz. Poznámka: Výkladový materiál týkající se pokrytí sluţbou určování polohy je uveden v ust. 7.3 Dodatku D. 3.7.3.5.4 Charakteristiky vysílání dat Poznámka: VF charakteristiky jsou specifikovány v ust. 3.6.2 Doplňku B. 3.7.3.5.4.1 Nosný kmitočet. Vysílání dat probíhá na vyhrazeném nosném kmitočtu v pásmu od 108,000 MHz do 117,975 MHz. Nejniţší přidělitelný kmitočet je 108,025 MHz a nejvyšší přidělitelný kmitočet je 117,950 MHz. Separace mezi přidělitelnými kmitočty (kanálový odstup) je 25 kHz. Poznámka 1: Výkladový materiál pro přidělování kmitočtů a geografickou separaci pro VOR/GBAS je uveden v ust. 7.2.1 Dodatku D. Poznámka 2: Kritéria pro geografickou separaci ILS/GBAS a GBAS a komunikačních sluţeb VKV pracujících v pásmu 118 – 137 MHz jsou vyvíjena. Dokud tato kritéria nebudou definována a zahrnuta v SARPs, poţaduje se vyuţívání frekvencí 112,050 – 117,900 MHz. 3.7.3.5.4.2 Způsob přístupu. Pouţívá se vícenásobný přístup s časovým dělením (TDMA) a s pevnou strukturou rámce. Vysílaná data jsou přidělena do jednoho aţ osmi slotů. Poznámka: Dva sloty je nominální přidělení. Některé GBAS, které pouţívají více VDB vysílacích antén pro zvýšení pokrytí VDB mohou vyţadovat více neţ dva časové sloty. Výkladový materiál k pouţití více antén je uveden v ust. 7.12.4 Dodatku D. Některé vysílací stanice GBAS v GRAS mohou pouţívat jeden časový slot. 3.7.3.5.4.3 Modulace. GBAS data jsou přenášena jako 3bitové symboly modulující nosný kmitočet vysílání dat pomocí diferenčního 8stavového klíčování fáze (D8PSK), rychlostí 10 500 symbolů za sekundu. 3.7.3.5.4.4 Intenzita pole a polarizace VF vysílání dat Poznámka: GBAS můţe vysílat data na VKV kmitočtu jak s horizontální (GBAS/H), tak eliptickou (GBAS/E) polarizací, které vyuţijí jak horizontálních (HPOL), tak vertikálních (VPOL) sloţek polarizace. Letadla pouţívající VPOL sloţku nebudou moci provádět operace se zařízeními GBAS/H. Výkladový materiál je uveden v ust. 7.1 Dodatku D. 3.7.3.5.4.4.1

GBAS/H

3.7.3.5.4.4.1.1 Vysílaný polarizován.

signál

je

horizontálně

3.7.3.5.4.4.1.2 V celém provozním rozsahu systému GBAS s horizontálně polarizovaným signálem musí dosahovat efektivní vyzářený výkon (ERP) minimální 2 intenzity pole 215 μV/m (–99 dBW/m ) a maximální 2 intenzity 0,350 V/m (–35 dBW/m ). Intenzita pole je měřena jako střední intenzita během periody specifického slova v části nastavovací posloupnosti zprávy. Fázový posun mezi sloţkou HPOL a

10.11.2016 Změna č. 90

jakoukoliv sloţkou VPOL musí být takový, ţe minimální výkon signálu definovaný v ust. 3.6.8.2.2.3 Doplňku B je dosahován pro uţivatele HPOL v celém rozsahu pokrytí. 3.7.3.5.4.4.2

GBAS/E

3.7.3.5.4.4.2.1 Kdykoliv je to prakticky moţné, měl by být vysílán elipticky polarizovaný signál. 3.7.3.5.4.4.2.2 Kdyţ je vysílán elipticky polarizovaný signál, musí horizontálně polarizovaná sloţka signálu vyhovovat poţadavkům specifikovaným v ust. 3.7.3.5.4.4.1.2, a efektivní vyzářený výkon (ERP) vertikálně polarizovaného signálu musí mít minimální 2 intenzitu pole 136 μV/m (–103 dBW/m ) a maximální 2 intenzitu pole 0,221 V/m (–39 dBW/m ) v celém provozním rozsahu systému GBAS. Intenzita pole je měřena jako střední intenzita během periody specifického slova v části nastavovací posloupnosti zprávy. Fázový posun mezi HPOL a VPOL komponenty signálu musí být takový, ţe minimální výkon signálu definovaný v ust. 3.6.8.2.2.3 Doplňku B je dosahován pro uţivatele HPOL a VPOL v celém rozsahu pokrytí. Poznámka: Minimální a maximální intenzity pole definované v ust. 3.7.3.5.4.4.1.2 a 3.7.3.5.4.4.2.2 jsou v souladu s minimální citlivostí přijímače –87 dBm a minimální vzdáleností 200 m (660 ft) od antény vysílače, pro rozsah pokrytí 43 km (23 NM). 3.7.3.5.4.5 Relativní výkon vysílaný na sousedních kanálech. Za všech provozních podmínek nesmí výkon vysílaný na obou i-tých sousedních kanálech, měřený ve středu 25kHz pásma, přesáhnou hodnot uvedených v Tab. 3.7.3.5-1. Tab. 3.7.3.5-1 Relativní výkon vysílaný na sousedních kanálech

Kanál

Relativní výkon

Maximální výkon

1. sousední

–40 dBc

12 dBm

2. sousední

–65 dBc

–13 dBm

4. sousední

–74 dBc

–22 dBm

8. sousední

–88,5 dBc

–36,5 dBm

16. sousední

–101,5 dBc

–49,5 dBm

32. sousední

–105 dBc

–53 dBm

64. sousední

–113 dBc

–61 dBm

76. sousední a další

–115 dBc

–63 dBm

Poznámka 1: Maximální výkon se dosahuje, jestliţe autorizovaný vysílaný výkon přesahuje 150 W. Poznámka 2: Vztah mezi jednotlivými sousedními body určenými sousedními kanály definovanými výše je lineární. 3.7.3.5.4.6 Rušivé emise. Rušivé emise zahrnující parazitní a vněpásmové emise musí být v souladu s úrovněmi uvedenými v Tab. 3.7.3.5-2. Celkový výkon v libovolném harmonickém nebo diskrétním signálu VDB nesmí být větší neţ –53 dBm.

3 - 40

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.7.4.1 GNSS musí vyhovovat poţadavkům na výkonnost definovaným v ust. 3.7.2.4 a Doplňku B, ust.3.7 při přítomnosti rušení, které je definováno v ust.3.7 Doplňku B. Poznámka: Provoz GPS a GLONASS v kmitočtovém pásmu 1 559 – 1 610 MHz je klasifikován ITU jako poskytování radionavigační druţicové sluţby (RNSS) a letecké radionavigační sluţby (ARNS) se zvláštním statusem spektrální ochrany pro RNSS. Za účelem dosaţení příslušné výkonnosti pro přesné přiblíţení a vedení za podpory GNSS a jeho rozšíření se přepokládá, ţe pro RNSS/ARNS zůstane jediné globální přidělení pásma 1 559 – 1 610 MHz a emise z tohoto a přilehlých kmitočtových pásem budou důsledně regulovány národními nebo mezinárodními předpisy.

Tab. 3.7.3.5-2. Rušivé emise Relativní úroveň rušivých emisí (poznámka 2)

Maximální úroveň rušivých emisí (poznámka 1)

9 kHz – 150 kHz

–93 dBc (poznámka 3)

–55 dBm/1kHz (poznámka 3)

150 kHz – 30 MHz

–103 dBc (poznámka 3)

–55 dBm/10 kHz (poznámka 3)

30 MHz – 106,125 MHz

–115 dBc

–57 dBm/100 kHz

106,425 MHz

–113 dBc

–55 dBm/100 kHz

107,225 MHz

–105 dBc

–47 dBm/100 kHz

107,625 MHz

–101,5 dBc

–53,5 dBm/10 kHz

107,825 MHz

–88,5 dBc

–40,5 dBm/10 kHz

107,925 MHz

–74 dBc

–36 dBm/1 kHz

107,9625 MHz

–71 dBc

–33 dBm/1 kHz

107,975 MHz

–65 dBc

–27 dBm/1 kHz

118,000 MHz

–65 dBc

–27 dBm/1 kHz

118, 0125 MHz

–71 dBc

–33 dBm/1 kHz

118,050 MHz

–74 dBc

–36 dBm/1 kHz

118,150 MHz

–88,5 dBc

–40,5 dBm/10 kHz

118,350 MHz

–101,5 dBc

–53,5 dBm/10 kHz

118,750 MHz

–105 dBc

–47 dBm/100 kHz

119,550 MHz

–113 dBc

–55 dBm/100 kHz

119,850 MHz – 1 GHz

–115 dBc

–57 dBm/100 kHz

1 GHz – 1,7 GHz

–115 dBc

–47 dBm/1 GHz

Kmitočet

3.7.5 Databáze Poznámka: Standardy a doporučené postupy pro letecké databáze a počítačové navigační systémy jsou specifikovány v Předpisech L 4, L 11, L 14 a L 15. 3.7.5.1 Palubní prostředky GNSS, vyuţívají databáze, poskytují prostředky k:

Poznámka 1: Maximální úroveň rušivých emisí (absolutní výkon) nastává, jestliţe autorizovaný vysílaný výkon přesahuje 150 W. Poznámka 2: Relativní úroveň rušivých emisí je počítána s pouţitím stejné šířky pásma pro poţadované i rušivé signály. Toto můţe vyţadovat změnu měření pro rušivé signály pouţitím šířky pásma indikované pro maximální úroveň rušivých emisí v levém sloupci Tab. 3.7.3.5-2. Poznámka 3: Tato hodnota se je omezena měřením. Předpokládá se, ţe skutečné hodnoty jsou lepší. Poznámka 4: Vztah mezi jednotlivými sousedními body určenými sousedními kanály definovanými výše je lineární. 3.7.3.5.5 Navigační informace. Navigační data obsahují následující informace: a) korekce pseudovzdálenosti, referenční čas a integrita dat; b) data týkající se GBAS; c) data pro konečné přiblíţení při zajišťování přesného přiblíţení; a d) data o předpovídané dostupnosti zdrojů určování vzdálenosti. Poznámka: Obsah a struktura dat je specifikována v ust. 3.6.3 Doplňku B. 3.7.3.6

Palubní GNSS přijímač

3.7.3.6.1 Palubní přijímač zpracovává signály od příslušných prvků GNSS, jak je specifikováno v ust. 3.1 Doplňku B (pro GPS), v ust. 3.2 Doplňku B (pro GLONASS), v ust.3.3 Doplňku B (pro kombinaci GPS a GLONASS), v ust.3.5 Doplňku B (pro SBAS) a v ust.3.6 Doplňku B (pro GBAS a GRAS). 3.7.4

které

a) aktualizaci elektronické navigační databáze; a b) určení uţitečných AIRAC dat letecké databáze. Poznámka: Poradenský materiál pro potřeby obecné navigační databáze v palubních zařízeních GNSS je specifikován v kapitole 11Dodatku D. 3.8

Rezervováno

3.9 Systémové charakteristiky přijímače palubního radiokompasu (ADF) 3.9.1

Přesnost indikovaného zaměření

3.9.1.1 Zaměření, indikované systémem radiokompasu, nesmí vykazovat chybu větší neţ  5° za podmínek, ţe: 

intenzita pole přijímaného signálu je 70 V/m nebo větší,  signál je vyzařován některým z NDB nebo polohových radiomajáků, jejichţ provoz vyhovuje poţadavkům tohoto Předpisu,  současně s tímto signálem je ze směru o 90 od indikovaného zaměření přijímán neţádoucí signál buď: a) na stejném kmitočtu a intenzitě o 15 dB niţší neţ ţádaný signál, nebo b) na kmitočtu posunutém o  2 kHz a intenzitě o 4 dB niţší neţ ţádaný signál, nebo c) na kmitočtu posunutém o  6 kHz nebo více a intenzitě o 55 dB vyšší neţ ţádaný signál. Poznámka: Uvedená chyba zaměření nezahrnuje chybu magnetického kompasu letadla. 3.10

Rezervováno

3.11 Specifikace mikrovlnného přistávacího systému MLS

Odolnost vůči interferencím 3.11.1

3 - 41

Definice

15.11.2012 Změna č. 87

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Azimut MLS (MLS azimuth) Geometrické místo bodů v libovolné horizontální rovině, pro kterou platí, ţe dekódovaný úhel navedení je konstantní. DME/P Dálkoměrná funkce spojená s MLS, kde pod „P“ se rozumí přesné změření vzdálenosti. Kmitočtové charakteristiky jsou analogické DME/N. Doplňková data (Auxiliary data) Data vysílaná jako doplněk základních dat a zajišťující informaci o poloze pozemního zařízení pro zpřesnění vypočtení polohy letadla a další dodatečné informace. Elevace MLS (MLS elevation) Geometrické místo bodů v libovolné vertikální rovině, pro kterou platí, ţe dekódovaný úhel navedení je konstantní. Funkce (Function) Určená sluţba, zajišťovaná MLS, např. kurz přiblíţení, nezdařené přiblíţení, základní data atd. Chyba zadání trajektorie (PFE) (Path following error) Část chyby signálu, která můţe vést k odchylce letadla od poţadovaného kurzu a/nebo sestupu. Minimální sestupový úhel (Minimum glide path) Nejmenší sestupový úhel podle nulového kurzu, který odpovídá publikovaným postupům přiblíţení a bezpečné výšce nad překáţkami. Poznámka: Je to nejmenší sestupový úhel, který byl pro přístrojovou RWY schválen a vyhlášen. Nulový úhel MLS (MLS zero degree azimuth) Azimut MLS, pro který je dekódovaný úhel navedení nula stupňů. Počáteční bod MLS (MLS datum point) Bod na RWY nejbliţší fázovému středu antény sestupu (viz ust. 3.5). Prostor krytí (Coverage sector) Objem vzdušného prostoru, ve kterém je zabezpečena činnost dané funkce a ve kterém je hustota výkonu signálu rovna, nebo větší neţ určené minimum. Referenční výška nezdařeného přiblížení MLS (MLS back azimuth reference datum) Bod ve specifikované výšce nad osou RWY v polovině její délky. Referenční výška přiblížení MLS (MLS approach reference datum) Bod ve specifikované výšce nad průsečíkem osy a prahu RWY. Sektor úměrného navedení (Proportional guidance sector) Objem vzdušného prostoru, ve kterém úhlová informace dané příslušné funkce je přímo úměrná poloze antény letadla vzhledem ke vztaţné čáře nulového úhlu.

15.11.2012 Změna č. 87

Sektor volného navedení (Clearance guidance sector) Objem prostoru uvnitř sektoru krytí, ve kterém kurzová informace není přímo úměrná úhlové poloze letadla, ale dává stálou indikaci, zda je letadlo vpravo nebo vlevo od prostoru úměrného navedení. Signál mimosektorové indikace (OCI) (Out-ofcoverage indication signal) Signál vyzařovaný do prostorů mimo předpokládaný prostor krytí, kdyţ je v konkrétním případě nutné zabránit neopodstatněné varovné indikaci při existenci chybné naváděcí informace. Směrování antény MLS (MLS antenna boresight) Rovina procházející fázovým středem antény kolmo k horizontální rovině a rovině anténního zrcadla. Poznámka: V případě azimutální antény směrování antény a nulový úhel se obvykle shodují. Přesto z technického hlediska perspektivním termínem je „směrování antény“, ale z provozního hlediska je lepší pouţívat termín „nulový azimut“. Souřadnicový systém kuželový (Coordinate system – conical) Předpokládá se, ţe pro funkci se pouţívají kuţelové souřadnice, kdyţ dekódovaný úhel navedení se mění jako minimální úhel mezi povrchem kuţele obsahujícího přijímací anténu a rovinu procházející osou a vrcholem kuţele. Vrchol kuţele je ve fázovém středu antény. Pro funkce kurzu přiblíţení na přistání a nezdařeného přiblíţení je danou rovinou svislá rovina procházející osou RWY. Pro sestupové funkce je rovina vodorovná. Souřadnicový systém rovinný (Coordinate system – planar) Předpokládá se, ţe pro funkci se pouţívají rovinné souřadnice, kdyţ dekódovaný úhel navedení se mění jako úhel mezi rovinou obsahující anténu přijímače a referenční rovinou. Pro úhlové kurzové funkce je referenční rovinou vertikální rovina procházející osou RWY a rovinou obsahující anténu je vertikální rovina procházející středem antény. Střed laloku (Beam centre) Střední bod mezi dvěma body poklesu výkonu o 3 dB na náběţné a sestupové hraně hlavního snímacího laloku. Střední chyba kurzu (Mean course error) Střední hodnota chyby kurzu podél prodlouţené osy RWY. Střední chyba sestupu (Mean glide path error) Střední hodnota chyby sestupu podél sestupového úhlu. Šířka laloku (Beam width) Šířka hlavního snímacího laloku měřená mezi body poklesu výkonu o 3 dB, vyjádřená v úhlových jednotkách v horizontální rovině pro kurzové funkce a ve vertikální rovině pro sestupové funkce. Šum řízení (CMN) (Control motion noise) Část chyby naváděcího signálu, která můţe ovlivnit ovládací systémy letadla a vyvolat pohyb při letu řízeném autopilotem, ale nevyvolá odchylku polohy letadla od ţádaného kurzu nebo sestupu (viz ust. 3.5).

3 - 42

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Šum sledování trajektorie (PFN) (Path following noise) Část chyby signálu navedení, která můţe vyvolat odchylku letadla od střední čáry kurzu nebo sestupu. Základní data (Basic data) Data vysílaná pozemním zařízením, která jsou přímo spojena s činností systému přiblíţení a přistání, a data informující o úrovni činnosti pozemního zařízení MLS. 3.11.2

Obecně

3.11.2.1 MLS je přesný přibliţovací a přistávací naváděcí systém, který zajišťuje informaci o poloze a různá data ze země do vzduchu. Polohová informace je poskytována v širokém sektoru a je určena měřením úhlu kurzu (azimutu), sestupového úhlu (elevace) a vzdálenosti. Poznámka: Pokud není specificky uvedeno palubní zařízení, text ust. 3.11 se vztahuje na pozemní zařízení MLS. 3.11.3

Konfigurace MLS

3.11.3.1 Základní MLS Základní konfigurace MLS sestává z následujících částí: a) zařízení kurzové, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, b) zařízení sestupové, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, c) prostředky pro kódování a vysílání slov hlavních dat, připojený monitor, dálkové ovládání a indikaci. Poznámka: Hlavní data jsou základní a nezbytná doplňková slova dat specifikovaná v ust. 3.11.5.4. d) DME, příslušný monitor, a indikační zařízení.

dálkové

ovládání

Poznámka 2: Formát signálu MLS umoţňuje další rozvoj systému a zahrnutí dodatečných funkcí, jako např. azimut 360°. 3.11.3.4 Zjednodušené konfigurace MLS Připouští se pouţití zjednodušených konfigurací získaných ze základní konfigurace MLS (ust. 3.11.3.1) sníţením charakteristik následujícím způsobem: a) krytí kurzovým zařízením při přiblíţení na přistání je zajištěno pouze v prostoru přiblíţení na přistání (ust. 3.11.5.2.2.1.1), b) krytí kurzovým a sestupovým zařízením při přiblíţení na přistání (ust. 3.11.5.2.2 a 3.11.5.3.2) nesahá pod výšku 30 m (100 ft) nad prahem RWY, c) limity přesnosti pro PFE a PFN se zvyšují do hodnot nepřesahujících 1,5 násobek hodnot, které jsou uvedeny v ust. 3.11.4.9.4 pro kurzové zařízení a v ust. 3.11.4.9.6 pro sestupové zařízení při přiblíţení na přistání, d) vliv pozemního zařízení na střední chybu kurzu a střední chybu sestupové dráhy se zvyšuje do hodnot přesahujících 1,5krát hodnoty uvedené v ust. 3.11.5.2.5 a 3.11.5.3.5, e) poţadavky na CMN (ust. 3.11.4.9.4 a ust. 3.11.4.9.6) se neuvaţují, f) reakční interval systému monitorování a ovládání (ust. 3.11.5.2.3 a 3.11.5.3.3) se zvyšuje na 6 sekund. Poznámka: Podkladový materiál týkající se pouţití zjednodušených konfigurací MLS je uveden v kapitole 15 Dodatku G. 3.11.4 Charakteristiky signálu v prostoru – úhlová funkce a funkce přenosu dat 3.11.4.1

3.11.3.2 Jestliţe přesná dálkoměrná informace je potřebná v celém prostoru krytí v kurzu, mělo by být pouţito DME/P vyhovující ust. 3.5 Hlavy 3. Poznámka: DME je dálkoměrným prvkem MLS a očekává se, ţe bude instalován co nejdříve. Přesto, pokud na stejné RWY pokračuje vyuţívání ILS, připouští se dočasné vyuţívání radiových návěstidel systému ILS s MLS. 3.11.3.3 Rozšířené konfigurace MLS Připouští se rozšíření základní konfigurace MLS doplněním jedné nebo několika z následujících funkcí nebo zlepšených charakteristik: a) vybavení zpětného kurzu, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, b) vybavení úhlové informace podrovnání, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, c) DME/P, příslušný monitor, dálkové ovládání a indikační zařízení, d) prostředky pro kódování a vysílání slov vedlejších doplňkových dat, připojený monitor, dálkové ovládání a indikaci, e) zajištění většího sektoru úměrného navedení, převyšující minima určené v ust. 3.11.5. Poznámka 1: Přestoţe je vypracován standard pro úhlovou funkci podrovnání, tato funkce není zavedena a neplánuje se její zavedení v budoucnosti.

Přenosové kanály

3.11.4.1.1 Uspořádání kanálů Úhlová funkce a funkce přenosu dat se uskutečňují na jednom z 200 kanálů, které vyuţívají kmitočty v pásmu 5 031,0 – 5 090,7 MHz, jak je uvedeno v Tab. A. 3.11.4.1.1.1 V případě nezbytnosti, pro uspokojení budoucích leteckých poţadavků, se mimo kanály uvedené v ust. 3.11.4.1.1 pouţijí doplňkové kanály v podpásmu 5 030,4 – 5 150,0 MHz. 3.11.4.1.2 Párování kanálů a DME Párování kanálů úhlové funkce a přenosu dat s kanálem měřiče vzdálenosti DME se provádí v souladu s Tab. A. 3.11.4.1.3 Kmitočtová tolerance Pracovní kmitočet pozemního zařízení se nesmí lišit o více neţ  10 kHz od přiděleného kmitočtu. Kmitočtová stabilita musí být taková, ţe při měření v průběhu 1 sekundy není odchylka od jmenovitého pracovního kmitočtu větší neţ  50 Hz. 3.11.4.1.4

Vysokofrekvenční spektrum signálu

3.11.4.1.4.1 Vysílaný signál musí být takový, ţe během doby vysílání střední hustota výkonu ve výšce 600 m (2 000 ft) měřená v pásmu širokém 150 kHz se

3 - 43

15.11.2012 Změna č. 87

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

středem na kmitočtu vzdáleném o 840 kHz nebo více 2 od jmenovité hodnoty nepřevýší – 94,5 dBW/m pro úhlové signály a data. 3.11.4.1.4.2 Vysílaný signál musí být takový, ţe během doby vysílání střední hustota výkonu za hranicí vzdálenosti 4 800 m (2,6 NM) z jakýchkoliv antén a pro výšku pod 600 m (2 000 ft) nesmí překročit – 94,5 2 dBW/m pro úhlové navádění nebo datové signály, při měření v pásmu o šířce 150 kHz se středem 840 kHz nebo více od jmenovitého kmitočtu. Poznámka 1: Poţadavky v 3.11.4.1.4.2 jsou pouţitelné tehdy, jestliţe provozní pokrytí jiné pozemní stanice MLS přesahuje radiový horizont uvaţované pozemní stanice. Poznámka 2: Výkladový materiál pro plánování kmitočtů MLS je uveden v ust. 9.3 Dodatku G. 3.11.4.2 Polarizace Vysílání na kmitočtech všech pozemních zařízení má jmenovitou vertikální polarizaci. Vliv libovolné sloţky mající horizontální polarizaci nesmí vyvolat zhoršení úhlové informace větší neţ 40 % od povolené hodnoty PFE, kdyţ se palubní anténa otočí o 30° od svislé polohy, nebo vyvolat překročení limitní hodnoty PFE. 3.11.4.3

Uspořádání časového multiplexu

3.11.4.3.1 Úhlové informace i data se předávají na jediném kmitočtu s časovým multiplexem. 3.11.4.3.2 Synchronizace Vysílání různých části úhlového pozemního zařízení a přenosu dat jsou časově synchronizována pro zajištění provozu na společném kmitočtovém kanálu bez rušení. 3.11.4.3.3 Opakovací kmitočet funkcí Kaţdá vysílaná funkce se opakuje s následujícím kmitočtem: Funkce

Kurz přiblíţení Kurz přiblíţení s vysokou opakovací rychlostí Zpětný kurz (nezdařené přiblíţení) Sestupový úhel přiblíţení Úhel podrovnání Základní data Doplňková data

3.11.4.3.5 Následnost funkcí Časový interval mezi opakovaným vysíláním funkcí se určí takovým způsobem, který zajišťuje ochranu proti synchronním poruchám. Poznámka 1: Kaţdé vysílání funkce je nezávislé vysílání, které se můţe uskutečnit v libovolném místě časového multiplexu (s výjimkou zpětného kurzu, kterému musí předcházet slovo č. 2 základních dat). Poznámka 2: V ust. 2.1.4 Dodatku G jsou uvedeny některé následnosti, ochraňující před synchronními poruchami. 3.11.4.4

Preambule

3.11.4.4.1 Signál preambule se vysílá do celého příslušného prostoru krytí pro identifikaci následující funkce. Preambule sestává z periody určeného nosného vysokofrekvenčního signálu, referenčního časového kódu pro přijímač a identifikačního kódu funkce. Časování preambule je uvedeno v Doplňku A, Tab. A-1. 3.11.4.4.2 Určení nosného vf signálu Vysílání preambule začíná periodou nemodulovaného nosného vf signálu, jak je specifikováno v Doplňku A, Tab. A-1. 3.11.4.4.3

Modulace a kódování

3.11.4.4.3.1 Diferenciální fázová modulace Kód preambule a dat dle specifikace v ust. 3.11.4.8 jsou vysílány diferenciální fázovou modulací nosného vysokofrekvenčního kmitočtu. „Nula“ je určena fázovým posunem 0°  10°, „jednička“ 180°  10°. Modulační rychlost je 15 625 baud. Vnitřní přesnost časování DPSK musí odpovídat specifikaci v ust. 3.11.4.3.4 výše. Během fázového přechodu se nesmí pouţívat amplitudová modulace. Čas přechodný nesmí převýšit 10 s a fáze musí v oblasti přechodu předbíhat nebo být opoţděna rovnoměrně.

Střední opakovací kmitočet (Hz), určený na interval 10 sekund 13  0,5 39 1,5 6,5  0,25 39  1,5 39  1,5 viz Doplněk A, Tab. A-7 viz Doplněk A, Tab. A-10 a A-12

3.11.4.3.3.1 Kde sektor úměrného navedení není větší neţ  40° a není předvídána funkce podrovnání nebo jiná doplňková funkce pro toto zařízení, měla by být pouţita vysoká opakovací rychlost pro kurz přiblíţení. Poznámka: Informace vyuţití je uvedena v ust. 2.3.3 Dodatku G. 3.11.4.3.4 Synchronizace funkcí Standardní časování pro kaţdou úhlovou a datovou funkci musí vyhovět specifikaci v Doplňku A, Tab. A-1

15.11.2012 Změna č. 87

aţ A-6 a A-8. Přesnost vnitřní synchronizace kaţdého uvedeného stavu musí odpovídat jmenovité hodnotě s tolerancí  2 s. Střední kvadratická odchylka (RMS) časové nestability musí být menší neţ 1 s. Poznámka 1: Synchronizace kaţdého uvedeného stavu ukazuje počátek intervalu času pro daný stav a ukončení stavu předchozího. Charakteristiky a synchronizace skutečného vysílání jsou definovány v příslušných ustanoveních. Poznámka 2: Informace o měření přesnosti časování jsou uvedeny v ust. 2.2.2 Dodatku G.

3.11.4.4.3.2 Referenční čas přijímače Kaţdá preambule obsahuje referenční čas přijímače 11101 (bity I1 aţ I5). Čas středního bodu posledního přechodu fáze v kódu je referenční čas přijímače. Kód referenčního času přijímače musí být potvrzen dekódováním platného identifikačního kódu funkce, následujícího bezprostředně po kódu referenčního času. 3.11.4.4.3.3 Identifikace funkce Kód pro identifikaci funkce následuje po kódu referenčního času. Kód sestává z 5 informačních bitů (I6 aţ I10), umoţňujících identifikaci 31 různých funkcí, a dvou paritních bitů (I11 aţ I12) následovně:

3 - 44

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

I6 0 0

I7 0 0

I8 1 1

Kód I9 1 0

1 0

1 1

0 1

0 0

0 0

0 0

1 1

1 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1

0 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1

0 0 0 1 1 0 0 0 1 1 1

1 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1

0 1 0 1 0 1 1 1 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0

1 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0

Funkce Azimut přiblíţení Vyšší rychlost azimutu přiblíţení Elevace přiblíţení Elevace podrovnání Zpětný azimut Azimut 360° Základní data 1 Základní data 2 Základní data 3 Základní data 4 Základní data 5 Základní data 6 Doplňková data A Doplňková data B Doplňková data C

I10 0 1

I11 0 0

I12 1 0

Poznámka 1: Mezi koncem kmitu „tam“ a počátkem kmitu „zpět“ je příslušná doba, kdy se nevysílá. Další informace jsou uvedeny v ust. 2.2.1. Dodatku G. Poznámka 2: Uvedené hodnoty maximálních úhlů kmitů uvaţují tu skutečnost, ţe pro zajištění odpovídajícího dekódování, úhel kmitu musí přesahovat hranice sektoru úměrného navedení, v krajním případě o polovinu šířky laloku (v ekvivalentních úhlových hodnotách). 3.11.4.5.2 Tolerance pozemního zařízení pro rychlost kmitání a časovou separaci mezi kmity „tam“ a „zpět“ musí být dostatečná pro splnění poţadavků uvedených v ust. 3.11.4.9. 3.11.4.5.3 Vysílání kmitů „tam“ a „zpět“ musí být symetricky rozloţeno okolo středních bodů uvedených v Tab. A-2 aţ A-5 Doplňku A. Střední bod kmitů a střed časových intervalů mezi kmity „tam“ a „zpět“ se musí krýt s tolerancí  10 s.

Poznámka: Kódy identifikace funkcí jsou vybrány tak, ţe paritní bity I11 a I12 vyhovují rovnicím: I6 + I7 + I8 + I9 + I10 + I11 = sudá veličina I6 + I8 + I10 + I12 = sudá veličina 3.11.4.5 Parametry úhlového navedení Informace úhlového navedení se kóduje časovými intervaly mezi středy přijatých hlavních laloků kmitajícího svazku „tam“ a „zpět“. V palubním zařízení se tento kód definuje jako lineární funkce času:

 = (To - t) .

v 2

kde: 

= úhel navedení v kurzu (podrovnání) ve skupinách,

t

= časový interval mezi středy hlavních laloků „tam“ a „zpět“.

nebo

sestupu kmitajících

TO = časový interval mezi středy kmitajících hlavních laloků „tam“ a „zpět“, odpovídající 0. v

= konstantní rychlost kmitání ve stupních za mikrosekundu.

3.11.4.5.1 Význam a rozsah parametrů úhlového navedení je následující: Funkce

Maximální úhel kmitu (o)

Hodnota t pro maximální úhel kmitu (s)

To (s)

v (0/s)

Kurz přiblíţení

- 62° aţ + 62°

13 000

6 800

0,020

- 42° aţ + 42°

9 000

4 800

0,020

- 42° aţ + 42°

9 000

4 800 - 0,020

- 1,5° aţ + 29,5°

3 500

3 350

0,020

- 2° aţ + 10°

3 200

2 800

0,010

Kurz přiblíţení s vysokou rychlostí opakování Zpětný kurz Úhel sestupu Úhel podrovnání

3.11.4.6

Funkce kurzového navedení

3.11.4.6.1 Kaţdé vysílání úhlu navedení kurzu sestává z kmitu „tam“ ve směru hodinových ručiček, následovaného kmitem „zpět“ proti směru hodinových ručiček, pozorováno shora od antény. Pro kurz přiblíţení se hodnota úhlu zvětšuje ve směru „tam“, pro zpětný kurz ve směru „zpět“. Poznámka: Zobrazení konvence kmitání je uvedeno v ust. 2.3.1 Dodatku G. 3.11.4.6.2 Sektorové signály Formát vysílání libovolné úhlové funkce musí obsahovat časový interval pro výběr palubní antény mimosektorovou indikací a kontrolní impulsy, jak je uvedeno v Doplňku A, Tab. A-2 a A-3. Vnitřní přesnost synchronizace sektorových signálů musí odpovídat vnitřní přesnosti přechodu DPSK, specifikované v ust. 3.11.4.3.4. 3.11.4.6.2.1 Identifikace pozemního zařízení MLS slouţící pro určitou RWY musí být identifikován čtyřmístnou skupinou písmen, začínající M. Toto označení bez prvního písmene se musí vysílat jako digitální slovo, jak je uvedeno v Doplňku A, Tab. A-7. Poznámka: Nepoţaduje se, aby pozemní zařízení MLS vysílalo informaci s identifikací za hranici sektoru krytí. V tom případě, kdy se informace o identifikaci kanálu MLS vyţaduje z provozních důvodů za hranici sektoru krytí, je ji moţno získat od všesměrového zařízení DME (viz níţe ust. 3.11.5.5.2 a ust. 8.2 v Dodatku G). 3.11.4.6.2.1.1 Signál se vysílá na datovém kanálu funkcí přiblíţení a zpětného kurzu. 3.11.4.6.2.1.2 Bit kódu v časové mezeře předtím určené pro alternativní indikaci pozemního zařízení (Morse) následující za preambulí azimutu, musí být nastaven na „NULA“. 3.11.4.6.2.2 Signál výběru palubní antény Signál pro výběr palubní antény se vysílá jako „NULA“ DPSK signálu v trvání 6 bitů. Signál musí být v celém prostoru krytí, ve kterém se předpokládá zavedení v kurzu nebo zpětném kurzu.

3 - 45

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Poznámka: Signál dává moţnost výběru nejvhodnější antény, pokud je na palubě více antén. 3.11.4.6.2.3 Impulsy mimosektorové indikace Kde jsou pouţity impulsy mimosektorové indikace, musí být: a) větší neţ jakýkoliv naváděcí signál mimo sektor krytí, b) nejméně o 5 dB menší neţ úroveň vykrývacího signálu „leť vpravo“ („leť vlevo“) ve vykrývacím sektoru a c) nejméně o 5 dB menší neţ úroveň kmitajícího hlavního laloku v prostoru úměrného navedení. Trvání kaţdého impulsu, měřené na bodech poloviční amplitudy, musí být nejméně 100 s a časy náběţné a sestupové hrany menší neţ 10 s. 3.11.4.6.2.3.1 Je-li poţadováno, mohou být postupně vysílány dva impulsy v kaţdém časovém intervalu mimosektorové indikace. Kdyţ je pouţit pár impulsů, je trvání kaţdého z nich nejméně 50 s a časy náběţné a sestupové hrany musí být menší neţ 10 s. 3.11.4.6.2.3.2 Vysílání impulsů indikace mimo prostor krytí z antén přesahujícím se krytím musí být odděleno nejméně o 10 s. 3.11.4.6.2.4 Ze země vysílané kontrolní signály Poznámka: Ve formátu signálu kurzového navedení je rezervován čas pro budoucí pouţití ze země vysílaných kontrolních signálů. 3.11.4.6.2.5 Vykrývací navedení Kde je sektor úměrného navedení menší neţ minimální krytí, specifikované v ust. 3.11.5.2.2.1.1 a) a 3.11.5.2.2.2 a), sektor krytí se doplňuje vykrývacím navedením – vysíláním vykrývacích impulsů „leť vlevo“ („leť vpravo“) ve formátech funkcí kurzu přiblíţení s vyšší opakovací rychlostí a zpětného kurzu. Alternativně je moţné vykrývací navedení kmitáním laloku na určený sektor úměrného navedení pro indikaci „leť vlevo“ („leť vpravo“), jak je třeba, kdyţ dekódované úhly převyšují limity krytí úměrného navedení. 3.11.4.6.2.5.1 Informace vykrývacího navedení se dává vysíláním párů impulsů v intervalech času úhlového kmitání. Jeden pár sestává z jednoho impulsu hraničícího s časem na začátku kmitu „tam“ a jednoho impulsu hraničícího s časem ukončení kmitu „zpět“. Druhý pár sestává z jednoho impulsu hraničícího s časem konce kmitu „zpět“. Vykrývací signál „leť vpravo“ představuje kladné a „leť vlevo“ záporné úhly. Trvání kaţdého vykrývacího impulsu je 50 s s tolerancí  5 s. Přepínací čas vysílače mezi vykrývacími impulsy a vysíláním kmitání laloků nesmí převýšit 10 s. Náběhový čas kaţdého impulsu, který není přilehlý ke kmitu laloku, musí být menší neţ 10 s. 3.11.4.6.2.5.2 Charakteristiky signálu základních vykrývacích impulsů v prostoru jsou následující: a) při letu pravým sektorem vykrytí, signál vykrývacího navedení „leť vpravo“ převyšuje boční

laloky kmitajícího laloku a další signály navedení a mimosektorovou indikaci nejméně o 5 dB, b) při letu levým sektorem vykrytí signál vykrývacího navedení „leť vlevo“ převyšuje boční laloky kmitajícího laloku a další signály navedení a mimosektorovou indikaci nejméně o 5 dB, c) v prostoru úměrného navedení signály vykrývací musí být nejméně o 5 dB pod úrovní hlavního kmitajícího laloku. 3.11.4.6.2.5.3 Hustota výkonu vykrývacího signálu musí vyhovět poţadavkům v ust. 3.11.4.10.1. Poznámka 1: Dodatek G, ust. 2.3.4 obsahuje informace o: a) časovém uspořádání vykrytí a kmitání hlavního laloku, b) obálce impulsů v přechodném prostoru mezi vykrývacími a kmitajícími signály, c) změny konvence vykrývání („leť vpravo“, „leť vlevo“). Poznámka 2: Limity úměrného navedení jsou vysílány v základních datech podle specifikace v ust. 3.11.4.8.2. 3.11.4.7

3.11.4.7.1 Konvence kmitů Pro sestupový úhel přiblíţení se úhel zvětšuje směrem nahoru. Nulová hodnota odpovídá horizontální rovině proloţené fázovým středem příslušné antény. Kaţdé naváděcí úhlové vysílání spočívá v kmitu „tam“ následovaného kmitem „zpět“. Kmit „tam“ je ve směru zvětšujících se úhlů. 3.11.4.7.2 Sektorový signál Ve formátu sestupové funkce přiblíţení je předvídán jeden impuls mimosektorové indikace. Kde je pouţit impuls mimosektorové indikace, musí být: 1) 2)

větší neţ jakýkoliv naváděcí signál v prostoru mimosektorové indikace, nejméně o 5 dB menší neţ naváděcí signál v naváděcím sektoru.

Časování mimosektorového signálu musí odpovídat tabulce A-4 Doplňku A. Trvání kaţdého impulsu, měřené v polovině amplitudy, musí být nejméně 100 s a náběţná a sestupová hrana musí být menší neţ 10 s. 3.11.4.7.2.1 Je-li to nutné, musí se umoţnit následující vysílání dvou impulsů v kaţdé časové mezeře určené na označení bezpečné výšky nad překáţkami. Tam, kde se tyto páry impulsů pouţívají, musí být trvání kaţdého impulsu nejméně 50 μs a čas náběhové a sestupové hrany musí být menší neţ 10 μs. 3.11.4.8 Datové funkce Ve formátu signálu MLS je zabezpečeno vysílání základních a doplňkových dat. Poznámka: Poţadavky na pozemní zařízení vysílače dat, týkající se prostoru působnosti a kontroly jsou specifikovány v ust. 3.11.5.4. 3.11.4.8.1

14.11.2013 Oprava č. 2/ČR

Sestupová naváděcí funkce

3 - 46

Vysílání dat

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Data musí být 3.11.4.4.3.1.

vysílána

dle

specifikace

v ust.

3.11.4.8.2 Struktura a časování základních dat Základní data jsou kódována do slov o 32 bitech sestávajících z preambule (12 bitů), specifikované v ust. 3.11.4.4, a obsahu dat, uvedeného v Doplňku A, tabulka A-7. Synchronizace základních dat je uvedena v Doplňku A, tabulka A-6. Obsah, maximální interval mezi vysíláním stejného slova a uspořádání slov musí odpovídat specifikacím v Doplňku A, tabulka A-7. Data obsahující číslicovou informaci musí být vysílána počínaje bitem nejniţšího významu a nejmenší dvojkové číslo představuje nejniţší limit ve zvyšování dvojkových kroků do maximální hranice, uvedené v Doplňku A, tabulka A-7. 3.11.4.8.2.1 Obsah základních dat Data specifikovaná v Doplňku A, tabulka A-7 jsou definována takto: a) vzdálenost antény kurzu přiblíţení od prahu je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény a vertikální rovinou proloţenou prahem kolmo na osu RWY, b) prostor úměrného krytí kurzu přiblíţení je limit sektoru, ve kterém je vysílání úměrné azimutu navedení, c) signál vykrývání musí ukázat metodu pro vytvoření vykrývacího signálu kurzu, d) minimální sestupový úhel je nejmenší úhel sestupu podél nulového azimutu definovaného v ust. 3.11.1, e) statut zpětného azimutu je provozní stav zařízení zpětného azimutu, f) statut DME je provozní stav zařízení DME, g) statut azimutu přiblíţení je provozní stav zařízení azimutu přiblíţení, h) statut sestupu přiblíţení je provozní stav zařízení sestupu přiblíţení, i) šířka laloku je pro danou funkci šířka anténního laloku podle ust. 3.11.1, j) vzdálenost DME je nejmenší vzdálenost mezi fázovým středem antény DME a vertikální rovinou proloţenou referenčním bodem MLS kolmo k ose RWY, k) magnetický kurz přiblíţení je úhel měřený v horizontální rovině ve směru pohybu hodinových ručiček od magnetického severu k nulovému azimutu přiblíţení, vycházejícímu z antény kurzu přiblíţení. Vrcholem měřeného úhlu je fázový střed antény kurzu přiblíţení, l) magnetický kurz zpětného přiblíţení je úhel měřený v horizontální rovině ve směru pohybu hodinových ručiček od magnetického severu k nulovému azimutu zpětného přiblíţení vycházejícímu z antény kurzu zpětného přiblíţení. Vrcholem úhlu je fázový střed antény kurzu zpětného přiblíţení, m) limit úměrného krytí zpětného azimutu je limit sektoru, ve kterém se vysílá úměrné vedení zpětného azimutu, n) identifikace pozemního zařízení MLS jsou poslední tři znaky identifikace systému

specifikované v ust. 3.11.4.6.2.1. Znaky se kódují z mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5) s vyuţitím bitů od b1 do b6. Poznámka 1: Mezinárodní abeceda č. 5 (IA-5) je uvedena v Předpisu L 10/III. Poznámka 2: Bit b7 tohoto kódu můţe být vytvořen palubním přijímačem, doplněním bitu b6. 3.11.4.8.3 Uspořádání a časování doplňkových dat Doplňková data jsou uspořádána ve slovech o 76 bitech, sestávajících z funkce preambule (12 bitů) podle ust. 3.11.4.4, adresy (8 bitů) podle Doplňku A, tabulka A-9 a obsahu dat a parity (56 bitů) podle Doplňku A, tabulky A-10, A-11, A-12, A-13 a A-15. Tři funkční identifikační kódy jsou rezervovány pro indikaci vysílání doplňkových dat A, doplňkových dat B a doplňkových dat C. Časování doplňkových dat je podle Doplňku A, tabulka A-8. Pouţívají se dva formáty slov doplňkových dat, jeden pro číslicová data a druhý pro data alfanumerických znaků. Data obsahující číslicové informace se vysílají s bitem nejvyššího významu jako prvním. Písmenné znaky ve slovech B1 – B39 dat se kódují podle mezinárodní abecedy č. 5 (IA-5) s vyuţitím bitů b1 - b5, přitom bit b1 se vysílá jako první. Alfanumerické znaky v jiných slovech dat se kódují v souladu s IA-5 s pouţitím informačních bitů a 1 bit sudé parity se do kaţdého znaku doplňuje. Alfanumerická data se vysílají v pořadí, v jakém se mají číst. Sériové vysílání znaku začíná nejniţším bitem jako prvním a paritní bit je poslední. Poznámka 1: Mezinárodní abeceda č. 5 (IA-5) je uvedena v Předpisu L 10/III. Poznámka 2: Doplňková data A jsou definována níţe v ust. 3.11.4.8.3.1. Doplňková data B jsou definována níţe v ust. 3.11.4.8.3.2. Doplňková data C se rezervují pro národní pouţití. 3.11.4.8.3.1 Obsah doplňkových dat A Datové poloţky, obsaţené ve slovech A1 – A4 doplňkových dat a specifikovaná v Doplňku A, tabulka A-10, jsou definovány následovně: a) vyosení antény azimutu přiblíţení je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény a vertikální rovinou proloţenou osou RWY, b) vzdálenost antény azimutu přiblíţení k referenčnímu bodu MLS je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény a vertikální rovinou proloţenou referenčním bodem MLS kolmo k ose RWY, c) sesouhlasení azimutu přiblíţení s osou RWY je dáno minimálním úhlem mezi nulovým azimutem přiblíţení a osou RWY, d) systém souřadnic antény azimutu přiblíţení udává souřadnicový systém (rovinný nebo kuţelový) úhlových dat vysílaných anténou, Poznámka: Nehledě na to, ţe výše uvedený standard byl vypracován s cílem zajištění alternativních souřadnicových systémů, rovinný souřadnicový systém nebyl zaveden a zavedení se v budoucnosti neplánuje. e) výška antény kurzového přiblíţení je dána výškou fázového středu antény vztaţené k referenčnímu bodu MLS,

3 - 47

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

f) vyosení antény sestupu přiblíţení je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény a svislou rovinou proloţenou osou RWY, g) vzdálenost referenčního bodu od prahu je vzdálenost měřená podél osy RWY od referenčního bodu MLS ke prahu RWY, h) výška antény sestupu přiblíţení je výška fázového středu antény vztaţené k referenčnímu bodu MLS, i) Převýšení počátečního bodu MLS je převýšení počátečního bodu měřené od střední hladiny moře (msl), j) výška prahu RWY je výška průsečíku prahu a osy RWY vztaţená k referenčnímu bodu MLS, k) vyosení DME je minimální vzdálenost fázového středu antény DME s vertikální rovinou proloţenou osou RWY, l) vzdálenost DME do referenčního bodu MLS je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény DME a vertikální rovinou proloţenou referenčním bodem MLS kolmo na osu RWY, m) výška antény DME je výška fázového středu antény vztaţená k referenčnímu bodu MLS, n) vzdálenost konce dráhy je vzdálenost měřená podél osy RWY od konce dráhy k referenčnímu bodu MLS, o) vyosení antény zpětného azimutu je minimální vzdálenost mezi anténou zpětného azimutu a vertikální rovinou proloţenou osou RWY, p) vzdálenost zpětný azimut – referenční bod MLS je minimální vzdálenost mezi anténou zpětného azimutu a vertikální rovinou proloţenou referenčním bodem MLS kolmo k ose RWY, q) zaměření zpětného azimutu s osou RWY je minimální úhel mezi nulovým zpětným azimutem a osou RWY, r) systém souřadnic antény zpětného azimutu udává souřadnicový systém (rovinný nebo kuţelový) úhlových dat vysílaných anténou nezdařeného přiblíţení, Poznámka: Nehledě na to, ţe výše uvedený standard byl vypracován s cílem zajištění alternativních souřadnicových systémů, rovinný souřadnicový systém nebyl zaveden a zavedení se v budoucnosti neplánuje. s) výška antény zpětného azimutu je výška fázového středu antény vztaţená k referenčnímu bodu MLS. Poznámka: Definování dalších slov doplňkových dat A se neplánuje. 3.11.4.8.3.2 Obsah doplňkových dat B Slova doplňkových dat B jsou uvedena v Tab. A-11 a A-13 Doplňku A. 3.11.4.8.3.2.1 Postupy při pouţití MLS pro prostorovou navigaci (MLS/RNAV) V případě nezbytnosti se slova B1 – B39 doplňkových dat pouţijí pro přenos dat s cílem zajištění postupů MLS/RNAV. Připouští se rozdělení těchto dat do dvou oddělených bázi dat: jedna pro přenos v sektoru navedení a druhá pro přenos v sektoru zpětného azimutu. Data pro kaţdý postup se předávají do báze dat sektoru, ve kterém byl postup zahájen. Data

19.11.2009 Změna č. 84

nezdařeného přiblíţení se začleňují do báze dat, která obsahuje odpovídající postupy přiblíţení na přistání. 3.11.4.8.3.2.2 Struktura báze dat V případě pouţití se kaţdá báze dat vytváří následujícím způsobem: a) slovo mapy/CRC určuje rozměr báze dat, počet stanovených postupů, kontrolu s pouţitím cyklického kódu pro bázi dat, b) slova popisovače (deskriptoru) definují všechny v bázi dat uvedené postupy přiblíţení na přistání a vzletu, c) slova dat o bodech trati definují polohu a posloupnost bodů trati pro postupy. Poznámka: Struktura a kódování slov B1 – B39 doplňkových dat B je uvedena v Tab. A-14 aţ A-17. Vysvětlení kódování postupů s pouţitím MLS/RNAV je uvedeno v Dodatku G. 3.11.4.9 Přesnost systému Uváděné hodnoty přesnosti musí být dosaţeny s pravděpodobností 95 %, pokud není uvedeno jinak. Poznámka 1: Celkové limity přesnosti obsahují všechny chyby způsobené palubním vybavením a šířením radiových vln. Poznámka 2: Předpokládá se, ţe limity chyb budou uplatňovány pro část letu, obsahující referenční výšku přiblíţení a referenční výšku zpětného kurzu. Informace o výkladu chyb MLS a jejich měření v rozsahu letové kontroly jsou uvedeny v ust. 2.5.2 Dodatku G. Poznámka 3: Pro určení přijatelných chyb pro moţné zkoušení v jiných bodech, neţ je referenční výška, přesnost specifikovaná pro referenční výšku musí být nejprve převedena z lineárních hodnot do úhlového ekvivalentu vycházejícího z antény. 3.11.4.9.1 Referenční výška MLS Referenční výška přiblíţení na přistání MLS je 15 m (50 ft). Povolená tolerance je +3 m (10 ft). Poznámka 1: Provozní nutností určení výšky referenčního bodu přiblíţení MLS je zabezpečit bezpečné vedení nad překáţkami a rovněţ bezpečnost a efektivní uţívání obsluhované RWY. Výšky uvedené v ust. 3.11.4.9.1 předpokládají RWY kódů 3 nebo 4, jak jsou definovány v Předpisu L 14. Poznámka 2: Současně referenční bod vytváří vhodný bod, ke kterému se můţe specifikovat přesnost a další parametry. Poznámka 3: Při stanovení výše uvedených hodnot referenčního bodu MLS bylo dohodnuto, ţe maximální vertikální vzdálenost mezi trajektorií letadla podle sestupové antény a trajektorií spodní části kol letadla, při přeletu prahu dráhy, činí 5,8 m (19 ft). Pro letadla přesahující toto kritérium mohou být stanoveny odpovídající hodnoty buď s cílem zajištění dostatečné rezervy výšky letadla nad prahem RWY, nebo pro odpovídající přizpůsobení se stanoveným provozním minimem. 3.11.4.9.2 Referenční výška zpětného kurzu MLS Referenční výška zpětného kurzu MLS má být 15 m (50 ft). Povolená tolerance je +3 m (10 ft). Poznámka: Provozní hlediska pro určené referenční výšky zpětného kurzu MLS jsou pro určení

3 - 48

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 vhodného bodu, ke kterému můţe být specifikována přesnost a ostatní parametry funkcí.

Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 mají uhlové chyby v libovolném místě prostoru pokrytí následující limity:

3.11.4.9.3 PFE obsahuje ty kmitočtové sloţky chyb naváděcího signálu na výstupu palubního přijímače, které leţí pod 0,5 radiánu za sekundu pro naváděcí funkci kurzu, nebo 1,5 radiánu za sekundu pro naváděcí informaci elevace. Šum řízení (CMN) se skládá z kmitočtových sloţek chyb naváděcího signálu, které leţí nad 0,3 radiánu za sekundu pro informaci v kurzu nebo 0,5 radiánu za sekundu pro naváděcí informaci sestupu. Výstupní kmitočtový filtr pouţitý pro měření na přijímači je 10 radiánu za sekundu.

a) PFE nesmí být větší neţ  0,25, b) PFN nesmí být větší neţ  0,15.

3.11.4.9.4 Funkce navedení v kurzu přiblíţení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí být v referenční výšce kurzu přiblíţení tyto parametry:

3.11.4.9.5.1 Povolené zhoršení V úhlu zpětného kurzu je povoleno lineární zhoršení PFE, PFN a CMN do následujících limitů v prostoru krytí:

a) PFE nesmí být větší neţ  6 m (20 ft), b) PFN nesmí být větší neţ  3,5 m (11,5 ft), c) CMN nesmí být větší neţ  3,2 m (10,5 ft) nebo 0,1° podle toho, co je menší.

a) Ve vzdálenosti – limit PFE a PFN, vyjádřené v úhlu jako limit krytí podél prodlouţené osy RWY jsou 2krát větší neţ hodnoty specifikované pro referenční výšku zpětného azimutu. Limit CMN, vyjádřený úhlově ve vzdálenosti 18,5 km (10 NM) od konce RWY podél prodlouţené osy RWY, je 1,3krát větší neţ hodnota specifikovaná pro referenční výšku zpětného kurzu. b) V úhlu kurzu – limity PFE a PFN, vyjádřené v úhlu  20 jsou 1,5krát větší neţ hodnoty ve stejné vzdálenosti od referenční výšky zpětného kurzu podél prodlouţené osy RWY. Limit CMN v úhlu  20 je 1,3krát větší neţ hodnota pro stejnou vzdálenost od referenční výšky zpětného kurzu, měřená podél prodlouţené osy RWY. c) V úhlu sestupu – limit PFE a PFN se nesmí zhoršit do úhlu 9. Limit PFE a PFN pro úhel 15 je 2krát větší neţ hodnota povolená pod elevací 9 pro stejný úhel a vzdálenost. Limit CMN se nemění s úhlem sestupu. d) Maximální limit CMN. Maximální hodnota CMN nepřevyšuje 0,2 v libovolném místě prostoru činnosti.

3.11.4.9.4.1 Doporučení. V referenční výšce přiblíţení by nemělo být PFE větší neţ  4 m (13,5 ft). 3.11.4.9.4.2 Lineární přesnosti specifikované pro referenční výšku musí být udrţeny v celé oblasti povrchu RWY, uvedené v ust. 3.11.5.2.2.1.2, s výjimkou povoleného zhoršení podle ust. 3.11.4.9.4.3. 3.11.4.9.4.3 Povolené zhoršení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 se mohou v úhlu kurzu přiblíţení PFE, PFN a CMN lineárně zhoršovat do následujících limitů v prostoru krytí: a) Ve vzdálenosti – limit PFE a PFN, vyjádřený v úhlové hodnotě vzdálenosti 37 km (20 NM) od prahu RWY, podíl prodlouţené RWY je dvojnásobek hodnot vyjádřených pro referenční výšku. Ve vzdálenosti 37 km (20 NM) od prahu RWY v prodlouţení osy RWY při minimálním sestupovém úhlu limit CMN činí 0,1°. b) V úhlu kurzu – limity PFE a PFN, určené pro úhly + 40 nebo – 40, musí být 1,5krát větší neţ hodnoty určené pro stejnou vzdálenost od referenční výšky podél prodlouţené osy RWY. c) V úhlu sestupu – limit PFE a PFN se nesmí zhoršit aţ do sestupového úhlu 9. Limit PFE a PFN, vyjádřené v úhlu při sestupovém úhlu 15 z fázového středu antény kurzu přiblíţení, musí být 2krát větší neţ hodnota povolená pod 9 ve stejné vzdálenosti od referenční výšky pro stejný azimut. CMN se nesmí horšit v závislosti na elevaci. d) Maximální limit CMN. Limity CMN nepřevyšují 0,2 v libovolném místě prostoru činnosti. 3.11.4.9.4.3.1 Doporučení. Limit CMN by neměl přesahovat 0,1 v libovolném místě prostoru činnosti. 3.11.4.9.4.4

Maximální úhlové limity PFE a PFN.

3.11.4.9.5 Funkce zpětného kurzu V referenční výšce zpětného kurzu musí funkce zajišťovat následující parametry: a) PFE nesmí být větší neţ  6 m (20 ft), b) sloţka PFN nesmí být větší neţ  3,5 m (11,5 ft), c) CMN nesmí být větší neţ  3,2 m (10,5 ft) nebo 0,1 podle toho, co je menší.

3.11.4.9.5.2 Maximální úhlové limity PFE a PFN. V libovolném místě prostoru činnosti uhlové chyby mají následující limity: a) PFE nesmí být větší neţ  0,50, b) PFN nesmí být větší neţ  0,30. 3.11.4.9.6 Funkce sestupu přiblíţení Pro zařízení umístěné pro sestupový úhel 3 nebo niţší, kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4, musí mít funkce sestupu přiblíţení na referenční výšce přiblíţení tyto hodnoty: a) PFE nesmí být větší neţ  0,6 m (2 ft), b) PFN nesmí být větší neţ  0,4 m (1,3 ft), c) CMN nesmí být větší neţ  0,3 m (1 ft). 3.11.4.9.6.1 Povolené zhoršení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 se můţe sestupové úhlové PFE, PFN a CMN lineárně zhoršovat k následujícím limitům v prostoru krytí:

3 - 49

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

a) Ve vzdálenosti – limity PFE a PFN, vyjádřené úhlově ve vzdálenosti 37 km (20 NM) od prahu RWY na minimálním sestupovém úhlu, jsou 0,2. Ve vzdálenosti 37 km (20 NM) od prahu RWY v prodlouţení osy RWY při minimálním sestupovém úhlu limit CMN činí 0,1. b) V úhlu kurzu – limity PFE a PFN v úhlu kurzu  40 jsou 1,3krát větší neţ hodnota podél prodlouţené osy RWY ve stejné vzdálenosti od referenční výšky přiblíţení MLS. Limit CMN v úhlu kurzu  40 je 1,3krát větší neţ hodnota podél prodlouţené osy RWY ve stejné vzdálenosti od referenční výšky přiblíţení MLS. c) V sestupovém úhlu – pro sestupové úhly nad minimálním sestupovým úhlem nebo 3 podle toho, co je menší, aţ do maximálního úhlu úměrného navedení a v místě bodů přímo nad referenční výškou přiblíţení limity PFE, PFN a CMN se mohou lineárně zhoršovat tak, ţe v sestupovém úhlu 15 jsou 2krát větší neţ pro referenční výšku přiblíţení. V ţádném případě nesmí CMN přímo nad referenční výškou překročit hodnotu  0,07. Pro ostatní oblasti krytí v úhlovém sektoru od minimálního sestupového úhlu aţ po maximální úhel úměrného navedení se zhoršení ve vzdálenosti a kurzovém úhlu řídí podle specifikace v ust. 3.11.4.9.6.1 a) a b). d) V prostoru mezi minimálním sestupovým úhlem a úhlem rovným 60 % minimálního sestupového úhlu se limity PFE, PFN a CMN nemění v závislosti na úhlu. Pro sestupové úhly pod 60 % minimálního sestupového úhlu a níţe do limitu krytí specifikovaného v ust. 3.11.5.3.2.1.2 a pro body přímo nad referenční výškou přiblíţení MLS se limity PFE, PFN a CMN vyjádřené úhlově mohou lineárně zhoršovat aţ na 6krát větší hodnoty, neţ jsou pro referenční výšku přiblíţení. Pro ostatní oblasti krytí od sestupového úhlu 60 % minimálního sestupového úhlu a níţe do limitu krytí se zhoršení se vzdáleností a úhlem kurzu řídí podle ust. 3.11.4.9.6.1 a) a b). V ţádném případě nesmí PFE překročí 0,8 nebo CMN 0,4. e) Maximální limit CMN. při hodnotách sestupového úhlu nad 60 % minimálního sestupového úhlu limity CMN nesmí být větší neţ 0.2 v libovolném místě prostoru činnosti. 3.11.4.9.6.2 Maximální úhlové limity PFE a PFN Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 mají úhlové chyby v libovolném místě prostoru pokrytí při hodnotách sestupového úhlu nad 60 % minimálního sestupového úhlu následující limity: a) PFE nesmí být větší neţ  0,25°, b) PFN nesmí být větší neţ  0,15°. 3.11.4.9.6.3 Doporučení. Limit na lineární zhoršení PFE, PFN a CMN, vyjádřený v úhlových podmínkách v úhlu pod 60 % minimálního sestupového úhlu a níţe, by měla být 3krát hodnota povolená pro referenční výšku přiblíţení.

19.11.2009 Změna č. 84

Poznámka: Pro ostatní oblast krytí uvnitř úhlového sektoru mezi 60 % minimálního sestupového úhlu a níţe do limitu krytí, zhoršení ve vzdálenosti a azimutu se řídí podle ustanovení 3.11.4.9.6.1 a) a b). 3.11.4.9.6.4 Doporučení. Maximální hodnota CMN. Při hodnotách úhlu nad 60 % minimálního sestupového úhlu by hodnoty CMN neměly překročit 0,1° v libovolné části oblasti krytí. 3.11.4.9.6.5 Doporučení. PFE by nemělo být větší neţ 0,35 a CMN 0,2. 3.11.4.9.6.6 Zařízení pro sestup přiblíţení nastavené pro minimální sestupový úhel větší neţ 3 musí mít v prostoru krytí úhlové přesnosti ne horší, neţ jsou specifikovány pro zařízení s minimálním sestupovým úhlem 3. 3.11.4.10

Hustota výkonu

3.11.4.10.1 Hustota výkonu pro DPSK, vykrývací a úhlové naváděcí signály musí mít za všech povětrnostních podmínkách v libovolném bodě uvnitř prostoru krytí následující hodnoty, s výjimkou specifikovanou v ust. 3.11.4.10.2.

Funkce

DPSK (dBW/m2)

Úhlový signál (dBW/m2) o

1

o

2

o

3

(šířka svazku)

Vykrývací signál (dBW/m2)

Kurz přiblíţení

-89,5

-85,7

-79,7

-76,2

-88,0

Kurz přiblíţení s vyšší rychlostí opakování

-89,5

-88,0

-84,5

-81,0

-88,0

Zpětný kurz

-89,5

-88,0

-82,7

-79,2

-88,0

Sestup přiblíţení

-89,5

-88,0

-84,5

N/A

N/A

N/A - neuplatňuje se Poznámka: Výše uvedená tabulka specifikuje minimální hustoty výkonu pro vykrývající signály a kmitající signály. Poměrné hodnoty těchto dvou signálů jsou uvedeny v ust. 3.11.4.6.2.5.2. 3.11.4.10.2 Hustota výkonu naváděcích signálů v kurzových úhlech přiblíţení musí být větší, neţ je specifikováno v ust. 3.11.4.10.1, nejméně: a) o 15 dB v referenční výšce přiblíţení, b) o 5 dB pro 1 nebo o 9 dB pro 2 nebo širší anténní lalok ve vzdálenosti 2,5 m (8 ft) nad povrchem RWY u referenční výšky nebo v nejvzdálenějším bodě osy RWY, který je spojnicí se stanovištěm kurzové antény. Poznámka 1: Blízko povrchu RWY zařízení kurzu přiblíţení normálně dodá hustotu výkonu větší, neţ je specifikováno v ust. 3.11.4.10.1 pro pomoc pozemnímu provozu. Dodatek G uvádí podklady pro nároky širšího anténního laloku a obálky. Poznámka 2: Specifikace pro krytí v ust. 3.11.5.2.2 a 3.11.5.3.2 obsahují opatření pro místa omezených podmínek instalací pozemních zařízení, ve kterých není moţné dosáhnout hustoty výkonu podle ust. 3.11.4.10.2.

3 - 50

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.11.4.10.3 šíření

Relativní hustota výkonu vícecestného

3.11.4.10.3.1 V rámci pokrytí azimutu MLS ve výšce 60 m (200 ft) nad prahem dráhy musí být doba trvání odraţeného signálu snímacího laloku, jehoţ hustota výkonu je vyšší neţ 4 dB pod hustotou výkonu signálu snímacího laloku kurzu navedení při přiblíţení nebo kurzu navedení při přiblíţení s vysokou rychlostí opakování, kratší neţ 1 sekunda, z pohledu letadla na publikovaném přiblíţení. 3.11.4.10.3.2 V rámci sektoru úměrného navedení azimutu MLS pod 60 m (200 ft) nad prahem dráhy musí být hustota výkonu jakéhokoliv odraţeného signálu snímacího laloku kurzu navedení při přiblíţení nebo kurzu navedení při přiblíţení s vysokou rychlostí opakování niţší neţ 10 dB nad hustotou výkonu signálu snímacího laloku kurzu navedení při přiblíţení nebo kurzu navedení při přiblíţení s vysokou rychlostí opakování. Na ose RWY nesmí tento odraţený signál degradovat tvar sledovacího laloku úhlu a vytvářet chybu na výstupu přijímače mimo tolerance stanovené v ust. 3.11.4.9. 3.11.4.10.3.3 V rámci pokrytí elevace MLS musí být doba trvání odraţeného signálu snímacího laloku sestupového vedení, jehoţ hustota výkonu je vyšší neţ 4 dB pod hustotou výkonu signálu snímacího laloku sestupového vedení, kratší neţ 1 sekunda, z pohledu letadla na publikovaném přiblíţení. 3.11.5

Charakteristiky pozemního zařízení

3.11.5.1 Synchronizace a monitorování Synchronizace časově rozděleného multiplexního vysílání úhlových naváděcích signálů a vysílání dat, která je uvedena v ust. 3.11.4.3.3, se musí monitorovat. Poznámka: Specifické poţadavky na monitorování pro různé funkce MLS jsou uvedeny v ust.3.11.5.2.3 a 3.11.5.3.3. 3.11.5.1.1 Zbytkové vyzařování funkcí MLS Zbytkové vyzařování funkcí MLS v době, kdy vyzařuje (vysílá) jiná funkce, musí být nejméně 70 dB pod úrovní při vysílání. Poznámka: Přijatelná úroveň zbytkového vyzařování pro danou funkci je úroveň, která nemá příznivý vliv na přijetí funkce a závisí na stanovišti zařízení a poloze letadla. 3.11.5.2

Zařízení kurzového navedení

3.11.5.2.1 Charakteristiky kmitajícího laloku Pozemní kurzová anténa musí vytvářet lalok úzký ve vodorovné a široký ve svislé rovině, který kmitá horizontálně mezi limitními hodnotami sektoru úměrného navedení. 3.11.5.2.1.1 Souřadnicový systém Kurzové naváděcí informace musí být vyzařovány v kuţelovém nebo rovinném systému souřadnic. 3.11.5.2.1.2 Šířka anténního laloku Šířka anténního laloku nesmí překročit 4.

Poznámka: Cílem je zajistit, ţe přijatá obálka kmitajícího laloku v prostoru krytí nemá převýšit 250 s (odpovídá šířce 5) pro zajištění správného dekódování úhlu na palubním zařízení. 3.11.5.2.1.3 Strmost kmitajícího laloku Body – 10 dB na obálce laloku musí být rozloţeny od jeho středu nejméně na 0,76, ale ne více neţ 0,96 šířky. Poznámka: Popsaná strmost je pro stanoviště v prostředí bez mnohonásobných odrazů a s pouţitím vhodného filtru. Informace o strmosti a postranních lalocích jsou uvedeny v ust. 3.1 a 3.2 Dodatku G. 3.11.5.2.2 Krytí Poznámka: Diagramy ukazující zde specifikované poţadavky na krytí jsou na obrázcích G-5A, G-5B a G-6 v Dodatku G. 3.11.5.2.2.1 Azimut přiblíţení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí pozemní zařízení pro azimut přiblíţení zajistit naváděcí informaci nejméně v následujícím objemu prostoru. 3.11.5.2.2.1.1 Prostor přiblíţení a) Horizontálně v sektoru  80 (jako pravidlo  40 od osy směrování antény), který začíná z fázového středu antény azimutu přiblíţení na přistání. b) V podélném směru – od antény azimutu přiblíţení na přistání do bodu vzdáleného 41,7 km (22,5 NM). c) Vertikálně v rovině mezi: 1) spodním kuţelových povrchem, počínajícím z fázového středu antény azimutu přiblíţení na přistání a postupující nahoru do dosaţení výšky na hranici prostoru činnosti v podélném směru 600 m (2 000 ft) nad horizontální rovinou, procházející přes fázový střed antény, a 2) vrchním kuţelovým povrchem, počínajícím z fázového středu antény azimutu přiblíţení na přistání s úhlem 15 nad horizont do výšky 6 000 m (20 000 ft). Poznámka 1: Kde rušivé překáţky neumoţní spodní povrch navedení, není nutné zabezpečovat navedení pod spojnicí antény s jejich výškou. Poznámka 2: Kde je zjištěno, ţe existují chybné naváděcí informace mimo vyhlášený sektor krytí a příslušné provozní postupy nemohou dát potřebný výsledek, je moţné pouţít techniku sníţení těchto efektů. Technika obsahuje úpravu nastavení sektoru úměrného navedení nebo uţití signálů mimosektorové indikace. Podklady k pouţití této metody jsou v kapitole 8 Dodatku G. Poznámka 3: V případě, kdyţ konkrétní sektor úměrného navedení je menší neţ minimální prostor činnosti v horizontální rovině uvedený v ust. 3.11.5.2.2.1.1 a), jsou poţadovány signály navedení podle povolení uvedené v ust. 3.11.4.6.2.5. 3.11.5.2.2.1.2 Oblast RWY a) Horizontálně v sektoru  45 m (150 ft) na kaţdou stranu od osy RWY, počínaje koncem RWY a paralelně s osou podél RWY ve směru přiblíţení

3 - 51

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

na přistání aţ do spojení s prostorem minimálního provozního krytí, který je popsán v ust. 3.11.5.2.2.1.3. b) Vertikálně v rovině mezi: 1) horizontálním povrchem, který je 2,5 m (8 ft) nad nejvzdálenějším bodem RWY na hranici přímé viditelnosti azimutální antény, a 2) kuţelovým povrchem, počínajícím v anténě pozemního zařízení s úhlem náklonu 20 od horizontu do výšky 600 m (2 000 ft). Poznámka 1: Informace o určení tvaru dle b) 1) výše jsou uvedeny v ust. 2.3.6 Dodatku G. Poznámka 2: Předpokládá se, ţe navedení pod linií přímé viditelnosti se můţe zajistit v těch případech, pokud kvalita signálu vyhovuje poţadavkům na přesnost, uvedeným v ust. 3.11.4.9.4. 3.11.5.2.2.1.2.1 Doporučení. Niţší úroveň krytí v oblasti RWY by měla být 2,5 m (8 ft) nad osou RWY. 3.11.5.2.2.1.2.2 Kde je poţadováno automatické přistání, pojíţdění nebo vzlet, niţší úroveň krytí nesmí být výše neţ 2,5 m (8 ft) nad osou RWY. Poznámka: Předpokládá se, ţe spodní hranice krytí ve výšce 2,5 m (8 ft) platí pro všechny RWY. Informace týkající se moţnosti pouţití menších hodnot, neţ jsou uvedeny v ust. 3.11.4.10.2 pro výšku 2,5 m (8 ft), jsou uvedeny v ust. 2.3.6 Dodatku G. 3.11.5.2.2.1.3 Prostor minimálního provozního krytí: a) V horizontální rovině – v rámci sektoru  10 od osy RWY a který začíná v referenčním bodu MLS. b) V podélném směru – od prahu RWY ve směru přiblíţení na přistání do hranice prostoru krytí v podélném směru, jak je uvedeno v ust. 3.11.5.2.2.1.1 b). c) Ve vertikální rovině mezi: 1) spodním povrchem, který prochází ve výšce 2,5 m (8 ft) nad prahem RWY a pokračuje nahoru do dosaţení výšky povrchu, který je uveden v ust. 3.11.5.2.2.1.1 c) 1), na hranici prostoru krytí v podélném směru, a 2) vrchním povrchem, uvedeným v ust. 3.11.5.2.2.1.1 c) 2). 3.11.5.2.2.1.4 Doporučení. Pozemní zařízení kurzu přiblíţení by mělo zajistit naváděcí informace do 30  nad horizont. 3.11.5.2.2.1.5 Minimální sektor úměrného navedení musí být dle tabulky XX. Tabulka XX Vzdálenost azimutální antény přiblížení k prahu RWY (AAT – Approach Azimuth antenna to Threshold distance)

Minimální proporcionální pokrytí

AAT < 500 m

± 8°

500 m < AAT < 3 100 m

± 6°

3 100 m < AAT

± 4°

19.11.2009 Změna č. 84

3.11.5.2.2.2 Zpětný kurz Pozemní zařízení zpětného kurzu musí dát informaci nejméně v následujícím objemu prostoru: a) Horizontálně v sektoru  20 od osy RWY, počínaje v anténě zpětného kurzu s pokračováním nejméně 18,5 km (10 NM) od konce RWY ve směru nezdařeného přiblíţení. b) Vertikálně v prostoru RWY mezi: 1) horizontálním povrchem 2,5 m (8 ft) nad nejvzdálenějším bodem RWY, který je na přímé viditelnosti s anténou, a 2) kuţelovým povrchem, počínajícím v anténě pozemního zařízení zpětného kurzu se sklonem 20 nad horizontem do výšky 600 m (2 000 ft). c) Vertikálně v oblasti zpětného kurzu mezi: 1) kuţelovým povrchem, počínajícím 2,5 m (8 ft) nad koncem RWY se sklonem 0,9 nad horizont, a 2) kuţelovým povrchem, počínajícím v anténě pozemního zařízení se sklonem 15 nad horizont do výšky 3 000 m (10 000 ft). Poznámka 1: Informace pro určení bodu dle b) 1) je uvedena v ust. 2.3.6 Dodatku G. Poznámka 2: Kde fyzikální charakteristiky RWY nebo překáţka znemoţňují dosaţení standardů dle b) a c) výše, není nutné zajišťovat vedení pod linií přímé dohlednosti. 3.11.5.2.2.2.1 Doporučení. Zařízení zpětného azimutu by mělo zajistit naváděcí informace do 30 nad horizont. 3.11.5.2.2.2.2 Minimální sektor úměrného navedení musí být  10 od osy RWY. Poznámka: Příslušná informace k aplikaci je uvedena v ust. 7.5 Dodatku G. 3.11.5.2.3

Monitorování a ovládání

3.11.5.2.3.1 Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí systémy monitorování kurzu přiblíţení a zpětného kurzu přerušit vysílání své příslušné funkce a dávat výstrahu na určená místa, pokud kterákoliv z následujících okolností trvá déle neţ určenou dobu: a) taková změna nepřesnosti způsobená pozemním zařízením v kurzu, ţe PFE na referenční výšce MLS nebo ve směru kteréhokoliv přibliţovacího radiálu převýší limity specifikované v ust. 3.11.4.9.4 a 3.11.4.9.5 na dobu delší neţ 1 sekunda, b) zmenšení vyzářeného výkonu na menší hodnoty, neţ jsou nutné pro splnění poţadavků v ust. 3.11.4.10.1 a 3.11.4.6.2.5.2, po dobu delší neţ 1 sekunda, c) chyba v preambuli DPSK, která se vyskytne více neţ 1krát za libovolný interval 1 sekundy, d) existence takové chyby v časovém multiplexu (TDM) určené úhlové funkce, ţe nejsou splněny poţadavky uvedené v ust.3.11.4.3.2 výše, a tento stav trvá déle neţ 1 s.

3 - 52

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámka: Dodatku G.

Poradenský materiál je v kapitole 6

3.11.5.2.3.2 Konstrukce a provoz monitorovacího systému musí zajistit, ţe v případě poruchy monitoru bude na příslušném ovládacím místě dána výstraha. 3.11.5.2.3.3 Doba vysílání chybných naváděcích informací, včetně doby nulového vysílání, nesmí překročit dobu určenou v ust. 3.11.5.2.3.1. Jakékoliv pokusy o odstranění závady zásahem na provozované pozemní soupravě nebo zapnutí záloţní soupravy musí být ukončeny v této době, a jakákoliv doba (doby) nulového vysílání nesmí překročit 500 milisekund. Pokud chyba není odstraněna v povoleném čase, musí se vysílání přerušit. Po vypnutí nesmí být činěny pokusy o nové zahájení činnosti dříve neţ za 20 sekund. 3.11.5.2.4 Poţadavky na integritu a nepřetrţitost provozu kurzového zařízení MLS 3.11.5.2.4.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů kurzovým zařízením MLS -9 kategorie II a III nesmí být menší neţ 1 – 0,5 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.11.5.2.4.2 Doporučení. Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů kurzovým zařízením MLS kategorie I by neměla být menší neţ -7 1 – 1.0 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.11.5.2.4.3 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál nebude ztracen, musí být větší neţ: -6 a) 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro kurzové zařízení MLS kategorie II nebo kategorie III (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). -6 b) 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 30sekundového intervalu pro kurzové zařízení MLS kategorie III v plném rozsahu (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 4 000 hodin). 3.11.5.2.4.4 Doporučení. Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál nebude ztracen, by -6 měla být větší neţ 1 – 4 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro kurzové zařízení MLS kategorie I (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Podkladový materiál o integritě a nepřetrţitosti provozu je uveden v kapitole 11 Dodatku G. 3.11.5.2.5

Přesnost pozemního zařízení

3.11.5.2.5.1 Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 nesmí podíl pozemního zařízení na střední chybě kurzu v místě referenční výšky MLS překročit ekvivalent hodnoty  3 m (10 ft). 3.11.5.2.5.2 Doporučení. Podíl pozemního zařízení na CMN v místě referenční výšky MLS by neměl s pravděpodobností 95 % překročit 1 m (3,3 ft), nebo 0,03° podle toho, co je menší. Poznámka 1: Tato hodnota je přístrojová chyba bez uvaţování efektů šíření vln. Poznámka 2: Podklady k měření tohoto parametru jsou v ust. 2.5.2 Dodatku G.

3.11.5.2.6 Umístění Poznámka 1: Není cílem omezovat instalace MLS tam, kde není moţné umístění pozemního kurzového zařízení v prodlouţené ose RWY. Poznámka 2: Podkladový materiál o kritických a citlivých prostorech úhlových antén je v ust. 4.3 Dodatku G. 3.11.5.2.6.1 Normálně má být anténa pozemního zařízení kurzu přiblíţení umístěna v prodlouţení osy RWY za koncem RWY a nastavena tak, aby vertikální rovina obsahující nulový kurz obsahovala výšku přiblíţení MLS. Umístění antény musí vyhovět poţadavkům na překáţky v Předpisu L 14. 3.11.5.2.6.2 Anténa pozemního zařízení zpětného kurzu má být normálně umístěna na prodlouţení osy před prahem RWY a nastavena tak, ţe vertikální rovina nulového kurzu obsahuje referenční výšku zpětného kurzu. 3.11.5.3

Zařízení sestupového navedení

3.11.5.3.1 Charakteristiky kmitajícího laloku Antény sestupového zařízení vytvářejí plochý, široký diagram, který je úzký ve svislé a široký ve vodorovné rovině a kmitá vertikálně v sektoru úměrného navedení. 3.11.5.3.1.1 Systém souřadnic Naváděcí informace úhlu sestupu a podrovnání musí být vyzařována v kuţelových souřadnicích. 3.11.5.3.1.2 Šířka anténního laloku Šířka anténního laloku nesmí překročit 2,5. 3.11.5.3.1.3 Strmost kmitajícího laloku Body – 10 dB na obálce laloku musí být vzdáleny od jeho středu nejméně 0,76, ale ne více neţ 0,96 šířky. Poznámka: Popsaná strmost laloku platí pro stanoviště bez odrazů s pouţitím vhodného filtru. Informace o strmosti a postranních lalocích jsou uvedeny v ust. 3.1 a 3.2 Dodatku G. 3.11.5.3.2 Krytí Poznámka: Diagramy zobrazující zde specifikované poţadavky na krytí jsou na Obr. G-10A Dodatku G. 3.11.5.3.2.1 Sestup přiblíţení Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí pozemní zařízení sestupu přiblíţení zajistit úměrné navedení nejméně v tomto prostoru: 3.11.5.3.2.1.1 Prostor přiblíţení na přistání: a) Stranově v sektoru, počínajícím v fázovém středu sestupové antény, úhel které je nejméně v rozsahu rovném sektoru úměrného navedení, který vytváří pozemní zařízení kurzu přiblíţení na hranici prostoru krytí v podélném směru. b) V podélném směru od sestupové antény ve směru přiblíţení do 37 km (20 NM) před prahem RWY. c) Vertikálně v rovině mezi: 1) spodním kuţelovým povrchem, počínajícím ve fázovém středu sestupové antény a pokračujícím nahoru do výšky na hranici krytí v podélném směru 600 m (2 000 ft) nad

3 - 53

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

horizontální rovinou procházející přes fázový střed antény, a 2) horním kuţelovým povrchem, počínajícím ve fázovém středu sestupové antény se sklonem 7,5 nad horizont do výšky 6 000 m (20 000 ft). Poznámka: Kde fyzikální charakteristiky prostoru přiblíţení znemoţňují dosaţení limitů podle a), b), c) 1) výše, není nutné zajišťovat navedení pod čárou přímé viditelnosti.

3.11.5.3.3.3 Doba, během které jsou vysílány chybné naváděcí informace, včetně doby nulového vysílání, nesmí překročit dobu uvedenou v ust. 3.11.5.3.3.1. Jakékoliv pokusy o obnovu činnosti zásahem na provozovaném pozemním zařízení nebo přepnutí na záloţní soupravu musí skončit během této doby, a jakákoliv doba (doby) nulového vysílání nesmí překročit 500 milisekund. Po vypnutí nesmí být činěn pokus o obnovu činnosti dříve neţ po uplynutí 20 sekund.

3.11.5.3.2.1.1.1 Doporučení. Pozemní zařízení sestupu přiblíţení by mělo zajistit sektor navedení nad 7,5, pokud je to nutné ke splnění provozních poţadavků.

3.11.5.3.4 Poţadavky na integritu a nepřetrţitost provozu sestupového zařízení MLS

3.11.5.3.2.1.2 Prostor minimálního provozního krytí: a) V horizontální rovině – v rámci sektoru  10 od osy RWY a který začíná v referenčním bodu MLS. b) V podélném směru – na vzdálenost 75 m (250 ft) od referenčního bodu MLS ve směru od prahu RWY do hranice prostoru krytí, jak je uvedeno v ust. 3.11.5.3.2.1.1 b). c) Ve vertikální rovině – mezi horním povrchem uvedeným v ust. 3.11.5.3.2.1.1 c) 2) a nejvyšším z následujících povrchů: 1) povrch ve výšce 2,5 m (8 ft) nad RWY, který je geometrickým místem bodů, nebo 2) povrch, začínající v referenčním bodu MLS a postupující nahoru aţ do dosaţení výšky na hranici prostoru krytí v podélném směru nepřesahující výšku povrchu uvedenou v ust. 3.11.5.3.2.1.1 c) 1). Poznámka: Informace k charakteristice horizontálního diagramu úhlu sestupu je uvedena v ust. 3.3 Dodatku G. 3.11.5.3.3

Monitorování a ovládání

3.11.5.3.3.1 Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 musí systémy pro monitorování úhlu sestupu a podrovnání přerušit vyzařování příslušných funkcí a dát výstrahu na určené ovládací místo, pokud kterákoliv z následujících podmínek trvá déle neţ specifikovanou dobu: a) změna pozemního zařízení působící podíl na střední chybě sestupu takový, ţe PFE na referenční výšce nebo jiném sestupu v souladu s vyhlášenými postupy přiblíţení překročí limity specifikované v ust. 3.11.4.9.6 po dobu delší neţ 1 sekunda, b) sníţení vyzářeného výkonu pod hodnoty nutné ke splnění poţadavků, specifikovaných v ust. 3.11.4.10.1, po dobu delší neţ 1 sekundy, c) chyba preambule DPSK, která se vyskytne více neţ 1krát za libovolný interval 1 sekundy, d) chyba synchronizace TDM pro jednotlivé úhlové funkce sestupu a podrovnání taková, ţe poţadavky, specifikované v ust. 3.11.4.3.2, nejsou splněny a tento stav trvá déle neţ 1 sekundu. Poznámka: Podkladový materiál je uveden v kapitole 6 Dodatku G. 3.11.5.3.3.2 Konstrukce a činnost monitorového systému musí přerušit vyzařování a dát výstrahu na určená ovládaná místa v případě, ţe dojde k závadě samého monitoru.

19.11.2009 Změna č. 84

3.11.5.3.4.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým zařízením MLS kategorie II a III nesmí být menší neţ 1 – 0,5 x -9 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.11.5.3.4.2 Doporučení. Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým zařízením MLS kategorie I by neměla být menší neţ -7 1 – 1,0 x 10 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.11.5.3.4.3 Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál nebude ztracen, musí být větší neţ -6 1 – 2 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupové zařízení MLS kategorie II a III (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). 3.11.5.3.4.4 Doporučení. Pravděpodobnost toho, ţe vyzařovaný naváděcí signál nebude ztracen, by -6 měla být větší neţ 1 – 4 x 10 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupové zařízení MLS kategorie I (coţ odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Podkladový materiál o integritě a nepřetrţitosti provozu je uveden v kap. 11 Dodatku G. 3.11.5.3.5

Přesnost pozemního zařízení

3.11.5.3.5.1 Kromě výjimky povolené pro zjednodušené konfigurace MLS v ust. 3.11.3.4 nesmí podíl pozemních zařízení na střední chybě sestupu sloţky PFE v místě referenční výšky překročit ekvivalent chyby rovné  0,3 m (1 ft). 3.11.5.3.5.2 Doporučení. Podíl pozemních zařízení na CMN v místě referenční výšky by neměl s pravděpodobností 95 % překročit o  0,15 m (0,5 ft). Poznámka 1: Toto je přístrojová chyba, která neuvaţuje efekty šíření. Poznámka 2: Podklady pro měření tohoto parametru jsou uvedeny v ust. 2.5.2 Dodatku G. 3.11.5.3.6 Umístění Poznámka: Podklady o kritických oblastech pro sestupové antény jsou v ust. 4.2 Dodatku G. 3.11.5.3.6.1 Antény pozemního zařízení úhlu sestupu a podrovnání musí být umístěny stranou od RWY. Umístění antén musí být v souladu s poţadavky na překáţky, uvedenými v Předpisu L 14. 3.11.5.3.6.2 Anténa pozemního majáku sestupu přiblíţení se umisťuje tak, aby asymptoty minimálního sestupového úhlu protínaly práh v referenční výšce MLS.

3 - 54

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 3.11.5.3.6.2.1 Doporučení. Minimální sestupový úhel je normálně 3° a neměl by být vyšší kromě případů, kdy není moţné jinak zajistit bezpečnou výšku nad překáţkami. Poznámka: Předpokládá se, ţe minimální sestupový úhel větší neţ 3° je určen spíše provozními neţ technickými faktory.

3.11.5.4.2.4 Doporučení. Jestliţe se zajišťuje funkce zpětného azimutu, měla by být vysílána odpovídající slova doplňkových dat B. Poznámka: Obsah slov doplňkových dat je v Doplňku A, tabulka A-10, A-12 a A-15.

3.11.5.3.6.2.2 Doporučení. Sestupová anténa pozemního zařízení přiblíţení na přistání by měla být umístěna tak, aby výška bodu, který odpovídá dekódovanému signálu navedení po minimálním úhlu nad prahem RWY, nepřesahovala 18 m (60 ft). Poznámka: Vyosení sestupové antény vůči ose RWY způsobí, ţe signál sestupového navedení pro minimální úhel bude nad referenčním bodem přiblíţení.

3.11.5.4.3.1 Monitorový systém musí dát výstrahu na určené ovládací místo, jestliţe vyzařovaný výkon poklesne na menší hodnotu, neţ je nutná pro splnění poţadavků DPSK, specifikovaných v ust. 3.11.4.10.1.

3.11.5.3.6.3 Doporučení. Pokud ILS a MLS slouţí současně stejné RWY, referenční výšky ILS by měly být shodné v toleranci  1m (3 ft). Poznámka 1: Účelem je, aby se toto doporučení pouţilo jen v těch případech, kdy referenční výška ILS splňuje poţadavky na výšku podle ust. 3.1.5.1.4 a 3.1.5.1.5. Poznámka 2: Informace o společném umístění ILS a MLS jsou uvedeny v ust. 4.1 Dodatku G. 3.11.5.4 Prostor krytí a monitorování Poznámka 1: Podklady vztaţené k aplikaci dat jsou v ust. 2.7 Dodatku G. Poznámka 2: Nezbytnými daty jsou základní data a nezbytná doplňková data, uvedená ve slovech A1, A2, A3 a A4 doplňkových dat. 3.11.5.4.1

Základní data

3.11.5.4.1.1 Slova základních dat 1, 2, 3, 4 a 6 se musí vysílat v celém sektoru krytí azimutu přiblíţení. Poznámka: Uspořádání slov základních dat je uvedeno v Doplňku A, tabulka A-7. 3.11.5.4.1.2 Kde je uplatněno krytí zpětného azimutu, slova základních dat 4, 5 a 6 se musí vysílat v sektoru zpětného azimutu. 3.11.5.4.2

Doplňková data

3.11.5.4.2.1 Slova doplňkových dat A1, A2 a A3 se vysílají v sektoru krytí azimutu přiblíţení. 3.11.5.4.2.2 Kde je funkce zpětného azimutu, slova doplňkových dat A3 a A4 se vysílají v prostoru krytí zpětného azimutu. Poznámka: Slova B42 a B43 doplňkových dat jsou vysílána, případně místo slov A1 a A4, pro vyuţití v těch případech, kdyţ se vyţaduje kmitání antény za hranice prostoru působnosti, předpokládaného ve slovech A1 a A4. 3.11.5.4.2.3 V tom případě, kdy se pouţijí slova doplňkových dat B, vysílají se v celém sektoru přiblíţení, s výjimkou slov vytvářejících bázi postupů zpětného azimutu, které se vysílají v celém sektoru zpětného azimutu.

3.11.5.4.3

Monitorování a ovládání

3.11.5.4.3.2 Jestliţe je zjištěná chyba v základních datech vysílaných do prostoru přiblíţení na přistání a opakuje se ve dvou po sobě jdoucích vysíláních, potom vysílání těchto dat a funkce přiblíţení na přistání se přeruší. 3.11.5.4.3.3 Jestliţe je zjištěná chyba v základních datech vysílaných do prostoru zpětného azimutu a opakuje se ve dvou po sobě jdoucích vysíláních, potom vysílání těchto dat a funkce zpětného azimutu se přeruší. 3.11.5.5

Měřič vzdálenosti

3.11.5.5.1 Informace DME musí být zajištěna nejméně v prostoru krytí kurzu přiblíţení a zpětného kurzu. 3.11.5.5.2 Doporučení. Informace DME by se měly vysílat všesměrově (azimut 360), jestliţe to vyţaduje provozní situace. Poznámka: Umístění DME je závislé na délce a profilu RWY a místním terénu. Podklady k umístění DME jsou uvedeny v ust. 7.1.6 Dodatku C a kapitole 5 Dodatku G. 3.11.6

Palubní výstroj

3.11.6.1

Funkce úhlu a přenosu dat

3.11.6.1.1

Přesnost

3.11.6.1.1.1 Kde hustota výkonu signálu DPSK a kmitajícího laloku jsou minimální hodnoty podle specifikace v ust. 3.11.4.10.1, palubní výstroj musí být schopná zpracovat signál a pro jakýkoliv dekódovaný úhel nesmí CMN překročit 0,1, s výjimkou toho, ţe CMN funkce zpětného azimutu nepřesáhne 0,2. Poznámka 1: Předpokládá se, ţe slova základních a doplňkových dat obsahující informaci podstatnou pro poţadovanou činnost se dekódují v čase a s celistvostí vhodnou pro zamýšlenou aplikaci. Poznámka 2: Informace vztahující se k získání a potvrzení úhlového navedení a funkcí dat je v ust. 7.3 Dodatku G. 3.11.6.1.1.2 Kde je hustota výkonu dostatečná, aby šum palubního přijímače byl zanedbatelný, palubní zařízení nesmí zhoršit přesnost dekódovaného úhlu naváděcího signálu více neţ  0,017 (PFE) a  0,015 (kurz) a  0,01 (CMN). 3.11.6.1.1.3 Pro získání přesného navedení 2,5 m (8 ft) nad povrchem RWY musí palubní zařízení

3 - 55

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3 Poznámka: Přijímače určené pouze pro činnost na vizuální zobrazovač mohou mít příslušný doplňkový filtr. Doplňkové informace o filtraci výstupních dat jsou uvedeny v ust. 7.4.2 Dodatku G.

působit CMN menší neţ 0,04 při hustotě výkonu uvedené v ust. 3.11.4.10.2 b). 3.11.6.1.2

Dynamický rozsah

3.11.6.1.4 Rušivá odezva sousedního kanálu. Vlastnosti přijímače specifikované v 3.11.6 výše musejí být splněny, kdyţ poměr mezi poţadovanými sledovanými signály a šumem vytvářeným signály sousedních kanálů v pásmu o šířce 150 kHz se středem okolo poţadovaného kmitočtu se rovná hodnotám nebo je větší neţ hodnoty poměru signál / šum (SNR): a) jak je stanoveno v tabulce X1, kdyţ hustota výkonu přijatá od poţadované pozemní stanice je rovna nebo větší neţ hodnoty uvedené v tabulce Y, nebo b) jak je stanoveno v tabulce X2, kdyţ hustota výkonu přijatá od poţadované pozemní stanice je mezi hodnotou minimální hustoty výkonu uvedené v ust. 3.11.4.10.1 a hodnotami uvedenými v tabulce Y.

3.11.6.1.2.1 Palubní zařízení musí být schopno zpracovat signál a musí být splněny vlastnosti uvedené v ust. 3.11.6.1.1.2, kdyţ hustota výkonu vyzařovaného signálu má libovolnou hodnotu mezi minimem, specifikovaným v ust. 3.11.4.10.1, do 2 maxima – 14,5 dBW/m . 3.11.6.1.2.2 Vlastnosti přijímače se nesmí zhoršit za specifikované limity, kdyţ maximální rozdíl úrovní, povolený dle ust. 3.11.6.1.2.1, existuje mezi výkonovými hodnotami jednotlivých funkcí. 3.11.6.1.3 úhlových dat

Charakteristiky

výstupního

filtru

3.11.6.1.3.1 Pro sinusové vstupní kmitočty výstupní filtr přijímače nesmí vyvolat změny amplitudy fázových poměrů v úhlových datech větší, ţe odpovídá jednopólové dolní propusti s úhlovým kmitočtem 10 rad/s, nebo větší neţ 20 %.

Tabulka Y Šířka paprsku (Poznámka 2) Funkce

1°

2° 2

3° 2

-60,2 dBW/m2

Navádění při přiblíţení – azimut

-69,8 dBW/m

Navádění při přiblíţení – azimut – s vysokou rychlostí opakování

-74,6 dBW/m2

-69,5 dBW/m2

-65 dBW/m2

-71 dBW/m2

-65 dBW/m2

N/A

N/A (Poznámka 4)

N/A (Poznámka 4)

N/A (Poznámka 4)

Navádění při přiblíţení – elevace Zadní azimut

-63,8 dBW/m

Tabulka X1 SNR (Poznámka 1) Šířka paprsku (Poznámka 2) Funkce

Data

1°

2°

3°

Navádění při přiblíţení – azimut

5 dB

24,7 dB

30,7 dB

34,3 dB

Navádění při přiblíţení – azimut – s vysokou rychlostí opakování

5 dB

19,9 dB

26 dB

29,5 dB

Navádění při přiblíţení – elevace

5 dB

23,5 dB

Zadní azimut (Poznámka 4)

5 dB

5,2 dB

29,5 dB 11,2 dB

N/A 14,8 dB

Tabulka X2 SNR (Poznámka 1) Šířka paprsku (Poznámka 2) Funkce

Data

1°

2°

3°

Navádění při přiblíţení – azimut

5 dB

8,2 dB

14,3 dB

17,8 dB

Navádění při přiblíţení – azimut – s vysokou rychlostí opakování

5 dB

3,5 dB

9,5 dB

13 dB

Navádění při přiblíţení – elevace

5 dB

3,5 dB

9,5 dB

N/A

Zadní azimut (Poznámka 4)

5 dB

5,2 dB

11,2 dB

14,8 dB

19.11.2009 Změna č. 84

3 - 56

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Poznámka 1: Je-li hustota výkonu vyzařovaného ţádaného signálu dostatečně vysoká na to, aby způsobila, ţe šumový příspěvek přijímače je nevýznamný, poţaduje se, aby příspěvek palubního CMN pro navádění v elevaci a azimutu přiblíţení (nikoliv pro zadní azimut) dle specifikace v ust. 3.11.6.1.1 byl sníţen, v porovnání s příspěvkem CMN v případě, kdy má hustota výkonu vyzařovaného poţadovaného signálu minimální hodnotu specifikovanou v ust. 3.11.4.10.1, a minimální hodnoty SNR jsou proto vyšší. Poznámka 2: Vztah mezi sousedními body označenými šířkami paprsku je lineární. Poznámka 3: Tyto hodnoty SNR musejí být ochráněny prostřednictvím pouţití kritéria kmitočtového odstupu, jak je vysvětleno v ust. 9.3 Dodatku G. Poznámka 4: Protoţe není změna v přesnosti navádění v zadním azimutu, kdyţ šum palubního přijímače můţe být povaţován za nevýznamný, stejné hodnoty SNR se pouţijí pro zadní azimut.

Tabulka A – Uspořádání kanálů DME a jejich párování s úhlovou informací MLS, DME/VOR a DME/ILS/MLS (viz. 3.5.3.3.3) Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů Kanál DME č. *1X **1Y *2X **2Y *3X **3Y *4X **4Y *5X **5Y *6X **6Y *7X **7Y *8X **8Y *9X **9Y *10X **10Y *11X **11Y *12X **12Y *13X **13Y *14X **14Y *15X **15Y *16X **16Y 17X 17Y 17Z 18X 18W 18Y 18Z 19X 19Y 19Z 20X

Kmitočet MHz 108,00 108,05 108,10 108,15 108,20 108,25 108,30

Kmitočet úhl. MLS MHz 5043,0 5043,3 5031,0 5031,3 5043,6 5043,9 5044,2 5044,5 5031,6

Kanál MLS č. 540 541 500 501 542 543 544 545 502

Kmitočet

DME/N

MHz 1025 1025 1026 1026 1027 1027 1028 1028 1029 1029 1030 1030 1031 1031 1032 1032 1033 1033 1034 1034 1035 1035 1036 1036 1037 1037 1038 1038 1039 1039 1040 1040 1041 1041 1041 1042 1042 1042 1042 1043 1043 1043 1044

s 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

3 - 57

Reţim DME/P Reţim IA Reţim FA s 36 21 12 24 36 21 36 21 12

s 42 27 18 30 42 27 42 27 18

Kmitočet MHz 962 1088 963 1089 964 1090 965 1091 966 1092 967 1093 968 1094 969 1095 970 1096 971 1097 972 1098 973 1099 974 1100 975 1101 976 1102 977 1103 978 1104 1104 979 979 1105 1105 980 1106 1106 981

Kód impulzů s 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů

Reţim DME/P Kanál DME č. 20W 20Y 20Z 21X 21Y 21Z 22X 22W 22Y 22Z 23X 23Y 23Z 24X 24W 24Y 24Z 25X 25Y 25Z 26X 26W 26Y 26Z 27X 27Y 27Z 28X 28W 28Y 28Z 29X 29Y 29Z 30X 30W 30Y 30Z 31X 31Y 31Z 32X 32W 32Y 32Z 33X

Kmitočet MHz 108,35 108,40 108,45 108,50 108,55 108,60 108,65 108,70 108,75 108,80 108,85 108,90 108,95 109,00 109,05 109,10 109,15 109,20 109,25 109,30 109,35 109,40 109,45 109,50 109,55 109,60

19.11.2009 Změna č. 84

Kmitočet úhl. MLS MHz 5031,9 5044,8 5045,1 5045,4 5045,7 5032,2 5032,5 5046,0 5046,3 5046,6 5046,9 5032,8 5033,1 5047,2 5047,5 5047,8 5048,1 5033,4 5033,7 5048,4 5048,7 5049,0 5049,3 5034,0 5034,3 5049,6 5049,9 5050,2 5050,5 5034,6 5034,9 5050,8 5051,1 5051,4 5051,7 5035,2 5053,5 5052,0 5052,3 -

Kanál MLS č. 503 546 547 548 549 504 505 550 551 552 553 506 507 554 555 556 557 508 509 558 559 560 561 510 511 562 563 564 565 512 513 566 567 568 569 514 515 570 571 -

Kmitočet

DME/N

MHz 1044 1044 1044 1045 1045 1045 1046 1046 1046 1046 1047 1047 1047 1048 1048 1048 1048 1049 1049 1049 1050 1050 1050 1050 1051 1051 1051 1052 1052 1052 1052 1053 1053 1053 1054 1054 1054 1054 1055 1055 1055 1056 1056 1056 1056 1057

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

3 - 58

Reţim IA Reţim FA Kmitočet s 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 -

s 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 -

MHz 981 1107 1107 982 1108 1108 983 983 1109 1109 984 1110 1110 985 985 1111 1111 986 1112 1112 987 987 1113 1113 988 1114 1114 989 989 1115 1115 990 1116 1116 991 991 1117 1117 992 1118 1118 993 993 1119 1119 994

Kód impulzů s 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů

Reţim DME/P Kanál DME č. 33Y 33Z 34X 34W 34Y 34Z 35X 35Y 35Z 36X 36W 36Y 36Z 37X 37Y 37Z 38X 38W 38Y 38Z 39X 39Y 39Z 40X 40W 40Y 40Z 41X 41Y 41Z 42X 42W 42Y 42Z 43X 43Y 43Z 44X 44W 44Y 44Z 45X 45Y 45Z 46X

Kmitočet MHz 109,65 109,70 109,75 109,80 109,85 109,90 109,95 110,00 110,05 110,10 110,15 110,20 110,25 110,30 110,35 110,40 110,45 , 110,50 110,55 110,60 110,65 110,70 110,75 110,80 110,85 110,90

Kmitočet úhl. MLS MHz 5052,6 5052,9 5035,8 5036,1 5053,2 5053,5 5053,8 5054,1 5036,4 5036,7 5054,4 5054,7 5055,0 5055,3 5037,0 5037,3 5055,6 5055,9 5056,2 5056,5 5037,6 5037,9 5056,8 5057,1 5057,4 5057,7 5038,2 5038,5 5058,0 5058,3 5058,6 5058,9 5038,8 5039,1 5059,2 5059,5 5059,8 5060,1 5039,4

Kanál MLS č. 572 573 516 517 574 575 576 577 518 519 578 579 580 581 520 521 582 583 584 585 522 523 586 587 588 589 524 525 590 591 592 593 526 527 594 595 596 597 528

Kmitočet

DME/N

Reţim IA

Reţim FA

Kmitočet

MHz 1057 1057 1058 1058 1058 1058 1059 1059 1059 1060 1060 1060 1060 1061 1061 1061 1062 1062 1062 1062 1063 1063 1063 1064 1064 1064 1064 1065 1065 1065 1066 1066 1066 1066 1067 1067 1067 1068 1068 1068 1068 1069 1069 1069 1070

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

s 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12

s 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18

MHz 1120 1120 995 995 1121 1121 996 1122 1122 997 997 1123 1123 998 1124 1124 999 999 1125 1125 1000 1126 1126 1001 1001 1127 1127 1002 1128 1128 1003 1003 1129 1129 1004 1130 1130 1005 1005 1131 1131 1006 1132 1132 1007

3 - 59

Kód impulz ů s 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů

Reţim DME/P Kanál DME č. 46W 46Y 46Z 47X 47Y 47Z 48X 48W 48Y 48Z 49X 49Y 49Z 50X 50W 50Y 50Z 51X 51Y 51Z 52X 52W 52Y 52Z 53X 53Y 53Z 54X 54W 54Y 54Z 55X 55Y 55Z 56X 56W 56Y 56Z 57X 57Y 58X 58Y 59X 59Y **60X

Kmitočet MHz 110,95 111,00 111,05 111,10 111,15 111,20 111,25 111,30 111,35 111,40 111,45 111,50 111,55 111,60 111,65 111,70 111,75 111,80 111,85 111,90 111,95 112,00 112,05 112,10 112,15 112,20 112,25 -

19.11.2009 Změna č. 84

Kmitočet úhl. MLS MHz 5039,7 5060,4 5060,7 5061,0 5061,3 5040,0 5040,3 5061,6 5061,9 5062,2 5062,5 5040,6 5040,9 5062,8 5063,7 5063,4 5063,7 5041,2 5041,5 5064,0 5064,3 5064,6 5064,9 5041,8 5042,1 5065,2 5065,5 5065,8 5066,1 5042,4 5042,7 5066,4 5066,7 -

Kanál MLS č. 529 598 599 600 601 530 531 602 603 604 605 532 533 606 607 608 609 534 535 610 611 612 613 536 537 614 615 616 617 538 539 618 619 -

Kmitočet

DME/N

MHz 1070 1070 1070 1071 1071 1071 1072 1072 1072 1072 1073 1073 1073 1074 1074 1074 1074 1075 1075 1075 1076 1076 1076 1076 1077 1077 1077 1078 1078 1078 1078 1079 1079 1079 1080 1080 1080 1080 1081 1081 1082 1082 1083 1083 1084

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

3 - 60

Reţim IA Reţim FA s 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 36 21 12 24 36 21 -

s 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 42 27 18 30 42 27 -

Kmitočet MHz 1007 1133 1133 1008 1134 1134 1009 1009 1135 1135 1010 1136 1136 1011 1011 1137 1137 1012 1138 1138 1013 1013 1139 1139 1014 1140 1140 1015 1015 1141 1141 1016 1142 1142 1017 1017 1143 1143 1018 1144 1019 1145 1020 1146 1021

Kód impulzů s 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 15 12 24 30 15 12 30 12 30 12 30 12

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů

Reţim DME/P Kanál DME č. **60Y **61X **61Y **62X **62Y **63X **63Y **64X **64Y **65X **65Y **66X **66Y **67X **67Y **68X **68Y **69X **69Y 70X **70Y 71X **71Y 72X **72Y 73X **73Y 74X **74Y 75X **75Y 76X **76Y 77X **77Y 78X **78Y 79X **79Y 80X 80Y 80Z 81X 81Y

Kmitočet MHz 112,30 112,35 112,40 112,45 112,50 112,55 112,60 112,65 112,70 112,75 112,80 112,85 112,90 112,95 113,00 113,05 113,10 113,15 113,20 113,25 113,30 113,35 113,40 113,45

Kmitočet úhl. MLS MHz 5067,0 5067,3 5067,6

Kanál MLS č. 620 621 622

Kmitočet

DME/N

Reţim IA

Reţim FA

Kmitočet

MHz 1084 1085 1085 1086 1086 1087 1087 1088 1088 1089 1089 1090 1090 1091 1091 1092 1092 1093 1093 1094 1094 1095 1095 1096 1096 1097 1097 1098 1098 1099 1099 1100 1100 1101 1101 1102 1102 1103 1103 1104 1004 1104 1105 1105

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 2 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36

s 36 21 36

s 42 27 42

MHz 1147 1022 1148 1023 1149 1024 1150 1151 1025 1152 1026 1153 1027 1154 1028 1155 1029 1156 1030 1157 1031 1158 1032 1159 1033 1160 1034 1161 1035 1162 1036 1163 1037 1164 1038 1165 1039 1166 1040 1167 1041 1041 1168 1042

3 - 61

Kód impulzů s 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 15 12 30

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů

Reţim DME/P Kanál DME č. 81Z 82X 82Y 82Z 83X 83Y 83Z 84X 84Y 84Z 85X 85Y 85Z 86X 86Y 86Z 87X 87Y 87Z 88X 88Y 88Z 89X 89Y 89Z 90X 90Y 90Z 91X 91Y 91Z 92X 92Y 92Z 93X 93Y 93Z 94X 94Y 94Z 95X 95Y 95Z 96X

Kmitočet MHz 113,50 113,55 113,60 113,65 113,70 113,75 113,80 113,85 113,90 113,95 114,00 114,05 -114,10 114,15 114,20 114,25 114,30 114,35 114,40 114,45 114,50 114,55 114,60 114,65 114,70 114,75 114,80 114,85 114,90

19.11.2009 Změna č. 84

Kmitočet úhl. MLS MHz 5067,9 5068,2 5068,5 5068,8 5069,1 5069,4 5069,7 5070,0 5070,3 5070,6 5070,9 5071,2 5071,5 5071,8 5072,1 5072,4 5072,7 5073,0 5073,3 5073,6 5073,9 5074,2 5074,5 5074,8 5075,1 5075,4 5075,7 5076,0 5076,3 -

Kanál MLS č. 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 -

Kmitočet

DME/N

MHz 1105 1106 1106 1106 1107 1107 1107 1108 1108 1108 1109 1109 1109 1110 1110 1110 1111 1111 1111 1112 1112 1112 1113 1113 1113 1114 1114 1114 1115 1115 1115 1116 1116 1116 1117 1117 1117 1118 1118 1118 1119 1119 1119 1120

s 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12

3 - 62

Reţim IA Reţim FA s 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 -

s 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 -

Kmitočet MHz 1042 1169 1043 1043 1170 1044 1044 1171 1045 1045 1172 1046 1046 1173 1047 1047 1174 1048 1048 1175 1049 1049 1176 1050 1050 1177 1051 1051 1178 1052 1052 1179 1053 1053 1180 1054 1054 1181 1055 1055 1182 1056 1056 1183

Kód impulzů s 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů

Reţim DME/P Kanál DME č. 96Y 96Z 97X 97Y 97Z 98X 98Y 98Z 99X 99Y 99Z 100X 100Y 100Z 101X 101Y 101Z 102X 102Y 102Z 103X 103Y 103Z 104X 104Y 104Z 105X 105Y 105Z 106X 106Y 106Z 107X 107Y 107Z 108X 108Y 108Z 109X 109Y 109Z 110X 110Y 110Z

Kmitočet MHz 114,95 115,00 115,05 115,10 115,15 115,20 115,25 115,30 115,35 115,40 115,45 115,50 115,55 115,60 115,65 115,70 115,75 115,80 115,85 115,90 115,95 116,00 116,05 116,10 116,15 116,20 116,25 116,30 116,35 -

Kmitočet úhl. MLS MHz 5076,6 5076,9 5077,2 5077,5 5077,8 5078,1 5078,4 5078,7 5079,0 5079,3 5079,6 5079,9 5080,2 5080,5 5080,8 5081,1 5081,4 5081,7 5082,0 5082,3 5082,6 5082,9 5083,2 5083,5 5083,8 5084,1 5084,4 5084,7 5085,0 5085,3

Kanál MLS č. 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681

Kmitočet

DME/N

Reţim IA

MHz 1120 1120 1121 1121 1121 1122 1122 1122 1123 1123 1123 1124 1124 1124 1125 1125 1125 1126 1126 1126 1127 1127 1127 1128 1128 1128 1129 1129 1129 1130 1130 1130 1131 1131 1131 1132 1132 1132 1133 1133 1133 1134 1134 1134

s 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 . 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 -

s 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21

3 - 63

Reţim FA Kmitočet s 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27

MHz 1057 1057 1184 1058 1058 1185 1059 1059 1186 1060 1060 1187 1061 1061 1188 1062 1062 1189 1063 1063 1190 1064 1064 1191 1065 1065 1192 1066 1066 1193 1067 1067 1194 1068 1068 1195 1069 1069 1196 1070 1070 1197 1071 1071

Kód impulzů s 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 13 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Parametry DME Odpověď

Dotaz Kódy impulzů

Párování kanálů

Reţim DME/P Kanál DME č. 111X 111Y 111Z 112X 112Y 112Z 113X 113Y 113Z 114X 114Y 114Z 115X 115Y 115Z 116X 116Y 116Z 117X 117Y 117Z 118X 118Y 118Z 119X 119Y 119Z 120X 120Y 121X 121Y 122X 122Y 123X 123Y 124X **124Y 125X **125Y 126X **126Y

Kmitočet MHz 116,40 116,45 116,50 116,55 116,60 116,65 116,70 116,75 116,80 116,85 116,90 116,95 117,00 117,05 117,10 117,15 117,20 117,25 117,30 117,35 117,40 117,45 117,50 117,55 117,60 117,65 117,70 117,75 117,80 117,85 117,90 117,95

Kmitočet úhl. MLS MHz 5085,6 5085,9 5086,2 5086,5 5086,8 5087,1 5087,4 5087,7 5088,0 5088,3 5088,6 5088,9 5089,2 5089,5 5089,8 5090,1 5090,4 5090,7 -

Kanál MLS č. 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 -

Kmitočet

DME/N

Reţim IA

MHz 1135 1135 1135 1136 1136 1136 1137 1137 1137 1138 1138 1138 1139 1139 1139 1140 1140 1140 1141 1141 1141 1142 1142 1142 1143 1143 1143 1144 1144 1145 1145 1146 1146 1147 1147 1148 1148 1149 1149 1150 1150

s 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36 12 36

s 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 36 21 -

Reţim FA Kmitočet s 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 42 27 -

MHz 1198 1072 1072 1199 1073 1073 1200 1074 1074 1201 1075 1075 1202 1076 1076 1203 1077 1077 1204 1078 1078 1205 1079 1079 1206 1080 1080 1207 1081 1208 1082 1209 1083 1210 1084 1211 1085 1212 1086 1213 1087

Kód impulzů s 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 30 15 12 13 15 12 30 15 12 30 15 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30 12 30

* Tyto kanály jsou určeny výhradně pro národní pouţití. ** Tyto kanály mohou být určeny pro národní pouţití na sekundárním základě. Hlavním účelem rezervace těchto kanálů je ochrana sekundárního radaru.  108,0 MHz se pro sluţbu ILS nepřiděluje. Odpovídající kanál 17 X DME můţe být přidělen pro tísňové pouţití. Odpovídací kmitočet kanálu 17X (tj. 978 MHz) je vyuţíván také pro radiostanici s univerzálním přístupem (UAT). Standardy a doporučené postupy pro UAT jsou uvedeny v Předpisu L 10/III, Část I, Hlava 12.

19.11.2009 Změna č. 84

3 - 64

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Tabulka B – Přípustné chyby DME/P PROSTOR Od 37 km (20 NM) do 9,3 km (5 NM) od referenční výšky MLS od 9,3 km (5 NM) do referenční výšky MLS

V referenční výšce MLS po celé délce RWY V prostoru krytí zpětného kurzu

STANDARD

REŢIM

1 a

IA

2 1

FA

2

FA

PFE

CMN

 250 m (820 ft) zmenšuje se lineárně do 85 m (279 ft)

 68 m ( 223 ft) zmenšuje se lineárně do  34 m ( 111ft)

 85 m ( 279 ft) zmenšuje se lineárně do  30 m ( 100 ft)  85 m ( 279 ft) zmenšuje se lineárně do  12 m ( 40 ft)

 18m ( 60 ft)  12 m ( 40 ft)

viz pozn. 1

IA FA

 100 m ( 328 ft)  30 m ( 100 ft)

 68 m ( 223 ft)  18 m ( 60 ft)

2 1a2

FA FA

 12 m ( 40 ft)  100 m ( 328 ft)

 12 m ( 40 ft)  68 m ( 223 ft)

viz pozn.

IA

 100 m ( 328 ft)

 68 m (223 ft)

Poznámka: Ve vzdálenosti od 9,3 km (5 NM) do referenční výšky MLS a v prostoru krytí zpětného kurzu se můţe pouţít reţim IA, pokud je reţim FA mimo provoz.

3 - 65

19.11.2009 Změna č. 84

ZÁMĚRNĚ NEPOUŢITO