I

I
MĚSTA KOLINA

1986

DÍL 111.,

11. ,

-

VYSTAVBA MESTA

INVESTIČNf

VÝ:STAVBA

------------------Dříve

než

začnu

psát o vlastni

Kolína v roce 1986, uvedu

výstavbě

několik čísel

o

našeho

města

investiční výstavbě

v kolínském okrese jako celku. V roce 1986 bylo na území okresu provedeno za dávek, z toho za

707 456 000,--

b~

za

300 975 000,--

tičních

Největší řízené

376 473 000 1 - -

Kčs

dodávek

Kčs

strojťl

a

prací a dodávek na rok 1986 byl podíl na

investičních

ministerstvem

liorační

Kčs investičních

stavebních prací a zařízení. splněn

pracech v okrese

zemědělství,

které

prací a do-

Plán inves-

na 107,5 %. měly

prováděly

podniky

zejména me-

investice.

V letošním roce bylo

z kategorie

centrálně

dokončeno pět investičních

registrovaných staveb, z nichž

celkfi největ

ší byla investice v kolínské drož~árně za 87 miliÓnťl korun, zahájená již v roce 1979. Dále to byla stavba Agrokomplex v Kouřimi za 58 mili~n~ korun, zahájená v roce 1980, dvě akce

intenzivní výstavby ovocných sad~ za 20 mili6nd korun a obytný blok čís.116 bytové výstavby v Kolíně za 40 miliÓn~ korun.

Rozestavěno

nejvýznamnějši dě

z~stalo

v okrese 17 velkých staveb, z nich

byla stavba

Fermentačni

Výzkumného ústavu pro biofaktory v

kokcidiostatika v závoKouřimi

o

rozpočtových

nákladech 59 miliÓnfi korun, která byla zahájena v roce 1984, dále stavba Centrálni sklad Tuzexu v Kouřimi za 43 mili~ korun, zahájená v roce 1979, Modernizace experimentálni základny železničního okruhu v Cerhenicich za 86 miliÓnO korun, Sklad

ovoce v ~eském Brodě ~a 81 ·miliÓnó korun, KQmplexní bytová vy.s~ba. v Kolíně s c~ovými rozpočtovými náklady 313 miliÓnO korun a

v

~eském Brodě za 70 miliÓnd korun, Sdružená výtopna

v lihova-

ru v Kolíně za 57 miliÓn~ korun, Modernizace závodu Frigera

v Kolíně za 33 miliÓnfi korun aj. Celkové rozpočtové náklady všech sedmnácti rozestavěných staveb představovaly 872 miliÓny korun a v roce 1986 na nich bylo proinvestováno 183 miliÓny Kčs. Nízké

plnění

-labském

bylo zejména v komplexni bytové

předmostí

v

Kolíně

výstavbě

na zá-

/38 % plánu/ a na modernizaci zá-

vodu Frigera /57,2% plánu na rok 1986/.

ROZVOJOvf PLÁN MiSTA KOLfNA

=========================== Na základě jednání s ~eskou plánovací komisí v Praze

připravila

a projednala rada

Kolině

2.září

dne

1986

Městského

národního výboru v

politickoorganizační zajištění

cí na zpracování ''Rozvojového 2010". Vycházela z toho, že

záměru města

město

pra-

Kolina do roku

Kolín plni významnou fun-

kci politického, ekonomického a kulturního centra okresu Kolin, který svým významem a

především

objemem prfunyslové a ze-

mědělské

produkce zaujimá ve

Středočeském

kraji významné

té misto,

třebaže počtem

dočeského

kraje šestý /za Kladnem, Mladou Boleslavi,

Mělnikem

čtvr

obyvatel je mezi dvanácti okresy

Stře

Přibrami,

a okresem Praha-východ/ a rozlohou územi dokonce sed-

mý /za okresy

Přibram,

Benešov, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Ra-

kovnik a Nymburk/. Postaveni kolinského okre~ v rámci Československé socialistické republiky /ČSSR/, České socialistické repunliky/ČSR/ a

Stf>e,doče ského

jsem k_tGmu

kraje ukazuji následujici

účelu

tabulky, které

sestavil ze statistických dat z roku 1985.

V prvni tabulce jsou údaje v absolutnich

dvě

vyjádřeny

v procentech, ve druhé

čislech.

z

z

Kolinský okres zaujimá

č

rozlohou územi

o' 641. %

1 '039 %

7,442 ·%

0,610%

0,916 %

8,330 %

0,778 %

1 '1 03 %

8,937 %

počtem

obyvatelstva

objemem prdmyslové produkce objemem hrubé zemědělské

s s

R

\

produkce

průmyslové výrobě

o'bjemem.investic

.

1' 034 %

1 '511 %

0,561 %

o, 771

%

7,879 %

0,363 %

0,546 %

5,411 %

~počtem dělnikO.

v

ze Středočeského kraje

~ SR

-.-

-- 9,314 % ,

Srovnáni vybraných ukazatelťi z výsledkd kolinského okre·~""'

~u -sprdmě~i výsledky·těchže ukazatelfi v ČSSR, ČSR a ve Středočeském

kraji ukazuje na význam kolinského okresu i v dai-

šich oblastech;

ďokumentuje

to následujici ta'9ulka:

Č

Vybraný ukazatel

Středočeský

kraj

Okres Kolín

272 440

3!54 969

373 299

3 11 9

3 158

2 943

S S R Č S R

Produktivita práce na jednoho pracovníka v průmyslu v Kčs 280 916

-

Pr&měrná měsíční

mzda pracovníka v prómyslu v Kčs

3 082

...._

Hektarové výnosy obilovin v tunách

4,7

4,73

5,-

5,43

Hektarové výnosy cukrovky v tunách

37,7

39,64

37,32

36,22

Výroba mléka na jeden hektar v litrech

992,-

1 1 01 ,-

1 058,1

1 171,6

Výroba masa na jeden hektar v kg

260,-

279,-

292,1

338,9

3 642,7

3 715,7

3 512,3

3 580,3

Prfiměrná rdění dojivost krav v litrech

návrh rozvojového

Předběžný

2010

předpokládá,

záměru města

že v roce 2010 bude mít

tisíc obyvatel, a tomuto

předpokladu

byl

rozvoj všech rozhodujících oblastí, které pro život

města

jako celku

zachování požadované přirozených

při

úrovně

JOvým záměrem

z.pracovával

město

Kolín padesát

přizpftsoben

vytvářejí

plánovitý podmínky

zachování všech požadavkó na

životního

požadavkd obyvatel

Kolína do roku

města.

samostatně

prostředí Současně

a respektování s tímto rozvo-

Krajský projedktový ústav

v Praze nový územní plán sídleního útvaru Kolín. V letošním roce probíhala

řada

jednání zástupcd

Městského

národního výboru

v Kolíně na České plánovací komisi v Praze, na Středočeském

krajském národním výboru v Praze a na Okresním národním výboru

L14 v

Kolíně

o

přípravě

plánu našeho

podkladt'l pro zpracování nového územního

města, při

nichž bylo konstatováno, že přípravu

lín provedlo již dobrou plánu

města

ského národního výboru,

čele

stáli

kteří měli

oblastí zpracovávaly prauvolnění funkcionáři Měst

k ruce odborné poradce.

Pracovní skupinu pro zajištování tepla pro město vedl Ing~ Sklenář,

Tomáš

poradcem byli Se::kavec a Ing.Vít Picek;

pracovní skupinu pro zajišiování vody pro město vedl Ing. Tomáš

=

pro práce na novém územním

záměry jadnotli~jch

covní skupiny, v jejichž

=

Ko-

Kolína.

Rozvojové

=

město

Sklenář,

poradcem byl

Zdeněk Jančák;

pracovní skupinu pro zajištováni plynu pro město vedl Ing~ Sklenář, poradcem byl Čejka;

=

pracovní skupinu pro zajištování elektrické energie pro vedl Ing.Tomáš

město

=

poradcem byl

'Ing.Pařinka;

pracovní skupinu pro bytovou výstavbu vedl Ing.Tomáš Sklenář,

=

Sklenář,

poradcem byl

Jiří Horáček;

pracovní skupinu pro rekonstrukci historického jádra vedla Ludmila Bílá, poradcem byl Ing.arch.Malát;

=

pracovní sk':J.pinu pro rozvoj školství a kultury vedla Ludmila Bílá, poradci byli Josef Šourek a Hana Zrt'lstová;

=

pracovni skupinu pro rozvoj zdravotnictví vedl řé.bek,

=

Je-

Kubíček;

pracovní skupinu pro rozvoj obchodu a služeb vedla Ludmila Bílá,

=

poradcem byl MUDr.

Zdeněk

~adci

byli Talacko a Sova;

pracovní skupinu pro rozvoj dopravy vedl Ing.Tomáš

Sklenář;

poradcem byl Klepal;

=

pracovní skupinu pro rozvoj

tělovýchovy

bek, poradcem byl MUDr.Rudolf

Přibyl;

vadl

Zden~k Jeřá

L15 =

pracovní skupinu pro otázky řábek,

=

cikán~

poradcem byl RNDr.

městě

vedl

Čech.

~010,

na

výbor práce, rozpracoval

němž

letos zahájil

vesměs

~lastně

záměru města

ho rozvojového

úkol~,

se také týkajících výstavby

už byly zcela v souladu a

byly už v letošním roce

již i

záměru měs

Městský

národní

volební program na léta

ještě přijatý

1986- 1990 do sto dvanácti konkrétních vaných,

Je-

vedl RSDr.Jan Nymš,

města

Vedle tohoto dlouhodobého programu rozvojového ta Kolína do roku

Zdeněk

Matějíčková;

poradkyní byla JUDr.Lenka

pracovní skupinu pro Ekoprogram

ve

přesně

města.

termíno-

Tyto úkoly

součástí připravované

Kolína do roku 2010.

Některé

z nich

realizová~y.

BY'"fOVi. vfSTAVBA

=============== Nejprve

opět několik čísel

z celého kolínského okresu·.

V roce 1986 se bytová výstavba ve srovnání s rokam 1985 v okrese

podstatně

bylo o 235 č'eno

182

zVýšila, bylo

byt~

byt~

dokončeno

a odevzdáno 505 bytd,což

více než vloni. Z celkového

v komunální

249 v individuální

vÝStavbě,

výstavbě.

V

počtu

bylo dokon-

74 bytd v družstevní a

pr~běhu

roku byla zahájena no-

vá výstavba dalších 421 bytd. Na konci roku 1986 byla na celém území kolínského okresu rozestaveno 969

byt~.

Na jeden dokon-

čený byt připadlo v pr~měru 53,7 m2 obytné plochy, přitom na

jeden byt v individuální výstavbě to bylo 67,9 m2 , v družstevní 46,6 m2 a v komunální výstavbě 37,-m2 obytné plochy.

Zajímavé je také srovnání v našem okrese s

bytťl,

letos

dokončených

bytd

bytd v ostatních jedenácti

počtem dokončených

~krasech Středočeského

411

počtu

kraje. V okrese Benešov bylo

dokončeno

v okrese Beroun 364, v okrese Kladno 746, v okrese

Kutná Hora 220, v okrese

Mělník

188, v okrese Mladá Boleslav

284, v okrese Nymburk 242, v okrese Praha-východ 558, v okrese Příbram

Praha-západ 373, v okrese

bytd. Byl tedy kolínský okres v 1986 na

třetím místě

ve

420 a v okrese Rakovník 284

počtu dokončených

Středočeském

bytd v roce

kraji za okresy Kladno a

Praha-východ. ~tová

1986 tě

výstavba v našem

nedostačující.

roku

proyáděl

ve

měs

Praha, závod Kolín. V prvé

Průmstav

rozestaveny objekty

měl

však byla i v roce

Komplexní bytovou výstavbu

stále jen národní podnik

polovině

městě Kolíně

č.

162 a 163 v prostoru

bývalé panelárny, každý o 46 bytech, a výškový ddm

č.116

s 90

bytovými jednotkami. Zemními pracemi zahájil již také výstavbu bloků

3 a 4 na zálabském

lišti byly letos

předmostí.

bloky

dokončeny,

Rozestavěné

č.162

objekty v síd-

a 163 na podzim, na

bloku 116 se již v úterý 15.dubna 1986 objevil ozdobený stromek, tzv. nglajcha" a kárna v

přízemí

však

Na zálabském bloků

zemí

s celkovým blokň

dťml

byl v

závěru

ještě'dokončena

předmostí,

počtem

327

roku již obydlen. Lé-

letos nebyla.

kde je plánována výstavba osmi bytů

a obchodních jednotek v

při

1,3,4 a 5, byly obtíže s budováním nových a rozši-

řovánnnstarých neměli přesné

inženýrských síti, protože správci plány jejich

současného

stavu v této

těchto

sítí

lokalitě,

takže se musely stále projekty upravovat, zvyšovaly se náklady na jejich nové vybudování a práce postupovaly pomalu.

Přes

tyto

obtíže se

podařilo

blokfi

a 4. Prfimstav

č.3

již letos zahájit výstavbu dvou domfi, a to měl

to se jednalo o tom, aby kteří měli

stále nedostatek pracovníkfi, a propracovníkfi z Kuby,

zaměstnal čtyřicet

být ubytováni v Tinci nedx Labem. Zde se to

uskuteč

nilo, nevím. Pokračovaly

i letos

přípravy

na bytovou výstavbu vmv.

"z~ně u Jána", které trvají už dvacet let. "Z~nou u Jána" je označována část města ohraničená ulicemi Žižkovou, Jaselskou

a Polepskou a silnicí od nemocnice do Polep. Je tam plánováno v komplexní bytové

výstavbě přes

1800 bytfi. Výstavba je

rozdě

lena do dvou etap. V srpnu letošního roku bylo vydáno územni rozhodnutí pro druhou etapu výstavby. Krajský projektový ústav v Praze

předložil opožděně

až

10.října

1986 projektový úkol té-

to etapy, obsahující výstavbu 944 bytových jednotek, který musel být

ještě

podroben státní expertýze, zahájené

1986. Pokud nenastanou

nějaké nepředvídané

pokládá se tento další

prfiběh příprav

ní úvodního projektu do

března

tě

komplikace,

před

této lokality: zpracová-

1987, schválení úvodního pro-

jektu do dubna 1987, zahájení výstavby v čení

31.října

celé etapy v prosinci 1993.

březnu

Předpokládá

1988 a dokon-

se tedy, a to ješ-

není dána žádná záruka, že plán bude dodržen, že doba

a výstavby zhruba poloviny této lokality bude trvat letí. Delší etapa výstavby v této

lokalitě

příprav

čtvrt

sto-

jest dnes teprve

ve fázi studie staveb. Svépomocná bytová výstavba v stagnovala, až letos v

září

byla

Kolíně konečně

obytných domfi v ulicích Vrnhlického a bytových jednotkách. V

příštím

v minulých letech zahájena stavba dvou

JeronJhnově,

roce se zde mají

každý o 16

začít stavět

1U další

ještě

družstevní domy se

tři

čtyřiceti

ci Vrchlického a jeden podle ulice Polepské.

byty, dva v uliMěstský

národní

výbor nabízel další pozemky vhodné pro svépomocnou výstavbu některým

kolínským podnikftm a vydal již územní

Frigeře,

1resle,

Obchodním tiskárnám, Koramu,

přísliby Tetře,

Lučebním

závodfrm,

Stavebním izolacím, Okresnímu podniku služeb, Okresnímu stavebnímu podniku a

ČSD.

Tyto podniky letos zpracovávaly projektové

úkoly na družstevní svépomocnou bytovou výstavbu v nabízených lokalitách ve

městě.

přispěla

Individuální bytová výstavba fondu

Kolína

města

D~l~íeh

coval letos na kň,

přípravě

~títarech

ve

rozestavěno. Městský

národní výbor pra-

dvou lokalit pro stavbu

rodin~ých

dom-

a v Sendražicích, a schválil seznam pozemka,

těchto

vybraných v

byty v rodinných domcích.

pěti dokončenými

š&st bylo letos

letos do bytového

lokalitách pro individuální výstavbu

byt~.

V obou lokalitách se však objevily problémy s kanalizací, a ještě

tak výstavba zde namohla být v

polovině

dostí

roku evidováno u

občanfi

o

ke

bylo letos

rodinných domldl

stavbě

Přidělen

Přitom

národního výboru 35 žá-

Městského

přidělení pozem~

z Kolína a 11 ze Sendražic.

zahájena.

však mohl být letos jen

jeden vhodný pozemek v Sendražicích manželftm Zdeňku a Martině Rokosovým. Okresní výstavbové družstvo v čp.

ulici

77/IV,

rozestavělo

letos

Kolíně

se sídlem v Mostní

pět byt~

OKAL ve Štítarech a na stavbu dalších

pěti

v domcích typu probíhalo letos ±s

stavební povolení. Náš stát stavbu

prostřednictvím

rodin~ých domků,

a poskytoval jim

kterou

národních prováděli

bezúročné pr~jěky,

výbor~

podporoval

svépomocí sami

které po

splnění

občané,

smluvních

podmínek odepisoval a promíjel.

národní výbor v

Městský

poskytl v letech 1968- 1976 celkem 148 takových notě

51

2 199 000,--

půjček

odepsal

v celkové

Městský

půjček

Kolíně

v hod-

a Místní národní výbor v Sendražicích

Kčs

hodnotě

623 000,--

Z

Kčs.

těchto půjček

národní výbor v roce 1986 dalších 22

půjček

těmto občanfun:

Ing.Zbyněk Hauser a Libuše Hauserová, Třešňová čp.766- 10 000 1 - -

Miroslav Hule a Marta Rulová, Na patnácti kopách 690

ooo,-15 ooo,-1 o ooo,-15 ooo,-15 ooo,-1 o ooo,-10 ooo,-15 ooo,-7 ooo,-15 ooo,--

Josef Mikšovský a Ja.na Mikšovská, Táboritská 450/IV

10 000,--

FTantiše.k Fišar a Jar.Fišarová, Sadová 570/V Jiří

10

Mlýnek a M.Mlýnková, Tyršova 919/II

O.Bobek a A.Bobková, Třešňová 746/IV Josef Koutský a Vlasta Koutská, Štítary 96 Jar.Keltner a Jana Keltnerová,

Jateční

754/IV

Jar.Kubeš a Marie Kubešová, U cihelny 735/IV Rudolf' Musílek, Štítary 20 Miroslav Horký a Elena Horká,

Zličská

1341/V

František Čížek' a Alena Čížková, PíseČná 754/V

F;antišek Hovorka a

Věra

Hovorková,Kostnická 699/IV

Petr Šimon a Marie Šimonová, U cihAlny 702/IV

1o

15

Václav Bártl a Ludmila Bártlová, Šotnovská 450/II

7

Jiří

7

Kašpar a

Jindřiška

Kašparová, Sadová 600/V

Josef Švec a Miluška ŠVecová, Na patnácti kopách

10

Lad.Procházka a Marie Procházková,Slovenská-921/II

15

Karel Novotný a

Květa

Novotná, Na patnácti kopách 767

Lub.Procházka a Hana Procházková,

Ovčárecká

534/V

Josef' Novák a Jindra Nováková,

12 000,-10,000;--

ooo,...;40 ooo,--

10

Václav Havlík, Štítary 21 Zličská

1348/V

ooo,-ooo,-ooo,-ooo,-ooo,-ooo,--

2.2.0 V evidenci ještě

roku 1986

Kčs.

847 000,--

Městského

49 neodepsaných

půjček

v celkové

Od roku 1977 poskytuji tyto

na stavbu rodinných

občanO.m

zůstalo

národniho výboru

domků

jejich

ria konci

hodnotě

bezúročné půjčky

zaměstnavatelé.

V závěru vypsáni průběhu bytové výstavby v našem městě

shrnuji" že v roce 1986 bylo v

Kalině dokončeno

toho 182 byty v komplexni bytové soukromé

výstavbě.

Rozestavěno

výstavbě,

a

70 bytových jedno32 ve svépomocné

výstavbě,

6 v individuálni

v individuálni

pět

městě

bylo ve

tek,. z toho 27 v komplexni bytové družstevni

výstavbě

187 bytt'i, z

výstavbě

a 5 ve zvláštni

/domy typu OKAL/.

výstavbě

o

E'IODERNIZACE BYTU

---------------Městský

národni výbor

i v roce 1986 v

pokračoval

provádě

ni modernizace zastaralého bytového fondu, která byla zahájena v našem ně

městě

v roce 1982. Do konce roku 1986 bylo v Kali-

zmodernizováno 113

předáno

do uživáni 13

bytů.

zmodernizovaných

684 a 685 v ulici U Borku a no v

závěru

pět bytů

roku. Modernizaci

Okresni stavebhi podnik v

a

V únoru 1986 bylo zkolaudováno

v

bytů čp.

čp.

v domech

683/V bylo

682,

dokonče

těchto třinácti bytů prováděl

Kalině.

Závod

Průmstav

Kolin

převzal

modernizaci osmnácti bytů v domě čp. 951/V v ulici N~ouži, které byly také v únoru 1986 zkolaudovány a dány do uživáni. Po jednom řimské

bytě

byla provedena modernizace v domech

ulici a v

domě čp.

106 v Kutnohorské ulici.

čp.29

v Kou-

2)..{

V lato§nim roce zahájil Okresní stavební podnik v byt~

práce na modernizaci devíti zastávkou, který po

dokončení

v

dom~ čp.

čtyřech

668/V v Sadové ulici o

tě d~ čp.

670/V o stejném

vé ulici na Zálabí, osm rovn~ž

ulici

na Zálabí a

Modernizace prosp~šným,

byt~

předán

byt~

byt~

Pro

v domech

v domech

p~t byt~

ve staré

pečo

k modernizaci ddm

bytech a do konce roku ješ-

počtu byt~.

pravovalo k modernizaci osm

113/II v ulici Nad

prací bude sloužit jako DUm

vatelské služby. V listopadu 1986 byl čp.

Kolín~

v

čp.

příšti čp.

rok se

při

671 a 673 v Sado-

647 a 650 v Okružní

domě čp.23

zástavb~ m~sta

v Sokolské ulici. je

činem

velice

protože za zastaralého a dnes již zcela nevyhovu-

jícího bytového fjndu se získávaji modernizací bez nároku na zabírání nových nových

poza~

inžanýřských

náro~k~

pro stavbu a bez

na budováni

síti kvalitní a moderní byty.

národnímu výboru však

příprava byt~

k modernizaci

Městskému přináší

obrovské potíže. Byty musí uvolnit a dosavadním uživatel&m musí po dobu

prováděných

prací v bytech zajistit náhradní ubyto-

vání. Ve starých bytech, které jsou lejí

většinou staří

a témže

bytě,

k modernizaci, byd-

lidé a mnohdy po desitky lat v jednom

a ty je

přest~hovali někam

určeny

těžko přesvědčovat,

jinam, i když je jim

svého

p~vodního

lo to

takt,trpělivost

aby se na rok na dva

zaručeno,

že se do

bytu po jeho zmodernizování vrátí. Vyžadovaa pochopení

Situace byla ztížena tím, že v

při

době,

jednání s kdy

Městský

těmito

lidmi.

národní vý-

bor uvolňoval byty pro modernizaci, musel zároveň uvolňovat /dnes se vžil nehezký termín "odbydlovat"/ i byty v domech, které byly

určeny

k demolici, aby uvolnily misto pro stavbu

rozšířeného silničního průtahu městem,

pro stavbu nového mostu

přes

Labe, pro stavbu obchodního domu aj.

skému národnímu výboru ně pokračovat

a

připravovat

podařilo,

Přesto

Měst

se to

a tak i letos se mohlo

úspěš

v akci "modernizace zastaralého bytového :fondu" objekty pro modernizaci v

příštích

letech.

OSTATNf STAVBY VE ŮST~

----------------------Největší

stavbou prftmyslového objektu v našem

městě

byla

výstavba v koncernovém podniku Fruta, závod Drož~árna Kolín, která byla letos

dokončena

a o které píši v kapitole "Prftmysl"

této kroniky. Druhou

největší

hož podniku v

Lihovar Kolín. Byla zahájena v lednu

závodě

stavbou byla stavba výtopny té-

1985 a má být hotova v roce 1988. Celkové náklady jsou

rozpoč

továny ve výši 62 mili~nů korun. Výtopna má po svém dohotovení vyrábět

66 tun páry za hodinu a na

odběru

tepla se podílet

z 28,45 % závod Drož~árna Kolín, ze 30,20 % závod Lihovar Kol:Cn a 41,35% tepla má být dodáváno do k

vytápění

bytii. Výtopna má

městské

spotřebovat ročně

zutu a 13 400m3 zemn:Cho plynu. Na

stavbě

parovodní

s:Ctě

6 200 tun ma-

se pod:Clely podniky

KQnstruktiva Praha, ČKD Dukla Praha, Teplotechna Praha, Sigma '6stí nad Labem a :Elektrické závody Praha. V roce 1986 zde postavil podnik Teplotechna Praha 90 metrft

vysoký komín. Od zahájeni stavby už zde byly provedeny práce v celkové hodnotě přes jedenáct miLi~nů korun, ale stavba byla značně zpožděna

a na konci roku

činila

hodnota prac:C, které ne-

byly provedeny, osm a půl mili~nů korun.

V centru stavbě

sídliště pokračoval

podnik Agrostav Kolín ve

restaurace "Družba", která má být hotova ria konci

příštího

roku.

V rámci komplexní bytové výstavby zahájil letos závod Prftmstav Kolín v sídlišti stavbu

Před

dětského

zdravotního

střediska.

koncem roku 1985 zahájil podnik Prftmstav Praha, zá-

vod Kolín zemními pracemi stavbu 24

třídní

základní školy

v prostoru ulice Jaselské a Prokopa Velikého 1 ale v roce 1986 v ní

nepokračoval.

Vyškrtl ji ze svého plánu, a tak se musela

hledat jiná stavební organozace, která by stavbu školy

při5a

la a provedla.

Ve Slovenské ulici v Kolíně II mezi dvěma obytnými bloky

na poměrně malém prostoru se připravovala v rámci zahušto-

vání

v niž

sídliště mělo

stavba svobodárny Okresního stavebního podniku,

být 25 pokojft s padesáti

správce a apartmá pro ci

Městskému

pět

lůžky

osob, které by

a v mělo

přízemí

byt pro

být k dispozi-

národnímu výboru. Náklad na stavbu byl

rozpoč

tován ve výši pěti mili~nii korun. Tato stavba vzbudila rozruch v celém okolí, jejich protesty na stavbu,

občané

Městský

protci ní protestovali, ale

národní výbor

přesvědčoval občany

o její

pokračoval potřebnosti

v

přes

přípravách

a argumento-

va~ím, že stavba je v tomto prostoru vhodná a v celém městě "

není nikde jinde pro ni vhodného místa. K informaci o rozsahu stavby vystavil na

několik dnů

del stavby v samoobsluze Barborka v

v srpnu a v

Dělnické

ulici.

občanů

září

mo-

Občany

ll4 .f:

...

však nepřesvědčil. Siá'vbU:· nakonec zařadil do "akce Z" pro příští

rok, takže letos nebyla zahájena.

Letos ního domu v Má to být

projektové

pokračova~y

Kolíně,

který má stát na

třípodlažní

na stavbu Obchod=

přípravy

náměstí

Rudé armády.

objekt, v prvním a druhém podlaží máj!

být prodejní plochy, ve

třetím

sklady. Stavbu mají

provádět

podniky Konstruktiva Praha a Okresní stavební podnik v

Kolíně.

Náklad na stavbu je rozpočtován ve výši 35 mili~nů korun. V

září

letošního

kračovalo

se

rok~

už byla

plánovitě

v dalších projektových pracech.

V letošním roce byly kolínské školství. učeben

ným

studie stavby a po-

dokončena

rozestavěny dvě

Především

stavby

to byla stavba

pro

určené

a dvou

tělocvičny

znač

pro ?.Základní školu, která byla v loni už, ale se

zpožděním

proti plánu,zahájena a ani letos práce nepokra'-'

čovaly potřebným

ba

dokončena

tempem. PQdle

původního

termínu

měla

bý stav-

v srpnu letošního roku, ale stav byl takový,

že termín musel být prodloužen do stavby byly Technické služby

města

června

1987. Dodavatelem

Kolína, které

neměly

pracovníkft, a proto žádaly Okresní národní výbor v posílení plánu

pracovníků

Byly však uspokojeny až

a mzdového fondu na

1.července

1986 a jen

dost

Kolíně

o

potřebnou výši~ zčásti,

takže

výstavbu v letošním roce to už neovlinilo. Do konce roku stavba této

tělocvičny dokončena ještě

zdaleka nebyla.

Druhou rozestavěnou akcí byl školní pavil~n ).Základní školy ve

Vávrově

ním nového

ulici, který byl

~kolního

dokončen ještě před

roku a uveden do provozu.

zaháje-

AKCE

Z

-----------

V roce 1986 budoval Městs~ý národní výbor v Kolíně tyto

stavby v "akci Z":

Stavba

tělocvičny

typu BIOS pro ).Základní školu byla

zahájena již v roce 1984. Patronát nad ní

měl

podnik Koramo

Kolín a garantem stavby byla TJ Jiskra Kolín. Stavbyvedoucím byl Ing.Bydžovský, technický dozor

měl

Urbanec, oba z Korama. h

v.

Montáž skeletu stJby prováděl podnik Stavom~táže Chrudim, který ji letos

dokončil

vený na letošní

rok~

byl

tak z 90 procent. Plán práce, stanopřekročen,

zásluhu na tom

měli pře

devším brigádníci z TJ Jiskra Kolín.

Stavba

inženýrsk~rch

vyvolaná velkou stavební

sítí ve

Vávrově

činností

v této

ulici byla stavba, lokalitě,

výstavbou

školního pavilÓnu a tělocvičny ).Základní školy. Funkci stavbyvedoucího i technického dozoru vykonávali na této stejní pracovníci, jako na

stavbě tělocvičny.

jena v roce 1985. Hlavní její

částí

stavbě

Akce byla zahá-

v letošním roce byla stav-

ba sekundérního topn~ho kanálu, 137,9 metrd dlouhého, vedoucího od školního pavilÓnu k tělocvičně. Práce byly zdrženy tím, že na plánované trase kanálu postavenu jetábovou dráhu pro

měl

jeřáb,

Okresní stavební podnik kterého používal

při

stavbě školního pavilÓnu a muselo se čekat, až ho odstraní.

Byly zde však i jiné obtíže, jako výkop rýhy kanálu v naveženém terénu, velká hustota jiných inženýrských sítí v této lokalitě.

Obtíže byly

TJ Jiskra Kolín.

--------

překonávány

jen

obětavou

prací brigádníkó

Stavba tržnice v při

niž musel

Cisařovsi

byla letos stavbou "akce Z",

národni výbor

Městský

překonávat

nejvíce obtíži

a problémfi. Stavbyvedoucim byl Ing.Čihák, zaměstnanec Technických služeb

Kolina /TSMK/, technický dozor vykonával

města

Kretschmer z Agrostavu Kolin. Stavba byla zahájena v listopadu 1985.

4 192 000,-o

částku

náklady staby byly stanoveny

Rozpočtové

ale

Kčs,

během

částkou

letošniho roku musely být zvýšeny

624 tisic korun za statické podchyceni kamenné

né zdi, jejíž základy byly obnaženy

při

výkopech a

připravě

opěrné

terénu pro stavbu tržnice. Podchyceni kamenné

opěr

zdi pro-

vedl odborný podnik Geoindustria Jihlava pomoci mikropilot a tyčových

kotev. Pro stavbu byly

jeni v dubnu 1985,

dokončeni

nebyl dodržen a termin

počitalo

dokončeni,

vě

562 a 568

ulici

čp.

ré však byly

zbořeny

celý rok ztížen stat jen z

hodně

/dřivějši čp. polovině

na

prodloužen.

19 a 25

stavbě

Při

zaháje-

domkfi v KmochoCisařoves/,

prosince 1986,

pracoviště,

ulice. Na

učiliště

jak ukazuje dnešní stav a

zbořenim přizemnich

až v

přistup

Krčinovy

ho odborného

se

terminy: zahá-

v únoru 1987; termin zahájeni

obtiž_e stavby, bude muset být o

ni stavby se

pfivodně určeny

čimž

kte-

byl po

kam se bylo možno do-

pracovald

učni Středni

mistniho stavebnictví a od

záři

asi pa-

desát brigádnikfi z podnikfi F.rigera, Tesla a z Okresního stavebního podniku ci z

řad občanfi,

~olin. Během

celého roku pomáhali i brigádni-

ale ne mnoho.

Montáž podl:f,ahy ve sportovní hale v Borkách byla jednou z akci, které Stavbyvedoucím byl

přešly

rovněž

do letošního roku z roku 1985.

zaměstnanec

TJ Agro Kolín Lukavský, tech-

nický dozor vedl byl u této akce věné

splněn

TSMK Glanz. Plán na rok 1986

již v prvním

sportovní haly v Borkách účelovou

letech jako ze

zaměstnanec

zřízení

pě měly

věnou

prováděla

Výstavbu

dře

předešlých

TJ Kolín v

zařazeno

investici. Do "akce Z" bylo

pou-

podlahy v hale, a to ve dvou etapách. V první eta-

být provedeny pouze spodní podkladní vrstvy pod

podlahu a v druhé

dřevěná

čtvrtletí.

etapě

podlaha, ale to se

jištěno vytápění

dře

teprve má být položena vlastní

m~že

stát až v

době,

kdy bude za-

haly, a to je plánováno na rok 1988.

Zavedení plynu do ulice Nad zastávkou

prováděl

stavby-

vedoucí Ing.Eihák z'EMK, technický dozor měl zaměstnanec plynárny Čejka. Akce byla roze.stavěna již od roku 1 984, v prvním pololetí letošního roku a až do konce srpna se na ní napracovalo, až v

září

nastoupili pracovníci plynárny na montáž po-

trubí. Akce byla do konce letošního roku hotova bez úpravy povrchu, která bude provedena až na lidé už mohli na vánoce topit a

vařit

jaře.

konečné

Hlavně

že

plynem.

Stavba Domu služeb v Kutnohorské ulici byla zahájena koncem

května

letošního roku se zdržením, které bylo

průtahy při

registrování stavby u

rodního výboru v Praze. Na covníků

o dva

krajského ná-

pracovala stálá

z Okresního stavebního podniku, ale skluz,

měsíce

konce roku

zaměstnanci

četa

pra-

zp~sobený

zdrženým termínem zahájení stavby, se již do

nepodařilo

kal, technický dozor

stavby.

stavbě

Středočeského

zp~sobeno

dohonit. Stavbyvedoucím byl Ing.Nezmešprováděli

Kutílek a Choutka,

všicP~i tři

Okresního podniku služeb, který byl také garantem

Ke dni 1 ..dubna 1986 byly do plánu "akcí Z"

zařazeny

dal-

ší stavby:

Byla to druhá etapa plynofikace Sadové ulice na Zálabí, kterou

prováděl

stavbyvedoucí Mttller ze Státního statku Kolín

a technický dozor

v

hodnotě

měl zaměstnanec

TSMK Glanz. Byla to akce

dvou set tisíc, výkpp pro vedení

prováděli

občané

brigádnickou svépomocí, montáž potrubí pracovníci plynárny. Práce byly zahájeny v dubnu letošního roku a stavba byla dokončena

a zkolaudována dne

15.září

1986.

Konečné

úpravy povrchu

po výkopech byly provedeny až po dokončení domovních přípojek.

Další

nově zařazenou

akcí byla stavba

hospodářské

budovy

v areálu závodiště chrtů Českého svazu chovatelll na Zálabí v

lokalitě,

kde se odjakživa

říká

"Na Spálence". Vloni byla

vybudována první etapat letos se budovala druhá. Stavbyvedoucím byl Ing.Nezmeškal z Okresního podniku služeb, technický dozor Glanz. Na organizace letos

stavbě

pracovali brigádnicky

čís.) Českého

svazu

chovatelů

v

členové

Kolíně.

základní

Stavba byla

dokončena.

v

areálu TJ Jjskry Kolín v Borkách na Zálabí byla letos

jako další "akce Z" budována

čističlqJJ

odpadních vod a kanali-

zace deš{ových a splaškových vod. Zahájení stavby se zdrželo zdlouhavým jednáním na odboru vodního a lesního a

zemědělství

Okresního národního výboru v

stavebního povolení, takže se mohlo Přesto

hospodářství

Kolíně

začít stavět

stavba, na níž pracovali brigádníci z

o vydání až v

řad členů

září.

TJ

Jiskra Kolín, byla letos

Stavbyvedoucím byl

dokončena.

nanec podniku Isol Kolín Neumann, technický dozor

zaměst

měl zaměst

nanec Frigery Kosík. Další

akce se týkaly postupného etapovitého budování

dvě

centrálního stadiÓnu v Borkách. V první stavbě se měla letos pos.tavi t plynová přípojka ke stadiÓnu. Stavbyvedoucím byl Ing. Stanislav Hora, stavbou

zaměstnanec

převzala

TJ Agro Kolín. Stavba

nu letošního roku a

dokončena

měla

být zahájena v

v prosinci, ale nebyla.

květ

Příčinou

bylo zdouhavé jednání o dodávce plynového potrubí.

zpoždění

Akce

Elektrárny Kolín, patronát nad

přešla

celá do

Ke dne

l.září

příštího

roku.

1986 byla do plánu "akcí zu

stavba v areálu centrálního

sportoviště

další

v Borkách, a to stavba

energocentra. Stavbyvedoucím byl jmenován Josef stavu Kolín, technický dozor

zařazena

Dlabač

z Agro-

Ing.Stanislav Hora z EKO.

převzal

Na stavbu bylo letos vydáno stavební povolení; patronát nad stavbou a

měla

měla opět

být

TJ Agro Kolín. Stavba to byla rozsáhlejší

dokončena

Z' neinvestičních

až v roce 1989.

"akcí Z" byla

konečně

letos

dokončena

zdlouhavá rekonstrukce kina OKO. Dne 18.prosince 1986 v 8 hod. ráno bylo kino "Vesničko

má,

slavnostně otevřeno středisková".

promítnutím

Kino bylo

uzavřeno

českého

od

filmu

1.června

1 980.

V roce 1985 byla

rozestavěna

"akce Z" - terenní úpravy

areálu Českého svazu chovatel~ ve Štítarech. Jednalo se o vy-

2.30

budování

komunikace, komunikací

příjezdové

vodovodní a elektrické

přípojky hospodářské

ní haly. Stavbyvedoucím byl ~tastný,

uvnitř

areálu a

budovy a výstav-

zaměstnanec Lučebních závodů

technický dozor měl zaměstnanec TSWC Glanz. Práce

byla zajištována svépomocí členu Českého svazu chovatelů a měla

být

dokončena

již v dubnu letošního roku. Byla

dodělána

až v září a celý výstavní areál i hospodářská budova Českého svazu chovatelů ve Štítarech byla zkolaudována l?.září 1986.

V rámci další "akce Z" byly letos provedeny terenní úpra-

vy u

dětského

zdravotního

střediska

v sídlišti v ulici Rimav-

ské Soboty. Práce byly zahájeny až koncem

měsíce

srpna a do

konce roku byly hotovy.

Ke dni zařazena

1.září

ještě

1986 byla do plánu

neinvestičních

jedna, a to terenní úpravy pro

"akcí Z"

umístění

pro-

dejního stánku podniku Restaurace a jídelny. Práce byly na podzim zahájeny a

dokončeny.

Celkem bylo letos v plánu ••akcí Z" jedenáct a

čtyři neinvestiční

letos vybudována, prostředkU

ve výši

stavby v celkové

6 706 000,--

Kčs

5 544 800,--

hodnotě,

všechny letošní "akce Z" financovány

která

s vynaložením

Kčs. Ve

investičních

být

finančních

skutečnosti

částkou

měla

byly

5 788 568,44

Kčs.

TEPLO PRO MiSTO KOLfN

---------------------

Centrálním výrobcem a dodavatelem tepla pro naše byl podnik Elektrárna Kolín /EKO!, která parní kotle v ně

závodě

měla

město

v provozu

tři

na Zálabí a jeden mobilní kotel v teplár-

na plaveckém stadiÓnu v Kolíně II, v rezervě starou elekt-

rárnu v

IV u nádraží. Vedle toho byla i letos sjedná-

Kolíně

na smlouva s podnikem Koramo Kolín o dodávce páry z její výtopny v

případě potřeby.

Zálabská elektrárna byla

bena pevnými palivy; z jedné poloviny ze

severočeského hnědouhleného

do kolínského na

Háníně

přístavu

a odtud

a z druhé poloviny

hnědým

dobře

záso-

uhlím dováženým

revíru labskou cestou po lodích přepravovaným

černým

ostravským uhlím dováže-

ným do Kolína ucelenými nákladními vlaky. rárny se pohybovalo mezi dvaceti až

auty na skládku

Předzásobení

pětadvaceti

elekt-

tisíci tun.

Mobilní výtopna na plaveckém st~diÓnu byla vytápěna zemním plynem, dodávaným v

potřebném

V roce 1986 vyrobila EKO

množství potrubím. 1 731 444 GJ tepla a

17 441

MWh elektrického proudu. Po celý letošní rok se opravách celé rozvodné od

2).června

sítě

v

Kolíně

do

sítě

4.července

pokračovalo

tepla po

strukce parovodd

zařízení prováděl

městě.

V letním období

byla provedena odstávka parovodní

II, III a IV a v té

opravy a údržba

na rekonstrukci a

době

byly provedeny

běžné

rozvodu. Generální opravy a rekonu nás i letos polský podnik Budi-

mex Beton-Stal Warszawa, který rekonstruoval parovod v Havlíčkově

ulici v délce 550 metrd, na

mostě

na

přechodu přes

trat v délce 25 metrd a v Kutnohorské ulici v délce 660 metrd.

Dalši opravy a rekonstrukce tiva Praha v

Ovčárecké

tic~jch v~zň~

parovod~

provedl podnik Konstruk-

ulici v délce 220 metrft a v ulici Poli-

v délce 170 metr~. Závod Ro~vod.tepla Kolín

provedl vlastními silami opravy parovodu v délce asi *G0e 400

metrů.

Přesto,

na rekonstrukce le

ješt~

že v minulých letech i letos byla provedeparovodu v našem

značné části

asi 6000

metrů

vyhovujicí lokální kotelny, výměníkovou

stá-

čeká

parovodu na nutnou rekon$trukci ne-

bo generální opravu. Letos byla také provedena

ulici, na

m~st~,

vytápějící

ne-

přestavba

dosud byty v

Bachmačské

stanici a napojena na centrální paro-

vod; provoz v ní byl zahájen

1.října

1986.

Letošní topná sozóna v Kolíně byla zahájena v pátek 26. záři

1986 a teplo do

bytů

bylo dodáváno od

ponděli 29.září

1986. V letošním roce probíhala další jednání o vého

přivaděče

stavba byla

stavbě

dálko-

páry z Elektrárny Chvaletice do Kolína. Celá

rozdělena

do

čtyř

etap. První etapa zahrnuje stav-

bu konstrukce pro přivaděč s náklady 187 miliÓnů korun. Pro tuto etapu stavby byl již schválen projektový úkol. Druhou etapu

tvoří

vlastni stavba a montáž

tělesa přivaděče

s nákla-

dy 204 mili~nů korun. Tato stavba příznivě prošla na jaře letošního roku státní expertýzou a byl na ni schválen projektový úkol. S realizací se

počítá

v letech 1989-1990. Ve

tře

tí etapě mají být vybudovány rozvody po městě v letech 19891990, projektový úkol na tuto

část

stavby má být schválen

v roce 1987. Čtvrtá etapa zahrnuje stavbu rozvodny v Kolíně. Projektový 1íkol se l~tos projednáva1a s realizací této stavby, kterou má 1990-1992.

provádět

podnik Agrostav Kolín, se

počítá

v letech

ZEMNf PLYN A JEHO ROZVOD PO MĚSTĚ

================================= Kolínský závod

Středočeských

plynáren, koncernového pod-

niku Praha, zajištoval letos bezpečný provoz a údnžbu 495 kilometrů

vysokotlakých dálkových

místních plynovodních sítí a b~ratelů. B~hem

letních

veškerého plynovodního

plynovodů

přípojek.

a 336

Zásoboval

29 666 od-

provedl kontrolu a

m~síců

zařízení

ve

měst~

kilometrů

přípravu

na provoz v zimní

topné sezÓně. Provoz vysokotlakých i středotlakých regulačních stanic sledoval pomocí dálkového kon+trolního systému Tesla-Radom, který byl vyvinut a vyroben vývojovým línské plynárny. síti k tě

v~tším

bylo po

B~hem

ko-

roku 1986 nedošlo na celé plynovodní

poruchám a zásobování

c~lý

pracovištěm

spotřebitelů

v našem

měs

rok plynulé.

ELEKTRICKÁ ENERGIE A JEJf ROZVOD

-----------------------------------~---------------------------

Po špatných zkušenostech minulých let se energetický

průmysl hleděl

liva v letních

m~sících,

zásobit

aby

množstvím pa-

dostateč~ým

měl potřebné

ný provoz elektráren v zimních

československý

měsících.

rezervy pro zvýšeDo

sítě

byly

plně

zapojeny už i vybudované jaderné elektrárny. Tak se zdálo, že nebude letos žádných podářství

problémů

elektrickou energií.

has~

v zásobování národního

Přesto

v

říjnu

se projevil

chodný nedostatek elektrické energie, který byl

způsoben

pře

ne-

dostatkem paliva na skládkách rozhodných elektrárenských podniků.

V jeho

důsledku

musela být vyhlašována omezení v

odběru

1.34 elektřiny,

velkoodběratel~.

ale jen u

se situace zlepšila. Omezeni lině

týkala jen

ničim

počátku

odběru elektřiny

největšich odběratelů

obyvatelstvo nebylo

listopadu

se u nás v Ko-

elektrického proudu,

omezeno. Ani vlivem

na rozvodech vysokého i nizkého energetických

Od

napěti

běžných

v oblasti

poruch

Středočeských

- Rozvodného závodu Kolin, které pracov-

závod~

nici závodu ihned odstraňovali, nedošlo k žádným omezenim odběru elektřiny dářstvi,

u obyvatelstva. Zásobováni národniho hospodo-

pr~myslových

1986 v našem

městě

i jiných

podniků

i obyvatelstva v roce

bylo dobré.

zlSOBOVlNf MĚSTA KOLfNA PITNOU VODOU

==================================== Situace v zásobováni našeho ce 1986 složité a v

města

pitnou vodou bylo v ro-

důsledku dřivějšich

tich i na vodovodnich

řadech

velice

havarii v prameníš-

těžké. Přesto

se

podaři

lo zásobováni obyvatelstva pitnou vodou i letos vcelku zajistit a v Město

některých

úsecich i zlepšit.

Kolin bylo letos zásobováno z

těchto pěti zdrojů:

=

z prameniště Štitary·- Šornice - Radovesnice

= = =

z

prameniště

z

prameniště Tři

=

z artézského vrtu u Velimi.

Nová vodárna Dvory

z úpravny vody v Trojici u Kutné Hory Systém prameniště a vodovodu Štitary-Šornice-Radovesnice

skýtá využitelnou kapacitu 14 až 15 nu. Kvalita vody z tohoto

prameniště

litrů

pitné vody za

odpovidá

normě

vteři

pro· pitnou

2.35 vodu a tě

nepotřebuje

úpravy. Pásmo hygienické ochrany prameniš-

bylo vyhlášeno a v terénu

tomto pásmu kontroluje závod zace

/StčVaK/

prameniště

pokuta a nápravná

opatření

ce

Lučební

problémů.

sl~dku

Středočeské

hospodaření

vodovody a kanali-

štítarské

farmě

Jednotného

země

Křečhoři.

od areálu pod-

prameništěm západně

závody Kolín zpósoboval i v letošním roce nejvíkapacita

Původní

prameniště

byla 50 1/s. V

dů

kontaminace spodních vod speeificl0jmi organickými lát-

kami muselo být

několik vrtů

odstaveno a

prameniště

proti dalšímu pronikání kontaminujících látek z vodů

v

byla na sklonku roku 1985 uložena

družstva 25.února v

Systém Nová vodárna s niku

režim

Kolín. Pro nedovolené zacházení s chlévkou mrvou

v pásmu ochrany

dělského

vytýčeno,

chráněno

Lučebních

zá-

hydrafulickou clonou. Voda ze studní byla pod trvalou

analytickou kontrolou Dne 18.dubna 1986 oznámil okresní hygienik rodnímu výboru, že s ohledem na známé

Městskému

skutečnosti

ná-

v kontami-

naci spodních vod v prameništi Nová vodárna specifickými organickými látkami, zejména chlorbenzenem a p-dichlorbenzenem, není a líně

být jímací území

namůže

prameniště

považováno za perspektivní.

ve druhém

čtvrtleti

geologického ještě

tě.

Ppdnik Vodní

národní výbor dal

letošního roku provést na

průzkumu,

ha,

Městský

Nové vodárny v Ko-

hydro-

provedeného podnikem Vodní zdroje Pra-

revizi pásma ochrany vodních ~droje

základě

Praha navrhl

zdrojů

rozšířit

v této lokalipásmo ochrany

tohoto vodního zdroje, ale to by pak zasáhlo celý areál Lučebních závodů

a bývalý lom "Na

P~lákově pustině"t

kde byla

skládka odpadkó. S tímto návrhem okresni hygienik nesouhlasil

a závazným posudkem ze dne mu výboru vodů

sdělil:

9.července

1986

"Vzhledem k tomu, že

Městskému

činností Lučebních

došlo k znehodnocení jímacího území vodních

vající provoz

Lučebních závodů

národní-

zdrojů

zá-

a stá-

te..

nadále ohrožuje jelkost vody v jí-

macím území, jak vyplývá ze zprávy Vodních zdrojti Praha, a hydrogeologická situace je takového charakteru, že stávající provoz

Lučebních

ochrany vodních

závodti je zdrojů,

neslučitelný

zajištěním

dtisledné

je nezbytné hledat nové vhodné zdroje

vody náhradou za kontaminované či

se

prameniště

Nová vodárna, vylou-

stávající zdroje z perspektivního zásobování obyvatelstva

pitnou vodou. Navržené

rozšíření

namůže vyřešit současnou

/Všimněme

pásma hygienické orchrany

havarijní situaci v tomto prameništi."

si, že okresní hygienik v tak krátkém,

několika řád

kovém vyjádření použil třikrát slova "stávající". To je tea velice oblíbený výraz v tak zvané odporuje duchu

ttúředníJI češtině,

jazyka 1 v Pravidlech

českého

českého

ačkoliv

pravopisu

ho nenejdete/. Poslední' hydrogeologické i praktické poznatky potvrdily stanovisko okresního hygienika, že provoz závodů

a

prameniště

prostředním

Lučebních

pitné vody nemóhou vedle sebe v tak bez-

sousedství existovat" a tato

tlak na urychlené a zásadní

řešení

otázky

skutečnost

zvýšila

zabezpečení

pitné

vody pro město Kolín. Prameniště Nová ~odárna má svou vlastní úpravnu vody a

věžový

už dávalo jen 31

vodní rezervoár. V letošním roce však

litrů

použitelné vody za

vteřinu.

Dvory bylo letos nejvydatnějším zdrojem pitné vody pro město. Dávalo 108 aí109 letrů za vteřinu. Šest Prameniš~ě Tři

nových

vrtů,

napojených v

květnu

letošního roku, nahradilo

přirozeného

ztráty výkonu zpósobených kolmatací vrtó, tj. sání jejich vydatnosti

způsobeného

kle-

naplavováním písku do stud-

ní. Z hlediska jakosti surové vody je toto

prameniště

z dosud

uvedených prameništ na třetím místě. Zvýšený obsah amonného a dusitanového iontu se ani v potlačit

úpravně

vody na Vinici

pod hodnoty dané státní .normou. A proto na kvalitu

pitné vody platil$ v

Kolíně

i letos výjimka z normy, povole-

ná okresním hygienikem, která dovolovala iontó ve

vodě

přítomnost

iontů

30.června

na konci roku se stala

1986.

Podařilo

podařilo

výrazně

tím se také

se však, že již letos

některých

kolínských zá-

provést rekonstrukci úpravny vody na

kratším termínu, než

podařilo

původně

bezpředmětnou.

Pomocí socialistického závazku vodó se totiž

norma

do 0,2 mg/1,

zatímco norma dovolovala jen 0,1 mg/1. Výjimka byla povolena jen do

amonných

ačkoliv čs.státní

do 1 mg v jednom litru,

povolovala jen 0,5 mg/1, a dusitanových

Vinici ve

nedařilo

předpokládal

plán. A

zlepšit jakost pitné vody. V pátek dne

7.listopadu 1986 byla rekonstruovaná úpravna uvedena do provozu a zahájen proces provzdušňování - aerace - upravované vody. Stavební podnik v

Kolíně

část

rekonstrukce

prováděl

za pomoci kolínských

Okresní stavební

podniků

Koramo, Soja,

Kablo, Tesla, Strojobal, Lihovar, Karborundum, Frigera, Tetra, ~elezniční strojírny a opravny, Obchodní tiskárny a Lučeb ní závody. Závod Tetra

připravil

K0 nstruktiva ji vyrobila,

projekt vzduchotechniky,

Lučební

závody provedly její mon-

táž spolu se závodem Montas Hradec Králové,

Vodohospodářské

strojírny vybudovaly nádrž na provzdušňování, Středočeské vodovody a

~nalizace přívodní řady,

odpadní potrubí a

přívod

provzdušněné

vody do úpravny. Nové

kapacity lípravny vody o 15

vteřinových litrů

tu pitné vody. Obsah amonných dusitanových

iontů

a zlepšilo kvali-

klesl pod 0,5 mg/1 a obsah

iontů

se pohyboval na hranici 0,1 mg/1. Také

obsah speci:fických organických látek ve polovinu.

zvýšeni

zařizeni přineslo

se

Předpokládalo

ještě

byl snižen na

vodě

dalši sniženi obsahu dusika-

tých látek, ale musi se počkat, nebot letos ještě mikrobiálni proces na :filtrech, který má

bakterii,

působenim nitri:fikačnich

optimálni

vliv na jejich sniženi

přiznivý

ještě

nedozrál na svou

účinnost.

Letos bylo dáno do provozu propojeni Kolina a Kutné Hory vodovodnim řadem o prům;ru 300 mm v délce 11,2 kilometru, jehož stavba byla zahájena v roce 1982 a od přivádělo

do našeho

města

v

průměru

vené pitné vody z Kutné Hory. takže

průměrná

vteřinu.

deseti dy z

Přivod

5

28.března

1985 již


vody byl

zvýšen,

později

dodávka za celý rok dosáhla osmi

litrů

upra-

vody za

Pro rok 1987 byla s Kutnou Horou dohodnuta dodávka


přehradni

vody. Kutná Hora sama má dostatek vo-

nádrže, ale nemá

dostatečnou

pacitu •. Proto již v roce 1 985 zahájil závod

upravárenskou kaStředočeské

vodo-

vody a kanalizace Kutná Hora výstavbu šesti provizornich ttpravárenských jednotek o celkové ukončeny

v roce 1987. Kolin má

kapacitě

přislib

30 1/s, které maji být na dodávku 15 1/s z té-

to nové kapacity. Tato situace bude trvat až do doby výstavby nové úpravny vod, která nese název "ťÍpravna vody Trojice II". Výstavba této úpravny o zahájena v roce 1989 a

kapacitě

dokončena

220


má být

v roce 1992. Náklady na tuto

stavbu jsou rozpočtovány ve výši 139 mili~nů korun.

kritické až havarijní situaci ve

V

v jarních a

měsících

letošního roku bylo rozhodnuto

Ur.JChleně vystavět

vodní

ského vrtu ve Velimi. povolily jen

přivaděč

Přesto,

vodohospodářské

tzv.přeron

pitné vody

výrobě

připravit

z nevyužívaného artéz-

že vrt

měl

vysokou vydatnost,

orgány využít pro zásobení Kolína

pramene, tj. asi 17 1/s, aby nebyla narušena

ustálená hladina spodních vod v této oblasti. Akce byla reačase

litzóvána v rekordním

kolínským závodem

Středočeské

vo-

dovody a kanalizace za pomocí sousedních závodfi tohoto podniku, Jednotného

zemědělského

družstva Velim, Okresní

správy a dalších. Byla vybudována

dělské

dovodní

řad

v délce 6159 metrfi o tři

ku 1986 bylo vybudováno

prúměru

země

staniee vo1 250 mm. Do konce ročerpací

tisíce metrfi potrubí, zbytek

v roce 1987. Vodovod byl napojen na úpravnu vod Nová vodárna a

4.května

1987 byl dán do zkušebního provozu.

Další celkové zlepšení zásobování našeho vodou má

přinést

do vodojemu u

výtlačný řad

nový

letiště.

města

pitnou

z úpravny vody na Vinici

Práce na jeho

výstavbě

byly zahájeny

v roce 1985 a její první etapa v hodnotě deseti miliÓnft korun má být hotova v roce 1987. Letos byly zahájeny práce na druhé

etapě

této stavby.

Obtíže v zásobování obyvatelstva našeho dou nutily k

častému

města

omezování dodávky teplé vody do

na sídlišti. Bylo totiž dokázáno, že teplé vody občané

pitnou vobyt~

spotřebují

velké množství a když se dodávka teplé vody omezí,

ihned se prohikavě sníží spotřeba vody jako celku. Jaký byl

skutečný

ku, kdy

stav v dodávce vody v prvním

Městského

plenárním zasedání

1986, v níž uvedl stížnosti sídliště

27.března

snížena, ukazuje interpe-

pronikavě

lace poslance volebního obvodu

do

letošního ro-

nebyly napojeny nové zdroje vody a kapacita

ještě

Nové vodárny musela být

lasti

čtvrtletí

čís.55

Stanislava Strnadela na

národního výboru dne 14.dubna občanfi

na zásobování vodou v obdobě

"Za panelárnou". Uvedl, že v

1986, kdy byla

přerušována

dodávka teplé vody,

netekla vdbec žádná voda, ani teplá ani studená, deváté hodiny ráno do druhé hodiny po

od 15.února

denně

od

v sedmých pat-

půlnoci

rech, od 12 do 24 hod. v šestých patrech a od 14 do 22 hod. v pátých poschodích. Problémy se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou a zejména ale také

regulační opatření

připravovaná opatření

na jarních

nům vysvětleny

v dodávce teplé vody,

ke zlepšení situace byly

veřejných schůzích

Obtížná situace v zásobování našeho vedla

národní výbor v

Městský

nazvaného "Soubor vání pitné vody ve spotřeby

opatření

Kolíně

v letošním roce.

města

pitnou vodou

ke zpracování dokumentu

k zásobování a hospodárnému využí-

městě Kolíně",

pitné vody v

obča

průmyslových

který má

přispět

ke snížení

podnicích a jiných socia-

listických organizacích formou nahrazení pitné vody, používané k technologickým

Příslušné

účelům,

orgány

užitkovou vodou.

Středočeských vodovodů

a kanalizací,

závodu Kolín, sledovaly i případy znečištování odpadních vod vypouštěných

do

městské

kanalizace. V letošním roce zjistily,

že koncernový podnik Laktos Praha, závod Sušárna Kolín-Zálabí,

J.itl

devětkrát

vypustil do kanalizace vodu až než povolovala norma. Sušárna vody o

hodnotě

"BSK 5" /tj.

měla

více

povoleno

pětidenní

znečištěnou,

odpadní

vypouštět

biologická

spotřeba

kys-

líku/ do max. 6?0 mg v jednom litru a "pHu /tj. koncentrace vodíkových

iontů/

max. do 8,5. Analýzami odebíraných

v I.pololetí letošního roku bylo uBSK 5" až na

vzorků

zjištěno překračování

hodnoty

5 780 mg v jednom litru a hodnoty "pH" do 9,8. I

Za nedodržení povolených limitních hodnot jakosti odpadních vod uložil Okresní národní výbor v pokutu

163 311,--

Kolíně

podniku Laktos Kolín

Kčs.

REKONSTRUKCE HISTORICKfHO J!DRA MĚSTA KOLfNA

============================================ Již dlouho se

ní vyhlášeno

hovoří

o tom, že naše

město

Kolín bude ny-

památkovou rezervací". Není to poprvé,

"Městskou

co se o tomto návrhu jedná. Pamatuji se, že návrh na vyhlášení Kolína

městskou

památkovou rezervací byl podán již v pade-

sátých letech, ale tehdy jej vodněním,

že v

Kolíně

když od té doby bylo tů zbořeno

a

ústřední

je málo památkových několik

znič~no,

jako

tehdy

Kovářské

ulice, sousoší na

hradeb mezi dvorem domu Zámecké restaurace, se - hlášení Kolína

městskou

čp.

objektů.

čp.

domy

čp.

přichází

objek-

64 a 65/I na ro-

93 a 94/I na rohu Pražské

Jiráskově náměstí

97/I v

odťl.

Nyní tedy,

památkově chráněných

například

hu Husovy a Rubešovy ulice, domy a

orgány zamítly s

Kovářské

i

část městských

ulici a dvorem

s tímto návrhem. Jednání o vy-

památkovou rezervací je vedeno už asi

dva roky a letos

postoůpilo

už tak daleko, že je

připraven

koncept výnosu ministerstva kultury ČSR, kterým se rezervace vyhlašuje. Ve své první "

části

zní takto:

V souladu se Souborem opat~ření k usnesení vlády ČSR ze

dne

17.září

1985

ke

č.230

ZpFávě

o stavu

městských

památkových

rezervací v ČSR a jeho bodem čís.l předkládá ministerstvo kultury

ČSR

návrh v:Ínosu o prohlášení historického jádra

města

Kolína za památkovou rezervaci. Ministerstvo kultury ČSR v dohodě se zúčastněnými ústředními Středočeským

orgány státní správy a

v Praze prohlašuje historické jádro č.22/1958

odst.1 zákona

krajským národním výborem města

Kolína podle § 4

Sb. o kulturních památkách, za památ-

kovou rezervaci. ťčelem prohlášení historického jádra města Kolína za památkovou rezervaci je:

a/

zabezpečit

zvýšenou

ochranu tomuto významnému urbanistickému celku, jehož struktura je dána pravidelným gotickým pfidorysem z poloviny 13. století,

částečně

dominantou

dochovaným hradebním systémem, významnou

městského

chrámu

$

katedrálním

závěrem,

radnicí

a hodnotnou zástavbou měštanských domfi a objektfi ze všech slohových období od ranné gotiky až po moderní architekturu, b/ zajistit

potřebnou péči

o jeho zachování a obnovu v rámci

socialistické výstavby tak, aby jako organická ho životního

prostředí

sloužilo kulturním

bám socialistické společnosti. vé rezervace v

Kolíně

Článek

součást

nové-

a hospodářským

pot-ře

1. /1/ Rozsah památko-

je vymezen hranicí, která je vedena

na severní straně opěrnou zdí při železniční trati podél ře ky Labe, na východní, jižní a zápe.dní straně po komunikačním

okruhu - ulicí Mostní, Politických vězňfi, náměstím Politických

v~zňů, ulicemi Na valech a Sokolskou a v severozápadní části

je vedena ohradní zdí pivovaru po hranici parcely 27/4. /2/

Předm~tem

torický ba,

státní památkové

půdorys

m~stské

v rezervaci jsou: a/ his-

a jemu odpovídající prostorová a hmotová sklad-

interiéry

šené ochrany, ostatní b/ hlavní

péče

městské

včatn~

povrchu komunikací, plochy zvý-

chrán~né

plochy a podzemní prostory,

dominanty v dálkových a blízkých pohledech,

e/ vybrané nemovité kulturní památky,

d/ nemovité kulturní

památky,

a/ ostatní objekty, soubory a prostory

prostředí

rezervace, u kterých z hlediska

kové

lze závažné,

ze po

péče

dohodě

podstatn~ měnící

s orgány státní památkové

zájmů

úpravy péče,

dotvářející

státní památpou-

provádět

f/

veřejná

ze-

leň. Atd. "

Návrh na vyhlášení zervací byl

doplněn

města

Kolína

památkovou re-

městskou

seznamem 31 vybraných nemovitých kultur-

ních památek a 39 dalších

objektů označených

jako nemovité

• kulturní památky. Tento návrh na vyhlášení historického jádra města

Kolína za památkovou rezervaci projednala rada

českého

krajského národního výboru v Praze pod

198/1986. Rada

Městského


Středo

číslem

Kolíně

usnesení

jej projed-

nala dne 5.srpna 1986 a rada Okresního národního výboru v Kolín~

dne

16.října

1986 s usnesením

Po vyhlášení bude Kolín druhou vací ve

Středočeském

kraji po Kutné

Jednání o vyhlášení uspíšilo práce, nebo

m~stské

aspoň

čís.108/1986. městskou

památkovou rezer-

Hoře.

památkové rezervace v

Kolín~

jednání o pracech na opravách

někte

rých domů na náměstí Obránců míru. Šlo především o dům čp.9/I

144

na rohu vádět

náměstí

již

a

Kouřimské

před několika

ulice. Opravy se

něm začaly

pro-

lera zastavením dalších prací se mno-

hé již provedené práce a opravy d'Ům

v

opět

znehodnotily. Navíc je

už po

několik

let obehnán plotem z vlnitého plechu, který

na

náměstí

žádnou parádu a

nedělá

končení

stropů

a zejména _oprava

modernizovat. Práce by

měly

Práce na statickém

městu čest.

střechy.

zajištění

má být do

dům čp.7/I

Byty v

domě

chybí dose

pokračovat začátkem příštího

sousedního domu

ly letos již zahájeny, pracovalo se Další

V domě

ván a v druhém pololetí se má

převážně

roku. by-

ve sklepích domu.

května příštího

začít

čp.B/I

měly

s staticlc.ým

roku

vystěho

zajištěním

objektu. Dne 27.listopadu 1986 se konala na radnici porada zástupců

podniků

všech zainteresovaných

a institucí. Bylo tam do-

hodnuto, že podnik Geoindustria Jihlava od l.prosince 1986 začne s mikropilotáží a zajišÍováním podloubí domu čp.8/I a

bude

u domu

pokračovat

9/I a v druhé

čp.

polovině příštího

....

roku v

domě čp.7/I. K~struktiva

příštího

roku

dokončit

ní podnik Kolín tam v střechu. Během

byty a v

zřízena

zavázalo zahájit práce domě čp.

má

roku 1988 v tom

přízemí

8/I. Na

začít

domě

středisko

domě čp.

čp.48/I,

a Okrasní staveb-

montovat nový krov a mají být modernizovány

prodejna potravin. V lednu 1987 se podniku Obnova památek na

89/I má být v jarních

štího roku provedena oprava jí dostat i domy

domě čp.9/I

stropy v létě

Kolín se zavázala do února

střechy

měsících pří

a fasády. Nové fasády ma-

47/I a 46/I. V roce 1987 má Státní

ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů /S~RPMO/

Pardubice prózkum domfi bývalého židovského ghetta. Na

základě

jednání ze dne 27.1istopadu 1986 vypracoval Městský národní výbor Dóm

přesný

čp.

harmonogram prací, který stanovil: dokončení

9/I -

stropó v

II.patře

provede Konstrukti-

va v listopadu a prosinci 1986,

= leden-&nor =únor

1987- bourací práce- Okresní stavební podnik /OSP/s

-březen

=březen-duben

1987-

statického industria Jihlava,

dokončení

zajištění-

Geo-

1987- montáž ocelového krovu- OSP Kolín,

= květen-červenec

1987 - rekonstrukce

střechy

- OSP Kolín,

=!!.pololetí 1987- 1988- modernizace objektu- OSP Kolín. Dfun

8/I:

čp.

= listopad-prosinec

zahájení prací ve sklepních prostorech podnik Obnova památek,

=rok 1987- statické

zajištění-

= 1988Dóm

čp.

Obnova památek,

1990- rekonstrukce a modernizace objektu- Obnova pam. 7/I:

=listopad 1986- dokončení zaměření objektu- Sť1RPMO Pardu'6ice, zpracování projektového úkolu - S~PMO

=do

31.března

1987

=do

30.června

1987- zpracováni projektové dokumentace statického zajištění - S~PMO Pardubice,

=červenec

1987- zahájení statického

zajištění-

Geoindustria

=do 31.prosince 1987- znracování jednostupňového projektuSUR~~O Pardubice,

= 1988-

1990

-rekonstrukce a modernizace objektu -Okresní stavební podnik Kolín. Tento harmonogram praeí na domech čp. 7, 8 a 9/I na ná-

městí Obránc~

v

Kolíně

míru projednala rada

Městského

národního výboru

dne 9.prosince 1986. Všecky tyto dohodnuté a do har-

monogramu zahrnuté práce nebyly, bohužel, provedeny ve slíben;;rch termínech. Budeme v harmonogram

plněn.

příštích

letech sledovat, jak bude

Městský

tě·studii

na

národni výbor dal v letošnim roce zpracovat ješřešeni

bloku

dom~,

ohraničeného

náměsti Obránc~

miru a ulicemi Pražskou,

Studie

otevřenim

městi

počitá

a na

Kovářské

s

nynějšim

západni stranou

Kovářskou

podloubi po celé západni

a Zámeckou. straně

ná-

provizornim parkovišti na rohu Pražské a

ulice s budovou veLkoprodejny potravin.

DROBNOSTI Z ~SEKU vfSTAVBY MĚSTA

================================ Na

dvě

letošniho roku byly v

~ačátku

zahrádkářské

nové

založeny

naše~ městě

kolonie. Jedna na Zálabi u

Třidvorské

silnice za objektem závodu Laktos a druhá v bývalé za areálem garáži v boru v

Kolině

III. Rada

Kolině

vyslovila dne

zahradkářskými

18.března

Městského

cihelně

národniho vý-

1986 souhlas s

oběma

koloniemi, ale jen na dobu, dokud tam nebude

plánována jiná výstavba.

Dne 30.dubna 1986 byla odevzdána zpracovaná studie na stavbu nové polikliniky v hé

polovině

osmé

Kolině,

která má být zahájena v dru-

pětiletky.

~m čp. 64/III v ulici Politických vězňu, v němž bývala

kdysi slavná restaurace "U Karla IV." a od šedesátých let nejprve

Městský

musel být hož byla

a potom Okresni dUm pionýru a mládeže, který lety

opuštěn

pro havarijni stav a z

a uschována

pamětni

deska založeni Komunistické

přede dvěma

sňata

ně

strany Československa, tento díim převzal letos na jaře Okresní bytový podnik v svého

a bude jej rekonstruovat pro

Kolíně

kanceláře

ředitelství.

závoqy Kolín plánovaly letos vybudovat ve svém

Lučební

areálu nákladem čtyřiceti miliÓníi korun centrální sklad síry pro všechny chemické závody v ČSR, vyrábějící kyselinu sírovou. Jednalo se o

otevřený

sklad, spíše skládku, o

tun kusové sír.y, což je

roční

kapacitě

25 000

zásoba pro všechny výrobny ky-

seliny sírové v ČSR. V předloženém investičním záměru byla naléhavost vybudóvání takového skladu vyloučit nepříznivé

zdíivodněna

nezbytností

vlivy v zásobování výroben kyseliny síro-

vé v ČSR kusovou sírou a tím vyloučit následné omezování výroby a nedostatek Rada

Městského

vrh a

kyseli~y

sírové v našem národním


Kolíně

projednala tento ná-

nesouhlasila s vybudováním skladu síry v

zásadně

ních závodech zejména z

těchto

tvořen

Lučeb

díivodíi: sklad síry je navržen

na okraji ochranného pásma vodních zdrojíi a stavební je

hospodářství.

po stránce

přitom

vanami s propustným dnem; podle statistiky

ministerstva príimyslu ČSR je v Lučebních závodech Kolín vyráběno jen

v

ČSR

5,4

~ celkového množství kyseliny sírové, vyráběné

a již jen z tohoto hlediska je

umístění

skladu v

Kolíně

pro celou ČSR nevhodné; sklad je umist~n na návětrné straně města,

v

což by zvýšilo

případě

prašnost ovzduší ve

vznícení by se vytvotilo velké množství

siřičitého,

skladu je

nadměrnou

který by zaplavil ovzduší celého

zapotřebí

která slouží

městě;

kysličníku

města;

na stavbu

záboru dvou hektaríi kvalitní orné píidy,

zemědělské velkovýrobě.

Dne boru v

27.května

Kolíně

1986 rozhodla rada

o výkupu a následné demolici domu

Na Skále, postaveném na stavební parcele

č.832

území Kolín, od Alexandry Jirkli, bytem Kolín za kupní cenu bylo

lý a

39 360,--

Kčs.

177/V

v katastrálním

v,

Raisova 189

Rozhodnutí o výkupu a demolici

dosud platného územního plánu

stavebně

čp.

tím, že objekt není v souladu s dlouhodobými

odůvodněno

záměry

národního vý-

Městského

města

Kolína, je zchátra-

dožilý a nakonec i tím, že v této oblasti je

plánována nová výstavba. Byl to

přízew1í

domek pod

...

zá-

věží

labské Práchovny nad silnicí vedoucí do mlýna. Postavil jej "'

Civín v roce 1875 a více než sto let byl

kolínský

občan Jiří

součástí

pohledu na Zálabskou Skálu od

známá

f'otogra:ťie

ny

královského

ně

v roce 1886.

města.

Nejstarší

tohoto pohledu je publikována v knize

města

mně "Ději

Kolína" od Josefa Vávcy, vydané v Kolí-

Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze oslavila ve trvání.

Při

té

středu

dne

15.října

příležitosti Vědecká

1986 deset let svého

rada fakulty

udělila

dva-

cet Čestných uznání "Za vynikající práci a úspěšné plnění úkolů

ní

spojených s rozvojem fakulty". Jedno z

udělila místopředsedovi Městského

Ing.Tomáši

Sklenářovi.

těchto

vyznamená-


Kolíně

12.

MÍSTNÍ STAVEBNICTVÍ

Místní stavebnictví na rozdíl od tzv.velkého stavebnictví, které má za úkol stavbu velkých

provádět

komplexní bytovou výstavbu a

investičních eelků,

má

provádět především

pravy a údržbu bytového fondu a jiných

a jen v ome-

zeném

měřítku

městě

je místní stavebnictví reprezentováno Okresním staveb-

ním podnikem v

také

drobnější investiční

objektů

o-

Kolíně.

V minulých letech

měl

Okresní stavební podnik zájem

větší

objekty, než

provádět

protože na takových

investičních

stavbách lépe a

stavět

nové a

výstavbu. V našem

opravy a údržbu, snadněji

plnil plán a dosahoval vyšší produktivity práce. Letos, zdá se, již nastoupil správnou cestu. Ukazují to tato v roce 1986 provedl stavebních prací za

čísla:

67 126 000,--

Kčs

a plán splnil na 108,2 %; z celkového objemu stavebních prací

připadlo

na

investiční

ce na opravách a

údržbě

práce

11 382 000,--

52 776 000,--

Kčs.

Kčs

Plán

a na prá-

investiční

výstavby splnil podnik na 83,7 %, plán oprav na 113,9 %.

Tento

poměr

mezi pracemi na

na opravách a val letos

udržbě

přednost

jektft než nové

a pracemi

investiční výstavbě

ukazuje, že Okresní stavební podnik dá-

pracím na opravách a

údržbě

jak je to

investiční výstavbě,

starších objeho

ostatně

vlastním statutárním posláním. Novou

výstavbu

investiční

prováděl

podnik letos

přede

vším na výstavbě školního pavil~nu ).Základní školy ve Vávrově

stavbě

letos

prostavět

4 655 000,--

Kčs,

a na

vlastní nové maltárny s celkovými stavebními náklady

ve výši při

na~níž měl

ulici,

1 950 000,--. Novou maltárnu

stavěl

města

na okraji

Starokolínské silnici náhradou za dosavadní maltárnu v To-

vární ulici, na jejíž provoz si okolní obyvatelé

často

stě

žovali a která musela ustoupit

mostu

přes

stavbě

silničního

Labe" V Okresním stavebním podniku v 1986 v

557

průměru

2 955,--

Kčs,

Z celkovépo

což bylo o 47,--

počtu pracovníků

vebních pracích a ti si měsíc,

s

pracovníků

Kčs.

průměrným měsíčním výdělkem

Kčs

vydělali

více než v roce 1985.

v

prfuněru

ho pracovníka za rok v celém podniku

sáhla výše

208 768,--

Kčs

dělníků

2 854,--

prfuněrná měsíční

Zatímco produktivita práce

produktivita práce jednoho

pracovalo v roce

podniku bylo 310

proti roku 1985 se jim

o 115,--

Kolíně

dělníka

Kčs

za

mzda zvýšila

přepočtená

činila

na sta-

na jedno-

116 190,--

Kčs,

na stavebních pracích do-

za rok.

p0 užitelný fond pracovní doby

dělníků

byl využit na

93,4 %, nemocnost dosáhla 5,2 %použitelného fondu pracovní doby a z

důvodu

neomluvené absence nebylo v roce 1986 z tohoto

fondu pracovní doby odpracováno 480 dnu, vloni jen 288.

Hospodaření

Okresního stavebního podniku v

v roce 1986 dobré. Na 100,-89,76

Kčs nékladů,

Kčs výkonů

z toho bylo 56,19

Kolíně

vynaložil celkem

Kčs nákladů

na mate-

riál. Za rok 1986 vyprodukoval podnik zisk ve výši 10 416

ooo,--

Kčs.

bylo

13. r

KOMUNJKACE A DOPRAVA

V

Kolíně

byla v roce 1986

ku komunikací rekonstrukce Letos už stavbu

pří§tích

e

těchto

obou

ré se mi

průtahu

také v terénu

začaly

nejdůležitější

silnice

silničního

stavbách uvedu v dalším

podařilo

čís.I/38 městem.

na druhou

přípravy

let, na stavbu

stavbou na úse'-

mostu

největší

přes

podrobnější

Labe.

údaje, kte-

shromáždit.

o

REKONSTRUKCE PRUTAHU SILNTCE I/38

MĚSTEM:

KOLfNEM

-----------------------------------------------Tato stavba, která byla zahájena v

má být podle plánu

121 673

000,--Kčs,

dokončena

kromě

křižovatky

burka až po dnešní

roku 1984 a

až v roce 1992, má stát celkem

dalších

výdajů

to stavbou. Bude rekonstruován celý na východ, od

květnu

na akce vyvolané tou-

průjezd městem

od západu

silnic I/12 od Prahy a I/38 od Nym-

otáčku autobusů

místní dopravy za

městskou

LSS čtvrti Š{áralka v celkové délce čtyři

délce budou na vozovce metrd,.

oddělené

od sebe

rokým a od chodniku

6 202 metry. Po Gelé této

jizdni pruhy každý o

střednim dělicim

oddělené dvěma

pásy

šiřce

3,5

půl

metru ši-

rovněž půl

metru ši-

pásem

rokými, takže vozovka bude ·mezi obrubniky široká 15,5 metru. J

•

V celé délce této komunikace maji být jen ťři křižovatky, za-

tim úrovňové. Ostatni ulice, které dosud ústily do trasy této reko~ruované komunikace, budou zaslepeny. -Celá rekontrukce Prvni úsek vede od

průtahu

křižovatky

je

rozdělena

na

čtyři

úseky:

silnic I/12 a I/38 až po

kři

žovatku Pražské ulice & ulici Budovatelů. ~sek je dlouhý 1 757

metrů,

jeho rekonstrukce má stát

má být budován od

července

DruhÝ úsek vede od

1986 do

křižovatky

34 367

řijna

000,--Kčs

a

1988.

Pražské ulice a ulice Budovate-

lů po křižovatku ulic Jaselská-Kouřimská-Žižkova. Délka 630

metrů, náklady řijna

ce 1987 do

36 630 000,--Kčs, doba rektstrukce od červen 1989.

Třeti úsek vede od křižovatky ulic Jaselská-Kouřimská-Žižkova

ke

křižovatce

dlou~ý

1 205

ulic Jaselská-Dukleských metrů,

náklady maji

činit

hrdinů-Polepská.

25 676 000,--

Je Kčs,

d!

doba re~trukce květen 1984 až červen 1986. čtvrtý

úsek.vede od křižovatky ulic Jaselská-Dukelských hrdi-

nů-Polepská

až na konec celé trasy

průtahu,

sů za š{áralkou. Délka tohoto úseku je

k

otáčce

autobu-

2 610 ti:0 metrů, ná-

klady budou činit asi 25 miliÓnů korun, doba rekonstrukce od roku 1990 do roku 1992. Tyto nované

čtyři

výstavbě,

úseky stavby, jak ukazuji údaje o jejich plábyly v letošnim roce v

různém

stavu rozpra-

ZS6 covanosti. Nejdále byl ).úsek, který byl letos již

kompletně

dokončen,

psát. Prá-

ještě podrobněji

jak o tom budu v dalším

ce na prvním úseku byly zahájeny v přípravou

sinci 1985

na

předstihu

přeložky některých

již

vlastně

v pro-

inženýrských sítí

a náhradní rekultivací pozemkd mimo trasu prótahu jako náhrady za zábor

zemědělské

pódy, nutný

při rozšíření

vozovky v tom-

to úseku. Platí totiž zádada, že když se musí při nějaké stavbě

zabrat

zemědělská

pfida, musí investor této stavby dát

tou náhradu za tento zábor,

rekultivovat jiný, dosud

např.

neplodný pozemek. V letošním roce se přeložka

vodovodu od

prováděla

pu se narazilo na skálu, která musela být nami.

Pokračovaly

na tomto úseku

závodft ke kasárnám.

Lučebních

urči

Při

odstraněna

výko-

trhavi-

práce na rekultivaci náhradního pozemku.

Pro stavbu tohoto úseku_vydal letos odbor dopravy Okresního národního výboru v bylo

předáno

Kolíně

staveniště

stavební povolení a stavební

celého úseku.

Prováděl

firmě

se výkup ne-

movitostí a domkft, které budou v příštím roce zbořeny. Šlo o domy na celé severovýchodní od

křižovatky

říně,

straně

s ulicí U mýta až ke

Pražské ulice v úseku

křižovatce

s ulicí Na Pet-

celkem o 19 bytových jednotek a objekt bývalé benzíno-

vé stanice, která byla

před několika

lety zrušena a objekt

užíval Trabantklub Automotoklubu Kolín. V tomto úseku byly také letos vykáceny na

přeložce

překážející

stromy a byly zahájeny práce

dálkových a spojových kabeld. Práce se

prováděly

za plného provozu na dosavadní velmi frekventované výpadové komunikaci ve

směru

na Prahu.

Nejvíce problémft pdsobil, druhý úsek rekonstrukce

působí

průtahu,

a

ještě

bude

působit

a to tam, kde se trasa bu-

1.51

douci vozovky ce v

části

průtahu

musí odchýlit od

nynější

Jaselské uli-

tohoto úseku od budovy Západní školy ke

ce s ulici

Budovatelťi.

konstrukce

průtahu

od

Naopak v

čá.sti

křižovatky

ulici až na konec tohoto úseku u

křižovat

tohoto druhého úsekl re-

Jaselské ulice s Riegrovou křižovatk-y

s

a

K 0 uřimskou

Žižkovou ulici nejsou a nebudou žádné problémy, protože tam vede trasa vozovky bývalým parkem, tzv.Formánkovou zahradou, a

tam žádné stavby a objekty a

nepřekážeji

Jaselská-Kouřimská-Žižkova řena

jako

součást

ulic

již byla rekonstruována a rozší-

}.úseku a je již v provozu. V

ti 2.úseku od Západní školy k ulici vozovky dnešní

křižovatka

nejtěžší čás

Budovatelů povede~

trasa

kde bude nutno likvidovat

zastavěnou části,

12 bytových jednotek v rodinných domcích, provozovnu družstva Snaha 1michovice a zahrádky všech domkfi podél budoucí trasy nové vozovky. To se občanů,

samozřejmě

jichž se budou demolice

domťi

setkalo s odporem

těch

nebo zábory zahrádek tý-

kat. Bylo podáno mnoho stížností písemných i ústních, na veřejných schůzích,

i

na zasedáních

národního výboru

Městského

jiným vyšším orgánfrm, všechny bylo nutno

stavby~

protože

prostě

v zájmu

v úseku od Západní školy k ulici Bu-

dovatelil trasa dosavadní vozovky nedovoluje třebnou šíři

vyřídit

15,5 metru a

rozšířeni

potřebnou šíři chodnikťi

na po-

po obou

stranách vozovky. Teprve po dlouhém uvažováni a hodnoceni všech jiných navrhovaných variant jistě

s

těžkým

řešeni

tohoto úseku bylo,

srdcem, rozhodnuto pro tzv.

"průpich",

tj.

pro vedeni nové trasy silnice dosavadní hustou zástavbou. Také jednáni s

dotčenf~i

bylo obtížné, zejména

při

orgány a organizacemi, nejen s

občany,

projednáváni hlukové studie Krajské

hygienické stanice. Nakonec všecky rozpory mezi projektantem a investorem ne jedné

straně

a

Městským

národním výborem v

Kolíně na straně druhé byly vyřešeny ~s~avem silničního hospodářství

ministerstva dopravy dne

4.záři

1986, kdy bylo ze-

jména stanoveno, že nová oplocení zahrádek podél nové trasy, které dosavadním majitelftm po záboru zastanou, budou budována jako protihlukové zdi na náklady investora a do

rozpočtu

bude dodatečně zařazena částka na výsadbu nové zeleně na místech demolicí. Dne Městským

1986 probíhalo další jednání mezi

19.září

národním výborem v

Kolíně

nici v Praze, která požadovala, aby bytných doma bylo

ještě

a Krajskou hygienickou stanutných demolic o-

kromě

z davodu ochrany

před nadměrným

hlu-

kem z provozu budoucí komunikace zrušeno dalších patnáct byta v domech, které zfistanou stát podél nové trasy ulice a prostory po účelfim.

těchto

zrušených bytech byly užívány k nebytovým

Krajská hygienická stanice nakonec upustila od toho-

to požadavku u

čtyř

domfi, u nichž bylo prokázáno, že po re-

konstrukci ulice dojde dokonce ke zlepšení proti stavu, a u zbývajících svolila k tomu, k

určitému

současnému

kompromisu,

že budou vyňaty z bytového fondu jen mistnosti v prvních popřivrácené

schodích doma, to doma budou

chráněna

Nová trasa

k budoucí vozovce, a

přízemí těch

protihlukovou zdí.

čtyřproudé

vozovky v tomto úseku bude

odbočo

vat z dosavadní asi u ústí Riegrovy ulice do J~lské, které zde bude

uzavřena,

čovat jižně

od domfi

přes část

čp.

zahrady domu

čp.291

257, 256, 228, 227, 222, 216, 215,

158, 125, 118, 115, 110, 109, 105 a 102, po ~titarské

ulice se pak napojí zase na

komunikace.

a bude pokra-

přetnutí

nynější

dnešní

trasu prajezdové

Stavitelé rekonstrukce prótahu dokončí

cialistický závazek, že

uzavřeli

sdruženýe so-

křižovatky

úsek od

Kouřim

s

skou a Žižkovou ulicí až ke křižovatce u budovy Jednoty včet ně

podchodu o dva

závazek

uzavřel

měsíce

dříve,

30.června

tj. do

1986. Tento

generální dodavatel stavby podnik Stavba sil-

nic a železnic Kolín a jeho subdodavatelé s investory

Silnič

ním investorsh7m útvarem Praha a Okresní správou silnic v Kolíně na počest krajské konference Komunistické strany Česko-

slovenska. Dne

27.června

1986 tak mohl být dán do provozu celý pr~bahu

tí úsek rekonstrukce

tře

silnice I/38 K8línem. Stalo se

tak slavnostním zpósobem, když vedoucí tajemník OV KSČ v Kolíně

Josef Říha a místopředseda Středočeského krajského národ-

ního výboru v Praze taženou

přes

R.Pavlíček přestřihli

novou vozovku na

společně

pásku na-

Jaselské ulise. s u-

křižovatce

licemi Kouřimskou a Žižkovou. Stavbu projektoval podnik Stavby silnic a železnic Praha,

projekční

správa

Modřany

a pro-

vedl ji podnik Stavba silnic a železnic Hradec Králové, provozní jednotka

čís.21

Kolín. , Na

se podílely

stavbě

ko-

ještě

línské závody: odštěpný z~od Středočeské vodovody a kanalizace,

odštěpný

závod

Středočeské

železniční

závod Kolín, Automatizace Technické služby

města

energetické závody,rozvodný dopravy,závod Kolín a

Kolína. Investorem stavby byl

investorský útvar Praha,

středisko

Kolín.

vzaly do správy Okresní správa silnic v služby

města

Kolíně

úsek

pře

a Technické

Kolína.

Uvedením tohoto úseku do provozu objíždky

Dokončený

Silniční

pr~tahu městem

ve

směru

skončily

v

Kolíně

od západu na východ i v

všecky opač-

ném

sm~ru.

městem

Dalši etapa rekonstrukce silnice I/38 v prfitahu

Kolinem, celý prvni úsek stavby, se bude

za

provádět

plného provozu na této trase, teprve až bude zahájena rekonstrukce

~ÍR~~

úseku, budou zase

objiž~ky

ve

městě

znovu

obnoveny. Součásti třetiho

úseku rekonstrukce prfitahu bylo i vybu-

dováni podchodu v ose Smetanovy ulice pod vozovkou nové proudé silnice. Byl tohoto úseku dne

otevřen současně

27.června

se slavnostnim

1986. Slouži

otevřenim

předevšim dětem

kladni školy, které by jinak musely mHsely nebezpečim

čty!

přecházet

širokou vozovku nové prfitahové velice

s

).Zá-

vel~

~rekventova

né komunikace. V projektu druhého úseku rekonstrukce prfttahu je vyprojektován podchod pod novou ulici v ose ulice, kudy chodi obyvatelé ni výbor požaduje čtvrtém

ještě

sidliětě

do

Bezručovy

města. Městský

národ-

dva podchody pod prfttahem, a to ve

úseku, který se zatim

ještě

projektuje, u bodovy Jed-

noty a u Tesly. Je to rozumný požadavek, ale jeho realizace je však ohrožena nerozumným

předpisem,

který plati od

začátku

letošniho roku, jimž ministerstvo vnitra stanovi, že podchody se mohou budovat jen tam, kde frekvence chodcfi,

přecháze

jicich vozovh.'"'ll, je vyšši než dva tisice jedincO. za hodinu, což v

připadech

bylo dosaženo.

navrhovaných kolinských podchodO. by asi ne-

NOvf SILNIČN"t MOST PŘES LABE

---------------------------V letošním roce už

vlastn~ začala

ba v

komunikační

síti našeho

přes

Labe. Stavba je zatím

První úsek

= kolínské

Druhý úsek

= vlastní

Třetí

stavba

města,

rozdělena

předmostí

těleso

je

na

čtyři

úseky: jako"velká oprava"

označován

jako "investice"

= starokolínské předmostí - "veliká oprava" úsek = zálabské předmostí, opět "velká oprava". zařazen ještě pátý úsek = propojení mezi prvním

úsek

@tvrtý má být

"Kolínské

předmostí"

a

křižovatkou

stav-

mostu

silničního

označován

mostu, je

nejv~tší

i druhá

a Později

úsekem

prfitahu silnice I/38 u bu-

dovy Jednoty. Celá stavba má stát 230 mili~nfi korun. Po mostě se má jezdit už v roce 1992 a Vozovka na v obou

mostě

bude

úplně

čtyřproudá

směrech.Nejnáročnější

vlastní

dokončen

má být se

dvěma

v roce 1993.

dopravnímu pruhy

ovšem bude druhý úsek stavby,

mostu. Letos byla provedena státní expertiza

těleso

projektu stavby celého mostu s kladným výsledkem a byl vydán schvalovací protokol k projektovému úkolu stavby. vá se, že stavba vat

tělesa

mostu

započne

Očeká

v roce 1988 a bude tr-

roky.

čtyři

V letošním roce byla vydána územní rozhodnutí na všechny

úseky stavby. Na

čtyři

zálebského v

říjnu

boru v v

předmostí,

čtvrtý

úsek stavby, tn.na stavbu

který bude budován jako první, vydal

letošního roku odbor dopravy Okresního národního vÝ-

Kolíně

záv~ru

stavební povolení. Stavba tohoto úseku byla

letošního roku prakticky zahájena výkupem objektfi,

které musí být

zbořeny

v souvislosti se stavbou zálabského

předmostí,

a jinými

přípravnými

Největší

pracemi.

problémy

zpftsobila pekárna a školní jídelna 6.Základní školy. Kapacita pekárny, která odpadne

zbořením

bude nahrazena

provozovny v Brankovické ulici za

přístavbou

její provozovny v

čp.

317/V,

zimním stadiÓnem, pro školní jídelnu má být postavena nová příštím

budova, jejíž výstavba má být zahájena v V souvislosti se stavbou nového ká

část

starého

ulici. Trasa povede vána

čtvrtého

během

úseku stavby mostu, zálabské

část

upravena. Jako hřbitova při

dosavadního

šením velké

část

starobylého

části

státní památkové správy

hřbitov

skončení

kostele sv. Víta. Se zrusouhlasilo

hřbitova

Středočeského

Ke zrušení

Kolíně

vydal

líně "Upozornění občanftm",

l.července

kou

1986

hřbitov

části přilehlé

zemřelých

k

krajského národního vý-

čís.

v

města

Re-

Kolíně V

budově

národní výbor v Ko-

uvedl, že v odvolání na

47/1966 o

pohřebnictví

ruší od

u kostela sv.Víta s výjim-

kostela, a vyzval poz.dstalé po

případně přenesení tělesných

na centrální

neudělají,

těné, připadnou

bami

Kolíně,

a dosavadní opatrovatele hrobll, aby do šesti t-ýd.n:O.

pohřbených

Pokud tak

Městský

němž

v

zajistili odklizení náhrobkft, ostatlru

Středisko

i Okresní hygien!tcká stanice Kolín.

části hřbitova

ustanovení§ 24 zákona

výstavby

bude zachována jen

boru, odbor kultury Okresního národního výboru v gionální muzeum v

předmostí,

východní bude použí-

stavby jako stavební dvftr a po parkově

byla zrušena vel-

u kostela sv. Víta v Mnichovické

přes střední část hřbitova,

mostu bude malá

hřbitova

most~

roce 1987.

hřbitov

v

Kolíně

budou náhrobky považovány za

- Zálabí. věci

opuš-

státu a budou likvidovány Technickými služ-

Kolína. Výzva byla

uveřejněna

v denním tisku a vý._

věskou

na

a v kostele.

hřbitově

Mezi objekty, které bude nutno v souvislosti se stavbou mostu na zálabském předmostí zbořit, byla i část dvojdomku čp.

ko

394/V v čp.

čp.

Raisově

ulici. Druhá stavbě

433/V sice už

mostu

část

nepřekážela,

394/V by z~stala osamoceně trčet

a svým vzhledem by neprospívala nové rada

Městského

označená

dvojdomku

v samé

ale po

ja-

zboření

blízkosti mostu Proto rozhodla

stavbě.

národního výboru dne 19.srpna 1986 o výkupu a

pozdějším zboření

i

čp.

433/V s tím, že prostor po demolici

bude upraven jako park.

REKONSTRUKCE A ~RŽBA ULIC VE MĚSTĚ

----------------------------------V roce 1986 byla dokončena rekonstrukce Čelakovského

ulice na Zálabí celkovým nákladem etapa rekonstrukce

w • Kostn~cké

kapacity a nedostatku

1 325

ooo,--Kčs.

ulice byla z dóvodu

finančních prostředkó

Druhá

nedostatečné

dodavatelskou

organizací podnikem Silnic a železnic zatím rozpracována, ale do konce roku nebyla CHelčického

Čištění ník~ měly

dokončena.

ulice nebyla vóbec

Plánovaná rekonstrukce

započata.

komunikací ve městě, vozovek i některých chod-

na starosti Technické služby

velké nároky na

čištění

města

Kolína. Zvlášt

a udržování sjízdnosti ulic ve

kladlo na tuto organizaci letošní zimni období, haté na sníh a náledí. Technické služby

města

poměrně

městě

bo-

Kolína udržo-

valy v tomto období sjízdnost na celé délce místních komuni-

městě,

kací ve

ne

pr~jezdných

komunikacích

sjízdnost Okresní správa silnic v

Kolíně.

vy~~

města Kolína~na

městem

Technické služby

městě

vozovky a chodníky ve

v zimním období

1985/1986 celkem 80 tun chemických rozmrazovacích soli, a 300 tun škváry.

K~lik

tun soli

udržovala

prostřed~,

spotřebovala

Okresní měs

správa silnic na údržbu a sjízdnost svých kommnikací ve tě,

nevím, ale

méně

nebylo. Dovede si p~sobilo

než Technické služby

někdo představit,

na životní

prostředí

zací, do které ji jarní

deště

ve

že použily

podstatně méně

jak

městě,

poničilo

spláchly? A to se

soli než v

Kolína to

m~sta

děje

rozježděním

kanalikaždo-

Kolína tvrdily,

předešlých

letech. A ty

tuny škváry, rozsypané po vozovkách a chodnících v ré se

jistě

jak takové množství soli

letos dokonce Technické služby

ročně,

města

zimě,

kte-

a rozšlapáním staly prachem, který pak jar-

ní vítr, protože ho nikdo neuklidil, roznesl do ovzduší a obyvatelé města ho vdechovali do plic, kolik tady bylo zpftsobeno škod na životním Technické služby

prostředí města!

města

Kolína je nutno na druhé

straně

pochválit, protože se postaraly alespoň zčásti o pohodlí občan~

cestujících

tech ve

městě

městskou

na trasách

ne zastávkách kryté

hromadnou dopravou. Na šesti mísautobusové dopravy umístily

městské

přístřešky

jako

tujících /všichni se tam nevešli/ b~sft

nebyla vystavena dešti.

Dv~

čekárny,

čekajících

kryté

takže na

příjezd

přístřešky

ces-

část

byly

autoumístě

ny na zastávkách ve Voskre senské,,~ci- a po jednom v Kutnohorské ulici, ulici kově

ulici.

Budovatelů,

Na louži na Zálabí a v

Havlíč

ČESKOSLOVENSic! AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA

-----------------------------------

Kolínský závod Československá automobilová doprava /ČSAD/ zajištuje mimo jiné také městskou hromadnou dopravu

v našem zjistil,

městě.

Bližších ddajd o této

dověděl

dopravě

jsem letos ne-

jsem se však o celkových výkonech kolínské-

ho závodu ČSAD, který má ovšem mnohem širší působnost, než území našeho Závod zboží a ujel

města.

letošního roku

přepravil během při

tom

12 853 000

kilometrů,

4 336 000 tun z toho

10 111 000

km s nákladem, zbytek s prázdnými vozy. Ve svém vozovém par-

ku

měl

309 aut, z toho 248 nákladních a speciálních automoTento vozový park využil na 59,5 %.

bilů.

Ve stejném období přepravil kolínský závod ČSAD celkem 14 647 000 osob a metrů.

K dispozici

při

jejich

měl

97

přepravě

ujel

5 571 000 kilo-

autobusů.

K0 línský závod ČSAD zaměstnával v let9šním roce 954 pracovníky, z nichž bylo 321 dičů

osobní

přepravy.

níka

činila

letos

řidičů

nákladní dopravy a 130

Průměrná měsíční

3 350,--

Kčs,

ři

mzda jednoho pracov-

což je o 1,5% více než v

roce 1 985. V dopravním závodě ČSAD Kolín byli letos vyznamenáni další

řidiči

za jízdu bez dopravních nehod. Na slavnosti dne

21.prosince minulého

~oku

dostali

řidiči

autobusú Jaroslav

Čihák a Miroslav Páne.k odznak za ujetí 1 , 5 miliÓnů kilometrů

bez nehod, dalších šest: Stanislav

Březina,

Miroslav Hubený,

Jaroslav Kozlík, Rudolf' Kukla, Josef' Machaň a Zdeněk Neveče

řal dostali odznaky za ujetí 1 , 25 kixm1l!Irt miliÓnů kil.ometrů

a další čtyři: Jiří Černý, ~Josef' :Říha, Vojtěch Strnad a Vác-

lav~ora, řidič nákladního auta, dostali odznak za ujetí jednoho mili~nu kilometrů. Dne 17.dubna 1986 byl velikým svátkem v kolínském

závodě

ČSAD. :Řidiči autobusu Václavu Hudcovi byl předán odznak za

ujeti dvou mili~nů kilometrů bez nehody. Soudruh Hudec je čle nem "~ůbu mili~nář0" kolínského závodu ČSAD, v němž je již 72 řidičů, kteří ujeli bez nehody nejméně jeden mili~n kilometrů.

SEKÁNf TRÁVY PODtL SILNIC

------------------------Nikdo by

sklizni trávy z prodávali,

že by mohl existovat problém se

dříve nevěřil,

příkopů

Cestáři

a škarp podél silnic.

trávu

lidem úseky, kde pak jednotlivci trávu

vyměřovali

sekali, sušili a odvá.želi. Okraje silnic byly

čisté,

někdy

dvakrát v roce vysekané a lidé byli rádi, že

měli

krmení domácího drobného

a na zimu seno

zvířectva,

králíků,

i

trávu na

pro kozu. Dnes je to problém. Nikdo nemá o trávu z

příkopťi

a krajnic zájem, nikdo to neseká a tráva roste, ale už to neni tréva, ale hují

lebeda,

převážně

někdy v~'ršky přes

člověk

bodláky, které dosa-

jeden metr. A tak když se jede po na-

šich silnicích, zejména dá to, jakoby

kopřivy,

jel

těch,

jimž se

říká

nějakým průsekem

"okresní", vypave vysokém porostu.

Okresní správa silnic má sice už dneska k podél silnic

tři

mechanické

sekačky,

kterými

sečení

poseče

trávy

pruh asi

jeden metr široký podél krajnice vozovky, ale s

těmi

posekat

v okrase.

nanejvýš podél silnic první

trá~

třídy

stačí

Ostatní silnice zftstávají zarostlé. Okresní národní výbor letos rozhodl, že mY.slové závody a bory a každému

sekání trávy podél silnic pomohou prft-

při

zemědělské

podniky v okrese i národní vý-

přidělil příslušný

pracovníci Okresní správy silnic v

úsek silnice. Rozhodl, že se

Kolíně

plně

postarají

o posekáni a úklid trávy na 46 kilometrech silnic· první sekačkami

dy a navic pojízdnými nicích silnic druhé

třídy

posekaji trávu

v délce 162

ještě

kilometrů.

tři

na kraj-

Dosekání trá-

vy podál těchto silnic, tzn. tam, kam rameno sekačky nedosáhne,

a okolo

provedou pracovníci prftmyslových a

stromů

závodů

na

přidělených

rodním

výborům.

Ty

výbor do vzdálenosti Přístup péllďniků

byly

různý,

čisté,

Největší

díl práce

silnic

tří

set

III.třídy, metrů

i národních

od okraje své obce.

výborů

takže i výsledky byly

jiné byly

vesměs

ná-

zřejmě

a to každý národní

odbyté a

k této povinnosti různé, některé

některé zůstaly

úseky i natknu-

přerostlé

trávy a

železničáři,

pracov-

té, ale vcelku bylo cíle dosaženo, porosty plevele

připadl

dostaly úkol zajistit posekáni a úklid trá-

kilometrů

vy podél 605

byl ovšem

lísecích.

zemědělských

zmizely.

--------Dne

12.září

níci kolínské

1986 oslavili kolínští

železniční

stanice, na slavnostní konferenci

"Den železničářů". Náčelník stanice Antonín Štepánek ocenil

práci

železničář~

v

Kolíně,

kteří

splnili plán nakládky i

vykládky na 114% a statické vytížení náčelníka patří

voz~

na 111 %.

Náměstek

Provozního oddílu Česká Třebová, do jehož obvodu

kolínská železniční stanice, Ladislav Písek p~edal na

této slavnosti osobní pokladní

čestný Běle

titul "Nejlepší pracovník svého oboru" Puldové,

pr~vodčímu

nákladních

Karlu Vydrovi a vedoucímu posunu Štefanu Kováčovi.

vlak~

14. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Je to smutný paradox

mají v budoucnu zlepšit životní dnes ho

výrazně

staví a

hlavně přestavuje

dování

dnó, že stavby, které

současných

zhoršují. V

a takové akce, jako

tem, nutné demolice v rámci přes

tech v centru

opět hodně

například bu~

silnice I/38

stavby nového

přípravy

výstavba na zálabském

savadního mostu a v jiných lokalitách ve

silnič

téměř

v celém

městě

a

předmostí

městě,

řada

ních akcí, ty všechny provozem stavebních

ale velmi

výrazně

votní

prostředí~iž

sokým

stupněm

průmyslu

podmínky života ve

beztak trvale

do-

generální

dalších stavebmechanismů

kých nákladních vozidel, prašností a hlukem zhoršují ně,

měs

Labe, záchranné práce na památkových objek-

města,

oprava parovodu

městě Kolíně,

se nyní již

Kolíně

rozšířeného čtyřproudého průtahu

ního mostu

ve

prostředí

městě,

a

dočas

jehož ži-

negativně ovlivňováno

ekonomického a sociálniD rozvoje.

a vysoká hustota obyvatelstva na

těž

vy-

Soustředění

poměrně

malém

území

vytvářejí

votního

samy od sebe velice

prostředí

městské

v

nepříznivé

podmínky ži-

aglomeraci, které se ocitá až

na samé hranici ekologické únosnosti. ~roveň životního prostředí vytvářejí v současné době především

tyto základní faktory:

čistota

ovzduší, ochrana

podzemních vod, veřejná zeleň ve městě, hluk a vibrace a skládky a odvoz odpadft. Jaká byla situace v letošním roce ve

městě Kolíně

psat v dalším

na

úsecích, to chci

těchto pěti

líčeni skutečného

stručně

po-

stavu.

ČISTOTA OVZDUŠ:f

-----------------------------Stav ovzduší ovlivňovaly především plynné exhalace z pr~myslové

výroby i z lokál~ích topeništ kolínských domác-

ností, exhalace popílku z nost zpdsobená nich

prostředkd

pravy a

vířením

a

nečistoty,

Zdravotně

čtyři

ce a

zdrojd, sekundární praš-

prachu provozem

větrem,

silničních

doprav-

plynné exhalace automobilové do-

zanášené do ovzduší

únosná mez

zákonem. Tuto mez

těchto

znečištění

překračovaly

v

města

odjinud.

ovzduší je stanovena

Kolíně

v letošním roce

podniky: zálabská elektrárna, Koramo, Stavební izolaLučební

závody.

Koncernový podnik Elektrárny Holešovice, závod Elektrárna Kolín /EKO/ bu páry měl

měl

r~zného stáři

namontován

v provozu

pět

parních kotld na výro-

a rdzného výkonu. Pouze jeden z nich

odlučovač

popilku. Dva kotle vykazovaly úlet

popílku 17 %, dva dekonce 55-%, jen 4 %. Všech přípustnou

nad

pět

nejnovějěí

odlučovačem

s

kotld dohromady exhalovaly 6o ovzduší

mez za celý letošní rok

1 574 726 mg popílku.

Chemopetrol, koncernový podnik Koramo Kolín exhaloval kysličník siřičitý

do ovzduší

přípustnou

nad

/S02/ v množství

vozu

nově

většího

předešlým

mez za celý letošní rok. Proti

tum snížil exhalaci o 26,2 % tím, že v

říjnu

1 515 277 kg lé-

uvedl do pro-

postavený 105 metrd vysoký komín, který dosahuje

rozptylu škodlivých látek do ovzduší.

Národní podnik Stavební izolace, závod Isol Kolín znečištoval

pustil

ovzduší města kysličníkem uhelnatým /CO/, jehož vy-

nedpřípustnou

pédniku vzniká tavení

čediče

kysličník

65 318 kg nad halací je sá v

která v roce I.cechu

roku

364 117 kg. V provozu

uhelnatý v kupolovitých pecích

Lučební

siřičitý

směsi

při

s koksem.

závody Kolín exhalovaly do ovzdu-

z výroby kyseliny sírové v množství

přípustnou

poměrně

poměru

během

a vysokopecní strusky ve

Národní podnik ší kyslišník

mez

mez za celý rok 1986.

~ožství

ex-

malé vzhledem k objemu výroby a stále kle-

k tomu, jak se snižuje výroba kyseliny sírové, 1985-činila

Lučebních

limitní exhalace

80,4% veškeré výrobní kapacity

závodd a v roce 1986 již jen 75,5 %. Nadkysliěníku siřičitého

proti roku 1985 o 39,9 %.

Přesto

snížil letos podnik

celková exhalace 80 metrd

vysokým komínem je stále veliká, v roce· 1986

činila

celkem

805,8 tuny. Městský

národní výbor v

Kolíně vyměřil těmto čtyrem

prdmyslovým podnikdm za nadměrné znečištování ovzduší sankční

poplatky v celkové výši

486 746,--

Kčs.

Z toho musel

odvést ší,

194 698,40

11 100,--

2 200,-částku

tě,

Kčs

Kčs

Kčs

do republikového Fondu ochrany ovzdu-

Místnímu národnímu výboru

prostředí

a

měřila

ku

ve

měs

městskou zeleň.

Okresní hygienická stanice sledovala a čistotu

Dvory a

Místnímu národnímu výboru Nová Ves. Zbývající

použil na akce zlepšující životní

zejména

Tři

znečištění

ovzduší ve

prašný spad a na

siřičitého,

třech

Na šestnácti místech

městě.

místech koncentraci

kysliční

měření prováděla,

jícího prachu /aerosolu/. ·Místa, kde se dříve,

i letos

dusíku a poletavého nesedimentu-

kysličníkfi

jsou stejná jako

měřila

uvedl jsem je v kronice za rok 1985.

Sloužitými výpočty na počítacích strojích.se zjištoval z naměřených

hodnot tzv. nindex

znečištění"

/IZ/, který v roce

1986, pokud jde o prašný spad, charakterizoval hodnotou IZ 2006 ovzduší v obytné zÓně města jako silně znečištěné, hodnotou IZ 180 ovzduší v prdmyslové z~ně jako čisté a v měs tě

jako celku hodnotou ZI 1667 jako Stejně

chemickými

složitými

výpočty

sloučeninami

označilo měření

na

třech

se zjištoval "Index

stanovištích ve

vypočítal

čisté

nebo jen

všech

těchto

potom hodnotou ZI 762 na stanovišti na

ně

mírně

znečiště

škodlivin v ovzduší, v Ko-

II, hodnotou IZ 609 na stanovišti u polikliniky v Kolí-

v,

označoval

však proti úrovni bYlo

hodnotami

Riegrově náměstí

IV a hodnotou IZ 1444 na stanovišti v

líně

městě

podle stanovených metod index zne-

čištění společným p~sobením

líně

znečištěni"

a poletavým prachem. Na tomto úseku

IZ od 103 do 131 ovzduší jako né. Když se však

silně znečištěné.

naměřeno

ovzduší jako znečištění

Písečné

ulici v Ko-

silně znečištěné. Přesto

ovzduší v

Kolíně

v roce 1985

letos znatelné snížení obsahu rozhodujících

nečistot

v ovzduší města. Měřením byla také zjištována pří

tomnost jedovatých prvlrn. v ovzduší, olova, erzenu, vanadu, zinku a kadmia. Nebylo not

těchto

srovnání

Při

měst

jedovatých

dopadlo

nejvíce

znečištěné

naměřen

index

Písečné

Kolín

Mělníka,

špatně,

ovzduší a jen v

znečištění nepatrně

ulici v

ovzduší

indexů znečištění

město

hod-

kov~.

Benešova, Berouna, Kladna,

Příbrami

v

zjištěno překročení přípustných

středočeských

Mladé Boles1avi a

mělo

z nich ze všech

Kladně-Buštěhrade

byl

vyšší než na stanovišti

Kolíně.

OCHRANA PODZEMNfCH VOD

----------------------

O stavu a ochraně podzemních vod a prameništ pro zásobování

Kolína pitnou vodou pojednávám v kapitole

města

"Výstavba

města

Kolína" této kroniky.

====================== Rozlohou

městské zeleně

v

přepočtu

na jednoho obyvatele

je město Kolín pod celostátním prftměrem v České socialistické republice. V České sociali~tické republice připadá na jednoho obyvatele 14,5 m2 veřejné zeleni, v Praze 10,6, v Brně 10,7 a v Kolíně 11,9 m2. V současné době je ve městě Kolíně

30,1 hektaru

veřejné zeleně

a v Sendražicich 8

hektarť!.

1(S Kdyby se do

městské zeleně započítala alespoň

lesního komplexu Borky, 'které

ostatně

park svou ekologickou funkci plní,

jako

měla

jedna

třetina

příměstský

leso-

by pak vykazovaná

zeleň rozlohu 77,3 hektar~ a v přepočtu na jednoho obyva-

tele by dosahovala výměry 24,1 m2. V

lu s

roce 1986 vysadily Technické služby

občanskými

výbory ve

Kolína spo-

města

1674 okrasné stromy,

městě Kolíně

1370 okrasných keřd, 126 jehličňanů, 694 keříků růží a kolem dvaceti tisíc

květin letniček

Ke zlepšení životního

a dvouletek. ve

prostředí

~ých zele~ých

ploch, okolí

zahrádek

obytnými domy vyhlásila rada

před

soutěž

ných

domkťi,

na

těchto devět úseků:

zahrádky u

soutěžní řád. předzahrádky

řadových do~,

ských osadách, sadové úpravy okolí

národ-

Městského

nazvanou uRozkvetlá uli-

ce" a dne 4.února 1986 schválila její zaměřena

veřej

i soukromých

pr~myslových objekt~

niho výboru v letošním roce

byla

úpravou

městě

domů

zahrádky v

Soutěž

u rodinzahrádkář

v sídlištích,

květi

nová výzdoba oken a balkÓnů domll, květinová výzdoba oken a balkÓn\l v domech na sídlišti, zelené pásy podél chodníků, prostředí

podnikll,

kolem škol a školských závodů

V prvním z toho byli

a ostatních

měněni

prostředí

kolem

se

68

přihlásilo

soutěžících,

jednotlivci a ostatní byly organizace a

podniky. Vyhodnocení zasedání

a

zařízení.

ročníku soutěže

čtyři

zařízení

Městského

byli všichni

soutěže

bylo provedeno na plenárním

národního výboru dne čtyři

soutěžící

2t.října

1986. Od-

jednotlivci: Vl.Formánek,

Josef Kašpar a Josef Špaček ze Slovenské ulice v Kolíně II, a Mil.Ictepetková z ulice Dukelských

hrdinů

v

Kolíně

IV.

n~které občanské

Z organizací byly vyhodnoceny

výbory, mfst-

ní organizace Českého svazu žen v Kolíně a v Sendražicích, pionýrská skupina la, ze

závodů

při

1.Základní škole, 2.a ?.Základní ško-

Koramo a závod

Zem~dělské

zásobování a nákup.

HL'OK A VIBRACE

============== Měřením tě

se dokázalo, že

největším

zdrojem hluku ve

je dopravní ruch, který dosahuje asi 80 % z celkové

nosti ve

měs hluč

městě.

Z ostatních

zdroj~

hluku si

občané

letos

stěžovali

na

tři: opakovaně na provoz teplárny u plaveckého stadiÓnu, na

hlučný provoz karosárny vťirečkově ulici a ne proyoz Vodohospodářských Hlučnost

strojíren ne Královské

cestě.

provozu posilovací teplárny na plaveckém sta-

diÓnu vKolí'ně II se nepodařilo odstranit ani doporučenými a provedenými úpravami a stále né hranice hluku. U

k~len

si dále

provozem. Proto ny v

bydlící v

Ol:iěané

stěžovali Městský

překračovala Sukově

stanovené

přípust

ulici a v ulici

na enormní hluk pósobený jejím

národní výbor zakázal provoz výtop-

hodinách s výjimkou období extrémních mrazd a

nočních

majitel'Om okolních dom-fi nabídl vykoupení jejich nemovitostí a

přidělení

Občané

náhradních

bytů.

bydlící v blízkosti karosárny závodu Českoslo

venské automobilové opravny /ČSAO/v J;rečkově ulici v Kolíně

IV si dále

se, že

ČSAO

stěžovali

nedodržely

na

hlučnost

dříve

této provozovny. Ukázalo

sjednané dohody o snížení hluku

jejich prací a dokonce používaly i vozovky

Jirečkovy

ulice

k demontážím automobilfi. Stížnost na provoz provozovny v směřovala

Kolíně

Vodohospodářských

na Královské xiiH2

proti provozu

těžkých

strojíren Praha,

cestě

v

Kolíně

IV

buchard. Záležitost se pro-

šetřovala.

o

SKLÁDKY A ODVOZ TUHÝCH DOMOVNfCH ODPADU

---------------------------------------

Odvoz tuhých domovních odpadkfi na skládky zajištují Technické služby

města

Kolína

kromě

Kolína a jeho

částí

ve 28 obcích kolínského okresu. Již delší dobu usi-

ještě

lují o.

rozšíření

skládky na Vinici.

roku /10.prosince 1986/

předal

projednání se k

koncem letošního

Technickým službám

lína podnik Agroprojekt Pardubice, objednaný projektový úkol na

Před

středisko

Ko-

Vysoké Mýto

této skládky. Po

rozšíření

němu kladně vyjádřily

města

Elektrické rozvodné

závody Kolín, Plynárna Kolín, Okresní správa spojfi Kolín, Středočeské vodárny a kanalizace, závod Kolín a tÍtvar po-

žární ochrany Kolín, pouze Okresní hygienská stariice jej zamítla vzhledem k ohrožení vodních zdrojfi u lá stavba

rozšíření

8 727 000

Kčs,

skládky

ale o její

odpadů

stavbě

se

Tří

Dvor. Ce-

na Vinici má stát ještě

ani letos neroz-

hodlo. Ppdrobnější

údaje o odvozu

odpadků

nice v kapitole "Obchod a služby".

uvádím v této kro-

EKOPROGRAM OKRESU KOLfN

----------------------Ve

čtvrtek

dne 30.ledna 1986

předal

rektor Vysoké ško-

ly zemědělské Ing.Josef Červenka, CSc, ředitel Výzkumného ústavu aplikované ekologie a ekotechniky Ing.Miriam Čech, CSc, a ředitel Školního závodu Vysoké školy zemědělské v Kostelci nad Černými lesy Ing.Miroslav Holík vedoucímu tajemníkovi Okresního výboru KSČ v Kolíně RSDr.Josefu Říhovi "Ekoprogram okresu Kolín". Tento obsáhlý dokument je výsledkem dvouleté práce širokého kolektivu odborníkfi a obsahuje vedle zhodnocení

situace životního

současné

dí v kolínském okrese celkem 390 návrhfi a prostředí

chování a zlepšení životního Ekoprogram okresu Kolín se jektfi v oblasti hospodářství,

dělí

zemědělství,

průmyslu,

dopravy, výchovy,

doporučení

odvětvových

hospodářství,

rybářstvi,

vzdělání

ochrany

a kulturních památek a

přírody

projektfi uvádí

současný

těchto

stav daného

doporučení

pro rozhodovací procesy,

šímu rozvoji daného

odvětví

v

8.pětiletce

výhledu. Ekoprogram není tedy žádný směrnice·

pro

provádění

nou

orientační

odvětví,

pracovníky okresu,

kteří

řídící

mohou a

ob-

k dal-

i v dlouhodobém plán ani potřebných

prostředí,

politické a

jistě

pou-

závěrech

směřující

navržených, i když velmi

pomfickou pro

konečně

dvanácti od-

hospodářský

a naléhavých úkolfi na ochranu životního

tě

zahrádkářství

kazuje na hlavní ekologické problémy a ve svých sahuje

lesního

a kultury, hygieny a zdraví,

oblasti ovzduší a jeho ochrany. Každý z větvových

pro-

sídel a obyvatelstva, komunikací,

lesné výchovy, sportu a rekreace, myslivosti, a

k za-

v okrese Kolín. Celý

na dvanáct

vodního

prostře

ale vhod-

hospodářské

budou v plánovací

činnosti

i v rozhodovacích proces!ech využívat

doporučeni

obsažená v tomto Ekoprogramu. Ekoprogram okresu Kolín v té

formě,

jak byl nyní

před

ložen, je jen první etapou plánovaného dokumentu, který obsahuje zatím jen projekty jednotlivých odvětvových vztah~.

odvětvové

V druhé

etapě

budou

odvětví řešeny

bez mezityto mezi-

vztahy a bude zpracován návrh ekologické rovnová-

hy a stability okresu.

Třetí závěrečná

etapa Ekoprogramu

bude obsahovat optimální podmínky a návrhy dalšího ekonomického a sociálního rozvoje okresu a ekologické soustavy jeho hospodářství.

Ekoprogram okresu Kolín zpracovala autorská dvojice doc.Ing.Miriam Čech, CSc. a doc.Ing.Rudolf Čvančara,CSc. Podklady poskytl!: Ing.Vlastimil Kmoch, Ing.Karel Zapletal, Josef šmíd, Ing.Vladimír Anton, RSDr.Josef Týle, Ing.Tomáš Sojka, Ing.František Chaloupka, Helena Hynková, Hana Matiášová,

Zdeněk Jeřábek,

Jan Gláser, František Kempe a MUDr.

Miloslava Jirkfi. Lektorovali: prof.Ing.František Hron,DrSc, a prof.Ing.Dušan Zachar, DrSc, člen korespondent Českoslo venské akademie

věd.

Ekoprogram okresu Kolín vydala tiskem Vysoká škola zemědělská

v Praze v roce 1986 nákladem 450 výtiskfi.

v letošním roce byly zahájeny práce na

II.etapě

Eko-

programu okresu Kolín s tím, že budou hotovy do konce prvního pololetí 1987.

Na

základě

hodla rada

zpracovaného Ekoprogramu' okresu Kolín roz-

Městského


Kolíně

vypracovat

L8D obdobnou ekologickou studii pro 1986 schválila

vytvořit

města

Později

do 31.ledna 1988.

cováni ekologické st_udie

této práce

skupinu

odborníků

Kolína s termínem dokon-

bylo rozhodnuto zadat zpraKolína odborné

města

subsystém11 a v nich do

subsystém A část

podmínky

podmín~

rozptylu v ovzduší

Al

-

A2

- nydrologicko-pedologické podmínky

A3

- zeleň v intravilánu

A4

- ekologická stabilita území

B1 -

členěna

do

částí:

Přírodní

subsystém B - Hygiena část

těchto

Kraj-

skupině

ského projektovího ústavu v Praze. Studie bude tří

14.října

za zpracování studie a rozpracování Ekoprogra-

mu okresu Kolín na podmínky čení

Kolín. Dne

politickoorganizační zajištění

a uložila do 31.prosince 1986 zodpovědnou

město

prostředí

znečištění

ovzduší z nemobilních zdrojd

B2 - kvalita podzemních a povrchových vod B3 - hluk a exhalace z dopravy B4 - likvidace pévných odpadd subsystém C - Socioekonomické podmínky část

C1

sociální situace

C2 - zdravotní stav obyvatel C3 - rekreace C4 - ekonomické hodnocení problémd. Tím, že EKO-studii bude zpracovávat specializovaná odborná skupina Krajského projektového ústavu, je nejen zajištěna

její odborná

úroveň,

věry

tlto studie a nový územní plán

ale

současně

je

města

zajištěno,

že zá-

Kolína, který zpra-

LAl eovává v

současné době rovněž

Krajský projektový ústav v Pra-

ze, budou v souladu. Stanovený termín zpracování ekologické studie do 31.ledna 1988 nebyl

změněn.

o

HUBENf MRAVENCU V OBYTNÝCH DOMECH

=================================

V posledních letech se v panelových domech na sídlišti rozmnožili v nebývalé

míře

mravenci druhu Monomorium phara-

onis, zvaní "faraÓni", kterým zachutnaly především umělé hmoty kuchyňských jader panelových domd. Občané, bydlící v bytech, kam se mravenci napadali potraviny, si národního výboru v

nastěhovali

stěžovali

Kolíně

po

v hustých proudech a

a to vedlo radu

dohodě

Městského

s okresním hygienikem

dne 28.prosince 1985 vydat vyhlášku o

opatřeních

k hubení

těchto mravenc~.

Vyhláška byla schválena na plenárním za-

sedání

národního výboru dne 25.února 1986, ale hro-

Městského

madné akce hubení mravencft

začala

již

dříve,

protože ji by-

lo nutno provést v období topné sezÓny. Od ledna až do břez

na letošního roku bylo podle této vyhlášky provedeno

tří

etapové velkoplošné hubení mravencd. Celkem bylo v této jednorázové akci

ošetřeno

3 796 bytfi, což

představuje

asi

216 000 m2 bytové plochy preparátem "Lafarex". Vlastní asanační

práce

prováděl

Okresní podnik služeb v

Kolíně.

!RL o

HUBENf DIVOicfCH HOLUBU VE MĚST!

------------------------------Zna~~6 přemnožení

divoce žijících holubfi ve

stalo zdrojem evidentních

městě

se

škod, ohrožovalo

hospodářských

zdraví lidí a negativně ovlivňovalo životní prostředí ve městě.

Stalo se i v poslední

něných

stížností a kritik

přemnožení hnízdění

holubfi ve

době předmětem častých

občanfi města.

městě

Hlavní

v pddních prostorách obytných i

dov a také krmení holuba

valo k jejich vegetování ve divoce žijících holubfi v letech, ale vcelku

a

občany

dětmi

městě.

jejich -

hospodářských ~u-

na

náměstí

Boj proti

přispí

přemnožování

byl veden již v minulých

Kolíně

neúspěšně.

příčinou

trpělo

bylo to, že se

a opráv-

Nově

jej zahájil

Městský

ná-

rodní výbor dne 20.listopadu 1985 jednáním v komisi, složené ze zástupcfi všech zainteresovaných organizací, Okresního výboru Českého mysliveckého svazu v Kolíně, Okresního výboru zahrádkářfi, Okresního výboru Českého svazu chovatelfi, základní organizace chovatelfi poštovních holubfi, Obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti

v

Kolíně,

Okresního bytového

podniku, Okresní hygienické stanice, odboru kultury a odboru vodního a lesního

hospodářství

rodního výboru. Komise

vytýčila

zového snížení stavu holubfi

zemědělství

a

Okresního ná-

jednak organizaci jednorá-

odstřelem,

jednak úkoly k dal-

šímu tlumení jejich rozmnožování. Jedním z

opatření

boje proti divokým holubfim ve

bylo vydání vyhlášky, kterou schválila rada ního výboru v

Kolíně

Městského

městě

národ-

dne 21.ledna 1986 a potvrdilo ji plenár-

ní zasedání dne 25.února 1986. Ve _vyhlášce se

nařizovalo

15. o

PRUMYSL

Ve šich

čtvrtek

dne 2.ledna 1986 v 6 hodin ráno

pr~myslových

1986 a

současně

závodech v

Kolín~

začal

v na-

první pracovní den roku

první pracovní den 8.

pětiletého hospodář

ského plánu. Ve všech prdmyslových podnicích nastupovali pracující do nového roku

slavnostně,

někde

s hudbou, jak se

už stalo dobrým zvykem. Do závodu Tatra Kolín

přišel

pozdra-

vit uracovníky vedoucí tajemník OV KSČ Josef ~íha. Poděkoval Tatrovákfim za

splnění

plánu a dobré pracovní a ekonomické

výsledky v roce 1985 a úkol~

prvního roku osmé

popřál

jim mnoho

pětiletky.

uspěch~ při plnění

Potom pozdravil pracující

ředitel

závodu Tatra Kolín Ing.Václav Korbel.

se musí

zač•ít

s

plněním

Připomněl,

že

plánu hned v prvním pracovním dnu,

v první pracovní směně, vždyt závod musí každý den vyrobit produkci za dva a čtvrt miliÓn~ korun. Tatrováci dostali také

blahopřání

k novému roku od pracujících družebního závodu

"Mašinostrajít~l"

ve Voskresensku v SSSR.

Těsně před

koncem loňského roku dne 28.prosince 1985

oslavil šedesáté narozeniny podnikový

ředitel

národního pod-

niku Obchodní tiskárny Kolín soudruh JUDr. Miroslav

Doskočil,

nositel státního vyznamenání ·"Za vynikající práci". V Obchodních tiskárnách Kolín pracoval celý svfij život od studií na právnické

dokončení

University Karlovy v Praze. Od

fakultě

1.dubna 1980 byl podnikovým

ředitelem

OTK. K životnímu jubi-

leu mu propfijčil pre~ident republiky "Řád práce".

Kolínské prfimyslové podniky se významným zpfisobem podílejí na exportu naší republiky a svým podílem tak k tomu, aby republika mohla nakupovat za devízy na ních trzích, zejména suroviny a energii. zu kolínských prumyslových zemí.

Největšími

přispívají

zahranič

Převážná část

podni~ směřuje

vývo-

do socialistických

vývozci z kolínských prfimyslových podnikfi a

závodu jsou: koncernový podnik Koramo Kolín, který vyváží lehké a hydraulické oleje, koncernový podnik Frigera Kolín, který vyváží chladírenská a

lyofilizační zařízení,

vý podnik Tesla Kolín, který

především

koncerno-

do SSSR vyváží progra-

movatelné automaty, manipulátory a roboty, národní podnik Lučební

závody Kolín, vyvážející

obilí "Retacel", urychlovací logii "Denax" a

prostředek

prostředek

prostředek

proti poléhání

v gumárenské

~echno

pro úpravu tvrdosti vody "Syntron"

a síran hlinitý, národní podnik Obchodní tiskárny Kolín, který vyváží

kalendáře

a karty. Na vývozu do nesocialistických

zemí mají· z kolínských podíl Koramo,

Lučební

průmyslových závodů

závody a Tatra.

a podnikti

největší

Závod Karborundum Kolín,

Karborundum Benátky nad Jizerou, závodu v touče,

Dosud

Kolíně.

koncernového podniku

součást

připravuje

brousky a brusné ko-

vyráběl r~$zné

brusná plátna a papíry za 232 miliÓny korun ročně

v nevyhovujících provozních podmínkách na ve

výstavbu nového

čtyřech

místech

městě.

Výstavba nového závodu je rozvržena do dvou etap. V první etapě

bude postaven nový závod v dnešním provozu 04 tak, aby

mohla být zrušena výroba v nejstarší

části

závodu v bývalém

podniku "Rekord" v Kutnohorské ulici. V druhé

etapě

má být

nový. závod rozšířen tak, aby mohl mohl vyrábět deset mili~n~ čtverečních metr~

byl schválen

brusných pláten a papíru

nadřízenými

nového závodu v

a

Kolíně

ročně.

Nyni již

orgány projektový úkol na stavbu přistoupilo

se ke zpracování úvod-

ního projektu.

V

březnu

letošního roku

výrobu prototypu

dokončili

přepravitelné

v

závodě

Tetra Kolín

výtopny s výkonem deseti tun

páry za hodinu. ~ešení výtopny však dovoluje i použití kotle až do výkonu 25 tun páry za hodinu, rozšiřuje.

Ve

výtopně

jsou

mínky pro obsluhu, jsou i izolace

stěn.

vytvořeny

vyřešeny

čímž

se využití výtopny

co možno nejlepší pod-

problémy omezení

hlučnosti

Výtopna má vlastní úpravnu vod s parametry

pro jakékoliv místo v ČSSR. Projekt výtopny zpracoval Ing. Vladimír

Kučera

a

konstrukčni řešení

provedl Vladimír Steiner.

K prvnímu máji 1986 propfijčil prezident republiky "~ád práce" kolektivu pracujících koncernového podniku Koramo Kol.ín.

V pátek

1986

16.května

převzali

na slavnostním shromáž-

dění v Ktilturním domě pracujících pracovníci národního podni-

ku Obchodní tiskárny Kolín "Rudý prapor" ministerstva prtlmyslu a Českého výboru odborového svazu pracovníků chemického, a papírenského

sklářského

průmyslu

a tisku.

Současně předal

vedoucí tajemník OV KSČ Josef ~íha kolektivu pracujících výpočetní

techniky podniku Čestnou plaketu za budování okresu Ko-

lín. Pracujícím Obchodních tiskáren Kolín byl por za vynikající výsledky ve předstihu

všech

sedmé

ukolů

výrobě

a za

pětiletky.

předán

splnění

Byl také

ve výrazném

oceněním

jich pracovní inxiciativy a rozmachu socialistického ní; v podniku

vytvořili

ce a 14 komplexních

Rudý pra-

je-

soutěže

pracující 39 brigád socialistické prá-

racionalizačních

brigád.

V letošním roce oslavil koncernový podnik Koramo Kolín 85.výročí

ke dni

svého založení. Vznik dnešního podniku se datuje 1901, kdy bylo

28.května

započato

s prvními výkppy

pro stavbu prOmyslového závodu na rafinování petroleje.

Jako cena za

každoročně

jící. Cena byla ně

a technickou

vědeckou

XVII.ročníku

již

nsnížení

hého

stupně

řešení

tak i letos byla

této

soutěže

udělena

ve

tvůrčí činnost".

byli

ětyřech

spotřeby materiálů

udělována "Středočeská

úspěšní

i kolínští pracu-

skupinách. V první skupi-

a surovin" získali cenu dru-

J.Fiala a J.Vondruška ze Strojobalu Kolín za vY-

úkolu "Hliníková pouzdra", a cenu

Pech a kolektiv z "Přípravek

V letošním

Lučebních závodů

pro zvýšení

třetího

Kolín za

přilnavosti účinných

stupně

vyřešení

Ing.

ukolu

látek na hladká

skupině

semena". "Cenu mladého technika" v této

bela a kolektiv z Okresního podniku služeb v "Rozprašováni baterii". Ve včetně op'atřeni

ty práce byl

udělena

cena

Kolíně

M.ěá

za práci

"Zvýšeni produktivi-

v oblasti manipulace s materiálem"

třetího stupně J.Buličkovi

Frigery Kolín za "Nový jednotek". Ve

třetí skupině

získal

zp~sob přípravy

čtvrté skupině

a J.Veselému z

blokových chladicích

"Zvýšeni technické

úrovně ;•a

jakos-

ti výrobku" získal "Cenu mladého technika" Ing.J. Sebera ze Středočeských

plynáren,závod Kolín, za práci "Dálkové sledo-

váni provozu systémem Tesla-Radom".

Koncernový podnik Frigera Kolín byl letos dalším kolínským prdmyslovým podnikem, jehož práce byla nadřízenými

slavnostní

orgány. V úterý sch~zi

a odborového svazu

13.května

1986

pracujících "Standartu generálního Revolučního

1986 se v Kulturním

domě

"Standarta generálního

ředitele

odborového hnutí".

níci kolínské Tesly na slavnostním předána

podnik na

převzal

Následoval koncernový podnik Tesla Kolín. Ve 11.června

vyššími

odměněna

středu

pracujících sešli pracovshromáždění,

ředistelstvi

kde jim byla

Výrobní

hospodář

ské jednotky Tesla" za úspěšné plnění úkol~ a "Čestné unání vlády a ~střední rady odbord". P0 dnikový ředitel Tesly Kolín rng.Jiři

Svoboda, CSc, ve svém projevu na

že za celou sedmou

pětiletku

shromáždění

uvedl,

se výroba v kolínském podniku

Tesla zvýšila 1,8 krát, produktivita práce 1,55 krát, zisk 2,2 krát a vývoz do SSSR desetkrát.

Výdělky

pracujících se

zvýšily za tu dobu o 15,3 %. Do výroby bylo zavedeno 78 noiých

a byly položeny základy k novému výrobnímu oboru

výrob~

optoelektronice. V minulém roce byl kolínské Tesle

udělen

titul "Podnik socialistické práce" jako prvnímu prftmyslovému podniku v

Kolíně.

Kolínská Tesla dosáhla letos

ještě

dalšího významného

a to na 28. mezinárodním strojírenském veletrhu v

úspěchu,

Brně.

Její exponát, sít modulárních řídících prostředkft pro technologické procesy, kterou Tesla Kolín vyvinula a vyrobila ve spolupráci se

Sdruž~ným věděckovýzkumným pracovištěm

technického v

učení

menání

předal

byl

Brně,

oceněn

Zlatou medailí. Vyzna-

federální ministr energetického

Kubát podnikovému

řediteli

Vysokého

Tesly Kolín Ing.

Milan

průmyslu

Jiřímu Svobod~i.

Špičkový výrobek nové generace, který dostal označeni NS-905,

je

volně programovatel~ý

automat pro technologické procesy a

móže být použit u velmi složitých automatizovaných systémfi, např.

u

linek,

obráběcích

při

chemických procesech, u mani-

pulátord a robotd, v montážních procesech, u

vstřikovacích

strojd na plastické hmoty, na

linkách a jinde.

31.října

Dne

1986 se konalo v Praze slavnostní vyzname-

návání nejlepších pracovníkft Tesla. Z

galvanizačních

pracovníků

výrobně hospodářské

jednotky

kolínské Tesly byli vyznamenáni: odzna-

kem "Nejlepší pracovník federálního ministerstva elektrotechnického

průmyslu"

J.Rylich a Václav Schlitzenbauer, odznakem

"Nejlepší pracovník

výrobně hospodářské

Košnarová, Marie Fišarová, Kubelka a Dagmar

Koděrová,

jednotky Tesla"

Vlad.Mukařovský,

Běla

Vlad.Brhel, Jan

odznakem "Vzorný mistr VHJ Tesla"

Miloš Doubrava, Václav Hubner a Vlad.Fischer,

čestným

odzna-

kem vlády ČSSR a ~střední rady odborů Boh.Kropáček, Josef Voda, Jar.Žák a Jar.Kocmanová.

Dne 22.listopadu 1986 byli na pracovním aktivu ~střed ního výboru odborového svazu pracovnikd kovoprdmyslu v

Domě

kultury kovoprdmyslu v Praze vyznamenáni tituly "Prdkopnik socialistické prácett pracovnici koncernového podniku Tesla Kolín Jiří Matějíček, Jiří ~toček a Miloslav Vala.

Jednou z městě

největších

staveb

objektd v našem

byl v posledních letech závod nové drožaárny při Stero-

kolínské silnici, který byl v a v

průmyslových

němž

závěru

minulého roku

dokončen

byl v únoru letošního roku zahájen zkušební provoz.

Stavba nového provozu byla realizována nákladem jednoho sta miliÓnd korun a za technologické zařízení, které bylo dodáno zčásti

z Německé spolkové republiky, Švédska, Polska a Sovět

ského svazu, Jugoslávie, Rumunska a

Německé

demokratické re-

publiky, bylo zaplaceno dvacet miliÓnd korun v devizách. Stav·ba objektu ně měla čení

měla

mnoho problémd a zdržení

několika

let.

Původ

být hotova již v roce 1982, potom byl termín dokon-

posunut do roku 1984, ale ani ten nebyl dodržen. Nyní

je již vše v

pořádku,

~šební

provoz dopadl

dobře

a od srpna

let-ošního roku již dodává nová drožC!árna na trh droždí asi pro dva mili~ny obyvatel. Po uvedení do plného provozu bude vyrábět

7500 tun droždí

noduchá a

plně

melasa,se

naočkuje

měsíčně.

Výroba v novém

závodě

je jed-

automatizovaná. Do základní suroviny, jíž je

sit za intenzivního

čistá

kultura kvasinek, nechá se prokva-

větráni

a na konci automatizovaného výrob-

ního zařízeni vypadnou naporcované kostky droždÍ, zabalí se, naskládají do krabic a expeduji

v

odběratelfnil•

novém objektu bylo vybudováno moderní sociální

zařízeni

pro pracovníky výroby, a to nejen každém pracovišti ně

do závodu

pěkně zařízený

zajížděla

bez zdržení od práce

Začátkem

společná

jídelní koutek. Dvakrát týd-

pojízdná prodejna, kde si mohly ženy

pohodlně

nakoupit potraviny.

listopadu letošního roku byl v podniku Koramo

Kolín uveden do provozu teplárenský kotel, s komínem 105

jídelna, ale i na-

metr~

označený"K

10",

vysokým. Výstavbou tohoto kotle se zvýši-

la celková kapacita kotelny v podniku na 135 tun páry za hodinu a

současně

se

uspořilo,

přepočteno

na celý rok, 1140 tun

topného oleje za rok. Nový kotel byl uveden do trvalého provozu o jeden

měsíc dříve,

než stanovil plán, díky sdruženému

socialistickému závazku organizací a podnikfi, na

výstavbě

celého

zařízení.

zúčastněných

Provoz nového kotle s vysokým

komínem také přispěje k menšímu znečištování ovzduší města.

Federální ministerstvo hutnictví a

těžkého

strojíren-

ství, Federální ministerstvo všeobecného strojírenství, Federální ministerstvo elektrotechnického pr~myslu a ~střední výbor odborového svazu

pracovní~ kovopr~slu

vyhodnotily

soutěž vynálezeckého hnutí a zlepšovatelství v Československé

socialistické republice za rok 1986. Mezi šesti vyhodnocenými pracovníky, vyznamenanými Zlatým odznakem a titulem uzasloužilý vynálezce v ČSSR" byl i zaměstnanec kolínské Tatry Ing.Václav Šámal.

Jak se blížil konec roku, podávaly jednotlivé kolínské splnění

podniky a závody hlášení o 22.prosince 1986

Lučební~

ukoló plánu na rok 1986:

závody Kolín

Obchodn1 tiskárny Kolín, které exportní úkoly splnily již v říjnu 23.prosince 1986 Frigera Kolín Tesla Kolín Strojobal Kolín 27.prosince 1986 Koramo Kolín 28.prosince 1986 Kablo Kolín Karborundum Kolín aj.

ÚSLEDKY PLNiNf PÚNU vfROBY V ROCE 1986

----------------------------------------------------------~--------------------

Všechny kolínské v roce 1986 zboží za

průmyslové

podniky a závody vyrobily

6 96] 529 000,--

Kčs

ve srovnatelných

cenách. Na tomto výsledku se nejvíce podílely závody chemického prómyslu výrobou za renské závody výrobou za travinářského

2 201 385 000,--

1 688 879 000,--

prómyslu výrobou za

Kčs,

Kčs

strojí-

a závody po-

1 575 427 000,--

novaný úkol+ na rok 1986 splnily kolínské

průmyslové

Kčs.·

Plá-

závody

vcelku na 102,1 %a nad plán vyrobily zboží za 140 mili~n~ korun, což se rovná ku 1985 se nesplnilo

výrobě

obje~výroby pět podniků,

za 5,4 pracovního dne. Proti ro-

zvýšil o 4,7 %. Plán letošního roku z nichž

největší

manko v

plnění

plánu,

přes 15 miliÓnft korun, vykázal závod Lihovar Kolín, který

splnil plán na 79,1

%údajně

proto, že jeho dodavatelé ne-

dodržely termin uvedeni do provozu nového výrobniho Na export dodaly kolinské

průmyslové

zařizeni.

podniky zbož:C za

560 mili~nft korun, z toho do socialistických státft vyvezly zbož:C za 371 miliÓn~ korun a do nesocialistických stát~ za 189 miliÓnft korun. Nejv:Cce zboži vyvezl podnik Koramo Kol:Cn, za 65,7 miliÓnó korun. Do Sovětského svazu vyvezly kolinské průmyslové podniky výrobky za 223 mili~n~ korun.

Hlavnim úkolem

průmyslových podnik~

v letošn:Cm roce byla

dalši intenzifikace výrobniho procesu, to znamená, že vyrábět

vice

výrobků při úspoře

měly

materiálu, energie i pracov-

n:Cch sil. Spotřebu energie proti loňskému roku i proti plánu na rok 1986 se jim

podařilo

GJ a elektrické energie o Ve

všech sledovaných

snižit, a to paliva o

9 419 MWh/megawatt hodin/. průmyslových

podnicich a závodech

pracovalo letos v

průměru

jich do plánu 135

chybělo. Průměrná měsični mz~

překročila

proti

tři

hranici

~roku

313 083

15 160 fyzických osob, a to

tisic korun a

činila

1985 byla vyšši o 33,--

Kčs

3

ještě

letos pqrvé

002~-- Kčs

a

na jednoho pra-

covnika. Produktivita práce se proti loňskému roku zvýšila o 4,6 %a z 97,9%

Jeden pracovnik vyrobil v notě

463 403,--

výroby v letošnim roce.

zabezpečovala r~st pr~měru

za celý rok výrobky v hod-

Kčs.

Použitelný fond pracovni doby

dělni~

Výši využiti pracovniho doby nejv:Cce

byl využit na 91,7 %.

ovli~nila

nemocnost,

která dosáhla v roce výši 5,9% a byla vyšš:C než v roce 1985. Z celkového

počtu

neodpracovaných

moc a úrazy, 20,2 %na osobni covni volno povolené

dnů připadlo

překážky

zaměstnavatelem,

70,6 % na ne-

v práci, 4,9% na pra-

.2,5 % na neomluvenou

absenci a 1 1 8% na ostatní prostoje. Na druhé že fond pracovní doby nebyl 5,1 %celkového

počtu

vyčerpán,

straně, třeba

představovaly přesčasy

odpracovaných hodin.

Provoz všech kolínských byl v roce 1986 rentabilní,

průmyslových podniků kromě

a

závodů

závodu energetického prft-

myslu, tj. zálabské elektrárny, který na výkon v

hodnotě

sto

~

korun musel vynaložit 100,79 lek vynaložil na výrobu v 89,47

Kčs. K~línský průmysl

hodnotě

sta korun v

jako ce-

průměru

jen

Kčs.

Kolínské

průmyslové

podniky a závody splnily plán výro-

by v roce 1986 takto: 11 o' 2 %

závod Laktos Kolín Čokoládovny, obor.podnik Praha,

závod SOJA Kolín

Železniční Luč-ební

106,9 %

opravny a strojovny Kolín

104' 1 %

závody, národní podnik Kolín

103' 4 %

Obchodní tiskárny, nár.podnik Kolín

102,7 %

Tesla, koncernový podnik Kolín

102,2 %

Kolínské cukrovary, n.p. Kolín

101 ,8 %

Chemopetrol, konc.podnik Koramo

1 01 '6 %

Frigera, koncernový podnik Kolín

1 Ol ,3 %

Závody elektrotepelných

100,7 %

zařízení

závod Tetra Kolín

100,5 %

závod Kablo Kolín

100,3 %

závod Strojobal Kolín

100,2 %

pekárny a cukrárny, závod Kolín závod Karborundum Kolín

100,- % 100,-- %

Středočes~é

..:·

16. ZEMĚDĚLSTVÍ

Z'emědělci

turním

domě

kolínského okresu se sešli koncem ledna v KulKolíně

pracujících v

na velikém

shromáždění,

na

němž vyhodnotili výsledky loňského roku a ocenili nejlepší

družstva, kolektivy

družstevníků

sáhli v roce 1985 nejlepších

i jednotlivce,

výsledků.

Mezi

kteří

zemědělce

dopřišla

delegace Okresního výboru Komunistické strany Československa v Kolíně, kterou tvořili vedoucí tajemník OV KSČ Josef Říha, tajemníkA OV KSČ pro řízení stranické práce v zemědělství předseda

Vlastimil Kmoch a

líně Vítězslav Dvořáček. vě ředitel řekl,

Okresní

Okresního národního výboru v Ko-

Uplynulý rok zhodnotil ve své zprá-

zemědělské

správy Ing.Jan Jebavý, který

že v roce ·1 985 kolínský okres splnil úkoly v

ství na 104 procenta a hrubá

zemědělská

zeměděl

produkce dosáhla

hodnoty jedné miliardy sto tří miliÓnů korun~ Úspěšná byla výroba obilovin, průměrných výnosů

pět zemědělských podniků

v okrese dosáhlo

nad šest tun zrní po hektaru a nejvyššího

hektarového výnosu 6,5 tuny dosáhli zemědělském

družstvu

Křečhoř.

zemědělci

v Jednotném

Horší byla situace ve výno-

sech cukrovky, zde nejvyššího výnosu 42 tun po hektaru dosáhlo Jednotné

zemědělské

družstvo Svoboda

čišné výrobě překročili zemědělci

né dodávky masa, mléka a

jateční

V živo-

Bečváry.

kolínského okresu plánovadrfibeže.

Na tomto celookresním aktivu byly vyhodnoceny jako nej' lepší v okrese:

=ve

obilovin JZD Malotice, JZD 25.únor

výrobě

Křečhoř,

JZD

rozvoj Horní Kruty; - ve

cukrovky JZD Rudý prapor

výrobě

Chvatliny a JZD Svoboda

Ovčáry,

JZD Mír Dolní

Bečváry;

= ve vy~obě krmiv JZD Rudý ňíjen Cerhenice, JZD Svoboda Bečváry; = ve výrobě mléka JZD Československo-sovětského přátelství Tuchoraz a JZD Vývoj Krakovany; = ve

výkrmu skotu JZD Rudý prapor

~mEŘ

Ovčáry

a JZD Nový

život Velím; = v odchovu telat JZD Rozvoj Horní Kruty a JZD Rudý

Říjen

Cerhenice, ve využívání a

ošetřování

mechanizace JZD Chovatel

Stříbrná

Skalice a. JZD Rozvoj Horní Kruty a = v

úspoře

paliv a energie JZD

Y~ečhoř

a JZD

Květ Červené

Pečky.

Potom byli vyhodnoceni kolektivy a jednotlivci za chy ve sklizni, ve

výrobě

mléka a výkrmu prasat. Po

of'ició.lniho programu slavnostní k

zábavě

schůze

zahrála

úspě

skončení

memědělcfim

po dobré práci hudba Polabanka z K0 lína.

~DO

Ve

středu

dne

19.března

1986 pozval Agropodnik Kutná

Hora, největší kooperativní podnik toho druhu v České sociaovocnářské

listické republice, který sdružuje sů

Kolín, Kutná Hora a Nymburk, brigády socialistické práce

ze svých ře,

podniky z okre-

ovocnářských středisek

aby vyhodnotil výsledky v

do sálu v Lorci v Kutné Ho-

pěstování

ovoce v uplynulém

roce. Jako nejlepší byl vyhodnocen kolektiv gády socialistické práce z Jednotného

zlaté bri-

členů

zemědělského

družstva

Tuchoraz, který dosáhl výnosu 19,05 tuny jablek výborné kvačerného

lity po hektaru a 2,8 tuny druhém

místě

rybízu po hektaru. Na

bylo vyhodnoceno JZD Malotice, na

třetím

Žehušice z okresu Kutná Hora a na 4.místě JZD Kounice

JZD Pl

okre-

su Nymburk.

Jarní polní

p~áce

začaly

března.

Pokud to terén po

jováním

ozimů

v letošním Boce v

zimě

a s celkovou

dovolil,

přehlídkou

zimování. Provedla se také kontrola zač.nich prostředků

Proti jiným značné zpoždění. velikonočních

přihno

jejich stavu po

připravenosti

rokům měli

letos

zemědělci

pře

mechani-

vlivem

počasí

Když bylo hezky, pracovali na polích i o

svátcích, aby dohnali, co se dalo. začali

nejdříve,

20.března

a to již

1986

P 0 zději

sázet rané brambory. V JZD 18.března

začali

Ovčáry

1986 do polí ve

Veltrubech, ale sázet mohli jen odpoledne, kdy oschla. Od

se s

pro nasazení do polních prací.

než v jiných letech vyjeli sázet

začalo

polovině

půda

trochu

se sázením brambor také na

polích u Konárovic. Sázeli

předklíčené odrůdy

Ostava a Resa. Používali plošinových a nichž jen jediný

sazeč

brambor

značky

řádkových sazečů,

z

byl automatický. Jinak práce se sá-

zením brambor spočívala výhradně na ženách. Také v JZD Čer vené

Pečky

již

začali

ve

středisku

Starý Kolín.

K prvnímu dubnu byly v celém okrese zasázeny brambory na 175 hektarech. Ke stejnému dni přihnojili kolinští země dělci

a už 131

11 300 začali

hektarů

hektarů ozimů,

jařiny

zaseli na 848 hektarech

i se setím cukrovky a oseli jí do 1.dubna 1986 a na padesáti hektarech zaseli mák,

ředkvičku,

c i 'b11lli a mrkev.

v su

prvním dubnovém

pokročily

práce na polích kolínského okre-

t~dnu

o úctyhodný

krok

byly zasety jarní obiloviny na tošního úkolu

téměř

vpřed. Ke

dni ?.dubna 1986 už

4 344 hektarech z celého le-

ixxi šesti tisíc jednoho sta

hektarů,

tj. na 72,8 % všech plánovaných ploch. P0 dstatnou to plochy, 4352

hektarů,

je

věnována

jarních obilovin v tomto týdnu již Křečhoř,

jarnímu

dokončili

část

ječmenu.

v JZD

z téSetí

Ovčáry,

Krakovany, Tismice, Tuchoraz, Vitice a na Státním

statku ~eský Brod. Cukrovkou bylo ke dni ?.dubna 1986 oseto již 1563

a nejdále v setí byly v JZD Tismice /65 %/,

hektar~

Tuchoraz /50 %/, Radovesnice II /40 %/. Rané brambory byly k tomuto dni zasázeny už na celé plánované ploše, setí luskovin na 488 hekbarech. V

polovině

dubna byla první etapa jarních prací v polích

kolínského okresu

skončena. Ukončeno

lovin a luskovin,

dokončeno

bylo setí jarních obi-

bylo sázení raných brambor. Cu-

krovka" byla ke dni 14.dubna 1986 zaseta na 63 procentech plá-

.301 novaných ploch, pozdní brambory zasázeny na 57,7 ploch.

Dokončovalo

se

přihnojování, vesměs

%určených

letecky, a zahuš-

tování ozimých porost~ a chemická ochrana rostlin. Probíhalo setí viceletých píenin a to plném

v:rkyvy

rozběhu

počasí,

klíčícím

začínala

polních prací škodily

v první

polovině

polním plodinám a 4.května

Ke dni

se sít

kill~uřice

Při

zemědělscům

tom-

prudké

dubna, které neprospívaly práci v polích.

ztěžovaly

1986 bylo na celém území okresu

no·setí cukrovky, sázení brambor a setí setí

kukuřice.

ukonče

na zrno;

kukuřice

na siláž bylo provedeno na 3379 hektarech, tj.

na 73 % plánované plochy, a setí víceletých pícnin na 3458 hektarech. V výskyt

škůdcft

některých zemědělských

cukrovky a

prováděl

porostů chemic~Jmi přípravky Vj~oj porostů

podnicích byl

se tam

zjištěn

vzešlých

postřik

a herbicidy.

byl letos více než jiná léta poznamenán

klimatickými podmínkami. Rychlý postup vegetace byl

způsoben

bezsrážkovým obdobím do 18.dubna 1986. Další vývoj byl ov\livněn

zejména vysok;frmi teplotami, které

rychlý vývoj a

podpoření

porostů.

následný

způsobily

Když aplikace Retacelu na

zahuštění

odnožování byla provedena v požadovaném rozsahu,

vývoj obilovin a zejména

ozimťi

ní odnože nebyly nasazeny v

byl tak rychlý, že produktiv-

potřebném počtu.

Ochrana proti

plevelům byla velmi náročná, nebot' také vývoj a růst plevelů

byl velice rychlý. Celkem bylo zaoráno 279 ozimých obilovin, z toho 139

hektarů

ozimé pšenice.

Cukrovka byla zaseta na do 25.dubna 1986. Vývoj

výměře

porostů

6417

hektarů

byl velmi dobrý a

rychlý. Vzhledem k vysokým denním teplotám

při

v termínu především

vzcházení se-

mene došlo ke kalami tním{t.. výskytu Z

drátovců.

těchto příčin

a vlivem záplav bylo zaoráno 380

Podle soupisu ploch ke dni vé polní plodiny osety na této

31.května

1986 byly jednotli-

výměře:

zrniny celkem

26 267 ha

z toho obiloviny

24 818 ha

na zrno

kukuřice

647 ha

luskoviny

692 ha

= = = =

kukuřice

=

jednoleté pícniny

6 021 ha

=

víceleté pícniny

8 879 ha

cukrovka

6 385 ha

brambory

627 ha

mák

274 ha na siláž a na zeleno

celkem bylo v okrese oseto Ve

a

Ostatní porosty byly ponechány.

hektarů.

=

maločlence čárkoví tého

čtvrtek

dne

53 511

22.května

5 168 ha

hektarů

orné

půdy.

1986 se již sešla na svém prvním

zasedání Okresní žňová komise. V úvodu konstatovala, že letos mají polní práce určitý předstih proti loňs~ému roku, §le stav

současný

teplé

porostů

že neni nejlepší, protože deštivé a

počasí vytváří příznivé

chorob, proti nimž musejí polovinou rozbíhat seč

porosty chránit.

Před

se však ve všech závodech již

víceletých pícnin s cílem zvládnout seno-

ve dvou týdnech. Na

začátku června

cukrovky a době

zemědělci

měsíce května začaly

sklizně

podmínky pro vznik houbových

již

zemědělci dokončovali

přihnojování ozimů .•

však byla

senoseč,

jednocení

Hlavním jejich úkolem v této

kterou zdržely

deště

na konci

května,

kdy

měli

sklizenu sotva šestinu sena. Dne

6.června

1986

konstatovala Okresní žňová komise, že se polní práce vlivem nepříznivého počasí značně

bylo

sko~čeno

první

probíhalo i druhé produkční

cftm. K

zpomalily. V

V

plečkováni.

hnojení obilovin a

6.červnu

byla

deště.

zaci

nepřístupných

běhu

ošetřování

Senoseč

ploch, z nichž 6.června

6.června době

již

také

porostft proti škftd-

ploch víceletých píc-

stále zdržovaly dlouhotrvanezemědělských

Sklízelo se i seno z

1880 tun sena. Do

bylo v té

posečena třetina

nin a 35 % luk a pastvin. jící

a v týdnu kolem

plečkováni

porostech

řepných

mělo

a mechani-

být letos

1986 už bylo z

těchto

vytěženo

ploch dodá-

no 273 tun, což je 15 %. První

seče

víceletých pícnin byly provedeny na celkové

ploše 6282 hektarft, z níž bylo sklizeno 3352 hektarft na seno, 1068 hektarft na senáž, 149

hektarů

plocha pro zelené krmení. Z prvé kové

1797

výměře

hektarů

hektarů

na senáž 239

června

luk a pastvin na cel-

bylo sklizeno na seno 1316

hektarů,

a zbývající plochy byly sklizeny na ze-

lenou píci nebo spaseny.

V JZD

seče

úsušky a zbývající

~

Červené Pečky a Ovčáry byla v prvním týdnu měsíce

se zpožděním zahájena sklizeň raných brambor. S polí

se odvážely

přímo

do

obchodů.

V druhé polovině června byla sklizeň raných brambor

už v plném proudu a porosty pozdních brambor byly ny proti plísni bramborové. Na polích Státního byla zahájena

sklizeň

jahod. Na všech

ošetřová

stat~1

zemědělských

Kolín

závodech

v té době dopracovávali žňové plány ve dvou variantách: "suché" a "mokré". Letos plánovali

zemědělci

kolínského okresu

Jo5 133 390 tun obili. žňové plány počítaly s nasazením

sklidit tři

set

kombajnů

a s pomocí 35 dopravních

podniků

myslových

prostředků

z

prů

kolínského okresu a 18 z družebního obvodu

Praha 10. Letošní sklizeň obili zahájili v JZD Rudý prapor Ovčáry · ve

čtvrtek

dne

).července

1986

sečením

ozimého

ječmene.

V té době pokračovala ještě sklizeň raných brambor a začala sklizeň okurek nakládaček. Pro trvalé sucho bylo v plné

na polích využíváno

míře

umělého

zavlažováni.

V prvním červencovém týdnu skončila sklizeň třešni v JZD Červené Pečky. Byla nejnižší za posledních několik let. Nástup do letošních žni byl vým

počasím.

Současně

zpožděn

a ztížen

nepřizni

se zahájením žni probíhaly i druhé

seče

víceletých pícnin, kterým jarní

čalo

se i s druhým sečením luk a pastvin. Sklizeň raných

brambor byla na konci první

deště prospěly,

červencové

a za-

dekády ve své polo-

vině.

Do

31.července

1986 bylo v celém kolínském okrese po-

sekáno a vymláceno z celé ~imého ječmene

výměry

obilovin 32 %.

Sklizeň

byla v podsta~~ skončena, do plného proudu

se dostala sklizeň jarního ječmene, která již také byla ve finále. Do žni bylo dosud nasazeno 277 216

kombajnů zemědělských závodů

kombajnů,

z toho

kolínského okresu, ostatní

v rámci kooperace s jinými okresy.

Průměrný

denní výkon jed-

noho kombajnu b~la sklizeň z osmi hektarů. V prvním srpnovém týdnu bylo nasazeno dalších 24

kombajnů,

se vrátilo z okresu Rimavská Sobota, kde již a dvanáct

kombajnů

poslali na oplátku

dvanáct našich žně skončily,

zemědělci

z Rimavské

Zemědělské

Soboty. Do kolínského závodu

zásobování a nákup

bylo dosud dodáno 44 vagÓnd žita, 116 vagÓnd luštěnin a 350 vagóna potravinářské pšenice. Současně

se

mlácením a odvážením zrna do skla-

sečením,

dfi probíhal i 1íklid slámy s polí. Ke dni byla sláma uklizena již na

polovině

31.července

posečených

1986

ploch. Spolu

se žňovými pracem~se prováděly seče strniskových směsek, pokračovala druhá se<S víceletých pícnin, sklizeň hrachu, raných

brambor a okurek. Sobota 2. a

neděle

3.srpna 1986 byly na polích pracovní-

mi dny. ~ně se přehouply do své druhé poloviny. V pondělí dne 4.srpna 1986 ukončilo letošní sklizeň již Jednotné země dělské

družstvo

Ovčáry.

Do kolínského ohTesu

přijel

zkontrolovat

prfiběh

žní

předseda ~střední kontrolní a revizní komise ~ KSČ J.Hajn.

Navštívil JZD Tuchoraz, kde se ci práce v tomto družstvu, v vlivech po<Sasí dosáhli na značky

"Regina"

měsíce

němž při

čtyřiceti

o dobré organiza-

letošních

nepříznivých

hektarovém lánu p§enice

hektarového výnosu 7,2 tuny zrna.

praměrného

V druhém týdnu

přesvědčil

I

srpna

s~ěrná

sklizená plocha

obilovin pohybovala mezi osmi a devíti hektary. Ke dni 8.srpna 1986 bylo v okrese sklizeno již 70 %ploch obiiovin. Sklizeň skončily

šalší zemědělské závody, JZD Radovesnice II,

Vitice, Tismice a Státní statek Český Brod. Uvolněné traktory a kombajny z

těchto

závodfi odjely ihned pomáhat na polích

ostatních družstev, kde sklizeň ještě probíhala, zejména ve výše položených oblastech kolínského okresu. V

polovině

srpna se již

žně

blížily ke svému

závěru.

Ke dni 14.srpna 1986 bylo obilí posekáno již na 91 %ploch, zatímco v roce 1985 ke stejnému datu to bylo jen 39,9 %. Devět

zemědělských

závodfi v té

době

už

mělo

po žních: JZD

Ovčá

ry, JZD Červené Pečky, JZD F~akovany, JZD Radovesnice II, Třebovle,

JZD Tismice, JZD

JZD Tuchoraz, JZD Vitice a Státní

statek Český Brod. Z družstev, která již skončila sklizeň, dosáhlo nejvyššího hektarového výnosu JZD Svoboda

úklid slámy a podmítka.

pokračoval

V pátek dne 22.srpna 1986 byly

ského okresu

skončeny. Třebaže

Středočeském

průběhu

žní

že

Přesto,

vých

v3rnosů

tři

v

žně

kraji. K0 línské obilní silo až

čtyři

ještě

sliboval

tisíce tun zrní

červencový

odhad

překročení pěti

nejzávažnější

fázi žní

závěrečné

skončili

mezi první-

přijímalo

denně.

průměrných

tun,

dosáhla jen 4,95 tun zrní po hektaru. je více, za

na celém území kolín-

žně

počasí

zvýšeným úsilím

zemědělcům nepřálo,

v

-

Intenzivně

- 5,9 tun, nejnižšího JZD Krakovany - 3,53 tun.

mi ve

Bečváry

hektaro-

skutečná sklizeň

Příčin

tohoto poklesu

však nutno pokládat teplotní vý-

kyvy i výkyvy ve srážkové

činnosti,

zejména sucho v posled-

ní fázi vegetace obilovin. Neuškodí

ještě

Začátek sklizně

malá rekapitulace: ozimých

ječmenů

byl dne

).července

1986 na poli JZD Ovčáry. Sklizeň byla ukončena dne 28.čer vence s tím, že

prúměrný

výnos ze sklizené plochy 2034 hekta-

rfi ozimého ječmene činil 4,7 tun po hektaru. Ostatní obilní druhy se sklízely od a

začalo

op?St JZD

zemědělských

Ovčáry

21.července

1986

s odrt1dou "Košutka". Na ostatních

podnicích se vybíraly porosty ke sklizni podle

stavu zralosti, zejména se sklizeň prováděla nejprve na honech, které byly byl ve

závěru

jarní

současně

ječmeny,

dne

29.července

1986.

ozimé i jarní pšenice,

pak žito a oves.

Samotný počasí

zaschlé. Hromadný nástup do žní

většině zemědělských podniků

Sklízely se v

vysloveně

prftběh

žní byl velice rychlý vlivem

příznivého

a dobré organizace práce. V termínu do 11ysrpna 1986

bylo sklizeno 90 % ploch a další postup zabrzdilo deštivé již 15.srpna bylo sklizeno 93% ploch a

počasí. Přesto

devět

zemědělských podnikft již sklizeň ukončilo, 16.srpna to bylo

již 97,5 % sklizených ploch a konec žní ve dvanácti podnicích, 17.srpna 99,3 %ploch a šestnáct zemědělských závod~končilo žně

a

konečně

denadvacet čilo.

22.srpna 1986 bylo sklizeno 100% a všech je-

zemědělských

Ukončení

podnikft kolínského okresu na jednotlivých

sklizně

nastalo letos o sedm a

čtrnáct

dní

žně

zemědělských

dříve

ukon-

podnicích

než v minulých le-

tech. Sklizňové ztráty činily v průměru 1,15

, továním

přímo

na poli byly

pověřeny

ve všech

podnicích zvláštní komise. Ztráty zrna do obilních sil nikdo

napočítal,

%. Jejich zjišzemědělských

při dopravě

z polí

i letos byly leckde silnice

posypány zrním. Porosty byly sklízeny v

příznivé

letos v kolínském okrese sklizeno kukuřice

na zrno s

průměrným

vlhkosti. Celkem bylo

125 578 tun obilovin a

hektarovým výnosem 4,92 tuny.

Nejvyššího hektarového výnosu dosáhli na svých polích dělci

v JZD

Bečváry

5,88 t!ha, JZD

5,9 tun/ha, pak následují JZD

Třebovle

země

Křečhoř

5,53 t/ha, JZD Malotice 5,51 t/ha

a JZD Dolní Chvatliny 5,48 t/ha.

Po

skončení

zemědělci neodpočinuli. Intenzivně

žní si

podmítali a seli strniskové

směsky,

které

měli

ke dni 29.

srpna 1986 zasety na 85 %plánovaných ploch. Zároveň už se chystali zahájit sklizeň kukuřice na zrno a dokončovali pří pravy k podzimním polním pracem. Sklizeň kukuřice na siláž probíhala v měsíci záři. Po-

rosty

kukuřice

seté k silážním

účelfrm

byly po stránce kvali-

ty velmi dobré, s vysokým nasazením palic a hem sušiny. V

důsledku

příznivým

počasí

suchého a teplého

měsíci záři

v

byly poslední porosty sklizeny s obsahem sušiny

obsa-

přes

30 %.

Ke dne 30.září 1.986 byla sklizeň hotova na 3880 hektarech z celkového úkolu 4675 jiné porosty, byly V pátek dne

hektarů.

silně

26.záři

Některé

porosty, tak jako

poškozeny krupobitím 18.srpna 1986. zemědělci

1986 zahájili kolínští

sklizeň cukrové řepy. V pondělí 29.záři již měli sklizeno

57

hektarů.

Porosty cukrovky v

tošního roku velmi řene

průběhu záři

a v

prospívaly,

narůstala

září

s

le-

čtvrtletí

hmotnost ko-

se zvyšoval rychle i obsah cukru v

Většina zemědělských podniků začínala

bulvách. síce

pěkně

průběhu třetího

přípravou pozemků

v

závěru mě

ke sklizni, sklízeli

řepu

ze

souvratí a průse~; vlastní sklizeň načala naplno až začátkem října.

Podzimní

počasí

polních pracech a

letos

zemědělci

přálo zemědělsc~ při

ho

také.plně

podzimních

využívali. Inten-

zivně sklízeli cukrovku a zároveň seli ozimy. Ke dni 13.řijna

1986

měli

bylo 13312

zaseto již hektarů

ozimů

na ploše 15804

hektarů,

ozimé pšenice. Postup setí

ozimů

z toho byl de-

te1. . minovan uvolňováním poli po sklizni cukrovky, která pře ce jen

nestačila

tempu seti obilovin. K tomuto datu byla

cukrovka sklizena zhruba na jedné

ploch.

třetině

Zeměděl

ské závody snad mohly sklízet rychleji, ale byly vázány dodávkovými smlouvami s cukrovary a musely dodržovat harmonogram dováženi

řepy

do

Ke dni

cukrovarů.

13.řijna

1986 už

pracovaly cukrovary v okrese naplno, cukrovar Cerhenice vy12 853 tun, cukrovar Český Brod

koupil k tomuto dni tun a cukrovar v

Ratboři

ry zpracovaly a se dodávek

řepy

11 473 tun cukrové

zemědělskými

tak, aby

řepa

Cukrova-

závody dohodly harmonogram

neležela dlouho na skládkách a

Cukernato~řepy

tak se zamezilo ztrátám.

řepy.

20 234

se pohybovala la-

to s kolem 1 5 9/;. Kromě

sklizně

lovině října

cukrovky a seti

ozimů pokračovaly

i další polní práce, sklizeň kukuřice na siláž,

zavážka chlévské mrvy a podzimní orba. Orání letos vilo

v po-

zemědělcťl.m

připra

mnoho starostí, protože tvrdá a suchá

způsobovala časté

poruchy

tahačů

a

pluhů.

Ke dni

půda

17.října

1986 byla ukončena sklizeň kukuřice na zrno a uvolněná pole po kukuřici oseta ozimy. Současně probihala sklizeň ovoce a zeleniny. Jablka už

očesali

pěstitelé

ve Viticích a

Nuči

cich, v Maloticích, Tuchorazi i v Červených Pečkách. Na sklizni cukrovky, která mědělců

i v druhé

šestiřádkových

a 6

zůstávala

polovině října,

stále hlavním úkolem zebylo v-okrese nasazeno 45

třířádkových vyorávačů.

Ke dni

1986 bylo v okrese sklizeno 61 %ploch cukrové

20.října

řepy,

což

znamenalo malý předstih před loňským rokem. Setová orba a setí

ozimů

bylo

skončeno

v agrotechnické

J« lh~tě,

v

závěru měsíce října pokračovala ještě

zaorávka chlév-

ské mrvy, orba pro jaro a sklizeň zeleniny a ovoce. Ke dni

30.října

by~

1986

již zimní orba provedena na

72 % ploch, chlévská mrva zaorána na 95 %. V dělských

závodech museli znovu osívat

části

některých země

ploch ozimfi,

které vlivem dlouhotrvajícího sucha nevzešly. Cukrová

řepa

byla k tomuto dni sklizena z 82 % a zbývalo

ještě

netknutých

zemědělské

hektar~ řepných

porostu.

Některé

asi tisíc pod-

niky v této době však sklizeň cukrovky již skončily a vypomáhaly pak svou technikou

těm,

které

měly

ještě před

sebou

úkol ve sklizni. V pátek dne ?.listopadu 1986 už byly

větší

všechny

zemědělské

rovky hotovy,

kromě

podniky kolínského okresu se sklizní cukJZD Tuchoraz, Radovesnice II a

skončily sklizeň

které

K@nčice,

v následujícím týdnu.

Shrneme-li výsledky rostlinné výroby v kolínském okrese za rok 1986, musíme konstatovat, že klimatické podmínky pro rostlinnou výrobu byly letos horší než v telských obdobích.

Začalo

to již na podzim roku 1985, kdy

podmínky pro osev ozimu byly

značně nepříznivé.

bylo sucho a v dusledku toho obtížná nižší kvalita setí. Ozimy

předchozích pěsti

špatně

a

příprava

Příčinou

pudy a tím i

nestejnoměrně

vzcházely,

jejich vývoj byl pomalý a do zámrazu zustaly neodnoženy. Pruběh

zimy se

vyznačoval značnými

rozdíly teplot, takže

ke vzcházení a vývoji rostlin docházelo v

pr~běhu poměrně

teplého ledna, potom v &noru pro vysoké mrazy byla vegetace přerušena

prací,

a obnovena až v

závěru března.

regeneračního přihnojení

ozimu,

Nástup do jarních

přípravy pr~dy

a jar-

opožděný.

niho seti byl vcelku

do poloviny dubna a v tomto terminu se

končen

přihnojení ozim~. měsice rost~

P+ánovaný oseY

byl u-

ukon~ilo

předevšim

Vysoké denni teploty

polovině května způsobily

dubna a v

jařin

v

i

závěru

rychlý vývoj po-

s vyššim procentem neproduktivnich odnoži. Ve druhé

polovině června

žek. Porosty

bylo

začaly

opět

v

velmi suché

mléčné

se sni žila je jich

s.similačni

si

červenci,

pokračoval

i v

kového charakteru sucho

počasi

zcela beze srá-

zralosti zasychat, plocha. Obdobný kdy

podstatně

průběh poč a-

kromě několika průtrži

bouš-

pokračovalo.

Celkem bylo ze sklizňové plochy 24 816 hektarů obilovin dosaženo celkové výroby ve výši představuje

hektarový výnos 4,95 tun. Piánovaný objem obilo-

vin ve výši

130 612 tun byl

ni plánované výroby Kukuřice

splněn

předst.avovalo

pouze na 94 %.

výpadek

Nesplně

7 783 tun zrni.

na zrno byla v roce 1986 zaseta na celkové

ploše 647

·hektarů.

poškozeni

porostů

V

průběhu

vegetace došlo ke

značnému

krupobitím a dlouhotrvajícím suchem, tak-

že ke sklizni bylo ve

skutečnosti

dek proti plánu ve výši původně určená

použito jen 356

hektarů

1 336 tun, tj. vznikl zde

s celkovou produkcí zrna

hektaru

122 819 tun zrní, což

výpa~

1 283 tun. Zbývající plocha 291 ke sklizni

kulruřice

na zrno se sklí-

zela na siláž. Hodnotime-li výrobu zrnin jako celku, tj. výrobu základních obilovin, prosa, lo ze sklizené plochy proti plánovaným 9 611 tun, s

kukuřice

na zrno a luskovin; by-

25 897 hek~aDů sklizeno

135 289 tunám, což je

průměrn3hn

125 678 tun

nesplněni

výroby o

hektarovým výnosem zrnin 4,85 tun.

Cukrovka byla zaseta

původně

na

6 421 hektaru.

výměře

Vlivem následných škod na porostech splavením, zi se zaoralo 330

a

hektarů

následně

škůdci

znovu oselo cukrovkou

294 hektary, takže celková sklizňová plocha činila Z této plochy bylo sklizeno

hektarů.

je 95,3 % plánované výroby.

Průměrně

z hektaru proti plánovaným 40,2 tuny. že ve sklizni cukrovky se

řadil

a ero-

244

6 385

tun bulev, což

4~7

se sklízelo 38,5 tuny je možno

Přesto

rok 1986 mezi

říci,

nejůspěšnější

roky posledního období, nebot proti průměru celé sedmé pěti letky zaznamenal Ve

nárůst

obilovin dosaženým

výrobě

nosem 4,95 tuny se Středočeském

v JZD

zařadil

Svobod~ Bečváry

podniků

průměrným

hektarovým vý-

kolínský okres na druhé místo ve

kraji. Nejvyššich

výnosů

dosáh\li

zemědělci

- 5,9 tun po hektaru, JZD

Třebovle

5,88 t/ha, JZD ských

hektarového výnosu o 5,8 tun.

Křečhoř-

- 5,53 t/ha. Z jedenadvaceti

v okrese splnilo plán výroby obilovin

zeměděl devět,

a to JZD Bečvé.ry, Křečhoř, Červené Pečky, Horní Kruty, Malotice, Ve

Nučice, výrobě

Stříbrná

Skalice a Vitice.

cukrovky dosáhl kolínský okres hektarového

výnosu 38,5 tuny a 16,11% cukernatosti. plán nákupu cukrovky byl cukru byl sáhli

splněn

zemědělci

Svoboda

Bečváry

splněn

Přesto,

že celkový

jen na 94 %, plán výroby

na 100,8 %. Nejvyšších

výnosů

cukrovky do-

v JZD Podlipan Vitice - 47,1 t/ha a v JZD - 44,5 t/ha.

Živočišná výroba byla letos vcelku úspěšná. Ke konci

prosince roku 1986 bylo v ho okresu chováno

zemědělských

podnicích kolínské-

47 985 kusft skotu, z toho

18 381 krav.

Proti loňskému roku to bylo letos o 397 krav méně. Naopak dobytka se o

počet vepřového

dosáhl

hodně

4 272 kusu více než vloni.

76 638 kusu, a to bylo o

Drubeže bylo

napočítáno

zvýšil, ke konci roku

na konci roku

222 217 kusu, z toho

65 146 slepic, což byla polovina loňského stavu.

bylo

Stavy skotu se letos snižovaly v souladu se zvyšováním intenzity výroby. Pokles stavu krav souvisel s nárustem užitkovosti a s radikálním ozdravováním stáda v

dusledk~

likvidace leukozy a mastitid. Na sto krav se letos rodilo v

prumŘru

ku narodilo

99,9 telat; celkem se jich

18 285 a z toho

chovu jalovic se

počtu

zvýšit

podařilo

během

živě

na-

celého ro-

jich 701 uhynulo. V od-

pruměrné

denní

přírůstky

na 828 gramu a u skotu jako celku na 713 gramu. Užitkovost dojnic

činila

v

prtiměru

3 713,2 litru mléka na jednu dojni-

ci za rok a byla vyšší než dosažená dojivost ve kraji jako celku, kde

činila.

se za rok 1986 vyrobilo nákupu odvedeno

Středočeském

3 674 li trfi. Celkem se v okre-

68 251 000 litru mléka a do státní-

63 199 000 litru, tj. o

než vloni a plán nákupu byl

splněn

293 000

litrů

více

na 100,8 %.

V chovu prasat se zvýšil letos·odchov selat a porážková hmotnost se zvýšila ze 113 kg na 114,7 kg, denní hmotnosti ve výkrmu prasat živě

narodilo

činil

120 111 selat a

588

gramů.

Během

přírustek

roku se

5 101 z nich uhynulo.

V chovu_drubeže byly splněny úkoly ve výrobě i v nákupu.

Snáška vajec yzdáno nila

činila

47 938 000

kusů

Pr~ěrná

25 536 000 vajec.

snáška jedné nosnice

či

231 vajec do roka. Všecky tyto výsledky byly proti

loňskému roku nižší: výroba vajec o

o

a do nákupu bylo ode-

2 013 000 vajec a

průměrná

2 865 000 kusů, nákup

snáška o 12,5 vejce.

V roce 1986 bylo dodáno do státního nákupu

masa a plánovaný úkol byl o jedno procento hoto celkového množství bylo telecího, 10 689 tun

vepřového

7 266 tun a

19 503 tuny

překročen.

hovězího,

Z to-

80 tun

411 tun masa jateční drů-

beže.

STÁTNÍ STATEK KOLÍN

------------------Hospodaření příliš úspěšné.

Státního statku Kolín nebylo v roce 1986 Nepodařilo

se mi zjistit absolutní výši do-

sažené hrubé výroby v letošním roce, ale její plánovaný objem byl splněn jen na 93,72 %a do její plánované výŠe scházemědělské

zelo vyrobit Na tomto

naplnění

roba, která byla sáhl výše způsobena

jin~

ještě

se podílela

splněna

7 353 000 mimo

produkty

Kčs.

za

5 571 000

především

Kčs.

rostlinná vý-

jen na 84,69 % a u níž výpadek doIDato obrovská ztráta, která byla

také živelními pohromami, byla

zčásti

kompenzována náhradami od České státní pojištovny ve výši 1 761 000 Kčs a náhradou od podniku KolÍnské cukrovary v část ce

1 334 000 Faktem

Kčs.

zůstává,

že Státní statek Kolín nesplnil letos

plán výroby ani u jedné základní plodiny. Plánovaná výroba obilovin byla niž~í.

tun mimo

splněna

Jako

nepříznivé

na 85,8 % a proti plánu byla o

příčinu neplnění

2 170

udával Státní statek Kolín

klimatické podmínky v

prfiběhu pěstitelského

období i nedostatek vhodných chemických ochranných

prostřed

kfi proti plevelfim a chorobám. Na polích Státního statku Kožně skončeny

lín byly

lovin sklidili v Ke

značnému

dne 16.srpna 1986. Z 919 hektarfi obi-

prftměru

5,7 tuny zrna po hektaru.

výpadku došlo i ve sklizni

kukuřice

na si-

láž. Nižší sklizeň hmoty byla vyrovnána vyšší hodnotou sušiny a

vy~ším

podílem palic, takže plánovaného výnosu sušiny

bylo možno dodržet. Výroba cukrovky byla na polích Státního statku Kolín velmi špatná. Ztráty na skládkách dosáhly zhruba 6 %, což snížilo beztak nízký

prfiměrný

hektarový výnos

ještě

o dalších

2,5 tuny. Státní statek Kolín sklízel letos cukrovku z 800 hektarfi, což

představuje

17,3 % veškeré jím

obhospodařova

né orné p~dy. Sklizeň zahájil dne 29.září 1986 a ukončil dne 11.listopadu 1986, trvala tedy 33 pracovních dnfi. Pracovalo se

samozřejmě

i o sobotách. Celkem nasadil statek šest sklí-

zecích souprav, ale všechny pro závady a nedostatek ních dílfi po celou dobu

sklizně

napracovaly.

Při

~áhrad

odvo&u

řepy

z polí pomáhaly Státnímu statku vozidly i osádkami podniky Kovošrot Praha a ~elezni&ní opravny a strojírny Kolín, později

i Okresní stavební podnik Kolín a Prfimstav Kolín.

pěstování

tos

Při

cukrovky musel Státní statek Kolín překonávat le-

řadu překážek,

mimo jiné musel na

jaře téměř

deset pro-

cent zasetých ploch zaorat a znovu osít. Úspěch spatřoval

v tom, že dosáhl

průměrné

nedosáhl okresního V nější,

pr~měru.

byl Státní statek Kolín mnohem

7.ivočišné výrobě

zejména nadvýrobou

výpadek v rostlinné kročil

a to

pořádku.

i když ani zde nebylo vše v

hrubé produkce na úseku Kčs

cukernatosti 16 %, i když i v tom

živočišné

vepřového

VJTrobě.

výroby

Plánovaný objem

překročil

masa, a tím

o 1 782 000

částečně

snížil

Také plánovanou výrobu mléka

na 100,1 %a dodal nad plán

při

úspěš

stavu dojnic o dvacet

kusů

3 500 000

litrů

pře

mléka,

nižším, než stanovil

plán, zásluhou zvýšené dojivosti. V prvním pololetí roku byl však Státní statek Kolín nejhorším v celém okrese pokud šlo o jakost dodé.vaného mléka: jenom 29,9 16 celkové dodávky mléka bylo

zařazeno

ka od jednotn3rch třídy zařazeno

do I.jakostní zemědělských

třídy,

zatímco z dodávek mlé-

družstev bylo do I. jakostní

68,2 % a z dodávek státních

statků

jako cel-

ku 47,7%. Ve druhém pololetí se jakost mléka nadojeného od dojnic Státního statku Kolín zlepšila.

V roce 1986 dosáhli zemědělské

produkce za

zemědělei

1 128 238

kolinského okresu hrubé ooo,-~ Kčs,

lo na rostlinnou produkci 43,8 %, na

z toho

~ivočišnou

p~ipad

56,2 %.

I

Recommend Documents