I

HLAVA 1

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 1 - – DEFINICE

Poznámka 1: Všechny odvolávky na „Radiokomunikační řád“ se týkají Radiokomunikačního řádu publikovaného Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). Radiokomunikační řád je čas od času doplňován usnesením obsaženým v Závěrečných aktech Světové rádiové konference, která se koná obvykle každé dva až tři roky. Další informace o postupech ITU souvisejících s použitím kmitočtů leteckými radiovými systémy jsou v Manuálu požadavků na radiové kmitočtové spektrum civilního letectví včetně stanoviska odpovědných orgánů ICAO (ICAO Doc 9718 – Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including statement of approved ICAO policies). Poznámka 2: Předpis L 10/I obsahuje standardy a doporučené postupy (SARPs) pro některé typy zařízení, která patří mezi letecká navigační zařízení.

Otázku nezbytnosti konkrétních zařízení řeší, v souladu s podmínkami stanovenými v odpovídajících SARPs, členské státy. Posouzení nezbytnosti konkrétních zařízení, formulace stanovisek ICAO a vypracování doporučení pro jednotlivé členské státy probíhá pravidelně Radou ICAO na základě doporučení oblastních leteckých zasedání (Direktivy oblastních leteckých zasedání a procedurální pravidla pro jejich konání, ICAO Doc 8144 – Directives to Regional Air Navigation Meetings and Rules of Procedure for their Conduct). Poznámka 3: S účinností od 13. listopadu 2014 platí, že terminologie použitá v tomto předpisu, která odkazuje na přiblížení podle přístrojů, je založena na dřívější verzi klasifikace Předpisu L 6 pro přiblížení podle přístrojů a přistání. S ohledem na definice Předpisu L 6 může být rozdělena následovně:

Požadavky výkonnosti k podpoře přiblížení podle přístrojů Metoda podle Předpisu L 6 – kategorie přiblížení

Výkonnost systému podle Předpisu L 10 Nepřesné přístrojové přiblížení (NPA)

2D -typu A (1)

Přístrojové přiblížení s vertikálním vedením (APV)

3D -typu A (2)

Přesné přiblížení (PA)

Kategorie I, DH větší nebo rovna 75 m (250 ft)

3D -typu A (3)

Kategorie I, DH větší nebo rovna 60 m (200 ft) a menší než 75 m (250 ft)

3D -typu B – CAT I (3)

Kategorie II

3D -typu B – CAT II

Kategorie III

3D -typu B – CAT III

(1) Bez vertikálního vedení. (2) S barometrickým vertikálním vedením nebo pomocí SBAS. (3) S vertikálním vedením pomocí ILS, MLS, GBAS nebo SBAS.

Dále uvedené výrazy, použité v tomto předpisu, mají následující významy:

Nadmořská výška (Altitude) Vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od střední hladiny moře (MSL).

Bod dotyku (Touchdown) Bod, ve kterém nominální sestupová dráha protíná dráhu. Poznámka: „Bod dotyku“, jak je shora definován, je pouze základní údaj a nemusí být skutečným bodem, ve kterém se letadlo dotkne dráhy.

Navigace založená na výkonnosti (PBN) (Performance-based navigation ) Prostorová navigace založená na výkonnostních požadavcích pro letadla provozovaná na tratích ATS, na postupech přiblížení podle přístrojů nebo ve stanoveném vzdušném prostoru. Poznámka: Výkonnostní požadavky jsou vyjádřeny navigačními specifikacemi (specifikace RNAV, specifikace RNP) ve vztahu k přesnosti, integritě, spojitosti, dostupnosti a funkčnosti, nezbytné pro navrhovaný provoz v souvislosti s příslušným konceptem vzdušného prostoru.

Chráněný provozní prostor (Protected service volume) Část prostoru krytí, ve kterém prostředek poskytuje konkrétní služby v souladu s odpovídajícími SARP a v němž se zajišťuje ochrana kmitočtů daného prostředku.

1-1

19XX.11XX.200913 Změna č. 848

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 1

Navigační specifikace (Navigation specification) Soubor požadavků pro letadlo a letovou posádku nezbytných k podpoře provozu s navigací založenou na výkonnosti ve stanoveném vzdušném prostoru. Existují dva druhy navigačních specifikací: Specifikace požadované navigační výkonnosti (RNP) (Required navigation performance (RNP) specification) Navigační specifikace založená na prostorové navigaci, která zahrnuje požadavky na sledování výkonnosti a varování, označovaná zkratkou RNP, např. RNP 4, RNP APCH. Specifikace prostorové navigace (RNAV) (Area navigation (RNAV) specification) Navigační specifikace založená na prostorové navigaci, která nezahrnuje požadavky na sledování výkonnosti a varování, označovaná zkratkou RNAV, např. RNAV 5, RNAV 1. Poznámka 1: Performance-based Navigation (PBN) Manual (Doc 9613), Volume II obsahuje podrobný návod pro navigační specifikace. Poznámka 2: Výraz RNP, který byl dříve definován jako „vyhlášení navigační výkonnosti nezbytné pro provoz v definovaném vzdušném prostoru“ byl z tohoto předpisu odstraněn, jelikož byl koncept RNP nahrazen konceptem PBN. Výraz RNP je nyní v tomto předpisu používán výhradně v souvislosti s navigačními specifikacemi, které vyžadují sledování výkonnosti a varování. Např. RNP 4 se vztahuje k letadlu a provozním požadavkům, které obsahují požadavek na příčnou výkonnost v příčném směru 4 NM s palubním sledováním výkonnosti a varováním, které jsou podrobně popsány v PBN Manual (Doc 9613). Prostorová navigace (RNAV) (Area navigation)

19XX.11XX.200913 Změna č. 848

1-2

HLAVA 1

PŘEDPIS L 10/I

Prostorová navigace (RNAV) (Area navigation) Způsob navigace, který umožňuje letadlu provést let po jakékoliv požadované letové dráze, v dosahu pozemního nebo kosmického navigačního zařízení nebo v rozsahu možnosti vlastního vybavení letadla nebo kombinací obojího. Poznámka: : Prostorová navigace zahrnuje navigaci založenou na výkonnosti, stejně tak jako jiné činnosti, které nesplňují definici navigace založené na výkonnosti.

Užitečná šířka pásma příjmu (Effective acceptance bandwidth) Rozsah kmitočtů kolem jmenovitého (přiděleného) kmitočtu, jejichž příjem je zajištěn při všech tolerancích parametrů přijímače.

Vějířové návěstidlo (Fan marker beacon) Typ radiomajáku, jehož vyzařovací diagram má tvar vertikálního vějíře.

Radionavigační služba (Radio navigation service) Služba poskytující informace pro vedení nebo údaje o poloze pro efektivní a bezpečný provoz letadel pomocí jednoho nebo více radionavigačních zařízení.

Výška (Height) Vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od stanovené roviny. Výška nad mořem (Elevation) Vertikální vzdálenost bodu na zemském povrchu nebo hladiny splývající se zemským povrchem měřená od střední hladiny moře.

Střední výkon (rádiového vysílače) (Mean power (of a radio transmitter)) Průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem. Poznámka: Obvykle se volí čas 1/10 s, během něhož střední výkon dosahuje své nejvyšší hodnoty.

Z – návěstidlo (Z marker beacon) Typ radiomajáku, jehož vyzařovací diagram má tvar vertikálního kužele. Základní radionavigační služba (Essential radio navigation service) Radionavigační služba, jejíž narušení má významný vliv na provoz v rámci dotčeného vzdušného prostoru nebo letiště.

Tlaková nadmořská výška (Pressure-altitude) Atmosférický tlak vyjádřený nadmořskou výškou, která odpovídá tomuto tlaku ve standardní atmosféře. 

dle definice v Předpisu L 8

Zásady lidských činitelů (Human Factors principles) Zásady, které platí pro letecký projekt/konstrukci, osvědčování, výcvik, provoz a údržbu, a které se snaží nalézt bezpečné rozhraní mezi člověkem a ostatními systémovými složkami správným zvážením lidské výkonnosti.

Účinné potlačení sousedního kanálu (Effective adjacent channel rejection) Potlačení kmitočtu příslušného sousedního kanálu dosažené při všech tolerancích parametrů přijímače.

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO


1-3

19XX.11XX.200913 Změna č. 848

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.1.3.5.2 Hloubka modulace nosného kmitočtu navigačními tóny 90 a 150 Hz se musí pohybovat v mezích 18 až 22 %. 3.1.3.5.3 podmínkám:

Navigační tóny musí vyhovovat těmto

1) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, 2) u kurzových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke složce 150 Hz.

a) kmitočty navigačních tónů jsou 90 a 150 Hz, v obou případech s tolerancí 2,5 %, b) u systému ILS II. kategorie jsou kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %, c) u systému ILS III. kategorie jsou kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1 %, d) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 90 Hz nesmí být větší než 10%, u kurzových majáků III. kategorie nesmí být obsah druhého harmonického kmitočtu tónu 90 Hz větší než 5%. e) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 150 Hz nesmí být větší než 10%. 3.1.3.5.3.1 Doporučení. Pokud je to možné, měly by být u kurzového majáku I. kategorie kmitočty navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %. 3.1.3.5.3.2 Hloubka amplitudové modulace nosného kmitočtu kurzového majáku III. kategorie základním nebo harmonickými kmitočty napětí napájecího zdroje nebo jinými nežádoucími složkami nesmí být větší než 0,5%. Úroveň harmonických kmitočtů napětí napájecího zdroje nebo ostatních nežádoucích šumových složek, které by s navigačními tóny 90 Hz a 150 Hz nebo s harmonickými kmitočty těchto tónů mohly způsobovat intermodulační zkreslení a vytvářet fluktuace průběhu kurzové čáry, nesmí překročit 0,05 % hloubky modulace nosného kmitočtu. 3.1.3.5.3.3 Navigační tóny musí být fázově synchronizovány tak, aby demodulované průběhy 90 Hz a 150 Hz v polovičním kurzovém sektoru procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, b) u kurzových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke složce 150 Hz, při každé půlperiodě složeného průběhu 90 Hz a 150 Hz. Poznámka 1: Definování fázových vztahů tímto způsobem neznamená požadavek na jejich měření v polovičním kurzovém sektoru. Poznámka 2: Další údaje, týkající se měření fázových vztahů navigačních tónů, jsou uvedeny na Obr. C-6 v Dodatku C. 3.1.3.5.3.4 U dvoukmitočtového kurzového majáku platí ust. 3.1.3.5.3.3 pro každý nosný kmitočet. Kromě toho musí být tón 90 Hz jednoho nosného kmitočtu k tónu 90 Hz druhého nosného kmitočtu fázově synchronizován tak, aby demodulované průběhy tónů procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u kurzových majáků I. a II. kategorie 20°, b) u kurzových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke složce 90 Hz. Podobně musí být fázově synchronizovány tóny 150 Hz obou nosných

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

kmitočtů tak, aby jejich demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí:

3.1.3.5.3.5 V provozu mohou být využívány i jiné dvoukmitočtové kurzové majáky, které pracují s fázovými vztahy navigačních tónů odlišnými od podmínek předepsaných v ust. 3.1.3.5.3.4. U těchto systémů musí být fázové vztahy jednotlivých navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz nastaveny na jmenovité hodnoty v rozmezích odpovídajících požadavkům ust. 3.1.3.5.3.4. Poznámka: Tento požadavek zajišťuje správnou činnost palubního přijímače v prostorech mimo kurzovou čáru, kde intenzity signálů obou nosných kmitočtů jsou přibližně stejné. 3.1.3.5.3.6 Doporučení. V požadovaném prostoru pokrytí by neměla celková hloubka modulace nosného kmitočtu od navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz překročit 60 % nebo být menší než 30 %. 3.1.3.5.3.6.1 Pro zařízení prvně instalována po 1. lednu 2000 by nemělanesmí být celková hloubka modulace nosného kmitočtu od navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz překročit 60 % nebo být menší než 30 % v požadovaném prostoru. Poznámka 1: Jestliže celková hloubka modulace je větší než 60 % pro kurzový maják ILS kategorie I, potom na omezení hloubky modulace se může jmenovitá hodnota polohové citlivosti upravit podle ust. 3.1.3.7.1. Poznámka 2: Pro dvoukmitočtové systémy se standard na maximální součet hloubek modulací neaplikuje v azimutech nebo v blízkosti azimutů, kde amplitudy úrovně nosné kmitočtu kurzového a vykrývacího signálu jsou stejné (tj. v azimutech, kde oba systémy mají značný vliv na celkovou hloubku modulace). Poznámka 3: Standard určující minimální součet hloubek modulací vychází z úrovně signalizace poruchy, která se nastavuje na 30 %, jak je uvedeno v ust. 2.3.3 Dodatku C. 3.1.3.5.3.7 Je-li kurzový vysílač využit pro radiofonní spojení, součet hloubek modulací navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz nesmí překročit 65 % v rozmezí 10° od kurzové čáry a 78 % v ostatních bodech okolí kurzového vysílače. 3.1.3.5.4 Doporučení. Nežádoucí kmitočtová a fázová modulace vysokofrekvenčních nosných kurzového majáku ILS, která může nevhodně ovlivnit RHM v kurzových přijímačích, by se měla co nejvíce potlačit. Poznámka: Odpovídající poradenský materiál je uveden v ust. 2.15 Dodatku C. 3.1.3.6

Přesnost seřízení kurzové čáry

3.1.3.6.1 Střední kurzová čára musí být nastavena a udržována v mezích odpovídajících těmto odchylkám střední kurzové čáry od osy RWY v místě referenční výšky ILS:

3-6

HLAVA 3

PŘEDPIS L 10/I

a) u kurzového majáku I. kategorie: 10,5 m (35 ft), nebo lineární ekvivalent 0,015 RHM podle toho, co je menší; b) u kurzového majáku II. kategorie: 7,5 m (25 ft); c) u kurzového majáku III. kategorie: 3,0 m (10 ft). 3.1.3.6.2 Doporučení. U kurzového majáku II. kategorie by měla být střední kurzová čára nastavena a udržována v mezích odpovídajících odchylce střední kurzové čáry od osy RWY v místě referenční výšky ILS o 4,5 m (15 ft). Poznámka 1: Předpokládá se, že instalace zařízení II. a III. kategorie budou nastavovány a udržovány tak, že ve většině případů budou požadavky ust. 3.1.3.6.1 a 3.1.3.6.2 dodrženy. Dále se předpokládá, že konstrukce a provoz úplných pozemních systémů ILS budou vykazovat integritu dostačující pro dosažení tohoto cíle. Poznámka 2: Předpokládá se, že nové instalace kategorie II budou splňovat požadavky ust. 3.1.3.6.2. Poznámka 3: Údaje o měření seřízení kurzové čáry jsou uvedeny v ust. 2.1.43 Dodatku C. 3.1.3.7

Polohová citlivost

3.1.3.7.1 Jmenovitá hodnota polohové citlivosti uvnitř polovičního kurzového sektoru musí odpovídat 0,00145 RHM/m (0,00044 RHM/ft) v místě referenční výšky ILS. Pro kurzové majáky ILS I. kategorie, kde nemůže být tato předepsaná citlivost splněna, musí být polohová citlivost nastavena co nejblíže k požadované hodnotě. Pro zařízení ILS LLZ kategorie I na drahách kódového označení 1 a 2 musí být jmenovitá polohová citlivost dosažena v ILS bodě „B“. Úhel kurzového sektoru nesmí být větší než 6°. Poznámka: Kódové označení 1 a 2 pro RWY je definováno v Předpisu L 14. 3.1.3.7.2 Stranová polohová citlivost musí být nastavena a udržována v rozmezí: a) 17 % jmenovité hodnoty u zařízení I. a II. kategorie, b) 10 % jmenovité hodnoty u zařízení III. kategorie. 3.1.3.7.3 Doporučení. Pokud je to možné, měla by být polohová citlivost zařízení II. kategorie nastavena a udržována v rozmezí 10 %. Poznámka 1: Hodnoty vyjádřené v ust. 3.1.3.7.1, 3.1.3.7.2 a 3.1.3.7.3 vycházejí ze jmenovité šířky kurzového sektoru 210 m (700 ft) v příslušném bodě, tj. v bodě „B“ pro RWY kódového označení 1 a 2 v místě referenční výšky ILS pro ostatní RWY. Poznámka 2: Údaje o zařízení a polohová citlivost kurzových majáků, pracujících se dvěma nosnými kmitočty, jsou uvedeny v ust. 2.7 Dodatku C. Poznámka 3: Údaje o měření polohové citlivosti kurzového majáku jsou uvedeny v ust. 2.9 Dodatku C. 3.1.3.7.4 Zvyšování RHM vzhledem k úhlové odchylce od přední kurzové čáry (kde RHM = 0%) musí být téměř lineární po obou stranách přední kurzové čáry až do úhlů, kde RHM = 18,0%. Od tohoto úhlu až po úhel 10° nesmí být RHM menší než 18 %. V sektorech od 10° do 35° nesmí být RHM nižší než 15,5 %. Je-li požadováno pokrytí i mimo sektor 35°, nesmí RHM v prostoru pokrytí, s výjimkou zadního kurzového sektoru, být nižší než 15,5 %.

Poznámka 1: Lineární závislost změny RHM na úhlové odchylce je důležitá zejména v okolí kurzové čáry. Poznámka 2: Výše uvedená hodnota RHM v sektoru 10° až 35° je uvažována jako minimální požadavek pro použití ILS jako přistávacího zařízení. Kdekoliv je dosažitelná vyšší hodnota RHM, např. 18 %, je žádoucí jako pomoc rychlým letadlům pro zajištění většího úhlu zachycení v provozně požadovaných vzdálenostech, za podmínky dodržení mezních úrovní modulace, jak uvádí ust. 3.1.3.5.3.6. Poznámka 3: Pokud je to prakticky možné, úroveň zachycení kurzového majáku automatickými systémy řízení letu musí být nastavena na 0,175 RHM nebo méně, aby se zabránilo falešným zachycením kurzového majáku. 3.1.3.8

Hovorový signál

3.1.3.8.1 Kurzový maják I. a II. kategorie může být současně s vysíláním navigačních a identifikačních signálů použit pro radiotelefonní spojení s letadly za předpokladu, že tím nebude nijak ovlivněna žádná z jeho základních funkcí. 3.1.3.8.2 Kurzový maják III. kategorie nemá umožňovat radiotelefonní spojení, s výjimkou případů, kdy konstrukční uspořádání a provoz zařízení jsou takové, že vylučují jakoukoli možnost ovlivňování základní funkce kurzového majáku – vedení letadel v přibližovacím prostoru. 3.1.3.8.3 Je-li kanál pro radiotelefonní spojení s letadly použit, musí vyhovovat těmto požadavkům: 3.1.3.8.3.1 Hovorový signál je modulován na nosný kmitočet nebo kmitočty použité pro ostatní funkce kurzového majáku. Vysílání hovorového signálu je polarizováno horizontálně. Je-li hovorový signál modulován na dva nosné kmitočty, musí být obě modulace v takovém fázovém vztahu, aby v prostoru pokrytí kurzového majáku nedocházelo ke vzniku „hluchých“ míst. 3.1.3.8.3.2 Maximální hloubka modulace nosného nebo nosných kmitočtů hovorovým signálem není větší než 50 % a je nastavena tak, že: a) poměr špičkových hloubek modulací hovorového a identifikačního signálu je přibližně 9 : 1; b) celková hloubka modulace směsi hovorového, identifikačního a navigačních signálů není větší než 95 %. 3.1.3.8.3.3 Nízkofrekvenční charakteristika radiotelefonního kanálu v rozsahu kmitočtů 300 Hz až 3 000 Hz musí být vzhledem k úrovni 1 000 Hz v rozmezí 3 dB. 3.1.3.9

Identifikační signál

3.1.3.9.1 Kurzový maják musí na nosném kmitočtu nebo kmitočtech umožnit současně s vysíláním signálů základních funkcí vysílání identifikačního signálu, příslušejícího určité RWY a směru přiblížení. Vysílání identifikačního signálu nesmí v žádném případě ovlivňovat základní funkce kurzového majáku.

3-7

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

HLAVA 3

3.1.5.1

PŘEDPIS L 10/I

Všeobecná ustanovení

3.1.5.1.1 Signál, vysílaný anténním systémem sestupového majáku vytváří složený vyzařovací diagram, obsahující amplitudově modulované navigační tóny 90 Hz a 150 Hz. Vysílaný signál vytváří ve svislé rovině, proložené osou příslušné RWY, přímou, klesající sestupovou čáru, přičemž hloubka modulace navigačního tónu 150 Hz převažuje pod a hloubka tónu 90 Hz nad sestupovou čárou do úhlu nejméně 1,75 . 3.1.5.1.2 Doporučení. Provozně nejvýhodnější úhel sestupové čáry ILS je 3°. Úhly nad 3° by měly být použity pouze v případech, kdy požadavky na bezpečné převýšení nad překážkami nelze zajistit jiným způsobem. 3.1.5.1.2.1 Sestupový úhel musí být nastavitelný a udržovaný v rozmezí: a) 0,075  u sestupových majáků ILS I. a II. kategorie b) 0,04  u sestupových majáků ILS III. kategorie. Poznámka 1: Další pokyny pro nastavování sestupových úhlů jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C. Poznámka 2: Další údaje o průběhu sestupové čáry ILS, seřízení a umístění sestupového majáku ILS, které se vztahují k volbě referenční výšky ILS, jsou uvedeny v ust. 2.4 a na Obr. C-5 Dodatku C. 3.1.5.1.3 Prodloužená klesající přímá část sestupové čáry ILS musí procházet referenční výškou ILS tak, aby bylo zajištěno bezpečné vedení letadel nad překážkami a bezpečné a účinné využití příslušné RWY. 3.1.5.1.4 Referenční výška ILS pro systém ILS II. a III. kategorie musí být 15 m (50 ft). Povolená tolerance je plus 3 m (10 ft). 3.1.5.1.5 Doporučení. Referenční výška ILS pro systém ILS I. kategorie by měla být 15 m (50 ft). Povolená tolerance je plus 3 m (10 ft). Poznámka 1: Referenční výšky ILS byly stanoveny za předpokladu, že svislá vzdálenost mezi dráhou, opsanou sestupovou anténou a dráhou, opsanou nejnižší částí podvozku letadla nad prahem RWY, je maximálně 5,8 m (19 ft). Pro letadla, u nichž je toto kritérium větší, je zapotřebí buď dodržet přiměřené převýšení nad prahem RWY, nebo upravit povolená provozní minima. Poznámka 2: Další údaje jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C. 3.1.5.1.6 Doporučení. Referenční výška ILS pro zařízení kategorie I. použitých na RWY s kódovým označením 1 a 2 by měla být 12 m (40 ft). Povolená tolerance je plus 6 m (20 ft).

3.1.5.2

Kmitočty

3.1.5.2.1 Sestupový maják pracuje v kmitočtovém pásmu 328,6 MHz až 335,4 MHz.

Při použití jednoho nosného kmitočtu musí být dodržena kmitočtová stabilita lepší než 5.10-5. Dvoukmitočtový sestupový maják musí mít kmitočtovou stabilitu každého kmitočtu lepší než 2.10-5. Jmenovité kmitočtové pásmo obsazené nosnými kmitočty musí být vzhledem k přidělenému provoznímu kmitočtu symetrické. Odstup mezi nosnými kmitočty, včetně všech kmitočtových tolerancí, nesmí být menší než 4 kHz a větší než 32 kHz. 3.1.5.2.2 Vysílání sestupového majáku musí být polarizováno horizontálně. 3.1.5.2.3 U sestupového majáku III. kategorie nesmí signály vyzařované vysílačem obsahovat žádné složky, které by se projevily ve fluktuacích kurzové čáry o amplitudě větší než 2 % RHM špička/špička a kmitočtech v rozsahu 0,01 Hz až 10 Hz. 3.1.5.3

Pokrytí

3.1.5.3.1 Sestupový maják musí zajistit dostatečný signál pro vedení letadla, vybaveného standardní instalací ILS v sektorech 8° po obou stranách od sestupové čáry ILS, do vzdálenosti nejméně 18,5 km (10 NM), v rozmezí úhlů 1,75  a 0,45  nad vodorovnou rovinou nebo až do úhlu 0,30 , jak je požadováno k zabezpečení vyhlášených postupů pro sestupový maják. 3.1.5.3.2 Pro poskytnutí řádného pokrytí v sestupové rovině, určeného v ust. 3.1.5.3.1, nesmí být minimální intenzita pole menší než 400 V/m (–95 dBW/m2). U sestupového majáku používaného pro I. kategorii musí být toto pole dolů až do výšky 30 m (100 ft) nad horizontální rovinou, proloženou prahem dráhy. U sestupového majáku používaného pro II. a III. kategorii musí být toto pole dolů až do výšky 15 m (50 ft) nad horizontální rovinou, proloženou prahem dráhy. Poznámka 1: Požadavky tohoto ustanovení vycházejí z předpokladu, že letadlo letí přímo k majáku. Poznámka 2: Základní parametry palubního přijímače jsou uvedeny v ust. 2.2.5 Dodatku C. Poznámka 3: Údaje týkající se omezení pokrytí mimo sektory 8° po obou stranách od sestupové čáry ILS jsou uvedeny v ust. 2.4 Dodatku C. 3.1.5.4

Průběh sestupové čáry ILS

3.1.5.4.1 U sestupového majáku ILS I. kategorie nemá amplituda zvlnění sestupové čáry, vyjádřená RHM, být větší než tyto hodnoty:

Úsek

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %)

Od vnější hranice pokrytí do bodu „C“

3,5 %

3.1.5.4.2 U sestupových majáků ILS II. a III. kategorie nesmí amplituda zvlnění sestupové čáry, vyjádřené RHM, být větší než tyto hodnoty:

3 - 11

18.11.2010XX.XX.2013 Změna Oprava č. 852/ČR

PŘEDPIS L 10/I

Úsek

HLAVA 3

Amplituda (RHM) (pro pravděpodobnost 95 %)

Od vnější hranice pokrytí 3,5 % do bodu „A“ Od bodu „A“ do bodu „B“ 3,5 % v bodě „A“, lineárně klesající na hodnotu 2,3 % v bodě „B“ systému ILS Od bodu „B“ do referenční 2,3 % výšky ILS Poznámka 1: Amplitudy uvedené v ust. 3.1.5.4.1 a 3.1.5.4.2 jsou hodnoty RHM vznikající vlivem zvlnění, které se projevuje na přesně nastavené střední sestupové čáře ILS. Poznámka 2: Amplitudy zvlnění v přibližovacích prostorech, ve kterých je křivost sestupové čáry ILS význačná, jsou stanoveny ze středního zakřivení čáry a ne z průběhu klesající prodloužené přímkové části. Poznámka 3: Další údaje, vztahující se k průběhu sestupové čáry ILS, jsou uvedeny v ust. 2.1.54 Dodatku C. 3.1.5.5

Modulace nosného kmitočtu

tónů

musí

a) u sestupového majáku I. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 2,5 %; b) u sestupového majáku II. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1,5 %; c) u sestupového majáku III. kategorie musí být 90 Hz a 150 Hz s tolerancí 1 %; d) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 90 Hz nesmí být vyšší než 10 %, kromě toho u sestupového majáku III. kategorie nesmí úroveň druhého harmonického kmitočtu tónu 90 Hz překročit 5 %; e) celkový obsah harmonických kmitočtů tónu 150 Hz nesmí být vyšší než 10 %. 3.1.5.5.2.1 Doporučení. Pokud je to možné, měla by být tolerance kmitočtů navigačních tónů u sestupového majáku ILS I. kategorie 1,5 %. 3.1.5.5.2.2 Hloubka amplitudové modulace nosného kmitočtu sestupového majáku III. kategorie základním nebo harmonickými kmitočty napětí napájecího zdroje nebo jinými nežádoucími kmitočty nesmí být větší než 1 %. 3.1.5.5.3 Modulační tóny musí být fázově synchronizovány tak, aby demodulované průběhy 90 Hz a 150 Hz v polovičním sestupovém sektoru procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u sestupového majáku ILS I. a II. kategorie 20°, b) u sestupového majáku ILS III. kategorie 10°,

18.11.2010XX.XX.2013 Změna č. 85Oprava č. 2/ČR

3.1.5.5.3.1 U dvoukmitočtového sestupového majáku platí ust. 3.1.5.5.3 pro každý nosný kmitočet. Kromě toho musí být tón 90 Hz jednoho nosného kmitočtu k tónu 90 Hz druhého nosného kmitočtu fázově synchronizován tak, aby demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: a) u sestupových majáků ILS I. a II. kategorie 20°, b) u sestupových majáků ILS III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke složce 90 Hz. Podobně musí být fázově synchronizovány tóny 150 Hz obou nosných kmitočtů tak, aby jejich demodulované průběhy procházely nulou ve stejném smyslu, v rozmezí: 1) u sestupových majáků I. a II. kategorie 20°, 2) u sestupových majáků III. kategorie 10°, fáze vzhledem ke složce 150 Hz.

3.1.5.5.1 Jmenovitá hloubka modulace nosného kmitočtu každým z navigačních tónů 90 Hz a 150 Hz na sestupové čáře je 40 %. Skutečná velikost hloubky modulace nesmí překročit rozmezí 37,5 % až 42,5 %. 3.1.5.5.2 Kmitočty navigačních vyhovovat těmto podmínkám:

fáze vzhledem ke složce 150 Hz, při každé půlperiodě složeného průběhu 90 Hz a 150 Hz. Poznámka 1: Definování fázových vztahů tímto způsobem neznamená požadavek na jejich měření v polovičním kurzovém sektoru. Poznámka 2: Další údaje, týkající se měření fázových vztahů navigačních tónů, jsou uvedeny na Obr. C-6 v Dodatku C.

3.1.5.5.3.2 V provozu mohou být využívány i jiné systémy dvoukmitočtových sestupových majáků ILS, které pracují s fázovými vztahy navigačních tónů, odlišných od podmínek předepsaných v ust. 3.1.5.5.3.1. U těchto systémů musí být fáze jednotlivých tónů 90 Hz a tónů 150 Hz nastaveny v rozmezích, odpovídajících požadavkům ust. 3.1.5.5.3.1. Poznámka: Tento požadavek zajišťuje správnou činnost palubního přijímače v prostorech mimo sestupový sektor, kde intenzity signálů obou nosných kmitočtů jsou přibližně stejné. 3.1.5.5.4 Doporučení. Nežádoucí kmitočtová a fázová modulace nosných kmitočtů sestupových majáků ILS, která může škodlivě ovlivnit hodnotu RHM v palubních přijímačích, by se měla co nejvíce potlačit. Poznámka: Odpovídající podkladový materiál je uveden v odst. 2.15 Dodatku C. 3.1.5.6

Polohová citlivost

3.1.5.6.1 Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS I. kategorie musí při úhlových odchylkách nad a pod sestupovou čárou v rozsahu mezi 0,07  a 0,14  odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %. Poznámka: Toto ustanovení nevylučuje systémy sestupových majáků pracující s nesymetrickými sestupovými sektory. 3.1.5.6.2 Doporučení. Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS I. kategorie by měla při úhlové odchylce o 0,12  s tolerancí 0,02  pod sestupovou čáru odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %. Horní a spodní sestupové sektory mají být v rozsahu podle ust. 3.1.5.6.1 co nejvíce symetrické.

3 - 12

HLAVA 3

PŘEDPIS L 10/I

3.1.5.6.3 Průběh úhlové polohové citlivosti sestupového majáku ILS II. kategorie musí být co nejvíce symetrický. Jmenovitá úhlová polohová citlivost musí odpovídat hodnotě RHM = 8,75 % při úhlové odchylce o: a) 0,12   0,02  pod sestupovou čáru, b) 0,12  + 0,02  až – 0,05  nad sestupovou čáru. 3.1.5.6.4 Jmenovitá úhlová polohová citlivost sestupového majáku ILS III. kategorie musí při úhlové odchylce nad a pod sestupovou čáru o 0,12   0,02  odpovídat hodnotě RHM = 8,75 %. 3.1.5.6.5 RHM pod sestupovou čárou se musí rovnoměrně zvyšovat se snižujícím se úhlem až do hodnoty RHM = 22 %, které musí být dosaženo při úhlu ne menším než 0,3  nad vodorovnou rovinou. Je-li uvedené hodnoty dosaženo při úhlu větším než 0,45 , nesmí RHM klesnout pod hodnotu 22 % až do úhlu 0,45  nebo až do úhlu 0,10 , jak je požadováno k zabezpečení vyhlášených postupů pro sestupový maják. Poznámka: Limity nastavení sestupového majáku jsou znázorněny na Obr. C-11 Dodatku C. 3.1.5.6.6 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS I. kategorie má musí být nastavena a udržována v rozmezí  25 % od zvolené jmenovité hodnoty. 3.1.5.6.7 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS II. kategorie musí být nastavena a udržována v rozmezí  20 % od zvolené jmenovité hodnoty. 3.1.5.6.8 Úhlová polohová citlivost sestupových majáků ILS III. kategorie musí být nastavena a udržována v rozmezí  15 % od zvolené jmenovité hodnoty.

3.1.5.7

Monitorování

3.1.5.7.1 Automatický monitorový systém musí v časových intervalech, stanovených v ust. 3.1.5.7.3.1, zajistit předání výstrahy určeným kontrolním stanovištím a přerušit vysílání při vzniku kterékoli z těchto podmínek: a) při změně úhlu střední sestupové čáry ILS o hodnotu větší než mínus 0,075  do plus 0,10  od jmenovitého úhlu ; b) u jednokmitočtových sestupových majáků ILS při snížení výkonů na méně než 50 % normální hodnoty, za předpokladu, že zařízení i dále vyhovuje ust. 3.1.5.3, 3.1.5.4 a 3.1.5.5; c) u dvoukmitočtových majáků ILS při snížení výstupního výkonu kteréhokoli nosného kmitočtu na méně než 80 % normální hodnoty. Větší snížení výstupního výkonu na 80 až 50 % normální hodnoty je přípustné pouze za předpokladu, že zařízení majáku bude i nadále vyhovovat požadavkům ust. 3.1.5.3, 3.1.5.4 a 3.1.5.5; Poznámka: Je důležité zjistit změny kmitočtu, které při překročení odchylek určených v ust. 3.1.5.2.1 mohou vyústit v nebezpečné situace. Význam tohoto

problému se zvětšuje u zařízení určených pro provoz II. a III. kategorie. Je-li to nutné, může tento problém být vyřešen zvláštním monitorem nebo vysoce spolehlivými obvody. d) u sestupového majáku I. kategorie při změně úhlu mezi sestupovou čárou a čárou ve spodním sestupovém sektoru (kde převažuje hloubka modulace navigačního tónu 150 Hz), na které je dosaženo hodnoty RHM = 8,75 %, o více než je větší z: i)  0,0375 ; nebo ii) úhel odpovídající změně polohové citlivosti na hodnotu lišící se o 25 % od jmenovité hodnoty; e) u sestupových majáků ILS II. a III. kategorie při změně polohové citlivosti o více než 25 % jmenovité hodnoty tohoto činitele; f) snížení čáry pod sestupovou čárou ILS, na které je dosaženo hodnoty RHM = 8,75 % k úhlu nižšímu než 0,7475  od vodorovné roviny; g) snížení RHM na méně než 17,5 % uvnitř specifikovaného krytí pod sestupovým sektorem. Poznámka 1: Hodnota 0,7475  byla stanovena s ohledem na zajištění dostatečného bezpečného převýšení nad překážkami. Tato hodnota byla odvozena z ostatních parametrů určených pro sestupovou rovinu a monitor. Dokud není možno zajistit přesné měření na uvedená čtyři desetinná místa, může být jako limitní hodnota monitoru pro tyto účely použita hodnota 0,75 . Podkladové materiály týkající se kritérií výšek nad překážkami jsou uvedeny v PANS-OPS (Doc 8168). Poznámka 2: Odstavec f) a g) nemá za účel zavádět požadavek na samostatné monitorování odchylky spodní hranice polovičního sestupového sektoru pod úhel 0,7475  nad vodorovnou rovinou. Poznámka 3: U sestupových majáků, kde zvolená jmenovitá úhlová polohová citlivost odpovídá určitému úhlu pod sestupovou čárou ILS, který se blíží nebo dosahuje maximálních tolerancí, stanovených v ust. 3.1.5.6, může být zapotřebí nastavit provozní limity monitorového systému tak, aby nedocházelo k odchylkám (spodního) sestupového sektoru pod úhel 0,7475  nad vodorovnou rovinou. Poznámka 4: Podklady vztahující se k podmínkám popsaným v ust. g) jsou v ust. 2.4.13 Dodatku C. 3.1.5.7.2 Doporučení. V případech, kde to bude z provozních důvodů nutné, by mělo být monitorování charakteristik sestupové čáry ILS prováděno s přísnějšími tolerancemi. 3.1.5.7.3 Celková doba, ve které jednotlivé parametry vysílání překročí mezní hodnoty, stanovené v ust. 3.1.5.7.1, včetně doby nulového vysílání, musí být co možno nejkratší, odpovídající potřebě vyhnout se výpadku navigační služby zajišťované sestupovým majákem ILS. 3.1.5.7.3.1 Celková doba (viz ust. 3.1.5.7.3) nemá nesmí být za žádných okolností být delší než: 6 sekund u sestupového majáku I. kategorie; 2 sekundy u sestupových majáků II. a III. kategorie. Poznámka 1: Uvedená celková časová období nesmí být překročena. Jejich stanovení má za účel

3 - 13


PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

zabránit dlouhým nebo opakovaným výpadkům sestupového majáku z provozu ve fázích konečného přiblížení letadel na přistání. Z tohoto důvodu zahrnují nejen počáteční období provozu mimo stanovené tolerance, ale rovněž všechna časová období vysílání mimo tyto tolerance, včetně doby nulového vysílání, která se mohou objevit při obnovování provozu, např. po zásahu monitorového systému a následujících přepínaných souprav nebo částí sestupového majáku. Poznámka 2: Účelem je, aby po uvedených časových obdobích nebyly pro vedení letadel vysílány žádné informace, které by byly mimo tolerance monitorového systému, a po následujících 20 sekund nebyl provoz nesprávně pracující soupravy obnovován. 3.1.5.7.3.2 Doporučení. V případech, kde je to možné, by neměla celková doba podle ust. 3.1.5.7.3.1 u sestupových majáků ILS II. a III. kategorie překročit 1 sekundu. 3.1.5.7.4 Konstrukce a provoz monitorového systému musí splňovat požadavek na odstranění navigačních složek a identifikačního signálu z vysílání a předání výstražného signálu určeným kontrolním stanovištím i v případě výskytu poruchy samotného monitorového systému. Poznámka: Poradenský materiál pro konstrukci a provoz monitorových systémů je uveden v ust. 2.8.11.7 Dodatku C. 3.1.5.8 provozu

Požadavky na integritu a nepřetržitost

3.1.5.8.1 Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým majákem ILS kategorie II a III nesmí být menší než 1 – 0,5 x10-9 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.1.5.8.2 Doporučení. Pravděpodobnost nevyzáření falešných naváděcích signálů sestupovým majákem ILS kategorie I by neměla být menší než 1 – 0,5 x 10-7 pro libovolné jednotlivé přistání. 3.1.5.8.3 Pravděpodobnost toho, že vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, musí být větší než 1 – 2 x 10-6 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupový maják kategorie II a III (což odpovídá střední době mezi výpadky 2 000 hodin). 3.1.5.8.4 Doporučení. Pravděpodobnost toho, že vyzařovaný naváděcí signál se neztratí, by měla být větší než 1 – 4 x 10-6 v průběhu libovolného 15sekundového intervalu pro sestupový maják kategorie I (což odpovídá střední době mezi výpadky 1 000 hodin). Poznámka: Poradenský materiál o integritě a nepřetržitosti provozu je uveden v ust. 2.8 Dodatku C. 3.1.6 Dvojice a sestupový maják

kmitočtů

pro

Sestupový (MHz)

108,1 108,15 108,3 108,35 108,5 108,55 108,7 108,75 108,9 108,95 109,1 109,15 109,3 109,35 109,5 109,55 109,7 109,75 109,9 109,95 110,1 110,15 110,3 110,35 110,5 110,55 110,7 110,75 110,9 110,95 111,1 111,15 111,3 111,35 111,5 111,55 111,7 111,75 111,9 111,95

334,7 334,55 334,1 333,95 329,9 329,75 330,5 330,35 329,3 329,15 331,4 331,25 332,0 331,85 332,6 332,45 333,2 333,05 333,8 333,65 334,4 334,25 335,0 334,85 329,6 329,45 330,2 330,05 330,8 330,65 331,7 331,55 332,3 332,15 332,9 332,75 333,5 333,35 331,1 330,95

3.1.6.1.1 V oblastech, kde požadavky na kmitočty kurzových a sestupových vysílačů systému pro přístrojové přiblížení na přistání nepřevyšují 20 párů, mají být podle požadavků postupně vybrány z následující tabulky:

kurzový

3.1.6.1 Dvojice kmitočtů pro kurzový a sestupový maják jakéhokoli systému pro přístrojové přistání musí být zvoleny z následující tabulky v souladu s ust. 4.2 Předpisu L 10/V.


Kurzový (MHz)

3 - 14

HLAVA 3

Pořadí číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

PŘEDPIS L 10/I

Kurzový (MHz) 110,3 109,9 109,5 110,1 109,7 109,3 109,1 110,9 110,7 110,5 108,1 108,3 108,5 108,7 108,9 111,1 111,3 111,5 111,7 111,9

3.1.7.1.2 Identifikační signály návěstidel použitých v zadním sektoru kurzového majáku musí být zřetelně odlišeny od identifikačních signálů polohových návěstidel v předním sektoru, předepsaných v ust. 3.1.7.5.1.

Sestupový (MHz) 335,0 333,8 332,6 334,4 333,2 332,0 331,4 330,8 330,2 329,6 334,7 334,1 329,9 330,5 329,3 331,7 332,3 332,9 333,5 331,1

3.1.7.2

3.1.7.2.1 Polohová návěstidla pracují na jednotném kmitočtu 75,0 MHz, který musí být vysílán se stabilitou lepší než  5.10-5. Vysílání musí být polarizováno horizontálně.

3.1.7.3

a) vnitřní polohové návěstidlo: 150 ± 50 m (500 ± 160 ft) (je-li použito); b) střední polohové návěstidlo: 300 ± 100 m (1 000 ± 325 ft); c) vnější polohové návěstidlo: 600 ± 200 m (2 000 ± 650 ft).

3.1.6.3 Existujícím kurzovým vysílačům ILS v mezinárodní službě, pracujícím na kmitočtech končících na liché desetiny MHz, nesmí být přidělovány nové kmitočty, vyjádřené na místě desetin MHz lichou číslicí a současně na místě setin MHz číslicí 5. Výjimkou je případ, kdy oblastní dohodou je povoleno všeobecné použití libovolných kanálů z tabulky 3.1.6.1 (viz ust. 4.2 Předpisu L 10/V.) VKV rádiová polohová návěstidla

3.1.7.1

Všeobecně

Krytí

3.1.7.3.1 Polohová návěstidla musí zabezpečit krytí v následujících délkách, měřených na sestupové a kurzové čáře systému ILS:

3.1.6.2 Kde existují kurzové vysílače ILS podle národních požadavků, pracující na kmitočtech končících na sudé desetiny MHz, mají musí být jejich kmitočty co nejdříve změněny v souladu s ust. 3.1.6.1 nebo 3.1.6.1.1. Na dosavadních kmitočtech mohou pracovat pouze do doby, než bude možné změnu uskutečnit.

3.1.7

Kmitočet

3.1.7.3.2 Intenzita pole, která ohraničuje krytí určené v ust. 3.1.7.3.1, je musí být 1,5 mV/m (–82 dBW/m2). Dále má musí uvnitř oblasti krytí intenzita pole stoupat až na 3 mV/m (–76 dBW/m2). Poznámka 1: Při návrhu pozemní antény je vhodné se přesvědčit, že přiměřený poměr změny intenzity pole zajišťuje hranice krytí. Je rovněž vhodné se přesvědčit, že letadlo uvnitř kurzového sektoru bude mít vizuální identifikaci. Poznámka 2: Uspokojivá činnost typické palubní instalace přijímače návěstidel se získá, jestliže citlivost je nastavena tak, aby vizuální identifikace byla 2 zajištěna při intenzitě pole 1,5 mV/m (-82 dBW/m ). 3.1.7.4

Modulace

3.1.7.4.1 Modulační polohových návěstidel jsou:

a) Každá instalace systému ILS musí zahrnujeovat dvě polohová návěstidla, s výjimkou provedení dle 3.1.7.6.5. Pokud se vyskytnou zvláštní provozní požadavky, může letecký úřad udělit výjimku pro instalaci dalšího, třetího polohového návěstidla. b) Polohová návěstidla musí splňovat požadavky odstavce 3.1.7. Pokud instalace systému ILS zahrnuje pouze dvě polohová návěstidla, musí být splněny požadavky vztahující se na střední a vnější polohové návěstidlo. c) Polohová návěstidla musí vytvářejít vyzařovací diagramy, které podél sestupové čáry ILS vyznačují předem stanovené vzdálenosti od prahu RWY. 3.1.7.1.1 Polohová návěstidla používaná v zadním kurzovém sektoru ILS musí splňovat požadavky ust. 3.1.7.

kmitočty

a) vnitřní polohové návěstidlo: 3000 instalováno); b) střední polohové návěstidlo: 1300 Hz; c) vnější polohové návěstidlo: 400 Hz.

jednotlivých Hz

(je-li

Modulační kmitočty musí být dodrženy s přesností  2,5 %, celkové harmonické zkreslení nesmí být vyšší než 15 %. 3.1.7.4.2 Hloubka modulace nosného kmitočtu polohových návěstidel musí být 95  4 %. 3.1.7.5

Identifikační signál

3.1.7.5.1 Nosný kmitočet polohového návěstidla nesmí být přerušován. Identifikační signál je vytvořen klíčováním modulačního kmitočtu následujícími způsoby: a) vnitřní polohové návěstidlo (je-li instalováno): nepřetržitá série teček vysílaných rychlostí 6 teček za sekundu;

3 - 15


PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

b) střední polohové návěstidlo: nepřetržitá série kombinace tečka-čárka, vysílaná rychlostí 2 čárek nebo 6 teček za sekundu; c) vnější polohové návěstidlo: nepřetržitá série čárek, vysílaných rychlostí 2 čárek za sekundu. Uvedené rychlosti vysílání identifikačních signálů musí být dodrženy s přesností  15 %. 3.1.7.6

Umístění

3.1.7.6.1 Pokud bude instalováno vnitřní polohové návěstidlo, musí být umístěno tak, aby za snížené viditelnosti indikovalo blízkost příletu letadla na práh RWY. 3.1.7.6.1.1 Doporučení. Pokud bude instalováno vnitřní polohové návěstidlo se svislým vyzařovacím diagramem, mělo by být umístěno ve vzdálenosti mezi 75 m (250 ft) až 450 m (1 500 ft) od prahu a nejvíce 30 m (100 ft) stranou od prodloužené osy RWY. Poznámka 1: Předpokládá se, že vyzařovací diagram vnitřního polohového návěstidla zasahuje prodlouženou klesající přímou část jmenovité sestupové čáry ILS v nejnižší výšce rozhodnutí, která přichází v úvahu za provozu II. kategorie. Poznámka 2: Pozornost je třeba věnovat ochraně proti rušení mezi vnitřním a středním polohovým návěstidlem. Podrobnosti, týkající se umístění vnitřního polohového návěstidla, jsou uvedeny v ust. 2.10 Dodatku C. 3.1.7.6.1.2 Doporučení. Pracuje-li vnitřní polohové návěstidlo s jiným než vertikálním vyzařovacím diagramem, mělo by být umístěno tak, aby bylo dosaženo stejného krytí signálu návěstidla v kurzovém a sestupovém sektoru jako v případě návěstidla odpovídajícího ust. 3.1.7.6.1.1.

3.1.7.6.3 Vnější polohové návěstidlo musí být umístěno tak, jak je to třeba k ověření správné výšky, vzdálenosti a činnosti zařízení letadla ve fázi středního a konečného přiblížení na přistání. 3.1.7.6.3.1 Doporučení. Vnější polohové návěstidlo by mělo být umístěno ve vzdálenosti 7 200 m (3,9 NM) od prahu RWY. Pokud z terénních nebo provozních důvodů nelze v této vzdálenosti instalaci vnějšího polohového návěstidla provést, může být umístěno ve vzdálenosti mezi 6, 500 a 11,1 000 km (3,5 a 6 NM) od prahu RWY. 3.1.7.6.4 Doporučení. Pracuje-li vnější polohové návěstidlo s vertikálním vyzařovacím diagramem, nemělo by být umístěno ve vzdálenosti větší než 75 m (250 ft) stranou od prodloužené osy RWY. Pracuje-li s jiným než vertikálním vyzařovacím diagramem, má být umístěno tak, aby v kurzových a sestupových sektorech bylo dosaženo podobné krytí signálem návěstidla jako u antény vyzařující vertikální diagram. 3.1.7.6.5 Umístění jednotlivých polohových návěstidel nebo odpovídající vzdálenostní údaj, indikovaný UKV měřičem vzdálenosti (DME) (je-li použit jako náhrada části nebo všech polohových návěstidel, tvořících součást systému ILS), musí být zveřejněno v souladu s ustanoveními Předpisu L 15. 3.1.7.6.5.1 V případě výše uvedeného použití poskytuje měřič vzdálenosti DME informaci o vzdálenosti, která je pracovně rovnocenná informaci polohových návěstidel. 3.1.7.6.5.2 Při použití jako náhrada středního polohového návěstidla musí být DME kmitočtově párován s kurzovým vysílačem ILS a umístěn tak, aby chyba vzdálenosti informace byla minimální.

3.1.7.6.2 Střední polohové návěstidlo musí být umístěno tak, aby za podmínek snížené viditelnosti vyznačovalo blízkost místa přechodu z přístrojového na vizuální vedení letadla provádějícího přiblížení na přistání.

3.1.7.6.5.3 UKV měřič vzdálenosti (DME), použitý podle ust. 3.1.7.6.5, musí být v souladu se specifikací uvedenou v ust. 3.5.

3.1.7.6.2.1 Doporučení. Střední polohové návěstidlo s vertikálním vyzařovacím diagramem by mělo být umístěno ve vzdálenosti 1 050 m (3 500 ft)  150 m (500 ft) od prahu RWY ve směru přistání, max. 75 m (250 ft) stranou od prodloužené osy této RWY. Poznámka: Umístění vnitřního a středního polohového návěstidla viz ust. 2.10 Dodatku C.

3.1.7.7.1 Signály pro činnost automatické kontroly polohového návěstidla jsou dodávány vhodným zařízením. Zařízení musí předat výstrahu kontrolnímu stanovišti při vzniku některého z těchto případů:

3.1.7.6.2.2 Doporučení. Pracuje-li střední polohové návěstidlo s jiným než vertikálním vyzařovacím diagramem, mělo by být umístěno tak, aby bylo dosaženo stejného krytí signálu návěstidla v kurzovém a sestupovém sektoru jako v případě návěstidla odpovídajícího ust. 3.1.7.6.2.1.

3.1.7.7.2 Doporučení. Pro každé polohové návěstidlo by se mělo zajistit odpovídající kontrolní zařízení, které musí bude indikovat na odpovídajícím místě snížení hloubky modulace pod 50 %.


3.1.7.7

Kontrola činnosti

a) chybné modulaci nebo klíčování; b) poklesu výstupního výkonu na méně než 50 % normální hodnoty.

3 - 16

HLAVA 3

PŘEDPIS L 10/I

3.2 Specifikace systému přesného radarového přiblížení Poznámka: V celé kapitole 3.2 jsou používány šikmé vzdálenosti. 3.2.1 Systém přesného přiblížení obsahuje následující zařízení:

radarového

3.2.1.1

Přesný přibližovací radar (PAR)

3.2.1.2

Okrskový přehledový radar (SRE)

3.2.2 Používá-li se přesný přibližovací radar, musí být označen zkratkou PAR nebo názvem „Přesný přibližovací radar“ a nikoliv výrazem „Systém přesného radarového přiblížení“. Poznámka: Opatření týkající se záznamu a uchování radarových dat jsou uvedena v Předpisu L 11, Hlava 6. 3.2.3

Přesný přibližovací radar (PAR)

3.2.3.1

Krytí

3.2.3.1.1 PAR musí být schopen zjistit a určit polohu letadla s odraznou plochou 15 m2 nebo větší, které je uvnitř prostoru omezeného v horizontální rovině sektorem o šířce 20° a ve vertikální rovině sektorem o šířce 7° do vzdálenosti nejméně 16,7 km (9 NM) od antény radaru. Poznámka: Jako vodítko pro určení odrazných ploch letadel slouží tato tabulka: malé jednomotorové letadlo: 5 až 10 m2; 2 malé dvoumotorové letadlo: 15 m a více; střední dvoumotorové letadlo: 25 m2 a více; čtyřmotorové letadlo: 50 až 100 m2. 3.2.3.2

Umístění

3.2.3.2.1 PAR musí být umístěn a nastaven tak, aby pokryl celý prostor, jehož vrchol je ve vzdálenosti 150 m (500 ft) od bodu dotyku směrem ke konci RWY a jenž je omezen v horizontální rovině sektorem o šířce  5° vzhledem k ose RWY a ve vertikální rovině sektorem – 1° až + 6°. Poznámka 1: Je-li zařízení nastaveno tak, aby snímalo sektor  10° vzhledem k ose RWY, je možno splnit ustanovení 3.2.3.2.1 umístěním zařízení za bod dotyku směrem ke konci RWY do vzdálenosti 915 m (3 000 ft) nebo více při vzdálenosti 120 m (400 ft) od její osy, nebo ve vzdálenosti 1 200 m (4 000 ft) nebo více při vzdálenosti 185 m (600 ft) od osy RWY. Je-li zařízení nastaveno tak, aby snímalo sektor 15° na jednu, a 5° na druhou stranu od osy RWY, mohou být minimální vzdálenosti sníženy na 685 m (2 250 ft) při vzdálenosti 120 m (400 ft) od osy RWY a na 915 m (3 000 ft) při vzdálenosti 185 m (600 ft) od osy RWY. Poznámka 2: Obrázky znázorňující umístění zařízení PAR jsou v Dodatku C (Obr. C-14 až C-17). 3.2.3.3

Přesnost

3.2.3.3.1 Přesnost v azimutu Azimutální informace musí být zobrazeny takovým způsobem, aby odchylky vlevo nebo vpravo od osy přiblížení mohly být lehce pozorovatelné. Maximální přípustná chyba vzhledem k odchylkám od osy

přiblížení může být buď 0,6 % ze vzdálenosti letadla od antény PAR plus 10 % odchylky letadla od osy přiblížení, nebo 9 m (30 ft) podle toho, která hodnota je větší. Zařízení musí být umístěno tak, aby chyba v bodu dotyku nepřevýšila 9 m (30 ft). Zařízení musí být nastaveno a seřízeno tak, aby chyba zobrazená na indikátoru byla v bodu dotyku minimální, nemá být větší než 0,3 % vzdálenosti letadla od antény PAR, nebo 4,5 m (15 ft) podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v azimutu musí být 1,2°. 3.2.3.3.2 Přesnost v elevaci Elevační informace musí být zobrazeny tak, aby odchylky nad nebo pod osou sestupu, na kterou je zařízení nastaveno, mohly být lehce pozorovatelné. Maximální přípustná chyba, vzhledem k odchylkám od osy přiblížení, může být buď 0,4 % ze vzdálenosti letadla od antény PAR plus 10 % lineární odchylky letadla od zvolené sestupové osy, nebo 6 m (20 ft) podle toho, která hodnota je větší. Zařízení musí být umístěno tak, aby chyba v bodu dotyku nepřevýšila 6 m (20 ft). Zařízení musí být nastaveno a seřízeno tak, aby chyba zobrazená na indikátoru byla v bodu dotyku minimální, nemá být větší než 0,2 % vzdálenosti letadla od antény PAR nebo 3 m (10 ft) podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v elevaci musí být 0,6 %. 3.2.3.3.3 Přesnost v dálce Chyba v určení vzdálenosti letadla od bodu dotyku nesmí být větší než 3 % této vzdálenosti plus 30 m (100 ft). Rozlišovací schopnost v dálce má být 120 m (400 ft). 3.2.3.4 Zobrazení musí být provedeno takovým způsobem, aby dovolilo určit polohu řízeného letadla vzhledem k ostatním letadlům a vzhledem k překážkám. Zobrazení má rovněž dovolit odhadnout rychlost letadla vzhledem k zemi a rychlost jeho vzdalování nebo přibližování k požadované dráze letu. 3.2.3.5 Úplné zobrazení se musí opakovat nejméně jednou za sekundu. 3.2.4

Okrskový přehledový radar (SRE)

3.2.4.1 Přehledový radar použitý jako část SRE ze systému přesného radarového přiblížení musí splňovat nejméně následující základní požadavky. 3.2.4.2

Krytí

3.2.4.2.1 SRE musí být schopen zjistit letadlo s odraznou plochou 15 m2 nebo větší, které je v dohledu jeho antény uvnitř prostoru, vzniklého otáčením dále popsané plochy ve vertikální rovině o 360° kolem antény. Plocha je ohraničena přímkou, vycházející z antény a svírající úhel 1,5° s horizontální rovinou až do vzdálenosti 37 km (20 NM), vertikální přímkou od průsečíku s předchozí přímkou až do výšky 2 400 m (8 000 ft) nad úrovní antény, přímkou v horizontální rovině od průsečíku s předchozí kolmicí zpět k anténě až do průsečíku s přímkou, vycházející z antény a svírající úhel 20° s horizontální rovinou a touto přímkou k anténě.

3 - 17


PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

3.2.4.2.2 Doporučení. V zájmu zvětšení krytí letadla s odraznou plochou 15 m2 by se měly doporučuje použít v ust. 3.2.4.2.1 tyto hodnoty: - místo 1,5°: 0,5°; - místo 37 km (20 NM): 46,3 km (25 NM); - místo 2 400 m (8 000 ft): 3 000 m (10 000 ft); - místo 20°: 30°. Poznámka: Vertikální krytí SRE je znázorněno na Obr. C-18 v Dodatku C. 3.2.4.3

Přesnost

3.2.4.3.1 Přesnost v azimutu Poloha letadla v azimutu musí být zjištěna s přesností  2°. Rozlišovací schopnost v azimutu musí být 4°. 3.2.4.3.2 Přesnost v dálce Chyba v určení vzdálenosti letadla od antény SRE nesmí převýšit buď 3 % ze skutečné vzdálenosti, nebo 150 m podle toho, která hodnota je větší. Rozlišovací schopnost v dálce musí být buď 1 % ze skutečné vzdálenosti, nebo 230 m podle toho, která hodnota je větší. 3.2.4.3.2.1 Doporučení. Chybovost indikace vzdáleností by neměla překročit 3 % skutečné vzdálenosti nebo 150 m (bere se větší hodnota). 3.2.4.4 Zařízení musí být schopné nejméně jednou za 4 sekundy opakovat úplné informace o azimutu a vzdálenosti všech letadel, nacházejících se v prostoru jeho krytí. 3.2.4.5 Doporučení. SRE by měly být vybaveny zařízením pro co největší omezení rušení, způsobovaného odrazy od pozemních cílů, oblačností a povětrnostních srážek. 3.3 Specifikace majáku (VOR) 3.3.1

VKV

všesměrového

Všeobecně

3.3.1.1 VKV všesměrový maják VOR musí pracuje pracovat a být nastavuje seen tak, aby přístrojová indikace v letadle odpovídala úhlové odchylce (zaměření) ve stupních od magnetického severu, měřeného od stanoviště majáku. 3.3.1.2 Nosný kmitočet majáku VOR je modulován dvěma samostatnými signály 30 Hz. Jeden z nich (referenční signál) je fázově nezávislý na azimutu místa pozorování. Druhý (proměnný signál) má musí mít takový fázový průběh, že rozdíl fází proměnného a referenčního signálu odpovídá zaměření místa pozorování vztaženého ke stanovišti majáku. 3.3.1.3 Rozdíl fáze referenčního a proměnného signálu ve vztažném magnetickém směru musí být nulový. Poznámka: Referenční a proměnné signály mají nulový rozdíl fází, jestliže maximální hodnota součtu energií (výkonů) nosného kmitočtu a postranních pásem, vznikajících vlivem proměnného signálu,


probíhá ve stejném čase jako nejvyšší okamžitý kmitočet referenčního signálu. 3.3.2

Kmitočet

3.3.2.1 Maják VOR má musí pracovat v pásmu kmitočtů 111,975 MHz až 117,975 MHz. V pásmu 108 až 111,975 MHz mohou majáky VOR pracovat pouze tehdy, jsou-li dodržena ust. 4.2.1 a 4.2.3.1 Hlavy 4 Předpisu L 10/V. Nejvyšší přidělitelný kmitočet je 117,950 MHz, rozteč jednotlivých kanálů až do tohoto kmitočtu je 50 kHz, počínaje od nejvyššího přiděleného kmitočtu. V těch prostorech, kde se obvykle používá rozteč kanálů 100 nebo 200 kHz, stabilita nosného kmitočtu se požaduje  5.10-5. 3.3.2.2 U zařízení VOR instalovaných po 23. 5. 1974 musí být stabilita vysílaného nosného kmitočtu alespoň 2.10-5 v prostorech, kde se používá rozteč 50 kHz. 3.3.2.3 U stávajícího zařízení VOR musí být v první řadě předem zlepšena stabilita vysílacího nosného kmitočtu alespoň na hodnotu 2.10-5 v případě, že ve stejném prostoru bude doplňováno nové zařízení VOR, kterému byl přidělen kmitočet o 50 kHz odlišný od kmitočtu dotčeného stávajícího zařízení VOR. 3.3.3

Polarizace signálu a přesnost

3.3.3.1 Signál majáku VOR je vysílán s horizontální polarizací. Vertikálně polarizovaná složka vysílacího signálu musí být co nejmenší. Poznámka: V současné době není možno stanovit max. přípustnou velikost vertikálně polarizované složky. Způsoby zjišťování jejího vlivu na přesnost zaměření majáku VOR jsou uvedeny v publikaci ICAO „Manual on Testing of Radio Navigation Aids“ (Doc 8071). 3.3.3.2 Vliv pozemní stanice na chybu v informaci o zaměření, odvozenou z horizontálně polarizovaného signálu majáku VOR v rozsahu všech elevačních úhlů mezi 0° až 40° vztažených ke středu anténního systému, musí být v mezích  2°. 3.3.4

Krytí

3.3.4.1 Maják VOR musí zajistit dostatečnou úroveň signálu, potřebnou k činnosti standardního palubního vybavení letadla, pohybujícího se v hladinách a vzdálenostech požadovaných z provozních důvodů, až do elevačního úhlu 40°. 3.3.4.2 Doporučení. Intenzita pole nebo hustota výkonu signálu VOR, potřebná k činnosti standardního palubního vybavení letadla, v minimální provozní hladině a maximální provozní vzdálenosti by měla být 90 V/m resp. – 107 dBW/m2. Poznámka: Velikosti ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu (EIRP) pro stanovený dosah jsou uvedeny v ust. 3.1 Dodatku C. Definice EIRP je uvedena v ust. 3.5.1. 3.3.5

3 - 18

Modulace navigačních signálů

PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

místa a doby měření. Z provozního hlediska jsou nejvýznamnější prostory letových cest v okolí NDB. 3.4.2.2 Všechny další směrnice a předpisy o provozu a využívání NDB musí vycházet z průměrného poloměru oblasti jmenovitého krytí. Poznámka 1: Při klasifikaci NDB je nutno vzít v úvahu denní a sezónní změny šíření rádiových vln, které ovlivňují krytí. Poznámka 2: Průměrný poloměr oblasti jmenovitého krytí NDB má být v případě velikosti mezi 46,3 až 278 km (25 až 150 NM) uváděn v nejbližších násobcích 46,3 km (25 NM), v případě průměrného poloměru většího než 278 km (150 NM) v nejbližších násobcích 92,7 km (50 NM). 3.4.2.3 Doporučení. Tam, kde je jmenovité krytí NDB provozně významně rozdílné v různých sektorech vyzařování, měla by se jeho klasifikace vyjádřit průměrným poloměrem jmenovitého krytí a úhlovými hodnotami každého sektoru takto: Poloměr krytí sektoru nebo úhlových hranic sektoru vyjádřený zaměřením ve směru hodinových ručiček od majáku. Tam, kde se vyžaduje klasifikace majáku takovýmto způsobem, se musí udržet minimální počet sektorů. Nejvhodnější je vyjádřit dva sektory. Poznámka: Průměrný poloměr jmenovitého krytí daného sektoru je roven poloměru odpovídajícího kruhového sektoru téhož prostoru. Příklad: 3.4.3

150/210° – 30° 100/30° – 210°. Omezení vyzářeného výkonu

Výkon vyzářený NDB nemá nesmí být o více než 2 dB větší než výkon potřebný k dosažení stanoveného jmenovitého krytí. Může být zvýšen pouze za předpokladu, že nedojde ke škodlivému rušení ostatních rádiových zařízení, pracujících ve stejném kmitočtovém pásmu. 3.4.4

Kmitočty

3.4.4.1 Kmitočty nesměrových radiomajáků mohou musí být určeny z použitelných kmitočtů v části spektra mezi 190 kHz až 1 750 kHz. 3.4.4.2 Stabilita provozního kmitočtu NDB musí být lepší než 1.10-4 s výjimkou majáků o výkonu přes 200 W a kmitočtu přes 1 606,5 kHz, kde musí být stabilita lepší než 5.10-5. 3.4.4.3 Doporučení. Pokud jsou dva polohové radiomajáky použity jako doplněk systému ILS, rozdíl jejich nosných kmitočtů by neměl být menší než 15 kHz pro dosažení správné činnosti radiokompasu a zejména ne větší než 25 kHz pro umožnění rychlého přeladění u letadel vybavených pouze jedním radiokompasem. 3.4.4.4 Pokud je pro polohové radiomajáky, patřící do systému ILS na opačných koncích téže RWY, přidělen společný kmitočet, musí být zajištěno, aby radiomaják, který není provozně využíván, nemohl být uveden do činnosti.


Poznámka: Další pokyny pro provoz polohových radiomajáků (lokátorů) na společném kmitočtu jsou uvedeny v ust. 3.2.2 Hlavy 3 Předpisu L 10/V. 3.4.5

Identifikace

3.4.5.1 Každý nesměrový radiomaják musí být identifikován skupinou dvou nebo tří písmen, vysílaných mezinárodní Morseovou abecedou rychlostí přibližně 7 slov za minutu. 3.4.5.2 Úplný identifikační signál má musí být vysílán nejméně každých 30 sekund. U nesměrových radiomajáků, u kterých je identifikační signál vytvořen přerušováním nosného kmitočtu, má být tento signál vysílán v intervalech 1 minuty nebo kratších, podle provozních požadavků. 3.4.5.2.1 Doporučení. S výjimkou případů, kdy identifikační signál radiomajáku je vytvářen klíčováním nosného kmitočtu, by měl být tento signál vysílán rovnoměrně nejméně třikrát každých 30 sekund. 3.4.5.3 Identifikační signál NDB s průměrným poloměrem jmenovitého krytí do 92,7 km (50 NM), využívaných přednostně jako přibližovacích a vyčkávacích prostředků v blízkosti letiště, musí být vysílán rovnoměrně nejméně třikrát každých 30 sekund. 3.4.5.4 Kmitočet modulačního tónu, použitého pro identifikační signál, musí být 1 020 Hz  50 Hz nebo 400 Hz  25 Hz. Poznámka: Pokyny o volbě kmitočtu modulačního tónu jsou uvedeny v ust. 6.5 Dodatku C. 3.4.6 Charakteristiky vyzařování Poznámka: Následující odstavce nevylučují, kromě specifikovaných druhů modulace, i současné modulování vysílače radiomajáku identifikačním a hovorovým signálem za předpokladu, že tato přídavná modulace nebude nepříznivě ovlivňovat provozní využitelnost nesměrových radiomajáků a běžně používaných palubních radiokompasů, a za předpokladu, že tím nebude způsobováno škodlivé rušení příjmu ostatních radiomajáků. 3.4.6.1 S výjimkou případů, uvedených v ust. 3.4.6.1.1, musí všechny NDB vysílat nepřerušovaný nosný kmitočet a musí být označeny identifikačním signálem, vytvořeným klíčováním amplitudově modulovaného tónu (N0N/A2A). 3.4.6.1.1 NDB, s výjimkou těch, které jsou používány jako vyčkávací, přibližovací nebo polohové radiomajáky s průměrným poloměrem jmenovitého krytí menším než 92,7 km (50 NM), mohou být označeny identifikačním signálem, vytvořeným klíčováním nemodulovaného nosného kmitočtu N0N/A1A za předpokladu, že jsou umístěny v oblasti s velkým počtem radiomajáků, anebo v případě, že není možné dosáhnout požadovaného jmenovitého krytí z důvodů: a) rušení, způsobovaného provozem ostatních rádiových stanic, b) vysoké úrovně atmosférických poruch, c) místních podmínek.

3 - 22

HLAVA 3

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka: Při volbě druhu modulace bude třeba vzít v úvahu možnost vzniku omylu při přelaďování palubního radiokompasu z radiomajáku, vysílajícího signál N0N/A2A na radiomaják, vysílající signál N0N/A1A, bez přepnutí radiokompasu z druhu provozu modulovaný nosný na provoz nemodulovaný nosný kmitočet.

představují samostatný prostředek pro zabezpečení konečného přiblížení, bez použití přesného přibližovacího majáku, musí měly by být umístěny v ose RWY podobně jako polohové radiomajáky doplňující systém ILS, přičemž je nutno vzít v úvahu příslušné ustanovení Předpisu L 8168, Provoz letadel – letové postupy.

3.4.6.2 U NDB, jejichž identifikační signál je vytvořen přerušováním amplitudově modulovaného tónu, má musí být hloubka modulace tohoto tónu na nosném kmitočtu pokud možno 95%.

3.4.7.2 Doporučení. Pokud jsou polohové radiomajáky instalovány v místech obou polohových návěstidel, měly by být pokud možno umístěny na stejnou stranu od prodloužené osy RWY, aby spojnice stanovišť obou radiomajáků byla rovnoběžná s osou RWY.

3.4.6.3 Charakteristiky vysílání NDB, u nichž je identifikační signál vytvořen klíčováním modulačního tónu, musí zajistit dostatečné rozlišení identifikačního signálu na hranici jejich jmenovitého krytí. Poznámka 1: Ustanovení tohoto článku požaduje co největší možnou hloubku modulace spolu s udržením přiměřeného vyzářeného výkonu během vysílání identifikačního signálu. Poznámka 2: Za předpokladu šířky pásma radiokompasu  3 kHz bude na hranici jmenovitého krytí NDB vyhovovat shora uvedeným požadavkům odstup signálu od šumu 6 dB. Poznámka 3: Některé další otázky hloubky modulace jsou obsaženy v ust. 6.4 Dodatku C. 3.4.6.4 Doporučení. Výkon nosného kmitočtu NDB pracujícího druhem vysílání N0N/A2A by se při vysílání identifikačního signálu neměl měnit. Výjimka je možná u NDB o jmenovitém krytí větším než 92,7 km (50 NM), kdy je přípustný pokles výkonu max. o 1,5 dB. 3.4.6.5 Celková nežádoucí nízkofrekvenční modulace nosného kmitočtu nesmí překročit 5 % jeho amplitudy. Poznámka: Spolehlivá činnost palubního radiokompasu může být vážně narušena v případě, kdy signál radiomajáku obsahuje nízkofrekvenční kmitočet, který je shodný nebo se blíží přepínacímu kmitočtu anténního rámu (nebo jeho druhé harmonické), jež u obvykle používaných typů radiokompasů bývá 30 Hz až 120 Hz. 3.4.6.6 Šířka pásma vysílaného signálu a úroveň rušivých signálů má musí být co nejmenší s ohledem na technickou úroveň zařízení a druh zajišťované služby. Poznámka: Článek 3 Radiokomunikačního řádu obsahuje základní ustanovení, týkající se technických charakteristik rádiových zařízení a vyzařování. Radiokomunikační řád ITU obsahuje specifická ustanovení týkající se povolené šířky pásma, kmitočtové stability a rušivého vyzařování (viz Dodatky 1, 2 a 3). 3.4.7

Umístění polohových radiomajáků

3.4.7.1 Pokud jsou polohové radiomajáky používány se systémem přesných přibližovacích majáků (ILS), musí měly by být umístěny shodně s vnějším a středním polohovým návěstidlem. V případě použití pouze jednoho polohového radiomajáku musí měla by být provedena jeho instalace v místě vnějšího polohového návěstidla. Pokud polohové radiomajáky

3.4.8

Kontrola činnosti

3.4.8.1 Každý NDB musí být kontrolním zařízením, které umožňuje zjistit:

vybaven

a) pokles vyzařovaného výkonu na méně než 50 % normální hodnoty, potřebné k dosažení stanoveného jmenovitého krytí, b) přerušení vysílání identifikačního signálu, c) nesprávnou činnost nebo poruchu kontrolního zařízení. 3.4.8.2 Doporučení. U NDB napájeného ze zdroje, jehož napětí má kmitočet blízký přepínacímu kmitočtu anténního rámu palubního radiokompasu, v případě, že kmitočet napájecího zdroje by se mohl projevit jako modulace vysílaného signálu, by mělo být kontrolní zařízení schopno zjistit takovouto nežádoucí modulaci, překročí-li hloubku modulace 5 %. 3.4.8.3 U polohových radiomajáků musí být zajištěno kontrolní zařízení podle ust. 3.4.8.1, které má být v činnosti po celou dobu jejich provozu. 3.4.8.4 Doporučení. U ostatních nesměrových radiomajáků by mělo být zajištěno kontrolní zařízení podle ust. 3.4.8.1, které má být v činnosti nepřetržitě po celou dobu jejich provozu. Poznámka: Pokyny pro kontrolní činnosti nesměrových radiomajáků jsou uvedeny v ust. 6.6 Dodatku C. 3.5 Specifikace UKV měřiče vzdálenosti (DME) Poznámka: V následující kapitole se popisují dva typy zařízení DME: DME/N pro všeobecné použití, -DME/P v souladu s ust. 3.11.3 níže. 3.5.1

Definice

Amplituda impulsu (Pulse amplitude) Maximální napětí obálky impulsu, tj. A na Obr. 3-1. Čas klíčování (Key down time) Čas, za který se předá tečka nebo čárka Morseovy abecedy. Čas náběžné hrany impulsu (Pulse rise time) Čas měřený mezi body odpovídajícími 0,1 a 0,9 amplitudy, tj. mezi body a, c na Obr. 3-1.

3 - 23


PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Poznámka: Struktura a obsah dat jsou specifikovány v ust. 3.1.1.2 a ust. 3.1.1.3 Doplňku B. 3.7.3.2 Kanál standardní přesnosti (CSA) GLONASS (L1) Poznámka: V tomto oddíle se termín GLONASS týká všech družic v uskupení. Standardy týkající se pouze družic GLONASS-M jsou příslušně označeny. 3.7.3.2.1 Přesnost kosmického a kontrolního segmentu Poznámka: Následující standardy přesnosti nezahrnují atmosférické chyby ani chyby přijímače, jak je uvedeno v ust. 4.2.2 Dodatku D. 3.7.3.2.1.1 Přesnost určení polohy. Chyby určení polohy CSA sytému GLONASS nesmí překročit následující limity: Chyba horizontální polohy Chyba vertikální polohy

Celosvětový průměr 95 % času 5 m (17 ft)

Nejhorší místo 95 % času 12 m (40 ft)

9 m (29 ft)

25 m (97 ft)

3.7.3.2.1.2 Přesnost přenosu času. Chyby přenosu času CSA systému GLONASS nesmí přesáhnout 700 nanosekund po 95 % času. 3.7.3.2.1.3 Přesnost měření vzdálenosti. Chyba přesnosti v prostoru působnosti nesmí dosáhnout následujících limitů: a) chyba měření vzdálenosti kterékoli družice – 18 m (59,7 ft); b) chyba v určení rychlosti změny vzdálenosti – 0,02 m/s (0,07 ft/s); c) chyba v určení zrychlení změny vzdálenosti kterékoli družice – 0,007 m/s2 (0,023 ft/s2); d) efektivní (střední kvadratická) hodnota chyby měření vzdálenosti u všech družic – 6 m (19,9 ft). 3.7.3.2.2 Dostupnost. Dostupnost CSA služby musí být následující:

GLONASS

a) ≥ 99% dostupnost v horizontální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 12 m; b) ≥ 99% dostupnost ve vertikální rovině, standardní stav zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 25 m); c) ≥ 90% dostupnost v horizontální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 12 m; d) ≥ 90% dostupnost ve vertikální rovině, nejhorší případ stavu zjištění, prahová hodnota 95% při rozlišení 25 m. 3.7.3.2.3 Spolehlivost. Spolehlivost GLONASS musí být v následujících limitech:

CSA

a) frekvence závažných selhání – ne více jak tři za rok pro danou konstelaci (celkový průměr); a b) spolehlivost – nejméně 99,7 % (celkový průměr). 3.7.3.2.4 Pokrytí. CSA GLONASS musí pokrývat celý povrch Země až do nadmořské výšky 2 000 km.

18.11.2010 Změna č. 85

Poznámka: Výkladový materiál týkající se přesnosti, dostupnosti, spolehlivosti a pokrytí systému GLONASS je uveden v ust. 4.2 Dodatku D. 3.7.3.2.5 Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky Poznámka: Detailní VF charakteristiky jsou specifikovány v ust. 3.2.1.1 Doplňku B. 3.7.3.2.5.1 Nosný kmitočet. Každá družice systému GLONASS vysílá CSA signál na vlastním nosném kmitočtu v pásmu L1 (1,6 GHz) s použitím vícenásobného přístupu s kmitočtovým dělením (FDMA). Poznámka 1: Družice systému GLONASS mají stejný nosný kmitočet, ale v tomto případě jsou umístěny na protipólových úsecích oběžné dráhy. Poznámka 2: Družice sytému GLONASS-M budou vysílat přídavný kód určení polohy na nosných kmitočtech v pásmu L2 (1,2GHz pásmo) s použitím vícenásobného přístupu s kmitočtovým dělením (FDMA). 3.7.3.2.5.2 Spektrum signálu. Výkon signálu GLONASS CSA musí být v pásmu ±5,75 MHz od středu kmitočtového pásma každého nosného kmitočtu GLONASS. 3.7.3.2.5.3 Polarizace. Vysílaný VF signál je musí být pravotočivě kruhově polarizován. 3.7.3.2.5.4 Výkonová úroveň signálu. Každá družice systému GLONASS vysílá musí vysílat CSA navigační signály s dostatečným výkonem, takovým, že ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je družice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, je úroveň přijímaného VF signálu na výstupu lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi v rozsahu od -161 dBW do –155,2 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. Poznámka 1: Výkonnostní limit 155,2 dBW vychází ze zadaných charakteristik antény uživatele, atmosférických ztrát 0,5 dB a chyby úhlové polohy družice, která nedosáhne víc než jeden stupeň (ve směru způsobujícím zvýšení úrovně signálu). Poznámka 2: Družice systému GLONASS-M budou také vysílat kód pro určení vzdálenosti na frekvenci L2 s dostatečným výkonem, takovým, že ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je družice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, není úroveň přijímaného VF signálu na výstupu lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi nižší než –167 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu. 3.7.3.2.5.5

Modulace

3.7.3.2.5.5.1 Každá družice systému GLONASS vysílá musí vysílat navigační VF signál na vlastním nosném kmitočtu modulovaného binární řadou užitím binárního klíčování fáze (BPSK). Klíčování fáze nosné vlny je provedeno v -radiánech s maximální chybou ±0,2 radiánu. Pseudonáhodná kódová posloupnost je opakována každou milisekundu. 3.7.3.2.5.5.2 Modulovaný navigační signál generován součtem modulo-2 následujících binárních signálů:

3 - 42

je tří

HLAVA 3

PŘEDPIS L 10/I

a) kódu určení vzdálenosti, přenášeného rychlostí 511 kbit/s; b) navigační zprávy, přenášené rychlostí 50 bit/s; a c) 100Hz pomocná meandrová posloupnost. 3.7.3.2.6 Čas systému GLONASS. Čas sytému GLONASS je vztažen k UTC (SU). 3.7.3.2.7 Souřadnicový sytém. Souřadnicovým systémem GLONASS je PZ-90. Poznámka: Převod ze souřadnicového systému PZ-90 používaného systémem GLONASS na WGS-84 je definován v ust. 3.2.5.2 Doplňku B. 3.7.3.2.8 Navigační informace. Navigační data vysílaná družicemi obsahují informace nezbytné k určení: a) b) c) d) e) f)

družicového času vysílání; polohy družice; stavu družice; korekce času družice; převodu času do UTC; a stavu konstelace družic. jsou

Systém s palubním rozšířením (ABAS)

3.7.3.3.1 Výkonnost. ABAS kombinovaný s jedním nebo více jinými prvky GNSS a dále s bezporuchovým GNSS přijímačem a s bezporuchovým letadlovým systémem musí vyhovovat požadavkům na přesnost, integritu, průchodnost a dostupnost, jak je uvedeno v ust. 3.7.2.4. 3.7.3.4 (SBAS)

Systém

s družicovým

3.7.3.4.2.1

Měření vzdálenosti

3.7.3.4.2.1.1 Chyba určení vzdálenosti, s výjimkou atmosférických vlivů, pro signál určení vzdálenosti SBAS družic, nesmí přesáhnout 25 m (82 ft) (s pravděpodobností 95 %). 3.7.3.4.2.1.2 Pravděpodobnost, že chyba určení vzdálenosti přesáhne v libovolnou hodinu 150 m (490 ft), nesmí přesáhnout 10-5.

Poznámka: Struktura a obsah dat specifikovány v ust. 3.2.1.2 a 3.2.1.3 Doplňku B. 3.7.3.3

d) přesné diferenční korekce: určení a přenos ionosférických korekcí (Doplněk B, ust. 3.5.7.5). Poznámka: Pokud jsou poskytovány všechny informace, může SBAS v kombinaci se základní konstelací družic zajišťovat vzlety, traťové lety a konečné přiblížení včetně kategorie I přesného přiblížení. Úroveň výkonnosti, která může být dosažena, závisí na infrastruktuře přičleněné SBAS a na ionosférických podmínkách v geografickém prostoru zájmu.

rozšířením

3.7.3.4.1 Výkonnost. SBAS kombinovaný s jedním nebo více jinými prvky GNSS a dále s bezporuchovým přijímačem musí vyhovovat požadavkům na přesnost, integritu, průchodnost a dostupnost pro zamýšlený provoz, jak je uvedeno v ust. 3.7.2.4. Poznámka: SBAS doplňuje základní konstelaci družic GPS nebo GLONASS zvýšením přesnosti, integrity, průchodnosti a dostupnosti navigace v provozním prostoru, typicky zahrnujícím několik letišť. 3.7.3.4.2 Funkce. SBAS plní jednu nebo více následujících funkcí: a) určení vzdálenosti: poskytnutí doplňkového pseudovzdálenostního signálu s indikátorem přesnosti z SBAS družice (ust. 3.7.3.4.2.1 a Doplněk B, ust. 3.5.7.2); b) stav GNSS družice: určení a přenos informace o stavu GNSS družice (health status) (Doplněk B, ust.3.5.7.3); c) základní diferenční korekce: poskytnutí efemeridových a časových korekcí GNSS aplikovaných na měření pseudovzálenosti od družice (Doplněk B, ust. 3.5.7.4); a

3.7.3.4.2.1.3 Pravděpodobnost, že dojde k neplánovanému výpadku určení vzdálenosti od družic SBAS v libovolnou hodinu, nesmí přesáhnout 10-3. 3.7.3.4.2.1.4 Chyba v určení rychlosti vzdálenosti nesmí přesáhnou 2 m/s.

změny

3.7.3.4.2.1.5 Chyba v určení zrychlení vzdálenosti nesmí přesáhnout 0,019 m/s2.

změny

3.7.3.4.3 Provozní oblast. Provozní oblast systému SBAS je oblast dostačující k zajištění uvažovaného provozu. Poznámka 1: Oblast pokrytí je ta oblast, ve které vysílání SBAS může být přijímáno (např. pokrytí zemského povrchu geostacionární družicí). Poznámka 2: Oblast pokrytí SBAS a provozní oblasti jsou popsány v ust. 6.2 Dodatku D. 3.7.3.4.4 Vysokofrekvenční (VF) charakteristiky Poznámka: Podrobné VF charakteristiky jsou popsány v ust.3.5.2 Doplňku B. 3.7.3.4.4.1 Nosný kmitočet. Nosný kmitočet je 1 575,42 MHz. Poznámka: Po roce 2005, kdy budou uvolněny horní kmitočty systému GLONASS, může být uveden jiný typ SBAS, který bude tyto kmitočty využívat. 3.7.3.4.4.2 Spektrum signálu. Nejméně 95 procent vysílacího výkonu je vysíláno v pásmu ± 12 MHz od středu kmitočtového pásma L1. Šířka pásma signálu vysílaného SBAS je nejméně 2,2 MHz. 3.7.3.4.4.3

Výkonová úroveň signálu

3.7.3.4.4.3.1 Každá družice systému SBAS vysílá musí vysílat navigační signály s dostatečným výkonem takovým, že ve všech nerušených místech blízko země, z kterých je družice pozorována pod elevačním úhlem 5 a více stupňů, je úroveň přijímaného VF signálu na výstupu lineárně polarizované antény se ziskem 3 dBi v rozsahu od –161 dBW do –153 dBW pro všechny antény orientované kolmo na směr šíření signálu.

3 - 43


PŘEDPIS L 10/I

HLAVA 3

Funkce Azimut přiblížení Vyšší rychlost azimutu přiblížení Elevace přiblíženíi Elevace podrovnání Zpětný azimut Azimut 360° Základní data 1 Základní data 2 Základní data 3 Základní data 4 Základní data 5 Základní data 6 Doplňková data A Doplňková data B Doplňková data C

I6 0 0

I7 0 0

I8 1 1

Kód I9 1 0

1

1

0

0

0

0

1

0

1

1

0

0

0

1

1 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1

0 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1

0 0 0 1 1 0 0 0 1 1 1

1 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1

0 1 0 1 0 1 1 1 0 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0

1 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0

I10 0 1

I11 0 0

I12 1 0

Poznámka 1: Mezi koncem kmitu „tam“ a počátkem kmitu „zpět“ je příslušná doba, kdy se nevysílá. Další informace jsou uvedeny v ust. 2.2.1. Dodatku G. Poznámka 2: Uvedené hodnoty maximálních úhlů kmitů uvažují tu skutečnost, že pro zajištění odpovídajícího dekódování, úhel kmitu musí přesahovat hranice sektoru úměrného navedení, v krajním případě o polovinu šířky laloku (v ekvivalentních úhlových hodnotách). 3.11.4.5.2 Tolerance pozemního zařízení pro rychlost kmitání a časovou separaci mezi kmity „tam“ a „zpět“ musí být dostatečná pro splnění požadavků uvedených v ust. 3.11.4.9. 3.11.4.5.3 Vysílání kmitů „tam“ a „zpět“ musí být symetricky rozloženo okolo středních bodů uvedených v Tab. A-2 až A-5 Doplňku A. Střední bod kmitů a střed časových intervalů mezi kmity „tam“ a „zpět“ se musí krýt s tolerancí  10 s. 3.11.4.6

Poznámka: Kódy identifikace funkcí jsou vybrány tak, že paritní bity I11 a I12 vyhovují rovnicím: I6 + I7 + I8 + I9 + I10 + I11 = sudá veličina I6 + I8 + I10 + I12 = sudá veličina 3.11.4.5 Parametry úhlového navedení Informace úhlového navedení se kóduje časovými intervaly mezi středy přijatých hlavních laloků kmitajícího svazku „tam“ a „zpět“. V palubním zařízení se tento kód definuje jako lineární funkce času:

 = (To - t) .

v 2

kde: 

= úhel navedení v kurzu (podrovnání) ve skupinách,

t

= časový interval mezi středy kmitajících hlavních laloků „tam“ a „zpět“.

nebo

sestupu

TO = časový interval mezi středy kmitajících hlavních laloků „tam“ a „zpět“, odpovídající 0. v

= konstantní rychlost kmitání ve stupních za mikrosekundu.

3.11.4.5.1 Význam a rozsah parametrů úhlového navedení je následující: Funkce

Kurz přiblížení Kurz přiblížení s vysokou rychlostí opakování Zpětný kurz Úhel sestupu Úhel podrovnání

v (0/s)

- 62° až + 62°

Hodnota t pro maximální úhel kmitu (s) 17 13 000

6 800

0,020

- 42° až + 42°

9 000

4 800

0,020

- 42° až + 42° - 1,5° až + 29,5° - 2° až + 10°

9 000 3 500

4 800 - 0,020 3 350 0,020

3 200

2 800

Maximální o úhel kmitu ( )


To (s)

Funkce kurzového navedení

3.11.4.6.1 Každé vysílání úhlu navedení kurzu sestává z kmitu „tam“ ve směru hodinových ručiček, následovaného kmitem „zpět“ proti směru hodinových ručiček, pozorováno shora od antény. Pro kurz přiblížení se hodnota úhlu zvětšuje ve směru „tam“, pro zpětný kurz ve směru „zpět“. Poznámka: Zobrazení konvence kmitání je uvedeno v ust. 2.3.1 Dodatku G. 3.11.4.6.2 Sektorové signály Formát vysílání libovolné úhlové funkce musí obsahovat časový interval pro výběr palubní antény mimosektorovou indikací a kontrolní impulsy, jak je uvedeno v Doplňku A, Tab. A-2 a A-3. Vnitřní přesnost synchronizace sektorových signálů musí odpovídat vnitřní přesnosti přechodu DPSK, specifikované v ust. 3.11.4.3.4. 3.11.4.6.2.1 Identifikace pozemního zařízení MLS sloužící pro určitou RWY musí být identifikován čtyřmístnou skupinou písmen, začínající M. Toto označení bez prvního písmene se musí vysílat jako digitální slovo, jak je uvedeno v Doplňku A, Tab. A-7. Poznámka: Nepožaduje se, aby pozemní zařízení MLS vysílalo informaci s identifikací za hranici sektoru krytí. V tom případě, kdy se informace o identifikaci kanálu MLS vyžaduje z provozních důvodů za hranici sektoru krytí, je ji možno získat od všesměrového zařízení DME (viz níže ust. 3.11.5.5.2 a ust. 8.2 v Dodatku G). 3.11.4.6.2.1.1 Signál se vysílá na datovém kanálu funkcí přiblížení a zpětného kurzu.

0,010

3.11.4.6.2.1.2 Bit kódu v časové mezeře předtím určené pro alternativní indikaci pozemního zařízení (Morse) následující za preambulí azimutu, musí být nastaven na „NULA“. 3.11.4.6.2.2 Signál výběru palubní antény Signál pro výběr palubní antény se vysílá jako „NULA“ DPSK signálu v trvání 6 bitů. Signál musí být v celém prostoru krytí, ve kterém se předpokládá zavedení v kurzu nebo zpětném kurzu.

3 - 50

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A – CHARAKTERISTIKY MIKROVLNNÉHO PŘISTÁVACÍHO SYSTÉMU MLS

)

Tabulka A-1. Synchronizace preambule* ( viz 3.11.4.3.4 )

Časový interval stavu počíná v Stav

synchronizující impuls 15 ,625 kHz (číslo)

Čas milisekund

Určení nosného kmitočtu (vyslání CW)

0

0

I1 = 1

13

0,832

I2 = 1

14

0,896

I3 = 1

15

0,960

I4 = 0

16

1,024

I5 = 1

17

1,088 **)

I6

18

1,152

I7

19

1,216

Určení funkce

I8

20

1,280

I9 (viz 3.11.4.4.3.3)

21

1,344

I10

22

1,408

I11

23

1,472

I12

24

1,536

Kkonec preambule

25

1,600

*) *) Používá se ke všem vysílaným funkcím **) **)

Referenční čas synchronizace přijímače pro všechny funkce.


Dopl. A A - 1

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A Tabulka A-2. - Synchronizace funkce azimutu přiblížení na přistání (viz 3.11.4.3.4)

Interval stavu začíná v Stav

synchronizující impuls

Čas

15 ,625 kHz (číslo)

milisekund

preambule

0

0

kód Morse (viz 3.11.4.6.2.1.2)

25

1,600

výběr antény

26

1,644

zpětný OCI

32

2,048

levý OCI

34

2,176

pravý OCI

36

2,304

kontrola „tam“

38

2,432

kmit „tam“ *)

40

2,560

mezera

8,760

střední bod kmitu

9,060

kmit „zpět“ *)

9,360

kontrola „zpět“

15,560

konec funkce (palubní výbava)

15,668688

konec bezpečnostního mezilehlého intervalu, konec funkce (pozemní vybavení) 15,900 *) *) Skutečný počátek a konec kmitu „tam“ a „zpět“ závisí na velikosti zabezpečovaného sektoru úměrného navedení. Existující časové intervaly umožňují zabezpečení maximálního kmitání v rozmezí  62°. Synchronizace kmitání je v souladu s požadavky na přesnost.


XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

Dopl. AA - 2

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Tabulka A-3. - Synchronizace funkcí azimutu přiblížení na přistání s vysokou rychlostí obnovy a zpětného azimutu ( viz 3.11.4.3.4 )



Čas

15 15,625 kHz (číslo)

milisekund

preambule

0

0

kód Morse (viz 3.11.4.6.2.1.2)

25

1,600

výběr antény

26

1,644

zpětný OCI

32

2,048

levý OCI

34

2,176

36

2,304

38

2,432

40

2,560

pravý OCI )

kontrola „tam“ * )

kmit „tam“ * mezera

6,760

střední bod kmitu

7,060

)

kmit „zpět“ *

7,360

kontrolní impuls „zpět“

11,560


11,6868

konec ochranného mezilehlého času, konec funkce(pozemní vybavení)

11,900

*) *) Skutečný počátek a konec kmitu „tam“ a „zpět“ závisí na velikosti zabezpečovaného sektoru úměrného navedení. Existující časové intervaly umožňují zabezpečení maximálního kmitání v rozmezí  42°. Synchronizace kmitání je v souladu s požadavky na přesnost. Tabulka A-4. - Synchronizace funkce sestupu přiblížení na přistání (viz 3.11.4.3.4)

Interval stavu začíná v synchronizující implus

Čas

15 ,625 kHz (číslo)

milisekund

preambule

0

0

přestávka procesoru

25

1,600

OCI

27

1,728

kmit „tam“

29

1,856

Stav

mezera

3,406

střed kmitu

3,606

kmit „zpět“ *)

3,806


5,356

konec ochranného časového intervalu, konec funkce (pozemní vybavení)

5,600

Dopl. A A - 3

XX.XX.2013 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

*) Skutečný počátek a konec kmitu „tam“ a „zpět“ závisí na velikosti obsluhovaného sektoru úměrného navedení. Existující časové intervaly zabezpečují maximální kmity od -1,5 do +29,5. Synchronizace musí být slučitelná s požadavky na přesnost.


Dopl. AA - 4

25.11.2004

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I Tabulka A-5. - Synchronizace funkce podrovnání (viz 3.11.4.3.4)



Čas

15 15,625 kHz (číslo)

milisekund

preambule

0

0

přestávka procesoru

25

1,600

kmit „tam“

29

1,865

mezera

3,056

střed kmitu

3,456

kmit „zpět“ *)

3,856


5,056


5,300

*) Skutečný počátek a konec kmitu „tam“ a „zpět“ závisí na velikosti obsluhovaného sektoru úměrného navedení. Existující časové intervaly zabezpečují maximální kmity od -–2 do +10. Synchronizace musí být slučitelná s požadavky na přesnost.

Tabulka A-6. - Synchronizace funkce základních dat (viz 3.11.4.3.4)



Čas

15 15,625 kHz (číslo)

milisekund

preambule

0

0

přenos dat (bity I13 - – I30)

25

1,600

přenos parity (bity I31 – I32)

43

2,752


45

2,880


25.11.2004

3,100

Dopl. A A - 5


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A Tabulka A-7. - Základní data ( viz 3.11.4.3.3 8.2.1)

Slovo

Obsah dat

Maximální

Použito

Rozsah

Bit nejnižšího Nejnižší

čas

bitů

hodnot

významový

Číslo bitů

bitu

1

2

Preambule Vzdálenost antény azimutu k prahu vzletové a přistávací dráhy (RWY) Limit úměrného krytí azimutu záporný

1,0

12 6

0- až 6300 m

100 m

0o až -602o (viz Pozn. 11)

2

Limit úměrného krytí azimutu kladný

5

2

Typ vykrývajícího signálu Rezervnía Parita

1 1 2

0o až 62o60o (viz Pozn. 11) viz Pozn. 9 viz Pozn. 12 viz Pozn. 1

12 7 1 2 1 1 6

viz Pozn. 10 2o -až 14,7o viz Pozn. 2 viz Pozn. 72 viz Pozn. 2 viz Pozn. 2 viz Pozn. 6 a 12

2

viz Pozn. 1

I31 - – I32

12

viz Pozn. 10 0,5o -až 4o ( viz Pozn. 8) 0,5o- až 2,5o

I1 - – I12

Preambule Minimální sestupový úhel Statut zpětného azimutu Statut DME Statut azimutu přiblížení Statut elevace přiblížení Rezervnía

0,16

Preambule Šířka laloku azimutu přiblížení

1,0

3 Šířka laloku elevace přiblížení 3

o

I19 - – I23

o

I24 - – I28 I29 I30 I31 - – I32

0,1o

5

I1 - – I12 I13 - – I19 I20 I21 - – I22 I23 I24 I25 - – I30

o

I13 - – I15

0,5

o

I16 - – I18

12,5 m

I19 - – I27

0,5

(viz Pozn. 8)

4

I13 - – I18

5

Parita 3

I1 - – I12

Vzdálenost DME

9

0 m- až 6387,5 m

Rezerva

3

viz Pozn. 12

I28- – I30

Parita

2

viz Pozn. 1

I31 - – I32

12

viz Pozn. 4 a 10

I1 - – I12

9

0o - až 359o

1o

I13 - – I21

Magnetická orientace zpětného azimutu

9

0o - až 359o

1o

I22 - – I30

Parita

2

viz Pozn. 1

I31- – I32

12

viz Pozn. 5 a 10

I1 - – I12

5

0o -až 42o40o (viz Pozn. 11)

2

o

I13 - – I17

5

0o -až 42o40o

2o

I18 - – I22

Preambule Magnetická přiblížení

1,0 orientace

azimutu

Preambule Negativní limit úměrného krytí zpětného azimutu Kladný limit úměrného zpětného azimutu


1,10

krytí

Dopl. AA - 6

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I (viz Pozn. 11) 0,5o - až 4,0o

Šířka laloku zpětného azimutu

0,5o

3

6

I23 - – I25

Statut zpětného azimutu Rezervnía

1 4

(viz Pozn. 8) viz Pozn. 2 viz Pozn. 3 a 12

Parita

2

viz Pozn. 1

I31 - – I32

12

viz Pozn. 4 a 10 píísmena á A - až Z

I1 - – I12

Preambule Identifikace pozemního zařízení MLS

1,0

Znak 2 Znak 3 Znak 4

6 6 6

Parita

2

Dopl. A A - 7

I26 I27 - – I30

I13- – I18 I19 - – I24 I25 - – I30 viz Pozn. 1

I31 - – I32

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Poznámky: Poznámka 1:

Paritní bity I31 a I32 se vybírají, aby vyhověly rovnicím

I13 + I14 +.....+ I29 + I30 + I31= lichá I

14

+ I16 + I18 + ....+ I28+ I30 + I32= lichá

Poznámka 2: Kódování pro bit statutu: 0 = funkce se nevysílá, nebo vysílá ve zkušebním provozu (nepoužitelné pro navigaci) 1 = funkce se vysílá v řádném provozu (Statut zpětného azimutu ve základním datovém slově 2 také značí, že následuje vysílání zpětného azimutu). Poznámka 3: Tyto bity jsou rezervovány pro budoucí použití. Jedna možná aplikace je měřítko odchylky zpětného azimutu. Poznámka 4: Základní datová slova 4 a 6 se vysílají v obou směrech, jestliže se zajišťuje i zpětný azimut, přitom se dodrží uvedená maximální doba mezi vysíláním v každém sektoru činnosti. Poznámka 5: Základní datové slovo 5 se vysílá v obou směrech, jestliže se zajišťuje i zpětný azimut, přitom se dodrží uvedená maximální doba mezi vysíláním v každém sektoru činnosti. Poznámka 6:

Tyto bity jsou rezervovány pro budoucí použití vyžadující vyšší rychlost přenosu.

Poznámka 7:

Kódování pro I21 a I22 I21 0 1 0 1

I22 0 0 1 1

Odpovídač DME nepracuje nebo není instalován Existuje pouze režim IA nebo DME/N Existuje režim FA, standard 1 Existuje režim FA, standard 2

Poznámka 8: Hodnota, kódovaná pro tyto data, představuje skutečnou šíři laloku (v souladu s odst. 3.11.1) zaokrouhlenou na nejbližší 0,5°. Poznámka 9:

Kód pro I29 0 = impulsní mezerovací signál 1 = snímaný mezerovací signál

Poznámka 10: 12 bitů dat Preambule předchází interval délky 0,832 milisekund (13 synchronizačních impulsů) pro uvedení nosného kmitočtu (viz Tab. A-1). Poznámka 11: Limity snímání budou přesahovat hranice sektoru úměrného navedení, které jsou uvedeny ve základních datových slovech 1 a 5 v souladu s ust. 3.11.4.5.1. Poznámka 12:

Všechny rezervní bity mají hodnotu NULA.

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

Dopl. AA - 8

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I Tabulka A-8. - Synchronizace funkce doplňkových dat (viz. 3.11.4.3.4)

Interval stavu začíná v synchronizující impuls

Čas

15 15,625 kHz (číslo)

milisekund

0

0

Předání adresy (bity I13-I20)

25

1,600

Předání dat (bity I21-I72I69)

33

2,112

Předání parity (bity I73I70-I76)

825

5,440248

89

5,696

Stav

Preambule

Konec funkce (palubové vybavení Konec ochranného časového intervalu, konec funkce (pozemní vybavení)

5,900

Tabulka A-9. - Kódy adres doplňkových datových slov Číslo

I13

I14

I15

I16

I17

I18

I19

I20

Číslo

I13

I14

I15

I16

I17

I18

I19

I20

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0

0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0

1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0

1 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 0 0 1 1

1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0

33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0

0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0

0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0

1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0

0 0 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1 1 0 0

1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0

Poznámka 1:

Paritní bity I19 a I20 se vybírají tak, aby splnily rovnice:

I13+ I14 + I15 + I16 + I17 + I18+I19 = sudá

Dopl. A A - 9


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

I14 + I16 + I18 + I20 = sudá Tabulka A-10. - Doplňková data (viz 3.11.4.38.3.1) Slovo

Obsah dat - typ dat

Typ dat

Maximální

Použito

čas

bitů

Rozsah hodnot

Bit nejnižšího významuNejnižš í

Číslo bitů

významový bit

A1

Preambule Adresa

číslice

1,0

Vyosení antény azimutu přiblížení

12 8

viz Pozn. 6

I1 - – I12 I13 –I20

-–511 až +511 m 10

1m

I21 –I30

I31 –I43

(viz Pozn. 3) Vzdálenost antény azimutu přiblížení referenčního bodu MLS Zaměření azimutu přiblížení k ose RWY

13

0 až 8 191 m

1m

12

-–20,47o až +20,476o

0,01

o

I44 –I55

(viz Pozn. 3 a 7) Systém přiblížení

souřadnic 1 7

Výška antény azimutu přiblížení Rezervnía Parita

A2

Preambule-číslice Adresa

číslice

1,0

Vyosení antény elevace přiblížení

136

viz Pozn. 2 –63 až +63 m (viz Pozn. 3) viz Pozn. 8

7

viz Pozn. 1

1m

I57 I64 – - I69 I70 –I76

12 8

I1 –- I12 I13 –I20 -–511 až +511 m

10

1m

I21 –I30

1m

I31 –I40

0,1 m 1m

I41 –I47 I48 – I60

0,1 m

I61 – I67

(viz Pozn. 3) Vzdálenost bodu MLS RWY

referenč. ke prahu 10

Výška antény elevace přiblížení

A3

I56 I57 – I63

0 až 1 023 m -–6,3 až +6,3 m

7

Převýšení referenčního bodu MLS Výška prahu dráhy

13

Rezervnía

22

(viz Pozn. 3) –4 095 až +4 095 m (viz Pozn. 3) –6,3 m až +6,3 m (viz Pozn. 3) viz Pozn. 8

Parita

7

viz Pozn. 1

I48 I68 – - I69 I70 –- I76

-–511 2 047 až +5112 047 m

I1 - – I12 I13 –I20 I21 –I30I32

Preambule (viz Pozn. 4) Adresa Vyosení DME


7

číslice

1,0

12 8 1012

Dopl. AA - 10

1m

25.11.2004

DOPLNĚK A Slovo

Obsah dat - typ dat

PŘEDPIS L 10/I Typ dat

Maximální

Použito

čas

bitů

Rozsah hodnot


Číslo bitů

významový bit

(viz Pozn. 3) -–8 191 m až +8 191 m

Vzdálenost DME od ref. bodu MLS

14

Výška antény DME

7

Vzdálenost konce dráhy Rezervnía

14 25

(viz Pozn. 3) –63 až +63 m (viz Pozn. 3) 0 až 16 383 m viz Pozn. 8

Parita

7

viz Pozn. 1

Dopl. A A - 11

1m

I31 I33 – - I44I46

1m

I47 – I53

1m

I54 – I67 I45 I68 – - I69 I70 –I76


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Slovo

Obsah dat

Typ dat

A4

Preambule (viz Pozn. 5)

číslice

Adresa Vyosení antény zpětného azimutu

Maximální čas

Použito bitů

1,0

12 8

Rozsah hodnot

Bit nejnižšího významu

viz Pozn. 6 I1 - – I12 I13 –- I20 -–511 až +511 m 10

1m

I21 –- I30

1m

I31 –- I41

(viz Pozn. 3) Vzdálenost antény zpětného azimutu od ref. bodu MLS Zaměření zpětného azimutu k ose RWY Systém souřadnic antény zpětného azimutu Výška antény zpětného azimutu Rezervnía Parita

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

Číslo bitů

11

0 až 2 047 m -–20,47o až +20,47o

o

12 1 7

I42 - – I53 I54

1m

I55 – I61

(viz Pozn. 3 a 7) viz Pozn. 2

168

–63 až +63 m (viz Pozn. 3) viz Pozn. 8

7

viz Pozn. 1

Dopl. AA - 12

0,01

I5462 - – I69 I70 - – I76

DOPLNĚK A

Poznámka 1:

PŘEDPIS L 10/I

Paritní bity I70 do I76 jsou vybrány, aby vyhověly rovnicím dále uvedeným:

Pro bit I70 sudá=(I13 +....+I 18) + I20 + I22 + I24 + I25 + I28 + I29 + I31 + I32 + I33 + I35 + I36 + I38 + I41 + I44 + I45 + I46 + I50 (+ I52 +......I55) + I58 + I60 + I64 + I65 + I70 Pro bit I71 sudá = (I14 +... + I19) + I21 + I23 + I25 + I26 + I29 + I30 + I32 + I33 + I34 + I36 + I37 + I39 + I42 + I45 + I46 + I47 + I51 + ( I53 + ....+ I56) + I59 + + I61 + I65 + I66 + I71 Pro bit I72 sudá = ( I15 + ......+ I20) + I22 + I24 + I26 + I27 + I30 + I31+ I33 + I34 + I35 + I37 + I38 + I40 + I43 + I46 + I47 + I48 + I52 + ( I54+ ......+ I57 ) + I60 + I62 + I66 + I67 + I72 Pro bit I73 sudá = (I16 + ....+ I21) + I23 + I25 + I27 +I28 + I31 + I32 + I34 + I35 + I36 + I38 + I39 + I41 + I44 + I47 + I48 + I49 + I53 + (I55 + .....+ I58 ) + I61+ I63 + I67 + I68 + I73 Pro bit I74 sudá = I17 + .......+ I22) + I24 + I26 + I28 + I29 + I32 + I33 + I35 + I36 + I37 + I39 + I40 + I42 + I45 + I48 + I49 + I50 + I54 + ( I56 + ......+ I59) + I62 + I64 + I68 + I69 + I74 Pro bit I75 sudá = ( I13.......+ I17) + I19 + I21 + I23 + I24 + I27 + I28 + I30 + I31 + I32 + I34 + I35 + I37 + I40 + I43 + I44 + I45 + I49 + (I51 + ...+ I54) + I57 + I59 + I63 + I64 + I69 + I75 Pro bit I76 sudá = I13 + I14 + .....+ I75 + I76 Poznámka 2:

Kód antenníchanténních souřadnic 0 = kónické

Poznámka 3: Úmluva pro kódování záporných čísel: MSB (nejvyšší) bit 0 = kladná 1 = záporná Ostatní bity udávají absolutní hodnotu. Úmluva pro umístění antény: při pohledu od referenční výšky MLS k referenčnímu bodu MLS kladná čísla jsou pro umístění vpravo od osy RWY (boční posun) nebo nad RWY (vertikální odchylka), nebo ve směru konce RWY (podélná odchylka). Úmluva pro zaměření: při pohledu shora kladné číslo znamená otáčení ve směru ručiček hodinových od osy RWY do azimutu odpovídajícího 0°. Poznámka 4: Datové slovo A3 se předává v prostoru krytí azimutu přiblížení i azimutu zpětného, jestliže se zajišťuje i zpětný azimut, přitom se dodrží uvedená maximální doba mezi vysíláním v každém sektoru činnosti. Poznámka 5: Datové slovo A4 se předává v prostoru krytí azimutu přiblížení i azimutu zpětného, jestliže se zajišťuje i zpětný azimut, přitom se dodrží uvedená maximální doba mezi vysíláním v každém sektoru činnosti. Poznámka 6: 12 bitů dat Preambule předchází interval délky 0,832 milisekund (13 synchronizačních impulsů) pro uvedení nosného kmitočtu (viz Tab. A-1). Poznámka 7: Viz Tab. A-12, ve vztahu k datovým slovům B42 a B43, určeným pro použití v těch případech, když se požaduje kmitání azimutální antény nad 20,47, udávané datovým slovem A1 pro azimut a datovým slovem A4 pro zpětný azimut. Při kmitech antény pro azimut přiblížení na přistání nad 20,47 se vysílá slovo B42 místo slova A1. Při kmitech antény pro zpětný azimut nad 20,47° se vysílá slovo B43 místo slova A4. Poznámka 8:

Všechny rezservní bity mají hodnotu NULA.

Dopl. A A - 13

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A


XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

Dopl. AA - 14

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I Tabulka A-11. - Definování položek doplňkových dat B (viz. 3.11.4.8.3.2)

Poznámka: Definování položek doplňkových dat B pro lety s využitím MLS/RNAV je uvedeno v Tab. A-13. a) Šířka referenčního bodu MLS, je souřadnice šířky referenčního bodu MLS, která je určena pomocí referenčního elipsoidu a systému souřadnic ve WGS-84. b) Délka referenčního bodu MLS, je souřadnice délky referenčního bodu, která je určena pomocí referenčního elipsoidu a systému souřadnic uvedených v bodě a). c) Vertikální souřadnice referenčního bodu MLS, je vertikální souřadnice referenčního bodu, které jsou určeny pomocí referenčního elipsoidu a systému souřadnic uvedených v bodě a). Poznámka: Přestože systém WGS-84 je potvrzen jako standard ICAO pro šířku a délku zeměpisných souřadnic, vertikální souřadnice WGS-84 ještě nejsou zavedeny. Do přijetí rozhodnutí o jejich zavedení, je možno používat převýšení vyčíslené od střední hladiny moře (msl). d) Orientace azimutu přiblížení na přistání vztažená k severu, představuje úhel měřený v horizontální rovině ve směru hodinových ručiček, od severu do nulového azimutu přiblížení na přistání a vycházející z azimutální antény přiblížení na přistání. Vrchol měřeného úhlu je fázovým středem azimutální antény přiblížení na přistání. e) Dráhová dohlednost (RVR) - – údaje RVR, měřené pomocí přístrojů v prostoru přistání, středu a konce dráhy s uvedením trendu vývoje a předávané v souladu s Hhlavou 4, Přílohy Předpisu L 3. f) Přízemní vítr - – údaje o rychlosti a směru (magnetickém) větru, předávané v souladu s Hlavou 4 Předpisu L 3hlavou 4, Přílohy 3. g) Vyosení antény azimutu přiblížení na přistání představuje minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény azimutu přiblížení na přistání a vertikální rovinou procházející osou RWY. h) Vzdálenost antény azimutu přiblížení na přistání od referenčního bodu MLS je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény přiblížení na přistání a vertikální rovinou procházející referenčním bodem MLS kolmo na osu RWY. i) Souhlas azimutu přiblížení na přistání s osou RWY představuje minimální úhel mezi nulovým azimutem přiblížení na přistání a osou RWY. j) Výška antény azimutu přiblížení na přistání je poloha fázového středu antény ve vztahu k referenčnímu bodu MLS ve vertikální rovině. k) Vyosení antény zpětného azimutu je minimální vzdálenost mezi fázovým středem antény zpětného azimutu a vertikální rovinou procházející osou RWY. l) Vzdálenost antény zpětného azimutu od referenčního bodu MLS je minimální vzdálenost mezi anténou zpětného azimutu a vertikální rovinou procházející referenčním bodem MLS kolmo na osu RWY. m) Souhlas zpětného azimutu s osou RWY představuje minimální úhel mezi nulovým zpětným azimutem a osou RWY. n) Výška antény zpětného azimutu je poloha fázového středu antény ve vztahu k referenčnímu bodu MLS ve vertikální rovině. o) Číslo hlavní RWY je číslo hlavní RWY uvedené v Hhlavě 5, Svazku I Přílohyedpisu L 14. p) Písmeno označení hlavní RWY je písmeno označení hlavní RWY uvedené v Hlavě 5 Předpisu L 14hlavě 5, Svazku I Přílohy 14 a používané k rozlišení paralelních RWY. q) Číslo vedlejší RWY je číslo vedlejší RWY uvedené v Hlavě 5 Předpisu L 14hlavě 5, Svazku I Přílohy 14. r) Písmeno označení vedlejší RWY je písmeno označení pomocné RWY uvedené v Hlavě 5 Předpisu L 14hlavě 5, Svazku I Přílohy 14 a používané k rozlišení paralelních RWY. s) Výškové navedení na vedlejší RWY indikuje, zda je možno použít výškové navedení na vedlejší RWY a pokud ano, zda s bezprostředním využitím dále nezpracované úhlové informace nebo je potřebná nově vypočtená sestupová cesta. t) Minimální sestupový úhel na vedlejší RWY je nejmenší úhel v ose vedlejší RWY. u) Souhlas azimutu přiblížení na přistání s osou vedlejší RWY je minimální úhel mezi nulovým azimutem přiblížení na přistání a osou vedlejší RWY. v) X souřadnice prahu vedlejší RWY je minimální vzdálenost mezi prahem vedlejší RWY a vertikální rovinou procházející referenčním bodem MLS kolmo na osu hlavní RWY. w) Y souřadnice prahu vedlejší RWY je minimální vzdálenost mezi prahem vedlejší RWY a vertikální rovinou procházející osou hlavní RWY. x) Z souřadnice prahu vedlejší RWY je výška prahu vedlejší RWY nad referenčním bodem MLS. y) Výška přeletu prahu vedlejší RWY je výška nad prahem vedlejší RWY, ve které vypočtená sestupová trať protíná práh RWY. z) Vzdálenost virtuální azimutální antény od prahu vedlejší RWY je vzdálenost prahu vedlejší RWY od bodu, braného jako referenční při bočním navedení na danou RWY. Poznámka: Tuto vzdálenost může použít přijímač MLS stejným způsobem, jako vzdálenost antény azimutu přiblížení na přistání od prahu RWY, při stanovení koeficientu boční odchylky.

Dopl. A A - 15


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Tabulka A-12. – Doplňková datová slova B (viz. 3.11.4.8.3) Slovo

Obsah dat - typ dat

Typ dat

Maximální

Použité

Rozsah

doba mezi vysíláním (sekundy)

bity

hodnot


Číslo bitů

platný bit

Slova B1- až B39 : V čase neměnné (trvalé) položky dat, určené pro lety s využitím MLS/RNAV (viz. Tab. A-15) Slova B40- až B54 : Další neměnné položky dat B 40 Preambule - číslice číslice 2,0 12 viz. Pozn. 6 Adresa 8 Zeměpis. šířka ref. bodu MLS

B 41

23

-–324 000,0 oblouk. sekundsek. až. +324 000,0 oblouk. sekund.. (viz Pozn. 2) - –648 000,0 oblouk. sek. až + 648 000,0 oblouk. sek.

Zeměpisná délka ref. bodu MLS

24

Rezervnía

2

(viz Pozn. 2) viz Pozn. 9

Parita

7

viz Pozn. 1

12 8

viz Pozn. 6

13

- –4 095 až + 4 095 m

Preambule - číslice Adresa

číslice

2,0

Vertikální souřadnice ref. bodu MLS

I1- – I12 I13- – I20

0,1 oblouk. sekund

0,1 oblouk oblouk. sekund.

I21- – I43

I44- – I67

I68 – I69 I70 – I76 I1 – -I12 I13 – I20 1m

I21 – I33

0,01°

I34 – I49 I50 – I69 I70 – I76

(viz Pozn. 2)

B 42

Orientace azimutu přiblížení na přistání vůči severu

16

Rezervnía

20

Parita

7

viz Pozn. 1

12

viz Pozn. 6

Preambule - číslice (viz Pozn. 125) Adresa Vyosení antény azimutu přiblížení na přistání

číslice

1,0

0 - až 359,99 °

I1 – -I12

8 10

I13 – I20 -–511 až + 511 m

1m

I21 – I30

(viz Pozn. 2)


Dopl. AA - 16

25.11.2004

DOPLNĚK A Slovo

PŘEDPIS L 10/I

Obsah dat - typ dat

Typ dat

Maximální

Použité

Rozsah


bity

hodnot


Číslo bitů

platný bit

Vzdálenost antény azimutu přiblížení na přistání od ref. bodu MLS

13

0 - až 8 191 m

Souhlas azimutu přiblížení na přistání s osou RWY

14

- –81,91° až + 81,91°

7

(viz Pozn. 2) - –63 až- + 63 m

Rezervnía

5


Parita

7

viz Pozn. 1

12

viz Ppozn. 6

Výška antény azimutu přiblížení na přistání

B 43

Preambule - číslice (viz. Pozn. 4 a 5) Adresa

číslice

1,0

1m

I31 – I43

0,01°

I44 – I57

1m

I58 – I64 I65 – I69 I70 – I76 I1 – -I12

8

Vyosení antény zpětného azimutu

10

I13 – I20 - –511 - až + 511 m

1m

I21 – I30

(viz Pozn. 2) Vzdálenost antény zpětného azimutu od ref. bodu MLS

11

0 - až 2 047 m

1m

I31 – I41

14

- –81,91 až+81,91° (viz Pozn. 2)

0,01°

7

- –63 -až + 63 m

1m

I42 – I55 I56 – I62

Rezerva

7


Parita

7

viz Pozn. 1

12 8

viz Pozn. 6 viz Pozn. 6

6

0- až 36

Písmenný znak hlavní RWY Číslo vedlejší RWY

2


Písmenný znak vedlejší RWY

2

Souhlas zpět. azimutu s osou RWY Výška antény azimutu

B 44

zpětného

Preambule - číslice Adresa Číslo hlavní RWY

Navedení po sestupovém úhlu na vedlejší RWY

číslice

2,0

6

2

Dopl. A A - 17

0 - až 36 (viz Pozn. 10)

I63 – I69 I70 – I76 I1 – -I12 I13 – I20 I21 – I26 I27 – I28 I29 – I34

viz Pozn. 7

I35 – I36

viz Pozn. 8

I37 – I38


PŘEDPIS L 10/I Slovo

DOPLNĚK A

Obsah dat - typ dat

Typ dat

Maximální

Použité

Rozsah


bity

hodnot


Číslo bitů

platný bit

Minimální trajektorie RWY

B 45

sestupová na vedlejší

7

2 - až 14,7 °

0,01°

I39 – I45

Souhlas azimutu s osou vedlejší RWY

16

 180,00 °

0,01 °

Rezerva

8

viz Pozn. 9

Parita

7

viz Pozn. 1

I46 – I61 I62 – I69 I70 – I76

12 8

viz Pozn. 6

15

 16 384 m

1m

I21 – I35

15

 16 384 m

1m

I36 – I50

8

 127 m

1m

I51 – I58

5

0 - až 31 m

1m

I59 – I63

Vzdálenost virtuální azimutální antény od prahu pomocné RWY

6

0 - až 6 300 m

100 m

Parita

7

viz Pozn. 1

I64 – I69 I70 – I76

12 8

viz Pozn. 6

11

0 - až 2 555 m

11

(viz Pozn. 3) 0 - až 2 555 m

11

(viz Pozn. 3) 0 - až 2 555 m

Preambule - číslice Adresa

číslice

X souřadnice vedlejší RWY

prahu

Y souřadnice vedlejší RWY

prahu

Z souřadnice vedlejší RWY

prahu

Výška průletu vedlejší RWY

prahu

2,0

Slova B 55 - až B 64: Vv čase měnící se položky dat. (Poznámka: Níže je uveden obsah pouze slova B 55.) B 55 Preambule - číslice číslice 10,0 Adresa RVR (prostor dotyku)

RVR (střední bod)

RVR (koncový bod)

I1 – -I12 I13 – I20

I1 – -I12 I13 – I20 5m

I21 – I315

5m

I32 – I42

5m

I43 – I53

(viz Pozn. 3)

-

Rychlost přízemního větru

Snos přízemního (magetický) Parita

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

7

0 - až 127 uzlůkt

1 uzelkt

I54 – I60

9

0 - až 359°

1°

7

viz Pozn. 1

I61 – I69 I70 – I75I76

větru

Dopl. AA - 18

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka 1 Paritní bity I70 až I76 se volí tak, aby vyhovovaly níže uvedeným rovnicím: Pro bit I7O Hodnota sudá = (I13 + ... + I18) + I20 + I22 + I24 + I25 + I28 + I29 + I31 + I32 + I33 + I35 + I36 + I38 + I41 + I44 + I45 + I46 + I50 + (I52 + ... + I55) + I58 + I60 + I64 + I65 + I70 Pro bit I71 sudá Hodnota = (I14 + ... + I19) + I21 + I23 + I25 + I26 + I29 + I30 + I32 + I33 + I34 + I36 + I37 + I39 + I42 + I45 + I46 + I47 + I51 + (I53 + ... + I56) + I59 + I61 + I65 + I66 + I70I71 Pro bit I72 sudá Hodnota = (I15 + ... + I20) + I22 + I24 + I26 + I27 + I30 + I31 + I33 + I34 + I35 + I37 + I38 + I40 + I43 + I46 + I47 + I48 + I52 + (I54 + ... + I57) + I58 I60 + I62 + I66 + I67 + I72 Pro bit I73 sudá Hodnota = (I16 + ... + I21) + I23 + I25 + I27 + I28 + I31 + I32 + I34 + I35 + I36 + I38 + I39 + I41 + I44 + I47 + I48 + I49 + I53 + (I55 + ... + I58) + I61 + I63 + I67 + I68 + I73 Pro bit I74 sudá Hodnota = (I17 + ... + I22) + I24 + I26 + I28 + I29 + I32 + I33 + I35 + I36 + I37 + I39 + I40 + I42 + I45 + I48 + I49 + I50 + I54 + (I56 + ... + I59) + I62 + I64 + I68 + I69 + I74 Pro bit I75 sudá Hodnota = (I + ... + I ) + I + I + I + I + I + I + I + I + I + I + I + I 13 17 19 21 23 24 27 28 30 31 32 34 35 37 + I40 + I43 + I44 + I45 + I49 + (I51 + ... + I54) + I57 + I59 + I63 + I64 + I69 + I75 Pro bit I76 sudá Hodnota = I13 + I14 + ... + I75 + I76 Poznámka 2: Pravidla kódování záporných hodnot jsou: Nejvyšší platný bit je znakový bit: 0 - kladná hodnota, 1 - záporná hodnota Další bity jsou absolutní hodnoty. Podmínky určení polohy antény jsou následující: Při směru od prahu dráhy k referenčnímu bodu MLS, kladné hodnoty jsou vpravo od osy RWY (boční odchylky), nebo nad RWY (vertikální odchylky) nebo ve směru konce RWY (podélná vzdálenost) Podmínky určení orientace antény jsou následující: V projekci shora kladnou hodnotu má pohyb ve směru hodinových ručiček od osy RWY na stranu odpovídajícího radiálu navedení (jeho hodnota je 0°). Pravidla určení zeměpisných souřadnic jsou následující: Kladné číslo označuje severní šířku nebo východní délku. Záporné číslo vyjadřuje jižní šířku nebo západní délku. Poznámka 3: S cílem zajistit informaci typu "trend" při předání každé hodnoty RVR se použije 10. a 11. bit. Podmínky kódování jsou:

neuvedeno zeslabení stálý zesílení

Desátý bit 0 1 0 1

Jedenáctý bit 0 0 1 1

Poznámka 4: Datové slovo B 43 (pokud se používá) se vysílá v sektorech činnosti azimutu přiblížení na přistání a zpětného azimutu, když se zajišťuje uvedení ve zpětném azimutu s tím, že je dodržen uvedený maximální čas mezi vysíláním v každém prostoru. Poznámka 5: Viz Tab. A-12 ve vztahu k datovým slovům B 42 a B 43, určeným pro použití v těch případech, když se požaduje kmitání azimutální antény větší než 20,47, které je zajištěno položkami dat ve slově A 1 pro azimut a ve slově A 4 pro zpětný azimut. Údaje o kmitání antény azimutu přiblížení na přistání větší než 20,47° se vysílají ve slově B 42 místo slova A 1. Údaje a kmitání antény zpětného azimutu větší než 20,47° se vysílají ve slově B 43 místo slova A 4. Poznámka 6: Preambuli s 12 bity dat předchází interval délky 0,832 milisekund (13 synchronizačních impulsů) nosného kmitočtu (viz Tab. A-1).

Dopl. A A - 19

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Poznámka 7: Podmínky kódování jsou: 0 - žádné písmeno 1 - R (vpravo) 2 - C (střed) 3 - L (vlevo) Poznámka 8: Podmínky kódování jsou: 0 - není zajišťováno 1 - nezpracovaná data sestupu 2 - vypočtená sestupová trať 3 - kód není povolen Poznámka 9:


Poznámka 10:

Číslo 0 pro RWY se použije při činnostech na heliportech.

Tabulka A-13. - Stanovení položek obsahu doplňkových datových slov B pro bázi postupových dat při použití MLS/RNAV (viz 3.11.4.8.3.2) a) Počet deskriptorů procedur azimutu přiblížení na přistání je celkový počet vytvořených procedur přiblížení na přistání a vzletu, pro které se deskriptory vysílají v sektoru azimutu přiblížení na přistání. Poznámka: Nezdařené přiblížení se neuvažuje, protože slova deskriptorů se v takovém případě nepoužívají. Procedury přiblížení na přistání po vypočtení trajektorií v ose na hlavní RWY se uvažují, jestliže se vysílá deskriptor této procedury, přestože odpovídající data v bodech trati se nevysílají v doplňkových slovech B1 - – B39. b) Počet deskriptorů procedur zpětného azimutu je celkový počet vytvořených procedur přiblížení na přistání a vzletu, pro které se deskriptory vysílají v sektoru zpětného azimutu. Poznámka:

Nezdařené přiblížení se neuvažuje, protože slova deskriptorů se v takovém případě nepoužívají.

c) Poslední slovo báze dat azimutu přiblížení na přistání je adresní kód posledního doplňkového datového slova v rozsahu B1 - – B39, která sa vysílá v sektoru azimutu přiblížení na přistání a určuje se bity I13 - I19 daného slova. d) První slovo báze dat zpětného azimutu je adresní kód prvního doplňkového datového slova v rozsahu B1 - – B39, které se vysílá v sektoru zpětného azimutu a určuje se bity I13 - – I18 daného slova. e) Kód CRC azimutu přiblížení na přistání je koeficient cyklického kontrolního kódu pro bázi postupových dat azimutu přiblížení na přistání. f) Kód CRC zpětného azimutu je koeficient cyklického kontrolního kódu pro bázi postupových dat zpětného azimutu. g) Vysílání slova B 42 ukazuje, je-li vysláno doplňkové datové slovo B 42 místo slova A1. h) Vysílání slova A 4 ukazuje, je-li vysláno doplňkové datové slovo A 4. i)

Vysílání slova B 43 ukazuje, je-li vysláno doplňkové datové slovo B 43 43.

j)

Ukazatel „"změna/CRC"“ zpětného azimutu ukazuje, zda se slovo B 39 použije jako slovo změna/CRC zpětného azimutu nebo jako datové slovo o bodech trati azimutu přiblížení na přistání.

k) Základní ukazatel je název prvního prolétávaného bodu trati v proceduře přiblížení na přistání nebo poslední prolétávaný bod v proceduře vzletu. Tento název je tvořen pěti písmeny, kódovanými v souladu s Mezinárodní abecedou č. 5 s využitím bitů b1 - – b5. l)

Ukazatel stavu označuje stupeň rozlišovací úrovně procedury přiblížení na přistání nebo vzletu. Ukazatel stavu je číslo od 1 do 9.

m) Ukazatel trati označuje trať do nebo z bodu trati, nazvané v základním ukazateli. Ukazatel trati je jedno písmeno, kódované v souladu s Mezinárodní abecedou č. 5 s využitím bitů b1 - – b5. Písmeno „"I"“ a „"O“" se nepoužívají. Každý z 24 existujících ukazatelů tratí se použije jedenkrát v rámci celého souboru slov deskriptorů procedur azimutu přiblížení na přistání a zpětného azimutu. Poznámka: Omezení související s určením individuálního ukazatele tratí pro lety MLS/RNAV, znamená opuštění běžné praxe označování tratí, což je vyvoláno nezbytnosti zvýšit úroveň integrity při výběru trajektorie a zmenšit pracovní zátěž pilota.

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

Dopl. AA - 20

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I

n) Číslo RWY je číslo RWY uvedené v Hhlavě 5, Svazek I Předpisu Lílohy 14. o) Písmenný znak RWY je písmenný znak RWY uvedený v Hlavě 5 Předpisu L 14hlavě 5, Svazek I Přílohy 14 a použije se pro uvedení rozdílu mezi paralelními RWY. p) Typ procedury ukazuje, zda se jedná o proceduru přiblížení na přistání nebo proceduru vzletu. q) Index prvního bodu trati ukazuje pořadové místo (v bázi dat azimutu přiblížení na přistání nebo bázi dat zpětného azimutu) popisu bodu trati pro první kódovaný bod trati v proceduře. r) X souřadnice je X souřadnice daného bodu trati v určené souřadné soustavě. s) Vysílání Y souřadnice ukazuje, zda se vysílá Y souřadnice pro daný bod trati. Jestliže se Y souřadnice nevysílá, pak se považuje za rovnou NULE. t) Y souřadnice je Y souřadnice daného bodu trati v určené souřadné soustavě. u) Vysílání Z souřadnice ukazuje, zda se vysílá Z souřadnice pro daný bod trati. v) Z souřadnice je Z souřadnice daného bodu trati v určené souřadné soustavě. w) Identifikátor následujícího úseku/pole ukazuje, je-li následující úsek v dané proceduře přímočarý nebo zakřivený a uvádí jaká pole dat následují za souřadnicemi bodu trati. x) Výška bodu nad prahem RWY je výška bodu tratě nad prahem hlavní RWY. y) Vzdálenost bodu trati od virtuální a azimutální antény je vzdálenost bodu trati od bodu, posuzovaného jeho výchozí při bočním navedení v proceduře přiblížení na přistání k prahu hlavní RWY. Poznámka: Tuto vzdálenost může použít přijímač MLS, stejným způsobem jako vzdálenost antény azimutu přiblížení na přistání k prahu RWY, pro určení koeficientu přepočtu bočních odchylek v dané proceduře. z) Index následujícího bodu trati ukazuje pořadové míst (v bázi dat azimutu přiblížení na přistání nebo bázi dat zpětného azimutu přiblížení na přistání) dat popisu bodu trati pro následující bod trati v proceduře. Poznámka: Index následujícího bodu trati se může použít k tomu, aby zajistil využití jednoho nebo několika společných bodů trati, které jsou jednoznačně definovány jako část jiné trajektorie. Společné body tratě jsou konečné body pro trajektorie přiblížení na přistání a počátečními body nezdařeného přiblížení a vzletu. aa) Index nezdařeného přiblížení ukazuje pořadové místo (v bázi dat azimutu přiblížení na přistání nebo bázi dat zpětného azimutu) dat popisu bodu trati pro první kódovaný (poslední proletěný) bod trati v odpovídající proceduře nezdařeného přiblížení.

Tabulka A-14. - Struktura báze postupových dat při použití MLS/RNAV (viz. 3.11.4.8.3.2) Báze dat

Azimut přiblížení na přistání

Zpětný azimut (viz. Pozn. 2)

Slovo

B1 B2 … … B(M+1) B(M+2) až -B(b-1a) B(a+1)- až B(b-1) B(b) … … B(b+N-1) B(b+N)-) až B(38) B(39)

Obsah dat

Změna/CRC azimutu přiblížení na přistání Slovo deskriptoru procedury č. 1 … … Slovo deskriptoru procedury č. M (viz. Pozn.1) Datové slovo o bodech trati Nepoužito Slovo deskriptoru procedury č. 1 … … Slovo deskriptoru procedury č. N (viz. Pozn. 1) Datové slovo o bodech trati Zzměna/CRC zpětného azimutu

Poznámka 1: Parametr „"M"“ uvádí počet vytvořených procedur přiblížení na přistání a vzletu, které začínají v sektoru azimutu přiblížení na přistání. Parametr „"N"“ uvádí počet vytvořených procedur přiblížení na přistání a vzletu, které začínají v sektoru zpětného azimutu. Poznámka 2: Zařízení bez báze dat zpětného azimutu může použít všechna slova až do B39 pro bázi dat azimutu přiblížení na přistání.

25.11.2004

Dopl. A A - 21

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A Tabulka A-15. – Doplňková datová slova B1 - až B39 (viz 3.11.4.8.3.2)

Slovo

Obsah dat - typ dat

Typ dat

Změna/CRC azimutu přiblížení na přistání B1 Preambule - číslice číslice Adresa Počet deskriptorů procedur přiblížení Poslední slovo azimutu přiblížení

báze

Maximální

Použito

Rozsah

čas

bitů

hodnot

2,5

12 8

bitů

I1 - – I12 I13 –- I20

4

0 - až 15

I21 –- I24

6 32 1 1 1 4 7

viz Pozn. 2 viz Pozn. 3 viz Pozn. 4 viz Pozn. 4 viz Pozn. 4 viz Pozn. 12 viz Pozn. 13

I25 –- I302 I31 –- I62 I63 I64 I65 I66 –- I69 I70 –- I76

dat

Kód CRC azimutu přiblížení Vysílání slova B42 Vysílání slova A4 Vysílání slova B43 Rezervnía Parita Slova deskriptorů procedur B2- až B(M+1) (báze dat azimutu přiblížení na přistání) B(b) -až B(b+N- (báze dat zpětného azimutu) +1) Preambule-číslice číslice 2,5 Adresa Základní ukazatel Ukazatel stavu

(viz Pozn. 1)

12 8 25

viz Pozn. 5 1- až 9

4 Ukazatel tratě Číslo RWY

5

(viz Pozn. 14) viz Pozn. 5 0 až -36

6 Písmenný znak RWY Typ procedury Indexy provozního bodu trati

2 1

(viz Pozn. 15) viz Pozn. 6 viz Pozn. 7 0- až 63

6 Parita Datová slova v bodech trati (viz. Tab. A-16) B(M+2)- až B(a) ) (báze dat azimutu přiblížení na přistání) B(b+N) až- B(38) ) (báze dat zpětného azimutu) Preambule - číslice číslice 2,5 Adresa Položky dat popisu bodu trati Parita Slovo změna/CRC zpětného azimutu (viz. Pozn. 1, 11) B-39 Preambule-číslice číslice 2,5 Adresa Počet deskriptorů procedur zpět. azimutu První slovo báze dat zpětného azimutu Kód CRC zpětného azimutu Vysílání slova B43 Rezerva Ukazatel změna/CRC zpětného azimutu PARITY


Číslo

Dopl. AA - 22

7

(viz Pozn. 8, 9) viz Pozn. 13

I1 - – I12 I13 –- I20 I21 –- I45 I46 –- I49 I50 –- I54 I55 –- I60 I61 –- I62 I63 I64 –- I69 I70 –- I76

(viz Pozn. 1, a 11) 12 8 49 7

viz Pozn.10, 11 viz Pozn. 13

12 8

I1 –- I12 I13 –- I20 I21 –- I69 I70 –- I76 I1 –- I12 I13 –- I20

4

0 - až 15

I21 –- I24

6 32 1 5

viz Pozn. 2 viz Pozn. 3 viz Pozn. 4 viz Pozn. 12

I25 –- I30 I31 –- I62 I63 I64 –- I68

14 7

viz Pozn. 11 viz Pozn. 13

I69 I70 - I76

25.11.2004

DOPLNĚK A

Poznámka 1:

PŘEDPIS L 10/I

Proměnné použité v číslech slov odpovídají Tab. A-14.

Poznámka 2: Toto pole se kóduje v souladu s Tab. A-9 s použitím bitů I15 I13 - – I18 . V této tabulce bit I25 nese informaci bitu I13 z Tab. A-9 a vysílá se první. Poznámka 3:

Kód CRC obsahuje zbytek R(x) z dělení dvou polynomů Modulo 2.

 x 32 .Mx   Rx  = Q(x) +   G x Gx      mod 2 M(x) informační pole, které obsahuje níže uvedenou bázi dat azimutu přiblížení na přistání nebo zpětného azimutu, s vynecháním preambule, adresy, paritních bitů a bitů kódu CRC. Pro doplňková datová slova se použijí bity I21 - I69 a pro slova základních dat bity I13 až I30. Báze dat obsahuje následující datová slova v uvedeném pořadí: Báze dat azimutu přiblížení na přistání B1 - (bity I21 - I30, I63 - I69) B2 - B(a) B40, B41 A1 nebo B42, A2, A3 A4 nebo B43 (jestliže se vysílá) Základní datové slovo 6 Báze dat zpětného azimutu B(b) (bity I21 - – I30, I63 - – I69) B40, B41, A3 A4 nebo B43 (jestliže se vysílá) Základní datové slovo 6 32 M(x) se násobí x , v důsledku čeho se doplňuje na konec dělení 32 nulových bitů. G(x) polynomu generátoru, stanovený následovně: 32 31 14 13 9 8 4 3 G(x) = x + x + x + x + x + x + x + x + x + 1 Q(x) = podíl z dělení 31

Kód CRC, R(x) vysílá se s koeficientem x

25.11.2004

jako bit I31 a s koeficientem x0 jako bit I62.

Poznámka 4: 0 - ne 1 - ano

Následující podmínky kódování:

Poznámka 5:

Písmenné znaky se kódují dle ust. 3.11.4.8.3 pro datové slovo B1 - – B39.

Dopl. A A - 23


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

Poznámka 6: Následující podmínky kódování: 0 - bez písmena 1 - R (pravý) 2 - C (střední) 3 - L (levý) Poznámka 7: Následující podmínky kódování: 0 - procedura přiblížení na přistání 1 - procedura vzletu Poznámka 8: Čísla indexů bodů trati se přidělují postupnou numerizací všech trati v bázi dat azimutu přiblížení nebo zpětného azimutu. Jestliže je bod na prahu hlavní RWY kóduje se pouze s použitím výšky přeletu prah RWY a vypouští se z posloupnosti indexů bodů tratí. Poznámka 9: Hodnota nula v tomto poli ukazuje, že se použije procedura přiblížení na přistání po vypočtené ose. Výpočet na základě dat obsažených ve doplňkových datových slovech A1 (nebo B42), A2, A3 a A4 (nebo B43). Poznámka 10: Popis bodů trati má proměnnou délku a kóduje se postupně bez potvrzování hranic slova. Mezi popisem bodů trati se nepovoluje použít rezervní bity. Libovolné rezervní bity na konci slova o posledním bodu mají hodnotu nula. Popis bodů trati pro proceduru přiblížení na přistání se kóduje v tom pořadí, v jakém letadlo plní proceduru. Popis bodů trati pro nezdařené přiblížení nebo vzlet se kóduje v opačném pořadí. Body trati při nezdařeném přiblížení nebo vzletu, které nejsou totožné s body přiblížení na přistání, se kódují za posledním bode tratě přiblížení na přistání v bázi dat. Poznámka 11: Zařízení bez báze dat zpětného azimutu může použít doplňkové datové slovo B39 jako datové slovo bodu trati pro azimut přiblížení na přistání. Bit I69 slova B39 se použije pro ukázání použití daného slova. Podmínky kódování jsou následující: 0 - slovo B-39 je datovým slovem bodu trati 1 - slovo B39 je datovým slovem změny/CRC zpětného azimutu Poznámka 12:


Poznámka 13:

Bity parity I70 - I76 se stanovují tak, aby vyhověly rovnicím uvedeným v Poznámce 1 k Tab. A-12.

Poznámka 14:

Použití zakódované hodnoty 0000 se nepřipouští.

Poznámka 15:

Číslo RWY rovno 0 se použije pro heliport.



Dopl. AA - 24

25.11.2004

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I Tabulka A-16. - Položky dat popisu bodu trati (viz 3.11.4.8.3.2)

Obsah dat

Použité bity

X souřadnice

15

Vysílání Y souřadnice

1

Y souřadnice

15

Vysílání Z souřadnice

1

Z souřadnice

13

Rozsah hodnot

Nejnižší platný bitBit nejnižšího významu

41 .940 m

¨ 2,56 m

(viz Pozn. 1, 2) viz Pozn. 3 41 940 m 2,56 m (viz Pozn. 1, 2) viz Pozn. 3 -–100 až - +8 091 m 1m (viz Pozn. 14, 4)

Identifikátor úseku/pole

následujícího

Výška bodu trati na prahu RWY

3

viz Pozn. 5 0 - až 31,5 m

6

0,5 m (viz Pozn. 5)

Vzdálenost bodu trati od virtuální azimutální antény

6

0 až -6 300 m

100 m

(viz Pozn. 5) Index následujícího bodu trati 6

viz Pozn. 5, 6

6

viz Pozn. 5, 6

Index nezdařeného přiblížení

Poznámka 1: Počátkem systému souřadnice je referenční bod MLS. Osa X je horizontální čára ležící ve vertikální rovině, procházející osou RWY, s kladnou hodnotou, označující polohu ve směru referenčního bodu přiblížení na přistání. Osa Y je horizontální čára kolmá na osu X, s kladnou hodnotou označující polohu vlevo od osy RWY při pohledu od referenčního bodu MLS ve směru referenčního bodu přiblížení na přistání. Osa Z je vertikální čára s kladnou hodnotou označující polohu nad referenčním bodem MLS. Při stanovení hodnot souřadnic bodů trati se zakřivení země neuvažuje. Poznámka 2: Následující podmínky kódování Nejvyšší platný bit je znakovým bitem 0 - kladná hodnota 2 1 - záporná hodnota Další bity představují absolutní hodnotu Poznámka 3: Následující podmínky kódování 0 - ne 1 - ano Bit „"vysílání Y Y souřadnice"“ má hodnotu NULA na uvedení toho, že Y Y souřadnice daného bodu je rovna nule, v tom případě se pole Y Y souřadnice nepoužije. Bit „"vysílání Z- souřadnice"“ má hodnotu NULA na uvedení toho, že buď bod trati se uvádí dvěma souřadnicemi, nebo lze na čáře stálého gradientu mezi dvěma body, pro které se vysílá Z souřadnice. V obou případech pole Z-souřadnice se nepoužije. Poznámka 4: Dané pole se kóduje z výchozí hodnoty - –100 m. To znamená, hodnota 0 v tomto poli odpovídá Z Z-souřadnici rovné - –100 m. Poznámka 5: Pole dat, která následují za identifikátorem následujícího úseku/pole, se vysílají pouze v určitých případech. Kódování identifikátoru následujícího úseku /pole a použití následujících polí dat je uvedeno v Tab. A17. Poznámka 6: Čísla indexu bodů tratě se přiřazují postupně všem bodům tratě v bázi dat azimutu přiblížení na přistání nebo zpětného azimutu. Jestliže bod trati na prahu hlavní RWY se kóduje s použitím pouze výšky přeletu RWY, potom se vypouští z posloupnosti indexů bodu tratí. Pole indexu následujícího bodu vždy obsahuje číslo

Dopl. A A - 25


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK A

indexu menší než v stávajícím bodu. Pole indexu nezdařeného přiblížení vždy obsahuje číslo indexu větší než v stávajícím bodu tratí.

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

Dopl. AA - 26

DOPLNĚK A

PŘEDPIS L 10/I Tabulka A-17 -. Identifikátory následujícího úseku/pole (viz 3.11.4.8.3.2) Použití

Místo následujícího bodu

Následuje společný bod

Identifikátor Spojeno s nezdař. přiblížením

Ne v libovolném místě

Ne Ano

Typ úseku

následujícího úseku/pole

Přímý Zakřivený Přímý

0 1 2

Zakřivený

3

Ne

Práh

4

Přímý

hlavní RWY

Ano

5

NeE Chybí Ne

viz Pozn. 2

6

Chybí

Ano

Přímý do 1. prolet. bodu při nezdařené m přiblížení

7

Pole dat za identifikátorem Přiblížení na přistání

Nezdařené přiblížení

Vzlet

X souřadnice následujícího bodu trati 1. . Index následujícího bodu trati X-souřadnice prvního bodu 2. . následující procedury 1. . Výška bodu tratě na prahu RWY X souřadnice 1. bodu tratě následující 2. . X procedury souřadnice 1. bodu následující procedury 1. . Výška bodu tratě na prahu RWY Není povoleno 2. Index nezdař. (viz Pozn. 3) přiblížení 3. X souřadnice 1. bodu následující procedury 1. . Vzdálenost bodu trati od X souřadnice 1. virtuální antény bodu tratě 2. . X následující souřadnice 1. procedury bodu trati následující procedury 1. . Vzdálenost bodu trati od virtuální antény 2. Index Není povoleno nezdařeného přiblížení (viz Pozn. 3) 3. X souřadnice 1. bodu trati následující procedury

Poznámka 1: Společným bodem tratě je bod, který se označuje v probíhající proceduře pouze číslem indexu bodu tratě. Přesné souřadnice bodu tratě jsou části jiné procedury. Poznámka 2: Po tomto bodu tratě informace navedení jsou zajišťovány přímou čarou, která pokračuje od stávajícího bodu a tangenciálně z tohoto bodu trati. V proceduře nezdařeného přiblížení tato čára protíná poslední bod tratě při přiblížení na přistání. Poznámka 3: Hodnoty 5 a 7 identifikátoru následujícího úseku pole se rezervují pro použití pouze v procedurách přiblížení na přistání. V procedurách nezdařeného přiblížení a vzletu se mohou použít společné body tratě při přiblížení na přistání s těmito hodnotami. Přitom pole dat výšky bodu tratě na prahu VPDRWY, vzdálenost virtuální antény od prahu VPD RWY a index nezdařeného přiblížení se neberou do úvahy.

Dopl. A A - 27

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR


DOPLNĚK B

F

PŘEDPIS L 10/I

 2  c2

 c

kde

1

2

= =

 4,44280763310  s / m1 / 2 10

14

univerzální gravitační parametr WGS-84 (3,986005 x 10 rychlost světla ve vakuu (2,99792458 x 108 m/s)

m3/s2)

Poznámka: Hodnota t má značit začátek nebo konec přechodu týdne. To znamená, že pokud t–toc  302 400 sekund, je nutno od t odečíst 604 800 sekund. Je-li t–toc  –302 400 sekund, je nutno k t přičíst 604 800 sekund. 3.1.2.3

Pozice družice. Současná poloha družice (Xk, Yk, Zk) je definována v tabulce B-15. Tabulka B-15. Prvky soustavy souřadnic systému

A

 A

n0 

2

Hlavní poloosa



Vypočtená střední hodnota pohybu

A3

t k  t  t oe

Čas z referenční doby efemerid*

n  n 0  n

Opravená střední hodnota pohybu

Mk  M0  nt k

Střední anomálie

Mk  E k  e sin E k

Keplerova rovnice pro anomálii excentricity (může být vyřešeno iterací)

2    sin k  1  1  e sinE k / 1  ecosE k    k  tan 1    tan    cos k   cosE k  e  / 1  ecosE k  

Skutečná anomálie

 e  cos k  E k  cos 1   1  e cos k 

Anomálie excentricity

k   k  

Argument zeměpisné šířky Sekundární harmonické poruchy

uk  Cus sin 2k  Cuc cos 2k

Argument korekce zeměpisné šířky

rk  C rc sin 2 k  C rs cos 2 k

Oprava poloměru

ik  C ic sin 2k  Cis cos 2k

Oprava inklinace

uk  k  uk

Opravený argument zeměpisné šířky

rk  A 1  ecosEk   rk

Opravený poloměr

ik  i 0  ik  iDOT t k

Opravená inklinace

 x k  rk cosuk    y k  rk sinuk 

Poloha na orbitální rovině

   t    t  k   0   e k e oe

Opravená zeměpisná šířka vzestupného uzlu

  x k  x k cos k  y k cosik sin k     y k  x k sin k  y k cosik cos k    z k  y k sinik 

Zemské souřadnice vázané na střed Země

*

t je systémový čas GPS v době přenosu, tj. čas GPS opravený pro čas přenosu (vzdálenost/rychlost světla). Dále je tk aktuální celkový časový rozdíl mezi časem t a dobou toe a musí být vypočten pro překročení začátku nebo konce týdne. Tj., jestliže je tk větší než 302 400 sekund, odečte se 604 800 sekund od tk. Jestliže tk je menší než –302 400 sekund, připočte se 604 800 sekund k tk.

Dopl. B - 13

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

PŘEDPIS L 10/I 3.1.2.4

Tiono

DOPLNĚK B

Ionosférické korekce. Ionosférická korekce (Tiono) je definována jako:

    x 2 x 4  F  5,0  10 9  AMP1    , x 1,57      2 24   (sekund)    9 , x  1,57 F  5,0  10





kde

 3    n  nm , AMP  0  AMP    (sekund) n 0  jestli AMP0, AMP  0 



x

2t  50400  , (radiánů) PER

3      n  nm , PER  72 000 PER    (sekund) n 0  jestli PER72 000, PER  72 000   



F  1,0  16,0 0,53  E

3

αn a βn jsou datová slova vysílaná družicí s n = 0, 1, 2, a 3

 m   i  0,064 cos i  1,617  (polokruhy) i  u 

 sin A (polokruhy) cos  i

i  u   cos A (polokruhy)  i  i ,   i    i  0,416,    0,416,  i 

jestli i  0,416   jestli i  0,416  (polokruhy) jestli i 0,416  

0,0137  0,022 (polokruhy) E  0,11

t  4,32  10 4  i  časGPS (sekund), kde 0 ≤ t < 86 400, proto: jestliže t ≥86 400 sekund, odečte se 86 400 sekund; a jestliže t < 0 sekund, přičte se 86 400 sekund. E = elevační úhel družice 3.1.2.4.1 Veličiny použité ve výpočtu ionosférického zpoždění jsou: a) Veličiny vysílané družicí: αn = koeficienty kubické rovnice představující amplitudu vertikálního zpoždění (4 koeficienty = 8 bitů každý) βn = koeficienty kubické rovnice představující periodu modelu (4 koeficienty = 8 bitů každý) b) Veličiny generované přijímačem: E = elevační úhel mezi uživatelem a družicí (polokruhy) A = azimut mezi uživatelem a družicí, měřený kladně ve směru hodinových ručiček od skutečného severu (polokruhy) Φu = zeměpisná šířka uživatele (polokruhy) WGS-84 λu = zeměpisná délka uživatele (polokruhy) WGS-84

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

Dopl. B - 14

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.2.1.1.2 Fázový šum nosné. Spektrální hustota fázového šumu nemodulované nosné musí být taková, že fázový závěs při šířce jednoho postranního pásma šumu 10 Hz je schopen sledovat fázi nosné s přesností ne horší než 0,1 radiánu (1 σ). 3.2.1.1.3 Generování GLONASS PR kódu. Pseudonáhodný (PR) kód je 511bitová posloupnost, která je vzorkována na výstupu 7. stupně 9stupňového posuvného registru. Počáteční vektor pro generování této posloupnosti má hodnotu „111111111“. Generování polynomu odpovídajícího 9stavovému posuvnému registru musí být:

Gx   1  x 5  x 9 .

3.2.1.1.4 Parazitní vyzařování. Výkon vysílaného VF signálu za pásmem přiděleným GLONASS nesmí být větší než –40 dB, vztaženo k výkonu nemodulované nosné. Poznámka 1: Družice GLONASS vypuštěné během let 1998 až 2005 a později používají filtry omezující mimopásmové vyzařování na limit pro nežádoucí interference podle Doporučení ITU-R RA.769 pro pásmo 1 660 až 1 670 MHz. Poznámka 2: Družice GLONASS vypuštěné po roce 2005 používají filtry omezující mimopásmové vyzařování na limit pro nežádoucí interference podle Doporučení ITU-R RA.769 pro pásma 1 610,6 až 1 613,8 MHz a 1 660 až 1 670 MHz. 3.2.1.1.5 Korelační ztráty. Ztráty ve výkonu obnoveného signálu v důsledku nepřesností při modulaci signálu a zkreslení časového průběhu nesmí přesáhnout 0,8 dB. Poznámka: Výkonová ztráta signálu je rozdílem mezi vysílaným výkonem v pásmu 1,022 MHz a výkonem signálu obnoveným bezšumovým bezztrátovým přijímačem s 1čipovým oddělovacím korelátorem se šířkou pásma 1,022 MHz. 3.2.1.2

Struktura dat

3.2.1.2.1 Úvod. Navigační zpráva je vysílána jako vzorek číslicových dat kódovaných Hammingovým kódem a transformovaných do relativního kódu. Strukturálně je datový vzorek generován jako nepřetržitě opakované superrámce. Superrámec se skládá z rámců, rámec se skládá z řetězců. Hranice řetězců, rámců a superrámců navigační zprávy z jiných družic systému GLONASS jsou synchronizovány v rozsahu 2 milisekund. 3.2.1.2.2 Struktura superrámce. Superrámec trvá 2,5 minuty a skládá se z pěti rámců. V každém superrámci se vysílá celkový obsah nepřímých informací (almanach pro 24 družic systému GLONASS). Poznámka: Struktura superrámce s indikací čísel rámců v superrámci a řetězců v rámci je znázorněna na obrázku B-7. 3.2.1.2.3 Struktura rámce. Každý rámec má délku 30 sekund a skládá se z 15 řetězců. V každém rámci je vysílán celkový obsah přímých informací (parametry efemerid) daných družic a část nepřímých informací (almanach). Rámce 1 až 4 osahují část almanachu pro 20 družic (5 družic na rámec) a 5. rámec obsahuje zbytek almanachu pro 4 družice. Almanach jedné družice zabírá dva řetězce. Poznámka: Struktura rámců je zobrazena na obrázcích B-8 a B-9. 3.2.1.2.4 Struktura řetězce. Každý řetězec má délku 2 sekundy a skládá se z elementárních binárních signálů dat a časové značky. Během posledních 0,3 sekund tohoto dvousekundového intervalu (na konci každého řetězce) je vysílána časová značka. Časová značka (zkrácená pseudonáhodná posloupnost) sestává z 30 znaků s délkou 10 milisekund pro každý znak s následující posloupností: 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 1 1 1 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 1 0. Během prvních 1,7 sekund tohoto dvousekundového intervalu (na začátku každého řetězce) se vysílá 85 datových bitů (každý datový bit s délkou 20 ms) v duobinárním formátu. Čísla bitů se zvyšují zprava doleva. Společně s informačními bity (poloha bitů 9 až 84) jsou vysílány kontrolní bity Hammingova kódu (KX) (poloha bitů 1 až 8). Hammingův kód má délku 4. Data jednoho řetězce jsou oddělena od dat přilehlých řetězců časovou značkou (MB). Slova dat musí mít nejprve označen MSB (bit nejvyššího významu). Poloha bitu 85 v každém řetězci je znak výplně „0“, který je přenesen první. 3.2.1.2.4.1 Řetězce 1 až 4. Informace obsažená v řetězcích 1 až 4 každého rámce musí korespondovat s družicí, ze které byla vysílána. Tato informace se nesmí v superrámci měnit. 3.2.1.2.4.2 Řetězce 5 až 15. Řetězce 5 až 15 každého rámce musí obsahovat almanach GLONASS pro 4 nebo 5 družic. Informace obsažená v 5. řetězci se musí opakovat v každém rámci superrámce. Poznámka: Struktura řetězce je zobrazena na obrázku B-10.

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

Dopl. B - 18

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I Tabulka B-17. Efemeridové a časové parametry

Parametr

Počet bitů

Měřítko (LSB)

m

4

1

tk

5

1

0 až 23

hodiny

tk

6

1

0 až 59

minuty

1

30

0 až nebo 30

sekundy

7

15

15…1425

minuty

tb

 n t b 

 n t b 

x n t b , y n t b , z n t b 

x n t b , y n t b , z n t b 

–40

Efektivní rozsah

Jednotky bezrozměrné

–30

11

2

±2

22

2–30

±2–9

27

–11

2

24

2–20

bezrozměrné sekundy 4

±2,710

km

±4,3

km/s

x n t b , y n t b , zn t b 

5

En

5

Bn

3

P1

2

P2

1

1

0; 1

bezrozměrné

P3

1

1

0; 1

bezrozměrné

5

–30

±13,9710–9

sekundy

 n

–30

2

2

–9

±6,210

km/s

1

0 až 31

dny

1

0 až 7

bezrozměrné

podrobně v ust. 3.2.1.3.1.

2

Tabulka B-17A. Parametry dodatečných dat Parametr

Počet bitů

LSB

Efektivní rozsah

Jednotky

n ln B1 B2 KP NT N4 FT M P4 P

5 1 11 10 2 11 5 4 2 1 2 22 2

1 1 2-10 2-16 1 1 1

0 až 31 0; 1 ±0,9 (–4,5 až 3,5) x 10–3 0 až 3 0 až 1461 1 až 31 Viz tab. B-17B 0 až 3 0; 1 00,01,10,11 ±1,9 x 10–3 0 až 3

bezrozměrné bezrozměrné sekundy s/střední sluneční den bezrozměrné dny čtyřletý interval

GPS MA n

1 1 1 2-30 1

Dopl. B - 23

bezrozměrné bezrozměrné bezrozměrné sekundy bezrozměrné

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Tabulka B-17B. Kódování slov FT Hodnota FT

Přesnost pseudovzdálenosti, 1 sigma (m)

0

1

1

2

2

2,5

3

4

4

5

5

7

6

10

7

12

8

14

9

16

10

32

11

64

12

128

13

256

14

512

15

Nepoužito

Tabulka B-18. Uspořádání efemeridových a časových parametrů v rámci

Parametr

Počet bitů

Číslo řetězce v rámci

Číslo bitu v rámci

m

4

1…15

81 – 84

tk

12

1

65 – 76

tb

7

2

70 – 76

n(tb)

11

3

69 – 79

n(tb)

22

4

59 – 80

xaxn(tb)

27

1

9 – 35

yayn(tb)

27

2

9 – 35

zn(tb)

27

3

9 – 35

24

1

41 – 64

24

2

41 – 64

24

3

41 – 64

5

1

36 – 40

x n t b  y n t b 

z n t b 

x n t b  y n t b 

5

2

36 – 40

z n t b 

5

3

36 – 40

En

5

4

49 – 53

Bn

3

2

78 – 80

P1

2

1

77 – 78

P2

1

2

77

P3

1

3

80

 n

5

4

54 – 58

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

Dopl. B - 24

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.2.2.2

Korekce časové základy družice

3.2.2.2.1

Systémový čas GLONASS je odvozen z: tGLONASS = tk + τn(tb) – γn(tb) (tk – tb),

kde: tk, τn(tb), γn(tb) jsou parametry popsané v ust. 3.2.1.3.1 Doplňku B. 3.2.2.2.2 (UTC (SU)):

Čas GLONASS je vztažen k času Národní služby času Ruska (National Time Service of Russia) tUTC(SU) = tGLONASS + τc – 03 hodiny 00 minut,

kde: τc je parametr popsaný v ust. 3.2.1.3.4 Doplňku B; a 03 hodin 00 minut je nepřetržitý časový posun způsobený rozdílem mezí moskevským a greenwichským časem. 3.2.2.3

Poloha družice

3.2.2.3.1 Aktuální poloha družice je definována použitím efemeridových parametrů z navigace GLONASS, jak je uvedeno níže a v tabulce B-17. 3.2.2.3.2 Přepočet efemerid z okamžité hodnoty tb do okamžité hodnoty ti v intervalu (|τi| = | ti - tb| ≤ 15 minut) je prováděn využitím techniky numerické integrace diferenciálních rovnic popisujících pohyb družic. Na pravé straně rovnice jsou určena zrychlení použitím gravitační konstanty μ, druhého zonálního harmonického koeficientu geopotenciálu J20, který definuje zploštění Země na pólech, a zohledněna jsou zrychlení způsobená rušivými vlivy Měsíce a Slunce. Rovnice jsou integrovány v souřadnicovém systému PZ-90 (ust. 3.2.5 Doplňku B) s aplikací Range-Kuttovy metody čtvrtého řádu, jak je uvedeno dále:

dx / dt  Vx dy / dt  Vy dz / dt  Vz

dVx / dt   dVy / dt  

 r

3

 r

3

x

2 3 2 a e  5z 2 J0 x 1 2  2 r5 r 

    2 x  2Vy  x  

y

2 3 2 a e  5z 2 J0 y 1 2  2 r5 r 

    2 y  2Vx  y  

dVz / dt  

 r3

z

2 3 2 a e  5z 2 J0 z 1  2 r 5  r2

   z  

Kde:

r  x 2  y 2  z2  ae

9 3 2 = zemská univerzální gravitační konstanta (398 600,4410 m /s ); = hlavní poloosa (6 378 136 m);

J02 

= druhý zonální harmonický koeficient geopotenciálu (1 082 625,710-9); a = rychlost otáčení Země (7,29211510-5 radián/s).

Souřadnice x n t b , y n t b , z n t b  a složky vektoru rychlosti x n t b   V x , y n t b   Vy , z n t b   Vz jsou počáteční podmínky pro integraci. Zrychlení způsobená rušivými vlivy Měsíce a Slunce xn t b , y n t b , zn t b  jsou konstanty v integračním intervalu 15 minut. 3.2.3

Letadlové prvky

3.2.3.1

GNSS (GLONASS) přijímač

3.2.3.1.1 nezpůsobilé.

Vyloučení družice. Přijímač musí vyloučit družice označené navigační zprávou GLONASS jako

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

Dopl. B - 30

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B Tabulka B-46. Zpráva typu 18, masky IGP

Obsah dat

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Počet skupin IGP

4

0 až 11

1

Identifikátor skupiny IGP

4

0 až 10

1

Zdroj dat - ionosféra (IODIk)

2

0 až 3

1

1

0 nebo 1

1

1

—

—

Pro 201 IGP Hodnota masky IGP Rezervní Poznámka:

Všechny parametry jsou definovány v ust. 3.5.4.6.

Tabulka B-47. Zpráva typu 24, smíšené rychlé korekce/ dlouhodobé korekce chyb družice Obsah dat

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

12

256,000 m

0,125 m

4

(Viz tab. B-31)

(Viz tab. B-31)

IODP

2

0 až 3

1

Identifikátor typu rychlých korekcí

2

0 až 3

1

IODFj

2

0 až 3

1

4

—

—

106

—

—

Pro 6 slotů Rychlé korekce (FCi) Pro 6 slotů UDREIi

Rezervní Polovina zprávy typu 25

Poznámka 1: Parametry identifikátoru typu rychlých korekcí, IODFj a FCi jsou definovány v ust. 3.5.4.4.2. Poznámka 2: Parametr IODP je definován v ust. 3.5.4.1. Poznámka 3: Parametr UDREIi je definován v ust. 3.5.4.5. Poznámka 4: Zpráva dlouhodobých korekcí chyb družice je rozdělena na dvě poloviny. Polovina zprávy pro kód rychlosti = 0 je definována v tabulce B-48. Polovina pro kód rychlosti = 1 je definována v tabulce B-49.

Tabulka B-48. Polovina zprávy typu 25, dlouhodobé korekce chyb družice (KÓD RYCHLOSTI = 0) Obsah dat Kód rychlosti = 0

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

1

0

1

Pro 2 družice Číslo masky PRN

6

0 až 51

1

Zdroj dat (IODi)

8

0 až 255

1

δxi

9

32 m

0,125 m

δyi

9

32 m

0,125 m

δzi

9

32 m

0,125 m

10

-22

2

IODP

2

0 až 3

1

Rezervní

1

—

—

δδiδai,f0

Poznámka 1: Poznámka 2:

s

Parametry číslo masky PRN a IODP jsou definovány v ust. 3.5.4.1. Všechny ostatní parametry jsou definovány v ust. 3.5.4.4.1.

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 21/ČR

Dopl. B - 58

-31

2

s

PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

Poznámka 2: Pokud je družice identifikovaná SBAS jako „nesledováno“ používána pro určování polohy, SBAS nezajišťuje integritu. Pokud jsou dostupné, jsou pro zajišťování integrity využívány ABAS nebo GBAS. 3.5.8.4

Základní a přesné diferenční funkce

3.5.8.4.1 Přesnost určování polohy základních uskupení družic. Střední kvadratická hodnota (1 sigma) celkového podílu letadla na chybě korigované pseudovzdálenosti pro družici GPS, při minimální úrovni výkonu přijatého signálu (ust. 3.7.3.1.5.4 Hlavy 3), v nejhorším interferenčním prostředí, jak je definováno v ust. 3.7, musí být menší než nebo rovna 0,4 m, bez zbytkových chyb způsobených vícecestným šířením, troposférou a ionosférou. Střední kvadratická hodnota celkového podílu letadla na chybě korigované pseudovzdálenosti pro družici GLONASS při minimální úrovni výkonu přijatého signálu (ust. 3.2.5.4 Hlavy 3), v nejhorším interferenčním prostředí, jak je definováno v ust. 3.7, musí být menší než nebo rovna 0,8 m, bez zbytkových chyb způsobených vícecestným šířením, troposférou a ionosférou. 3.5.8.4.2

Přesné přiblížení a provoz APV

3.5.8.4.2.1 Přijímač musí vypočítávat a používat dlouhodobé korekce, rychlé korekce, korekce rychlosti změny vzdálenosti a vysílané ionosférické korekce. U družic GLONASS je nutno vynásobit ionosférické korekce přijaté od SBAS druhou mocninou podílu kmitočtů GLONASS a GPS (fGLONASS/fGPS)2. 3.5.8.4.2.2

Přijímač musí používat k určení polohy váženou metodu nejmenších čtverců.

3.5.8.4.2.3 Přijímač musí používat troposférický model tak, aby residuální chyby pseudovzdálenosti měly střední hodnotu (μ) menší než 0,15 m a standardní odchylku menší než 0,07 m. Poznámka: Byl vyvinut model, který vyhovuje těmto požadavkům. Výklad je uveden v ust. 6.7.3 Dodatku D. 3.5.8.4.2.4 Přijímač musí vypočítávat a používat horizontální a vertikální úrovně ochrany, jak je definováno v ust. 3.5.5.6. V tomto výpočtu definuje σ2tropo:

1 0,002  sin 2  i 

 0,12 m

kde θi je elevační úhel i-té družice. Navíc σair musí vyhovovat stavu normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou a standardní odchylkou rovnou σair omezující chybnou distribuci pro zbytkové chyby letadlové pseudovzdálenosti: 

y

y

 f x dx  Q   pro všechny   0 n

y

a y

f  

n x dx



y y  Q  pro všechny  0  

kde: fn(x) = funkce hustoty pravděpodobnosti zbytkové chyby letadlové pseudovzdálenosti; a

Qx  

1 2



e



t2 2 dt

x

Poznámka: Standardní přídavek pro vícecestné šíření na palubě definované v ust. 3.6.5.5.1 může být použit k omezení chyb způsobených vícecestným šířením. 3.5.8.4.2.5 Pro přesné přiblížení a APV musí být ID poskytovatele služby vysílané ve zprávě typu 17 identické s ID poskytovatele služby v bloku dat FAS, kromě ID rovného 15 v bloku dat FAS. Poznámka: Pro SBAS je blok dat FAS uložen v palubních databázích letadla. Formát dat pro ověření kontroly cyklickým kódem je uveden v Dodatku D, ust. 6.6. Liší se od bloku dat FAS GBAS v ust. 3.6.4.5. v tom, že obsahuje SBAS HAL a VAL pro konkrétní postupy přiblížení. Pro přiblížení prováděné použitím korekcí pseudovzdálenosti SBAS je ID poskytovatele služby v bloku dat FAS stejné jako ID poskytovatele služby vysílané jako část informace o stavu a statusu ve zprávě typu 17. Je-li ID poskytovatele služby v bloku dat FAS rovno 15, pak může být použit jakýkoli poskytovatel. Pokud je ID poskytovatele služby v bloku dat FAS rovno 14, pak nemohou být přesné diferenční korekce SBAS použity pro přiblížení.

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

Dopl. B - 70

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.5.8.4.3 Odlet, traťový let, koncové a nepřesné přístrojové přiblížení 3.5.8.4.3.1 Přijímač musí vypočítávat a používat dlouhodobé korekce, rychlé korekce a korekce rychlosti změny vzdálenosti. 3.5.8.4.3.2 Poznámka:

Přijímač musí vypočítávat a používat ionosférické korekce. Jsou možné dvě metody výpočtu ionosférických korekcí, viz ust. 3.1.2.4 a 3.5.5.5.2.

3.5.8.4.3.3 Přijímač musí používat troposférický model tak, aby zbytkové chyby pseudovzdálenosti měly střední hodnotu (μ) menší než 0,15 m a standardní odchylku menší než 0,07 m. Poznámka: Byl vyvinut model, který vyhovuje těmto požadavkům. Výklad je uveden v Dodatku D, ust. 6.7.3. 3.5.8.4.3.4 Přijímač musí vypočítávat a používat horizontální a vertikální úrovně ochrany, jak je definováno v ust. 3.5.5.6. V tomto výpočtu definuje σ2tropo:

1 0,002  sin 2  i 

 0,12 m

kde θi je elevační úhel i-té družice. Navíc σair musí vyhovovat stavu normálního rozdělení s nulovou střední hodnotou a standardní odchylkou rovnou σair omezující chybnou distribuci pro zbytkové chyby letadlové pseudovzdálenosti: 

y

y

 f x dx  Q   pro všechny   0 n

y

a y

f  

n x dx



y y  Q  pro všechny  0  

kde: fn(x) = funkce hustoty pravděpodobnosti zbytkové chyby letadlové pseudovzdálenosti; a

Qx  

1 2



e



t2 2

dt

x

Poznámka: Standardní přídavek pro vícecestné šíření na palubě definované v ust. 3.6.5.5.1 může být použit k omezení chyb způsobených vícecestným šířením. 3.5.8.4.4 Pro operace odletu, traťového letu, konečného a nepřesného přístrojového přiblížení by měl přijímač používat vysílané ionosférické korekce, pokud jsou dostupné, a troposférický model v provedení stejném, jak je specifikováno v ust. 3.5.8.4.3. 3.5.9

Rozhraní mezi SBAS

Poznámka: Výkladový materiál týkající se rozhraní mezi různými poskytovateli služby SBAS je uveden v ust. 6.3 Dodatku D.


Dopl. B - 71

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.3.2.1 Synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti. Pole synchronizace a rozlišení nejednoznačnosti sestává z posloupnosti 48 bitů uvedené níže, kde je pravý krajní bit přenesen jako první: 010 001 111 101 111 110 001 100 011 101 100 000 011 110 010 000

3.6.3.3

Obsah zakódovaných dat

3.6.3.3.1 Identifikátor slotu stanice. Identifikátor slotu stanice (SSID) je numerická hodnota, které odpovídá označení písmenem A až H prvního časového slotu přiřazeného pozemnímu podsystému GBAS, kde slot A je představován číslem 0, slot B číslem 1, C číslem 2, … a H číslem 7. U identifikátoru je vysílán LSB jako první. 3.6.3.3.2 Délka přenosu. Délka přenosu indikuje celkový počet bitů v aplikačních datech a aplikačním FEC. U délky přenosu je vysílán LSB jako první. 3.6.3.3.3 FEC nastavovací posloupnosti. FEC nastavovací posloupnosti se vypočítává pomocí SSID a pole délky přenosu, použitím (25, 20) blokového kódu podle následující rovnice:

P1,..., P5   SSID1,..., SSID3 , TL1,..., TL17  HT kde: Pn SSIDn TLn HT

= n-tý bit FEC nastavovací posloupnosti (P1 je přenesen první); = n-tý bit identifikátoru slotu stanice (SSID1 = LSB); = n-tý bit v délce přenosu (TL1 = LSB); a = transpozice matice parity, definované níže:

0  0 T H  1  1 0

0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 0 1 1 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1  0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1  1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1 0 1 0 1

T

Poznámka: Tento kód je schopen korigovat všechny jednobitové chyby a detekovat 75 z 300 možných dvojbitových chyb. 3.6.3.3.4 Aplikační data. Aplikační data sestávají z jednoho nebo více bloků zprávy, jak je definováno v ust. 3.6.3.4. Bloky zprávy jsou mapovány přímo bez dodatečných nároků na řídící vrstvy. 3.6.3.3.5 Aplikační FEC. Aplikační FEC se vypočítá použitím dat aplikace pomocí systematického ReedSolomonova (R-S) (255, 249) kódu určené délky. 3.6.3.3.5.1

Primitivní polynom, p(x), definující pole R-S kódu je:

px   x 8  x 7  x 2  x  1 3.6.3.3.5.2

Polynom generátoru R-S kódu, g(x), je:

gx  

 x     x 125

i

6

  176 x 5   186 x 4   244 x 3   176 x 2   156 x   225

i120

8 i kde α je kořen p(x) používaný k sestavení Galoisova pole o velikosti 2 , GF (256) a α je základní prvek GF (256).

3.6.3.3.5.3 Při generování aplikační FEC jsou data zakódována, m(x) musí být seskupen do 8bitových R-S symbolů. Všechna datová pole v blocích zpráv, která definují aplikační data musí být přiřazena, jak je určeno v tabulkách B-61 a B-62 a v tabulkách zpráv v ust. 3.6.6. Protože je však Reed-Solomonův kód blokovaný kód, bloky aplikačních dat kratší než 249 bytů (1992 bitů) musí být prodlouženy na 249 bytů virtuálními bity výplně nastavenými na nulu a připojenými k aplikačním datům. Tyto virtuální bity výplně nesmí být přenášeny k bitovému kódovacímu zařízení. Data, která mají být zakódována, m(x), jsou definována: m(x) = a248x248 + a247x247 + … + a248-délka+1x248-délka+1 + a248-délka x248-délka +… + a1x + a0

Dopl. B - 69


DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Parametry pro přídavný datový blok 2 musejí zahrnovat data pro jednu nebo více vysílacích stanic následovně (Tab. B-65A): Číslo kanálu: číslo kanálu, dle definice v ust. 3.6.5.7, přiřazené vysílací stanici GBAS. Poznámka:

Číslo kanálu v tomto poli odkazuje na kmitočet a RSDS.

Δ zeměpisné šířky: rozdíl zeměpisné šířky vysílací stanice GBAS měřeno od zeměpisné šířky poskytované v parametru zeměpisné šířky zprávy typu 2. Kódování:

Kladná hodnota označuje, že vysílací stanice GBAS je severně od referenčního bodu GBAS. Záporná hodnota označuje, že vysílací stanice GBAS je jižně od referenčního bodu GBAS.

Δ zeměpisné délky: rozdíl mezi zeměpisnou délkou vysílací stanice GBAS měřeno od zeměpisné délky poskytované v parametru zeměpisné délky zprávy typu 2. Kódování:

Kladná hodnota označuje, že vysílací stanice GBAS je východně od referenčního bodu GBAS. Záporná hodnota označuje, že vysílací stanice GBAS je západně od referenčního bodu GBAS.

Poznámka:

Poradenský materiál týkající se přídavného datového bloku 2 je uveden v Dodatku D, ust. 7.17.

Tabulka B-65A. Data vysílací stanice GRAS Datový obsah

3.6.4.3.2.2

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Číslo kanálu

16

20001 až 39999

1

Δ zeměpisné šířky

8

±25,4°

0,2°

Δ zeměpisné délky

8

±25,4°

0,2°

Ověřovací parametry VDB

Přídavný datový blok 4 obsahuje informace potřebné pro podporu ověřovacích protokolů VDB (Tab. B-65B). Definování skupiny slotu: toto 8bitové pole ukazuje, který z 8 slotů (A-H) je určen pro použití pozemní stanicí. Pole je vysíláno s bitem nejnižšího významu (LSB) jako prvním. LSB odpovídá slotu A, další slotu B atd. Znak „1“ na pozici bitu znamená, že je slot přidělen pozemní stanici. Znak „0“ znamená, že tento slot pozemní stanici přidělen není.

Tabulka B-65C. Ověřovací parametry VDB Datový obsah Definování skupiny slotu

3.6.4.4

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

8

—

—

Zpráva typu 3 – Nulová zpráva

3.6.4.4.1 Zpráva typu 3 je „nulová zpráva“ proměnlivé délky, která je určena pro použití pozemními podsystémy, které podporují ověřovací protokoly (viz ust. 3.6.7.4). 3.6.4.4.2

Parametry zprávy typu 3 musí být následující:

Výplň: sled bitů střídajících se „1“ a „0“ o délce (v bytech), která je o 10 menší než hodnota uvedená v poli délky zprávy v záhlaví zprávy. 3.6.4.5 Zpráva typu 4 – Úsek konečného přiblížení (FAS). Zpráva typu 4 obsahuje jednu nebo více sad dat FAS, kde každá definuje jednotlivé přesné přiblížení (tabulka B-72). Každá sada dat zprávy typu 4 obsahuje následující:

Dopl. B - 79

17.11.2011 Změna č. 86

PŘEDPIS L 10/I kde: Kffmd, s_verti s_lati sx,i

= = = =

sy,i sv,i

= =

GPA N i

= = =

DOPLNĚK B

násobitel odvozený z pravděpodobnosti selhaní bezchybné detekce; sv,i + sx,i x tan(GPA); sy,r; parciální derivace polohové chyby ve směru x s ohledem na chybu pseudovzdálenosti i-té družice; parciální derivace polohové chyby ve směru y s ohledem na chybu pseudovzdálenosti i-té družice; parciální derivace polohové chyby ve vertikálním směru s ohledem na chybu pseudovzdálenosti i-té družice; úhel sestupové dráhy konečného přiblížení (ust. 3.6.4.5.1); počet zdrojů určování vzdálenosti použitých při určení polohy; a index zdroje určování vzdálenosti pro zdroje určování vzdálenosti používané při určení polohy.

Poznámka: Uspořádání referenčního rámce je definováno tak, že x je kladné směrem dopředu podél dráhy, y je příčné k dráze a kladné vlevo v místní horizontální rovině a v je kladné nahoru a kolmé k x a y.

3.6.5.5.1.1.2

Pro řešení polohy obecnou metodou nejmenších čtverců je projekční matice S definována jako:

s x,1 s x,2  s y,1 s y,2 S s v,1 s v,2   s t,1 s t,2

 s x,N    s y,N   GT  W  G  s v,N    s t,N 





1

 GT  W

kde:

G i   cos El i cos Az i

 cos El i sin Az i 12  0 W     0

kde

0

 22  0

 sin El i 1  i  tý řádek z G ; a 1

    ;    2   N  

0 0 

2 2 2 2  i2   pr _ gnd,i   tropo,i   pr _ air ,i   iono,i ;

kde:

 pr _ gnd,i

= σpr_gnd pro i-tý zdroj určování vzdálenosti (ust. 3.6.4.2);

 tropo,i

= zbytková troposférická neurčitost pro i-tý zdroj určování vzdálenosti (viz ust. 3.6.5.3);

σiono,i

= zbytková ionosférická neurčitost zpoždění (kvůli prostorové dekorelaci) pro i-tý zdroj měření vzdálenosti (viz ust. 3.6.5.4); a

 pr _ air,i

=

2 2  receiver El    multipath El  , standardní odchylka příspěvku letounu k chybě i

i

korigované psedovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti. Celkový příspěvek letounu zahrnuje příspěvek přijímače (ust. 3.6.8.2.1) a standardní přídavek pro vícecestné šíření od draku letadla; kde: σmultipath,i(Eli) =

0,13  0,53e

Eli

10 deg

, standardní model příspěvku vícecestného šíření od draku

letadla (v metrech); Eli

= elevační úhel pro i-tý zdroj měření vzdálenosti (ve stupních); a

Azi

= azimut i-tého zdroje měření vzdálenosti měřený proti směru hodinových ručiček pro osu x (ve stupních).

Poznámka:

Pro lepší čitelnost byl v rovnici projekční matice vynechán index i.


Dopl. B - 88

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.5.5.1.2 Podmínky měření s chybami. Je-li vysílána zpráva typu 101 bez bloků parametru B, hodnoty VPLH1 a LPLH1 jsou definovány jako nulové. Jinak vertikální úroveň ochrany (VPLH1) a stranová úroveň ochrany (LPLH1), za předpokladu, že existují skryté chyby v jednom a pouze jednom referenčním přijímači, jsou:

  LPL H1  max LPL j  VPL H1  max VPL j

kde VPLj a LPLj pro j = 1 až 4 jsou:

VPL j  B_vert j  K md σ vert,H1 LPL j  B_lat j  K md σ lat,H1 a N

 s _ vert

B _ vert j 

i

 B i, j



i 1

N

B _ lat j 

 s _ lat

i

 B i, j



i1

Bi,j

= vysílané rozdíly mezi vysílanými korekcemi pseudovzdálenosti a korekcemi získanými vynecháním měření j-tého referenčního přijímače pro i-tý zdroj určování vzdálenosti;

Kmd

= násobitel odvozený podsystémem;

σ 2vert,H1 

 s_vert N

2 i

 σ_H1i2

z pravděpodobnosti

chybné

detekce

dané

chybným

pozemním



i1

2 σ lat, H1 

 s_lat N

2 i

 σ_H1i2



i1

M  2 2 2 2  _ H1i2   i  pr _ gnd,i   pr _ air ,i   tropo,i   iono,i U  i Mi

= počet referenčních přijímačů použitých k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti (označený hodnotami B); a

Ui

= počet referenčních přijímačů použitých k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti, vyjma j-tého referenčního přijímače.

Poznámka: Skrytá chyba zahrnuje jakékoli chybné měření, které není okamžitě detekováno pozemním podsystémem, takže vysílaná data jsou ovlivněna a způsobí polohovou chybu v letadlovém podsystému. 3.6.5.5.1.3 B-67.

Definice násobitelů K pro přesné přiblížení kategorie I a APV. Násobitele jsou uvedeny v tabulce

Tabulka B-67. Násobitelé K pro přesné přiblížení kategorie I a APV Mi Násobitel

Poznámka:

1

(Poznámka)

2

3

4

Kffmd

6,86

5,762

5,81

5,847

Kmd

Nepoužito

2,935

2,898

2,878

Pro přiblížení APV I podporovaná vysíláním zpráv typu 101 bez bloku parametru B.

Dopl. B - 89


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.6.5.5.2 Služby určování polohy GBAS. Horizontální úroveň ochrany (HPLH0) signálu v prostoru je horní hranicí spolehlivosti horizontální chyby polohy vzhledem k referenčnímu bodu GBAS definovaná jako: HPL = MAX {HPLH0, HPLH1} 3.6.5.5.2.1 Normální podmínky měření. Za předpokladu, že normální podmínky (tj. bezchybné podmínky) existují ve všech referenčních přijímačích a všech zdrojích určování vzdálenosti (družicích), je horizontální úroveň ochrany (HPLH0) počítána jako: HPLH0 = K ffmd,POSd major kde:

d 2x  d 2y

dmajor  d 2x 

N

2

s



d 2x  d 2y 2

 (d xy ) 2

2 2 x,i  i

i1

d 2y 

N

s

2 2 y,i  i

i1

N

d xy 

s

2 x ,i S y,i  i

i1

Sxi

= parciální derivace polohové chyby ve směru osy x (pokud jde o chybu pseudovzdálenosti na satelitu i)

Syi

= parciální derivace polohové chyby ve směru osy y (pokud jde o chybu pseudovzdálenosti na satelitu i)

K ffmd, POS = násobitel, odvozený od pravděpodobnosti bezchybné nezdařené detekce N

= počet zdrojů určování vzdálenosti použitých při určování polohy

i

= index zdrojů určování polohy pro zdroje určování polohy použité při určování polohy

σi

= termín chyby vzdálenosti definovaný v ust. 3.6.5.5.1.1

Poznámka: U pozemního systému zpřesňování polohy GBAS definují osy x a y libovolnou kolmou základnu v horizontální rovině. 3.6.5.5.2.2 Podmínky měření s chybami. Je-li vysílána zpráva typu 101 bez bloků parametru B, hodnota HPLH1 je definována jako nulová. Jinak horizontální úroveň ochrany (HPLH1), za předpokladu, že existují skryté chyby v jednom a pouze jednom referenčním přijímači, je: HPLH1 = max [HPLj] kde HPLj pro j = 1 až 4 je: HPLj = │B_horzj│+ Kmd_POS d major,H1 a

 B _ horz j    

2

  S x,iB i, j      i1   N



 S y,iB i, j   i1  N



2

Bi,j

= vysílané rozdíly mezi vysílanými korekcemi pseudovzdálenosti a korekcemi získanými vynecháním měření j-tého referenčního přijímače pro i-tý zdroj určování vzdálenosti.

Kmd, POS

= násobitel odvozený z pravděpodobnosti chybné detekce dané chybným pozemním podsystémem.

d major ,H1 


d _ H12x  d _ H12y 2

 d _ H12x  d _ H12y    2 

Dopl. B - 90

2

   d _ H12 xy  

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

d _ H12x 

N

s

2 2 x,i  _ H1i

s

2 2 y,i  _ H1i

i1 N

d _ H12y 

i1 N

d _ H1xy 

s

2 2 x,i s y,i  _ H1i

i1

Poznámka: U pozemního systému zpřesňování polohy GBAS osy x a y definují libovolnou kolmou základnu v horizontální rovině.

M  _ H1i2  i  Ui

 2 2 2 2  pr _ gnd   pr _ air,i   tropo,i   iono,i 

Mi

= počet referenčních přijímačů použitých k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti (označený hodnotami B).

Ui

= počet referenčních přijímačů použitých k výpočtu korekcí pseudovzdálenosti pro i-tý zdroj určování vzdálenosti, vyjma j-tého referenčního přijímače.

Poznámka: Skrytá chyba zahrnuje jakékoli chybné měření, které není okamžitě detekováno pozemním podsystémem, takže vysílaná data jsou jím ovlivněna a způsobí polohovou chybu v letadlovém podsystému. 3.6.5.5.2.3 Definice násobitele K pro pozemní systém zpřesňování polohy GBAS. Násobitel Kffmd_POS je roven 10,0 a násobitel Kmd_POS je roven 5,3. 3.6.5.6

Limity výstrahy

Poznámka: Výklad týkající se výpočtu limitů výstrahy, včetně přiblížení spojených s čísly kanálů 40 000 až 99 999, je uveden v Dodatku D, ust. 7.13. 3.6.5.6.1 Limity výstrahy přesného přiblížení kategorie I. Limity výstrahy jsou definovány v tabulkách B-68 a B-69. Pro polohy letadla, ve kterých stranová odchylka přesahuje dvakrát odchylku, při které je dosažena plná stranová odchylka výchylka ukazatele traťové odchylkyindikátoru odchylky kursu, nebo vertikální odchylka přesahuje dvakrát odchylku, při které je dosažena plná výchylka sestupného letu ukazatele traťové odchylky, jsou stranový i vertikální limit výstrahy nastaveny na maximální hodnoty uvedené v tabulkách. 3.6.5.6.2 Limity výstrahy APV. Limity výstrahy jsou rovné FASLAL a FASVAL pro přiblížení s čísly kanálů v rozsahu 20 001 až 39 999. Pro přiblížení s čísly kanálů v rozsahu 40 000 až 99 999 jsou limity výstrahy uloženy do palubní databáze.

Tabulka B-68. Stranový limit výstrahy kategorie I Horizontální vzdálenost mezi polohou letadla a LTP/FTP přenesená podél dráhy konečného přiblížení (metry)

Stranový limit výstrahy (metry)

291 < D  873

FASLAL

873 < D  7 500

0,0044D (m) + FASLAL – 3,85

D > 7 500

FASLAL + 29,15

Tabulka B-69. Vertikální limit výstrahy kategorie I Výška polohy letadla nad LTP/FTP přenesená na dráhu konečného přiblížení (stopy)

Vertikální limit výstrahy (metry)

100 < H  200

FASVAL

200 < H  1 340

0,02925H (ft) + FASVAL – 5,85

H > 1 340

FASVAL + 33,35

Dopl. B - 91


DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I



HEB  max HEB j j



Hranice horizontální chyby způsobené efemeridami pro j-tý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení družic používaných při určování polohy je dána následující rovnicí:

HEB j  s hor z, j x air Pj  K md _ e _ POS d major kde shor z,j2

= sxj2 + syj2

sx,j

= jak je definováno v ust. 3.6.5.5.2.1

sy,j


xair

= jak je definováno v ust. 3.6.5.4

Pj

= parametr dekorelace vysílané efemeridy pro j-tý zdroj určování vzdálenosti

Kmd_e_POS

= násobitel nezdařené detekce vysílané efemeridy pro pozemní systém zpřesňování polohy GBAS

dmajor


3.6.6

Tabulky zpráv

Každá zpráva GBAS musí být zakódována v souladu s odpovídajícím formátem zprávy definovaným v tabulkách B-70 až B-73. Poznámka:

Struktura typu zprávy je definována v ust. 3.6.4.1.

Tabulka B-70. Formát zprávy pro korekci pseudovzdálenosti typu 1 Obsah dat

Použité bity

Rozsah hodnot

Rozlišení

Modifikované číslo Z

14

0 až 1 199,9 s

0,1 s

Indikátor doplňkové zprávy

2

0 až 3

1

Počet měření (N)

5

0 až 18

1

Typ měření

3

0 až 7

1

Parametr dekorelace efemeridy

8

0 až 1,275x 10-3 m/m

5x10-6m/m

CRC efemeridy

16

—

—

Doba dostupnosti zdroje

8

0 až 2540 s

10 s

Pro N bloků měření ID zdroje určování vzdálenosti

8

1 až 255

1

Zdroj dat (IOD)

8

0 až 255

1

Korekce pseudovzdálenosti (PRC)

16

327,67 m

0,01 m

Korekce rychlosti změny vzdálenosti (RRC)

16

32,767 m/s

0,001 m/s

pr_gnd

8

0 až 5,08 m

0,02 m

B1

8

6,35 m

0,05 m

B2

8

6,35 m

0,05 m

B3

8

6,35 m

0,05 m

B4

8

6,35 m

0,05 m

Dopl. B - 93


DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

3.6.7.1.2 Integrita 3.6.7.1.2.1

Riziko integrity pozemního podsystému GBAS

3.6.7.1.2.1.1 Přesné přiblížení kategorie I a APV. Riziko integrity pozemního podsystému GBAS pro přesné přiblížení kategorie I a APV musí být menší než 1,5 x 10-7 / přiblížení. Poznámka 1: Riziko integrity stanovené pro pozemní podsystém GBAS je podsoubor rizik integrity GBAS signálu v prostoru, kde úroveň ochrany rizika integrity (ust. 3.6.7.1.2.2.1) je vyloučena a jsou zahrnuty účinky všech dalších selhání GBAS, SBAS a základního uskupení družic. Riziko integrity pozemního podsystému GBAS zahrnuje riziko integrity monitorování družicového signálu, požadovaného v ust. 3.6.7.2.6 a riziko integrity spojené s monitorováním v ust. 3.6.7.3. Poznámka 2: Riziko integrity GBAS signálu v prostoru je definováno jako pravděpodobnost, že pozemní podsystém GBAS poskytuje informace, které při zpracování v bezchybném přijímači, který používá jakákoliv data GBAS, která by mohla být využívána letadlem, mají za následek netolerovatelnou stranovou nebo vertikální relativní chybu polohy bez ohlášení po dobu delší, než je maximální doba do výstrahy. Netolerovatelná stranová nebo vertikální relativní chyba polohy je definována jako chyba, která překračuje úroveň ochrany pro přesné přiblížení kategorie I nebo APV a – v případě, že je vysílán přídavný datový blok 1 – pro hranice chyb způsobených efemeridami. 3.6.7.1.2.1.1.1 Maximální doba do výstrahy pozemního podsystému GBAS musí být menší nebo rovna 3 sekundám, jsou-li vysílány zprávy typu 1. Poznámka: Výše uvedená doba do výstrahy je definována jako doba mezi začátkem netolerovatelné stranové nebo vertikální relativní chyby a přenosem posledního bitu zprávy obsahující data o integritě, která svědčí o tomto stavu. 3.6.7.1.2.1.1.2 Maximální doba do výstrahy pozemního podsystému GBAS musí být menší nebo rovna 5,5 s, jsou-li vysílány zprávy typu 101. 3.6.7.1.2.1.1.3 Pro přesné přiblížení kategorie I nesmí být hodnota FASLAL pro každý blok FAS dle definice pole stranového limitu výstrahy FAS zprávy typu 4 větší než 40 metrů a hodnota FASVAL pro každý blok FAS dle definice pole vertikálního limitu výstrahy FAS zprávy typu 4 větší než 10 metrů. 3.6.7.1.2.1.1.4 Pro APV nesmí být hodnota FASLAL a FASVAL větší než stranový a vertikální limit výstrahy uvedený v Předpisu L10/I, ust. 3.7.2.4. 3.6.7.1.2.1.2 Pozemní systém zpřesňování polohy GBAS. Pro pozemní podsystémy GBAS, které v rámci GBAS zpřesňují polohu, musí být riziko integrity (pozemního podsystému zpřesňování polohy) nižší než 9,9 x 10-8 za hodinu. Poznámka 1: Riziko integrity pro pozemní podsystémy GBAS je podsouborem rizika integrity signálu v prostoru GBAS, z něhož byla vyřazena úroveň ochrany rizika integrity (ust. 3.6.7.1.2.2.2) a do něhož byly zařazeny dopady chyb všech ostatních uskupení družic (SBAS, GBAS a základní uskupení). Riziko integrity pozemního podsystému GBAS zahrnuje riziko integrity monitorování signálu družice požadovaného v ust. 3.6.7.2.6 a riziko integrity spojené s monitorováním, tak jak bylo uvedeno v ust. 3.6.7.3. Poznámka 2: Riziko integrity GBAS signálu v prostoru je definováno jako pravděpodobnost, že pozemní podsystém GBAS poskytuje informace, které při zpracování v bezchybném přijímači, který používá jakákoliv data GBAS, která by mohla být využívána letadlem, mají za následek netolerovatelnou horizontální relativní chybu polohy bez ohlášení po dobu delší, než je maximální doba do výstrahy. Netolerovatelná horizontální relativní chyba polohy je definována jako chyba, která překračuje jak horizontální úroveň ochrany, tak hranice horizontálních chyb způsobených efemeridami. 3.6.7.1.2.1.2.1 Maximální doba do výstrahy pozemního podsystému GBAS musí být menší nebo rovna 3 sekundám, jsou-li vysílány zprávy typu 1, a menší nebo rovná 5,5 sekundám, jsou-li vysílány zprávy typu 101. Poznámka: Výše uvedená doba do výstrahy je definována jako doba mezi začátkem netolerovatelné horizontální relativní chyby a přenosem posledního bitu zprávy obsahující data o integritě, která svědčí o tomto stavu. 3.6.7.1.2.2

Úroveň ochrany rizika integrity

3.6.7.1.2.2.1 Úroveň ochrany rizika integrity pozemního podsystému GBAS pro přesné přiblížení kategorie I a APV musí být menší než 5 x 10-8 / přiblížení. Poznámka: Úroveň ochrany rizika integrity přesného přiblížení kategorie I a APV je riziko integrity kvůli nezaznamenaným/neodhaleným chybám v poloze spojené s referenčním bodem GBAS větším, než jsou příslušné úrovně ochrany za těchto dvou podmínek:

Dopl. B - 99


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

a) normální podmínky měření definované v ust. 3.6.5.5.1.1; a b) podmínky měření s chybami definované v ust. 3.6.5.5.1.2. 3.6.7.1.2.2.2. Pro pozemní podsystémy GBAS, které zpřesňují polohu, musí být úroveň ochrany rizikoa integrity systému zpřesňování polohy GBAS menší než 10-9 za hodinu. Poznámka: Úroveň ochrany rizika integrity pozemního systému zpřesňování polohy GBAS je riziko integrity vzniklé vinou nezaznamenaných/neodhalených chyb v poloze spojených s referenčním bodem GBAS větším, než jsou úrovně ochrany systému zpřesňování polohy GBAS za těchto dvou podmínek: a) normální podmínky měření definované v ust. 3.6.5.5.2.1; a b) podmínky měření s chybami definované v ust. 3.6.5.5.2.2. 3.6.7.1.3 Průchodnost 3.6.7.1.3.1 Průchodnost služby pro přesné přiblížení kategorie I a APV. Průchodnost služby pozemního podsystému GBAS musí být větší než nebo rovna 1 – 8,0 × 10-6 na 15 sekund. Poznámka: Průchodnost pozemního podsystému GBAS je průměrná pravděpodobnost, že během 15sekundové doby vysílání dat na VKV dojde k přenesení zprávy v toleranci, intenzita pole vysílaných dat na VKV bude ve specifikovaném rozsahu a úrovně ochrany pro přesné přiblížení kategorie I budou nižší než limity výstrahy, včetně změn v konfiguraci, které se objeví kvůli prostorovému segmentu. Tento požadavek na průchodnost služby je celý rozdělen v požadavku na průchodnost signálu v prostoru viz tab. 3.7.2.4-1 Hlavy 3, a proto všechna rizika průchodnosti zahrnutá v tomto požadavku musí být brána v úvahu poskytovatelem pozemního podsystému. 3.6.7.1.3.2

Průchodnost služby určování polohy

Poznámka: Na pozemní podsystémy GBAS zpřesňující polohu mohou být v závislosti na zamýšlených operacích kladeny dodatečné požadavky na průchodnost. 3.6.7.2

Požadavky na funkčnost

3.6.7.2.1 Obecná ustanovení 3.6.7.2.1.1

Rychlost vysílání dat

3.6.7.2.1.1.1 Pozemní podsystém GBAS, který zajišťuje přesné přiblížení kategorie I nebo APV-II, musí vysílat zprávy typu 1. Pozemní podsystém GBAS, který nezajišťuje přesné přiblížení kategorie I nebo APV-II, musí vysílat buď zprávy typu 1, nebo typu 101. Pozemní podsystém GBAS nesmí vysílat zprávy obou typů 1 a 101. Poznámka:

Výkladový materiál týkající se používání zpráv typu 101 je uveden v ust. 7.18 Dodatku D.

3.6.7.2.1.1.2

Každý pozemní podsystém GBAS musí vysílat zprávy typu 2.

3.6.7.2.1.1.3 Každý pozemní podsystém GBAS musí vysílat FAS bloky ve zprávách typu 4 pro všechna přesná přiblížení kategorie I zajišťovaná takovým pozemním podsystémem GBAS. Zajišťuje-li pozemní podsystém GBAS APV a nevysílá-li FAS bloky pro odpovídající přiblížení, musí vysílat přídavný datový blok 1 ve zprávě typu 2. Poznámka: FAS bloky pro postupy APV mohou být uchovávány v databázi na palubě letadla. Vysílání přídavného datového bloku 1 umožňuje, aby palubní přijímač vybíral pozemní podsystém GBAS, který zabezpečuje postupy přiblížení, v palubní databázi. FAS bloky mohou být též vysílány pro zabezpečení provozu letadel bez palubní databáze. Tyto postupy používají jiná čísla kanálů, jak je popsáno v ust. 7.7 Dodatku D. 3.6.7.2.1.1.4 Používá-li se zpráva typu 5, pozemní podsystém musí vysílat zprávy typu 5, s rychlostí v souladu s tabulkou B-76. Poznámka: Když není standardní 5° maska schopna popsat viditelnost družice ani anténami pozemního podsystému nebo letadlem během konkrétního přiblížení, může být použita zpráva typu 5 k vyslání dodatečných informací letadlu. 3.6.7.2.1.1.5 Rychlosti vysílání dat. Pro všechny typy zpráv, jejichž vyslání je požadováno, musí být v každém bodu pokrytí poskytovány zprávy splňující požadavky na intenzitu pole ust. 3.7.3.5.4.4.1.2 a 3.7.3.5.4.4.2.2 Hlavy 3 a s minimální rychlostí uvedenou v tabulce B-76. Celkové rychlosti vysílání zpráv ze všech anténních systémů pozemního podsystému v kombinaci nesmí překročit maximální rychlosti uvedené v tabulce B-76.


Dopl. B - 100

DOPLNĚK B

PŘEDPIS L 10/I

Poznámka: Výkladový materiál týkající se používání vícenásobných anténních systémů je uveden v ust. 7.12.4 Dodatku D.

Tabulka B-76. Rychlosti vysílání dat GBAS na VKV Zpráva typu 1 nebo 101 2

Minimální rychlost vysílání

Maximální rychlost vysílání

Pro každý typ měření: Všechny bloky měření jednou za Pro každý typ měření: Všechny bloky měření jednou za rámec slot rámec (poznámka) Jednou za 20 po sobě jdoucích rámců

Jednou za rámec

4

Všechny bloky FAS jednou za 20 po sobě jdoucích rámců

Všechny bloky FAS jednou za rámec

5

Všechny působící zdroje jednou za 20 po sobě jdoucích Všechny působící zdroje jednou za 5 rámců po sobě jdoucích rámců

Poznámka: Jedna nebo dvě zprávy typu 1 nebo typu 101, jsou spojeny použitím indikátoru doplňkové zprávy popsaného v ust. 3.6.4.2. 3.6.7.2.1.2 Identifikátor bloku zprávy (MBI). MBI je nastaven buď na normální, nebo testovací podle kódování uvedeného v ust. 3.6.3.4.1. 3.6.7.2.1.3

Ověření VDB

Poznámka:

Tato část je vyhrazena pro vyvíjené schopnosti v závislosti na budoucích ověřovacích funkcích.

3.6.7.2.2 Korekce pseudovzdálenosti 3.6.7.2.2.1 Čekání zprávy. Čas mezi časem indikovaným modifikovaným číslem Z a posledním bitem vysílané zprávy typu 1 nebo typu 101 nesmí přesahovat 0,5 sekundy. 3.6.7.2.2.2 Nízkofrekvenční data. Kromě doby, kdy se mění efemeridy, musí být uspořádání prvního zdroje určování vzdálenosti pomocí základního uskupení družic ve zprávě takové, že parametr dekorelace efemeridy, CRC efemeridy a doba dostupnosti zdroje jsou pro každý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení družic vysílány nejméně jednou za 10 sekund. Během změny efemerid musí být první zdroj určování vzdálenosti zařazen tak, že parametr dekorelace efemerid, CRC efemerid a doba dostupnosti zdroje pro každé základní uskupení družic je přenesena nejméně jednou za 27 sekund. Když jsou přijaty nové efemeridy ze zdroje měření základního uskupení družic, použije pozemní podsystém předchozí efemeridy z této družice, dokud nejsou spojitě přijaty nové efemeridy za dobu nejméně dvou minut, ale přenos k novým efemeridám musí proběhnout před uplynutím tří minut. Během této změny, použitím nových efemerid pro daný zdroj určování vzdálenosti, vysílá pozemní podsystém nové efemeridy CRC pro všechny případy tohoto zdroje nízkou frekvencí informaci zprávy typu 1 nebo typu 101 v dalších třech po sobě následujících rámcích. Pozemní stanice pokračuje ve vysílání dat pro daný zdroj určování vzdálenosti, odpovídajících předešlým efemeridám, dokud není přenesen nový CRC efemerid nízkofrekvenčními daty zprávy typu 1 nebo typu 101 (viz poznámka). Pokud se změní CRC efemerid, ale nezmění se IOD, pozemní podsystém považuje zdroj určování vzdálenosti za neplatný. Poznámka: Zpoždění před vysláním efemerid poskytuje letadlovým podsystémům dostatek času pro sběr nových dat efemerid. 3.6.7.2.2.2.1 Parametr dekorelace efemerid a CRC efemerid pro každý zdroj určování vzdálenosti základního uskupení družic by měl být vysílán tak často, jak je to možné. 3.6.7.2.2.3 Vysílání korekce pseudovzdálenosti. Každá vysílaná korekce pseudovzdálenosti musí být určena kombinací korekce pseudovzdálenosti odhadnuté pro příslušný zdroj určování vzdálenosti vypočítané každým referenčním přijímačem. Měření použitá v této kombinaci pro každou družici jsou získána ze stejných efemerid. Korekce je založena na vyhlazených měřeních kódu pseudovzdálenosti pro každou družici, použitím měření nosné z vyhlazovacího filtru podle ust. 3.6.5.1. 3.6.7.2.2.4 Parametry integrity vysílaného signálu v prostoru. Pozemní podsystém musí poskytovat parametry σpr_gnd a B pro každou korekci pseudovzdálenosti ve zprávě typu 1 tak, aby byly splněny požadavky úrovně ochrany integrity rizika definované v ust. 3.6.7.1.2.2. Pozemní podsystém musí poskytovat σpr_gnd a v případě potřeby parametry B pro každou korekci pseudovzdálenosti ve zprávě typu 101 tak, aby byly splněny požadavky na integritu úrovně ochrany definované v ust. 3.6.7.1.2.2. Poznámka: Vysílání parametrů B je pro zprávy typu 101 volitelné. Výkladový materiál týkající se parametrů B ve zprávách typu 101 je uveden v ust. 7.5.11 Dodatku D.

Dopl. B - 101


PŘEDPIS L 10/I

DOPLNĚK B

3.6.7.2.3.8.2 Parametry nezdařené detekce efemerid. Pozemní systémy musí vysílat parametry nezdařené detekce efemerid pro každé základní uskupení družic tak, aby byly splněny požadavky na riziko integrity pozemního podsystému, uvedené v ust. 3.6.7.1.2.1. 3.6.7.2.3.8.3 Indikace pozemního systému zpřesnění polohy GBAS. Pokud pozemní podsystém nesplňuje požadavky uvedené v ust. 3.6.7.1.2.1.2 a 3.6.7.1.2.2.2, pak tento pozemní systém musí udávat pomocí parametru RSDS, že neprovádí zpřesnění polohy v rámci systému GBAS. 3.6.7.2.3.9 Jsou-li vysílaná data na VKV v rámci provozní oblasti GRAS přenášena na více než jednom kmitočtu, každá vysílací stanice GBAS v rámci pozemního podsystému GRAS musí vysílat přídavné datové bloky 1 a 2. 3.6.7.2.3.9.1 Vysílaná data na VKV by měla obsahovat parametry přídavného datového bloku 2 pro identifikaci čísla kanálu a umístění sousedních a blízkých vysílacích stanic GBAS v rámci pozemního podsystému GRAS. Poznámka. Toto usnadní přechod od jedné vysílací stanice GBAS k dalším vysílacím stanicím GBAS v pozemním podsystému GRAS. 3.6.7.2.4 Data úseku konečného přiblížení 3.6.7.2.4.1 Přesnost bodů dat FAS. Relativní chyba zaměření mezi body dat FAS a referenčním bodem GBAS musí být nižší než 0,25 m vertikálně a 0,40 m horizontálně. 3.6.7.2.4.2 Přesnost bodů dat FAS SBAS. Pro použití s SBAS musí být chyba zaměření bodů dat FAS, vztažených k WGS-84, nižší než 0,25 m vertikálně a 1 m horizontálně. 3.6.7.2.4.3 CRC úseku konečného přiblížení by měl být přidělen na dobu výpočtu vytváření procedury a uchován jako nedílná část datového bloku FAS od tohoto okamžiku dále. 3.6.7.2.4.4 GBAS by měl být schopen nastavit FASVAL a FASLAL pro jakýkoli datový blok FAS na „1111 1111“ k omezení přiblížení pouze na stranové nebo k indikaci, že přiblížení nesmí být použito. 3.6.7.2.5 Předpokládaná dostupnost dat zdroje určování vzdálenosti Poznámka: Dostupnost dat zdroje určování vzdálenosti je volitelná pro kategorii I a APV a může být požadována pro možné budoucí činnosti. 3.6.7.2.6 Monitorování integrity pro GNSS zdroje určování vzdálenosti. Pozemní podsystém musí monitorovat signály družic z důvodu detekce podmínek, které mohou mít za následek nesprávnou činnost diferenčního zpracování pro letadlové přijímače vyhovující sledování dle omezení v ust. 8.11 Dodatku D. Pozemní podsystém musí používat nejvyšší vrchol korelace ve všech přijímačích používaných ke generování korekcí pseudovzdálenosti. Čas monitorování k výstraze musí vyhovovat ust. 3.6.7.1.2. Monitorování musí mít nastaveno σpr_gnd na bitový vzorec „1111 1111“ pro družici nebo vyloučit družici ze zpráv typu 1 nebo typu 101. Pozemní podsystém také detekuje podmínky, které způsobují více než jedno nulové překročení pro letadlové přijímače, a které používají předčasně-pozdní funkci diskriminátoru, jak je popsáno v ust. 8.11 Dodatku D. 3.6.7.3

Monitorování

3.6.7.3.1 Monitorování VF 3.6.7.3.1.1 Monitorování vysílání dat na VKV. Přenosy vysílaných dat musí být monitorovány. Přenos dat musí být zastaven v rozsahu 0,5 sekund v případě neustálého nesouladu v průběhu jakýchkoliv 3 sekund mezi přenesenými aplikačními daty a aplikačními daty odvozenými nebo uloženými monitorovacím systémem před přenosem. 3.6.7.3.1.2 Monitorování slotů TDMA. Riziko, že pozemní zařízení přenese signál v nepřiděleném slotu a selže při detekci výpadku přenosu slotu, který přesáhne povolené v ust. 3.6.2.6, v rozsahu 1 sekundy, musí být menší než 1x10-7 v jakémkoli 30sekundovém intervalu. Pokud je detekován výpadek přenosu slotu, pozemní zařízení musí ukončit vysílání všech datových přenosů do 0,5 sekundy. 3.6.7.3.1.3 Monitorování výkonu přenašeče VDB. Pravděpodobnost, že horizontálně nebo elipticky polarizovaný výkon přenášených signálů vzroste o více než 3 dB od nominálního výkonu na více než 1 sekundu, musí být menší než 2,0 x 10–7 v jakémkoli 30sekundovém intervalu. Poznámka:

Vertikální složka je monitorována pouze pro vybavení GBAS/E.


Dopl. B - 104

Dopl. B - 125 Obrázek B-8. Struktura rámců (rámce 1 až 4)

* rezervované bity v rámci Poznámka: Obsah dat, definice a vysvětlení parametrů jsou uvedeny v ust. 3.2.1.3 a 3.2.1.4. V obrázku jsou šedou barvou zvýrazněna dodatečná data vysílaná GLONASS-M.

DOPLNĚK B PŘEDPIS L 10/I

17.11.2011 Oprava č. 1/ČR

PŘÍLOHA 10/I - L 10/I

DODATEK A

Poznámka: Tyto hodnoty odpovídají úrovni 4 v Tab. G-4 15 Dodatku G a jsou založeny na tom, že hodnoty času přeletu překážek jsou 30 až 15 sekund a hodnota MTBO je 4000 a 2000 hodin pro kursové a sestupové zařízení.

-6

Pp1 = Pp2 = Pp3 = 4 × 10

Poznámka: Předpokládá se, že doba přeletu překážky (OET) je 60 sekund a MTBO je 4000 pro všechny pozemní systémy. Pu = 1,0

PS = 1,0 Poznámka: Protože se nepředpokládá přerušené přiblížení na přistání/nezdařené přiblížení se zajištěním navedení s využitím pomocného navedení, pravděpodobnost letecké události při takovém letu je rovna 1. Px = 1,0 Poznámka: V tomto případě se předpokládá, že při přiblížení na přistání v podmínkách kategorie III pilot není schopen zasáhnout do řízení v případě porušení integrity pozemního systému. V této souvislosti je faktor zmenšení rizika roven 1. Pu = 2,5 × 10-4 Poznámka: Na základě analýzy metod s letadly, které prováděly přiblížení na přistání a přistání s využitím pozemních navigačních prostředků je faktor zmenšení rizika v souvislosti s pilotem roven 1:4 000. Tato hodnota představuje předpokládanou hodnotu zmenšení rizika v důsledku zásahu pilota po poruše nepřetržitosti služeb (COS). Proto: -9

Pi = 1 × 10

Poznámka: Předpokládá se, že přerušení přiblížení na přistání/nezdařené přiblížení bez zajištění navedení je nepřípustné. V této souvislosti pravděpodobnost nehody při letu za takových podmínek je rovna 1. 4.2 V případě letu podle MLS/RNAV v prostoru s mnoha překážkami se předpokládá, že pomocné navedení bude mít důležitý význam pro bezpečnou realizaci přerušeného přiblížení na přistání/nezdařeného přiblížení v průběhu průletu prostoru s překážkami. PS1 = 7,5 × 10-5 Poznámka: Tato hodnota představuje pravděpodobnost porušení COS pozemního vybavení, které zajišťuje pomocné navedení. V tomto případě se předpokládá, že systém pomocného navedení má MTBO 1000 hodin a že kritická doba je 270 sekund. Kritická doba vlivu poruchy pomocného navedení závisí od momentu, kdy se objeví potřeba pomocného navedení. Při předpokladu, že toto nastane do začátku letu podle MLS/RNAV a že od pilota se nebude požadovat opakované potvrzení potřeby pomocného navedení (do začátku kritické fáze letu v prostoru naplněném překážkami), může kritická doba trvat několik minut. -5

-6

PS2 = 5 ×10

Pp = 4 × 10

-4

Pd = 2,5 × 10

-6 -4 -9 Pc = 4 × 10 × 2,5 × 10 = 1 × 10

Poznámka: Tato hodnota charakterizuje nezbytnou integritu systému pomocného navedení.

-9 Pb = 1 × 10 × 1

Proto:

a potom

-9 Pi = 1,5 × 10

vypočtená hodnota

-9

Pb = 1,5 × 10

Pa = 2 × 10-9

-6

3.2 V této souvislosti existuje rezerva 1× 10-9 ve vztahu k celkovým požadavkům. 4. Použití stromové analýzy rizika k přiblížení na přistání pomocí MLS/RNAV v prostoru naplněném překážkami (Obr. A-3) 4.1 V tomto případě máme tři navigační prvky (tj. kursový a sestupový a také DME/P) a předpokládá se, že všechny tři prvky odpovídají požadavkům na integritu a COS, jak je požaduje úroveň 4 pro kursové zařízení. To je integrita = 1 - 0,5 × 10-9 a MTBO = 4000 hodin. Pi1 = Pi2 = Pi3 = 0,5 × 10-9 Px = 1,0 Poznámka: Předpokládá se, že pilot není schopen zasáhnout do řízení v případě porušení integrity pozemního systému.

XX.XX.2013 25.11..2004 Oprava č. 2/ČR

Pp = 12 × 10

-5 -5 -4 Ps = 7,5 × 10 + 5 × 10 = 1,25 × 10 -4

Pd = 1,25 × 10

-6 -4 -9 Pc = 12 × 10 × 1,25 × 10 = 1,5 × 10

a potom: vypočtená hodnota Pa = 3 × 10-9, jak je to nutné. Poznámka: Při času přeletu překážek nad 60 sekund, je nutné buď zvětšit MTBO základního vybavení nebo zvýšit faktor zmenšení rizika pomocného navedení. Např. zvýší-li se doba přeletu překážky na 90 sekund, je nutné MTBO základního vybavení zvýšit na 6000 hodin nebo MTBO pomocného navedení na 2250 hodin. Existuje provázanost mezi spolehlivosti základního vybavení, kritickou dobou a spolehlivosti a integritou pomocného navedení. Metoda stromové analýzy rizika se může použít pro analýzu jednotlivých typů letů podle MLS/RNAV a stanovení odpovídajících požadavků na spolehlivost a integritu základního a pomocného navedení.

DA - 6

PŘEDPIS L 10/I

2.

DODATEK C

Údaje k systému ILS

2.1 Stanovení a udržování provozních vlastností a definice průběhu kurzové a sestupové čáry u zařízení jednotlivých provozních kategorií. 2.1.1 Zařízení jednotlivých provozních kategorií podle definice v ust. 3.1.1 Hlavy 3 zajišťují následující provozní minima: Kategorie I: Přesné přístrojové přiblížení na přistání na přistání s výškou rozhodnutí nad 60 m (200 ft) a buď při dohlednosti nad 800 m nebo dráhové dohlednosti nad 550 m. Kategorie II: Přesné přístrojové přiblížení na přistání a přistání s výškou rozhodnutí pod 60 m (200 ft), ale nad 30 m (100 ft) a při dráhové dohlednosti nad 350 300 m. Kategorie III A: Přesné přístrojové přiblížení na přistání a přistání: a) s výškou rozhodnutí pod 30 m (100 ft) nebo bez omezení výšky rozhodnutí; a b) při dráhové dohlednosti nad 200 175 m. Kategorie III B: Přesné přístrojové přiblížení na přistání a přistání: a) s výškou rozhodnutí pod 15 m (50 ft) nebo bez omezení výšky rozhodnutí; a b) při dráhové dohlednosti pod 200 175 m, ale nad 50 m. Kategorie III C: Přesné přístrojové přiblížení na přistání a přistání bez omezení výšky rozhodnutí a dráhové dohlednosti. 2.1.2 Schopnosti. Uvedeným provozním požadavkům mají odpovídat typy letadel používajících ILS a možnosti palubních systémů navedení. V těchto požadavcích se předpokládají moderní letadla vybavená odpovídající technikou. V praxi mohou provozní schopnosti přesáhnout specifické požadavky uvedené v ust. 2.1.1. 2.1.2.1 Vybavení pro další podmínky. Dostupnost palubních systémů navedení, které z důvodu poruchy nepracují nebo nesprávně pracují, společně s používaným pozemním zařízením, zajišťujícím potřebnou úroveň navedení s odpovídající nepřetržitostí provozu a integritou, může způsobit vznik provozních podmínek, které neodpovídají popisu v ust. 2.1.1. 2.1.2.2 Rozšířený provoz. Pro moderní letadla vybavená systémy automatického přiblížení na přistání a automatického přistání se podle existující praxe u leteckých společností tyto systémy nejprve používají v podmínkách, kdy posádka může přiblížení vizuálně kontrolovat. Takové lety se mohou např. uskutečnit s použitím ILS kategorie I v těch případech, kdy kvalita navedení a prostor krytí převyšují požadavky v ust. 3.1.3.4.1 Hlavy 3 a jsou rozšířeny až na RWY.


2.1.2.3 Systém klasifikace ILS. Za účelem plného využití předností moderních palubních systémů automatického řízení letů je nutné zabezpečit s tím spojené otázky podrobnějšího popisu pozemních systémů ILS, než je prosté uvedení kategorie. Toho se dosahuje systémem klasifikace ILS, kde se používají tři určená označení. Tím se zajišťuje popis těch vlastností systému, které je nutné z hlediska provádění letů znát pro výběr metody, která může být zabezpečena konkrétním ILS. 2.1.2.4 Schéma klasifikace ILS zabezpečuje informaci o doplňkových potenciálních možnostech, které může dát konkrétní systém ILS mimo těch, které jsou spojeny s prostředky uvedenými v ust. 3.1.1 Hlavy 3. Tyto doplňkové možnosti se mohou využít pro umožnění provozního využití v souladu s ust. 2.1.2.1 a 2.1.2.2 až do minimálních hodnot uvedených v ust. 2.1.1 a níže. 2.1.2.5 v ust. 2.14.3.

Příklad klasifikace systémů je uveden

Poznámka: Dále uvedené podklady mají napomoci při rozhodování o přípustnosti zvlnění kurzové a sestupové čáry ILS. Ačkoliv v souladu s definicí se zvlnění kurzu a zvlnění sestupu vztahuje k jejich jmenovité poloze, hodnocení vysokofrekvenčních odchylek se zakládá na odchylkách od střední hodnoty kurzu nebo sestupu. Materiál v ust. 2.1.5 Obr. C-2 k ohodnocení zvlnění ukazuje, že se zvlnění vztahuje ke střední poloze kurzové nebo sestupové čáry. Údaje získané letadlem budou obvykle předloženy v takové formě. 2.1.3 Zvlnění kurzové čáry Zvlnění kurzové čáry kurzového majáku má být vyhodnocováno z hlediska kurzové čáry a ve veličinách určených v ust. 3.1.3.4 Hlavy 3. S ohledem na přistávání a pojíždění v podmínkách III. kategorie vychází průběh kurzové čáry z požadavku získat přiměřené podklady pro ruční nebo automatické řízení po dráze v podmínkách nízké dohlednosti. S ohledem na provedení přibližovací fáze letu v I. kategorii vychází průběh kurzové čáry z požadavku omezit ve výšce 30 m (100 ft) na kurzové čáře boční odchylky letadla na méně než 10 m (30 ft) (s pravděpodobností 95%). S ohledem na provedení přibližovací fáze letu ve II. a III. kategorii vychází průběh kurzové čáry z požadavku omezit (s 95% pravděpodobností) na kurzové čáře v úseku mezi bodem „B“ a referenční výškou ILS (u zařízení II. kategorie) nebo bodem „D“ (u zařízení III. kategorie) odchylky letadla zaviněné zvlněním kurzové čáry na méně než 2° v úhlech klonění a klopení a snížit odchylky na méně než 5 m (15 ft). Poznámka 1: Zvlnění kurzové čáry je nepřijatelné, jestliže za normálních podmínek zabraňuje dosáhnout výšky rozhodnutí, ze které by bylo možno uskutečnit bezpečné přistání: automaticky nebo poloautomaticky řízené letadlo je ovlivňováno zvlněním kurzové čáry větší měrou než letadlo řízené ručně. Zvýšená činnost systému řízení letadla může znemožnit provedení zdařilého přiblížení na přistání pod výšku rozhodnutí. Tyto požadavky je možno zajistit, pokud průběh kurzové čáry splňuje ust. 3.1.3.4 Hlavy 3. Poznámka 2: Zvlnění a ostatní nepravidelnosti průběhu kurzové čáry se obvykle zjišťují letovými

DC- 2

DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I

zkouškami za vyhovujících meteorologických podmínek a pomocí přesných měřicích přístrojů a metod. 2.1.4 Zvlnění sestupové čáry Zvlnění sestupové čáry sestupového majáku má být vyhodnocováno z hlediska sestupové čáry a ve veličinách určených v ust. 3.1.5.4 Hlavy 3. U I. kategorie vychází průběh sestupové čáry z požadavku omezit (s 95% pravděpodobností) vertikální odchylky letadla ve výšce 30 m (100 ft) na sestupové čáře na méně než 3 m (10 ft). U II. a III. kategorie vychází průběh sestupové čáry z požadavku omezit 95 % pravděpodobných odchylek letadel ve výšce 15 m (50 ft) zaviněných zvlněním sestupové čáry na méně než 2° v úhlech klonění a snížit vertikální odchylky na méně než 1,2 m (4 ft).

Poznámka 1: Zvlnění sestupové čáry je nepřijatelné, jestliže za normálních podmínek zabraňuje letadlu v rozmezí přijatelných odchylek od sestupové čáry ILS dosáhnout výšky rozhodnutí, ze které by bylo možno uskutečnit bezpečné přistání. Automaticky nebo poloautomaticky řízené letadlo je zvlněním sestupové čáry ovlivňováno více než letadlo řízené ručně. Kromě toho při automatickém řízení letadla může být z provozních důvodů zapotřebí pokračovat v přiblížení na přistání pod výškou rozhodnutí. Vedení letadla může být dostatečné, pokud je splněna specifikace pro průběh sestupové čáry ILS v ust. 3.1.5.4 Hlavy 3. Poznámka 2: Zvlnění a ostatní nepravidelnosti průběhu budou obvykle zjišťovány letovými zkouškami, které budou v případě potřeby doplněny speciálním pozemním měřením.

Obr. C-1 Meze amplitudy zvlnění kurzové a sestupové čáry

DC - 3


PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Obr. C-2 Vyhodnocení zvlnění kurzové/sestupové čáry

T  t 1  t 2  t 3 ... . 100  95 % T

2.1.5 Aplikace ustanovení o přípustných amplitudách zvlnění kurzové a sestupové čáry ILS Při aplikaci ustanovení o průběhu kurzové čáry (ust. 3.1.3.4 Hlavy 3) a sestupové čáry (ust. 3.1.5.4 Hlavy 3) mají být použita kritéria:

-

-

vztah mezi maximálními amplitudami zvlnění kurzové a sestupové čáry ILS (pro 95% pravděpodobnost) a vzdálenostmi od prahu RWY, specifikovanými pro provozní limity kategorie I, II a III, tak jak je znázorněn na Obr. C-1, při zjišťování amplitud zvlnění v určitém úseku přiblížení na přistání mají být výsledky letového přezkoušení opravené o úhlovou chybu polohy letadla, vyhodnocovány v časových intervalech  20 sekund od středu vyhodnocovaného úseku. Předpokládá se, že letadlo se pohybuje při přiblížení rychlostí vzhledem k zemi 195 9 km/h (105 ±5 kt).

Stanovených 95 % maximální amplitudy je přípustné procento celkového časového intervalu, ve kterém je amplituda kurzové nebo sestupové čáry nižší než velikosti zvlnění, uvedené pro vyhodnocovaný úsek na Obr. C-1. Příklad vyhodnocení zvlnění kurzové a sestupové čáry u určitého zařízení je uveden na Obr. C-2. Jestliže se součet časových intervalů t1, t2, …, tn, ve kterých jsou dané mezní hodnoty zvlnění překročeny, rovná nebo je menší než 5 % celkové doby T, je zvlnění ve vyhodnocovaném úseku přijatelné, čili:


Pro vyhodnocení sestupové čáry ILS se za vztažný údaj má brát střední sestupová čára namísto prodloužené klesající přímkové čáry. Rozsah zakřivení je funkcí stranové odchylky anténního systému sestupového majáku od osy RWY, jeho vzdálenosti od prahu RWY a relativního převýšení terénu v přibližovacím prostoru a na stanovišti majáku (viz ust. 2.4 dále). 2.1.6 Filtr měření. V průběhu zvlněných čar ILS se projevuje řada kmitočtových složek. Měření hodnot zvlnění je proto závislé na kmitočtové odezvě palubního přijímače a záznamového zařízení. Dolní frekvenční filtr (radiány za sekundu) výstupních RHM okruhů přijímače a záznamového zařízení má být V/92,6, kde V je rychlost letadla nebo pozemního zařízení v km/hod. 2.1.7

Monitorové systémy.

Údaje, které jsou k dispozici, ukazují, že stabilita provozních vlastností v rozsahu mezních hodnot, definovaných v ust. 3.1.3.6, 3.1.3.7 a 3.1.5.6, tzn. v rozmezí limitů monitorových systémů, je snadno dosažitelná. 2.1.7.1 Výběr limitů monitorových systémů vychází z úvahy podložené znalostí požadavků bezpečnosti pro danou kategorii provozu. Přesto

DC- 4

DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I

specifikace těchto limitů neukazuje na velikost běžných změn provozních vlastností, které jsou výsledkem chybného nastavení a nestability zařízení. V případě, že se v každodenním provozu provozní vlastnosti zařízení častěji pohybují mimo limity specifikované v ust. 3.1.3.6, 3.1.3.7 a 3.1.5.6 Hlavy 3, je zapotřebí prozkoumat příčiny tohoto stavu a provést potřebné opravné zásahy. Tyto příčiny mohou být vyloučeny: a) větším snížením pravděpodobnosti výskytu signálů o kritických parametrech, pohybujících se v blízkosti specifikovaných limitů monitoru, b) zajištěním vyšší integrity provozu systému ILS. 2.1.7.2 V dalším jsou uvedeny některé všeobecné požadavky na konstrukci, provoz a údržbu monitorových systémů z hlediska splnění požadavků ust. 3.1.3.11 a 3.1.5.7 Hlavy 3: 1) Značnou pozornost je třeba věnovat zajištění, aby monitorové systémy reagovaly na všechny změny v provozu pozemního zařízení, které v průběhu přiblížení na přistání podle systému ILS nepříznivě ovlivňují činnost palubních zařízení letadel. 2) Monitorové systémy nemají reagovat na ty místní podmínky, které navigační informace z hlediska palubních zařízení neovlivňují. 3) Odchylky v činnosti monitorového systému se nemají projevit znatelným snížením nebo zvýšením specifikovaných limitů monitoru. 4) Při konstrukci a provozu monitorového systému má být věnována zvláštní pozornost způsobu zajištění, že v případě výskytu poruchy samotného monitoru budou buď navigační složky z vysílání odstraněny, nebo bude vysílání úplně přerušeno. 5) Některé monitory využívají vzorky signálu získané v blízkosti vysílacího anténního systému. Podle získaných zkušeností je u takových monitorových systémů třeba věnovat zvláštní pozornost: a) umístění snímacích prvků monitoru u anténních systémů s velkým úhlem otevření, kde je obtížné zaručit, že fázové vztahy signálů v místě snímacích prvků budou stejné jako fázové vztahy signálů ve větších vzdálenostech. Přesto má monitorový systém detekovat rovněž změny parametrů vysílacího anténního systému a napáječe, které by mohly významně ovlivnit průběh kurzových signálů ve větší vzdálenosti od anténního systému; b) změna účinné odrazové plochy terénu před anténním systémem vlivem sněhu, vody a pod., které mohou ovlivnit činnost monitorových systémů sestupového majáku a různě měnit průběh sestupové čáry zejména v případech, kdy je této plochy využíváno pro vytvoření požadovaného tvaru vyzařovacího diagramu; c) ostatním příčinám, které mohou nepříznivě ovlivnit snímání vyzařovaného signálu monitorovým systémem, jako např. námraza, ptáci atd.;

d) systémům, u kterých jsou pro korekce změn parametrů příslušného zařízení ve zpětnovazební smyčce využívány signály monitoru. V těchto případech je zapotřebí zajistit, aby vnější vlivy a změny v samotném monitorovém systému nemohly vyvolat posunutí parametrů kurzové nebo sestupové čáry ILS mimo specifikované limity, aniž by při tom byla monitorovým systémům předána výstraha. 6) Jedna z možných forem je souhrnný monitor, ve kterém je příspěvek každého prvku vysílací antény k vytvoření pole kurzového signálu měřen u anténního systému. Podle získaných zkušeností může takový vhodně navržený monitorový systém vytvořit těsný vztah mezi indikací monitoru a vyzařovanými signály ve vzdáleném poli. Takový monitor za jistých okolností odstraňuje problémy, nastíněné v bodě 5 a), b), c). 2.1.7.3 Při konstrukci a provozu monitorových systémů je třeba zajistit, aby RHM, měřený v kterémkoli bodě prostoru, byl funkcí polohové citlivosti a polohy kurzové nebo sestupové čáry. 2.1.8 Vysílání kurzových majáků ILS, které nejsou provozně využívány. U letadel, provádějících přiblížení na přistání na RWY, vybavené na obou koncích kurzovými majáky ILS, byla při letech v malých výškách několikrát zaznamenána interference signálů těchto majáků. Interference v případě letadla, přelétávajícího anténní systém, je způsobena křížovou modulací, vznikající vlivem signálů kurzového majáku sloužícího pro opačný směr přiblížení. Při letu v malých výškách může tato interference ohrozit průběh přiblížení nebo přistání a snížit bezpečnost letu. Z těchto důvodů jsou v ust. 3.1.2.7, 3.1.2.7.1 a 3.1.2.7.2 Hlavy 3 stanoveny podmínky, za nichž lze připustit vysílání kurzového majáku, který není provozně využíván. 2.1.9 Interference ILS Poznámka: Tento poradenský materiál nebere v úvahu, jak jsou rozměry kritických a citlivých prostorů ovlivněny novými velkými letadly. Aby zohlednil vliv takovýchto letadel a výrazných změn na letištích a provozního prostředí na kritické a citlivé prostory, bude tento materiál aktualizován, jakmile budou vytvořeny první podklady. Na státy je naléháno, aby používali varování před níže uvedenými případy, pokud nezvažují některé činitele, které ovlivňují kvalitu signálu v prostoru. 2.1.9.1 Výskyt interference signálů ILS závisí na celkovém okolí a charakteristikách antén ILS. Každý velký odrážející objekt, včetně mechanismů nebo pevných objektů, např. staveb v prostoru vyzařování signálů může potenciálně vyvolat interferenci na struktuře kurzové nebo sestupové. Umístění a velikost odrážejících pevných objektů a staveb ve spojení se směrovými vlastnostmi antén určují staticky kvalitu struktury kurzu nebo sestupu kategorie I, II nebo III. Mobilní objekty mohou zhoršit tuto strukturu na nepřijatelné hodnoty. Je třeba definovat prostory, ve kterých je takové ovlivnění možné. Pro účely zpracování kritérií ochranných

DC - 5


DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I

statické zakřivení způsobené existujícími stavbami. Takové modelování se potvrzuje porovnáním vypočítaných výsledků se skutečnými naměřenými hodnotami rušení signálu ILS způsobeného stojícím letadlem. 2.1.9.5 Řízení v kritických prostorech a označení citlivých prostorů na letišti nemusí být pro ochranu ILS proti vlivům způsobeným odrazem od velkých pozemních staveb dostačující. To je zvlášť významné v případech výstavby nových objektů pro velká nová letadla nebo pro jiné účely. Stavby mimo hranice letiště mohou rovněž působit těžkosti signálu kurzového majáku ILS, i když vyhoví kritériím AGA pro výšku překážek. 2.1.9.5.1 Pokud v okolí letiště velké objekty jako vysoké stavby ovlivní strukturu kurzového nebo sestupového zvlnění do hodnot blízko povoleným tolerancím, jsou nutné větší citlivé prostory. Důvodem je, že vliv pohyblivých objektů, kvůli kterým se citlivé prostory zřizují, se přičítá k působení statických zvlnění působených pevnými objekty. Přesto se

ukazuje, že přímé sečtení maximálních amplitud není odpovídající a skutečnosti více odpovídá kvadratický součet. Příklady: a) zvlnění kurzu statickými objekty  1,5 A, limit  5A. Přípustná hodnota pro zvlnění od pohyblivých objektů je proto 5 2  1,5 2 = 4,77 A

b) zvlnění kurzu od statických objektů  4 A, limit  5A. Pro pohyblivé objekty vychází přípustná hodnota 5 2  4 2 = 3 A. V případě b) bude citlivý prostor větší pro udržení objektů působících interferencí ve větší vzdálenosti od RWY tak, aby působily zkreslení kurzového laloku 3 A nebo méně. Stejné principy platí pro citlivé prostory sestupového majáku.

Příklad 1

Příklad 2

Příklad 3

Typ letadla

B-747

B-747

B-747727

Apertura antény LLZ

typicky 27 m (90 ft) (dvoukmitočtová, 14 prvků)

typicky 16 m (50 ft) (8 prvků)

typicky 16 m (50 ft) (8 prvků)

600 m (2000 ft) 60 m ( 200 ft) 1220 m (4000 ft) 90 m ( 300 ft) 2750 m (9000 ft) 90 m ( 300 ft)

600 m (2000 ft) 110 m ( 350 ft) 2750 m (9000 ft) 210 m ( 700 ft) 2750 m (9000 ft) 210 m ( 700 ft)

300 m (1000 ft) 60 m ( 200 ft) 300 m (1000 ft) 60 m ( 200 ft) 300 m (1000 ft) 30 60 m ( 200 ft)

Citlivý prostor (X, Y) Kategorie I Kategorie II Kategorie III

X Y X Y X Y

Obr. C-3A Typické rozměry kritického a variace citlivého prostoru LLZ pro RWY 3000 m

DC - 7


PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

Typ letadla Kategorie I Kategorie II / III

*

X Y X Y

Příklad 1

Příklad 2

Příklad 3

B-747

B-747727

malá a střední*

915 m (32000 ft) 60 m ( 200 ft) 975 m (4000 3200 ft) 90 m ( 300 ft)

730 m (20400 ft) 30 m ( 350 100 ft) 825 m (9000 2700 ft) 60 m ( 700 200 ft)

250 m (1000 800 ft) 30 m ( 200 100 ft) 250 m (1000 800 ft) 30 m ( 2100 ft)

Za malá a střední letadla jsou považována ta, která mají délku menší než 18 m (60 ft) a zároveň výšku menší než 6 m (20 ft).

Poznámka: V některých případech je citlivý prostor zvětšen na opačnou stranu RWY. Obr. C-3B Typické kritické prostory a variace citlivých prostorů pro ILS-GP


DC- 8

PŘEDPIS L 10/I

2.5

DODATEK C

Vyobrazení (obr. C-7 6 až C-12), znázorňující některé normy, uvedené v Hlavě 3

Obr. C-9 Rozdíl hloubek modulací (RHM) a polohová citlivost

Obr. C-7A Dosah a pokrytí kurzového majáku v azimutu

Obr. C-10 Pokrytí sestupového majáku Obr. C-8A Dosah a pokrytí kurzového majáku v elevaci

18.11.2010XX.XX.2013 Změna č. 8Oprava č. 2/ČR5

DC- 14

DODATEK C 2.6.2.2

PŘEDPIS L 10/I 2.6.4 Přesto že interferencí žádaného a nežádoucího nosného kmitočtu může vzniknout záznějový tón, ochranný poměr zajišťuje, že nedojde k ovlivnění indikace. Při použití radiotelefonního kanálu však může záznějový tón působit rušivě.

Sestupové přijímače ILS

2.6.2.2.1 Pro ochranu přijímačů konstruovaných pro 150kHz kanálové rozteče jsou minimální separace pro zajištění minimálního poměru signálů v provozním rozsahu vybrány takto:

2.6.5 Použití systému ILS pro mezinárodní letecký provoz je vázáno na dvojice kmitočtů, uvedené v ust. 3.1.6.1.1 Hlavy 3. Kritéria jsou uspořádána tak, že vyhoví-li jim kurzová část, je jimi automaticky pokryta i sestupová část systému ILS. Pro dosažení minimální zeměpisné separace podle ust. 2.6.6 dále může být v některých oblastech s větším počtem instalovaných systémů ILS zapotřebí – je-li nutné přidělit dvojici kmitočtů jak z prvé, tak i z druhé desítky pořadí – vyloučit některé dvojice kmitočtů. Příklad: Podle ust. 3.1.6.1.1 Hlavy 3 jsou dvojicí kmitočtů systému ILS pořadového čísla 2 kmitočet kurzového majáku 109,9 MHz a kmitočet sestupového majáku 3383,8 MHz. Dvojice kmitočtů pořadových čísel 12 a 19 přesto, že v případě kurzových majáků zajišťují od pořadového čísla 2 dostatečnou kmitočtovou separaci, v případě sestupových majáků zahrnují kmitočty 334,1 MHz a 335333,5 MHz, které představují sousední kmitočtové kanály (pro kmitočtovou rozteč 300 kHz) kmitočty sestupového majáku pořadového čísla 2. Je-li výběr kmitočtových kanálů ILS prováděn pouze z prvé nebo pouze z druhé desítky pořadí dvojic kmitočtů, je potom minimální kmitočtová rozteč sestupových majáků 600 kHz.

a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kmitočtu, b) nežádoucí signál vzdálený o 150 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 20 dB, c) nežádoucí signál vzdálený o 300 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 40 dB. 2.6.2.2.2 Pro ochranu přijímačů konstruovaných pro 300kHz kanálové rozteče jsou minimální separace pro zajištění minimálního poměru signálů v provozním rozsahu vybrány takto: a) žádaný signál převyšuje nežádoucí na stejném kanálu nejméně o 20 dB, b) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 150 kHz nepřevyšuje úroveň žádaného signálu (poměr 0 dB), c) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 300 kHz převyšuje úroveň žádaného signálu nejvíce o 20 dB, d) nežádoucí signál vzdálený od žádaného o 450 kHz nebo více převyšuje úroveň žádaného signálu nejvíce o 40 dB.

2.6.3 Výpočty vycházejí z předpokladu, že 2.6.6 Tabulka požadovaných separačních poskytovaná ochrana žádaného signálu před vzdáleností (viz Tab. C-1) nežádoucím signálem je 20 dB. To odpovídá změně indikace na hranici užitečného krytí ILS menší než 15 A. Tabulka C-1. Požadované separační vzdálenosti Kmitočtová separace Kurzový maják

Sestupový maják

Shodný kmitočet

Minimální separace mezi druhým zařízením a ochranným bodem prvního zařízení km (NM) „A“ „B“

„C“

148 (80)

148 (80)

148 (80)

50 kHz

–

37 (20)

9 (5)

100 kHZ

65 (35)

9 (5)

0

150 kHz

–

0

0

200 Khz

11 (6)

0

0

Shodný kmitočet

93 (50)

93 (50)

93 (50)

150 kHz

–

20 (11)

2 (1)

300 kHz

46 (25)

2 (1)

0

450 kHz

–

0

0

600 kHz

9 (5)

0

0

Sloupec „A“ se týká kurzových přijímačů určených pro 200kHz dělení kanálů ve spojení s přijímači pro 600kHz dělení a je použitelný pouze v prostorech s malou hustotou zařízení. Sloupec „B“ se týká kurzových přijímačů pro 100kHz dělení kanálů ve spojení s přijímači pro 300kHz dělení. Sloupec „C“ se týká kurzových přijímačů pro 50kHz dělení ve spojení s přijímači pro 150kHz dělení. Poznámka 1: Uvedené hodnoty vycházejí z předpokladu, že ochranný bod kurzového majáku leží ve vzdálenosti 46 km (25 NM) a výšce 1 900 m (6 250 ft), a sestupového majáku ILS ve vzdálenosti 18,5 km (10 NM) a výšce 760 m (2 500 ft). Poznámka 2: Stanoviště majáků ILS a VOR je třeba volit způsobem, který vyloučí možnost vzniku chyby palubního přijímače vlivem jeho přetížení nežádoucími signály vysoké úrovně v době, kdy letadlo provádí počáteční a konečné přiblížení na přistání. Poznámka 3: Při uplatnění separačních vzdáleností podle tabulky je nutné zajistit umístění sestupových majáků takovým způsobem, který zamezí možnosti chybné sestupové indikace v letadle na konečném přiblížení po přijetí signálu sousedního kanálu, jestliže požadovaný signál není z jakéhokoli důvodu vyzařován.

DC - 19

19.11.2009 Změna č. 84

DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I

2.8.1.2 Nezávisle na provozních minimech se celkově uvádí, že střední počet leteckých nehod se smrtelným následkem v době přistání, způsobený výpadkem celého systému nebo jeho nedostatky, včetně pozemního zařízení letadla a pilota, nesmí překročit 1x10-7. Toto kritérium se nazývá obecným ukazatelem rizika.

Dále je uveden vztah, použitelný pro určité typy ILS, a příklad výpočtu integrity systému (I) cestou určení pravděpodobnosti nezjištěného předání nesprávného signálu (P).

2.8.1.3 Při přistávání za kategorie I za dodržení minim ve větší nebo menší míře v podstatě odpovídá pilot. Při přistávání v kategorii III se požaduje dodržení téhož kritéria, které se v daném případě uvažuje ve vztahu k celému systému. V této souvislosti je co možná nejdůležitější snažit se o dosažení co nejvyšší úrovně integrity a pohotovosti provozu pozemního zařízení.

P

2.8.1.4 Požadavky na integritu a vysokou pohotovost služby vyžadují vysoce spolehlivé systémy, aby bylo minimalizována pravděpodobnost poruchy, která by mohla ovlivnit jakékoliv charakteristiky celkového signálu v prostoru. Navrhuje se, aby státy usilovaly o dosažení tak velké spolehlivosti, jak je technicky a ekonomicky opodstatnitelné. Spolehlivost zařízení se řídí základní konstrukcí a provozním prostředím. Návrh zařízení by měl využívat nejvhodnější technické postupy, materiály a součásti, a ve výrobě by měla být uplatňována přísná a pečlivá kontrola. Zařízení by mělo být provozováno v prostředí odpovídajícím kritériím návrhu výrobce. 2.8.2 Dosažení a udržení úrovně integrity provozu systému 2.8.2.1 Narušení integrity provozu může nastat, když kontrolní systém nezjistí odchylku signálu za povolené tolerance nebo obvody kontrolního systému nemohou přerušit vysílání nesprávného signálu. Pokud toto vyvolá velkou chybu, může vzniknout nebezpečná situace. 2.8.2.2 Bezpodmínečně ne všechna narušení integrity jsou nebezpečná ve všech etapách přiblížení na přistání. Například v kritických etapách přiblížení na přistání nezjištěné výpadky vyvolávající velké chyby šířky kurzové čáry nebo posuny kurzové čáry jsou zvlášť nebezpečné, nezjištěné změny hloubky modulace, nepřítomnost vykrývajícího signálu kurzového a sestupového majáku a indikace kurzového majáku nevedou nutně ke vzniku nebezpečné situace. Kritéria hodnocení různých typů poruch musí nicméně obsahovat všechny nebezpečné situace, které nemusí být nutně zřejmé pro systém automatického přiblížení nebo pro pilota.

2.8.2.3 Nejvyšší stupeň ochrany je nutný proti riziku nezjištěné poruchy v činnosti monitoru a odpovídajícím systému ovládání majáku. To se dosahuje pečlivým projektováním zaměřeným na maximální snížení takových případů, které zajišťuje provoz bezpečný při poruše splňující požadavky ust. 3.1.3.11.4 a 3.1.5.7.4 Hlavy 3, a také systémem preventivních kontrol činnosti monitoru v časech daných analýzou konstrukce. 2.8.2.4 Analýza konstrukce se může využít pro výpočet integrity systému pro každé jednotlivé přistání.

1)

I=1–P

T1T2 , když T1 < T2 1 2M1M2

kde: I = integrita P = pravděpodobnost souběžné poruchy vysílače a monitorových systémů vyúsťující v nezjištěné chybné vysílání M1 = střední doba mezi poruchami (MTBF) vysílače M2 = MTBF monitoru a připojeného ovládání

1 = poměr počtu poruch vysílače, které vedou ke 1 vzniku vysílání chybného signálu, k počtu všech poruch vysílače

1 = poměr počtu poruch monitoru a připojeného 2

T1 T2

ovládání, které vedou ke vzniku neschopnosti zjistit nesprávný signál, k počtu všech poruch monitoru a připojeného ovládání = časové období mezi preventivními prohlídkami vysílače = časové období mezi preventivními prohlídkami monitoru a připojeného ovládání.

Pokud je T1  T2, považuje se preventivní prohlídka monitoru rovněž za prohlídku vysílače. V tom případě, protože T1 = T2, platí vztah: 2)

P

T22 1 2M1M2

2.8.2.5 Vzhledem k tomu, že vznik nebezpečné poruchy monitoru a připojeného ovládání je nepravděpodobný s velmi malou pravděpodobností výskytu (extremely remote), vyžaduje určení úrovně integrity s vysokým stupněm ověření dobu mnohonásobně převyšující dobu potřebnou pro určení MTBF zařízení. Tato dlouhá doba je nepřijatelná, a proto se požadovaná úroveň integrity určuje pouze na základě pečlivé analýzy zařízení. 2.8.2.6 Pro zajištění integrity se rovněž uvažuje o ochraně signálů v prostoru před rušením působeným v zařízení ILS, nebo odrazem signálů. Opatření proti odrazům v kritickém a citlivém prostoru jsou obecně dána v ust. 2.1.109. Pokud jde o radiovou interferenci, je nutné periodicky kontrolovat, že její úroveň nezpůsobuje nebezpečnou situaci. 2.8.2.7 Obecně je konstrukce monitoru založena na principu trvalého monitorování signálu v ustanovených bodech prostoru krytí za účelem ujištění, že je v souladu se standardy specifikovanými v ust. 3.1.3.11 a 3.1.5.7 Hlavy 3. Pokud takové monitorování v takovém rozsahu ukazuje, že signál

DC - 21


DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I

amplitudové modulace nosného kmitočtu signály 90 Hz a 159 150 Hz, což se projeví chybným posunem v přijímači. Proto je důležité, aby se při měření úrovní nežádoucích modulací používaly pásmové propusti s pásmem propustnosti minimálně s takovou šířkou, jakou mají filtry modulačních složek. Takové filtry se

Kmitočet (Hz) 45 85 90 95 142 150 158 300

Útlum pásmové propusti 90 Hz (dB) -10 -0,5 0 -0,5 (není stanoveno) -14 (není stanoveno) -16

2.15.5 Nejvhodnější maximální limity (viz tabulka dále) jsou odvozeny z limit chyb středění přijímače ILS stanovených v dokumentech EUROCAE (ED-46B a ED-47B), které jsou založeny na

Druh zařízení LLZ Kat. I LLZ Kat. II LLZ Kat. III GP Kat. I GP Kat. II/III

obvykle zařazují v komerčních přístrojích na měření modulace mezi demodulační a měřicí obvody na zajištění toho, aby byly změřeny jen spektrální složky z oblasti zájmu použití ILS. Ke standardizaci těchto měření se doporučují charakteristiky filtrů v dále uvedených tabulkách.

nejnepříznivějším pozorovaném vzájemném vztahu mezi úrovněmi nežádoucí modulace a chyby vyhodnocení osy.

Max. odchylka při 90 Hz FM (Hz)/PM (rad) (poznámka 1) 135/1,5 60/0,66 45/0,5 150/1,66 90/1,0

Max. odchylka při 150 Hz FM (Hz)/PM (rad) (poznámka 2) 135/0,9 60/0,4 45/0,3 150/1,0 90/0,6

Poznámka 1: Tento sloupec platí pro maximální frekvenční nebo fázovou odchylku měřenou s filtrem 90 Hz podle ust. 2.15.4. Poznámka 2: Tento sloupec platí pro maximální frekvenční nebo fázovou odchylku měřenou s filtrem 150 Hz podle ust. 2.15.4. Poznámka 3: Tento sloupec platí pro rozdíl maximálních frekvenčních odchylek mezi samostatnými měřeními nežádoucí frekvenční

Útlum pásmové propusti 150 Hz (dB) -16 (není stanoveno) -14 (není stanoveno) -0,5 0 -0,5 -10

Rozdíl odchylek (Hz) (poznámka 3) 45 20 15 50 30

modulace 90 Hz (nebo ekvivalentní fázové modulace) a frekvenční modulace 150 Hz (nebo ekvivalentní fázové modulace) získaných použitím filtrů podle první tabulky v ust. 2.15.4. Ekvivalentní odchylky hodnot fázové modulace 90 Hz a 150 Hz se získají vynásobením každé maximální naměřené hodnoty fázové modulace v radiánech jí odpovídajícím modulačním kmitočtem v Hz.


DC - 27


PŘEDPIS L 10/I

3.2

DODATEK C

Umístění majáku VOR

3.2.1 VOR je náchylný k interferenci vlivem okolního terénu, budov, stromů a elektrických vedení. Jejich vliv by měl být proto zvážen při výběru místa pro nové zařízení a při zvažování přijatelnosti navrhovaného územního rozvoje v blízkosti stanovených míst. Dopplerův maják VOR je odolnější vůči interferenci než klasický maják VOR a může být použit k zajištění přijatelného výkonu v náročnějších podmínkách vícecestného šíření. Poznámka. Poradenský materiál pro umístění majáků VOR je uveden v dokumentech EUROCAE ED-52 (včetně změny č. 1), U.S. Federal Aviation Administration Order 6820.10 a ICAO EUR DOC 015 (první vydání). 3.2.2 Díky růstu zájmů v oblasti alternativních zdrojů energie je v mnoha státech rostoucím problémem výstavba farem větrných elektráren, která ovlivňuje majáky VOR. Vliv farem větrných elektráren na majáky VOR je těžké posoudit, a to z několika důvodů, včetně následujícího: a) kumulativní vliv skupiny turbín může být nepřijatelný, i když vliv každé turbíny samostatně může být přijatelný; b) k chybám s nejhoršími následky může dojít, pokud se listy turbíny nepohybují (díky vlivu vysokých nebo nízkých rychlostí větru). Skutečná chyba je funkcí natočení turbíny a polohy listů turbíny, pokud se nepohybují; c) k největším chybám pravděpodobně dojde na hranici krytí a při nízkých elevačních úhlech; a d) díky výše uvedeným činitelům je nepravděpodobné, že by mohly být chyby s nejhoršími následky ověřeny při letové kontrole. 3.2.3 K posouzení vlivu farem větrných elektráren na maják VOR mohou být použity počítačové simulace počítající s předpoklady nejhorších případů uvedených výše. 3.3

3.4.4 Je známo, že v případě provozu na sousedním kanálu se v blízkosti majáku VOR vyskytuje malý prostor, ve kterém může být letadlu používajícímu jiný maják VOR způsobováno rušení. Nicméně je tento prostor tak malý, že trvání rušení bude nepatrné a v některých případech je pravděpodobné, že letadlo bude právě přelaďovat z jednoho majáku na druhý. 3.4.5 Pro stanovení zeměpisných separací platí tyto empirické vzorce: A – minimální zeměpisná separace (provoz na stejném kanálu): 20  K buď (km) 2D1  S

když

3.4.2 Hodnoty v tabulce jsou stanoveny za předpokladu, že efektivní potlačení sousedních kanálů palubního přijímače na nejbližším přidělitelném kanálu je nejméně 60 dB. 3.4.3 Výpočty vycházejí z předpokladu, že pro ochranu před rušením je odstup žádaného signálu od nežádaného 20 dB, odpovídající chybě vzniklé vlivem nežádaného signálu menší než 1°.


20  K S K D1  D2  S 2D2 

když

(km)

B – zeměpisná separace (provoz na sousedních kanálech) 40  K a) shodné umístění < S > 2D1 

b) různé umístění

když

D1  D2 

40  K S

(km)

K S

nebo 2D 2 

když

3.4.1 Hodnoty uvedené v tabulce C-3 jsou odvozeny z empirických vzorců v závislosti na určitých výškách. Budou využívány při oblastním plánování pouze pro zajištění ochrany provozně žádaných rozsahů výšek a vzdáleností. Pomocí uvedených vzorců mohou být stanovena kritéria pro libovolné výšky nebo vzdálenosti.

K S

nebo

[Vyhrazeno]

3.4 Kritéria pro zeměpisnou separaci zařízení VOR

D1 > D2 

40  K S

D1  D2 

(km)

K S

C – zeměpisná separace (sousední kanál) (přijímače určeny pro 100kHz dělení v oblastech, kde je zavedeno 50kHz dělení). V případě použití 100kHz přijímače pro rozteč 50 kHz (potlačení sousedních kanálů ne lepší než 26 dB) je třeba v uvedených výrazech nahradit číslo 40 číslem 6. V tomto případě nemůže být použit výraz pro shodné umístění, protože poskytovaná ochrana může být nedostatečná. To vede k následujícím vzorcům:

 2D1 

6K S

když

D1  D 2 

K S

nebo

2D 2 

když

D1  D 2 

DC - 30

6 K S K S

(km)

(km)

DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I

V uvedených rovnicích: D1, D2 = požadované provozní dosahy (km) K = poměr efektivních vyzařovaných výkonů (ERP) (v dB) majáku s krytím D1 a majáku s krytím D2. Poznámka: Jestliže ERP majáku s krytím D2 je vyšší než majáku s krytím D1, bude koeficient K záporný. S = sklon křivky znázorňující závislost intenzity pole na vzdálenosti při konstantní výšce (dB/km). 3.4.6 Hodnoty uvedené v tabulce C-3 zabezpečují vytvoření podmínek pro normální činnost palubních přijímačů. 3.4.6.1 Pro ochranu přijímačů VOR konstruovaných pro kanálovou rozteč 50 kHz jsou minimální separace pro zajištění minimálních poměrů signálů v provozním rozsahu vybrány takto: a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kanálu, b) nežádoucí signál vzdálený o 50 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 34 dB, c) nežádoucí signál vzdálený o 100 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 46 dB, d) nežádoucí signál vzdálený o 150 kHz nebo více od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 50 dB. 3.4.6.2 Pro ochranu přijímačů VOR konstruovaných pro kanálovou rozteč 100 kHz jsou minimální separace pro zajištění minimálních poměrů signálů v provozním rozsahu vybrány takto: a) žádaný signál převyšuje nejméně o 20 dB nežádoucí signál na stejném kanálu, b) nežádoucí signál vzdálený 50 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 7 dB, c) nežádoucí signál vzdálený 100 kHz od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 46 dB, d) nežádoucí signál vzdálený 150 kHz a více od žádaného převyšuje žádaný signál nejvýše o 50 dB. 3.4.7 Při použití hodnot podle ust. 3.4.6 nebo jiných hodnot přiměřených jinému provoznímu krytí (vzdálenosti a výšce) je třeba respektovat základní předpoklady této náhradní metody výpočtu separací, přičemž aplikace těchto hodnot bude správná jen v rámci omezení, která jsou dána těmito předpoklady. Při tom se předpokládá, že změna

intenzity pole se vzdáleností (činitel „S“) v různých výškách příjmu platí do elevačního úhlu 5° nad rádiovým horizontem stanoviště VOR. Bude-li třeba v exponovaných oblastech určit separační vzdálenosti přesněji, mohou být pro každé zařízení stanoveny z příslušných křivek šíření. 3.4.8 Rozmístění při kmitočtovém dělení 50 kHz vyžaduje splnění ust. 3.3.2.2 a 3.3.5.7 Hlavy 3 tohoto předpisu a ust. 4.2.4 Hlavy 4 Předpisu L 10/V. Vlivem okolností v počátcích přechodu z dělení 100 kHz na dělení 50 kHz může být nutné vzít v úvahu blízké majáky VOR, které nevyhovují ust. 3.3.2.2 a 3.3.5.7 Hlavy 3 tohoto předpisu a ust. 4.2.4 Hlavy 4 Předpisu L 10/V. Mezi nimi a novými majáky určenými pro dělení 50 kHz je nutné zvolit větší separační vzdálenosti, které zajistí, že úhlové chyby způsobené nežádoucím signálem nepřekročí 1°. Za předpokladu, že vyzářená úroveň harmonických kmitočtů 9 960 Hz nepřevýší úroveň: 9 960 Hz - 0 dB druhý harmonický kmitočet - 20 dB třetí - 30 dB čtvrtý a další - 40 dB je možné využít separační vzorec z ust. 3.4.5 následovně: a) kde je požadována ochrana přijímačů pro dělení 50 kHz, je nutné nahradit číslo 40 číslem 20 ve vzorci B) pro různé umístění, b) kde je požadována ochrana přijímačů pro dělení 100 kHz, má být pro požadované výšky a dosah uplatněn vzorec A). 3.4.9 Pokud podle ust. 3.5.3.3.5 4 Hlavy 3 mají zařízení DME/N a VOR pracovat společně ve stejném provozním prostoru, jsou požadavky na separační vzdálenosti DME pro provoz na stejných i sousedních kanálech splněny separačními vzdálenostmi, tak jak jsou vypočteny v této části, za předpokladu, že vzdálenost mezi stanovišti VOR a DME není větší než 600 m (2 000 ft). Možnost interference vzniká při zavedení „Y“ kanálů DME, protože rozdíl kmitočtů pozemních stanic 63 MHz může způsobit vysílání i příjem na stejném kmitočtu (např. vysílání na kanálu 17Y může interferovat s příjmem na kanálech 80X a 80Y). Pro zabezpečení pozemních přijímačů proti takové interferenci je mezi zařízeními nutná vzdálenost nejméně 18,5 km (10 NM).

DC - 31


DODATEK C

6.3.2

PŘEDPIS L 10/I

Předpoklady

1) Provozní kmitočet – 300 kHz. Pokud je vhodné, jsou uvedeny vztahy také pro 200 a 400 kHz. 2) a)

b)

Průměrná vodivost země: 1  = 1 . 10-13 ( EMU) m Průměrná vodivost mořské vody:  = 4 . 10-11 (

1 EMU) m

3) Úroveň atmosférických poruch (střední kvadratická hodnota), která obvykle převažuje: 1. ve dne, 2. v noci, nad zemními plochami, omezenými uvedenými šířkami. (Velikosti očekávaných poruch byly vzaty z Doporučení ITU-R P.372-6 a z údajů o průměrných úrovních poruch ve dne a v noci během rovnodenních období, tzn. z údajů, které pravděpodobně převládají během 20 až 25% ročního období). 4) Výkon dodávaný do antény NDB. a) 5 kW b) 1 kW c) 500 W d) 100 W e) 50 W f)10 W

6.3.3 A.

5) Průměrné hodnoty účinnosti vyzařování antény (poměr vyzařovaného výkonu k výkonu dodanému do antény): Výkon dodávaný do antény a) b) c) d) e) f) g) h)

5 kW 5 kW 1 kW 500 kW 100 W 50 W 10 W 10 W

Vyzařovací účinnost antény 20 % (- 7 dB) 10 % (- 10 dB) 8 % (- 11 dB) 5 % (- 13 dB) 3 % (- 15 dB) 2 % (- 17 dB) 1 % (- 20 dB) 0,3 % (- 25 dB)

i)

Údaje pod bodem a) jsou uvedeny proto, že je možné dosáhnout této účinnosti u dokonalejších systémů, než jsou obvykle používány. ii) Údaje pod bodem h) jsou uvedeny proto, že mnoho NDB malého výkonu pracuje s velmi neúčinnou anténou. 6) Šířka pásma přijímače radiokompasu je 6 kHz. 7) Požadované odstupy signálu (středního) od poruch (střední kvadratické hodnoty): a) 15 dB ve dne b) 15 dB v noci

Výsledky studií Minimální intenzita pole, požadovaná na hranici jmenovitého krytí: Zeměpisná

Ve dne, pro poměr

V noci, pro poměr

šířka

S/P 15 dB

S/P 15 dB

5 N – 5 S

320 V/M (+50 dB)

900 V/m (+59 dB)

5 – 15 N a S

85 V/m (+39 dB)

700 V/m (+57 dB)

15 – 25 N a S

40 V/m (+32 dB)

320 V/m (+50 dB)

25 – 35 N a S

* 18 V/m (+25 dB)

120 V/m (+42 dB)

 35 N a S

* 18 V/m (+25 dB)

50 V/m (+35 dB)

* V případě vyšší úrovně průmyslových nebo letadlových poruch může být nutná 2 až 3 krát vyšší intenzita pole (+ 6 dB až + 10 dB). B. Krytí NDB (vyjádřené poloměrem kružnice v km, v jejímž středu leží NDB), které lze za provedených předpokladů očekávat:

DC - 39

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I 1.

DODATEK C

Ve dne nad zemí, poměr S/P na hranici krytí 15 dB: Výkon dodávaný do antény Zeměpisná šířka

2.

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

5 kW

5 kW

1 kW

500 W

100 W

50 W

10 W

10 W

5 N – 5 S

320

300

170

120

50

30

10

 10

5 – 15 N a S

510

470

320

250

150

90

40

10

15 – 25 N a S

600

600

450

350

220

160

70

45

25 – 35 N a S

600*

600*

600*

500*

330*

250*

130*

80*

 35 N a S

600*

600*

600*

500*

330*

250*

130*

100*

V noci nad zemí, poměr S/IP na hranici krytí 15 dB: Výkon dodávaný do antény Zeměpisná šířka

a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

5 kW

5 kW

1 kW

500 W

100 W

50 W

10 W

10 W

5 N – 5 S

190

150

85

50

20

 10

 10

 10

5 – 15 N a S

210

180

110

70

25

15

 10

 10

15 – 25 N a S

320

300

170

120

50

30

10

 10

25 – 35 N a S

390

390

280

200

100

70

25

15

 35 N a S

390

390

390

310

180

120

50

30

6.3.3.1 a) b)

c)

Ve všech uvedených tabulkách:

vzdálenosti jsou v souladu s praxí ITU uvedeny v km, údaje v posledním sloupci s dodávaným výkonem 10 W jsou vypočteny za předpokladu, že NDB nízkého výkonu pracuje s velmi neúčinnou anténou (viz 6.3.2, předpoklad 5 h)), * u některých hodnot znamená, že krytí může být omezeno letadlovými nebo průmyslovými poruchami.

6.3.3.2

Dále je třeba poznamenat:

a) použití kmitočtu 200 kHz namísto 300 kHz nebude mít znatelný vliv na krytí NDB malého výkonu určeného pro vedení letadel na krátké vzdálenosti, ale jak je zřejmé z hodnot uvedených v tabulkách, zvýší se asi o 20 % krytí NDB velkého výkonu určeného pro vedení letadel na dlouhé vzdálenosti (např. NDB pro vedení letadel na vzdálenosti 150 km a více), b) použití kmitočtu 400 kHz namísto 300 kHz nebude mít znatelný vliv na krytí NDB malého výkonu, ale jak je zřejmé z hodnot uvedených v tabulkách, sníží se asi o 25 % krytí NDB velkého výkonu (např. NDB pro vedení letadel na vzdálenosti 150 km a více), c) použití přijímače radiokompasu s užším pásmem při nezměněných ostatních podmínkách bude pro stejný vyzařovaný výkon NDB znamenat zvýšené

19.11.2009 Změna č. 84

krytí, nebo pro stejné krytí zlepšení odstupu užitečného signálu od poruch. Například bude-li šířka pásma přijímače 1 kHz namísto 6 kHz, může při stejném vyzářeném výkonu dojít ke zvýšení krytí až o 30 %, nebo naopak, může být zvětšen odstup užitečného signálu od poruch až o 8 dB, d) jestliže část prostoru činnosti NDB probíhá nad mořem, může být v této části očekáváno větší krytí vlivem: 1. lepšího šíření „přízemní“ vlny nad mořem než nad pevninou, 2. úrovně poruch, která je nad zemí vyšší a často rychle klesá se zvětšující se vzdálenosti od země. Z toho důvodu je možno předpokládat, že při šíření nad mořem se mohou vzdálenosti uvedené v tabulkách zvýšit téměř o 30 % ve dne a 20 % v noci, e) jestliže je ale NDB umístěn na nějakém ostrově vzdáleném od pevniny (např.ve středním Pacifiku nebo středním Atlantiku, ale ne v Karibské oblasti), bude jeho krytí s velkou pravděpodobností mnohem větší, zejména v tropických šířkách, než krytí uvedené v tabulkách. V těchto případech vlivem úrovně poruch, která je, jak ukázaly zkušenosti, nad střední částí oceánu mnohem nižší než nad nebo v blízkosti pevniny, se mohou velikosti krytí blížit hodnotám uvedeným pro šířky větší než 35° N a S a je možno předpokládat jejich dosažení ve všech šířkách.

DC - 40

DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I

signály nebudou provozně využity. Činnosti údržby, které by mohly vést k poskytnutí klamné informace, by měly být minimalizovány. Poznámka 1: Další poradenský materiál pro letovou kontrolu postupů DME-DME RNAV je uveden v dokumentu ICAO Doc 8071. Poznámka 2: Další poradenský materiál pro hodnocení navigační infrastruktury k podpoře postupů RNAV je uveden v dokumentu EUROCONTROL „EUROCONTROL-GUID-0114“ (dostupném na webových stránkách http://www.eurocontrol.int/eatm/public/standard_page/ gr_lib.html) a webové stránce ICAO vztahující se k PBN http://www.icao.int/pbn. 7.3 Podkladový pouze DME/P 7.3.1

materiál

týkající

se

Popis DME/P

7.3.1.1 DME/P je nedílnou částí systému ILS popsaného v ust. 3.11 Hlavy 3. Formát signálu DME/P má dva pracovní režimy – počáteční přiblížení (IA) a konečné přiblížení (FA). Režim IA je slučitelný s DME/N a je určen ke zlepšení přesnosti v počátečním přiblížení na přistání. Režim FA podstatně zlepšuje přesnosti v prostoru konečného přiblížení. Oba režimy jsou kombinovány v jednom pozemním zařízení a systémové charakteristiky umožňují, že DME/N a DME/P může být kombinováno v jednom dotazovači. Režimy IA a FA jsou identifikovány podle impulsních kódů v ust. 3.5.4.4 Hlavy 3. V přibližovacím sektoru MLS je krytí DME/P nejméně 41 km (22 NM) od pozemního odpovídače. Předpokládá se, že dotazovač nepracuje s režimem FA ve větší vzdálenosti než 13 km (7 NM) od odpovídače a přechod z IA na FA může začít 15 km (8 NM) od odpovídače. Tyto hodnoty vychází z předpokladu, že odpovídač je instalován za koncem RWY ve vzdálenosti přibližně 3 600 m (2 NM) od prahu. 7.3.1.2 Hlavní potenciální příčinou zhoršení přesnosti ve fázi konečného přiblížení a přistání jsou interference působené mnohonásobnými odrazy signálu. DME/P režim FA minimalizuje tyto efekty užitím širokopásmového zpracování impulsů majících rychlou náběžnou hranu a měřením času příchodu nízkého bodu přijatého impulsu, kdy ještě nebyl významně ovlivněn odrazy. To je hlavní rozdíl oproti pomalé náběžné hraně a měření na 50 % amplitudy u DME/N. 7.3.1.3 Protože režim FA se užívá v dosahu menším než 13 km, vysílač může zajistit odpovídající úroveň signálu pro požadovanou přesnost bez narušení požadavků na spektrum během rychlého nárůstu impulsu. V režimu IA použití 50% prahu a úzkopásmového přijímače umožňuje zabezpečit příslušné charakteristiky v prostoru krytí. Odpovídač určuje režim přijatého dotazu podle jeho kódu pro určení zpoždění, vycházejícího z příslušných výchozích dat měření. Režim IA je slučitelný s DME/N a umožňuje využít dotazovače DME/N s odpovídačem DME/P pro získání přesnosti nejméně stejné jako u odpovídače DME/N. Stejným způsobem může pracovat dotazovač DME/P s odpovídačem DME/N.

7.3.2

Přesnost systému DME/P

7.3.2.1

Požadavky na přesnost DME/P

7.3.2.1.1 Při úvahách o přesnosti DME/P lze lety v prostoru konečného přiblížení a režimu FA rozdělit do dvou skupin. To vedlo k definici dvou standardů přesnosti v režimu FA: a) Standard přesnosti 1. Tento standard je nižší a vyhovuje pro většinu letů klasických letadel (CTOL). b) Standard přesnosti 2. Tento standard má vyšší přesnost, která je potřebná pro letadlo a lety STOL a VTOL, manévr podrovnání letadel CTOL a letadla CTOL s vysokou rychlostí výběhu. 7.3.2.1.2 Tabulka C-5 uvádí aplikace DME a typických požadavků na přesnost. To pomáhá vybrat příslušný standard přesnosti podle provozních požadavků. Výpočet je založen na vzdálenosti 1 768 m (5 800 ft) mezi anténou DME a prahem RWY. Následující paragraf se vztahuje k tabulce C-5. 7.3.2.1.3 Předpokládá se, že přesnost DME/P přibližně odpovídá azimutální funkci PFE ve vzdálenosti 37 km (20 NM) od referenčního bodu MLS podél prodloužené osy RWY a na azimutu 40°. Rovněž chyba DME/N v limitech krytí MLS o velikosti 0,37 km (0,2 NM) odpovídá přesnosti specifikované v ust. 3.5.3.1.3.3 Hlavy 3. CMN je lineárně úměrný  0,1° hodnotě CMN specifikované pro úhlovou azimutální funkci. 7.3.2.1.4 PFE odpovídá azimutální úhlové chybě: CMN je přibližný lineární ekvivalent  0,1° CMN určeného pro systém kursového úhlu. 7.3.2.1.5 Chyba  30 m PFE odpovídá  1,5 m vertikální chyby při sestupovém úhlu 3°. 7.3.2.1.6 Podrovnání začíná blízko referenční výšky MLS, elevační informace MLS a DME/P dávají vertikální vedení pro automatické přistání, když terén před prahem RWY není rovný. 7.3.2.1.7 Požadavky na změny citlivosti nebo programování vstupních čísel autopilota nezávisí přímo na přesnosti. 7.3.2.1.8 Předpokládá se, že specifikace se aplikuje, když vertikální navedení a rychlost klesání pro automatické přistání jsou založeny na informaci podrovnání MLS a DME/P. Poznámka: Přestože je rozpracován standard pro funkci podrovnání MLS, tato funkce není zavedena a neplánuje se zavádět. 7.3.2.1.9 Pilotovi je indikováno, jestliže letadlo přistává mimo zónu dotyku. 7.3.2.1.10 Požadavky na přesnost při výběhu odpovídají potencionálním možnostem systému. V tomto směru použití PFE se bude určovat podle možné nutnosti optimalizace brzdění při výběhu s cílem zmenšit čas obsazení RWY.

DC - 49

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK C

7.3.2.1.11 Tato informace je určena pilotovi k ujištění, že letadlo je před klesáním nad plochou dotyku.

může být žádoucí převod souřadnic MLS z jednoho systému na druhý. Hodnoty v tabulce jsou typické pro aplikaci VTOL, konkrétní hodnoty závisí na geometrii instalace.

7.3.2.1.12 Když antény nejsou umístěny v souladu s ust. 3.11.5.2.6 nebo 3.11.5.3.5 Hlavy 3, Tabulka C-5 Funkce

Typická vzdálenost PFE (95 % od prahu RWY pravděpodobnosti)

CMN (95 % pravděpodobnosti)

Příblížení (ust. 7.3.2.1.3) — podél prodloužené osy RWY

37 km

 250 m

 68 m

— na úhlu 40°

37 km

375 m

68 m

— podél prodloužené osy RWY

9 km

 85 m

 34 m

— na úhlu 40°

9 km

 127 m

 34 m

— vnější návěstidlo

9 km

 800 m

NA

— střední návěstidlo

1 060 m

 400 m

NA

— 3° sestup (CTOL)

556 m

 30 m

NA

— 6° sestup (STOL)

556 m

 15 m

NA

— 3° sestup (CTOL)

0

 30 m

 18 m

— 6° sestup (STOL)

0

 12 m

 12 m

37 km

 250 m

NA

Přiblížení (ust. 7.3.2.1.4)

Náhrada návěstidel

30 m určení rozhodnutí (ust. 7.3.2.1.5)

Začátek podrovnání (ust. 7.3.2.1.6)

Změna citlivosti (ust. 7.3.2.1.7) (programové změny předávaných čísel autopilota)

až 0

Manévr podrovnání se sestup. úhlem podle MLS (ust. 7.3.2.1.8) — CTOL

0

 30 m

 12 m

— STOL

0

 12 m

 12 m

Výstraha na dlouhé podrovnání (ust. 7.3.2.1.9)

prostor RWY

 30 m

NA

Vysoká rychlost výběhu CTOL (ust. 7.3.2.1.10)

prostor RWY

 12 m

 30 m

0 až 9 km

 100 m

 68 m

925 m až 0

 12 m

 12 m

-

 12 m až  30 m

 12 m

Stoupání při vzletu a nezdařené přiblížení VTOL přiblížení (ust. 7.3.2.1.11) Změna souřadnic (ust. 7.3.2.1.12) Poznámka: 7.3.3

NA = neaplikuje se Propočty chyb DME/P

7.3.4

Příklad propočtu chyb DME/P standardů přesnosti 1 a 2 je uveden v Tab. C-6. Pokud specifické prvky chyb nejsou individuálně v praxi převýšeny, lze očekávat dosažení celkové přesnosti specifikované v ust. 3.5.3.1.4 Hlavy 3. Podíl zkomolení na chybě systému je počítán metodou kvadratického součtu (RSS) chyb získaných ve specifikovaném prostředí letadlo – země, země – letadlo a s vyjmutím, na základě RSS, chyb nezpůsobených zkomolením.


Zavádění systému

7.3.4.1 Zatímco DME/P se může zavádět různými cestami, přístrojové chyby a chyby šíření se pokládají za typické pro chyby vzniklé při konstrukci zařízení, která zabezpečují vnitřní kompenzaci časového zpoždění a nastavují body měření času s pomocí prahu na náběžné hraně prvého impulsu v dvojimpulsu s použitím následující metody: a) režim IA – obvyklá metoda, nastavení prahu na 50 % amplitudy,

DC - 50

DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I

b) režim FA – metoda zpoždění a porovnání (DAC), nastavující práh na úroveň mezi 5 % až 30 % amplitudy. 7.3.4.2 Přesnost standardu 1 může být dosažena použitím 100 nanosekundového zpoždění a útlumu 5 až 6 dB. Rovněž se požaduje, aby bod prahu amplitudy zpožděného i utlumeného impulsu byly v oblasti počátečního času náběhu impulsu. 7.3.4.3 Výše uvedený příklad nevylučuje použití jiných metod měření času příchodu impulsu, mimo DAC, ale je stejně nutné, aby se jakékoliv měření uskutečňovalo v počátečním čase náběhu impulsu. 7.3.5

Zpracování signálu DME/P

7.3.5.1

Při zachycení signálu:

a) dotazovač zachycuje a vyhodnocuje správnost signálu během 2 s, než přejde do režimu sledování, uskutečňovaného rovněž při přerušovaných odpovědích a náhodných dvojimpulsech od sousedních kanálů, což vyúsťuje v efektivnost 50 %, b) po ztrátě zachyceného signálu buď v režimu IA nebo FA odpovídač vydá za 1 s varování, v této době pokračuje indikace navádění informace. Po ztrátě signálu se dotazovač vrací k vyhledávání v režimu IA za účelem nového sledování. 7.3.5.2

V průběhu sledování

7.3.5.2.1 Když je nastaveno sledování, je na výstupu přijímače platná informace, pokud není dána výstraha. Postup oceňování platnosti informace probíhá celou dobu, po kterou je dotazovač ve sledování. Dotazovač zůstává ve sledování, pokud efektivnost je 50% nebo větší. V režimu sledování přijímač zajišťuje ochranu proti krátkým signálům a chybovým signálům s velkou amplitudou. 7.3.5.3

Filtr dat vzdálenosti

Technické požadavky na přesnost v ust. 3.5.3.1.4 Hlavy 3 a rovněž propočty chyb posouzené v ust. 7.3.3 předpokládají, že podíl šumu vysokého kmitočtu je omezen dolní propustností s úhlovým kmitočtem 2, jak je specifikováno na Obr. C-21. V závislosti na uživatelské aplikaci může být pro potlačení šumu použit další filtr za předpokladu, že fázové zpoždění a změny amplitudy nemají žádoucí vliv na dynamické vlastnosti systému řízení letadla. Následující části doporučují další parametry, které mohou být zařazeny do filtru dat. 7.3.5.4

Paměť rychlosti

Filtr dat může požadovat paměť rychlosti za účelem dosažení přesnosti určené v ust. 3.5.3.1.4 Hlavy 3 se systémovou efektivností 50 %. Je nutno vzít na vědomí, že nízká systémová efektivnost se může projevit při IA režimu v důsledku identifikačního vysílání.

7.3.5.5

Potlačení vedlejších (chybných) dat

7.3.5.5.1 Hodnocení vzdálenosti, které se významně odlišuje od předchozích hodnocení vzdálenosti po filtru a není důsledkem pohybu letadla, se posuzuje jako chyba. Tyto údaje jsou odmítnuty na vstupu filtru dat. 7.3.6

Způsoby měření chyb DME/P

7.3.6.1

Chyba systému

7.3.6.1.1 Charakteristiky přesnosti DME/P jsou v ust. 3.5.4.1.3.4 Hlavy 3 ve formě chyb zadání trajektorie (PFE) a šumu řízení (CMN). Tyto parametry určují vzájemné spojení signálu navedení DME/P s letadlem ve veličinách přímo spojených s chybou určení místa letadla a konstrukcí systému řízení. 7.3.6.1.2 Pro určení souladu se standardem přesnosti složky PFE a CMN se hodnotí v libovolném intervalu v trvání T sekund (T = 40 s pro režim IA a 10 s pro režim FA) při zaznamenání chyb za letu v hranicích krytí DME/P. Předpokládá se, že požadavek na 95% správnost bude splněn, když složky PFE a CMN nepřevýší určené hodnoty v průběhu celé periody, která odpovídá 5% intervalu času hodnocení. Toto je uvedeno na Obr. C-21. Pro hodnocení složek PFE a CMN dat navedení DME/P, se skutečná poloha letadla, určená příslušným měřícím způsobem, odečítá z dat navedení pro zjištění signálu chybového. Pokud jde tento chybný signál filtry PFE a CMN a na výstupu se zabezpečují nutná hodnocení příslušné PFE a CMN. Takové filtry jsou na Obr. C-21. 7.3.6.1.3 Tyto filtry se mohou používat pro určení složek přístrojové chyby dotazovače, uvedené v ust. 3.5.4.5.3 a 3.5.4.5.4 Hlavy 3. Tím mohou být určeny složky přístrojové nepřesnosti dotazovače, uvedené v ust. 3.5.5.4 Hlavy 3. 7.3.7

Vliv vícenásobného šíření

7.3.7.1 V podmínkách vícenásobného šíření, které může existovat, požadavky na přesnost předpokládají, že provozní parametry se nezhorší za určené limity a že toto zhoršení se stejnou měrou týká dotazovače i odpovídače. 7.3.7.2 Pro zajištění, že zařízení pracuje v souladu se specifikacemi, uplatňuje se v režimu FA následující: a) jestliže do přijímače vstoupí signál dostatečného výkonu nad tepelným šumem, tak druhý signál zpožděný oproti prvnímu o 0 až 350 nanosekund s amplitudou o 3 dB nebo více nižší a kmitočtem zvlnění 0,05 až 200 Hz nemá způsobit na výstupu přijímače chybu větší než ±100 ns (15 m), b) pro zpoždění větší než 350 ns se chyba dále zmenšuje. Typická hodnota je ±7 ns (1 m). 7.3.7.3 Palubní anténa má být umístěna tak, aby zabránila snížení zisku ve směru letu, když je letadlo v přistávací konfiguraci. Jakékoliv snížení zisku může zvýšit vliv vícenásobného šíření ve fázích přiblížení a přistání, kdy je požadována nejvyšší přesnost DME.

DC - 51

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

7.3.8

DODATEK C S/P(video) = S/P(IF) + 10log

Propočet výkonu DME/P

7.3.8.1 Tabulky C-7 a C-8 jsou příkladem propočtu výkonu letadlo – země a země – letadlo pro CTOL přistání. Povolená špičková hodnota efektivního vyzářeného výkonu (ERP) je založena na formě impulsu, odpovídající spektrálním omezením v ust. 3.5.4.1.3 e) Hlavy 3.

šířka pásma šumu IF šířka pásma šumu video

Poznámka 1: Vzdálenosti jsou měřeny od antény odpovídače. Poznámka 2: Kmitočtově závislé parametry jsou počítány pro kmitočet 1 088 MHz. 7.3.9

7.3.8.2 V propočtu a kalkulaci výkonu se předpokládá, že palubní anténa není stíněna částmi letadla, včetně konfigurace s vysunutým podvozkem.

Měření zpoždění monitoru DME/P

7.3.9.1 Požadované časové zpoždění monitoru se může dokázat měřením na výstupu filtru PFE a přijetím rozhodnutí ovládání v průběhu 1 s. Protože PFE dotazovače má poruchu měnící se složky chyby, ekvivalentním měřením je střední hodnota nefiltrovaného výběru zpoždění za 1 s.

7.3.8.3 Poměr výkonu videosignálu k šumu je vztažen k poměru signál/šum na mezifrekvenčním kmitočtu (IF) následovně:

Tabulka C-6. Příklad propočtu chyb DME/P Režim FA Standard 1

Režim IA Standard 2

Zdroj chyby

Složka chyby

PFE (m)

CMN (m)

PFE (m)

CMN (m)

PFE (m)

CMN (m)

Přístrojová

Odpovídač

 10

8

5

5

 15

 10

 15

 10

7

7

 30

 15

 10

8

3

3

 37

 20

 10

 8

3

3

 37

 20

3

3

3

3

3

3

6

6

6

6

6

6

Dotazovač Působená stanovištěm

Zrcadlový odraz letadlo – země

v

kanálu

Zrcadlový odraz v kanálu země – letadlo Nezrcadlové (difusní) odrazy Zkomolení

Poznámka 1: Čísla pro „nezrcadlový odraz“ a „zkomolení“ jsou společné veličiny z kanálů „letadlo – země“ i „země – letadlo“. Poznámka 2: PFE obsahuje jednak stálou, jednak proměnnou složku času. Předpokládá se, že v uvedené tabulce proměnná složka času a složky chyb vztažené k místu jsou v podstatě statisticky nezávislé. Sloučení nemusí být v souladu s jakoukoli určenou statistickou distribucí. Při úvahách o propočtu těchto chyb je nutné zachovávat opatrnost při kombinaci jednotlivých složek libovolným matematickým způsobem. Poznámka 3: Předpokládá se, že doba narůstání signálu vysílače je 1 200 ns.


17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 12/ČR

DC - 52

DODATEK C

PŘEDPIS L 10/I Tabulka C-7. CTOL propočet výkonu kanálů země – letadlo Složka propočtu výkonu

41 km

13 km

Ref. výška

Doběh

Špičkový efektivní vyzářený výkon, dBm

55

55

55

55

Ztráty pozemními odrazy, dB

-5

-3

-4

- 17

Ztráty ve směrovosti antény, dB Ztráty šířením, dB

-4

-2

-5

-5

- 125

- 115

- 107

- 103

Ztráty monitoru, dB

-1

-1

-1

-1

Polarizace a ztráty deštěm, dB

-1

-1

0

0

- 81

- 67

- 62

- 71

- 89

- 75

- 70

- 79

0

0

0

0

Přijatý signál na letadle, dBm 2

Výkonná hustota na letadle, dBW/m Zisk letadlové antény, dB Ztráty letadlové kabeláže, dB

-4

-4

-4

-4

Přijatý signál na dotazovači, dBm

- 85

- 71

- 66

- 75

- 103

- 103

- 103

32

37

28

Šum přijímače, dBm (šumové číslo (NF) = 9 dB) IF BW: 3,5 MHz IF BW: 0,8 MHz

- 109

Poměr signál/šum (video), dB

24

Tabulka C-8. CTOL propočet výkonu kanálu letadlo – země Složka propočtu výkonu

41 km

13 km

Ref. výška

Doběh

Výkon vysílače dotazovače, dBm

57

57

57

57

Zisk letadlové antény, dB

0

0

0

0

Ztráty palubní kabeláže, dB

-4

-4

-4

-4

Špičkový efektivní vyzářený výkon, dBm

53

53

53

53

- 125

- 115

- 107

- 103

Polarizace a déšť, dB

-1

-1

0

0

Přijatý signál na anténě odpovídače, dBm

- 78

- 66

- 58

- 67

8

8

8

8

Ztráty směrovostí, dB

-4

-2

-5

-5

Ztráty kabeláže, dB

-3

-3

-3

-3

Přijatý signál na odpovídači, dBm

- 77

- 63

- 58

- 67

- 106

- 106

- 106

43

48

39

Ztráty šířením, dB

Zisk pozemní antény, dB

Šum přijímače, dBm (šumové číslo (NF) = 9 dB) IF BW: 3,5 MHz IF BW: 0,8 MHz

- 112

Poměr signál/šum (video), dB

35

DC - 53


DODATEK D

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D – INFORMACE A VÝKLADOVÉ MATERIÁLY PRO APLIKACI STANDARDŮ A DOPORUČENÝCH POSTUPŮ GNSS

1.

Definice

Duo-binarita (Bi-binary) Duo-binarita je známa jako „kódování typu Manchester“. Někdy je vztažena k „diferenciálnímu kódu typu Manchester“. Při použití tohoto systému přechod hrany určuje bit. Selektivní dostupnost (SA) (Selective availability) Soubor postupů pro odmítnutí plné přesnosti a výběr úrovně určování polohy, rychlosti a přesnosti času GPS, dostupné pro uživatele signálu Standardní služby určování polohy (SPS). Poznámka: Vysílání GPS SA bylo ukončeno o půlnoci 1. 5. 2000. Zlatý kód (Gold code) Třída jedinečných kódů používaných v současnosti v GPS, které vykazují omezené hodnoty vzájemné korelace a mimošpičkové autokorelace. Znak (Chip) Samostatný digitální bit na výstupu pseudonáhodné bitové posloupnosti. 2.

Všeobecná ustanovení

2.1 Standardy a doporučené postupy pro GNSS obsahují opatření pro prvky určené v ust. 3.7.2.2 Hlavy 3. Další poradenský materiál pro implementaci je uveden v příručce Global Navigation Satellite System (GNSS) Manual (Doc 9849). Poznámka: Není-li uvedeno poradenský materiál GBAS pro GRAS.

jinak,

3. Požadavky systému

navigačního

3.1

na

výkonnost

platí

Úvod

3.1.1 Požadavky na výkonnost jsou definovány v Příručce pro navigaci založenou na výkonnosti (Doc 9613 – Performance-based Navigation Manual) pro jednotlivá letadla a pro celkový systém, který zahrnuje signál v prostoru, letištní zařízení a schopnost letounu letět po požadované trajektorii. Tyto celkové požadavky na systém byly použity jako výchozí k odvození požadavků na charakteristiky GNSS signálu v prostoru. V případě GNSS musí být uvažováno, že degradované konfigurace mají vliv na více letadel. Proto jsou jisté požadavky na charakteristiky signálu v prostoru přísnější, z důvodu uvažování použití systému vícerými letadly. 3.1.2 Dva typy nepřesného přiblížení s vertikálním vedením APV-I a APV-II používají vertikální vedení vztažené k sestupové dráze, ale vybavení nebo

navigační systém nemusí vyhovovat všem požadavkům souvisejícím s přesným přiblížením. Tyto operace v sobě spojují stranový výkon odpovídající kurzovému ukazateli ILS kategorie I s různými úrovněmi vertikálního navádění. Jak APV-I, tak APV-II poskytují výhody přístupu srovnatelné s přiblížením na přistání bez radiolokačních prostředků a služby, které jsou poskytovány, závisí na provozních požadavcích a infrastruktuře SBAS. APV-I a APV-II překračují požadavky (vertikální i stranové) na stávající RNAV postupy využívající měření barometrické výšky, a příslušné vybavení na palubě je proto vhodné pro provedení nepřesných (bez radiolokačních prostředků) přiblížení VNAV APV a RNAV s měřením barometrické výšky. 3.2

Přesnost

3.2.1 Chyba polohy GNSS je rozdílem mezi vypočítanou polohou a aktuální polohou. Pro jakoukoli vypočítanou polohu v určitém místě by pravděpodobnost, že chyba polohy je v mezích požadavků na přesnost, měla být nejméně 95 procent. 3.2.2 Stacionární, pozemní systém, jako je VOR a ILS, mají relativně reprodukovatelné chybové charakteristiky, takže výkonnost může být měřena v krátké době (například během inspekčního letu) a předpokládá se, že přesnost systému se po ukončení testu nezměnila. Ale chyba GNSS se s časem mění. Chyby polohy vyplývají z oběhu družic a chybových charakteristik GNSS, které se mohou měnit během hodin. Navíc přesnost samotná (chyba omezená 95procentní pravděpodobností) se mění vinou odlišné geometrie družic. Protože není možné průběžně měřit přesnost systému, implementace GNSS požaduje zvýšenou důvěru k analýzám a charakteristikám chyb. Hodnocení založená na měřeních v pohyblivém časovém okně nejsou pro GNSS vhodná. 3.2.3 Chyba se u mnohých architektur GNSS mění v čase pomalu, kvůli filtrování v systémech rozšíření a v přijímačích uživatelů. Výsledkem je malý počet nezávislých vzorků za dobu několika minut. Tento výsledek je velmi důležitý pro aplikace přesného přiblížení, protože to znamená 5procentní pravděpodobnost toho, že chyba polohy přesáhla požadovanou přesnost pro celé přiblížení. Proto je tato pravděpodobnost, kvůli změnám přesnosti popsaným nížev ust. 3.2.2, mnohem menší. 3.2.4 Požadavek 95procentní přesnosti je definován pro zaručení akceptování pilotem, protože reprezentuje chyby, ke kterým typicky dochází. Požadavek přesnosti GNSS je splněn pro nejhorší případ geometrie, pro kterou je systém prohlášen za použitelný. Statistická nebo pravděpodobnostní důvěryhodnost není určena pro základní

DD - 1


PŘEDPIS L 10/I

DODATEK D

Standardy GBAS vyžadují limit výstrahy 10 m (33 ft). Pro SBAS byly technické požadavky utvořeny tak, aby se určoval limit výstrahy pomocí aktualizovatelné databáze (viz Dodatek C). 3.3.11 Požadavky na integritu při přiblížení platí pro kterékoliv jedno přistání a vyžadují návrh bezpečný při poruše (fail-safe). Jestliže je pro dané přiblížení známo specifické riziko překračující tento požadavek, nemělo by být přiblížení provedeno. Jedním z cílů procesu návrhu je určit specifická rizika, která by mohla vést k chybným informacím, a zmírnit tato rizika prostřednictvím zálohování nebo monitorování, aby tak bylo dosaženo návrhu bezpečného při poruše. Pozemní systém může například potřebovat záložní korekční procesory a je schopen automaticky se vypnout, pokud by nebyla záloha dostupná v důsledku závady procesoru. 3.3.12 Jedinečnou stránkou GNSS je časově proměnná výkonnost způsobená změnami v geometrii základních družic. Způsob, jak vzít tyto odchylky v úvahu, je zahrnut v protokolech SBAS a GBAS prostřednictvím rovnic úrovně ochrany, které zajišťují prostředek zabraňující použití systému, pokud je specifické riziko integrity příliš vysoké. 3.3.13 Výkonnost GNSS se může rovněž měnit v rámci provozního rozsahu v závislosti na geometrii viditelných družic základní konstelace. Prostorové odchylky výkonnosti systému se mohou projevit výrazněji, pokud pozemní systém pracuje v degradovaném módu v důsledku poruchy součástí systému, jako monitorovacích stanic nebo komunikačních spojení. Riziko z důvodu prostorových odchylek výkonnosti systému by se mělo odrazit v rovnicích úrovně ochrany, tj. ve vysílaných korekcích. 3.3.14 Rozšíření GNSS rovněž podléhají několika atmosférickým jevům, zvláště v ionosféře. Prostorové a dočasné změny v ionosféře mohou způsobit místní nebo oblastní ionosférická zpoždění, která nemohou být korigována v rámci architektur SBAS nebo GBAS v důsledku definice protokolů zpráv. Takovéto události jsou zřídkavé a jejich pravděpodobnost se mění v závislosti na oblasti, ale nejsou považovány za zanedbatelné. Výsledná chyba může být dostatečně velká, aby vyvolala chybnou informaci, a měla by být v návrhu systému zmírněna tím, že ve vysílaných parametrech bude počítáno s jejími vlivy (např. σiono_vert v GBAS), a budou monitorovány extrémní podmínky v případě, že vysílané parametry nebudou odpovídající. Pravděpodobnost setkání s těmito jevy by měla být zvážena při vývoji jakéhokoliv monitoru systému. 3.3.15 Další vlivy prostředí, které by měly být vzaty v úvahu při návrhu pozemního systému, jsou chyby v důsledku vícecestného šíření od pozemních referenčních přijímačů, které závisí na fyzickém okolí antén monitorovacích stanic, stejně jako na výšce družic nad mořem a násobcích dráhy. 3.4

Průchodnost

3.4.1 Průchodnost systému je schopnost systému vykonávat funkci bez neplánovaných přerušení během určeného provozu.


3.4.2

Průchodnost při letu po trati

3.4.2.1 Pro tento provoz se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během určeného provozu za předpokladu, že byl použitelný při zahájení provozu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje selhání průchodnosti. Protože délka tohoto provozu je různá, požadavek na průchodnost je specifikován jako pravděpodobnost za hodinu provozu. 3.4.2.2 Požadavek průchodnosti navigačního systému pro jediné letadlo je 1 – 10-4 za hodinu. Navíc u družicových systémů může signál v prostoru sloužit většímu počtu letadel nad rozsáhlou oblastí. V tomto případě požadavky na průchodnost, uvedené v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3, představují požadavky na spolehlivost pro GNSS signál v prostoru, tj. vyplývají z nich požadavky na střední dobu mezi výpadky (MTBO) pro prvky GNSS. 3.4.2.3 Rozsah hodnot je uveden v tabulce 3.7.2.4-1 Hlavy 3 pro požadavky na průchodnost signálu v prostoru pro tyto operace. Nižší uvedená hodnota je minimální průchodnost, při které je systém považován za použitelný. To je vhodné pro oblasti s nízkou hustotou provozu a složitostí vzdušného prostoru. V takových oblastech je omezen dopad selhání navigačního systému na malý počet letadel, a proto zde není nutné podstatně zvyšovat požadavek na průchodnost nad požadavek průchodnosti pro jediné letadlo (1 – 1x10-4 za hodinu). Nejvyšší uvedená hodnota (tj. 1 – 1x10-8 za hodinu) je vhodná pro oblasti s vysokou hustotou provozu a složitostí vzdušného prostoru, kde selhání ovlivní velký počet letadel. Tato hodnota je vhodná pro navigační systémy, kde je vysoký stupeň využití systému při navigaci, a eventuálně a podle možností pro závislé sledování. Uvedená hodnota je dostatečně vysoká, aby byla pravděpodobnost selhání systému během jeho životnosti malá. Střední hodnoty průchodnosti (např. 1 – 10-6 / h) jsou považovány za vhodné pro oblasti s vysokou hustotou provozu a složitostí, s vysokým stupněm využití navigačního systému, ale je možné zmírnění selhání navigačního systému. Takovým zmírněním může být použití alternativní navigace nebo použití sledování ATC a zakročení k udržení standardů odstupu. Hodnoty charakteristik průchodnosti jsou odvozeny od požadavků vzdušného prostoru pro zajištění navigace tam, kde GNSS nahradil existující infrastrukturu navigačních prostředků nebo kde tato infrastruktura neexistovala. 3.4.3

Průchodnost při přiblížení a přistání

3.4.3.1 Pro přiblížení a přistání se průchodnost týká schopnosti navigačního systému poskytovat výstupní navigační data s určenou přesností a integritou během přiblížení a přistání, pokud vezmeme v úvahu, že byl použitelný při zahájení provozu. Zejména to znamená, že případy ztráty průchodnosti, které mohou být předpovídány a pro něž byly vydány zprávy NOTAM, nemusí být při stanovování vyhovění daného návrhu systému požadavkům SARP na průchodnost vzaty v úvahu. Výskyt výstrah navigačního systému, způsobených poruchami nebo nízkou bezporuchovou výkonností, představuje případ ztráty průchodnosti. V tomto případě je

DD - 4

DODATEK G

PŘEDPIS L 10/I d 

2.5.2.3.2 Požadavek 95% pravděpodobnosti je dosažen, když PFE nebo CMN nepřevýší v hodnoceném intervalu specifikovaný limit chyb o více než 5 % (viz Obr. G-12). 2.5.2.3.3 Alternativní postup letové kontroly může být použit, když nedává vztah k absolutní referenci. Při tomto postupu jsou na letovém záznamu měřeny pouze fluktuace na výstupu filtru PFE a porovnány s PFN standardem. Předpokládá se, že průměrná hodnota PFE nepřevyšuje střední odchylky kurzu během kontrolního letu. Proto se odchylky kurzu doplňují u PFN pro porovnání se specifikovanou chybou PFE. CMN je možno ocenit podobným způsobem bez počítání střední odchylky kurzu. 2.5.2.4 Pozemní a palubní přístrojové chyby Přístrojové chyby vyvolané pozemním a palubním zařízením mohou být určeny měřením v prostředí, které nemá odražené signály nebo jiné nepravidelnosti šíření, které mohou vyvolat zakřivení laloku. 2.5.2.4.1 Nejprve se určí přístrojové chyby standardního palubního přijímače na zkušebně využitím standardního testovacího přístroje a chyba centrování se nastaví na nulu. Chyby palubního zařízení mohou být měřeny 40s záznamem dat při použití standardního testovacího přístroje na zkušebně. Data jsou potom rozdělena do čtyř 10s intervalů. Střední hodnota každého intervalu se považuje za PFE, zatím co dvojitý střední kvadratický průměr odpovídajících variací za CMN. Poznámka: Výstup přijímače, je-li požadováno, může být hodnocen využitím standardních filtrů PFE a CMN. 2.5.2.4.2 Následně se tento standardní přijímač použije pro měření celkové přístrojové chyby na pracujícím pozemním zařízení v celém rozsahu na anténním polygonu nebo jiném prostředí bez odrazů. Protože chyba centrování byla eliminována, naměřená PFE je způsobená pozemním zařízením. CMN pozemního zařízení se počítá odečtením známé disperze CMN standardního přijímače z měřené disperze CMN. Předpokládá se, že střední chyba 10s intervalu měření je PFE a dvojitý kvadratický kořen diferenciálních disperzí je přístrojová CMN. 2.6

Hustota výkonu

2.6.1

Obecně

2.6.1.1 pro úhel:

Tři kritéria určují požadavky výkonu

a) určení úhlu při jednom snímání vyžaduje poměr signál šum (SNR) 14 dB, pokud se měří na filtru hranic laloku (tj. video SNR); b) úhlové CMN musí být ve stanovených mezích; c) vysílání DPSK musí mít na hranicích prostoru krytí nejméně 72 % pravděpodobnosti zjištění. 2.6.1.2 Tepelným zdrojem CMN na vzdálenosti 37 km (20 NM) je hlavně vlastní šum přijímače. Chybu způsobenou šumy (d) je možno vypočítat následovně:

g=



 BW

2 SNR g



kmitočet vybrané funkce 2 (šířka pásma filtru (šumu))

kde BW = šířka laloku ve stupních, g = poměr vybraného kmitočtu funkce k šířce pásma šumu na výstupním filtru přijímače. U jednopólového filtru je šířka pásma šumu π/2-násobkem 3dB šířky pásma. Tento výraz ukazuje na závislost CMN na šířce laloku pozemní antény a výběru kmitočtu vybrané funkce. 2.6.2

Rozpočet výkonu systému

2.6.2.1 Rozpočet výkonu systému je uveden v Tab. G-1. Hustota výkonu určená v ust. 3.11.4.10.1 Hlavy 3 je vztažena k výkonu signálu určeného v Tab. G-1 na anténě letadla vztahem: výkon na všesměrové anténě (dBm) = = hustota výkonu (dBW/m2) – 5,5 2.6.2.2 Měření úhlové funkce předpokládá šířku pásma filtru obálky laloku 26 kHz. Video SNR uvedený v ust. 2.6.1 je vztažen k mezifrekvenčnímu kmitočtu (IF) SNR vztahem:

SNR ( videosignál)  SNR (IF)      sířka pásma sumu IF  10 log     sířka pásma sumu videosignálu  

2.6.2.3 připouští:

Analýza

funkce

preambule

DPSK

1) variantu schéma obnovení fázové synchronizace nosné palubního přijímače; a 2) to, že v přijímači dekodér preambule nepropustí všechny preambule, které neodpovídají Barkerově kódu nebo nevyhoví prověrce na paritu. 2.6.2.4 Body a) až e) v Tab. G-1 jsou funkce polohy letadla nebo počasí, a tak se uvažují jako náhodné případy, které pouze zřídka současně dosáhnou svých nejhorších významů. Proto se takové ztráty posuzují jako náhodné proměnné veličiny a pro získání komponentu ztrát se uvažuje střední kvadratická chyba. 2.6.2.5 Za účelem zajištění automatického přiblížení na přistání je nutná vyšší hustota výkonu než při úhlových signálech přiblížení po azimutu v ust. 3.11.4.10.1 Hlavy 3 na nižší úrovni prostoru krytí nad povrchem RWY tak, aby CMN bylo omezeno do 0,04 stupně. Obvykle se tato doplňková hustota výkonu jeví skutečným důsledkem použití takového vysílače pro zajištění snímacího laloku a signálu DPSK a dalších rezerv výkonu, např. předpokládaný zisk antény letadla, ztráty při šíření, ztráty v prostoru krytí se širokými úhly a ztráty za deště, které je možno v prostoru RWY (alespoň částečně) neuvažovat. Viz Tab. G-1.

DG - 5

19.11.2009 Změna č. 84

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

b)pod rovinou, ve které se nachází vybraný bod a fázový střed azimutální antény. Bod, do kterého existují vyhovující parametry azimutálního signálu při minimálním sestupovém úhlu, může být určen měřením za letu. 4.1.2.3.2 V tom případě, kdy se monitor nachází v blízkosti kurzového majáku na prodloužení osy RWY, může být potřeba korekce PCH azimutální antény nebo výšky monitoru kurzového majáku, aby se minimalizoval vliv stožáru monitoru kurzového majáku na azimutální signál. Předpokládá se, že jestliže výška stožáru monitoru odpovídá výšce antény kurzového majáku nebo je menší, potom se žádné další korekce kvůli stožáru monitoru nepožadují. 4.1.2.4 Společné umístění azimutální antény a antény kurzového majáku 4.1.2.4.1 Umístění azimutální anténní řadou kurzového majáku

antény

pod

4.1.2.4.1.1 Pro tuto konfiguraci je nezbytné nejdříve stanovit výšku roviny bezpečného letu nad překážkami v místě anténní řady kurzového majáku. Vertikální vzdálenost mezi povrchem země a rovinou bezpečného přeletu překážek v daném bodu musí být minimálně rovna výšce azimutální antény, včetně jejího základu, plus vertikální vzdálenost mezi vrchním bodem azimutální antény a anténním prvkem kurzového majáku. Pokud se tato podmínka neplní, je nutné posoudit alternativní konfiguraci společného umístění. 4.1.2.4.1.2 Experimentální výsledky, získané s použitím 26prvkové 24prvkové antény kurzového majáku, ukazují, že vertikální vzdálenost mezi horním bodem azimutální antény a spodním bodem anténních prvků kurzového majáku musí být nejméně 0,5 m (1,6 ft), přitom se dává přednost vzdálenosti nad 0,7 m (2,3 ft). Pro antény kurzových majáků, jejichž prvky mají vyšší koeficient vazby, se požaduje zvětšit vertikální vzdálenost. 4.1.2.4.2 Umístění azimutální anténní řady kurzového majáku

antény

uvnitř

4.1.2.4.2.1 V takové konfiguraci se neuvažuje výška přeletu překážek, protože azimutální anténa je obvykle níže než existující anténa kurzového majáku. Při integraci azimutální antény jsou požadovány úpravy antény kurzového majáku v prostoru. Tento vliv velmi závisí na typu kurzového majáku. 4.1.2.4.2.2 Experimentální výsledky, získané s použitím dvoukmitočtového kurzového majáku s dipólovou anténou, ukazují, že tento vliv může být kompenzován nevýznamnými modifikacemi antény kurzového majáku. Užitečnost použití integrované konfigurace se musí potvrdit pro každý typ kurzového majáku. 4.1.2.4.3 Při existenci monitoru v blízkosti ILS je nezbytné stanovit zvětšení výšky fázového středu azimutální antény nebo zmenšení výšky monitoru, aby se minimalizoval vliv stožáru monitoru na azimutální signál. Vyhovující výsledky se mohou získat umístěním fázového středu antény nad stožárem monitoru přibližně o 0,3 m (1 ft). Tato hodnota závisí


na konstrukci a místě instalace monitoru kurzového majáku. 4.1.2.5

Posun azimutální antény

4.1.2.5.1 V některých místech, kde se požaduje společné umístění ILS a MLS, je v důsledku fyzických omezení nemožné umístit azimutální anténu MLS před nebo za anténou kurzového majáku ILS nebo společně s touto anténou. V takových místech je nejlepší posunout antény MLS a DME/P. Informace o umístění, obsažené v pomocných datech, dávají možnost na palubě vypočítat přiblížení na přistání po ose RWY s použitím MLS. 4.1.2.5.2 V takovém případě je nejlepší umístit kryt azimutální antény v rovině anténní řady kurzového majáku (prostor 1 na Obr. G-21). Doporučená minimální vzdálenosti mezi azimutální anténou a anténní řadou kurzového majáku (vrchní části) je 3 m (10 ft). 4.1.2.5.3 Umístit azimutální anténu bokem od kurzového majáku je prakticky nemožné, azimutální anténu je možné umístit za rovinou anténní řady kurzového majáku (prostor 2 na Obr. G-21). Posun azimutální antény musí být minimálně 3 m (10 ft) a nepřipouští se umístění anténní řady kurzového majáku v prostoru úměrného navedení v azimutu. 4.1.2.5.4 Umístění azimutální antény před rovinou anténní řady kurzového majáku může vést ke zhoršení charakteristik signálu kurzového majáku. Prostor, ve kterém očekávaný vliv azimutálního zařízení na charakteristiky signálu kurzového majáku bude nejmenší, odpovídá prostoru 3 na Obr. G-21. Zdůvodnění výběru místa pro azimutální anténu se může provést pomocí makety azimutálního zařízení. 4.2 Umístění MLS v systému přibližovacích světelných návěstidel 4.2.1 Systém světelných návěstidel přiblížení zajišťující přiblížení opačného směru bude ovlivňovat rozmístění azimutální antény MLS. Správné umístění bude záviset na takových faktorech, jako jsou požadavky týkající se prostoru činnosti (viz ust. 2.3.2 výše), nutnost zabránit zastínění návěstidel, požadavky na omezení překážek a odrazy azimutálního signálu od světelných návěstidel. 4.2.2 Tato kritéria jsou použitelná pro typické systémy, u kterých výška umístění návěstidel přiblížení zůstává prakticky nezměněna nebo se zvětšuje se vzdáleností od RWY. 4.2.3 Níže se popisuje princip umístění MLS v rámci stávajících systémů návěstidel přiblížení. Může být užitečné použít konstrukci návěstidel, která neovlivňuje signál v prostoru, pokud takové jsou dostupné. 4.2.4 Jestliže umístění azimutální antény MLS v prodloužení osy RWY ve vzdálenosti 60 m (200 ft) za vzdáleným koncem systému návěstidel přiblížení není možné nebo je prakticky neužitečné, je ji možné umístit v rámci hranic pole návěstidel v souladu s následujícími principy:

DG - 14

DODATEK G

PŘEDPIS L 10/I

podíl chyb uvažuje anomální zvláštnosti šíření signálů. Odrazy od země se uvažují při jednoduchých i složitých podmínkách. Ve složitých podmínkách se dále uvažují chyby související s vibrací podpůrných konstrukcí, difrakcí signálů, vyvolanou např. systémem světelných návěstidel přiblížení (ALS), stožáry nebo intensivnějšími odrazy v horizontální rovině. Celkově 70 % bilance chyb se uvažuje pro stanovení hranic chráněného prostoru. Existující bilance chyb zajišťují stanovení hranic chráněného prostoru v mezních případech, které jsou charakterizovány buď ideálními podmínkami šíření signálu, kde se uvažují pouze odrazy od země, nebo úplně složité podmínky, kdy se uvažují některé skutečné chyby, vznikající při šíření signálů. 4.3.6 Kritické prostory MLS jsou menší než odpovídající kritické prostory ILS. V těch případech, kde se antény MLS umísťují v bezprostřední blízkosti antén ILS, kritické prostory ILS ve většině případů budou zajišťovat ochranu signálu MLS při analogických trajektoriích přiblížení na přistání. Poznámka: Zmenšení rozměrů kritického a citlivého prostoru MLS se může uskutečnit měřením nebo analýzou, při kterých se uvažují konkrétní podmínky. Doporučuje se volit kontrolní body každých 15 m (50 ft). 4.3.7 Azimut. Pro azimutální anténu zajišťující přiblížení na přistání při ztotožnění nulového azimutu s osou RWY se prostor mezi azimutální anténou a koncem RWY musí označit jako kritický prostor. Citlivý prostor na Obr. G-23A zajišťuje dodatečnou ochranu signálu v těch případech, kdy se provádí přistání v podmínkách špatné viditelnostinízké dohlednosti. Obecně se citlivý prostor azimutální antény nachází v rámci hranic RWY, a proto se odpovídající kontrola může provádět u všech dopravních prostředků s cílem zabránit nepřípustným poruchám signálu MLS. Při stanovení délky citlivého prostoru v Tab. G-12A se předpokládalo, že letadlo typu B-727 (nebo B-747), které přistálo, uvolní RWY do té doby, než další letadlo dosáhne výšku 90 m (300 ft) (nebo 180 m (600 ft) pro B-747). Tento předpoklad vychází z následujícího: a) rozstup 5,6 km (3 rozměry B-747, b) rozstup 3,7 km (2 rozměry B-727, c) doba obsazení RWY sekund, d) rychlost letadla při 220 km/h (2 NM/min).

NM) za letadlem majícím NM) za letadlem majícím přistávajícím letadlem je 30 přiblížení

na přistání je

4.3.7.1 Pro kurzové vybavení pro přiblížení podporující vedení letadla na povrchu RWY musí být chráněn doplňkový citlivý prostor. Kvůli nízké úrovni hustoty výkonu přijatého letadlem na zemi s přijímací anténou na spodní mezi krytí může být relativní hustota výkonu kurzového laloku rozptýleného aerodynamickou odtokovou hranou letadla, které opouští nebo se přibližuje k RWY, významná a může vyvolat jevy vícecestného šíření uvnitř laloku. Typické plochy, v nichž by se neměla vyskytovat žádná kýlová plocha letadla, jsou popsány na obr. G-23B. Jedná se o úhlové sektory vycházející z azimutální antény, o poloviční šířce rovné 1,7násobku šířky laloku od osy RWY. Poloviční šířka je omezena hodnotou

stanovenou v tabulce G-12E pro fázový střed azimutální antény 1,4 m nad rovnou RWY. Pokud je hustota výkonu přijatého na zemi odlišná od předpokladu šíření nad rovným povrchem, měly by být použity některé korekce. Například bylo určeno, že pokud je skutečná hustota výkonu 2,5 m nad RWY o 6 dB větší (např. díky tomu, že je fázový střed azimutální antény dvakrát výše), může být poloviční šířka citlivého prostoru snížena o 6 m (nebo zvýšena, je-li hustota výkonu o 6 dB menší). V případě azimutální antény zajišťující 4.3.7.2 přiblížení na přistání a jejím vyosení k ose RWY budou kritické a citlivé prostory záviset na poloze azimutální antény a orientaci trajektorie přiblížení na přistání ve vztahu k nulovému azimutu. Kritický prostor dosahuje maximálně 300 m (1 000 ft) před azimutální anténu. Kvůli zabránění zastínění v průběhu přistávacích operací se musí vytvořit dodatečná ochrana ve formě citlivého prostoru. V tabulce G-12B je uvedena délka citlivého prostoru při vyosení azimutální antény. V případě, kdy je trajektorie přiblížení na přistání po nenulovém azimutu, plán musí uvažovat šířku svazku. Na Obr. G-25 jsou uvedeny typické příklady. Poznámka: Tento materiál se také použije pro azimutální anténu zajišťující zpětný azimut. 4.3.7.3 Kritické a citlivé prostory pro přiblížení na přistání po vypočtené ose. Na Obr. G-26 je celkové zobrazení prostoru, který se musí ochraňovat od nekontrolovaného pozemního pohybu dopravních prostředků. Přesný tvar tohoto prostoru bude záviset na umístění azimutální antény, vzdálenosti azimutální antény od prahu RWY, výšce rozhodnutí, typu obsluhovaných letadel a podmínkách odrazů signálů. 4.3.7.3.1 Postup stanovení prostoru, který má být chráněn, je následující: a) stanovit směr AG (Obr. G-26) od azimutální antény (bod A) k nejbližšímu bodu na RWY, kam je nezbytné navedení (bod G); b) vytvořit bod C na přímce AG ve vzdálenosti od azimutální antény, která se nachází v Tab. G-12C nebo G-12D, s uvážením: - vzdálenosti azimutální antény od prahu RWY; - rozměrů na zemi se nacházejícího největšího letadla; - výšky bodu G na trajektorii při minimální sestupovém úhlu; c) úsečka AB má stejnou délku jako AC a úhel mezi přímkami AC a AB se stanovuje limitem na vnitrosvazkové odrazy (1,7 šíře svazku) a velikosti přípustných odchylek trati letu s cílem zvážení odchylek letadla provádějícího přiblížení na přistání od nominální trajektorie přiblížení na přistání; d) určit směr přímky AF od azimutální antény do bodu F, který se nachází při minimálním sestupovém úhlu ve výšce 300 m (1 000 ft); e) stanovit směr přímky AD, jejíž úhel svíraný s přímkou AF je 1,7 BW; f) délka úsečky AD se stanoví z tabulky G-12C nebo G-12D se zvážením informací o výšce bodu F; g) prostor, který má být chráněn, je vymezen čtyřúhelníkem ABCD.

DG - 17

19.11.2009XX.XX.2013 Oprava č. 2/ČRZměna č. 84

DODATEK G

PŘEDPIS L 10/I

11.3.7 Je nezbytné posoudit ochranu integrity signálu v prostoru od poruch, které mohou být vyvolány elektromagnetickými poruchami v pásmu kmitočtů MLS nebo od odražených signálů MLS. 11.3.8 Monitor pole může zajistit doplňkovou ochranu překročení limitu chyb dodržování trajektorie v důsledku fyzického pohybu antény MLS, díky výstražné signalizaci nebo ochraně proti poruše integrálního monitoru. 11.3.9 Celkově je návrh monitoru založen na principu trvalé kontroly vyzařovaného signálu v prostoru ve stanovených bodech v rámci prostoru činnosti proto, aby se bylo možno přesvědčit, že odpovídá standardům v ust. 3.11.5.2.3 a 3.11.5.3.3 Hlavy 3. Přestože taková kontrola v omezené míře potvrzuje, že je signál v prostoru ve všech jiných bodech prostoru činnosti také v rámci stanovených limitů, v praxi to není potvrzeno. Proto je nezbytné periodické pozorné sledování pro zajištění integrity signálů v prostoru. 11.3.10 Předpokládá se, že normy integrity a nepřetržitosti činnosti na úrovni 2 budou se zpravidla dosahovat s pomocí zařízení analogického k tomu, které je uvedeno v ust. 11.3.2 výše, ovšem bez doplňkového vysílače a s použitím ustanovení 11.3.5, 11.3.6, 11.3.7, 11.3.8 a 11.3.9 výše. 12. Klasifikace pozemních prostředků MLS, které zajišťují přiblížení na přistání v azimutu a elevaci a také pozemních instalací DME

12.1 Systém klasifikace, popis kterého se dále uvádí, je určen k stručnému uvedení nezbytných informací o charakteristikách konkrétní instalace MLS pro tvůrce trajektorií letů podle přístrojů, provozovatele a orgány řízení letového provozu. Tato informace bude publikována v Letecké informační příručce (AIP). 12.2 Informace o provozních charakteristikách MLS musí obsahovat následující údaje: a) b) c) d)

hranice sektoru úměrného navedení v azimutu; hranice navedení ve vertikální rovině; dostupnost signálu navedení na RWY; spolehlivost signálu navedení (azimutální i sestupová zařízení a DME).

12.3 Klasifikační systém, obsahující informaci o konkrétním MLS, používá následující formáty: a) Hranice sektoru úměrného navedení v azimutu – v tomto poli se pro konkrétní MLS uvádějí hranice sektoru úměrného navedení v azimutu tak, jak jsou popsány v základním datovém slově 1. Hranice sektoru, při pohledu ve směru přiblížení na přistání, se uvádějí dvěma hodnotami oddělenými dvojtečkou (XX:YY), první hodnota odpovídá hranici sektoru vlevo od nulového azimutu a druhá hodnota odpovídá hranici sektoru vpravo od nulového azimutu. b) Hranice navedení ve vertikální rovině – v tomto poli, uváděném bezprostředně za polem hranic

sektoru navedení v azimutu (formát: XX:YY/ZZ m (nebo XX:YY/ZZ ft)), udává minimální výšku (v metrech, nebo stopách) nad prahem RWY v úseku konečného přiblížení při minimálním sestupovém úhlu (MGP), do které charakteristiky signálu odpovídají požadavkům ust. 3.11 Hlavy 3. c) Navedení na RWY – písmeno D nebo E (význam kterých je uveden v kapitole 1 Dodatku G) označují bod, do kterého charakteristiky signálu navedení v azimutu na RWY odpovídají požadavkům ust. 3.11 Hlavy 3 (formát XX:YY/ZZ/E). Jestliže charakteristiky signálu navedení na RWY neodpovídají výše uvedeným požadavkům, potom se ve formátu použije pomlčka (-). d) Spolehlivost signálu navedení – číslice 1, 2, 3 nebo 4 udávají úroveň nepřetržitosti činnosti a integrit signálu navedení (Tab. G-15). Písmeno A, které se uvádí za označením úrovně 3 nebo 4 znamená, že normy vztahující se k sestupovému zařízení a DME/P odpovídají normám pro azimutální vybavení v souladu s Poznámkou 6 k Tab. G-15 (formát: XX:YY/ZZ/E/4A). Poznámka 1: V tom případě, kdy se pro plánované lety pomocí MLS nevyžaduje DME, informaci o spolehlivosti DME/P není nutno zahrnovat do klasifikace MLS. Poznámka 2: V tom případě, kdy v souladu s Poznámkou 6 k Tab. G-15, se požaduje zvýšená spolehlivost sestupového zařízení a/nebo DME/P pro zajištění plánovaných letů MLS/RNAV, údaje o této zvýšené spolehlivosti sestupového zařízení a/nebo DME/P je nutno zahrnout do klasifikace MLS. 12.3.1 Odpovídající orgán musí publikovat informaci o libovolném zhoršení charakteristik signálu ve vztahu k charakteristikám dle standardů Předpisu Předpisů řady L 10 nebo dříve publikovaných norem (kapitola 10 Dodatku G a ust. 2.1.2 Hlavy 2). 12.4 V Tab. G-15 jsou uvedeny normy nepřetržitosti činnosti a integrity pro základní trajektorie letů pomocí MLS a pomocí MLS/RNAV. Poznámka: Při specifikaci letů pomocí MLS se předpokládá, že úroveň integrity a nepřetržitosti činnosti se obvykle bude stanovovat následujícím způsobem: 1) Úroveň 2 je normou charakteristik MLS zajišťující lety za snížené viditelnostinízké dohlednosti, když navedení s cílem získání informace o poloze ve fázi přistání se doplňuje vizuálně. Daná úroveň v zásadě odpovídá požadavkům na kategorii II a je žádoucí normou pro kategorii I. 2) Úroveň 3 je normou charakteristik MLS zajišťující lety, které vyžadují vysoký stupeň spolehlivosti navedení pomocí MLS pro zjištění polohy v prostoru přistání. Daná úroveň je žádoucí normou pro kategorii II a IIIA. 3) Úroveň 4 je normou charakteristik MLS zajišťující lety, které vyžadují vysoký stupeň spolehlivosti navedení pomocí MLS v prostoru přistání a následného pojíždění. Daná úroveň v zásadě

DG - 27


DODATEK G

PŘEDPIS L 10/I

13.5.1.2 Při zadané vzdálenosti mezi azimutální a sestupovou anténou se azimutální anténa může nacházet v libovolném místě ve šrafovaném prostoru, přitom přiblížení na přistání po vypočtené ose odpovídá požadavkům ust. 13.2. 13.5.1.3 Výsledky byly získány s použitím charakteristik přesnosti měření dálky pomocí DME/N. Tyto výsledky jsou uvedeny na Obr. G-31. 13.6 Přiblížení na přistání při za nízké viditelnostidohlednosti 13.6.1

Možná aplikace

13.6.1.1 Možnost přiblížení na přistání při za nízké viditelnosti dohlednosti po vypočtené ose se připouští pouze na základní vybavenou RWY, protože geometrie souvisí se zajištěním nezbytné přesnosti. Případy použití základní vybavené RWY, předpokládající užitečnost provedení letů po vypočtené ose, jsou takové případy, kdy azimutální anténa je posunuta vůči ose RWY v důsledku omezení v umístění. Mohou existovat takové posuny azimutální antény, kdy se lety v podmínkách snížené nízké viditelnosti dohlednosti budou považovat za užitečné. 13.6.1.2 Předpokládaná varianta palubního vybavení pro takové přiblížení na přistání po vypočtené ose v podmínkách nízké dohlednosti snížené viditelnosti bude používat nepřepočítané sestupové navedení (předpokládá se případ normálního umístění sestupové antény) a navedení v horizontální rovině s použitím kombinace dat o azimutu (včetně dat o umístění MLS, obsažených v základních a doplňkových datech a vzdálenosti získané od odpovídače DME/P. 13.6.2

Charakteristiky palubního systému

13.6.2.1 Z hlediska bezpečnosti se kritické programové vybavení, související s funkcí navedení při přiblížení na přistání po nevypočítaných trajektoriích za nízké viditelnostidohlednosti, především týká přijímače MLS. V případě přiblížení na přistání po vypočtené ose je nezbytné také uvažovat vlastnosti odpovídače DME a navigační výpočty. Programové vybavení důležité z hlediska bezpečnosti je nutno navrhnout, vyvinout, dokumentovat a zhodnotit. 13.6.2.2 Nezbytné algoritmy jsou jednoduché a nevyvolávají potíže při certifikaci. Přesto zkušenost s použitím počítačového systému optimalizace letu (FMS) ukazuje, že certifikace libovolné funkce spojené s bezpečností letu, zabudované do existujícího systému FMS, je složitou úlohou. Struktura současných systémů FMS se nedělí na jednotlivé části s cílem certifikace různých funkcí s různou úrovní důležitosti. Rozměry a složitost systému FMS ztěžují certifikaci kriticky důležitých funkcí pro bezpečnost letu v počítači FMS celkově. V této souvislosti je možno posoudit alternativní varianty zajištění přiblížení na přistání po vypočtené ose za nízké viditelnosti dohlednosti bez použití systému FMS (např. zahrnutí této funkce do autopilota nebo přijímače MLS). Tyto alternativní varianty budou zajišťovat výsledné navedení s analogickými výstupními charakteristikami

jako v případě normálního přímého přiblížení na přistání. 13.6.3

Charakteristiky pozemního systému

13.6.3.1 Vycházeje z případu uvedeném v ust. 13.3.5 výše, sestupové navedení bude probíhat přesně tak, jako při základních přiblíženích na přistání pomocí MLS. V tom případě se požadavky na integritu sestupového pozemního zařízení a nepřetržitost činnosti nebudou odlišovat od těch, které jsou uvedeny v Tab. G-15. Pro případ navedení v horizontální rovině se parametry integrity a nepřetržitosti činnosti, uvedené v Tab. G-15 pro azimutální vybavení, budou používat pro kombinaci azimutálního vybavení a DME a výsledné požadavky pro oba typy vybavení budou přísnější než ty, které se používají pro základní lety pomocí MLS. Přesto se v podmínkách snížené nízké dohlednostividitelnosti přiblížení na přistání po vypočtené ose pro DH v 30 m (100 ft) může uskutečnit s pomocí pozemního vybavení, které odpovídá požadavkům úrovně 4 v Tab. G-15. 13.6.4

Přesnost

13.6.4.1 Zařízení MLS/RNAV bude zajišťovat výpočet trajektorie do výšky rozhodnutí pro kategorii I pro hlavní RWY se zahrnutím omezení týkajících se umístění antény dle Obr. G-30. Mimo to může ve stanovených podmínkách zařízení MLS/RNAV zajistit přesnost dostatečnou pro přiblížení na přistání v kategorii II a III. Pro to se použije palubní vybavení uvedené v ust. 13.6.1.2. 13.6.4.2 Pro kategorii II a III je kalkulace chyb následující. Pro kategorii III jsou požadavky na přesnost v horizontální rovině založeny na přesnosti azimutálního zařízení MLS v referenčním bodě, a to ±6 m (20 ft) pro PFE a ±3,2 m (10,5 ft) pro CMN (ust. 3.11.4.9.4 Hlavy 3). Požadavky na přesnost v horizontální rovině pro kategorii II se stanovují lineární interpolací hodnot kategorie III od referenčního bodu MLS do výšky rozhodnutí kategorie II v 30 m (100 ft). Pro výpočet těchto hodnot (v metrech) se použijí následující rovnice:

PFE  6 

(D AZ  ARD  R) D AZ  ARD

CMN  3,2 

R

(D AZ  ARD  R) D AZ  ARD

DHCATII  DHCATIII tg

(1)

(2)

(3)

kde: DAZ-ARD = vzdálenost mezi azimutální anténou a referenčním bodem MLS (prahem RWY); R = vzdálenost mezi DHCATII a DHCATIII;  = sestupový úhel. Např. pro RWY délky 3 000 m (10 000 ft) a sestupový úhel 3o při posunu azimutu přiblížení na přistání o 300 m (1 000 ft), výšce rozhodnutí pro kategorii III v

DG - 31

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 21/ČR

PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

15 m (50 ft) a výšce rozhodnutí pro kategorii II ve 30 m (100 ft) získáme následující hodnoty:

17.11.2011XX.XX.2013 Oprava č. 21/ČR

DG - 32

DODATEK G

PŘÍLOHA 10/I – L 10/I

Tab.ulka G-1. Propočet výkonu systému ( 40° krytí azimutu, 0-20° krytí vertikální, dosah 37 km)

Azimutální funkce 1)

Položka propočtu výkonu

Sestupová funkce

Šíře laloku

DPSK

Funkce zpětného azimutu

Šíře laloku

Šíře laloku

DPSK

Vykrytí

-

-

1°

2°

3°42)

-

1°

2°

-

1°

2°

3°

Požadovaná úroveň na palubě (dBm)

-95,0

-93,50

-91,2

-85,2

-81,76,5

-95,0

-93,5

-90,0

-95,0

-93,5

-88,2

-84,7

Ztráty šířením (dB)2)5)3)4)

139,0

139,0

139,0

139,0

139,0

138,1

138,1

138,1

133,9

133,9

133,9

133,9

0,5 2,2 0,3 3,0 2,0

0,5 2,2 0,3 3,0 2,0

0,5 2,2 0,3 0,5 2,0

0,5 2,2 0,3 0,5 2,0

0,5 2,2 0,3 0,5 2,0

0,5 2,2 0,3 3,0 2,0

0,5 2,2 0,3 1,0

0,5 2,2 0,3 1,0

0,5 1,3 0,3 3,0 2,0

0,5 1,3 0,3 0,5 2,0

0,5 1,3 0,3 0,5 2,0

0,5 1,3 0,3 0,5 2,0

Pravděpodobné ztráty (dB) a/ polarizace b/ srážky - déšť c/ atmosféra d/ horizontální odrazy e/ vertikální odrazy

DPSK

Celkově a/ - e/, kořen kvadratického součtu (RSS) (dB) Ztráty v horizontálním a vertikálním diagramu (dB) Ztráty monitoru (dB) Zisk antény (dB)3)5) Čistý zisk na hranicích krytí (dB)

4,3

4,3

3,1

3,1

3,1

4,3

2,5

2,5

3,9

2,5

2,5

2,5

1,5 -7,3

1,0 1,5 -13,3 -

2,0 1,5 -23,0 -

2,0 1,5 -20,0 -

2,0 1,5 -18,0 -

1,5 -7,3

6,0 1,5 -20,8 -

6,0 1,5 -17,8 -

1,5 -7,3

2,0 1,5 -23,0 -

2,0 1,5 -20,0 -

2,0 1,5 -18,0 -

Požadovaný výkon vysílače (dBm) Příklad 20 W vysílače (dBm) Výkonová reserva vysílače (dBm)

42,5 43,0 0,5

39,0 43,0 4,0

31,4 43,0 11,6

40,4 43,0 2,6

41,1 43,0 1,9

41,6 43,0 1,4

33,8 43,0 9,2

40,3 43,0 2,7

37,1 43,0 5,9

23,4 43,0 19,6

31,7 43,0 11,3

37,2 43,0 5,8

Poznámky: 1. Ztráty a zisk antény jsou reprezentativní hodnoty. 2. Vyšší rychlost obnovy azimutu snižuje pro šířku diagramu 3° požadovaný výkon o 4,8 dB. 23. Vzdálenost k azimutální anténě uvažována 41,7 km (22,5 NM). 3. Požadovaný výkon vysílače je možno zmenšit použitím antén s vyšším ziskem 4. Vyšší rychlost obnovy azimutu snižuje pro šířku diagramu 3° požadovaný výkon o 4,8 dB 54. Vzdálenost k anténě zpětného azimutu činí 23,1 km (12,5 NM).

DG - 31


PŘÍLOHA 10/I -PŘEDPIS L 10/I

DODATEK G

5. Požadovaný výkon vysílače je možno zmenšit použitím antén s vyšším ziskem.


DG - 32

25.11.2004

DODATEK G

PŘÍLOHA 10/I – L 10/I

Tabulka G-2. Propočet výkonu na palubě

Azimutální funkce Položka propočtu výkonu Žádaný poměr signál/šum a/ 72 % dekódování (dB) b/ 0,1° CMN2) (dB) c/ určení (dB) Šumový výkon v 150 kHz mf. pásmu (dBm) Požadovaný výkon signálu v mf. pásmu (dBm) Šumové číslo (dB) Ztráty kabelu (dB)3) Zisk palubní antény (dB) Záloha (dB) Požadovaný signál na palubě (dBm)

DPSK

Vykrytí

5,0 -122,0

Šíře laloku 1°

2°

3°

6,5 -122,0

8,8 -122,0

14,8 -122,0

18,3 -122,0

-117,0

-115,5

-113,2

-107,2

11 5 0 6 -95,0

11 5 0 6 -93,5

11 5 0 6 -91,2

11 5 0 6 -85,2

3°

(1)

Sestupová funkce

Funkce zpětného azimutu

Šíře laloku

Šíře laloku

1°

2°

1°

2°

3°

13,5 -122,0

6,5 -122,0

10,0 -122,0

6,5 -122,0

11,8 -122,0

15,3 -122,0

-103,7

-108,5

-115,5

-112,0

-115,51

-110,2

-106,7

11 5 0 6 -81,7

11 5 0 6 -86,5

11 5 0 6 -93,5

11 5 0 6 -90,0

11 5 0 6 -93,5

11 5 0 6 -88,2

11 5 0 6 -84,7

Poznámka: 1. Funkce azimutu s vyšší rychlosti obnovy. 2. Pro funkci zpětného azimutu CMN = 0,2°. 3. Pro typické instalace se uvažují ztráty v kabelu buď pro přední anténu nebo zadní anténu. Při použití palubního vybavení dopravních letadel se připouští doplňkové ztráty (do 11 dB).

25.11.2004

DG - 33



DODATEK G

Tabulka G-3. Příklad postupů RNAV pomocí MLS na RWY 2C3R (viz obr. G-2815)

Typ postupu

RWY

Nezdařené přiblížení

Počet bodů trati

AAZ nebo BAZ

Přiblížení Přiblížení Nezdařené přiblížení Přiblížení Vzlet

23 R 23R 23R 26 (pozn.1) 23R

ANO ANO N/A NE N/A

4 3 2 2 3

AAZ AAZ AAZ AAZ BAZ

Název postup KASEL-1-A NELSO-1-B N/A SEMOR-1-C LAWSO-6-D Poznámka 1:

RWY 26 je pomocnou. Vzdálenost vertikální antény od bodu tratě je 3000 m.

Tabulka G-4 Příklad informace o bodech tratě pro lety pomocí MLS/RNAV

Základní ukazatel

X

Y

Z

(metry)

(metry)

(metry)

4 3 2 1

8 200 9 954 6 556 259

-9 094 -5 336 0 0

3 2

9 742 6 556

6 499 0

N/A 789 344 16,8 (pozn. 1) 819 344

1

259

0

2

-7 408

1 2 1 3 2 1

0 5 567 159 -8 0180 -4 964 0

Ukazatel stavu

Ukazatel tratě

Číslo bodu tratě

KASEL

1

A

NELSO

1

B

N/A nezdařené přiblížení SEMOR LAWSO

N/A

N/A

1

C

6

D

Poznámka není Z PFAF není Z a Y Práh RWY

0

16,8 (pozn. 1) N/A

PFAF Společný s KASEL Společný s KASEL není Z a Y

0 -5 276 -2401 3 057 0 0

N/A 346 16 N/A N/A N/A

není Z a Y PFAF Práh RWY není Z není Z a Y není Z a Y

Poznámka 1: Hodnota je výškou přeletu prahu RWY, vztaženou k zemi na prahu RWY. Výška prahu RWY vůči referenčnímu bodu MLS se uvádí ve slově A2 doplňkových dat.



DG - 34

25.11.2004

DODATEK G


Tabulka G-5. Příklad datových slov B1 a B39

Název dat Změna/CRC azimutu přiblížení

Datové slovo B1

Číslo bitů

Položka dat

Hodnota

I21-24 I25-30

Počet deskriptorů postupů Poslední slovo báze dat azimutu přiblížení Kód CRC

3 11

I31-62 I63 I64 I65 Změna/CRC zpětného azimutu

B39

1100 001011 (Pozn. 2) Viz tabulku G-159 NE 0 ANO 1 NE 0 NULY 0000 1 1000 36 100100 (Pozn.2) Viz tabulku G-159 NE 0 NULY 0000 změna/CRC 1

Vyslání slova B42 Vyslání slova A4 Vyslání slova B43 Rezerva Počet deskriptorů postupů První slovo báze dat zpětného azimutu Kód CRC

I66-69 I21-24 I25-30 I31-62 I63 I64-68 I69

Kód

Vyslání slova B43 Rezerva Ukazatel změny/CRC zpětného azimutu

Poznámka 1:

V tabulce dvojkového kódování se vlevo uvádí bit nižšího řádu.

Poznámka 2: významu.

Adresy datových slov jsou uvedeny v tabulce A-9, první bit je nejvyšší platný bit nejvyššího

Poznámka 3: Zařízení, bez báze dat zpětného azimutu, může používat všechna slova až do B 39 včetně pro bázi dat azimutu přiblížení na přistání.

Tabulka G-6. Příklad slov deskriptorů procedur

Datová slova deskriptorů procedur Položka

Číslo

KASEL

NELSO

SEMOR

LAWSO

dat

b bitů

B2

B3

B4

B36

Základní ukazatel (První znak) Druhý znak Třetí znak Čtvrtý znak Pátý znak Ukazatel stavu Ukazatel tratě Číslo RWY Písmenný znak RWY Typ procedury Index prvního bodu tratě Poznámka:

25.11.2004

Hodnota

Kód

Hodnota

Kód

Hodnota

Kód

Hodnota

Kód

I21-25

K

11010

N

01110

S

11001

L

00110

I26-30 I31-35 I36-40 I41-45 I46-49 I50-54 I55-60

A S E L 1 A 23

10000 11001 10100 00110 1000 10000 111010

E L S O 1 B 23

10100 00110 11001 11110 1000 01000 111010

E M O R 1 C 26

10100 10110 11110 01001 1000 11000 010110

A W S O 6 D 23

10000 11101 11001 11110 0110 00100 111010

I61-62 I63

R APP

10 0

R APP

10 0

APP

00 0

R DEP

10 1

I64-69

1

100000

4

001000

5

101000

1

100000


DG - 35



DODATEK G

Tabulka G-7. Příklad bodů trati pro přiblížení na přistání pomocí MLS/RNAV Název Dato-vé procedury slovo KASEL

B5

Číslo bitů I21-35 I36 I37-51 I52 I53-55 I56-69

B6

I21 I22 I23-37 I38 I39-51 I52-54

B7

I55-69 I21 I22 I23-35 I36-38 I39-44 I45-50 I51-65 I66 I67-69

NELSO

B8

I21-32 I33 I34-46 I47-49 I50-55

Položka dat

Hodnota

Kód

Index bodu

Bod 4 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Bod 4 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 3 - X souřadnice (prvních 14 bitů) Bod 3 - X souřadnice (poslední bit) Vysílání Y souřadnice Bod 3 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Bod 3 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 2 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Bod 2 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Výška bodu tratě na prahu RWY Index nezdařeného přiblížení Bod 3 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Bod 3 - Y souřadnice (první tři bity) Bod 3 - Y souřadnice (posledních 12 bitů) Vysílání Z souřadnice Bod 3 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Index následujícího bodu trati

8 200 m ANO - 9 094 m NE

110000010011000 1 000001111011001 0

1

přímý = 0

000 00001100111100

2

9 954 m

ANO - 5 336 m ANO 789 m

0 1 001001000001001 1 1001111011000

křivočarý = 1 6 556 m NE ANO 344 m

100 100000000101000 0 1 0011110110000

5 16,8 m

101 010001

7 9 742 m ANO

111000 101110110111000 1

6 499 m

110

ANO 819 m

101111001000 1 1110100111000

společný = 3 3

110 110000

3

4



DG - 36

25.11.2004

DODATEK G


Název Dato-vé slovo procedury SEMOR

Číslo bitů I56-69

B9

I21 I22 I23-37 I38 I39-51 I52-54

B10

I55-69 I21 I22-36 I37 I38-50 I51-53 I54-59

Nezdařen é přiblížení

I60-69 B11

I21-25 I26 I27 I28-30 I31-45 I46 I47 I48-50 I51-69

Poznámka:

Položka dat Bod 2 - X souřadnice (prvních 14 bitů) Bod 2 - X souřadnice (poslední bit) Vysílání Y souřadnice Bod 2 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Bod 2 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 1 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Bod 1 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Bod 1 - Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Vzdálenost od virtuální azimutální antény Bod 2 - X souřadnice (prvních 10 bitů) Bod 2 - X souřadnice (posledních 5 bitů) Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 1 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Rezervnía

Hodnota

Kód

Index bodu

5 567 m

11111110000100

5

ANO - 5 276 m ANO 346 m

0 1 101100000001001 1 0111110110000

přímý = 0 159 m ANO - 2 401 m ANO 16 m

000 011111000000000 1 010101011100001 1 0010111000000

6

011 011110

6

3 000 m 0111001011

7

- 7 408 m

NE NE

01001 0 0

přímý = 0 0 NE NE 6

000 000000000000000 0 0 011

NULY

000...000

8



25.11.2004

DG - 37



DODATEK G

Tabulka G-8. Příklad bodů trati vzletu pomocí MLS/RNAV

Název procedury

Datové slovo

LAWSO

B37

Číslo bitů I12-35 I36 I37-51 I52 I53-55 I56-69

B38

I21 I22 I23 I24-26 I27-41 I42 I43 I44-46

Položka dat

Hodnota

Kód

Index bodu

Bod 3 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Bod 3 - Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 2 - X souřadnice (prvních 14 bitů) Bod 2 - X souřadnice (poslední bit) Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole Bod 1 - X souřadnice Vysílání Y souřadnice Vysílání Z souřadnice Identifikátor následujícího úseku/pole

- 8 018 m ANO 3 057 m NE

001111000011001 1 010101010010000 0

1

křivočarý = 1

100

- 4 964 m

11001001111000

NE NE

1 0 0

přímý = 0 0 NE NE

000 000000000000000 0 0

poslední bod = 6 NULY

011

I47-69 Poznámka:

Rezervnía

2

3

000...000


Tabulka G-9. Příklad kompletní báze dat MLS/RNAV Poloha bitů 1

2

3

4

5

6

7

Slovo

3456

7890

1234

5678

9012

3456

7890

1234

5678

9012

3456

7890

1234

5678

9012

3456

Slovo A1 A2 A3 A4

0000 0000 0000 0001

0111 1010 1101 0011

0011 0011 0011 0011

0010 0010 0010 0010

0101 0111 0001 0111

1101 0000 0111 0000

1001 0010 0110 0010

1000 0111 0110 0000

0010 1011 0011 0000

0110 1000 0000 0000

0010 0000 0100 0001

0100 0000 0110 0000

0000 0110 0111 0000

0000 0000 0000 0000

0000 0001 0111 0110

0100 1010 1101 1000

B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 B11

0000 0000 0000 0001 0001 0001 0001 0010 0010 0010 0010

0111 1010 1101 0011 0100 1001 1110 0010 0101 1000 1111

1100 1101 0111 1100 1100 0100 0100 1011 0110 1010 0100

0010 0100 0101 1101 0001 1001 1111 1100 1100 1010 1000

1100 0011 0000 0010 0011 0000 0110 1000 0000 1110 0000

0111 0011 1101 1101 0001 0100 0001 1111 0100 0001 0000

0100 0100 1001 1110 0000 1110 0101 0100 1101 1001 0000

0011 0011 1111 0100 0111 0111 0001 1110 1111 0111 0000

1111 0100 0100 1100 1011 1011 1110 0011 0110 0000 0000

0000 0100 0010 0110 0010 0001 0010 0110 0000 0001 1100

0001 0011 0011 0001 0000 0010 1110 0001 0001 1011 0000

1001 1010 1010 0110 0001 0000 1101 1111 1111 1100 0000

0001 1001 1000 0001 1001 0001 1100 1100 0000 1110 0000

000 0000 0100 0100 1110 0100 0111 0010 0000 0101 0000

0010 0111 0000 0011 0000 0011 0110 0000 0101 1110 0110

0111 1001 1101 1110 0001 0000 1001 0011 0110 0100 0100

B36 B37 B38 B39

1001 1001 1001 1001

0001 0110 1011 1100

0011 0011 1000 1000

0100 1100 0000 1001

0011 0011 0000 0010

1011 0011 0000 1011

1001 0101 0000 0010

1111 0101 0000 0001

0011 0010 1100 1000

0001 0000 0000 1011

0011 1001 0000 1111

1010 1001 0000 0010

1011 0011 0000 0000

0000 1100 0000 0000

0010 0100 0001 1010

0101 0000 1101 1001

B40 B41

1010 1010

0000 0111

0111 1100

0011 0000

0110 0000

0110 0110

0110 1101

1000 1001

0101 0111

0110 0000

0101 0000

0010 0000

0010 0000

1010 0000

0110 0001

1001 1111

B44 B45

1011 1011

0011 0100

1110 1111

1010 1001

0101 0000

1000 0000

0100 0000

1010 1101

0000 0010

1110 0100

1110 0000

1000 0000

1000 0010

0000 1111

0001 0000

1011 0011

BDW6 0011

0011

1000

1000

0011


DG - 38

DODATEK G

Poznámka:


Bity preambule I1 až I12 nejsou uvedeny.

DG - 39

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR


DODATEK G

Tabulka G-10. Rozdělení chyb pro stanovení kritických a citlivých prostorů azimutální antény MLS* (hodnoty vzdálenosti v metrech a hodnoty chyb jsou ve stupních) Vzdálenost azimutální antény od prahu RWY Vzdálenost azimutální antény od prahu RWY

1 830

2 140

2 440

2 750

3 050

3 360

3 660

3 960

Šířka vyzařovacího laloku

2°

2°

2°

2°

2°

1°

1°

1°

a. Propočet systému pro PFN - = 3,5 m b. Zvýšení chyby pozemním zařízením c. Zvýšení chyby odrazem od země d. Rozdělení chyb při jednoduchém umístnění d  a 2  b 2  c 2    e. Zvýšení pro ALS/sloup monitoru f. Rozdělení chyb při složitém umístění  f  d2  e 2   

0,1098

0,0941

0,0824

0,0732

0,0659

0,0599

0,0549

0,0507

0,0120 0,0400

0,0120 0,0400

0,0120 0,0400

0,0120 0,0400

0,0120 0,0400

0,0120 0,0200

0,0120 0,0200

0,0120 0,0200

0,1016

0,0844

0,0710

0,0601

0,0510

0,0552

0,0497

0,0450

0,0300

0,0300

0,0300

0,0300

0,0300

0,0150

0,0150

0,0150

0,0970

0,0788

0,0643

0,0521

0,0412

0,0531

0,0474

0,0424

0,0679

0,0552

0,0450

0,0365

0,0288

0,0372

0,0332

0,0297

0,1003 0,0315 0,0150 0,0320

0,0859 0,0270 0,0150 0,0320

0,0752 0,0236 0,0150 0,0320

0,0668 0,0210 0,0150 0,0320

0,0602 0,0189 0,0150 0,0320

0,0547 0,0172 0,0150 0,0320

0,0501 0,0158 0,0150 0,0320

0,0463 0,0145 0,0150 0,0320

0,0884

0,0735

0,0620

0,0527

0,0449

0,0380

0,0319

0,0261

f. 70 % hodnoty chyb při složitém 0,0619 umístění

0,0515

0,0434

0,0369

0,0314

0,0266

0,0223

0,0183

g. 70 % hodnoty chyb při složitém umístění a. Propočet systému pro CMN=3,2 m b. Zvýšení na chybu zařízení (GND) c. Zvýšení na chybu zařízení (ABN) d. : Zvýšení na vibraci konstrukce e. Rozdělení chyb při složitém / jednoduchém umístnění e  a 2  b 2  c 2  d2   

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO * Hodnoty vzdálenosti v metrech a hodnoty chyb jsou ve stupních.

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

DG - 40

DODATEK G


Tabulka G-11. Rozdělení chyb pro stanovení kritického prostoru sestupové antény MLS (všechny hodnoty rozdělení jsou uvedeny ve stupních)

1,5°

1,0°

a. Propočet systému pro PFN=0,4 m b. Zvýšení na chybu pozemního zařízení c. Zvýšení na odrazy bočních laloků d. Rozdělení při jednoduchém umístění d  a 2  b 2  c 2    e. Vertikální difrakce (pole monitoru) f. Zvýšení na odrazy v podélném směru g. Rozdělení chyb při složitém umístění g  d2  e2  f 2   

Šířka vyzařovacího laloku

0,083 0,010 0,055

0,083 0,010 0,037

0,061

0,073

0,030 0,031

0,030 0,043

0,043

0,051

h. 70 % hodnoty chyb při složitém umístění

0,030

0,036

a. Propočet systému pro CMN=0,3 m b. Zvýšení na chybu pozemního zařízení c. Zvýšení na chybu palubního vybavení d. Zvýšení na odrazy bočních laloků e. Zvýšení na vibraci konstrukce f. .Rozdělení chyb při jednoduchém/složitém umístění  f  a 2  b 2  c 2  d2  e 2   

0,064 0,032 0,010 0,015 0,010

0,064 0,032 0,010 0,010 0,010

0,052

0,053

g. 70 % hodnoty chyb při složitém umístění

0,036

0,037

* Všechny hodnoty rozdělení jsou uvedeny ve stupních.

Tabulka G-12A. Typické hodnoty délky citlivého prostoru azimutální antény * (přiblížení na přistání při sjednocení osy RWY s nulovým azimutem, viz. ust. 4.3.7) (vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny) Šířka laloku 2,0°

Vzdálenost mezi azimutální anténou

Šířka laloku 1,0°

1 830

2 140

2 440

2 750

3 050

3 350

3 660

3 960

747 Jednoduché B-747, jednoduché umístění

490

520

580

610

640

670

700

700


300

300

300

300

300

300

460

490

747 Složité B-747, složité umístění

490

550

580

640

700

730

760

820

727 Složité B-727, složité umístnění

300

300

300

460

550

460

490

550

a prahem RWY

DG - 41

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR


DODATEK G

Tabulka G-12B. Typické hodnoty délky citlivého prostoru azimutální antény * (přiblížení na přistání při posunu vůči ose RWY, viz. ust. 4.3.7.1) (vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny)


Vzdálenost mezi azimutální anténou prahem RWY a prahem RWY 747 Jednoduché

a


1 830

2 140

2 440

2 750

3 050

3 350

3 660

3 960

B-747, jednoduché umístění

640

730

790

880

880

920

940

1 010


300

300

300

300

300

300

490

550

747 Složité B-747, složité umístění

670

760

820

880

1 010

980

1 070

1 130

727 Složité B-727, složité umístnění

300

300

330

460

550

490

520

550

* Vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny.

Tabulka G-12C. Typické hodnoty délky citlivého prostoru azimutální antény* (přiblížení na přistání po vypočtené ose, viz ust. 4.3.7.2, jednoduché umístění) (vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny)


Vzdálenost mezi azimutální anténou a prahem RWY

1 830

2 140

2 440


2 750

3 050

3 350

3 660

3 960

300 300 610 670 920 1 100

300 490 610 760 980 1 040

300 550 670 820 1 100 1 190

550 920 940 1 070 1 550 2 040

580 940 1 010 1 190 1 710 2 070

610 1 010 1 010 1 400 1 890 2 070

a prahem RWY Letadlo B-727, jednoduché umístění Výška 300 75 60 45 30 15

300 300 300 300 300 610

300 75 60 45 30 15

430 640 700 760 850 1 070

300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 460 490 300 490 550 610 520 610 700 820 730 880 1 010 1 070 Letadlo B-747, jednoduché umístění 460 490 520 520 730 790 850 880 790 820 920 940 820 920 1 010 1 070 960 1 100 1 250 1 400 1 340 1 580 1 830 1 9801

* Vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny.

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR

DG - 42

DODATEK G

PŘÍLOHA 10/I -PŘEDPIS L 10/I Tabulka G-12D. Typické hodnoty délky citlivého prostoru azimutální antény (přiblížení na přistání po vypočtené ose, viz ust. 4.3.7.2, složité umístění) (vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny)

Vzdálenost mezi azimutální anténou a prahem RWY


1 830

2 140

2 440


2 750

3 050

3 350

3 660

3 960

300 490 580 700 940 1 250

300 520 610 790 1 040 1 280

300 550 730 880 1 160 1 430

550 980 1 040 1 100 1 580 2 230

580 1 070 1 070 1 190 1 770 2 350

610 1 130 1 220 1 430 1 950 2 380

Letadlo B-727, složité umístění Výška 300 75 60 45 30 15

300 300 300 330 330 640

300 75 60 45 30 15

430 670 730 820 920 1 100

300 300 300 300 300 330 460 550 330 330 490 550 330 490 550 670 550 640 730 1 010 790 940 1 070 1 250 Letadlo B-747, jednoduché složité umístění 460 490 520 670 760 820 880 1 010 820 920 1 010 1 130 880 980 1 100 1 220 1 010 1 130 1 280 1 430 1 370 1 620 1 830 2 130

* Vzdálenosti jsou v metrech a jsou zaokrouhleny. Tabulka G-12E Typické hodnoty poloviční šířky citlivého prostoru azimutální antény k ochraně navedení při dojezdu (Viz ust. 4.3.7) (vzdálenosti jsou v metrech (stopách)) Šířka laloku 2,0° Vzdálenost mezi azimutální anténou a prahem RWY

Jednoduché / složité umístění


1 830

2 140

2 440

2 750

3 050

3 350

3 660

3 960

(6 000)

(7 000)

(8 000)

(9 000)

(10 000)

(11 000)

(12 000)

(13 000)

38 (123)

48 (157)

59 (193)

70 (230)

83 (271)

54 (177)

62 (202)

69 (227)

Tabulka G-13 Úhel plochy minimálních vztažných výšek a odpovídající délky chráněného prostoru pro přiblížení na přistání MLS/RNAV Délka chráněného prostoru

Úhel plochy minimálních vztažných výšek (stupně) 

Lm, PCH = 2,0 m

Poruchy od B-727

Poruchy od B-747

300 450 600 750 900

1,81 1,23 0,95 0,77 N/A

3,49 2,36 1,79 1,44 1,21

Následující rovnici můžeme použít pro stanovení úhlu () plochy minimálních vztažných výšek vůči fázovému středu optimální antény při délce chráněného prostoru L:

DG - 43



DODATEK G

   (L )  TFH   PCH  4    tg 1    L     kde: THFH vztažná výška ocasního kýlu PCH vztažná výška fázového středu antény  délka vlny MLS Poznámka: TFH je 10,4 m pro letadlo B-727 a 19,3 m pro letadlo B-747,  je 0,06 m. PCH a L musí být uvedeny v metrech, jestliže TFH a  jsou zadány v metrech.

Tabulka G-14 Vztahy monitorování a ovládání pozemního zařízeni

Porucha podsystému

Azimut přiblížení

Azimut přiblížení

Elevace přiblížení

*

*

Elevace přiblížení

Prováděná činnost Základní Základní data data vyzařována DME/N Zpětný vyzařována Doplňková do sektoru nebo azimut do sektoru data zpětného DME/P azimutu azimutu přiblíženi + +

*

Zpětný azimut

*

Základní data vyzařována do sektoru azimutu přiblížení

*

*

Základní data vyzařována do sektoru zpětného azimutu

+ *

*

Doplňková data

+

+

+

* +

*

DME/N nebo DME/P

*

* vysílací funkce se přerušuje + možnost prodloužení vyzařování v případě provozní nutnosti

Tabulka G-15 Normy nepřetržitosti obsluhy a integrity pro základní trajektorie pomocí MLS a MLS/RNAV

DME/P6)

Azimut nebo elevace Úroveň 1 1 2 3 45)

Integrita pro libovolné jedno přistání

Integrita pro Nepřetržitost MTBO (hodin) libovolné jedno Nepřetržitost přistání obsluhy obsluhy Neověřováno, konstrukce vypočtena na splnění požadavků úrovně 2 3) 1-1x10-7 1-4x10-6 1000 1-1x10-7 1-4x10-6 (15 s) (15 Ss) 1-0,5x10-9 1-2x10-6 2000 1-1x10-7 1-4x10-6 (15 s) (15 s) 1-0,5x10-9 1-2x10-6 1-1x10-7 1-4x10-6 (15 s) (30 s Az) 4000 Az (15 s El)6) 2000 El6)

MTBO (hodin)

1000 1000 1000

Poznámka: 1. Hodnoty nepřetržitosti obsluhy a integrity v datovém slově jsou zahrnuty do uvedených hodnot úhlových funkcí pro každou úroveň. 2. Zpětný azimut se neuvažuje při základních trajektoriích.


DG - 44



DODATEK G

DG - 58

DODATEK G


Obr. G-11 Uspořádání filtrů a úhlové kmitočty

DG - 59

XX.XX.2013 25.11.2004 Oprava č. 2/ČR



DODATEK G

DG - 60

DODATEK G


Obr. G-12 Metodika měření MLS

DG - 61


DODATEK G

25.11.2004


DG - 67

25.11.2004


DODATEK G

Obr. G-17 Vývojový diagram stanovení umístění sestupové antény


DG - 68

DODATEK G


Obr. G-18 Prostor umístění sestupové antény při společné konfiguraci (minimální sestup 3°)

DG - 69



DODATEK G

DG - 70

DODATEK G


DG - 75

25.11.2004


25.11.2004

DODATEK G

DG - 76

DODATEK G


Obr. G-21 Prostor umístění antény společně s ILS

DG - 77



DODATEK G

Obr. G-22 Požadavky na výšku fázového středu azimutální antény při umístění za kurzovým majákem ILS


DG - 78

DODATEK G


HODNOTY PRO a 

* ** BW =

MĚŘÍ SE HORIZONTÁLNĚ OD AZIMUTÁLNÍ ANTÉNY MĚŘÍ SE VERTIKÁLNĚ OD SPODNÍ ŠTĚRBINY AZIMUTÁLNÍ ANTÉNY

* X m(ft)

**  m (ft)

30 (100)

1,1 (3,5)

5,7 (18,6)

75 (250)

2,7 (8,7)

10,5 (34,3)

150 (500)

5,3 (17,5)

17,1 (56,2)

225 (750)

7,5 (24,5)

23,2 (76,0)

300 (1 000)

8,6 (238,3)

28,9 (94,8)

Kde:  = 0,035 X =2

ŠÍŘKA LALOKU

X < 200 m X > 200 m

0,06 X

 = X tan 3° + 3

**  m (ft)

0,06 X

Obr. G-23A Typické kritické a citlivé prostory pro azimutální anténu

DG - 79



DODATEK G

Obr. G-23B Typický citlivý prostor azimutální antény k ochraně navedení při dojezdu


DG - 80

I

Recommend Documents